Souhrnný přehled

Posouzení dopadů potenciálního institucionalizovaného evropského partnerství pro klíčové digitální technologie

A. Potřeba opatření

V čem spočívá problém a proč se jedná o problém na úrovni EU?

„Klíčové digitální technologie“ jsou elektronické součásti a systémy, na nichž jsou založeny veškeré digitální produkty a služby. Jsou považovány za klíčové, neboť představují základní stavební prvky digitálních systémů.

Neudrží-li si EU své vedoucí postavení v oblasti elektronických součástí a systémů, hrozí, že ztratí svou silnou pozici na trhu v odvětvích, jako je automobilový průmysl, zdravotnictví, průmyslová výroba, letecký a kosmický průmysl a bezpečnost.

Hrozí také, že bude zaostávat v oblasti nově se objevujících paradigmat a technologií, jako je umělá inteligence (UI) a edge computing, a souvisejících trhů, které vytvářejí poptávku po elektronických součástech a systémech, jež budou muset vykazovat úrovně výkonnosti lišící se od úrovní dostupných v současnosti.

Velkým problémem, jemuž by EU čelila, je bezpečnost dodávek důvěryhodných, bezpečných a zabezpečených technologií pro výrobu součástí využívaných v kritické infrastruktuře a průmyslových odvětvích, jež mají pro hospodářství zásadní význam.

Nesoulad těchto klíčových digitálních technologií s politickými prioritami EU by EU připravil o důležitý nástroj k využití digitální transformace při plnění společenských a environmentálních cílů.

Čeho by mělo být dosaženo?

Výzkumného a inovačního úsilí v dostatečném rozsahu a s dostatečnou mírou koordinace pro shromáždění kritického množství zdrojů, organizaci mnoha kompetencí a zájmů a jejich nasměrování na společný program s níže uvedenými cíli, jichž má být dosaženo do roku 2030:

1.Posílení technologické suverenity EU, pokud jde o elektronické součásti a systémy, na podporu budoucích potřeb „vertikálních“ odvětví a celého hospodářství

Zajištění toho, aby EU zaujímala i nadále vedoucí postavení v oblasti technologií, pokud jde o pokročilé elektronické součásti a systémy přispívající k odolným strategickým hodnotovým řetězcům. To bude stále důležitější, neboť digitální transformace se rozvíjí a digitální technologie se stávají všudypřítomnějšími ve všech odvětvích.

Větší suverenita by se měla projevit v tom, že se hodnota návrhu a výroby elektronických součástí a systémů v EU do roku 2030 zdvojnásobí v souladu s jejím významem v oblasti výrobků a služeb obecně.

2.Zajištění vědecké excelence EU a jejího vedoucího postavení v oblasti inovací, pokud jde o nově vznikající technologie součástí a systémů

Další miniaturizace směřující k hranicím fyzických možností, rychlé pronikání UI a vznik edge computingu a alternativních počítačových paradigmat otevírají nové příležitosti pro elektronické součásti a systémy a jejich použití. Spolehlivá vědecká základna v nově vznikajících oblastech může EU umožnit, aby tyto příležitosti využila. Malé a střední podniky a začínající podniky působící v oblasti nově vznikajících technologií mohou mít prospěch z nových ekosystémů a mohou napomoci jejich formování.

Malé a střední podniky by měly představovat nejméně třetinu celkového počtu účastníků iniciativy týkající se klíčových digitálních technologií a měly by obdržet nejméně 20 % z veřejného financování.

3.Zajištění toho, aby technologie součástí a systémů řešily společenské a environmentální výzvy, jimž EU čelí

EU a vnitrostátní orgány veřejné správy budou hrát v rámci koordinované iniciativy zásadní úlohu, což zajistí její soulad s politickými prioritami. Technologie elektronických součástí a systémů by měly zajistit náležité úrovně důvěry a soukromí a přispět k environmentálním cílům EU.

Iniciativa se zaměří na snížení spotřeby energie do roku 2030 o 32,5 % 1 .

Jakou přidanou hodnotu budou mít tato opatření na úrovni EU (subsidiarita)? 

Elektronické součásti a systémy jsou základem průmyslových hodnotových řetězců, které mají významné sociální a hospodářské dopady v celé Evropě.

