Souhrnný přehled

Posouzení dopadů návrhu revize směrnice o vykazování nefinančních informací

A. Potřeba opatření

Proč? Jaký problém se řeší?

Směrnice o vykazování nefinančních informací vyžaduje, aby některé velké podniky podávaly zprávy o sociálních, zaměstnaneckých a environmentálních otázkách, lidských právech, úplatkářství a korupci. V současné době informace poskytované podniky neodpovídají potřebám uživatelů (investorů, občanské společnosti a dalších). Některé podniky, od nichž uživatelé potřebují informace, zprávy nepodávají. Ovšem i v případech, že podniky zprávy podávají, nejsou informace obvykle dostatečně relevantní, srovnatelné, spolehlivé nebo snadno přístupné a použitelné. Očekává se, že poptávka uživatelů po nefinančních informacích se bude výrazně zvyšovat, a tyto problémy se tak zintenzivní. Nedostatek přiměřených nefinančních informací pro investory a občanskou společnost vytváří investiční rizika, brání finančním tokům do činností, které řeší krizi udržitelnosti, a vede k nedostatkům ve vyvozování odpovědnosti mezi podniky a společností. Zpracovatelům (vykazujícím podnikům) vznikají zbytečné náklady způsobené nejistotou ohledně toho, co mají ve zprávách uvádět, a požadavky zainteresovaných stran na další informace kromě těch, které podniky zveřejňují. Jednou z příčin této situace je flexibilita a malá specifičnost směrnice o vykazování nefinančních informací. Kromě toho existuje řada překrývajících se standardů a rámců pro podávání zpráv, a nepanuje tedy konsensus ohledně toho, co by měly podniky vykazovat.

Čeho by měla tato iniciativa dosáhnout?

Cílem této iniciativy je zajistit, aby podniky, od nichž uživatelé potřebují nefinanční informace, tyto informace vykazovaly a aby vykazované informace byly relevantní, srovnatelné, spolehlivé a snadno přístupné a použitelné. Měla by rovněž snížit zbytečné náklady pro zpracovatele. Díky tomu, že umožní investorům lépe zhodnotit rizika a dopady investic z hlediska udržitelnosti, zmobilizuje soukromé financování na podporu Zelené dohody pro Evropu. Přispívá k dokončení unie kapitálových trhů tím, že investorům v celé EU umožňuje přístup ke srovnatelným nefinančním informacím od podniků, do nichž se investovalo. Posílí také sociální smlouvu mezi podniky a společností tím, že zvýší odpovědnost podniků za dopady jejich činnosti na společnost a životní prostředí.

Jakou přidanou hodnotu budou mít tato opatření na úrovni EU? 

Pouze opatření na úrovni EU dokáží zajistit srovnatelnost vykazovaných nefinančních informací na celém jednotném trhu a soudržnost požadavků na podávání zpráv mezi směrnicí o vykazování nefinančních informací a dalšími právními předpisy v oblasti udržitelného financování (včetně nařízení o zveřejňování informací souvisejících s udržitelností v odvětví finančních služeb a nařízení o taxonomii). Společná pravidla v celé EU jsou nezbytná ke snížení rizika rozdílných požadavků na podávání zpráv v různých členských státech, což by vedlo k dodatečným nákladům pro podniky působící přeshraničně a narušovalo jednotný trh. Kromě toho může zásah EU dát Unii větší váhu, pokud jde o vývoj globální politiky v oblasti vykazování nefinančních informací.

B. Řešení

Jaké legislativní a nelegislativní možnosti byly zvažovány? Je některá možnost upřednostňována? Proč? 

