DŮVODOVÁ ZPRÁVA

1.SOUVISLOSTI NÁVRHU

•Odůvodnění a cíle návrhu

1.1 Úvod

Evropská unie si stanovila ambiciózní cíl, stát se do roku 2050 prvním kontinentem, který bude klimaticky neutrální. Členské státy a Evropský parlament se proto v evropském právním rámci pro klima dohodly, že do roku 2030 sníží emise skleníkových plynů přinejmenším o 55 %. Aby bylo možné dosáhnout těchto cílů a zároveň přispívat ke konkurenceschopnosti, růstu a zaměstnanosti, je třeba provést systémovou změnu energetického systému: musíme snížit využívání fosilních paliv, včetně fosilního plynu, a více využívat obnovitelné zdroje. Musíme dnes proto navrhnout koncepci ambiciózního přechodu odvětví plynu na nízkouhlíkové a obnovitelné plyny.

V současné době představuje fosilní plyn přibližně 95 % plynných paliv, které se v EU spotřebují. Plynná paliva dnes představují zhruba 22 % celkové spotřeby energie v EU (včetně přibližně 20 % výroby elektřiny v EU a 39 % výroby tepla). Podle relevantních scénářů, které byly použity v posouzení dopadů plánu na dosažení cílů v oblasti klimatu, by měl v roce 2050 podíl plynných paliv na celkové spotřebě energie v EU činit zhruba 20 %. Do roku 2050 budou plynná paliva hrát ve skladbě zdrojů energie významnou roli, což povede k nutnosti dekarbonizovat odvětví plynu prostřednictvím do budoucna zaměřené koncepce konkurenceschopných dekarbonizovaných trhů s plynem. Bioplyn, biometan, obnovitelný a nízkouhlíkový vodík a syntetický metan (všechny společně obnovitelné a nízkouhlíkové plyny) by navzdory svému malému příspěvku ke stávající skladbě zdrojů energie EU představovaly do roku 2050 přibližně 2/3 plynných paliv ve skladbě zdrojů energie, přičemž zbývající část by představovala fosilní plyn s CCS/U (zachycování, ukládání a využívání uhlíku). Předkládaná iniciativa patří rovněž do balíčku „Fit for 55“. Týká se koncepce trhů s plyny včetně vodíku. Odstraní stávající regulační překážky a vytvoří podmínky pro to, aby k odstraňování těchto překážek nákladově efektivním způsobem. Iniciativa představuje důležitou součást přechodu k integrovanému energetickému systému, který povede k minimalizaci nákladů na přechod ke klimatické neutralitě, zejména nákladů pro spotřebitele, a nabídne nové příležitosti ke snížení částek, které spotřebitelé platí za energii, i k jejich aktivní účasti na trhu.

Předpokládá se, že vodík se bude používat zejména v oblastech, které nelze elektrifikovat, včetně dnešního energeticky náročného průmyslu (např. rafinérie, výroba hnojiv, oceli) a některých odvětví těžké dopravy (námořní doprava, letecká doprava, těžká vozidla pro dálkovou dopravu). Rozvoj vodíkové infrastruktury je nezbytný pro uvolnění plného potenciálu tohoto nosiče energie pro konečné uživatele. Cílem podpory plynů z obnovitelných zdrojů a nízkouhlíkových plynů je dekarbonizovat tato odvětví, zvýšit flexibilitu elektroenergetické soustavy díky technologiím přeměny elektřiny na syntentické plyny a kapaliny („power-to-X“), posílit bezpečnost dodávek snížením závislosti na dovozu zemního plynu a umožnit ukládání (a výrobu) elektřiny. Umožňuje se tak, ve spojení s dalšími formami ukládání a flexibility, jako jsou baterie a odezva na straně poptávky, propojení různých hospodářských odvětví. Zároveň se tak podpoří vlastní výroba a inteligentní využívání distribuovaných dodávek energie a přispěje se k většímu posílení postavení spotřebitelů. Spotřebitelé rovněž potřebují jasné a snadno dostupné informace, aby pomohli změnit vzorce spotřeby energie a přejít na obnovitelná a nízkouhlíková řešení, podobně jako na trhu s elektřinou.

Přestože cílem je zajistit od roku 2030 co nejvyšší podíl obnovitelného vodíku, v krátkodobém a střednědobém horizontu mohou mít význam i jiné formy nízkouhlíkových plynů, zejména nízkouhlíkový vodík, a to především pro rychlé snížení emisí ze stávající výroby vodíku a podporu souběžného a budoucího využívání vodíku z obnovitelných zdrojů. Podle vodíkové strategie EU by výroba vodíku z obnovitelných zdrojů měla v EU do roku 2024 dosáhnout 1 milionu tun a do roku 2030 až 10 milionů tun. Poté by měl být vodík z obnovitelných zdrojů využíván ve velkém měřítku a měl by nahradit nízkouhlíkový vodík.

Pro zajištění účinného a udržitelného rozvoje plynů z obnovitelných zdrojů a nízkouhlíkových plynů a rozvoje trhu s vodíkem je nutné upravit tržní rámec. Plyny z obnovitelných zdrojů a nízkouhlíkové plyny dnes totiž čelí regulačním překážkám pro přístup na trh a k síti, čímž jsou komparativně znevýhodněny oproti zemnímu plynu. K vytvoření trhů s dekarbonizovaným plynem, které přispějí k transformaci energetiky, je navíc zapotřebí výrazně vyšší podíl obnovitelných zdrojů energie v integrovaném energetickém systému s aktivní účastí spotřebitelů na konkurenčních trzích. Přínosem pro spotřebitele by měly být dostupné ceny, kvalitní standard služeb a účinná volba z nabídek odrážejících technologický vývoj.

Zavádění různých plynů z obnovitelných zdrojů a nízkouhlíkových druhů plynů pravděpodobně začne probíhat souběžně a očekává se, že se bude v celé EU vyvíjet různým tempem:

·vodíková infrastruktura postupně doplní síť pro zemní plyn;

·v plynárenské soustavě bude fosilní plyn postupně nahrazen jinými zdroji metanu.

Případy rostoucích cen energie nám navíc připomněly, že s tím, jak energetický systém EU integruje decentralizovanější energii z obnovitelných zdrojů a postupně upouští od využívání fosilních paliv, má odolnost evropského energetického systému čím dál tím větší význam. Opatření pro zajištění bezpečnosti dodávek a připravenosti na rizika musí vyhovovat přechodu na čistou energii. Sdělení Komise o řešení nárůstu cen energie (soubor opatření a podpory) 1 zdůrazňuje vzájemný vztah mezi bezpečností dodávek, optimálním využíváním skladovacích kapacit a kolísáním cen energie.

1.2 Cíle návrhu

Cílem této iniciativy je usnadnit větší využívání plynů z obnovitelných zdrojů a nízkouhlíkových plynů v energetickém systému, a tak vytvořit podmínky pro přechod od zemního plynu a umožnit, aby nové plyny výrazně přispěly k dosažení cíle EU v podobě klimatické neutrality do roku 2050.

V této souvislosti se iniciativa zabývá následujícími oblastmi:

Nízká úroveň zapojení zákazníků a jejich ochrany na ekologickém maloobchodním trhu s plynem Aby se nové plyny mohly plně podílet na transformaci energetiky, měla by pravidla maloobchodního trhu umožnit zákazníkům volit si obnovitelná a nízkouhlíková řešení. V současné době tomu tak není. Navíc v EU neexistují společná terminologie ani společný systém certifikace pro nízkouhlíková paliva a plyny. Maloobchodní trhy s plynem kromě toho vykazují koncentraci trhu a nízkou úroveň nových vstupů a inovací. To zákazníkům brání v tom, aby volbou nízkouhlíkových řešení těžili z konkurenčního prostředí.

Zákazníci pro svá udržitelná energetická rozhodnutí potřebují dostatečné informace o své spotřebě energie a o původu energie, kterou spotřebovávají, stejně jako účinné nástroje pro účast na trhu. Kromě toho by členské státy měly přijmout nezbytná opatření na ochranu zranitelných zákazníků a zákazníků trpících energetickou chudobou. Trh s dekarbonizovaným plynem by neměl být rozvíjen, aniž by z něj tyto osoby mohly plně těžit, a měl by řešit potřeby všech generací – od mladých až po starší osoby.

Vodíková infrastruktura a trhy s vodíkem Stávající regulační rámec pro nosiče plynné energie se nezabývá zaváděním vodíku jako nezávislého nosiče energie prostřednictvím vodíkových sítí. Na úrovni EU neexistují žádná pravidla pro investice do sítí na základě sazeb nebo vlastnictví a provozu vodíkových sítí. Kromě toho neexistují žádná harmonizovaná pravidla pro kvalitu (čistého) vodíku. V důsledku toho existují překážky pro rozvoj nákladově efektivní přeshraniční vodíkové infrastruktury a konkurenceschopného trhu s vodíkem, tedy základních prvků pro zavádění výroby a spotřeby vodíku. Tento návrh se snaží tyto nedostatky řešit. Zahrnuje návrh terminologického systému a certifikace nízkouhlíkového vodíku a nízkouhlíkových paliv.

Plyny z obnovitelných zdrojů a nízkouhlíkové plyny ve stávající plynárenské infrastruktuře a na příslušných trzích a energetická bezpečnost Plyny z obnovitelných zdrojů a nízkouhlíkové plyny v současné době představují ve skladbě zdrojů energie v EU jen malý podíl. Klíčovým předpokladem pro uvolnění jejich potenciálu je přístup na velkoobchodní trh s plynem, tj. na virtuální obchodní místa. Zrušení nákladů na přeshraniční obchod s těmito plyny a usnadnění propojení výrobních zařízení zvýší jejich ekonomickou výhodnost. Rozdíly v parametrech kvality plynu a v objemu příměsi vodíku v soustavě zemního plynu mohou ovlivnit koncepci plynárenské infrastruktury, aplikace pro koncové uživatele a přeshraniční interoperabilitu systému, mohou tedy vést k roztříštění vnitřního trhu. Stávající pravidla pro kvalitu plynu však nejsou vhodná pro budoucí vývoj. Pokud jde o LNG, řešení zbývajících překážek týkajících se přístupu k terminálům LNG by mohlo otevřít cestu k dovozu plynů z obnovitelných zdrojů a nízkouhlíkových plynů ze zahraničí a podpořit dekarbonizaci trhu EU s plynem. Pro zachování a posílení odolnosti během transformace je rovněž nutné přijmout vhodná opatření pro zabezpečení dodávek.

Plánování sítě Jak je uvedeno ve strategii Komise pro integraci energetického systému, předpokladem pro dosažení cílů v oblasti klimatu do roku 2050 je koordinované plánování a provoz celého energetického systému EU napříč různými nosiči energie, infrastrukturami a odvětvími spotřeby. Stávající systémy a postupy plánování sítě jsou nedostatečné, neboť existují rozdíly mezi desetiletým plánem rozvoje sítě pro celou EU a vnitrostátními plány rozvoje sítě. Lepší propojení mezi celounijními a vnitrostátními plány by umožnilo nadnárodní výměnu informací o využívání přenosových soustav.

Bezpečnost dodávek a skladování V reakci na významné zvýšení cen energie v celé EU na podzim 2021 vyzvala Evropská rada Komisi, aby urychleně zvážila střednědobá a dlouhodobá opatření, která zvýší odolnost energetického systému EU, včetně opatření, která posílí bezpečnost dodávek. Tento návrh má přispět k včasné reakci Unie na tuto krizi a na možnou novou krizi konkrétními opatřeními ke zlepšení spolupráce a odolnosti, zejména k zajištění účinnějších a koordinovanějších ujednání o skladování a operativní solidaritě. Opatření jsou zaměřena na včasné posílení odolnosti energetického systému EU vůči budoucím otřesům. Zahrnují opatření stanovená v tomto nařízení a v nařízení (EU) 2017/1938 o bezpečnosti dodávek plynu. V zájmu zajištění soudržné reakce jsou opatření týkající se bezpečnosti dodávek součástí tohoto legislativního návrhu a nenavrhují se jako samostatný legislativní návrh. Jak je uvedeno ve sdělení o cenách energie ze dne 13. října 2021 nazvaném „Boj proti rostoucím cenám energie: soubor opatření a podpory“, koordinace bezpečnosti dodávek přes hranice má zásadní význam pro odolnost vůči budoucím otřesů.

Navrhovaná opatření vyžadují, aby členské státy výslovně zahrnuly skladování do svých posouzení rizik pro bezpečnost dodávek na regionální úrovni, včetně rizik spojených s ovládáním skladování subjekty ze třetích zemí. Členské státy by měly zvážit opatření pro skladování prostřednictvím regionální spolupráce v případě neřešených rizik. Návrh vymezuje podmínky, které umožní zavedení dobrovolného společného zadávání veřejných zakázek na strategické zásoby zemního plynu, které by se použilo případě nouze. Zavádějí se rovněž opatření ke zlepšení transparentnosti a přístupu ke skladování, řešení kybernetických bezpečnostních rizik v oblasti zemního plynu a usnadnění dvoustranných ujednání o solidaritě mezi členskými státy v případě krize. Komise vyzývá členské státy, aby s přistoupením k ujednáním o solidaritě neotálely, aby domácnostem zajistily potřebný plyn i v případě vážné krize.

•Soulad s platnými předpisy v této oblasti politiky

Navrhovaná iniciativa úzce souvisí s legislativními návrhy předloženými v souvislosti s balíčkem opatření „Fit-for-55“ za účelem provádění Zelené dohody pro Evropu a doplňuje je. Mezi ně patří:

Revidovaná směrnice o obnovitelných zdrojích energie (RED II), která je hlavním nástrojem EU pro podporu energie z obnovitelných zdrojů. Jejím cílem je urychlit pronikání energie z obnovitelných zdrojů, včetně plynů z obnovitelných zdrojů, do energetické soustavy. Navrhované pozměněné znění zvyšuje cíl pro obnovitelné zdroje ve skladbě zdrojů energie EU na 40 % a stanovením dalších cílů podporuje využívání obnovitelných paliv, jako je vodík z obnovitelných zdrojů, v průmyslu a dopravě. V souvislosti s touto iniciativou definuje směrnice o obnovitelných zdrojích energie vodík z obnovitelných zdrojů jako „obnovitelná paliva nebiologického původu“ a „paliva z biomasy“, při jejichž použití činí úspory emisí skleníkových plynů ve srovnání s použitím fosilních paliv alespoň 70 % a stanoví specifické dílčí cíle pro spotřebu vodíku z obnovitelných zdrojů (50 % celkové spotřeby vodíku pro energetické a vstupní účely v průmyslu do roku 2030 a 2,6 % energie dodávané do odvětví dopravy).

Směrnice o energetické účinnosti a související směrnice o energetické náročnosti budov, včetně návrhů na jejich změnu, souvisejí s touto iniciativou, protože ovlivňují úroveň a strukturu poptávky po plynu. Opatření v oblasti energetické účinnosti mohou zmírnit energetickou chudobu a snížit zranitelnost spotřebitelů. Vzhledem k tomu, že plynná paliva v současné době dominují evropským dodávkám vytápění a chlazení a zařízením na kombinovanou výrobu tepla a elektřiny, zůstává jejich účinné využívání jádrem opatření v oblasti energetické účinnosti. Směrnice o plynu a nařízení o plynu jsou v souladu se zásadou „energetická účinnost v první řadě“: otevřený a konkurenceschopný trh EU, na němž ceny odrážejí výrobní náklady nosičů energie, jejich uhlíkové náklady a externí náklady a přínosy, by účinně zajistil čistý a bezpečný vodík konečným uživatelům, kteří si ho nejvíce cení.

Nařízení TEN-E navržené Komisí v prosinci 2020 má lépe podpořit modernizaci evropské přeshraniční energetické infrastruktury pro účely Zelené dohody pro Evropu. Zavádí vodíkovou infrastrukturu jako novou kategorii infrastruktury pro rozvoj evropské sítě. Tato iniciativa doplňuje navrhované nařízení TEN-E, neboť se zaměřuje na sladění vnitrostátních plánů s požadavky celoevropského desetiletého plánu rozvoje sítě.

Jak bylo oznámeno ve strategii EU pro snížení emisí metanu, Komise navrhne právní předpisy ke snížení emisí metanu v odvětví energetiky. Iniciativa se bude snažit zlepšit informace o všech emisích metanu souvisejících s energetikou. Tato iniciativa představuje doplnění, neboť jejím cílem je usnadnit zavádění plynů z obnovitelných zdrojů a nízkouhlíkových plynů a umožnit přechod od zemního plynu.

•Soulad s ostatními politikami Unie

Systém obchodování s emisemi („systém ETS“) zvyšuje náklady na používání fosilních paliv v porovnání s používáním plynů z obnovitelných zdrojů a nízkouhlíkových plynů, a podporuje tak poptávku po těchto plynech a investice do souvisejících výrobních technologií. Komise navrhla posílení tohoto systému, včetně posílení a rozšíření v odvětví letectví, námořní a silniční dopravy a budov. Systém se vztahuje na všechna zařízení na výrobu vodíku i elektrolyzéry o výrobní kapacitě nad 25 tun denně. Inovační fond, který byl zřízen směrnicí o systému EU pro obchodování s emisemi (EU ETS) na období 2021–2030, je jedním z nástrojů financování podporujících přechod ke klimaticky neutrální Evropě do roku 2050. Inovační fond, který byl zřízen směrnicí o EU ETS na období 2021–2030, je jedním z nástrojů financování podporujících přechod ke klimaticky neutrální Evropě do roku 2050.

Revize směrnice o zdanění energie navrhuje sladit zdanění energetických produktů s politikami EU v oblasti energetiky a klimatu, propagovat čisté technologie a odstranit zastaralé výjimky a snížené sazby, které v současnosti podporují využívání fosilních paliv. V revidované směrnici jsou výrobky, na něž se směrnice vztahuje, seskupeny a seřazeny podle jejich dopadu na životní prostředí. Na tomto základě jsou pak v revidované směrnici pro obnovitelná a nízkouhlíková vodíková paliva používaná jako pohonné hmoty stanoveny preferenční minimální úrovně zdanění ve výši 0,15 EUR/GJ (oproti 10,75 EUR/GJ pro fosilní paliva). Pro obnovitelná a nízkouhlíková vodíková paliva používaná k vytápění stanoví směrnice preferenční minimální úrovně zdanění ve výši 0,15 EUR/GJ (oproti 0,6 EUR/GJ pro zemní plyn).

Revidované nařízení o infrastruktuře pro alternativní paliva, navržené Komisí v červenci 2021, které zruší směrnici 2014/94/EU o zavádění infrastruktury pro alternativní paliva (AFID), má řešit problém rostoucích emisí v silniční dopravě s cílem dosáhnout do roku 2050 přechodu na vozový park s téměř nulovými emisemi. Nařízení vyžaduje, aby členské státy rozšířily svou síť infrastruktury dobíjecích a plnicích stanic tak, aby odpovídala prodeji automobilů s nulovými emisemi, a aby na hlavních dálnicích v pravidelných intervalech instalovaly dobíjecí a čerpací stanice. Podle revidovaného nařízení o infrastruktuře pro alternativní paliva bude do roku 2030 nutné splnit požadavek jedné čerpací stanice (minimálně 2 t/denně, 700 barů) na každých 150 km podél hlavní sítě TEN-T a v každém městském uzlu; výsledkem by bylo přibližně 700 vodíkových čerpacích stanic podél dopravních uzlů a 88 vodíkových čerpacích stanic v městských uzlech.

Změna nařízení, kterým se stanoví emisní normy CO2 pro osobní automobily a dodávky, má od roku 2025 zajistit jasnou cestu k dopravě s nulovými emisemi. Nařízení zejména definuje vozidla s nulovými emisemi jako bateriová elektrická vozidla, vozidla s palivovými články a další vozidla na vodíkový pohon a stanoví cíl nulových průměrných emisí z nových vozových parků do roku 2030.

Cílem návrhu Iniciativy pro námořní paliva FuelEU Maritime je zvýšit ve skladbě paliv mezinárodní námořní dopravy podíl udržitelných nízkouhlíkových a bezuhlíkových alternativních paliv, včetně: kapalných biopaliv, e-kapalin, dekarbonizovaného plynu (včetně bioLNG a e-plynu), dekarbonizovaného vodíku a dekarbonizovaných paliv vyrobených z vodíku (včetně metanu a amoniaku). Zaměření na paliva a energetické technologie by spolu s pobídkami, které budou obsaženy v opatřeních, která budou ještě navržena, mělo umožnit výrazné a rychlé snížení emisí, a to s plným využitím stávajících technologií a infrastruktury. Usnadní rovněž vymezení způsobů dekarbonizace pro celý námořní klastr.

Návrh Iniciativy pro letecká paliva ReFuelEU Aviation, který si klade za cíl zvýšit potenciál udržitelných leteckých paliv ke snížení emisí skleníkových plynů z letecké dopravy, je dosud z velké části nevyužit. Aby mohlo odvětví letectví výrazně snížit své emise, bude muset snížit svou stávající závislost na fosilních tryskových palivech a v nadcházejících letech bude muset více využívat udržitelná letecká paliva. Návrh stanoví minimální podíl „syntetických leteckých paliv“ ve výši 0,7 % v leteckých palivech dodávaných provozovatelům letadel, přičemž se „syntetickými leteckými palivy“ rozumí obnovitelná paliva nebiologického původu podle definice ve směrnici o obnovitelných zdrojích energie.

2.PRÁVNÍ ZÁKLAD, SUBSIDIARITA A PROPORCIONALITA

•Právní základ

Cílů této iniciativy nelze dosáhnout na úrovni členských států. Opatření, která jsou naplánována touto iniciativou, mají přispět k dosažení čtyř cílů uvedených v článku 194 Smouvy o fungování Evropské unie (SFEU) a zároveň přispět k dekarbonizaci hospodářství EU. Plánovaná opatření mají být přijata na základě čl. 194 odst. 2 SFEU spolu s čl. 114 odst. 1 SFEU. V oblasti energie má EU sdílenou pravomoc podle čl. 4 odst. 2 písm. i) SFEU.

Tato iniciativa vychází také z uceleného souboru právních aktů, které byly přijaty a aktualizovány během posledních dvaceti let. Pro vytvoření vnitřního trhu s energií EU v letech 1996 až 2019 postupně přijala čtyři legislativní balíčky, jejichž zastřešujícím cílem bylo integrovat trhy a liberalizovat vnitrostátní trhy s plynem a elektrickou energií. Tyto právní předpisy se týkají široké škály témat, od přístupu na trh po transparentnost, práva spotřebitelů, zvýšenou likviditu trhů s plynem a nezávislost regulačních orgánů.

•Subsidiarita (v případě nevýlučné pravomoci)

V současné době na úrovni EU neexistují žádná pravidla, která by upravovala vodíkové sítě nebo trhy a nízkouhlíkový vodík a nízkouhlíková paliva. Vzhledem k současnému úsilí EU a členských států podpořit využívání vodíku z obnovitelných zdrojů jako náhrady za fosilní paliva by členské státy byly motivovány k přijetí vnitrostátních pravidel pro infrastrukturu na přepravu vodíku. Hrozí tak, že by v EU mohlo vzniknout roztříštěné regulační prostředí, které by mohlo bránit integraci vnitrostátních vodíkových sítí a trhů, což by bránilo přeshraničnímu obchodu s vodíkem nebo by od něj odrazovalo.

Pozdější harmonizace pravidel upravujících vodíkovou infrastrukturu (např. po zavedení právních předpisů na vnitrostátní úrovni) by členským státům přinesla větší administrativní zátěž a podnikům vyšší nejistotu a vyšší náklady na dodržování předpisů, především ve vztahu k dlouhodobým investicím do výroby vodíku a do přepravní infrastruktury.

Tím, že by se na úrovni EU vytvořil regulační rámec pro vodíkové sítě a trhy, by se posílila integrace a vzájemné propojení vnitrostátních trhů s vodíkem a vnitrostátních vodíkových sítí. Tím, že by se na úrovni EU stanovila pravidla pro plánování, financování a provoz takových vodíkových sítí, by se zajistila dlouhodobá předvídatelnost pro potenciální investory do tohoto typu dlouhodobé infrastruktury, zejména pro investory do přeshraničních propojení (která by jinak mohla podléhat různým a potenciálně odlišným vnitrostátním právním předpisům).

Pokud jde o biometan, je pravděpodobné, že bez iniciativy na úrovni EU by v roce 2030 byla právní úprava přístupu na velkoobchodní trhy, povinností týkajících se připojení a koordinace mezi provozovateli přepravních soustav a provozovateli distribučních soustav stále ještě roztříštěná. Obdobně by bez určité harmonizace na úrovni EU producenti plynů z obnovitelných zdrojů a nízkouhlíkových plynů nesli v EU výrazně různé náklady na propojení a vtláčení do sítě, a neměli by tak rovné podmínky pro hospodářskou soutěž.

Bez dalších právních předpisů na úrovni EU by členské státy mohly nadále uplatňovat různé normy kvality plynu a různá pravidla pro úrovně mísení vodíku, což by mohlo omezovat přeshraniční toky a vést k segmentaci trhu. Normy kvality plynu by byly i nadále definovány především na základě parametrů kvality zemního plynu, což by omezilo integraci obnovitelných plynů do sítě.

Všechny tyto aspekty by pravděpodobně snížily přeshraniční obchod s plyny z obnovitelných zdrojů a nízkouhlíkovými plyny, což by mohlo být kompenzováno vyšším dovozem zemního plynu. Využívání terminálů LNG a dovozů LNG by mohlo zůstat omezeno pouze na zemní plyn, přestože by v případě, že by byl k dispozici konkurenceschopný biometan nebo syntetický metan ze zdrojů mimo EU, nebylo nutné terminály LNG přizpůsobovat.

Vypracování vnitrostátního plánu sítě bude požadováno pouze v členských státech, v nichž působí nezávislí provozovatelé přepravní soustavy (ITO) a nezávislí provozovatelé soustavy (ISO). Zatímco většina členských států má pro rozvoj plynárenství jednotný vnitrostátní plán, v jehož rámci provozovatelé v tomto odvětví spolupracují, meziodvětvová spolupráce je stále omezená.

V případě současného plynárenského odvětví se ukázalo, že koordinovat připravenost na mimořádné situace na úrovni EU je efektivnější než přijímat opatření pouze na vnitrostátní úrovni.

•Proporcionalita

Iniciativa je v souladu se zásadou proporcionality. Spadá do oblasti působnosti článku 194 Smlouvy o fungování Evropské unie. Intervenční opatření v rámci politiky je úměrné rozsahu a povaze definovaných problémů a dosažení stanovených cílů.

Návrh nepřekračuje rámec toho, co je nezbytné pro dosažení sledovaného obecného cíle, kterým je usnadnění dekarbonizace plynných paliv konkurenčním způsobem s nejnižšími ekonomickými náklady, a to při zajištění energetické bezpečnosti, a orientací na spotřebitele jako na ústřední prvek energetických trhů. Upřednostňovaný soubor možností je považován za přiměřený a v možném rozsahu vychází ze stávajících přístupů. Vzhledem k nutnosti dosáhnout do roku 2050 klimatické neutrality, se navrhovaná rovnováha mezi povinnostmi a zvážením různých schopností členských států a soukromých subjektů jednat považuje za přiměřenou.

•Volba nástroje

Na základě celkového vyhodnocení stávajícího regulačního rámce pro trh s plynem jsou zvolenými nástroji směrnice, kterou se přepracovává směrnice 2009/73/ES, a nařízení, kterým se přepracovává nařízení č. 715/2009. Rozhodnutí přepracovat znění těchto stávajících právních aktů přispěje k jejich právní srozumitelnosti. Využití pozměňovacího aktu nemusí být vhodným řešením, dochází-li k zahrnutí celé řady nových ustanovení. Volba nástrojů proto vyžaduje přepracování pravidel již přijatých a prováděných právních předpisů, jakožto přirozený vývoj stávajících právních předpisů reagující na tyto změny. Prostřednictvím nařízení o zemním plynu bude třeba změnit další právní předpisy, například: nařízení o bezpečnosti dodávek (EU) 2017/1938, nařízení o agentuře ACER (EU) 2019/942 a nařízení REMIT (EU) č. 1227/2011.

3.VÝSLEDKY HODNOCENÍ EX POST, KONZULTACÍ SE ZÚČASTNĚNÝMI STRANAMI A POSOUZENÍ DOPADŮ

•Hodnocení ex post / kontroly účelnosti platných právních předpisů

Vstup třetího energetického balíčku v platnost pozitivně přispěl k hospodářské soutěži na vnitřních trzích s energií a jejich výkonnosti. Stávající regulační rámec pro plyn se však zaměřuje na zemní plyn z fosilních paliv a plně nepředjímá pronikání alternativ pro metanové plyny (včetně zemního plynu a biometanu), například vodíku.

Přezkum stávajícího regulačního rámce upravujícího trh s plynem je potřebný a byl již oznámen ve sdělení Evropské komise o vodíkové strategii pro klimaticky neutrální Evropu. Vzhledem k rozdílnému potenciálu členských států EU pro výrobu vodíku z obnovitelných zdrojů a nízkouhlíkového vodíku by vhodný tržní rámec mohl vytvořit takové podmínky, které by usnadnily úlohu vodíku jako nosiče energie a umožnily integraci energetické soustavy.

Na tomto základě byly při posouzení dopadů v problémové oblasti I určeny čtyři hlavní faktory: i) dekarbonizace povede ke vzniku evropského hodnotového řetězce vodíku založeného na přeshraničním trhu s vodíkem; ii) nedostatek investic do vodíkové infrastruktury brání rozvoji trhu; iii) vodíková infrastruktura pravděpodobně vytvoří přirozený monopol, což povede k nekonkurenčním tržním strukturám; iv) rozdílná pravidla pro kvalitu vodíku mohou bránit přeshraničním tokům a vést k dodatečným nákladům.

Stávající pravidla týkající se plynu, která se zaměřují na zemní plyn z fosilních zdrojů dovážený především ze zemí mimo EU, neřeší specifické rysy decentralizované výroby plynů z obnovitelných zdrojů a nízkouhlíkových plynů v EU. Kromě toho rostoucí objemy biometanu, vodíku, ale také LNG ovlivňují kvalitu plynu, a tím i koncepci plynárenské infrastruktury a zařízení pro konečné uživatele. V posouzení dopadů bylo pro tuto problémovou oblast vymezeno především těchto pět hlavních faktorů: i) omezený přístup místních výrobců biometanu připojených k distribuční soustavě na trh a k síti, rozdílnost pravidel týkajících se povinnosti připojení a nákladů na připojení k síti pro plyny z obnovitelných zdrojů a nízkouhlíkové plyny a sazby pro vstup a výstup uvnitř EU brání vytvoření plně integrovaného, likvidního a interoperabilního vnitřního trhu EU s plynem; ii) rozdíly v kvalitě plynu a úrovni přimíchávání vodíku mohou mít negativní dopad na přeshraniční toky a konečné uživatele, souběžně s tím stávající pravidla pro kvalitu plynu nejsou vhodná pro budoucí vývoj; iii) terminály LNG vybavené pro příjem převážně zemního plynu, omezený přístup nových plynů k terminálům LNG; iv) dlouhodobé smlouvy o dodávkách zemního plynu bez zachycování uhlíku mohou vést do roku 2050 k ustrnutí na využívání zemního plynu a bránit dodávkám plynů z obnovitelných zdrojů; v) stávající opatření v oblasti energetické bezpečnosti se zabývají pouze riziky spojenými s dodávkami zemního plynu, a nikoli obnovitelných a nízkouhlíkových plynů.

Pokud jde o plánování sítě, je třeba, aby se spolupráce mezi provozovateli přenosových soustav a regulačními orgány dále rozvíjela. Rostoucí využívání intermitentních zdrojů energie vyžaduje lepší integraci celého energetického systému a větší propojení infrastruktury na základě ucelenějšího a inkluzivnějšího přístupu. Posouzení dopadů vymezuje v této problémové oblasti tři hlavní faktory: i) plánování sítě se mezi členskými státy a provozovateli přenosových soustav liší, plánování pro elektřinu a plyn je oddělené; ii) nedostatek transparentních údajů, pokud jde o potenciál stávající infrastruktury pro nové využití nebo vyřazení z provozu; iii) provozovatelé distribučních soustav nejsou výslovně zahrnuti do plánování provozovatelů přenosových soustav. Harmonizovanější strategie rozvoje systému by navíc dále zvýšila vzájemné vazby mezi elektroenergetickými a plynárenskými soustavami, včetně vodíkové soustavy.

Hodnocení ukázalo, že je třeba zlepšit hospodářskou soutěž, aby se zajistilo, že výhody integrace trhu budou plně přeneseny na spotřebitele v EU. Spotřebitelům navíc stále chybí nástroje nezbytné k aktivnímu zapojení na trhu. Ukazuje se, že ustanovení o ochraně spotřebitele obsažená v analyzovaných právních předpisech jsou pro daný účel vhodná pouze částečně. Zejména ochrana zranitelných zákazníků je v jednotlivých členských státech stále nerovnoměrná a energetická chudoba je v celé EU i nadále značná. V problémové oblasti IV byly vymezeny tři hlavní faktory: i) nevyužitý potenciál hospodářské soutěže na maloobchodních trzích; ii) nedostatečné posílení postavení zákazníků, pokud jde o změnu dodavatele, nástroje pro porovnávání cen, informace o vyúčtování, energetická společenství a přístup k údajům; a iii) nedostatečná ochrana spotřebitele, zejména pokud jde o zranitelné osoby a osoby trpící energetickou chudobou.

•Konzultace se zúčastněnými stranami

V souladu s pokyny pro zdokonalení tvorby právních předpisů Komise uskutečnila komplexní a inkluzivní konzultaci zúčastněných stran na základě konzultační strategie, která zahrnovala řadu konzultačních metod a nástrojů. Cílem konzultační strategie bylo zajistit, aby byly zohledněny všechny příslušné doklady, včetně údajů o nákladech, společenském dopadu a přínosech iniciativy. Bylo použito několik nástrojů konzultace: konzultace týkající se počátečního posouzení dopadů (plán), internetová veřejná konzultace založená na dotazníku, prezentace Komise a zpětná vazba od zúčastněných stran, včetně fóra pro regulaci plynárenství, diskuse s členskými státy, se členy Evropského parlamentu a s národními regulačními orgány a diskuse se zúčastněnými stranami v rámci rozsáhlého semináře zúčastněných stran.

V rámci veřejné konzultace Komise obdržela 263 odpovědí. Respondenti většinou potvrdili, že podle jejich názoru je jako příspěvek k dosažení dekarbonizačních cílů potřeba provést revizi směrnice o plynu a nařízení o plynu. Více než 60 % respondentů navíc očekává, že technologické a regulační změny nutné pro dekarbonizaci trhu s plynem mají potenciál do roku 2030 vytvořit nová pracovní místa.

Pokud jde o rozvoj vodíkové infrastruktury a trhů s vodíkem, většina respondentů podporuje zavedení regulace v rané fázi s cílem podpořit dobře fungující a konkurenceschopný trh s vodíkem a příslušnou infrastrukturu. Respondenti se zasazovali o legislativní rámec EU, který by definoval klíčové regulační zásady a uplatňoval postupný přístup. Velká většina podporuje např. přístup třetích stran, pravidla pro přístup k potrubím pro vodík, dovozní terminály a skladování a zasazuje se o oddělení síťových činností. Většina respondentů považovala za důležité včas definovat úlohu soukromých subjektů při rozvoji vodíkové infrastruktury. Velká většina respondentů se rovněž domnívá, že stávající a budoucí soukromé sítě mohou být (dočasně) vyňaty z některých regulačních požadavků, ale že je třeba zajistit sbližování jednotného regulačního rámce. Převážná většina respondentů se domnívá, že práva a povolovací požadavky na novou vodíkovou infrastrukturu by měly být podobné těm, které se dnes vztahují na potrubí pro plynný metan.

Pokud jde o podporu přístupu plynů z obnovitelných zdrojů a nízkouhlíkových plynů na stávající trh s plynem a k infrastruktuře, zúčastněné strany se shodují na tom, že je třeba revidovat stávající regulační rámec s cílem přispět k dosažení cílů v oblasti dekarbonizace. Většina zúčastněných stran považuje za důležité zajistit plný přístup na trh a usnadnit vtláčení plynů z obnovitelných zdrojů a nízkouhlíkových plynů do plynárenské sítě. Mnoho respondentů se zasazuje o povinnost provozovatelů sítí připojit výrobce plynů z obnovitelných zdrojů a nízkouhlíkových plynů a snížit poplatky za vtláčení. Většina respondentů podporuje rovněž zlepšení rámce pro transparentnost u terminálů LNG. Výrazné podpoře se rovněž těší harmonizované uplatňování norem kvality plynu v celé EU, posílená přeshraniční koordinace a větší transparentnost. Respondenti jsou rozděleni v otázce přimíchávání vodíku, ale většina se shoduje na tom, že tento postup může být navzdory vysokým technickým nákladům nákladově efektivním a rychlým prvním krokem k dekarbonizaci energetického systému. Jen málo zúčastněných stran podporuje odstranění přeshraničních sazeb v rámci EU. Většina respondentů považuje bezpečnostní výzvy a opatření v oblasti kybernetické bezpečnosti v souvislosti s plynem za důležité.

Pokud jde o integraci plánování sítě, většina zúčastněných stran podporuje sladění načasování plánu rozvoje sítě s desetiletým plánem rozvoje sítě a zasazuje se o jednotný plán pro plyn bez ohledu na zvolený model oddělení. Většina respondentů vyjádřila ještě větší podporu společnému scénáři týkajícímu se elektřiny a plynu. Značný počet zúčastněných stran žádá o začlenění projektů v oblasti vodíku do plánu rozvoje sítě. Většina zúčastněných stran souhlasí s tím, aby provozovatelé distribučních soustav poskytovali a sdíleli informace, přičemž několik respondentů rovněž podporuje, aby provozovatelé distribučních soustav poskytli svůj vlastní plán, včetně optimalizace soustavy v různých odvětvích. Respondenti rovněž upřednostňovali společný plán pro plyn a elektřinu před společnými scénáři se samostatnými plány. Několik zúčastněných stran poukázalo na to, že by upřednostnily společný plán pro metan a vodík, přičemž by existoval samostatný plán pro elektřinu.

Pokud jde o zapojení zákazníků a jejich ochranu na maloobchodním trhu s ekologickým plynem, většina zúčastněných stran vyzvala k vyšším ambicím u ustanovení, která se týkají vztahů s občany/spotřebiteli, analogicky k ustanovením o trhu s elektřinou. Též ustanovení o energetické chudobě by měla pomoci zajistit, aby spotřebitelé neplatili náklady spojené s přechodem na možnosti založené na čistém plynu. Zástupci soukromého sektoru podporují plány na postupné ukončení regulovaných cen, zatímco některé spotřebitelské organizace by volily jejich zachování v zájmu ochrany spotřebitelů trpících energetickou chudobou a zranitelných spotřebitelů. Téměř polovina všech respondentů si přeje, aby byla posílena ustanovení o porovnatelnosti nabídek a přístupnosti údajů, transparentnosti, inteligentních měřicích systémech a změně dodavatele. Neregulační přístup nepodpořil žádný respondent.

••Sběr a využití výsledků odborných konzultací

Navrhovaná iniciativa a její podkladové posouzení dopadů vychází z příspěvků zúčastněných stran k rozsáhlým konzultacím, které byly v této věci provedeny, jakož i z přezkumu literatury a modelování. Přezkum literatury zahrnoval výsledky série tematických studií o klíčových prvcích, jako je úloha vodíkové a dekarbonizované plynárenské infrastruktury, souvisejícího trhu a výroby, které byly provedeny pro účely posouzení dopadů nebo které přispěly k jeho rozsahu, jakož i posouzení provedená pro jiné příslušné iniciativy Komise. V analýze byly rovněž zohledněny závěry přijaté v rámci několika fór zúčastněných stran, a to především fóra pro regulaci plynárenství (madridské fórum) a fóra pro regulaci elektroenergetiky (florentské fórum). Rovněž byla zvážena jednání s členskými státy, se členy Evropského parlamentu, s vnitrostátními regulačními orgány, agenturou ACER a diskuse s dalšími zúčastněnými stranami.

•Posouzení dopadů

V návaznosti na pokyny ke zlepšování právní úpravy provedla Komise posouzení dopadů několika možností politiky. Tuto práci podpořila konzultace v rámci Komise prostřednictvím meziútvarové řídící skupiny.

Posouzení dopadů bylo předloženo Výboru pro kontrolu regulace a s tímto výborem projednáno. Výbor pro kontrolu regulace vydal „ kladné stanovisko s výhradami“. Výhrady byly řešeny zejména: i) začleněním závěrů hodnocení do popisu problému, ii) vymezením úlohy iniciativy jako součásti podpůrného rámce balíčku „Fit for 55“, iii) vyjasněním výchozího stavu dopadu možností politiky, iv) větším rozlišováním mezi různými subjekty, zejména mezi výrobci zemního plynu a vodíku a spotřebiteli, v) posouzením toho, jak může mít iniciativa různé dopady na malé a střední podniky ve srovnání s jinými (většími) společnostmi, vi) lepším reflektováním nesouhlasných a menšinových názorů v celé zprávě, včetně vymezení problému, vypracování možností, analýzy dopadů a volby upřednostňované možnosti, vii) lepší formulací zprávy a viii) doplněním tabulek nákladů a přínosů ve vhodném formátu.

V průběhu posuzování dopadů byla zvážena celá řada opatření ve všech čtyřech problémových oblastech, aby byly řešeny zjištěné problémy a příčiny problémů k dosažení cílů iniciativy. Na základě posouzení jejich účinnosti, efektivnosti, soudržnosti a proporcionality bylo konstatováno, že balíček upřednostňovaných možností nejvhodnějším způsobem přispěje ke stanoveným cílům.

Problémová oblast I: Vodíková infrastruktura a trhy s vodíkem

Problémová oblast I se zabývá následujícími možnostmi politiky: nabízet práva na provoz vodíkové sítě (možnost 1); zavést hlavní regulační zásady inspirované těmi, které jsou v současné době použitelné na trhu se zemním plynem, ale přizpůsobené fázi rozvoje trhů s vodíkem (možnost 2); a zavést plně rozvinutý regulační režim pro vodík (podobný tomu, který v současné době platí v odvětví zemního plynu), aniž by bylo nutné přejít na vyspělejší trh s vodíkem (možnost 3). Upřednostňovanou možností je zavést klíčové regulační zásady od samého počátku a zároveň vyjasnit konečný (budoucí) regulační režim. (Možnost 2b „Hlavní regulační zásady s vizí“). Klíčovým přínosem této možnosti je, že podporuje integraci trhu, je srozumitelná pro investory, zabraňuje vzniku nekonkurenceschopných tržních struktur, jakož i nákladům na následné úpravy pravidel, jakmile je trh vyspělý, ovšem ponechává flexibilitu, aby bylo možné přizpůsobit regulaci postupnému rozmachu odvětví vodíku.

Problémová oblast II: Plyny z obnovitelných zdrojů a nízkouhlíkové plyny ve stávající plynárenské infrastruktuře a na příslušných trzích a energetická bezpečnost

Problémová oblast II zahrnuje možnosti, které podporují přístup k plynům z obnovitelných zdrojů a nízkouhlíkových plynům na stávající trh s plynem a k plynárenské infrastruktuře. Všechny možnosti zahrnují rovněž stupňování zásahů za účelem řešení otázek energetické bezpečnosti, zejména rozšíření stávajících nástrojů, norem a postupů na plyny z obnovitelných zdrojů a nízkouhlíkové plyny, účinnou solidaritu a řešení rizik spojených s kybernetickou bezpečností v plynárenství. Upřednostňovanou možností pro problémovou oblast II je možnost č. 3 „Povolit a podporovat plný přístup na trh s plyny z obnovitelných zdrojů a nízkouhlíkovými plyny“.Tato možnost obsahuje opatření na podporu přístupu plynů z obnovitelných zdrojů a nízkouhlíkových plynů na velkoobchodní trh, k terminálům LNG a do přepravní sítě (bez ohledu na místo připojení), včetně slev u sazeb za vtláčení do sítě a přeshraniční přepravu. Kvalita plynu by se řídila harmonizovaným přístupem EU ke kvalitě plynu pro přeshraniční propojovací body, přičemž členským státům by zůstala flexibilita. Pro všechny přeshraniční body je stanoven povolený strop pro příměsi vodíku na 5 %, což je úroveň, která je z hlediska nákladů na přizpůsobení a snížení emisí nákladově efektivní.

Opatření plánovaná v rámci možnosti „Povolit a podporovat plný přístup na trh s plyny z obnovitelných zdrojů a nízkouhlíkovými plyny“ jsou v souladu s úsilím Unie v boji proti změně klimatu a jsou nezbytná pro dosažení cílů Zelené dohody pro Evropu. Klíčovým přínosem je, že opatření sníží výrobní náklady výrobců plynů z obnovitelných zdrojů a nízkouhlíkových plynů, zvýší hospodářskou soutěž, likviditu a obchod s plyny z obnovitelných zdrojů a zároveň podpoří snížení emisí skleníkových plynů. Prospěch z toho budou mít i spotřebitelé a daňoví poplatníci, neboť by mohlo dojít ke snížení podpory. Omezí se rovněž rizika pro energetickou bezpečnost a ušetří se čas a zdroje, sníží nejistota, zlepší účinnost mimořádných opatření a posílí bezpečnostní požadavky na plynárenské společnosti.

Problémová oblast III: Plánování sítě

Problémová oblast III zvažuje možnosti týkající se integrovaného plánování sítě. Upřednostňovanou možností pro problémovou oblast III je možnost č. 2 „Plánování na úrovni jednotlivých členských států založené na evropských scénářích“. Tato možnost umožňuje plánování na úrovni jednotlivých členských států, ale vyžaduje, aby toto plánování bylo založeno na společných scénářích pro plyn a elektřinu, bylo sladěno s desetiletým plánem rozvoje sítě a souviselo s příslušným vnitrostátním plánem v oblasti energetiky a klimatu. Možnost se vztahuje na všechny příslušné subjekty (provozovatele distribučních soustav) a umožňuje určit plynovody, jejichž využití lze změnit z metanu na H2 s takovou mírou podrobnosti, jíž by nebylo možné na evropské úrovni snadno dosáhnout.

Klíčovým přínosem toho, že bude zavedeno plánování na úrovni jednotlivých členských států založené na evropských scénářích, je odstranění rizika, že provozovatelé přenosových soustav elektřiny a přepravních soustav plynu budou plánovat vývoj svých soustav na základě neslučitelných předpokladů. Umožní to integraci odvětví a koncepční plán soustavy a zároveň zachová výhody podrobnějších odvětvových plánů rozvoje sítí. Je tím zajištěna společná vize různých zúčastněných stran, z níž vyplývá, že plánování sítí zohledňuje strategie dekarbonizace na vnitrostátní úrovni i na úrovni EU, čímž se snižuje riziko potenciálního ustrnutí nebo uvíznutí aktiv.