Rychlé tempo technologického pokroku v průmyslu ve spojení se skutečností, že USA a asijské země masivně investují, aby zaujaly postavení na špici a snížily svou závislost na jiných regionech na minimum, vyžaduje koordinovanou reakci na úrovni EU.

Žádná jednotlivá země nebo organizace by nemohla výše uvedených cílů dosáhnout. Pouze mobilizace na úrovni EU za účasti členských států a průmyslu zajistí potřebný strategický přístup a kritické množství zdrojů, kompetencí a zájmů.

B. Řešení

Prostřednictvím kterých možností lze cílů dosáhnout? Je některá možnost upřednostňována? Pokud ne, proč?

Jako způsoby podpory výzkumu a inovací byly zvažovány tyto možnosti:

·tradiční výzvy na základě rámcového programu (základní možnost),

·spoluprogramované evropské partnerství (možnost č. 1) a

·institucionalizované evropské partnerství podle článku 187 SFEU (možnost č. 3).

Upřednostňovanou možností je institucionalizované evropské partnerství, neboť zajistí, aby širší odvětví elektronických součástí a systémů zastávalo aktivní úlohu při stanovování programu výzkumu a inovací společně s orgány veřejné správy (na úrovni EU a na vnitrostátní úrovni) k dosažení výše zmíněných cílů. Toto partnerství umožní udržitelný závazek jeho členů po dobu schváleného sedmiletého programu a poskytne stálou strukturu pro účinné provádění a pro koordinaci se souvisejícími iniciativami. Bude se usilovat o součinnost zejména s partnerstvími zaměřenými na digitální oblast (např. fotonika, společný podnik EuroHPC, inteligentní sítě a služby, UI, data a robotika) a s oblastmi použití (zdravotnictví, automobilový průmysl, výroba, vesmír).

V rámci posouzení bylo zjištěno, že tato možnost zajišťuje největší „zaměřenost“ (zajištění souladu s programem výzkumu a inovací) a „adicionalitu“ (zajištění aktivačních účinků).

Jaké jsou názory jednotlivých zúčastněných stran? Kdo podporuje kterou možnost?

Při konzultacích s členskými státy ohledně partnerství v rámci programu Horizont Evropa pokládalo 96 % z nich partnerství v oblasti klíčových digitálních technologií za důležité pro své vnitrostátní politiky a priority a pro svůj průmysl, výzkumné organizace a univerzity.

V rámci otevřené veřejné konzultace 82 % respondentů uvedlo, že iniciativa týkající se klíčových digitálních technologií bude důležitá nebo velmi důležitá pro zajištění přístupu k důvěryhodným součástem a systémům. Tento názor podpořila zejména odvětvová sdružení, univerzity, výzkumné a technologické organizace, členské státy a velké podniky.

Mnoho respondentů (více než 40 %) konstatovalo, že nejvhodnější možností je institucionalizované partnerství. Tento názor je vyváženě zastoupen mezi zástupci odvětví (velké firmy a malé a střední podniky), výzkumných organizací a členských států. Tuto možnost podpořily také zúčastněné strany, jež byly dotazovány v rámci studie vypracované na podporu posouzení dopadů.

Podle názoru menšiny (např. výzkumných organizací) hrozí u této možnosti větší složitost. Navrhovaná iniciativa však řeší i harmonizaci a zjednodušení postupů a procesů.

C. Dopady upřednostňované možnosti

Jaké jsou výhody upřednostňované možnosti (je-li nějaká doporučena, jinak uveďte výhody hlavních možností)? 

Partnerství založené na článku 187 SFEU by mohlo:

·podpořit strategický program EU pro výzkum a inovace v oblasti technologií elektronických součástí a systémů a sladit priority EU, zúčastněných států a průmyslu k dosažení kritického množství,

·počítat s předem přijatými závazky členů partnerství z veřejného sektoru (EU a vnitrostátní orgány) a soukromého sektoru týkajícími se příspěvků,

·poskytnout centrálně řízenou strukturu, která podporuje dlouhodobé zapojení soukromých členů do provádění ambiciózního programu, a

·zajistit vysoký pákový efekt 1:3 kombinací financování z EU s příspěvky členských států a průmyslu (1 EUR z EU, 1 EUR od zúčastněných států, 2 EUR od soukromých členů) za účelem mobilizace kritického množství zdrojů pro výzkum a inovace.