Posouzení dopadů se zaměřilo na tyto tři otázky: 1) standardizaci, konkrétně zda vypracovat standardy EU pro vykazování nefinančních informací a zda vyžadovat, aby je podniky používaly, 2) míru jistoty, konkrétně zda by vykazované nefinanční informace měly mít určitou míru jistoty, a pokud ano, na jaké úrovni, a 3) oblast působnosti, konkrétně na které kategorie podniků by se požadavky na podávání zpráv měly vztahovat. Upřednostňovanou možností politiky je: 1) vyžadovat, aby všechny podniky spadající do oblasti působnosti směrnice o vykazování nefinančních informací podávaly zprávy v souladu se standardy EU, 2) vyžadovat, aby všechny tyto podniky získaly ohledně vykazovaných nefinančních informací omezenou jistotu, a zavést ustanovení o přezkumu, který by se zabýval potřebou přejít ve střednědobém horizontu na přiměřenou jistotu (vyšší, náročnější úroveň jistoty), a 3) rozšířit oblast působnosti směrnice na všechny velké společnosti s ručením omezeným a většinu kótovaných společností. Základní kompromis je mezi přísnými požadavky na podávání zpráv a jistotu s širokou oblastí působnosti, což by velmi efektivně naplňovalo potřeby uživatelů, ale bylo by nákladnější pro zpracovatele, a mezi méně přísnými požadavky na podávání zpráv a jistotu a užší oblastí působnosti, což by potřeby uživatelů naplňovalo méně efektivně, ale bylo by pro zpracovatele v krátkodobém horizontu méně nákladné. Upřednostňovaná možnost by dosáhla cílů iniciativy s co nejnižšími náklady.

Kdo podporuje kterou možnost? 

Uživatelé (investoři, občanská společnost a další) obecně podporují přísnější požadavky na podávání zpráv a jistotu a širší oblast působnosti, zatímco zpracovatelé obecně podporují méně přísné požadavky a užší oblast působnosti. Navzdory těmto rozdílům má ovšem požadavek na používání standardů EU pro vykazování nefinančních informací širokou podporu, a to i u značného počtu zpracovatelů. Finanční instituce, které jsou zároveň uživateli i zpracovateli, více podporují přísnější požadavky na podávání zpráv a jistotu a širší oblast působnosti než většina podniků z nefinančního sektoru.

C. Dopady upřednostňované možnosti

Jaké jsou výhody upřednostňované možnosti (je-li nějaká doporučena, jinak uveďte výhody hlavních možností)? 

Uživatelé budou mít lepší přístup ke srovnatelným, relevantním a spolehlivým nefinančním informacím od většího počtu podniků. Sníží se tak rizika investování ve finančním systému, zvýší se finanční toky do podniků s pozitivními sociálními a environmentálními dopady a posílí se odpovědnost podniků. Navrhovaná možnost by zajistila, že by tyto informace vykazovalo přibližně 49 000 podniků (které představují 75 % obratu všech společností s ručením omezeným) oproti stávajícím 11 600 podniků (47 % obratu všech společností s ručením omezeným). Povinnost uplatňovat standardy pro vykazování nefinančních informací a získat jistotu ohledně vykazovaných informací by měly všechny velké podniky a většina kótovaných společností. Pro srovnání, standardy v současnosti podle odhadů uplatňuje pouze 20 % velkých podniků a pouze 30 % získává určitý druh jistoty. Navrhovaná možnost bude mít nepřímé pozitivní dopady na základní práva, životní prostředí a společnost vzhledem k tomu, že přísnější požadavky na podávání zpráv mohou příznivě ovlivnit chování podniků. Například přibližně 45 % podniků, které v současnosti spadají do oblasti působnosti směrnice o vykazování nefinančních informací, přijalo z důvodu stávajících požadavků směrnice určité nové postupy náležité péče v otázkách životního prostředí nebo lidských práv.

Jaké jsou náklady na upřednostňovanou možnost (je-li nějaká doporučena, jinak uveďte náklady na hlavní možnosti)?

