EVROPSKÁ KOMISE

V Bruselu dne 20.7.2021

SWD(2021) 718 final

PRACOVNÍ DOKUMENT ÚTVARŮ KOMISE

Zpráva o právním státu 2021








Kapitola o stavu právního státu v Lucembursku

Průvodní dokument k

SDĚLENÍ KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU, RADĚ, EVROPSKÉMU HOSPODÁŘSKÉMU A SOCIÁLNÍMU VÝBORU A VÝBORU REGIONŮ

Zpráva o právním státu 2021

Stav právního státu v Evropské unii

{COM(2021) 700 final} - {SWD(2021) 701 final} - {SWD(2021) 702 final} - {SWD(2021) 703 final} - {SWD(2021) 704 final} - {SWD(2021) 705 final} - {SWD(2021) 706 final} - {SWD(2021) 707 final} - {SWD(2021) 708 final} - {SWD(2021) 709 final} - {SWD(2021) 710 final} - {SWD(2021) 711 final} - {SWD(2021) 712 final} - {SWD(2021) 713 final} - {SWD(2021) 714 final} - {SWD(2021) 715 final} - {SWD(2021) 716 final} - {SWD(2021) 717 final} - {SWD(2021) 719 final} - {SWD(2021) 720 final} - {SWD(2021) 721 final} - {SWD(2021) 722 final} - {SWD(2021) 723 final} - {SWD(2021) 724 final} - {SWD(2021) 725 final} - {SWD(2021) 726 final} - {SWD(2021) 727 final}

I.Systém soudnictví

Systém soudnictví sestává ze dvou samostatných složek: obecné soudy jsou příslušné v občanských a trestních věcech a správní soudy se zabývají záležitostmi správního práva. Soustavu obecných soudů tvoří tři smírčí soudy, dva obvodní soudy s obecnou působností a Nejvyšší soudní dvůr, který zahrnuje odvolací soud a kasační soud. Správní složka sestává z prvostupňového Správního soudu a Správního soudního dvora. Ústavní soud je součástí systému soudnictví a rozhoduje o souladu zákonů s ústavou. Kandidáty na soudce nominuje výbor složený výlučně ze soudců a ti jsou následně formálně jmenováni mocí výkonnou. Do pozic u Nejvyššího soudního dvora a Správního soudního dvora jmenuje soudce moc výkonná na základě stanoviska příslušného soudu. Státní zastupitelství je nezávislé, ale trestní stíhání je vedeno v rámci pravomocí ministra spravedlnosti. Advokáty se sídlem v Lucembursku zastupují dvě nezávislé advokátní komory. Každá advokátní komora má své představenstvo 1 , radu advokátní komory 2 a předsedu 3 a pro celou profesi je k dispozici kárná a správní rada 4 . Lucembursko je partnerskou zemí Úřadu evropského veřejného žalobce.

Nezávislost

Vnímaná nezávislost soudnictví zůstává na vysoké úrovni. Podle 77 % obyvatel a zároveň podle 69 % podniků je úroveň nezávislosti soudů a soudců „poměrně nebo velmi dobrá“ 5 . Úroveň vnímané nezávislosti soudů zůstává od roku 2016 stabilně vysoká a za posledních pět let se na straně široké veřejnosti plynule zvyšovala, zatímco na straně podniků postupně klesala 6 .

Pracuje se na změně Ústavy s cílem zřídit radu pro soudnictví. Mezi roky 2009 a 2019 byl v Lucembursku projednáván nový návrh Ústavy 7 . Od tohoto jednání se v roce 2020 upustilo a nahradil jej návrh učinit několik cílených změn různých částí Ústavy. Byla navržena změna ústavní kapitoly VI o soudnictví s cílem zřídit radu pro soudnictví a obecněji posílit nezávislost soudnictví 8 . Nejnovější návrh znění Ústavy stanoví hlavní pravomoci rady pro soudnictví, a to výběr soudců před jejich jmenováním velkovévodou a vedení disciplinárních řízení proti soudcům. Specifické podmínky, v rámci nichž budou tyto pravomoci vykonávány, jakož i složení, uspořádání a ostatní pravomoci rady, mají být stanoveny zákonem 9 . V současném návrhu právních předpisů se předpokládá, že rada bude sestávat z devíti členů: tří členů z moci úřední 10 , tří soudců volených jinými soudci, jednoho advokáta 11 a dvou zástupců občanské společnosti a akademické sféry jmenovaných parlamentem 12 . Orgány vedou konzultace o dalších úpravách návrhu, zejména s cílem sladit ustanovení týkající se složení budoucí rady s příslušnými normami Rady Evropy, které stanoví, že alespoň polovinu členů budoucí rady musí tvořit soudci volení jinými soudci 13 .

Probíhá změna Ústavy, která povede k odejmutí pravomoci ministra spravedlnosti dávat státním zástupcům pokyny ke stíhání v konkrétních věcech. Trestní stíhání je formálně vedeno z pověření ministra spravedlnosti, který má pravomoc dát státnímu zastupitelství pokyn k zahájení stíhání v konkrétní věci, nemůže mu však uložit, aby se trestní stíhání zastavilo 14 . Právní záruky spojené s touto pravomocí společně se skutečností, že státní zastupitelství je v praxi uznáváno jako nezávislé, patrně zmírňují riziko ohrožení nezávislosti státního zastupitelství 15 . Vzhledem k tomu, že nejnovější návrhy změn Ústavy uvádějí 16 nezávislost státního zastupitelství přímo v textu 17 , zúčastněné strany se domnívají, že by tak pravomoc ministra vydávat pokyny mohla být prohlášena za protiústavní 18 . Zároveň je třeba poznamenat, že ministr spravedlnosti nevydal pokyny ke stíhání v konkrétní věci přes více než 20 let 19 . V rámci navrhovaných změn by ministr spravedlnosti stále měl určitou míru pravomoci vůči státnímu zastupitelství a udával směr v oblasti trestní politiky. Dne 23. března 2021 vydala Státní rada kladné stanovisko 20 ke znovuzavedení nezávislosti státního zastupitelství. Rada se však vyjádřila v tom smyslu, že dává přednost předchozí verzi úprav, kdy ministrovi nebylo povoleno dávat pokyny státnímu zastupitelství 21 . Tato změna je v současné době v jednání na úrovni parlamentu a bude předmětem dalších diskusí a případných nových úprav.

Kvalita

Pandemie COVID-19 odhalila nedostatky v oblasti digitalizace soudnictví. V červnu 2020, na začátku pandemie COVID-19, byly přijaty dočasné právní předpisy s cílem umožnit používání již zavedených digitálních komunikačních řešení, například e-mailu, a to především ke sdílení údajů, které nejsou citlivé povahy 22 . Cílem těchto dočasných právních přepisů je omezit fyzický kontakt mezi soudci, soudními zaměstnanci a osobami, které přicházejí se soudy do styku 23 . Nad rámec dočasných opatření souvisejících s pandemií COVID-19 si projekt „bezpapírové justice“, který zahrnuje třináct dílčích projektů, klade za cíl řešit současné nedostatky zpřístupněním dalších informací o systému soudnictví veřejnosti prostřednictvím zřízení portálu, kde se občané mohou spojit s advokáty, soudci a notáři, a zvýšením podílu rozsudků zveřejňovaných na internetu. Konkrétní výsledky tohoto projektu se teprve očekávají. Zúčastněné strany vyjádřily obavy, že dočasná právní ustanovení a současný stav „bezpapírové justice“ neumožňují práci na dálku a že dosud nebyla uspořádána slyšení v podobě videokonferencí 24 . Uvedly, že systém e-mailové komunikace je v systému soudnictví vítaným novým nástrojem, avšak upozornily, že velká část komunikace mezi soudy a advokáty stále probíhá prostřednictvím faxu. Kromě toho upozornily na omezený rozsah dostupných online nástrojů 25 . Očekává se, že projekt „bezpapírové justice“ bude dokončen a zprovozněn do roku 2026.

