EVROPSKÁ KOMISE
V Bruselu dne 20.7.2021
SWD(2021) 711 final
PRACOVNÍ DOKUMENT ÚTVARŮ KOMISE
Zpráva o právním státu 2021
Kapitola o stavu právního státu ve Finsku
Průvodní dokument ke
SDĚLENÍ KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU, RADĚ, EVROPSKÉMU HOSPODÁŘSKÉMU A SOCIÁLNÍMU VÝBORU A VÝBORU REGIONŮ
Zpráva o právním státu 2021
Stav právního státu v Evropské unii
{COM(2021) 700 final} - {SWD(2021) 701 final} - {SWD(2021) 702 final} - {SWD(2021) 703 final} - {SWD(2021) 704 final} - {SWD(2021) 705 final} - {SWD(2021) 706 final} - {SWD(2021) 707 final} - {SWD(2021) 708 final} - {SWD(2021) 709 final} - {SWD(2021) 710 final} - {SWD(2021) 712 final} - {SWD(2021) 713 final} - {SWD(2021) 714 final} - {SWD(2021) 715 final} - {SWD(2021) 716 final} - {SWD(2021) 717 final} - {SWD(2021) 718 final} - {SWD(2021) 719 final} - {SWD(2021) 720 final} - {SWD(2021) 721 final} - {SWD(2021) 722 final} - {SWD(2021) 723 final} - {SWD(2021) 724 final} - {SWD(2021) 725 final} - {SWD(2021) 726 final} - {SWD(2021) 727 final}
Shrnutí
Finský soudní systém se i nadále vyznačuje velmi vysokou úrovní vnímané nezávislosti. Nedávno zřízená Národní správa soudů začala plně fungovat a kromě plnění svých běžných úkolů pomáhá soudům při jejich reakci na pandemii COVID-19. Reforma Národního státního zastupitelství pomohla zvýšit jeho účinnost tím, že umožnila centralizaci, vypracování jednotných postupů, lepší spolupráci a rovnoměrnější rozdělení zdrojů. Orgány zavádí několik projektů na zlepšení digitalizace soudnictví a na větší zpřístupnění systému právní pomoci.
Finsko je stále vnímáno jako jedna z nejméně zkorumpovaných zemí v EU i ve světě. Dne 27. května 2021 byla přijata speciální komplexní vládní strategie boje proti korupci. Cílem strategie je posílit boj proti korupci, mimo jiné prostřednictvím vyjasnění oblastí odpovědnosti, zvyšování povědomí a prevence, zlepšení transparentnosti a účinnosti protikorupčních právních předpisů i příslušného výzkumu. Ačkoli orgány kladou velký důraz na boj proti finanční kriminalitě a přijaly opatření k řešení zahraničního podplácení, jeho odhalování a stíhání zůstává stále problematické. Lobbing není v současnosti regulován, vláda však připravuje legislativu, která by zavedla registr transparentnosti. Diskutuje se také o legislativních iniciativách, které by měly řešit obavy týkající se „efektu otáčivých dveří“ mezi veřejnou správou a soukromými zájmy. Projednává se revize systému podávání majetkových přiznání veřejných činitelů a do konce roku 2021 by měl vstoupit v platnost návrh na úpravu ochrany oznamovatelů jako nový samostatný zákon.
Ve Finsku obecně panuje svobodné a chráněné prostředí pro novináře a pracovníky působící ve sdělovacích prostředcích. Hlavní regulační orgán pro sdělovací prostředky, Finská agentura pro přepravu a komunikace, je vnímán jako spravedlivý a transparentní, ale jeho ekonomický stav je stále problematický. Byla přijata nová speciální legislativa, která ukládá poskytovatelům mediálních služeb povinnost zveřejňovat informace o své vlastnické struktuře. Byla jmenována přípravná pracovní skupina s cílem dále rozšířit ústavně zaručený přístup k dokumentům tím, se bude vymáhat dodržování práva a rozšíří se okruh informací. Vláda rovněž plánuje změny v trestním zákoníku s cílem usnadnit stíhání protiprávního vyhrožování a zaměřit se na zranitelné oběti, jako jsou novináři na volné noze. K řešení nenávistných projevů namířených proti novinářkám vláda připravuje další změnu trestního zákoníku, aby mezi příčiny, které jsou důvodem pro zpřísnění trestní sazby za (jakýkoli) trestný čin, bylo přidáno i pohlaví. Kromě toho vláda uvažuje o tom, že by na podporu žurnalistiky ve Finsku vedle dočasného programu podpory, který je konkrétně spojen s pandemií COVID-19, zavedla stálý mechanismus pomoci.
Vláda přijala Akční plán zlepšení právní úpravy, jehož cílem je zlepšit kvalitu, přípravu a transparentnost právních předpisů. Většina opatření přijatých v souvislosti s pandemií COVID-19 byla přijata na základě běžných právních předpisů. V případech, kdy byly použity nouzové pravomoci, byl vyžadován souhlas parlamentu a předběžný přezkum ústavnosti. Reformní proces, jehož cílem je vyjasnit úkoly kancléře pro spravedlnost a veřejného ochránce práv, dvou klíčových nezávislých orgánů zapojených do ochrany základních práv, je podporován oběma orgány a jeho předložení parlamentu se plánuje na podzim 2021. Na podzim 2021 bude zvolena nová Poradní komise pro politiku občanské společnosti, což je platforma, která usnadňuje plodnou spolupráci mezi orgány veřejné moci a občanskou společností.
