|
Souhrnný přehled
|
|
Posouzení dopadů legislativního návrhu týkajícího se evropských zelených dluhopisů
|
|
A. Potřeba opatření
|
|
Proč? Jaký problém se řeší?
|
|
1) Navzdory rozšířenému používání tržních standardů pro zelené dluhopisy může být pro investory nákladné a obtížné určit pozitivní dopad dluhopisových investic na životní prostředí a porovnávat různé druhy zelených dluhopisů.
2) Pro emitenty znamená absence společných definic zelených ekonomických činností nejistotu, pokud jde o to, co je považováno za legitimně zelené, a mohou tak v některých odvětvích čelit rizikům poškození dobré pověsti vyplývajících z možných obvinění z klamavé ekologické reklamy (tzv. greenwashingu).
3) Roztříštěnost tržních postupů může pro emitenty znamenat další náklady.
Tyto tři problémy souvisejí 1) s absencí jasných a harmonizovaných definic zelených projektů a zelených dluhopisů a 2) s nejednotností, nedostatečnou transparentností a otázkami ohledně vnímaného nebo skutečného střetu zájmů na trhu externího posouzení. Tyto problémy zvýrazňují riziko budoucího narušení trhu v důsledku klamavé ekologické reklamy a mohou vést k situaci, kdy nebude investováno dostatečné množství prostředků do projektů s významným dopadem na klima a životní prostředí, což bude bránit dosažení cílů EU v oblasti životního prostředí.
|
|
Čeho by měla tato iniciativa dosáhnout?
|
|
Cílem je lépe využít potenciál jednotného trhu a přispět tak k naplnění klimatických a environmentálních cílů EU, a to umožněním dalšího rozvoje trhu s vysoce kvalitními zelenými dluhopisy, a zároveň minimalizovat narušení stávajících trhů zelených dluhopisů. Toho by se dosáhlo vytvořením nového dobrovolného standardu pro vysoce kvalitní zelené dluhopisy, který by 1) zlepšil schopnost investorů tyto dluhopisy rozpoznat a důvěřovat jim, a 2) usnadnil vydávání těchto dluhopisů vyjasněním zelených definic, harmonizací postupů externího posouzení a snížením potenciálního rizika poškození dobré pověsti pro emitenty.
|
|
Jakou přidanou hodnotu budou mít tato opatření na úrovni EU?
|
|
Trh se zelenými dluhopisy má ze své podstaty mezinárodní charakter, kdy účastníci obchodují a využívají služeb externího posouzení bez ohledu na hranice. Opatřením na úrovni EU se předejde riziku roztříštění evropského trhu zelených dluhopisů a souvisejících služeb externího posouzení a zároveň se podpoří rovné podmínky pro subjekty působící na těchto trzích. Existuje řada interakcí s dalšími relevantními právními předpisy na úrovni EU, jako je např.
nařízení o taxonomii
.
|
|
B. Řešení
|
|
Jaké legislativní a nelegislativní možnosti byly zvažovány? Je některá možnost upřednostňována?
|
|
Posouzení dopadů bere v úvahu řadu možností napříč třemi rozměry politiky v porovnání s výchozí úrovní:
1)Rozsah působnosti standardu pro emitenty zelených dluhopisů: 1) dobrovolný přístup, kdy by emitenti zelených dluhopisů měli svobodu rozhodnout se, zda se danému standardu podřídí, či nikoli, nebo 2) povinný přístup, kdy by všechny zelené dluhopisy vydané v EU nebo vydané emitentem sídlícím v EU musely využívat budoucí standard.
2)Regulatorní úprava týkající se externích posuzovatelů zelených dluhopisů, které jsou v souladu se standardem pro evropské zelené dluhopisy: 1) pověřit orgán ESMA povolováním externích posuzovatelů evropských zelených dluhopisů, a to s omezeným dohledem a požadavky na dohled, a 2) obdobně jako v případě varianty 1), ale na základě přísnějšího rámce.