Problémová oblast IV: Nízká úroveň zapojení zákazníků a jejich ochrany na maloobchodním trhu s ekologickým plynem

Problémová oblast IV zahrnuje možnosti, které předpokládají neregulační přístup ve vztahu k hospodářské soutěži a zapojení spotřebitelů, nebo místo toho vyžadují řešení příčin problémů prostřednictvím nových právních předpisů, jež většinou reflektují to, co již bylo zavedeno v odvětví elektřiny. Z analýzy vyplynula upřednostňovaná možnost č. 2 „Flexibilní právní předpisy“, která reflektuje ochranu spotřebitele na trhu s elektřinou a také ustanovení o zmocnění. Tato možnost je zřejmě nejúčinnější, nejefektivnější a v souladu s ostatními problémovými oblastmi.

Jejím klíčovým přínosem je, že nabídne významný potenciál úspor, pomůže novým dodavatelům a poskytovatelům služeb vstoupit na trh, vyvíjet inovativní produkty, což povede ke zvýšení hospodářské soutěže, zapojení spotřebitelů a ekonomickému prospěchu. Měla by též umožnit větší společenské přijetí ze strany občanů a komunit, mobilizovat soukromý kapitál a usnadnit zavádění plynů z obnovitelných zdrojů a nízkouhlíkových plynů. Snížení rizika nadměrných investic bude mít pozitivní dopad na životní prostředí.

•Účelnost právních předpisů a zjednodušení

Návrhy na změnu stávajících právních předpisů jsou koncipovány v souladu s nákladově nejefektivnějšími možnostmi politiky, které byly přezkoumány v posouzení dopadů. U některých upřednostňovaných možností se očekává zvýšení administrativních nákladů, jakož i nákladů na provádění a prosazování pro regulační subjekty a organizátory trhu. Z navrhovaných opatření by mohly vyplývat například vyšší administrativní výměny mezi vnitrostátními regulačními orgány a přepravci zemního plynu, zvýšené koordinační úsilí mezi provozovateli distribučních soustav a provozovateli přepravních soustav a další regulační a prováděcí úsilí pro členské státy a vnitrostátní orgány. Od pozměněného rámce se však očekávají i nižší a účinnější regulační náklady.

Posouzení dopadů dále ukazuje, že navrhovaná opatření nabízejí nákladově nejefektivnější regulační možnosti k dosažení zastřešujícího cíle iniciativy, totiž stanovení pravidel pro přepravu, distribuci, dodávky a skladování metanu a vodíkových plynů, která mohou podpořit dekarbonizaci energetického systému a zároveň zajistit bezpečnou a cenově dostupnou energii.

Krátkodobé regulační náklady spojené s některými upřednostňovanými opatřeními musí být posuzovány s ohledem na náklady a úsilí, které by v dlouhodobém horizontu vyžadovala pozdní integrace a dekarbonizace energetického systému. Přínosy, které by tyto možnosti měly mít, pokud jde o podporu obnovitelných zdrojů, integraci energetického systému, ochranu spotřebitelů a energetickou bezpečnost, velkou měrou převáží nad bezprostředními administrativními náklady a náklady na provádění.

Návrh dále přispívá ke zjednodušení stávajícího regulačního rámce tím, že harmonizuje ustanovení o plynárenské infrastruktuře a trhu s novou regulační strukturou koncipovanou v balíčku opatření týkajících se čisté energie pro odvětví elektřiny. Očekává se, že větší sladění mezi odvětvími bude přínosem pro řadu oblastí regulace, zejména pro posílení postavení spotřebitelů a jejich ochranu, správu a regulační dohled. Podobné přínosy se rovněž očekávají od brzkého zavedení regulačního rámce pro vodíkové infrastruktury a trhy. Ačkoli tato pravidla pravděpodobně zvýší bezprostřední administrativní náklady a regulační zátěž pro vnitrostátní orgány a tržní subjekty, očekává se, že včasná harmonizace regulačních zásad pro vodík výrazně sníží budoucí náklady na dodržování předpisů a zabrání riziku velkých rozdílů v regulaci a nákladů na provádění.

•Základní práva

Ochrana hodnot EU a základních práv občanů i jejich bezpečnosti má při rozvoji zeleného a digitálního energetického prostředí prvořadý význam. Navrhovaná politická opatření v oblasti správy údajů byla vypracována s ohledem na tuto skutečnost s cílem zajistit široký přístup k digitálním technologiím a službám založeným na datech a jejich využívání a zároveň zaručit vysokou úroveň práva na soukromí a ochranu osobních údajů, jak je zakotveno v článcích 7 a 8 Listiny základních práv EU a v obecném nařízení o ochraně údajů.

4.ROZPOČTOVÉ DŮSLEDKY

Rozpočtový dopad na rozpočet EU v souvislosti s návrhem v rámci tohoto balíčku se týká lidských zdrojů Agentury pro spolupráci energetických regulačních orgánů (ACER) a Generálního ředitelství Evropské komise pro energetiku (GŘ pro energetiku), které jsou popsány v legislativním finančním výkazu připojeném k návrhu Komise na přepracování [nařízení o plynu]. Nové úkoly, které má plnit agentura ACER, zejména pokud jde o pravidla usnadňující rozvoj konkurenceschopného odvětví vodíku, ale také rostoucí složitost trhů s plynem v důsledku rostoucího podílu jiných plynů než zemního plynu, si žádají, aby od roku 2023 v agentuře ACER postupně vzniklo dalších 21 plných pracovních úvazků. O dalších 5 plných pracovních úvazků je též třeba posílit GŘ pro energetiku za účelem provádění navrhovaných nových pravidel pro nové a rostoucí odvětví, pro začlenění nových druhů plynů do trhu s plynem a do plynárenské infrastruktury, jakož i za účelem prosazování posílených ustanovení o ochraně spotřebitele.

5.OSTATNÍ PRVKY

•Plány provádění a způsoby sledování, hodnocení a podávání zpráv

Sledování pokroku bude sestávat z dvoustupňového přístupu v podobě výročních zpráv agentury ACER a hodnocení Komise.

Pověření agentury ACER každoročně sledovat a informovat o výkonnosti trhu v její každoročně předkládané zprávě o sledování trhu (povinnost stanovená v nařízení (ES) č. 715/2009) bude zachováno, přičemž jeho oblast působnosti bude rozšířena na vodík. Do jednoho roku od přijetí návrhů vyzve Komise agenturu ACER, aby přezkoumala a aktualizovala své stávající ukazatele pro sledování (za účasti dotčených zúčastněných stran), aby byla zajištěna jejich trvalá relevance pro sledování pokroku při plnění cílů, na nichž jsou tyto návrhy založeny. Agentura ACER bude i nadále spoléhat na již zavedené zdroje údajů, které byly využívány pro přípravu zprávy o sledování trhu, a doplní je o příslušné údaje o vodíku.

Každoročně předkládané zprávy agentury ACER nahradí povinnosti Komise v oblasti podávání zpráv, které pro ni dosud existují podle směrnice o plynu. Podrobné návrhy zajistí, aby sledování prováděné agenturou ACER doplňovalo jiné monitorovací činnosti (zejména sledování v rámci správy energetické unie a opatření v oblasti klimatu), aby nedocházelo k případnému překrývání.

Komise provede plnohodnotné hodnocení dopadu navrhovaných iniciativ, včetně účinnosti, efektivnosti, pokračující soudržnosti a relevance návrhů, ve stanovené lhůtě (orientačně: pět let) po vstupu přijatých opatření v platnost. Do 31. prosince 2030 Komise směrnici přezkoumá a předloží zprávu Evropskému parlamentu a Radě.

•Informativní dokumenty (u směrnic)

V návaznosti na rozsudek Evropského soudního dvora ve věci Komise v. Belgie (věc C-543/17) musí členské státy připojovat svá oznámení o vnitrostátních prováděcích opatřeních s dostatečně jasnými a přesnými informacemi a uvést, která ustanovení vnitrostátního práva provádějí která ustanovení směrnice. To musí být stanoveno pro každou povinnost, nikoli pouze na „úrovni článků“. Pokud by členské státy tuto povinnost splnily, nemusely by v zásadě Komisi zasílat informativní dokumenty o provedení směrnice.

Nařízení se provede přímo a jednotně v členských státech, a nebude tedy vyžadovat informativní dokument.

•Podrobné vysvětlení konkrétních ustanovení návrhu

Navrhovaná revidovaná směrnice se skládá z deseti kapitol, které obsahují 91 článků.

Kapitola 1 – Předmět, oblast působnosti a definice

Tato kapitola stanoví předmět a oblast působnosti pravidel pro přepravu, distribuci, dodávky a skladování plynů prostřednictvím soustavy zemního plynu, jakož i pravidla pro přepravu, dodávky a skladování vodíku pomocí vodíkové soustavy. Definuje také hlavní termíny používané v navrhované směrnici.

Kapitola 2 – Obecná pravidla organizace trhů

Tato kapitola stanoví pravidla pro zajištění konkurenčních, na spotřebitele zaměřených, pružných a nediskriminačních trhů s plynem. Obsahuje ustanovení, jimiž se upravuje přístup na trh a jakými je například svobodná volba dodavatele, tržní ceny dodávek, povinnosti veřejné služby, udržitelnost, certikace plynů z obnovitelných zdrojů a nízkouhlíkových plynů, podpora regionální spolupráce a technická pravidla.

Kapitola 3 – Posílení postavení spotřebitele, ochrana spotřebitele a malooobchodní trhy

Tato kapitola stanoví především soubor práv spotřebitelů. Rozpracovává základní smluvní práva, práva na změnu dodavatele a poplatky související s touto změnou, jakož i pravidla týkající se srovnávacích nástrojů, aktivních zákazníků a občanských energetických společenství. Obsahuje rovněž ustanovení o vyúčtování, inteligentním a běžném měření a správě údajů.

Obsahuje také ustanovení o jediném kontaktním místě, právu na mimosoudním řešení sporů, zranitelných zákaznících a malooobchodních trzích.

Kapitola 4 – Přístup třetích stran k infrastruktuře

Tato kapitola je rozdělena do tří oddílů a týká se: přístupu k infrastruktuře pro zemní plyn, přístupu k infrastruktuře pro vodík a odmítnutí přístupu a připojení.

Kapitola 5 – Pravidla vztahující se na provozovatele přepravních soustav, skladovacích zařízení a soustav zemního plynu

Tato kapitola se zabývá úkoly provozovatelů přepravních soustav, skladovacích zařízení a zařízení LNG, důvěrnosti a pravomocemi přijímat rozhodnutí.

Kapitola 6 – Provozovatelé distribuční soustavy zemního plynu

Tato kapitola stanoví určení provozovatelů distribučních soustav, jejich úkoly, pravomoci přijímat rozhodnutí ohledně připojení nových zařízení na výrobu plynů z obnovitelných zdrojů a nízkouhlíkových plynů k distribuční soustavě, oddělení provozovatelů distribuční soustavy, povinnosti provozovatelů distribuční soustavy zachovávat důvěrnost, obsahuje ustanovení o uzavřených distribučních soustavách a o kombinovaném provozovateli soustavy.

Kapitola 7 – Pravidla pro vodíkové sítě

Tato kapitola stanoví zejména úkoly provozovatelů vodíkových sítí, provozovatelů skladovacích zařízení a terminálů, obsahuje ustanovení o stávajících vodíkových sítích, o zeměpisně vymezených vodíkových sítích, o uzavřených vodíkových soustavách, o propojovacích vedeních se třetími zeměmi a o důvěrnosti z hlediska provozovatelů.

Kapitola 8 – Plánování integrované sítě

Tato kapitola se zabývá rozvojem sítě a pravomocí k přijímání investičních rozhodnutí, podáváním zpráv o rozvoji vodíkových sítí a financováním nové přeshraniční vodíkové infrastruktury.

Kapitola 9 – Oddělení provozovatelů přepravních soustav

Tato kapitola je rozdělena do šesti oddílů a týká se těchto aspektů: oddělení vlastnictví, nezávislí provozovatelé soustav, nezávislí provozovatelé přepravní soustavy, oddělení provozovatelů vodíkových sítí, určení a certifikace provozovatelů plynárenských a vodíkových soustav a oddělení účetnictví a jeho transparentnost.

Kapitola 10 – Regulační orgány

Tato kapitola se zaměřuje na určení regulačních orgánů a jejich nezávislost, na obecné cíle regulačního orgánu, na jejich povinnosti a pravomoci, na regulační režim pro přeshraniční otázky, na dodržování pokynů ke kodexům sítě a na vedení záznamů.

Kapitola 11 - Závěrečná ustanovení

Poslední kapitola se zaměřuje na závěrečná ustanovení a obsahuje články týkající se zejména ochranných opatření, rovných podmínek, technických dohod, výjimek, zmocnění, výkonu přenesené pravomoci, postupu projednávání ve výborech, podávání zpráv, zrušovacích ustanovení, provedení, vstupu v platnost a určení.

Příloha I se týká minimálních požadavků na vyúčtování a informace o vyúčtování.

Příloha II se zabývá inteligentními měřicími systémy pro zemní plyn.

Příloha III uvádí datum použitelnosti a lhůty pro provedení zrušené směrnice a jejích změn ve vnitrostátním právu.

Příloha IV obsahuje srovnávací tabulku.

Navrhované revidované nařízení se skládá z deseti kapitol, které obsahují 69 článků.

Kapitola I – Předmět, oblast působnosti a definice

Tato kapitola stanoví předmět a oblast působnosti pravidel týkajících se cílů energetické unie, rámce pro klima a energetiku, jakož i spotřebitelů. Definuje také hlavní termíny používané v navrhované směrnici.

Kapitola 2 – Obecná pravidla pro organizaci trhů a přístup k infrastruktuře

Tato kapitola stanoví obecné zásady, jakož i oddělení regulačních bází aktiv, služby pro přístup třetích stran, posouzení trhu s plyny z obnovitelných zdrojů a nízkouhlíkových plynů, zásady mechanismů přidělování kapacity a postupů pro řízení překročení kapacity, obchodování s právy na kapacitu, pravidla vyrovnávání a vyrovnávací poplatky, ustanovení o certifikaci a o spolupráci provozovatelů přepravních soustav.

Kapitola 3 – Přístup k síti

Tato kapitola se týká sazeb za přístup k sítím a slev.

Kapitola 4 – Provoz přepravních soustav, skladovacích zařízení, zařízení LNG a vodíkových terminálů

Tato kapitola obsahuje ustanovení o pevné kapacitě pro plyny z obnovitelných zdrojů a nízkouhlíkové plyny, o přeshraniční koordinaci, pokud jde o kvalitu plynu, o příměsích vodíku, o Evropské síti provozovatelů plynárenských přepravních soustav, o sledování prováděné ACER, o regulačních orgánech, o konzultacích, o nákladech, o regionální spolupráci, o desetiletých plánech rozvoje sítě, o požadavcích na transparentnost a o vedení záznamů.

Kapitola 5 – Provoz distribuční soustavy

Tato kapitola stanoví pravidla pro pevnou kapacitu pro plyny z obnovitelných zdrojů a nízkouhlíkové plyny, ustanovení o spolupráci mezi provozovateli distribučních soustav a provozovateli přepravních soustav, požadavky na transparentnost a ustanovení o Evropském subjektu pro provozovatele distribučních soustav. Součástí kapitoly jsou příslušné postupy a úkoly.

Kapitola 6 – Přístup k vodíkovým sítím

Tato kapitola se zaměřuje na přeshraniční koordinaci, pokud jde o kvalitu vodíku, Evropskou síť provozovatelů vodíkových sítí, její úkoly, desetiletý plán rozvoje vodíkové sítě, náklady a konzultace, sledování prováděné agenturou ACER, regionální spolupráci a požadavky na transparentnost.

Kapitola 7 –Kodexy sítě a rámcové pokyny

Tato kapitola obsahuje ustanovení pro přijímání kodexů sítě a pokynů, zavedení kodexů sítě, změny kodexů sítě, rámcové pokyny, právo členských států na stanovení podrobnějších opatření, poskytování informací a důvěrnost údajů a sankce. Všechna tři pravidla jsou přizpůsobena vodíku.

Kapitola 8 - Závěrečná ustanovení

Tato kapitola se zaměřuje na závěrečná ustanovení a obsahuje články zejména o nové plynárenské a vodíkové infrastruktuře, projednávání ve výboru, výjimkách, výkonu přenesené pravomoci, změnách nařízení, kterým se rozšiřuje nařízení o bezpečnosti dodávek plynu na plyny z obnovitelných zdrojů a nízkouhlíkové plyny, a o zahrnutí opatření týkajících se kybernetické bezpečnosti, solidarity a skladování, dále články o zrušení a vstupu v platnost.

Příloha I obsahuje pokyny.

Příloha II obsahuje vloženou přílohu IX nařízení 2017/1938.

Příloha III obsahuje informace o zrušeném nařízení a seznam následných změn.

Příloha IV obsahuje srovnávací tabulku.

🡻 715/2009 (přizpůsobený)

2021/0424 (COD)

Návrh

NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY

o vnitřním trhu s plyny z obnovitelných zdrojů, se zemním plynem a s vodíkem
(přepracované znění)

EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství ⌦ Smlouvu o fungování Evropské unie ⌫ , a zejména na článek 95 ⌦ čl. 194 odst. 2 ⌫ této smlouvy,

s ohledem na návrh Evropské komise,

po postoupení návrhu legislativního aktu vnitrostátním parlamentům,

s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru 2 ,

s ohledem na stanovisko Výboru regionů 3 ,

v souladu s řádným legislativním postupem,

vzhledem k těmto důvodům:

⇩ nový

(1)Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 715/2009 4 bylo několikrát podstatně změněno. Vzhledem k potřebě provést další změny by uvedené nařízení mělo být v zájmu přehlednosti přepracováno.

🡻 715/2009 1. bod odůvodnění (přizpůsobený)

(2)Účelem vnitřního trhu se zemním plynem, který je postupně zaváděn od roku 1999, je poskytnout skutečnou možnost výběru všem spotřebitelům ve Společenství ⌦ Unii ⌫, ať již občanům nebo podnikům, dále nové obchodní příležitosti a intenzivnější přeshraniční obchod, aby se dosáhlo větší efektivity, konkurenceschopných cen a vyšších standardů služeb a aby se přispělo k větší bezpečnosti dodávek a udržitelnosti.

⇩ nový

(3)Zelená dohoda pro Evropu a právní rámec pro klima stanovily cíl, aby se EU stala do roku 2050 klimaticky neutrální, a to způsobem, který přispěje k evropské konkurenceschopnosti, růstu a pracovním místům. K vytvoření trhů s dekarbonizovaným plynem, které přispějí k transformaci energetiky, je zapotřebí výrazně vyšší podíl obnovitelných zdrojů energie v integrovaném energetickém systému s aktivní účastí spotřebitelů na konkurenčních trzích.

(4)Cílem tohoto nařízení je usnadnit rozšíření plynů z obnovitelných zdrojů a nízkouhlíkových plynů v energetickém systému, což umožní přechod od fosilního plynu, jakož i umožnit, aby tyto nové plyny hrály důležitou úlohu při dosahování cílů EU v oblasti klimatu do roku 2030 a klimatické neutrality do roku 2050. Nařízení má rovněž vytvořit regulační rámec, který všem účastníkům trhu poskytne možnost i motivaci, aby při plánování svých činností zohlednili přechodnou úlohu fosilního plynu, aby se zabránilo ustrnutí na současném stavu a aby se zajistilo postupné a včasné ukončení používání fosilního plynu, zejména ve všech příslušných průmyslových odvětvích a pro účely vytápění.

(5)Vodíková strategie EU uznává, že vzhledem k tomu, že členské státy EU mají různý potenciál pro výrobu vodíku z obnovitelných zdrojů, nabízí otevřený a konkurenceschopný trh EU s přeshraničním obchodem bez překážek významné výhody z hlediska hospodářské soutěže, cenové dostupnosti a bezpečnosti dodávek. Kromě toho strategie zdůrazňuje, že přechod na likvidní trh, na němž by se s vodíkem obchodovalo jako s komoditou, by usnadnil vstup nových výrobců a byl by přínosný pro hlubší integraci s jinými nosiči energie Vytvořily by se funkční cenové signály pro investiční a provozní rozhodnutí. Pravidla stanovená v tomto nařízení by proto měla napomoci vzniku trhů, na nichž by se s vodíkem obchodovalo jako s komoditou, jakož i vytvoření likvidních obchodovacích středisek, přičemž členské státy by v tomto ohledu měly odstranit všechny nepřiměřené překážky. Byť jsou uznávány inherentní rozdíly, měla by být pro účely trhu s vodíkem zohledněna stávající pravidla, která umožnila efektivní obchodní operace vyvinuté pro trhy s elektřinou a s plynem a související obchodování.

🡻 715/2009 2. bod odůvodnění

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/55/ES ze dne 26. června 2003 o společných pravidlech pro vnitřní trh se zemním plynem 5 a nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1775/2005 ze dne 28. září 2005 o podmínkách přístupu k plynárenským přepravním soustavám 6 významně přispěly k vytvoření tohoto vnitřního trhu se zemním plynem.

🡻 715/2009 3. bod odůvodnění

Zkušenosti získané při provádění a sledování prvního souboru „Pokynů pro správnou praxi“, přijatých v roce 2002 Evropským fórem pro regulaci plynárenství („madridské fórum“), ukazují, že pro zajištění úplného provedení pravidel stanovených v uvedených pokynech ve všech členských státech a pro poskytnutí minimální záruky rovných podmínek přístupu na trh v praxi je nezbytné stanovit jejich právní vymahatelnost.

🡻 715/2019 4. bod odůvodnění

Na zasedání madridského fóra ve dnech 24. a 25. září 2003 byl přijat druhý soubor společných pravidel s názvem „Druhé pokyny pro správnou praxi“, a účelem tohoto nařízení je stanovit na základě těchto pokynů základní zásady a pravidla pro přístup k síti, služby pro přístup třetích osob k soustavě, řízení překročení kapacity, transparentnost, vyrovnávání a obchodování s právy na kapacitu.

🡻 715/2009 5. bod odůvodnění (přizpůsobený)

(6)⌦ [Přepracované znění směrnice o plynu podle návrhu COM(2021) xxx] ⌫ Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/73/ES ze dne 13. července 2009 o společných pravidlech pro vnitřní trh se zemním plynem 7 umožňuje existenci provozovatele kombinované přepravní a distribuční soustavy. Proto pravidla stanovená v tomto nařízení nevyžadují změnu v organizaci vnitrostátních přepravních a distribučních soustav, jež jsou v souladu s příslušnými ustanoveními této směrnice.

🡻 715/2019 6. bod odůvodnění

Do oblasti působnosti tohoto nařízení spadají vysokotlaká potrubí, kterými jsou místní distribuční společnosti připojeny k plynárenské soustavě a která nejsou především používána pro místní distribuci.

🡻 715/2009 7. bod odůvodnění

⇨ nový

(7)Je nezbytné stanovit kritéria pro určování sazeb za přístup k soustavě, aby se zajistilo, že jsou plně v souladu se zásadou nediskriminace, že plně vyhovují potřebám řádně fungujícího vnitřního trhu a že plně zohledňují potřebu integrity soustavy a odrážejí skutečně vzniklé náklady, pokud tyto náklady odpovídají nákladům účinného provozovatele soustavy se srovnatelnou strukturou a jsou transparentní, včetně odpovídající návratnosti investic, ⇨ jakož i umožňují integraci plynů z obnovitelných zdrojů a nízkouhlíkových plynů ⇦ a případně s přihlédnutím ke srovnávacím rozborům sazeb prováděným regulačními orgány. ⇨ Pravidla pro sazby za přístup k síti uvedená v tomto nařízení jsou doplněna dalšími pravidly pro sazby za přístup k síti, zejména v kodexech sítě a rámcových pokynech přijatých na základě tohoto nařízení, v [nařízení TEN-E podle návrhu COM(2020) 824 final], [nařízení o metanu podle návrhu COM(2021) xxx], směrnici (EU) 2018/2001 a [směrnice o energetické účinnosti podle návrhu COM(2021) 558 final]. ⇦

⇩ nový

(8)Obecně je nejúčinnější financovat infrastrukturu z výnosů získaných od uživatelů této infrastruktury a zabránit křížovým dotacím. Kromě toho by tyto křížové dotace byly v případě regulovaných aktiv neslučitelné s obecnou zásadou sazeb odrážejících náklady. Ve výjimečných případech by však tyto křížové dotace mohly přinést společenské výhody, zejména v dřívějších fázích rozvoje sítě, kde je rezervovaná kapacita nízká ve srovnání s technickou kapacitou a existuje značná nejistota ohledně toho, kdy se projeví budoucí poptávka po kapacitě. Křížové dotace by proto mohly přispívat k přiměřeným a předvídatelným sazbám pro první uživatele sítě a snížit investiční rizika pro provozovatele sítě. Křížové dotace by tak mohly přispívat k investičnímu klimatu podporujícímu cíle Unie v oblasti dekarbonizace. Křížové dotace by neměly financovat uživatelé sítě v jiných členských státech, ať již přímo či nepřímo. Je proto vhodné vybírat finanční prostředky na křížové dotace pouze na výstupních bodech pro konečné zákazníky v tomtéž členském státě. Navíc vzhledem k tomu, že křížové dotace jsou využívány výjimečně, je třeba zajistit, aby byly přiměřené, transparentní, časově omezené a aby podléhaly regulačnímu dohledu.

🡻 715/2009 8. bod odůvodnění

Při výpočtu sazeb za přístup k soustavám je důležité vzít v úvahu skutečně vzniklé náklady, pokud tyto náklady odpovídají nákladům účinného provozovatele soustavy se srovnatelnou strukturou a jsou transparentní, jakož i potřebu zajistit přiměřenou návratnost investic a motivaci k výstavbě nové infrastruktury, včetně zvláštního regulačního přístupu k novým investicím podle směrnice 2009/73/ES. V tomto ohledu, a zejména pokud bude mezi plynovody existovat účinná hospodářská soutěž, budou srovnávací rozbory sazeb představovat důležitou součást této úvahy.

🡻 715/2009 9. bod odůvodnění (přizpůsobený)

⇨ nový

(9)Používání tržních způsobů při stanovování sazeb, například aukcí, musí být slučitelné s ustanoveními ⌦ přepracovaného znění směrnice o plynu podle návrhu COM(2021) xxx ⌫ směrnice 2009/73/ES ⇨ a nařízení Komise (EU) 2017/459 ⇦.

🡻 715/2009 10. bod odůvodnění (přizpůsobený)

(10)Společný minimální soubor služeb pro přístup třetích osob je nezbytný pro stanovení společných minimálních norem přístupu v praxi v celém Společenství ⌦ Unii ⌫, pro zajištění dostatečné slučitelnosti služeb pro přístup třetích osob stran a pro možnost využívání výhod řádně fungujícího vnitřního trhu se zemním plynem.

🡻 715/2009 11. bod odůvodnění (přizpůsobený)

V současnosti ve Společenství existují překážky bránící prodeji zemního plynu za rovných podmínek a bez diskriminace či znevýhodnění. Ne ve všech členských státech již existuje nediskriminační přístup k síti a stejně účinná úroveň regulačního dohledu a stále přetrvávají izolované trhy.

⇩ nový

(11)Ujednání o přístupu třetích stran by měla vycházet ze zásad stanovených v tomto nařízení. Již v říjnu 2013 přivítalo XXIV. madridské fórum organizaci vstupně-výstupních systémů, které umožňují bezplatné přidělování plynu na základě pevné kapacity. Proto by měla být zavedena definice vstupně-výstupního systému a zajištěna integrace úrovně distribuční soustavy do vyrovnávací zóny, což by pomohlo dosáhnout rovných podmínek pro plyny z obnovitelných zdrojů a nízkouhlíkové plyny připojené na úrovni přepravy či distribuce. Stanovení sazeb provozovatelů distribučních soustav a organizace přidělování kapacity mezi přepravní a distribuční soustavou by mělo být ponecháno regulačním orgánům na základě zásad zakotvených v [přepracovaném znění směrnice o plynu podle návrhu COM(2021) xxx].

(12)Přístup k vstupně-výstupnímu systému by měl být obecně založen na pevné kapacitě. Provozovatelé sítí by měli být povinni spolupracovat způsobem, který maximalizuje nabídku pevné kapacity, což naopak uživatelům sítě umožňuje na základě pevné kapacity volně přidělovat vstupující či vystupující plyn v jakémkoli vstupním či výstupním bodě téhož vstupně-výstupního systému.

(13)Podmíněná kapacita by měla být nabízena pouze v případě, že provozovatelé sítí nejsou schopni nabídnout pevnou kapacitu. Provozovatelé sítí by měli transparentně a jasně stanovit podmínky pro podmíněnou kapacitu na základě provozních omezení. Regulační orgán by měl zajistit, aby byl počet produktů s podmíněnou kapacitou omezen, aby se zabránilo roztříštěnosti trhu a byl zajištěn soulad se zásadou účinného přístupu třetích stran.

🡻 715/2009 12. bod odůvodnění

(14)V zájmu dokončení vnitřního trhu se zemním plynem by mělo být dosaženo dostatečné úrovně přeshraniční propojovací kapacity zemního plynu a měla by být podporována integrace trhů.

🡻 715/2009 13. bod odůvodnění

Sdělení Komise ze dne 10. ledna 2007 s názvem „Energetická politika pro Evropu“ zdůraznilo význam dotvoření vnitřního trhu se zemním plynem a vytvoření rovných podmínek pro všechny plynárenské podniky ve Společenství. Sdělení Komise ze dne 10. ledna 2007 s názvem „Perspektivy vnitřního trhu se zemním plynem a elektřinou“ a s názvem „Šetření podle článku 17 nařízení (ES) č. 1/2003 v odvětvích zemního plynu a elektřiny v Evropě (závěrečná zpráva)“ ukázaly, že stávající pravidla a opatření neposkytují potřebný rámec ani neumožňují vytvářet propojovací kapacity k dosažení cíle dobře fungujícího, účinného a otevřeného vnitřního trhu.

🡻 715/2009 14. bod odůvodnění

Spolu s důsledným uplatňováním stávajícího regulačního rámce by měl být regulační rámec pro vnitřní trh se zemním plynem, který je stanoven v nařízení (ES) č. 1775/2005, upraven v souladu s těmito sděleními.

🡻 715/2009 15. bod odůvodnění (přizpůsobený)

⇨ nový

(15)Zejména jJe potřeba dosáhnout intenzivnější spolupráce a lepší koordinace mezi provozovateli přepravních ⇨ a případně distribučních ⇦ soustav, aby se vytvořily kodexy sítě v zájmu poskytování a řízení účinného a transparentního přeshraničního přístupu k přepravním soustavám a aby se zajistilo koordinované plánování s dostatečným časovým předstihem a dobrý technický rozvoj přepravní soustavy ⇨ zemního plynu ⇦ ve Společenství ⌦ Unii ⌫ včetně vytvoření propojovacích kapacit, a to s náležitým ohledem na životní prostředí. Kodexy sítě by měly být v souladu s rámcovými pokyny, které jsou ze své podstaty nezávazné (dále jen „nezávazné rámcové pokyny“) a vypracované Agenturou ⌦ Evropské unie ⌫ pro spolupráci energetických regulačních orgánů ⌦ (dále jen „ACER“) ⌫ zřízenou podle nařízením Evropského parlamentu a Rady ⌦ (EU) 2019/942 ⌫ (ES) č. 713/20 8 9 ze dne 13. července 2009, kterým se zřizuje Agentura pro spolupráci energetických regulačních orgánů 10 (dále jen „agentura“). Agentura ⌦ ACER ⌫ by se měla na skutkovém základě zapojit do přezkumu návrhu kodexů sítě, včetně jejich souladu s nezávaznými rámcovými pokyny, přičemž může tyto kodexy doporučit Komisi k přijetí. ⌦ ACER ⌫ Dále by měla agentura provádět posuzování změn kodexů sítě, přičemž by měla mít možnost doporučit je Komisi k přijetí. Provozovatelé přepravních soustav by měli provozovat své sítě podle těchto kodexů sítě.

🡻 715/2009 16. bod odůvodnění (přizpůsobený)

(16)Aby se ve Společenství ⌦ Unii ⌫ zajistilo optimální řízení přepravních soustav zemního plynu, měla by být ⌦ stanovena ⌫ zřízena Evropská síť provozovatelů plynárenských přepravních soustav (dále jen „síť ENTSO pro zemní plyn“). Síť ENTSO pro zemní plyn by měla plnit své úkoly v souladu s pravidly Společenství ⌦ Unie ⌫ v oblasti hospodářské soutěže, která se na rozhodnutí sítě ENTSO pro zemní plyn nadále vztahují. Úkoly sítě ENTSO pro zemní plyn by měly být přesně vymezeny, a její pracovní metody by měly zajistit, že funguje efektivně, transparentně a reprezentativně, a transparentně. Účelem kodexů sítě vypracovaných sítí ENTSO pro zemní plyn není nahradit nezbytné vnitrostátní kodexy sítě v otázkách jiných než přeshraničních. Vzhledem k tomu, že účinnějšího pokroku lze dosáhnout přístupem na regionální úrovni, měli by provozovatelé přepravních soustav zřídit v rámci celkové struktury spolupráce regionální struktury a zároveň zajistit, aby byly výsledky na regionální úrovni slučitelné s kodexy sítě a nezávaznými desetiletými plány rozvoje sítě na úrovni ⌦ Unie ⌫ Společenství. Předpokladem spolupráce v rámci těchto regionálních struktur je účinné oddělení činností v oblasti sítě od činností v oblasti výroby a dodávek, bez něhož by regionální spolupráce mezi provozovateli přepravních soustav mohla vyvolat chování narušující hospodářskou soutěž. Členské státy by měly podporovat spolupráci a sledovat účinnost provozu sítě na regionální úrovni. Spolupráce na regionální úrovni by měla být slučitelná s pokrokem při vytváření konkurenceschopného a účinného vnitřního trhu se zemním plynem ⌦ plyny ⌫.

🡻 715/2009 17. bod odůvodnění

Na činnosti, která se očekává od sítě ENTSO pro zemní plyn, mají zájem všichni účastníci trhu. Nesmírně důležité jsou tedy účinné konzultační postupy, přičemž stávající struktury vytvořené za účelem jeho usnadnění a zefektivnění, jako například Evropské sdružení pro usměrňování výměny energie, národní regulační orgány či agentura, by měly hrát důležitou roli.

🡻 715/2009 18. bod odůvodnění (přizpůsobený)

⇨ nový

(17)Síť ENTSO pro zemní plyn by měla vypracovat, zveřejnit a pravidelně aktualizovat nezávazný desetiletý plán rozvoje sítě pro celéou Společenství ⌦ Unii ⌫ ⇨ na základě společného scénáře a vzájemně propojeného modelu⇦ (dále jen „plán rozvoje sítě pro celéou Společenství ⌦ Unii ⌫“), kterým bude zajištěna větší transparentnost při rozvoji plynárenské přepravní soustavy ve Společenství ⌦ Unii ⌫. Do tohoto plánu rozvoje sítě by měly být zahrnuty funkční plynárenské přepravní soustavy a nezbytná regionální propojení, pokud mají tyto soustavy a tato propojení význam z obchodního hlediska nebo z hlediska bezpečnosti dodávek.

🡻 715/2009 19. bod odůvodnění

⇨ nový

(18)V zájmu posílení hospodářské soutěže prostřednictvím likvidních velkoobchodních trhů se zemním plynem je nezbytné, aby se mohlo se zemním plynem obchodovat nezávisle na poloze v rámci soustavy. Jediným způsobem, jak toho dosáhnout, je poskytnout uživatelům sítě volnost pro rezervaci vstupní a výstupní kapacity, a zajistit tak, aby přeprava zemního plynu probíhala prostřednictvím zón namísto smluvních cest. ⇨ Aby byla zajištěna volnost rezervovat kapacitu nezávisle ve vstupních a výstupních bodech, sazby stanovené pro jeden vstupní bod by proto neměly souviset se sazbou stanovenou pro jeden výstupní bod, a naopak by měly být nabízeny pro tyto body zvlášť, přičemž v sazbě by se do jedné ceny neměl spojovat vstupní a výstupní poplatek. ⇦ Ve prospěch režimů vstupů a výstupů za účelem usnadnění rozvoje hospodářské soutěže se již vyjádřila většina zúčastněných osob v průběhu 6. madridského fóra ve dnech 30. a 31. října 2002. Sazby by neměly záviset na trase přepravy. Sazba stanovená pro jeden či více bodů vstupu by proto neměla souviset se sazbou stanovenou pro jeden či více bodů výstupu a naopak.

⇩ nový

(19)Ačkoli jsou v nařízení Komise (EU) č. 312/2014, kterým se stanoví kodex sítě pro vyrovnávání plynu v přepravních sítích, poskytnuta pravidla pro stanovení technických pravidel, jež vytvářejí vyrovnávací režim, jsou u každého vyrovnávacího režimu, který se uplatňuje ve specifickém vstupně-výstupním systému, ponechány různé možnosti koncepce. Kombinace zvolených možností vede ke specifickému vyrovnávacímu režimu, který je použitelný ve specifickém vstupně-výstupním systému, jež se v současné době většinou odpovídají území členských států.

(20)Uživatelé sítě mají nést odpovědnost za vyrovnávání svých dodávek a odběrů, přičemž by byly zřízeny obchodní platformy, aby uživatelé sítě mohli s plynem snáze obchodovat. V zájmu lepší integrace plynů z obnovitelných zdrojů a nízkouhlíkových plynů do vstupně-výstupního systému by vyrovnávací zóna měla zahrnovat i úroveň distribuční soustavy. K obchodování s plynem mezi vyrovnávacími účty uživatelů sítě by mělo být využíváno virtuální obchodní místo.

🡻 715/2019 20. bod odůvodnění

(21)Odkazy na harmonizované přepravní smlouvy v souvislosti s nediskriminačním přístupem k síti provozovatelů přepravních soustav neznamenají, že podmínky přepravních smluv konkrétního provozovatele soustavy v členském státě musí být stejné jako u jiného provozovatele přepravní soustavy v daném nebo v jiném členském státě, pokud nejsou stanoveny minimální požadavky, které musí splňovat všechny přepravní smlouvy.

🡻 715/2009 21. bod odůvodnění

V plynárenských soustavách existuje značná míra smluvního překročení kapacity. Řízení překročení kapacity a zásady přidělování kapacity pro nové či nově sjednané smlouvy spočívají tedy v uvolnění nevyužité kapacity tím, že se uživatelům sítě umožní pronajmout nebo odprodat své smluvní kapacity, a v povinnosti provozovatelů přepravní soustavy nabídnout trhu nevyužitou kapacitu, a to alespoň v režimu na následující den a jako přerušitelnou kapacitu. Vzhledem k velkému podílu stávajících smluv a nutnosti vytvořit skutečně rovné podmínky pro uživatele nové i stávající kapacity je třeba, aby byly tyto zásady uplatňovány u veškeré smluvní kapacity, včetně stávajících smluv.

🡻 715/2019 22. bod odůvodnění

Ačkoliv v současné době nepředstavuje fyzické překročení kapacity sítí ve Společenství problém, může se jím stát v budoucnu. Proto je důležité stanovit pro takové situace základní zásadu pro přidělování překročené kapacity.

🡻 715/2009 23. bod odůvodnění

Sledování trhu prováděné v posledních letech národními regulačními orgány a Komisí ukázalo, že současné požadavky na transparentnost a pravidla pro přístup k infrastruktuře jsou nedostatečné pro vytvoření skutečného, dobře fungujícího, otevřeného a účinného vnitřního trhu se zemním plynem.

🡻 715/2019 24. bod odůvodnění

(22)Je nutný rovný přístup k informacím o fyzickém stavu a účinnosti soustavy, aby všichni účastníci trhu mohli vyhodnotit celkovou situaci v oblasti poptávky a nabídky a zjistit, jaké důvody má pohyb velkoobchodní ceny. To zahrnuje přesnější informace o nabídce a poptávce, kapacitě sítě, tocích a údržbě, vyrovnávání a o dostupnosti a využívání skladovacích zařízení. Jelikož tyto informace mají pro fungování trhu zásadní význam, je třeba zmírnit stávající omezení týkající se zveřejnění z důvodu zachování důvěrnosti.

🡻 715/2009 25. bod odůvodnění

(23)Požadavky na důvěrnost u informací citlivých z hlediska obchodu jsou zvláště důležité, pokud se jedná o údaje obchodní strategické povahy pro danou společnost, jestliže skladovací zařízení využívá pouze jeden uživatel nebo pokud se jedná o údaje týkající se výstupních bodů výstupu v rámci soustavy nebo podsoustavy, které nejsou připojeny k jiné přepravní nebo distribuční soustavě, ale k jedinému průmyslovému konečnému zákazníkovi, kde by zveřejnění těchto údajů znamenalo odkrytí důvěrných informací týkajících se výrobního procesu tohoto zákazníka.

🡻 715/2009 26. bod odůvodnění

(24)K posílení důvěry v trh je nezbytné, aby jeho účastníci měli jistotu, že pokud se dopustí zneužívání, budou na ně moci být uvaleny účinné, přiměřené a odrazující sankce. Příslušné orgány by měly mít pravomoci účinně prošetřit obvinění ze zneužívání trhu. Za tímto účelem je nezbytné, aby příslušné orgány měly přístup k informacím o rozhodnutích, která v souvislosti s provozními činnostmi učinily dodavatelské podniky. Na trhu se zemním plynem jsou provozovatelé soustav o všech těchto rozhodnutích informováni v podobě rezervací kapacity, nominací a realizovaných toků. Provozovatelé soustav by měli zajistit, aby tyto informace byly příslušným orgánům po určitou stanovenou dobu snadno dostupné. Příslušné orgány by měly navíc pravidelně sledovat, zda provozovatelé přenosových přepravních soustav dodržují příslušná pravidla.

🡻 715/2009 27. bod odůvodnění

⇨ nový

(25)Přístup k zařízením pro skladování zemního plynu a k zařízením se zkapalněným zemním plynem (dále jen „LNG“) je v některých členských státech nedostatečný, a proto je třeba zdokonalit uplatňování platných předpisů ⇨ , a to i v oblasti transparentnosti. Toto zdokonalení mělo zohlednit potenciál a využívání plynů z obnovitelných zdrojů a nízkouhlíkových plynů v těchto zařízeních na vnitřním trhu. ⇦ Ze sledování, které provedla Skupina evropských regulačních orgánů pro elektroenergetiku a plynárenství, vyplynulo, že dobrovolné pokyny provozovatelům skladovacích zařízení týkající se osvědčených postupů při zajišťování přístupu třetích osob stran, které byly všemi zúčastněnými osobami subjekty schváleny na madridském fóru, jsou uplatňovány nedostatečně, a je tedy nutné učinit je závaznými.

🡻 715/2019 28. bod odůvodnění

(26)V případě zemního plynu představují nediskriminační a transparentní systémy vyrovnávání používané provozovateli přepravních soustav důležité mechanismy zejména ve vztahu k novým účastníkům vstupujícím na trh, kteří mohou mít s vyrovnáváním svého celkového portfolia prodejů větší potíže než společnosti, které jsou na daném trhu již zavedené. Proto je nezbytné stanovit pravidla pro zajištění toho, aby provozovatelé přepravních soustav používali tyto mechanismy způsobem slučitelným s podmínkami nediskriminačního, transparentního a účinného přístupu k soustavě.

🡻 715/2009 29. bod odůvodnění

Obchodování s primárními právy na kapacitu představuje důležitou součást rozvoje konkurenčního trhu a vytváření likvidity. Toto nařízení by proto mělo stanovit základní pravidla vztahující se na tuto oblast obchodování.

🡻 715/2019 30. bod odůvodnění

⇨ nový

(27)Národní rRegulační orgány by měly zajistit dodržování pravidel obsažených v tomto nařízení ⇨ a v kodexech sítě ⇦ a v rámcových pokynech, které jsou podle něj přijaty.

🡻 715/2009 31. bod odůvodnění (přizpůsobený)

⇨ nový

(28)V rámcových pokynech připojených k tomuto nařízení jsou na základě „Druhých pokynů pro správnou praxi“ vymezena podrobná ⌦ podrobnější ⌫ prováděcí pravidla. Tato pravidla by se případně budou ⇨ měla ⇦ v průběhu doby vyvíjet s přihlédnutím k rozdílům mezi národními plynárenskými soustavami ⇨ a jejich rozvoji ⇦ .

🡻 715/2009 32. bod odůvodnění

(29)Při navrhování změn rámcových pokynů uvedených v příloze tohoto nařízení by měla Komise nejprve vést konzultace se všemi příslušnými osobami, jichž se rámcové pokyny týkají a které jsou zastoupeny profesními organizacemi, a s členskými státy v rámci madridského fóra.

🡻 715/2009 33. bod odůvodnění

(30)Členské státy a příslušné vnitrostátní orgány by měly Komisi poskytovat příslušné informace. Komise by měla s těmito informacemi nakládat jako s důvěrnými.

🡻 715/2019 34. bod odůvodnění (přizpůsobený)

⇨ nový

(31)Tímto nařízením ⇨ a kodexy sítě ⇦ a rámcovými pokyny přijatými v souladu s ním není dotčeno použití pravidel Společenství ⌦ Unie ⌫, které se týkají hospodářské soutěže.

🡻 715/2009 35. bod odůvodnění

11 Opatření nezbytná k provedení tohoto nařízení by měla být přijata v souladu s rozhodnutím Rady 1999/468/ES ze dne 28. června 1999 o postupech pro výkon prováděcích pravomocí svěřených Komisi.

🡻 715/2009 36. bod odůvodnění

Zejména je třeba zmocnit Komisi ke stanovení či přijetí rámcových pokynů pro zajištění minimálního stupně harmonizace, jenž je nezbytný pro dosažení cílů tohoto nařízení. Jelikož mají tato opatření obecný význam a jejich účelem je změnit jiné než podstatné prvky tohoto nařízení jeho doplněním o nové jiné než podstatné prvky, musejí být přijata regulativním postupem s kontrolou stanoveným v článku 5a rozhodnutí 1999/468/ES.

⇩ nový

(32)Členské státy a smluvní strany Energetického společenství by měly úzce spolupracovat ve všech záležitostech týkajících se rozvoje integrovaného regionu pro obchodování s plynem a neměly by přijímat žádná opatření, která ohrožují další integraci trhů se zemním plynem nebo bezpečnost dodávek členských států a smluvních stran.

(33)Provozovatelům přepravních soustav by mohlo být umožněno rezervovat zařízení pro skladování zemního plynu výhradně k plnění jejich úkolů a pro účely zabezpečení dodávek. Naplnění těchto strategických zásob by mohlo být provedeno společným nákupem prostřednictvím obchodní platformy uvedené v článku 10 nařízení Komise (EU) č. 312/2014, aniž jsou dotčena pravidla Unie v oblasti hospodářské soutěže. Provozovatelé přepravních soustav by měli mít možnost zemní plyn vytěžit pouze pro účely plnění svých úkolů nebo v případě vyhlášeného stavu nouze, jak je uvedeno v čl. 11 odst. 1 uvedeného nařízení, aby nedošlo k narušení řádného fungování trhu.

