DŮVODOVÁ ZPRÁVA

1.SOUVISLOSTI NÁVRHU

•Odůvodnění a cíle návrhu

1.1 Úvod

Evropská unie si stanovila ambiciózní cíl, stát se do roku 2050 prvním kontinentem, který bude klimaticky neutrální. Členské státy a Evropský parlament se proto v evropském právním rámci pro klima dohodly, že do roku 2030 sníží emise skleníkových plynů přinejmenším o 55 %. Aby bylo možné dosáhnout těchto cílů a zároveň přispívat ke konkurenceschopnosti, růstu a zaměstnanosti, je třeba provést systémovou změnu energetického systému: musíme snížit využívání fosilních paliv, včetně fosilního plynu, a více využívat obnovitelné zdroje. Musíme dnes proto navrhnout koncepci ambiciózního přechodu odvětví plynu na nízkouhlíkové a obnovitelné plyny.

V současné době představuje fosilní plyn přibližně 95 % plynných paliv, které se v EU spotřebují. Plynná paliva dnes představují zhruba 22 % celkové spotřeby energie v EU (včetně přibližně 20 % výroby elektřiny v EU a 39 % výroby tepla). Podle relevantních scénářů, které byly použity v posouzení dopadů plánu na dosažení cílů v oblasti klimatu, by měl v roce 2050 podíl plynných paliv na celkové spotřebě energie v EU činit zhruba 20 %. Do roku 2050 budou plynná paliva hrát ve skladbě zdrojů energie významnou roli, což povede k nutnosti dekarbonizovat odvětví plynu prostřednictvím do budoucna zaměřené koncepce konkurenceschopných dekarbonizovaných trhů s plynem. Bioplyn, biometan, obnovitelný a nízkouhlíkový vodík a syntetický metan (všechny společně obnovitelné a nízkouhlíkové plyny) by navzdory svému malému příspěvku ke stávající skladbě zdrojů energie EU představovaly do roku 2050 přibližně 2/3 plynných paliv ve skladbě zdrojů energie, přičemž zbývající část by představoval fosilní plyn s CCS/U (zachycování, ukládání a využívání uhlíku). Předkládaná iniciativa patří rovněž do balíčku „Fit for 55“. Týká se koncepce trhů s plyny včetně vodíku. Odstraní stávající regulační překážky a vytvoří podmínky pro to, aby k odstraňování docházelo nákladově efektivním způsobem. Iniciativa představuje důležitou součást přechodu k integrovanému energetickému systému, který povede k minimalizaci nákladů na přechod ke klimatické neutralitě, zejména nákladů pro spotřebitele, a nabídne nové příležitosti ke snížení částek, které spotřebitelé platí za energii, i k jejich aktivní účasti na trhu.

Předpokládá se, že vodík se bude používat zejména v oblastech, které nelze elektrifikovat, včetně dnešního energeticky náročného průmyslu (např. rafinérie, výroba hnojiv, oceli) a některých odvětví těžké dopravy (námořní doprava, letecká doprava, těžká vozidla pro dálkovou dopravu). Rozvoj vodíkové infrastruktury je nezbytný pro uvolnění plného potenciálu vodíku pro účely těchto specifických konečných použití. Cílem podpory plynů z obnovitelných zdrojů a nízkouhlíkových plynů je dekarbonizovat tato odvětví, zvýšit flexibilitu elektroenergetické soustavy díky technologiím přeměny elektřiny na syntetické plyny a kapaliny („power-to-X“), posílit bezpečnost dodávek snížením závislosti na dovozu zemního plynu a umožnit ukládání (a výrobu) elektřiny. Umožňuje se tak, ve spojení s dalšími formami ukládání a flexibility, jako jsou baterie a odezva na straně poptávky, propojení různých hospodářských odvětví. Zároveň se tak podpoří vlastní výroba a inteligentní využívání distribuovaných dodávek energie a přispěje se k většímu posílení postavení spotřebitelů. Spotřebitelé rovněž potřebují jasné a snadno dostupné informace, aby pomohli změnit vzorce spotřeby energie a přejít na obnovitelná a nízkouhlíková řešení, podobně jako na trhu s elektřinou.

Přestože cílem je zajistit od roku 2030 co nejvyšší podíl obnovitelného vodíku, v krátkodobém a střednědobém horizontu mohou mít význam i jiné formy nízkouhlíkových plynů, zejména nízkouhlíkový vodík, a to především pro rychlé snížení emisí ze stávající výroby vodíku a podporu souběžného a budoucího využívání vodíku z obnovitelných zdrojů. Podle vodíkové strategie EU by výroba vodíku z obnovitelných zdrojů měla v EU do roku 2024 dosáhnout 1 milionu tun a do roku 2030 až 10 milionů tun. Poté by měl být vodík z obnovitelných zdrojů využíván ve velkém měřítku a měl by nahradit nízkouhlíkový vodík.

Pro zajištění účinného a udržitelného rozvoje plynů z obnovitelných zdrojů a nízkouhlíkových plynů a rozvoje trhu s vodíkem je nutné upravit tržní rámec. Plyny z obnovitelných zdrojů a nízkouhlíkové plyny dnes totiž čelí regulačním překážkám pro přístup na trh a k síti, čímž jsou komparativně znevýhodněny oproti zemnímu plynu. K vytvoření trhů s dekarbonizovaným plynem, které přispějí k transformaci energetiky, je navíc zapotřebí výrazně vyšší podíl obnovitelných zdrojů energie v integrovaném energetickém systému s aktivní účastí spotřebitelů na konkurenčních trzích. Přínosem pro spotřebitele by měly být dostupné ceny, kvalitní standard služeb a účinná volba z nabídek odrážejících technologický vývoj.

Zavádění různých plynů z obnovitelných zdrojů a nízkouhlíkových druhů plynů pravděpodobně začne probíhat souběžně a očekává se, že se bude v celé EU vyvíjet různým tempem:

·vodíková infrastruktura postupně doplní síť pro zemní plyn,

·v plynárenské soustavě bude fosilní plyn postupně nahrazen jinými zdroji metanu.

Případy rostoucích cen energie nám navíc připomněly, že s tím, jak energetický systém EU integruje decentralizovanější energii z obnovitelných zdrojů a postupně upouští od využívání fosilních paliv, má odolnost evropského energetického systému čím dál tím větší význam. Opatření pro zajištění bezpečnosti dodávek a připravenosti na rizika musí vyhovovat přechodu na čistou energii. Sdělení Komise o řešení nárůstu cen energie (soubor opatření a podpory) 1 zdůrazňuje vzájemný vztah mezi bezpečností dodávek, optimálním využíváním skladovacích kapacit a kolísáním cen energie.

1.2 Cíle návrhu

Cílem této iniciativy je usnadnit větší využívání plynů z obnovitelných zdrojů a nízkouhlíkových plynů v energetickém systému, a tak vytvořit podmínky pro přechod od zemního plynu a umožnit, aby nové plyny výrazně přispěly k dosažení cíle EU v podobě klimatické neutrality do roku 2050.

V této souvislosti se iniciativa zabývá následujícími oblastmi:

Nízká úroveň zapojení zákazníků a jejich ochrany na ekologickém maloobchodním trhu s plynem Aby se nové plyny mohly plně podílet na transformaci energetiky, měla by pravidla maloobchodního trhu umožnit zákazníkům volit si obnovitelná a nízkouhlíková řešení. V současné době tomu tak není. Navíc v EU neexistují společná terminologie ani společný systém certifikace pro nízkouhlíková paliva a plyny. Maloobchodní trhy s plynem kromě toho vykazují koncentraci trhu a nízkou úroveň nových vstupů a inovací. To zákazníkům brání v tom, aby volbou nízkouhlíkových řešení získali prospěch z konkurenčního prostředí.

Zákazníci pro svá udržitelná energetická rozhodnutí potřebují dostatečné informace o své spotřebě energie a o původu energie, kterou spotřebovávají, stejně jako účinné nástroje pro účast na trhu. Kromě toho by členské státy měly přijmout nezbytná opatření na ochranu zranitelných zákazníků a zákazníků trpících energetickou chudobou. Trh s dekarbonizovaným plynem by neměl být rozvíjen, aniž by z něj tyto osoby mohly plně těžit, a měl by řešit potřeby všech generací – od mladých až po starší osoby.

Vodíková infrastruktura a trhy s vodíkem Stávající regulační rámec pro nosiče plynné energie se nezabývá zaváděním vodíku jako nezávislého nosiče energie prostřednictvím vodíkových sítí. Na úrovni EU neexistují žádná pravidla pro investice do sítí na základě sazeb nebo vlastnictví a provozu vodíkových sítí. Kromě toho neexistují žádná harmonizovaná pravidla pro kvalitu (čistého) vodíku. V důsledku toho existují překážky pro rozvoj nákladově efektivní přeshraniční vodíkové infrastruktury a konkurenceschopného trhu s vodíkem, tedy základních prvků pro zavádění výroby a spotřeby vodíku. Tento návrh se snaží tyto nedostatky řešit. Zahrnuje návrh terminologického systému a certifikace nízkouhlíkového vodíku a nízkouhlíkových paliv.

Plyny z obnovitelných zdrojů a nízkouhlíkové plyny ve stávající plynárenské infrastruktuře a na příslušných trzích a energetická bezpečnost Plyny z obnovitelných zdrojů a nízkouhlíkové plyny v současné době představují ve skladbě zdrojů energie v EU jen malý podíl. Klíčovým předpokladem pro uvolnění jejich potenciálu je přístup na velkoobchodní trh s plynem, tj. na virtuální obchodní místa. Zrušení nákladů na přeshraniční obchod s těmito plyny a usnadnění propojení výrobních zařízení zvýší jejich ekonomickou výhodnost. Rozdíly v parametrech kvality plynu a v objemu příměsi vodíku v soustavě zemního plynu mohou ovlivnit koncepci plynárenské infrastruktury, aplikace pro koncové uživatele a přeshraniční interoperabilitu systému, mohou tedy vést k roztříštění vnitřního trhu. Stávající pravidla pro kvalitu plynu však nejsou vhodná pro budoucí vývoj. Pokud jde o LNG, řešení zbývajících překážek týkajících se přístupu k terminálům LNG by mohlo otevřít cestu k dovozu plynů z obnovitelných zdrojů a nízkouhlíkových plynů ze zahraničí a podpořit dekarbonizaci trhu EU s plynem. Pro zachování a posílení odolnosti během transformace je rovněž nutné přijmout vhodná opatření pro zabezpečení dodávek.

Plánování sítě Jak je uvedeno ve strategii Komise pro integraci energetického systému, předpokladem pro dosažení cílů v oblasti klimatu do roku 2050 je koordinované plánování a provoz celého energetického systému EU napříč různými nosiči energie, infrastrukturami a odvětvími spotřeby. Stávající systémy a postupy plánování sítě jsou nedostatečné, neboť existují rozdíly mezi desetiletým plánem rozvoje sítě pro celou EU a vnitrostátními plány rozvoje sítě. Lepší propojení mezi celounijními a vnitrostátními plány by umožnilo nadnárodní výměnu informací o využívání přenosových soustav.

Bezpečnost dodávek a skladování V reakci na významné zvýšení cen energie v celé EU na podzim 2021 vyzvala Evropská rada Komisi, aby urychleně zvážila střednědobá a dlouhodobá opatření, která zvýší odolnost energetického systému EU, včetně opatření, která posílí bezpečnost dodávek. Tento návrh má přispět k včasné reakci Unie na tuto krizi a na možnou novou krizi konkrétními opatřeními ke zlepšení spolupráce a odolnosti, zejména k zajištění účinnějších a koordinovanějších ujednání o skladování a operativní solidaritě. Opatření jsou zaměřena na včasné posílení odolnosti energetického systému EU vůči budoucím otřesům. Zahrnují opatření stanovená v tomto nařízení a v nařízení (EU) 2017/1938 o bezpečnosti dodávek plynu. V zájmu zajištění soudržné reakce jsou opatření týkající se bezpečnosti dodávek součástí tohoto legislativního návrhu a nenavrhují se jako samostatný legislativní návrh. Jak je uvedeno ve sdělení o cenách energie ze dne 13. října 2021 nazvaném „Boj proti rostoucím cenám energie: soubor opatření a podpory“, koordinace bezpečnosti dodávek přes hranice má zásadní význam pro odolnost vůči budoucím otřesům.

Navrhovaná opatření vyžadují, aby členské státy výslovně zahrnuly skladování do svých posouzení rizik pro bezpečnost dodávek na regionální úrovni, včetně rizik spojených s ovládáním skladování subjekty ze třetích zemí. Členské státy by měly zvážit opatření pro skladování prostřednictvím regionální spolupráce v případě neřešených rizik. Návrh vymezuje podmínky, které umožní zavedení dobrovolného společného zadávání veřejných zakázek na strategické zásoby zemního plynu, které by se použilo v případě nouze. Zavádějí se rovněž opatření ke zlepšení transparentnosti a přístupu ke skladování, řešení kybernetických bezpečnostních rizik v oblasti zemního plynu a usnadnění dvoustranných ujednání o solidaritě mezi členskými státy v případě krize. Komise vyzývá členské státy, aby s přistoupením k ujednáním o solidaritě neotálely, aby domácnostem zajistily potřebný plyn i v případě vážné krize.

•Soulad s platnými předpisy v této oblasti politiky

Navrhovaná iniciativa úzce souvisí s legislativními návrhy předloženými v souvislosti s balíčkem opatření „Fit-for-55“ za účelem provádění Zelené dohody pro Evropu a doplňuje je. Mezi ně patří:

Revidovaná směrnice o obnovitelných zdrojích energie (RED II), která je hlavním nástrojem EU pro podporu energie z obnovitelných zdrojů. Jejím cílem je urychlit pronikání energie z obnovitelných zdrojů, včetně plynů z obnovitelných zdrojů, do energetické soustavy. Navrhované pozměněné znění zvyšuje cíl pro obnovitelné zdroje ve skladbě zdrojů energie EU na 40 % a stanovením dalších cílů podporuje využívání obnovitelných paliv, jako je vodík z obnovitelných zdrojů, v průmyslu a dopravě. V souvislosti s touto iniciativou definuje směrnice o obnovitelných zdrojích energie vodík z obnovitelných zdrojů jako „obnovitelná paliva nebiologického původu“ a „paliva z biomasy“, při jejichž použití činí úspory emisí skleníkových plynů ve srovnání s použitím fosilních paliv alespoň 70 % a stanoví specifické dílčí cíle pro spotřebu vodíku z obnovitelných zdrojů (50 % celkové spotřeby vodíku pro energetické a vstupní účely v průmyslu do roku 2030 a 2,6 % energie dodávané do odvětví dopravy).

Směrnice o energetické účinnosti a související směrnice o energetické náročnosti budov, včetně návrhů na jejich změnu, souvisejí s touto iniciativou, protože ovlivňují úroveň a strukturu poptávky po plynu. Opatření v oblasti energetické účinnosti mohou zmírnit energetickou chudobu a snížit zranitelnost spotřebitelů. Vzhledem k tomu, že plynná paliva v současné době dominují evropským dodávkám vytápění a chlazení a zařízením na kombinovanou výrobu tepla a elektřiny, zůstává jejich účinné využívání jádrem opatření v oblasti energetické účinnosti. Směrnice o plynu a nařízení o plynu jsou v souladu se zásadou „energetická účinnost v první řadě“: otevřený a konkurenceschopný trh EU, na němž ceny odrážejí výrobní náklady nosičů energie, jejich uhlíkové náklady a externí náklady a přínosy, by účinně zajistil čistý a bezpečný vodík konečným uživatelům, kteří si ho nejvíce cení.

Nařízení TEN-E navržené Komisí v prosinci 2020 má lépe podpořit modernizaci evropské přeshraniční energetické infrastruktury pro účely Zelené dohody pro Evropu. Zavádí vodíkovou infrastrukturu jako novou kategorii infrastruktury pro rozvoj evropské sítě. Tato iniciativa doplňuje navrhované nařízení TEN-E, neboť se zaměřuje na sladění vnitrostátních plánů s požadavky celoevropského desetiletého plánu rozvoje sítě.

Jak bylo oznámeno ve strategii EU pro snížení emisí metanu, Komise navrhne právní předpisy ke snížení emisí metanu v odvětví energetiky. Iniciativa se bude snažit zlepšit informace o všech emisích metanu souvisejících s energetikou. Tato iniciativa představuje doplnění, neboť jejím cílem je usnadnit zavádění plynů z obnovitelných zdrojů a nízkouhlíkových plynů a umožnit přechod od zemního plynu.

•Soulad s ostatními politikami Unie

Systém obchodování s emisemi („systém ETS“) zvyšuje náklady na používání fosilních paliv v porovnání s používáním plynů z obnovitelných zdrojů a nízkouhlíkových plynů, a podporuje tak poptávku po těchto plynech a investice do souvisejících výrobních technologií. Komise navrhla posílení tohoto systému, včetně posílení a rozšíření v odvětví letectví, námořní a silniční dopravy a budov. Systém se vztahuje na všechna zařízení na výrobu vodíku i elektrolyzéry o výrobní kapacitě nad 25 tun denně. Inovační fond, který byl zřízen směrnicí o systému EU pro obchodování s emisemi (EU ETS) na období 2021–2030, je jedním z nástrojů financování podporujících přechod ke klimaticky neutrální Evropě do roku 2050. Inovační fond, který byl zřízen směrnicí o EU ETS na období 2021–2030, je jedním z nástrojů financování podporujících přechod ke klimaticky neutrální Evropě do roku 2050.

Revize směrnice o zdanění energie navrhuje sladit zdanění energetických produktů s politikami EU v oblasti energetiky a klimatu, propagovat čisté technologie a odstranit zastaralé výjimky a snížené sazby, které v současnosti podporují využívání fosilních paliv. V revidované směrnici jsou výrobky, na něž se směrnice vztahuje, seskupeny a seřazeny podle jejich dopadu na životní prostředí. Na tomto základě jsou pak v revidované směrnici pro obnovitelná a nízkouhlíková vodíková paliva používaná jako pohonné hmoty stanoveny preferenční minimální úrovně zdanění ve výši 0,15 EUR/GJ (oproti 10,75 EUR/GJ pro fosilní paliva). Pro obnovitelná a nízkouhlíková vodíková paliva používaná k vytápění stanoví směrnice preferenční minimální úrovně zdanění ve výši 0,15 EUR/GJ (oproti 0,6 EUR/GJ pro zemní plyn).

Revidované nařízení o infrastruktuře pro alternativní paliva, navržené Komisí v červenci 2021, které zruší směrnici 2014/94/EU o zavádění infrastruktury pro alternativní paliva (AFID), má řešit problém rostoucích emisí v silniční dopravě s cílem dosáhnout do roku 2050 přechodu na vozový park s téměř nulovými emisemi. Nařízení vyžaduje, aby členské státy rozšířily svou síť infrastruktury dobíjecích a plnicích stanic tak, aby odpovídala prodeji automobilů s nulovými emisemi, a aby na hlavních dálnicích v pravidelných intervalech instalovaly dobíjecí a čerpací stanice. Podle revidovaného nařízení o infrastruktuře pro alternativní paliva bude do roku 2030 nutné splnit požadavek jedné čerpací stanice (minimálně 2 t/denně, 700 barů) na každých 150 km podél hlavní sítě TEN-T a v každém městském uzlu; výsledkem by bylo přibližně 700 vodíkových čerpacích stanic podél dopravních uzlů a 88 vodíkových čerpacích stanic v městských uzlech.

Změna nařízení, kterým se stanoví emisní normy CO2 pro osobní automobily a dodávky, má od roku 2025 zajistit jasnou cestu k dopravě s nulovými emisemi. Nařízení zejména definuje vozidla s nulovými emisemi jako bateriová elektrická vozidla, vozidla s palivovými články a další vozidla na vodíkový pohon a stanoví cíl nulových průměrných emisí z nových vozových parků do roku 2030.

Cílem návrhu Iniciativy pro námořní paliva FuelEU Maritime je zvýšit ve skladbě paliv mezinárodní námořní dopravy podíl udržitelných nízkouhlíkových a bezuhlíkových alternativních paliv, včetně: kapalných biopaliv, e-kapalin, dekarbonizovaného plynu (včetně bioLNG a e-plynu), dekarbonizovaného vodíku a dekarbonizovaných paliv vyrobených z vodíku (včetně metanu a amoniaku). Zaměření na paliva a energetické technologie by spolu s pobídkami, které budou obsaženy v opatřeních, která budou ještě navržena, mělo umožnit výrazné a rychlé snížení emisí, a to s plným využitím stávajících technologií a infrastruktury. Usnadní rovněž vymezení způsobů dekarbonizace pro celý námořní klastr.

Návrh Iniciativy pro letecká paliva ReFuelEU Aviation, který si klade za cíl zvýšit potenciál udržitelných leteckých paliv ke snížení emisí skleníkových plynů z letecké dopravy, je dosud z velké části nevyužit. Aby mohlo odvětví letectví výrazně snížit své emise, bude muset snížit svou stávající závislost na fosilních tryskových palivech a v nadcházejících letech bude muset více využívat udržitelná letecká paliva. Návrh stanoví minimální podíl „syntetických leteckých paliv“ ve výši 0,7 % v leteckých palivech dodávaných provozovatelům letadel, přičemž se „syntetickými leteckými palivy“ rozumí obnovitelná paliva nebiologického původu podle definice ve směrnici o obnovitelných zdrojích energie.

2.PRÁVNÍ ZÁKLAD, SUBSIDIARITA A PROPORCIONALITA

•Právní základ

Cílů této iniciativy nelze dosáhnout na úrovni členských států. Opatření, která jsou naplánována touto iniciativou, mají přispět k dosažení čtyř cílů uvedených v článku 194 Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU) a zároveň přispět k dekarbonizaci hospodářství EU. Plánovaná opatření mají být přijata na základě čl. 194 odst. 2 SFEU spolu s čl. 114 odst. 1 SFEU. V oblasti energie má EU sdílenou pravomoc podle čl. 4 odst. 2 písm. i) SFEU.

Tato iniciativa vychází také z uceleného souboru právních aktů, které byly přijaty a aktualizovány během posledních dvaceti let. Pro vytvoření vnitřního trhu s energií EU v letech 1996 až 2019 postupně přijala čtyři legislativní balíčky, jejichž zastřešujícím cílem bylo integrovat trhy a liberalizovat vnitrostátní trhy s plynem a elektrickou energií. Tyto právní předpisy se týkají široké škály témat, od přístupu na trh po transparentnost, práva spotřebitelů, zvýšenou likviditu trhů s plynem a nezávislost regulačních orgánů.

•Subsidiarita (v případě nevýlučné pravomoci)

V současné době na úrovni EU neexistují žádná pravidla, která by upravovala vodíkové sítě nebo trhy a nízkouhlíkový vodík a nízkouhlíková paliva. Vzhledem k současnému úsilí EU a členských států podpořit využívání vodíku z obnovitelných zdrojů jako náhrady za fosilní paliva by členské státy byly motivovány k přijetí vnitrostátních pravidel pro přepravu vodíku prostřednictvím zvláštní infrastruktury. Hrozí tak, že by v EU mohlo vzniknout roztříštěné regulační prostředí, které by mohlo bránit integraci vnitrostátních vodíkových sítí a trhů, což by bránilo přeshraničnímu obchodu s vodíkem nebo by od něj odrazovalo.

Pozdější harmonizace pravidel upravujících vodíkovou infrastrukturu (např. po zavedení právních předpisů na vnitrostátní úrovni) by členským státům přinesla větší administrativní zátěž a podnikům vyšší nejistotu a vyšší náklady na dodržování předpisů, především ve vztahu k dlouhodobým investicím do výroby vodíku a do přepravní infrastruktury.

Tím, že by se na úrovni EU vytvořil regulační rámec pro vodíkové sítě a trhy, by se posílila integrace a vzájemné propojení vnitrostátních trhů s vodíkem a vnitrostátních vodíkových sítí. Tím, že by se na úrovni EU stanovila pravidla pro plánování, financování a provoz takových vodíkových sítí, by se zajistila dlouhodobá předvídatelnost pro potenciální investory do tohoto typu dlouhodobé infrastruktury, zejména pro investory do přeshraničních propojení (která by jinak mohla podléhat různým a potenciálně odlišným vnitrostátním právním předpisům).

Pokud jde o biometan, je pravděpodobné, že bez iniciativy na úrovni EU by v roce 2030 byla právní úprava přístupu na velkoobchodní trhy, povinností týkajících se připojení a koordinace mezi provozovateli přepravních soustav a provozovateli distribučních soustav stále ještě roztříštěná. Obdobně by bez určité harmonizace na úrovni EU producenti plynů z obnovitelných zdrojů a nízkouhlíkových plynů nesli v EU výrazně různé náklady na propojení a vtláčení do sítě, a neměli by tak rovné podmínky pro hospodářskou soutěž.

Bez dalších právních předpisů na úrovni EU by členské státy mohly nadále uplatňovat různé normy kvality plynu a různá pravidla pro úrovně mísení vodíku, což by mohlo omezovat přeshraniční toky a vést k segmentaci trhu. Normy kvality plynu by byly i nadále definovány především na základě parametrů kvality zemního plynu, což by omezilo integraci obnovitelných plynů do sítě.

Všechny tyto aspekty by pravděpodobně snížily přeshraniční obchod s plyny z obnovitelných zdrojů a nízkouhlíkovými plyny, což by mohlo být kompenzováno vyšším dovozem zemního plynu. Využívání terminálů LNG a dovozů LNG by mohlo zůstat omezeno pouze na zemní plyn, přestože by v případě, že by byl k dispozici konkurenceschopný biometan nebo syntetický metan ze zdrojů mimo EU, nebylo nutné terminály LNG přizpůsobovat.

Vypracování vnitrostátního plánu sítě bude požadováno pouze v členských státech, v nichž působí nezávislí provozovatelé přepravní soustavy (ITO) a nezávislí provozovatelé soustavy (ISO). Zatímco většina členských států má pro rozvoj plynárenství jednotný vnitrostátní plán, v jehož rámci provozovatelé v tomto odvětví spolupracují, meziodvětvová spolupráce je stále omezená.

V případě současného plynárenského odvětví se ukázalo, že koordinovat připravenost na mimořádné situace na úrovni EU je efektivnější než přijímat opatření pouze na vnitrostátní úrovni.

•Proporcionalita

Iniciativa je v souladu se zásadou proporcionality. Spadá do oblasti působnosti článku 194 Smlouvy o fungování Evropské unie. Intervenční opatření v rámci politiky je úměrné rozsahu a povaze definovaných problémů a dosažení stanovených cílů.

Návrh nepřekračuje rámec toho, co je nezbytné pro dosažení sledovaného obecného cíle, kterým je usnadnění dekarbonizace plynných paliv konkurenčním způsobem s nejnižšími ekonomickými náklady, a to při zajištění energetické bezpečnosti, a orientací na spotřebitele jako na ústřední prvek energetických trhů. Upřednostňovaný soubor možností je považován za přiměřený a v možném rozsahu vychází ze stávajících přístupů. Vzhledem k nutnosti dosáhnout do roku 2050 klimatické neutrality, se navrhovaná rovnováha mezi povinnostmi a zvážením různých schopností členských států a soukromých subjektů jednat považuje za přiměřenou.

•Volba nástroje

Na základě celkového vyhodnocení stávajícího regulačního rámce pro trh s plynem jsou zvolenými nástroji směrnice, kterou se přepracovává směrnice 2009/73/ES, a nařízení, kterým se přepracovává nařízení č. 715/2009. Rozhodnutí přepracovat znění těchto stávajících právních aktů přispěje k jejich právní srozumitelnosti. Využití pozměňovacího aktu nemusí být vhodným řešením, dochází-li k zahrnutí celé řady nových ustanovení. Volba nástrojů proto vyžaduje přepracování pravidel již přijatých a prováděných právních předpisů, jakožto přirozený vývoj stávajících právních předpisů reagující na tyto změny. Prostřednictvím nařízení o zemním plynu bude třeba změnit další právní předpisy, například: nařízení o bezpečnosti dodávek (EU) 2017/1938, nařízení o agentuře ACER (EU) 2019/942 a nařízení REMIT (EU) č. 1227/2011.

3.VÝSLEDKY HODNOCENÍ EX POST, KONZULTACÍ SE ZÚČASTNĚNÝMI STRANAMI A POSOUZENÍ DOPADŮ

•Hodnocení ex post / kontroly účelnosti platných právních předpisů

Vstup třetího energetického balíčku v platnost pozitivně přispěl k hospodářské soutěži na vnitřních trzích s energií a jejich výkonnosti. Stávající regulační rámec pro plyn se však zaměřuje na zemní plyn z fosilních paliv a plně nepředjímá pronikání alternativ pro metanové plyny (včetně zemního plynu a biometanu), například vodíku.

Přezkum stávajícího regulačního rámce upravujícího trh s plynem je potřebný a byl již oznámen ve sdělení Evropské komise o vodíkové strategii pro klimaticky neutrální Evropu. Vzhledem k rozdílnému potenciálu členských států EU pro výrobu vodíku z obnovitelných zdrojů a nízkouhlíkového vodíku by vhodný tržní rámec mohl vytvořit takové podmínky, které by usnadnily úlohu vodíku jako nosiče energie a umožnily integraci energetické soustavy.

Na tomto základě byly při posouzení dopadů v problémové oblasti I určeny čtyři hlavní faktory: i) dekarbonizace povede ke vzniku evropského hodnotového řetězce vodíku založeného na přeshraničním trhu s vodíkem; ii) nedostatek investic do vodíkové infrastruktury brání rozvoji trhu; iii) vodíková infrastruktura pravděpodobně vytvoří přirozený monopol, což povede k nekonkurenčním tržním strukturám; iv) rozdílná pravidla pro kvalitu vodíku mohou bránit přeshraničním tokům a vést k dodatečným nákladům.

Stávající pravidla týkající se plynu, která se zaměřují na zemní plyn z fosilních zdrojů dovážený především ze zemí mimo EU, neřeší specifické rysy decentralizované výroby plynů z obnovitelných zdrojů a nízkouhlíkových plynů v EU. Kromě toho rostoucí objemy biometanu, vodíku, ale také LNG ovlivňují kvalitu plynu, a tím i koncepci plynárenské infrastruktury a zařízení pro konečné uživatele. V posouzení dopadů bylo pro tuto problémovou oblast vymezeno především těchto pět hlavních faktorů: i) omezený přístup místních výrobců biometanu připojených k distribuční soustavě na trh a k síti, rozdílnost pravidel týkajících se povinnosti připojení a nákladů na připojení k síti pro plyny z obnovitelných zdrojů a nízkouhlíkové plyny a sazby pro vstup a výstup uvnitř EU brání vytvoření plně integrovaného, likvidního a interoperabilního vnitřního trhu EU s plynem; ii) rozdíly v kvalitě plynu a úrovni přimíchávání vodíku mohou mít negativní dopad na přeshraniční toky a konečné uživatele, souběžně s tím stávající pravidla pro kvalitu plynu nejsou vhodná pro budoucí vývoj; iii) terminály LNG vybavené pro příjem převážně zemního plynu, omezený přístup nových plynů k terminálům LNG; iv) dlouhodobé smlouvy o dodávkách zemního plynu bez zachycování uhlíku mohou vést do roku 2050 k ustrnutí na využívání zemního plynu a bránit dodávkám plynů z obnovitelných zdrojů; v) stávající opatření v oblasti energetické bezpečnosti se zabývají pouze riziky spojenými s dodávkami zemního plynu, a nikoli obnovitelných a nízkouhlíkových plynů.

Pokud jde o plánování sítě, je třeba, aby se spolupráce mezi provozovateli přenosových soustav a regulačními orgány dále rozvíjela. Rostoucí využívání intermitentních zdrojů energie vyžaduje lepší integraci celého energetického systému a větší propojení infrastruktury na základě ucelenějšího a inkluzivnějšího přístupu. Posouzení dopadů vymezuje v této problémové oblasti tři hlavní faktory: i) plánování sítě se mezi členskými státy a provozovateli přenosových soustav liší, pro elektřinu a plyn se plánuje odděleně; ii) nedostatek transparentních údajů, pokud jde o potenciál stávající infrastruktury pro nové využití nebo vyřazení z provozu; iii) provozovatelé distribučních soustav nejsou výslovně zahrnuti do plánování provozovatelů přenosových soustav. Harmonizovanější strategie rozvoje systému by navíc dále zvýšila vzájemné vazby mezi elektroenergetickými a plynárenskými soustavami, včetně vodíkové soustavy.

Hodnocení ukázalo, že je třeba zlepšit hospodářskou soutěž, aby se zajistilo, že výhody integrace trhu budou plně přeneseny na spotřebitele v EU. Spotřebitelům navíc stále chybí nástroje nezbytné k aktivnímu zapojení na trhu. Ukazuje se, že ustanovení o ochraně spotřebitele obsažená v analyzovaných právních předpisech jsou pro daný účel vhodná pouze částečně. Zejména ochrana zranitelných zákazníků je v jednotlivých členských státech stále nerovnoměrná a energetická chudoba je v celé EU i nadále značná. V problémové oblasti IV byly vymezeny tři hlavní faktory: i) nevyužitý potenciál hospodářské soutěže na maloobchodních trzích; ii) nedostatečné posílení postavení zákazníků, pokud jde o změnu dodavatele, nástroje pro porovnávání cen, informace o vyúčtování, energetická společenství a přístup k údajům; a iii) nedostatečná ochrana spotřebitele, zejména pokud jde o zranitelné osoby a osoby trpící energetickou chudobou.

•Konzultace se zúčastněnými stranami

V souladu s pokyny pro zdokonalení tvorby právních předpisů Komise uskutečnila komplexní a inkluzivní konzultaci zúčastněných stran na základě konzultační strategie, která zahrnovala řadu konzultačních metod a nástrojů. Cílem konzultační strategie bylo zajistit, aby byly zohledněny všechny příslušné doklady, včetně údajů o nákladech, společenském dopadu a přínosech iniciativy. Bylo použito několik nástrojů konzultace: konzultace týkající se počátečního posouzení dopadů (plán), internetová veřejná konzultace založená na dotazníku, prezentace Komise a zpětná vazba od zúčastněných stran, včetně fóra pro regulaci plynárenství, diskuse s členskými státy, se členy Evropského parlamentu a s národními regulačními orgány a diskuse se zúčastněnými stranami v rámci rozsáhlého semináře zúčastněných stran.

V rámci veřejné konzultace Komise obdržela 263 odpovědí. Respondenti většinou potvrdili, že podle jejich názoru je jako příspěvek k dosažení dekarbonizačních cílů potřeba provést revizi směrnice o plynu a nařízení o plynu. Více než 60 % respondentů navíc očekává, že technologické a regulační změny nutné pro dekarbonizaci trhu s plynem mají potenciál do roku 2030 vytvořit nová pracovní místa.

Pokud jde o rozvoj vodíkové infrastruktury a trhů s vodíkem, většina respondentů podporuje zavedení regulace v rané fázi s cílem podpořit dobře fungující a konkurenceschopný trh s vodíkem a příslušnou infrastrukturu. Respondenti se zasazovali o legislativní rámec EU, který by definoval klíčové regulační zásady a uplatňoval postupný přístup. Velká většina podporuje např. přístup třetích stran, pravidla pro přístup k potrubím pro vodík, dovozní terminály a skladování a zasazuje se o oddělení síťových činností. Většina respondentů považovala za důležité včas definovat úlohu soukromých subjektů při rozvoji vodíkové infrastruktury. Velká většina respondentů se rovněž domnívá, že stávající a budoucí soukromé sítě mohou být (dočasně) vyňaty z některých regulačních požadavků, ale že je třeba zajistit sbližování jednotného regulačního rámce. Převážná většina respondentů se domnívá, že práva a povolovací požadavky na novou vodíkovou infrastrukturu by měly být podobné těm, které se dnes vztahují na potrubí pro plynný metan.

Pokud jde o podporu přístupu plynů z obnovitelných zdrojů a nízkouhlíkových plynů na stávající trh s plynem a k infrastruktuře, zúčastněné strany se shodují na tom, že je třeba revidovat stávající regulační rámec s cílem přispět k dosažení cílů v oblasti dekarbonizace. Většina zúčastněných stran považuje za důležité zajistit plný přístup na trh a usnadnit vtláčení plynů z obnovitelných zdrojů a nízkouhlíkových plynů do plynárenské sítě. Mnoho respondentů se zasazuje o povinnost provozovatelů sítí připojit výrobce plynů z obnovitelných zdrojů a nízkouhlíkových plynů a snížit poplatky za vtláčení. Většina respondentů podporuje rovněž zlepšení rámce pro transparentnost u terminálů LNG. Výrazné podpoře se rovněž těší harmonizované uplatňování norem kvality plynu v celé EU, posílená přeshraniční koordinace a větší transparentnost. Respondenti jsou rozděleni v otázce přimíchávání vodíku, ale většina se shoduje na tom, že tento postup může být navzdory vysokým technickým nákladům nákladově efektivním a rychlým prvním krokem k dekarbonizaci energetického systému. Jen málo zúčastněných stran podporuje odstranění přeshraničních sazeb v rámci EU. Většina respondentů považuje bezpečnostní výzvy a opatření v oblasti kybernetické bezpečnosti v souvislosti s plynem za důležité.