I.Systém soudnictví
Finský soudní systém se skládá z obecného soudnictví s dvaceti okresními soudy, pěti odvolacími soudy a Nejvyšším soudem a ze správního soudnictví se šesti regionálními správními soudy a Nejvyšším správním soudem. Existují tři specializované soudy
. Nezávislá Národní správa soudů odpovídá za správu soudů, včetně správy rozpočtu, budov a systémů informačních a komunikačních technologií
. Nezávislá komise pro jmenování soudců
vládě připravuje návrhy na jmenování soudců, ale návrhy na soudce Nejvyššího soudu a Nejvyššího správního soudu předkládají přímo tyto soudy
. Soudce formálně jmenuje prezident republiky
. Národní státní zastupitelství je nezávislým státním orgánem
, v jehož čele stojí nejvyšší státní zástupce, kterého na návrh Ministerstva spravedlnosti jmenuje prezident a který může být odvolán či suspendován vládou
. Finská advokátní komora
je nezávislým subjektem pověřeným dohledem nad profesní činností advokátů. Kárné řízení proti advokátům
vede kárná komise, což je nezávislý orgán dohledu působící vedle Finské advokátní komory
. Finsko je zapojeno do spolupráce v rámci Úřadu evropského veřejného žalobce.
Nezávislost
Finský soudní systém se vyznačuje velmi vysokou mírou vnímané nezávislosti. Nezávislost soudů a soudců je vnímána jako velmi vysoká, 83 % široké veřejnosti a 86 % podniků ji vnímá jako „docela nebo velmi dobrou“
. Tato míra zůstává od roku 2016 trvale velmi vysoká jak u široké veřejnosti, tak u podniků. Pokud jde o širokou veřejnost, do roku 2019 se se neustále zvyšovala, a pokud jde o podniky, zvyšovala se v posledních dvou letech.
Národní správa soudů začala fungovat v lednu 2020 a etablovala se jako důležitá instituce usnadňující práci soudů. Po svém vzniku v lednu 2020, který byl zmíněn ve zprávě o právním státu 2020, vybudovala Národní správa soudů, nový nezávislý orgán odpovědný za správu soudů
, během prvního roku svého působení vlastní strukturu a upevnila své postupy. Současně plnila své běžné úkoly spojené se zajišťováním ústřední správní funkce všech soudů a ve spolupráci s Radou pro justiční vzdělávání organizováním vzdělávání pro soudce
. Aktivně komunikovala se soudy a zprostředkovávala pravidelná setkání s vedením všech soudů s cílem posoudit jejich potřeby. Zúčastněné strany uvádějí, že Národní správa soudů se aktivně podílela na podpoře soudů
. Její zřízení umožnilo soudům soustředit své zdroje na klíčové úkoly a dále posílilo nezávislost soudnictví
.
Kvalita
Reforma státního zastupitelství začíná přinášet výsledky v podobě vyšší účinnosti a specializace. V září 2019 byl úřad nejvyššího státního zástupce sloučen s jedenácti místními státními zastupitelstvími do jediného Národního státního zastupitelství
. Reorganizace umožnila centralizaci a rozvoj jednotných vnitrostátních postupů stíhání, lepší spolupráci v rámci státního zastupitelství a rovnoměrnější rozdělení zdrojů
. Umožnila rovněž větší specializaci státních zástupců
. To vedlo k lepší účinnosti, o čemž svědčí mimo jiné zvýšení počtu vyřešených případů na jednoho státního zástupce
. Reforma má rovněž význam pro boj proti korupci (viz oddíl II). Státní zastupitelství informovalo o nahromadění nevyřešených případů, které bylo způsobené pandemií COVID-19, a obdrželo další finanční prostředky určené k vyřízení těchto nevyřešených případů
.
Orgány zavádějí několik projektů na zlepšení digitalizace soudnictví. Nový systém řízení případů pro správní a specializované soudy, připravený ve spolupráci se soudci, byl dokončen v prosinci 2020 a byl zaveden na všech příslušných soudech, ačkoli se objevily některé technické problémy. Systém mimo jiné umožňuje uživatelům podávat stížnosti, dostávat písemnosti a kontrolovat stav řízení online. Umožňuje rovněž vyhotovovat rozsudky ve strojově čitelném formátu. Podobný systém řízení případů pro obecné soudy je ve vývoji a jeho dokončení se očekává do konce roku 2022. Ministerstvo spravedlnosti dále na konci roku 2020 dokončilo systém, který umožňuje automatickou anonymizaci a anotaci rozhodnutí soudů a dalších orgánů, což by mělo zvýšit elektronickou dostupnost dokumentů
. Ministerstvo spravedlnosti kromě toho vyvíjí nový nástroj pro oznamování, který budou využívat soudy a některé další orgány a který by měl zvýšit využitelnost shromážděných informací
.
Orgány zadaly projekty ke zlepšení dostupnosti systému právní pomoci. Náklady na soudní řízení jsou v průměru považovány za vysoké, což může bránit přístupu ke spravedlnosti, zejména v případě osob se středními příjmy
. V návaznosti na program vlády spočívající v prověření možnosti zvýšení příjmových limitů pro nárok na právní pomoc tak, aby se zlepšila dostupnost právní pomoci pro osoby se středními příjmy
, zahájilo v červnu 2020 Ministerstvo spravedlnosti výzkumný projekt, jehož cílem je prozkoumat přístup k právní pomoci
. Ministerstvo spravedlnosti rovněž zahájilo projekt, jehož cílem je prozkoumat možnosti vytvoření centrálního Národního úřadu pro právní pomoc a opatrovnictví. Tento nový úřad by centralizoval správu právní pomoci, aby bylo zajištěno její dostatečné a rovnoměrné poskytování v celé zemi
. Příprava pohotovostní služby právní pomoci, která byla spuštěna v roce 2019
, je pozastavena, přičemž příslušné orgány zjišťují možnosti jejího financování
.