Připravují se konkrétní návrhy na reformu systému právní pomoci. Rámec právní pomoci umožňuje i nadále pouze plnou náhradu nákladů na odměnu advokáta a relevantních právních nákladů s tím, že hranice způsobilosti ve spotřebitelských věcech je nižší než prahová hodnota Eurostatu pro chudobu 26 . První předběžný návrh nových právních předpisů připravilo ministerstvo spravedlnosti a před jeho předložením parlamentu o něm probíhají konzultace 27 . Podle orgánů je cílem reformy zjednodušit správní postupy a nabídnout částečnou právní pomoc, čímž se soudnictví stane pro občany dostupnější.

Efektivnost

Civilní soudnictví je i nadále efektivní a byly podniknuty kroky ke zmírnění dopadu pandemie COVID-19, avšak trestní a správní soudnictví je méně efektivní. Dočasné nahromadění nevyřízených případů bylo způsobeno vypuknutím pandemie COVID-19. S cílem snížit počet nevyřízených záležitostí byly zkráceny soudní prázdniny. O většině případů týkajících se občanskoprávních věcí bylo i nadále rozhodováno písemnými postupy 28 . Díky tomu již neexistují žádné nevyřízené záležitosti 29 . To rovněž dokazují nejnovější údaje o efektivnosti civilního soudnictví, které je i nadále trvale na vysoké úrovni, i když řízení u soudů druhého a třetího stupně trvá podstatně déle 30 . V občanskoprávních věcech je počet zahájených a dosud neukončených řízení nízký 31 , přičemž stabilní míra vyřizování věcí okolo 100 % dokládá, že civilní soudnictví pracuje efektivně 32 . Počet nevyřízených trestních věcí byl však výraznější, neboť většina slyšení mezi březnem a květnem 2020 byla pozastavena. Pro správní soudnictví však údaje o délce řízení a počtu aktuálně nevyřízených věcí stále nejsou k dispozici 33 .

II.Protikorupční rámec

Institucionální rámec pro předcházení korupci a boj proti ní se od vydání loňské zprávy nezměnil. Lucembursko nemá zavedenou žádnou konkrétní strategii pro boj proti korupci ani zvláštní protikorupční orgán. Obecně je zaveden právní a institucionální rámec pro boj proti korupci. Hlavním orgánem odpovědným za koordinaci politiky a všeobecné záležitosti týkající se korupce je ministerstvo spravedlnosti. V rámci ministerstva spravedlnosti působí mezirezortní Výbor pro předcházení korupci (COPRECO), jenž má funkci poradního fóra a podporuje obecnou vnitrostátní politiku boje proti korupci. V zemi sice není zřízen žádný specializovaný úřad pro boj proti korupci, hospodářský a finanční odbor státního zastupitelství však disponuje zvláštními pravomocemi k vyšetřování trestních věcí hospodářské a finanční povahy, včetně případů korupce.

Odborníci a zástupci podniků se domnívají, že úroveň korupce ve veřejném sektoru je i nadále nízká. V indexu vnímání korupce za rok 2020 organizace Transparency International má Lucembursko skóre 80/100 a řadí se na 4. místo v Evropské unii a 9. místo celosvětově 34 . Toto vnímání se v posledních pěti letech 35 zhoršilo 36 .

Interinstitucionální spolupráce všech zapojených orgánů funguje dobře, ačkoli se vyskytují problémy v oblasti lidských zdrojů na státním zastupitelství. Státní zastupitelství čítá 36 státních zástupců, z nichž jedna třetina je zaměstnána v oblasti boje proti hospodářským, finančním a korupčním trestným činům. Státní zastupitelství požádalo o přidělení dodatečných zdrojů, avšak k žádnému významnému navýšení zatím nedošlo. Poslední dostupná výroční zpráva 37 rovněž upozornila na nedostatek uchazečů k obsazení volných pracovních míst a tento trend byl potvrzen i v letošním roce, zejména v případě hospodářského a finančního odboru státního zastupitelství 38 . Orgány však uvedly, že pro vyšetřování složitějších případů lze zdroje rychle přizpůsobit s cílem reagovat na konkrétní potřeby, a zajistit tak účinnost státního zastupitelství 39 . Nejvýznamnějším pokrokem od loňského roku je vylepšení infrastruktury informačních technologií, která státním zástupcům umožňuje práci na dálku a úplný přístup ke spisům na dálku 40 . Nejsou hlášeny žádné nedostatky, pokud jde o právní rámec pro boj proti hospodářským trestným činům, a spolupráce s finanční zpravodajskou jednotkou funguje dobře 41 .

Vláda v současné době posuzuje potřebu posílit předpisy týkající se boje proti korupci. Hlavním zaměřením tohoto opatření je prevence. Výbor COPRECO se však v poslední době nesešel, a to ani osobně, ani online, a od žádného ministerstva neobdržel žádnou písemnou zpětnou vazbu k případným nedostatkům v případě protikorupčních právních předpisů 42 . Pokud jde o zvláštní školení v oblasti korupce, musí se všichni noví státní zaměstnanci v rámci povinného školení účastnit zvláštního modulu. Během pandemie COVID-19 toto školení probíhalo online 43 .

Prostor pro zlepšení přetrvává v oblasti regulace střetu zájmů a fenoménu „otáčivých dveří“. V platnosti jsou čtyři etické kodexy 44 , jejichž kontrolu interně zajišťují příslušné instituce, vyjma kodexu chování pro členy vlády, jehož kontrolu provádí externí orgán – Etická komise. Ustanovení pro ministry v oblasti fenoménu „otáčivých dveří“ jsou uvedena pouze v kodexu chování pro členy vlády 45 , což bylo uváděno jako nedostatek v loňské zprávě o právním státu. V roce 2020 Etická komise přezkoumala dva nové případy týkající se stejného vysoce postaveného úředníka. To komisi umožnilo vydat stanovisko k příslušnému legislativnímu rámci. Komise uvedla, že článek 12 etického kodexu, který zakazuje bývalým členům vlády podílet se na činnostech, při nichž by přišli do styku se svou dřívější správou, lze jednoduše uplatnit a sledovat, avšak uplatnění článku 11, který zakazuje bývalým ministrům sdělovat či používat informace, jež nejsou veřejně přístupné, se jeví jako obtížné 46 . V této souvislosti komise předložila předsedovi vlády doporučení pro zkvalitnění předpisů 47 .

Nedostatky přetrvávají v oblasti lobbování a majetkových přiznání. Nejednotnost a chybějící kontrola povinnosti členů parlamentu vykazovat svůj majetek a získané dary zůstává hlavním problémem, na který rovněž upozornila Skupina států proti korupci zřízená Radou Evropy (GRECO) 48 . V současné době není zavedena žádná komplexní právní úprava týkající se činností lobbování. Pro členy parlamentu platí vlastní kodex chování, který upravuje interní schůze, ale nikoliv neformální kontakty 49 . Zároveň nejsou zavedeny žádné předpisy v oblasti lobbování pro členy vlády a vedoucí poradce 50 .

Bylo revidováno nařízení o financování politických stran. Dne 15. prosince 2020 byla zákonem o financování politických stran zavedena povinnost podat prohlášení o veškerých darech přesahujících 250 EUR pro všechny účastníky vnitrostátních a evropských voleb 51 . Zákon rovněž stanoví, že podání nepravdivých prohlášení představuje podle trestního zákoníku trestný čin 52 . Rovněž je třeba podotknout, že všechny politické strany mají povinnost předložit prohlášení o příjmech a výdajích, která budou poté předána k prověření Účetnímu dvoru 53 .