(34)Uskuteční-li se integrace regionálních trhů, příslušní provozovatelé přepravních soustav a regulační orgány by se měli zabývat otázkami s přeshraničním dopadem, jako jsou struktury sazeb, vyrovnávací režim, kapacity ve zbývajících přeshraničních bodech, investiční plány, jakož i plnění úkolů provozovatelů přepravní soustavy a regulačních orgánů.

(35)Transformace energetiky a pokračující integrace trhu s plynem budou vyžadovat další transparentnost, pokud jde o povolené nebo cílové výnosy provozovatele přepravní soustavy. Na těchto informacích bude založena řada rozhodnutí týkajících se sítí zemního plynu. Například převod přepravních aktiv ze sítě zemního plynu do vodíkové sítě nebo zavedení vyrovnávacího mechanismu (ITC) mezi provozovateli přepravních soustav vyžaduje větší transparentnost, než je tomu doposud. Posouzení vývoje sazeb v dlouhodobém horizontu navíc vyžaduje vyjasnění poptávky po zemním plynu i odhadů nákladů. To by měla umožnit transparentnost ve vztahu k povoleným výnosům. Regulační orgány by měly zejména poskytovat informace o metodice použité pro výpočet výnosů provozovatelů přepravních soustav, hodnoty jejich regulační báze aktiv a jejího odpisování v průběhu času, hodnoty provozních výdajů, kapitálových nákladů uplatňovaných na provozovatele přepravních soustav, jakož i pro výpočet uplatňovaných pobídek a prémií.

(36)Výdaje provozovatelů přepravních soustav jsou převážně fixními náklady. Jejich obchodní model a stávající vnitrostátní regulační rámce vycházejí z předpokladu dlouhodobého využívání jejich sítí s dlouhou dobou odpisování (30 až 60 let). V souvislosti s transformací energetiky by proto regulační orgány měly mít možnost předvídat pokles poptávky po plynu, aby včas upravily regulační opatření a zabránily situaci, kdy návratnost nákladů provozovatelů přepravní soustavy prostřednictvím sazeb ohrožuje cenovou dostupnost pro spotřebitele v důsledku rostoucího poměru fixních nákladů k poptávce po plynu. V případě potřeby by mohl být například změněn profil odpisů nebo odměna za přepravní aktiva.

(37)Měla by se zvýšit transparentnost povolených nebo cílových výnosů provozovatelů přepravních soustav, aby se umožnilo referenční srovnávání a posouzení ze strany uživatelů sítě. Větší transparentnost by měla rovněž usnadnit přeshraniční spolupráci a zavedení vyrovnávacích mechanismů mezi provozovateli buď pro regionální integraci, nebo pro uplatňování slev u sazeb na plyny z obnovitelných zdrojů a nízkouhlíkové plyny, jak je stanoveno v tomto nařízení.

(38)Aby bylo možné využít pro výrobu plynů z obnovitelných zdrojů a nízkouhlíkových plynů co nejhospodárnějších míst, měli by uživatelé soustavy využívat slev z přepravních sazeb založených na kapacitě. Měly by zahrnovat slevu na vtláčení ze zařízení na výrobu plynů z obnovitelných zdrojů a nízkouhlíkových plynů, slevu na sazby ve vstupních a výstupních bodech skladovacích zařízení a slevu na přeshraniční sazbu a vstupní body ze zařízení LNG. V případě změny hodnoty slev, které nemají přeshraniční povahu, musí regulační orgán vyvážit zájem mezi uživateli sítí a provozovateli sítí s přihlédnutím ke stabilním finančním rámcům obzvláště pro stávající investice, zejména pro zařízení na výrobu energie z obnovitelných zdrojů. Je-li to možné, měly by být ukazatele nebo podmínky pro změnu slevy poskytnuty s dostatečným předstihem před přijetím jakéhokoli rozhodnutí o změně slevy. Tato sleva by neměla mít vliv na obecnou metodiku stanovování sazeb, nýbrž by měla být k příslušné sazbě poskytnuta následně. Pro využití slevy by uživatelé sítě měli předkládat provozovateli přepravní soustavy požadované informace na základě certifikátu, který by byl propojen s databází Unie.

(39)Snížení výnosů plynoucí z uplatnění slev se považuje za všeobecné snížení příjmů, například z nižšího prodeje kapacity, a je třeba je včas kompenzovat prostřednictvím sazeb, například zvýšením specifických sazeb podle obecných pravidel obsažených v článku 15 tohoto nařízení. Komise by měla být zmocněna ke změně úrovní slev prostřednictvím aktů v přenesené pravomoci s cílem zmírnit strukturální nerovnováhu výnosů provozovatelů přepravních soustav.

(40)Za účelem zvýšení účinnosti distribučních sítí zemního plynu v Unii a zajištění úzké spolupráce s provozovateli přepravních soustav a sítě ENTSO pro zemní plyn by měl být zřízen subjekt provozovatelů distribučních soustav v Unii (dále jen „subjekt EU DSO“), který zahrnuje rovněž provozovatele distribučních sítí zemního plynu. Úkoly subjektu EU DSO by měly být přesně vymezeny a jeho pracovní metody by měly zajistit účinnost, transparentnost a reprezentativnost mezi provozovateli distribuční soustavy. Subjekt EU DSO by měl úzce spolupracovat s ENTSO pro zemní plyn při přípravě a provádění případných kodexů sítě a měl by vykonávat činnosti zaměřené na poskytování pokynů mimo jiné v oblasti integrace distribuované výroby nebo v jiných oblastech, které se týkají správy distribučních sítí.

(41)Provozovatelé distribučních soustav hrají důležitou úlohu, pokud jde o integraci plynů z obnovitelných zdrojů a nízkouhlíkových plynů do soustavy, neboť k distribuční síti je připojena například přibližně polovina výrobní kapacity biometanu. Aby se usnadnila účast těchto plynů na velkoobchodním trhu, měla by mít výrobní zařízení připojená k distribuční soustavě ve všech členských státech přístup k virtuálnímu obchodnímu místu. Navíc v souladu s ustanoveními tohoto nařízení by provozovatelé distribučních soustav a přepravních soustav měli spolupracovat, aby umožnili zpětný tok z distribuční do přepravní sítě nebo aby zajistili integraci distribuční soustavy alternativními prostředky, které mají rovnocenný účinek, aby se usnadnila integrace trhu s plyny z obnovitelných zdrojů a nízkouhlíkovými plyny.

(42)Začlenění rostoucích objemů plynů z obnovitelných zdrojů a nízkouhlíkových plynů do evropské soustavy zemního plynu změní kvalitu zemního plynu přepravovaného a spotřebovávaného v Evropě. Pro zajištění neomezeného přeshraničního toku zemního plynu, zachování interoperability trhů a umožnění integrace trhu je nezbytné zvýšit transparentnost kvality plynu a nákladů na její řízení, zajistit harmonizovaný přístup k úlohám a povinnostem regulačních orgánů a provozovatelů soustav a posílit přeshraniční koordinaci. Při zajištění harmonizovaného přístupu ke kvalitě plynu pro přeshraniční propojovací body by měla být zachována flexibilita členských států, pokud jde o uplatňování norem kvality plynu v jejich vnitrostátních soustavách zemního plynu.

(43)Přimíchávání vodíku do soustavy zemního plynu je méně účinné ve srovnání s použitím vodíku v čisté podobě a snižuje jeho hodnotu. Ovlivňuje rovněž provoz plynárenské infrastruktury, využití konečnými uživateli a interoperabilitu přeshraničních soustav. Mělo by být zachováno rozhodování členských států o tom, zda používat přimíchávání vodíku ve vnitrostátních soustavách zemního plynu. Harmonizovaný přístup k přimíchávání vodíku do soustavy zemního plynu ve formě celounijního povoleného stropu v přeshraničních propojovacích bodech mezi členskými státy Unie, kde by provozovatelé přepravních soustav museli přijímat zemní plyn, do něhož by byl přimíchán vodík v úrovni nižší než uvedený strop, by zároveň omezil riziko segmentace trhu. Sousední přepravní soustavy by měly mít i nadále možnost dohodnout se na vyšších úrovních přimíchávání vodíku pro přeshraniční propojovací body.

(44)Pro usnadnění účinné přepravy zemního plynu napříč soustavami zemního plynu v rámci Unie, a tím i pro větší integraci vnitřního trhu je nezbytná úzká přeshraniční koordinace a postup urovnávání sporů mezi provozovateli přepravních soustav týkajících se kvality plynu, včetně příměsí biometanu a vodíku. K řádnému fungování otevřeného a účinného vnitřního trhu se zemním plynem by měly přispět zvýšené požadavky na transparentnost parametrů kvality plynu, včetně spalného tepla, Wobbeho indexu a obsahu kyslíku, jakož i na příměsi vodíku a jejich vývoj v průběhu času ve spojení s povinnostmi v oblasti sledování a podávání zpráv.

(45)S cílem změnit jiné než podstatné prvky tohoto nařízení, včetně jeho doplnění, pokud jde o jiné než podstatné prvky některých specifických oblastí, jež jsou klíčové pro integraci trhu, by měla být na Komisi přenesena pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 Smlouvy o fungování Evropské unie. Je obzvláště důležité, aby Komise vedla v rámci přípravné činnosti odpovídající konzultace, a to i na odborné úrovni, a aby tyto konzultace probíhaly v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů 12 . Pro zajištění rovné účasti na vypracovávání aktů v přenesené pravomoci by měl obdržet Evropský parlament a Rada veškeré dokumenty současně s odborníky z členských států a jejich odborníci by měli mít automaticky přístup na setkání skupin odborníků Komise, jež se věnují přípravě aktů v přenesené pravomoci.

(46)Nařízení Komise (EU) 2015/703 13 stanoví pravidla pro interoperabilitu a předávání údajů pro soustavu zemního plynu, zejména pokud jde o propojovací dohody, včetně pravidel pro řízení toků, zásad pro měření množství a kvality plynu, pravidel pro proces sesouhlasení a pro přidělování množství plynu, postupů sdělování informací v případě mimořádných událostí; pro společný soubor jednotek, kvalitu plynu, včetně pravidel pro řízení omezení přeshraničního obchodu v důsledku rozdílů v kvalitě plynu a v důsledku rozdílů v odorizaci, krátkodobého a dlouhodobého sledování kvality plynu a poskytování informací; pro předávání údajů a podávání zpráv o kvalitě plynu; pro transparentnost, komunikaci, poskytování informací a spolupráci mezi příslušnými účastníky trhu.

(47)Aby se v Unii zajistilo optimální řízení vodíkové sítě a umožnilo v Unii přeshraniční obchodování s vodíkem a jeho přeshraniční dodávky, měla by být zřízena Evropská síť provozovatelů vodíkových sítí (dále jen „síť ENNOH“). Síť ENNOH by měla plnit své úkoly v souladu s pravidly Unie v oblasti hospodářské soutěže. Úkoly sítě ENNOH by měly být přesně vymezeny a její pracovní metody by měly zajistit, že funguje efektivně, transparentně a reprezentativně. Kodexy sítě vypracované sítí ENNOH by neměly nahradit nezbytné vnitrostátní kodexy sítě v jiných než přeshraničních otázkách.

(48)Do zřízení sítě ENNOH by měla vzniknout dočasná platforma pod vedením Komise, která by zahrnovala agenturu ACER a všechny příslušné účastníky trhu, včetně sítě ENTSO pro zemní plyn, sítě ENTSO pro elektřinu a subjektu EU DSO. Tato platforma by měla podporovat činnost zabývající se otázkami rozsahu a vývoje relevantními pro výstavbu vodíkové sítě a trhů, ovšem neměla by mít formální rozhodovací pravomoci. Platforma by měla být zrušena, jakmile bude zřízena síť ENNOH. Do zřízení sítě ENNOH bude za vývoj plánů rozvoje sítí pro celou Unii, včetně vodíkových sítí, odpovídat síť ENTSO pro zemní plyn.

(49)Aby byla zajištěna větší transparentnost při rozvoji vodíkové sítě v Unii, měla by síť ENNOH vypracovat, zveřejnit a pravidelně aktualizovat nezávazný desetiletý plán rozvoje vodíkové sítě pro celou Unii, který by byl zaměřený na potřeby rozvíjejících se trhů s vodíkem. Do tohoto plánu rozvoje sítě by měly být zahrnuty funkční vodíkové přepravní sítě a nezbytná regionální propojení, pokud mají význam z obchodního hlediska. Za účelem vypracování seznamů projektů společného zájmu by se síť ENNOH měla podílet na vypracování analýzy nákladů a přínosů energetického systému v celé šíři včetně vzájemně propojeného modelu trhu s energií, který zahrnuje infrastrukturu pro přenos a přepravu elektřiny, zemního plynu a vodíku, jakož i skladování, LNG a vodíkové terminály a elektrolyzéry, na vypracování scénářů desetiletých plánů rozvoje sítě a zprávy o zjišťování nedostatků v infrastruktuře, jak je stanoveno v článcích 11, 12 a 13 [nařízení TEN-E podle návrhu COM(2020) 824 final]. Za tímto účelem by měla síť ENNOH úzce spolupracovat se sítí ENTSO pro elektřinu a se sítí ENTSO pro zemní plyn, aby usnadnila integraci systému. Síť ENNOH by měla tyto úkoly provádět poprvé za účelem vypracování 8. seznamu projektů společného zájmu za předpokladu, že bude funkční a bude schopna poskytnout nezbytné podklady pro desetiletý plán rozvoje sítě do roku 2026.

(50)Na činnosti, která se očekává od sítě ENNOH pro zemní plyn, mají zájem všichni účastníci trhu. Nesmírně důležité jsou proto účinné konzultační postupy. Síť ENNOH by měla ve spolupráci s dalšími příslušnými účastníky trhu a jejich sdruženími usilovat o získávání zkušeností s plánováním, rozvojem a provozem infrastruktury a měla by je dále rozvíjet i začleňovat do svých pracovních zkušeností.

(51)Vzhledem k tomu, že účinnějšího pokroku lze dosáhnout přístupem na regionální úrovni, měli by provozovatelé vodíkových sítí zřídit v rámci celkové struktury spolupráce regionální struktury a zároveň zajistit, aby byly výsledky na regionální úrovni slučitelné s kodexy sítě a nezávaznými desetiletými plány rozvoje sítě na úrovni Unie. Členské státy by měly podporovat spolupráci a sledovat účinnost sítě na regionální úrovni.

(52)Požadavky na transparentnost jsou nezbytné k zajištění toho, aby se mezi účastníky trhu mohla prohlubovat důvěra ve vznikající trhy s vodíkem v Unii. Je nutný rovný přístup k informacím o fyzickém stavu a fungování vodíkové soustavy, aby všichni účastníci trhu mohli vyhodnotit celkovou situaci v oblasti poptávky a nabídky a zjistit důvody vývoje tržní ceny. Informace by měly být vždy zveřejňovány smysluplným, snadno přístupným a nediskriminačním způsobem.

(53)Síť ENNOH zřídí centrální internetovou platformu pro zpřístupnění všech údajů, které jsou relevantní pro účastníky trhu k získání účinného přístupu k síti.

(54)Podmínky přístupu k vodíkovým sítím v rané fázi vývoje trhu by měly uživatelům sítí zajistit účinný provoz, nediskriminaci a transparentnost a současně zachovat dostatečnou flexibilitu pro provozovatele. Omezení maximální doby trvání smluv o kapacitě by mělo snížit riziko smluvního překročení a nadměrné rezervace kapacity.

(55)Aby byl uživatelům sítě zajištěn nediskriminační přístup a transparentnost, měly by být stanoveny obecné podmínky pro poskytování přístupu třetích stran k zařízením pro skladování vodíku a vodíkovým terminálům.

(56)Provozovatelé vodíkových sítí by měli spolupracovat, aby vytvořili kodexy sítě pro poskytování a řízení transparentního a nediskriminačního přeshraničního přístupu k sítím a zajistili koordinovaný rozvoj sítě v Unii, včetně vytváření propojovacích kapacit. Kodexy sítě by měly být v souladu s nezávaznými rámcovými pokyny vypracovanými agenturou ACER. Agentura ACER by se měla na skutkovém základě zapojit do přezkumu návrhu kodexů sítě, včetně jejich souladu s nezávaznými rámcovými pokyny, a měla by mít možnost tyto kodexy doporučit Komisi k přijetí. Dále by měla agentura ACER provádět posuzování změn kodexů sítě, přičemž by měla mít možnost doporučit je Komisi k přijetí. Provozovatelé vodíkových sítí by měli provozovat své sítě podle těchto kodexů sítě.

(57)Účelem kodexů sítě vypracovaných sítí Evropskou sítí provozovatelů vodíkových sítí není nahradit nezbytné vnitrostátní kodexy sítě v jiných než přeshraničních otázkách.

(58)Kvalita vodíku přepravovaného a spotřebovávaného v Evropě se může lišit v závislosti na výrobní technologii a zvláštnostech přepravy. Harmonizovaný přístup na úrovni Unie k řízení kvality vodíku v přeshraničních propojovacích vedeních by proto měl vést k přeshraničnímu toku vodíku a k integraci trhu.

(59)Pokud to regulační orgán považuje za nezbytné, provozovatelé vodíkových sítí by mohli být odpovědni za řízení kvality vodíku ve svých sítích v rámci platných norem kvality vodíku, aby tak byla zajištěna spolehlivá a stabilní kvalita vodíku koncovým spotřebitelům.

(60)Pro usnadnění účinné přepravy vodíku napříč vodíkovými sítěmi v rámci Unie, a tím i pro větší integraci vnitřního trhu, je nezbytná úzká přeshraniční koordinace a postup urovnávání sporů mezi provozovateli vodíkové soustavy. K řádnému fungování otevřeného a účinného vnitřního trhu se zemním plynem by měly přispět zvýšené požadavky na transparentnost parametrů kvality vodíku a jejich vývoj v průběhu času ve spojení s povinnostmi v oblasti sledování a podávání zpráv.

(61)Za účelem zajištění jednotných podmínek k uplatňování tohoto nařízení by měly být Komisi svěřeny prováděcí pravomoci v souladu s článkem 291 Smlouvy o fungování EU. Tyto pravomoci by měly být vykonávány v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 14 .

(62)V zájmu zajištění účinného provozu evropských vodíkových sítí by provozovatelé vodíkových sítí měli být odpovědní za provoz, údržbu a rozvoj vodíkové přepravní sítě v úzké spolupráci s dalšími provozovateli vodíkových sítí, jakož i s dalšími provozovateli soustav, s nimiž jsou jejich sítě propojeny, a to i za účelem usnadnění integrace energetického systému.

(63)Je v zájmu fungování vnitřního trhu, aby existovaly normy, které jsou harmonizovány na úrovni Unie. Jakmile je zveřejněn odkaz na takovou normu v Úředním věstníku Evropské unie, mělo by její dodržení zakládat předpoklad shody s odpovídajícími požadavky stanovenými v prováděcích opatřeních přijatých na základě tohoto nařízení, ačkoli by měly být povoleny i jiné způsoby prokazování této shody. V souladu s článkem 10 nařízení č. 1025/2012 může Evropská komise požádat evropské normalizační organizace, aby vypracovaly technické specifikace, evropské normy a harmonizované evropské normy. Jednou z hlavních úloh harmonizovaných norem by mělo být pomáhat provozovatelům při uplatňování prováděcích opatření přijatých podle tohoto nařízení a přepracovaného znění směrnice o plynu podle návrhu COM(2021) xxx.

(64)Aby byly plně zohledněny požadavky konečných uživatelů vodíku na jeho kvalitu, budou muset technické specifikace a normy pro kvality vodíku ve vodíkové síti zohlednit již existující normy stanovující takovéto požadavky konečných uživatelů (například norma EN 17124).

(65)Provozovatelé vodíkové soustavy by měli vybudovat dostatečnou přeshraniční kapacitu pro přepravu vodíku, která by vyhovovala všem ekonomicky přiměřeným a technicky proveditelným požadavkům na tuto kapacitu, a umožnila tak integraci trhu.

(66)Agentura ACER by měla zveřejnit zprávu o sledování překročení kapacity.

(67)S ohledem na potenciál vodíku jako nosiče energie a na možnost, že se členské státy zapojí do obchodu s vodíkem se třetími zeměmi, je nezbytné vyjasnit, že mezivládní dohody v oblasti energetiky týkající se plynu, na něž se vztahují oznamovací povinnosti v souladu s rozhodnutím (EU) 2017/684, zahrnují mezivládní dohody týkající se vodíku, včetně vodíkových sloučenin, jako jsou amoniak a tekuté organické nosiče vodíku.

(68)V reakci na významné zvýšení cen energie v celé EU, které bylo zaznamenáno na podzim 2021, a jeho negativní dopady, sdělení Komise ze dne 13. října 2021 s názvem „Řešení nárůstu cen energie: soubor opatření a podpory“ zdůraznilo význam účinného a řádně fungujícího vnitřního trhu s energií a účinného využívání skladování plynu v Evropě na celém jednotném trhu. Ve sdělení bylo rovněž zdůrazněno, že lepší koordinace bezpečnosti přeshraničních dodávek má zásadní význam pro odolnost vůči budoucím otřesům. Ve dnech 20. a 21. října 2021 přijala Evropská rada závěry, v nichž vyzvala Komisi, aby urychleně zvážila opatření, která zvýší odolnost energetického systému EU a vnitřního trhu s energií, a to včetně opatření, která zvyšují bezpečnost dodávek. S cílem přispět k důsledné a včasné reakci na tuto krizi a možné nové krize na úrovni Unie by do tohoto nařízení a do nařízení (EU) 2017/1938 měla být zavedena zvláštní pravidla pro zlepšení spolupráce a odolnosti, zejména pokud jde o pravidla týkající se lepší koordinace skladování a solidarity.

(69)Analýza fungování skladovacích kapacit v rámci regionálních společných posouzení rizik by měla být založena na objektivních posouzeních potřeb v oblasti bezpečnosti dodávek, přičemž by měla být řádně zohledněna přeshraniční spolupráce a povinnosti v oblasti solidarity podle tohoto nařízení. Měla by rovněž zohlednit význam zamezení uvíznutí aktiv při přechodu na čistou energii a přihlédnout k cíli snížit závislost Unie na externích dodavatelích fosilních paliv. Analýza by měla zahrnovat posouzení rizik spojených s kontrolou infrastruktury pro skladování ze strany subjektů ze třetích zemí. Měla by zohlednit možnost využívat skladovací zařízení v jiných členských státech, jakož i možnost zavést pro provozovatele přepravních soustav společné zadávání veřejných zakázek na strategické zásoby pro stavy nouze za předpokladu, že budou dodrženy podmínky tohoto nařízení. Regionální společná posouzení rizik a vnitrostátní posouzení rizik by měla být vzájemně v souladu s cílem určit opatření vnitrostátních preventivních plánů a plánů pro stav nouze v souladu s tímto nařízením a zajistit, aby žádná přijatá opatření neohrožovalas bezpečnost dodávek v jiných členských státech a nepřiměřeně nebránila účinnému fungování trhu se zemním plynem. Neměla by například blokovat nebo omezovat využívání přeshraničních přepravních kapacit.

(70)Spolupráce členských států se smluvními stranami Smlouvy o Energetickém společenství 15 , které mají dostupné velké skladovací kapacity, by mohla podpořit opatření v případech, kdy skladování v Unii není proveditelné ani nákladově efektivní. Může zahrnovat možnost zvážit využití těchto skladovacích kapacit nacházejících se mimo Unii v rámci příslušného společného posouzení rizik. Členské státy mohou požádat příslušné regionální skupiny zabývající se riziky, aby pozvaly odborníky ze třetí země na jejich ad hoc zasedání , aniž by vytvořily precedens pravidelné a plné účasti.

(71)Společné zadávání veřejných zakázek na strategické zásoby několika provozovateli přepravních soustav z různých členských států by mělo být navrženo tak, aby mohlo být použito v případě stavu nouze na úrovni Unie nebo regionu jako součást opatření koordinovaných Komisí podle čl. 12 odst. 3 nařízení (EU) 2017/1938. Provozovatelé přepravních soustav, kteří provádějí společné zadávání veřejných zakázek na strategické zásoby, zajistí, aby každá dohoda o společném nákupu byla v souladu s pravidly EU v oblasti hospodářské soutěže, a zejména s požadavky článku 101 Smlouvy o fungování EU. Oznámením provedeným za účelem posouzení souladu s tímto nařízením není dotčeno případné oznamování podpor poskytnutých státy podle čl. 108 odst. 3 Smlouvy o fungování EU.

(72)Evropské odvětví energetiky prochází důležitým přechodem na dekarbonizované hospodářství, přičemž se snaží zajistit bezpečnost dodávek energie a konkurenceschopnost. Zatímco kybernetická bezpečnost v pododvětví elektroenergetiky již pokročila díky kodexu sítě pro přeshraniční tok elektřiny, k zajištění bezpečnosti evropského energetického systému jsou zapotřebí závazná odvětvová pravidla pro pododvětví plynu.

(73)Jak vyplývá z celounijní simulace z let 2017 a 2021, regionální spolupráce a solidární opatření mají zásadní význam pro zajištění odolnosti Unie v případě vážného zhoršení situace v oblasti dodávek. Solidární opatření by měla za všech situací zajistit přeshraniční dodávky zákazníkům chráněným v rámci solidarity, jako jsou domácnosti. Členské státy by měly přijmout nezbytná opatření pro provádění ustanovení týkajících se mechanismu solidarity, a to i prostřednictvím dohody dotčených členských států na technických, právních a finančních ujednáních. Členské státy by měly uvést podrobnosti těchto ujednání ve svých plánech pro stav nouze. V případě členských států, které se nedohodly na nezbytné dvoustranné dohodě, by měl být v zájmu zajištění takto účinné solidarity použit standardní vzor podle tohoto nařízení.

(74)V důsledku těchto opatření proto může členskému státu vzniknout povinnost vyplatit kompenzaci těm, kteří byli těmito opatřeními dotčeni. Aby bylo zajištěno, že kompenzace vyplacená členským státem žádajícím o solidární pomoc členskému státu poskytujícímu solidární pomoc byla spravedlivá a přiměřená, měl by mít vnitrostátní regulační orgán pro energetiku nebo vnitrostátní orgán pro hospodářskou soutěž jakožto nezávislý orgán pravomoc provádět audit požadované a vyplacené kompenzace a v případě potřeby požádat o opravu.

🡻 715/2009 37. bod odůvodnění (přizpůsobený)

(75)Jelikož cíle tohoto nařízení, totiž stanovení spravedlivých pravidel pro podmínky přístupu k plynárenským přepravním soustavám, skladovacím zařízením a zařízením LNG, nemůže být uspokojivě dosaženo na úrovni členských států, a ⌦ nýbrž ⌫ proto ⌦ spíše jej, z důvodu rozsahu a účinků akce, ⌫ jej může být lépe dosaženo na úrovni Společenství ⌦ Unie ⌫, může Společenství ⌦ Unie ⌫ přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy ⌦ o Evropské unii ⌫. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku nepřekračuje toto nařízení rámec toho, co je nezbytné pro dosažení uvedeného cíle.

🡻 715/2009 38. bod odůvodnění (přizpůsobený)

Vzhledem k rozsahu změn, které se provádějí v nařízení (ES) č. 1775/2005, je z důvodu jasnosti a přehlednosti žádoucí, aby byla příslušná ustanovení přepracována v jednom novém nařízení,

🡻 715/2009 (přizpůsobený)

⇨ nový

PŘIJALY TOTO NAŘÍZENÍ:

KAPITOLA I

⌦ Předmět, oblast působnosti a definice ⌫

Článek 1

Předmět a oblast působnosti

Toto nařízení:

a)stanoví nediskriminační pravidla pro podmínky přístupu k plynárenským přepravním ⇨ a vodíkovým ⇦ soustavám s přihlédnutím ke zvláštnostem národních a regionálních trhů, aby bylo zajištěno řádné fungování vnitřního trhu se ⇨ plyny ⇦ zemním plynem; ⇨ a ⇦

b)stanoví nediskriminační pravidla pro podmínky přístupu k zařízením LNG a skladovacím zařízením s přihlédnutím ke zvláštnostem národních a regionálních trhů; a

c)usnadňuje vytvoření dobře fungujícího a transparentního velkoobchodního trhu s vysokou úrovní bezpečnosti dodávek ⇨ plynů ⇦ zemního plynu a stanoví mechanismy pro harmonizaci pravidel pro přístup k síti v rámci přeshraničního obchodu se ⇨ plyny ⇦ zemním plynem.

Cíle uvedené v prvním pododstavci zahrnují stanovení harmonizovaných zásad pro sazby či metody jejich výpočtu, pro přístup k soustavě ⇨ zemního plynu ⇦, nikoliv však ke skladovacím zařízením, zavedení služeb pro přístup třetích osob stran a harmonizované zásady pro přidělování kapacity a řízení překročení kapacity, stanovení požadavků na transparentnost, pravidla pro vyrovnávání, vyrovnávací poplatky a usnadnění obchodování s kapacitou.

Toto nařízení se s výjimkou čl. 3119 odst. 54 vztahuje pouze na skladovací zařízení pro skladování ⇨ zemního plynu a vodíku ⇦ , na něž se vztahuje čl. 29 spadající podle čl. 33 odst. 3 nebo 4 směrnice 2009/73/ES ⌦ přepracovaného znění směrnice o plynu podle návrhu COM(2021) xxx ⌫.

Členské státy mohou určit subjekt nebo orgán zřízený v souladu se směrnicí 2009/73/ES ⌦ přepracovaným zněním směrnice o plynu uvedeným v COM xxx ⌫, jenž splňuje požadavky tohoto nařízení, za účelem výkonu jedné nebo více funkcí, které obvykle náležejí provozovateli přepravní soustavy ⇨ nebo provozovateli vodíkové sítě ⇦. Tento subjekt nebo orgán podléhá certifikaci podle článku 133 tohoto nařízení a musí být určen podle článku 65 10 směrnice 2009/73/ES ⌦ přepracovaného znění směrnice o plynu podle návrhu COM(2021) xxx ⌫.

Článek 2

Definice

1.Pro účely tohoto nařízení se rozumí:

⇩ nový

(1)„regulační bází aktiv“ všechna síťová aktiva provozovatele sítě využívaná k poskytování regulovaných síťových služeb, která jsou zohledněna při výpočtu výnosů ze síťových služeb;

🡻 715/2009 (přizpůsobený)

⇨ nový

(2)(1)„přepravou“ přeprava zemního plynu sítí, tvořenou zejména vysokotlakými plynovody, nikoli těžební plynovodní sítí, ani částmi vysokotlakých plynovodů používaných především v rámci místní distribuce zemního plynu, pro jeho dopravu k zákazníkům, ale nikoli pro dodávku;

(3)(2)„přepravní smlouvou“ smlouva, kterou provozovatel přepravní soustavy ⇨ nebo provozovatel vodíkové sítě ⇦ uzavírá s uživatelem sítě za účelem ⇨ služeb týkajících se přepravy plynů ⇦přepravy;

(4)(3)„kapacitou“ maximální průtok vyjádřený v běžných metrech krychlových za jednotku času nebo v jednotkách energie za jednotku času, na který má uživatel sítě na základě přepravní smlouvy právo;

(5)(4)„nevyužitou kapacitou“ pevná kapacita, kterou uživatel sítě získal podle přepravní smlouvy, ale kterou nenominoval ve lhůtě stanovené ve smlouvě;

(6)(5)„řízením překročení kapacity“ řízení portfolia kapacity provozovatele přepravní soustavy za účelem optimálního a maximálního využití technické kapacity a včasného zjišťování budoucího překročení kapacity a bodů nasycení;

(7)(6)„sekundárním trhem“ trh s kapacitou obchodovanou mimo primární trh;

(8)(7)„nominací“ oznámení, kterým uživatel sítě provozovateli přepravní soustavy předem ohlašuje skutečný průtok, který chce do soustavy dodat nebo z ní odebrat;

(9)(8)„renominací“ následné oznámení opravené nominace;

(10)(9)„integritou soustavy“ takový stav přepravní soustavy včetně nezbytných přepravních zařízení, ve kterém tlak a kvalita jakost zemního plynu ⇨ nebo vodíku ⇦ zůstává v rozmezí minimálních a maximálních limitů stanovených provozovatelem přepravní soustavy, takže přeprava zemního plynu ⇨ nebo vodíku ⇦ je po technické stránce zaručena;

(11)(10)„vyrovnávacím obdobím“ období, ve kterém musí jednotliví uživatelé sítě vyrovnat odběr určitého množství ⇨ plynů ⇦ zemního plynu vyjádřeného v jednotkách energie dodávkou vtláčením stejného množství ⇨ plynů ⇦ zemního plynu do přepravní soustavy v souladu s přepravní smlouvou nebo kodexem sítě;

(12)(11)„uživatelem sítě“ zákazník nebo potenciální zákazník provozovatele přepravní soustavy a samotní provozovatelé přepravních soustav, pokud je to potřebné pro výkon jejich funkce ve vztahu k přepravě ⇨ zemního plynu a vodíku ⇦;

(13)(12)„přerušitelnými službami“ služby nabízené provozovatelem přepravní soustavy ⇨ nebo provozovatelem vodíkové sítě⇦v souvislosti s přerušitelnou kapacitou;

(14)(13)„přerušitelnou kapacitou“ kapacita přepravy zemního plynu, kterou může provozovatel přepravní soustavy ⇨ nebo provozovatel vodíkové sítě ⇦ v souladu s podmínkami přepravní smlouvy přerušit;

(15)(14)„dlouhodobými službami“ služby nabízené provozovatelem přepravní soustavy ⇨ nebo provozovatelem vodíkové sítě ⇦ na dobu jednoho roku a delší;

(16)(15)„krátkodobými službami“ služby nabízené provozovatelem přepravní soustavy ⇨ nebo provozovatelem vodíkové sítě⇦ na dobu kratší než jeden rok;

(17)(16)„pevnou kapacitou“ kapacita přepravy zemního plynu, která je provozovatelem přepravní soustavy ⇨ nebo provozovatelem vodíkové sítě ⇦ smluvně zaručená jako nepřerušitelná;

(18)(17)„pevnými službami“ služby nabízené provozovatelem přepravní soustavy ⇨ nebo provozovatelem vodíkové sítě⇦ v souvislosti s pevnou kapacitou;

(19)(18)„technickou kapacitou“ maximální pevná kapacita, kterou ⇨ lze ⇦ může provozovatel přepravní soustavy nabídnout uživatelům sítě s přihlédnutím k integritě soustavy a provozním požadavkům na přepravní soustavu ⇨ nebo vodíkovou síť ⇦;

(20)(19)„smluvní kapacitou“ kapacita, kterouá provozovatel přepravní soustavy přidělil ⇨ byla přidělena ⇦ uživateli sítě na základě přepravní smlouvy;

(21)(20)„dostupnou kapacitou“ část technické kapacity, která není přidělena a je v danou chvíli v soustavě ještě k dispozici;

(22)(21)„smluvním překročením kapacity“ situace, kdy výše poptávky po pevné kapacitě překračuje technickou kapacitu;

(23)(22)„primárním trhem“ trh s kapacitou obchodovanou přímo provozovatelem přepravní soustavy ⇨ nebo provozovatelem vodíkové sítě ⇦;

(24)(23)„fyzickým překročením kapacity“ situace, kdy v určitém okamžiku výše poptávky po skutečných dodáních překračuje technickou kapacitu;

(25)(24)„kapacitou zařízení LNG“ kapacita terminálu ⌦ pro zkapalněný zemní plyn ⌫ (LNG) pro zkapalnění zemního plynu nebo dovoz, vyložení, pomocné služby, prozatímní skladování a zpětné zplynování LNG;

(26)(25)„pracovním objemem“ objem, který uživatel skladovacího zařízení může použít ke skladování zemního plynu;

(27)(26)„těžebním výkonem“ objem, který uživatel skladovacího zařízení může vytěžit ze skladovacího zařízení, za časovou jednotku;

(28)(27)„vtláčecím výkonem“ objem, který uživatel skladovacího zařízení může vtlačit do skladovací zařízení, za časovou jednotku;

(29)(28)„skladovací kapacitou“ jakákoli kombinace pracovního objemu, těžebního a vtláčecího výkonu;.

⇩ nový

(30)„vstupně-výstupním systémem“ souhrn všech přepravních a distribučních soustav nebo všech vodíkových sítí, pro nějž platí jeden specifický vyrovnávací režim;

(31)„vyrovnávací zónou“ vstupně-výstupní systém, pro nějž platí specifický vyrovnávací režim;

(32)„virtuálním obchodním místem“ nefyzické obchodní místo v rámci vstupně-výstupního systému, kde prodávající a kupující obchodují s plyny, aniž by bylo nutné rezervovat přepravní nebo distribuční kapacitu;

(33)„vstupním bodem“ bod, který je předmětem rezervace ze strany uživatelů sítě nebo výrobců a poskytuje přístup k vstupně-výstupnímu systému;

(34)„výstupním bodem“ bod, který je předmětem rezervace ze strany uživatelů sítě nebo konečných zákazníků a umožňuje toky plynů ze vstupně-výstupního systému;

(35)„podmíněnou kapacitou“ pevná kapacita, která zahrnuje transparentní a předem stanovené podmínky pro poskytování přístupu z virtuálního obchodního místa a do něj nebo omezenou přidělitelnost;

(36)„přidělitelností“ libovolná kombinace jakékoli vstupní kapacity s jakoukoli výstupní kapacitou nebo naopak;

(37)„povolenými výnosy“ součet výnosů z přepravních služeb a výnosů z nepřepravních služeb za poskytování služeb provozovatelem přepravní soustavy za určité časové období v rámci daného regulovaného období, na jejichž získání má takový provozovatel přepravní soustavy nárok podle režimu necenového stropu a které jsou stanoveny v souladu s čl. 75 odst. 6 písm. a) směrnice 2009/73/ES;

(38)„novou infrastrukturou“ infrastruktura, která nebyla dokončena ke dni 4. srpna 2003.

🡻 715/2009 (přizpůsobený)

2.Aniž jsou dotčeny definice uvedené v odstavci 1 tohoto článku, použijí se s výjimkou definice přepravy v bodě 3 článku 2 směrnice 2009/73/ES pro toto nařízení rovněž příslušné definice obsažené v článku 2 ⌦ přepracovaného znění směrnice o plynu podle návrhu COM(2021) xxx ⌫ uvedeném článku.

Definice v bodech 3 až 23 v odstavci 1 bodech 4až24 tohoto článku ve vztahu k přepravě se použijí obdobně na skladovací zařízení a zařízení LNG.

⇩ nový

KAPITOLA II

OBECNÁ PRAVIDLA PRO SOUSTAVY ZEMNÍHO PLYNU A VODÍKOVÉ SOUSTAVY

Oddíl 1

Obecná pravidla pro organizaci trhů a přístup k infrastruktuře

Článek 3

Obecné zásady

Členské státy, regulační orgány, provozovatelé přepravních soustav, provozovatelé distribučních soustav, provozovatelé skladovacích zařízení, provozovatelé LNG, provozovatelé vodíkové soustavy a pověření provozovatelé, jako jsou organizátoři trhu nebo provozovatelé rezervační platformy, zajistí, aby trhy s elektřinou byly provozovány v souladu s těmito zásadami:

a)ceny plynu jsou utvářeny na základě nabídky a poptávky;

b)provozovatelé přepravních a distribučních soustav vzájemně spolupracují, aby uživatelům sítě umožnili nezávisle rezervovat vstupní a výstupní kapacitu. Plyn se přepravuje vstupně-výstupním systémem namísto smluvních cest;

c)sazby účtované ve vstupních a výstupních bodech jsou strukturovány tak, aby přispívaly k integraci trhu, zvýšení bezpečnosti dodávek a podpoře propojení mezi plynárenskými soustavami;

d)podniky působící v tomtéž vstupně-výstupním systému obchodují s plynem ve virtuálním obchodním místě;

e)uživatelé sítě odpovídají za vyrovnávání svých vyrovnávacích portfolií s cílem minimalizovat potřebu toho, aby provozovatelé přepravní soustavy prováděli vyrovnávací akce;

f)vyrovnávací akce se provádějí na základě standardizovaných produktů a probíhají na obchodní platformě;

g)pravidla trhu se vyvarují opatření, která brání tvorbě cen na základě nabídky plynů a poptávky po nich;

h)pravidla trhu podporují vznik a fungování likvidního obchodování s plyny, čímž přispívají k tvorbě cen a jejich transparentnosti;

i)pravidla trhu umožňují dekarbonizaci soustavy zemního plynu a vodíkových soustav, a to i umožněním integrace plynů z obnovitelných zdrojů energie na trhu a vytvářením pobídek v oblasti energetické účinnosti;

j)pravidla trhu vytvářejí vhodné pobídky k investicím, zejména k dlouhodobým investicím do dekarbonizované a udržitelné plynárenské soustavy, ukládání energie, energetické účinnosti a odezvy strany poptávky k pokrytí potřeb trhu, a usnadňují spravedlivou hospodářskou soutěž a bezpečnost dodávek;

k)jsou odstraněny případné překážky bránící přeshraničním tokům plynu mezi vstupně-výstupními systémy;

l)pravidla trhu usnadňují regionální spolupráci a integraci.

Článek 4

Oddělení regulačních bází aktiv

1.Pokud provozovatel přepravní soustavy nebo sítě poskytuje regulované služby v oblasti plynu, vodíku a/nebo elektřiny, musí splnit požadavek na oddělení účetnictví stanovený v článku 69 [přepracovaného znění směrnice o plynu podle návrhu COM(2021) xxx] a článku 56 směrnice (EU) 2019/944 a musí mít regulační bázi aktiv samostatně pro plynárenská, elektroenergetická nebo vodíková aktiva. Samostatná regulační báze aktiv zajistí, aby:

a)výnosy ze služeb získané z poskytování specifických regulovaných služeb mohly být použity pouze k náhradě kapitálových a provozních výdajů souvisejících s aktivy zahrnutými do regulované báze aktiv, z níž byly regulované služby poskytovány;

b)byla při převodu aktiv do jiné regulační báze aktiv stanovena jejich hodnota. Hodnota stanovená pro převedené aktivum podléhá auditu a schválení příslušným regulačním orgánem. Stanovená hodnota bude taková, aby nedocházelo ke křížovým dotacím.

2.Členský stát může povolit finanční převody mezi regulovanými službami, které jsou oddělené ve smyslu prvního odstavce, pokud:

a)veškeré výnosy potřebné pro finanční převod se vybírají jako účelový poplatek;

b)účelový poplatek se vybírá pouze z výstupních bodů ke konečným zákazníkům nacházejícím se v týchž členských státech jako příjemce finančního převodu;

c)účelový poplatek a finanční převod nebo metodiky pro jejich výpočet byly před jejich vstupem v platnost schváleny regulačním orgánem uvedeným v článku 70;

d)schválený účelový poplatek a finanční převod a metodiky, jsou-li tyto metodiky schváleny, se zveřejňují.

3.Regulační orgán může schválit finanční převod a účelový poplatek uvedený v odstavci 2 pouze za předpokladu, že:

a)sazby za přístup k síti se účtují uživatelům regulační báze aktiv, kteří těží z finančního převodu;

b)součet finančních převodů a příjmů ze služeb vybraných prostřednictvím sazeb za přístup k síti nesmí být vyšší než povolené výnosy;

c)finanční převod je schválen na omezenou dobu a nesmí být nikdy delší než jedna třetina doby odpisování dotčené infrastruktury.

4.Do [datum přijetí = 1 rok] vydá agentura ACER provozovatelům přepravních soustav nebo sítí a regulačním orgánům doporučení ohledně metodik pro:

a)určení hodnoty aktiv, která jsou převedena do jiné regulační báze aktiv, a určení veškerých zisků a ztrát, které mohou v důsledku tohoto převodu vzniknout;

b)výpočet velikosti a maximální doby trvání finančního převodu a účelového poplatku;

c)kritéria pro přidělování příspěvků na účelový poplatek mezi konečné spotřebitele připojené k regulační bázi aktiv.

Svá doporučení agentura ACER nejméně jednou za dva roky aktualizuje.

🡻 715/2009 (přizpůsobený)

⇨ nový

Článek 514

Služby pro přístup třetích osob stran, pokud jde o provozovatele přepravní soustavy

1.Provozovatelé přepravních soustav:

a)zajistí nediskriminační nabídku ⇨ kapacity a ⇦ služeb všem uživatelům sítě;

b)poskytují pevnéou i přerušitelnéou ⇨ kapacitu ⇦ služby pro přístup třetích osob. Cena za přerušitelnou kapacitu odráží pravděpodobnost přerušení;

c)nabízejí uživatelům sítě dlouhodobéou i krátkodobéou ⇨ kapacitu ⇦ služby.

Pokud jde o první pododstavec písm. a), nabízí-li provozovatel přepravní soustavy stejnou službu různým zákazníkům, činí tak za rovnocenných smluvních podmínek buď za použití harmonizovaných přepravních smluv, nebo podle společného kodexu sítě schváleného příslušným orgánem postupem podle článku 7241 ⌦ nebo 73 ⌫ směrnice 2009/73/ES ⌦ přepracovaného znění směrnice o plynu podle návrhu COM(2021) xxx ⌫.

2.Přepravní smlouvy uzavřené s nestandardními termíny zahájení nebo na dobu kratší, než je standardní roční přepravní smlouva, nesmějí vést k bezdůvodně vyšším nebo nižším sazbám, jež neodrážejí tržní hodnotu služby v souladu se zásadami stanovenými v čl. 1513 odst. 1.

⇩ nový

3.Pokud dva nebo více propojovacích bodů propojuje tytéž dva sousední vstupně-výstupní systémy, dotčení provozovatelé sousedních přepravních soustav nabídnou kapacitu dostupnou v příslušných propojovacích bodech v jednom virtuálním propojovacím bodě. Jakákoli smluvní kapacita v propojovacích bodech, bez ohledu na datum jejího uzavření, se převede do virtuálního propojovacího bodu.

Virtuální propojovací bod je zřízen, jen pokud jsou splněny tyto podmínky:

a)celková technická kapacita ve virtuálních propojovacích bodech se rovná součtu technických kapacit v jednotlivých propojovacích bodech, které se na virtuálních propojovacích bodech podílejí, nebo je vyšší než tento součet;

b)virtuální propojovací body usnadňují hospodárné a účelné využití soustavy, mimo jiné s ohledem na pravidla stanovená v článku 9 a 10 tohoto nařízení.

🡻 715/2009

43.Služby pro přístup třetích osob stran mohou být případně poskytovány s výhradou vhodných záruk solventnosti uživatelů sítě. Tyto záruky nesmějí představovat bezdůvodnou překážku vstupu na trh a musí být nediskriminační, transparentní a přiměřené.

🡻 2009/73/ES čl. 32 odst. 2

52.Provozovatelé přepravní soustavy musí mít přístup k síti jiných provozovatelů přepravní soustavy, pokud je to nezbytné pro plnění jejich úkolů, včetně pokud jde o přeshraniční přepravu.