Národní správa soudů pokračovala v aktivní podpoře soudů i během pandemie COVID-19. Od počátku pandemie COVID-19 vyvíjela Národní správa soudů zvláštní úsilí, aby pomohla soudům vyrovnat se s jejími důsledky
. Mimo jiné poskytla pomoc při krizové komunikaci, vydala příručku o používání vzdáleného připojení při soudních jednáních a zajistila poskytnutí IT vybavení
. Pravidelná setkání s vedením soudů (viz výše) jim umožnila diskutovat o metodách řešení konkrétních problémů a sdílet své zkušenosti s kolegy.
Účinnost
Systém soudnictví je nadále účinný. Co se týče odhadované doby pro vyřešení občanskoprávních a obchodních sporů a správních případů, je výkon soudního systému na průměrné úrovni. Míra vyřešených případů se u první kategorie od roku 2016 poněkud snížila, ale stále zůstává na 100 %
, a míra vyřešených správních případů se snížila ze 112 % v roce 2018 na 100 % v roce 2019
. Počet projednávaných věcí je u občanskoprávních a obchodních sporů obzvláště nízký a u správních případů průměrný, což dokazuje, že soudní systém zvládá počet svých případů celkově dobře
. Přestože se soudům obecně dařilo během pandemie COVID-19 pokračovat ve své činnosti, zúčastněné strany hlásily průtahy v řízeních a některé soudy se nyní potýkají s nahromaděním nevyřešených případů.
II.Protikorupční rámec
Finsko nemá specializovaný protikorupční úřad a odpovědnost za boj proti korupci je rozdělena mezi různé orgány a instituce. Patří mezi ně mimo jiné Ministerstvo spravedlnosti, Ministerstvo financí, policie, Daňová správa, Úřad pro ochranu hospodářské soutěže a spotřebitele, parlamentní veřejný ochránce práv a kancléř pro spravedlnost. Na úsilí v oblasti prevence korupce nadále dohlíží odbor trestní politiky a trestního práva Ministerstva spravedlnosti, který koordinuje protikorupční síť složenou ze zástupců příslušných ministerstev, policie, státního zastupitelství, zástupců z oblasti obchodu a průmyslu a nevládních organizací.
Odborníci a vedoucí pracovníci podniků vnímají Finsko jako jednu z nejméně zkorumpovaných zemí na světě. V indexu vnímání korupce za rok 2020, který sestavila organizace Transparency International, dosáhlo Finsko 85 ze 100 bodů a řadí se na 2. místo v Evropské unii a 3. místo celosvětově. Toto vnímání se však za posledních pět let zhoršilo.
První národní protikorupční strategie byla přijata dne 27. května 2021
. V listopadu 2019 rozhodla ministerská pracovní skupina pro vnitřní bezpečnost a posílení právního státu o zahájení další přípravy protikorupční strategie. Dne 23. dubna 2020 jmenovalo Ministerstvo spravedlnosti přípravnou a řídicí skupinu pro vypracování protikorupční strategie a akčního plánu pro Finsko s cílem zlepšit účinnost protikorupčních a preventivních opatření. Strategie je komplexní, zahrnuje preventivní i reaktivní aspekty a jejím cílem je posílit boj proti korupci, zvyšování povědomí o korupci a její prevenci, dále vyjasnit oblasti odpovědnosti a posílit spolupráci mezi orgány a zlepšit účinnost protikorupčních právních předpisů i příslušného výzkumu
. Ke strategii je připojen podrobný akční plán na období 2021–2023, který zahrnuje všechny oblasti strategie, stanoví přesná opatření a určuje odpovědné orgány. Samotný přípravný proces přispěl ke zvýšení povědomí veřejnosti a rozšíření konsenzu o potřebě lepší dostupnosti informací o této problematice.
Ačkoli pro stíhání korupce neexistují specializované útvary
, reforma státního zastupitelství umožnila větší specializaci jednotlivých státních zástupců. Restrukturalizace státního zastupitelství v roce 2019 posílila konzistentnost postupů stíhání a umožnila větší specializaci státních zástupců (viz oddíl I)
. V současnosti se korupcí zabývá šest specializovaných státních zástupců. Kromě toho je 19 státních zástupců specializovaných na stíhání trestných činů spáchaných osobami ve veřejné funkci. Všichni místní státní zástupci jsou příslušní ke stíhání méně závažných případů korupce
. Spolupráce mezi orgány odpovědnými za boj proti korupci je údajně účinná ve všech oblastech a sahá až na regionální úroveň. Na vyšetřování případů podezření z korupce se úzce podílí finanční zpravodajská jednotka.
Průměrný roční počet stíhaných případů korupce a hospodářské kriminality zůstává ve sledovaném desetiletém období relativně stejný a činí v průměru deset případů ročně
. V posledních letech bylo velmi vysoké procento případů korupce nakonec soudy zamítnuto. Většina korupčních trestných činů stíhaných orgány se vyskytuje v oblasti hospodářské trestné činnosti.
Byla přijata opatření k odstranění nedostatků v oblasti prevence, odhalování a stíhání zahraničního podplácení. OECD uvádí, že od roku 2017 nebyl odhalen, vyšetřován ani stíhán žádný případ zahraničního podplácení. Vláda uvedla, že provádí komplexní posouzení této problematiky a zahájila zavedení preventivních opatření. Jsou realizovány vzdělávací programy pro soudce, státní zástupce a příslušníky donucovacích orgánů. Finsko rovněž vypracovalo podrobný dokument s pokyny pro malé a střední podniky, který se zabývá korupčními riziky, včetně zahraničního podplácení. Cílem těchto pokynů je zvýšit povědomí o korupčních rizicích a důsledcích v soukromém sektoru při působení na domácích nebo mezinárodních trzích a poskytnout podnikům praktické nástroje pro řešení korupce.