Pokud jde o integrované plánování sítě, většina zúčastněných stran podporuje sladění načasování plánu rozvoje sítě s desetiletým plánem rozvoje sítě a zasazuje se o jednotný plán pro plyn bez ohledu na zvolený model oddělení. Většina respondentů vyjádřila ještě větší podporu společnému scénáři týkajícímu se elektřiny a plynu. Značný počet zúčastněných stran žádá o začlenění projektů v oblasti vodíku do plánu rozvoje sítě. Většina zúčastněných stran souhlasí s tím, aby provozovatelé distribučních soustav poskytovali a sdíleli informace, přičemž několik respondentů rovněž podporuje, aby provozovatelé distribučních soustav poskytli svůj vlastní plán, včetně optimalizace soustavy v různých odvětvích. Respondenti rovněž upřednostňovali společný plán pro plyn a elektřinu před společnými scénáři se samostatnými plány. Několik zúčastněných stran poukázalo na to, že by upřednostňovaly společný plán pro metan a vodík, přičemž by existoval samostatný plán pro elektřinu.

Pokud jde o zapojení zákazníků a jejich ochranu na ekologickém maloobchodním trhu s ekologickým plynem, většina zúčastněných stran vyzvala k vyšším ambicím u ustanovení, která se týkají vztahů s občany/spotřebiteli, analogicky k ustanovením o trhu s elektřinou. Též ustanovení o energetické chudobě by měla pomoci zajistit, aby spotřebitelé neplatili náklady spojené s přechodem na možnosti založené na čistém plynu. Zástupci soukromého sektoru podporují plány na postupné ukončení regulovaných cen, zatímco některé spotřebitelské organizace by volily jejich zachování v zájmu ochrany spotřebitelů trpících energetickou chudobou a zranitelných spotřebitelů. Téměř polovina všech respondentů si přeje, aby byla posílena ustanovení o porovnatelnosti nabídek a přístupnosti údajů, transparentnosti, inteligentních měřicích systémech a změně dodavatele. Neregulační přístup nepodpořil žádný respondent.

•Sběr a využití výsledků odborných konzultací

Navrhovaná iniciativa a její podkladové posouzení dopadů vychází z příspěvků zúčastněných stran k rozsáhlým konzultacím, které byly v této věci provedeny, jakož i z přezkumu literatury a modelování. Přezkum literatury zahrnoval výsledky série tematických studií o klíčových prvcích, jako je úloha vodíkové a dekarbonizované plynárenské infrastruktury, souvisejícího trhu a výroby, které byly provedeny pro účely posouzení dopadů nebo které přispěly k jeho rozsahu, jakož i posouzení provedená pro jiné příslušné iniciativy Komise. V analýze byly rovněž zohledněny závěry přijaté v rámci několika fór zúčastněných stran, a to především fóra pro regulaci plynárenství (madridské fórum) a fóra pro regulaci elektroenergetiky (florentské fórum). Rovněž byla zvážena jednání s členskými státy, se členy Evropského parlamentu, s vnitrostátními regulačními orgány, agenturou ACER a diskuse s dalšími zúčastněnými stranami.

•Posouzení dopadů

V návaznosti na pokyny ke zlepšování právní úpravy provedla Komise posouzení dopadů několika možností politiky. Tuto práci podpořila konzultace v rámci Komise prostřednictvím meziútvarové řídící skupiny.

Posouzení dopadů bylo předloženo Výboru pro kontrolu regulace a s tímto výborem projednáno. Výbor pro kontrolu regulace vydal „ kladné stanovisko s výhradami“. Výhrady byly řešeny zejména: i) začleněním závěrů hodnocení do popisu problému, ii) vymezením úlohy iniciativy jako součásti podpůrného rámce balíčku „Fit for 55“, iii) vyjasněním výchozího stavu dopadu možností politiky, iv) větším rozlišováním mezi různými subjekty, zejména mezi výrobci zemního plynu a vodíku a spotřebiteli, v) posouzením toho, jak může mít iniciativa různé dopady na malé a střední podniky ve srovnání s jinými (většími) společnostmi, vi) lepším reflektováním nesouhlasných a menšinových názorů v celé zprávě, včetně vymezení problému, vypracování možností, analýzy dopadů a volby upřednostňované možnosti, vii) lepší formulací zprávy a viii) doplněním tabulek nákladů a přínosů ve vhodném formátu.

V průběhu posuzování dopadů byla zvážena celá řada opatření ve všech čtyřech problémových oblastech, aby byly řešeny zjištěné problémy a příčiny problémů k dosažení cílů iniciativy. Na základě posouzení jejich účinnosti, efektivnosti, soudržnosti a proporcionality bylo konstatováno, že balíček upřednostňovaných možností nejvhodnějším způsobem přispěje ke stanoveným cílům.

Problémová oblast I: Vodíková infrastruktura a trhy s vodíkem

Problémová oblast I se zabývá následujícími možnostmi politiky: nabízet práva na provoz vodíkové sítě (možnost 1); zavést hlavní regulační zásady inspirované těmi, které jsou v současné době použitelné na trhu se zemním plynem, ale přizpůsobené fázi rozvoje trhů s vodíkem (možnost 2); a zavést plně rozvinutý regulační režim pro vodík (podobný tomu, který v současné době platí v odvětví zemního plynu), aniž by bylo nutné přejít na vyspělejší trh s vodíkem (možnost 3). Upřednostňovanou možností je zavést klíčové regulační zásady od samého počátku a zároveň vyjasnit konečný (budoucí) regulační režim. (Možnost 2b „Hlavní regulační zásady s vizí“). Klíčovým přínosem této možnosti je, že podporuje integraci trhu, je srozumitelná pro investory, zabraňuje vzniku nekonkurenceschopných tržních struktur, jakož i nákladům na následné úpravy pravidel, jakmile je trh vyspělý, ovšem ponechává flexibilitu, aby bylo možné přizpůsobit regulaci postupnému rozmachu odvětví vodíku.

Problémová oblast II: Plyny z obnovitelných zdrojů a nízkouhlíkové plyny ve stávající plynárenské infrastruktuře a na příslušných trzích a energetická bezpečnost

Problémová oblast II zahrnuje možnosti, které podporují přístup plynů z obnovitelných zdrojů a nízkouhlíkových plynů na stávající trh s plynem a k plynárenské infrastruktuře. Všechny možnosti zahrnují rovněž postupné stupňování zásahů za účelem řešení otázek energetické bezpečnosti, zejména rozšíření stávajících nástrojů, norem a postupů na plyny z obnovitelných zdrojů a nízkouhlíkové plyny, účinnou solidaritu a řešení rizik spojených s kybernetickou bezpečností v plynárenství. Upřednostňovanou možností pro problémovou oblast II je možnost č. 3 „Povolit a podporovat plný přístup na trh s plyny z obnovitelných zdrojů a nízkouhlíkovými plyny“. Tato možnost obsahuje opatření na podporu přístupu plynů z obnovitelných zdrojů a nízkouhlíkových plynů na velkoobchodní trh, k terminálům LNG a do přepravní sítě (bez ohledu na místo připojení), včetně slev u sazeb za vtláčení do sítě a přeshraniční přepravu. Kvalita plynu by se řídila harmonizovaným přístupem EU ke kvalitě plynu pro přeshraniční propojovací body, přičemž členským státům by zůstala flexibilita. Pro všechny přeshraniční body je stanoven povolený strop pro příměsi vodíku na 5 %, což je úroveň, která je z hlediska nákladů na přizpůsobení a snížení emisí nákladově efektivní.

Opatření plánovaná v rámci možnosti „Povolit a podporovat plný přístup na trh s plyny z obnovitelných zdrojů a nízkouhlíkovými plyny“ jsou v souladu s úsilím Unie v boji proti změně klimatu a jsou nezbytná pro dosažení cílů Zelené dohody pro Evropu. Klíčovým přínosem je, že opatření sníží výrobní náklady výrobců plynů z obnovitelných zdrojů a nízkouhlíkových plynů, zvýší hospodářskou soutěž, likviditu a obchod s plyny z obnovitelných zdrojů a zároveň podpoří snížení emisí skleníkových plynů. Prospěch z toho budou mít i spotřebitelé a daňoví poplatníci, neboť by mohlo dojít ke snížení podpory. Omezí se rovněž rizika pro energetickou bezpečnost a ušetří se čas a zdroje, sníží nejistota, zlepší účinnost mimořádných opatření a posílí bezpečnostní požadavky na plynárenské společnosti.

Problémová oblast III: Plánování sítě

Problémová oblast III zvažuje možnosti týkající se integrovaného plánování sítě. Upřednostňovanou možností pro problémovou oblast III je možnost č. 2 „Plánování na úrovni jednotlivých členských států založené na evropských scénářích“. Tato možnost umožňuje plánování na úrovni jednotlivých členských států, ale vyžaduje, aby toto plánování bylo založeno na společných scénářích pro plyn a elektřinu, bylo sladěno s desetiletým plánem rozvoje sítě a souviselo s příslušným vnitrostátním plánem v oblasti energetiky a klimatu. Možnost se vztahuje na všechny příslušné subjekty (provozovatele distribučních soustav) a umožňuje určit plynovody, u nichž lze provést změnu využití z metanu na H2 s takovou mírou podrobnosti, jíž by nebylo možné na evropské úrovni snadno dosáhnout.

Klíčovým přínosem toho, že bude zavedeno plánování na úrovni jednotlivých členských států založené na evropských scénářích, je odstranění rizika, že provozovatelé přenosových soustav elektřiny a přepravních soustav plynu budou plánovat vývoj svých soustav na základě neslučitelných předpokladů. Umožní to integraci odvětví a koncepční plán soustavy a zároveň zachová výhody podrobnějších odvětvových plánů rozvoje sítí. Je tím zajištěna společná vize různých zúčastněných stran, z níž vyplývá, že plánování sítí zohledňuje strategie dekarbonizace na vnitrostátní úrovni i na úrovni EU, čímž se snižuje riziko potenciálního ustrnutí nebo uvíznutí aktiv.

Problémová oblast IV: Nízká úroveň zapojení zákazníků a jejich ochrany na maloobchodním trhu s ekologickým plynem

Problémová oblast IV zahrnuje možnosti, které předpokládají neregulační přístup ve vztahu k hospodářské soutěži a zapojení spotřebitelů, nebo místo toho vyžadují řešení příčin problémů prostřednictvím nových právních předpisů, jež většinou reflektují to, co již bylo zavedeno v odvětví elektřiny. Z analýzy vyplynula upřednostňovaná možnost č. 2 „Flexibilní právní předpisy“, která reflektuje ochranu spotřebitele na trhu s elektřinou a také ustanovení o zmocnění. Tato možnost je zřejmě nejúčinnější, nejefektivnější a v souladu s ostatními problémovými oblastmi.

Jejím klíčovým přínosem je, že nabídne významný potenciál úspor, pomůže novým dodavatelům a poskytovatelům služeb vstoupit na trh, vyvíjet inovativní produkty, což povede ke zvýšení hospodářské soutěže, zapojení spotřebitelů a ekonomickému prospěchu. Měla by též umožnit větší společenské přijetí ze strany občanů a komunit, mobilizovat soukromý kapitál a usnadnit zavádění plynů z obnovitelných zdrojů a nízkouhlíkových plynů. Snížení rizika nadměrných investic bude mít pozitivní dopad na životní prostředí.

•Účelnost právních předpisů a zjednodušení

Návrhy na změnu stávajících právních předpisů jsou koncipovány v souladu s nákladově nejefektivnějšími možnostmi politiky, které byly přezkoumány v posouzení dopadů. U některých upřednostňovaných možností se očekává zvýšení administrativních nákladů, jakož i nákladů na provádění a prosazování pro regulační subjekty a organizátory trhu. Z navrhovaných opatření by mohly vyplývat například vyšší administrativní výměny mezi vnitrostátními regulačními orgány a přepravci zemního plynu, zvýšené koordinační úsilí mezi provozovateli distribučních soustav a provozovateli přepravních soustav a další regulační a prováděcí úsilí pro členské státy a vnitrostátní orgány. Od pozměněného rámce se však očekávají i nižší a účinnější regulační náklady.

Posouzení dopadů dále ukazuje, že navrhovaná opatření nabízejí nákladově nejefektivnější regulační možnosti k dosažení zastřešujícího cíle iniciativy, totiž stanovení pravidel pro přepravu, distribuci, dodávky a skladování metanu a vodíkových plynů, která mohou podpořit dekarbonizaci energetického systému a zároveň zajistit bezpečnou a cenově dostupnou energii.

Krátkodobé regulační náklady spojené s některými upřednostňovanými opatřeními musí být posuzovány s ohledem na náklady a úsilí, které by v dlouhodobém horizontu vyžadovala pozdní integrace a dekarbonizace energetického systému. Přínosy, které by tyto možnosti měly mít, pokud jde o podporu obnovitelných zdrojů, integraci energetického systému, ochranu spotřebitelů a energetickou bezpečnost, velkou měrou převáží nad bezprostředními administrativními náklady a náklady na provádění.

Návrh dále přispívá ke zjednodušení stávajícího regulačního rámce tím, že harmonizuje ustanovení o plynárenské infrastruktuře a trhu s novou regulační strukturou koncipovanou v balíčku opatření týkajících se čisté energie pro odvětví elektřiny. Očekává se, že větší sladění mezi odvětvími bude přínosem pro řadu oblastí regulace, zejména pro posílení postavení spotřebitelů a jejich ochranu, správu a regulační dohled. Podobné přínosy se rovněž očekávají od brzkého zavedení regulačního rámce pro vodíkové infrastruktury a trhy. Ačkoli tato pravidla pravděpodobně zvýší bezprostřední administrativní náklady a regulační zátěž pro vnitrostátní orgány a tržní subjekty, očekává se, že včasná harmonizace regulačních zásad pro vodík výrazně sníží budoucí náklady na dodržování předpisů a zabrání riziku velkých rozdílů v regulaci a nákladů na provádění.

•Základní práva

Ochrana hodnot EU a základních práv občanů i jejich bezpečnosti má při rozvoji zeleného a digitálního energetického prostředí prvořadý význam. Navrhovaná politická opatření v oblasti správy údajů byla vypracována s ohledem na tuto skutečnost s cílem zajistit široký přístup k digitálním technologiím a službám založeným na datech a jejich využívání a zároveň zaručit vysokou úroveň práva na soukromí a ochranu osobních údajů, jak je zakotveno v článcích 7 a 8 Listiny základních práv EU a v obecném nařízení o ochraně údajů.

4.ROZPOČTOVÉ DŮSLEDKY

Rozpočtový dopad na rozpočet EU v souvislosti s návrhem v rámci tohoto balíčku se týká lidských zdrojů Agentury pro spolupráci energetických regulačních orgánů (ACER) a Generálního ředitelství Evropské komise pro energetiku (GŘ pro energetiku), které jsou popsány v legislativním finančním výkazu připojeném k návrhu Komise na přepracování [nařízení o plynu]. Nové úkoly, které má plnit agentura ACER, zejména pokud jde o pravidla usnadňující rozvoj konkurenceschopného odvětví vodíku, ale také rostoucí složitost trhů s plynem v důsledku rostoucího podílu jiných plynů než zemního plynu, si žádají, aby od roku 2023 v agentuře ACER postupně vzniklo dalších 21 plných pracovních úvazků. O dalších 5 plných pracovních úvazků je též třeba posílit GŘ pro energetiku za účelem provádění navrhovaných nových pravidel pro nové a rostoucí odvětví, pro začlenění nových druhů plynů do trhu s plynem a do plynárenské infrastruktury, jakož i za účelem prosazování posílených ustanovení o ochraně spotřebitele.

5.OSTATNÍ PRVKY

•Plány provádění a způsoby sledování, hodnocení a podávání zpráv

Sledování pokroku bude sestávat z dvoustupňového přístupu v podobě výročních zpráv agentury ACER a hodnocení Komise.

Pověření agentury ACER každoročně sledovat a informovat o výkonnosti trhu v její každoročně předkládané zprávě o sledování trhu (povinnost stanovená v nařízení (ES) č. 715/2009) bude zachováno, přičemž jeho oblast působnosti bude rozšířena na vodík. Do jednoho roku od přijetí návrhů vyzve Komise agenturu ACER, aby přezkoumala a aktualizovala své stávající ukazatele pro sledování (za účasti dotčených zúčastněných stran), aby byla zajištěna jejich trvalá relevance pro sledování pokroku při plnění cílů, na nichž jsou tyto návrhy založeny. Agentura ACER bude i nadále spoléhat na již zavedené zdroje údajů, které byly využívány pro přípravu zprávy o sledování trhu, a doplní je o příslušné údaje o vodíku.

Každoročně předkládané zprávy agentury ACER nahradí povinnosti Komise v oblasti podávání zpráv, které pro ni dosud existují podle směrnice o plynu. Podrobné návrhy zajistí, aby sledování prováděné agenturou ACER doplňovalo jiné monitorovací činnosti (zejména sledování v rámci správy energetické unie a opatření v oblasti klimatu), aby nedocházelo k případnému překrývání.

Komise provede plnohodnotné hodnocení dopadu navrhovaných iniciativ, včetně účinnosti, efektivnosti, pokračující soudržnosti a relevance návrhů, ve stanovené lhůtě (orientačně: pět let) po vstupu přijatých opatření v platnost. Do 31. prosince 2030 Komise směrnici přezkoumá a předloží zprávu Evropskému parlamentu a Radě.

•Informativní dokumenty (u směrnic)

V návaznosti na rozsudek Evropského soudního dvora ve věci Komise v. Belgie (věc C-543/17) musí členské státy připojovat svá oznámení o vnitrostátních prováděcích opatřeních s dostatečně jasnými a přesnými informacemi a uvést, která ustanovení vnitrostátního práva provádějí která ustanovení směrnice. To musí být stanoveno pro každou povinnost, nikoli pouze na „úrovni článků“. Pokud by členské státy tuto povinnost splnily, nemusely by v zásadě Komisi zasílat informativní dokumenty o provedení směrnice.

Nařízení se provede přímo a jednotně v členských státech, a nebude tedy vyžadovat informativní dokument.

•Podrobné vysvětlení konkrétních ustanovení návrhu

Navrhovaná revidovaná směrnice se skládá z deseti kapitol, které obsahují 91 článků.

Kapitola 1 – Předmět, oblast působnosti a definice

Tato kapitola stanoví předmět a oblast působnosti pravidel pro přepravu, distribuci, dodávky a skladování plynů prostřednictvím soustavy zemního plynu, jakož i pravidla pro přepravu, dodávky a skladování vodíku pomocí vodíkové soustavy. Definuje také hlavní termíny používané v navrhované směrnici.

Kapitola 2 – Obecná pravidla organizace trhů

Tato kapitola stanoví pravidla pro zajištění konkurenčních, na spotřebitele zaměřených, pružných a nediskriminačních trhů s plynem. Obsahuje ustanovení, jimiž se upravuje přístup na trh a jakými je například svobodná volba dodavatele, tržní ceny dodávek, povinnosti veřejné služby, udržitelnost, certifikace plynů z obnovitelných zdrojů a nízkouhlíkových plynů, podpora regionální spolupráce a technická a procedurální pravidla.

Kapitola 3 – Posílení postavení spotřebitele, ochrana spotřebitele a maloobchodní trhy

Tato kapitola stanoví především soubor práv spotřebitelů. Rozpracovává základní smluvní práva, práva na změnu dodavatele a poplatky související s touto změnou, jakož i pravidla týkající se srovnávacích nástrojů, aktivních zákazníků a občanských energetických společenství. Obsahuje rovněž ustanovení o vyúčtování, inteligentním a běžném měření a správě údajů.

Obsahuje také ustanovení o jediném kontaktním místě, právu na mimosoudním řešení sporů, zranitelných zákaznících a maloobchodních trzích.

Kapitola 4 – Přístup třetích stran k infrastruktuře

Tato kapitola je rozdělena do tří oddílů a týká se: přístupu k infrastruktuře pro zemní plyn, přístupu k infrastruktuře pro vodík a odmítnutí přístupu a připojení.

Kapitola 5 – Pravidla vztahující se na provozovatele přepravních soustav, skladovacích zařízení a soustav zemního plynu

Tato kapitola se zabývá úkoly provozovatelů přepravních soustav, skladovacích zařízení a zařízení LNG, důvěrnosti a pravomocemi přijímat rozhodnutí.

Kapitola 6 – Provozovatelé distribuční soustavy zemního plynu

Tato kapitola stanoví určení provozovatelů distribučních soustav, jejich úkoly, pravomoci přijímat rozhodnutí ohledně připojení nových zařízení na výrobu plynů z obnovitelných zdrojů a nízkouhlíkových plynů k distribuční soustavě, oddělení provozovatelů distribuční soustavy, povinnosti provozovatelů distribuční soustavy zachovávat důvěrnost, obsahuje ustanovení o uzavřených distribučních soustavách a o provozovateli kombinované soustavy.

Kapitola 7 – Pravidla pro vodíkové sítě

Tato kapitola stanoví zejména úkoly provozovatelů vodíkových sítí, provozovatelů skladovacích zařízení a terminálů, obsahuje ustanovení o stávajících vodíkových sítích, o zeměpisně vymezených vodíkových sítích, o propojovacích vedeních se třetími zeměmi a o důvěrnosti z hlediska provozovatelů.

Kapitola 8 – Plánování integrované sítě

Tato kapitola se zabývá rozvojem sítě a pravomocí k přijímání investičních rozhodnutí, podáváním zpráv o rozvoji vodíkových sítí a financováním přeshraniční vodíkové infrastruktury.

Kapitola 9 – Oddělení provozovatelů přepravních soustav

Tato kapitola je rozdělena do šesti oddílů a týká se těchto aspektů: oddělení vlastnictví, nezávislí provozovatelé soustav, nezávislí provozovatelé přepravní soustavy, oddělení provozovatelů vodíkových sítí, určení a certifikace provozovatelů plynárenských a vodíkových soustav a oddělení účetnictví a jeho transparentnost.

Kapitola 10 – Regulační orgány

Tato kapitola se zaměřuje na určení regulačních orgánů a jejich nezávislost, na obecné cíle regulačního orgánu, na jejich povinnosti a pravomoci, na regulační režim pro přeshraniční otázky, na dodržování kodexů sítě a pokynů a na vedení záznamů.

Kapitola 11 - Závěrečná ustanovení

Poslední kapitola se zaměřuje na závěrečná ustanovení a obsahuje články týkající se zejména ochranných opatření, rovných podmínek, technických dohod, výjimek, zmocnění, výkonu přenesené pravomoci, postupu projednávání ve výborech, podávání zpráv, zrušovacích ustanovení, provedení, vstupu v platnost a určení.

Příloha 1 se týká minimálních požadavků na vyúčtování a informace o vyúčtování.

Příloha 2 se zabývá inteligentními měřicími systémy pro zemní plyn.

Příloha 3 obsahuje srovnávací tabulku.

Navrhované revidované nařízení se skládá z osmi kapitol, které obsahují 69 článků.

Kapitola I – Předmět, oblast působnosti a definice

Tato kapitola stanoví předmět a oblast působnosti pravidel týkajících se cílů energetické unie, rámce pro klima a energetiku, jakož i spotřebitelů. Definuje také hlavní termíny používané v navrhované směrnici.

Kapitola 2 – Obecná pravidla pro organizaci trhů a přístup k infrastruktuře

Tato kapitola stanoví obecné zásady, jakož i oddělení regulovaných bází aktiv, služby pro přístup třetích stran, posouzení trhu s plyny z obnovitelných zdrojů a nízkouhlíkových plynů, zásady mechanismů přidělování kapacity a postupů pro řízení překročení kapacity, obchodování s právy na kapacitu, pravidla vyrovnávání a vyrovnávací poplatky, ustanovení o certifikaci a o spolupráci provozovatelů přepravních soustav.

Kapitola 3 – Přístup k síti

Tato kapitola se týká sazeb za přístup k sítím a slev.

Kapitola 4 – Provoz přepravních soustav, skladovacích zařízení, zařízení LNG a vodíkových terminálů

Tato kapitola obsahuje ustanovení o pevné kapacitě pro plyny z obnovitelných zdrojů a nízkouhlíkové plyny, o přeshraniční koordinaci, pokud jde o kvalitu plynu, o příměsích vodíku, o Evropské síti provozovatelů plynárenských přepravních soustav, o sledování prováděném ACER, o regulačních orgánech, o konzultacích, o nákladech, o regionální spolupráci, o desetiletých plánech rozvoje sítě, o požadavcích na transparentnost a o vedení záznamů.

Kapitola 5 – Provoz distribuční soustavy

Tato kapitola stanoví pravidla pro pevnou kapacitu pro plyny z obnovitelných zdrojů a nízkouhlíkové plyny, ustanovení o spolupráci mezi provozovateli distribučních soustav a provozovateli přepravních soustav, požadavky na transparentnost a ustanovení o Evropském subjektu pro provozovatele distribučních soustav. Součástí kapitoly jsou příslušné postupy a úkoly.

Kapitola 6 – Přístup k vodíkovým sítím

Tato kapitola se zaměřuje na přeshraniční koordinaci, pokud jde o kvalitu vodíku, Evropskou síť provozovatelů vodíkových sítí, její úkoly, desetiletý plán rozvoje vodíkové sítě, náklady a konzultace, sledování prováděné agenturou ACER, regionální spolupráci a požadavky na transparentnost.

Kapitola 7 – Kodexy sítě a rámcové pokyny

Tato kapitola obsahuje ustanovení pro přijímání kodexů sítě a pokynů, zavedení kodexů sítě, změny kodexů sítě a rámcových pokynů, právo členských států na stanovení podrobnějších opatření, poskytování informací a důvěrnost údajů a sankce. Všechna tři pravidla jsou přizpůsobena vodíku.

Kapitola 8 - Závěrečná ustanovení

Tato kapitola se zaměřuje na závěrečná ustanovení a obsahuje články zejména o nové plynárenské a vodíkové infrastruktuře, projednávání ve výboru, výjimkách, výkonu přenesené pravomoci, změnách nařízení, kterým se rozšiřuje nařízení o bezpečnosti dodávek plynu na plyny z obnovitelných zdrojů a nízkouhlíkové plyny, a o zahrnutí opatření týkajících se kybernetické bezpečnosti, solidarity a skladování, dále články o zrušení a vstupu v platnost.

Příloha 1 obsahuje pokyny.

Příloha 2 obsahuje srovnávací tabulku.

🡻 2009/73/ES (přizpůsobený)

⇨ nový

2021/0425 (COD)

Návrh

SMĚRNICE EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY

o společných pravidlech pro vnitřní trh s plyny z obnovitelných zdrojů, se zemním plynem a s vodíkem (přepracované znění)

EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství, ⌦ o fungování Evropské unie ⌫ , a zejména na čl. 47 odst. 2 a články 55 a 95 ⌦ čl. 194 odst. 2 ⌫ této smlouvy,

s ohledem na návrh Evropské komise,

po postoupení návrhu legislativního aktu vnitrostátním parlamentům,

s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru 2 ,

s ohledem na stanovisko Výboru regionů 3 ,

v souladu s řádným legislativním postupem,

vzhledem k těmto důvodům:

⇩ nový

(1)Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/73/ES 4 byla několikrát podstatně změněna 5 . Vzhledem k tomu, že je třeba provést další změny, měla by být uvedená směrnice v zájmu jasnosti přepracována.

🡻 2009/72/ES 1. bod odůvodnění (přizpůsobený)

(2)Účelem vnitřního trhu se zemním plynem, který je ve Společenství ⌦ v Unii ⌫ postupně zaváděn od roku 1999, je poskytnout skutečnou možnost výběru všem spotřebitelům v Evropské unii, ať již občanům nebo podnikům, dále nové obchodní příležitosti a intenzivnější přeshraniční obchod, aby se dosáhlo větší efektivity, konkurenceschopných cen a vyšších standardů služeb a aby se přispělo k bezpečnosti dodávek a k udržitelnosti.

🡻 2009/73/ES 2. bod odůvodnění (přizpůsobený)

(3)Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/55/ES ze dne 26. června 2003 o společných pravidlech pro vnitřní trh se zemním plynem 6 ⌦ a směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/73/ES ⌫ významně přispěly přispěla k vytvoření tohoto vnitřního trhu se zemním plynem.

⇩ nový

(4)Dne 30. listopadu 2016 Komise navrhla v rámci balíčku opatření „Čistá energie pro všechny Evropany“ nařízení (EU) 2019/943 7 a směrnici (EU) 2019/944 8 , jimiž dále rozvinula vnitřní trh s elektřinou, který je zaměřený na občany a přispívá k cílům Unie v oblasti přechodu na systém čisté energie a snižování emisí skleníkových plynů. Vnitřní trh se zemním plynem by měl být založen na stejných zásadách, především by měl zajišťovat rovnocennou úroveň ochrany spotřebitele.

(5)Unie si stanovila cíle pro snížení emisí skleníkových plynů. K jejich dosažení pak přijala soubor iniciativ, mezi něž patří nařízení (EU) 2018/1999 a nařízení (EU) 2021/1119 a také strategie pro integraci energetického systému a vodíková strategie, které Komise zveřejnila v červenci 2020 a v nichž stanovila, jakým způsobem bude probíhat modernizace energetických trhů, včetně dekarbonizace trhů s plynem. Předkládaná směrnice by měla přispět k dosažení uvedených cílů, k zajištění bezpečnosti dodávek a k vytvoření řádně fungujícího vnitřního trhu s plyny, včetně vodíku.

(6)Předkládaná směrnice má usnadnit pronikání plynů z obnovitelných zdrojů a nízkouhlíkových plynů do energetického systému, a tak vytvořit podmínky pro přechod od fosilního plynu a umožnit, aby nové plyny výrazně přispěly k dosažení cílů EU v oblasti klimatu do roku 2030 a klimatické neutrality do roku 2050. Směrnice má rovněž vytvořit regulační rámec, který všem účastníkům trhu poskytne možnost i motivaci zohledňovat při plánování svých činností přechodnou úlohu fosilního plynu, aby se zabránilo ustrnutí na současném stavu a aby se zajistilo postupné a včasné ukončení využívání fosilního plynu, zejména ve všech příslušných průmyslových odvětvích a pro účely vytápění.

(7)Ve vodíkové strategii EU se uznává, že členské státy EU mají různý potenciál pro výrobu vodíku z obnovitelných zdrojů, a proto otevřený a konkurenceschopný trh EU, na němž přeshraniční obchod není omezován překážkami, přináší významné výhody z hlediska hospodářské soutěže, cenové dostupnosti a bezpečnosti dodávek. Strategie kromě toho zdůrazňuje, že přechod na likvidní trh, na němž by se s vodíkem obchodovalo jako s komoditou, by usnadnil vstup nových výrobců a byl by přínosný pro hlubší integraci s jinými nosiči energie. Přechod na takový trh by poskytoval účinné cenové signály pro investiční a provozní rozhodnutí. Pravidla stanovená v této směrnici by proto měla vést ke vzniku trhů s vodíkem, k obchodování s vodíkem jako komoditou a ke vzniku uzlů pro likvidní obchodování, přičemž by členské státy v tomto ohledu měly odstranit veškeré zbytečné překážky. Stávající pravidla, která byla vypracována pro trhy s plynem a elektřinou a která na nich umožnila efektivní komerční operace a obchodování, by se měla s uznáním přirozených rozdílů, v přiměřeném rozsahu a ve vhodném časovém rámci analogicky použít na trhy Unie s vodíkem.

(8)V souladu s vodíkovou strategií EU se očekává, že od roku 2030 se bude vodík z obnovitelných zdrojů rozsáhle využívat pro dekarbonizaci určitých odvětví, od letecké a lodní dopravy po průmyslová odvětví, v nichž je dekarbonizace obtížná. Pro všechny konečné zákazníky připojené k vodíkovým soustavám budou platit základní spotřebitelská práva, která se vztahují na konečné zákazníky připojené k soustavě zemního plynu, např. právo na změnu dodavatele a na přesné informace o vyúčtování. Pro zákazníky připojené k vodíkové síti, např. průmyslové zákazníky, budou platit stejná práva na ochranu spotřebitele jako pro odběratele zemního plynu. Ustanovení týkající se spotřebitelů, jejichž cílem je podpořit účast domácností na trhu, jako jsou ustanovení o nástrojích pro porovnávání cen, aktivních zákaznících a občanských energetických společenstvích, se však na vodíkovou soustavu nepoužijí.

(9)V souladu s vodíkovou strategií EU je prioritou EU rozvíjet vodík z obnovitelných zdrojů vyráběný zejména s využitím větrné a solární energie. Vodík z obnovitelných zdrojů představuje možnost, která se z dlouhodobého hlediska nejvíce slučuje s cílem klimatické neutrality EU, nulového znečištění a integrovaného energetického systému. Při transformaci energetiky však mohou zejména v krátkodobém a střednědobém horizontu sehrát svou úlohu nízkouhlíková paliva, např. nízkouhlíkový vodík, a umožnit rychlé snížení emisí ze stávajících paliv a podpořit zavádění obnovitelných paliv, např. vodíku z obnovitelných zdrojů. Aby se tato transformace podpořila, je nezbytné stanovit pro nízkouhlíkový vodík a syntetická plynná paliva prahovou hodnotu snižování emisí skleníkových plynů. Tato prahová hodnota by měla být přísnější pro vodík vyráběný v zařízeních, která budou uvedena do provozu od 1. ledna 2031, aby se zohlednil technologický vývoj a poskytla lepší stimulace pro dynamické snižování emisí skleníkových plynů z výroby vodíku. Ve strategii EU pro integraci energetického systému byla zdůrazněna potřeba zavést celounijní systém certifikace, který by se vztahoval i na nízkouhlíková paliva. Členské státy by je tak mohly porovnávat s jinými možnostmi dekarbonizace a uvažovat o nich jako o proveditelném řešení pro svůj energetický mix. Aby se zajistilo, že nízkouhlíková paliva budou mít ve srovnání s jinými obnovitelnými alternativami stejný dekarbonizační dopad, je důležité, aby byly certifikovány použitím podobného metodického přístupu založeného na posouzení celkových emisí skleníkových plynů a zohledňujícího celý jejich životní cyklus. Pak by bylo možné zavést komplexní celounijní systém certifikace, který by pokrýval celou skladbu zdrojů energie Unie. Vzhledem k tomu, že nízkouhlíková paliva a nízkouhlíkový vodík nejsou obnovitelnými palivy, jejich terminologie a certifikace nemohly být zahrnuty do návrhu revize směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/2001 9 . Jejich zahrnutí do této směrnice bude tato mezera zaplněna.

🡻 2009/73/ES 3. bod odůvodnění

(10)Svobody, které občanům Unie zaručuje Smlouva, mimo jiné, volný pohyb zboží, volný pohyb služeb a svobodu usazování, lze užívat jedině na zcela otevřeném trhu, který umožňuje spotřebitelům vybírat si své dodavatele a všem dodavatelům svobodně zásobovat své zákazníky.

🡻 2009/73/ES 4. bod odůvodnění

(4)V současnosti však ve Společenství existují překážky bránící prodeji zemního plynu za rovných podmínek a bez diskriminace či znevýhodnění. V žádném členském státě doposud neexistuje zejména nediskriminační přístup k síti ani stejně účinná úroveň regulačního dohledu.

🡻 2009/73/ES 5. bod odůvodnění

(5)Sdělení Komise ze dne 10. ledna 2007 s názvem „Energetická politika pro Evropu“ zdůraznilo význam dotvoření vnitřního trhu se zemním plynem a vytvoření rovných podmínek pro všechny plynárenské podniky se sídlem ve Společenství. Ze sdělení Komise ze dne 10. ledna 2007 s názvem „Perspektivy vnitřního trhu se zemním plynem a elektřinou“ a s názvem „Šetření podle článku 17 nařízení (ES) č. 1/2003 v odvětvích zemního plynu a elektřiny v Evropě (závěrečná zpráva)“ vyplynulo, že stávající předpisy a opatření neposkytují rámec potřebný k dosažení cíle dobře fungujícího vnitřního trhu.