Jaké jsou náklady na upřednostňovanou možnost (je-li nějaká doporučena, jinak uveďte náklady na hlavní možnosti)? 

Jelikož budoucí iniciativa týkající se klíčových digitálních technologií převezme stávající strukturu společného podniku ECSEL, náklady na provedení upřednostňované možnosti představují náklady na provoz kanceláře společného podniku po dobu trvání iniciativy. Tyto náklady jsou velkou měrou vyrovnány výše zmíněnými přínosy, zejména aktivačními účinky spolufinancování k dosažení množství zdrojů potřebných pro splnění ambiciózních cílů. Společný podnik ECSEL bude přizpůsoben partnerství v oblasti klíčových digitálních technologií a celkové náklady na provádění budou stejné.

Jaké budou dopady na malé a střední podniky a na konkurenceschopnost?

Jedním doporučením z průběžného posouzení společného podniku ECSEL je podněcování aktivnější účasti malých a středních podniků. Zaměření se na nově vznikající technologie a cíl spočívající ve vybudování kapacity pro navrhování (oblasti, v nichž jsou malé a střední podniky obzvláště aktivní) pravděpodobně do iniciativy přiláká vyšší počet malých společností, které budou hrát důležitější úlohu. Za účelem zapojení malých dodavatelů a uživatelů do ekosystému se plánují zvláštní činnosti (např. přístup k technologiím a experimentování).

Očekávají se významné dopady na vnitrostátní rozpočty a správní orgány? 

Partnerství v oblasti klíčových digitálních technologií je založeno na třístranném modelu (Komise, členské státy a průmysl) s finančními příspěvky a administrativním zapojením ze strany zúčastněných států (členské státy a přidružené země). Tento model se nyní úspěšně používá ve společném podniku ECSEL.

Očekávají se jiné významné dopady? 

Při vývoji a přijímání technologií elektronických součástí a systémů budou zohledněna základní práva, zejména bezpečnost, ochrana a soukromí občanů.

Proporcionalita? 

Upřednostňovaná možnost poskytuje veškeré prvky pro dosažení cílů a nepřesahuje rámec toho, co je nezbytné.

D. Návazná opatření

Kdy bude tato politika přezkoumána?

Partnerství bude pravidelně přezkoumáváno na úrovni jednotlivých projektů, technologií/odvětví a programu. Hodnocení v polovině období nezávislou skupinou odborníků je naplánováno po třech letech fungování. Pravidelná hodnocení posoudí pokrok s ohledem na cíle iniciativy, očekávané dopady a přispění k politickým prioritám EU.

Souhrnný přehled (max. dvě strany)

Posouzení dopadů potenciálního institucionálního evropského partnerství v oblasti inteligentních sítí a služeb 1

A. Potřeba opatření

V čem spočívá problém a proč se jedná o problém na úrovni EU?

Evropské odvětví sítí a služeb se potýká s problémy v oblasti konkurenceschopnosti průmyslu a technologické suverenity, pokud jde o zavádění 5G infrastruktury jakožto základu pro rozhodující digitální trhy a výzkum a inovace týkající se systémů 6G. K problémům patří:

·neschopnost Evropy využít plně potenciál digitalizace hospodářství,

·omezená technologická suverenita, co se týče kritických technologií hodnotových řetězců inteligentních sítí a služeb, a to zejména kvůli tomu, že evropským dodavatelům neustále roste globální konkurence,

·pomalé zavádění platforem infrastruktury pro rozhodující digitální trhy a

·omezený zájem o řešení společenských problémů, jako je změna klimatu, prostřednictvím digitálních řešení.

Hlavní příčiny problémů jsou tyto:

ûnedostatečná schopnost sítí 5G reagovat na požadavky moderní komunikace a vyspělé výpočetní techniky,

ûnedostatečná přítomnost aktérů EU v globálních digitálních hodnotových řetězcích,

ûnedostatečná integrace hodnotových řetězců v EU,

ûpomalé zavádění sítí 5G,

ûpotřeba zajistit kybernetickou bezpečnost, etiku a soukromí a

ûnedostatečná energetická účinnost.

Očekává se, že výše zmíněné problémy povedou k omezené technologické suverenitě, co se týká kritických technologií hodnotových řetězců inteligentních sítí a služeb, k neexistenci platforem infrastruktury pro inovace a k riziku zaostávání ve výzkumu týkajícím se sítí a služeb založených na 6G.