Byly vzneseny obavy ohledně rámce pro vyšetřování členů vlády. Ministři mohou být voláni k odpovědnosti za pochybení ve veřejné funkci pouze prostřednictvím zvláštního ústavního postupu, kdy o vznesení obvinění rozhoduje parlament po vyslechnutí stanoviska Výboru pro ústavní právo
. Skupina států Rady Evropy proti korupci (GRECO) vyjádřila obavy ohledně omezených vyšetřovacích a stíhacích pravomocí v rámci tohoto postupu, což by mohlo působit potíže v souvislosti s případy korupce na vysoké úrovni.
Kodex chování pro státní zaměstnance a osoby ve vrcholných výkonných funkcích, který konsoliduje stávající pokyny, byl vydán dne 7. května 2021. Doposud byl etický rámec pro státní úředníky nekonsolidovaný a rozptýlený mezi několik zákonů
. Kodex chování sjednocuje pravidla týkající se hodnot, obecných povinností, vedlejších povolání, darů a výhod a je závazný pro všechny státní zaměstnance včetně osob ve vrcholných výkonných funkcích, avšak s výjimkou ministrů
. Ministerstvo financí rovněž dne 1. května 2021 aktualizovalo metodický dokument o pohostinnosti, výhodách a darech přijímaných státními zaměstnanci. Na podzim roku 2020 byly ministrům poskytnuty pokyny týkající se darů a jejich evidence.
Lobbing ve Finsku stále není regulován, připravuje se legislativa o registru transparentnosti. Ministerstvo spravedlnosti nedávno zveřejnilo zprávu zkoumající lobbistické praktiky ve Finsku
. Zpráva označuje lobbing za rozšířenou praxi, která často zůstává v utajení. Specializovaná parlamentní pracovní skupina pokračuje v práci na právním předpise o registru transparentnosti s cílem zlepšit rozhodovací proces a zvýšit důvěru veřejnosti. Jako první krok se předpokládá zavedení povinnosti registrace lobbistů, kteří ovlivňují rozhodování na úrovni ústřední vlády, s vyloučením místních a regionálních samospráv, i když rozsah působnosti by mohl být později rozšířen
. Očekává se, že zákon o registru transparentnosti vstoupí v platnost v roce 2023, přičemž cílem je současně zavést elektronický registr
.
Vláda připravuje legislativní návrhy na přísnější regulaci efektu otáčivých dveří. Vládní návrh na prodloužení čekací lhůty po skončení funkce ze šesti na dvanáct měsíců pro státní zaměstnance by měl být parlamentu předložen na podzim 2021. Pokud jde o ministry, vláda v současnosti připravuje legislativní návrh na omezení efektu otáčivých dveří s cílem řešit možné střety zájmů vznikající po jejich odchodu z veřejné funkce. Tento návrh měl být parlamentu předložen na jaře 2021
. O fenoménu otáčivých dveří se široce diskutuje vzhledem k některým případům, o nichž informovaly celostátní sdělovací prostředky. Střet zájmů není stále v právních předpisech definován, ačkoli již dříve bylo doporučeno zavést nebo posílit formální systém kontroly prohlášení ministrů a oznámení dalších osob pověřených nejvyššími výkonnými funkcemi.
Legislativu týkající se financování politických stran a volebních kampaní přezkoumává parlamentní pracovní skupina. Na financování politických stran dohlíží Národní kontrolní úřad. Existují však obavy, že současná pravidla obsahují mezery, které by umožnily nezveřejňovat původ všech finančních příspěvků. Parlamentní pracovní skupina v rámci programu Národní demokracie přezkoumává vývoj legislativy týkající se financování politických stran a volebních kampaní, přičemž svou zprávu vydá v roce 2021
.
Systém podávání majetkových přiznání je ve stavu přezkumu. Majetkové přiznání vysoce postavených vládních úředníků upravuje zákon o veřejných činitelích v ústředních vládních institucích
. Očekává se, že v průběhu roku 2021 bude parlamentu předložena změna zákona, která by povinnost podávání majetkového přiznání rozšířila i na zvláštní poradce ministrů. Předpokládají se rovněž změny týkající se státních zaměstnanců, které by omezily jejich diskreční pravomoc, pokud jde o informace, které mají být zahrnuty do jejich prohlášení o zájmech, a rozsah, v jakém mají být informace považovány za relevantní pro posouzení jejich schopnosti vykonávat funkce nezávisle
.
Připravuje se legislativa na ochranu oznamovatelů. Obecná právní úprava ochrany oznamovatelů neexistuje a případy oznámených porušení práva se řeší prostřednictvím zvláštní legislativy, jako je pracovní právo a trestní právo. Finsko v současnosti připravuje novou legislativu o ochraně oznamovatelů, aby ve svém vnitrostátním právu provedlo směrnici EU o ochraně osob, které oznamují porušení práva Unie. Vstup tohoto předpisu v platnost se očekává v polovině prosince 2021. Ministerstvo financí mezitím v březnu 2021 jmenovalo pracovní skupinu, která má připravit technický kanál pro oznamování nesrovnalostí vládním organizacím, což souvisí s provedením směrnice EU o ochraně osob, které oznamují porušení práva Unie.
Během pandemie COVID-19 byly protikorupční legislativa a další opatření uplatňovány obvyklým způsobem. Národní úřad pro vyšetřování sleduje a analyzuje dopad pandemie COVID-19 na korupci. Zatímco obecně není korupce ve finském zdravotnictví považována za závažný problém, odpovědné orgány si uvědomují zvýšenou míru rizika během pandemie COVID-19 a pod vedením Ministerstva financí se ve spolupráci s obcemi připravuje strategie pro lepší a udržitelnější postupy zadávání veřejných zakázek s cílem toto riziko snížit
.