Lepší uplatňování transparentnosti a právního rámce v oblasti otevřené správy přineslo několik zlepšení, avšak nedostatky v oblasti přístupu k informacím přetrvávají. V prvních letech uplatňování zákona o přístupu k dokumentům ze dne 14. září 2018 54 občanská společnost upozorňovala na jeho omezený rozsah a možný negativní dopad na účinnost boje proti korupci 55 . Ačkoliv zákon přiznává právo požadovat přístup k dokumentům, nestanoví obecné právo požadovat informace. Může se tedy stát, že žádající strana nezíská žádné informace, pokud nebude obeznámena s existencí konkrétního dokumentu 56 . Komise pro přístup k dokumentům (CAD) je nezávislý správní orgán, který má poradní úlohu, ale nemá pravomoc vykonávat dohled. Komise pro přístup k dokumentům se skládá z pěti členů 57 a může vydávat stanoviska ve dvou případech: zaprvé, pokud ji správa požádá o vydání stanoviska, a zadruhé, v případě posuzování odvolání, pokud byla žádost o přístup k dokumentům zamítnuta. Žalobu lze podat prostřednictvím příslušné internetové stránky nebo písemně, přičemž podání žaloby ke Komisi pro přístup k dokumentům není nezbytnou podmínkou postoupení případu Správnímu soudnímu dvoru. Ve srovnání s rokem 2019 se v roce 2020 počet žádostí předložených Komisi pro přístup k dokumentům snížil 58 . Ze všech stanovisek, která Komise pro přístup k dokumentům vydala, se tři nevyřízené případy zahájené před Správním soudním dvorem týkají stanovisek vydaných v roce 2019, a jeden nevyřízený případ se týká stanoviska vydaného v roce 2020 59 . Skutečnost, že veřejné subjekty nemají žádnou oznamovací povinnost vůči Komisi pro přístup k dokumentům, byla uvedena jako nedostatek 60 .

Zavedené právní předpisy na ochranu oznamovatelů jsou stále omezené na určitá odvětví, jako je soukromé a veřejné pracovní právo. Odvětvová ustanovení zahrnují i ustanovení, která jsou uvedena v kodexu Velkovévodské policie, který pro příslušníky policie stanoví možnost anonymně kontaktovat právní oddělení a nahlásit činy, které lze považovat za porušení plnění povinností při výkonu služby 61 . Probíhá příprava nového rámce na ochranu oznamovatelů s cílem umožnit jejich obecnější a účinnějším ochranu 62 .

V souvislosti s pandemií COVID-19 nebylo hlášeno přijetí žádných konkrétních opatření k řešení rizik korupce. Velkovévodská policie připomněla všem pracovníkům donucovacích orgánů příslušné etické zásady poté, co byla během pandemie zjištěna potenciální rizika korupce 63 . Kromě toho byly policii přiděleny lidské zdroje s cílem podpořit vnitrostátních orgány v boji proti pandemii COVID-19 64 . Školení nově přijatých úředních osob a příslušníků policie probíhalo po internetu, což se ukázalo jako časově účinnější a nákladově efektivnější řešení 65 .

III.Pluralita a svoboda sdělovacích prostředků

Právní rámec týkající se svobody a plurality sdělovacích prostředků 66 se opírá o soubor ústavních a legislativních záruk. Svoboda projevu je výslovně zakotvena v ústavě. Zákon o svobodě projevu ve sdělovacích prostředcích zajišťuje ochranu novinářů. Zákon o elektronických médiích zaručuje finanční a správní nezávislost regulačního orgánu pro audiovizuální média.

Byla posílena regulační ochranná opatření pro nezávislost a účinnost regulačního orgánu pro sdělovací prostředky a také byly podpořeny jeho zdroje. Zákonem ze dne 26. února 2021 se změnil zákon o elektronických médiích z roku 1991 67 , jakož i zákon o zřízení regulačního orgánu pro audiovizuální média z roku 2013 68  – Nezávislý úřad Lucemburska pro audiovizuální služby (Autorité Luxembourgoise Indépendente de l’Audiovisuel; ALIA) – s cílem provést revidovanou směrnici o audiovizuálních mediálních službách. Zákon svěřil Nezávislému úřadu Lucemburska pro audiovizuální služby nové regulační funkce, například zřízení mechanismu pro posouzení opatření, která byla přijata platformami pro sdílení videí, a podporu rozvoje mediální gramotnosti. Zákon nyní výslovně stanoví, že Nezávislý úřad Lucemburska pro audiovizuální služby provádí své úkoly nestranně, nezávisle a transparentně. Kromě toho tento zákon umožňuje, aby Nezávislý úřad Lucemburska pro audiovizuální služby mohl od poskytovatelů mediálních služeb vyžadovat informace nezbytné k plnění jeho funkcí, jakož i ukládat sankce za nerespektování jeho rozhodnutí. Ve srovnání s rokem 2020 parlament navýšil rozpočtové prostředky Nezávislého úřadu Lucemburska pro audiovizuální služby o 70 %. Kromě toho byly vytvořeny čtyři nové pracovní pozice, aby regulační orgán mohl plnit nové úkoly, které mu byly přiděleny. Nezávislý úřad Lucemburska pro audiovizuální služby rovněž plní úlohu dohledu nad politickou nezávislostí audiovizuálního odvětví. Nezávislý úřad Lucemburska pro audiovizuální služby ve zprávě uvádí, že televizní vysílání provozované obcemi na místní úrovni by potenciálně mohlo být využito k prosazování politického programu, neboť redakční odpovědnost nese samotná obec 69 . V Lucembursku je vysoce koncentrované mediální prostředí, společně s malým trhem 70 .

Vláda řešila problémy, na které upozornily zúčastněné strany v souvislosti s komunikací a transparentností během pandemie COVID-19. Dvě hlavní organizace na ochranu svobody tisku 71 kritizovaly komunikaci vlády a nedostatek transparentnosti vůči novinářům, a to především během pandemie COVID-19. Kritika se týkala zejména omezeného přístupu k informacím, což vyplynulo z omezení fyzické přítomnosti novinářů během tiskových konferencí. Na základě této kritiky byly po několika týdnech tiskové konference s fyzickou přítomností obnoveny 72 .

Orgány podnikly potřebné kroky s cílem řešit dopad pandemie COVID-19 na sdělovací prostředky. Aby zmírnily hospodářské dopady na sdělovací prostředky, zavedly orgány dočasný režim pomoci pro sdělovací prostředky a novináře 73 . Sdělovací prostředky mohly požádat o poskytnutí pomoci ve výši 5 000 EUR ročně za každého novináře, kterého zaměstnávají. Režim se týkal pouze novinářů z povolání, které zaměstnává oprávněný vydavatel, s výjimkou nezávislých novinářů, kteří museli požádat o podporu v rámci jiného režimu pomoci, jenž byl zřízen pro nezávislé odborníky.

Pokračují legislativní práce na reformě režimu pomoci tisku. Budoucí režim pomoci, který vláda předložila v červenci 2020, má být technologicky neutrální a má se vztahovat stejným způsobem na tištěná i online zpravodajská média. Ačkoli zúčastněné strany reformu vítají, vyjádřily určité obavy ohledně omezeného procesu veřejných konzultací, poměrně malé výše navrhované podpory na jednoho novináře, jakož i nejasnosti, pokud jde o způsob zacházení s online médii a novými nebo smíšenými profily v oblasti médií (např. správci internetového obsahu, osoby ověřující faktickou správnost údajů). Reforma režimu pomoci tisku je strukturální povahy a stále se o ní vedou diskuse. V této chvíli tudíž není možné určit, zda se bude vztahovat rovněž na nezávislé novináře.