⇩ nový

Článek 6

Služby pro přístup třetích stran, pokud jde o provozovatele vodíkové soustavy

1.Provozovatelé vodíkových sítí zajistí nediskriminační nabídku služeb všem uživatelům sítě. Je-li tatáž služba nabízena různým zákazníkům, je tak učiněno za rovnocenných smluvních podmínek. Provozovatelé vodíkových sítí zveřejní na svých internetových stránkách smluvní podmínky a sazby účtované za přístup k síti a případně vyrovnávací poplatky.

2.Účastníkům trhu je dána k dispozici maximální kapacita vodíkové sítě, s přihlédnutím k integritě a účinnosti provozu sítě.

3.Maximální doba trvání smluv o kapacitě činí 20 let pro infrastrukturu dokončenou do [datum vstupu v platnost] a 15 let v případě infrastruktury dokončené po tomto datu. Regulační orgány mají právo stanovit kratší maximální dobu trvání, je-li to nezbytné k zajištění fungování trhu, k ochraně hospodářské soutěže a k zajištění budoucí přeshraniční integrace.

4.Provozovatelé vodíkových sítí zavedou a zveřejní nediskriminační a transparentní postupy pro řízení překročení kapacity, které napomáhají také nediskriminačnímu přeshraničnímu obchodu s vodíkem.

5.Provozovatelé vodíkových sítí pravidelně posuzují tržní poptávku po nových investicích s přihlédnutím k bezpečnosti dodávek a efektivitě konečného využití vodíku.

6.Od 1. ledna 2031 jsou vodíkové sítě uspořádány jako vstupně-výstupní systémy.

7.Od 1. ledna 2031 se článek 15 použije rovněž na sazby za přístup k vodíkovým sítím. Za přístup k vodíkovým sítím v propojovacích bodech mezi členskými státy se podle článku 15 neúčtují žádné sazby. Pokud se členský stát rozhodne uplatnit regulovaný přístup třetích stran k vodíkovým sítím v souladu s článkem 31 [přepracovaného znění směrnice o plynu] před 1. lednem 2031, použije se na přístup k vodíkovým sítím v tomto členském státě ustanovení čl. 15 odst. 1.

8.Od 1. ledna 2031 musí provozovatelé vodíkových sítí při nabízení svých služeb splňovat požadavky na provozovatele přepravních soustav podle článků 5, 9 a 12 a musí zveřejňovat sazby ke každému bodu sítě na online platformě provozované sítí ENNOH. Dokud nebude přijat kodex sítě pro přidělování kapacity pro vodíkové sítě podle čl. 54 odst. 2 písm. d) a nevstoupí v platnost, může k takovému zveřejnění dojít prostřednictvím odkazů na zveřejněné sazby na internetových stránkách provozovatelů vodíkových sítí.

🡻 715/2009 (přizpůsobený)

⇨ nový

Článek 715

Služby pro přístup třetích osobstran, pokud jde o skladovací zařízení ⌦ pro skladování zemního plynu ⌫ ⌦ , vodíkové terminály ⌫ a zařízení LNG ⌦ a zařízení pro skladování vodíku ⌫

1.Každý provozovatel ⇨ Provozovatelé ⇦ zařízení LNG ⇨ a vodíkových terminálů, provozovatelé zařízení pro skladování vodíku i ⇦ and skladovacího zařízení ⇨ pro skladování zemního plynu ⇦:

a)zajistí všem uživatelům sítě nediskriminační nabídku služeb uspokojujících poptávku na trhu; zejména pokud provozovatel zařízení LNG ⇨ nebo provozovatel vodíkového terminálu, zařízení pro skladování vodíku ⇦ nebo skladovacího zařízení ⇨ pro skladování zemního plynu ⇦ nabízí tutéž službu různým zákazníkům, činí tak za rovnocenných smluvních podmínek;

b)nabízí služby, které jsou slučitelné s používáním propojených plynárenských přepravních soustav ⇨ zemního plynu ⇦ ⇨ a vodíkových přepravních soustav ⇦, a usnadňuje přístup prostřednictvím spolupráce s provozovatelem přepravní soustavy ⇨ nebo provozovatelem vodíkové sítě ⇦; a

c)zveřejňujeí potřebné informace, zejména údaje o používání a dostupnosti služeb, a to ve lhůtě odpovídající odůvodněným obchodním potřebám uživatelů zařízení LNG anebo skladovacích zařízení ⇨ , vodíkových terminálů nebo zařízení pro skladování vodíku ⇦. Na zveřejnění dohlíží národní regulační orgán.

2.Každý provozovatel skladovacího zařízení:

a)poskytuje jak pevné, tak přerušitelné služby pro přístup třetích osob stran, přičemž cena přerušitelné kapacity musí odrážet pravděpodobnost přerušení;

b)nabízí uživatelům skladovacích zařízení jak dlouhodobé, tak krátkodobé služby; nebo

c)nabízí uživatelům skladovacích zařízení sdružené i oddělené služby pracovního objemu, vtláčecího a těžebního výkonu.

⇩ nový

3.Každý provozovatel zařízení LNG nabídne uživatelům zařízení LNG sdružené i oddělené služby v rámci zařízení LNG v závislosti na potřebách vyjádřených uživateli zařízení LNG.

🡻 715/2009

⇨ nový

43.Smlouvy o používání zařízení LNG a skladovacích zařízení ⇨ pro skladování zemního plynu⇦ nesmějí vést k bezdůvodně vyšší sazbám v případech, kdy jsou uzavřeny:

a)mimo plynárenský rok s nestandardními termíny zahájení nebo nebo

b)na dobu kratší, než je standardní roční smlouva o používání zařízení LNG a skladovacích zařízení.

⇩ nový

Smlouvy o používání zařízení na skladování vodíku a vodíkového terminálu s kratší dobou platnosti než standardní smlouva o používání zařízení LNG a skladovacích zařízeních nesmí vést k bezdůvodně vyšším sazbám.

🡻 715/2009

⇨ nový

54.Služby pro přístup třetích osob stran mohou být případně poskytovány s výhradou vhodných záruk solventnosti uživatelů sítě. Tyto záruky nesmějí představovat bezdůvodnou překážku vstupu na trh a musí být nediskriminační, transparentní a přiměřené.

65.Smluvní limity pro požadovanou minimální velikost kapacity zařízení LNG ⇨ nebo vodíkového terminálu ⇦ a skladovacího zařízení ⇨ pro skladování zemního plynu nebo vodíku ⇦ jsou odůvodněny technickými omezeními a umožňují menším uživatelům skladovacích zařízení přístup k těmto skladovacím zařízením.

⇩ nový

Článek 8

Posouzení trhu s plyny z obnovitelných zdrojů a nízkouhlíkových plynů ze strany provozovatelů zařízení LNG a skladovacích zařízení

Provozovatelé zařízení LNG a skladovacích zařízení alespoň jednou za dva roky posoudí tržní poptávku po nových investicích, které by umožňovaly využívání plynů z obnovitelných zdrojů a nízkouhlíkových plynů v daných zařízeních. Při plánování nových investic vyhodnotí provozovatelé zařízení LNG a skladovacích zařízení tržní poptávku a vezmou v úvahu bezpečnost dodávek. Provozovatelé zařízení LNG a skladovacích zařízení zveřejní veškeré plány týkající se nových investic, které by umožňovaly využívání plynů z obnovitelných zdrojů a nízkouhlíkových plynů v daných zařízeních.

🡻 715/2009

Článek 916

Zásady mechanismů přidělování kapacity a postupů pro řízení překročení kapacity, pokud jde o provozovatele přepravní soustavy

1.Účastníkům trhu je dána k dispozici maximální kapacita ve všech významných bodech uvedených v čl. 3018 odst. 3, s přihlédnutím k integritě soustavy a účinnosti provozu sítě.

2.Provozovatelé přepravních soustav zavedou a zveřejní nediskriminační a transparentní mechanismy přidělování kapacity, které:

a)poskytují vhodné ekonomické signály pro účinné a maximální využití technické kapacity, usnadňují investice do nové infrastruktury a napomáhají přeshraničnímu obchodu se zemním plynem;

b)jsou slučitelné s tržními mechanismy včetně krátkodobých trhů a obchodovacích středisek a zároveň jsou pružné a schopné se přizpůsobit podmínkám vyvíjejícího se trhu; a

c)jsou slučitelné se systémy členských států pro přístup k síti.

3.Provozovatelé přepravní soustavy provedou a zveřejní nediskriminační a transparentní postupy pro řízení překročení kapacity, které napomáhají nediskriminačnímu přeshraničnímu obchodu se zemním plynem a vycházejí z těchto zásad:

a)v případě smluvního překročení kapacity nabídne provozovatel přepravní soustavy nevyužitou kapacitu na primárním trhu alespoň v režimu na následující den a jako přerušitelnou; a

b)uživatelé sítě, kteří chtějí na sekundárním trhu odprodat nebo pronajmout jimi nevyužitou smluvní kapacitu, mají právo tak učinit.

Pokud jde o první pododstavec písm. b) písm. a), mohou členské státy od uživatelů sítě požadovat, aby tuto skutečnost oznámili nebo sdělili provozovateli přepravní soustavy.

⇩ nový

4.Provozovatelé přepravní soustavy pravidelně posuzují tržní poptávku po nových investicích s přihlédnutím ke společnému scénáři vypracovanému pro integrovaný plán rozvoje sítě na základě článku 51 [přepracovaného znění směrnice o plynu podle návrhu COM(2021) xxx], jakož i k bezpečnosti dodávek.

🡻 715/2009 (přizpůsobený)

⇨ nový

4. Dojde-li k fyzickému překročení kapacity, použije provozovatel přepravní soustavy nebo případně regulační orgán nediskriminační a transparentní mechanismy přidělování kapacity.

5.Provozovatelé přepravních soustav pravidelně vyhodnocují tržní poptávku po nových investicích. Při plánování nových investic vyhodnotí provozovatelé přepravních soustav tržní poptávku a vezmou v úvahu bezpečnost dodávek.

Článek 1017

Zásady mechanismů přidělování kapacity a postupů pro řízení překročení kapacity, pokud jde o skladovacíání ⌦ zemního plynu ⌫ zařízení ⌦ , vodíkové terminály, zařízení pro skladování vodíku ⌫ a zařízení LNG

1.Účastníkům trhu je dána k dispozici maximální kapacita skladovacího zařízení ⇨ pro skladování zemního plynu ⇦ a zařízení LNG ⇨ nebo zařízení pro skladování vodíku ⇦⇨ , jakož i vodíkových terminálů ⇦, s přihlédnutím k integritě a provozu soustavy.

2.Každý p Provozovatelé zařízení LNG a skladovacího zařízení ⇨ pro skladování vodíku, jakož i vodíkových terminálů a zařízení pro skladování zemního plynu ⇦ provedeou a zveřejní nediskriminační a transparentní mechanismy přidělování kapacity, které:

a)poskytují vhodné ekonomické signály pro účinné a maximální využití kapacity a usnadňují investice do nové infrastruktury;

b)jsou slučitelné s tržními mechanismy včetně krátkodobých trhů a obchodovacích středisek a zároveň jsou pružné a schopné se přizpůsobit podmínkám vyvíjejícího se trhu; a

c)jsou slučitelné se systémy přístupu k připojeným sítím.

3.Smlouvy o používání zařízení ⇨ terminálů ⇦ LNG ⇨ ,vodíkových terminálů ⇦ a skladovacích ⇨ zařízení pro skladování vodíku a zemního plynu ⇦ obsahují opatření s cílem předcházet nadměrné rezervaci kapacity s ohledem na tyto zásady, které se uplatňují v případech smluvního překročení kapacity:

a)provozovatel soustavy musí neprodleně ⌦ nabídne ⌫ nabídnout nevyužitou kapacitu zařízení LNG ⇨ , vodíkového terminálu ⇦ a skladovacího zařízení na primárním trhu; v případě skladovacích zařízení ji nabízí alespoň v režimu na následující den a jako přerušitelnou,

b)uživatelé zařízení LNG ⇨ , vodíkových terminálů ⇦ a skladovacích zařízení, kteří chtějí na sekundárním trhu odprodat svou smluvní kapacitu, musí mít ⌦ mají ⌫ právo tak učinit.; ⇨ provozovatelé zařízení LNG, vodíkových terminálů a skladovacích zařízení jednotlivě nebo regionálně zajistí transparentní a nediskriminační rezervační platformu pro uživatele zařízení LNG, vodíkových terminálů a skladovacích zařízení, aby mohli odprodat svou smluvní kapacitu na sekundárním trhu nejpozději 18 měsíců po [vstupu tohoto nařízení v platnost]. ⇦

Článek 1122

Obchodování s právy na kapacitu

Každý provozovatel přepravní soustavy, skladovacího zařízení, a zařízení LNG ⇨ a vodíkové soustavy ⇦ učiní přiměřené kroky, aby umožnil volné obchodování s právy na kapacitu a aby transparentním a nediskriminačním způsobem tomuto obchodování napomáhal. Každý takový provozovatel vypracuje harmonizované přepravní smlouvy ⇨ a postupy ⇦ a smlouvy ⇨ a postupy ⇦ o používání zařízení LNG ⇨ , vodíkových terminálů ⇦ a skladovacího zařízení ⇨ pro skladování zemního plynu a vodíku ⇦ a postupy k nim pro primární trh, aby usnadnil sekundární obchodování s kapacitou, a uzná převod primárních práv na kapacitu, je-li mu to uživatelem sítě oznámeno.

Harmonizované přepravní smlouvy, smlouvy o používání zařízení LNG a skladovacího zařízení a postupy k nim se oznamují regulačním orgánům.

🡻 715/2009 (přizpůsobený)

⇨ nový

Článek 1221

Pravidla vyrovnávání a vyrovnávací poplatky

1.Pravidla vyrovnávání se stanoví spravedlivým, nediskriminačním a transparentním způsobem a vycházejí z objektivních kritérií. Pravidla vyrovnávání odrážejí skutečné potřeby soustavy s přihlédnutím ke zdrojům, které má provozovatel přepravní soustavy k dispozici. Pravidla vyrovnávání mají tržní základ.

2.Aby uživatelé sítě měli možnost přijmout včasná nápravná opatření, poskytují provozovatelé přepravních soustav dostatečné, včasné a spolehlivé on-line informace o stavu vyrovnávání u jednotlivých uživatelů sítě.

Úroveň poskytovaných informací odráží úroveň informací, které má provozovatel přepravní soustavy k dispozici, a zúčtovací období, za něž jsou vyrovnávací poplatky vypočteny.

Poskytování informací podle tohoto odstavce se nezpoplatňuje.

3.Vyrovnávací poplatky v nejvyšší možné míře odrážejí náklady, přičemž zároveň uživatelům sítě poskytují vhodné pobídky k vyrovnání jejich dodávek a odběrů zemního plynu. Zabraňují křížovým dotacím mezi uživateli sítě a nebrání vstupu nových účastníků na trh.

Příslušné orgány nebo případně provozovatel přepravní soustavy zveřejňují metodiky výpočtu vyrovnávacích poplatků a konečných ⇨ hodnot ⇦ sazeb.

4.Členské státy zajistí, aby provozovatelé přepravních soustav usilovali o harmonizaci režimů vyrovnávání a zefektivnění struktur a úrovní poplatků za vyrovnávání za účelem usnadnění obchodování se zemním plynem ⇨ , které se uskutečňuje ve virtuálním obchodním místě ⇦.

Článek 133

Certifikace provozovatelů přepravních soustav ⌦ a provozovatelů vodíkových sítí ⌫

1.Komise přezkoumá oznámení o certifikaci provozovatele přepravní soustavy ⇨ nebo provozovatele vodíkové sítě ⇦, jak je stanoveno v čl. 6510 odst. 6 ⌦ [přepracovaného znění směrnice o plynu podle návrhu COM(2021) xxx] ⌫ směrnice 2009/73/ES, ihned po jejím obdržení. Do dvou měsíců od obdržení oznámení Komise sdělí stanovisko příslušnému národnímu regulačnímu orgánu, pokud jde o slučitelnost s čl. 6510 odst. 2 nebo článkem 6611 a s článkem 549 ⌦ přepracovaného znění směrnice o plynu ⌫ ⇨ u provozovatelů přepravních soustav a s článkem 65 uvedené směrnice u provozovatelů vodíkových sítí ⇦.

Během přípravy stanoviska uvedeného v prvním pododstavci může Komise požádat agenturu ⌦ ACER ⌫o stanovisko k rozhodnutí národního regulačního orgánu. V takovém případě se dvouměsíční lhůta uvedená v prvním pododstavci prodlužuje o další dva měsíce.

Pokud Komise nevydá stanovisko ve lhůtách uvedených v prvním a druhém pododstavci, má se za to, že proti rozhodnutí regulačního orgánu nevznesla námitky.

2.Po obdržení stanoviska Komise národní regulační orgán přijme ve lhůtě dvou měsíců konečné rozhodnutí týkající se certifikace provozovatele přepravní soustavy ⇨ nebo provozovatele vodíkové sítě ⇦, přičemž v nejvyšší možné míře zohlední toto stanovisko. Rozhodnutí regulačního orgánu a stanovisko Komise se zveřejní společně.

3.Kdykoliv během tohoto postupu mohou regulační orgány nebo Komise požádat provozovatele přepravních soustav ⇨ , provozovatele vodíkové sítě ⇦ nebo podniky vykonávající funkci výroby či dodávek o jakékoli informace významné pro plnění jejich úkolů podle tohoto článku.

4.Regulační orgány a Komise zachovávají důvěrnost informací, které mají z obchodního hlediska citlivou povahu.

5.Komisei může přijmout ⇨ je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 63 za účelem poskytnutí ⇦ rámcovéých pokynyů, které podrobně stanoví postup pro uplatňování odstavců 1 a 2 tohoto článku. Tato opatření, jež mají za účel změnit jiné než podstatné prvky tohoto nařízení jeho doplněním, se přijímají regulativním postupem s kontrolou podle čl. 28 odst. 2.

6.Pokud Komise obdrží oznámení o certifikaci provozovatele přepravní soustavy, jak je stanoveno v čl. 549 odst. 10 směrnice 2009/73/ES ⌦ přepracovaného znění směrnice o plynu podle návrhu COM(2021) xxx ⌫, přijme rozhodnutí týkající se certifikace. Regulační orgán splní rozhodnutí Komise.

⇩ nový

Článek 14

Spolupráce provozovatelů přepravních soustav

1.Provozovatelé přepravních soustav spolupracují s ostatními provozovateli přepravních soustav a provozovateli infrastruktury při koordinování údržby příslušných soustav, aby se minimalizovaly výpadky přepravních služeb poskytovaných uživatelům sítě a provozovatelům přepravních soustav v jiných oblastech.

2.Provozovatelé přepravních soustav spolupracují mezi sebou i s ostatními provozovateli infrastruktury, aby se maximalizovala technická kapacita v rámci vstupně-výstupního systému a co nejvíce minimalizovalo využívání topného plynu.

Oddíl 2

Přístup k síti

🡻 715/2009 (přizpůsobený)

Článek 1513

Sazby za přístup k sítím

1.Sazby nebo metodiky jejich výpočtu používané provozovateli přepravních soustav a schválené regulačními orgány podle čl. 7241 odst. 7 směrnice 2009/73/ES ⌦ přepracovaného znění směrnice o plynu ⌫, a rovněž sazby zveřejňované podle čl. 2732 odst. 1 uvedené směrnice jsou transparentní, berou v úvahu potřebu integrity soustavy a jejího zlepšování a odrážejí skutečné náklady, pokud tyto náklady odpovídají nákladům účinného provozovatele soustavy se srovnatelnou strukturou a jsou transparentní, včetně odpovídající návratnosti investic, a případně s přihlédnutím ke srovnávacím rozborům sazeb prováděným regulačními orgány. Sazby nebo metodiky jejich výpočtu se používají nediskriminačním způsobem.

Členské státy mohou rozhodnout, že sSazby lze rovněž určovat tržními prostředky, jako jsou aukce, pokud jsou takové prostředky a výnosy z nich plynoucí schváleny regulačním orgánem.

Sazby nebo metodiky jejich výpočtu usnadňují účinné obchodování se zemním plynem a hospodářskou soutěž a současně zabraňují křížovým dotacím mezi uživateli sítě a poskytují pobídky k investicím a k zachování nebo vytváření interoperability přepravních soustav.

Sazby pro uživatele sítě nesmí být diskriminační a stanoví se odděleně pro jednotlivé vstupní body vstupu do přepravní soustavy nebo jednotlivé výstupní body výstupu z ní. Mechanismy pro přidělování nákladů a metodika pro stanovení sazeb, pokud jde o vstupní body vstupu a výstupní body výstupu, schvalují národní regulační orgány. Členské státy zajistí, aby po uplynutí přechodného období dne 3. září 2011 nebyly síťové poplatky vypočítávány na základě smluvních tras.

2.Sazby za přístup k síti nesmí omezit likviditu trhu ani narušit přeshraniční obchod mezi různými přepravními soustavami. Pokud by rozdíly ve struktuře sazeb nebo mechanismů vyrovnávání narušovaly obchod mezi přepravními soustavami, usilují provozovatelé přepravních soustav, aniž je dotčen čl. 7241 odst. 67 směrnice 2009/73/ES ⌦ přepracovaného znění směrnice o plynu ⌫, v úzké spolupráci s příslušnými vnitrostátními orgány aktivně o sblížení struktur sazeb a zásad ukládání poplatků, a to i ve vztahu k vyrovnávání.

⇩ nový

Článek 16

Slevy ze sazeb na plyny z obnovitelných zdrojů a nízkouhlíkové plyny

1.Při stanovování sazeb se uplatní sleva pro plyny z obnovitelných zdrojů a nízkouhlíkové plyny na:

a)vstupní body ze zařízení na výrobu plynů z obnovitelných zdrojů a nízkouhlíkových plynů. Na příslušné sazby založené na kapacitě se uplatní 75% sleva za účelem zvýšení vtláčení plynů z obnovitelných zdrojů a nízkouhlíkových plynů;

b)přepravní sazby založené na kapacitě ve vstupních a výstupních bodech skladovacích zařízení, není-li skladovací zařízení připojeno k více než jedné přepravní nebo distribuční síti a využíváno jako konkurent propojovacího bodu. Tato sleva se stanoví na 75 % v členských státech, v nichž byl plyn z obnovitelných zdrojů a nízkouhlíkový plyn poprvé vtlačen do soustavy.

2.Regulační orgány mohou stanovit zlevněné sazby, které jsou nižší než sazby stanovené v odstavci 1 tohoto článku za předpokladu, že sleva je v souladu s obecnými zásadami týkajícími se sazeb stanovenými v článku 15, a zejména se zásadou odrazu nákladů, přičemž v příslušných případech přihlédnou k potřebě stabilních finančních rámců pro stávající investice a k pokroku při zavádění plynů z obnovitelných zdrojů a nízkouhlíkových plynů v dotčeném členském státě.

3.Podrobnosti o slevách poskytnutých v souladu s odstavcem 1 mohou být stanoveny v kodexu sítě pro struktury sazeb podle čl. 52 odst. 1 písm. e).

4.Komise znovu přezkoumá snížení sazeb podle odstavce 1 [5 let po vstupu nařízení v platnost]. Vydá zprávu obsahující přehled o jejich provádění a posoudí, zda je úroveň snížení stanovená v odstavci 1 s ohledem na nejnovější vývoj na trhu stále přiměřená. Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 63 za účelem změny úrovní slev stanovených v odstavci 1.

5.Od 1. ledna roku následujícího po jejich přijetí obdrží uživatelé sítě od provozovatele přepravní soustavy 100% slevu z regulované sazby ve všech propojovacích bodech, včetně vstupních bodů ze třetích zemí a výstupních bodů do třetích zemí, jakož i ve vstupních bodech z terminálů LNG pro plyny z obnovitelných zdrojů a nízkouhlíkové plyny, a to poté, co příslušnému provozovateli přepravní soustavy poskytnou doklad o udržitelnosti na základě platného certifikátu o udržitelnosti podle článků 29 a 30 směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/2001 16 a registrovaného v databázi Unie.

S ohledem na tuto slevu:

a)Provozovatelé přepravních soustav jsou povinni poskytnout slevu pouze na nejkratší možnou trasu, pokud jde o překročení hranic mezi místem, kde byl zvláštní doklad v podobě prohlášení o udržitelnosti na základě certifikátu o udržitelnosti poprvé zaznamenán do databáze Unie a kde byl zrušen, neboť byl považován za použitý. Předmětem slevy nesmí být případná aukční prémie.

b)Provozovatelé přepravních soustav poskytnou příslušnému regulačnímu orgánu informace o skutečných a očekávaných objemech plynů z obnovitelných zdrojů a nízkouhlíkových plynů, jakož i o dopadu uplatnění slevy ze sazby na jejich výnosy. Regulační orgány sledují a posuzují dopad slevy na stabilitu sazeb.

c)Jakmile se výnosy provozovatele přepravní soustavy z těchto zvláštních sazeb sníží o 10 % v důsledku uplatnění slevy, dotčení a všichni sousední provozovatelé přepravních soustav musí vyjednat vzájemný vyrovnávací mechanismus mezi provozovateli přepravních soustav. Dotčení provozovatelé soustav se dohodnou do tří let. Není-li v této lhůtě dosaženo dohody, rozhodnou zúčastněné regulační orgány společně o vhodném vzájemném vyrovnávacím mechanismu mezi provozovateli přepravních soustav do dvou let. Nedojde-li mezi regulačními orgány k dohodě, použije se článek 6 nařízení o agentuře ACER. Pokud regulační orgány nedosáhnou dohody do dvou let, nebo podají-li společnou žádost, rozhodne agentura ACER v souladu s čl. 6 odst. 10 druhým pododstavcem nařízení (EU) 2019/942.

d)Další podrobnosti potřebné k provedení slevy na plyny z obnovitelných zdrojů a na nízkouhlíkové plyny, jako je výpočet způsobilé kapacity, na kterou se sleva vztahuje, a požadované postupy se stanoví v kodexu sítě stanoveném na základě článku 53 tohoto nařízení.

Článek 17

Výnosy provozovatelů přepravních soustav

1.Od [1 rok po provedení ve vnitrostátním právu] zajistí příslušný regulační orgán transparentnost metodik, parametrů a hodnot používaných ke stanovení povolených nebo cílových výnosů provozovatelů přepravních soustav. Regulační orgán zveřejní informace uvedené v příloze I nebo požádá o zveřejnění příslušným provozovatelem přepravní soustavy. Tyto informace se zpřístupní v uživatelsky přívětivém formátu a pokud možno v jednom nebo více běžně srozumitelných jazycích.

2.Náklady provozovatele přepravní soustavy podléhají srovnání efektivnosti mezi provozovateli přepravních soustav v Unii, které náležitě stanoví agentura ACER. Agentura ACER zveřejní dne [3 roky po provedení ve vnitrostátním právu] a poté každé čtyři roky studii srovnávající nákladovou efektivnost provozovatelů přepravních soustav v Unii. Příslušné regulační orgány a provozovatelé přepravních soustav poskytnou agentuře ACER pro toto srovnání všechny nezbytné údaje. Výsledky tohoto srovnání zohlední příslušné regulační orgány spolu s vnitrostátními okolnostmi při pravidelném stanovování povolených nebo cílových výnosů provozovatelů přepravních soustav.

3.Příslušné regulační orgány posoudí dlouhodobý vývoj přepravních sazeb na základě očekávaných změn jejich povolených nebo cílových výnosů a poptávky po plynu do roku 2050. Za účelem provedení tohoto posouzení uvede regulační orgán informace o strategii popsané ve vnitrostátních plánech v oblasti energetiky a klimatu příslušného členského státu a scénáře, na nichž je založen plán integrovaného rozvoje sítě vypracovaný v souladu s článkem 51 [přepracovaného znění směrnice o plynu podle návrhu COM(2021)xxx].

Oddíl 3

Provoz přepravních soustav, skladovacích zařízení, zařízení LNG a vodíkových terminálů

Článek 18

Pevná kapacita pro plyny z obnovitelných zdrojů a nízkouhlíkové plyny do přepravní soustavy

1.Provozovatelé přepravních soustav zajistí pevnou kapacitu pro přístup zařízení pro výrobu plynů z obnovitelných zdrojů a nízkouhlíkových plynů připojených k jejich síti. Za tímto účelem provozovatelé přepravních soustav ve spolupráci s provozovateli distribučních soustav vypracují postupy a opatření, včetně investic, aby zajistili zpětný tok z distribuční do přepravní sítě.

2.Odstavcem 1 není dotčena možnost provozovatelů přepravních soustav vyvíjet alternativy k investicím do zpětného toku, jako jsou řešení inteligentních sítí nebo připojení k jiným provozovatelům sítí. Pevný přístup může být omezen pouze na nabízení kapacit s provozními omezeními, aby byla zajištěna hospodářská efektivita. Regulační orgán zajistí, aby byla veškerá omezení pevné kapacity nebo provozní omezení zaváděna na základě transparentních a nediskriminačních postupů a nevytvářely se jimi neodůvodněné překážky pro vstup na trh. Pokud výrobní zařízení nese náklady spojené se zajištěním pevné kapacity, neplatí žádné omezení.

Článek 19

Přeshraniční koordinace, pokud jde o kvalitu plynu

1.Provozovatelé přepravních soustav spolupracují, aby se zabránilo omezením přeshraničních toků v důsledku rozdílů v kvalitě plynu v propojovacích bodech mezi členskými státy Unie.

2.Pokud dotčení provozovatelé přepravních soustav nemohou omezení přeshraničních toků v důsledku rozdílů v kvalitě plynu v rámci standardního provozu zabránit, neprodleně o tom informují dotčené regulační orgány. Poskytnuté informace zahrnují popis a odůvodnění kroků, které již provozovatelé přepravních soustav podnikli.

3.Dotčené regulační orgány se do šesti měsíců společně dohodnou, zda omezení uznají.

4.Pokud dotčené regulační orgány toto omezení uznají, mohou požadovat, aby dotčení provozovatelé přepravních soustav do dvanácti měsíců provedli v uvedeném sledu tato opatření:

a)spolupracovali a vypracovali technicky proveditelná řešení, beze změn ve specifikacích kvality plynu, která mohou zahrnovat závazky v oblasti toků a úpravu plynu, aby bylo uznané omezení zrušeno;

b)u těchto technicky proveditelných řešení společně provedli analýzu nákladů a přínosů, aby byla určena ekonomicky efektivní řešení, přičemž je třeba uvést rozložení nákladů a přínosů mezi jednotlivé kategorie dotčených stran;

c)provedli odhad časové náročnosti zavedení každého potenciálního řešení;

d)uskutečnili veřejnou konzultaci ohledně zjištěných proveditelných řešení a výsledky konzultace zohlednili;

e)na základě analýzy nákladů a přínosů a výsledků veřejné konzultace předložili svým příslušným regulačním orgánům ke schválení a dalším příslušným vnitrostátním orgánům každého dotčeného členského státu pro informaci společný návrh na řešení v podobě zrušení uznaného omezení, včetně časového harmonogramu provedení.

5.Pokud dotčení provozovatelé přepravních soustav nedosáhnou dohody ohledně řešení, každý provozovatel přepravní soustavy o tom neprodleně informuje svůj regulační orgán.

6.Dotčené regulační orgány v souladu s čl. 6 odst. 10 nařízení (EU) 2019/942 přijmou do šesti měsíců společné koordinované rozhodnutí o zrušení uznaného omezení, přičemž zohlední analýzu nákladů a přínosů vypracovanou dotčenými provozovateli přepravních soustav a výsledky veřejné konzultace.

7.Společné koordinované rozhodnutí dotčených regulačních orgánů zahrnuje rozhodnutí o přidělení investičních nákladů, které ponese každý provozovatel přepravní soustavy v rámci provedení dohodnutého řešení, a o jejich promítnutí do sazeb, přičemž je přihlédnuto k hospodářským, sociálním a environmentálním nákladům a přínosům řešení v dotčených členských státech.

8.Agentura ACER může regulačním orgánům poskytnout doporučení ohledně podrobností rozhodnutí o přidělení nákladů uvedeného v odstavci 7.

9.Pokud dotčené regulační orgány nebyly schopny dosáhnout dohody uvedené v odstavci 3 tohoto článku, rozhodne o omezení agentura ACER postupem stanoveným v čl. 6 odst. 10 nařízení (EU) 2019/942. Pokud agentura ACER omezení uzná, vyzve dotčené provozovatele přepravních soustav, aby do dvanácti měsíců provedli v uvedeném sledu opatření stanovená v odst. 4 písm. a) až e).

10.Pokud příslušné regulační orgány nemohou přijmout společná koordinovaná rozhodnutí podle odstavců 6 a 7, rozhodne agentura ACER v souladu s postupem stanoveným v čl. 6 odst. 10 nařízení (EU) 2019/942 o řešení týkajícím se odstranění uznaného omezení a o přidělení investičních nákladů, které ponese každý provozovatel přepravní soustavy v rámci provedení dohodnutého řešení.

11.Další podrobnosti potřebné k provedení prvků tohoto článku včetně podrobností o analýze nákladů a přínosů se stanoví v kodexu sítě stanoveném na základě článku 53 tohoto nařízení.

Článek 20

Příměsi vodíku v přeshraničních propojovacích bodech mezi členskými státy Unie v soustavě zemního plynu

1.Provozovatelé přepravních soustav přijímají od 1. října 2025 toky plynu s obsahem vodíku až 5 % objemových v propojovacích bodech mezi členskými státy Unie v soustavě zemního plynu, s výhradou postupu popsaného v článku 19 tohoto nařízení.

2.Pokud obsah vodíku přimíchávaného do soustavy zemního plynu přesáhne 5 % objemových, postup popsaný v článku 19 tohoto nařízení se nepoužije.

3.Členské státy nesmějí používat přimíchávání vodíku do soustavy zemního plynu k omezení přeshraničních toků plynu.

🡻 715/2009 (přizpůsobený)

⇨ nový

Článek 214

Evropská síť provozovatelů plynárenských přepravních soustav

Všichni provozovatelé přepravních soustav spolupracují na úrovni ⌦ Unie ⌫ Společenství prostřednictvím⌦ Evropské sítě provozovatelů plynárenských přepravních soustav ⌫ ( dále jen „síťsítě ENTSO pro zemní plyn“) s cílem podpořit dotvoření a fungování vnitřního trhu se zemním plynem a přeshraničního obchodu a zajistit, aby byla přepravní soustava zemního plynu optimálně řízena, její provoz byl koordinován a dobře se technicky rozvíjela.

Článek 225

Zřízení ⌦ Organizace ⌫ sítě ENTSO pro zemní plyn

1.Do 3. března 2011 předloží provozovatelé plynárenských přepravních soustav ⌦ Síť ENTSO ⌫ předloží Komisi a agentuře ⌦ ACER ⌫ návrh stanov sítě ENTSO pro zemní plyn, která se má zřídit, seznam jejích členů a návrh jejího jednacího řádu, včetně postupů pro konzultace s jinými zúčastněnými subjekty ⇨ , v případě změn těchto dokumentů nebo na základě odůvodněné žádosti Komise nebo agentury ACER ⇦.

2.Do dvoučtyř měsíců od obdržení návrhu stanov, seznamu členů a návrhu jednacího řádu poskytne agentura ⌦ ACER ⌫ po formální konzultaci organizací zastupujících všechny zúčastněné subjekty, zejména uživatele systému včetně jeho zákazníků, Komisi stanovisko.

3.Komise vydá stanovisko k návrhu stanov, seznamu členů a návrhu jednacího řádu do tří měsíců ode dne obdržení stanoviska agentury ⌦ ACER ⌫. Ve svém stanovisku Komise zohlední stanovisko agentury ⌦ ACER ⌫ poskytnuté podle ⌦ uvedené v ⌫odstavcei 2.

4.Do tří měsíců ode dne obdržení stanoviska Komise zřídí provozovatelé přepravní soustavy ⇨ přijme ⇦ síť ENTSO pro zemní plyn, přijmou její ⌦ své revidované ⌫ stanovy a jednací řád a zveřejní je.

🡻 715/2009 (přizpůsobený)

Článek 238

Úkoly sítě ENTSO pro zemní plyn

1.Síť ENTSO pro zemní plyn vypracuje na žádost Komise v souladu s čl. 53 odst. 96 odst. 6 kodexy sítě pro oblasti uvedené v odstavci 6 tohoto článku.

2.Za účelem dosažení cílů uvedených v článku 214 může síť ENTSO pro zemní plyn vypracovat kodexy sítě pro oblasti uvedené v odstavci 6, pokud se tyto kodexy netýkají oblastí, na něž se vztahuje žádost Komise. Tyto kodexy sítě jsou předkládány agentuře ⌦ ACER ⌫, která k nim vydá stanovisko. Síť ENTSO pro zemní plyn k tomuto stanovisku náležitě přihlédne.

3.Síť ENTSO pro zemní plyn přijímá:

a)společné nástroje provozování sítě v zájmu koordinace provozu sítě za běžných a nouzových podmínek, včetně společné stupnice pro klasifikaci mimořádných událostí, a výzkumné plány;

b)každé dva roky nezávazný desetiletý plán rozvoje sítě pro celéou Společenství ⌦ Unii⌫ (dále jen „plán rozvoje sítě“ pro celé Společenství⌦ Unii ⌫) včetně výhledu přiměřenosti dodávek v Evropě;

c)doporučení týkající se koordinace technické spolupráce mezi provozovateli přepravních soustav Společenství ⌦ Unie ⌫ a přepravních soustav třetích zemí,

d)roční pracovní program;

e)výroční zprávu;

f)každoroční letní a zimní výhledy dodávek;. ⌦ ; a ⌫

⇩ nový

g)nejpozději do 15. května 2024 a poté každé dva roky zprávu o sledování kvality plynu, včetně vývoje parametrů kvality plynu, vývoje úrovně a objemu vodíku přimíchávaného do soustavy zemního plynu, prognóz očekávaného vývoje parametrů kvality plynu a objemu vodíku přimíchávaného do soustavy zemního plynu, dopadu přimíchávání vodíku na přeshraniční toky, jakož i informací o případech souvisejících s rozdíly ve specifikacích kvality plynu nebo ve specifikacích úrovní přimíchávání a o tom, jak byly tyto případy vyřešeny.

g)Zpráva o sledování kvality plynu zahrnuje rovněž vývoj oblastí uvedených v písmenu g), je-li to relevantní pro distribuční síť, a to na základě informací poskytnutých subjektem pro provozovatele distribučních soustav v Unii (dále jen „subjekt EU DSO“).

🡻 715/2009

4.Výhled přiměřenosti dodávek v Evropě uvedený v odst. 3 písm. b) zahrnuje celkovou přiměřenost plynárenské soustavy z hlediska stávajících dodávek zemního plynu a předpokládané poptávky po něm, a to na období následujících pěti let i na období od pěti do deseti let od data vypracování tohoto výhledu. Tento výhled přiměřenosti dodávek v Evropě vychází z vnitrostátních výhledů dodávek vypracovaných jednotlivými provozovateli přepravních soustav.

⇩ nový

Plán rozvoje sítě pro celou Unii uvedený v odst. 3 písm. b) zahrnuje vytváření modelů integrované sítě včetně vodíkových sítí, vypracovávání scénářů, výhled přiměřenosti dodávek v Evropě a posouzení odolnosti soustavy.

🡻 715/2009

5.Roční pracovní program uvedený v odst. 3 písm. d) obsahuje seznam a popis kodexů sítě, jež mají být vypracovány, plán koordinace provozu sítě a činností v oblasti výzkumu a vývoje, které mají být v daném roce realizovány, a orientační časový harmonogram.

6.Kodexy sítě uvedené v odstavcích 1 a 2 zahrnují následující oblasti, přičemž případně zohledňují regionální zvláštnosti:

a)pravidla pro bezpečnost a spolehlivost soustavy;

b)pravidla pro připojení k soustavě;

c)pravidla pro přístup třetí osoby strany ;

d)pravidla pro předávání údajů a zúčtování;

e)pravidla pro interoperabilitu;

f)provozní postupy v případě stavu nouze;

g)pravidla pro přidělování kapacit a řízení překročení kapacity;

h)pravidla pro obchod týkající se technického a provozního zabezpečení služeb přístupu k soustavě a vyrovnávání soustavy;

i)pravidla transparentnosti;

j)pravidla vyrovnávání, včetně se soustavou souvisejících pravidel postupů nominace, pravidel pro vyrovnávací poplatky a pravidel provozního vyrovnávání mezi provozovateli přepravních soustav;

k)pravidla týkající se harmonizovaných struktur přepravních sazeb; a

l)energetickou účinnost, pokud jde o plynárenské soustavy.;

⇩ nový

m)kybernetickou bezpečnost, pokud jde o plynárenské soustavy.

🡻 715/2009 (přizpůsobený)

⇨ nový

7.Aniž je dotčeno právo členských států zavést vnitrostátní kodexy pro otázky, jež se nedotýkají přeshraničního obchodu, vypracují se kodexy sítě pro otázky přeshraničních sítí a integrace trhů.

8.Síť ENTSO pro zemní plyn sleduje a analyzuje provádění kodexů a rámcových pokynů přijatých Komisí v souladu s čl. 53 odst. 136 odst. 11 ⌦ nebo článkem 56 ⌫a jejich dopad na harmonizaci platných pravidel, jejichž cílem je usnadnit integraci trhu. Síť ENTSO pro zemní plyn oznámí svá zjištění agentuře a výsledky analýzy zahrne do výroční zprávy uvedené v odst. 3 písm. e) tohoto článku.

9.Síť ENTSO pro zemní plyn poskytuje agentuře ⌦ ACER ⌫ veškeré informace, které si vyžádá za účelem plnění svých úkolů podle čl. 249 odst. 1.

10.11.Agentura ⌦ ACER ⌫ posuzuje národní desetileté plány rozvoje sítě s cílem posoudit jejich soulad s plánem rozvoje sítě pro celéou Společenství ⌦ Unii ⌫. Zjistí-li agentura ⌦ ACER ⌫ mezi desetiletým plánem rozvoje sítě některého členského státu a plánem rozvoje sítě pro celéou Společenství ⌦ Unii ⌫nesrovnalosti, doporučí náležitým způsobem upravit tento národní plán rozvoje sítě nebo plán rozvoje sítě pro celéou Společenství ⌦ Unii ⌫. Pokud je tento národní desetiletý plán rozvoje sítě vypracován podle článku 5122 směrnice 2009/73/ES ⌦ [přepracovaného znění směrnice o plynu podle návrhu COM(2021) xxx] ⌫, agentura ⌦ ACER ⌫příslušnému národnímu regulačnímu orgánu doporučí, aby národní desetiletý plán rozvoje sítě upravil v souladu s čl. 5122 odst. 57 uvedené směrnice a aby o této změně informoval Komisi.

11.12.Síť ENTSO pro zemní plyn poskytne Komisi na její žádost stanovisko k přijetí rámcových pokynů uvedených v článku 5623.

Článek 249

Sledování prováděné agenturou⌦ ACER ⌫

1.Agentura ⌦ ACER ⌫sleduje plnění úkolů sítě ENTSO pro zemní plyn podle čl. 238 odst. 1, 2 a 3 a informuje o něm Komisi.

Agentura ⌦ ACER ⌫ sleduje, jak síť ENTSO pro zemní plyn provádí kodexy sítě vypracované podle čl. 238 odst. 2 a kodexy sítě, které byly vypracovány v souladu s čl. 536 odst. 1 až 1210, které však nebyly přijaty Komisí podle čl. 536 odst. 1311. Pokud síť ENTSO pro zemní plyn neprovede některý z těchto kodexů sítě, agentura ⌦ ACER ⌫požádá síť ENTSO pro zemní plyn o řádně odůvodněné vysvětlení, proč kodex neprovedla. Agentura ⌦ ACER ⌫sdělí toto vysvětlení Komisi a vydá k němu své stanovisko.

Agentura ⌦ ACER ⌫ sleduje a analyzuje provádění kodexů a rámcových pokynů přijatých Komisí v souladu s čl.ánky 526 odst. 11 ⌦ , 53, 55 a 56 ⌫ a jejich dopad na harmonizaci platných pravidel, jejichž cílem je usnadnění integrace trhu, jakož i nediskriminace, účinná hospodářská soutěž a účelné fungování trhu, a informuje o nich Komisi.

2.Síť ENTSO pro zemní plyn předkládá agentuře návrh desetiletého plánu rozvoje sítě pro celéou Společenství ⌦ Unii ⌫, návrh ročního pracovního programu, včetně informací o konzultačních postupech a dalších dokumentů uvedených v čl. 238 odst. 3, aby k nim agentura ⌦ ACER ⌫ vydala stanovisko.

Do dvou měsíců ode dne jejich obdržení poskytne agentura ⌦ ACER ⌫ síti ENTSO pro zemní plyn a Komisi řádně odůvodněné stanovisko a doporučení, pokud má za to, že návrh ročního pracovního programu nebo návrh plánu rozvoje sítě pro celéou Společenství ⌦ Unii ⌫ předloženého sítí ENTSO pro zemní plyn nepřispívá k nediskriminaci, účinné hospodářské soutěži a účelnému fungování trhu nebo nezajišťuje dostatečnou úroveň přeshraničního propojení umožňujícího přístup třetím osobám stranám.

Článek 2524

Regulační orgány

Při výkonu svých povinností podle tohoto nařízení zajišťují regulační orgány soulad s tímto nařízením a ⇨ , s kodexy sítě a ⇦ s rámcovými pokyny přijatými podle článkuů 52 až 5623.

Tyto orgány spolupracují vhodným způsobem navzájem mezi sebou a s Komisí a agenturou ⌦ ACER ⌫v souladu s kapitolou VIII směrnice 2009/73/ES ⌦ přepracovaného znění směrnice o plynu ⌫.

Článek 2610

Konzultace

1.Při vypracovávání kodexů sítě, návrhu plánu rozvoje sítě pro celéou Společenství ⌦ Unii ⌫a ročního pracovního programu podle čl. 238 odst. 1, 2 a 3 vede síť ENTSO pro zemní plyn otevřeným a transparentním způsobem rozsáhlé a včasné konzultace v souladu s jednacím řádem uvedeným v čl. 225 odst. 1 se všemi příslušnými účastníky trhu a zejména s organizacemi zastupujícími jednotlivé zúčastněné subjekty. Konzultace zahrnují národní regulační orgány a další vnitrostátní orgány, dodavatelské a výrobní podniky, uživatele sítě, včetně zákazníků, provozovatele distribuční soustavy, provozovatele, včetně příslušných (odvětvových) sdružení, odborných subjektů a platforem zúčastněných subjektů. Zaměří se na zjištění názorů a návrhů všech příslušných stran v rozhodovacím procesu.

2.Všechny dokumenty a zápisy z jednání týkající se konzultací uvedených v odstavci 1 se zveřejňují.

3.Před přijetím ročního pracovního programu a kodexů sítě uvedených v čl. 238 odst. 1, 2 a 3 uvede síť ENTSO pro zemní plyn, jakým způsobem byly připomínky získané během konzultací zohledněny. Pokud připomínky nebyly zohledněny, uvede důvody.