III.Pluralita a svoboda sdělovacích prostředků
Ve Finsku je svoboda projevu chráněna ústavou, která zaručuje i přístup k veřejným dokumentům. Finsko vyžaduje, aby poskytovatelé mediálních služeb zveřejňovali informace o své vlastnické struktuře. Úkoly a pravomoci Finské agentury pro přepravu a komunikace (Traficom), což je regulační orgán pro sdělovací prostředky, jsou stanoveny zákonem. Byla přijata legislativa k provedení revidované směrnice o audiovizuálních mediálních službách ve vnitrostátním právu
.
Regulační orgán pro sdělovací prostředky – Finská agentura pro přepravu a komunikace (Traficom) – funguje nezávisle a efektivně, ale jeho ekonomická situace je nadále problematická
. V nejnovějším vydání monitoru plurality sdělovacích prostředků (2021) byl tento regulační orgán pro sdělovací prostředky vyhodnocen jako spravedlivý a transparentní. Podle monitoru je riziko vyšší pouze kvůli částečné rozpočtové kontrole tohoto orgánu ze strany vlády a nedostatečnému rozpočtu. Regulační orgán oznámil možné propuštění až 56 lidí z téměř 1 000 zaměstnanců. Navzdory těmto problémům došlo v Traficomu v poslední době k mírnému navýšení lidských zdrojů pro úkoly v oblasti dohledu nad sdělovacími prostředky. Národní audiovizuální institut, další nezávislý orgán pro sdělovací prostředky se specializovanějšími funkcemi
, naopak hlásí mírné navýšení svých zdrojů ve srovnání s předchozím rokem a byl schopen přijmout nové zaměstnance.
Nová legislativa zlepšila transparentnost vlastnictví sdělovacích prostředků
. V rámci provedení revidované směrnice o audiovizuálních mediálních službách ve vnitrostátním právu
vstoupily ve Finsku v lednu 2021
v platnost nové předpisy, které poskytovatelům mediálních služeb ukládají povinnost zveřejňovat informace o své vlastnické struktuře. Dříve neexistovala žádná zvláštní pravidla upravující transparentnost vlastnictví sdělovacích prostředků, ačkoli dobrovolné zveřejňování informací bylo běžné a na mediální společnosti se vztahovala obecná pravidla pro zveřejňování informací o společnostech s ručením omezeným
. Monitor plurality sdělovacích prostředků uvádí, že koncentrace zpravodajských sdělovacích prostředků ve Finsku je nadále velmi vysoká.
Vláda vypsala podpůrné granty ve snaze pomoci mediálnímu sektoru překonat krizi COVID-19. V říjnu 2020 vláda vypsala grant ve výši 7,5 milionu EUR, jehož cílem je podpořit pandemií COVID-19 postižené sdělovací prostředky zaměřené na výrobu obsahu, zvýšit nabídku různorodého novinářského obsahu a podpořit žurnalistiku na místní, regionální a celostátní úrovni
. Grant byl udělen všem mediálním společnostem, které splnily především ekonomická kritéria včetně prokázání poklesu prodeje reklamy, zúčastněné strany však poukazují na to, že některé středně velké mediální společnosti nemohly všechna stanovená kritéria splnit
. Pracovní skupina jmenovaná Ministerstvem dopravy a spojů prověří, zda by nebylo možné zavést na podporu žurnalistiky ve Finsku trvalejší mechanismus pomoci
.
V reakci na vládní program plánuje Ministerstvo spravedlnosti aktualizovat zákon o otevřenosti vládních činností
. Vláda mimo jiné posoudí, zda by se zákon mohl vztahovat na údaje a informace v širším smyslu a zda by se jeho působnost neměla rozšířit i na právnické osoby vlastněné nebo ovládané veřejným sektorem
. Dodržování tohoto zákona bude rovněž zpřísněno. Vnímaný trend posledních let, který se přiklání k přísnějšímu výkladu pravidel ze strany některých orgánů, včetně policie, stále trvá. Ministerstvo spravedlnosti jmenovalo pracovní skupinu, která má do června 2023 postupně posoudit a vyjasnit dostatečnost oblasti působnosti a případné nedostatky stávající právní úpravy a navrhnout řešení. Toto posouzení se bude týkat strukturálních změn i digitalizace. Pracovní skupina má později v roce 2021 předložit návrh, zda je třeba provést naléhavé změny legislativy
. Nevládní organizace tuto iniciativu obecně vítají. Zaznívá také požadavek na lepší vyváženost mezi ochranou soukromí a přístupností informací ve veřejném zájmu
.
Připravuje se několik právních reforem, které by měly řešit obtěžování novinářů na internetu
. Ministerstvo spravedlnosti zveřejnilo vládní návrh na změnu trestního zákoníku, který má umožnit státním zástupcům v určitých případech podat jménem oběti obžalobu za protiprávní vyhrožování a cílené útoky. Cílem uvedené změny je řešit zranitelné postavení novinářů na volné noze a osob ve veřejných funkcích a měla by vstoupit v platnost na podzim roku 2021
. K řešení nenávistných projevů namířených proti novinářkám Ministerstvo spravedlnosti rovněž zahájilo přípravy k další změně trestního zákoníku, aby mezi příčiny, které jsou důvodem pro zpřísnění trestní sazby za (jakýkoli) trestný čin, bylo přidáno i pohlaví
. Zdá se, že novinářská obec tyto kroky do značné míry vítá, zejména pokud jde o řešení online hrozeb
. Kromě toho vláda uvažuje o potřebě zpřísnit soudní zákazy kontaktu, které mohou chránit život, zdraví, svobodu nebo pokoj osob tím, že určité osobě zamezí kontakt s nimi a zabrání případným trestným činům. Vláda zkoumá, zda současný legislativní rámec dostatečně řeší nenávistné kampaně na internetu, a možnosti, jak zlepšit účinnost soudních zákazů kontaktu a snížit počet jejich porušení
. Unie novinářů společně s mediálními domy a oborovými sdruženími provozuje podpůrný fond na pomoc novinářům, kteří se stali obětí výhrůžek a jiných forem obtěžování
. V platformě Rady Evropy pro podporu ochrany žurnalistiky a bezpečnosti novinářů nebyla od vydání zprávy o právním státu 2020 vydána žádná nová varování pro Finsko
, ale v monitoru plurality sdělovacích prostředků 2021 se uvádí, že novináři jsou stále častěji obtěžováni online, většinou formou výhrůžek a očerňujících kampaní, a zejména novinářky zažívají verbální útoky na základě pohlaví a hrozby sexualizovaného násilí.