3)Případné poskytnutí flexibility státním emitentům, kteří chtějí využívat evropský zelený dluhopis, v porovnání s nestátními emitenty: 1) žádná flexibilita, 2) flexibilita, pokud jde o požadavky související s dluhopisy, nebo 3) flexibilita, pokud jde o požadavky související s dluhopisy a pokud jde o nařízení EU o taxonomii.
Na základě analýzy různých variant se doporučuje, aby:
1.byl evropský zelený dluhopis vytvořen jako dobrovolný standard sladěný s osvědčenými tržními postupy a taxonomií EU;
2.byl orgán ESMA pověřen povolováním externích posuzovatelů evropských zelených dluhopisů, a to s omezenými požadavky na dohled, a
3.byla státním emitentům poskytnuta flexibilita, pokud jde o požadavky související s dluhopisy, ale nikoliv pokud jde o nařízení o taxonomii EU.
|
|
Kdo podporuje kterou možnost?
|
|
Posouzení dopadů je podporováno zpětnou vazbou ze dvou online konzultací na toto téma dokončených v roce 2020 (cílená konzultace o standardu EU pro zelené dluhopisy (167 odpovědí) a veřejná konzultace o obnovené strategii udržitelného financování (648 odpovědí)):
-Velká většina zainteresovaných stran podpořila myšlenku dobrovolného standardu EU pro zelené dluhopisy, jak jej navrhla technická expertní skupina pro udržitelné financování.
-Velká většina respondentů vyjádřila podporu regulačnímu režimu pro externí posuzovatele pod dohledem orgánu ESMA, přičemž mnoho z nich požadovalo proporcionální režim, což naznačuje, že většina zainteresovaných stran by zpravidla upřednostňovala variantu mírnějšího nebo více cíleného dohledového režimu.
-Státní emitenti zelených dluhopisů v EU byli rovnoměrně rozděleni v otázce flexibility, pokud jde o taxonomii, nicméně vyjádřili silnou podporu zachování soudržnosti mezi státními a firemními emitenty.
|
|
C. Dopady upřednostňované možnosti
|
|
Jaké jsou výhody upřednostňované možnosti?
|
|
Upřednostňovaná varianta vychází z osvědčených tržních postupů v oblasti vykazování a externího posuzování a ze souladu s taxonomií EU. Díky tomu by se z evropského zeleného dluhopisu stal nejpřednější standard z hlediska transparentnosti a ekologické důvěryhodnosti, a to v souladu se záměrem rozvoje a podpory trhu s kvalitnějšími zelenými dluhopisy. Navrhovaný dobrovolný standard by ve spojení s mírným dohledovým přístupem zajistil, že cíle budou dosaženy tím nejhospodárnějším a nejefektivnějším způsobem.
Dobrovolný standard by oslovil emitenty vysoce kvalitních zelených dluhopisů, z nichž mnozí vyjádřili evropskému zelenému dluhopisu podporu, jelikož by jim umožnil jasněji komunikovat své výsledky a závazky v oblasti životního prostředí vůči investorům a dalším subjektům. Zároveň by se tím předešlo rušivým dopadům na stávající trhy zelených dluhopisů, které by mohly volně fungovat dál. Mírnější a cílený dohledový přístup k externím posuzovatelům by pro emitenty a investory zvýšil transparentnost postupů externího posouzení, zlepšil harmonizaci určitých aspektů různých přístupů a vyřešil problémy související se střetem zájmů, aniž by odrazoval stávající poskytovatele od toho, aby fungovali jako posuzovatelé pro evropské zelené dluhopisy.
