Souhrnný přehled

Posouzení dopadů nařízení č. 1141/2014 o statusu a financování evropských politických stran a evropských politických nadací.

A. Potřeba opatření

V čem spočívá problém a proč se jedná o problém na úrovni EU?

Evropské politické strany jsou nadnárodní spojenecká uskupení stran, jejichž cílem je přispívat „k utváření evropského politického vědomí a k vyjadřování vůle občanů Unie“ (čl. 10 odst. 4 SEU). Jejich status a financování se řídí nařízením č. 1141/2014. I když bylo nařízení před volbami do Evropského parlamentu v roce 2019 dvakrát pozměněno, stále existuje prostor pro zlepšení v těchto oblastech:

—ustanovení o financování,

—hodnoty EU, demokracie a transparentnost,

—vymáhání nařízení a jeho administrativní zátěž.

Čeho by mělo být dosaženo?

Hlavní cíle přezkumu jsou následující:

1.zlepšit právní rámec, který umožní evropským politickým stranám a nadacím naplňovat jejich poslání, které spočívá v utváření evropského politického vědomí a v tom, že budou střežit demokratické zásady stanovené v článku 10 SEU;

2.zajistit, aby evropské politické strany a nadace ve vyšší míře dodržovaly hodnoty EU obsažené v článku 2 SEU;

3.lépe zajistit řádné finanční řízení evropských politických stran a nadací, zajistit odpovídající vymáhání nařízení a snížit administrativní zátěž.

Jakou přidanou hodnotu budou mít tato opatření na úrovni EU (subsidiarita)? 

Právní základ iniciativy tvoří článek 224 Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU), který stanoví, že „Evropský parlament a Rada stanoví řádným legislativním postupem formou nařízení pravidla, kterými se řídí politické strany na evropské úrovni podle čl. 10 odst. 4 Smlouvy o Evropské unii, a zejména pravidla pro jejich financování“.

Vzhledem k tomu, že podle Smlouvy se pravidla, kterými se řídí evropské politické strany, stanovují formou nařízení, všechny změny stávajících pravidel musí být zaváděny na úrovni EU v souladu s článkem 224 SFEU.

B. Řešení

Prostřednictvím kterých možností lze cílů dosáhnout? Je některá možnost upřednostňována? Pokud ne, proč?

Základní scénář (možnost č. 1) je zachovat status quo a nařízení č. 1141/2014 ve znění nařízení (EU, Euratom) 2019/493 nepřezkoumávat. Tato možnost politiky však neřeší výše uvedené problémy a nemusí se hodit pro vývoj v budoucnosti.

Možnost č. 2 se zaměřuje na přezkum ustanovení o financování v příslušném nařízení. Tato možnost je zcela v souladu se závazky předsedkyně von der Leyenové, které oznámila ve svých politických směrech, tedy předkládat legislativní návrhy v rámci Akčního plánu pro evropskou demokracii s cílem zajistit větší transparentnost placené politické reklamy a jasnější pravidla financování evropských politických stran 1 . Tato možnost by zlepšila finanční životaschopnost evropských politických stran a nadací, vytvořila další ochranné mechanismy proti zahraničnímu vměšování prostřednictvím darů a umožnila evropským politickým stranám a nadacím navazovat smysluplnější vztahy s podobně smýšlejícími členskými stranami ze třetích zemí.

Možnost č. 3 nesetrvává jen u přezkumu ustanovení o financování, ale zahrnuje do něj i další části textu nařízení, kterým by podle analýzy Komise a názorů obdržených od zúčastněných stran cílená zlepšení prospěla. Kromě přezkumu ustanovení o financování zahrnuje tato možnost snížení administrativní zátěže, posílení vymáhání nařízení a režimu sankcí, zprovoznění mechanismu pro ověřování hodnot EU a podporu genderové rovnosti.

V posouzení dopadů bylo navrženo zvolit možnost č. 3, protože ta nejlépe poslouží obecným cílům přezkumu.

Jaké jsou názory jednotlivých zúčastněných stran? Kdo podporuje kterou možnost?

Evropské politické strany a nadace, Úřad pro evropské politické strany a evropské politické nadace a schvalující osoba Evropského parlamentu se shodly, že nařízení č. 1141/2014 poskytuje užitečný právní rámec pro jejich činnost a že vytvořený systém není třeba přepracovávat. Během neformálních porad však Komisi upozornili na několik nedostatků a mezer.

Tyto poznatky byly potvrzeny v návrhu zprávy Výboru pro ústavní záležitosti Evropského parlamentu.