🡻 2009/73/ES 48. bod odůvodnění (přizpůsobený)

⇨ nový

(11)Tato směrnice by měla zohledňovat především zájmy spotřebitelů a nejdůležitějším úkolem plynárenských podniků by mělo být zajištění kvality služeb. Stávající práva spotřebitelů ⇨ a práva na přístup k základním službám, včetně energie, stejně jako ochranu před energetickou chudobou podle sdělení o Evropském pilíři sociálních práv, ⇦ je třeba posílit a zaručit a měla by zahrnovat větší transparentnost. Ochrana spotřebitele by měla zajistit, aby z konkurenceschopného trhu ⌦ s plynem ⌫ měli prospěch všichni spotřebitelé v rámci celého Společenství ⌦ celé Unie ⌫ . Práva spotřebitelů by měly vymáhat členské státy nebo, pokud takto daný členský stát stanovil, jeho regulační orgány.

⇩ nový

(12)Evropský pilíř sociálních práv zařazuje energii mezi základní služby, k nimž by měl mít každý přístup, a vyzývá k přijetí podpůrných opatření pro ty, kdo to potřebují (zásada 20). Cíl OSN v oblasti udržitelného rozvoje číslo 7 rovněž vyzývá k zajištění přístupu k cenově dostupné, spolehlivé, udržitelné a moderní energii pro všechny.

🡻 2009/73/ES 47. bod odůvodnění (přizpůsobený)

(13)Požadavky na veřejnou službu a společné minimální standardy, které z nich vyplývají, je třeba dále posílit, aby se zajistilo, že hospodářská soutěž bude přinášet prospěch a spravedlivé ceny všem spotřebitelům, obzvláště zranitelným zákazníkům. Požadavky na veřejnou službu by měly být definovány na vnitrostátní úrovni s přihlédnutím k vnitrostátní situaci; členské státy by však měly dodržovat právní předpisy Společenství ⌦ Unie ⌫ . Občané Evropské unie a, pokud to členské státy pokládají za vhodné, malé podniky by měly mít možnost využívat záruk souvisejících s veřejnými službami, a to především pokud jde o bezpečnost dodávek a přiměřené sazby.

⇩ nový

(14)V zájmu dosažení cílů obecného hospodářského zájmu by členské státy měly mít při ukládání povinností veřejné služby plynárenským podnikům širokou rozhodovací pravomoc. Povinnosti veřejné služby ve formě stanovování cen za dodávky zemního plynu však svojí podstatou představují narušující opatření, které často vede ke kumulaci nedostatku příjmů z tarifů (tarifních deficitů), omezení možností volby pro spotřebitele, slabší motivaci k úsporám energie a investicím do energetické účinnosti, nižší úrovni poskytovaných služeb, nižší míře zapojení a spokojenosti spotřebitelů, omezení hospodářské soutěže a menší nabídce inovačních produktů a služeb na trhu. Proto by členské státy měly k zajištění cenové dostupnosti dodávek zemního plynu pro své občany používat jiné politické nástroje, zejména cílená opatření sociální politiky. Veřejné zásahy do stanovování cen za dodávky zemního plynu by měly být prováděny pouze ve formě povinnosti veřejné služby a měly by podléhat zvláštním podmínkám. Plně liberalizovaný a dobře fungující maloobchodní trh se zemním plynem by stimuloval cenovou i necenovou soutěž mezi stávajícími dodavateli a motivoval nové účastníky ke vstupu na trh, což by spotřebitelům poskytlo větší možnost volby a zvýšilo jejich spokojenost.

(15)Povinnosti veřejné služby ve formě stanovení cen za dodávky zemního plynu by měly být využívány za jasně vymezených okolností a s jasně vymezeným okruhem těch, kdo mají z tohoto stanovení cen prospěch, aniž by byla omezena zásada otevřených trhů, a měly by být časově omezené. V zájmu zmírnění rušivých účinků povinností veřejné služby při stanovování cen za dodávky zemního plynu by členské státy, jež tyto zásahy uplatňují, měly zavést dodatečná opatření včetně opatření zamezujících narušení procesu stanovování velkoobchodních tržních cen. Členské státy by měly zajistit, aby všichni ti, kdo mají z regulovaných cen prospěch, měli v případě, že se tak rozhodnou, možnost plně využívat nabídek, které jsou k dispozici na konkurenčním trhu. Proto by měli být přímo a pravidelně informováni o nabídkách a úsporách, které jsou na konkurenčním trhu k dispozici, a měla by jim být poskytnuta pomoc, pokud se budou chtít zapojit do využívání tržních nabídek a mít z nich prospěch.

(16)Veřejné zásahy do stanovování cen za dodávky zemního plynu nesmějí vést k přímým křížovým dotacím mezi různými kategoriemi zákazníků. V souladu s touto zásadou nesmí být v rámci cenových systémů výslovně stanoveno, že některé kategorie zákazníků ponesou náklady spojené s cenovými zásahy, jež se dotýkají jiných kategorií zákazníků.

🡻 2009/73/ES 49. bod odůvodnění (přizpůsobený)

⇨ nový

(17)Je třeba, aby spotřebitelé měli k dispozici jasné a srozumitelné informace o svých právech ve vztahu k odvětví energetiky. Komise by po konzultaci s příslušnými zúčastněnými stranami včetně členských států, národními regulačními orgány, spotřebitelskými organizacemi a plynárenskými podniky měla vypracovat ⌦ vypracovala ⌫ přístupný a pro uživatele srozumitelný kontrolní seznam spotřebitele energie, který by spotřebitelům poskytoval praktické informace týkající se jejich práv. Kontrolní seznam spotřebitele energie by měli obdržet všichni spotřebitelé a měl by být ⇨ průběžně aktualizovaný a ⇦ veřejně přístupný.

⇩ nový

(18)Členské státy by měly zohlednit skutečnost, že podmínkou úspěšné transformace je zvýšení investic do vzdělávání a do rozvoje dovedností pracovníků v plynárenském odvětví, a to i v oblasti rozvoje infrastruktury. Taková zmínka by byla v souladu s návrhem revize EED (2021/0203 (COD)).

(19)Pravidla trhu by měla chránit zákazníky a posílit jejich postavení, aby si mohli zvolit nízkouhlíková řešení, a tak plně začlenit nové plyny z obnovitelných zdrojů a nízkouhlíkové plyny do transformace energetiky.

(20)Zemní plyn stále hraje v dodávkách energie klíčovou roli, protože spotřeba energie ze zemního plynu je v domácnostech stále vyšší než spotřeba elektřiny. Ačkoli je elektrifikace klíčovým prvkem ekologické transformace, v budoucnu bude spotřeba zemního plynu v domácnostech stále existovat, s vyššími objemy plynu z obnovitelných zdrojů.

(21)Vzhledem k tomu, že plynárenské odvětví, včetně maloobchodního trhu se zemním plynem, nebylo součástí balíčku Čistá energie pro všechny Evropany, nebyla související ustanovení o zapojení a ochraně spotřebitelů přizpůsobena potřebám transformace energetiky, takže odpovídají situaci před více než deseti lety, kdy byl třetí energetický balíček přijat.

(22)Trh se zemním plynem vykazuje nízkou spokojenost a zapojení zákazníků stejně jako pomalé zavádění nových plynů z obnovitelných zdrojů a nízkouhlíkových plynů, což vše je odrazem omezené hospodářské soutěže v mnoha členských státech. Na rozdíl od klesajících cen na velkoobchodních trzích ceny zemního plynu pro zákazníky v domácnostech v posledním desetiletí rostly, což vedlo k tomu, že spotřebitelé v domácnostech platí za svou spotřebu zemního plynu dvakrát nebo třikrát více než průmysloví odběratelé.

(23)Stejně jako v odvětví elektřiny jsou flexibilita trhu a odpovídající právní rámec Unie v oblasti práv spotřebitelů v odvětví zemního plynu nezbytné pro zajištění toho, aby se spotřebitelé mohli podílet na transformaci energetiky a mít prospěch z dostupných cen, dobrých standardů služeb a efektivního výběru nabídek odrážejících technologický vývoj.

(24)Přechod od fosilního plynu k obnovitelným alternativám se stane skutečností, pokud se energie z obnovitelných zdrojů stane pro spotřebitele atraktivní a nediskriminační volbou založenou na skutečně transparentních informacích a pokud budou náklady na transformaci spravedlivě rozděleny mezi různé skupiny spotřebitelů a účastníků trhu.

(25)Aby se vyřešily stávající mezery na maloobchodním trhu s plynem, je nezbytné řešit stávající překážky hospodářské soutěže a technické překážky, které brání vzniku nových služeb, lepší úrovni služeb a snížení spotřebitelských cen, a zároveň zajistit ochranu energeticky chudých a zranitelných spotřebitelů.

(26)V zájmu zajištění vysoké úrovně ochrany spotřebitelů a posílení jejich postavení ve všech odvětvích energetiky by měl legislativní rámec v právních předpisech týkajících se trhu s dekarbonizovaným plynem odrážet ochranu zákazníků na trhu s elektřinou a případně ustanovení o posílení jejich postavení.

(27)Aby byl tento analogický přístup soudržný a účinný, měl by zahrnovat veškerá ustanovení o ochraně spotřebitelů a posílení jejich postavení, kdykoli je to proveditelné a přizpůsobitelné trhu s plynem. Mělo by se jednat o základní smluvní práva, pravidla pro informace o vyúčtování, změnu dodavatele energie, dostupnost spolehlivých srovnávacích nástrojů, ochranu zranitelných spotřebitelů a spotřebitelů trpících energetickou chudobou, zajištění odpovídající ochrany údajů pro inteligentní měřiče a správu údajů a účinná pravidla pro alternativní řešení sporů.

(28)Při zajišťování soudržnosti ustanovení napříč odvětvími by mělo být zajištěno i to, aby zátěž pro vnitrostátní správní orgány a podniky byla omezená a přiměřená, a to i na základě zkušeností s balíčkem Čistá energie pro všechny Evropany.

(29)Očekává se, že modernizace plynárenského odvětví povede k významným hospodářským přínosům jak z hlediska zlepšení hospodářské soutěže na maloobchodním trhu, tak z hlediska sociálních a distribučních přínosů a posílení postavení zákazníků, včetně posílených smluvních práv a lépe dostupných informací o spotřebě a zdrojích energie, což povede k přijímání ekologičtějších rozhodnutí. K zavádění plynu z obnovitelných zdrojů by měla přispívat i zainteresovaná energetická společenství.

(30)Změna dodavatele je důležitým ukazatelem zapojení spotřebitelů a důležitým nástrojem na podporu hospodářské soutěže na trhu se zemním plynem i na trhu s vodíkem. Míra změny dodavatele zůstává v jednotlivých členských státech nejednotná a spotřebitele od změny dodavatele odrazují výstupní poplatky a poplatky za ukončení smlouvy. Přestože zrušení těchto poplatků by mohlo omezit možnosti volby spotřebitelů, protože by vedlo k zániku produktů založených na odměňování věrnosti spotřebitelů, větší omezení těchto poplatků by bylo pro spotřebitele přínosné a posílilo by jejich zapojení i hospodářskou soutěž na trhu.

(31)Je pravděpodobné, že rychlejší proces změny dodavatele může zákazníky motivovat k hledání výhodnějších smluv o energii a ke změnám dodavatele. Díky zvýšenému využívání informačních technologií by do roku 2026 mělo být v jakýkoli pracovní den možné dokončit technický proces registrace nového dodavatele v bodě měření u organizátora trhu během 24 hodin. Zajištění toho, aby k tomuto datu bylo možné provést technický proces změny dodavatele do 24 hodin, by zkrátilo dobu nezbytnou ke změně dodavatele na minimum, což by přispělo k většímu zapojení spotřebitelů a k posílení hospodářské soutěže na maloobchodním trhu.

(32)Spotřebitelům brání několik faktorů v přístupu k různým dostupným zdrojům informací o trhu, v porozumění těmto zdrojům informací a v jejich využívání. V maximální proveditelné míře by proto měla být zlepšena porovnatelnost nabídek a měly by být minimalizovány překážky bránící změně dodavatele, aniž by spotřebitelé byli nepřiměřeně omezeni v možnosti výběru.

(33)Účinným prostředkem, pomocí něhož mohou menší zákazníci posuzovat kvality různých nabídek na trhu s energií, jsou nezávislé srovnávací nástroje, včetně internetových stránek. Jejich cílem by mělo být zahrnutí co nejširší škály dostupných nabídek a co možná nejúplnější pokrytí trhu, aby zákazníci získali reprezentativní přehled. Je nezbytné, aby menší zákazníci měli přístup alespoň k jednomu srovnávacímu nástroji a aby informace poskytované prostřednictvím těchto nástrojů byly důvěryhodné, nestranné a transparentní. Za tímto účelem by členské státy mohly poskytnout srovnávací nástroj provozovaný vnitrostátním orgánem nebo soukromou společností.

(34)Koneční zákazníci by měli mít rovněž možnost spotřebovávat, skladovat a prodávat plyn, který sami vyrobili z obnovitelných zdrojů, a stát se účastníky na všech trzích se zemním plynem poskytováním dodatečných služeb pro soustavu, například ukládáním energie. Členské státy by měly mít možnost stanovit ve svém vnitrostátním právu odlišná regulační ustanovení ohledně daní a odvodů pro individuální a společně jednající aktivní zákazníky.

(35)S ohledem na úlohu, kterou mohou hrát při dekarbonizaci energetického systému, by některé kategorie občanských energetických iniciativ měly být na trhu se zemním plynem na úrovni Unie uznány jako „občanská energetická společenství“. Tato společenství by měla usnadnit využívání plynů z obnovitelných zdrojů v soustavě zemního plynu. Aby pro ně byl zajištěn podpůrný rámec, měla by být přijata ustanovení o spravedlivém zacházení, rovných podmínkách a dobře vymezený seznam práv a povinností, který bude obecně odrážet strukturu členství, požadavky na řízení a účel občanských energetických společenství podle směrnice (EU) 2019/944.

(36)Ustanovení o občanských energetických společenstvích nebrání existenci jiných občanských iniciativ, jako jsou například společenství pro obnovitelné zdroje podle směrnice (EU) 2018/2001 nebo iniciativy vyplývající ze soukromoprávních smluv. Členství v občanských energetických společenstvích by mělo být otevřeno všem kategoriím subjektů. Rozhodovací pravomoci v občanském energetickém společenství by však měly být omezeny na ty členy či podílníky, kteří nejsou zapojeni do komerční činnosti velkého rozsahu a pro něž odvětví energetiky nepředstavuje primární oblast ekonomické činnosti. To znamená, že občanská energetická společenství a jednotliví členové nebo podílníci musí být finančně a ekonomicky nezávislí na subjektech zapojených do těchto činností, aniž by byla dotčena možnost, aby občanská energetická společenství delegovala správu zařízení potřebných pro jejich činnosti, včetně instalace, provozu, zpracování údajů a údržby.

(37)Vyúčtování a informace o vyúčtování jsou důležitým prostředkem k informování konečných zákazníků a posílení jejich postavení. Účty za energii zůstávají nejčastějším problémem spotřebitelů a zdrojem stížností spotřebitelů, což je faktor, který přispívá k trvale nízké míře spokojenosti spotřebitelů a jejich nízkému zapojení v odvětví zemního plynu. Ustanovení týkající se informací o vyúčtování v plynárenském odvětví rovněž zaostávají za právy přiznanými spotřebitelům v odvětví elektřiny. Je proto nezbytné tato ustanovení sladit a stanovit minimální požadavky na vyúčtování a informace o vyúčtování v odvětví plynu, aby spotřebitelé měli přístup k transparentním a snadno srozumitelným informacím. Vyúčtování by mělo konečným spotřebitelům poskytovat informace o jejich spotřebě a nákladech, a usnadnit tak srovnávání nabídek a změnu dodavatele, a také informace o právech spotřebitelů (např. o alternativním řešení sporů). Kromě toho by účty měly být nástrojem k aktivnímu zapojení spotřebitelů na trhu, aby spotřebitelé mohli řídit své spotřební návyky a přijímat ekologičtější rozhodnutí.

(38)Pravidelné poskytování přesných informací o vyúčtování na základě skutečné spotřeby plynu usnadněné inteligentním měřením zákazníkům významným způsobem pomáhá kontrolovat spotřebu plynu a související náklady. Zákazníci, a to zejména zákazníci v domácnostech by nicméně měli mít přístup k flexibilním ujednáním pro účely vlastní platby.

🡻 2009/73/ES 47. bod odůvodnění (přizpůsobený)

⇨ nový

(39)Klíčovým aspektem při poskytování dodávek spotřebitelům je přístup k objektivním a transparentním údajům o spotřebě. Proto by spotřebitelé měli mít přístup ke svým údajům o spotřebě, souvisejícím cenám a nákladům na služby, aby si mohli vyžádat od konkurence předložení nabídky na základě těchto údajů ⌦ informací ⌫. Spotřebitelé by rovněž měli mít právo být řádně informováni o své spotřebě energie. Zálohy by ⇨ pro uživatele neměly představovat nepřiměřené znevýhodnění ⇦ měly vycházet z pravděpodobné spotřeby zemního plynu a různé platební systémy by neměly být diskriminační. Informace o nákladech na energii, jež budou zákazníkům poskytovány v dostatečných časových intervalech, budou ⌦ by měly ⌫ vytvářet pobídky k energetickým úsporám, protože poskytnou zákazníkům přímou zpětnou vazbu ohledně účinků investic do energetické účinnosti a ohledně vlivu změny chování.

🡻 2009/73/ES 52. bod odůvodnění (přizpůsobený)

⇨ nový

(40)⇨ Při vnitrostátním rozhodování o instalaci inteligentních měřicích systémů pro zemní plyn ⇦ Mělo by by mělo být možné zavést inteligentní měřící systémy založené ⌦ založit taková rozhodnutí ⌫ na ekonomickém posouzení. ⇨ Takové ekonomické posouzení by mělo zohledňovat dlouhodobé přínosy instalace inteligentních měřicích systémů pro spotřebitele a celý hodnotový řetězec. ⇦ Pokud se v tomto posouzení dojde k závěru, že zavedení daných měřících systémů je z ekonomického hlediska přijatelné a nákladově efektivní pouze pro spotřebitele s určitým množstvím spotřebovaného ⇨ zemního ⇦ plynu, členské státy by měly mít možnost při zavádění inteligentních měřících systémů ⌦ při jejich zavádění ⌫ tuto skutečnost zohlednit. ⇨ Toto posouzení by však mělo být pravidelně revidováno, pokud je nutné reagovat na změny v předpokladech, z nichž vycházelo, nebo nejméně každé čtyři roky, aby se zohlednilo rychlé tempo technologického vývoje. ⇦

⇩ nový

(41)Aby se konečným zákazníkům pomohlo s aktivní účastí na trhu, měly by instalované inteligentní měřicí systémy řádně zohlednit používání příslušných dostupných norem, včetně norem umožňujících interoperabilitu na úrovni modelu údajů a na aplikační úrovni, osvědčené postupy a význam rozvoje výměny údajů a budoucí a inovativní služby v oblasti energetiky. Instalované inteligentní měřicí systémy by navíc v případě odběratelů zemního plynu neměly představovat překážku pro změnu dodavatele a měly by být vybaveny vhodnými funkcemi, které konečným zákazníkům umožní včas získat údaje o spotřebě, upravit energetické chování, být za to odměňováni a ušetřit na účtech za elektřinu.

(42)Členské státy, které inteligentní měřicí systémy pro soustavu zemního plynu neinstalují systematicky, by měly spotřebitelům umožnit, aby si na svou žádost a za spravedlivých a přiměřených podmínek nechali nainstalovat inteligentní plynoměr, a měly by jim poskytnout veškeré relevantní informace.

(43)V současné době členské státy po zavedení inteligentních měřicích systémů vyvinuly nebo vyvíjejí různé modely správy údajů. Je důležité, aby členské státy bez ohledu na model správy údajů zavedly transparentní pravidla pro přístup k údajům za nediskriminačních podmínek a zajistily nejvyšší úrovně kybernetické bezpečnosti a ochrany údajů, jakož i nestrannost subjektů, které tyto údaje zpracovávají.

🡻 2009/73/ES 51. bod odůvodnění (přizpůsobený)

(44)Zárukou větší ochrany spotřebitelů jsou efektivní a všem přístupné prostředky řešení sporů. Členské státy by měly zavést ⌦ zajistit ⌫ rychlé a účinné postupy pro vyřizování stížností.

🡻 2009/73/ES 50. bod odůvodnění (přizpůsobený)

(50)Energetická chudoba představuje ve Společenství stále větší problém. Postižené členské státy by proto měly, pokud tak dosud neučinily, vypracovat vnitrostátní energetické akční plány nebo jiné vhodné rámce pro boj proti energetické chudobě, jejichž cílem by bylo snížit počet osob, které se s problémem energetické chudoby potýkají. Členské státy by v každém případě měly zajistit nezbytné dodávky energie zranitelným zákazníkům. Lze při tom uplatnit integrovaný přístup, např. v rámci sociální politiky, a opatření by mohla zahrnovat i sociální opatření nebo zvýšení energetické účinnosti v domácnostech. Tato směrnice by měla přinejmenším umožnit přijímání vnitrostátních opatření ve prospěch zranitelných zákazníků.

⇩ nový

(45)Členské státy by měly přijmout vhodná opatření, např. poskytovat dávky ze systémů sociálního zabezpečení, aby zranitelným zákazníkům zajistily nezbytné dodávky energie, nebo podpořit zvyšování energetické účinnosti, aby řešily případy energetické chudoby zjištěné podle čl. 3 odst. 3 písm. d) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1999 10 , a to i v širším kontextu chudoby. Taková opatření by se mohla lišit podle konkrétní situace v daných členských státech a mohla by zahrnovat opatření sociální politiky nebo energetické politiky, která by se týkala úhrad faktur za plyn, investic do energetické účinnosti obytných budov nebo ochrany spotřebitele, např. ochrany před odpojením.

(46)Na základě nařízení (EU) 2018/1999 a směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/944 11 Komise vypracovala orientační pokyny 12 ohledně vhodných ukazatelů pro měření energetické chudoby a vymezení „významného počtu domácností trpících energetickou chudobou“.

(47)Zjednodušení a zefektivnění postupů pro udělování správních povolení a jasné lhůty pro rozhodnutí přijímaná orgány příslušnými pro vydávání povolení by mělo zajistit, aby výstavba zařízení na výrobu vodíku a infrastruktury vodíkové soustavy mohla probíhat přiměřeným tempem. Měl by být stanoven požadavek, aby členské státy podávaly zprávy o dosaženém pokroku. Je nezbytné, aby právní účinky povolení (jako jsou licence, povolení, koncese nebo schválení) udělených podle vnitrostátních právních předpisů pro výstavbu a provoz stávajících plynovodů pro zemní plyn a dalších aktiv sítě byly zachovány i po té, co se přepravovaný plynný nosič energie v plynovodu změní ze zemního plynu na (čistý) vodík. Mělo by se tak předejít zbytečným prodlevám při úpravě stávajících plynovodů a dalších aktiv sítí pro dopravu vodíku. Nemělo by dojít k tomu, aby se podmínky pro udělování povolení pro infrastrukturu vodíkových soustav podstatně lišily, není-li to dostatečně odůvodněno. Diferencovaný přístup k zachování právních účinků stávajících povolení nebo vydávání nových povolení by mohl být odůvodněn aspekty technické bezpečnosti. Ustanovení o povolovacích řízeních by se měla použít, aniž by bylo dotčeno mezinárodní právo a právo Unie, včetně ustanovení o ochraně životního prostředí a lidského zdraví. Je-li to řádně odůvodněno mimořádnými okolnostmi, mělo by být možné prodloužit lhůty pro povolovací řízení až o jeden rok.

(48)Poskytování asistence žadatelům při vyřizování jejich žádostí o správní povolení a během postupů udělování povolení prostřednictvím administrativního kontaktního místa by mělo snížit složitost pro developery projektů a zvýšit účinnost a transparentnost. K větší účinnosti by mohla přispět možnost, aby žadatelé předkládali relevantní dokumenty v digitální podobě, a také dostupnost příručky postupů pro žadatele. Členské státy by měly zajistit, aby orgány provádějící povolovací řízení byly aktivně zapojeny do řešení zbývajících překážek, včetně překážek nefinanční povahy, jako jsou nedostatečné znalosti, digitální a lidské zdroje, které jim brání zvládat rostoucí počet povolovacích řízení.

🡻 2009/73/ES 6. bod odůvodnění

(49)Bez účinného oddělení sítí od činností výroby a dodávek (dále jen „účinné oddělení“) bude nevyhnutelně existovat riziko diskriminace, a to nejen v souvislosti s provozováním sítě, ale rovněž i s podněty pro vertikálně integrované podniky, aby dostatečně investovaly do svých sítí.

🡻 2009/73/ES 7. bod odůvodnění

(50)Pravidla pro právní a funkční oddělení, jak jsou stanovena ve směrnici 2003/55/ES, nicméně k účinnému oddělení provozovatelů přepravní soustavy nevedla. Na zasedání ve dnech 8. a 9. března 2007 proto Evropská rada vyzvala Komisi, aby vypracovala legislativní návrhy pro „účinné oddělení činností dodávek a výroby od provozování sítí“.

🡻 2009/73/ES 8. bod odůvodnění (přizpůsobený)

(51)Účinné oddělení je možné zajistit pouze odstraněním podnětu pro vertikálně integrované podniky, na jehož základě by tyto společnosti mohly diskriminovat konkurenci, pokud jde o přístup k síti a investice. Oddělení vlastnictví, které vyžaduje, aby byl vlastník sítě určen jako provozovatel soustavy a aby byl nezávislý na veškerých zájmech v oblasti dodávek a výroby, je jednoznačně účinným a stabilním způsobem, jak vyřešit nevyhnutelný střet zájmů a zajistit bezpečnost dodávek. Z uvedeného důvodu Evropský parlament ve svém usnesení ze dne 10. července 2007 o perspektivách vnitřního trhu se zemním plynem a elektřinou 13 označil oddělení vlastnictví na úrovni přepravních soustav za nejúčinnější nástroj nediskriminační podpory investic do infrastruktury, spravedlivého přístupu k soustavě pro nové účastníky a transparentnosti trhu. V rámci oddělení vlastnictví by členské státy tedy měly mít povinnost zajistit, aby tatáž osoba nebo tytéž osoby nebyly oprávněny vykonávat kontrolu nad výrobním nebo dodavatelským podnikem a zároveň vykonávat kontrolu nad provozovatelem přepravní soustavy nebo nad přepravní soustavou nebo uplatňovat ve vztahu k nim jakékoli právo. Kontrola nad přepravní soustavou nebo provozovatelem přepravní soustavy by naopak měla vyloučit možnost vykonávat kontrolu nad výrobním nebo dodavatelským podnikem nebo uplatňovat ve vztahu k němu jakékoli právo. V rámci těchto omezení by měl mít výrobní nebo dodavatelský podnik možnost vlastnit menšinový podíl v provozovateli přepravní soustavy nebo v přepravní soustavě.

🡻 2009/73/ES 9. bod odůvodnění

(52)Jakýkoli systém oddělení by měl účinně odstranit veškeré střety zájmů mezi výrobci, dodavateli a provozovateli přepravní soustavy, a vytvořit tak podněty pro nezbytné investice a zaručit přístup na trh novým účastníkům za transparentního a účinného regulačního režimu, přičemž by neměl vytvořit příliš zatěžující regulační režim pro národní regulační orgány.

🡻 2009/73/ES 10. bod odůvodnění

(53)Definice výrazu „kontrola“ je převzata z nařízení Rady (ES) č. 139/2004 ze dne 20. ledna 2004 o kontrole spojování podniků (nařízení ES o spojování) 14 .

🡻 2009/73/ES 11. bod odůvodnění

(54)Vzhledem k tomu, že si oddělení vlastnictví v některých případech vyžádá restrukturalizaci podniků, měla by být členským státům, které se rozhodnou provést oddělení vlastnictví, poskytnuta pro uplatnění příslušných ustanovení dodatečná lhůta. S ohledem na vertikální vztahy mezi elektroenergetickým odvětvím a plynárenstvím by navíc ustanovení o oddělení měla být uplatňována napříč oběma odvětvími.

⇩ nový

(55)Naopak v odvětví vodíku by se mělo v prvé řadě zabránit vzniku vertikálně integrovaných podniků stanovením jasných pravidel předem. To je vhodnější než následně stanovit nákladné požadavky na oddělení, jejichž provedení by určitou dobu trvalo.

🡻 2009/73/ES 12. bod odůvodnění

(56)Aby se zajistilo, že je síť provozována zcela nezávisle na zájmech v oblasti dodávek a výroby, a aby se zamezilo jakékoli výměně důvěrných informací, neměla by podle oddělení vlastnictví být tatáž osoba členem řídících orgánů jak provozovatele přepravní soustavy či přepravní soustavy, tak podniku vykonávajícího některé z funkcí výroby či dodávek. Ze stejného důvodu by tatáž osoba neměla být oprávněna jmenovat členy řídících orgánů provozovatele přepravní soustavy či přepravní soustavy a vykonávat kontrolu nad výrobním nebo dodavatelským podnikem nebo uplatňovat ve vztahu k němu jakékoli právo.

🡻 2009/73/ES 13. bod odůvodnění

(57)Zřízení provozovatele soustavy nebo provozovatele přepravní soustavy, kteří by byli nezávislí na zájmech v oblasti dodávek a výroby, by mělo umožnit, aby vertikálně integrované podniky nadále vlastnily majetek tvořící síť, a současně zajistit oddělení zájmů, a to za předpokladu, že by nezávislý provozovatel soustavy nebo nezávislý provozovatel přepravní soustavy plnil všechny funkce provozovatele soustavy a že by byla zavedena podrobná regulace spolu s rozsáhlým mechanismem regulační kontroly.

🡻 2009/73/ES 14. bod odůvodnění (přizpůsobený)

(58)Pokud je ⌦ byl ⌫ ke dni 3. září 2009 podnik vlastnící přepravní soustavu součástí vertikálně integrovaného podniku, měla by být členským státům poskytnuta možnost volby mezi oddělením vlastnictví a zřízením provozovatele soustavy nebo provozovatele přepravní soustavy, kteří jsou nezávislí na zájmech v oblasti dodávek a výroby.

🡻 2009/73/ES 15. bod odůvodnění

(59)Aby byly plně zachovány zájmy podílníků vertikálně integrovaných podniků, měly by mít členské státy možnost volby, zda oddělení vlastnictví provedou přímým odprodejem nebo rozdělením podílů integrovaného podniku na podíly podniku provozujícího síť a na podíly zbývajícího podniku zajišťujícího dodávky a výrobu, pokud budou splněny požadavky vyplývající z oddělení vlastnictví.

🡻 2009/73/ES 16. bod odůvodnění (přizpůsobený)

(60)Plnou účinnost řešení spočívajících ve zřízení nezávislého provozovatele soustavy nebo nezávislého provozovatele přepravní soustavy je třeba zajistit prostřednictvím zvláštních doplňujících pravidel. Pravidla týkající se nezávislého provozovatele přepravní soustavy poskytují vhodný regulační rámec, který zaručuje spravedlivou hospodářskou soutěž, dostatečné investice, přístup nových subjektů na trh a integraci trhů se zemním plynem. Účinné oddělení, jež umožňují ustanovení o nezávislém provozovateli přepravní soustavy, by se mělo opírat o organizační opatření a opatření týkajících se řízení provozovatelů přepravních soustav a opatření, která se týkají investic, připojení nových výrobních kapacit k síti a integrace trhů prostřednictvím regionální spolupráce. Nezávislost provozovatele přepravní soustavy by také měla být mimo jiné zajištěna prostřednictvím určitých „čekacích“ období, během nichž není ve vertikálně integrovaném podniku vykonávána žádná řídící nebo jiná významná činnost umožňující přístup k týmž informacím, které lze získat v řídícím postavení. Model účinného oddělení založený na zřízení nezávislého provozovatele přepravní soustavy je v souladu s požadavky stanovenými Evropskou radou na jejím zasedání ve dnech 8. až 9. března 2007.

🡻 2009/73/ES 17. bod odůvodnění

⇨ nový

(61)Má-li se rozvinout hospodářská soutěž na vnitřním trhu se zemním s plynem, měli by mít velkoodběratelé plynu mimo domácnosti ⇨ , kteří vykonávají rozsáhlé komerční činnosti, ⇦ možnost vybrat si své dodavatele a uzavřít smlouvy o dodávkách plynu s několika dodavateli. Tito zákazníci by měli být chráněni před výhradními doložkami, jejichž cílem je vyloučení konkurence nebo doplňkových nabídek služeb.

🡻 2009/73/ES 18. bod odůvodnění (přizpůsobený)

(62)Členský stát má ⌦ by měl mít ⌫ právo rozhodnout se pro plné oddělení vlastnictví na svém území. Pokud některý členský stát využil toto své právo, podnik nemá ⌦ by neměl mít ⌫ právo zvolit si alternativu nezávislého provozovatele soustavy nebo nezávislého provozovatele přepravní soustavy. Podniky zajišťující funkci výroby nebo dodávek dále nemohou ⌦ by dále nemohly ⌫ přímo ani nepřímo vykonávat kontrolu nad provozovatelem přepravní soustavy z členského státu, který se rozhodl pro plné oddělení vlastnictví, ani ve vztahu k tomuto provozovateli uplatňovat jakékoli právo.

🡻 2009/73/ES 19. bod odůvodnění (přizpůsobený)

(63)Tato směrnice stanoví Na vnitřním trhu se zemním plynem existují různé druhy organizace trhu se zemním plynem na vnitřním trhu s energií. Opatření, která mohou členské státy přijmout podle této směrnice za účelem zajištění rovných podmínek, by měla být založena na naléhavých důvodech obecného zájmu. Komise by měla být konzultována ohledně souladu opatření se Smlouvou ⌦ Smlouvou o fungování Evropské unie ⌫ a právem Společenství ⌦ Unie ⌫ .

🡻 2009/73/ES 20. bod odůvodnění

(64)Při provedení účinného oddělení by měla být dodržena zásada nediskriminace mezi veřejným a soukromým sektorem. Za tím účelem by tatáž osoba neměla mít možnost vykonávat kontrolu, v rozporu s pravidly o oddělení vlastnictví nebo o nezávislém provozovateli soustavy, sama nebo společně s jinými, nad složením, hlasováním či rozhodováním orgánů jak provozovatelů přepravní soustavy či přepravních soustav, tak výrobních nebo dodavatelských podniků nebo uplatňovat ve vztahu k nim jakékoli právo. Pokud jde o oddělení vlastnictví a řešení s nezávislým provozovatelem soustavy, za předpokladu, že příslušný členský stát může dodržování tohoto požadavku prokázat, měly by dva samostatné veřejné orgány mít možnost vykonávat kontrolu nad činnostmi v oblasti výroby a dodávek na jedné straně a činnostmi v oblasti přepravy na straně druhé.

🡻 2009/73/ES 21. bod odůvodnění (přizpůsobený)

(65)Plně účinné oddělení činností v oblasti sítě od činností v oblasti dodávek a výroby by se mělo vztahovat v rámci celého Společenství ⌦ celé Unie ⌫ na podniky ze Společenství ⌦ z Unie ⌫ i na podniky ze zemí mimo Společenství ⌦ Unii ⌫ . Aby se zajistila nezávislost činností v oblasti sítě a činností v oblasti dodávek a výroby v celém Společenství ⌦ celé Unii ⌫, měly by regulační orgány mít pravomoc odmítnout certifikaci provozovatelů přepravní soustavy, kteří nesplňují pravidla pro oddělení. Aby se zajistilo jednotné uplatňování těchto pravidel v celém Společenství ⌦ celé Unii ⌫, měly by regulační orgány při přijímání rozhodnutí o certifikaci co nejvíce přihlédnout ke stanovisku Komise. S cílem zajistit rovněž dodržování mezinárodních závazků Společenství ⌦ Unie ⌫ a solidaritu a energetickou bezpečnost v rámci Společenství ⌦ Unie ⌫ by Komise měla mít právo vydat stanovisko k certifikaci týkající se vlastníků nebo provozovatelů přepravních soustav kontrolovaných osobou nebo osobami ze třetí země nebo ze třetích zemí.

⇩ nový

(66)Vodíkové potrubní sítě by měly představovat důležitý prostředek účinné a udržitelné dopravy vodíku, jak na pevnině, tak na moři. Vzhledem k tomu, že jejich výstavba vyžaduje vysoké kapitálové výdaje, mohly by vodíkové potrubní sítě představovat přirozené monopoly. Zkušenosti při regulaci trhů se zemním plynem ukazují, že pro zachování hospodářské soutěže na komoditních trzích je důležité zajistit k potrubním sítím otevřený a nediskriminační přístup. Proto by pro vodíkové sítě v Unii, jak na pevnině, tak na moři, měly platit dobře stanovené zásady pro provoz sítě, například pro přístup třetích stran.