🡻 347/2013 čl. 22 bod 2 (přizpůsobený)

⇨ nový

Článek 2711

Náklady

Náklady, které souvisejí s činnostmi evropské sítě provozovatelů plynárenských přepravních soustav a jsou uvedeny v článcích 21až 234 až 12 ⇨ , 52 a 53 ⇦ tohoto nařízení a v článku 11 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 347/2013 17 , se zohlední při výpočtu sazeb a nesou je provozovatelé přepravních soustav. Regulační orgány tyto náklady schválí, pouze pokud jsou přijatelné a přiměřené.

🡻 715/2009 (přizpůsobený)

⇨ nový

Článek 2812

Regionální spolupráce provozovatelů přepravních soustav

1.S cílem přispět k činnostem uvedeným v čl. 238 odst. 1, 2 a 3 navazují provozovatelé přepravních soustav regionální spolupráci v rámci sítě ENTSO pro zemní plyn. Každé dva roky zejména zveřejňují regionální investiční plán, přičemž mohou na jeho základě přijímat investiční rozhodnutí.

2.Provozovatelé přepravních soustav podporují provozní ujednání s cílem zajistit optimální řízení sítě a podpořit rozvoj energetických burz, koordinované přidělování přeshraniční kapacity prostřednictvím nediskriminačních tržních řešení, s náležitou pozorností věnovanou specifickým výhodám implicitních aukcí pro krátkodobé přidělování a integraci mechanismů vyrovnávání.

3.V zájmu dosažení cílů uvedených v odstavcích 1 a 2 ⇨ je Komisi svěřena pravomoc přijímat v souladu s článkem 63 akty v přenesené pravomoci, pokud jde o ⇦ ⌦ může Komise s ohledem na stávající struktury regionální spolupráce vymezit zeměpisné oblasti, na něž se vztahují jednotlivé struktury regionální spolupráce, které může Komise vymezit s ohledem na stávající struktury regionální spolupráce. Každý členský stát může podporovat spolupráci ve více než jedné zeměpisné oblasti. Toto opatření, jehož předmětem je změna jiných než podstatných prvků tohoto nařízení jeho doplněním, se přijímá regulativním postupem s kontrolou podle čl. 28 odst. 2.

Za tím účelem vede Komise konzultace s agenturou ACER ⌫ a se sítí ENTSO pro zemní plyn.

Článek 29

⌦ Desetileté plány rozvoje sítě ⌫

🡻 715/2009 (přizpůsobený)

Každé dva roky síť ENTSO pro zemní plyn přijme a zveřejní plán rozvoje sítě pro celéou Společenství ⌦ Unii ⌫ uvedený v ⌦ čl. 23 ⌫ odst. 3 písm. b). Plán rozvoje sítě pro celéou Společenství ⌦ Unii ⌫ zahrnuje vytváření modelů integrované sítě, vypracovávání scénářů, výhled přiměřenosti výrobních kapacit v Evropě a posouzení odolnosti soustavy.

Plán rozvoje sítě pro celéou Společenství ⌦ Unii ⌫zejména:

🡻 347/2013 čl. 22 bod 1

⇨ nový

a)vychází z investičních plánů jednotlivých členských států ⇨ a kapitoly IV nařízení (EU) č. 347/2013 ⇦, přičemž přihlíží k regionálním investičním plánům uvedeným v čl. 12 odst. 1 a případně k aspektům plánování sítě týkajícím se celé Unie, jak stanoví nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 347/2013 ze dne 17. dubna 2013 o hlavních směrech transevropské energetické infrastruktury 18 ; podléhá analýze nákladů a přínosů za použití metodiky stanovené dle článku 11 tohoto nařízení;

🡻 715/2009/ES článek 8 (přizpůsobený)

⇨ nový

b)v souvislosti s přeshraničním propojením vychází rovněž z opodstatněných potřeb jednotlivých uživatelů sítě a zahrnuje dlouhodobé závazky investorů podle článků 5614 a 5222 směrnice 2009/73/ES ⌦ [přepracovaného znění směrnice o plynu podle návrhu COM(2021) xxx] ⌫; a

c)poukazuje na nedostatečnou míru investic, především pokud jde o přeshraniční kapacitu.

Pokud jde o druhý pododstavec písm. c), může být k plánu rozvoje sítě pro celéou Společenství ⌦ Unii ⌫ přiložena analýza překážek, které brání zvýšení přeshraniční kapacity sítě a které jsou způsobeny například rozdílnými schvalovacími postupy či praxí.

Článek 3018

Požadavky na transparentnost, pokud jde o provozovatele přepravních soustav

1.Provozovatelé přepravních soustav zveřejní podrobné údaje o ⇨ kapacitě a ⇦ nabízených službách a příslušných uplatňovaných podmínkách společně s technickými údaji, které uživatelé sítě potřebují k získání účinného přístupu k síti.

2.Provozovatelé přepravních soustav nebo příslušné vnitrostátní orgány zveřejňují přiměřené a dostatečně podrobné informace o stanovování sazeb, metodice a struktuře, aby zajistili transparentní, objektivní a nediskriminační sazby a usnadnili účinné využívání plynárenské soustavy.

3.U poskytovaných služeb každý provozovatel přepravní soustavy pravidelně, průběžně, uživatelsky srozumitelným a standardizovaným způsobem zveřejňuje pro všechny významné body, včetně vstupůích a výstupůních bodů, číselné údaje o technické, smluvní a dostupné kapacitě ⇨ , jak je podrobně uvedeno v příloze I⇦.

4.Významné body v přepravní soustavě, pro které se musí údaje zveřejňovat, schválí příslušné orgány po konzultaci s uživateli sítě.

5.Provozovatelé přepravních soustav vždy zveřejňují informace vyžadované tímto nařízením smysluplným, kvantifikovatelně jasným, snadno přístupným a nediskriminačním způsobem.

6.Provozovatelé přepravních soustav zveřejňují předběžné a následné informace o nabídce a poptávce vycházející z nominací ⇨ a přidělování ⇦ , výhledů a realizovaných toků do soustavy a z ní. Národní rRegulační orgán zajišťuje, aby všechny tyto informace byly zveřejněny. Zveřejňované informace jsou stejně podrobné jako informace dostupné provozovateli přepravní soustavy.

Provozovatelé přepravních soustav zveřejňují přijatá opatření, jakož i náklady a příjmy vzniklé při vyrovnávání soustavy.

Dotčení účastníci trhu poskytují provozovatelům přepravních soustav údaje podle tohoto článku.

⇩ nový

7.Provozovatelé přepravních soustav zveřejní podrobné informace o kvalitě plynů přepravovaných ve své síti, které by mohly ovlivnit uživatele sítě, a to na základě článků 16 a 17 nařízení Komise (EU) 2015/703.

🡻 715/2009 (přizpůsobený)

⇨ nový

Článek 3119

Požadavky na transparentnost, pokud jde o skladovací zařízení pro skladování ⌦ zemního plynu a vodíku ⌫ , a zařízení LNG ⌦ a vodíkové terminály ⌫

1.Provozovatelé zařízení LNG a skladovacího zařízení ⇨ pro skladování vodíku a (zemního plynu) ⇦ ⇨ a provozovatelé vodíkových terminálů ⇦ zveřejní podrobné údaje o ⇨ všech ⇦ nabízených službách a uplatňovaných podmínkách společně s technickými údaji, které uživatelé zařízení LNG a skladovacích zařízení ⇨ pro skladování vodíku ⇦ ⇨ a vodíkových terminálů ⇦ potřebují k získání účinného přístupu k zařízením LNG a skladovacím zařízením ⇨ pro skladování vodíku ⇦ ⇨ a k vodíkovým terminálům ⇦ . ⇨ Regulační orgány mohou tyto provozovatele požádat, aby zveřejnili veškeré další relevantní informace pro uživatele soustavy. ⇦

⇩ nový

2.Provozovatelé zařízení LNG poskytnou uživatelsky přívětivé nástroje pro výpočet sazeb za dostupné služby.

🡻 715/2009

⇨ nový

3.2. U poskytovaných služeb provozovatelé zařízení LNG a skladovacího zařízení ⇨ pro skladování vodíku, jakož i zemního plynu ⇦ pravidelně, průběžně, uživatelsky srozumitelným a standardizovaným způsobem zveřejňuje číselné údaje o smluvní a dostupné kapacitě skladovacích zařízení a zařízení LNG ⇨ a zařízení pro skladování vodíku, ⇦ ⇨ jakož i vodíkového terminálu ⇦.

4.3. Provozovatelé zařízení LNG a skladovacího zařízení ⇨ pro skladování vodíku, jakož i zemního plynu ⇦ vždy zveřejní informace vyžadované tímto nařízením smysluplným, kvantifikovatelně jasným, snadno přístupným a nediskriminačním způsobem.

5.4. Provozovatelé zařízení LNG a skladovacího zařízení ⇨ a provozovatelé zařízení pro skladování vodíku a vodíkových terminálů ⇦ zveřejní množství zemního plynu v každém skladovacím zařízení nebo zařízení LNG ⇨ a vodíkovém terminálu ⇦, nebo ve skupině skladovacích zařízení, pokud to odpovídá způsobu, jakým je zajišťován přístup pro uživatele sítě, vtláčení a těžby a dostupnou kapacitu skladovacího zařízení ⇨ pro skladování zemního plynu a vodíku ⇦,a zařízení LNG ⇨ a vodíkového terminálu ⇦, včetně zařízení, k nimž třetí osoby strany nemají přístup. Tyto informace se rovněž sdělují provozovatelům přepravních soustav ⇨ nebo provozovateli vodíkové sítě v případě zařízení pro skladování vodíku a vodíkových terminálů, ⇦, kteří je zveřejňují v souhrnné podobě pro soustavu nebo podsoustavu, jež jsou vymezeny podle příslušných bodů. Tyto informace se aktualizují alespoň jednou denně.

V případech, ve kterých je uživatel skladovacího zařízení ⇨ pro skladování zemního plynu nebo vodíku⇦ jeho jediným uživatelem, může předložit národnímu regulačnímu orgánu odůvodněnou žádost o důvěrné zpracování údajů uvedených v prvním pododstavci. Pokud národní regulační orgán dospěje k závěru, že tato žádost je odůvodněná, zejména s ohledem na nutnost zajistit rovnováhu mezi zájmy legitimní ochrany obchodního tajemství, jehož zpřístupnění by mohlo nepříznivě ovlivnit celkovou obchodní strategii uživatele skladovacího zařízení, s cílem vytvořit konkurenční vnitřní trh se zemním plynem, může provozovateli skladovacího zařízení umožnit po dobu maximálně jednoho roku nezveřejňovat údaje uvedené v prvním pododstavci.

Druhým pododstavcem není dotčena povinnost sdělit informace provozovatelům přepravních soustav a povinnost těchto provozovatelů tyto informace zveřejnit podle prvního pododstavce s výjimkou případů, kdy jsou údaje v souhrnné podobě totožné s údaji o jednotlivých skladovacích zařízení ⇨ pro skladování zemního plynu nebo vodíku ⇦, jejichž nezveřejnění schválil národní regulační orgán.

6.5. Aby byly zajištěny průhledné, objektivní a nediskriminační sazby a usnadněno účinné využívání infrastruktury, zveřejní provozovatelé zařízení LNG a skladovacích zařízení ⇨ pro skladování zemního plynu nebo vodíku ⇦ nebo příslušné regulační orgány dostatečně podrobné informace o stanovování, metodách výpočtu a struktuře sazeb za infrastrukturu s regulovaným přístupem třetích stran.; ⇨ zařízení LNG, jimž byla udělena výjimka podle článku 22 směrnice 2003/55/ES a článku 36 směrnice 2009/73/ES, jakož i článku 60 tohoto nařízení, a provozovatelé zařízení pro skladování zemního plynu v rámci sjednaného režimu přístupu třetích stran zveřejní sazby za infrastrukturu, aby byla zajištěna dostatečná míra transparentnosti.⇦

⇩ nový

Provozovatelé zařízení LNG a skladovacích zařízení zřídí do 18 měsíců od [datum vstupu nařízení v platnost] jedinou evropskou platformu, která transparentním a uživatelsky přívětivým způsobem zveřejní informace požadované v tomto článku.

🡻 715/2009

Článek 3220

Záznamy vedené provozovateli soustav

Provozovatelé přepravní soustavy, provozovatelé skladovacích zařízení a provozovatelé zařízení LNG uchovávají po dobu pěti let pro potřeby vnitrostátních orgánů, včetně národních regulačních orgánů, vnitrostátních orgánů pro hospodářskou soutěž a Komise záznamy s veškerými informacemi uvedenými v článcích 3018 a 3119 a v části 3 přílohy I.

⇩ nový

Oddíl 4

Provoz distribuční soustavy

Článek 33

Pevná kapacita pro plyny z obnovitelných zdrojů a nízkouhlíkové plyny do distribuční soustavy

1.Provozovatelé distribučních soustav zajistí pevnou kapacitu pro přístup zařízení pro výrobu plynů z obnovitelných zdrojů a nízkouhlíkových plynů připojených k jejich síti. V tomto rozsahu provozovatelé distribučních soustav ve spolupráci s provozovateli přepravních soustav vypracují postupy a opatření, včetně investic, aby zajistili zpětný tok z distribuční do přepravní sítě.

2.Odstavcem 1 není dotčena možnost provozovatelů distribučních soustav vyvíjet alternativy k investicím do zpětného toku, jako jsou řešení inteligentních sítí nebo připojení k jiným provozovatelům sítí. Pevný přístup může být omezen pouze na nabízení kapacit s provozními omezeními, aby byla zajištěna hospodářská efektivita. Regulační orgán zajistí, aby byla veškerá omezení pevné kapacity nebo provozní omezení zaváděna na základě transparentních a nediskriminačních postupů a nevytvářely se jimi neodůvodněné překážky pro vstup na trh. Pokud výrobní zařízení nese náklady spojené se zajištěním pevné kapacity, neplatí žádné omezení.

Článek 34

Spolupráce mezi provozovateli distribučních soustav a provozovateli přepravních soustav

Provozovatelé distribučních soustav spolupracují s ostatními provozovateli distribučních soustav a provozovateli přepravních soustav při koordinování údržby, rozvoji soustavy, nových připojení a provozu soustavy za účelem její integrity a aby se maximalizovala kapacita i minimalizovalo využívání topného plynu.

Článek 35

Požadavky na transparentnost, pokud jde o provozovatele distribučních soustav

Pokud jsou provozovatelé distribučních soustav odpovědní za řízení kvality plynu ve svých sítích, zveřejní podrobné informace o kvalitě plynů přepravovaných v jejich sítích, které by mohly ovlivnit uživatele sítě, a to na základě článků 16 a 17 nařízení Komise (EU) 2015/703.

Článek 36

Evropský subjekt pro provozovatele distribučních soustav

Provozovatelé distribučních soustav provozující soustavu zemního plynu spolupracují na úrovni Unie prostřednictvím Evropského subjektu pro provozovatele distribučních soustav (dále jen „subjekt EU DSO“) zřízeného v souladu s články 52 až 57 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/943 19 s cílem podpořit dokončení a fungování vnitřního trhu se zemním plynem a podpořit optimální řízení a koordinovaný provoz distribučních a přepravních soustav.

Registrovaní členové se mohou účastnit subjektu EU DSO přímo, nebo je může zastupovat vnitrostátní sdružení určené členským státem nebo sdružení na úrovni Unie.

Náklady související s činnostmi subjektu EU DSO nesou provozovatelé distribučních soustav, kteří jsou registrování jako jeho členové, a zohledňují se při výpočtu sazeb. Regulační orgány tyto náklady schválí, pouze pokud jsou přijatelné a přiměřené.

Článek 37

Změna hlavních pravidel a postupů pro subjekt EU DSO

1.Pravidla a postupy pro účast provozovatelů distribučních soustav v subjektu EU DSO podle článku 54 nařízení (EU) 2019/942 se použijí rovněž na provozovatele distribučních soustav provozující soustavu zemního plynu.

2.Strategická poradní skupina podle čl. 54 odst. 2 písm. f) nařízení (EU) 2019/942 sestává rovněž ze zástupců sdružení zastupujících provozovatele evropských distribučních soustav, kteří provozují výhradně soustavu zemního plynu.

3.Do [jeden rok po vstupu v platnost] subjekt EU DSO předloží Komisi a agentuře ACER návrh aktualizovaných stanov včetně kodexu chování, seznam registrovaných členů, návrh aktualizovaného jednacího řádu, včetně postupů pro konzultace s ENTSO pro elektřinu, ENTSO pro zemní plyn a dalšími zúčastněnými subjekty, a návrh aktualizovaných finančních pravidel.

Návrh aktualizovaného jednacího řádu subjektu EU DSO zajistí vyvážené zastoupení všech zúčastněných provozovatelů distribučních soustav, včetně těch, kteří vlastní nebo provozují výhradně soustavy zemního plynu.

4.Do čtyř měsíců od obdržení dokumentů podle odstavce 3 poskytne agentura ACER po konzultaci s organizacemi zastupujícími všechny zúčastněné subjekty, zejména uživatele distribuční soustavy, své stanovisko Komisi.

5.Do tří měsíců od obdržení stanoviska agentury ACER vydá Komise stanovisko k dokumentům poskytnutým podle odstavce 3, v němž stanovisko ACER podle odstavce 3 zohlední.

6.Do tří měsíců od obdržení kladného stanoviska Komise provozovatelé distribučních soustav přijmou a zveřejní své aktualizované stanovy, jednací řád a finanční pravidla.

7.Dokumenty uvedené v odstavci 3 se předkládají Komisi a agentuře ACER v případě, že jsou k nim navrhovány změny, nebo na odůvodněnou žádost jedné z nich. Komise a agentura ACER vydají stanovisko v souladu s postupem podle odstavců 3, 4 a 5.

Článek 38

Další úkoly subjektu EU DSO

1.Subjekt EU DSO plní úkoly uvedené v čl. 55 odst. 1 písm. a) až e) nařízení (EU) 2019/943 a vykonává činnosti uvedené v čl. 55 odst. 2 písm. c) až e) uvedeného nařízení, a to i pokud jde o distribuční sítě, které jsou součástí soustavy zemního plynu.

2.Kromě úkolů uvedených v čl. 55 odst. 1 nařízení (EU) 2019/943 se subjekt EU DSO účastní vypracovávání kodexů sítě, které jsou relevantní pro provoz a plánování distribučních sítí a pro koordinovaný provoz přepravních a distribučních sítí podle tohoto nařízení a přispívají ke zmírnění fugitivních emisí metanu ze soustavy zemního plynu.

Při účasti na vypracovávání nových kodexů sítě podle článku 53 musí subjekt EU DSO splňovat požadavky na konzultace stanovené v článku 56 nařízení (EU) 2019/943.

3.Kromě činností uvedených v čl. 55 odst. 2 nařízení (EU) 2019/943 subjekt EU DSO:

a)spolupracuje se sítí ENTSO pro zemní plyn na sledování provádění kodexů sítě a pokynů přijatých podle tohoto nařízení, které jsou relevantní pro provoz a plánování distribučních sítí a koordinovaný provoz přepravních sítí a distribučních sítí;

b)spolupracuje se sítí ENTSO pro zemní plyn a přijímá osvědčené postupy v oblasti koordinovaného provozu a plánování přepravních soustav a distribučních soustav, včetně záležitostí, jako je výměna údajů mezi provozovateli a koordinace distribuovaných zdrojů energie;

c)pracuje na určení osvědčených postupů pro provádění výsledků posouzení podle čl. 23 odst. 1a [návrhu směrnice RED III] a článku 23 [návrhu revidované směrnice o energetické účinnosti], jakož i pro spolupráci mezi provozovateli sítí pro distribuci elektřiny, distribučních sítí zemního plynu a systémů dálkového vytápění a chlazení, a to i pro účely posouzení podle čl. 24 odst. 8 [návrh směrnice RED III].

4.Subjekt EU DSO poskytne síti ENTSO pro zemní plyn vstupy pro účely podávání zpráv o kvalitě plynu, pokud jde o distribuční sítě, jsou-li provozovatelé distribučních soustav odpovědní za řízení kvality plynu, jak je uvedeno v čl. 23 odst. 3.

⇩ new

Kapitola III

PRAVIDLA PRO VODÍKOVÉ SÍTĚ

Článek 39

Přeshraniční koordinace, pokud jde o kvalitu vodíku

1.Provozovatelé vodíkových sítí spolupracují, aby zabránili omezením přeshraničních toků vodíku v důsledku rozdílů v jeho kvalitě.

2.Pokud omezení přeshraničních toků vodíku v důsledku rozdílů v jeho kvalitě nemohou dotčení provozovatelé vodíkových sítí v rámci svého standardního provozu zabránit, neprodleně informují dotčené regulační orgány. Poskytnuté informace zahrnují popis a odůvodnění kroků, které již provozovatelé vodíkových sítí podnikli.

3.Dotčené regulační orgány se do šesti měsíců společně dohodnou, zda omezení uznají.

4.Pokud dotčené regulační orgány omezení uznají, vyzvou dotčené provozovatele vodíkových sítí, aby do dvanácti měsíců provedli v uvedeném sledu následující opatření:

a)spolupracovali a vypracovali technicky proveditelná řešení, aby bylo uznané omezení zrušeno;

c)provedli odhad časové náročnosti zavedení každého potenciálního řešení;

d)uskutečnili veřejnou konzultaci ohledně zjištěných proveditelných řešení a výsledky konzultace zohlednili;

e)na základě analýzy nákladů a přínosů a výsledků veřejné konzultace předložili svým příslušným regulačním orgánům ke schválení a dalším příslušným vnitrostátním orgánům každého dotčeného členského státu pro informaci společný návrh na zrušení uznaného omezení, včetně časového harmonogramu provedení.

5.Pokud dotčení provozovatelé vodíkových sítí nedosáhnou dohody ohledně řešení do dvanácti měsíců, každý provozovatel vodíkové soustavy o tom neprodleně informuje svůj regulační orgán.

7.Společné koordinované rozhodnutí dotčených regulačních orgánů zahrnuje rozhodnutí o přidělení investičních nákladů, které ponese každý provozovatel vodíkové sítě v rámci provedení dohodnutého řešení, a o jejich promítnutí do sazeb po 1. lednu 2031, přičemž je přihlédnuto k hospodářským, sociálním a environmentálním nákladům a přínosům řešení v dotčených členských státech.

8.Agentura ACER může regulačním orgánům poskytnout doporučení ohledně podrobností rozhodnutí o přidělení nákladů uvedeného v odstavci 7.

9.Pokud dotčené regulační orgány nebyly schopny dosáhnout dohody uvedené v odstavci 3 tohoto článku, rozhodne o omezení agentura ACER postupem stanoveným v čl. 6 odst. 10 nařízení (EU) 2019/942. Pokud agentura ACER omezení uzná, vyzve dotčené provozovatele vodíkových sítí, aby do dvanácti měsíců provedli v uvedeném sledu opatření stanovená v odst. 4 písm. a) až e).

10.Pokud příslušné regulační orgány nejsou schopny přijmout společné koordinované rozhodnutí uvedené v odstavcích 6 a 7 tohoto článku, rozhodne o řešení týkajícím se zrušení uznaného omezení a o přidělení investičních nákladů, které ponese každý provozovatel sítě v rámci provedení dohodnutého řešení, agentura ACER postupem stanoveným v čl. 6 odst. 10 nařízení (EU) 2019/942.

11.Další podrobnosti nezbytné k provedení tohoto článku, včetně podrobností o společné závazné specifikaci kvality vodíku pro přeshraniční propojovací vedení, analýz nákladů a přínosů zrušení omezení přeshraničních toků v důsledku rozdílů v kvalitě vodíku, pravidel pro interoperabilitu přeshraniční vodíkové infrastruktury, a dále o propojovacích dohodách, jednotkách, předávání údajů, komunikaci a poskytování informací mezi příslušnými účastníky trhu jsou stanoveny v kodexu sítě vypracovaném v souladu s čl. 54 odst. 2 písm. b).

Článek 40

Evropská síť provozovatelů vodíkových sítí

1.Provozovatelé vodíkových sítí spolupracují na úrovni Unie prostřednictvím Evropské sítě provozovatelů vodíkových sítí (ENNOH) s cílem podpořit rozvoj a fungování vnitřního trhu s vodíkem a přeshraničního obchodu a zajistit, aby byla evropská vodíková síť optimálně řízena, její provoz byl koordinován a dobře se technicky rozvíjela.

2.Při výkonu svých funkcí podle práva Unie jedná síť ENNOH v zájmu vytvoření dobře fungujícího a integrovaného vnitřního trhu s vodíkem a přispívá k účinnému a udržitelnému dosažení cílů stanovených v rámci politiky v oblasti klimatu a energetiky, zejména přispěním k účinné integraci vodíku vyrobeného z obnovitelných zdrojů energie a zvýšení energetické účinnosti při zachování bezpečnosti systému. Síť ENNOH musí být vybavena náležitými lidskými a finančními zdroji k plnění svých úkolů.

3.Do 1. září 2024 předloží provozovatelé vodíkových sítí Komisi a agentuře ACER návrh stanov sítě ENNOH, která se má zřídit, seznam jejích členů a návrh jejího jednacího řádu, včetně postupů pro konzultace se zúčastněnými subjekty.

4.Provozovatelé vodíkových sítí předloží Komisi a agentuře ACER veškeré návrhy změn stanov, seznamu členů nebo jednacího řádu sítě ENNOH.

5.Do čtyř měsíců od obdržení návrhů a návrhů změn stanov, seznamu členů nebo jednacího řádu k nim agentura ACER po konzultaci s organizacemi zastupujícími všechny zúčastněné subjekty, zejména uživatele soustavy včetně zákazníků, poskytne stanovisko Komisi.

6.Do tří měsíců od obdržení stanoviska agentury ACER podle odstavce 5 vydá Komise vlastní stanovisko k návrhům a návrhu změn stanov, seznamu členů a jednacího řádu, v němž stanovisko poskytnuté agenturou ACER zohlední.

7.Do tří měsíců od obdržení kladného stanoviska Komise provozovatelé vodíkových sítí stanovy, seznam členů a jednací řád přijmou a zveřejní je.

8.Dokumenty uvedené v odstavci 3 se předkládají Komisi a agentuře ACER v případě, že jsou k nim navrhovány změny, nebo na odůvodněnou žádost jedné z nich. Komise a agentura ACER vydají stanovisko v souladu s odstavci 5, 6 a 7.

Článek 41

Přechod na síť ENNOH

1.Na dobu, než bude v souladu s článkem 40 vytvořena síť ENNOH, zřídí Komise dočasnou platformu zahrnující agenturu ACER a všechny příslušné účastníky trhu, včetně sítě ENTSO pro zemní plyn, sítě ENTSO pro elektřinu a subjektu EU DSO a zajistí její administrativní podporu. Platforma bude podporovat činnost zabývající se otázkami rozsahu a vývoje relevantními pro výstavbu vodíkové sítě a trhů. Jakmile bude zřízena síť ENNOH, přestane platforma existovat.

2.Do zřízení sítě ENNOH bude za vývoj plánů rozvoje plynárenských a vodíkových sítí pro celou Unii odpovídat síť ENTSO pro zemní plyn. Při plnění tohoto úkolu zajistí síť ENTSO pro zemní plyn účinné konzultování a zahrnutí všech účastníků trhu včetně účastníků trhu s vodíkem.

Článek 42

Úkoly sítě ENNOH

1.Síť ENNOH:

a)vypracovává kodexy sítě pro oblasti uvedené v článku 54 v zájmu dosažení cílů uvedených v článku 40;

b)přijímá a zveřejňuje každé dva roky nezávazný desetiletý plán rozvoje sítě pro celou Unii, včetně výhledu přiměřenosti dodávek v Evropě;

c)spolupracuje se sítí ENTSO pro elektřinu a sítí ENTSO pro zemní plyn;

d)vypracovává doporučení týkající se koordinace technické spolupráce v rámci Unie mezi provozovateli přepravních a distribučních soustav na jedné straně a provozovateli vodíkových sítí na druhé straně;

e)vypracovává doporučení týkající se koordinace technické spolupráce mezi provozovateli sítí Unie a provozovateli sítí třetích stran;

f)přijímá roční pracovní program;

g)přijímá výroční zprávu;

h)přijímá roční výhled dodávek vodíku pokrývající členské státy, v nichž se vodík používá při výrobě elektřiny nebo v dodávkách do domácností;

i)přijímá zprávu o sledování kvality vodíku, a to do 15. května 2026 a poté každé dva roky, včetně vývoje a prognóz předpokládaného vývoje parametrů kvality vodíku a informací o případech souvisejících s rozdíly ve specifikaci kvality vodíku a o tom, jak byly tyto případy vyřešeny;

j)podporuje kybernetickou bezpečnost a ochranu údajů ve spolupráci s příslušnými orgány a regulovanými subjekty.

2.Síť ENNOH sleduje a analyzuje provádění kodexů sítě a rámcových pokynů přijatých Komisí v souladu s články 54, 55 a 56 a jejich dopad na harmonizaci platných pravidel, jejichž cílem je usnadnit rozvoj a integraci trhu. Evropská síť provozovatelů vodíkových sítí oznámí svá zjištění agentuře ACER a výsledky analýzy zahrne do výroční zprávy uvedené v odst. 1 písm. f) tohoto článku.

3.Síť ENNOH zveřejňuje zápisy ze schůzí svého shromáždění, rady a výborů a pravidelně informuje veřejnost o svých rozhodnutích a činnostech.

4.Roční pracovní program uvedený v odst. 1 písm. f) obsahuje seznam a popis kodexů sítě, jež mají být vypracovány, plán koordinace provozu sítě a seznam činností v oblasti výzkumu a vývoje, které mají být v daném roce realizovány, a orientační časový harmonogram.

5.Síť ENNOH poskytuje agentuře ACER veškeré informace, které si vyžádá za účelem plnění svých úkolů podle článku 46. Aby mohla síť ENNOH tento požadavek splnit, poskytnou jí provozovatelé vodíkových sítí veškeré potřebné informace.

6.Síť ENNOH poskytne Komisi na její žádost stanovisko k přijetí rámcových pokynů uvedených v článku 56.

Článek 43

Desetiletý plán rozvoje vodíkové sítě

1.Desetiletý plán rozvoje sítě pro celou Unii uvedený v článku 42 zahrnuje vytváření modelů integrované sítě, vypracovávání scénářů a posouzení odolnosti soustavy.

Desetiletý plán rozvoje sítě pro celou Unii zejména:

a)vychází ze zpráv o rozvoji vodíkových sítí jednotlivých členských států uvedených v článku 52 přepracovaného znění směrnice o plynu, pokud jsou k dispozici, a v kapitole IV nařízení (EU) xxx [nařízení TEN-E];

b)v souvislosti s přeshraničním propojením vychází rovněž z opodstatněných potřeb jednotlivých uživatelů sítě a zahrnuje dlouhodobé závazky investorů podle článku 55 a kapitoly IX oddílu 3 přepracovaného znění směrnice o plynu;

c)poukazuje na nedostatečnou míru investic, především pokud jde o přeshraniční kapacitu.

Pokud jde o druhý pododstavec písm. c), může být k plánu rozvoje sítě pro celou Unii přiložena analýza překážek, které brání zvýšení přeshraniční kapacity sítě a které jsou způsobeny rozdílnými schvalovacími postupy či praxí.

2.Agentura ACER poskytuje v relevantních případech stanoviska ke zprávám o rozvoji vodíkových sítí jednotlivých členských států s cílem posoudit jejich soulad s plánem rozvoje sítě pro celou Unii. Zjistí-li agentura ACER mezi zprávou o rozvoji vnitrostátní vodíkové sítě a plánem rozvoje sítě pro celou Unii nesrovnalosti, doporučí zprávu o rozvoji národní vodíkové sítě, nebo plán rozvoje sítě pro celou Unii náležitým způsobem upravit.

3.Síť ENNOH při vytváření desetiletého plánu rozvoje sítě pro celou Unii uvedeného v článku 42 spolupracuje se sítí ENTSO pro elektřinu a sítí ENTSO pro zemní plyn, a to zejména na vypracování analýzy nákladů a přínosů energetického systému v celé šíři a vzájemně propojeného modelu trhu s energií, který zahrne infrastrukturu pro přenos a přepravu elektřiny, zemního plynu a vodíku, jakož i skladování, LNG a vodíkové terminály a elektrolyzéry uvedené v článku 11 [revize nařízení TEN-E], scénářů pro desetileté plány rozvoje sítě uvedených v článku 12 [revize nařízení TEN-E] a zjišťování nedostatků v infrastruktuře uvedené v článku 13 [revize nařízení TEN-E].

Článek 44

Náklady

Náklady, které souvisejí s činnostmi vodíkové sítě ENNOH a jsou uvedeny v článku 42 tohoto nařízení, se zohlední při výpočtu sazeb a nesou je provozovatelé vodíkových sítí. Regulační orgány tyto náklady schválí, pouze pokud jsou přijatelné a přiměřené.

Článek 45

Konzultace

1.Při vypracovávání návrhů vyplývajících z úkolů uvedených v článku 42 vede síť ENNOH otevřeným a transparentním způsobem rozsáhlé a včasné konzultace v souladu s jednacím řádem uvedeným v článku 40 tohoto nařízení se všemi příslušnými účastníky trhu, a zejména s organizacemi zastupujícími jednotlivé zúčastněné subjekty. Konzultace se zaměří na zjištění názorů a návrhů všech příslušných stran v rozhodovacím procesu a před konečným přijetím návrhu zohlední připomínky zúčastněných subjektů. Konzultace zahrnují rovněž regulační orgány a další vnitrostátní orgány, výrobce, uživatele sítě včetně zákazníků, odborné subjekty a platformy zúčastněných subjektů.

2.Všechny dokumenty a zápisy z jednání týkající se konzultací se zveřejňují.

3.Před přijetím návrhů podle článku 42 uvede síť ENNOH, jakým způsobem byly připomínky získané během konzultací zohledněny. Pokud připomínky nebyly zohledněny, uvede důvody.

Článek 46

Sledování prováděné agenturou ACER

1.Agentura ACER sleduje plnění úkolů sítě ENNOH uvedených v článku 42 a informuje o svých zjištěních Komisi.

2.Agentura ACER sleduje, jak síť ENNOH provádí kodexy sítě a rámcové pokyny přijaté Komisí v souladu s články 54, 55 a 56. Pokud síť ENNOH neprovede některý z těchto kodexů sítě nebo rámcových pokynů, agentura ACER požádá síť ENNOH o řádně odůvodněné vysvětlení, proč jej neprovedla. Agentura ACER sdělí toto vysvětlení Komisi a vydá k němu své stanovisko.

3.Síť ENNOH předkládá agentuře ACER návrh desetiletého plánu rozvoje sítě pro celou Unii, návrh ročního pracovního programu, včetně informací o konzultačních postupech, a další dokumenty uvedené v článku 42, aby k nim agentura vydala stanovisko.

Pokud má agentura ACER za to, že návrh ročního pracovního programu nebo návrh plánu rozvoje sítě pro celou Unii, který předložila síť ENNOH, nepřispívá k nediskriminaci, účinné hospodářské soutěži a účelnému fungování trhu nebo nezajišťuje dostatečnou úroveň přeshraničního propojení, poskytne síti ENNOH a Komisi do dvou měsíců od obdržení plánu nebo programu řádně odůvodněné stanovisko a doporučení.

Článek 47

Regionální spolupráce provozovatelů vodíkových sítí

1.S cílem přispět k úkolům uvedeným v článku 42 navazují provozovatelé vodíkových sítí regionální spolupráci v rámci sítě ENNOH.

2.Provozovatelé vodíkových sítí podporují provozní ujednání s cílem zajistit optimální řízení sítě a zajišťují interoperabilitu propojené vodíkové soustavy Unie za účelem usnadnění obchodní a provozní spolupráce mezi provozovateli sousedních vodíkových sítí.

Článek 48

Požadavky na transparentnost, pokud jde o provozovatele vodíkových sítí

1.Provozovatelé vodíkových sítí zveřejní podrobné údaje o nabízených službách a příslušných uplatňovaných podmínkách společně s technickými údaji, které uživatelé vodíkové sítě potřebují k získání účinného přístupu k síti.

2.Provozovatelé vodíkových sítí nebo příslušné orgány zveřejňují od 1. ledna 2031 úplné informace o stanovování sazeb, metodice a struktuře, aby zajistili transparentní, objektivní a nediskriminační sazby a usnadnili účinné využívání vodíkové sítě.

3.Provozovatelé vodíkových sítí zveřejňují podrobné informace o kvalitě vodíku přepravovaného jejich sítěmi, což může mít dopad na uživatele sítě.

4.Významné body ve vodíkové síti, pro které se musí údaje zveřejňovat, schválí příslušné orgány po konzultaci s uživateli vodíkové sítě.

5.Provozovatelé vodíkových sítí vždy zveřejňují informace vyžadované tímto nařízením smysluplným, kvantifikovatelně jasným, snadno přístupným a nediskriminačním způsobem.

6.Provozovatelé vodíkových sítí zveřejňují předběžné a následné informace o nabídce a poptávce, včetně pravidelných výhledů a zaznamenaných informací. Regulační orgán zajišťuje, aby všechny tyto informace byly zveřejněny. Zveřejňované informace jsou stejně podrobné jako informace dostupné provozovatelům vodíkových sítí.

7.Dotčení účastníci trhu poskytují provozovatelům vodíkových sítí údaje podle tohoto článku.

8.Další podrobnosti nezbytné k zavedení požadavků na transparentnost provozovatelů vodíkových sítí, včetně dalších podrobností o obsahu, četnosti a formě poskytování informací provozovateli vodíkových sítí jsou stanoveny v kodexu sítě vypracovaném v souladu s čl. 54 odst. 1 tohoto nařízení.

Článek 49

Záznamy vedené ve vodíkové soustavě

Provozovatelé vodíkových sítí, provozovatelé zařízení pro skladování vodíku a provozovatelé vodíkových terminálů uchovávají po dobu pěti let pro potřeby vnitrostátních orgánů, včetně regulačních orgánů, vnitrostátních orgánů pro hospodářskou soutěž a Komise záznamy s veškerými informacemi uvedenými v článcích 31 a 48 a v části 4 přílohy I.

Článek 50

Předpoklad shody s harmonizovanými normami

1.Pro harmonizované normy nebo jejich části, na něž byly zveřejněny odkazy v Úředním věstníku Evropské unie, platí předpoklad shody s odpovídajícími požadavky stanovenými v aktech v přenesené pravomoci přijatých v souladu s čl. 54 odst. 2 písm. b) tohoto nařízení nebo v prováděcích aktech přijatých v souladu s článkem 51.

2.Komise informuje dotčený evropský normalizační orgán a v případě potřeby udělí nové pověření k revizi dotyčných harmonizovaných norem.

Článek 51

Společné specifikace

Komisi je svěřena pravomoc přijímat prováděcí akty, kterými stanoví společné specifikace požadavků stanovených v článku 46 [přepracovaného znění směrnice o plynu podle návrhu COM(2021) xxx], případně může tyto specifikace stanovit v kodexu sítě podle čl. 54 odst. 2 písm. b) tohoto nařízení, pokud:

a)se na tyto požadavky nevztahují harmonizované normy nebo jejich části, na něž byly zveřejněny odkazy v Úředním věstníku Evropské unie; nebo

b)Komise zjistí nepřiměřená zpoždění při přijímání požadovaných harmonizovaných norem nebo má za to, že příslušné harmonizované normy nejsou dostatečné; nebo

c)Komise v souladu s postupem uvedeným v čl. 11 odst. 5 nařízení (EU) č. 1025/2012 rozhodla, že zachová s omezením nebo zruší odkazy na harmonizované normy nebo jejich části, které se na dané požadavky vztahují.

Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 61 odst. 3.

Kapitola IV

KODEXY SÍTĚ A RÁMCOVÉ POKYNY

Článek 52

Přijímání kodexů sítě a rámcových pokynů

1.Komise může přijímat prováděcí akty nebo akty v přenesené pravomoci s výhradou zmocnění podle článků 53 až 56. Tyto akty mohou být přijaty buď jako kodexy sítě na základě znění návrhů vypracovaných sítí ENTSO pro zemní plyn nebo sítí ENNOH, nebo pokud je tak stanoveno v seznamu priorit podle čl. 53 odst. 3, subjektem EU DSO, případně ve spolupráci se sítí ENTSO pro elektřinu, sítí ENNOH a agenturou ACER postupem stanoveným v článcích 52 až 55, nebo jako pokyny postupem stanoveným v článku 56.

2.Kodexy sítě a rámcové pokyny:

a)zajišťují minimální stupeň harmonizace požadované pro dosažení cílů tohoto nařízení;

b)zohledňují případné regionální zvláštnosti;

c)nepřekračují rámec toho, co je nezbytné pro účely písmene a), a

d)vztahují se na všechny propojovací body v Unii a na vstupní body do třetích zemí a výstupní body z třetích zemí.

🡻 715/2009

Článek 536

Zavedení kodexů sítě

⇩ nový

1.Komisi je svěřena pravomoc přijímat prováděcí akty, kterými zavede kodexy sítě v těchto oblastech:

a)pravidla pro předávání údajů a zúčtování, kterými se provádějí články 21 a 22 [přepracovaného znění směrnice o plynu podle návrhu COM(2021) xxx] a které se týkají interoperability a předávání údajů, jakož i harmonizovaná pravidla pro provozování plynárenských přepravních soustav, platformy pro rezervaci kapacity a IT procesy důležité pro fungování vnitřního trhu;

b)pravidla pro interoperabilitu soustavy zemního plynu, kterými se provádějí články 9 a 46 [přepracovaného znění směrnice o plynu podle návrhu COM(2021) xxx] a která se také zabývají propojovacími dohodami, pravidly pro řízení toků a zásadami měření množství a kvality zemního plynu, pravidly přidělování a vyrovnávání, společnými soubory jednotek, předáváním údajů, kvalitou zemního plynu včetně pravidel upravujících omezení přeshraničního obchodu v důsledku rozdílů v kvalitě zemního plynu nebo v odorizaci, případně rozdílů v objemu vodíku přimíchávaného do plynárenské soustavy, analýz nákladů a přínosů zrušení omezení přeshraničních toků, klasifikace podle Wobbeho indexu, opatření ke zmírnění rizik, minimální přijatelné úrovně parametrů kvality zemního plynu k zajištění volného přeshraničního toku biometanu (např. obsah kyslíku), krátkodobého a dlouhodobého sledování kvality zemního plynu, poskytování informací a spolupráce mezi příslušnými účastníky trhu, podávání zpráv o kvalitě zemního plynu, transparentnosti, postupů sdělování informací včetně v případě mimořádných událostí;

c)pravidla pro přidělování kapacit a řízení překročení kapacity, kterými se provádí článek 29 [přepracovaného znění směrnice o plynu podle návrhu COM(2021) xxx] a články 7 až 10 tohoto nařízení, včetně pravidel spolupráce v oblasti údržby a výpočtu kapacity s dopadem na přidělování kapacity, standardizace kapacitních produktů a jednotek včetně koordinace, metodika přidělování včetně aukčních algoritmů, pořadí a postup v případě stávající, přírůstkové, pevné a přerušitelné kapacity, platformy pro rezervaci kapacity, režimy vytváření nadměrné poptávky a zpětného odkupu, krátkodobé a dlouhodobé režimy ztráty v případě nevyužití a jakýkoliv jiný režim řízení překročení kapacity zabraňující nadměrné rezervaci kapacit;

d)pravidla vyrovnávání, včetně se soustavou souvisejících pravidel postupů nominace, pravidel pro vyrovnávací poplatky a pravidel provozního vyrovnávání mezi provozovateli přepravních soustav, kterými se provádí čl. 35 odst. 5 [přepracovaného znění směrnice o plynu podle návrhu COM(2021) xxx] a články 7 až 10 tohoto nařízení, včetně se soustavou souvisejících pravidel postupů nominace, pravidel pro vyrovnávací poplatky, postupů vypořádání, které jsou spojeny s denním vyrovnávacím poplatkem a pravidel provozního vyrovnávání mezi sítěmi provozovatelů přepravních soustav;

e)pravidla týkající se harmonizovaných struktur přepravních sazeb, kterými se provádí čl. 72 odst. 7 [přepracovaného znění směrnice o plynu podle návrhu COM(2021) xxx] a články 15 až 16 tohoto nařízení, pravidla týkající se harmonizovaných struktur přepravních sazeb pro plyn, včetně pravidel uplatňování metodiky referenčních cen, souvisejících požadavků na konzultace a zveřejňování, jakož i výpočtu vyvolávacích cen standardních kapacitních produktů, slev na LNG a skladování, povolených výnosů, postupů pro zavádění poskytování slev na plyny z obnovitelných zdrojů a nízkouhlíkové plyny, včetně společných zásad vzájemných vyrovnávacích mechanismů mezi provozovateli přenosových soustav.

Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 61 odst. 3.

2.Komisi je svěřena pravomoc přijímat v souladu s článkem 63 akty v přenesené pravomoci, pokud jde o zavedení kodexů sítě v těchto oblastech:

a)pravidla pro bezpečnost a spolehlivost soustavy, včetně pravidel pro provozní zabezpečení sítě, jakož i pravidla pro spolehlivost soustavy zajišťující kvalitu služeb sítě;

b)pravidla pro připojení k síti, včetně pravidel pro připojení zařízení na výrobu plynů z obnovitelných zdrojů a nízkouhlíkových plynů, postupy podávání žádostí o připojení;

c)provozní postupy v případě stavu nouze včetně plánů na ochranu soustavy, plánů obnovy, tržních interakcí, výměny informací a komunikaci a nástrojů a zařízení;

d)pravidla pro obchod týkající se technického a provozního zabezpečení služeb přístupu k soustavě a vyrovnávání soustavy;

e)energetická účinnost plynárenských soustav a prvků, jakož i energetická účinnost, pokud jde o plánování sítě a investice umožňující energeticky nejúčinnější řešení z hlediska systému;

f)aspekty přeshraničních toků zemního plynu týkající se kybernetické bezpečnosti, včetně pravidel pro společné minimální požadavky, plánování, sledování, podávání zpráv a řešení krizí.

3.Komise po konzultaci s agenturou ACER, sítí ENTSO pro zemní plyn, sítí ENNOH, subjektem EU DSO a dalšími příslušnými zúčastněnými subjekty vypracuje každé tři roky seznam priorit stanovující oblasti uvedené v odstavcích 1 a 2 s cílem zahrnout je do kodexů sítě při jejich vypracování. Pokud předmět kodexu sítě přímo souvisí s provozem distribuční soustavy a nesouvisí primárně s přepravní soustavou, může Komise požadovat, aby subjekt EU DSO ve spolupráci se sítí ENTSO pro zemní plyn svolal výbor pro vypracování návrhu a předložil návrh kodexu sítě ACER.