IV.Další institucionální otázky týkající se systému brzd a protivah
Finsko je parlamentní demokracie s jednokomorovým parlamentem, v níž mohou legislativní návrhy pocházet od vlády nebo parlamentu (v praxi se ale většina zákonů zakládá na vládních návrzích). Vzhledem k neexistenci Ústavního soudu provádí předběžnou kontrolu ústavnosti kancléř pro spravedlnost, který působí při vládě, a Výbor pro ústavní právo, což je parlamentní výbor
, který posuzuje ústavnost návrhů předložených parlamentu. V konkrétních případech kromě toho mohou následný přezkum ústavnosti provést všechny soudy
. Důležitou úlohu v systému brzd a protivah hrají kancléř pro spravedlnost, Středisko pro lidská práva a parlamentní veřejný ochránce práv.
Cílem Akčního plánu zlepšení právní úpravy z roku 2020 je zlepšit kvalitu, přípravu a transparentnost právních předpisů. V srpnu 2020 přijala vláda Akční plán zlepšení právní úpravy s cílem dále zlepšit kvalitu a transparentnost procesu tvorby právních předpisů
. Plán počítá s činnostmi zaměřenými na posílení systematického plánování právních předpisů, další rozvoj transparentnosti a konzultací se zúčastněnými stranami, rozvoj posouzení dopadů a systematického přístupu k následnému hodnocení a posílení přínosů technologií a digitalizace v legislativním procesu. Akční plán je podpořen realizačním plánem
.
Použití nouzových pravomocí a dalších opatření v souvislosti s pandemií COVID-19 je neustále podrobováno předběžnému ústavnímu přezkumu. Výkon nouzových pravomocí je povolen pouze v rámci nouzového stavu, který může společně s prezidentem vyhlásit vláda. Přijetí nouzových opatření má několik fází a podléhá schválení parlamentem a přezkumu ústavnosti ze strany kancléře pro spravedlnost a Výborem pro ústavní právo
. Použití pravomocí pro případ nouze je podmíněno několika požadavky, jako je nezbytnost a přiměřenost, a musí být časově omezeno. Po uplatnění nouzových pravomocí v období od 16. března do 16. června 2020 byl opětovně vyhlášen nouzový stav v období od 1. března 2021 do 27. dubna 2021. Většina opatření přijatých v souvislosti s pandemií COVID-19 vycházela z běžných právních předpisů
. Kancléř pro spravedlnost konstatoval, že obecně byly zásady právního státu dobře dodržovány, i když byly zjištěny některé problémy, jako například příliš široké uplatňování běžných právních předpisů a nedostatečné odůvodnění nouzových opatření v některých případech. Výbor pro ústavní právo upozornil na nutnost důkladného přezkumu úpravy nouzového stavu po skončení současných mimořádných okolností.
Očekává se, že parlamentu bude předložen zákon, který vyjasní rozdělení pravomocí mezi kancléřem pro spravedlnost a parlamentním veřejným ochráncem práv. Kancléř pro spravedlnost a parlamentní veřejný ochránce práv jsou dva nezávislí strážci zákonnosti a základních práv stanovených finskou ústavou. Plní podobné a souběžné úkoly, jejichž cílem je dohlížet na činnost orgánů veřejné moci a sledovat dodržování zásad zákonnosti a právního státu při výkonu veřejné moci vládou, veřejnými institucemi a soudy
, i když v praxi existuje určitá specializace
. V roce 2018 byla zahájena reforma, jejímž cílem je omezit překrývání úkolů těchto institucí a umožnit jejich další specializaci. Pandemie COVID-19 přijetí reformy zpozdila, předpokládá se, že bude předložena parlamentu na podzim 2021
. Reformu aktivně prosazuje jak parlamentní veřejný ochránce práv, tak kancléř pro spravedlnost, a to i s ohledem na očekávanou větší efektivitu při řešení jejich úkolů. V souvislosti s pandemií COVID-19 došlo k výraznému nárůstu pracovní zátěže, neboť vyvolala řadu stížností proti opatřením přijatých orgány veřejné moci; tyto stížnosti byly adresované oběma institucím, přičemž kancléř pro spravedlnost musel provést předběžný přezkum zákonnosti právních předpisů souvisejících s pandemií COVID-19.
Na podzim bude zvolena nová Poradní komise pro politiku občanské společnosti, která hraje v občanském prostoru důležitou úlohu. Prostor pro občanskou společnost ve Finsku je považován za otevřený
. Kromě formálních konzultací týkajících se nových právních předpisů existuje dlouhá tradice účasti organizací občanské společnosti na přípravě vládních politik, i když míra jejich zapojení se liší v závislosti na vládních institucích
. Jedním z mechanismů zapojení občanské společnosti do rozhodovacího procesu je Poradní komise pro politiku občanské společnosti, což je platforma, jejímž úkolem je podporovat spolupráci mezi orgány veřejné moci a občanskou společností a zlepšovat rámec pro občanskou společnost. Tato komise je složena ze zástupců organizací občanské společnosti
a několika vládních orgánů. Komise vydává doporučení týkající se politiky občanské společnosti, která jsou podle jejího názoru orgány veřejné moci náležitě zvažována
. Funkční období předchozí komise skončilo v únoru 2021, nová komise má být zvolena na podzim 2021. Předchozí komise se zaměřila na dvě hlavní oblasti, a to na posílení autonomie organizací občanské společnosti a dopad globalizace na organizace občanské společnosti.