Čeho by mělo být dosaženo?

Cílem je zajistit technologickou suverenitu, pokud jde o hodnotové řetězce inteligentních sítí a služeb. V této souvislosti má být evropským hráčům umožněno vyvinout v období do roku 2030 výzkumné a inovační kapacity pro technologie 6G jako základ pro budoucí digitální služby. Iniciativa má rovněž podpořit rozvoj rozhodujících trhů pro 5G infrastrukturu a služby v Evropě. Oba soubory činností (zavádění 5G infrastruktury a výzkum a inovace v souvislosti s 6G) podpoří soulad budoucích inteligentních sítí a služeb s politikou EU a společenskými potřebami, včetně energetické účinnosti, soukromí, etiky a kybernetické bezpečnosti.

Jakou přidanou hodnotu budou mít tato opatření na úrovni EU (subsidiarita)? 

Toto partnerství bude řešit přeshraniční/nadnárodní výzvy, sdružování zdrojů, strategické plány, potřebu kritického množství pro splnění cílů politiky a nutnost koordinovat různé aktéry v jednotlivých odvětvích digitální ekonomiky, čímž se nemohou stejně účinně zabývat členské státy samotné, zejména pokud jde o výzkum a inovace týkající se systémů 6G.

B. Řešení

Prostřednictvím kterých možností lze cílů dosáhnout? Je některá možnost upřednostňována? Pokud ne, proč?

Možnosti jsou tyto:

·základní možnost – tradiční výzvy na základě rámcového programu,

·možnost č. 1 – spoluprogramované evropské partnerství,

·možnost č. 2 – institucionalizované evropské partnerství.

Upřednostňovanou možností je možnost č. 2, která bude mít pravděpodobně největší vědecký, hospodářský a společenský dopad a zajistí větší soudržnost, ačkoli je nejnákladnější a nejsložitější.

Jaké jsou názory jednotlivých zúčastněných stran? Kdo podporuje kterou možnost?

Zúčastněné strany uznaly důležitost přístupu založeného na partnerství pro budoucí evropský ekosystém sítí a služeb v rámci digitálních hodnotových řetězců. Z konzultací vyplynulo upřednostnění spoluprogramovaného či institucionalizovaného partnerství, mnoho respondentů, včetně klíčových hráčů, však zdůraznilo také skutečnost, že jsou otevřeni oběma modelům v závislosti na řadě administrativních a právních faktorů.

C. Dopady upřednostňované možnosti

Jaké jsou výhody upřednostňované možnosti (je-li nějaká doporučena, jinak uveďte výhody hlavních možností)?

Nejvyšších přínosů by jednoznačně bylo dosaženo v rámci institucionalizovaného partnerství (možnost č. 2), které:

1.    bude účinnější, zejména pokud jde o hospodářské, technologické a společenské dopady, a to zajištěním silnějšího závazku zúčastněných stran a přispěním k činnostem v oblasti regulace a normalizace a k veřejným politikám, včetně technologické suverenity a cílů „Zelené dohody“;

2.    zlepší vnější soudržnost účinným přesahem do jiných iniciativ a jednoznačným mandátem k zajištění synergií s programy EU a vnitrostátními a regionálními programy, zejména co se týká zavádění, a

3.    navzdory dodatečným nákladům zajišťuje velmi dobrou celkovou účinnost.

Jaké jsou náklady na upřednostňovanou možnost (je-li nějaká doporučena, jinak uveďte náklady na hlavní možnosti)?

Náklady souvisejí se zřízením společného podniku a jeho fungováním.

Jaké budou dopady na malé a střední podniky a na konkurenceschopnost?

Největší prospěch budou mít podniky v EU působící v oblasti vytváření sítí, cloud computingu a „internetu věcí“, stejně jako společnosti ve „vertikálních“ odvětvích. Iniciativa by jim rovněž měla pomoci dosáhnout co nejvyšší účinnosti investic do výzkumu a vývoje a urychlit proces vývoje, což zvýší jejich konkurenceschopnost. Malé a střední podniky a mikropodniky v EU působící v této oblasti získají přímé a nepřímé hospodářské výhody. Partnerství jim neuloží regulační povinnosti; místo toho poskytne příležitosti, pokud jde o snižování nákladů na návrh nových produktů, a pomůže jim získat snadnější přístup k investicím pro zavádění tržně uplatnitelných řešení v celé EU.