Přístup novinářů k oficiálním dokumentům nadále vzbuzuje obavy 74 . Zúčastněné strany upozornily především na nepříznivé účinky zákona ze dne 14. září 2018 o transparentní a otevřené správě na povolání novináře, a to z důvodu zdlouhavých postupů pro získání dokumentů. Zúčastněné strany navrhly, že by pro novináře měl být zaveden zrychlený postup 75 . V této souvislosti novináři připomněli, že Lucembursko je jedním z členských států, který pro novináře stále nezajišťuje zrychlený přístup k informacím, jenž by byl odlišný od práva občanů na přístup informacím, a vyzvali vládu, aby jej zavedla. Kromě toho zúčastněné strany 76 vyjádřily obavy ohledně selektivního přístupu orgánů ke zveřejňování informací. Obdobně apelovala na vládu komise Commission consultative des Droits de l’Homme (CCDH), aby byl novinářům zajištěn přístup k informacím za všech okolností. Jak bylo zmíněno během konzultace se zúčastněnými stranami o výše uvedené reformě režimu pomoci tisku 77 , tento přístup k informacím byl navíc uveden v prohlášení vlády o programu na období 2018–2023 78 .

Rámec pro ochranu novinářů je i nadále silný. Od zprávy o právním státu 2020 neobdržela Komise žádné údaje týkající se oslabení rámce na ochranu novinářů. V této souvislosti nebyly od roku 2015 na platformě Rady Evropy na podporu ochrany žurnalistiky a bezpečnosti novinářů zaznamenány žádné incidenty 79 . I když je trestní stíhání médií za pomluvu stále vzácným jevem, mezi odborníky a nevládními organizacemi panuje obava, že tyto případy mohou být použity jako prostředek k zastrašování médií a novinářů, neboť letos byl před soudem prošetřován podobný případ 80 .

IV.Další institucionální otázky týkající se systému brzd a protivah

Lucembursko má zaveden systém parlamentní demokracie s jednokomorovým 81 parlamentem, přičemž zákonodárnou iniciativu mají vláda a členové parlamentu. Státní rada vydává poradní stanoviska k návrhům právních předpisů, ať pocházejí od vlády, nebo od členů parlamentu. Ústavní soud zkoumá ústavnost právních předpisů. V systému brzd a protivah hrají významnou roli nezávislé orgány.

Byly navrženy dvě nové ústavní změny s cílem umožnit přímý přístup občanů k Ústavnímu soudu a zjednodušit stará ustanovení týkající se státu, hlavy státu a vlády. Cílem první ústavní změny, která byla předložena v červnu 2020 82 , je umožnit občanům přímý přístup k Ústavnímu soudu, pokud jde o regulační opatření přijatá vládou v případě nouzového stavu 83 . Cílem změny je ochrana základních práv. Dne 9. března 2021 vydala Státní rada stanovisko 84 uvádějící, že pro takovou změnu neshledává žádnou potřebu, neboť regulační opatření přijatá v nouzovém stavu nejsou vyloučena z přezkumu legality prováděného jakýmkoli soudcem 85 . Na základě tohoto stanoviska musí parlament projednat a rozhodnout, jak postupovat s ohledem na obdržené připomínky a posouzení 86 . Cílem druhé ústavní změny, která byla předložena dne 17. listopadu 2020 87 , je změna uspořádání státu 88 , hlavy státu 89 , konstituční monarchie a vlády 90 , vztahů mezi státem a náboženskými společnostmi 91 a obcemi 92 . Cílem této změny je modernizace ústavy zjednodušením starých ustanovení, která se týkají státu, hlavy státu a vlády. Kromě toho by objasnila, že úloha velkovévody je symbolická a formální, zatímco politickou odpovědnost za akty velkovévody nesou členové vlády. Dne 9. března 2021 vydala Státní rada kladné stanovisko ke změně 93 vzhledem k tomu, že řadu ustanovení již schválila v rámci neuskutečněného návrhu ústavy 94 .

Rozhodovací proces se jeví jako inkluzivní, avšak doporučení zúčastněných stran mnohdy nejsou následována. Panují obavy v oblasti pravidelnosti a rozsahu konzultací se zúčastněnými stranami v rámci rozhodovacího procesu. Součástí legislativního postupu je povinnost Státní rady vydat pro každý navrhovaný právní předpis poradní stanovisko. Kromě toho existuje pět profesních komor 95 , které se žádají o stanovisko ve věcech souvisejících s jejich odbornou oblastí působnosti. Jejich stanoviska jsou nedílnou součástí legislativního návrhu a rovněž se k nim přihlíží v rámci úprav návrhu právních předpisů 96 . I když je ostatním zúčastněným stranám 97 umožněno vyjádřit své stanovisko, jejich doporučení nejsou pravidelně sledována 98 . Pokud jde o regulativní postup, stanovisko Státní rady je rovněž povinné, vyjma regulačních opatření přijatých během nouzového stavu, kdy je vyžádání takového stanoviska nepovinné 99 . O stanovisko profesních komor je rovněž nutné žádat v případě jakéhokoli návrhu regulačního opatření souvisejícího s jejich odbornou oblastí působnosti. Neprovedení konzultace o návrhu nařízení s příslušnými profesními komorami má navíc za následek právní sankce 100 . Pokud jde o úlohu Poradní komise pro lidská práva (CCDH) v regulativním postupu, ačkoli vláda nemá povinnost následovat doporučení Poradní komise pro lidská práva ani na ně odpovídat, některé zúčastněné strany uvedly, že vláda k doporučením přihlíží jen zřídka, zejména během pandemie COVID-19 101 . Konzultace parlamentního výboru s Poradní komisí pro lidská práva v rámci legislativního postupu je rovněž vzácná. Pokud jde o účast jiných organizací pro lidská práva (např. veřejného ochránce práv), vláda příležitostně vede konzultace na dvoustranném základě nebo v rámci meziresortního výboru pro lidská práva. K jejich příspěvkům a doporučením se ovšem přihlíží jen zřídka 102 .

K přijímání opatření s cílem reagovat na pandemii COVID-19 se v současnosti používají běžné legislativní postupy. Mezi 18. březnem a 24. červnem 2020 se Lucembursko při řešení pandemie COVID-19 spoléhalo na nouzový stav. Tento ústavní režim 103 umožnil vládě přijmout na omezenou dobu vhodná, nezbytná a přiměřená opatření ve všech záležitostech. Následně parlament při řešení problémů v souvislosti s pandemií COVID-19 využíval běžný legislativní postup, společně s kratšími lhůtami. Navzdory skutečnosti, že byly změny zavedeny v rámci zrychleného režimu, hodlá parlament vést konzultace se zúčastněnými stranami. Zúčastněné strany však vyjádřily obavy ohledně inkluzivnosti konzultačního postupu, zejména přijímají-li se právní předpisy velmi rychle 104 , což často omezuje konzultace se Státní radou a profesními komorami 105 .

Byl zřízen Úřad pro lidská práva. Iniciativa 106 pro sjednocení klíčových nezávislých orgánů, které plní hlavní úlohu v zabezpečování základních práv, na jediném místě byla dokončena v roce 2020. Úřad pro lidská práva sjednocuje Poradní komisi pro lidská práva, veřejného ochránce práv pro práva dítěte a Centrum pro rovné zacházení. Cílem Úřadu pro lidská práva je usnadnit občanům přístup k institucím chránícím základní práva a posílit součinnost různých institucí. Poradní komise pro lidská práva je akreditovanou Národní institucí pro lidská práva v Lucembursku 107 . Veřejný ochránce práv pro práva dítěte má konkrétně na starosti ochranu práv osob mladších osmnácti let 108 . Centrum pro rovné zacházení je orgánem pro rovnocennost v Lucembursku 109 .