(67)Provoz vodíkových sítí by měl být oddělen od činností výroby a dodávky energie, aby se vyloučilo riziko střetu zájmů provozovatelů sítě. Strukturální oddělení vlastnictví vodíkových sítí a účastí na výrobě a dodávkách energie by mělo zaručit absenci takových střetů zájmů. Členské státy by měly mít možnost uplatňovat alternativní model oddělení „provozovatele integrované vodíkové sítě“ do roku 2030, aby bylo poskytnuto přechodné období pro stávající vertikálně integrované vodíkové sítě. Členské státy by rovněž měly mít možnost povolit používání modelu „nezávislého provozovatele vodíkové sítě“, aby vertikálně integrovaným vlastníkům vodíkových sítí umožnili zachovat si vlastnictví sítí, a zároveň zajistit nediskriminační provoz těchto sítí po roce 2030.

(68)Vzhledem k tomu, že společný provoz vodíkových sítí a plynárenských nebo elektrických rozvodných sítí může vytvářet synergie, a proto by měl být povolen, činnosti provozování vodíkové sítě by měly být organizovány v samostatném právním subjektu, aby byla zajištěna transparentnost, pokud jde o financování a využívání sazeb za přístup.

(69)Provoz vodíkových sítí by měl být oddělen od činností výroby a dodávky energie, aby se vyloučilo riziko střetu zájmů provozovatelů sítě. Strukturální oddělení vlastnictví vodíkových sítí a účasti na výrobě a dodávkách energie by mělo zaručit absenci takových střetů zájmů. Členské státy by měly mít do roku 2030 možnost uplatňovat alternativní model oddělení provozovatele integrované vodíkové sítě, aby poskytly přechodné období pro stávající vertikálně integrované vodíkové sítě. Členské státy by rovněž měly mít možnost povolit používání nezávislého provozovatele vodíkové sítě, aby vertikálně integrovaným vlastníkům vodíkových sítí umožnili zachovat si vlastnictví sítí, a zároveň zajistit nediskriminační provoz těchto sítí po roce 2030.

(70)V zájmu zajištění transparentnosti, pokud jde o náklady a financování regulovaných činností, by činnosti provozování vodíkové sítě měly být odděleny od ostatních činností provozování sítě pro jiné nosiče energie, alespoň pokud jde o právní formu a účetnictví provozovatelů sítí.

(71)Aby byla zajištěna hospodářská soutěž a rovné podmínky na trhu s dodávkami vodíku, měly by mít třetí strany přístup k vodíkovým sítím. Regulovaný přístup třetích stran na základě regulovaných sazeb za přístup by měl být v dlouhodobém horizontu standardním pravidlem. V zájmu zajištění nezbytné flexibility pro provozovatele a snížení administrativních nákladů během fáze rozšiřování trhu s vodíkem by členské státy měly mít možnost povolit do roku 2030 využívání sjednaného přístupu třetích stran.

(72)Dostupnost velkých podzemních zařízení pro skladování vodíku je omezená a mezi členskými státy je rozdělena nerovnoměrně. S ohledem na potenciálně přínosnou úlohu pro fungování dopravy vodíku a trhů s vodíkem by měl být přístup k takovým rozsáhlým podzemním zásobníkům podmíněn regulovaným přístupem třetích stran, aby byly zajištěny rovné podmínky pro účastníky trhu.

(73)Terminály pro konverzi kapalného vodíku nebo kapalného amoniaku na plynný vodík představují prostředek pro dovoz vodíku, ale konkurují jiným prostředkům pro dopravu vodíku. I když by měl být zajištěn přístup třetích stran k těmto terminálům, členské státy by měly mít možnost zavést systém sjednaného přístupu třetích stran s cílem snížit administrativní náklady provozovatelů a regulačních orgánů.

(74)Stávající vertikálně integrované vodíkové sítě by měly být po uplynutí přechodného období začleněny do regulačního rámce.

(75)Lokalizované vodíkové klastry by měly být důležitým stavebním kamenem evropského vodíkového hospodářství. Během fáze rozšiřování trhu s vodíkem by se na tyto klastry mohly vztahovat zjednodušené regulační požadavky.

(76)Propojovací vedení se třetími zeměmi mohou sloužit jako prostředek pro dovoz nebo vývoz vodíku. Provozní pravidla pro tato vodíková propojovací vedení se třetími zeměmi a pravidla pro certifikaci vodíku z obnovitelných zdrojů a nízkouhlíkového vodíku by měla být zakotvena v mezivládní dohodě, aby byl zajištěn soudržný regulační rámec a jeho jednotné uplatňování na celou infrastrukturu.

(77)Aby byl zajištěn účinný provoz evropských vodíkových sítí, měli by provozovatelé vodíkových sítí odpovídat za provoz, údržbu a rozvoj vodíkové přepravní sítě v úzké spolupráci s ostatními provozovateli vodíkových sítí i s dalšími provozovateli soustav, k nimž jsou nebo mohou být jejich sítě připojeny, a to i s cílem usnadnění integrace energetického systému.

(78)Provozovatelé vodíkových sítí by měli být pověřeni vybudováním dostatečné přeshraniční kapacity pro dopravu vodíku, která by vyhovovala všem ekonomicky přiměřeným a technicky proveditelným požadavkům na tuto kapacitu, a umožnila tak integraci trhu.

(79)V některých případech, mimo jiné v závislosti na topografii vodíkových sítí a na počtu konečných uživatelů připojených k vodíkovým sítím, by mohlo být nezbytné, aby provozovatelé vodíkových sítí řídili kvalitu vodíku (např. čištění). Regulační orgány proto mohou pověřit provozovatele vodíkových sítí zajištěním účinného řízení kvality vodíku ve svých sítích, je-li to nezbytné pro řízení soustavy. Při provádění těchto činností by provozovatelé vodíkových sítí měli dodržovat platné normy kvality vodíku.

(80)Pokud provozovatelé soustavy zemního plynu nebo vodíkové sítě odmítnou žádosti o přístup nebo připojení z důvodu nedostatečné kapacity, měli by takové zamítnutí řádně odůvodnit a měli by mít povinnost zlepšovat svou soustavu tak, aby umožnila požadovaná připojení nebo přístup tam, kde je to hospodárné.

🡻 (EU) 2019/692 3. bod odůvodnění (přizpůsobený)

(81)Cílem této směrnice je vyřešit ⌦ Měly by být také vyřešeny ⌫ překážky dokončení vnitřního trhu se zemním plynem, které plynou z neuplatňování tržních pravidel Unie na dálkové přepravní plynovody vedoucí do třetích zemí a z nich. Změny zaváděné touto směrnicí usilují o to ⌦ Je třeba zajistit ⌫, aby pravidla, která jsou použitelná na dálkové přepravní plynovody mezi dvěma či několika členskými státy, platila v rámci Unie i pro dálkové přepravní plynovody vedoucí do třetích zemí a z nich. Zajistí se tak ⌦ Zajistil by se tak ⌫ soulad právního rámce v Unii a současně by se zamezilo narušování hospodářské soutěže na vnitřním energetickém trhu Unie a negativním dopadům na bezpečnost dodávek. Zároveň se posílí ⌦ by se měla posílit ⌫ transparentnost a poskytne se ⌦ poskytnout ⌫ právní jistota účastníkům trhu, zejména investorům do infrastruktury pro zemní plyn a uživatelům soustav, pokud jde o použitelný právní režim.

⇩ nový

(82)Členské státy a smluvní strany Smlouvy o Energetickém společenství 15 by měly úzce spolupracovat ve všech otázkách týkajících se vytvoření integrovaného trhu s plynem a neměly by přijímat žádná opatření, která by ohrozila další integraci trhů s plynem nebo bezpečnost dodávek členských států a smluvních stran. Mohla by být zahrnuta také spolupráce v oblasti skladovacích kapacit a přizvání odborníků do relevantních regionálních skupin zabývajících se riziky v oblasti plynu.

🡻 (EU) 2019/692 5. bod odůvodnění

(83)Plynovod připojující projekt na výrobu (těžbu) ropy nebo plynu ve třetí zemi ke zpracovatelskému závodu nebo konečnému přístavnímu terminálu ve členském státě by měl být považován za součást těžební plynovodní sítě. Plynovod připojující projekt na výrobu (těžbu) ropy nebo plynu v členském státě ke zpracovatelskému závodu nebo konečnému přístavnímu terminálu ve třetí zemi by neměl být pro účely této směrnice považován za součást těžební plynovodní sítě, neboť je nepravděpodobné, že by tyto plynovody měly výrazný dopad na vnitřní trh s energií.

🡻 (EU) 2019/692 6. bod odůvodnění

(84)Provozovatelé přepravní soustavy by měli mít možnost uzavírat s provozovateli přepravní soustavy nebo jinými subjekty ve třetích zemích technické dohody o otázkách týkajících se provozování a propojení přepravních soustav pod podmínkou, že je obsah těchto dohod slučitelný s právem Unie.

🡻 (EU) 2019/692 7. bod odůvodnění

(85)Technické dohody o provozování dálkových přepravních plynovodů uzavřené mezi provozovateli přepravní soustavy nebo jinými subjekty by měly zůstat v platnosti, pokud jsou v souladu s právem Unie a příslušnými rozhodnutími vnitrostátního regulačního orgánu.

🡻 (EU) 2019/692 8. bod odůvodnění

(86)Pokud tyto technické dohody existují, uzavření mezinárodní dohody mezi členským státem a třetí zemí nebo dohody mezi Unií a třetí zemí ohledně provozování dotčeného dálkového přepravního plynovodu není podle této směrnice vyžadováno.

🡻 (EU) 2019/692 9. bod odůvodnění (přizpůsobený)

(87)Použitelnost ⌦ této směrnice ⌫ směrnice 2009/73/ES na dálkové přepravní plynovody vedoucí do třetích zemí a z nich zůstává ⌦ by měla být ⌫ omezena na území členských států. V případě podmořských dálkových přepravních plynovodů by směrnice 2009/73/ES ⌦ tato směrnice ⌫ měla být použitelná v teritoriálním moři členského státu, v němž se nachází první propojovací bod se sítí členských států.

🡻 (EU) 2019/692 10. bod odůvodnění

(88)Mělo by být možné, aby stávající dohody uzavřené mezi členským státem a třetí zemí, které se týkají provozování dálkových přepravních plynovodů, byly v souladu s touto směrnicí ponechány v platnosti.

🡻 (EU) 2019/692 11. bod odůvodnění

(89)Pokud jde o dohody nebo části dohod se třetími zeměmi, které mohou mít dopad na společná pravidla Unie, měl by být stanoven koherentní a transparentní postup, kterým by se členskému státu na základě jeho žádosti udělilo oprávnění změnit, prodloužit, upravit, obnovit nebo uzavřít dohodu se třetí zemí o provozování dálkového přepravního plynovodu nebo těžební plynovodní sítě mezi daným členským státem a třetí zemí. Tento postup by neměl zpozdit provádění této směrnice, nemělo by jím být dotčeno rozdělení pravomocí mezi Unii a členské státy a měl by se uplatňovat na stávající a nové dohody.

🡻 (EU) 2019/692 12. bod odůvodnění

(90)Je-li zřejmé, že předmět dohody spadá částečně do pravomoci Unie a částečně do pravomoci členského státu, je nezbytné zajistit mezi tímto členským státem a orgány Unie úzkou spolupráci.

🡻 (EU) 2019/692 14. bod odůvodnění (přizpůsobený)

(91)Za účelem ⌦ zajištění jednotných podmínek pro provádění této směrnice by měly být Komisi svěřeny prováděcí pravomoci pro ⌫ přijetí rozhodnutí, jimiž se členskému státu uděluje nebo odmítá udělení oprávnění změnit, prodloužit, upravit, obnovit nebo uzavřít dohodu se třetí zemí, by měly být Komisi svěřeny prováděcí pravomoci. Tyto pravomoci by měly být vykonávány v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 16 .

🡻 2009/73/ES 22. bod odůvodnění (přizpůsobený)

⇨ nový

(92)Zajištění dodávek energie je zásadním prvkem veřejné bezpečnosti, a nutně tedy souvisí s účinným fungováním vnitřního trhu se zemním s plynem a s integrací izolovaných trhů se zemním s plynem členských států. Zemní p Plyn může k občanům EU proudit pouze prostřednictvím sítě. Fungující otevřené trhy se zemním s plynem, a zejména sítě a další majetek související s dodávkami zemního plynu, jsou nezbytné pro veřejnou bezpečnost, konkurenceschopnost hospodářství a pro blahobyt občanů Unie. Osobám ze třetích zemí by proto mělo být dovoleno kontrolovat přepravní soustavu nebo provozovatele přepravní soustavy pouze tehdy, pokud splní požadavky na účinné oddělení, které se uplatňují uvnitř Společenství ⌦ Unie ⌫. Aniž jsou dotčeny mezinárodní závazky Společenství ⌦ Unie ⌫, má Společenství ⌦ Unie ⌫ za to, že odvětví přepravní soustavy má pro Společenství ⌦ Unii ⌫ velký význam, a že jsou proto nezbytné další záruky ohledně zachování bezpečnosti dodávek energie do Společenství ⌦ Unie ⌫ s cílem zamezit jakémukoli ohrožení veřejného pořádku a veřejné bezpečnosti ve Společenství ⌦ v Unii ⌫ a ohrožení blahobytu občanů Unie. Bezpečnost dodávek energie do Společenství ⌦ Unie ⌫ zejména vyžaduje, aby byla posouzena nezávislost fungování sítě, míra závislosti Společenství ⌦ Unie ⌫ a jednotlivých členských států na dodávkách energie ze třetích zemí a fungování domácího i zahraničního obchodu a investice v oblasti energetiky v konkrétní třetí zemi. Bezpečnost dodávek by proto měla být posuzována na základě faktických okolností každého případu, jakož i práv a povinností vyplývajících z mezinárodního práva, zejména mezinárodních dohod mezi Společenstvím ⌦ Unií ⌫ a dotčenou třetí zemí. Komise je případně vybízena k předkládání ⇨ by v příslušných případech měla předložit ⇦ doporučení ohledně sjednávání příslušných dohod se třetími zeměmi, které se zabývají bezpečností dodávek energie do Společenství ⌦ Unie ⌫ , nebo ohledně zařazení potřebných témat do rámce jiných jednání s těmito třetími zeměmi.

🡻 2009/73/ES 23. bod odůvodnění

(93)Další opatření by měla být přijata za účelem zabezpečení průhledných a nediskriminačních sazeb za přístup k přepravě. Uvedené sazby by měly být použitelné na všechny uživatele na nediskriminačním základě. Jsou-li skladovací zařízení, skladování v potrubí nebo pomocné služby provozovány na dostatečně konkurenčním trhu, měl by být přístup umožněn na základě průhledných a nediskriminačních tržních mechanismů.

🡻 2009/73/ES 24. bod odůvodnění

(94)Je nutné zajistit nezávislost provozovatelů skladovacího zařízení s cílem zlepšit přístup třetích osob ke skladovacím zařízením, která jsou z technického a hospodářského hlediska nezbytná k poskytování účinného přístupu k soustavě pro účely dodávek zákazníkům. Je proto třeba, aby byla skladovací zařízení provozována právně samostatnými subjekty, které mají účinné rozhodovací pravomoci, pokud jde o majetek potřebný pro údržbu, provoz a rozvoj skladovacích zařízení. Je rovněž nezbytné zvýšit transparentnost ohledně skladovací kapacity, která je nabízena třetím osobám, a to stanovením povinnosti, aby členské státy vymezily a zveřejnily nediskriminační a jasný rámec, který stanoví vhodný regulační režim pro skladovací zařízení. Tato povinnost by neměla vyžadovat nové rozhodnutí o přístupových režimech, ale měla by zvýšit transparentnost režimu přístupu ke skladovacím zařízením. Požadavky na důvěrnost informací, které mají z obchodního hlediska citlivou povahu, jsou zvláště důležité v případě, kdy se jedná o údaje strategické povahy, nebo v případě, kdy existuje pouze jediný uživatel skladovacího zařízení.

🡻 2009/73/ES 25. bod odůvodnění (přizpůsobený)

(95)Nediskriminační přístup k distribuční síti je určující pro navazující přístup k zákazníkům na maloobchodní úrovni. Rozsah diskriminace, pokud jde o přístup třetích osob a investice, je však na distribuční úrovni méně významný než na úrovni přepravy, kde jsou přetížení a vliv zájmů v oblasti výroby obecně větší než na distribuční úrovni. Kromě toho je právní a funkční oddělení provozovatelů distribuční soustavy podle směrnice 2003/55/ES požadováno až od 1. července 2007 a jeho vliv na vnitřní trh je třeba ještě vyhodnotit. V současnosti platná pravidla pro právní a funkční oddělení mohou vést k účinnému oddělení, pokud budou jasněji definována, řádně prováděna a důkladně sledována. V zájmu vytvoření rovných podmínek na maloobchodní úrovni by proto činnosti provozovatelů distribuční soustavy měly být sledovány, aby tito provozovatelé nemohli využívat své vertikální integrace, pokud jde o jejich konkurenční postavení na trhu, zejména ve vztahu k zákazníkům v domácnostech a k drobným zákazníkům mimo domácnost.

🡻 2009/73/ES 26. bod odůvodnění

(96)Členské státy by měly přijmout konkrétní opatření na podporu širšího využívání bioplynu a plynu z biomasy, jejichž výrobcům by měl být zaručen nediskriminační přístup do plynárenské soustavy za předpokladu, že je tento přístup trvale v souladu s příslušnými technickými předpisy a bezpečnostními normami.

⇩ nový

(97)Výrobci plynů z obnovitelných zdrojů a nízkouhlíkových plynů jsou často připojeni k distribuční síti. Aby se usnadnilo zavádění a začleňování těchto plynů na trh, je nezbytné, aby tito výrobci získali neomezený přístup na velkoobchodní trh a příslušná virtuální obchodní místa. Účast na velkoobchodním trhu je určována způsobem, jakým jsou definovány vstupně-výstupní systémy. V několika členských státech nejsou výrobci připojení k distribuční síti součástí vstupně-výstupního systému. Přístup plynů z obnovitelných zdrojů a nízkouhlíkových plynů na velkoobchodní trh by proto měl být usnadněn definováním vstupně-výstupního systému a v konečném důsledku zajištěním toho, aby výrobní zařízení připojená k distribuční soustavě byla jeho součástí. Kromě toho nařízení [přepracované znění nařízení o plynu podle návrhu COM(2021) xxx] stanoví, že provozovatelé distribučních soustav a provozovatelé přepravních soustav mají spolupracovat na umožnění zpětného toku z distribuční do přepravní sítě nebo na zajištění alternativních prostředků k usnadnění integrace na trhu s plyny z obnovitelných zdrojů a nízkouhlíkovými plyny.

🡻 2009/73/ES 27. bod odůvodnění (přizpůsobený)

(98)Aby se předešlo nepřiměřenému finančnímu a správnímu zatížení malých provozovatelů distribučních soustav, měly by mít členské státy možnost je v případě potřeby osvobodit od zákonných požadavků na oddělení distribučních činností.

🡻 2009/73/ES 28. bod odůvodnění (přizpůsobený)

(99)Pokud se uzavřená distribuční soustava používá k zajištění optimální účinnosti dodávek energie z integrované sítě, jež vyžadují specifické provozní normy, nebo pokud uzavřená distribuční soustava slouží hlavně pro potřeby vlastníka tohoto systému, mělo by být možné osvobodit provozovatele distribuční soustavy od povinností, jež by představovaly zbytečnou administrativní zátěž vzhledem ke zvláštnímu vztahu mezi provozovatelem distribuční soustavy a jejími uživateli. Průmyslové či obchodní zóny nebo zóny sdílených služeb, jako jsou budovy vlakových nádraží, letišť, nemocnic, velké kempy s integrovaným zařízením nebo chemické závody, mohou ⌦ by mohly ⌫ uzavřenou distribuční soustavu zahrnovat vzhledem ke specifičnosti jejich činností.

⇩ nový

(100)S tím, jak se do soustavy zemního plynu budou začleňovat rostoucí objemy plynů z obnovitelných zdrojů a nízkouhlíkových zdrojů, bude docházet ke změnám kvality plynů, které se v Evropě dopravují a spotřebovávají. Pro zajištění účinného provozu soustavy zemního plynu by měli provozovatelé přepravních soustav odpovídat za řízení kvality plynu ve svých zařízeních. Pokud k vtláčení plynů z obnovitelných zdrojů a nízkouhlíkových plynů dochází na úrovni distribuce a pokud je nutné řídit dopad těchto plynů na kvalitu plynu, mohou regulační orgány pověřit provozovatele distribučních soustav zajištěním účinného řízení kvality plynu v jejich zařízeních. Provozovatelé přenosových a distribučních soustav by při řízení kvality plynu měli dodržovat platné normy kvality plynu.

🡻 2009/73/ES 29. bod odůvodnění (nový)

(29)Směrnice 2003/55/ES zavedla požadavek, aby členské státy vytvořily regulační orgány se zvláštními pravomocemi. Zkušenosti však ukazují, že účinnosti regulace často brání nedostatečná nezávislost regulačních orgánů na vládě, nedostatečné pravomoci a nedostatečná volnost rozhodování. Z tohoto důvodu Evropská rada na zasedání ve dnech 8. a 9. března 2007 vyzvala Komisi, aby vypracovala legislativní návrhy na další harmonizaci pravomocí a posílení nezávislosti národních energetických regulačních orgánů. Tyto národní regulační orgány by mohly odpovídat za elektroenergetické i plynárenské odvětví.

🡻 2009/73/ES 30. bod odůvodnění (nový)

(101)Energetické regulační orgány by měly být schopny, má-li vnitřní trh se zemním plynem řádně fungovat, přijímat rozhodnutí ve věci všech relevantních regulačních otázek, a musí být plně nezávislé na jakýchkoli veřejných či soukromých zájmech. To nebrání soudnímu přezkumu ani parlamentnímu dohledu v souladu s ústavním právem členských států. Taktéž schválení rozpočtu regulačního orgánu národním zákonodárcem nepředstavuje překážku rozpočtové autonomii. Ustanovení týkající se autonomie regulačního orgánu při plnění rozpočtu by měla být prováděna v rámci definovaném vnitrostátními rozpočtovými právními předpisy. Prostřednictvím vhodného rotačního systému přispívají členské státy k nezávislosti národního regulačního orgánu na jakýchkoli politických či hospodářských zájmech, a mohou tak také zohlednit dostupnost lidských zdrojů a velikost rady regulačních orgánů.

🡻 2009/73/ES 31. bod odůvodnění (přizpůsobený)

(102)Aby se zajistil účinný přístup na trh pro všechny účastníky trhu, včetně nových účastníků, jsou nezbytné nediskriminační vyrovnávací mechanismy odrážející náklady. Účinného přístupu na trh by se mělo dosáhnout prostřednictvím vytvoření transparentního tržního mechanismu pro dodávky a nákup zemního plynu, který je potřebný pro vyrovnání. Národní rRegulační orgány by měly hrát aktivní roli s cílem zajistit, aby byly vyrovnávací ⌦ ceny ⌫ sazby nediskriminační a odrážely náklady. Současně by se měly poskytnout vhodné pobídky, aby se vyrovnávala úroveň dodávaného a odebíraného zemního plynu a aby se předešlo ohrožení celého systému.

🡻 2009/73/ES 32. bod odůvodnění (přizpůsobený)

(103)Národní rRegulační orgány by měly mít možnost stanovovat nebo schvalovat sazby nebo metody pro jejich výpočet na základě návrhu provozovatele přepravní soustavy nebo provozovatele či provozovatelů distribučních soustav nebo provozovatele zařízení pro zkapalněný zemní plyn (LNG), nebo na základě návrhu dohodnutého mezi tímto provozovatelem nebo provozovateli a uživateli sítě. Při plnění těchto úkolů by národní regulační orgány měly zabezpečit, aby přepravní a distribuční sazby nebyly diskriminační, odrážely náklady a braly v úvahu dlouhodobé marginální náklady, které byly odstraněny v důsledku řízení poptávky.

⇩ nový

(104)Regulační orgány by měly v úzké spolupráci s Agenturou pro spolupráci energetických regulačních orgánů (ACER) zřízenou nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 942/2019 17 podporovat otevřený, konkurenceschopný, bezpečný a environmentálně udržitelný vnitřní trh s vodíkem s neomezenými přeshraničními toky. Má-li vnitřní trh s vodíkem řádně fungovat, musí být regulační orgány schopny přijímat rozhodnutí týkající se všech relevantních regulačních otázek.

🡻 2009/73/ES 33. bod odůvodnění

⇨ nový

(105)Energetické regulační orgány by měly mít pravomoc vydávat závazná rozhodnutí týkající se plynárenských ⇨ nebo vodíkových ⇦ podniků, ukládat účinné, přiměřené a odrazující sankce těm plynárenským ⇨ nebo vodíkovým ⇦ podnikům, které nedodrží své povinnosti, nebo navrhovat příslušným soudům, aby takové sankce uložily. Rovněž by těmto energetickým regulačním orgánům měla být svěřena pravomoc rozhodovat, bez ohledu na uplatňování pravidel hospodářské soutěže, o vhodných opatřeních, jež zajistí výhody pro zákazníka podporou účinné hospodářské soutěže a jež jsou nutná pro řádné fungování vnitřního trhu se zemním s plynem ⇨ a vodíkem ⇦. Jedním z možných opatření na podporu účinné hospodářské soutěže a k zajištění řádného fungování trhu je zavedení programů uvolňování kapacit zemního plynu.

🡻 2009/73/ES 33. bod odůvodnění (přizpůsobený)

(106)Energetické regulační orgány by rovněž měly mít pravomoci přispívat k zajištění vysokých standardů veřejné služby v souladu s otevřením trhu a ochranou zranitelných zákazníků a zajistit plnou účinnost opatření na ochranu spotřebitele. Těmito ustanoveními by neměly být dotčeny pravomoci Komise týkající se uplatňování pravidel hospodářské soutěže, včetně přezkumu spojení s významem pro celé Společenství ⌦ celou Unii ⌫ , ani pravidla pro vnitřní trh, jako například volný pohyb kapitálu. Nezávislým orgánem, k němuž má strana, které se týká rozhodnutí národního regulačního orgánu, právo se odvolat, by mohl být soud nebo jiný orgán soudního typu zmocněný k provedení soudního přezkumu.

🡻 2009/73/ES 34. bod odůvodnění

(107)Každá harmonizace pravomocí národních regulačních orgánů by měla zahrnovat pravomoc formulovat podněty pro elektroenergetické podniky a stanovit účinné, přiměřené a odrazující sankce pro plynárenské podniky, nebo v této věci podávat žaloby k soudům. Dále by regulační orgány měly mít pravomoc požadovat od plynárenských podniků příslušné informace a mít vhodné a dostatečné vyšetřovací pravomoci a pravomoci k urovnávání sporů.

⇩ nový

(108)Regulační orgány a agentura ACER by pro zajištění transparentnosti měly poskytovat informace o trhu s vodíkem, včetně aspektů, jako jsou nabídka a poptávka, dopravní infrastruktura, kvalita služeb, přeshraniční obchod, investice, spotřebitelské ceny a likvidita trhu.

(109)Provozovatelé přepravních soustav hrají důležitou úlohu při zajišťování nákladově efektivních investic do plynárenských sítí. Pro optimalizované plánování napříč nosiči energie a pro překlenutí rozdílů mezi různými vnitrostátními a celounijními přístupy k plánování sítí se zavádějí další požadavky na jednotné plánování. Plánování sítě by mělo rovněž zohlednit zvýšené propojení mezi zemním plynem a elektřinou, jakož i vodíkem.

(110)Při vypracovávání plánu rozvoje sítě je důležité, aby provozovatelé infrastruktury zohledňovali zásadu „energetická účinnost v první řadě“ 18 , zejména očekávanou spotřebu použitou pro vypracování společného scénáře.

(111)Strategie integrace energetického systému zdůrazňuje význam koordinovaného plánování a provozu energetického systému pro dosažení cílů dekarbonizace. Je proto nezbytné vypracovat plán rozvoje sítě založený na společném scénáři připraveném na meziodvětvovém základě. Přestože by stále měly existovat oddělené odvětvové plány, provozovatelé infrastruktury by měli usilovat o vyšší úroveň integrace a přihlížet k potřebám systému nad rámec konkrétních nosičů energie.

(112)Plány rozvoje sítě jsou důležitým prvkem pro zjišťování mezer v infrastruktuře a poskytování informací o infrastruktuře, kterou je třeba vybudovat nebo kterou lze vyřadit z provozu a která by mohla být využita k jiným účelům, například k dopravě vodíku. To platí bez ohledu na model oddělení zvolený pro provozovatele sítí.

(113)Informacemi, které jsou v plánu rozvoje sítě uvedeny o infrastruktuře, která může být vyřazena z provozu, mohou být informace o tom, zda bude ponechána bez využití, demontována nebo využita k jiným účelům, například k dopravě vodíku. Cíl zvýšení transparentnosti informací o infrastruktuře zohledňuje skutečnost, že změna využití infrastruktury je relativně levnější než vybudování nové infrastruktury, což by tudíž mělo umožnit nákladově efektivní transformaci.

(114)V členských státech, v nichž se bude budovat vodíková síť, by podávání zpráv o rozvoji vodíkové infrastruktury mělo zajistit, aby výstavba vodíkové soustavy vycházela z realistických a výhledových prognóz poptávky, včetně potenciálních potřeb z hlediska elektroenergetické soustavy. Pokud se členské státy rozhodnou, že jako prostředek spolufinancování nové vodíkové infrastruktury povolí účelové poplatky, měla by zpráva poskytnout regulačnímu orgánu podklady pro jejich posouzení. Zpráva by měla být regulačnímu orgánu předkládána pravidelně v intervalech, o nichž rozhodne regulační orgán. Vzhledem k tomu, že trh s vodíkem roste, je však třeba předejít tomu, aby informace nemusely být podávány v nepřiměřeném rozsahu a nepřetržitém sledu.

(115)Informace obsažené v plánu rozvoje sítě by měly umožnit vytvářet prognózu dopadů na sazby na základě plánování a vyřazování z provozu s dopadem na regulovanou bázi aktiv podle článku 51 této směrnice.

(116)Namísto vypracování vnitrostátního plánu rozvoje sítě na úrovni jednotlivých členských států by členské státy měly mít možnost rozhodnout se vypracovat plán rozvoje sítě na regionální úrovni zahrnující více než jeden členský stát a v souladu s dobrovolnou regionální integrací trhu s plynem.

(117)Na rozdíl od elektřiny se očekává, že úloha zemního plynu klesne, což rovněž ovlivňuje poptávku po investicích do infrastruktury. Plán rozvoje sítě proto musí vyvážit obavy z narušení hospodářské soutěže a vyhnout se uvíznutí aktiv. V důsledku toho by se čl. 51 odst. 7 neměl vztahovat na provozovatele oddělené přenosové soustavy.

🡻 2009/73/ES 35. bod odůvodnění (přizpůsobený)

⇨ nový

(118)Je třeba výrazně podporovat investice do větších nových infrastruktur a zároveň zajistit řádné fungování vnitřního trhu se zemním plynem ⇨ s plyny ⇦. U infrastrukturních projektů, pro něž byly uděleny výjimky, by k posílení jejich pozitivního vlivu na hospodářskou soutěž a bezpečnost dodávek měl být ve fázi plánování projektu otestován zájem trhu a měla by být zavedena pravidla pro řízení přetížení. Pokud se infrastruktura nachází na území více než jednoho členského státu, měla by žádosti o výjimku v krajním případě vyřizovat ACER s cílem lépe zohlednit přeshraniční dopady a usnadnit příslušné správní řízení. Vzhledem k mimořádně rizikovému profilu realizace těchto větších infrastrukturních projektů, pro něž byla udělena výjimka, by rovněž mělo být možné dočasně povolit u příslušných projektů dílčí ⇨ nebo úplné ⇦ výjimky z pravidel oddělení podnikům majícím zájem o dodávku a produkci. Možnost dočasných odchylek by se z důvodů bezpečnosti dodávek měla týkat především nových plynovodů uvnitř Společenství ⌦ Unie ⌫ přepravujících zemní plyn ze třetích zemí do Společenství ⌦ Unie ⌫. Výjimky ⇨ a odchylky ⇦ udělené podle směrnice 2003/55/ES ⇨ a směrnice 2009/73/ES v pozměněném znění ⇦ by měly platit až do plánovaného data vypršení jejich platnosti, jak je stanoveno v rozhodnutí o udělení výjimky ⇨ nebo odchylky ⇦ .

⇩ nový

(119)V Unii je nezbytné pokročit směrem k propojeným trhům s vodíkem, a usnadnit tak investice do přeshraniční vodíkové infrastruktury. Po 31. prosinci 2030, kdy se bude ve všech členských státech komplexně uplatňovat režim regulovaného přístupu třetích stran, by při neexistenci přeshraničních přepravních sazeb měl účastníkům trhu poskytovat finanční pobídky k rozvoji přeshraničních propojovacích vedení systém finančních kompenzací.

🡻 2009/73/ES 36. bod odůvodnění (přizpůsobený)

(120)Vnitřní trh se zemním plynem se vyznačuje nedostatkem likvidity a transparentnosti, který brání účinnému přidělování zdrojů, jištění se před riziky a vstupu nových účastníků na trh. Musí vzrůst důvěra v trh, jeho likvidita a počet účastníků, a proto je třeba zvýšit regulační dohled nad podniky působícími v oblasti dodávek zemního plynu. Tyto požadavky by se neměly dotýkat stávajících právních předpisů Společenství ⌦ Unie ⌫ týkajících se finančních trhů a měly by s nimi být v souladu. Energetické regulační orgány a regulační orgány pro finanční trh by měly spolupracovat, aby si vzájemně umožnily orientovat se na příslušných trzích.

🡻 2009/73/ES 37. bod odůvodnění (přizpůsobený)

(121)Zemní plyn se do Společenství ⌦ Unie ⌫ dováží převážně a v rostoucí míře ze třetích zemí. V právních předpisech Společenství ⌦ Unie ⌫ by měly být zohledněny charakteristické vlastnosti zemního plynu, jako je určitá strukturální nepružnost, která je dána koncentrací dodavatelů, dlouhodobými smlouvami nebo nedostatečnou likviditou směrem k odběratelům. Proto je zapotřebí větší transparentnosti, včetně transparentnosti ohledně tvorby cen.

🡻 2009/73/ES 38. bod odůvodnění (přizpůsobený)

(122)Dříve než Komise přijme rámcové pokyny, které podrobněji vymezí požadavky na vedení záznamů, měly by agentura ⌦ ACER ⌫ a Evropský výbor regulátorů trhů s cennými papíry (dále jen „CESR“) zřízený rozhodnutím Komise 2009/77/ES 19 spolupracovat s cílem posoudit obsah těchto rámcových pokynů a poskytnout v této záležitosti Komisi poradenství. Agentura ⌦ ACER ⌫ a CESR by měly rovněž spolupracovat s cílem posoudit důkladněji otázku, zda by se na transakce se smlouvami na dodávky zemního plynu a deriváty na zemní plyn měly vztahovat požadavky na transparentnost před uskutečněním obchodu nebo po něm a jaký by případně měl být obsah těchto požadavků, a s cílem poskytnout v této záležitosti poradenství.

🡻 2009/73/ES 39. bod odůvodnění

(123)Členský stát nebo, pokud tak daný členský stát stanovil, jeho regulační orgán, by měl podporovat vznik smluv o přerušitelných dodávkách.

🡻 2009/73/ES 40. bod odůvodnění (nový)

(40)V zájmu bezpečnosti dodávek by se měla v jednotlivých členských státech sledovat rovnováha mezi nabídkou a poptávkou, a poté by měla následovat zpráva o situaci na úrovni Společenství beroucí v úvahu propojovací kapacitu mezi oblastmi. Toto sledování by se mělo provádět s dostatečným předstihem, aby umožnilo přijmout odpovídající opatření, je-li ohrožena bezpečnost dodávek. K zajištění stabilních dodávek zemního plynu by měly přispět výstavba a údržba nezbytné síťové infrastruktury, včetně propojovací kapacity.

🡻 2009/73/ES 41. bod odůvodnění

⇨ nový

(124)Členské státy by měly zabezpečit, aby při dodržení nezbytných požadavků na kvalitu byl u bioplynu nebo plynu z biomasy ⇨ , zejména biometanu, ⇦ nebo jiných druhů plynu zaručen nediskriminační přístup do plynárenské soustavy za podmínky, že tento přístup je trvale slučitelný s příslušnými technickými a bezpečnostními normami. Ty by měly zabezpečit, aby tyto druhy plynu bylo technicky možné bezpečně vtlačovat do plynárenské soustavy a přepravovat je v ní, a měly by také brát v úvahu chemické vlastnosti těchto plynů.