Příloha I: Seznam zdrojů v abecedním pořadí*
* Seznam příspěvků obdržených v rámci konzultací ke zprávě o právním státu 2021 je k dispozici na adrese:
https://ec.europa.eu/info/policies/justice-and-fundamental-rights/upholding-rule-law/rule-law/rule-law-mechanism/2021-rule-law-report-targeted-stakeholder-consultation
.
Centrum pro pluralitu a svobodu sdělovacích prostředků (2021). Monitor plurality sdělovacích prostředků 2021 (
https://cmpf.eui.eu/media-pluralism-monitor/mpm-2021/
).
CEPEJ (2020). Studie fungování systémů soudnictví v členských státech EU.
CIVICUS. Monitor občanského prostoru – Finsko (
https://monitor.civicus.org/country/finland/
).
Evropská komise (2020). Zpráva o právním státu, kapitola o stavu právního státu ve Finsku.
Evropská komise (2021). Srovnávací přehled EU o soudnictví.
Evropská síť rad pro soudnictví (ENCJ) (2021), příspěvek ENCJ ke zprávě Evropské komise o právním státu 2021.
Finská vláda (2019), prohlášení vlády Inkluzivní a kompetentní Finsko – sociálně, ekonomicky a ekologicky udržitelná společnost.
Finská vláda (2020). Akční plán zlepšení právní úpravy (Paremman sääntelyn toimintaohjelma) (
https://valtioneuvosto.fi/-/1410853/paremman-saantelyn-toimintaohjelmalla-tehostetaan-lainvalmistelua
).
Finská vláda (2020). Realizační plán Akčního plánu zlepšení právní úpravy (
https://api.hankeikkuna.fi/asiakirjat/6319b68b-eb2a-4cf2-a88d-fdcf6b6773dd/4674d456-c494-48b3-b693-0b419e224882/LIITE_20200818131744.pdf
).
Finská vláda (2020). Zpráva vládou jmenovaného zpravodaje o nenávistných kampaních. Systematické obtěžování a cílené útoky: posouzení legislativy (Järjestelmällinen häirintä ja maalittaminen: Lainsäädännön arviointia) (
https://julkaisut.valtioneuvosto.fi/handle/10024/162579
).
Finská vláda (2020d). Studie dopadu příjmových stropů pro veřejnou právní pomoc (Selvitys julkisen oikeusavun tulorajojen vaikutuksista) (
https://tietokayttoon.fi/-/selvitys-julkisen-oikeusavun-tulorajojen-vaikutuksista
).
Finská vláda (2021), údaje poskytnuté Finskem pro účely zprávy o právním státu 2020.
Finská vláda (2021). Kodex chování úředníků (Virkamieseettinen toimintaohje) (
https://julkaisut.valtioneuvosto.fi/handle/10024/163089
).
Generální ředitelství pro komunikaci (2020), bleskový průzkum Eurobarometr 482: postoje podniků ke korupci v EU.
Generální ředitelství pro komunikaci (2020), zvláštní průzkum Eurobarometr 502: korupce.
GRECO (2017), páté kolo hodnocení – hodnoticí zpráva o Finsku týkající se prevence korupce a podpory integrity v ústředních vládních institucích (vrcholné výkonné funkce) a donucovacích orgánech.
Hirvola, Aino, Mikkonen, Salla, Skippari, Mika a Tiensuu, Paul (2021). Směrem k otevřenějšímu lobbingu: Současný stav lobbingu ve Finsku na úrovni ústřední vlády (Oikeusministeriön julkaisuja, Selvityksiä ja ohjeita 2021) (
https://julkaisut.valtioneuvosto.fi/bitstream/handle/10024/162855/OM_2021_6_SO.pdf?sequence=1&isAllowed=y
).
Kancléř pro spravedlnost (2021), příspěvek ke zprávě o právním státu 2021.
Ministerstvo financí (2021), pracovní skupina zřízená za účelem vytvoření kanálu pro oznamovatele (
https://api.hankeikkuna.fi/asiakirjat/3476e3a2-b415-4704-b68a-1a451c15bf6b/ad5d57c2-418f-4652-9daf-71fc01b821d0/ASETTAMISPAATOS_20210429060832.pdf
).
Ministerstvo financí (2021b). O pohostinnosti, výhodách a darech (Vieraanvaraisuudesta, eduista ja lahjoista) (
Määräys tai Ohje (vm.fi)
).
Ministerstvo hospodářství a zaměstnanosti (2020). Průvodce bojem proti korupci pro malé a střední podniky (
https://julkaisut.valtioneuvosto.fi/handle/10024/162227
).
Ministerstvo spravedlnosti (2019), tisková zpráva: Příprava registru transparentnosti začíná (12. března 2019) (
https://oikeusministerio.fi/-/avoimuusrekisterin-valmistelu-alkaa?languageId=en_US
).
Ministerstvo spravedlnosti (2019). Brána k informacím o vládních projektech (Registr transparentnosti) (
https://oikeusministerio.fi/en/project?tunnus=OM033:00/2019
).