Ačkoliv pandemie COVID-19 měla vliv na práci nevládních organizací, občanský prostor v Lucembursku zůstal otevřený 110 . Počátkem dubna 2020 musely být veškeré kampaně na získávání finančních prostředků a osvětové činnosti na zvyšování povědomí zrušeny z důvodu pandemie COVID-19. Nevládní orgány uvedly, že přerušení sdružovacích aktivit bylo spojeno s dopady na finanční úrovni 111 . V listopadu 2020 však vláda představila různé grantové projekty a kritéria způsobilosti pro získání grantů 112 .

Příloha I: Seznam zdrojů v abecedním pořadí*

* Seznam příspěvků obdržených v rámci konzultací ke zprávě o právním státu 2021 je k dispozici na adrese https://ec.europa.eu/info/policies/justice-and-fundamental-rights/upholding-rule-law/rule-law/rule-law-mechanism/2021-rule-law-report-targeted-stakeholder-consultation .

Zpráva Komise pro přístup k dokumentům o činnosti za rok 2020 (Rapport d'activité 2020 de la Commission d’accès aux documents) ( https://gouvernement.lu/dam-assets/fr/publications/rapport-activite/minist-etat/cad/rapport-activite-2020-cad.pdf ).

Centrum pro pluralitu a svobodu sdělovacích prostředků (2021), nástroj pro sledování plurality sdělovacích prostředků, zpráva pro rok 2021 ( https://cmpf.eui.eu/media-pluralism-monitor/mpm-2021/ ).

CIVICUS, nástroj pro sledování občanského prostoru – Lucembursko ( https://monitor.civicus.org/country/luzembourg/ ).

Poslanecká sněmovna, Chambre des Députés (2019), vnitřní předpis, verze z roku 2019, ( https://chd.lu/wps/wcm/connect/public/5abf3456-f398-4259-a831-20788c0f208c/reglementjuli2019.pdf?MOD=AJPERES&ContentCache=NONE&CACHE=NONE&CVID=mOb0p1W&CVID=mOb0p1W ).

Rada Evropy: Výbor ministrů (2010), doporučení CM/Rec(2010)12 Výboru ministrů členským státům o soudcích: nezávislost, účinnost a odpovědnost.

Rada Evropy: Platforma na podporu ochrany žurnalistiky a bezpečnosti novinářů – Lucembursko. ( https://www.coe.int/en/web/media-freedom/luxembourg ).

Rada Evropy: Benátská komise (2020), stanovisko č. 1002/2020 k prozatímnímu naléhavému stanovisku k novému návrhu bulharské ú (CDL-AD(2020)035).

Státní rada (2015), vnitřní předpis ( https://conseil-etat.public.lu/fr/legislation/reglesdeontologiques.html ).

Generální ředitelství pro komunikaci (2020a), bleskový průzkum Eurobarometr 482: postoje podniků ke korupci v EU.

Generální ředitelství pro komunikaci (2020b), zvláštní průzkum Eurobarometr 502: korupce.

Návrh novelizovaného zákona ze dne 17. července 2020 o opatřeních v boji proti pandemii COVID-19, http://legilux.public.lu/eli/etat/projet/pl/20170427 .

Evropská síť vnitrostátních institucí pro lidská práva (2020), příspěvek Evropské sítě vnitrostátních institucí pro lidská práva ke zprávě o právním státu 2021.

Etická komise (2020), stanovisko Etické komise (Avis du comité d'éthique), (22. dubna 2020) ( https://gouvernement.lu/dam-assets/systeme-politique/gouvernement/rb-code-deontologie/Avis-du-comite-d-ethique-24042020-.pdf ).

Evropská komise (2020), zpráva o právním státu 2020, kapitola o stavu právního státu v Lucembursku.

Evropská komise (2019–2021), srovnávací přehled EU o soudnictví.

Agentura pro základní práva (2021), Právní prostředí a prostor organizací občanské společnosti při podpoře základních práv v Lucembursku.

Nejvyšší státní zastupitelství (2020), výroční zpráva z roku 2019, ( https://justice.public.lu/content/dam/justice/fr/publications/rapport-activites-crf/rapport-crf-2019.pdf ).

Velkovévodská policie (2019), Etický kodex policie (Code de déontologie de la police), ( https://police.public.lu/fr/publications/2019/code-deontologie-police.html ).

GRECO (2020a), čtvrté kolo hodnocení – druhá průběžná zpráva o plnění doporučení v Lucembursku, pokud jde o předcházení korupci u členů parlamentu, soudců a státního zástupce ( https://rm.coe.int/fourth-evaluation-round-corruption-prevention-in-respect-of-members-of/1680a0424d ).

GRECO (2020b), páté kolo hodnocení – hodnotící zpráva o plnění doporučení v Lucembursku týkající se předcházení korupci a podpory integrity v ústředních vládních orgánech (vrcholných výkonných funkcích) a donucovacích orgánech ( https://rm.coe.int/fifth-evaluation-round-preventing-corruption-and-promoting-integrity-i/1680a04279 ).

Lucemburská vláda (2018a), etický kodex, ( https://gouvernement.lu/dam-assets/fr/systeme-politique/gouvernement/rb-code-deontologie/Arrete-grand-ducal-du-14-novembre-2014-fixant-les-regles-deontologiques-des-membres-du-Gouvernement-et-leurs-devoirs-et-droits-dans-lexercice-de-la-fo.pdf ).

Lucemburská vláda (2018b), prohlášení vlády o programu na období 2018–2023 ( https://gouvernement.lu/en/publications/accord-coalition/programme-gouvernemental.html ).

Lucemburská vláda (2020a), statistiky soudních orgánů a státních zastupitelství v roce 2019 (Statistiques des jurisdictions et des parquets Année 2019) ( https://justice.public.lu/dam-assets/fr/publications/rapport-activites-judiciaires/Rapports-juridictions-judiciaires-2019.pdf ).

Lucemburská vláda (2020b), Nová praktická opatření týkající se tiskových konferencí vlády ( https://sip.gouvernement.lu/fr/actualites.gouvernement%2Bfr%2Bactualites%2Btoutes_actualites%2Bcommuniques%2B2020%2B05-mai%2B02-modalites-conferences-presse.html ).

Lucemburská vláda (2021), příspěvek Lucemburska do zprávy o právním státu 2021.

Lucemburská vláda, Finanční pomoc pro vydavatele v souvislosti s pandemií COVID-19 ( https://guichet.public.lu/en/entreprises/sectoriel/medias/indemnite-editeurs-publications-covid.html ).

Stanovisko č. CE 60.217, k návrhu č. 7575 – http://data.legilux.public.lu/file2/2021-03-23/36 . 

Stanovisko č. CE 60.288 k návrhu č. 7620 – http://data.legilux.public.lu/file2/2021-03-09/38 .

Stanovisko č. CE 60.469 k návrhu č. 7700 – http://data.legilux.public.lu/file2/2021-03-09/32 .

Vnitřní předpis parlamentu, verze z roku 2019, s. 61, článek 5, https://chd.lu .

Návrh č. 6030 – nový návrh ústavy – http://legilux.public.lu/eli/etat/projet/ppc/10000 . 

Návrh č. 7323 – návrh zákona o uspořádání rady pro soudnictví – http://legilux.public.lu/eli/etat/projet/pl/10455 . 

Návrh č. 7575 – změna kapitoly VI (o spravedlnosti) ústavy, celé znění návrhu – http://data.legilux.public.lu/file2/2021-02-24/23 . 

Návrh č. 7575 – změna kapitoly VI (o spravedlnosti) ústavy, celé znění návrhu, nové úpravy z 23. února 2021 – http://data.legilux.public.lu/file2/2021-02-24/23 . 

Návrh č. 7575 – změna kapitoly VI (o spravedlnosti) ústavy – http://legilux.public.lu/eli/etat/projet/ppc/20130254 . 