🡻 2009/73/ES 42. bod odůvodnění (přizpůsobený)

⇨ nový

(125)Důležitou součástí dodávek plynu v členských státech budou i nadále ⌦ jsou ⌫ dlouhodobé smlouvy ⇨ . Neměly by však představovat překážku vstupu plynů z obnovitelných zdrojů a nízkouhlíkových plynů, a proto nebude možné, aby smlouvy na dodávky fosilního plynu byly uzavřeny i na období po roce 2049. Smlouvy vždy musí být v souladu s cíli ⇦ a je potřeba je zachovat jako možnost pro plynárenské dodavatelské podniky, pokud nenarušují cíle této směrnice a jsou v souladu se Smlouvou ⌦ Smlouvou o fungování Evropské unie ⌫, včetně pravidel hospodářské soutěže. Je proto potřebné brát v úvahu dlouhodobé smlouvy při plánování dodavatelské a přepravní kapacity plynárenských podniků.

🡻 2009/73/ES 43. bod odůvodnění (přizpůsobený)

(126)Aby se zajistilo udržení vysoké úrovně veřejných služeb ve Společenství ⌦ v Unii ⌫ , měla by se veškerá opatření přijatá členskými státy za účelem dosažení cílů této směrnice pravidelně oznamovat Komisi. Komise by měla pravidelně zveřejňovat zprávu analyzující opatření přijatá na vnitrostátní úrovni za účelem dosažení cílů veřejných služeb a porovnávající jejich účinnost s cílem doporučovat opatření, která mají být přijata na vnitrostátní úrovni za účelem dosažení vysoké úrovně veřejných služeb.

🡻 2009/73/ES 44. bod odůvodnění (přizpůsobený)

(127)Plnění požadavků kladených na veřejné služby je základním požadavkem této směrnice a je důležité, aby tato směrnice, která bere v úvahu cíle ochrany spotřebitelů, bezpečnosti dodávek, ochrany životního prostředí a stejné úrovně hospodářské soutěže ve všech členských státech, stanovila společné minimální normy dodržované všemi členskými státy. Je důležité, aby požadavky na veřejné služby mohly být vykládány na vnitrostátním základě s přihlédnutím k vnitrostátním podmínkám a s výhradou dodržování práva Společenství ⌦ Unie ⌫ .

🡻 2009/73/ES 45. bod odůvodnění (přizpůsobený)

(128)Opatření prováděná členskými státy za účelem dosažení cílů sociální a hospodářské soudržnosti mohou zahrnovat zejména poskytnutí přiměřených hospodářských podnětů s využitím, tam kde je to vhodné, všech stávajících nástrojů členských států i Společenství ⌦ Unie ⌫. Tyto nástroje mohou zahrnovat odpovědnostní mechanismy zaručující nezbytné investice.

🡻 2009/73/ES 46. bod odůvodnění (přizpůsobený)

(129)Pokud předpisy přijaté členskými státy k plnění povinností veřejné služby představují státní podporu podle čl. 87 odst. 1 ⌦ čl. 107 odst. 1 ⌫ Smlouvy, musí o nich být podle čl. 88 odst. 3 ⌦ čl. 108 odst. 3 ⌫ Smlouvy informována Komise.

🡻 2009/73/ES 53. bod odůvodnění

(130)Tržní ceny by měly být vhodnou pobídkou pro rozvoj sítě.

🡻 2009/73/ES 54. bod odůvodnění

⇨ nový

(131)Podpora spravedlivé hospodářské soutěže a snadného přístupu pro různé dodavatele by měly být pro členské státy nejvyšší prioritou, která spotřebitelům umožní plně využít možností, které nabízí liberalizovaný vnitřní trh se zemním plynem ⇨ s plyny ⇦ .

🡻 2009/73/ES 55. bod odůvodnění

(132)V zájmu zvýšení bezpečnosti dodávek a v duchu solidarity mezi členskými státy, zejména v případě krize dodávek energie, je nezbytné stanovit rámec regionální spolupráce založené na solidaritě. Pokud tak rozhodnou členské státy, měla by tato spolupráce vycházet v první řadě z tržních mechanismů. Spolupráce zaměřená na podporu regionální a bilaterální solidarity by neměla být nepřiměřenou zátěží či faktorem diskriminace účastníků trhu.

🡻 2009/73/ES 56. bod odůvodnění (přizpůsobený)

(133)S ohledem na vytvoření vnitřního trhu se zemním plynem by členské státy měly podporovat integraci svých vnitrostátních trhů a spolupráci provozovatelů soustav na úrovni Společenství ⌦ Unie ⌫ a na regionální úrovni a současně do ní začlenit i „energetické ostrovy“, jež se ve Společenství ⌦ v Unii ⌫ dosud vyskytují.

⇩ nový

(134)Dobrovolná integrace regionálních trhů, zejména spojování trhů, může v závislosti na specifických rysech daných trhů přinést různé výhody. Integrace trhu může být příležitostí k co nejlepšímu využití infrastruktury za předpokladu, že nebude mít negativní dopad na sousední trhy, například zvýšením přeshraničních sazeb. Je rovněž příležitostí k posílení hospodářské soutěže, likvidity a obchodu ve prospěch konečných zákazníků v regionu tím, že přiláká dodavatele, kteří by se jinak o tento trh kvůli jeho malé velikosti nezajímali. Integrace trhu rovněž umožňuje vytvořit větší zóny, které mají přístup k většímu množství zdrojů dodávek. Tato diverzifikace by mohla mít dopad na velkoobchodní tržní ceny díky lepší hospodářské soutěži mezi zdroji, ale může také zlepšit bezpečnost dodávek, pokud v nové sloučené zóně nepřetrvává vnitřní přetížení. Integrace trhu by mohla být základem pro další podporu transformace trhu se zemním plynem, včetně zavádění plynů z obnovitelných zdrojů a nízkouhlíkových plynů. Členské státy, regulační orgány a provozovatelé přepravních soustav by měli na usnadnění regionální integrace spolupracovat.

🡻 2009/73/ES 57. bod odůvodnění (přizpůsobený)

(135)Jedním z hlavních cílů této směrnice by mělo být vytvořit prostřednictvím sítě propojené napříč Společenstvím ⌦ Unií ⌫ skutečně vnitřní trh se zemním plynem a hlavním úkolem regulačních orgánů, jež budou případně úzce spolupracovat s agenturou ⌦ ACER ⌫ by proto měly být regulační otázky týkající se přeshraničních propojení a regionálních trhů.

🡻 2009/73/ES 58. bod odůvodnění

⇨ nový

(136)Jedním z hlavních cílů této směrnice by mělo být rovněž zajištění společných pravidel pro skutečný vnitřní trh a široké nabídky dodávek plynu. Za tímto účelem by nedeformované tržní ceny stimulovaly přeshraniční propojení ⇨ obchod ⇦ a zároveň by z dlouhodobého hlediska vedly ke sbližování cen.

🡻 2009/73/ES 59. bod odůvodnění

(137)Regulační orgány by měly o trhu poskytovat informace rovněž proto, aby Komise mohla vykonávat svou úlohu, jež spočívá v monitorování a sledování vnitřního trhu se zemním plynem a jeho krátkodobého, střednědobého a dlouhodobého vývoje, včetně aspektů, jako například nabídka a poptávka, přepravní a distribuční infrastruktury, kvalita služeb, přeshraniční obchod, řízení nedostatku kapacity, investice, velkoobchodní a spotřebitelské ceny, likvidita trhu, zlepšení životního prostředí a účinnosti. Národní rRegulační orgány by měly příslušným orgánům a Komisi hlásit ty členské státy, v nichž ceny narušují hospodářskou soutěž a řádné fungování trhu.

🡻 2009/73/ES 60. bod odůvodnění 60 (přizpůsobený)

⇨ nový

(138)Jelikož cíle této směrnice, totiž vytvoření plně funkčního vnitřního trhu se zemním plynem ⇨ a vodíkem ⇦ , nemůže být uspokojivě dosaženo na úrovni členských států, a proto jich ⌦ ale ⌫ spíše ⌦ jich z důvodu rozsahu nebo účinků takového opatření ⌫ může být lépe dosaženo na úrovni Společenství ⌦ Unie ⌫ , může Společenství ⌦ Unie ⌫ přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy ⌦ o Evropské unii ⌫ . V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku nepřekračuje tato směrnice rámec toho, co je nezbytné pro dosažení tohoto cíle.

🡻 2009/73/ES 61. bod odůvodnění (přizpůsobený)

⇨ nový

(139)Podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 715/2009 20 ze dne 13. července 2009 o podmínkách přístupu k plynárenským přepravním soustavám 21 může Komise přijímat rámcové pokyny ⌦ nebo kodexy sítě ⌫ k dosažení nezbytného stupně harmonizace. Tyto rámcové pokyny ⌦ nebo kodexy sítě ⌫, které jsou tedy závaznými prováděcími opatřeními ⇨ pravidly přijatými ve formě nařízení Komise ⇦, jsou rovněž s ohledem na některá ustanovení této směrnice užitečným nástrojem, který lze v případě potřeby rychle upravit.

🡻 2009/73/ES 62. bod odůvodnění

22 Opatření nezbytná k provedení této směrnice by měla být přijata v souladu s rozhodnutím Rady 1999/468/ES ze dne 28. června 1999 o postupech pro výkon prováděcích pravomocí svěřených Komisi.

🡻 2009/73/ES 63. bod odůvodnění

(140)Zejména je třeba zmocnit Komisi k přijetí rámcových pokynů pro zajištění minimálního stupně harmonizace, jenž je nezbytný pro dosažení cíle této směrnice. Jelikož jsou tato opatření obecné povahy a jejich účelem je změnit jiné než podstatné prvky této směrnice jejím doplněním o nové jiné než podstatné prvky, musí být přijata regulativním postupem s kontrolou stanoveným v článku 5a rozhodnutí 1999/468/ES.

🡻 2009/73/ES 64. bod odůvodnění (přizpůsobený)

23 Podle bodu 34 interinstitucionální dohody o zdokonalení tvorby právních předpisů jsou členské státy vybízeny k tomu, aby jak pro sebe, tak i v zájmu Společenství sestavily vlastní tabulky, z nichž bude co nejvíce patrné srovnání mezi touto směrnicí a prováděcími opatřeními, a aby tyto tabulky zveřejnily.

(141)⌦ Členské státy se v souladu se společným politickým prohlášením členských států a Komise ze dne 28. září 2011 o informativních dokumentech zavázaly, že v odůvodněných případech doplní oznámení o opatřeních přijatých za účelem provedení směrnice ve vnitrostátním právu o jeden či více dokumentů s informacemi o vztahu mezi jednotlivými složkami směrnice a příslušnými částmi vnitrostátních nástrojů přijatých za účelem provedení směrnice ve vnitrostátním právu. Pokud jde o tuto směrnici, považuje normotvůrce předložení těchto dokumentů za odůvodněné, zejména v návaznosti na rozsudek Evropského soudního dvora ve věci Komise v. Belgie (věc C-543/17). ⌫

🡻 2009/73/ES 65. bod odůvodnění (přizpůsobený)

(65)Vzhledem k rozsahu změn, které se provádějí ve směrnici 2003/55/ES, je z důvodu jasnosti a přehlednosti žádoucí, aby byla dotyčná ustanovení přepracována v jedné nové směrnici.

🡻 2009/73/ES bod odůvodnění

⇨ nový

(142)Tato směrnice dodržuje základní práva a ctí zásady uznávané zejména Listinou základních práv Evropské unie,. ⇨ Měla by proto být vykládána a uplatňována v souladu s těmito právy a zásadami, a to zejména s právem na ochranu osobních údajů zaručeným článkem 8 Listiny. Je nezbytné, aby veškeré zpracovávání osobních údajů podle této směrnice bylo v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 24 . ⇦

⇩ nový

(143)S cílem zajistit minimální stupeň harmonizace nezbytné pro dosažení cílů této směrnice by měla být na Komisi přenesena pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 Smlouvy o fungování EU, které se týkají jiných než podstatných prvků některých specifických oblastí, jež jsou klíčové pro integraci trhu. Je obzvláště důležité, aby Komise vedla v rámci příprav odpovídající konzultace, a to i na odborné úrovni, a aby tyto konzultace probíhaly v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů 25 . Pro zajištění rovné účasti na vypracovávání aktů v přenesené pravomoci obdrží Evropský parlament a Rada veškeré dokumenty současně s odborníky z členských států a jejich odborníci mají systematicky přístup na schůze skupin odborníků Komise, jež se věnují přípravě aktů v přenesené pravomoci.

(144)Za účelem zajištění jednotných podmínek k provedení této směrnice by měly být Komisi svěřeny prováděcí pravomoci, pokud jde o stanovení požadavků na interoperabilitu a nediskriminačních a transparentních postupů pro přístup k údajům. Tyto pravomoci by měly být vykonávány v souladu s nařízením (EU) č. 182/2011.

(145)Povinnost provést tuto směrnici ve vnitrostátním právu by se měla omezovat na ustanovení, která v porovnání s předchozí směrnicí představují věcnou změnu. Povinnost provést ve vnitrostátním právu nezměněná ustanovení vyplývá z předchozí směrnice.

(146)V zájmu zajištění hladkého a účinného provádění ustanovení této směrnice podporuje Komise členské státy prostřednictvím nástroje pro technickou podporu 26 , který nabízí individuálně uzpůsobené technické odborné znalosti pro navrhování a provádění reforem, včetně těch, které podporují konkurenceschopný vnitřní trh se zemním plynem a vodíkem, umožňují integraci plynů z obnovitelných zdrojů a nízkouhlíkových plynů a posilují spolupráci a koordinaci mezi provozovateli přepravních a distribučních soustav. Technická podpora zahrnuje například posílení administrativní kapacity, harmonizaci legislativních rámců a sdílení relevantních osvědčených postupů.

(147)Touto směrnicí by neměly být dotčeny povinnosti členských států týkající se lhůt pro provedení směrnic uvedených v příloze III části B ve vnitrostátním právu a den jejich použitelnosti,

🡻 2009/73/ES (přizpůsobený)

⇨ nový

PŘIJALY TUTO SMĚRNICI:

Kapitola I

Předmět, oblast působnosti a definice

Článek 1

Předmět a oblast působnosti

1. Tato směrnice stanoví společná pravidla pro přepravu, distribuci, dodávku a skladování ⇨ plynů ve smyslu čl. 2 bodu 2 prostřednictvím plynárenské soustavy definované v bodě 3 uvedeného článku ⇦ zemního plynu. Stanoví pravidla týkající se organizace a fungování ⌦ tohoto ⌫ odvětví zemního plynu, přístupu na trh, kritérií a postupů pro udělování povolení pro přepravu, distribuci, dodávky a skladování zemního plynu ⇨ plynů prostřednictvím plynárenské soustavy ⇦ , jakož i pravidla pro provozování soustav.

2.Pravidla, která tato směrnice stanoví pro zemní plyn, včetně zkapalněného zemního plynu (LNG), se nediskriminačním způsobem použijí rovněž na bioplyn a jiné druhy plynu z biomasy nebo další druhy plynu, pokud je technicky možné bezpečně tyto druhy plynu vtlačovat a přepravovat soustavou zemního plynu.

⇩ nový

2.Tato směrnice stanoví pravidla pro přepravu, dodávky a skladování zemního plynu a přechod ze soustavy pro zemní plyn na soustavu založenou na plynech z obnovitelných zdrojů a nízkouhlíkových plynech.

3.Tato směrnice stanoví společná pravidla pro dopravu, dodávky a skladování vodíku prostřednictvím vodíkové soustavy. Stanoví pravidla týkající se organizace a fungování tohoto odvětví, přístupu na trh, kritérií a postupů pro udělování povolení pro sítě, dodávky a skladování vodíku i pravidla pro provozování soustav.

4.Směrnice stanoví pravidla pro postupné vytvoření celounijní vzájemně propojené vodíkové soustavy, která bude přispívat ke snížení čistých emisí skleníkových plynů v odvětvích s obtížnou dekarbonizací, a tak podpoří dekarbonizaci energetické soustavy EU.

🡻 2009/73/ES

Článek 2

Definice

Pro účely této směrnice se rozumí:

⇩ nový

1)„zemním plynem“ všechny plyny, které se skládají především z metanu, včetně bioplynu a plynu z biomasy, zejména biometanu, nebo jiné druhy plynu, pokud je technicky možné tyto druhy plynu bezpečně vtláčet do plynárenské soustavy a přepravovat je touto soustavou;

2)„plynem z obnovitelných zdrojů“ bioplyn ve smyslu čl. 2 bodu 28 směrnice (EU) 2018/2001, včetně biometanu, a obnovitelná plynná paliva, která jsou součástí paliv nebiologického původu ve smyslu čl. 2 bodu 36 uvedené směrnice;

3)„plyny“ zemní plyn a vodík;

4)„plynárenskou soustavou“ soustava infrastruktur, včetně plynovodů, terminálů LNG a skladovacích zařízení pro dopravu plynů, které se skládají především z metanu, včetně bioplynu a plynu z biomasy, zejména biometanu, nebo jiných druhů plynů, pokud je technicky možné tyto druhy plynu bezpečně vtláčet do plynárenské soustavy a přepravovat je touto soustavou;

5)„vodíkovou soustavou“ soustava infrastruktury, včetně vodíkových sítí, skladování vodíku a vodíkových terminálů, která obsahuje vodík vysokého stupně čistoty;

6)„zařízením pro skladování vodíku“ zařízení pro skladování vodíku vysokého stupně čistoty;

a)včetně části vodíkového terminálu používaného pro skladování, avšak s výjimkou části používané pro výrobní činnosti a s výjimkou zařízení vyhrazeného výhradně pro provozovatele přepravní soustavy při plnění jejich úkolů;

b)včetně velkých, především podzemních, zařízení pro skladování vodíku, ale s výjimkou menších, snadno replikovatelných zařízení pro skladování vodíku;

7)„skladováním vodíku v potrubí“ skladování vodíku vysokého stupně čistoty stlačením ve vodíkových sítích, s výjimkou zařízení vyhrazených výhradně pro provozovatele vodíkových sítí při plnění jejich úkolů;

8)„vodíkovým terminálem“ zařízení používané pro přeměnu kapalného vodíku nebo kapalného amoniaku na plynný vodík pro účely vtláčení do vodíkové sítě nebo zkapalňování plynného vodíku, včetně pomocných služeb a dočasného skladování nezbytného pro proces přeměny a následné vtláčení do vodíkové sítě, avšak žádná část vodíkového terminálu používaná pro skladování;

9)„kvalitou vodíku“ čistota vodíku a kontaminující látky v souladu s normami platnými pro kvalitu vodíku ve vodíkové soustavě;

10)„nízkouhlíkovým vodíkem“ vodík, jehož energetický obsah je získán z neobnovitelných zdrojů, který splňuje prahovou hodnotu snížení emisí skleníkových plynů ve výši 70 %;

11)„nízkouhlíkovým plynem“ část plynných paliv v recyklovaných palivech s obsahem uhlíku ve smyslu čl. 2 bodu 35 směrnice (EU) 2018/2001, nízkouhlíkový vodík a syntetická plynná paliva, jejichž energetický obsah je získán z nízkouhlíkového vodíku, jež splňují prahovou hodnotu snížení emisí skleníkových plynů ve výši 70 %;

12)„nízkouhlíkovými palivy“ recyklovaná paliva s obsahem uhlíku ve smyslu článku 2 směrnice (EU) 2018/2001, nízkouhlíkový vodík a syntetická plynná a kapalná paliva, jejichž energetický obsah je získán z nízkouhlíkového vodíku, jež splňují prahovou hodnotu snížení emisí skleníkových plynů ve výši 70 %;

13)„vodíkovým podnikem“ fyzická nebo právnická osoba, která vykonává alespoň jednu z těchto funkcí: výroba vodíku, doprava vodíku, dodávky, nákup nebo skladování vodíku nebo provoz vodíkového terminálu, a která odpovídá za obchodní, technické nebo údržbářské úkoly související s těmito funkcemi, s výjimkou konečných zákazníků;

🡻 2009/73/ES (přizpůsobený)

⇨ nový

141)„plynárenským podnikem“ fyzická nebo právnická osoba, která vykonává alespoň jednu z těchto funkcí: zajišťuje výrobau, přepravau, distribucei, dodávky, nákup nebo skladování zemního plynu, včetně LNG, a která zajišťuje obchodní, technické nebo údržbářské úkoly související s těmito funkcemi, s výjimkou ⌦ včetně ⌫ konečných zákazníků spotřebitelů;

152)„těžební plynovodní sítí“ potrubí nebo potrubní síť provozovaná nebo zkonstruovaná jako součást projektu na výrobu (těžbu) ropy nebo ⇨ zemního ⇦ plynu nebo používaná k přepravě zemního plynu z jednoho nebo více těžebních míst tohoto typu do zpracovatelského závodu nebo terminálu anebo konečného přístavního terminálu;

163)„přepravou“ přeprava zemního plynu sítí tvořenou zejména vysokotlakými plynovody, nikoli těžebními plynovody ani částmi vysokotlakých plynovodů používaných především v rámci místní distribuce zemního plynu s cílem jeho dodávek zákazníkům, avšak s vyloučením dodávek samotných.

174)„provozovatelem přepravní soustavy“ fyzická nebo právnická osoba, která provádí přepravu a odpovídá za provoz, údržbu a v případě potřeby za rozvoj přepravní soustavy v dané oblasti a případně za její propojení s jinými soustavami a za zabezpečení dlouhodobé schopnosti soustavy uspokojovat přiměřenou poptávku po přepravě ⇨ zemního ⇦ plynu;

185)„distribucí“ přeprava zemního plynu místními nebo oblastními potrubními sítěmi s cílem jeho dodávek zákazníkům, avšak s vyloučením dodávek samotných;

196)„provozovatelem distribuční soustavy“ fyzická nebo právnická osoba, která provádí distribuci a odpovídá za provoz, údržbu a v případě potřeby za rozvoj distribuční soustavy v dané oblasti, a případně za její propojení s jinými soustavami a za zabezpečení dlouhodobé schopnosti soustavy uspokojovat přiměřenou poptávku po distribuci ⇨ zemního ⇦ plynu;

⇩ nový

20)„vodíkovou sítí“ potrubní síť, která se používá pro přepravu vodíku vysokého stupně čistoty s cílem jeho dodávek zákazníkům, avšak s vyloučením dodávek samotných;

21)„dopravou vodíku“ doprava vodíku prostřednictvím vodíkové sítě s cílem jeho dodávek zákazníkům, avšak s vyloučením dodávek samotných, a to bez ohledu na to, jaký má síť tlak, zeměpisné pokrytí nebo jaká skupina zákazníků je k ní připojena;

22)„provozovatelem vodíkové sítě“ fyzická nebo právnická osoba, která provádí dopravu vodíku a odpovídá za provoz, údržbu a v případě potřeby za rozvoj vodíkové sítě v dané oblasti a případně za její propojení s jinými vodíkovými sítěmi a za zabezpečení dlouhodobé schopnosti soustavy uspokojovat přiměřenou poptávku po dopravě vodíku;

🡻 2009/73/ES (přizpůsobený)

⇨ nový

237)„dodávkami“ prodej, včetně dalšího prodeje, zemního plynu, včetně LNG, ⇨ nebo vodíku, včetně kapalného vodíku, ⇦ zákazníkům;

248)„dodavatelským podnikem“ fyzická nebo právnická osoba, která provádí dodávky;

259)„skladovacím zařízením“ zařízení používané pro skladování zemního plynu, které patří plynárenskému podniku nebo jím je provozováno, včetně zařízení LNG používaného pro skladování, avšak s výjimkou části používané pro výrobní činnosti a s výjimkou zařízení vyhrazeného výhradně pro provozovatele přepravní soustavy při plnění jejich úkolů;

2610)„provozovatelem skladovacího zařízení“ fyzická nebo právnická osoba, která provádí skladování ⇨ zemního plynu ⇦ a odpovídá za provoz skladovacího zařízení;

2711)„zařízením LNG“ terminál, který se používá pro zkapalnění zemního plynu nebo dovoz, vyložení a znovuzplynování LNG ⇨ , ⇦ a které zahrnuje pomocné služby a prozatímní skladování nezbytné k znovuzplynování a k následnému dodání do přepravní soustavy, avšak nezahrnuje žádnou část terminálů LNG používanou ke skladování;

2812)„provozovatelem zařízení LNG“ jakákoli fyzická nebo právnická osoba, která provádí zkapalnění zemního plynu, nebo dovoz, vykládání a znovuzplynování LNG a odpovídá za provoz zařízení LNG;

2913)„soustavou“ jakákoli přepravní nebo distribuční síť, zařízení LNG nebo skladovací zařízení, která patří plynárenskému podniku nebo je plynárenským podnikem provozována, včetně skladování v potrubí, a její zařízení poskytující pomocné služby, jakož i zařízení podniků ve skupině nezbytná pro zajištění přístupu k přepravě, distribuci a LNG;

3014)„pomocnými službami“ všechny služby potřebné k přístupu k přepravní nebo distribuční síti nebo zařízení LNG, skladovacím zařízením nebo k jejich provozování, včetně zařízení pro vyrovnávání zatížení soustavy, smíchávání a vstřikování přimíchávání a vtláčení inertních plynů, s výjimkou zařízení vyhrazených výhradně pro provozovatele přepravní soustavy při plnění jejich úkolů;

3115)„skladováním ⇨ zemního plynu ⇦ v potrubí“ skladování ⇨ zemního ⇦ plynu stlačením v plynárenských přepravních a distribučních soustavách, s výjimkou zařízení vyhrazených výhradně pro provozovatele přepravní soustavy při plnění jejich úkolů;

3216)„propojenou soustavou“ několik soustav, které jsou navzájem propojeny;

🡻 2019/692 čl. 1 odst. 1

3317)„propojovacím vedením“ dálkový přepravní plynovod, který překračuje nebo přesahuje hranice mezi členskými státy za účelem propojení vnitrostátní přepravní soustavy těchto členských států, nebo dálkový přepravní plynovod mezi členským státem a třetí zemí až po území členských států nebo teritoriální moře tohoto členského státu;

⇩ nový

34)„vodíkovým propojovacím vedením“ vodíková síť, která překračuje nebo přesahuje hranice mezi členskými státy nebo mezi členským státem a třetí zemí až po území členských států nebo teritoriální moře tohoto členského státu;

🡻 2009/73/ES (přizpůsobený)

⇨ nový

3518)„přímým vedením“ potrubí pro přepravu zemního plynu doplňující propojenou soustavu;

3619)„integrovaným plynárenským podnikem“ vertikálně nebo horizontálně integrovaný podnik;

3720)„vertikálně integrovaným podnikem“ plynárenský podnik nebo skupina plynárenských podniků ⇨ nebo vodíkový podnik nebo skupina vodíkových podniků ⇦ , v nichž je tatáž osoba oprávněna nebo jsou tytéž osoby oprávněny, a to přímo nebo nepřímo, vykonávat kontrolu, a v nichž podnik nebo skupina podniků vykonává alespoň jednu z funkcí přepravy, distribuce, ⇨ dopravy vodíku, provozu vodíkového terminálu, ⇦ LNG nebo skladování ⇨ zemního plynu nebo vodíku ⇦ a alespoň jednu z funkcí výroby (těžby) nebo dodávek zemního plynu ⇨ nebo vodíku ⇦;

3821)„horizontálně integrovaným podnikem“ podnik vykonávající alespoň jednu z funkcí výroby, přepravy, distribuce, dodávek nebo skladování zemního plynu a další funkci, která nesouvisí se zemním plynem;

3922)„podnikem ve skupině“ podnik ve skupině ve smyslu článku 41 sedmé směrnice Rady 83/349/EHS ze dne 13. června 1983, založené na čl. 44 odst. 2 písm. g) 27 Smlouvy, o konsolidovaných účetních závěrkách 28 , nebo přidružený podnik ve smyslu čl. 33 odst. 1 uvedené směrnice ⌦ ve smyslu čl. 2 bodu 12 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/34/EU 29 , ⌫ nebo podnik patřící stejným podílníkům;

4023)„uživatelem soustavy“ fyzická nebo právnická osoba dodávající do soustavy nebo odebírající ze soustavy;

4124)„zákazníkem“ velkoodběratel a nebo konečný spotřebitel ⇨ plynů ⇦ zemního plynu ⇨ nebo vodíkový ⇦ a nebo plynárenský podnik, který nakupuje zemní plyn ⇨ plyny ⇦;

4225)„zákazníkem v domácnosti“ zákazník nakupující zemní plyn ⇨ plyny ⇦ pro vlastní potřebu v domácnosti;

4326)„zákazníkem mimo domácnost“ zákazník nakupující zemní plyn ⇨ plyny, ⇦ , který není určen , které nejsou určeny pro vlastní potřebu v domácnosti;

4427)„konečným zákazníkem spotřebitelem“ zákazník nakupující zemní plyn ⇨ plyny ⇦ pro vlastní potřebu;

28)„oprávněným zákazníkem“ zákazník, který může volně nakupovat zemní plyn od dodavatele, jehož si zvolí, ve smyslu článku 37;

4529)„velkoodběratelem“ fyzická nebo právnická osoba, jiná než provozovatel přepravní nebo distribuční soustavy, která nakupuje zemní plyn ⇨ plyny ⇦ pro účely jeho dalšího prodeje v rámci nebo mimo rámec soustavy, na jejímž území je usazena;

⇩ nový

46)„mikropodnikem“ podnik, který zaměstnává méně než deset osob a jehož roční obrat nebo bilance nepřevyšuje 2 miliony EUR;

47)„malým podnikem“ podnik, který zaměstnává méně než padesát osob a jehož roční obrat nebo bilance nepřevyšuje 10 milionů EUR;

🡻 2009/73/ES (přizpůsobený)

⇨ nový

30)„dlouhodobým plánováním“ plánování zásobovací a přepravní kapacity plynárenských podniků na dlouhodobém základě s cílem pokrýt poptávku po zemním plynu v soustavě, zajistit různorodost zdrojů a zabezpečit dodávky zákazníkům;

31)„vznikajícím trhem“ členský stát, ve kterém první obchodní dodávky na základě jeho první dlouhodobé smlouvy na dodávky zemního plynu byly provedeny nejdříve před deseti lety;

4832)„bezpečností“ bezpečnost dodávek zemního plynu a technická bezpečnost.

33)„novou infrastrukturou“ infrastruktura, která není dokončena ke dni 4. srpna 2003;

4934)„smlouvou na dodávky zemního plynu“ smlouva o dodávkách zemního plynu ⇨ plynů ⇦ , která však nezahrnuje derivát na zemní plyn;

5035)„derivátem na zemní plyn“ finanční nástroj uvedený v bodech 5, 6 nebo 7 oddílu C přílohy I směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/39/ES ze dne 21. dubna 2004 o trzích finančních nástrojů, ⌦ oddílu C přílohy I směrnice 2014/65/EU o trzích finančních nástrojů 30 ⌫ , pokud se daný nástroj týká zemního plynu;

5136)„kontrolou“ jakákoli práva, smlouvy nebo jiné prostředky, které jednotlivě nebo společně a s ohledem na dané skutečnosti nebo právní předpisy poskytují možnost uplatnění rozhodujícího vlivu v určitém podniku, zejména na základě:

a)vlastnických práv nebo práv užívání všech aktiv podniku nebo jejich části;

b)práv nebo smluv, které poskytují rozhodující vliv na složení, hlasování nebo rozhodování orgánů podniku;.

⇩ nový

52)„dlouhodobou smlouvou“ smlouva na dodávky po dobu delší než jeden rok;

53)„vstupně-výstupním systémem“ souhrn všech přepravních a distribučních soustav, pro nějž platí jeden specifický vyrovnávací režim;

54)„vyrovnávací zónou“ vstupně-výstupní systém, pro nějž platí specifický vyrovnávací režim;

55)„virtuálním obchodním místem“ nefyzické obchodní místo ve vstupně-výstupním systému, kde prodávající a kupující obchodují s plyny, aniž by bylo nutné rezervovat přepravní nebo distribuční kapacitu;

56)„vstupním bodem“ bod, který je předmětem rezervace ze strany uživatelů sítě nebo výrobců a poskytuje přístup k vstupně-výstupnímu systému;

57)„výstupním bodem“ bod, který je předmětem rezervace ze strany uživatelů sítě nebo konečných zákazníků a umožňuje toky plynů ze vstupně-výstupního systému;

58)„propojovacím bodem“ fyzický nebo virtuální bod spojující sousední vstupně-výstupní systémy nebo spojující vstupně-výstupní systém s propojovacím vedením, pokud jsou tyto body předmětem rezervace ze strany uživatelů soustavy;

59)„virtuálním propojovacím bodem“ dva nebo více propojovacích bodů, které spojují dva stejné sousední vstupně-výstupní systémy sloučené za účelem poskytování jediné kapacitní služby;

60)„účastníkem trhu“ fyzická nebo právnická osoba, která nakupuje, prodává nebo vyrábí plyny nebo provozuje skladovací služby, včetně vydávání příkazů k obchodování, na jednom či více trzích s plynem, včetně vyrovnávacích trhů;

61)„poplatkem za ukončení smlouvy“ poplatek nebo sankce ukládané zákazníkům dodavateli nebo účastníky trhu za ukončení smlouvy na dodávky plynu nebo smlouvy o poskytování služeb;

62)„poplatkem za změnu dodavatele“ poplatek nebo sankce za změnu dodavatele nebo účastníka trhu, včetně poplatků za ukončení smlouvy, ukládané zákazníkům přímo či nepřímo dodavateli, účastníky trhu nebo provozovateli soustav;

63)„informacemi o vyúčtování“ informace poskytované ve vyúčtováních konečného zákazníka s výjimkou žádosti o platbu;

64)„běžným plynoměrem“ analogový nebo elektronický plynoměr bez schopnosti vysílat a přijímat údaje;

65)„inteligentním měřicím systémem“ elektronický systém, který dokáže měřit množství plynu dodané do sítě nebo spotřebu plynu ze sítě, poskytuje více informací než běžný plynoměr a je schopný vysílat a přijímat údaje pro účely informování, sledování a kontroly za použití určité formy elektronické komunikace;

66)„interoperabilitou“ v souvislosti s inteligentním měřením schopnost dvou nebo více energetických či komunikačních sítí, systémů, zařízení, aplikací či komponent spolupracovat, vyměňovat si a používat informace za účelem provádění požadovaných funkcí;

67)„nejnovějšími dostupnými údaji“ v souvislosti s údaji z inteligentního měření údaje poskytnuté ve lhůtě odpovídající nejkratšímu zúčtovacímu období na vnitrostátním trhu;

68)„nejlepšími dostupnými metodami“ v souvislosti s ochranou údajů a bezpečností v prostředí inteligentního měření nejúčinnější, nejpokročilejší a prakticky vhodné metody, které v zásadě poskytují základ pro dodržování pravidel Unie pro ochranu osobních údajů a bezpečnost;

69)„energetickou chudobou“ energetická chudoba ve smyslu definice v čl. 2 bodu 49 směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/0203 COD;

70)„občanským energetickým společenstvím“ právní subjekt:

a)jenž je založen na dobrovolné a otevřené účasti a je účinně kontrolován členy nebo podílníky, kteří jsou fyzickými osobami, místními orgány, včetně obcí, nebo malými podniky,

b)jehož hlavním účelem není vytváření zisku, ale poskytování environmentálních, hospodářských nebo sociálních společenských přínosů jeho členům nebo podílníkům nebo místním oblastem, kde provozuje svou činnost, a

c)jenž se zabývá výrobou, distribucí, dodávkami, spotřebou nebo skladováním plynu z obnovitelných zdrojů v soustavě zemního plynu nebo poskytuje svým členům nebo podílníkům služby v oblasti energetické účinnosti nebo služby údržby;

71)„aktivním zákazníkem“ konečný zákazník odebírající zemní plyn nebo skupina společně jednajících konečných zákazníků odebírajících zemní plyn, kteří spotřebovávají nebo ukládají plyn, který z obnovitelných zdrojů vyrobili ve svých vlastních prostorách umístěných ve vymezených hranicích, anebo pokud to členský stát povolí, v jiných prostorách, nebo kteří v soustavě zemního plynu prodávají plyn, který sami vyrobili z obnovitelných zdrojů, či se účastní programů energetické účinnosti, za předpokladu, že uvedené činnosti nepředstavují jejich hlavní obchodní nebo profesionální činnost.