4.Komise požádá agenturu ACER, aby jí v přiměřené lhůtě nepřesahující šest měsíců od obdržení žádosti Komise předložila nezávazné rámcové pokyny, které stanoví jasné a objektivní zásady pro vypracování kodexů sítě vztahujících se k oblastem určeným v seznamu priorit. Žádost Komise může zahrnovat podmínky, které mají rámcové pokyny upravovat. Každý rámcový pokyn musí přispívat k integraci trhu, nediskriminaci, účinné hospodářské soutěži a účelnému fungování trhu. Na odůvodněnou žádost agentury ACER může Komise lhůtu k předložení rámcových pokynů prodloužit.

5.Agentura ACER otevřeným a transparentním způsobem konzultuje rámcové pokyny se sítí ENTSO pro zemní plyn, sítí ENNOH, subjektem EU DSO a dalšími zúčastněnými subjekty po dobu alespoň dvou měsíců.

6.Agentura ACER nezávazný předloží rámcový pokyn Komisi, pokud je o to v souladu s odstavcem 4 požádána.

7.Domnívá-li se Komise, že rámcový pokyn nepřispívá k integraci trhu, nediskriminaci, účinné hospodářské soutěži a účelnému fungování trhu, může požádat agenturu ACER, aby jej v přiměřené lhůtě přezkoumala a opětovně jej Komisi předložila.

8.Pokud agentura ACER nepředloží nebo opětovně nepředloží rámcový pokyn ve lhůtě stanovené Komisí podle odstavce 4 nebo 7, vypracuje uvedený rámcový pokyn Komise.

9.Komise požádá síť ENTSO pro zemní plyn, nebo pokud je tak stanoveno v seznamu priorit uvedenému v odstavci 3, subjekt EU DSO ve spolupráci se sítí ENTSO pro zemní plyn, aby v přiměřené lhůtě nepřesahující dvanáct měsíců od obdržení žádosti Komise předložila agentuře ACER návrh kodexu sítě, který je v souladu s příslušným rámcovým pokynem.

10.Síť ENTSO pro zemní plyn, nebo pokud je tak stanoveno v seznamu priorit uvedeném v odstavci 3, subjekt EU DSO ve spolupráci se sítí ENTSO pro zemní plyn svolá výbor pro vypracovávání návrhu s cílem podpořit vypracování kodexu sítě. Výbor pro vypracovávání návrhu sestává ze zástupců agentury ACER, sítě ENTSO pro zemní plyn, sítě ENNOH a případně subjektu EU DSO, jakož i omezeného počtu hlavních dotčených zúčastněných subjektů. Síť ENTSO pro zemní plyn, nebo pokud je tak stanoveno v seznamu priorit uvedeném v odstavci 3, subjekt EU DSO ve spolupráci se sítí ENTSO pro zemní plyn vypracuje na žádost Komise v souladu s odstavcem 9 návrhy kodexů sítě pro oblasti uvedené v odstavcích 1 a 2.

11.Agentura ACER reviduje navržený kodex sítě s cílem zajistit, aby byl v souladu s příslušnými rámcovými pokyny a aby přispíval k integraci trhu, nediskriminaci, účinné hospodářské soutěži a účelnému fungování trhu, a revidovaný kodex sítě předloží Komisi do šesti měsíců od obdržení návrhu. V návrhu předloženém Komisi agentura ACER zohlední připomínky vyjádřené všemi zúčastněnými stranami během vypracovávání návrhu vedeného sítí ENTSO pro zemní plyn nebo subjektem EU DSO, a vede s příslušnými zúčastněnými subjekty konzultace o znění, které má být předloženo Komisi.

12.Pokud síť ENTSO pro zemní plyn nebo subjekt EU DSO nevypracuje kodex sítě ve lhůtě stanovené Komisí podle odstavce 9, může Komise požádat agenturu ACER, aby připravila návrh kodexu sítě na základě příslušného rámcového pokynu. Agentura ACER může zahájit další konzultace. Agentura ACER předloží návrh kodexu sítě připravený podle tohoto odstavce Komisi a může doporučit jeho přijetí.

13.Pokud síť ENTSO pro zemní plyn nebo subjekt EU DSO nevypracovaly kodex sítě nebo agentura ACER nevypracovala návrh, jak je uvedeno v odstavci 12, nebo na návrh agentury ACER podle odstavce 11 může Komise z vlastního podnětu přijmout jeden nebo více kodexů sítě pro oblasti uvedené v odstavci 1 a 2.

14.Navrhne-li Komise přijetí kodexu z vlastního podnětu, konzultuje návrh kodexu s agenturou ACER, se sítí ENTSO pro zemní plyn a se všemi příslušnými zúčastněnými subjekty po dobu nejméně dvou měsíců.

15.Tímto článkem není dotčeno právo Komise přijímat a měnit rámcové pokyny podle článku 56. Není jím dotčena možnost, aby síť ENTSO pro zemní plyn vypracovala nezávazná pravidla v oblastech stanovených v odstavcích 1 a 2 za předpokladu, že se tato pravidla nevztahují na oblasti, jichž se týká žádost podaná síti ENTSO pro zemní plyn Komisí. Síť ENTSO pro zemní plyn předloží každá taková pravidla agentuře ACER k vyjádření stanoviska a toto stanovisko náležitě zohlední.

🡻 715/2009

1.Komise po konzultaci agentury, sítě ENTSO pro zemní plyn a příslušných zúčastněných subjektů každoročně vypracuje seznam priorit stanovující oblasti uvedené v čl. 8 odst. 6 s cílem zahrnout je do kodexů sítě při jejich vypracování.

2.Komise požádá agenturu, aby jí v přiměřené lhůtě ne delší šesti měsíců předložila nezávazný rámcový pokyn (dále jen „nezávazný rámcový pokyn“), v němž stanoví v souladu s čl. 8 odst. 7 jasné a objektivní zásady pro vypracování kodexů sítě vztahujících se k oblastem určeným na seznamu priorit. Každý nezávazný rámcový pokyn přispívá k nediskriminaci, účinné hospodářské soutěži a účelnému fungování trhu. V návaznosti na odůvodněnou žádost agentury může Komise tuto lhůtu prodloužit.

3.Agentura otevřeným a transparentním způsobem formálně konzultuje nezávazný rámcový pokyn se sítí ENTSO pro zemní plyn a dalšími zúčastněnými subjekty po dobu alespoň dvou měsíců.

4.Domnívá-li se Komise, že nezávazný rámcový pokyn nepřispívá k nediskriminaci, účinné hospodářské soutěži a účelnému fungování trhu, může požádat agenturu, aby nezávazný rámcový pokyn v přiměřené lhůtě přezkoumala a opětovně jej Komisi předložila.

5.Pokud agentura nepředloží nebo opětovně nepředloží nezávazný rámcový pokyn ve lhůtě stanovené Komisí podle odstavců 2 nebo 4, vypracuje uvedený nezávazný rámcový pokyn Komise.

6.Komise požádá síť ENTSO pro zemní plyn, aby v přiměřené lhůtě ne delší dvanácti měsíců předložila agentuře kodex sítě, který je v souladu s příslušným nezávazným rámcovým pokynem.

7.Do tří měsíců ode dne obdržení kodexu sítě, během nichž může agentura vést formální konzultace s příslušnými zúčastněnými subjekty, poskytne agentura síti ENTSO pro zemní plyn odůvodněné stanovisko ke kodexu sítě.

8.Síť ENTSO pro zemní plyn může s ohledem na stanovisko agentury kodex sítě změnit a opětovně jej agentuře předložit.

9.Jakmile se agentura přesvědčí, že je kodex sítě v souladu s příslušným nezávazným rámcovým pokynem, předloží jej Komisi, přičemž může doporučit jeho přijetí v přiměřené lhůtě. Pokud Komise kodex nepřijme, musí uvést důvody nepřijetí.

10.Pokud síť ENTSO pro zemní plyn nevypracuje kodex sítě ve lhůtě stanovené Komisí podle odstavce 6, může Komise požádat agenturu, aby připravila návrh kodexu sítě na základě příslušného nezávazného rámcového pokynu. Agentura může podle tohoto odstavce v průběhu přípravy kodexu sítě zahájit další konzultace. Agentura předloží návrh kodexu sítě připravený podle tohoto odstavce Komisi, přičemž může doporučit jeho přijetí.

11.Komise může z vlastního podnětu, pokud síť ENTSO pro zemní plyn nevypracovala kodex sítě nebo agentura nevypracovala návrh kodexu sítě, jak je uvedeno v odstavci 10 tohoto článku, nebo na doporučení agentury podle odstavce 9 tohoto článku, přijmout jeden nebo více kodexů sítě pro oblasti uvedené na seznamu v čl. 8 odst. 6.

Navrhne-li Komise přijetí kodexu z vlastního podnětu, konzultuje návrh kodexu s agenturu, se sítí ENTSO pro zemní plyn a se všemi příslušnými zúčastněnými subjekty po dobu nejméně dvou měsíců. Tato opatření, jež mají za účel změnit jiné než podstatné prvky tohoto nařízení jeho doplněním, se přijímají regulativním postupem s kontrolou podle čl. 28 odst. 2.

12.Tímto článkem není dotčeno právo Komise přijímat a měnit rámcové pokyny podle článku 23.

⇩ nový

Článek 54

Zavedení kodexů sítě pro vodík

1.Komisi je svěřena pravomoc přijímat prováděcí akty s cílem zajistit jednotné podmínky k uplatňování tohoto nařízení zavedením kodexů sítě v oblasti pravidel transparentnosti, kterými se provádí článek 48 tohoto nařízení, včetně dalších podrobností o obsahu, četnosti a formě poskytování informací provozovateli vodíkových sítí, a kterými se provádí příloha I bod 4 tohoto nařízení, včetně podrobností o formě a obsahu informací nezbytných pro účinný přístup uživatelů sítě k síti, informací, které se o významných bodech zveřejňují, a podrobností o časových plánech.

Tyto prováděcí akty se přijímají poradním postupem podle čl. 61 odst. 2.

2.Komisi je svěřena pravomoc přijímat v souladu s článkem 63 akty v přenesené pravomoci, kterými doplní toto nařízení zavedením kodexů sítě v těchto oblastech:

a)energetická účinnost vodíkových sítí a prvků, jakož i energetická účinnost, pokud jde o plánování sítě a investice umožňující energeticky nejúčinnější řešení z hlediska soustavy;

b)pravidla pro interoperabilitu vodíkové sítě, včetně těch, která se zabývají propojovacími dohodami, jednotkami, předáváním údajů, komunikací, poskytováním informací mezi příslušnými účastníky trhu a jejich spoluprací, jakož i kvalitou vodíku, včetně společných specifikací a standardizace, odorizace, analýzy nákladů a přínosů zrušení omezení přeshraničních toků v důsledku rozdílů v kvalitě vodíku a podávání zpráv o kvalitě vodíku;

c)pravidla pro systém finančních náhrad pro přeshraniční vodíkové infrastruktury;

d)pravidla pro přidělování kapacit a řízení překročení kapacity, včetně pravidel spolupráce v oblasti údržby a výpočtu kapacity s dopadem na přidělování kapacity, standardizace kapacitních produktů a jednotek včetně koordinace, metodika přidělování včetně aukčních algoritmů, pořadí a postup v případě stávající, přírůstkové, pevné a přerušitelné kapacity, platformy pro rezervaci kapacity, režimy vytváření nadměrné poptávky a zpětného odkupu, krátkodobé a dlouhodobé režimy ztráty v případě nevyužití a jakýkoliv jiný režim řízení překročení kapacity zabraňující nadměrné rezervaci kapacit;

e)pravidla týkající se harmonizovaných struktur sazeb za přístup k vodíkové síti, včetně pravidel uplatňování metodiky referenčních cen, souvisejících požadavků na konzultace a zveřejňování, jakož i výpočtu vyvolávacích cen standardních kapacitních produktů a povolených výnosů;

f)pravidla pro určení hodnoty převedených aktiv a účelový poplatek;

g)pravidla vyrovnávání, včetně se soustavou souvisejících pravidel postupů nominace, pravidel pro vyrovnávací poplatky a pravidel provozního vyrovnávání mezi sítěmi provozovatelů vodíkových sítí, včetně se soustavou souvisejících pravidel postupů nominace, pravidel pro vyrovnávací poplatky, postupů vypořádání, které jsou spojeny s denním vyrovnávacím poplatkem a pravidel provozního vyrovnávání mezi sítěmi provozovatelů přepravních soustav;

h)aspekty přeshraničních toků vodíku týkající se kybernetické bezpečnosti, včetně pravidel pro společné minimální požadavky, plánování, sledování, podávání zpráv a řešení krizí.

3.Komise po konzultaci s agenturou ACER, sítí ENNOH, sítí ENTSO pro zemní plyn, subjektem EU DSO a dalšími příslušnými zúčastněnými subjekty vypracuje každé tři roky seznam priorit stanovující oblasti uvedené v odstavcích 1 a 2 s cílem zahrnout je do kodexů sítě při jejich vypracování.

5.Agentura ACER otevřeným a transparentním způsobem konzultuje nezávazný rámcový pokyn se sítí ENNOH, sítí ENTSO pro zemní plyn a dalšími zúčastněnými subjekty po dobu alespoň dvou měsíců.

6.Agentura ACER nezávazný předloží rámcový pokyn Komisi, pokud je o to v souladu s odstavcem 4 požádána.

8.Pokud agentura ACER nepředloží nebo opětovně nepředloží rámcový pokyn ve lhůtě stanovené Komisí podle odstavce 4 nebo 6, vypracuje uvedený rámcový pokyn Komise.

9.Komise požádá síť ENNOH, aby v přiměřené lhůtě nepřesahující dvanáct měsíců od obdržení žádosti Komise předložila agentuře ACER návrh kodexu sítě, který je v souladu s příslušným rámcovým pokynem.

10.Síť ENNOH svolá výbor pro vypracovávání návrhu s cílem podpořit vypracování kodexu sítě. Výbor pro vypracovávání návrhu sestává ze zástupců agentury ACER, sítě ENTSO pro zemní plyn, sítě ENTSO pro elektřinu a případně subjektu EU DSO, jakož i omezeného počtu hlavních dotčených zúčastněných subjektů. Evropská síť provozovatelů vodíkových sítí vypracuje návrhy kodexů sítě pro oblasti uvedené v odstavcích 1 a 2.

11.Agentura ACER reviduje navržený kodex sítě s cílem zajistit, aby byl v souladu s příslušnými rámcovými pokyny a aby přispíval k integraci trhu, nediskriminaci, účinné hospodářské soutěži a účelnému fungování trhu, a revidovaný kodex sítě předloží Komisi do šesti měsíců od obdržení návrhu. V revidovaném kodexu sítě agentura ACER zohlední připomínky vyjádřené všemi zúčastněnými stranami během vypracovávání návrhu vedeného Evropskou sítí provozovatelů vodíkových sítí a vede s příslušnými zúčastněnými subjekty konzultace o revidovaném znění, které má být předloženo Komisi.

12.Pokud síť ENNOH nevypracuje kodex sítě ve lhůtě stanovené Komisí podle odstavce 9, může Komise požádat agenturu ACER, aby připravila návrh kodexu sítě na základě příslušného nezávazného rámcového pokynu. Agentura ACER může podle tohoto odstavce v průběhu přípravy kodexu sítě zahájit další konzultace. Agentura ACER předloží návrh kodexu sítě připravený podle tohoto odstavce Komisi a může doporučit jeho přijetí.

13.Pokud Evropská síť provozovatelů vodíkových sítí nevypracovala kodex sítě nebo agentura ACER nevypracovala návrh kodexu sítě, jak je uvedeno v odstavci 12, může Komise z vlastního podnětu nebo na doporučení agentury ACER podle odstavce 11 přijmout jeden nebo více kodexů sítě pro oblasti uvedené v odstavci 1 a 2.

14.Navrhne-li Komise přijetí kodexu sítě z vlastního podnětu, konzultuje návrh kodexu s agenturu ACER, sítí ENNOH, sítí ENTSO pro zemní plyn a se všemi příslušnými zúčastněnými subjekty po dobu nejméně dvou měsíců.

15.Tímto článkem není dotčeno právo Komise přijímat a měnit rámcové pokyny podle článku 56. Není jím dotčena možnost, aby síť ENNOH vypracovala nezávazná doporučení v oblastech stanovených v odstavcích 1 a 2 za předpokladu, že se tato doporučení nevztahují na oblasti, jichž se týká žádost podaná síti ENNOH Komisí. Síť ENNOH předloží každé takové doporučení agentuře ACER k vyjádření stanoviska a toto stanovisko náležitě zohlední.

🡻 715/2009 (nový)

Článek 557

Změna kodexů sítě

1.Návrh změn kteréhokoliv kodexu sítě přijatého podle článku 6 může agentuře předložit subjekt, který může mít zájem na tomto kodexu sítě, včetně sítě ENTSO pro zemní plyn, provozovatelů přepravních soustav, uživatelů sítě a spotřebitelů. Agentura může navrhnout změny rovněž z vlastní iniciativy.

2.V souladu s článkem 10 nařízení (ES) č. 713/2009 agentura konzultuje všechny zúčastněné strany. V návaznosti na tento postup může agentura Komisi předložit odůvodněné návrhy změn, v nichž uvede, v jakém smyslu jsou návrhy v souladu s cíli kodexů sítě podle čl. 6 odst. 2 tohoto nařízení.

3.S ohledem na návrhy agentury může Komise přijmout změny kteréhokoliv kodexu sítě přijatého podle článku 6. Tato opatření, jež mají za účel změnit jiné než podstatné prvky tohoto nařízení jeho doplněním, se přijímají regulativním postupem s kontrolou podle čl. 28 odst. 2.

4.Posouzení navržených změn postupem podle v čl. 28 odst. 2 se omezí na posouzení aspektů souvisejících s navrhovanou změnou. Těmito navrhovanými změnami nejsou dotčeny další změny, které může navrhnout Komise.

⇩ nový

1.Komisi je svěřena pravomoc měnit kodexy sítě v oblastech uvedených v čl. 53 odst. 1 a 2 a čl. 54 odst. 1 a 2 příslušnými postupy stanovenými v uvedených článcích.

2.Návrh změn daného kodexu sítě přijatého podle článků 52 až 55 mohou agentuře ACER předložit osoby, které na něm mohou mít zájem, včetně sítě ENTSO pro zemní plyn, Evropské sítě provozovatelů vodíkových sítí, subjektu EU DSO, regulačních orgánů, provozovatelů přepravních soustav, provozovatelů distribučních soustav, uživatelů soustav a spotřebitelů. Agentura ACER může navrhnout změny rovněž z vlastní iniciativy.

3.Agentura ACER může Komisi předložit odůvodněné návrhy změn, přičemž vysvětlí, v jakém smyslu jsou takové návrhy v souladu s cíli kodexů sítě podle článku 52 tohoto nařízení. Považuje-li návrh změn za přípustný a navrhuje-li změny z vlastní iniciativy, vede agentura ACER konzultace se všemi zúčastněnými subjekty v souladu s článkem 14 nařízení (EU) 2019/942.

🡻 715/2009

Článek 5623

Rámcové pokyny

1.V rámcových pokynech, kterými se stanoví minimální stupeň harmonizace požadované pro dosažení cílů tohoto nařízení, jsou případně rovněž určeny:

⇩ nový

1.Komisi je svěřena pravomoc přijmout závazné rámcové pokyny v oblastech uvedených v tomto článku.

2.Komisi je svěřena pravomoc přijmout rámcové pokyny v oblastech, v nichž by tyto akty mohly být vypracovány i postupem pro kodexy sítě podle článků 53 a 54. Tyto rámcové pokyny se přijímají v podobě aktů v přenesené pravomoci nebo prováděcích aktů, v závislosti na konkrétním zmocnění stanoveném v tomto nařízení.

3.Komisi je svěřena pravomoc přijímat v souladu s článkem 63 akty v přenesené pravomoci, kterými doplní toto nařízení zavedením rámcových pokynů v těchto oblastech:

🡻 715/2009 (přizpůsobený)

⇨ nový

a)podrobné údaje o službách pro přístup třetích stranosob včetně druhu, trvání a ostatních náležitostí těchto služeb podle článku ⌦ 5 až 7 ⌫ 14 a 15;

b)podrobné údaje o zásadách pro mechanismy přidělování kapacity a uplatňování postupů pro řízení překročení kapacity v případě smluvního překročení kapacity podle článku 916 a 1017;

c)podrobné údaje o poskytování informací a vymezení technických údajů, které uživatel sítě potřebuje k získání účinného přístupu k síti, a určení všech významných bodů z důvodu požadavků na transparentnost, včetně informací, které se o všech významných bodech zveřejňují, a časového plánu zveřejňování těchto informací v souladu s článkem 3018 a 3119;

d)podrobné údaje o metodice stanovování sazeb v souvislosti s přeshraničním obchodem se zemním plynem v souladu s článkyem ⇨ 15 a ⇦1613 ⇨ tohoto nařízení ⇦; a

e)podrobné údaje týkající se oblastí uvedených v čl. 238 odst. 6.

⇩ nový

4.Komisi je svěřena pravomoc přijímat v souladu s článkem 63 akty v přenesené pravomoci za účelem změny pokynů stanovených v příloze I tohoto nařízení.

5.Při přijímání nebo změně pokynů Komise vede konzultace s agenturou ACER, sítí ENTSO pro zemní plyn, sítí ENNOH, subjektem EU DSO a tam, kde je to relevantní, s jinými zúčastněnými subjekty.

🡻 715/2009

Za tím účelem vede Komise konzultace s agenturou a se sítí ENTSO pro zemní plyn.

6.Rámcové pokyny týkající se záležitostí uvedených v odst. 1 písm. a), b) a c) jsou stanoveny v příloze, pokud jde o provozovatele přepravní soustavy.

Komise může přijmout rámcové pokyny uvedené v odstavci 1 tohoto článku a změnit rámcové pokyny uvedené v písmenech a), b) a c) zmíněného odstavce. Tato opatření, jež mají za účel změnit jiné než podstatné prvky tohoto nařízení, včetně jeho doplněním, se přijímají regulativním postupem s kontrolou podle čl. 28 odst. 2.

7.Použití a změna rámcových pokynů přijatých na základě tohoto nařízení odráží rozdíly mezi jednotlivými vnitrostátními plynárenskými soustavami, a proto nejsou vyžadovány na úrovni Společenství jednotné podmínky pro přístup třetích osob. Přesto mohou rámcové pokyny stanovit minimální požadavky, jež je třeba splnit pro dosažení nediskriminačních a transparentních podmínek přístupu k soustavě nezbytných pro vnitřní trh se zemním plynem, které lze poté uplatňovat s ohledem na rozdíly mezi vnitrostátními plynárenskými soustavami.

🡻 715/2009 (přizpůsobený)

⇨ nový

Článek 25

Poskytování informací

Členské státy a regulační orgány poskytnou na žádost Komisi veškeré potřebné informace pro účely článku 23.

Pro poskytnutí informací stanoví Komise přiměřenou lhůtu, přičemž přihlédne ke složitosti požadovaných informací a k jejich naléhavosti.

Článek 5726

Právo členských států na stanovení podrobnějších opatření

Tímto nařízením nejsou dotčena práva členských států zachovat nebo zavést opatření obsahující podrobnější ustanovení, než ta, která jsou uvedena ⇨ v tomto nařízení, v rámcových pokynech podle článku 56 nebo v kodexech sítě uvedených v článcích 52 až 55, za předpokladu, že tato opatření jsou slučitelná s právem Unie ⇦ nebo v rámcových pokynech podle článku 23.

Článek 58

Poskytování informací⌦ a důvěrnost údajů ⌫

1.Členské státy a regulační orgány poskytnou na žádost Komisi veškeré potřebné informace ⌦ nezbytné ⌫ pro účely ⇨ vymáhání tohoto nařízení, včetně rámcových pokynů a kodexů sítě přijatých podle tohoto nařízení ⇦ článku 23.

2.Pro poskytnutí informací stanoví Komise přiměřenou lhůtu, přičemž přihlédne ke složitosti ⌦ a naléhavosti ⌫ požadovaných informací a k jejich naléhavosti.

⇩ nový

3.Pokud dotčený členský stát nebo regulační orgán informace neposkytne ve lhůtě stanovené Komisí, může si Komise veškeré informace nezbytné pro účely vymáhání tohoto nařízení vyžádat přímo od dotyčných podniků.

Při zasílání žádosti o informace podniku Komise současně zašle kopii žádosti regulačním orgánům členského státu, na jehož území se nachází sídlo podniku.

4.Ve své žádosti o informace Komise uvede právní základ, stanoví lhůtu, v níž mají být informace poskytnuty, účel své žádosti a sankce podle čl. 59 odst. 2 pro případ poskytnutí nesprávných, neúplných nebo zavádějících informací.

5.Požadované informace poskytnou majitelé podniků nebo jejich zástupci a v případě právnických osob fyzické osoby zmocněné je zastupovat podle zákona nebo podle zakladatelské listiny nebo stanov. Pokud řádně zmocnění právní zástupci poskytnou informace za svého klienta, ten i nadále nese plnou odpovědnost v případě, že informace jsou neúplné, nesprávné nebo zavádějící.

6.Neposkytne-li podnik požadované informace ve lhůtě stanovené Komisí nebo jsou-li poskytnuté informace neúplné, může si Komise informace, které mají být poskytnuty, vyžádat prostřednictvím rozhodnutí. Toto rozhodnutí určí, které informace jsou nutné, a stanoví přiměřenou lhůtu pro jejich poskytnutí. Uvede sankce podle čl. 59 odst. 2. Rovněž uvede právo na přezkum rozhodnutí Soudním dvorem Evropské unie.

Komise současně zašle kopii rozhodnutí regulačním orgánům členského státu, na jehož území se nachází bydliště osoby nebo sídlo podniku.

7.Informace uvedené v odstavcích 1 a 2 mohou být použity pouze pro účely vymáhání tohoto nařízení.

Komise nesmí sdělovat informace získané podle tohoto nařízení, pokud podléhají profesnímu tajemství.

🡻 715/2009

Článek 5927

Sankce

⇩ nový

1.Členské státy stanoví sankce za porušení tohoto nařízení, kodexů sítě a rámcových pokynů přijatých podle článků 52 až 56 a rámcových pokynů stanovených v příloze I tohoto nařízení a přijmou veškerá opatření nezbytná k zajištění jejich uplatňování. Stanovené sankce musí být účinné, přiměřené a odrazující. Členské státy neprodleně oznámí uvedená pravidla a uvedená opatření Komisi a neprodleně jí oznámí veškeré jejich pozdější změny.

2.Komise může rozhodnutím uložit podnikům pokuty ve výši nejvýše 1 % celkového obratu za předchozí účetní období, jestliže úmyslně nebo z nedbalosti poskytnou nesprávné, neúplné nebo zavádějící informace jako odpověď na žádost podle čl. 58 odst. 4 nebo je neposkytnou ve lhůtě stanovené rozhodnutím podle čl. 58 odst. 6 prvního pododstavce. Při stanovení výše pokuty Komise přihlédne k závažnosti porušení požadavků stanovených v odstavci 1 tohoto článku.

3.Sankce podle odstavce 1 a rozhodnutí přijatá podle odstavce 2 nemají trestněprávní povahu.

🡻 715/2009

1. Členské státy stanoví sankce za porušení ustanovení tohoto nařízení a přijmou veškerá nezbytná opatření pro zajištění jejich provádění. Stanovené sankce musí být účinné, přiměřené a odrazující. Členské státy oznámí tato ustanovení odpovídající ustanovením podle nařízení (ES) č. 1775/2005 Komisi do 1. července 2006 a neprodleně jí oznámí veškeré následné změny, které se jich týkají. Členské státy oznámí tato ustanovení, která neodpovídají ustanovením podle nařízení (ES) č. 1775/2005, Komisi do 3. března 2011 a neprodleně jí oznámí veškeré následné změny, které se jich týkají.

2. Sankce stanovené podle odstavce 1 nejsou trestněprávní povahy.

Kapitola V

Závěrečná ustanovení

⇩ nový

Článek 60

Nová plynárenská a vodíková infrastruktura

1.Větším novým plynárenským infrastrukturám, tedy propojovacím vedením, zařízením LNG a skladovacím zařízením mohou být na základě žádosti uděleny na vymezenou dobu výjimky z tohoto nařízení a z článků 28, 27, 29, 54 a čl. 72 odst. 7 a 9 a čl. 73 odst. 1 [přepracovaného znění směrnice o plynu]. Větším novým vodíkovým infrastrukturám, tedy propojovacím vedením, vodíkovým terminálům a podzemním zásobníkům vodíku mohou být na základě žádosti uděleny na vymezenou dobu výjimky z článků 62, 31, 32 a 33 [přepracovaného znění směrnice o plynu] a z článku 15 tohoto nařízení. Platí následující podmínky:

a)investice posiluje hospodářskou soutěž v oblasti dodávek zemního plynu nebo vodíku a bezpečnost dodávek;

b)investice přispívá k dekarbonizaci;

c)úroveň rizika spojeného s investicí je taková, že k investici by bez udělení výjimky nedošlo;

d)infrastruktura je ve vlastnictví fyzické nebo právnické osoby, která je alespoň ve své právní formě oddělena od provozovatelů soustav, v jejichž soustavách bude infrastruktura vybudována;

e)od uživatelů dané infrastruktury jsou vybírány poplatky; a

f)výjimka není na újmu hospodářské soutěži na relevantních trzích, u nichž se očekává, že budou investicí dotčeny, efektivnímu fungování vnitřního trhu s plynem, účinnému fungování dotčených regulovaných soustav, dekarbonizaci nebo bezpečnosti dodávek v Unii.

Tyto podmínky by měly být posouzeny s ohledem na zásadu energetické solidarity. Národní regulační orgány by měly zohlednit situaci v ostatních dotčených členských státech a možné nepříznivé dopady vyvážit příznivými dopady na svém území.

2.Výjimka uvedená v odstavci 1 se týká rovněž významných zvýšení kapacity stávající infrastruktury a změn infrastruktury, které umožňují rozvoj nových zdrojů dodávek plynů z obnovitelných zdrojů a nízkouhlíkových plynů.

3.Regulační orgán může v jednotlivých případech rozhodnout o výjimce uvedené v odstavcích 1 a 2.

Před přijetím rozhodnutí o výjimce konzultuje regulační orgán nebo případně jiný příslušný orgán uvedeného členského státu:

a)regulační orgány členských států, u jejichž trhů se očekává, že budou novou infrastrukturou dotčeny; a

b)příslušné orgány třetích zemí, v nichž je příslušná infrastruktura připojena k síti Unie spadající do jurisdikce členského státu a začíná nebo končí ve třetí zemi nebo v několika třetích zemích.

Pokud konzultované orgány třetích zemí na konzultaci v přiměřené době nebo ve stanovené lhůtě nepřesahující tři měsíce nezareagují, může dotčený regulační orgán přijmout nezbytné rozhodnutí.

4.Nachází-li se příslušná infrastruktura na území více než jednoho členského státu, může agentura ACER vydat pro regulační orgány dotčených členských států poradní stanovisko, a to do dvou měsíců od obdržení žádosti o udělení výjimky posledním z příslušných regulačních orgánů. Toto stanovisko může být použito jako východisko pro jejich rozhodnutí.

Pokud všechny dotčené regulační orgány dosáhnou shody ohledně žádosti o výjimku v průběhu šesti měsíců ode dne, kdy ji obdržel poslední z regulačních orgánů, informují o svém rozhodnutí agenturu ACER. Jestliže je dotčená infrastruktura dálkovým přepravním plynovodem mezi členským státem a třetí zemí, může regulační orgán nebo případně jiný příslušný orgán členského státu, v němž se nachází první propojovací bod se sítí členských států, před přijetím rozhodnutí o výjimce konzultovat příslušný orgán této třetí země s cílem zajistit v případě dotčené infrastruktury jednotné uplatňování tohoto nařízení na území tohoto členského státu a případně v teritoriálním moři tohoto členského státu. Pokud konzultovaný orgán třetí země na konzultaci v přiměřené době nebo ve stanovené lhůtě nepřesahující tři měsíce nezareaguje, může dotčený regulační orgán přijmout nezbytné rozhodnutí.

Agentura ACER vykonává úkoly svěřené tímto článkem regulačním orgánům dotčených členských států:

a)pokud všechny dotčené regulační orgány nedokázaly dosáhnout dohody do šesti měsíců ode dne, kdy žádost o výjimku obdržel poslední z nich, nebo

b)na společnou žádost dotčených regulačních orgánů.

Všechny dotčené regulační orgány mohou společně požádat o prodloužení lhůty uvedené v třetím pododstavci písm. a), a to nejvýše o tři měsíce.

5.Agentura ACER před přijetím rozhodnutí konzultuje příslušné regulační orgány a žadatele.

6.Výjimka se může týkat celé kapacity nebo části kapacity nové infrastruktury nebo stávající infrastruktury s významně zvýšenou kapacitou.

Při rozhodování o udělení výjimky se v každém jednotlivém případě posoudí potřeba stanovit podmínky ohledně délky trvání výjimky a nediskriminačního přístupu k infrastruktuře. Při rozhodování o těchto podmínkách se zejména zohlední dodatečná kapacita, která má být vybudována, nebo změny stávající kapacity, časový horizont projektu a vnitrostátní podmínky.

Před poskytnutím výjimky stanoví regulační orgán pravidla a mechanismy pro správu a přidělování kapacity. Tato pravidla musí vyžadovat, aby všichni potenciální uživatelé infrastruktury byli vyzváni k tomu, aby projevili zájem na nasmlouvání kapacity před tím, než je kapacita v nové infrastruktuře přidělena, a to rovněž pro vlastní potřebu. Regulační orgán musí vyžadovat, aby pravidla pro řízení překročení kapacity zahrnovala povinnost nabídnout nevyužitou kapacitu na trhu, a aby uživatelé infrastruktury byli oprávněni k obchodování se svými smluvními kapacitami na sekundárním trhu. Při hodnocení kritérií uvedených v odst. 1 písm. a), b) a e) tohoto článku zohlední regulační orgán výsledky postupu přidělování kapacity.

Rozhodnutí o výjimce, včetně podmínek uvedených v druhém pododstavci tohoto odstavce, musí být řádně odůvodněno a zveřejněno.

7.Ve své analýze, zda lze očekávat, že větší nová infrastruktura zvýší bezpečnost dodávek podle odst. 1 písm. a), příslušný orgán zváží, do jaké míry nová infrastruktura podle předpokladů zlepší plnění povinností členských států vyplývajících z nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1938 20 , a to jak na regionální, tak na vnitrostátní úrovni.

8.Členské státy mohou stanovit, že jejich regulační orgán nebo případně agentura ACER předloží příslušnému orgánu členského státu k formálnímu rozhodnutí své stanovisko k dané žádosti o udělení výjimky. Toto stanovisko se zveřejní spolu s rozhodnutím.

9.Regulační orgán předá Komisi kopii každé žádosti o udělení výjimky neprodleně po jejím obdržení. Rozhodnutí o výjimce spolu se všemi souvisejícími informacemi příslušný orgán neprodleně oznámí Komisi. Tyto informace mohou být Komisi předloženy v souhrnné formě, aby mohla Komise rozhodnutí o výjimce posoudit. Informace zahrnují zejména:

a)přesné důvody, na jejichž základě regulační orgán nebo členský stát udělil nebo zamítl výjimku, spolu s odkazem na příslušný bod či body odstavce 1, na nichž se toto rozhodnutí zakládá, včetně finančních údajů odůvodňujících potřebu výjimky;

b)provedenou analýzu dopadu udělení výjimky na hospodářskou soutěž a řádné fungování vnitřního trhu;

c)důvody pro délku trvání výjimky a podíl na celkové kapacitě infrastruktury, pro kterou je výjimka udělena;

d)výsledek konzultací s dotčenými regulačními orgány, pokud se výjimka vztahuje na propojovací vedení;

e)přínos infrastruktury k diverzifikaci dodávek.

10.Do 50 pracovních dnů od prvního dne po obdržení oznámení podle odstavce 7 může Komise přijmout rozhodnutí požadující, aby oznamující orgány změnily nebo zrušily rozhodnutí o výjimce. Tato lhůta může být prodloužena o dalších 50 pracovních dnů, pokud si Komise vyžádá doplňující informace. Dodatečná lhůta začíná běžet prvním dnem po obdržení úplných informací. Původní lhůtu lze rovněž prodloužit se souhlasem Komise a oznamujících orgánů.

Nejsou-li požadované informace poskytnuty ve lhůtě stanovené v žádosti, považuje se oznámení za vzaté zpět, ledaže před uplynutím uvedené lhůty je lhůta buď prodloužena se společným souhlasem Komise a regulačního orgánu, nebo regulační orgán v řádně odůvodněném prohlášení informuje Komisi, že považuje oznámení za úplné.

Regulační orgán do jednoho měsíce zajistí soulad s rozhodnutím Komise o změně nebo zrušení rozhodnutí o výjimce a uvědomí o tom Komisi.

Komise zachovává důvěrnost informací, které mají z obchodního hlediska citlivou povahu.

Souhlas Komise s rozhodnutím o výjimce pozbývá účinku:

a)dva roky od jeho přijetí, pokud do té doby nezačala výstavba infrastruktury;

b)pět let po jeho přijetí, pokud v té době ještě infrastruktura nebyla uvedena do provozu, pokud Komise nerozhodne, že veškeré zpoždění je způsobeno závažnými překážkami mimo kontrolu osoby, jíž byla výjimka udělena.

11.Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 63 za účelem stanovení rámcových pokynů k uplatňování podmínek uvedených v odstavci 1 tohoto článku a ke stanovení postupu pro uplatňování odstavců 3, 6, 8 a 9 tohoto článku.

🡻 715/2009 (přizpůsobený)

⇨ nový

Článek 6128

Projednávání ve výboru

1.1.Komisi je nápomocen výbor ⌦ [název výboru] ⌫ zřízený článkem 8451 [přepracovaného znění směrnice o plynu podle návrhu COM(2021) xxx]směrnice 2009/73/ES.⇨ Uvedený výbor je výborem ve smyslu nařízení (EU) č. 182/2011. ⇦

⇩ nový

2.Odkazuje-li se na tento odstavec, použije se článek 4 nařízení (EU) č. 182/2011.

3.Odkazuje-li se na tento odstavec, použije se článek 5 nařízení (EU) č. 182/2011.

🡻 715/2009

2.Odkazuje-li se na tento odstavec, použije se čl. 5a odst. 1 až 4 a článek 7 rozhodnutí 1999/468/ES s ohledem na článek 8 zmíněného rozhodnutí.

🡻 1999/2018 článek 50

---

🡻 715/2009

⇨ nový

Článek 6230

Výjimky

Toto nařízení se nepoužije na:

a)plynárenské přepravní soustavy v členských státech po dobu trvání výjimek udělených podle ⇨ článku 80 [nové směrnice o plynu] ⇦ článku 49 směrnice 2009/73/ES;

b)novou infrastrukturu, tedy propojovací vedení, zařízení LNG a skladovací zařízení a významná zvfýšení kapacity stávající infrastruktur a změny infrastruktur, které umožňují rozvoj nových zdrojů dodávek plynu, jak je uvedeno v čl. 36 odst. 1 a 2 směrnice 2009/73/ES, které jsou vyňaty z působnosti článků 9, 14, 32, 33, 34 nebo čl. 41 odst. 6, 8 a 10 uvedené směrnice, pokud jsou vyňaty z ustanovení uvedených v tomto písmeni, s výjimkou čl. 19 odst. 4 tohoto nařízení; nebo

c)plynárenské přepravní soustavy, kterým byly uděleny výjimky podle článku 48 směrnice 2009/73/ES.

Pokud jde o první pododstavec písm. a) členské státy, kterým byly uděleny výjimky podle článku 49 směrnice 2009/73/ES, mohou požádat Komisi o přechodnou výjimku od použití tohoto nařízení až na dobu dvou let ode dne, k němuž výjimka uvedená v tomto písmenu pozbude platnosti.

⇩ nový

Článek 63

Výkon přenesené pravomoci

1.Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci je svěřena Komisi za podmínek stanovených v tomto článku.

2.Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci uvedená v článcích 16, 28, 53, 54, 56 a 60 je svěřena Komisi na dobu neurčitou od data [datum vstupu v platnost].

3.Evropský parlament nebo Rada mohou přenesení pravomoci uvedené v článcích 16, 28, 53, 54, 56 a 60 kdykoli zrušit. Rozhodnutím o zrušení se ukončuje přenesení pravomoci v něm určené. Rozhodnutí nabývá účinku prvním dnem po zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie nebo k pozdějšímu dni, který je v něm upřesněn. Nedotýká se platnosti již platných aktů v přenesené pravomoci.

4.Před přijetím aktu v přenesené pravomoci Komise vede konzultace s odborníky jmenovanými jednotlivými členskými státy v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě o zdokonalení tvorby právních předpisů ze dne 13. dubna 2016.

5.Přijetí aktu v přenesené pravomoci Komise neprodleně oznámí současně Evropskému parlamentu a Radě.

6.Akt v přenesené pravomoci přijatý podle článků 16, 28, 53, 54, 56 and 60 vstoupí v platnost pouze tehdy, pokud proti němu Evropský parlament ani Rada nevysloví námitky ve lhůtě dvou měsíců ode dne, kdy jim byl tento akt oznámen, nebo pokud Evropský parlament i Rada před uplynutím této lhůty informují Komisi o tom, že námitky nevysloví. Z podnětu Evropského parlamentu nebo Rady se tato lhůta prodlouží o dva měsíce.

Článek 64

Změna rozhodnutí (EU) 2017/684

Oznamovací povinnosti vztahující se na mezivládní dohody v oblasti energetiky týkající se plynu, jak stanoví rozhodnutí (EU) 2017/684, se považují za povinnosti vztahující se rovněž na mezivládní dohody týkající se vodíku, včetně sloučenin vodíku, jako jsou amoniak a tekuté organické nosiče vodíku.

Článek 65

Změna nařízení (EU) 2019/942

Nařízení (EU) 2019/942 se mění takto:

1)V článku 2 se písmeno a) nahrazuje tímto:

„a) vydává stanoviska a doporučení určená provozovatelům přenosových či přepravních soustav, ENTSO pro elektřinu, ENTSO pro zemní plyn, Evropské síti provozovatelů vodíkových sítí (ENNOH), subjektu EU DSO, regionálním koordinačním centrům, nominovaným organizátorům trhu s elektřinou a subjektům zřízeným provozovateli plynárenských přepravních soustav, provozovatelům zařízení LNG, provozovatelům zařízení pro skladování zemního plynu nebo vodíku nebo provozovatelům vodíkových sítí;“.

2)V čl. 3 odst. 2 se první pododstavec nahrazuje tímto:

„Regulační orgány, ENTSO pro elektřinu, ENTSO pro zemní plyn, ENNOH, regionální koordinační centra, subjekt EU DSO, provozovatelé přenosových či přepravních soustav, provozovatelé vodíkových sítí, nominovaní organizátoři trhu s elektřinou a subjekty zřízené provozovateli plynárenských přepravních soustav, provozovatelé zařízení LNG, provozovatelé zařízení pro skladování zemního plynu nebo vodíku nebo provozovatelé vodíkových terminálů poskytnou ACER na její žádost veškeré stejně podrobné informace potřebné k plnění jejích úkolů podle tohoto nařízení, pokud o ně již ACER nepožádala a neobdržela je.“

3)V článku 4 se odstavce 1 a 2 a odst. 3 písm. a) a b) nahrazují tímto:

„1. ACER poskytne Komisi stanovisko k návrhu stanov, seznamu členů a návrhu jednacího řádu ENTSO pro elektřinu v souladu s čl. 29 odst. 2 nařízení (EU) 2019/943, ENTSO pro zemní plyn v souladu s čl. 22 odst. 2 [nařízení o plynu] a ENNOH v souladu s čl. 40 odst. 5 nařízení [nařízení o plynu] a subjektu EU DSO v souladu s čl. 53 odst. 3 nařízení (EU) 2019/943 a čl. 37 odst. 4 [nařízení o plynu].“

„2. ACER sleduje plnění úkolů ENTSO pro elektřinu v souladu s článkem 32 nařízení (EU) 2019/943, ENTSO pro zemní plyn v souladu s článkem 24 [nařízení o plynu] a ENNOH v souladu s článkem 46 nařízení [nařízení o plynu] a subjektu EU DSO v souladu s článkem 55 nařízení (EU) 2019/943 a článkem 38 [nařízení o plynu].“

„3. ACER může poskytnout stanovisko:

a) pro ENTSO pro elektřinu v souladu s čl. 30 odst. 1 písm. a) nařízení (EU) 2019/943 a pro ENTSO pro zemní plyn v souladu s čl. 23 odst. 2 [nařízení o plynu podle návrhu COM(2021) xxx] a pro ENNOH v souladu s článkem XX nařízení [nařízení o plynu] ke kodexům sítě;“

„b) pro ENTSO pro elektřinu v souladu s čl. 32 odst. 2 nařízení (EU) 2019/943, pro ENTSO pro zemní plyn v souladu s čl. 24 odst. 2 [přepracovaného znění nařízení o plynu podle návrhu COM(2021) xxx] a pro ENNOH v souladu s čl. 43 odst. 2 [přepracovaného znění nařízení o plynu podle návrhu COM(2021) xxx] k návrhu plánu rozvoje sítě pro celou Unii a k dalším příslušným dokumentům uvedeným v čl. 30 odst. 1 nařízení (EU) 2019/943 a čl. 23 odst. 3 a čl. 42 odst. 1 [přepracovaného znění nařízení o plynu podle návrhu COM(2021) xxx] s přihlédnutím k cílům zákazu diskriminace, účinné hospodářské soutěže a řádného a bezpečného fungování vnitřních trhů s elektřinou a zemním plynem;“.

4)V článku 4 se odstavce 6, 7 a 8 nahrazují tímto:

„6. Příslušné regulační orgány se koordinují, aby společně zjistily, zda subjekt EU DSO, ENTSO pro elektřinu, ENTSO pro zemní plyn, ENNOH, subjekt EU DSO nebo regionální koordinační centra porušují své povinnosti vyplývající z práva Unie, a činí vhodná opatření podle čl. 59 odst. 1 písm. c) a čl. 62 odst. 1 písm. f) směrnice (EU) 2019/944 nebo čl. 72 odst. 1 písm. e) [přepracovaného znění směrnice o plynu podle návrhu COM(2021) xxx].