Ministerstvo spravedlnosti (2020), shrnutí stanovisek k rozšíření působnosti zákona o otevřenosti vládních činností (Julkisuuslain soveltamisalan laajentaminen – lausuntotiivistelmä 2020:13) (
https://julkaisut.valtioneuvosto.fi/bitstream/handle/10024/162509/OM_2020_13_ML.pdf?sequence=1
).
Ministerstvo spravedlnosti (2020), tisková zpráva: Pracovní skupina pro přípravu protikorupční strategie (Työryhmä valmistelemaan korruptionvastaista strategiaa), (24. dubna 2020, ve finštině a švédštině) (
https://valtioneuvosto.fi/-/1410853/tyoryhma-valmistelemaan-korruptionvastaista-strategiaa
).
Ministerstvo spravedlnosti (2021), tisková zpráva: Proti korupci je třeba bojovat komplexně a dlouhodobě (Korruptiota torjutaan kokonaisvaltaisesti ja pitkäjänteisesti) (
https://oikeusministerio.fi/sv/-/korruption-ska-bekampas-pa-ett-overgripande-och-langsiktigt-satt?languageId=fi_FI
).
Ministerstvo spravedlnosti. Boj proti korupci ve Finsku –
Anti-corruption.fi (korruptiontorjunta.fi)
.
Národní kontrolní úřad. Dohled nad financováním volebních kampaní a politických stran (
vaalirahoitusvalvonta.fi)
.
Národní státní zastupitelství (2019), tisková zpráva: Národní státní zastupitelství začne od 1. října fungovat jako jediný úřad (30. září 2019), (
https://syyttajalaitos.fi/en/-/syyttajalaitos-aloittaa-toimintansa-yhtena-virastona-1-lokakuuta
).
Národní státní zastupitelství (2021), finanční výkazy Národního státního zastupitelství za rok 2020 (Syyttäjälaitoksen tilinpäätös 2020).
OECD (2017). Provádění Úmluvy OECD o boji proti podplácení. Dvouletá navazující zpráva z fáze 4: Finsko (
https://www.oecd.org/corruption/Finland-phase-4-follow-up-report-ENG.pdf
).
OECD (2020). Novinky v oblasti podplácení a korupce, OECD uznává závazek Finska bojovat proti korupci, ale je znepokojena nedostatečným vymáháním práva při zahraničním podplácení (20. října 2020) (
https://www.oecd.org/corruption/oecd-recognises-finland-s-commitment-to-combat-corruption-but-is-concerned-about-lack-of-foreign-bribery-enforcement.htm
).
OECD (2020). Provádění Úmluvy OECD o boji proti podplácení. Písemná navazující zpráva Finska z fáze 4 (
https://www.oecd.org/officialdocuments/publicdisplaydocumentpdf/?cote=DAF/WGB(2019)3/FINAL&docLanguage=En
).
Rada Evropy, platforma pro podporu ochrany žurnalistiky a bezpečnosti novinářů – Finsko (
https://www.coe.int/en/web/media-freedom/finland
).
Reportéři bez hranic – Finsko (
https://rsf.org/en/finland
).
Směrnice (EU) 2010/13 o koordinaci některých právních a správních předpisů členských států upravujících poskytování audiovizuálních mediálních služeb (směrnice o audiovizuálních mediálních službách).
Směrnice (EU) 2019/1937 o ochraně osob, které oznamují porušení práva Unie.
Transparency International (2021). Index vnímání korupce 2020.
Unie finských novinářů (3. prosince 2019). Zavedení podpůrného fondu pro novináře (
https://journalistiliitto.fi/en/journalists-support-fund-launched/
).
YLE (12. května 2021). Traficom propustí až 56 lidí (Traficom irtisanoo enintään 56 henkeä) (
https://yle.fi/uutiset/3-11929800
).
Příloha II: Návštěva Finska
Útvary Komise uspořádaly v březnu 2021 virtuální setkání s těmito účastníky:
·Síť pro spolupráci v boji proti korupci
·Předseda bývalé Poradní komise pro politiku občanské společnosti
·Kancléř pro spravedlnost
·Finská Rada pro hromadné sdělovací prostředky
·Finanční zpravodajská jednotka
·Finské sdružení soudců
·Finská advokátní komora
·Finská asociace sdělovacích prostředků
·Rada pro justiční vzdělávání
·Ministerstvo hospodářství a zaměstnanosti
·Ministerstvo financí
·Ministerstvo spravedlnosti
·Ministerstvo dopravy a spojů
·Ministerstvo sociálních věcí a zdravotnictví
·Národní audiovizuální institut
·Národní úřad pro vyšetřování
·Národní správa soudů
·Národní státní zastupitelství
·Parlamentní veřejný ochránce práv
·Úřad předsedy vlády
·Nejvyšší soud
·Traficom
·Transparency International Finsko
·Unie finských novinářů
* Komise se na řadě horizontálních jednání setkala rovněž s těmito organizacemi:
·Amnesty International
·Centrum pro reprodukční práva
·CIVICUS
·Unie občanských svobod pro Evropu
·Civil Society Europe
·Konference evropských církví
·EuroCommerce
·Evropské středisko pro právní záležitosti neziskového sektoru
·Evropské středisko pro svobodu tisku a sdělovacích prostředků
·Evropské občanské fórum
·Evropská federace novinářů
·Evropské partnerství pro demokracii
·Evropské fórum mládeže
·Front Line Defenders
·Human Rights House Foundation
·Human Rights Watch
·ILGA-Europe
·Mezinárodní výbor právníků
·Mezinárodní federace pro lidská práva
·Evropská síť Mezinárodní federace pro plánované rodičovství
·Mezinárodní tiskový institut
·Nizozemský helsinský výbor
·Institut evropské politiky nadace Open Society
·Philanthropy Advocacy
·Protection International
·Reportéři bez hranic
·Transparency International EU