Návrh č. 7620 – návrh změny článku 32 ústavy – http://legilux.public.lu/eli/etat/projet/ppc/20130257 .

Návrh č. 7700 – změna kapitol I, III, V, VII, IX, X, XI a XII ústavy http://legilux.public.lu/eli/etat/projet/ppc/20130258 . 

Návrh č. 7777 – návrh změny kapitol IV a Va ústavy – http://legilux.public.lu/eli/etat/projet/ppc/20130260.

Reportéři bez hranic, světový index svobody tisku, https://rsf.org/en/ranking .

Transparency International (2021), index vnímání korupce za rok 2020.

Příloha II: Návštěva Lucemburska

Útvary Komise uspořádaly v březnu 2021 virtuální jednání s těmito účastníky:

·Chambre des Députés (parlament)

·Výbor pro předcházení korupci (COPRECO)

·Poradní komise pro lidská práva (CCDH)

·Státní rada

·Etická komise

·Finance & Human Rights

·Groupement des magistrats Luxembourgeois

·Lucemburské sdružení novinářů (ALJP)

·regulační orgán Lucemburska pro mediální služby (ALIA)

·Ministerstvo kultury

·Ministerstvo zahraničních věcí

·Ministerstvo vnitra

·Ministerstvo spravedlnosti

·Ministerstvo pro státní správu

·Veřejný ochránce práv

·Velkovévodská policie

·StopCorrupt

·Nejvyšší soudní dvůr

·Komise pro přístup k dokumentům

·Lucemburská advokátní komora

* Komise se na řadě horizontálních jednání setkala rovněž s následujícími organizacemi:

·Amnesty International

·Středisko reprodukčních práv

·CIVICUS

·Unie pro občanské svobody v Evropě (Civil Liberties Union for Europe)

·Civil Society Europe

·Konference evropských církví (Conference of European Churches)

·sdružení EuroCommerce

·Evropské středisko pro právní záležitosti neziskového sektoru (European Center for Not-for-Profit Law)

·Evropské středisko pro svobodu tisku a sdělovacích prostředků (European Centre for Press and Media Freedom)

·Evropské občanské fórum (European Civic Forum)

·Evropská federace novinářů

·Evropské partnerství pro demokracii

·Evropské fórum mládeže

·Front Line Defenders

·Human Rights House Foundation

·Human Rights Watch

·evropská pobočka Mezinárodní asociace leseb a gayů (ILGA-Europe)

·Mezinárodní výbor právníků (International Commission of Jurists)

·Mezinárodní federace pro lidská práva (International Federation for Human Rights)

·Evropská síť Mezinárodní federace plánovaného rodičovství (IPPF EN)

·Mezinárodní tiskový institut (International Press Institute)

·Nizozemský helsinský výbor

·Institut evropské politiky nadace Open Society (Open Society European Policy Institute)

·Philanthropy Advocacy

·Protection International

·Reportéři bez hranic (Reporters without Borders)

·Transparency International EU

(1)      Články 12 až 15 zákona o osobách vykonávajících povolání advokáta, 10. srpna 1991.

(2)      Články 16 až 19 zákona o osobách vykonávajících povolání advokáta, 10. srpna 1991.

(3)      Články 20 až 23 zákona o osobách vykonávajících povolání advokáta, 10. srpna 1991.

(4)      Články 24 až 25 zákona o osobách vykonávajících povolání advokáta, 10. srpna 1991.

(5)      Obrázky 44 a 46, srovnávací přehled EU o soudnictví z roku 2021. Míra vnímané nezávislosti soudů je klasifikována takto: velmi nízká (méně než 30 % respondentů vnímá nezávislost soudů jako poměrně dobrou a velmi dobrou); nízká (30 až 39 %), průměrná (40 až 59 %), vysoká (60 až 75 %), velmi vysoká (více než 75 %).

(6)      Srovnávací přehled EU o soudnictví 2016, 2017, 2018, 2019, 2020 a 2021.

(7)      Návrh č. 6030 – nový návrh ústavy.

(8)      Návrh č. 7575 – změna kapitoly VI (o spravedlnosti) ústavy.

(9)      Článek 90, znění návrhu č. 7575.

(10)      Předseda Nejvyššího soudního dvora, předseda Správního soudního dvora, nejvyšší státní zástupce.

(11)      Jmenovaných oběma advokátními komorami.

(12)      Návrh č. 7323 – návrh zákona o uspořádání rady pro soudnictví.

(13)      Doporučení Výboru ministrů Rady Evropy CM/Rec(2010)12, body 26–27. Viz také stanovisko Benátské komise (CDL-AD(2020)035), bod 44.

(14)      Obrázek 55, srovnávací přehled EU o soudnictví za rok 2020 – Je-li vydán konkrétní pokyn ke stíhání, musí být odůvodněn a vydán v písemné podobě a účastníci soudního řízení k němu musí mít přístup.

(15)      Viz zpráva o právním státu 2020, kapitola o stavu právního státu v Lucembursku, s. 3 – Riziko ohrožení nezávislosti státního zastupitelství patrně zmírňují existující právní záruky ve spojení se stávající praxí.

(16)      Návrh č. 6030 na nový návrh Ústavy, od něhož již bylo upuštěno, zahrnoval nezávislost státního zastupitelství. Nový návrh č. 7575 na změnu Ústavy z května 2020 nezahrnoval nezávislost státního zastupitelství.

(17)      Návrh č. 7575 – nové změny ze dne 23. února 2021.

(18)      Informace získané v souvislosti s návštěvou Lucemburska. (např. Groupement des magistrats Luxembourgeois; státní zastupitelství). Pravomoc ministra spravedlnosti vychází z článku 19 trestního řádu.

(19)      Informace získané lucemburskými orgány.

(20)      Státní rada kritizovala, že úpravy výslovně nezaručily funkční nezávislost a opomněly upřesnit, že by pokyny vydávané ministerstvem spravedlnosti v oblasti trestní politiky měly být „obecné“. Stanovisko CE 60.217 k návrhu č. 7575.

(21)      Návrh č. 6030 – nový návrh ústavy.

(22)      Viz dva zákony z 20. června 2020 – http://legilux.public.lu/eli/etat/leg/loi/2020/06/20/a542/consolide/20201222 ; http://legilux.public.lu/eli/etat/leg/loi/2020/06/20/a523/consolide/20201125 .

(23)      Příspěvek Lucemburska pro účely zprávy o právním státu 2021, s. 5.

(24)      Informace získané v souvislosti s návštěvou Lucemburska. (např. Groupement des magistrats Luxembourgeois; Nejvyšší soudní dvůr).

(25)      Pouze dva dostupné online nástroje, které lze používat z domova, obsahují systém zaznamenávající, kdy byla podána žaloba, a veřejnou databázi pro přístup k anonymizovaným rozhodnutím, která je dostupná pro všechny, včetně občanů.

(26)      Obrázek 23, srovnávací přehled EU o soudnictví z roku 2021.

(27)      Informace získané v souvislosti s návštěvou Lucemburska (např. ministerstvo spravedlnosti).

(28)      Informace získané v souvislosti s návštěvou Lucemburska (např. ministerstvo spravedlnosti).

(29)      Informace získané v souvislosti s návštěvou Lucemburska (Groupement des magistrats Luxembourgeois).

(30)      Srovnávací přehled EU o soudnictví 2016, 2017, 2018, 2019, 2020 a 2021.

(31)      Obrázek 14, srovnávací přehled EU o soudnictví z roku 2021.

(32)      Obrázek 11, srovnávací přehled EU o soudnictví z roku 2021.

(33)      Obrázky 5, 8, 9, 13 a 15, srovnávací přehled EU o soudnictví 2021.