Komise také uspořádala mezi 30. březnem 2021 a 22. červnem 2021 veřejnou konzultaci. Mezi respondenty byli občané EU, neziskové organizace, členské státy, jeden výzkumný ústav, jedna soukromá společnost a další organizace. Ačkoli většina respondentů byla toho názoru, že nařízení č. 1141/2014 je buď užitečné, nebo velmi užitečné, měli také za to, že evropské politické strany nejsou dostatečně viditelné a nejsou dobře vybaveny k tomu, aby plnily své ústavní poslání.

Komise dále vycházela ze zpětné vazby, kterou obdržela v rámci veřejné konzultace týkající se Akčního plánu pro evropskou demokracii (mezi 15. červencem 2020 a 15. zářím 2020), která vykazovala velkou podporu rozsahu přezkumu nařízení č. 1141/2014 se zvláštním ohledem na větší transparentnost financování a propojení vnitrostátní a evropské úrovně.

Komise se také společně se spolunormotvůrci zapojila do rozsáhlé informační činnosti, zejména prostřednictvím zástupců členských států v Pracovní skupině pro obecné záležitosti Rady a členů Výboru pro ústavní záležitosti Evropského parlamentu a koordinátorů politických skupin v Parlamentu.

Na všech těchto neformálních i formálních poradách podporovaly zúčastněné strany přezkum právních předpisů prostřednictvím cílených úprav, které by řešily všechny uvedené problémy.

C. Dopady upřednostňované možnosti

Jaké jsou výhody upřednostňované možnosti (je-li nějaká doporučena, jinak uveďte výhody hlavních možností)?

Upřednostňovanou možností je možnost č. 3, protože ta se komplexním způsobem zabývá všemi uvedenými problémy a zajišťuje co možná největší pozitivní dopady na všechny skupiny zúčastněných stran. Opatření požadovaná touto navrhovanou možností politiky by nejlépe posloužila obecným cílům přezkumu. Zahrnuje totiž kombinaci opatření, jejichž cílem je odstranit zbývající mezery v ustanoveních o financování, podporovat hodnoty EU, demokracii a transparentnost, posílit vymáhání nařízení a snížit administrativní zátěž, což pomůže evropským politickým stranám a nadacím plnit jejich ústavní poslání.

Jaké jsou náklady na upřednostňovanou možnost (je-li nějaká doporučena, jinak uveďte náklady na hlavní možnosti)? 

Začlenění některých opatření zaměřených na konsolidaci systému účetního výkaznictví pro evropské politické strany a nadace může být komplikovanější. Tuto počáteční administrativní zátěž by však vyvážilo zrušení podvojného účetnictví, které je součástí stávajícího nařízení.

Jaké budou dopady na malé a střední podniky a na konkurenceschopnost?

Nemá výrazný dopad. Kvůli zvláštnímu charakteru nařízení a zejména kvůli tomu, že má přímý dopad na dvacet organizací (deset evropských politických stran a deset k nim přidružených evropských politických nadací), Úřad pro evropské politické strany a evropské politické nadace a schvalující osobu Evropského parlamentu, bude mít tato možnost politiky zanedbatelné dopady na životní prostředí, hospodářství a společnost.

Očekávají se významné dopady na vnitrostátní rozpočty a správní orgány? 

Totéž. Viz výše.

Očekávají se jiné významné dopady? 

Posouzení dopadů se zaměřuje na dopady této možnosti v oblasti základních práv a demokracie, konkrétně na silnější roli evropských politických stran a nadací, což napomáhá vytvářet evropský demokratický prostor. Současně by došlo ke zlepšování finančního řízení a zvyšování transparentnosti evropských politických stran a nadací, což by nakonec voličům EU bylo ku prospěchu a umožnilo by jim to činit před volbami do Evropského parlamentu lépe informovaná rozhodnutí.

Proporcionalita? 

Návrh dodržuje zásadu proporcionality, protože nezahrnuje celkové přepracování systému, ale v návaznosti na dva předchozí přezkumy nařízení se zaměřuje pouze na zbývající mezery určené hlavními zúčastněnými stranami.

D. Návazná opatření

Kdy bude tato politika přezkoumána?

Článek 38 nařízení obsahuje ustanovení o přezkumu, které stanoví, že Evropský parlament musí každých pět let po konzultaci s Úřadem pro evropské politické strany a evropské politické nadace zveřejnit zprávu o uplatňování tohoto nařízení. Ve zprávě musí být v případě potřeby uvedeny jakékoli možné změny statusu a systému financování.

Nejpozději do šesti měsíců od zveřejnění zprávy Parlamentu musí Komise předložit svou vlastní zprávu o uplatňování tohoto nařízení. Bude-li to vhodné, měl by být součástí zprávy také legislativní návrh týkající se dalších změn nařízení.