ACER na žádost jednoho nebo více regulačních orgánů nebo z vlastního podnětu vydá ENTSO pro elektřinu, ENTSO pro zemní plyn, Evropské síti provozovatelů vodíkových sítí, subjektu EU DSO nebo regionálním koordinačním centrům odůvodněné stanovisko, jakož i příslušné doporučení, ve věci plnění jejich povinností.“

„7. Zjistí-li odůvodněné stanovisko ACER případ možného porušení povinností ENTSO pro elektřinu, ENTSO pro zemní plyn, Evropskou sítí provozovatelů vodíkových sítí, subjektem EU DSO nebo regionálním koordinačním centrem, dotčené regulační orgány jednomyslně přijmou koordinovaná rozhodnutí stanovící, zda dochází k porušení příslušných povinností, a pokud ano, jaká opatření má ENTSO pro elektřinu, ENTSO pro zemní plyn, ENNOH, subjekt EU DSO nebo regionální koordinační centrum k nápravě tohoto porušení učinit. Nedosáhnou-li regulační orgány jednomyslné dohody o těchto koordinovaných rozhodnutích do čtyř měsíců ode dne, kdy obdrží odůvodněné stanovisko ACER, postoupí věc ACER k rozhodnutí podle čl. 6 odst. 10.“

„8. Nenapraví-li ENTSO pro elektřinu, ENTSO pro zemní plyn, ENNOH, subjekt EU DSO nebo regionální koordinační centrum do tří měsíců porušení povinností zjištěné v souladu s odstavcem 6 nebo 7 tohoto článku nebo neučiní-li regulační orgán v členském státě, v němž má daný subjekt sídlo, kroky k zajištění souladu, vydá ACER tomuto regulačnímu orgánu doporučení, aby v souladu s čl. 59 odst. 1 písm. c) a čl. 62 odst. 1 písm. f) směrnice (EU) 2019/944 nebo čl. 74 odst. 1 písm. d) [přepracovaného znění směrnice o plynu podle návrhu COM(2021) xxx] učinil kroky s cílem zajistit, aby ENTSO pro elektřinu, ENTSO pro zemní plyn, ENNOH, subjekt EU DSO nebo regionální koordinační centrum plnily své povinnosti, a informuje o tom Komisi.“

5)V článku 5 se odstavec 1 nahrazuje tímto:

1. ACER se účastní vytváření kodexů sítě v souladu s článkem 59 nařízení (EU) 2019/943 a články 53 a 54 článkem 6 [přepracovaného znění směrnice o plynu podle návrhu COM(2021) xxx]nařízení (ES) č. 715/2009 a pokynů v souladu s čl. 61 odst. 6 nařízení (EU) 2019/943 a čl. 56 odst. 5 [přepracovaného znění směrnice o plynu podle návrhu COM(2021) xxx]. ACER zejména:

a)předkládá Komisi nezávazné rámcové pokyny, je-li o to požádána podle čl. 59 odst. 4 nařízení (EU) 2019/943 nebo čl. 53 odst. 4 nebo čl. 54 odst. 46 odst. 2 [přepracovaného znění směrnice o plynu podle návrhu COM(2021) xxx]nařízení (ES) č. 715/2009. ACER přezkoumá rámcové pokyny a znovu je předloží Komisi, je-li o to požádána podle čl. 59 odst. 7 nařízení (EU) 2019/943 nebo čl. 53 odst. 7 nebo čl. 54 odst. 76 odst. 4 [přepracovaného znění směrnice o plynu podle návrhu COM(2021) xxx]nařízení (ES) č. 715/2009;

b)poskytne pro ENTSO pro zemní plyn odůvodněné stanovisko ke kodexu sítě v souladu s čl. 6 odst. 7 nařízení (ES) č. 715/2009;

bc)reviduje kodex sítě v souladu s čl. 59 odst. 11 nařízení (EU) 2019/943 nebo čl. 53 odst. 11 nebo čl. 54 odst. 116 odst. 9 [přepracovaného znění směrnice o plynu podle návrhu COM(2021) xxx]nařízení (ES) č. 715/2009. Ve své revizi ACER zohlední připomínky vyjádřené všemi zúčastněnými stranami během vypracovávání revidovaného kodexu sítě, které vede ENTSO pro elektřinu, ENTSO pro zemní plyn, ENNOH nebo subjekt EU DSO, a konzultuje s příslušnými zainteresovanými subjekty znění, které má být předloženo Komisi. Za tímto účelem může ACER využít výbor zřízený podle kodexů sítě, je-li to vhodné. ACER podá Komisi zprávu o výsledku konzultací. Následně jí předloží revidovaný kodex sítě v souladu s čl. 59 odst. 11 nařízení (EU) 2019/943 nebo a čl. 53 odst. 11 nebo čl. 54 odst. 11 čl. 6 odst. 9 [přepracovaného znění směrnice o plynu podle návrhu COM(2021) xxx]nařízení (ES) č. 715/2009. Pokud ENTSO pro elektřinu, ENTSO pro zemní plyn, ENNOH nebo subjekt EU DSO kodex sítě nevytvořily, ACER vypracuje a předloží Komisi návrh kodexu sítě, je-li o to požádána podle čl. 59 odst. 12 nařízení (EU) 2019/943 nebo čl. 53 odst. 12 nebo čl. 54 odst. 12 6 odst. 10 [přepracovaného znění směrnice o plynu podle návrhu COM(2021) xxx]nařízení (ES) č. 715/2009;

cd)poskytne Komisi řádně odůvodněné stanovisko v souladu s čl. 32 odst. 1 nařízení (EU) 2019/943 nebo čl. 24 odst. 1 nebo čl. 46 odst. 2 9 odst. 1 [přepracovaného znění směrnice o plynu podle návrhu COM(2021) xxx]nařízení (ES) č. 715/2009, neprovede-li ENTSO pro elektřinu, ENTSO pro zemní plyn, ENNOH nebo subjekt EU DSO kodex sítě vypracovaný podle čl. 30 odst. 1 písm. a) nařízení (EU) 2019/943 nebo čl. 23 odst. 1 nebo čl. 42 odst. 1 písm. a) 8 odst. 2 [přepracovaného znění směrnice o plynu podle návrhu COM(2021) xxx]nařízení (ES) č. 715/2009 či kodex sítě vypracovaný v souladu s čl. 59 odst. 3 až 12 nařízení (EU) 2019/943 nebo a čl. 53 odst. 3 až 12 nebo čl. 54 odst. 3 až 12 6 odst. 1 až 10 [přepracovaného znění směrnice o plynu podle návrhu COM(2021) xxx]nařízení (ES) č. 715/2009, který však nebyl Komisí přijat podle čl. 59 odst. 13 nařízení (EU) 2019/943 nebo a podle čl. 53 odst. 13 nebo čl. 54 odst. 13 6 odst. 11 [přepracovaného znění směrnice o plynu podle návrhu COM(2021) xxx]nařízení (ES) č. 715/2009.

de)sleduje a analyzuje provádění kodexů sítě přijatých Komisí v souladu s článkem 59 nařízení (EU) 2019/943 a s články 53 a 54 článkem 6 [přepracovaného znění směrnice o plynu podle návrhu COM(2021) xxx]nařízení (ES) č. 715/2009 a pokynů přijatých v souladu s článkem 61 nařízení (EU) 2019/943 a článkem 56 [přepracovaného znění směrnice o plynu podle návrhu COM(2021) xxx] a jejich dopad na harmonizaci použitelných pravidel, jejichž cílem je usnadnit integraci trhu, jakož i na nediskriminaci, účinnou hospodářskou soutěž a řádné fungování trhu, a podá o tom zprávu Komisi.

6)V čl. 6 odst. 3 se první pododstavec nahrazuje tímto:

„3. Do 5. července 2022 a poté každé čtyři roky předloží Komise Evropskému parlamentu a Radě zprávu o nezávislosti regulačních orgánů podle čl. 57 odst. 7 směrnice (EU) 2019/944 a čl. 70 odst. 6 [přepracovaného znění směrnice o plynu podle návrhu COM(2021) xxx].“

7)V článku 6 se vkládají nové odstavce 9a, 9b, 9c a 9d, které znějí:

„9a. ACER vydá doporučení regulačním orgánům a provozovatelům sítí ohledně regulačních bází aktiv podle čl. 4 odst. 4 [nařízení o plynu].

9b. ACER může vydat doporučení regulačním orgánům ohledně přidělení nákladů na řešení omezení přeshraničních toků v důsledku rozdílů v kvalitě zemního plynu podle čl. 19 odst. 8 [nařízení o plynu].

9c. ACER může vydat doporučení regulačním orgánům ohledně přidělení nákladů na řešení omezení přeshraničních toků v důsledku rozdílů v kvalitě vodíku podle čl. 39 odst. 8 [nařízení o plynu].

9d. ACER zveřejňuje zprávy o sledování překročení kapacity v propojovacích bodech podle přílohy I oddílu 2.2.1 bodu 2 [nařízení o plynu].“

8)V čl. 6 odst. 10 prvním pododstavci se písmena b) a c) nahrazují tímto:

„b) kodexů sítě a pokynů uvedených v článcích 59 až 61 nařízení (EU) 2019/943 přijatých před 4. červencem 2019 a pozdějších revizí těchto kodexů a pokynů; nebo

c) kodexů sítě a pokynů uvedených v článcích 59 až 61 nařízení (EU) 2019/943 přijatých jako prováděcí akty podle článku 5 nařízení (EU) č. 182/2011. nebo“.

9)V čl. 6 odst. 10 prvním pododstavci se doplňují nová písmena, která znějí:

„d) rámcových pokynů podle přílohy I [nařízení o plynu] nebo

e) kodexů sítě a rámcových pokynů uvedených v článcích 53 až 56 [nařízení o plynu].“

10)V čl. 6 odst. 10 druhém pododstavci se písmeno a) nahrazuje tímto:

„a) pokud příslušné regulační orgány nedokázaly dosáhnout dohody do šesti měsíců ode dne, kdy byla věc postoupena poslednímu z těchto regulačních orgánů, nebo do čtyř měsíců v případech podle čl. 4 odst. 7 tohoto nařízení anebo podle čl. 59 odst. 1 písm. c) nebo čl. 62 odst. 1 písm. f) směrnice (EU) 2019/944 nebo čl. 72 odst. 1 písm. e) [přepracovaného znění směrnice o plynu podle návrhu COM(2021) xxx];“.

11)V čl. 6 odst. 10 se třetí pododstavec nahrazuje tímto:

„Příslušné regulační orgány mohou společně požádat, aby doba uvedená v druhém pododstavci písm. a) tohoto odstavce byla prodloužena o dobu nejvýše šesti měsíců, vyjma případů podle čl. 4 odst. 7 tohoto nařízení, anebo podle čl. 59 odst. 1 písm. c) nebo čl. 62 odst. 1 písm. f) směrnice (EU) 2019/944 nebo čl. 72 odst. 1 písm. e) [přepracovaného znění směrnice o plynu podle návrhu COM(2021) xxx].“

12)V čl. 6 odst. 10 se čtvrtý pododstavec nahrazuje tímto:

„V případě, že pravomoci k rozhodování v přeshraničních otázkách ve smyslu prvního pododstavce byly svěřeny regulačním orgánům v nových kodexech sítě a pokynech uvedených v článcích 59 až 61 nařízení (EU) 2019/943, jež byly přijaty jako akty v přenesené pravomoci po 4. červenci 2019, má ACER pravomoc podle druhého pododstavce písm. b) tohoto odstavce pouze na základě dobrovolnosti na žádost podanou nejméně 60 % příslušných regulačních orgánů. Pokud se věc týká jen dvou regulačních orgánů, může se v dané záležitosti obrátit na ACER kterýkoli z nich.“

13)V čl. 6 odst. 12 se písmeno a) nahrazuje tímto:

„a) vydá rozhodnutí nejpozději do šesti měsíců ode dne jeho postoupení, nebo do čtyř měsíců v případech podle čl. 4 odst. 7 tohoto nařízení anebo podle čl. 59 odst. 1 písm. c) nebo čl. 62 odst. 1 písm. f) směrnice (EU) 2019/944 nebo čl. 72 odst. 1 písm. e) [přepracovaného znění směrnice o plynu podle návrhu COM(2021) xxx], a“.

14)V článku 14 se odstavec 1 nahrazuje tímto:

„Při plnění svých úkolů, zejména při vytváření rámcových pokynů v souladu s článkem 59 nařízení (EU) 2019/943 nebo články 53 a 54 [přepracovaného znění nařízení o plynu podle návrhu COM(2021) xxx] a v procesu navrhování změn kodexů sítě podle článku 60 nařízení (EU) 2019/943 nebo článku 55 [přepracovaného znění nařízení o plynu podle návrhu COM(2021) xxx], ACER v široké míře v rané fázi konzultuje otevřeným a transparentním způsobem s účastníky trhu, provozovateli přenosových či přepravních soustav, provozovateli vodíkových sítí, spotřebiteli, konečnými uživateli a případně orgány pro hospodářskou soutěž, aniž jsou dotčeny jejich pravomoci, zejména pokud se její úkoly týkají provozovatelů přenosových či přepravních soustav a provozovatelů vodíkových sítí.“

15)V článku 15 se doplňují nové odstavce 6 a 7, které znějí:

„6. ACER vydává studie srovnávající nákladovou účinnost provozovatelů přenosových či přepravních soustav v EU podle čl. 17 odst. 2 [nařízení o plynu].

7. ACER vydává stanoviska k harmonizovanému formátu zveřejňování technických údajů o přístupu k vodíkovým sítím podle přílohy I tohoto nařízení.“

16)V článku 15 se odstavec 1 nahrazuje tímto:

„ACER v úzké spolupráci s Komisí, členskými státy a příslušnými vnitrostátními orgány, včetně regulačních orgánů, a aniž jsou dotčeny pravomoci orgánů pro hospodářskou soutěž, monitoruje velkoobchodní a maloobchodní trhy s elektřinou a zemním plynem, zejména maloobchodní ceny elektřiny a zemního plynu, dodržování práv spotřebitelů stanovených ve směrnici (EU) 2019/944 a [směrnici o plynu], dopad vývoje na trhu na zákazníky kategorie domácnost, přístup k sítím, včetně přístupu pro elektřinu vyrobenou z obnovitelných zdrojů energie, pokrok dosažený ve vztahu k propojovacím vedením, potenciální překážky bránící přeshraničnímu obchodu, včetně dopadu přimíchávání vodíku do soustavy zemního plynu a překážek bránících přeshraničnímu toku biometanu, regulační omezení pro nové subjekty vstupující na trh a menší subjekty, včetně občanských společenství pro energii, státní zásahy zkreslující ceny tak, že neodrážejí faktický nedostatek nabídky, například zásahy uvedené v čl. 10 odst. 4 nařízení (EU) 2019/943, a výkon činnosti členských států v oblasti bezpečnosti dodávek elektřiny na základě výsledků evropského posouzení přiměřenosti zdrojů podle článku 23 uvedeného nařízení, zejména s přihlédnutím k hodnocení ex post podle článku 17 nařízení (EU) 2019/941.“

17)V čl. 15 odst. 2 se doplňuje nový pododstavec, který zní:

„ACER v úzké spolupráci s Komisí, členskými státy a příslušnými vnitrostátními orgány, včetně regulačních orgánů, a aniž jsou dotčeny pravomoci orgánů pro hospodářskou soutěž, monitoruje trhy s vodíkem, zejména dopad vývoje na trhu na zákazníky, přístup k vodíkové síti, včetně přístupu k síti pro vodík vyrobený z obnovitelných zdrojů energie, pokrok dosažený ve vztahu k propojovacím vedením a potenciální překážky bránící přeshraničnímu obchodu.“

18)V článku 15 se odstavec 2 nahrazuje tímto:

„ACER každoročně zveřejňuje zprávu o výsledcích monitorování podle odstavce 1. V této zprávě uvede veškeré překážky dokončení vnitřních trhů s elektřinou, a zemním plynem a vodíkem.“

Článek 66

Změna nařízení (EU) č. 1227/2011

Nařízení č. 1227/2011 se mění takto:

a)v článku 2, čl. 3 odst. 3 a 4, čl. 4 odst. 1 a čl. 8 odst. 5 se pojem „elektřina nebo zemní plyn“ nahrazuje pojmem „elektřina, vodík nebo zemní plyn“;

b)v čl. 6 odst. 2 se pojem „trhy s elektřinou a plynem“ nahrazuje pojmem „trhy s elektřinou, vodíkem a zemním plynem“.

Článek 67

Změna nařízení (EU) 2017/1938

Nařízení (EU) 2017/1938 se mění takto:

1)V článku 1 se první věta nahrazuje tímto:

„Tímto nařízením se zavádějí ustanovení, jejichž cílem je zajistit bezpečnost dodávek plynu v Unii zajištěním řádného a nepřetržitého fungování vnitřního trhu se zemním plynem a plyny z obnovitelných zdrojů a nízkouhlíkovými plyny (dále jen „plyn“), umožněním provedení mimořádných opatření v situacích, v nichž trh požadované dodávky plynu již nemůže zajistit, včetně solidárního opatření jako krajního řešení, a jasným vymezením a rozdělením odpovědnosti mezi plynárenské podniky, členské státy a Unii, pokud jde o preventivní opatření a reakci na konkrétní narušení dodávek plynu.“

2)V článku 2 se doplňují nové definice, které znějí:

„27) „plynem“ zemní plyn ve smyslu definice v čl. 2 bodě 1) [přepracovaného znění směrnice o plynu podle návrhu COM(2021) xxx];

28) „strategickými zásobami“ plyn nakoupený, řízený a skladovaný provozovateli přepravní soustavy výhradně za účelem výkonu funkcí provozovatelů přepravní soustavy a zajištění bezpečnosti dodávek. Zemní plyn skladovaný jako součást strategických zásob se nasadí, pouze je-li to nutné k udržení soustavy v bezpečném a spolehlivém provozu v souladu s článkem 35 [přepracovaného znění směrnice o plynu podle návrhu COM(2021) xxx], nebo v případě vyhlášení stavu nouze podle článku 11 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1938, a pokud jej nelze jinak prodat na velkoobchodních trzích s plynem;

29) „uživatelem skladovacího zařízení“ zákazník nebo potenciální zákazník provozovatele skladovacího zařízení.“

3)V článku 2 se doplňuje nový pododstavec, který zní:

„Odkazy na zemní plyn se považují za odkazy na plyn ve smyslu definice v bodě 27.“

4)Článek 7 se mění takto:

a) odstavec 1 se nahrazuje tímto:

„1. Tato simulace zahrnuje určení a posouzení koridorů pro nouzové dodávky plynu a rovněž určí, které členské státy mohou řešit zjištěná rizika, a to i v souvislosti se skladováním a LNG.“

5)V odstavci 4 se písmeno e) nahrazuje tímto:

„e) zohledněním rizik, která jsou spojená s kontrolou nad infrastrukturou důležitou pro zabezpečení dodávek plynu v míře, v níž mohou mimo jiné zahrnovat rizika nedostatečných investic, narušení diverzifikace, zneužití stávající infrastruktury včetně nadměrné rezervace skladovacích kapacit nebo porušení práva Unie;“

6)Vkládá se nový článek 7a, který zní:

„Článek 7a

Preventivní a mimořádná opatření

Členské státy přijmou vhodná preventivní a mimořádná opatření. Opatření musí zohledňovat výsledky poslední celounijní simulace scénářů narušení dodávek plynu podle článku 7 a musí být přiměřená řešení rizik zjištěných ve společných a vnitrostátních posouzeních rizik.“

7)Čl. 8 odst. 1 a čl. 9 odst. 3 až 10 se přesouvají a stávají se čl. 7a odst. 2 až 12.

8)Vkládají se nové články 7b, 7c a 7d, které znějí:

„Článek 7b

Účinné a společné využívání infrastruktur a skladování plynu

1. Členské státy zajistí účinné využívání stávající infrastruktury na vnitrostátní a regionální úrovni v zájmu bezpečnosti dodávek. Členské státy zejména umožní přeshraniční výměnu plynu a přeshraniční přístup ke skladovacím zařízením a LNG.

2. Společná posouzení rizik a jejich následné aktualizace obsahují analýzu přiměřenosti kapacity skladovacích zařízení, která jsou v daném regionu k dispozici, fungování skladovacích zařízení a jejich podílu na bezpečnosti dodávek v Unii, včetně rizik spojených s kontrolou infrastruktury pro skladování, která je relevantní pro bezpečnost dodávek zemního plynu subjekty ze třetích zemí. Analýza srovnává úlohu zařízení na skladování plynu s alternativními opatřeními, jako jsou investice do energetické účinnosti a obnovitelných zdrojů energie.

3. Pokud z analýzy obsažené ve společném posouzení rizik nebo jeho následné aktualizaci vyplývá, že existuje riziko na regionální úrovni, které může představovat riziko pro jeden nebo několik členských států v téže rizikové skupině a které nelze řešit jinak, členské státy zváží jedno nebo několik z následujících opatření:

a) stanovení povinnosti uživatelů zařízení na skladování plynu skladovat minimální objem plynu v podzemních zásobnících;

b) nabídková řízení, aukce nebo jiné rovnocenné mechanismy podněcující rezervování skladovacích kapacit, v jejichž rámci jsou kryty možné nákladové deficity;

c) stanovení povinnosti provozovatelů přepravní soustavy nakupovat a řídit strategické zásoby plynu;

d) povolení možnosti integrovat zásobníky plně do sítě provozovatele přepravní soustavy pro případ, že by skladovací zařízení jinak zastavilo provoz, pokud by takové zastavení provozu ohrozilo bezpečné a spolehlivé fungování přepravní soustavy.

Daná opatření podléhají konzultaci v dané rizikové skupině, zejména z hlediska způsobu, jakým řeší rizika zjištěná ve společném posouzení rizik.

4. Opatření přijatá podle článku 7a a odstavce 3 tohoto článku musí být nezbytná, jasně vymezená, transparentní, přiměřená, nediskriminující a ověřitelná, nesmějí nepřiměřeně narušovat hospodářskou soutěž nebo účinné fungování vnitřního trhu s plynem ani ohrozit bezpečnost dodávek plynu jiných členských států či Unie. Opatření nesmějí blokovat nebo omezovat přeshraniční kapacity přidělené v souladu s ustanoveními nařízení Komise (EU) 2017/459.

5. Jsou-li zjištěna regionální rizika, usilují členské státy v dotyčné rizikové skupině o nalezení dohody v rámci regionální rizikové skupiny ohledně cílového množství zásob v regionu tak, aby bylo zjištěné riziko ohrožující bezpečnost dodávek kryto v souladu se společnou analýzou rizik.

Členské státy v dotyčné rizikové skupině usilují o nalezení dohody ohledně systému společného financování opatření přijatých podle odstavce 3 na základě společného posouzení rizik. Alokace nákladů mezi členské státy musí být spravedlivá a vycházet z analýzy provedené v souladu s odstavcem 2. Pokud je opatření financováno formou poplatků, nesmí být tyto poplatky alokovány přeshraničním propojovacím bodům. Pokud členské státy nejsou schopny dosáhnout dohody o systému společného financování, může Komise vydat právně nezávazné doporučení ohledně klíčových prvků, které by dohoda měla zahrnovat.

6. Členské státy v dotyčné rizikové skupině se dohodnou na společném koordinovaném postupu vytěžení uloženého plynu ze skladovacího zařízení uvedeného v odstavci 3 tohoto článku v případě stavu nouze ve smyslu čl. 11 odst. 1. Společný koordinovaný postup zahrnuje postup pro případ vytěžení plynu v rámci opatření koordinovaných Komisí v případě stavu nouze na regionální úrovni nebo na úrovni Unie, jak je uvedeno v čl. 12 odst. 3.

7. Po interní konzultaci v rámci dotyčné rizikové skupiny uvedené v odstavci 3 členské státy konzultují Koordinační skupinu pro otázky plynu. Členské státy informují Koordinační skupinu pro otázky plynu o systémech společného financování a postupech vytěžování podle odstavců 5 a 6.

8. Opatření vyplývající z odstavce 3 jsou zahrnuta v posouzení rizik a v relevantních případech v plánu preventivních opatření a plánu pro stav nouze na dané období.

Článek 7c

Posouzení rizik na úrovni EU

Jakožto přechodné opatření všechny členské státy do šesti měsíců od data vstupu tohoto nařízení v platnost dokončí stávající společná a vnitrostátní posouzení rizik a v relevantních případech plán preventivních opatření a plán pro stav nouze, a to formou dodatku nezbytného ke splnění čl. 7b odst. 2 až 6. Aktualizované plány se zveřejní a oznámí Komisi v souladu s postupem uvedeným v čl. 8 odst. 7 a Komise vydá doporučení za podmínek stanovených v čl. 8 odst. 8, k němuž dotčený příslušný orgán v návaznosti na postup popsaný v čl. 8 odst. 9 přihlédne.

Článek 7d

Společné zadávání veřejných zakázek na strategické zásoby

1. Členské státy mohou v rámci preventivních opatření za účelem zajištění bezpečnosti dodávek zřídit mechanismus společného zadávání veřejných zakázek na strategické zásoby provozovateli přepravních soustav.

Mechanismus je koncipován v souladu s právem EU a pravidly hospodářské soutěže, a dále způsobem, který umožňuje využívat strategické zásoby v rámci opatření koordinovaných Komisí v případě stavu nouze na regionální úrovni nebo na úrovni Unie, jak je uvedeno v čl. 12 odst. 3.

Mechanismus je otevřený účasti všech provozovatelů přepravních soustav v Unii, kteří mají zájem do něj po jeho zřízení vstoupit.

2. Zúčastněné členské státy oznámí svůj úmysl zřídit tento mechanismus Komisi. Oznámení musí obsahovat informace nezbytné k posouzení souladu s tímto nařízením, jako je objem plynu, který má být nakoupen, délka trvání opatření, zúčastnění provozovatelé přepravní soustavy, systém řízení a správy, provozní postupy a podmínky aktivace v případě stavu nouze. Rovněž musí obsahovat předpokládané náklady a přínosy.

3. Komise může ve lhůtě tří měsíců vydat stanovisko k souladu navrhovaného mechanismu s tímto nařízením. Komise informuje o obdrženém oznámení Koordinační skupinu pro otázky plynu a případně agenturu ACER. Zúčastněné členské státy stanovisko Komise v co nejvyšší míře zohlední.

Článek 7e

Zpráva o skladování a společném zadávání veřejných zakázek na strategické zásoby

Tři roky po vstupu tohoto nařízení v platnost Komise vydá zprávu o uplatňování článků 7b, 7c a 7d a o zkušenostech, přínosech, nákladech a jakýchkoliv překážkách, jež z využití možnosti společného zadávání veřejných zakázek vyplynuly.“

9)Článek 8 se mění takto:

a) odstavec 1 se zrušuje;

b) odstavec 3 se nahrazuje tímto:

„3. Regionální kapitola či kapitoly obsahují náležitá a účinná přeshraniční opatření, a to i v souvislosti se skladovacími zařízeními a s LNG, která jsou podmíněna dohodou mezi členskými státy, které opatření provádějí a patří ke stejným nebo různým rizikovým skupinám, jež jsou na základě simulace uvedené v čl. 7 odst. 1 a posouzení společných rizik daným opatřením dotčeny.“

10)V odstavci 6 se doplňuje nová věta, která zní:

„Návrh na spolupráci může zahrnovat dobrovolnou účast na společném zadávání veřejných zakázek na strategické zásoby, jak je uvedeno v článku 7c.“

11)Vkládá se nový článek 8a, který zní:

„Článek 8a

Opatření v oblasti kybernetické bezpečnosti

1. Při vytváření plánu preventivních opatření a plánu pro stav nouze členské státy zváží vhodná opatření v oblasti kybernetické bezpečnosti.  

2. Komise může přijmout akt v přenesené pravomoci v souladu s článkem 19, kterým stanoví odvětvová pravidla pro aspekty přeshraničních toků plynu týkající se kybernetické bezpečnosti, včetně pravidel pro společné minimální požadavky, plánování, sledování, podávání zpráv a řešení krizí.

3. Na tvorbě tohoto aktu v přenesené pravomoci bude Komise úzce spolupracovat s Agenturou Evropské unie pro spolupráci energetických regulačních orgánů (ACER), Evropskou agenturou pro kybernetickou bezpečnost (ENISA), Evropskou sítí provozovatelů plynárenských přepravních soustav (ENTSOG) a s omezeným počtem hlavních dotčených zúčastněných subjektů, jakož i se subjekty, které již mají kompetence v oblasti kybernetické bezpečnosti v rámci svého mandátu, jako jsou kybernetickobezpečnostní operační střediska (SOC) a skupiny pro reakce na počítačové bezpečnostní incidenty (týmy CSIRT), jak je uvedeno ve směrnici o bezpečnosti sítí a informačních systémů (NIS 2.0).“

12)Článek 9 se mění takto:

a) odstavec 1 se mění takto:

i) písmeno e) se nahrazuje tímto:

„e) ostatní preventivní opatření, která mají odstranit rizika určená v posouzení rizik podle čl. 7a odst. 1, jako například opatření týkající se nutnosti lépe propojit sousední členské státy, dále zlepšovat energetickou účinnost, zabránit nadměrné rezervaci kapacity, snižovat poptávku po plynu a možnosti diverzifikovat trasy přepravy plynu a zdroje dodávek plynu, jakož i případného regionálního využití stávajících skladovacích kapacit a kapacit zařízení LNG k zachování dodávek plynu všem zákazníkům v nejvyšší možné míře;“;

ii) písmeno k) se nahrazuje tímto:

„k) informace o veškerých příslušných povinnostech veřejné služby, které se týkají zabezpečení dodávek plynu, včetně povinností týkajících se skladovací kapacity a strategických zásob;“;

iii) doplňuje se nové písmeno, které zní:

„i) informace o opatřeních v oblasti kybernetické bezpečnosti uvedených v článku 8a.“

13)V čl. 12 odst. 3 se doplňuje nové písmeno, které zní:

„d) koordinuje opatření související se společným zadáváním veřejných zakázek na strategické zásoby uvedeným v článku 7c.“

14)Článek 13 se mění takto:

a) odstavce 3, 4 a 5 se nahrazují tímto:

„3. Solidární opatření představuje krajní řešení, které se použije pouze tehdy, pokud žádající členský stát:

a) vyhlásil stav nouze podle článku 11;

b) i přes uplatnění opatření uvedeného v čl. 11 odst. 3 nebyl schopen pokrýt deficit dodávek plynu svým zákazníkům chráněným v rámci solidarity;

c) vyčerpal všechna tržní opatření („dobrovolná opatření“), všechna netržní opatření („povinná opatření“) a další opatření obsažená v jeho plánu pro stav nouze;

d) oznámil Komisi a příslušným orgánům všech členských států, s nimiž je propojen buď přímo, nebo v souladu s odstavcem 2 přes třetí zemi, svou výslovnou žádost o solidární pomoc, ke které připojil popis provedených opatření uvedených v písmenu b) tohoto odstavce a výslovný závazek, že členskému státu poskytujícímu solidární pomoc zaplatí spravedlivou a bezodkladnou kompenzaci podle odstavce 8.

4. Členské státy, které obdrží žádost o solidární opatření, poskytnou tyto nabídky v co největší míře a co nejdéle na základě dobrovolných opatření na straně poptávky, než přistoupí k netržním opatřením.

Pokud se ukáže, že tržní opatření jsou nedostatečná k tomu, aby členský stát poskytující solidární pomoc vyřešil deficit dodávek plynu zákazníkům chráněným v rámci solidarity v žádajícím členském státě, může členský stát poskytující solidární pomoc v zájmu splnění povinností stanovených v odstavcích 1 a 2 zavést netržní opatření.

5. Pokud by žádajícímu členskému státu mohl solidární pomoc poskytnout více než jeden členský stát, pokusí se žádající členský stát po konzultaci všech členských států, od nichž se vyžaduje, aby poskytovaly solidární pomoc, získat co nejvýhodnější nabídku z hlediska nákladů, rychlosti dodání, spolehlivosti a diverzifikace dodávek plynu. Pokud dostupné tržní nabídky nepostačují k vyrovnání deficitu potřebných dodávek plynu zákazníkům chráněným v rámci solidarity v žádajícím členském státě, jsou členské státy, od nichž se vyžaduje, aby poskytly solidární pomoc, povinny aktivovat netržní opatření.“;

b) v odstavci 10 se doplňuje nový pododstavec, který zní:

„Bylo-li poskytnuto solidární opatření v souladu s odstavci 1 a 2, podléhá konečná výše kompenzace zaplacená žádajícím členským státem následné kontrole ze strany regulačního orgánu a/nebo orgánu pro hospodářskou soutěž poskytujícího členského státu, a to do tří měsíců od odvolání stavu nouze. Žádající členský stát je ohledně výsledku následné kontroly konzultován a vydá k ní své stanovisko. V návaznosti na konzultaci s žádajícím členským státem je orgán, který provádí tuto následnou kontrolu, oprávněn požádat o opravu výše kompenzace s ohledem na stanovisko žádajícího členského státu. Závěry této následné kontroly jsou předány Evropské komisi, která je zohlední ve své zprávě o stavu nouze podle čl. 14 odst. 3.“;

c) odstavec 14 se nahrazuje tímto:

„14. Použitelnost tohoto článku není dotčena, jestliže se členské státy na technických, právních a finančních ujednání nedohodnou nebo je nedokončí. V takovém případě, je-li k zajištění dodávek plynu zákazníkům chráněným v rámci solidarity nezbytné solidární opatření, uplatní se na danou žádost a poskytnutí plynu automaticky ujednání obsažená v (nové) příloze IX.“

15)V čl. 14 odst. 3 se první pododstavec nahrazuje tímto:

„Po skončení stavu nouze příslušný orgán uvedený v odstavci 1 co nejdříve – a nejpozději šest týdnů po odvolání stavu nouze – poskytne Komisi podrobné posouzení stavu nouze a účinnosti provedených opatření, včetně posouzení hospodářského dopadu stavu nouze, dopadu na odvětví elektroenergetiky a pomoci poskytnuté Unii a jejím členským státům nebo obdržené od Unie a jejích členských států. V relevantních případech obsahuje posouzení podrobný popis okolností, jež vedly k aktivaci mechanismu podle článku 13, a podmínek, za nichž byly chybějící dodávky plynu přijaty, včetně zaplacené ceny a finanční kompenzace, a v příslušných případech důvody, proč nabídky solidární pomoci nebyly přijaty nebo plyn nebyl dodán. Toto posouzení se zpřístupní skupině GCG a zohlední se v aktualizacích plánů preventivních opatření a plánů pro stav nouze.“

16)Článek 19 se mění takto:

a) v odstavci 2 se první věta nahrazuje tímto:

„Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci uvedené v čl. 3 odst. 8, čl. 7 odst. 5, čl. 8 odst. 5 a čl. 8a odst. 2 (kybernetická bezpečnost) je Komisi svěřena na dobu pěti let ode dne 1. listopadu 2017.“;

b) v odstavci 3 se první věta nahrazuje tímto:

„3. Evropský parlament nebo Rada mohou přenesení pravomoci uvedené v čl. 3 odst. 8, čl. 7 odst. 5, čl. 8 odst. 5 a čl. 8a odst. 2 (kybernetická bezpečnost) kdykoli zrušit.“;

c) v odstavci 6 se první věta nahrazuje tímto:

„6. Akt v přenesené pravomoci přijatý podle čl. 3 odst. 8, čl. 7 odst. 5, čl. 8 odst. 5 a čl. 8a odst. 2 (kybernetická bezpečnost) vstoupí v platnost pouze tehdy, pokud proti němu Evropský parlament nebo Rada nevysloví námitky ve lhůtě dvou měsíců ode dne, kdy jim byl tento akt oznámen, nebo pokud Evropský parlament i Rada před uplynutím této lhůty informují Komisi o tom, že námitky nevysloví.“

17)Příloha VI se mění takto:

a) v oddíle 5 písm. a) druhém pododstavci se za druhou odrážku „opatření za účelem diverzifikace tras přepravy plynu a zdrojů dodávek“ vkládá nová odrážka, která zní:

„– opatření za účelem předcházení nadměrné rezervaci kapacity,“;

b) v oddíle 11.3 písm. a) druhém pododstavci se za druhou odrážku „opatření za účelem diverzifikace tras přepravy plynu a zdrojů dodávek“ vkládá nová odrážka, která zní:

„– opatření za účelem předcházení nadměrné rezervaci kapacity,“.

18)Znění obsažené v příloze II tohoto nařízení se doplňuje jako příloha IX nařízení (EU) 2017/1938.

🡻 715/2009 (přizpůsobený)

Článek 6831

Zrušení

Nařízení (ES) č. ⌦ 715/2009 ⌫1775/2005 se zrušuje ode dne 3. března 2011. Odkazy na zrušené nařízení se považují za odkazy na toto nařízení v souladu se srovnávací tabulkou obsaženou v příloze II.

Článek 6932

Vstup v platnost

🡻 Oprava, Úř. věst. L 229, 1.9.2009, s. 29 (přizpůsobený)

⇨ nový

Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Použije se od ⇨ ledna 2023 ⇦ 3. března 2011.

🡻 715/2009

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne

Za Evropský parlament Za Radu

předseda/předsedkyně předseda/předsedkyně

LEGISLATIVNÍ FINANČNÍ VÝKAZ

1.RÁMEC NÁVRHU/PODNĚTU

1.1.Název návrhu/podnětu

1.2.Příslušné oblasti politik

1.3.Návrh/podnět se týká:

1.4.Cíle

1.4.1.Obecné cíle

1.4.2.Specifické cíle

1.4.3.Očekávané výsledky a dopady

1.4.4.Ukazatele výkonnosti

1.5.Odůvodnění návrhu/podnětu

1.5.1.Potřeby, které mají být uspokojeny v krátkodobém nebo dlouhodobém horizontu, včetně podrobného harmonogramu pro zahajovací fázi provádění podnětu

1.5.2.Přidaná hodnota ze zapojení Unie (může být důsledkem různých faktorů, např. přínosů z koordinace, právní jistoty, vyšší účinnosti nebo doplňkovosti). Pro účely tohoto bodu se „přidanou hodnotou ze zapojení Unie“ rozumí hodnota plynoucí ze zásahu Unie, jež doplňuje hodnotu, která by jinak vznikla činností samotných členských států.

1.5.3.Závěry vyvozené z podobných zkušeností v minulosti

1.5.4.Slučitelnost s víceletým finančním rámcem a možné synergie s dalšími vhodnými nástroji

1.5.5.Posouzení různých dostupných možností financování, včetně prostoru pro přerozdělení prostředků

1.6.Doba trvání a finanční dopad návrhu/podnětu

1.7.Předpokládaný způsob řízení

2.SPRÁVNÍ OPATŘENÍ

2.1.Pravidla pro sledování a podávání zpráv

2.2.Systémy řízení a kontroly

2.2.1.Odůvodnění navrhovaných způsobů řízení, mechanismů provádění financování, způsobů plateb a kontrolní strategie

2.2.2.Informace o zjištěných rizicích a systémech vnitřní kontroly zřízených k jejich zmírnění

2.2.3.Odhad a odůvodnění nákladové efektivnosti kontrol (poměr „náklady na kontroly ÷ hodnota souvisejících spravovaných finančních prostředků“) a posouzení očekávané míry rizika výskytu chyb (při platbě a při uzávěrce)

2.3.Opatření k zamezení podvodů a nesrovnalostí

3.ODHADOVANÝ FINANČNÍ DOPAD NÁVRHU/PODNĚTU

3.1.Okruhy víceletého finančního rámce a dotčené výdajové rozpočtové položky

3.2.Odhadovaný finanční dopad návrhu na prostředky

3.2.1.Odhadovaný souhrnný dopad na operační prostředky

3.2.2.Odhadovaný výstup financovaný z operačních prostředků

3.2.3.Odhadovaný souhrnný dopad na správní prostředky

3.2.4.Slučitelnost se stávajícím víceletým finančním rámcem

3.2.5.Příspěvky třetích stran

3.3.Odhadovaný dopad na příjmy

LEGISLATIVNÍ FINANČNÍ VÝKAZ „AGENTURY“

1.RÁMEC NÁVRHU/PODNĚTU

1.1.Název návrhu/podnětu

Návrh směrnice Evropského parlamentu a Rady o společných pravidlech pro vnitřní trh s plyny z obnovitelných zdrojů, se zemním plynem a s vodíkem (přepracované znění).

Návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady o vnitřním trhu s plyny z obnovitelných zdrojů, se zemním plynem a s vodíkem (přepracované znění).

1.2.Příslušné oblasti politik

Oblast politiky: Energetika

Činnost: Zelená dohoda pro Evropu

1.3.Návrh se týká

X nové akce

◻ nové akce následující po pilotním projektu / přípravné akci 21

◻ prodloužení stávající akce

◻ sloučení jedné či více akcí v jinou/novou akci nebo přesměrování jedné či více akcí na jinou/novou akci

1.4.Cíle

1.4.1.Obecné cíle

Zelená dohoda pro Evropu a právní rámec pro klima stanovily cíl, aby se EU stala do roku 2050 klimaticky neutrální, a to způsobem, který přispěje k evropské konkurenceschopnosti, růstu a zaměstnanosti. Odhaduje se, že cílové snížení emisí skleníkových plynů o 55 % povede k podílu obnovitelných zdrojů energie ve výši 38 % až 40 %. Plynná paliva budou v energetickém mixu do roku 2050 dál zaujímat významný podíl, což bude vyžadovat dekarbonizaci odvětví plynu prostřednictvím do budoucna zaměřené koncepce konkurenceschoných dekarbonizovaných trhů s plynem. Předkládaná iniciativa je součástí balíčku „Fit for 55“. Pokrývá koncepci trhů s plyny včetně vodíku. Ačkoliv dekarbonizaci sama o sobě nepřinese, odstraní stávající regulatorní překážky a vytvoří podmínky pro to, aby k ní došlo nákladově efektivním způsobem.

1.4.2.Specifické cíle

Následující specifické cíle se zaměřují na cíle, jež jsou předmětem ustanovení, která si vyžádají dodatečné zdroje pro agenturu ACER a GŘ pro energetiku.

Specifický cíl č. 1:

Vytvořit regulatorní rámec pro rozvoj odvětví vodíku a vodíkových sítí vycházející z trhu.

Specifický cíl č. 2:

Zlepšit podmínky přeshraničního obchodování se zemním plynem se zohledněním rostoucí úlohy plynů z obnovitelných zdrojů a nízkouhlíkových plynů a zlepšit práva spotřebitelů.

Specifický cíl č. 3:

Zajistit, aby celoevropské subjekty zastupující provozovatele sítí splňovaly legislativu EU.

1.4.3.Očekávané výsledky a dopady

Upřesněte účinky, které by návrh/podnět měl mít na příjemce / cílové skupiny.

Dodatečné zdroje umožní agentuře ACER a GŘ pro energetiku vykonávat činnosti, které jsou nezbytné k tomu, aby naplnily svůj mandát vyplývající z legislativy EU, v souladu s požadavky tohoto návrhu.

1.4.4.Ukazatele výkonnosti

Upřesněte ukazatele pro sledování pokroku a dosažených výsledků.

Specifický cíl č. 1:

Rozvoj vodíkové infrastruktury a její společné využívání různými účastníky trhu.

Specifický cíl č. 2:

Obchodní úroveň a přístup plynů z obnovitelných zdrojů a nízkouhlíkových plynů na trh (např. objemy a počty obchodníků, míra využití terminálů pro LNG a objemy přijatých plynů).

Specifický cíl č. 3:

Včasné zřízení Evropské sítě provozovatelů vodíkových sítí a včasné začlenění provozovatelů distribučních soustav (DSO) zemního plynu do subjektu EU DSO.

1.5.Odůvodnění návrhu/podnětu

1.5.1.Potřeby, které mají být uspokojeny v krátkodobém nebo dlouhodobém horizontu, včetně podrobného harmonogramu pro zahajovací fázi provádění podnětu

Následující posouzení v míře, v jaké se dotýká agentury ACER, zohledňuje odhadovanou výši prostředků potřebných k plnění stávajících úkolů, kterou uvádí nedávná studie vypracovaná nezávislým poradenským subjektem s cílem stanovit výši prostředků, které si vyžádají obdobné, nicméně dodatečné úkoly, upravenou tak, aby se vyloučilo nadhodnocení. Uváděný počet ekvivalentu plných pracovních úvazků na stávající úkoly představuje zaokrouhlený odhadovaný počet potřebných zaměstnanců na rok 2023, nicméně snížený paušálně o 20 %, neboť metodika, kterou poradenský subjekt použil, zpravidla vede k nadhodnoceným výsledkům, jak vysvětlila Komise ve svém stanovisku C(2021) 7024 ze dne 5. října 2021 k návrhu programového dokumentu Agentury Evropské unie pro spolupráci energetických regulačních orgánů na období 2022–2024 a dostatečnosti finančních a lidských zdrojů agentury ACER. Tento legislativní finanční výkaz tedy pracuje s konzervativnějším odhadem potřebných lidských zdrojů než poradenský subjekt.

Ačkoliv objem dodávek zemního plynu odběratelům v EU bude postupně klesat, pracovní zátěž spojená se stávajícími úkoly agentury ACER v dohledné době neklesne. Bez ohledu na objem přepravovaný v plynárenské síti bude například stále pokračovat zavádění kodexů sítě pro zemní plyn. V důsledku rostoucího významu přimíchávání nízkouhlíkových plynů budou úkoly agentury ACER naopak ještě komplexnější. Na seznam jejích úkolů navíc vzhledem k sítím a trhu určeným pro čistý vodík přibude regulace dalšího sektoru.

Specifický cíl č. 1: Vytvořit regulatorní rámec pro rozvoj odvětví vodíku a vodíkových sítí vycházející z trhu

– Stejně jako u elektřiny a zemního plynu vyžaduje tržní rozvoj odvětví vodíku podrobnější pravidla ve formě kodexů sítě či pokynů. Návrh obsahuje devět zmocnění přijmout ve vztahu k vodíku nové kodexy sítě nebo pokyny ve formě nařízení Komise.

V současnosti existuje šest kodexů sítě či pokynů vydaných buď formou nařízení Komise na základě nařízení o plynu (ES) č. 715/2009, nebo jako přílohy tohoto nařízení. Podle odhadů poradenského subjektu bude agentura ACER k jejich implementaci potřebovat ekvivalent sedmi plných pracovních úvazků. Při vytváření kodexů sítě a pokynů pro vodík (např. přidělování kapacity, interoperabilitu) lze využít zkušenosti získané z vývoje a zavádění obdobných kodexů sítě a pokynů pro zemní plyn.

Odhaduje se tedy, že na vytvoření a následnou implementaci nových kodexů sítě a pokynů pro vodík bude třeba ekvivalent pěti plných pracovních úvazků. Vzhledem k postupnému rozvoji odvětví vodíku by dodatečné lidské zdroje měly být nasazovány postupně: počínaje rokem 2023 ekvivalent jednoho plného pracovního úvazku ročně.

– Agentura ACER by také měla vydat rozhodnutí o rozdělení nákladů na novou přeshraniční vodíkovou infrastrukturu a na odstranění překážek z důvodu rozdílné kvality vodíku nebo jiných plynů. Podle odhadů poradenského subjektu je na rozhodnutí agentury ACER o přeshraničním rozdělení nákladů podle nařízení 347/2013 o transevropské energetické síti (TEN-E) v případě, že se regulační orgány členských států nedohodnou, nutný ekvivalent zhruba tří plných pracovních úvazků po dobu šesti měsíců. Pokud je proti rozhodnutí podáno odvolání, jsou třeba další lidské zdroje. Za předpokladu jednoho rozhodnutí každý druhý rok to s rostoucím významem vodíku a dalších plynů jiných než zemní plyn znamená ekvivalent jednoho plného pracovního úvazku v době, kdy se tato rozhodovací pravomoc pravděpodobně začne uplatňovat (tj. v roce 2026).

