Souhrnný přehled (max. 2 strany)

Posouzení dopadů připojené k návrhu nařízení o zahraničních subvencích

A. Potřeba opatření

V čem spočívá problém a proč se jedná o problém na úrovni EU?

Evropská unie se zavázala být jednou z nejotevřenějších ekonomik světa z hlediska obchodní politiky. Průmyslová politika některých z obchodních partnerů EU však zároveň zahrnuje poskytování subvencí, kterými příjemci získávají konkurenční výhodu, pokud jde o posílení jejich přítomnosti v rámci hospodářství EU či přístup k němu. Tyto subvence mohou narušit vnitřní trh a rovné podmínky ve třech oblastech: i) akvizice podniků; ii) zadávání veřejných zakázek a iii) jiné situace na trhu. Ačkoli je již možné taková narušení pozorovat, je pravděpodobné, že dopad zahraničních subvencí na vnitřní trh poroste. Současná hospodářská krize navíc pravděpodobně povede k většímu počtu subvencovaných investic v EU.

Hlavní příčinou problému je existence narušujících zahraničních subvencí na základě průmyslových strategií některých zemí mimo EU a neexistence jakéhokoli regulačního mechanismu, který by jejich rušivým účinkům bránil nebo je napravoval. Zatímco poskytování podpory orgány členských států podléhá kontrole státní podpory ze strany EU, neexistuje žádná kontrola dopadu zahraničních subvencí na vnitřní trh, což znevýhodňuje průmysl EU v rámci hospodářské soutěže s podniky, které zahraniční subvence dostávají.

Čeho by mělo být dosaženo?

Cílem je obnovit rovné podmínky na vnitřním trhu EU tím, že se budou určovat a odstraňovat narušení způsobená zahraničními subvencemi v souvislosti s akvizicemi, zadáváním veřejných zakázek a obecnými situacemi na trhu.

Jakou přidanou hodnotu budou mít tato opatření na úrovni EU (subsidiarita)? 

Narušení způsobená zahraničními subvencemi se často dotýkají několika členských států, a mají proto význam pro celou EU. Kromě toho má EU výlučnou pravomoc v oblasti státní podpory a nástrojů na ochranu obchodu.

B. Řešení

Prostřednictvím kterých možností lze cílů dosáhnout? Je některá možnost upřednostňována?

Zpráva o posouzení dopadů uvádí čtyři možnosti: 1) základní scénář zahrnující přizpůsobení pravidel mezinárodního obchodu; 2) vydání pokynů ke stávajícím právním předpisům; 3) přizpůsobení stávajících pravidel EU a 4) vytvoření nového právního nástroje. Pokud jde o možnost č. 4, zpráva o posouzení dopadů navrhuje dílčí možnosti pro různé koncepční parametry: i) úroveň pravomoci: pouze Komise, nebo spolu s členskými státy; ii) vyšetřovací přístup: šetření z moci úřední (ex officio), oznámení s různými prahovými hodnotami, nebo kombinace šetření ex officio a oznámení; iii) prahová hodnota pro narušující subvence: nízká, nebo vysoká; iv) kritéria posuzování; v) ověřování vyváženosti (ano, nebo ne) a vi) nápravná opatření.

Upřednostňovanou možností politiky je možnost č. 4, s oznamovací povinností pro velké akvizice a případy zadávání veřejných zakázek a systémem ex officio pro malé případy a jiné situace na trhu.

Jaké jsou názory jednotlivých zúčastněných stran? Kdo podporuje kterou možnost?

Zúčastněné strany v EU vyjádřily obecnou podporu legislativnímu opatření k řešení rušivého dopadu zahraničních subvencí (možnost č. 4). Některé zúčastněné strany ze zemí mimo EU vyjádřily obavy, že nový nástroj pro zahraniční subvence by mohl mít odrazující účinek na přímé zahraniční investice.

C. Dopady upřednostňované možnosti

Jaké jsou výhody upřednostňované možnosti (je-li nějaká doporučena, jinak uveďte výhody hlavních možností)?

Upřednostňovaná možnost by vedla k obnovení rovných podmínek pro všechny hospodářské subjekty a bránila by vytlačování inovativních nesubvencovaných konkurentů, kterým se omezuje možnost volby pro spotřebitele. Mohla by rovněž částečně přispět k řešení problému přemisťování podniků do zemí mimo EU s potenciálně nižšími environmentálními normami, jež má za následek ztráty pracovních míst v EU.

Jaké jsou náklady na upřednostňovanou možnost (je-li nějaká doporučena, jinak uveďte náklady na hlavní možnosti)?

Hlavními náklady jsou zvýšené náklady dotčených podniků na dodržování předpisů v důsledku nových procesních pravidel. Podniky, které obdrží zahraniční finanční příspěvek v souvislosti s rozsáhlou fúzí nebo zadávacím řízením, budou muset podávat oznámení a vyhovět žádostem o informace. Jelikož transakce podléhají oznamovací povinnosti i podle jiných stávajících pravidel (nařízení ES o spojování, přímé zahraniční investice), dodatečné náklady budou pravděpodobně méně významné.

Jaké budou dopady na malé a střední podniky a na konkurenceschopnost?

Upřednostňovaná možnost znamená pro malé a střední podniky nízkou administrativní zátěž, neboť nebudou podléhat oznamovací povinnosti, jež využívá vysoké prahové hodnoty pro akvizice a zadávání veřejných zakázek. Vysoká prahová hodnota pro narušující subvence by měla navíc být pro malé a střední podniky přínosná, neboť jejich subvencované investice mohou spadat pod tuto prahovou hodnotu, a nemusí proto být předmětem šetření.

Očekávají se významné dopady na vnitrostátní rozpočty a správní orgány? 

Zátěž pro Komisi spojená s prováděním této iniciativy je ve srovnání s přínosy pro ekonomiku nízká. Vzhledem k tomu, že jediným vymahatelem by byla Komise, náklady vnitrostátních orgánů by nebyly vysoké.

Očekávají se jiné významné dopady? 

Upřednostňovaná možnost může v krátkodobém horizontu vést k poklesu přímých zahraničních investic v EU. Tento pokles může být ve střednědobém až dlouhodobém horizontu vyvážen zajištěním rovnějších podmínek a zdravé hospodářské soutěže mezi nesubvencovanými podniky.

Proporcionalita? 

Upřednostňovaná možnost by byla vzhledem k významnému dopadu zahraničních subvencí na vnitřní trh EU přiměřená. Cílený vyšetřovací nástroj a přiměřená nápravná opatření by vedly k obnovení rovných podmínek a pro dotčené podniky by znamenaly jen nízké náklady na dodržování předpisů.

D. Návazná opatření

Kdy bude tato politika přezkoumána?

Komise bude ukazatele pravidelně přezkoumávat a průběžně hodnotit dopady legislativního aktu.