(34)      Index vnímání korupce organizace Transparency International 2020 (2021), s. 2–3. Míra vnímané korupce je kategorizována takto: nízká (vnímání korupce ve veřejném sektoru ze strany odborníků a zástupců podniků dosahuje skóre vyššího než 79), poměrně nízká (skóre od 79 do 60), poměrně vysoká (skóre od 59 do 50), vysoká (skóre nižší než 50).

(35)      Údaje Eurobarometru o vnímání korupce ze strany občanů a podniků a o jejich zkušenosti s ní, jak bylo uvedeno v loňské zprávě, se aktualizují každé dva roky. Nejnovější soubor údajů je zvláštní průzkum Eurobarometr: 502 (2020) a bleskový průzkum Eurobarometr 482 (2019).

(36)      V roce 2015 bylo skóre 85, přičemž v roce 2020 bylo skóre 80. Skóre výrazně stoupá/klesá, pokud se změní o více než 5 bodů; zhoršuje se / zlepšuje se (změny od 4 do 5 bodů); je poměrně stabilní (změny od 1 do 3 bodů) v posledních pěti letech.

(37)      Lucemburská vláda (2020), statistiky soudních orgánů a státních zastupitelství v roce 2019 (Statistiques des jurisdictions et des parquets Année 2019).

(38)      Příspěvek získaný státním zastupitelstvím v souvislosti s návštěvou Lucemburska.

(39)      Viz předchozí odkaz.

(40)      Viz předchozí odkaz.

(41)      Viz předchozí odkaz – výroční statistiky finanční zpravodajské jednotky neuvádějí počet případů zahraničního podplácení. Poslední dostupná výroční zpráva pochází z roku 2019. Nejvyšší státní zastupitelství (2020), výroční zpráva z roku 2019.

(42)      Informace získané Výborem COPRECO v souvislosti s návštěvou Lucemburska.

(43)      Viz předchozí odkaz.

(44)      Jeden pro členy parlamentu, jeden pro členy vlády, jeden pro Státní radu a jeden pro Velkovévodskou policii.

(45)      Články 11 a 12 etického kodexu vlády.

(46)      Podle článku 11 se bývalým ministrům zakazuje používat či sdělovat informace, které nejsou veřejně dostupné. Toto ustanovení se prokázalo jako obtížně proveditelné, neboť je velmi složité odlišit informace, které se staly veřejně dostupnými, od těch, které jsou stále důvěrné.

(47)      Etická komise (2020), stanovisko Etické komise (Avis du comité d'éthique), (22. dubna 2020).

(48)      GRECO (2020), čtvrté kolo hodnocení – druhá průběžná zpráva o plnění: Lucembursko.

(49)      Oficiální stránky parlamentu, vnitřní předpis parlamentu, verze z roku 2019, s. 61, článek 5.

(50)      GRECO (2020), páté kolo hodnocení – zpráva o plnění.

(51)      Ustanovení čl. 9 odst. 4 zákona o financování politických stran.

(52)      Článek 17 zákona o financování politických stran.

(53)      Článek 12 zákona o financování politických stran.

(54)      Zákon o transparentní a otevřené správě ze dne 14. září 2018 (Loi du 14 septembre 2018 relative à une administration transparente et ouverte).

(55)      Informace získané v souvislosti s návštěvou Lucemburska.

(56)      Článek 1 zákona ze dne 14. září 2018 stanoví „Les personnes physiques et les personnes morales ont un droit d’accès aux documents“.

(57)      Členové jsou soudci, z nichž je rovněž volen předseda, zástupce předsedy vlády, zástupce Národní komise pro ochranu osobních údajů, zástupce syndikátu lucemburských měst a obcí Syvicol, zástupce Informační a tiskové služby (Service information et presse – SIP).

(58)      Lucemburská vláda (2021), zpráva Komise pro přístup k dokumentům o činnosti za rok 2020 (Rapport d'activité 2020 de la Commission d’accès aux documents).

(59)      Informace získané od Komise pro přístup k dokumentům v souvislosti s návštěvou Lucemburska.

(60)      Informace získané v souvislosti s návštěvou země (např. Komise pro přístup k dokumentům).

(61)      Velkovévodská policie (2019), Etický kodex policie (Code de déontologie de la police). Podle informací získaných během návštěvy země byla v roce 2020 prostřednictvím interního kanálu pro oznamování podána pouze jedna žádost.

(62)      Informace získané od Výboru COPRECO v souvislosti s návštěvou Lucemburska.

(63)      Příspěvek Lucemburska pro účely zprávy o právním státu 2021, s. 11.

(64)      Informace získané Velkovévodskou policií v souvislosti s návštěvou Lucemburska.

(65)      Informace získané Velkovévodskou policií v souvislosti s návštěvou Lucemburska.

(66)      Navzdory nárůstu v celkovém bodování Lucembursko ve světovém indexu svobody tisku organizace Reportéři bez hranic pro rok 2021 o tři příčky kleslo a nyní se nachází na 20. příčce oproti 17. příčce v roce 2020. Lucembursko se řadí na 11. místo z 27 členských států EU. Pokles pozice mohl být způsoben celkovým nárůstem bodování v ostatních státech.

(67)      Zákon o elektronických médiích.

(68)      Další informace viz http://data.legilux.public.lu/eli/etat/leg/rect/2013/11/14/n1/jo.

(69)      Nástroj pro sledování plurality sdělovacích prostředků, zpráva o Lucembursku pro rok 2021, s. 14.

(70)      Tyto dva faktory by mohly mít nepříznivé dopady na prostředí plurality sdělovacích prostředků. Viz nástroj pro sledování plurality sdělovacích prostředků, zpráva pro rok 2021, která zdůrazňuje, že jedna skupina dominuje audiovizuálnímu a online sektoru a dvě skupiny dominují tištěným médiím. Ve zprávě se rovněž poukazuje na vysoký počet zahraničních televizních kanálů. Viz nástroj pro sledování plurality sdělovacích prostředků pro rok 2021, zpráva o Lucembursku, s. 11 a 12.

(71)      Association luxembourgeoise des journalistes professionnels a Conseil national de la presse – příspěvek od Evropské sítě vnitrostátních institucí pro lidská práva ke zprávě o právním státu 2021, s. 235–236.

(72)      Tiskové konference byly od 18. března 2020 vedeny v plně digitálním prostředí a v této podobě pokračovaly až do druhého týdne v květnu. Lucemburská vláda (2020), Nová praktická opatření týkající se tiskových konferencí vlády.

(73)      Lucemburská vláda, Finanční pomoc pro vydavatele v souvislosti s pandemií COVID-19.

(74)      Zpráva o právním státu 2020, kapitola o stavu právního státu v Lucembursku, s. 8.

(75)      V dubnu 2021 Lucemburské sdružení profesionálních novinářů (ALJP) zahájilo kampaň za zavedení dodatečného článku do zákona o tisku, který by orgánům ukládal povinnost poskytovat informace médiím v konkrétní časové lhůtě. Novináři a jejich organizace usilovali o prosazení plného přístupu k informacím a transparentnosti od vydání zákona o svobodě projevu v roce 2004. V současné době přístup k informacím upravuje zákon z roku 2018 o „otevřené a transparentní správě“, který byl navržen pro všechny občany, ale nestanoví zákonné právo na přístup k informacím konkrétně pro novináře. Viz rovněž příspěvek od Evropské sítě vnitrostátních institucí pro lidská práva ke zprávě o právním státu 2021, s. 235.

(76)      Viz Reportéři bez hranic, světový index svobody tisku z roku 2020.

(77)      Projet de loi relatif à un régime d'aides en faveur du journalisme professionnel et abrogeant la loi modifiée du 3 août 1998 sur la promotion de la presse écrite – stanovisko „l'Association luxembourgeoise des journalistes professionnels“ (Lucemburská unie novinářů).