Celkově by tento standard poskytl zřetelné výhody z hlediska důvěry, což by se mohlo promítnout do cenových výhod kompenzujících náklady v rámci dluhopisu a poskytnout emitentům novou pobídku pro jeho využívání. Stejně tak je možné, že emitenti budou chtít využíváním tohoto standardu prokázat silnější odhodlání k ochraně životního prostředí. Investorům by byl poskytnut segment zelených dluhopisů, který zajišťuje vysoký stupeň integrity trhu, transparentnosti a srovnatelnosti. Tato iniciativa by investorům poskytla větší možnost volby.
|
|
Jaké jsou náklady na upřednostňovanou možnost?
|
|
Tato iniciativa by vyžadovala omezené investice, jak ze strany orgánu ESMA, tak i ze strany externích posuzovatelů, kteří se rozhodnou přihlásit. Orgánu ESMA mohou vzniknout jednorázové náklady a minimální průběžné náklady ve formě nákladů na další pracovní síly, odbornou přípravu a také nákladů na zřízení infrastruktury IT. Externím posuzovatelům mohou vzniknout další náklady, pokud chtějí být v souladu se standardem. Poplatky za dohled by měly vzhledem k omezené velikosti trhu být prozatím na minimální úrovni. Aby mohli získat povolení ze strany orgánu ESMA, museli by posuzovatelé vynaložit určité přímé náklady na zajištění souladu s předpisy a na právní poradenství, jakož i organizační náklady. Tento standard by byl pro emitenty plně dobrovolný. Potenciální náklady na využívání standardu vznikají hlavně kvůli nákladům, které mohou být přeneseny ze strany externích posuzovatelů, jakož i nákladům souvisejícím s uplatňováním taxonomie. Náklady související s uplatňováním taxonomie by však již byly vynaloženy na základě jiných iniciativ (např.
směrnice o podávání zpráv podniků o udržitelnosti
), a tudíž částečně kompenzovány.
|
|
Jaký bude dopad na podniky, včetně malých a středních podniků a mikropodniků?
|
|
Používání tohoto standardu by bylo pro emitenty z řad malých a střeních podniků dobrovolné. Dalším cílem standardu pro evropské zelené dluhopisy je omezit zvyšování nákladů nad úroveň jiných tržních standardů, a to i pro potenciální emitenty z řad malých a středních podniků. V závislosti na velikosti a četnosti emisí mohou být tyto náklady v relativním vyjádření přesto vyšší u emitentů z řad malých a středních podniků než u větších emitentů. Předmětný rámec si klade za cíl přilákat i menší externí posuzovatele, a to omezením rozsahu regulačních požadavků a vyžadovaných organizačních změn. Větší posuzovatelé však mohou mít oproti menším hráčům na trhu výhody z hlediska nákladů, zejména kvůli svému (již) regulovanému statusu na základě jiných regulačních rámců. V konečném důsledku je předpokládané zvýšení nákladů malé a nemělo by poškodit konkurenční postavení menších posuzovatelů.
|
|
Očekávají se významné dopady na vnitrostátní rozpočty a správní orgány?
|
|
Tento právní předpis by se uplatňoval přímo a vyžadoval by jen omezené provádění ze strany vnitrostátních správních orgánů. Upřednostňovaná varianta režimu dohledu zajišťovaného ze strany orgánu ESMA by také měla minimální dopad na vnitrostátní rozpočty.
|
|
Očekávají se jiné významné dopady?
|
|
Tato iniciativa usnadňuje identifikaci vysoce kvalitních zelených dluhopisů na trhu. Zvýšení transparentnosti by mělo zlepšit efektivitu trhu a nasměrovat více investic do kvalitnějších zelených projektů a aktiv, zejména ve spojení s novými požadavky na zveřejňování vyplývajícími z jiných částí širšího akčního plánu pro udržitelné financování. Tyto faktory by měly pomoci evropskému hospodářství k rychlejšímu přechodu na uhlíkově neutrální a celkově méně znečišťující technologie a výrobní procesy.
|
|
D. Návazná opatření
|
|
Kdy bude tato politika přezkoumána?
|
|
Doporučuje se tuto politiku přezkoumat po uplynutí přiměřené doby od začátku jeho použitelnosti.
|