Celkové odhadované náklady na upřednostňovanou možnost pro zpracovatele činí 1 200 milionů EUR v podobě jednorázových nákladů a 3 600 milionů EUR v podobě ročních opakujících se nákladů. Očekává se, že i kdyby EU nepřijala žádná opatření, náklady pro zpracovatele se v každém případě výrazně zvýší v důsledku nárůstu nekoordinovaných požadavků na informace ze strany uživatelů, neexistence konsensu ohledně toho, jaké informace by společnosti měly vykazovat, aby vyhověly potřebám uživatelů, a přetrvávajících obtíží při získávání nefinančních informací, které zpracovatelé pro účely vykazování potřebují od dodavatelů, klientů a podniků, do nichž se investovalo. Náklady pro zpracovatele v případě neexistence nových pravidel není možné vypočítat, jelikož nejsou k dispozici dostatečně podrobné údaje. Lze však odhadnout, že používání standardů by mohlo vést k ročním úsporám nákladů ve výši 24 200–41 700 EUR na podnik (přibližně 280–490 milionů EUR ročně u podniků ve stávající oblasti působnosti směrnice a 1 200–2 000 milionů EUR ročně v případě upřednostňované možnosti), pokud by standardy odstranily potřebu dodatečných žádostí o informace. Upřednostňovaná možnost nemá žádné významné negativní dopady na společnost, životní prostředí ani základní práva.

Jaký bude dopad na podniky, včetně malých a středních podniků a mikropodniků?

Dotčené podniky se budou potýkat s celkovým nárůstem nákladů (viz předchozí oddíl). Upřednostňovaná možnost by však zároveň měla zvýšit odolnost podniků vzhledem k tomu, že lepší vykazování informací zvyšuje povědomí podniků o rizicích souvisejících s udržitelností a zlepšuje řízení rizik. Měla by rovněž přinést výhody udržitelnějším podnikům, jelikož bude snazší přední podniky v této oblasti identifikovat. Požadavky na podávání zpráv by se nevztahovaly na malé a střední podniky, s výjimkou kótovaných společností. Pro malé a střední podniky však budou vytvořeny zjednodušené standardy pro podávání zpráv, jejichž používání bude dobrovolné. Díky tomu by tyto podniky měly být schopny naplnit požadavky na informace ze strany klientů – velkých podniků a ze strany bank a usnadnil by se jejich přínos k přechodu na udržitelné hospodářství a účast na něm.

Očekávají se významné dopady na vnitrostátní rozpočty a správní orgány? 

Odhaduje se, že náklady na provádění budou činit 35,5 milionu EUR a roční náklady pak dalších 5 milionů EUR na vývoj digitálních procesů ad hoc a údržbu digitálních rejstříků, které vyplývají z požadavků na digitální označování nefinančních informací v rámci této iniciativy. Členským státům mohou rovněž vzniknout určité dodatečné náklady v souvislosti se zaměřením priorit v oblasti prosazování na vykazování nefinančních informací.

Očekávají se jiné významné dopady?  

U upřednostňované možnosti hrozí riziko, že podnikům v EU budou vznikat vyšší náklady na podávání zpráv než podnikům ze zemí mimo EU, což by mělo negativní dopad na jejich mezinárodní konkurenceschopnost. Některé globální společnosti se však pravděpodobně rozhodnou závazné standardy EU dodržovat dobrovolně a další jurisdikce již požadavky nebo politické iniciativy v oblasti zveřejňování informací souvisejících s udržitelností v současnosti zavádějí. Kromě toho je pravděpodobné, že konkurenceschopnost podniků z EU se v dlouhodobém horizontu posílí, pokud standardy EU dají popud ke globální harmonizaci a budou mít vliv na možné budoucí celosvětové standardy.

D. Návazná opatření

Kdy bude tato politika přezkoumána?  

Hodnocení se uskuteční v okamžiku, kdy bude možné shromáždit dostatečné důkazy o dopadech iniciativy (tj. údaje alespoň za tři roky), přičemž se zohlední doba potřebná pro případné provedení ve vnitrostátním právu a uplatňování a pro sběr údajů.