– K současným třem oddílům zprávy agentury ACER o monitorování trhu (velkoobchod s elektřinou, velkoobchod se zemním plynem a maloobchod/spotřebitelé) přibude čtvrtý oddíl věnovaný vodíku, čímž se rozšíří rozsah činnosti agentury v oblasti monitorování trhu. Na stávajících třech oddílech v současnosti pracuje ekvivalent sedmi až osmi plných pracovních úvazků. Jelikož vodík bude pro agenturu ACER novou oblastí činnosti, pro niž bude třeba vybudovat interní odborné znalosti, odhaduje se, že bude potřeba ekvivalent jednoho dalšího plného pracovního úvazku počínaje vstupem navrhovaných předpisů v platnost a dalšího jednoho plného pracovního úvazku v okamžiku, kdy v odvětví vodíku začne vznikat celoevropský trh (tj. kolem roku 2027).

– Jelikož roste význam vodíku a dalších plynů jiných než fosilní plyn, je třeba rozšířit působnost nařízení o integritě a transparentnosti velkoobchodního trhu s energií (REMIT). To si vyžádá ekvivalent dalších pěti plných pracovních úvazků, dvou od roku 2024 a dalších tří, jakmile se trh s vodíkem začne rozvíjet, tedy od roku 2027. Těchto pět plných pracovních úvazků bude možné financovat z poplatků.

Specifický cíl č. 2: Zlepšit podmínky přeshraničního obchodování se zemním plynem se zohledněním rostoucí úlohy plynů z obnovitelných zdrojů a nízkouhlíkových plynů a zlepšit práva spotřebitelů

– Plánuje se nové nařízení Komise o kybernetické bezpečnosti rovnocenné nařízení platnému pro odvětví elektroenergetiky. Na základě zkušenosti, že agentura ACER potřebuje v průměru ekvivalent jednoho plného pracovního úvazku na kodex sítě nebo pokyny, bude na kybernetickou bezpečnost třeba ekvivalent dalšího jednoho plného pracovního úvazku počínaje vstupem návrhu v platnost.

– Aby se zabránilo křížovým dotacím, zavede se nové ustanovení ukládající provozovatelům sítí povinnost mít regulovanou bázi aktiv odděleně pro plyn, vodík a elektřinu. Agentura ACER bude mít za úkol vydávat provozovatelům sítí a regulačním orgánům členských států doporučení k určení hodnoty aktiv a výpočtu poplatků hrazených uživateli sítí a každé dva roky je aktualizovat. Dále bude mít agentura ACER za úkol každé čtyři roky vydat studii srovnávající nákladovou účinnost provozovatelů přenosových či přepravních soustav v EU. V poslední zprávě o osvědčených postupech v oblasti přenosových a distribučních tarifů podle čl. 18 odst. 9 nařízení o elektřině 2019/943 poradenský subjekt odhadl potřebné lidské zdroje na ekvivalent 0,4 plného pracovního úvazku na rok, což je tedy o něco málo více než v poslední zprávě o sledování překročení kapacity v propojovacích bodech plynárenské soustavy. Návrh snižuje frekvenci poslední uvedené zprávy z každoroční na v zásadě jednou za dva roky. V důsledku toho by na pokrytí nových úkolů souvisejících s oběma zprávami měl počínaje rokem 2024 dostačovat ekvivalent 0,5 plného pracovního úvazku.

– Analogicky k ustanovením přepracovaného znění směrnice o elektřině (EU) 2019/944 tento návrh posiluje ustanovení týkající se spotřebitelů plynu. Těmto ustanovením by měla odpovídat kapacita agentury ACER monitorovat práva spotřebitelů a maloobchodní trhy, a tedy její tým pracující na každoroční zprávě o monitorování trhu by měl být počínaje okamžikem, kdy by ustanovení měla být členskými státy provedena (tj. od roku 2024), posílen o ekvivalent 0,5 plného pracovního úvazku.

Specifický cíl č. 3: Zajistit, aby celoevropské subjekty zastupující provozovatele sítí splňovaly legislativu EU

– Návrh zlepšuje dohled nad sítí ENTSO pro zemní plyn (analogicky k ustanovením platným pro síť ENTSO pro elektřinu), rozšiřuje působnost subjektu EU DSO na provozovatele distribučních sítí zemního plynu a zřizuje novou Evropskou síť provozovatelů vodíkových sítí.

Zřízení Evropské sítě provozovatelů vodíkových sítí a rozšíření působnosti subjektu EU DSO znamená maximální pracovní zátěž pro agenturu ACER v prvním roce po vstupu návrhu v platnost a následně pravidelná monitorování a potenciální, byť vzácná, donucovací opatření. Měl by dostačovat ekvivalent jednoho plného pracovního úvazku, který po prvním roce bude pracovat rovněž na hlavních úkolech monitoringu Evropské sítě provozovatelů vodíkových sítí: posouzení nového plánu rozvoje sítě pro celou Unii.

Dodatečný plný pracovní úvazek popsaný výše nezahrnuje režijní náklady. Aplikuje-li se koeficient režijních nákladů přibližně 25 % (méně než v současnosti), bude potřeba ekvivalent dalších pěti plných pracovních úvazků. Ve svých předchozích stanoviscích k programovým dokumentům agentury ACER Komise položila otázku, zda plán pracovních míst agentury počítá se zaměstnanci na úřednické nebo sekretářské úkoly – na tyto úkoly agentura skutečně využívá zaměstnance agentury práce. Uvedené ekvivalenty plných pracovních úvazků by tedy měly být pokryty zaměstnanci třídy AST/SC, aby se tato situace napravila a zároveň nevznikla další zátěž pro rozpočet EU, neboť tito zaměstnanci by nahradili zaměstnance agentury práce.

Z celkového ekvivalentu 21 plných pracovních úvazků by až sedm mohlo být financováno z poplatků (2 dočasní zaměstnanci třídy AD, 3 smluvní zaměstnanci FS IV a 2 dočasní zaměstnanci třídy AST/SC coby administrativní podpora vedoucích dvou oddělení REMIT).

Ačkoliv většina dodatečné pracovní zátěže vzniklé institucím EU připadne na agenturu ACER, odvětví vodíku, které se postupně rozroste do celoevropského trhu, spolu s narůstající komplexitou sítí a trhů pro zemní plyn v důsledku rostoucího objemu dodávek jiných plynů než fosilních přinese větší pracovní zátěž také GŘ pro energetiku. Podle konzervativních odhadů bude na řádnou implementaci přísnějších ustanovení o ochraně spotřebitele třeba ekvivalent jednoho plného pracovního úvazku. V oblasti velkoobchodu pracuje v současnosti na trzích s plynem (včetně plánování sítí a kvality plynu) ekvivalent osmi plných pracovních úvazků. Vzhledem k novým pravidlům týkajícím se vodíku a rostoucí komplexitě odvětví zemního plynu je třeba potřebnou pracovní sílu násobit koeficientem 1,5, tedy navýšit o další čtyři plné pracovní úvazky, a to postupně v následujících letech podle rozvoje odvětví vodíku a rostoucího tržního podílu jiných než fosilních plynů.

V současné době na úrovni EU neexistují žádná pravidla, která by upravovala vodíkové sítě nebo trhy. Vzhledem k současnému úsilí EU a členských států podpořit využívání vodíku z obnovitelných zdrojů jako náhradu za fosilní paliva by členské státy byly motivovány k přijetí vnitrostátních předpisů pro infrastrukturu pro dopravu vodíku. Hrozí tak, že v EU vznikne roztříštěné regulační prostředí, které by bránilo integraci vnitrostátních vodíkových sítí a trhů, což by bránilo přeshraničnímu obchodu s vodíkem nebo by od něj odrazovalo.

Vytvoření regulačního rámce na úrovni EU pro vodíkové sítě a trhy by posílilo integraci a vzájemné propojení vnitrostátních trhů s vodíkem a vnitrostátních vodíkových sítí. Skutečnost, že by na úrovni EU byla stanovena pravidla pro plánování, financování a provoz takových vodíkových sítí, by zajistila dlouhodobou předvídatelnost pro potenciální investory do tohoto typu dlouhodobé infrastruktury, zejména pro investory do přeshraničních propojení (která by jinak mohla podléhat různým a potenciálně odlišným vnitrostátním právním předpisům).

Pokud jde o biometan, je pravděpodobné, že bez iniciativy na úrovni EU by v roce 2030 byla právní úprava v oblasti přístupu na velkoobchodní trhy, povinností týkajících se připojení a koordinace mezi provozovateli přepravních soustav a provozovateli distribučních soustav stále ještě nesourodá. Obdobně by bez určité harmonizace na úrovni EU producenti plynů z obnovitelných zdrojů a nízkouhlíkových plynů nesli v EU výrazně různé náklady na propojení a vtláčení do sítě, a neměli by tak rovné podmínky pro hospodářskou soutěž.

Bez dalších právních předpisů na úrovni EU by členské stáy mohly nadále uplatňovat různé normy kvality plynu a různá pravidla pro úrovně přimíchávání vodíku, což by mohlo omezovat přeshraniční toky a vést k segmentaci trhu. Normy kvality plynu by byly i nadále definovány především na základě parametrů kvality zemního plynu, což by omezilo integraci obnovitelných plynů do sítě.

Všechny tyto aspekty by pravděpodobně snížily přeshraniční obchod s obnovitelnými plyny, což by mohlo být kompenzováno vyšším dovozem fosilního plynu. Využívání terminálů LNG a dovozů LNG by mohlo zůstat omezeno pouze na fosilní plyn, přestože by v případě, že by byl k dispozici konkurenceschopný biometan nebo syntetický metan ze zdrojů mimo EU, nebylo nutné terminály LNG přizpůsobovat.

1.5.3.Závěry vyvozené z podobných zkušeností v minulosti

Zkušenosti s předchozími legislativními návrhy ukázaly, že personální potřeby agentury ACER lze snadno podcenit. Platí to zejména v případech, kdy legislativa obsahuje ustanovení, jimiž se svěřuje pravomoc přijmout podrobnější technické předpisy, například kodexy sítě a rámcové pokyny podle nařízení o elektřině (EU) 2019/943. Aby se neopakovala zkušenost se třetím energetickým balíčkem z roku 2009, kdy podcenění personálních potřeb vedlo ke strukturálnímu nedostatku pracovních sil (zcela vyřešeného teprve rozpočtem EU na rok 2022), jsou v tomto návrhu odhadované personální potřeby uvedeny na několik let dopředu a zohledňují pravděpodobný budoucí vývoj, jako je například využití zmocnění.

1.5.4.Slučitelnost s víceletým finančním rámcem a možné synergie s dalšími vhodnými nástroji

Tato iniciativa je zahrnuta v pracovním programu Komise na rok 2021 (COM(2020) 690 final) jako součást Zelené dohody pro Evropu a balíčku „Fit For 55“ a přispěje k dosažení cíle snížit emise skleníkových plynů do roku 2030 alespoň o 55 % ve srovnání s rokem 1990, jak je stanoveno v nařízení o evropském právním rámci pro klima, a k cíli EU dosáhnout do roku 2050 klimatické neutrality.

1.5.5.Posouzení různých dostupných možností financování, včetně prostoru pro přerozdělení prostředků

Nové plné pracovní úvazky jsou třeba k plnění nových úkolů, zatímco objem stávajících úkolů v dohledné době neklesne: odvětví vodíku se bude rozvíjet současně s pokračujícím využíváním soustavy zemního plynu, která bude v důsledku rostoucího využívání jiných zdrojů metanu, než je fosilní plyn, v budoucnu ještě složitější. Přerozdělení by tedy potřebu dodatečných lidských zdrojů nevyřešilo.

V rozsahu, v jakém je to právně možné, budou ekvivalenty dodatečných plných pracovních úvazků financovány pomocí současného systému poplatků za úkoly agentury ACER v rámci nařízení REMIT.

1.6.Doba trvání a finanční dopad návrhu/podnětu

◻ časově omezená doba trvání

–◻ návrh/podnět s platností od [DD.MM.]RRRR do [DD.MM.]RRRR

–◻ finanční dopad od RRRR do RRRR

X časově neomezená doba trvání

–provádění s obdobím rozběhu od RRRR do RRRR,

–poté plné fungování.

1.7.Předpokládaný způsob řízení 22

X Přímé řízení Komisí prostřednictvím

–◻ výkonných agentur

◻ Sdílené řízení s členskými státy

X Nepřímé řízení, při kterém jsou úkoly souvisejícími s plněním rozpočtu pověřeny:

◻ mezinárodní organizace a jejich agentury (upřesněte),

◻ EIB a Evropský investiční fond,

X subjekty uvedené v článcích 70 a 71,

◻ veřejnoprávní subjekty,

◻ soukromoprávní subjekty pověřené výkonem veřejné služby v rozsahu, v jakém poskytují dostatečné finanční záruky,

◻ soukromoprávní subjekty členského státu pověřené uskutečňováním partnerství soukromého a veřejného sektoru a poskytující dostatečné finanční záruky,

◻ osoby pověřené prováděním zvláštních činností v rámci společné zahraniční a bezpečnostní politiky podle hlavy V Smlouvy o EU a určené v příslušném základním právním aktu.

Poznámky

2.SPRÁVNÍ OPATŘENÍ

2.1.Pravidla pro sledování a podávání zpráv

Upřesněte četnost a podmínky.

Podle svého finančního nařízení musí agentura ACER v rámci svého programového dokumentu předložit roční pracovní program včetně podrobných informací o zdrojích, jak finančních, tak lidských na každou z vykonávaných činností.

Agentura ACER podává GŘ pro energetiku každý měsíc zprávu o plnění rozpočtu včetně závazků a plateb podle hlav rozpočtu a míry volných pracovních míst podle typu zaměstnanců.

Kromě toho je GŘ pro energetiku přímo zastoupené v řídicích orgánech agentury ACER. Prostřednictvím svých zástupců ve správní radě bude GŘ pro energetiku informováno o využití rozpočtu a plánu pracovních míst na každém jednání v průběhu roku.

Konečně agentura ACER také v souladu s finančními pravidly podléhá požadavku na každoroční podávání zpráv o činnosti a využívání zdrojů prostřednictvím správní rady a její výroční zprávy o činnosti.

Úkoly vykonávané přímo GŘ pro energetiku budou sledovat roční cyklus plánování a monitoringu, jak je zaveden v Komisi a výkonných agenturách, včetně podávání zpráv o výsledcích prostřednictvím výroční zprávy o činnosti GŘ pro energetiku.

2.2.Systémy řízení a kontroly

2.2.1.Odůvodnění navrhovaných způsobů řízení, mechanismů provádění financování, způsobů plateb a kontrolní strategie

Ačkoliv agentura ACER bude potřebovat získat nové odborné znalosti, přidělit nové úkoly vyplývající z tohoto návrhu již existující agentuře, která již vykonává obdobnou činnost, představuje nákladově nejefektivnější řešení.

GŘ pro energetiku zavedlo v rámci správy svých vztahů s agenturou ACER kontrolní strategii, která je součástí rámce vnitřní kontroly Komise z roku 2017. Agentura ACER revidovala a přijala svůj vlastní rámec vnitřní kontroly v prosinci 2018.

2.2.2.Informace o zjištěných rizicích a systémech vnitřní kontroly zřízených k jejich zmírnění

Hlavní riziko představují špatné odhady pracovní zátěže, která vyplyne z tohoto návrhu, neboť jeho cílem je poskytnout podpůrný regulační rámec před, nikoliv následně po zavedení vnitrostátních přístupů a vstupu nových aktérů a nových paliv (vodíku a dalších „alternativních plynů“) do energetiky. Toto riziko je třeba přijmout, neboť jak zkušenosti ukazují, nejsou-li dodatečné zdroje zahrnuty do počátečního návrhu, je velmi těžké tuto situaci později změnit.

Skutečnost, že návrh obsahuje několik nových úkolů, toto riziko zmírňuje, protože ačkoliv pracovní zátěž související s některými budoucími úkoly může být podceněna, v jiných případech může být přeceněna, což dává prostor pro možné budoucí přerozdělení.

Jelikož se neočekává, že z připojení dodatečných úkolů ke stávajícímu mandátu agentury ACER vyplynou specifické dodatečné kontroly v rámci agentury, zůstane poměr nákladů na kontroly k hodnotě spravovaných prostředků stejný.

Podobně úkoly přidělené GŘ pro energetiku nepovedou ke vzniku dalších kontrol ani ke změně poměru nákladů na kontroly.

2.3.Opatření k zamezení podvodů a nesrovnalostí

Upřesněte stávající či předpokládaná preventivní a ochranná opatření, např. opatření uvedená ve strategii pro boj proti podvodům.

Agentura ACER uplatňuje v souladu s přístupem Komise zásady boje proti podvodům uplatňované decentralizovanými agenturami EU.

V březnu 2019 přijala novou strategii boje proti podvodům, která zrušila rozhodnutí správní rady ACER 13/2014. Nová strategie, rozvržená na tři roky, vychází z těchto základních prvků: roční posouzení rizik, prevence a řízení střetu zájmů, interní pravidla whistleblowingu, politika a řízení citlivých funkcí a opatření týkající se etiky a integrity.

Revidovanou strategii boje proti podvodům přijalo v roce 2020 i GŘ pro energetiku. Strategie GŘ pro energetiku vychází ze strategie Komise proti podvodům a ze zvláštního interního posouzení rizik, jehož cílem bylo identifikovat oblasti nejvíce náchylné k podvodům, již zavedené kontroly a opatření nezbytná ke zlepšení schopnosti GŘ pro energetiku zajistit prevenci, odhalení a nápravu podvodů.

Jak nařízení o agentuře ACER, tak smluvní ustanovení platná pro zadávání veřejných zakázek zajišťují, že audity a kontroly na místě mohou provádět útvary Komise, včetně úřadu OLAF, a to na základě standardních ustanovení doporučených úřadem OLAF.

3.ODHADOVANÝ FINANČNÍ DOPAD NÁVRHU/PODNĚTU

3.1.Okruhy víceletého finančního rámce a dotčené výdajové rozpočtové položky

·Stávající rozpočtové položky

V pořadí okruhů víceletého finančního rámce a rozpočtových položek.

Okruh víceletého finančního rámce

Rozpočtová položka

Druh
výdaje

Příspěvek

Číslo

RP/NRP 23

zemí ESVO 24

kandidátských zemí 25

třetích zemí

ve smyslu čl. 21 odst. 2 písm. b) finančního nařízení

02 10 06 a 02 03 02

RP/

ANO/NE

·Nové rozpočtové položky, jejichž vytvoření se požaduje

V pořadí okruhů víceletého finančního rámce a rozpočtových položek.

Okruh víceletého finančního rámce

Rozpočtová položka

Druh
výdaje

Příspěvek

Číslo

RP/NRP

zemí ESVO

kandidátských zemí

třetích zemí

ve smyslu čl. 21 odst. 2 písm. b) finančního nařízení

[XX.YY.YY.YY]

ANO/NE

3.2.Odhadovaný dopad na výdaje

3.2.1.Odhadovaný souhrnný dopad na výdaje

v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

Okruh víceletého finančního
rámce

Evropské strategické investice – Agentura pro spolupráci energetických regulačních orgánů (ACER)

ACER

Rok
2023

Rok
2024

Rok
2025

Rok
2026

Rok
2027

CELKEM

Hlava 1:

Závazky

(1)

0,690

0,994

1,380

1,614

1,918

6,596

Platby

(2)

0,690

0,994

1,380

1,614

1,918

6,596

Hlava 2:

Závazky

(1a)

Platby

(2a)

Hlava 3:

Závazky

(3a)

Platby

(3b)

CELKEM prostředky
pro ACER

Závazky

=1+1a+3a

0,690

0,994

1,380

1,614

1,918

6,596

Platby

=2+2a

+3b

0,690

0,994

1,380

1,614

1,918

6,596

Okruh víceletého finančního
rámce

„Správní výdaje“

v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

		Rok 2023	Rok 2024	Rok 2025	Rok 2026	Rok 2027	CELKEM
GŘ: ENER (ENERGETIKA)
• Lidské zdroje		0,152	0,304	0,304	0,456	0,760	1,976
• Ostatní správní výdaje
GŘ pro energetiku CELKEM	Prostředky

CELKEM prostředky
z OKRUHU 7
víceletého finančního rámce

(Závazky celkem = platby celkem)

0,152

0,304

0,304

0,456

0,760

1,976

v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

		Rok 2023	Rok 2024	Rok 2025	Rok 2026	Rok 2027	CELKEM
CELKEM prostředky z OKRUHŮ 1 až 7 víceletého finančního rámce	Závazky	0,842	1,298	1,684	2,070	2,678	8,572
	Platby	0,842	1,298	1,684	2,070	2,678	8,572

3.2.2.Odhadovaný dopad na prostředky agentury ACER

–X Návrh/podnět nevyžaduje využití operačních prostředků.

–◻ Návrh/podnět vyžaduje využití operačních prostředků, jak je vysvětleno dále:

Prostředky na závazky v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

Uveďte cíle a výstupy

⇩

Rok
N

Rok
N+1

Rok
N+2

Rok
N+3

Vložit počet let podle trvání finančního dopadu (viz bod 1.6)

CELKEM

VÝSTUPY

Druh 26

Průměrné náklady

Počet

Náklady

Počet

Náklady

Počet

Náklady

Počet

Náklady

Počet

Náklady

Počet

Náklady

Počet

Náklady

Celkový počet

Náklady celkem

SPECIFICKÝ CÍL č. 1 27 …

– Výstup

Mezisoučet za specifický cíl č. 1

SPECIFICKÝ CÍL č. 2 …

– Výstup

Mezisoučet za specifický cíl č. 2

NÁKLADY CELKEM

3.2.3.Odhadovaný dopad na lidské zdroje agentury ACER

3.2.3.1.Shrnutí

–◻ Návrh/podnět nevyžaduje využití prostředků správní povahy.

–X Návrh/podnět vyžaduje využití prostředků správní povahy, jak je vysvětleno dále:

v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

Rok
2023

Rok
2024

Rok
2025

Rok
2026

Rok
2027

CELKEM

Dočasní zaměstnanci (třídy AD)

0,456

0,760

0,912

1,064

1,216

4,408

Dočasní zaměstnanci (třídy AST)

Dočasní zaměstnanci (třídy AST/SC)

0,152

0,152

0,304

0,304

0,456

1,368

Smluvní zaměstnanci

0,082

0,082

0,164

0,246

0,246

0,820

Vyslaní národní odborníci

CELKEM

0,690

0,994

1,380

1,614

1,918

6,596

Požadavky na zaměstnance (FTE):

Rok
2023

Rok
2024

Rok
2025

Rok
2026

Rok
2027

CELKEM

Dočasní zaměstnanci (třídy AD)

3

6

7

8

10

10

Dočasní zaměstnanci (třídy AST)

Dočasní zaměstnanci (třídy AST/SC)

1

2

3

4

5

5

Smluvní zaměstnanci (FS IV)

1

2

3

3

6

6

Vyslaní národní odborníci

CELKEM

5

10

13

15

21

21

Z toho financováno z příspěvků EU 28 :

Rok
2023

Rok
2024

Rok
2025

Rok
2026

Rok
2027

CELKEM

Dočasní zaměstnanci (třídy AD)

3

5

6

7

8

8

Dočasní zaměstnanci (třídy AST)

Dočasní zaměstnanci (třídy AST/SC)

1

1

2

2

3

3

Smluvní zaměstnanci (FS IV)

1

1

2

3

3

3

Vyslaní národní odborníci

CELKEM

5

7

10

12

14

14

Plánované datum náboru daných ekvivalentů plných pracovních úvazků je 1. leden příslušného roku.

3.2.3.2.Odhadované potřeby v oblasti lidských zdrojů mateřského GŘ

–◻ Návrh/podnět nevyžaduje využití lidských zdrojů.

–X Návrh/podnět vyžaduje využití lidských zdrojů, jak je vysvětleno dále:

Odhad vyjádřete v celých číslech (nebo zaokrouhlete nejvýše na jedno desetinné místo)

		Rok 2023	Rok 2024	Rok 2025	Rok 2026	Rok 2027
·Pracovní místa podle plánu pracovních míst (místa úředníků a dočasných zaměstnanců)
20 01 02 01 a 20 01 02 02 (v ústředí a v zastoupeních Komise)		1	2	2	3	5
20 01 02 03 (při delegacích)
01 01 01 01 (v nepřímém výzkumu)
10 01 05 01 (v přímém výzkumu)

•Externí zaměstnanci (v přepočtu na plné pracovní úvazky: FTE) 29
20 02 01 (SZ, VNO, ZAP z celkového rámce)
20 02 03 (SZ, MZ, VNO, ZAP a MOD při delegacích)
Rozpočtová(é) položka(y) (upřesněte) 30	– v ústředí 31
	– při delegacích
01 01 01 02 (SZ, VNO, ZAP v nepřímém výzkumu)
10 01 05 02 (SZ, VNO, ZAP v přímém výzkumu)
Jiné rozpočtové položky (upřesněte)
CELKEM		1	2	2	3	5

Jedná se o nové úkoly, na něž dosud nejsou v GŘ pro energetiku přiřazeni žádní zaměstnanci. Potřeby v oblasti lidských zdrojů lze pokrýt ze zdrojů, které byly vnitřně přeobsazeny v rámci GŘ, a případně doplněny z dodatečného přídělu, který lze řídícímu GŘ poskytnout v rámci ročního přidělování a s ohledem na rozpočtová omezení.

3.2.4.Slučitelnost se stávajícím víceletým finančním rámcem

–◻ Návrh/podnět je v souladu se stávajícím víceletým finančním rámcem.

–X Návrh/podnět si vyžádá úpravu příslušného okruhu víceletého finančního rámce.

Upřesněte požadovanou úpravu, příslušné rozpočtové položky a odpovídající částky.

–Iniciativy v rámci balíčku „Fit for 55“ nejsou ve výpočtu okruhů VFR započteny. Jelikož tato konkrétní iniciativa je nová, bude třeba přeprogramovat jak položku příspěvků pro agenturu ACER, tak položku, z níž půjde podpora na dodatečné úkoly GŘ pro energetiku. V míře, v níž dopad dodatečných lidských zdrojů pro agenturu ACER na rozpočet nelze pokrýt z poplatků nebo stávajícího příspěvku EU, bude pokryt ze zdrojů přerozdělených z jiných rozpočtových položek spravovaných GŘ pro energetiku souvisejících s dodatečnými ekvivalenty plných pracovních úvazků financovaných jinak než z poplatků, zejména z položky Energetický program Nástroje pro propojení Evropy 02.03.02, aniž by vznikl precedens ohledně využití prostředků Nástroje pro propojení Evropy.

–◻ Návrh/podnět vyžaduje použití nástroje pružnosti nebo změnu víceletého finančního rámce 32 .

Upřesněte požadovanou úpravu, příslušné rozpočtové položky a odpovídající částky.

3.2.5.Příspěvky třetích stran

–Návrh/podnět nepočítá se spolufinancováním od třetích stran.

–Návrh/podnět počítá se spolufinancováním podle následujícího odhadu:

v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

	Rok N	Rok N+1	Rok N+2	Rok N+3	Vložit počet let podle trvání finančního dopadu (viz bod 1.6)	Celkem
Upřesněte spolufinancující subjekt
Spolufinancované prostředky CELKEM

3.3.Odhadovaný dopad na příjmy

–X Návrh/podnět nemá žádný finanční dopad na příjmy.

–◻ Návrh/podnět má tento finanční dopad:

–◻ dopad na vlastní zdroje

–◻ dopad na různé příjmy

– ◻ uveďte, zda je příjem účelově vázán na výdajové položky

v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

Příjmová rozpočtová položka:	Prostředky dostupné v běžném rozpočtovém roce	Dopad návrhu/podnětu 33
		Rok N	Rok N+1	Rok N+2	Rok N+3	Vložit počet let podle trvání finančního dopadu (viz bod 1.6)
Článek ………….

U účelově vázaných různých příjmů upřesněte dotčené výdajové rozpočtové položky.

Upřesněte způsob výpočtu dopadu na příjmy.

PŘÍLOHA
LEGISLATIVNÍHO FINANČNÍHO VÝKAZU

Název návrhu/podnětu:

Nařízení o plynu (včetně změn nařízení o agentuře ACER)

1. POTŘEBNÉ LIDSKÉ ZDROJE a NÁKLADY NA TYTO ZDROJE

2. VÝŠE OSTATNÍCH VÝDAJŮ SPRÁVNÍ POVAHY

3. CELKOVÉ SPRÁVNÍ NÁKLADY

4. METODY VÝPOČTU POUŽITÉ k ODHADU NÁKLADŮ

4.1. Lidské zdroje

4.2. Ostatní správní výdaje

Tato příloha musí být připojena k legislativnímu finančnímu výkazu při zahájení konzultací mezi jednotlivými útvary.

Tabulky s údaji slouží jako zdroj pro tabulky obsažené v legislativním finančním výkazu. Jsou určeny pouze pro interní použití v Komisi.

1. Náklady na potřebné lidské zdroje

Návrh/podnět nevyžaduje využití lidských zdrojů.

X Návrh/podnět vyžaduje využití lidských zdrojů, jak je vysvětleno dále:

v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

OKRUH 7 víceletého finančního rámce		2023		2024		2025		2026		2027		2028		2029		2030
		Plné pracovní úvazky	Prostředky	Plné pracovní úvazky	Prostředky	Plné pracovní úvazky	Prostředky	Plné pracovní úvazky	Prostředky	Plné pracovní úvazky	Prostředky	Plné pracovní úvazky	Prostředky	Plné pracovní úvazky	Prostředky	Plné pracovní úvazky	Prostředky
•.Pracovní místa podle plánu pracovních míst (místa úředníků a dočasných zaměstnanců)
20 01 02 01 – Ústředí a zastoupení	AD	1	0,152	2	0,304	2	0,304	3	0,456	5	0,760
	AST
20 01 02 03 – Delegace Unie	AD
	AST
• Externí zaměstnanci 34
20 02 01 a 20 02 02 – Externí pracovníci – Ústředí a zastoupení	SZ
	VNO
	ZAP
20 02 03 – Externí pracovníci – Delegace Unie	SZ
	MZ
	VNO
	ZAP
	MOD
Jiné rozpočtové položky související s HR (upřesněte)
Mezisoučet HR – OKRUH 7		1	0,152	2	0,304	2	0,304	3	0,456	5	0,760

Mimo OKRUH 7

víceletého finančního rámce

2023

2024

2025

2026

2027

2028

2029

2030

Plné pracovní úvazky

Prostředky

Plné pracovní úvazky

Prostředky

Plné pracovní úvazky

Prostředky

Plné pracovní úvazky

Prostředky

Plné pracovní úvazky

Prostředky

Plné pracovní úvazky

Prostředky

Plné pracovní úvazky

Prostředky

Plné pracovní úvazky

Prostředky

•.Pracovní místa podle plánu pracovních míst (místa úředníků a dočasných zaměstnanců)

01 01 01 01 Nepřímý výzkum 35

01 01 01 11 Přímý výzkum

Ostatní (upřesněte)

AST

• Externí zaměstnanci 36

Externí zaměstnanci financovaní z operačních prostředků (bývalé položky „BA“).

– v ústředí

VNO

ZAP

– při delegacích Unie

VNO

ZAP

MOD

01 01 01 02 Nepřímý výzkum

01 01 01 12 Přímý výzkum

Ostatní (upřesněte) 37

VNO

ZAP

Jiné rozpočtové položky související s HR (upřesněte)

Mezisoučet HR – mimo OKRUH 7

Celkem HR (všechny okruhy VFR)

0,152

0,304

0,456

0,760

2. Výše ostatních správních výdajů

XNávrh/podnět nevyžaduje využití prostředků správní povahy

◻ Návrh/podnět vyžaduje využití prostředků správní povahy, jak je vysvětleno dále:

v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

OKRUH 7 víceletého finančního rámce	Rok N 38	Rok N+1	Rok N+2	Rok N+3	Rok N+4	Rok N+5	Rok N+7	Celkem
V ústředí nebo na území EU:
20 02 06 01 – Náklady na služební cesty a reprezentaci
20 02 06 02 – Náklady na konference a zasedání
20 02 06 03 – Výbory 39
20 02 06 04 – Studie a konzultace
20 04 – Výdaje na informační technologie (podnikové) 40
Jiné rozpočtové položky nesouvisející s HR (podle potřeby upřesněte)
Při delegacích Unie:
20 02 07 01 – Náklady na služební cesty, konference a reprezentaci
20 02 07 02 – Další vzdělávání zaměstnanců
20 03 05 – Infrastruktura a logistika
Jiné rozpočtové položky nesouvisející s HR (podle potřeby upřesněte)
Mezisoučet jiné – OKRUH 7 víceletého finančního rámce

v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

Mimo OKRUH 7 víceletého finančního rámce	Rok N 41	Rok N+1	Rok N+2	Rok N+3	Rok N+4	Rok N+5	Rok N+7	Celkem
Výdaje na technickou a administrativní pomoc (mimo externí zaměstnance) z operačních prostředků (bývalé položky „BA“):
– v ústředí
– při delegacích Unie
Ostatní výdaje na řízení v oblasti výzkumu
Výdaje politiky v oblasti informačních technologií na operační programy 42
Výdaje podniků na informační technologie na operační programy 43
Jiné rozpočtové položky nesouvisející s HR (podle potřeby upřesněte)
Mezisoučet jiné – mimo OKRUH 7 víceletého finančního rámce
Ostatní správní výdaje celkem (všechny okruhy VFR)

3. Celkové správní náklady (všechny okruhy VFR)

v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

Shrnutí	2023	2024	2025		2026		2027	2028	2029	2030
Okruh 7 – Lidské zdroje	0,152	0,304	0,304		0,456		0,760
Okruh 7 – Ostatní správní výdaje
Mezisoučet za okruh 7	0,152	0,304	0,304		0,456		0,760
Mimo okruh 7 – Lidské zdroje
Mimo okruh 7 – Ostatní správní výdaje
Mezisoučet – ostatní okruhy
CELKEM za OKRUH 7 a mimo OKRUH 7	0,152	0,304		0,304		0,456	0,760

Jedná se o zcela nové úkoly. Potřeby v oblasti správních prostředků lze pokrýt ze zdrojů, které lze vnitřně přerozdělit v rámci GŘ, a případně doplnit z dodatečného přídělu, který lze řídícímu GŘ poskytnout v rámci ročního přidělování a s ohledem na rozpočtová omezení.

4. Metody výpočtu použité k odhadu nákladů

4.1 Lidské zdroje

Tato část objasňuje metodu výpočtu použitou k odhadu potřebných lidských zdrojů (předpokládané pracovní vytížení, včetně konkrétních pracovních míst (pracovní profily Sysper 2), kategorie zaměstnanců a příslušné průměrné náklady)

OKRUH 7 víceletého finančního rámce

Poznámka: Průměrné náklady na každou kategorii zaměstnanců v ústředí jsou k dispozici na stránkách BudgWeb:

https://myintracomm.ec.europa.eu/budgweb/CS/pre/legalbasis/Pages/pre-040-020_preparation.aspx

• Úředníci a dočasní zaměstnanci

Jeden až pět zaměstnanců třídy AD na sledování provádění nařízení:

– Dohled nad agenturou ACER a koordinace s ní

– Tvorba regulatorního rámce pro rozvoj odvětví vodíku a vodíkových sítí vycházející z trhu

– Tvorba nezbytného právního rámce s cílem zlepšit podmínky přeshraničního obchodování s plynem se zohledněním rostoucí úlohy plynů z obnovitelných zdrojů a nízkouhlíkových plynů a zlepšit práva spotřebitelů

– Zajištění, aby celoevropské subjekty zastupující provozovatele sítí splňovaly legislativu EU.

Průměrné náklady vycházejí z poznámky Ares(2020)7207955.

• Externí zaměstnanci

Mimo OKRUH 7 víceletého finančního rámce

• Pouze pracovní místa financovaná z rozpočtu na výzkum

• Externí zaměstnanci

4.2 Ostatní správní výdaje

Uveďte podrobnosti o metodě výpočtu použité pro jednotlivé rozpočtové položky,

a zejména příslušné předpoklady (např. počet zasedání za rok, průměrné náklady atd.).

OKRUH 7 víceletého finančního rámce

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 715/2009 (Úř. věst. L 211, 14.8.2009, s. 36)
Rozhodnutí Komise 2010/685/EU (Úř. věst. L 293, 11.11.2010, s. 67)
Rozhodnutí Komise 2012/490/EU (Úř. věst. L 231, 28.8.2012, s. 16)
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 347/2013 (Úř. věst. L 115, 25.4.2013, s. 39)		(Pouze článek 22)
Rozhodnutí Komise (EU) 2015/715 (Úř. věst. L 114, 5.5.2015, s. 9)
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1999 (Úř. věst. L 328, 21.12.2018, s. 1)		(Pouze článek 50)

Nařízení (EU) č. 715/2009	Toto nařízení
Článek 1 první pododstavec (návětí)	Článek 1 první pododstavec (návětí)
Čl. 1 písm. a)	Čl. 1 písm. a)
Čl. 1 písm. b)	—
Čl. 1 písm. c)	Čl. 1 písm. b)
Článek 1 druhý, třetí a čtvrtý pododstavec	Článek 1 druhý, třetí a čtvrtý pododstavec
Čl. 2 odst. 1 (návětí)	Čl. 2 odst. 1 (návětí)
—	Čl. 2 odst. 1 bod 1
Čl. 2 odst. 1 bod 1	Čl. 2 odst. 1 bod 2
Čl. 2 odst. 1 bod 2	Čl. 2 odst. 1 bod 3
Čl. 2 odst. 1 bod 3	Čl. 2 odst. 1 bod 4
Čl. 2 odst. 1 bod 4	Čl. 2 odst. 1 bod 5
Čl. 2 odst. 1 bod 5	Čl. 2 odst. 1 bod 6
Čl. 2 odst. 1 bod 6	Čl. 2 odst. 1 bod 7
Čl. 2 odst. 1 bod 7	Čl. 2 odst. 1 bod 8
Čl. 2 odst. 1 bod 8	Čl. 2 odst. 1 bod 9
Čl. 2 odst. 1 bod 9	Čl. 2 odst. 1 bod 10
Čl. 2 odst. 1 bod 10	Čl. 2 odst. 1 bod 11
Čl. 2 odst. 1 bod 11	Čl. 2 odst. 1 bod 12
Čl. 2 odst. 1 bod 12	Čl. 2 odst. 1 bod 13
Čl. 2 odst. 1 bod 13	Čl. 2 odst. 1 bod 14
Čl. 2 odst. 1 bod 14	Čl. 2 odst. 1 bod 15
Čl. 2 odst. 1 bod 15	Čl. 2 odst. 1 bod 16
Čl. 2 odst. 1 bod 16	Čl. 2 odst. 1 bod 17
Čl. 2 odst. 1 bod 17	Čl. 2 odst. 1 bod 18
Čl. 2 odst. 1 bod 18	Čl. 2 odst. 1 bod 19
Čl. 2 odst. 1 bod 19	Čl. 2 odst. 1 bod 20
Čl. 2 odst. 1 bod 20	Čl. 2 odst. 1 bod 21
Čl. 2 odst. 1 bod 21	Čl. 2 odst. 1 bod 22
Čl. 2 odst. 1 bod 22	Čl. 2 odst. 1 bod 23
Čl. 2 odst. 1 bod 23	Čl. 2 odst. 1 bod 24
Čl. 2 odst. 1 bod 24	Čl. 2 odst. 1 bod 25
Čl. 2 odst. 1 bod 25	Čl. 2 odst. 1 bod 26
Čl. 2 odst. 1 bod 26	Čl. 2 odst. 1 bod 27
Čl. 2 odst. 1 bod 27	Čl. 2 odst. 1 bod 28
Čl. 2 odst. 1 bod 28	Čl. 2 odst. 1 bod 29
—	Čl. 2 odst. 1 bod 30
—	Čl. 2 odst. 1 bod 31
—	Čl. 2 odst. 1 bod 32
—	Čl. 2 odst. 1 bod 33
—	Čl. 2 odst. 1 bod 34
—	Čl. 2 odst. 1 bod 35
—	Čl. 2 odst. 1 bod 36
—	Čl. 2 odst. 1 bod 37
—	Čl. 2 odst. 1 bod 38
Čl. 2 odst. 2	Čl. 2 odst. 2
—	Článek 3
—	Článek 4
Článek 14	Článek 5
Čl. 14 odst. 1	Čl. 5 odst. 1 až 2
—	Čl. 5 odst. 3
Čl. 14 odst. 3	Čl. 5 odst. 4
Čl. 14 odst. 2	Čl. 5 odst. 5
—	Článek 6
Článek 15	Článek 7
Čl. 7 odst. 1 až 2	Čl. 7 odst. 1 až 2
—	Čl. 7 odst. 3
Čl. 7 odst. 3	Čl. 7 odst. 4
—	Čl. 7 odst. 4 druhý pododstavec
Čl. 7 odst. 4	Čl. 7 odst. 5
Čl. 7 odst. 5	Čl. 7 odst. 6
—	Článek 8
Článek 16	Článek 9
Čl. 16 odst. 1 až 3	Čl. 9 odst. 1 až 3
—	Čl. 9 odst. 4
Čl. 9 odst. 4	—
Čl. 9 odst. 5	—
Článek 17	Článek 10
Článek 22	Článek 11
Článek 21	Článek 12
Článek 3	Článek 13
—	Článek 14
Článek 13	Článek 15
—	Článek 16
—	Článek 17
—	Článek 18
—	Článek 19
—	Článek 20
Článek 4	Článek 21
Článek 5	Článek 22
Čl. 5 odst. 1 až 4	Čl. 22 odst. 1 až 4
Článek 8	Článek 23
Čl. 8 odst. 1 až odst. 3 písm. f)	Čl. 23 odst. 1 až odst. 3 písm. f)
—	Čl. 23 odst. 3 písm. g)
—	Čl. 23 odst. 3 druhý pododstavec
Čl. 8 odst. 4	Čl. 23 odst. 4
—	Čl. 23 odst. 4 druhý pododstavec
Čl. 8 odst. 5 až odst. 6 písm. l)	Čl. 23 odst. 5 až odst. 6 písm. l)
—	Čl. 23 odst. 6 písm. m)
Čl. 8 odst. 7 až 11	Čl. 23 odst. 7 až 11
Čl. 8 odst. 11	Čl. 23 odst. 10
Čl. 8 odst. 12	Čl. 23 odst. 11
Článek 9	Článek 24
Článek 24	Článek 25
Článek 10	Článek 26
Článek 11	Článek 27
Článek 12	Článek 28
Článek 29	Článek 29
—	Čl. 29 písm. a)
Čl. 29 písm. b) a c)	Čl. 29 písm. b) a c)
Článek 18	Článek 30
Čl. 18 odst. 1 až 6	Čl. 30 odst. 1 až 6
—	Čl. 30 odst. 7
Článek 19	Článek 31
Čl. 19 odst. 1	Čl. 31 odst. 1
—	Čl. 31 odst. 2
Čl. 19 odst. 2	Čl. 31 odst. 3
Čl. 19 odst. 3	Čl. 31 odst. 4
Čl. 19 odst. 4	Čl. 31 odst. 5
Čl. 19 odst. 5	Čl. 31 odst. 6
—	Čl. 31 odst. 6 druhý pododstavec
Článek 20	Článek 32
—	Článek 33
—	Článek 34
—	Článek 35
—	Článek 36
—	Článek 37
—	Článek 38
—	Článek 39
—	Článek 40
—	Článek 41
—	Článek 42
—	Článek 43
—	Článek 44
—	Článek 45
—	Článek 46
—	Článek 47
—	Článek 48
—	Článek 49
—	Článek 50
—	Článek 51
	Článek 52
Článek 6	Článek 53
	Čl. 53 odst. 1 až 15
Čl. 6 odst. 1 až 12	—
—	Článek 54
	Článek 55
Článek 7	Čl. 55 odst. 1 až 3
Čl. 7 odst. 1 až 4	—
Článek 23	Článek 56
Čl. 23 odst. 1	—
—	Čl. 56 odst. 1 až 5
Čl. 23 odst. 6 a 7	—
Článek 25	—
Článek 23	Článek 57
Čl. 58 odst. 1 a 2	Čl. 58 odst. 1 a 2
	Čl. 58 odst. 3 až 7
Článek 27	Článek 59
—	Čl. 59 odst. 1 až 3
Čl. 27 odst. 1 a 2	—
—	Článek 60
Článek 28	Článek 61
Čl. 28 odst. 1	Čl. 61 odst. 1
—	Čl. 61 odst. 2 a 3
Čl. 28 odst. 2	—
Článek 30	Článek 62
Čl. 30 písm. a)	—
Čl. 30 písm. b)	—
Čl. 30 písm. c)	—
Článek 30 druhý pododstavec	—
—	Článek 63
—	Článek 64
—	Článek 65
—	Článek 66
—	Článek 67
Článek 31	Článek 68
Článek 32	Článek 69
Příloha I	Příloha I
—	Příloha II
—	Příloha III
Příloha III	Příloha IV

ACER			Rok 2023	Rok 2024	Rok 2025	Rok 2026	Rok 2027	CELKEM
Hlava 1:	Závazky	(1)	0,690	0,994	1,380	1,614	1,918	6,596
	Platby	(2)	0,690	0,994	1,380	1,614	1,918	6,596
Hlava 2:	Závazky	(1a)
	Platby	(2a)
Hlava 3:	Závazky	(3a)
	Platby	(3b)
CELKEM prostředky pro ACER	Závazky	=1+1a+3a	0,690	0,994	1,380	1,614	1,918	6,596
	Platby	=2+2a +3b	0,690	0,994	1,380	1,614	1,918	6,596

Dočasní zaměstnanci (třídy AD)	0,456	0,760	0,912	1,064	1,216	4,408
Dočasní zaměstnanci (třídy AST)
Dočasní zaměstnanci (třídy AST/SC)	0,152	0,152	0,304	0,304	0,456	1,368
Smluvní zaměstnanci	0,082	0,082	0,164	0,246	0,246	0,820
Vyslaní národní odborníci

Nařízení (ES) č. 1775/2005	Toto nařízení
Článek 1	Článek 1
Článek 2	Článek 2
—	Článek 3
—	Článek 4
—	Článek 5
—	Článek 6
—	Článek 7
—	Článek 8
—	Článek 9
—	Článek 10
—	Článek 11
—	Článek 12
Článek 3	Článek 13
Článek 4	Článek 14
—	Článek 15
Článek 5	Článek 16
—	Článek 17
Článek 6	Článek 18
—	Článek 19
—	Článek 20
Článek 7	Článek 21
Článek 8	Článek 22
Článek 9	Článek 23
Článek 10	Článek 24
Článek 11	Článek 25
Článek 12	Článek 26
Článek 13	Článek 27
Článek 14	Článek 28
Článek 15	Článek 29
Článek 16	Článek 30
—	Článek 31
Článek 17	Článek 32
Příloha	Příloha I