Očekávají se významné dopady na vnitrostátní rozpočty a správní orgány? 

Dopad na vnitrostátní rozpočty a správní dopady bude omezen na účast na řízení.

Očekávají se jiné významné dopady? 

Navrhované řešení bude mít pozitivní dopady na konkurenceschopnost, globální standardizaci a související obchod a investice.

Proporcionalita? 

Upřednostňovaná možnost nepřekračuje to, co je nezbytné k vyřešení původního problému.

D. Návazná opatření

Kdy bude tato politika přezkoumána?

Partnerství bude přezkoumáno v souladu se standardní politikou programu Horizont Evropa týkající se přezkumu partnerství, pravděpodobně se zahrnutím každoročních přezkumů klíčových ukazatelů výkonnosti a důkladného přezkumu v polovině období a na konci programu Horizont Evropa.

Souhrnný přehled (max. dvě strany)

Posouzení dopadů evropského partnerství pro transformaci evropského železničního systému

A. Potřeba opatření

V čem spočívá problém a proč se jedná o problém na úrovni EU?

Problémem, který se má řešit, je neschopnost železničního odvětví vypracovat společnou vizi změny a umožnit rychlé využití moderních technologií (zejména digitalizace a automatizace) k zajištění plně interoperabilního, flexibilního a nákladově efektivního železničního systému.

Příčiny jsou tyto:

·roztříštěnost daného odvětví – účinné využívání většiny inovací ve velmi složitém systému vyžaduje koordinaci mezi členskými státy, mezi infrastrukturou a kolejovými vozidly a mezi vývojáři různých subsystémů,

·potřeba soudržnosti mezi výzkumem a inovacemi a normalizací/regulací,

·omezená a nekoordinovaná účast na výzkumu a inovacích,

·vysoké náklady na výzkum a inovace, vysoká rizika a dlouhá doba potřebná pro provedení a

·nedostatečný soulad.

Důsledkem, jenž ovlivňuje všechny zúčastněné strany v hodnotovém řetězci, je skutečnost, že železniční odvětví:

ûpřispívá jen omezenou měrou k udržitelnějšímu dopravnímu systému,

ûje závislé na výrobcích na zakázku, které jsou drahé a v provozu nejsou flexibilní, a

ûje méně konkurenceschopné v porovnání s ostatními druhy dopravy.

Čeho by mělo být dosaženo?

Hlavní cíle jsou:

Ømodernizace železniční dopravy v Evropě, tak aby se zvýšil její podíl na trhu,

Øpodpora železniční nákladní dopravy, tak aby se snížily emise skleníkových plynů z dopravy, a

Øpokrok při vytváření jednotného evropského železničního prostoru zajištěním integrovaného a udržitelného železničního systému plně využívajícího výhod digitalizace a automatizace.

Železniční odvětví by tak mohlo větší měrou přispívat ke společenskému rozvoji v EU a ke zvýšení schopností a kapacity železniční nákladní dopravy a rovněž by se tak zajistilo, aby železniční výzkum a inovace byly založeny na přístupu zaměřeném na uživatele, který je lépe sladěn s potřebami trhu.

Jakou přidanou hodnotu budou mít tato opatření na úrovni EU (subsidiarita)? 

Společná evropská strategie výzkumu a inovací v souvislosti se železniční dopravou pomůže zajistit koordinovanější přístup zaměřený na trh, který je schopen spojit zúčastněné strany při naplňování společné celkové vize. To železničnímu odvětví umožní splnit cíle evropské dopravní politiky a obecnější politické cíle a zvýšit přitažlivost železniční dopravy v porovnání s ostatními druhy dopravy.

B. Řešení

Prostřednictvím kterých možností lze cílů dosáhnout? Je některá možnost upřednostňována? Pokud ne, proč?

K možnostem patří podpora železničního výzkumu a inovací prostřednictvím:

·tradičních výzev v rámci programu Horizont Evropa,

·spoluprogramovaného partnerství nebo

·institucionalizovaného partnerství podle článku 187 SFEU.