🡻 2009/73/ES (přizpůsobený)

⇨ nový

Kapitola II

Obecná pravidla organizace odvětví ⌦ trhu ⌫

Článek 337

Otevírání trhu a vzájemnost ⌦ Konkurenční, na spotřebitele zaměřené, pružné a nediskriminační trhy s plyny ⌫

1.Členské státy zajistí, aby za oprávněné zákazníky byli považováni: ⇨ všichni zákazníci mohli svobodně nakupovat plyn od dodavatele dle vlastního výběru a aby všichni zákazníci mohli mít více než jednu smlouvu na dodávky zemního plynu nebo vodíku současně, pod podmínkou, že jsou zřízeny požadované body připojení a měření. ⇦

⇩ nový

2.Členské státy zajistí, aby jejich vnitrostátní právní předpisy nepřiměřeně neomezovaly přeshraniční obchod s plyny, fungování a vznik likvidního obchodování s plyny, účast spotřebitelů, investice, především do plynů z obnovitelných zdrojů a nízkouhlíkových plynů, nebo skladování energie mezi členskými státy, a zajistí, aby ceny plynů odrážely skutečnou poptávku a nabídku.

3.Členské státy zajistí, aby v rámci vnitřního trhu s plyny neexistovaly žádné neodůvodněné překážky, pokud jde o vstup na trh, jeho opuštění, působení na něm a obchodování na něm.

4.Členské státy zajistí, aby se na elektroenergetické podniky vztahovaly transparentní, přiměřená a nediskriminační pravidla, poplatky a zacházení, a to zejména v oblasti přístupu na velkoobchodní trhy, přístupu k údajům, změny dodavatele a systémů vyúčtování a případně i udělování licencí.

5.Členské státy zajistí, aby účastníci trhu ze třetích zemí při svém působení na vnitřním trhu s plyny dodržovali příslušné platné právní předpisy Unie a členských států.

🡻 2009/73/ES článek 37

a)do 1. července 2004 oprávnění zákazníci stanovení v čl. 18 směrnice Evropského parlamentu a Rady 98/30/ES ze dne 22. června 1998 o společných pravidlech pro vnitřní trh se zemním plynem 31 . Členské státy zveřejní do 31. ledna každého roku kritéria pro definování těchto oprávněných zákazníků;

b)nejpozději od 1. července 2004 všichni zákazníci mimo domácnosti;

c)od 1. července 2007 všichni zákazníci.

2. Aby se předešlo nerovnováze při otevírání trhů se zemním plynem:

a)smlouvy na dodávky s oprávněným zákazníkem v soustavě jiného členského státu se nezakazují, je-li zákazník považován za oprávněného v obou daných soustavách; a

b)pokud jsou odmítnuty transakce popsané v písmenu a) kvůli tomu, že zákazník je oprávněný jen v jedné z obou soustav, může Komise s přihlédnutím k situaci na trhu a k obecnému zájmu nařídit odmítající straně provést požadované dodávky na žádost některého z členských států, v nichž se soustavy nacházejí.

⇩ nový

Článek 4

Tržní ceny za dodávky

1.Dodavatelé mohou volně stanovit cenu, za niž dodávají plyny zákazníkům. Členské státy přijmou vhodná opatření k zajištění účinné hospodářské soutěže mezi dodavateli.

2.Členské státy prostřednictvím sociální politiky nebo jinými prostředky než veřejnými zásahy do stanovování cen za dodávky plynů zajistí v souladu s článkem 25 ochranu zákazníků v domácnostech, kteří trpí energetickou chudobou a jsou zranitelní.

3.Odchylně od odstavců 1 a 2 mohou členské státy uplatňovat veřejné zásahy do stanovování cen za dodávky zemního plynu zákazníkům v domácnostech, kteří trpí energetickou chudobou nebo jsou zranitelní. Na tyto veřejné zásahy se vztahují podmínky stanovené v odstavcích 4 a 5.

4.Veřejné zásahy do stanovování cen za dodávky zemního plynu:

a)musí sledovat cíl obecného hospodářského zájmu a nesmějí překračovat rámec toho, co je nezbytné pro dosažení tohoto cíle;

b)musí být jasně vymezené, transparentní, nediskriminační a ověřitelné;

c)musí zaručovat rovnost přístupu plynárenských podniků Unie k zákazníkům;

d)musí být časově omezené a přiměřené, pokud jde o osoby, které z nich mají prospěch;

e)nesmí vést k dodatečným nákladům pro účastníky trhu diskriminačním způsobem.

5.Každý členský stát uplatňující veřejné zásahy do stanovování cen za dodávky zemního plynu v souladu s odstavcem 3 tohoto článku musí také dodržovat čl. 3 odst. 3 písm. d) a článek 24 nařízení (EU) 2018/1999, bez ohledu na to, zda se v dotčeném členském státě nachází významný počet domácností, které trpí energetickou chudobou.

6.K zajištění přechodného období k vytvoření účinné hospodářské soutěže o smlouvy na dodávky zemního plynu mezi dodavateli a k dosažení plně účinného, tržního stanovování maloobchodních cen plynu v souladu s odstavcem 1 mohou členské státy uplatňovat veřejné zásahy do stanovování cen za dodávky zemního plynu zákazníkům v domácnostech a mikropodnikům, které nemají prospěch z veřejných zásahů podle odstavce 3.

7.Veřejné zásahy podle odstavce 6 musí splňovat kritéria stanovená v odstavci 4 a:

a)musí je doplňovat soubor opatření k dosažení účinné hospodářské soutěže a metodika pro hodnocení pokroku vyplývajícího z těchto opatření;

b)musí být stanoveny pomocí metodiky, která zajišťuje nediskriminační zacházení s dodavateli;

c)musí být stanoveny tak, aby cena převyšovala náklady, a to na úrovni, na níž může docházet k účinné cenové soutěži;

d)musí být navrženy tak, aby minimalizovaly případný negativní dopad na velkoobchodní trh se zemním plynem;

e)musí zajistit, aby všichni ti, kdo mají z takového veřejného zásahu prospěch, měli možnost si zvolit konkurenční tržní nabídky, byli alespoň jednou za čtvrtletí přímo informováni o dostupnosti nabídek a úspor na konkurenčním trhu a byla jim poskytnuta pomoc při přechodu k tržní nabídce;

f)musí zajistit, aby podle článků 18 a 19 všichni ti, kdo mají z takových veřejných zásahů prospěch, měli nárok na to, aby jim byly nainstalovány inteligentní plynoměry bez dodatečných nákladů pro tyto zákazníky a aby jim byla tato instalace nabídnuta a byli přímo informováni o možnosti instalace inteligentních plynoměrů a byla jim poskytnuta nezbytná pomoc;

g)nesmějí vést k přímým křížovým dotacím mezi zákazníky zásobovanými za ceny na volném trhu a zákazníky zásobovanými za regulované dodavatelské ceny.

8.Členské státy oznámí opatření přijatá podle odstavců 3 a 6 Komisi do jednoho měsíce od jejich přijetí a mohou je ihned uplatňovat. K oznámení se připojí vysvětlení, proč jiné nástroje nebyly dostatečné k uspokojivému dosažení sledovaného cíle, jak jsou splněny požadavky stanovené v odstavcích 4 a 7 a jaké jsou dopady oznámených opatření na ochranu hospodářské soutěže. Oznámení uvede rozsah osob, které mají z opatření prospěch, dobu platnosti opatření, počet zákazníků v domácnostech, jichž se dané opatření týká, a vysvětlí způsob, jakým byla regulovaná cena stanovena.

9.Od 15. března 2025 a každé dva roky poté členské státy v rámci integrovaných vnitrostátních zpráv o pokroku v oblasti energetiky a klimatu předloží Komisi zprávy o provádění tohoto článku, nezbytnosti a přiměřenosti veřejných zásahů podle tohoto článku a posouzení pokroku při dosahování účinné hospodářské soutěže mezi dodavateli a při přechodu k tržním cenám. Členské státy, které uplatňují regulované ceny v souladu s odstavcem 6, podají zprávu o souladu s podmínkami v odstavci 7, včetně souladu dodavatelů, kteří musí takové zásahy uplatňovat, jakož i o dopadu regulovaných cen na finanční situaci těchto dodavatelů.

10.Komise přezkoumá provádění tohoto článku a předloží v této souvislosti Evropskému parlamentu a Radě zprávu za účelem dosažení tržního stanovování maloobchodních cen zemního plynu, a případně společně se zprávou či v návaznosti na ni předloží legislativní návrh. Tuto zprávu lze kombinovat se zprávou o provádění článku 5 směrnice (EU) 2019/944. Tento legislativní návrh může rovněž stanovit datum ukončení regulovaných cen.

🡻 2009/73/ES (přizpůsobený)

⇨ nový

Článek 53

Povinnosti veřejné služby a ochrana zákazníků

1.Členské státy zajistí na základě svého institucionálního uspořádání, při zohlednění zásady subsidiarity a aniž je dotčen odstavec 2, aby byly plynárenské ⇨ a vodíkové ⇦ podniky provozovány v souladu se zásadami této směrnice s cílem dosáhnout konkurenčního a bezpečného trhu se zemním plynem ⇨ s plyny ⇦ udržitelného z hlediska životního prostředí a aby žádný z nich nebyl diskriminován z hlediska svých práv nebo povinností.

2.S plným ohledem na příslušná ustanovení ⌦ Smlouvy o fungování EU ⌫ Smlouvy, zejména na její článek 86⌦ článek 106 ⌫, mohou členské státy uložit z důvodů obecného hospodářského zájmu ⇨ plynárenským a vodíkovým ⇦ podnikům působícím v odvětví zemního plynu povinnosti veřejné služby, které se mohou týkat bezpečnosti, včetně bezpečnosti dodávek, pravidelnosti ⌦ a ⌫ kvality a cen dodávek, jakož i ochrany životního prostředí, včetně energetické účinnosti, energie z obnovitelných zdrojů a ochrany klimatu. Tyto povinnosti jsou jasně vymezené, transparentní, nediskriminační a ověřitelné a zaručují plynárenským ⇨ a vodíkovým ⇦ podnikům Společenství ⌦ v Unii ⌫ rovnost přístupu ke spotřebitelům v jednotlivých členských státech. Ve vztahu k bezpečnosti dodávek, energetické účinnosti a řízení poptávky a v zájmu plnění cílů v oblasti životního prostředí a cílů v oblasti energie z obnovitelných zdrojů uvedených v tomto odstavci mohou členské státy zavést dlouhodobé plánování, přičemž berou v úvahu možnost, že o přístup k soustavě by mohly mít zájem třetí osoby.

⇩ nový

3.Závazky veřejné služby související s bezpečností dodávek plynu nepřekročí rámec toho, co je nezbytné k zajištění souladu s normami pro dodávky plynu podle článku 6 nařízení (EU) 2017/1938, a musí být v souladu s výsledky vnitrostátních posouzení rizik provedených podle čl. 7 odst. 3, jak je podrobně uvedeno v plánech preventivních opatření vypracovaných podle čl. 9 odst. 1 písm. c), d) a k) téhož nařízení.

4.Poskytuje-li členský stát finanční vyrovnání nebo jiné formy náhrad za plnění povinností stanovených v tomto článku, činí tak nediskriminačním a transparentním způsobem.

🡻 2009/73/ES (přizpůsobený)

⇨ nový

3.Členské státy přijmou vhodná opatření na ochranu konečných spotřebitelů, a zejména zabezpečí, aby existovaly dostatečné záruky na ochranu zranitelných zákazníků. V této souvislosti vypracuje každý členský stát definici zranitelných zákazníků, která se může vztahovat na energetickou chudobu a mj. i na zákaz odpojení plynu těmto zákazníkům v kritických situacích. Členské státy zajistí, aby byla dodržována práva a povinnosti, která se týkají zranitelných zákazníků. Zejména přijmou vhodná opatření na ochranu konečných spotřebitelů z odlehlých oblastí připojených k plynárenské soustavě. Členské státy mohou určit dodavatele poslední instance pro zákazníky připojené k plynárenské soustavě. Členské státy zajistí vysokou úroveň ochrany spotřebitele, zejména pokud jde o transparentnost týkající se smluvních podmínek, obecných informací a mechanismů řešení sporů. Členské státy zajistí, aby byl oprávněný zákazník skutečně schopen přejít snadno k novému dodavateli. Tato opatření musí zahrnovat opatření uvedená v příloze I, alespoň pokud jde o zákazníky v domácnostech.

4.Členské státy přijmou vhodná opatření, například národní energetické akční plány, poskytující výhody v systémech sociálního zabezpečení, k zajištění nezbytných dodávek plynu pro zranitelné zákazníky nebo na podporu zlepšování energetické účinnosti s cílem řešit zjištěné případy energetické chudoby, a to i v širším kontextu chudoby. Tato opatření nesmí bránit účinnému otevření trhu stanovenému v článku 37 ani fungování trhu a jsou případně oznámena Komisi v souladu s ustanoveními odstavce 11. V oznámení se neuvádějí opatření přijatá v rámci obecného systému sociálního zabezpečení.

5.Členské státy zajistí, aby měli všichni zákazníci připojení k plynárenské síti právo na dodávky zemního plynu od dodavatele, bude-li s tím dodavatel souhlasit, bez ohledu na to, v jakém členském státě je dodavatel registrován, dodrží-li tento dodavatel příslušná pravidla pro obchodování a vyrovnávání a v souladu s požadavky na bezpečnost dodávek. V tomto ohledu přijmou členské státy veškerá nezbytná opatření, aby zajistily, že správní postupy nejsou překážkou pro dodavatelské podniky, které jsou již zaregistrovány v jiném členském státě.

6.Členské státy zajistí, aby:

a)v případě, že si zákazník přeje změnit dodavatele, a dodrží přitom podmínky smlouvy, byla tato změna provedena dotčeným provozovatelem nebo dotčenými provozovateli ve lhůtě tří týdnů, a

b)zákazníci byli oprávněni obdržet veškeré příslušné údaje o spotřebě.

Členské státy zajistí, aby práva uvedená v bodech a) a b) prvního pododstavce byla přiznána všem zákazníkům, a to bez diskriminace z hlediska nákladů, úsilí či času.

7.Členské státy přijmou vhodná opatření na dosažení cílů sociální a hospodářské soudržnosti, ochrany životního prostředí, která mohou zahrnovat prostředky pro boj proti změně klimatu, a bezpečnosti dodávek. K těmto opatřením může patřit zejména poskytování přiměřených hospodářských pobídek s využitím, tam kde je to vhodné, všech stávajících vnitrostátních nástrojů a nástrojů Společenství, za účelem údržby a výstavby nezbytné síťové infrastruktury, včetně propojovací kapacity.

8.Členské státy nebo, stanovil-li tak daný členský stát, jeho regulační orgán ve snaze podpořit energetickou účinnost vydají důrazné doporučení, aby plynárenské podniky optimalizovaly využívání zemního plynu například tím, že budou poskytovat služby v oblasti hospodaření s energií, vypracují inovační vzorce pro výpočet ceny, nebo případně zavedou inteligentní měřící systémy či inteligentní sítě.

9.Členské státy zajistí, aby byla zřízena jednotná kontaktní místa, na nichž budou spotřebitelům k dispozici veškeré potřebné informace o jejich právech, platných právních předpisech a prostředcích řešení sporů, které mají v případě sporu k dispozici. Tato kontaktní místa mohou být součástí kontaktních míst poskytujících spotřebitelům obecné informace.

Členské státy zajistí zavedení nezávislých mechanismů, jako je např. ombudsman pro energetiku nebo orgán sdružující spotřebitele, jež zajistí účinné projednání stížností a mimosoudní urovnávání sporů.

10.Členské státy se mohou rozhodnout neuplatňovat článek 4 na oblast distribuce, pokud by jeho použití právně nebo fakticky bránilo plnění povinností uložených plynárenským podnikům z důvodů obecného hospodářského zájmu a pokud by rozvoj obchodu nebyl ovlivněn do té míry, že by to bylo v rozporu se zájmy Společenství. Zájmy Společenství mimo jiné zahrnují hospodářskou soutěž s ohledem na oprávněné zákazníky v souladu s touto směrnicí a s článkem 86 Smlouvy.

511.Členské státy při provádění této směrnice informují Komisi o všech opatřeních přijatých pro plnění povinností veřejné služby, včetně ochrany spotřebitele a životního prostředí, a o jejich možném vlivu na vnitrostátní nebo mezinárodní hospodářskou soutěž, a to bez ohledu na to, zda tato opatření vyžadují výjimku z ustanovení této směrnice či nikoliv. Členské státy pak Komisi každé dva roky oznámí všechny změny těchto opatření, a to bez ohledu na to, zda vyžadují výjimku z této směrnice či nikoliv.

12.Komise po konzultaci s příslušnými zúčastněnými subjekty včetně členských států, národních regulačních orgánů, spotřebitelských organizací a plynárenských podniků vypracuje srozumitelný a stručný kontrolní seznam spotřebitele energie obsahující praktické informace o právech spotřebitelů energie. Členské státy zajistí, že dodavatelé zemního plynu nebo provozovatelé distribuční soustavy ve spolupráci s regulačním orgánem podniknou nezbytné kroky, aby předali všem svým spotřebitelům kopii kontrolního seznamu spotřebitele a zajistili jeho zveřejnění.

Článek 67

Podpora regionální spolupráce ⌦ a integrace ⌫

1.Členské státy a regulační orgány budou mezi sebou vzájemně spolupracovat za účelem integrace svých vnitrostátních trhů na jedné nebo více regionálních úrovních, což je prvním krokem ⇨ směrem k vytvoření regionálních trhů, pokud se tak členské státy a regulační orgány rozhodnou, a dále směrem ⇦ k vytvoření plně liberalizovaného vnitřního trhu. Regulační orgány, stanoví-li tak členský stát, nebo členské státy podporují a usnadňují zejména spolupráci provozovatelů přepravních soustav ⇨ zemního plynu ⇦ ⇨ a provozovatelů vodíkových sítí ⇦ na regionální úrovni, a to i pokud jde o přeshraniční záležitosti, s cílem vytvořit konkurenceschopný vnitřní trh ⇨ s plyny ⇦ se zemním plynem a zasazují se o soulad svého právního, regulačního a také technického rámce a usnadňují integraci izolovaných soustav, v jejichž důsledku se ve Společenství ⌦ v Unii ⌫ stále ještě vyskytují izolované trhy se zemním plynem. Zeměpisné oblasti, na něž se tato regionální spolupráce vztahuje, zahrnují spolupráci v zeměpisných oblastech vymezených v souladu s čl. 2812 odst. 3 ⌦ přepracovaného znění nařízení o plynu podle návrhu COM(2021) 804 final ⌫ nařízení (ES) č. 715/2009. Tato spolupráce může zahrnovat jiné zeměpisné oblasti. ⇨ Pokud se Komise domnívá, že pravidla na úrovni Unie mají význam pro regionální integraci trhů s plyny, poskytne příslušné pokyny s ohledem na specifika těchto trhů a dopad na sousední trhy. ⇦

2.Agentura ⌦ pro spolupráci energetických regulačních orgánů („ACER“) ⌫ spolupracuje s národními regulačními orgány a provozovateli přepravní soustavy, aby zajistila soulad regulačních rámců mezi regiony ⇨ a uvnitř regionů ⇦ za účelem vytvoření konkurenceschopného vnitřního trhu se zemním plynem ⇨ s plyny ⇦. Pokud se agentura ⌦ ACER ⌫ domnívá, že jsou potřebná závazná pravidla pro tuto spolupráci, vydá vhodná doporučení.

3.Členské státy zajistí prováděním této směrnice, že provozovatelé přepravní soustavy budou mít jeden nebo více integrovaných systémů na regionální úrovni zahrnujících dva nebo více členských států za účelem přidělování kapacit a kontroly bezpečnosti sítě.

34.Pokud se společného podniku zřízeného za účelem uskutečňování spolupráce účastní vertikálně integrovaní provozovatelé přepravní soustavy, společný podnik vypracuje a zavede program shody, který stanoví opatření přijatá s cílem zajistit, aby bylo vyloučeno diskriminační chování a chování v rozporu se zásadami hospodářské soutěže. Program shody stanoví konkrétní povinnosti zaměstnanců pro splnění cíle vyloučení diskriminačního a protisoutěžního jednání. Program shody podléhá schválení agenturou ⌦ ACER ⌫ . Soulad s programem nezávisle sledují kontroloři shody vertikálně integrovaných provozovatelů přepravní soustavy.

Článek 74

Udělování povolení

1.Je-li pro výstavbu nebo provozování plynárenského zařízení ⇨, zařízení na výrobu vodíku a infrastruktury pro vodíkové systémy ⇦ nutné povolení (například licence, povolení, koncese, souhlas nebo schválení), udělí členské státy nebo jimi určené příslušné orgány povolení pro výstavbu nebo provozování takových zařízení, ⇨ infrastruktury, ⇦ potrubí a souvisejícího vybavení na svém území v souladu s odstavci 2 až 114. Členské státy nebo jimi určené příslušné orgány mohou rovněž udělovat na stejném základě povolení pro dodávky zemního plynu ⇨ plynů ⇦ a povolení pro velkoodběratele.

2.Pokud mají členské státy systém udělování povolení, stanoví cíl a nediskriminační kritéria, které má splnit podnik žádající o povolení ⇨ dodávat plyny nebo postavit a/nebo provozovat plynárenská ⇦ pro výstavbu nebo provozování plynárenských zařízení ⇨ , zařízení pro výrobu vodíku nebo infrastrukturu vodíkové soustavy ⇦ nebo podnik žádající o povolení dodávat zemní plyn. Nediskriminační kritéria a postupy pro udělování povolení se zveřejňují. Členské státy zajistí, aby řízení, v němž se uděluje povolení pro ⌦ taková ⌫ zařízení, ⇨ infrastrukturu, ⇦ plynovody a související vybavení, v případě potřeby zohledňovalo význam projektu pro vnitřní trh se zemním plynem ⇨ s plyny ⇦ .

⇩ nový

3.Povolovací řízení pro činnosti uvedené v odstavci 1 netrvají déle než dva roky, včetně všech příslušných řízení příslušných orgánů. Je-li to řádně odůvodněno mimořádnými okolnostmi, může být tato dvouletá lhůta prodloužena až o jeden rok.

4.Členské státy vyhodnotí, jaká legislativní a nelegislativní opatření jsou nezbytná pro zjednodušení povolovacích řízení, včetně jakýchkoli procedurálních kroků souvisejících s postupy pro posouzení dopadu na životní prostředí. Členské státy Evropské komisi oznámí výsledky takového posouzení v rámci svých integrovaných vnitrostátních plánů v oblasti energetiky a klimatu podle článku 3 a článků 7 až 12 nařízení (EU) 2018/1999 a v souladu s postupy, které jsou v nich uvedeny, a ve svých integrovaných vnitrostátních zprávách o pokroku v oblasti energetiky a klimatu podle článku 17 nařízení (EU) 2018/1999.

5.Lhůty stanovené v odstavci 3 platí, aniž jsou dotčeny povinnosti vyplývající z platného práva Unie v oblasti životního prostředí, prostředky soudní ochrany a jiná řízení před soudy a mechanismy alternativního řešení sporů, včetně řízení o stížnostech a mimosoudních prostředků nápravy, a je možné je prodloužit o dobu trvání takových řízení.

6.Členské státy zřídí nebo určí jedno nebo více kontaktních míst. Tato kontaktní místa žadatele na jeho žádost a bezplatně provedou celým povolovacím řízením pro činnosti uvedené v odstavci 1 a usnadňují toto řízení až do okamžiku dokončení řízení příslušnými orgány. Žadatel nebude muset kontaktovat více než jedno kontaktní místo pro celé řízení.

7.Členské státy zajistí, aby se povolení udělená podle vnitrostátního práva na výstavbu a provoz plynovodů pro zemní plyn a jiných aktiv sítě používaných pro přepravu zemního plynu vztahovala rovněž na plynovody a aktiva sítě pro dopravu vodíku.

8.Členské státy zajistí, aby stávající smluvní práva k užívání pozemků pro výstavbu a provoz plynovodů pro zemní plyn a dalších aktiv sítě zahrnovala rovněž plynovody a další aktiva sítě pro dopravu vodíku.

🡻 2009/73/ES

⇨ nový

93.Členské státy zajistí, aby důvody pro odmítnutí udělení povolení byly objektivní a nediskriminační a aby byly sděleny žadateli. Důvody odmítnutí jsou pro informaci oznamovány Komisi. Členské státy zavedou postup, který umožní žadateli podat proti takovým odmítnutím opravný prostředek.

104.Při rozvoji nově zásobovaných oblastí a v zájmu efektivního provozu obecně a aniž je dotčen článek 3038, mohou členské státy odepřít udělení dalšího povolení k výstavbě nebo provozování distribučních potrubních soustav ⇨ pro zemní plyn ⇦ v určité oblasti, pokud jsou v této oblasti tyto potrubní soustavy vybudovány nebo jsou navrženy ⇨ povoleny ⇦ k výstavbě a pokud stávající nebo navrhovaná kapacita není využita.

⇩ nový

Článek 8

Certifikace obnovitelných a nízkouhlíkových paliv

1.Plyny z obnovitelných zdrojů jsou certifikovány v souladu s články 29 a 30 směrnice (EU) 2018/2001.

2.S cílem zajistit, aby úspory emisí skleníkových plynů dosažené používáním nízkouhlíkových paliv a nízkouhlíkového vodíku dosahovaly alespoň 70 % v souladu s definicemi v článku 2 bodech 10 a 12, vyžadují členské státy od hospodářských subjektů, aby prokázaly, že tato prahová hodnota a požadavky stanovené v metodice uvedené v odstavci 5 tohoto článku byly splněny. Pro tyto účely vyžadují, aby hospodářské subjekty používaly systém hmotnostní bilance v souladu s čl. 30 odst. 1 a 2 směrnice (EU) 2018/2001.

3.Členské státy zajistí, aby hospodářské subjekty předkládaly spolehlivé informace o dodržování 70 % prahové hodnoty úspor emisí skleníkových plynů stanovené v odstavci 2 a metodiky úspor emisí skleníkových plynů uvedené v odstavci 5 a aby hospodářské subjekty příslušnému členskému státu na požádání zpřístupnily údaje, které byly použity k vypracování těchto informací. Členské státy od hospodářských subjektů vyžadují, aby zajistily přiměřenou úroveň nezávislého auditu informací, které předkládají, a aby provedení tohoto auditu doložily. Auditem se ověřuje, zda jsou systémy používané hospodářskými subjekty přesné, spolehlivé a zabezpečené proti podvodu.

4.Povinnosti stanovené v odstavci 2 se použijí bez ohledu na to, zda jsou nízkouhlíková paliva vyráběna v Unii nebo dovážena. Informace o zeměpisném původu a druhu surovin pro výrobu nízkouhlíkových paliv nebo nízkouhlíkového vodíku podle dodavatele paliva se spotřebitelům poskytnou na internetových stránkách provozovatelů, dodavatelů nebo příslušných orgánů a aktualizují se každý rok.

5.Do 31. prosince 2024 přijme Komise akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 83, jimiž tuto směrnici doplní upřesněním metodiky pro posuzování úspor emisí skleníkových plynů z nízkouhlíkových paliv. Metodika zajistí, že nebude udělen kredit za zabránění vzniku emisí oxidu uhličitého, pokud byl již podle jiných právních předpisů získán emisní kredit za jeho zachycování.

6.Komise může rozhodnout, že nepovinné vnitrostátní nebo mezinárodní režimy stanovující normy pro výrobu nízkouhlíkových paliv nebo nízkouhlíkového vodíku poskytují přesné údaje o úsporách emisí skleníkových plynů pro účely tohoto článku a prokazují soulad s metodikou uvedenou v odstavci 5 tohoto článku.

7.V případě, že hospodářský subjekt předloží důkazy nebo údaje získané v souladu s režimem, který byl uznán podle odstavce 6, členský stát od hospodářského subjektu nevyžaduje další důkazy o splnění kritérií, pro něž byl režim Komisí uznán.

8.Příslušné orgány členských států provádějí dohled nad činností certifikačních orgánů, které v rámci nepovinného režimu provádějí nezávislý audit. Na žádost příslušných orgánů předloží certifikační orgány veškeré relevantní informace, jež jsou nezbytné pro dohled nad auditem, včetně přesného data, času a místa auditů. Zjistí-li členské státy případy nesouladu, informují neprodleně dotčený nepovinný režim.

9.Komise na žádost členského státu, která může vycházet z žádosti hospodářského subjektu, na základě dostupných důkazů posoudí, zda jsou splněna kritéria úspor emisí skleníkových plynů stanovená v tomto článku, zda je dodržena metodika vypracovaná v souladu s odstavcem 5 tohoto článku a zda jsou splněny limity pro úsporu emisí skleníkových plynů stanovené v čl. 2 bodech 9 a 10. Komise do šesti měsíců od obdržení takové žádosti rozhodne, zda dotyčný členský stát může:

a)přijmout důkazy, které již byly předloženy za účelem prokázání souladu s kritérii pro úspory emisí skleníkových plynů u nízkouhlíkových paliv; nebo

b)odchylně od odstavce 7 požadovat, aby dodavatelé zdroje nízkouhlíkových paliv poskytli další důkazy o tom, že splňují kritéria úspor emisí skleníkových plynů a 70 % prahovou hodnotu úspor emisí skleníkových plynů.

10.Členské státy rovněž vyžadují, aby příslušné hospodářské subjekty zadávaly do databáze Unie informace o uskutečněných transakcích a vlastnostech nízkouhlíkových paliv z hlediska udržitelnosti v souladu s požadavky stanovenými v článku 28 směrnice (EU) 2018/2001.

🡻 2009/73/ES (přizpůsobený)

⇨ nový

Článek 98

Technické předpisy

Regulační orgány, stanoví-li tak členský stát, nebo členské státy zajistí, aby byly vypracovány a zveřejněny technické předpisy stanovující minimální technické konstrukční a provozní požadavky na připojení k systému zařízení LNG, skladovacím zařízením, ostatním přepravním nebo distribučním soustavám a , přímým vedením ⇨ i vodíkové soustavě ⇦ . Tyto technické předpisy zabezpečí interoperabilitu součinnost soustav a musí být objektivní a nediskriminační. Agentura ⌦ ACER ⌫ může případně vydat vhodná doporučení týkající se dosažení souladu s těmito předpisy. Uvedené předpisy jsou sdělovány Komisi postupem podle článku 58 směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/1535 32 98/34/ES ze dne 22. června 1998 o postupu při poskytování informací v oblasti technických norem a předpisů a předpisů pro služby informační společnosti 33 .

⇩ nový

Členské státy tam, kde je to relevantní, vyžadují od provozovatelů přepravních soustav, provozovatelů distribučních soustav a provozovatelů vodíkových sítí nacházejících se na jejich území, aby zveřejňovali technická pravidla v souladu s článkem 9, zejména pokud jde o pravidla pro připojení k síti včetně požadavků na kvalitu plynu, jeho odorizaci a tlak. Členské státy od provozovatelů přepravních soustav a provozovatelů distribučních soustav rovněž vyžadují, aby zveřejnili sazby za připojení pro plyn z obnovitelných zdrojů založené na objektivních, transparentních a nediskriminačních kritériích.

KAPITOLA III

POSÍLENÍ POSTAVENÍ SPOTŘEBITELE A OCHRANA SPOTŘEBITELE A MALOOBCHODNÍ TRHY

Článek 10

Základní smluvní práva

1.Členské státy zajistí, aby měli všichni koneční zákazníci právo na dodávky plynů od dodavatele, pokud s tím dodavatel souhlasí, bez ohledu na to, v kterém členském státě je dodavatel registrován, pokud se tento dodavatel řídí příslušnými pravidly pro obchodování a vyrovnávání. V tomto ohledu přijmou členské státy veškerá opatření nezbytná k tomu, aby zajistily, že správní postupy nediskriminují dodavatele, kteří jsou již zaregistrováni v jiném členském státě.

2.Aniž jsou dotčeny předpisy Unie o ochraně spotřebitele, zejména směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/83/EU a směrnice Rady 93/13/EHS, členské státy zajistí, aby koneční zákazníci měli práva stanovená v odstavcích 3 až 12 tohoto článku.

3.Koneční zákazníci mají právo uzavřít se svým dodavatelem smlouvu, která obsahuje:

a)totožnost a adresu dodavatele;

b)poskytované služby, nabízenou úroveň kvality služeb, jakož i lhůtu pro počáteční připojení;

c)druhy nabízených služeb údržby;

d)prostředky, kterými lze získávat aktuální informace o všech uplatňovaných sazbách, poplatcích za údržbu a balíčcích produktů nebo služeb;

e)dobu platnosti smlouvy, podmínky, za nichž je možné služby, včetně produktů nebo služeb, které jsou s těmito službami v balíčku, nebo smlouvu obnovit či zrušit, a informaci o tom, zda je možné smlouvu bezplatně vypovědět;

f)všechny náhrady a odškodnění, které se uplatňují v případě, že není dodržena dohodnutá úroveň kvality služby, včetně nesprávného nebo zpožděného vyúčtování;

g)způsob zahájení postupu mimosoudního řešení sporů v souladu s článkem 24;

h)informace o právech spotřebitele, včetně informací o vyřizování stížností a všech informací podle tohoto odstavce sdělené jasnou formou prostřednictvím vyúčtování nebo internetových stránek plynárenského nebo vodíkového podniku.

Podmínky musí být spravedlivé a dobře známé předem. Zákazníci musí tyto informace obdržet před uzavřením nebo potvrzením smlouvy. Pokud se smlouvy uzavírají prostřednictvím zprostředkovatelů, poskytují se informace uvedené v písmenech a) až f) taktéž před uzavřením smlouvy;

Koneční zákazníci obdrží stručný přehled základních smluvních podmínek v přehledné, výstižné a srozumitelné podobě.

4.Koneční zákazníci musí být přiměřené informováni o každém úmyslu změnit smluvní podmínky a zároveň musí být informováni o svém právu smlouvu ukončit v okamžiku obdržení informace o změně smluvních podmínek. Dodavatelé svým konečným zákazníkům přímo a transparentním a srozumitelným způsobem oznamují každou změnu cen za dodávky i důvody a podmínky změny a její rozsah, a to nejpozději dva týdny, a v případě zákazníků v domácnostech jeden měsíc, před tím, než změna nabude účinku. Členské státy zajistí, aby koneční zákazníci mohli svobodně smlouvu ukončit, pokud neakceptují nové smluvní podmínky nebo změny cen za dodávky, které jim oznámil jejich dodavatel.

5.Dodavatelé poskytují konečným zákazníkům transparentní informace o uplatňovaných cenách a sazbách a o běžných podmínkách týkajících se přístupu ke službám v plynárenském odvětví a jejich používání.

6.Dodavatelé nabízí konečným zákazníkům širokou nabídku způsobů plateb. Uvedené způsoby plateb nesmějí nepřiměřeně diskriminovat žádné zákazníky. Jakýkoli rozdíl v poplatcích spojených se způsoby plateb nebo systémy placení záloh musí být objektivní, nediskriminační a přiměřený a nesmí překročit přímé náklady, které příjemce hradí za používání konkrétní platební metody nebo systému placení záloh, v souladu s článkem 62 směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/2366 34 .

7.Zákazníci v domácnostech, kteří mají přístup k systémům placení záloh, nesmějí být těmito systémy znevýhodňováni.

8.Dodavatelé nabízí konečným zákazníkům spravedlivé a transparentní obecné podmínky, jež jsou poskytovány ve srozumitelném a jednoznačném jazyce a neobsahují mimosmluvní překážky, které by bránily výkonu práv zákazníků, například nadměrnou smluvní dokumentací. Zákazníci jsou chráněni před nepoctivými a zavádějícími způsoby prodeje.

9.Koneční zákazníci musí mít právo na dobrou úroveň služeb a vyřizování stížností jejich dodavateli. Dodavatelé vyřizují stížnosti nekomplikovaným způsobem, spravedlivě a rychle.

10.Dodavatelé zákazníky v domácnostech, kteří odebírají zemní plyn, s dostatečným předstihem před plánovaným odpojením náležitě informují o alternativních opatřeních k odpojení. Těmito alternativními opatřeními mohou být informace o zdrojích podpory umožňující odpojení předejít, systémy placení záloh, energetické audity, energetické konzultační služby, alternativní platební plány, dluhové poradenství nebo moratoria na odpojování. Tato alternativní opatření by neměla pro zákazníky, kteří čelí odpojení, představovat dodatečné náklady.

11.Dodavatelé poskytnou konečným zákazníkům po jakékoli změně dodavatele závěrečné vyúčtování nejpozději šest týdnů poté, co taková změna proběhla.

Článek 11

Právo na změnu dodavatele a pravidla týkající se poplatků souvisejících se změnou dodavatele

1.Zákazníci mají právo změnit dodavatele plynů nebo účastníky trhu. Členské státy zajistí, aby zákazník, který si přeje změnit dodavatele nebo účastníka trhu a dodrží přitom smluvní podmínky, měl na tuto změnu nárok ve lhůtě nejvýše tří týdnů ode dne, kdy o to požádá. Nejpozději od roku 2026 nesmí technický proces změny dodavatele nebo účastníka trhu trvat déle než 24 hodin a musí být možné jej provést v kterýkoli pracovní den.