(78)      Lucemburská vláda (2018), prohlášení vlády o programu na období 2018–2023, s. 24. https://gouvernement.lu/en/publications/accord-coalition/programme-gouvernemental.html

(79)      Rada Evropy: Platforma na podporu ochrany žurnalistiky a bezpečnosti novinářů – Lucembursko.

(80)      Informace získané v souvislosti s návštěvou Lucemburska (např. Lucemburská unie novinářů (AJLP)).

(81)      Parlament sestává z Poslanecké sněmovny.

(82)      Návrh č. 7620 – návrh změny článku 32 ústavy.

(83)      Ustanovení čl. 32 odst. 4 ústavy.

(84)      Stanovisko CE 60.288 k návrhu č. 7620.

(85)      Viz čl. 32 odst. 4, článek 95 a článek 95b ústavy – konkrétní úlohou Ústavního soudu je kontrolovat ústavnost právních předpisů, zatímco soudní kontrola regulačních aktů spadá do působnosti správního soudce v případě přímého postihu a ostatních soudců v případě incidenčního přezkumu.

(86)      Parlament může navrhnout dodatečné změny s cílem sladit znění se stanoviskem Státní rady; může rozhodnout o provedení změny bez ohledu na stanovisko; může rozhodnou o neprovedení změny.

(87)      Návrh č. 7700 – změna kapitol I, III, V, VII, IX, X, XI a XII ústavy.

(88)      Např. kapitola I znění návrhu sjednocuje různá ustanovení, která se nyní nacházejí na různých místech ústavního textu. Kromě toho do ústavy výslovně zakotvuje pojem právního státu.

(89)      Např. kapitola III znění návrhu sjednocuje veškerá ustanovení týkající se velkovévody, vyjma těch, která se týkají parlamentu. Kromě toho lze formální pravomoc, která je v novém znění udělena hlavě státu, vykonávat pouze s podpisem příslušného ministra.

(90)      Např. kapitola V znění návrhu potvrzuje institucionální místo vlády v parlamentní demokracii. To je v souladu s teorií monistického systému v parlamentním zákoně, podle nějž vláda může existovat výhradně pod podmínkou většinové podpory Poslanecké sněmovny, i když jsou členové vlády jmenováni nařízením velkovévody.

(91)      Např. kapitola VII znění návrhu zavádí tři hlavní zásady pro vztahy mezi státem a církví a náboženskými společnostmi: církve a náboženské obce jsou od státu odděleny; vztahy mezi církvemi a náboženskými společnostmi a státem bude upravovat zákon; zákon může rovněž sledovat návrhy dohod, které mají být uzavřeny mezi státem a církvemi a náboženskými společnostmi.

(92)      Např. kapitola IX znění návrhu stanoví ústavní režim, v rámci něhož fungují obce. Týká se témat, jako je financování obcí, normotvorná pravomoc a zřízení obecních veřejných orgánů.

(93)      Stanovisko CE 60.469 k návrhu č. 7700.

(94)      Vzhledem k rozhodnutí dále nepokračovat v předchozí ústavní reformě, která probíhala mezi lety 2009 a 2019, se v současné době neprojednává zakotvení institutu veřejného ochránce práv na ústavní úrovni. Jak bylo uvedeno dříve, cílem stávajícího přístupu je zavést cílené změny v konkrétních oblastech a v této souvislosti by mohla být opětovně zavedena reforma týkající se veřejného ochránce práv. Dne 29. července 2021 byla v parlamentu předložena změna ústavy. Je zaměřena na úlohu parlamentu a jejím cílem je tuto úlohu posílit. Její znění bude nyní zasláno Státní radě k vyjádření stanoviska a bude otevřeno k veřejné konzultaci. Viz návrh č. 7777 – návrh změny kapitol IV a Va ústavy.

(95)      Chambre des salariés; Chambre des fonctionnaires et employés publics; Chambre d'agriculture; Chambre de commerce; Chambre des métiers.

(96)      Vyžádání těchto stanovisek je pro parlament povinné, jejich získání však nikoliv. Vynechání konzultací s těmito organizacemi navíc nepodmiňuje legalitu právního předpisu. – Informace získané v souvislosti s návštěvou Lucemburska.

(97)      Např. Poradní komise pro lidská práva; veřejný ochránce práv; nevládní organizace (organizace občanské společnosti); jiné profesní organizace odlišné od profesních komor, se kterými se již vedou konzultace.

(98)      Parlament může obdržet příspěvky od zúčastněných stran, a pokud se týkají konkrétní věci, budou předány příslušným výborům. – Informace získané v souvislosti s návštěvou Lucemburska. Viz rovněž příspěvek od Evropské sítě vnitrostátních institucí pro lidská práva ke zprávě o právním státu 2021, s. 235.

(99)      Ustanovení čl. 1 odst. 1 zákona o uspořádání Státní rady ze dne 16. června 2017 – Vláda rozhoduje, zda je stanovisko Státní rady povinné, či nikoliv. Rovněž potvrzeno v souvislosti s návštěvou Lucemburska.

(100)      Konzultace s dotčenými profesními komorami tudíž podmiňuje legalitu nařízení velkovévody nebo ministerského nařízení.

(101)      Byl zohledněn například velmi malý počet doporučení Poradní komise pro lidská práva týkajících se právních předpisů ohledně onemocnění COVID-19 (v roce 2020 bylo vydáno deset stanovisek, v roce 2021 v době předložení příspěvku čtyři stanoviska). – Příspěvek od Evropské sítě vnitrostátních institucí pro lidská práva ke zprávě o právním státu 2021, s. 235, zahrnující období let 2020 a 2021.

(102)      Viz předchozí odkaz.

(103)      Ustanovení čl. 32 odst. 4 lucemburské ústavy.

(104)      Mnohdy do týdne od návrhu.

(105)      Např. návrh novelizovaného zákona ze dne 17. července 2020 o opatřeních v boji proti pandemii COVID-19.

(106)      Iniciativa byla zahájena v období let 2007–2008.

(107)      Vydává stanoviska a doporučení k záležitostem týkajícím se základních práv, a to buď z vlastního podnětu, nebo na žádost vlády. Podrobnější informace viz zpráva o právním státu 2020, kapitola o stavu právního státu v Lucembursku, s. 9. Viz také https://ganhri.org/membership/.

(108)      Zkoumá stížnosti, vydává doporučení pro lepší ochranu a podporu práv dítěte a poskytuje poradenství při provádění práv dětí. Další informace viz http://ork.lu/index.php/fr/missionsork .

(109)      Jeho účelem je podporovat a monitorovat rovné zacházení se všemi osobami, aniž by byly diskriminovány na základě rasy, etnického původu, pohlaví, sexuální orientace, náboženského vyznání či přesvědčení, postižení nebo věku, a provádět analýzu tohoto zacházení. Další informace viz https://equineteurope.org/what-are-equality-bodies/european-directory-of-equality-bodies/ a https://cet.lu/missions/ .

(110)      Viz zpráva o právním státu 2020, kapitola o stavu právního státu v Lucembursku, s. 9. Viz také hodnocení organizace CIVICUS. Hodnocení využívá pětistupňovou škálu definovanou jako: otevřený, zúžený, s překážkami, potlačovaný a uzavřený.

(111)      Výbor CLAE (2020), „Vyšetřování obtíží v oblasti sdružovacích činností, které souvisejí s pandemií COVID-19 v Lucembursku“ (Enquête sur les difficultés associatives liées à la pandémie du Covid-19 au Luxembourg), květen 2020.

(112)      Výbor CLAE (2020), „Ministerstvo kultury: jaká je finanční podpora pro sdružení?“ (Ministère de la culture: quel soutien financier pour les associations?), 26. listopadu 2020.