Upřednostňovanou možností je institucionalizované partnerství, neboť pouze to poskytne platformu pro společný rozvoj výzkumu a inovací ve prospěch soudržné celkové vize. Je rovněž nejlepší pro zajištění dlouhodobé strategie a závazku ze strany průmyslu a EU. Svůj význam prokázalo ve stávajícím společném podniku S2R. Stabilita této možnosti a právně závazné závazky EU a partnerů z průmyslu budou mít zásadní význam pro zapojení zúčastněných stran s ohledem na následky pandemie COVID-19 a její očekávané hospodářské dopady, jež by mohly snížit investice odvětví do výzkumu a inovací.

Jaké jsou názory jednotlivých zúčastněných stran? Kdo podporuje kterou možnost?

Více než 65 % respondentů uvedlo, že institucionalizovaná partnerství představují nejvhodnější způsob řešení výzev spojených s železniční dopravou a transformace evropského železničního systému. Zmiňovali zejména celý cyklus vývoje výrobků, dlouhodobý závazek a uvádění na trh.

C. Dopady upřednostňované možnosti

Jaké jsou výhody upřednostňované možnosti (je-li nějaká doporučena, jinak uveďte výhody hlavních možností)?

Institucionalizované partnerství představuje nejlepší způsob, jak zajistit, aby se soukromý a veřejný sektor i nadále plně podílely na vypracování a provádění dlouhodobé strategie pro železniční výzkum a inovace, přičemž je současně podporována široká účast klíčových zúčastněných stran. Tato možnost zajišťuje významné vědecké, hospodářské, technologické a společenské dopady, např. uvedení inovativních řešení na trh a snížení emisí. Toto partnerství mobilizuje také finanční prostředky a věcná plnění odvětví, aby se maximalizoval dopad financování Komisí.

Jaké jsou náklady na upřednostňovanou možnost (je-li nějaká doporučena, jinak uveďte náklady na hlavní možnosti)?

Náklady na provoz společného podniku S2R činí 3,5 milionu EUR ročně (administrativní náklady ve výši 1,6 milionu EUR + náklady na zaměstnance ve výši 1,9 milionu EUR). Jeho celkové provozní náklady nesmějí překročit 27 milionů EUR (50 % z EU; 50 % od ostatních členů). Tyto základní náklady by se měly přizpůsobit podle cíle, programu a rozpočtu potenciálního partnerství pro transformaci evropského železničního systému.

Jaké budou dopady na malé a střední podniky a na konkurenceschopnost?

Široké zapojení zúčastněných stran a vytváření sítí spojujících univerzity a výzkumné organizace v rámci koordinace budoucího partnerství podpoří větší účast malých a středních podniků, které mají potřebnou flexibilitu pro rozvoj inovací a jejich poměrně rychlé uvedení na trh.

Institucionalizované partnerství bude mít významný dopad na konkurenceschopnost odvětví železniční dopravy i železničního dodavatelského průmyslu. Zajistí, že se vysoký podíl výstupů plynoucích z výzkumu a inovací dostane na trh.

Očekávají se významné dopady na vnitrostátní rozpočty a správní orgány? 

Institucionalizované partnerství bude moci zjednodušit administrativu spojenou s účastí členů na výzkumných a inovačních činnostech. Mohlo by zajistit soulad při vypracovávání vnitrostátních programů železničního výzkumu a inovací, a tudíž lepší celkové využití veřejných zdrojů.

Očekávají se jiné významné dopady? 

Iniciativa:

üvýznamně posílí práva občanů EU kladením většího důrazu na integraci vnitrostátních, regionálních a místních železničních systémů s ostatními druhy dopravy a

üumožní účinný dialog mezi subjekty podílejícími se na výzkumné a inovační činnosti a subjekty odpovědnými za železniční politiku a regulaci na mezinárodní a vnitrostátní úrovni (včetně mezinárodních normalizačních orgánů).

Proporcionalita? 

Institucionalizované partnerství zajistí, aby se soukromý a veřejný sektor i nadále plně zapojoval do vypracovávání a provádění dlouhodobé strategie železničního výzkumu a inovací, a zmobilizuje finanční zdroje a věcná plnění odvětví k dosažení co největšího dopadu financování Komisí a ke splnění priorit „Zelené dohody“. Upřednostňovaná možnost proto nepřekračuje to, co je nezbytné k vyřešení původního problému a splnění cílů iniciativy.

D. Návazná opatření

Kdy bude tato politika přezkoumána?

Průběžné hodnocení navrhovaného institucionalizovaného partnerství se provede po třech letech jeho fungování.