2.Členské státy zajistí, aby právo na změnu dodavatele nebo účastníka trhu bylo zákazníkům přiznáno bez diskriminace z hlediska nákladů, úsilí a času.

3.Členské státy zajistí, aby alespoň zákazníkům v domácnostech a malým podnikům nebyly účtovány žádné poplatky související se změnou dodavatele plynů. Členské státy však mohou dodavatelům nebo účastníkům trhu povolit účtování poplatků za ukončení smlouvy zákazníkům, kteří z vlastní vůle ukončí smlouvu na dodávky za pevnou cenu na dobu určitou před uplynutím sjednané doby, pokud jsou tyto poplatky:

a)součástí smlouvy, již zákazník z vlastní vůle uzavřel, a

b)zákazník je před uzavřením smlouvy o těchto poplatcích jasně informován.

Tyto poplatky musí být přiměřené a nesmějí přesáhnout přímou hospodářskou ztrátu, kterou dodavatel nebo účastník trhu utrpěl v důsledku vypovězení smlouvy zákazníkem, včetně nákladů na případné investice v rámci balíčku nebo na služby, které již byly zákazníkovi poskytnuty jako součást plnění smlouvy. Důkazní břemeno týkající se výše přímé hospodářské ztráty nese dodavatel nebo účastník trhu. Přípustnost poplatků za ukončení smlouvy sleduje regulační orgán nebo jiný příslušný vnitrostátní orgán.

4.Zákazníci v domácnostech jsou oprávněni účastnit se kolektivních programů na změnu dodavatele. Členské státy odstraní veškeré regulační nebo správní překážky pro kolektivní změny dodavatele a vytvoří rámec, který zajistí ochranu spotřebitelů tak, aby se zabránilo jakýmkoli nekalým praktikám.

Článek 12

Srovnávací nástroje

1.Členské státy zajistí, aby alespoň odběratelé zemního plynu z řad domácností a mikropodniků měli bezplatný přístup minimálně k jednomu nástroji pro srovnávání nabídek dodavatelů, včetně sdružených nabídek. Zákazníci jsou o dostupnosti takových nástrojů informováni v rámci vyúčtování nebo jinými prostředky. Nástroje musí splňovat alespoň tyto požadavky:

a)být nezávislé na účastnících trhu a zajistit, aby se plynárenským podnikům dostávalo rovného zacházení, pokud jde o výsledky hledání;

b)jasně uvádět vlastníky nástroje a fyzickou nebo právnickou osobu, která nástroj provozuje a kontroluje, jakož i informace o tom, jak jsou nástroje financovány;

c)stanovit jasná a objektivní kritéria, z nichž bude srovnání vycházet, včetně služeb, a zveřejnit je;

d)používat jednoduchý a jednoznačný jazyk;

e)poskytovat přesné a aktuální informace a uvádět čas poslední aktualizace informací;

f)být přístupné pro osoby se zdravotním postižením díky tomu, že budou vnímatelné, ovladatelné, srozumitelné a spolehlivé;

g)nabízet účinný postup pro nahlášení nesprávných informací o zveřejněných nabídkách;

h)při srovnávání omezit požadované osobní údaje pouze na údaje, které jsou pro srovnání nezbytně nutné.

Členské státy zajistí, aby alespoň jeden nástroj pokrýval celý trh se zemním plynem. Pokud je trh pokryt větším počtem nástrojů, obsahují co možná nejúplnější škálu nabídek plynu pokrývající významnou část trhu a v případě, že tyto nástroje nepokrývají trh úplně, jasně tuto skutečnost před zobrazením výsledků uvedou.

2.Srovnávací nástroje může provozovat jakýkoli subjekt, včetně soukromých společností a veřejných orgánů či subjektů.

3.Členské státy mohou vyžadovat, aby srovnávací nástroje uvedené v odstavci 1 zahrnovaly srovnávací kritéria týkající se povahy služeb, které dodavatelé nabízejí.

4.Členské státy určí příslušný vnitrostátní orgán, který bude odpovědný za vydávání značek důvěry pro srovnávací nástroje, jež splňují požadavky stanovené v odstavci 1, a za zajištění toho, aby srovnávací nástroje, které značku důvěry nesou, trvale splňovaly dané požadavky. Tento orgán je nezávislý na jakýchkoli účastnících trhu a provozovatelích srovnávacích nástrojů.

5.Každý nástroj, který srovnává nabídky účastníků trhu, je způsobilý požádat o značku důvěry v souladu s tímto článkem na dobrovolném a nediskriminačním základě.

6.Odchylně od odstavců 4 a 5 se členské státy mohou rozhodnout, že nezajistí vydávání značek důvěry pro srovnávací nástroje, pokud existuje veřejný orgán nebo subjekt, který poskytuje srovnávací nástroj splňující požadavky stanovené v odstavci 1.

Článek 13

Aktivní zákazníci

1.Členské státy zajistí, aby koneční zákazníci byli oprávnění jednat jako aktivní zákazníci, aniž by se na ně vztahovaly nepřiměřené nebo diskriminační technické a administrativní požadavky, postupy a poplatky a síťové poplatky, které neodrážejí náklady.

2.Členské státy zajistí, aby aktivní zákazníci:

a)byli oprávněni provozovat svou činnost přímo;

b)byli oprávněni prodávat plyn, který sami vyrobili z obnovitelných zdrojů, prostřednictvím soustavy zemního plynu;

c)byli oprávněni účastnit se programů energetické účinnosti;

d)byli oprávněni pověřit třetí stranu správou zařízení, která jsou pro jejich činnost zapotřebí, včetně instalace, provozování, zpracování dat a údržby, aniž by třetí strana byla považována za aktivního zákazníka;

e)podléhali nákladově účinným, transparentním a nediskriminačním síťovým poplatkům, čímž se zajistí, aby odpovídajícím a vyváženým způsobem přispívali ke sdílení celkových nákladů na soustavu;

f)byli finančně odpovědní za výkyvy, které způsobí v soustavě zemního plynu, nebo přenesli svou odpovědnost za výkyvy podle čl. 3 písm. e) [přepracovaného znění nařízení o plynu podle návrhu COM(2021) xxx].

3.Členské státy mohou mít ve svých vnitrostátních právních předpisech různá ustanovení vztahující se na individuální aktivní zákazníky a na společně jednající aktivní zákazníky, pod podmínkou, že se na všechny aktivní zákazníky vztahují všechna práva a povinnosti, která jsou stanovena v tomto článku. Jakékoli odlišné zacházení se společně jednajícími aktivními zákazníky musí být přiměřené a řádně odůvodněné.

4.Členské státy zajistí, aby aktivní zákazníci, kteří vlastní zařízení pro ukládání plynu z obnovitelných zdrojů:

a)měli právo na připojení k síti v přiměřené lhůtě od doby, kdy o to požádali, pokud jsou splněny všechny nezbytné podmínky, jako je odpovědnost za výkyvy;

b)nepodléhali žádnému dvojímu zpoplatnění, včetně síťových poplatků, za skladovaný plyn z obnovitelných zdrojů, který zůstává v jejich prostorách;

c)nepodléhali neúměrným požadavkům nebo poplatkům za udělení licence;

d)měli povoleno souběžně poskytovat několik služeb, je-li to technicky proveditelné.

Článek 14

Občanská energetická společenství

1.Členské státy stanoví vhodný regulační rámec pro občanská energetická společenství, který zajistí, aby:

a)účast v občanském energetickém společenství byla otevřená a dobrovolná;

b)členové nebo podílníci mohli z občanského energetického společenství vystoupit; v takovém případě se použije článek 11;

c)členové nebo podílníci občanského energetického společenství neztratili svá práva a povinnosti zákazníků v domácnostech nebo aktivních zákazníků;

d)příslušný provozovatel distribuční soustavy pod podmínkou poskytnutí spravedlivé náhrady dle posouzení regulačním orgánem spolupracoval s občanskými energetickými společenstvími s cílem usnadnit přenosy zemních plynů z obnovitelných zdrojů v rámci občanských energetických společenství;

e)se na občanská energetická společenství vztahovaly nediskriminační, spravedlivé, přiměřené a transparentní postupy a poplatky, včetně připojení k síti, registrace a udělování licencí, a transparentní a nediskriminační síťové poplatky, které odrážejí náklady, čímž se zajistí, aby odpovídajícím a vyváženým způsobem přispívala ke sdílení celkových nákladů na soustavu zemního plynu.

2.Členské státy mohou ve vhodném regulačním rámci stanovit, že občanská energetická společenství:

a)jsou otevřena přeshraniční účastí;

b)jsou oprávněna vlastnit, zřizovat, nakupovat nebo si pronajímat distribuční sítě a autonomně je spravovat za podmínek stanovených v odstavci 4 tohoto článku;

c)podléhají výjimkám stanoveným v čl. 28 odst. 2.

3.Členské státy zajistí, aby občanská energetická společenství:

a)měla nediskriminační přístup na všechny trhy se zemním plynem;

b)měla nediskriminační a přiměřené zacházení, pokud jde o jejich činnosti, práva a povinnosti v postavení konečných zákazníků, výrobců, dodavatelů nebo provozovatelů distribučních soustav nebo účastníků trhu;

c)byla finančně odpovědná za výkyvy, které způsobí v soustavě zemního plynu, nebo přenesla svou odpovědnost za výkyvy podle čl. 3 písm. e) [přepracovaného znění nařízení o plynu podle návrhu COM(2021) xxx];

d)byla považována za aktivní zákazníky v souladu s čl. 13 odst. 2 písm. e) a odst. 4 písm. a), c) a d);

e)byla oprávněna zajistit v rámci občanského energetického společenství sdílení plynu z obnovitelných zdrojů, který je vyroben výrobními bloky vlastněnými daným společenstvím, s výhradou dalších požadavků stanovených v tomto článku a při zachování práv a povinnosti členů společenství jakožto konečných zákazníků.

Pro účely prvního pododstavce písm. e) nejsou v případě, že je plyn z obnovitelných zdrojů sdílen, dotčeny příslušné síťové poplatky, sazby a odvody, a to v souladu s transparentní analýzou nákladů a přínosů distribuovaných zdrojů energie vypracovanou příslušným vnitrostátním orgánem.

4.Členské státy se mohou rozhodnout, že občanským energetickým společenstvím udělí právo spravovat distribuční síť v oblasti jejich působení, a stanoví příslušné postupy, aniž jsou dotčena ustanovení kapitoly VI nebo další pravidla a předpisy vztahující se na provozovatele distribučních soustav.

Pokud je takové právo uděleno, členské státy zajistí, aby občanská energetická společenství:

a)směla přepravovat plyn z neobnovitelných zdrojů, pokud je takový plyn určen odběrateli zemního plynu, který není členem občanského energetického společenství, nebo pokud je to nutné pro zabezpečení provozu soustavy;

b)směla s příslušným provozovatelem distribuční soustavy nebo provozovatelem přenosové soustavy, k níž je jejich síť připojena, uzavřít dohodu o provozování sítě občanského energetického společenství;

c)podléhala odpovídajícím síťovým poplatkům v místech připojení mezi svou sítí a distribuční sítí mimo občanské energetické společenství;

d)nediskriminovala zákazníky, kteří zůstávají připojeni k distribuční soustavě, ani jim nezpůsobovala újmu.

Článek 15

Vyúčtování a informace o vyúčtování

1.Členské státy zajistí, aby vyúčtování a informace o vyúčtování byly přesné, srozumitelné, jasné, stručné a uživatelsky vstřícné a byly předloženy způsobem, který konečným zákazníkům usnadňuje srovnávání, a že splňují minimální požadavky stanovené v příloze I. Koneční zákazníci na požádání obdrží jasné a srozumitelné vysvětlení způsobu, jakým bylo jejich vyúčtování vypracováno, a to především v případech, kdy vyúčtování není založeno na skutečné spotřebě.

2.Členské státy zajistí, aby koneční zákazníci dostávali veškerá vyúčtování a informace o vyúčtování zdarma.

3.Členské státy zajistí, aby konečným zákazníkům byla nabízena možnost elektronických vyúčtování a informací o vyúčtování a flexibilní způsoby samotné úhrady.

4.Zahrnuje-li smlouva budoucí změnu produktu nebo ceny nebo slevu, musí to být uvedeno ve vyúčtování spolu s datem, kdy k této změně dojde.

5.Zvažují-li členské státy změny požadavků na obsah vyúčtování, vedou konzultace se spotřebitelskými organizacemi.

Článek 16

Inteligentní měřicí systémy v soustavě zemního plynu

1.Členské státy nebo, stanoví-li tak daný členský stát, regulační orgány, ve snaze podpořit energetickou účinnost a posílit postavení konečných zákazníků, vydají důrazné doporučení, aby plynárenské podniky optimalizovaly využívání zemního plynu, mimo jiné poskytováním služeb v oblasti hospodaření s energií a zavedením inteligentních měřicích systémů, které jsou interoperabilní, zejména ve spojení se spotřebitelskými systémy pro hospodaření s energií a inteligentními sítěmi v souladu s příslušnými pravidly Unie o ochraně údajů.

2.Členské státy zajistí instalaci inteligentních měřicích systémů na svém území. Uvedená instalace může být předmětem posouzení nákladů a přínosů, které se provede v souladu se zásadami stanovenými v příloze II.

3.Členské státy, které přistoupí k instalaci inteligentních měřicích systémů, přijmou a zveřejní minimální funkční a technické požadavky na inteligentní měřicí systémy, které mají být na jejich území nainstalovány, v souladu s článkem 18 a přílohou II. Členské státy zajistí interoperabilitu těchto inteligentních měřicích systémů a jejich schopnost poskytovat výstupy pro spotřebitelské systémy pro hospodaření s energií. Členské státy v tomto směru řádně zohlední příslušné dostupné normy včetně norem umožňujících interoperabilitu, osvědčené postupy a význam rozvoje inteligentních sítí a vnitřního trhu se zemním plynem.

4.Členské státy, které přistoupí k instalaci inteligentních měřicích systémů, zajistí, aby koneční zákazníci transparentním a nediskriminačním způsobem přispívali k úhradě s tím spojených nákladů, přičemž zohlední dlouhodobé přínosy pro celý hodnotový řetězec. Členské státy nebo, stanoví-li tak daný členský stát, určené příslušné orgány instalaci na svém území pravidelně sledují, aby měly přehled o zajištění přínosů pro spotřebitele.

5.Pokud je instalace inteligentních měřicích systémů v důsledku posouzení nákladů a přínosů podle odstavce 2 vyhodnocena negativně, členské státy zajistí, aby bylo toto posouzení alespoň jednou za čtyři roky revidováno v návaznosti na významné změny v předpokladech, z nichž vycházelo, technický pokrok a vývoj trhu. Jakmile je výsledek aktualizovaného posouzení nákladové efektivity k dispozici, oznámí jej členské státy Komisi.

6.Ustanovení o inteligentních měřicích systémech uvedená v této směrnici se použijí na budoucí zařízení a na zařízení nahrazující starší inteligentní plynoměry. Inteligentní měřicí systémy, které již byly nainstalovány, nebo u nichž k „zahájení prací“ došlo před [datum vstupu v platnost], mohou zůstat nadále v provozu po celou dobu své životnosti. Avšak inteligentní měřicí systémy, které nesplňují požadavky článku 20 a přílohy II, nesmějí být v provozu po uplynutí [12 let od vstupu této směrnice v platnost].

7.Pro účely odstavce 6 se „zahájením prací“ rozumí zahájení stavebních prací na investici nebo první pevný závazek objednat vybavení nebo jiný závazek, který činí investici nevratnou, podle toho, co nastane dříve. Za zahájení prací se nepovažuje nákup pozemků a přípravné práce, jako je získávání povolení a provádění předběžných studií proveditelnosti. V případě převzetí se „zahájením prací“ rozumí okamžik nabytí aktiv přímo vázaných k nabytí podniku.

Článek 17

Inteligentní měřicí systémy ve vodíkové soustavě

1.Členské státy zajistí instalaci inteligentních měřicích systémů, které dokáží přesně měřit spotřebu, poskytovat informace o skutečném čase využití a jsou schopny vysílat a přijímat údaje pro účely informování, sledování a kontroly za použití určité formy elektronické komunikace.

2.Členské státy zajistí bezpečnost měřicích systémů a souvisejícího sdělování údajů a soukromí konečných zákazníků v souladu s příslušnými pravidly Unie v oblasti ochrany údajů a soukromí, i interoperabilitu těchto systémů a zohlední používání příslušných norem.

3.Komise prostřednictvím prováděcích aktů přijme požadavky na interoperabilitu pro inteligentní měření a postupy, aby pro způsobilé strany zajistila přístup k údajům pocházejícím z těchto měřicích systémů. Tyto prováděcí akty se přijímají poradním postupem podle článku 4 nařízení (EU) č. 182/2011.

Článek 18

Funkce inteligentních měřicích systémů v plynárenské soustavě

Pokud je instalace inteligentních měřicích systémů na základě posouzení nákladů a přínosů podle čl. 16 odst. 2 vyhodnoceno pozitivně nebo jsou inteligentní měřicí systémy instalovány systematicky po [datu vstupu v platnost], členské státy zavedou tyto systémy v souladu s evropskými normami, následujícími požadavky a přílohou II:

a)inteligentní měřicí systémy přesně měří skutečnou spotřebu zemního plynu a jsou schopny poskytovat končeným zákazníkům informace o skutečném čase použití, včetně ověřených údajů o historické spotřebě, které jsou konečným zákazníkům na požádání a bez dalších nákladů snadno a bezpečně dostupné a vizualizované, a neověřených nejnovějších údajů o spotřebě, které jsou konečným zákazníkům na požádání rovněž snadno a bezpečně dostupné bez dalších nákladů, prostřednictvím standardizovaného rozhraní nebo dálkového přístupu, a to za účelem podpory automatizovaných programů zvyšování energetické účinnosti a dalších služeb;

b)bezpečnost inteligentních měřicích systémů a datových komunikací je zajištěna v souladu s příslušnými bezpečnostními pravidly Unie, s náležitým zohledněním nejlepších dostupných technologií pro zajištění nejvyšší úrovně kybernetické bezpečnosti při současném přihlédnutí k nákladům a zásadám proporcionality;

c)ochrana soukromí konečných zákazníků a údajů o nich je zajištěna v souladu s příslušnými pravidly Unie v oblasti ochrany údajů a soukromí;

d)pokud o to koneční zákazníci požádají, jsou jim nebo třetí straně jednající jejich jménem zpřístupněny v souladu s prováděcími akty přijatými podle článku 23 údaje o jejich spotřebě plynu, a to prostřednictvím standardizovaného komunikačního rozhraní nebo dálkového přístupu a ve snadno srozumitelném formátu umožňujícím srovnání nabídek na rovnocenném základě;

e)před instalací inteligentních plynoměrů nebo při ní jsou konečným zákazníkům poskytnuty patřičné rady a informace, zejména ohledně plného potenciálu inteligentních plynoměrů, pokud jde o správu odečtů a sledování spotřeby energie, jakož i ohledně shromažďování a zpracování osobních údajů v souladu s použitelnými pravidly Unie o ochraně údajů;

f)inteligentní měřicí systémy umožňují konečným zákazníkům, aby měření a vypořádání probíhalo se stejným časovým rozlišením, jako je interval zúčtování odchylek na vnitrostátním trhu.

Pro účely prvního pododstavce písm. d) musí mít koneční zákazníci rovněž možnost získat své údaje z měření nebo je předávat jiné straně bez dalších nákladů a v souladu se svým právem na přenositelnost údajů na základě pravidel Unie o ochraně údajů.

Článek 19

Nárok na inteligentní plynoměr pro zemní plyn

1.Pokud je instalace inteligentních měřicích systémů na základě posouzení nákladů a přínosů podle čl. 16 odst. 2 vyhodnocena negativně a pokud nejsou inteligentní měřicí systémy systematicky zavedeny, členské státy zajistí, aby měl každý konečný zákazník za úhradu souvisejících nákladů na požádání a za spravedlivých, přiměřených a nákladově efektivních podmínek nárok na instalaci nebo v příslušných případech modernizaci inteligentního plynoměru, který:

a)je-li to technicky proveditelné, je vybaven funkcemi uvedenými v článku 18, nebo minimálním souborem funkcí, které členské státy určí a zveřejní na vnitrostátní úrovni v souladu s přílohou II;

b)je interoperabilní a je schopen zajistit požadované propojení měřicí infrastruktury se spotřebitelskými systémy pro hospodaření s energií.

2.Pokud zákazník požádá o inteligentní plynoměr podle odstavce 1, členské státy nebo, pokud tak daný členský stát stanovil, určené příslušné orgány:

a)zajistí, aby nabídka pro konečného zákazníka žádajícího o instalaci inteligentního plynoměru výslovně uváděla a jasně popisovala:

i)funkce a interoperabilitu, které je inteligentní plynoměr schopen podporovat, a služby, které lze poskytovat, jakož i přínosy, kterých lze díky danému inteligentnímu plynoměru v dané době reálně dosáhnout;

ii)případné související náklady, které by hradil konečný zákazník;

b)zajistí, aby byl inteligentní plynoměr nainstalován v přiměřené době a v každém případě nejpozději do čtyř měsíců od podání žádosti zákazníkem;

c)pravidelně a přinejmenším každé dva roky přezkoumají a zveřejní související náklady a sledují jejich vývoj v důsledku technologického pokroku a potenciálních modernizací měřicího systému.

Článek 20

Běžné plynoměry pro zemní plyn

1.Pokud koneční zákazníci odebírající zemní plyn nemají inteligentní plynoměry, členské státy zajistí, aby byly konečným zákazníkům poskytnuty individuální běžné plynoměry, které přesně měří jejich skutečnou spotřebu.

2.Členské státy zajistí, aby koneční odběratelé zemního plynu mohli snadno odečítat údaje ze svých běžných plynoměrů, ať už přímo nebo nepřímo prostřednictvím on-line rozhraní nebo jiného vhodného rozhraní.

Článek 21

Správa údajů

1.Při stanovování pravidel pro správu a výměnu údajů členské státy, nebo pokud tak členský stát stanovil, určené příslušné orgány stanoví pravidla týkající se přístupu k údajům konečného zákazníka způsobilými osobami v souladu s tímto článkem a platným právním rámcem Unie. Pro účely této směrnice se má za to, že údaje zahrnují údaje z měření a o spotřebě, jakož i údaje potřebné ke změně dodavatele zákazníka a dalším službám.

2.Členské státy organizují správu údajů, aby zajistily efektivní a bezpečný přístup k údajům a jejich výměnu, jakož i ochranu údajů a bezpečnost údajů.

Nezávisle na modelu správy údajů používaném v jednotlivých členských státech osoby odpovědné za správu údajů poskytnou kterékoli způsobilé osobě přístup k údajům konečného zákazníka v souladu s ustanoveními odstavce 1. Způsobilé osoby by měly mít požadované údaje k dispozici bez diskriminace a současně. Přístup k údajům je snadný a příslušné postupy pro obdržení přístupu k údajům se zveřejní.

3.Pravidla pro přístup k údajům a uchovávání údajů pro účely této směrnice musí být v souladu s příslušným právem Unie.

Zpracovávání osobních údajů prováděné v rámci této směrnice se provádí v souladu s nařízením (EU) 2016/679.

4.Členské státy, nebo pokud tak daný členský stát stanovil, určené příslušné orgány udělují osobám odpovědným za správu údajů oprávnění a osvědčení nebo nad těmito osobami, tam kde je to relevantní, vykonávají dohled, aby zajistily, že tyto osoby splňují požadavky této směrnice.

Aniž jsou dotčeny úkoly pověřenců pro ochranu osobních údajů podle nařízení (EU) 2016/679, mohou se členské státy rozhodnout, že od osob odpovědných za správu údajů budou vyžadovat, aby jmenovaly kontrolory shody, kteří odpovídají za sledování provádění opatření přijatých uvedenými osobami s cílem zajistit nediskriminační přístup k údajům a soulad s požadavky této směrnice.

Členské státy mohou za účelem plnění povinností podle tohoto odstavce určit kontrolory shody nebo subjekty uvedené v čl. 44 odst. 2 písm. d) této směrnice.

5.Konečným zákazníkům nesmějí být za přístup k jejich údajům nebo za jejich žádost o zpřístupnění jejich údajů účtovány žádné dodatečné náklady.

Členské státy jsou odpovědné za stanovení příslušných poplatků za přístup k údajům způsobilými osobami.

Členské státy nebo, pokud tak členský stát stanovil, určené příslušné orgány zajistí, aby poplatky účtované regulovanými subjekty, které poskytují datové služby, byly přiměřené a řádně odůvodněné.

Článek 22

Požadavky na interoperabilitu a postupy pro přístup k údajům

1.S cílem podpořit hospodářskou soutěž na maloobchodním trhu se zemním plynem a zabránit vzniku nadměrných administrativních nákladů pro způsobilé strany usnadní členské státy plnou interoperabilitu energetických služeb v rámci Unie.

2.Komise prostřednictvím prováděcích aktů určí požadavky na interoperabilitu a nediskriminační a transparentní postupy pro přístup k údajům uvedené v čl. 21 odst. 1. Tyto prováděcí akty se přijímají poradním postupem podle článku 4 nařízení (EU) č. 182/2011.

3.Členské státy zajistí, aby plynárenské podniky uplatňovaly požadavky na interoperabilitu a postupy pro přístup k údajům uvedené v odstavci 2. Tyto požadavky a postupy vycházejí ze stávajících vnitrostátních postupů.

Článek 23

Jednotná kontaktní místa

Členské státy zajistí zřízení jednotných kontaktních míst, která poskytují zákazníkům veškeré potřebné informace o jejich právech, příslušných právních předpisech a mechanismech řešení sporů, které mají v případě sporu k dispozici. Tato jednotná kontaktní místa mohou být součástí obecných kontaktních míst pro poskytování informací spotřebitelům a mohou být týmiž subjekty jako jednotná kontaktní místa pro elektřinu podle článku 26 směrnice 2019/944/EU o společných pravidlech pro vnitřní trh s elektřinou.

Článek 24

Právo na mimosoudní řešení sporů

1.Členské státy zajistí konečným zákazníkům přístup k jednoduchým, spravedlivým, transparentním, nezávislým, účinným a efektivním mechanismům mimosoudního řešení sporů, pokud jde o řešení sporů týkajících se práv a povinností stanovených touto směrnicí, prostřednictvím nezávislého mechanismu, jako je například veřejný ochránce práv pro energetiku, orgán sdružující spotřebitele nebo regulační orgán. Pokud je konečný zákazník spotřebitelem ve smyslu směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/11/EU(23), musí tyto mechanismy mimosoudního řešení sporů splňovat požadavky na kvalitu stanovené v uvedené směrnici a v odůvodněných případech poskytovat systém odškodnění nebo náhrad.

2.V případě potřeby členské státy zajistí, aby subjekty alternativního řešení sporů spolupracovaly za účelem nalezení jednoduchého, spravedlivého, transparentního, nezávislého, efektivního a účinného mechanismu mimosoudního řešení sporů v případě jakéhokoli sporu, který vznikne v souvislosti s produkty nebo službami spojenými s jakýmkoli produktem nebo službou nebo balíkem produktů či služeb, které spadají do oblasti působnosti této směrnice.

3.Účast plynárenských podniků na mechanismech mimosoudního řešení sporů pro zákazníky v domácnostech je povinná, ledaže dotčený členský stát Komisi prokáže, že jiné mechanismy jsou stejně účinné.

Článek 25

Ochrana zranitelných zákazníků a dodavatelé poslední instance

Členské státy přijmou vhodná opatření na ochranu konečných zákazníků, především zabezpečí, aby existovaly dostatečné záruky na ochranu zranitelných zákazníků. V této souvislosti každý členský stát definuje pojem zranitelní zákazníci, který přitom může odkazovat na energetickou chudobu. Mezi opatření na ochranu zranitelných zákazníků může patřit mimo jiné zákaz odpojit takové zákazníky v kritických obdobích.

Členské státy zejména přijmou vhodná opatření na ochranu konečných zákazníků v odlehlých oblastech, kteří jsou připojeni k soustavě zemního plynu nebo vodíkové soustavě. Členské státy mohou jmenovat dodavatele poslední instance pro zákazníky v domácnostech, a pokud to považují za vhodné pro malé podniky napojené na plynárenskou nebo vodíkovou soustavu. Členské státy zajistí vysokou úroveň ochrany spotřebitele, zejména pokud jde o transparentnost týkající se smluvních podmínek, obecných informací a mechanismů řešení sporů.

🡻 2009/73/ES

Článek 45

Maloobchodní trhy

V zájmu snadnějšího vzniku dobře fungujících a transparentních maloobchodních trhů ve Společenství zajistí členské státy, aby byly úloha a povinnosti provozovatelů přepravní soustavy, provozovatelů distribuční soustavy, dodavatelských podniků, zákazníků a případně dalších účastníků trhu vymezeny, pokud jde o smluvní ujednání, závazky vůči zákazníkům, pravidla pro předávání údajů a zúčtování, vlastnictví údajů a odpovědnost za měření.

Tato pravidla se zveřejní a vytvoří s cílem usnadnit přístup zákazníků a dodavatelů k sítím, přičemž podléhají přezkumu ze strany regulačních orgánů nebo jiných příslušných vnitrostátních orgánů.

⇩ nový

Kapitola IV

Přístup třetích osob k infrastruktuře

Oddíl I

Přístup k infrastruktuře zemního plynu

Článek 26

Přístup na trh pro plyny z obnovitelných zdrojů a nízkouhlíkové plyny

Členské státy umožní přístup na trh a k infrastruktuře pro plyny z obnovitelných zdrojů a nízkouhlíkové plyny nehledě na to, zda jsou zařízení na výrobu (těžbu) plynů z obnovitelných zdrojů a nízkouhlíkových plynů připojena k distribučním nebo přepravním soustavám.

🡻 2009/73/ES (přizpůsobený)

⇨ nový

Článek 2732

Přístup třetích osob ⌦ k distribuci a přepravě zemního plynu a k terminálům LNG ⌫

1.Členské státy zabezpečí zavedení sytému pro přístup třetích osob k přepravní a distribuční soustavě a zařízení LNG na základě zveřejněných sazeb použitelných na všechny oprávněné zákazníky, včetně dodavatelských podniků, a používaných objektivně a bez diskriminace mezi uživateli soustavy. Členské státy zajistí, aby tyto sazby nebo metody pro jejich výpočet schválil před vstupem v platnost podle článku 7241 regulační orgán uvedený v článku 70. čl. 39 odst. 1 a aby tyto sazby, a případně metodiky, jsou-li schváleny jen metodiky, byly před vstupem v platnost zveřejněny. ⇨ Zlevněné sazby lze udělit, pouze pokud tak umožňují právní předpisy Unie. ⇦

2. Provozovatelé přepravní soustavy musí mít přístup k síti jiných provozovatelů přepravní soustavy, pokud je to nezbytné pro plnění jejich úkolů, včetně pokud jde o přeshraniční přepravu.

23Tato směrnice nebrání uzavírání dlouhodobých smluv ⇨ týkajících se plynů z obnovitelných zdrojů a nízkouhlíkových plynů ⇦, pokud jsou v souladu s pravidly Společenství ⌦ Unie ⌫ v oblasti hospodářské soutěže ⇨ a přispívají k dekarbonizaci. Uzavřeny nesmí být žádné dlouhodobé smlouvy o dodávkách fosilního plynu bez omezování emisí, jejichž doba platnosti by překračovala konec roku 2049 ⇦.

⇩ nový

3.Tento článek se použije rovněž na občanská energetická společenství, která spravují distribuční sítě.

🡻 2009/73/ES (přizpůsobený)

⇨ nový

Článek 2834

Přístup k těžebním plynovodním sítím ⌦ pro zemní plyn ⌫

1.Členské státy přijmou nezbytná opatření, aby zajistily, že plynárenské podniky a oprávnění zákazníci bez ohledu na to, kde se nacházejí, byli schopni získat přístup k těžebním plynovodním sítím, včetně zařízení poskytujících technické služby spojené s tímto přístupem, v souladu s tímto článkem, s výjimkou částí těch sítí a zařízení, které jsou používány pro místní těžební činnosti na nalezišti, kde je plyn těžen. Tato opatření se oznamují Komisi v souladu s článkem 8854.

2.Přístup uvedený v odstavci 1 je poskytován způsobem určeným členským státem v souladu s odpovídajícími právními nástroji. Členské státy uplatňují cíle spravedlivého a otevřeného přístupu, dosažení konkurenčního trhu se zemním plynem a ochrany před zneužíváním dominantního postavení, s přihlédnutím k bezpečnosti a pravidelnosti dodávek, objemu, který je nebo může být celkově dostupný, a k ochraně životního prostředí. V úvahu je možné vzít ⌦ tyto potřeby⌫:

a)nezbytnost odmítnout přístup, pokud existuje neslučitelnost technických specifikací, kterou nelze přiměřeným způsobem překonat;

b)nezbytnost zabránit obtížím, které nelze přiměřeným způsobem překonat a které by mohly nepříznivě ovlivnit efektivitu současné a plánované budoucí výroby (těžby) uhlovodíků, včetně nalezišť s nízkou ekonomickou návratností;

c)potřeba respektovat řádně odůvodněné a přiměřené potřeby vlastníka nebo provozovatele těžební plynovodní sítě ohledně dopravy a zpracování plynu a zájmy všech ostatních uživatelů těžební plynovodní sítě nebo souvisejících zpracovatelských nebo manipulačních zařízení, které by mohly být dotčeny; a

d)nezbytnost uplatňovat vnitrostátní právní a správní předpisy týkající se udělování povolení k výrobě (těžbě) nebo rozvoji těžební plynovodní sítě v souladu s právem Společenství ⌦ Unie ⌫.

3.Členské státy zajistí, aby byl zaveden postup pro řešení sporů, včetně orgánu nezávislého na stranách s přístupem ke všem důležitým informacím, který umožní rychlé vyřešení sporů týkajících se přístupu k těžebním plynovodním sítím, s přihlédnutím ke kritériím uvedeným v odstavci 2 a k počtu stran, které mohou být zapojeny do sjednávání přístupu k těmto sítím.

🡻 2019/692 čl. 1 odst. 4

4.V případě přeshraničních sporů se použije postup pro řešení sporů toho členského státu, do jehož jurisdikce spadá těžební plynovodní síť, která odmítá přístup. Pokud v přeshraničních sporech dotčená síť spadá do působnosti více členských států, tyto státy se vzájemně konzultují s cílem zajistit jednotné uplatňování této směrnice. Jestliže těžební plynovodní síť začíná ve třetí zemi a připojuje se k síti alespoň jednoho členského státu, dotčené členské státy se vzájemně konzultují a členský stát, v němž se nachází první vstupní bod do sítě členských států, konzultuje dotčenou třetí zemi, v níž těžební plynovodní síť začíná, s cílem zajistit v případě dotčené sítě jednotné uplatňování této směrnice na území členských států.

🡻 2009/73/ES (přizpůsobený)

Článek 2933

Přístup ke skladování ⌦ zemního plynu ⌫

1.Pro organizaci přístupu ke skladovacím zařízením a skladování v potrubí, je-li to technicky nebo hospodářsky nezbytné k poskytování účinného přístupu k soustavě pro účely dodávek zákazníkům, jakož i pro organizaci přístupu k pomocným službám mohou členské státy zvolit buď jeden z postupů uvedených v odstavcích 3 a 4, nebo oba. Tyto postupy se uplatňují v souladu s objektivními, transparentními a nediskriminačními kritérii.

⇩ nový

Když volí postup přístupu ke skladování podle tohoto článku, musí členské státy zohlednit výsledky společných a vnitrostátních posouzení rizik podle článku 7 nařízení (EU) 2017/1938.

🡻 2009/73/ES (přizpůsobený)

Regulační orgány, stanoví-li tak členský stát, nebo členské státy vymezí a zveřejní kritéria, která umožní stanovit, jaký režim přístupu se použije pro skladovací zařízení a skladování v potrubí. Členské státy zveřejní nebo provozovatelům skladovacího zařízení a přepravní soustavy uloží povinnost, aby zveřejnili, která skladovací zařízení nebo které jejich části a které skladování v potrubí jsou nabízeny podle různých postupů uvedených v odstavcích 3 a 4.

Povinností uvedenou v druhé větě druhého pododstavce není dotčeno právo volby, jež členským státům přiznává první pododstavec.

2.Odstavec 1 se nevztahuje na pomocné služby a prozatímní skladování, které se týkají zařízení LNG a které jsou nezbytné k procesu znovuzplynování a následného dodání do přepravní soustavy.

3.V případě sjednaného přístupu přijmou členské státy nebo pokud tak členský stát stanovil jeho regulační orgány, nezbytná opatření, aby plynárenským podnikům a oprávněným zákazníkům z oblasti pokryté propojenou soustavou nebo mimo ni umožnily sjednat přístup ke skladovacím zařízením a skladování v potrubí, je-li to technicky nebo hospodářsky nezbytné k poskytování účinného přístupu k soustavě, jakož i pro organizaci přístupu k jiným pomocným službám. Strany jsou povinny sjednat svůj přístup ke skladování, skladování v potrubí a jiným pomocným službám v dobré víře.

Smlouvy o přístupu ke skladování, skladování v potrubí a jiným pomocným službám se sjednávají s odpovídajícím provozovatelem skladovacího zařízení nebo plynárenským podnikem. Regulační orgány, stanoví-li tak členský stát, nebo členské státy požadují, aby provozovatelé skladovacího zařízení a plynárenské podniky zveřejnili své hlavní obchodní podmínky pro využívání skladování, skladování v potrubí a jiných pomocných služeb do 1. ledna 2005 a poté každý rok.

Vypracovávání ⌦ uvedených ⌫ podmínek uvedených ve druhém pododstavci konzultují provozovatelé skladovacích zařízení a plynárenské podniky s uživateli soustavy.

4.Regulační orgány, stanoví-li tak členský stát, nebo členské státy, které zvolí regulovaný přístup, přijmou nezbytná opatření, aby poskytly plynárenským podnikům a oprávněným zákazníkům z oblasti pokryté propojenou soustavou nebo mimo ni právo přístupu ke skladování, skladování v potrubí a jiným pomocným službám na základě zveřejněných sazeb nebo jiných podmínek a povinností pro používání daného skladování nebo skladování v potrubí, je-li to technicky nebo hospodářsky nezbytné k poskytování účinného přístupu k soustavě, jakož i pro organizaci přístupu k jiným pomocným službám. Regulační orgány, stanoví-li tak členský stát, nebo členské státy, konzultují vypracovávání těchto sazeb nebo metod pro jejich stanovení s uživateli soustavy. Toto právo přístupu může být oprávněným zákazníkům poskytnuto tím, že se jim umožní uzavřít smlouvy na dodávky s konkurenčními plynárenskými podniky jinými než vlastníkem nebo provozovatelem soustavy nebo podnikem ve skupině.

🡻 2009/73/ES (přizpůsobený)

⇨ nový

Článek 3038

Přímá vedení ⌦ zemního plynu ⌫

1.Členské státy přijmou nezbytná opatření, která umožní

a)plynárenským podnikům usazeným na jejich území zásobovat oprávněné zákazníky prostřednictvím přímých vedení; a

b)každému oprávněnému zákazníkovi usazenému na jejich území, aby byl plynárenskými podniky zásobován prostřednictvím přímých vedení.

2.Členské státy nebo jimi určený příslušný orgán stanoví kritéria pro povolení výstavby nebo provozování přímých vedení na svém území v případech, kdy je pro výstavbu nebo provozování přímých vedení požadováno povolení, (například licence, povolení, koncese, souhlas nebo schválení). Tato kritéria musí být objektivní a nediskriminační.

3.Členské státy mohou podmínit vydání povolení k výstavbě přímého vedení buď odmítnutím přístupu k soustavě na základě článku 3435, anebo zahájením smírčího řízení podle článku 7341.

⇩ nový

ODDÍL II

Přístup k vodíkové infrastruktuře

Článek 31

Přístup třetích osob k vodíkovým sítím

1.Členské státy zajistí zavedení systému regulovaného přístupu třetích stran k vodíkovým sítím na základě zveřejněných sazeb, který bude mezi všemi uživateli těchto sítí uplatňován objektivně a bez diskriminace.

1.Členské státy zajistí, aby tyto sazby nebo metodiky pro jejich výpočet schválil před vstupem v platnost podle článku 72 regulační orgán uvedený v článku 70 a aby tyto sazby, a případně metodiky, jsou-li schváleny jen metodiky, byly před jejich vstupem v platnost zveřejněny.

3.Provozovatelé vodíkové sítě musí mít přístup k síti jiných provozovatelů vodíkové sítě, pokud je to nezbytné pro plnění jejich úkolů, včetně pokud jde o přeshraniční dopravu vodíku.

4.Do 31. prosince 2030 se členský stát může rozhodnout odstavec 1 nepoužít. V takovém případě členský stát zajistí zavedení systému sjednaného přístupu třetích stran k vodíkovým sítím v souladu s objektivními, transparentními a nediskriminačními kritérii. Regulační orgány přijmou nezbytná opatření, aby uživatelé vodíkové sítě mohli vyjednat přístup k vodíkovým sítím. Strany jsou povinny sjednat přístup k vodíkovým sítím v dobré víře.

5.V případě použití sjednaného přístupu poskytnou regulační orgány uživatelům vodíkové sítě pokyny ohledně toho, jak budou sjednané sazby ovlivněny v případě zavedení regulovaného přístupu třetích stran.

Článek 32

Přístup třetích stran k vodíkovým terminálům

1.Členské státy zajistí zavedení systému přístupu třetích stran k vodíkovým terminálům založeného na sjednaném přístupu objektivním, transparentním a nediskriminačním způsobem, přičemž regulační orgány přijmou nezbytná opatření, aby uživatelé vodíkových terminálů mohli sjednat přístup k těmto terminálům. Strany jsou povinny sjednat přístup v dobré víře.

2.Regulační orgány sledují podmínky přístupu třetích stran k vodíkovým terminálům a jejich dopad na trhy s vodíkem a v případě potřeby za účelem ochrany hospodářské soutěže přijmou opatření ke zlepšení přístupu v souladu s kritérii stanovenými v odstavci 1.

Článek 33

Přístup ke skladování vodíku

Členské státy zajistí zavedení systému regulovaného přístupu třetích stran ke skladování vodíku a skladování v potrubí, je-li to technicky a/nebo hospodářsky nezbytné k poskytování účinného přístupu k soustavě pro účely dodávek zákazníkům, jakož i k organizaci přístupu k pomocným službám, přičemž tento přístup bude uplatňován na základě zveřejněných sazeb, objektivně a bez diskriminace mezi všemi uživateli vodíkové soustavy. Členské státy zajistí, aby tyto sazby nebo metodiky, z nichž vycházely při svých výpočtech, byly před jejich vstupem v platnost schváleny regulačním orgánem v souladu s článkem 72.

ODDÍL III

ODEPŘENÍ PŘÍSTUPU A PŘIPOJENÍ

🡻 2009/73/ES (přizpůsobený)

⇨ nový

Článek 3435

Odepření přístupu ⌦ a připojení ⌫

1.Plynárenské ⇨ a vodíkové ⇦ podniky mohou odmítnout přístup ⇨ nebo připojení ⇦ k soustavě ⇨plynárenské a vodíkové soustavě ⇦ pro nedostatek kapacity nebo tehdy, jestliže by jim přístup k soustavě bránil plnit povinnosti veřejné služby uvedené v čl. 3 odst. 2, které jsou jim uloženy, anebo z důvodu vážných hospodářských a finančních obtíží vyplývajících ze smluv „ber nebo plať“, s přihlédnutím ke kritériím a postupům uvedeným v článku 48 a k řešení zvolenému členským státem podle odstavce 1 zmíněného článku. Odmítnutí musí být řádně odůvodněno.

2.⇨ Při zohlednění vnitrostátních a unijních cílů v oblasti dekarbonizace ⇦ členské státy ⇨ přijmou ⇦ mohou přijmout ⇨ vhodná ⇦ opatření nezbytná k zajištění toho, aby plynárenský ⇨ nebo vodíkový ⇦ podnik, který odmítl přístup ⇨ nebo připojení ⇦ k ⇨ plynárenské ⇦ soustavě ⇨ nebo vodíkové soustavě ⇦ pro nedostatek kapacity nebo neexistenci přípojky, učinil potřebná zlepšení, pokud je to hospodárné nebo pokud je potenciální zákazník ochoten za ně zaplatit. Pokud členské státy uplatňují čl. 4 odst. 4, přijmou taková opatření.

⇩ nový

3.Přístup k soustavě pro plyny z obnovitelných zdrojů a nízkouhlíkové plyny může být odepřen pouze s výhradou ustanovení článků 18 a 33 [přepracovaného znění nařízení o plynu podle návrhu COM(2021) xxx].

🡻 2009/73/ES

Článek 36

Nová infrastruktura

1. Větším novým plynárenským infrastrukturám, například propojovacímu vedení, zařízením LNG a skladovacím zařízením mohou být na základě žádosti uděleny na vymezenou dobu výjimky z článků 9, 32, 33 a 34 a čl. 41 odst. 6, 8 a 10 za těchto podmínek:

a)investice musí zlepšit hospodářskou soutěž v dodávkách plynu a bezpečnost dodávek;

b)úroveň rizika spojeného s investicí musí být taková, že k investici by bez udělení výjimky nedošlo;

c)infrastruktura musí být vlastněna fyzickou nebo právnickou osobou, která je alespoň ve své právní formě oddělena od provozovatelů soustav, v jejichž soustavách bude infrastruktura vybudována;

d)od uživatelů dané infrastruktury budou vybírány poplatky; a

🡻 2019/692 čl. 1 odst. 5 písm. a)

e)výjimka nesmí být na újmu hospodářské soutěži na relevantních trzích, u nichž se očekává, že budou investicí dotčeny, efektivnímu fungování unijního vnitřního trhu se zemním plynem, účinnému fungování dotčených regulovaných soustav nebo bezpečnosti dodávek zemního plynu v Unii.

🡻 2009/73/ES

2. Odstavec 1 se týká rovněž významných zvýšení kapacity stávající infrastruktury a změn infrastruktury, které umožňují rozvoj nových zdrojů dodávek plynu.

🡻 2019/692 čl. 1 odst. 5 písm. b)

3. Regulační orgán uvedený v kapitole VIII může v jednotlivých případech rozhodnout o výjimkách uvedených v odstavcích 1 a 2.

Před přijetím rozhodnutí o výjimce konzultuje vnitrostátní regulační orgán nebo případně jiný příslušný orgán členského státu:

a)vnitrostátní regulační orgány členských států, u jejichž trhů se očekává, že budou novou infrastrukturou dotčeny; a

b)příslušné orgány třetích zemí, v nichž je příslušná infrastruktura připojena k síti Unie spadající do jurisdikce členského státu a začíná nebo končí ve třetí zemi nebo v několika třetích zemích.

Pokud konzultované orgány třetích zemí na konzultaci v přiměřené době nebo ve stanovené lhůtě nepřesahující tři měsíce nezareagují, může dotčený vnitrostátní regulační orgán přijmout nezbytné rozhodnutí.

🡻 2009/73/ES

4. Nachází-li se příslušná infrastruktura na území více než jednoho členského státu, může agentura, vydat poradní stanovisko pro regulační orgány dotčených členských států, které by mohlo být základem jejich rozhodnutí, a to do dvou měsíců od data, kdy byla u posledního regulačního orgánu podána žádost o udělení výjimky.

🡻 2019/692 čl. 1 odst. 5 písm. c)

Pokud všechny dotčené regulační orgány dosáhnou shody ohledně žádosti o výjimku v průběhu šesti měsíců ode dne, kdy ji obdržel poslední z regulačních orgánů, informují o svém rozhodnutí agenturu. Jestliže je dotčená infrastruktura dálkovým přepravním plynovodem mezi členským státem a třetí zemí, může regulační orgán nebo případně jiný příslušný orgán členského státu, v němž se nachází první propojovací bod se sítí členských států, před přijetím rozhodnutí o výjimce konzultovat příslušný orgán této třetí země s cílem zajistit v případě dotčené infrastruktury jednotné uplatňování této směrnice na území tohoto členského státu a případně v teritoriálním moři tohoto členského státu. Pokud konzultovaný orgán třetí země na konzultaci v přiměřené době nebo ve stanovené lhůtě nepřesahující tři měsíce nezareaguje, může dotčený vnitrostátní regulační orgán přijmout nezbytné rozhodnutí.

🡻 2009/73/ES

Agentura vykonává úkoly svěřené tímto článkem regulačním orgánům dotčeného členského státu podle tohoto článku:

a)pokud všechny příslušné regulační orgány nedokázaly dosáhnout dohody do šesti měsíců ode dne, kdy žádost o výjimku obdržel poslední z těchto regulačních orgánů, nebo

b)pokud o to společně požádají dotčené regulační orgány.

Všechny příslušné regulační orgány mohou společně požádat, aby byla lhůta uvedená v třetím pododstavci písm. a) prodloužena nejvýše o tři měsíce.

5. Agentura před přijetím rozhodnutí konzultuje příslušné regulační orgány a žadatele.

6. Výjimka se může vztahovat k celé kapacitě nebo části kapacity nové infrastruktury nebo stávající infrastruktury s významně zvýšenou kapacitou.

Při rozhodování o udělení výjimky musí být v každém jednotlivém případě posouzena potřeba stanovit podmínky ohledně délky trvání výjimky a nediskriminačního přístupu k infrastruktuře. Při rozhodování o těchto podmínkách se zejména zohlední dodatečná kapacita, která má být vybudována, nebo změny stávající kapacity, časový horizont projektu a vnitrostátní podmínky.

Před poskytnutím výjimky stanoví regulační orgán pravidla a mechanismy pro správu a přidělování kapacity. Tato pravidla musí vyžadovat, aby všichni potenciální uživatelé infrastruktury byli vyzváni k tomu, aby projevili zájem na nasmlouvání kapacity před tím, než je kapacita v nové infrastruktuře přidělena, a to rovněž pro vlastní potřebu. Regulační orgán musí vyžadovat, aby pravidla pro řízení překročení kapacity zahrnovala povinnost nabídnout nevyužitou kapacitu na trhu, a aby uživatelé infrastruktury byli oprávněni k obchodování se svými smluvními kapacitami na sekundárním trhu. Při hodnocení kritérií uvedených v odst. 1 písm. a), b) a e) tohoto článku zohlední regulační orgán výsledky postupu přidělování kapacity.

Rozhodnutí o výjimce, včetně podmínek uvedených v druhém pododstavci tohoto odstavce, se řádně odůvodní a zveřejní.

7. Bez ohledu na odstavec 3, mohou členské státy stanovit, že jejich regulační orgán nebo případně agentura předloží příslušnému orgánu členského státu své stanovisko k žádosti o udělení výjimky k formálnímu schválení. Toto stanovisko se zveřejní spolu s rozhodnutím.

8. Regulační orgán předá Komisi kopii každé žádosti o výjimku neprodleně po jejím obdržení. Příslušný orgán Komisi neprodleně oznámí rozhodnutí společně se všemi důležitými informacemi, které se k němu vztahují. Tyto informace mohou být Komisi předloženy v souhrnné podobě, aby mohla Komise přijmout podložené rozhodnutí. Tyto informace obsahují zejména:

a)přesné důvody, na jejichž základě regulační orgán nebo členský stát udělil nebo zamítl výjimku, spolu s odkazem na přesný právní základ, na němž se toto rozhodnutí zakládá, včetně finančních údajů odůvodňujících potřebu výjimky;

b)vypracovanou analýzu dopadu udělení výjimky na hospodářskou soutěž a efektivní fungování vnitřního trhu se zemním plynem;

c)důvody pro délku trvání výjimky a podíl na celkové kapacitě dotyčné plynárenské infrastruktury, pro kterou je výjimka udělena;

d)výsledek konzultací s dotčenými regulačními orgány, pokud se výjimka vztahuje na propojovací vedení; a

e)přínos infrastruktury k diverzifikaci dodávek plynu.

9. Ve lhůtě dvou měsíců, ode dne obdržení oznámení, může Komise přijmout rozhodnutí ukládající regulačnímu orgánu, aby rozhodnutí o udělení výjimky změnil nebo zrušil. Pokud si Komise vyžádá doplňující informace, může být tato dvouměsíční lhůta prodloužena o další dva měsíce. Tato dodatečná lhůta začíná běžet prvním dnem po obdržení úplných informací. Původní dvouměsíční lhůta může být rovněž prodloužena se společným souhlasem Komise a regulačního orgánu.

Nejsou-li požadované informace poskytnuty ve lhůtě stanovené v žádosti, považuje se oznámení za vzaté zpět, ledaže před uplynutím uvedené lhůty je lhůta buď prodloužena se společným souhlasem Komise a regulačního orgánu, nebo regulační orgán v řádně odůvodněném prohlášení informuje Komisi, že považuje oznámení za úplné.

Regulační orgán do jednoho měsíce splní rozhodnutí Komise o změně nebo zrušení rozhodnutí o výjimce a uvědomí o tom Komisi.

Komise zachová důvěrnost citlivých obchodních informací.

Souhlas Komise s rozhodnutím o výjimce pozbývá účinku dva roky od jeho přijetí, pokud do té doby nezačala výstavba infrastruktury, a pět let po jeho přijetí, pokud v té době ještě infrastruktura nebyla uvedena do provozu, pokud Komise nerozhodne, že veškeré zpoždění je způsobeno závažnými překážkami mimo kontrolu osoby, jíž byla výjimka udělena.

10. Komise může přijmout rámcové pokyny k uplatňování podmínek uvedených v odstavci 1 tohoto článku a ke stanovení postupu pro uplatňování odstavců 3, 6, 8 a 9tohoto článku. Tato opatření, jež mají za účel změnit jiné než podstatné prvky této směrnice jejím doplněním, se přijímají regulativním postupem s kontrolou podle čl. 51 odst. 3.

⇩ nový

Kapitola V

Pravidla vztahující se na provozovatele přepravních soustav a skladovacích zařízení zemního plynu a zařízení LNG

🡻 2009/73/ES (přizpůsobený)

⇨ nový

Článek 3513

Úkoly provozovatelů přepravních soustav, skladovacích zařízení nebo zařízení LNG

1.Každý provozovatel přepravní soustavy, skladovacího zařízení nebo zařízení LNG:

a)provozuje, udržuje a rozvíjí za přijatelných hospodářských podmínek bezpečnost, spolehlivost a účinnost přepravních soustav, skladovacích zařízení nebo zařízení LNG s cílem zajistit otevřenost trhu, s řádným ohledem na životní prostředí, ⇨ povinnosti stanovené v [nařízení (EU) 2022/... (nařízení o metanu)] ⇦ a při zajištění přiměřených prostředků ke splnění povinností týkajících se poskytování služeb;

b)zajišťuje nediskriminaci ⌦ nepřipouští diskriminaci ⌫ mezi uživateli soustavy nebo určitými kategoriemi uživatelů soustavy, zejména ⌦ zvláště ⌫ pokud jde o zvýhodňování podniků ve své skupině;

c)poskytuje všem jiným provozovatelům přepravní soustavy, skladovacího zařízení, zařízení LNG nebo distribuční soustavy dostatečné informace s cílem zajistit, aby přeprava a skladování zemního plynu probíhaly způsobem, který je slučitelný s bezpečným a účinným provozem propojené soustavy; a

d)poskytuje uživatelům soustavy informace, které potřebují pro účinný přístup k soustavě.

2.Každý provozovatel přepravní soustavy vybuduje dostatečnou přeshraniční kapacitu za účelem integrace evropské přepravní infrastruktury, která bude splňovat veškeré z hospodářského hlediska přijatelné a technicky proveditelné požadavky na kapacity a zároveň zohledňovat bezpečnost dodávek zemního plynu.

⇩ nový

3.Provozovatelé přepravních soustav spolupracují s provozovateli distribučních soustav s cílem zajistit účinnou účast účastníků trhu připojených k síti na maloobchodním, velkoobchodním a vyrovnávacím trhu.

4.Provozovatelé přepravních soustav zajistí v rámci svých zařízení účinné řízení kvality plynu v souladu s platnými normami kvality plynu.

🡻 2009/73/ES

53.Pravidla přijatá provozovateli přepravních soustav pro vyrovnávání přepravní soustavy zemního plynu musí být objektivní, transparentní a nediskriminační, včetně pravidel pro poplatky za energetickou nerovnováhu účtované uživatelům jejich soustavy. Podmínky poskytování těchto služeb provozovateli přepravní soustavy, včetně pravidel a sazeb, se stanoví podle metodiky, která musí být v souladu s čl. 7241 odst. 7, nediskriminačním a náklady odrážejícím způsobem, a zveřejní se.

64.Regulační orgány, stanoví-li tak členský stát, nebo členské státy, mohou požadovat, aby provozovatelé přenosových soustav dodržovali minimální normy pro údržbu a rozvoj přenosové soustavy, včetně propojovací kapacity.

⇩ nový

7.Členské státy mohou stanovit, že jedna nebo více povinností uvedených v odstavci 1 je uloženo jinému provozovateli přepravní soustavy, než je ten, který vlastní přepravní soustavu, na kterého by se jinak dotyčné povinnosti vztahovaly. Provozovatel přepravní soustavy, kterému jsou úkoly uloženy, musí být certifikován podle modelu oddělení vlastnictví, modelu nezávislého provozovatele soustavy nebo nezávislého provozovatele přepravní soustavy a musí splňovat požadavky stanovené v článku 54, avšak nemusí být vlastníkem přepravní soustavy, za niž je odpovědný.

8.Provozovatel přepravní soustavy splňuje požadavky stanovené v kapitole IX a je certifikován v souladu s článkem 57. Tímto není dotčena možnost, aby provozovatelé přepravních soustav, kteří jsou certifikováni podle modelu oddělení vlastnictví, modelu nezávislého provozovatele soustavy nebo nezávislého provozovatele přepravní soustavy, přenesli z vlastního podnětu a pod vlastním dohledem některé úkoly na jiné provozovatele přepravních soustav, kteří jsou certifikováni podle modelu oddělení vlastnictví, modelu nezávislého provozovatele soustavy nebo nezávislého provozovatele přepravní soustavy, pokud toto přenesení úkolů neohrožuje účinná a nezávislá rozhodovací práva provozovatele přepravní soustavy, který úkoly deleguje.

9.Provozovatelé zařízení LNG a skladovacích zařízení spolupracují v rámci jednoho členského státu a na regionální úrovni s cílem zajistit co nejúčinnější využívání kapacit zařízení a synergie mezi těmito zařízeními s přihlédnutím k integritě a provozu soustavy.

🡻 2009/73/ES (přizpůsobený)

105.Provozovatelé přepravní soustavy musí získávat energii, kterou používají k vykonávání svých funkcí, v souladu s transparentními, nediskriminačními a tržními postupy.

Článek 3616

Zachování důvěrnosti z hlediska provozovatelů přepravní soustavy a vlastníků přepravní soustavy

1.Aniž je dotčen článek 6830 nebo kterákoli jiná zákonná povinnost poskytovat informace, zachovává každý provozovatel přepravní soustavy, skladovacího zařízení /nebo zařízení LNG a každý vlastník přepravní soustavy důvěrnost informací, které mají z obchodního hlediska citlivou povahu a které získá při výkonu své činnosti, a brání tomu, aby informace o jeho vlastních činnostech, které mohou být výhodné z obchodního hlediska, byly poskytovány diskriminačním způsobem. Zejména nesmí poskytovat informace, které mají z obchodního hlediska citlivou povahu, zbývajícím částem podniku, s výjimkou případů, kdy je to nezbytné k provedení obchodní transakce. K zajištění úplného souladu s pravidly o oddělení informací musí členské státy zajistit, aby vlastník přepravní soustavy, včetně provozovatele distribuční soustavy v případě kombinovaného provozovatele, a zbývající část podniku nevyužívali společné služby, například společné právní služby, s výjimkou služeb čistě administrativní nebo informačně-technologické povahy.

2.Provozovatelé přepravní soustavy, skladovacího zařízení nebo zařízení LNG nesmí zneužívat, v souvislosti s prodeji či nákupy zemního plynu realizovanými podniky ve skupině, informace, které mají z obchodního hlediska citlivou povahu a které získali od třetích osob v souvislosti s poskytováním nebo sjednáváním přístupu k soustavě.

3.Informace, jež jsou nezbytné pro skutečnou hospodářskou soutěž a účinné fungování trhu, se zveřejní. Touto povinností není dotčena ochrana informací, které mají z obchodního hlediska citlivou povahu.

⇩ nový

Článek 37

Pravomoci přijímat rozhodnutí ohledně připojení nových zařízení na výrobu (těžbu) plynů z obnovitelných zdrojů a nízkouhlíkových plynů k přepravní soustavě

1.Provozovatel přepravní soustavy zavede a zveřejní transparentní a účinné postupy pro nediskriminační připojení nových zařízení na výrobu (těžbu) plynů z obnovitelných zdrojů a nízkouhlíkových plynů. Tyto postupy podléhají schválení regulačními orgány.

2.Provozovatelé přepravní soustavy nejsou oprávněni odmítnout hospodářsky přiměřené a technicky proveditelné žádosti o připojení nového zařízení na výrobu (těžbu) plynů z obnovitelných zdrojů a nízkouhlíkových plynů.

🡻 2009/73/ES (přizpůsobený)

⇨ nový

Článek 3823

Pravomoci přijímat rozhodnutí ohledně připojení skladovacích zařízení, zařízení na znovuzplynování LNG a průmyslových zákazníků k přepravní soustavě ⌦ a vodíkové síti ⌫

1.Provozovatel přepravní soustavy ⇨ a provozovatel vodíkové sítě ⇦ zavede a zveřejní transparentní a účinné postupy a sazby pro nediskriminační připojení skladovacích zařízení ⇨ zemního plynu a vodíku, ⇦ zařízení na znovuzplynování LNG⇨ , vodíkových terminálů ⇦ a průmyslových zákazníků k přepravní soustavě ⇨ a k vodíkové síti ⇦. Tyto postupy podléhají schválení regulačním orgánem.

2.Provozovatel přepravní soustavy ⇨ a provozovatel vodíkové sítě ⇦ nesmí odmítnout připojení nového skladovacího zařízení ⇨ zemního plynu nebo vodíku ⇦, zařízení na znovuzplynování LNG⇨, vodíkového terminálu ⇦ či průmyslového zákazníka na základě možných budoucích omezení týkajících se dostupných síťových kapacit nebo dodatečných nákladů souvisejících s nezbytným zvýšením kapacity. Provozovatel přepravní soustavy ⇨ a provozovatel vodíkové sítě ⇦ zajistí v souvislosti s novým připojením dostatečnou vstupní a výstupní kapacitu.

Článek 6

Regionální solidarita

1.K zajištění bezpečných dodávek zemního plynu na vnitřní trh budou členské státy spolupracovat, aby podpořily regionální a dvoustrannou solidaritu.

2.Tato spolupráce se vztahuje na situace, které v krátkodobém horizontu vedou nebo mohou vést k vážnému narušení dodávek do členského státu. Tato spolupráce zahrnuje:

a)koordinaci vnitrostátních nouzových opatření uvedených v článku 8 směrnice Rady 2004/67/ES ze dne 26. dubna 2004 o opatřeních na zajištění bezpečnosti dodávek zemního plynu 35 ;

b)stanovení a v případě potřeby rozvoj a modernizaci propojení elektroenergetických a plynárenských sítí; a

c)podmínky a praktické postupy vzájemné pomoci.

3.Komise a ostatní členské státy jsou o této spolupráci průběžně informovány.

4.Komise může pro regionální spolupráci založenou na solidaritě přijmout rámcové pokyny. Tato opatření, jež mají za účel změnit jiné než podstatné prvky této směrnice jejím doplněním, se přijímají regulativním postupem s kontrolou podle čl. 51 odst. 3.

Kapitola VI

Provoz a dodávky ⌦ distribuční soustavy zemního plynu ⌫

Článek 3924

Určení provozovatelů distribuční soustavy

Členské státy určí nebo požádají podniky, které vlastní distribuční soustavy nebo za ně odpovídají, aby na dobu, která má být stanovena členskými státy a s přihlédnutím k účinnosti a hospodářské rovnováze, určily jednoho nebo více provozovatelů distribuční soustavy, a zajistí, aby provozovatelé distribuční soustavy jednali v souladu s články 4025, 4226 a 4327.

Článek 4025

Úkoly provozovatelů distribuční soustavy

1.Každý provozovatel distribuční soustavy je odpovědný za zajišťování dlouhodobé způsobilosti soustavy uspokojovat přiměřenou poptávku po distribuci plynu, za provoz, údržbu a rozvoj bezpečné, spolehlivé a efektivní distribuční soustavy ve své oblasti za přijatelných hospodářských podmínek a s řádným ohledem na životní prostředí ⇨ , povinnosti stanovené v [nařízení (EU) 2022/... (nařízení o methanu)] ⇦a energetickou účinnost.

⇩ nový

2.Pokud tak rozhodnou regulační orgány, mohou provozovatelé distribučních soustav nést odpovědnost za zajištění účinného řízení kvality plynu ve svých zařízeních v souladu s platnými normami kvality plynu, je-li to nezbytné pro řízení soustavy z důvodu vtláčení plynů z obnovitelných zdrojů a nízkouhlíkových plynů.

🡻 2009/73/ES

32.Provozovatel distribuční soustavy v žádném případě nesmí diskriminovat uživatele soustavy nebo kategorie uživatelů soustavy, zejména pokud jde o zvýhodňování podniků ve skupině.

43.Každý provozovatel distribuční soustavy poskytne všem jiným provozovatelům distribuční nebo přepravní soustavy nebo zařízení LNG nebo skladovacího zařízení dostatečné informace s cílem zajistit, aby přeprava a skladování zemního plynu probíhaly způsobem, který je slučitelný s bezpečným a účinným provozem propojené soustavy.

54.Provozovatel distribuční soustavy poskytuje uživatelům soustavy informace, které potřebují pro účinný přístup k soustavě včetně jejího využití.

65.Odpovídají-li provozovatelé distribuční soustavy za vyrovnávání plynárenské distribuční soustavy, musí být pravidla, která přijímají za tímto účelem, objektivní, transparentní a nediskriminační, včetně pravidel pro poplatky za energetickou nerovnováhu účtované uživatelům soustavy. Podmínky poskytování těchto služeb provozovateli distribuční soustavy, včetně pravidel a sazeb, se stanoví podle metodiky, která musí být v souladu s čl. 7241 odst. 7, nediskriminačním a náklady odrážejícím způsobem, a zveřejní se.

⇩ nový

7.Provozovatelé distribučních soustav spolupracují s provozovateli přepravních soustav s cílem zajistit účinnou účast účastníků trhu připojených k jejich síti na maloobchodním, velkoobchodním a vyrovnávacím trhu ve vstupně-výstupním systému, do něhož distribuční soustava patří.

8.Provozovatelé distribučních soustav zavedou a zveřejní transparentní a účinné postupy pro nediskriminační připojení nových zařízení na výrobu (těžbu) plynů z obnovitelných zdrojů a nízkouhlíkových plynů. Tyto postupy podléhají schválení regulačními orgány.

9.Provozovatelé distribučních soustav nejsou oprávněni odmítnout hospodářsky přiměřené a technicky proveditelné žádosti o připojení nového zařízení na výrobu (těžbu) plynů z obnovitelných zdrojů a nízkouhlíkových plynů.

Článek 41

Pravomoci přijímat rozhodnutí ohledně připojení nových zařízení na výrobu (těžbu) plynů z obnovitelných zdrojů a nízkouhlíkových plynů k distribuční soustavě

Regulační orgány uloží provozovateli distribuční soustavy povinnost zveřejňovat transparentní a účinné postupy nediskriminačního připojení nových zařízení na výrobu (těžbu) plynů z obnovitelných zdrojů a nízkouhlíkových plynů. Tyto postupy podléhají schválení regulačními orgány.

🡻 2009/73/ES (přizpůsobený)

⇨ nový

Článek 4226

Oddělení provozovatelů distribuční soustavy

1.Provozovatel distribuční soustavy, který je součástí vertikálně integrovaného podniku, musí být nezávislý na ostatních činnostech, které nesouvisejí s distribucí, a to přinejmenším pokud jde o právní formu, organizaci a rozhodování. Tento požadavek nepředstavuje povinnost oddělit vlastnictví majetku distribuční soustavy od vertikálně integrovaného podniku.

2.Kromě požadavků odstavce 1 musí být provozovatel distribuční soustavy, který je součástí vertikálně integrovaného podniku, nezávislý na ostatních činnostech, které nesouvisejí s distribucí, a to pokud jde o organizaci a rozhodování. Pro dosažení výše uvedených požadavků se použijí tato minimální kritéria:

a)osoby odpovědné za řízení provozovatele distribuční soustavy nesmí být zapojeny ⌦ se nezapojí ⌫ do těch podnikových struktur integrovaného plynárenského podniku, které přímo nebo nepřímo odpovídají za každodenní provoz výroby (těžby), přepravy⇨, dopravy ⇦ a dodávek ⇨ plynů ⇦ zemního plynu;

b)je třeba přijmout ⌦ přijmou se ⌫ vhodná opatření zajišťující, aby byly brány v úvahu odborné zájmy osob odpovědných za řízení provozovatele distribuční soustavy, a to způsobem, jenž zajistí, že jsou schopny jednat nezávisle;

c)provozovatel distribuční soustavy musí mít ⌦ má ⌫ účinná rozhodovací práva nezávislá na integrovaném plynárenském podniku, pokud jde o majetek potřebný pro provoz, údržbu nebo rozvoj sítě;. kK plnění těchto úkolů musí mít provozovatel distribuční soustavy k dispozici potřebné zdroje, včetně lidských, technických, finančních a fyzických zdrojů.;. Nemělo by to bránit ⌦Nebrání to⌫ existenci náležitých koordinačních mechanismů zajišťujících ochranu práv mateřské společnosti na dohled nad řízením a hospodařením, pokud jde o návratnost aktiv v dceřiné společnosti, která jsou nepřímo regulována v souladu s čl. 7241 odst. 7;. tTo umožňuje mateřské společnosti zejména schvalovat roční finanční plán nebo jakýkoli rovnocenný nástroj provozovatele distribuční soustavy a stanovovat paušální limity pro úroveň zadluženosti své dceřiné společnosti;. nNeumožňuje to mateřské společnosti vydávat pokyny týkající se každodenního provozu, ani pokud jde o jednotlivá rozhodnutí týkající se výstavby nebo modernizace distribučního vedení, která nepřekračují podmínky schváleného finančního plánu nebo jakéhokoli rovnocenného nástroje; a

d)provozovatel distribuční soustavy musí vypracovat ⌦ vypracuje ⌫ program shody, který stanoví opatření přijímaná za účelem vyloučení diskriminačního chování, a zajistí dostatečné sledování plnění tohoto programu;. pProgram shody stanoví konkrétní povinnosti zaměstnanců potřebné pro splnění tohoto cíle;. oOsoba nebo subjekt pověřený sledováním programu shody, kontrolor shody provozovatele distribuční soustavy, předkládá regulačnímu orgánu uvedenému v čl. 7039 odst. 1 výroční zprávu, která obsahuje popis přijatých opatření a která se zveřejňuje;. kKontrolor shody provozovatele distribuční soustavy musí být v zájmu plnění svých úkolů plně nezávislý a musí mít přístup ke všem nezbytným informacím provozovatele distribuční soustavy i případných podniků ve skupině.

3.Je-li provozovatel distribuční soustavy součástí vertikálně integrovaného podniku, zajistí regulační orgány, stanoví-li tak členský stát, nebo členské státy, sledování činností provozovatele distribuční soustavy, aby nemohl výhodu vertikální integrace využívat k narušování hospodářské soutěže. Vertikálně integrovaní provozovatelé distribuční soustavy zejména nesmí ve svém vystupování a v rámci prosazování své obchodní značky uvádět v omyl, pokud jde o samostatnost dodavatelské divize vertikálně integrovaného podniku.

4.Členské státy se mohou rozhodnout neuplatňovat odstavce 1, 2 a 3 na integrované plynárenské podniky sloužící méně než 100000100 000 připojeným zákazníkům.

Článek 4327

Povinnost provozovatelů distribuční soustavy zachovávat důvěrnost

1.Aniž je dotčen článek 6830 nebo kterákoli jiná zákonná povinnost poskytovat informace, zachovává provozovatel distribuční soustavy důvěrnost informací, které mají z obchodního hlediska citlivou povahu a které získá při výkonu své činnosti, a brání tomu, aby informace o jeho vlastních činnostech, které mohou být výhodné z obchodního hlediska, byly poskytovány diskriminačním způsobem.

2.Provozovatelé distribuční soustavy nesmí zneužívat v souvislosti s prodeji či nákupy zemního plynu realizovanými podniky ve skupině informace, které mají z obchodního hlediska citlivou povahu a které získali od třetích stran v souvislosti s poskytováním nebo sjednáváním přístupu k soustavě.

Článek 4428

Uzavřené distribuční soustavy ⌦ zemního plynu ⌫

1.Členské státy mohou národním regulačním orgánům nebo jiným příslušným orgánům uložit, aby soustavu, která distribuuje ⇨ zemní ⇦ plyn v rámci geograficky vymezené průmyslové či obchodní zóny nebo zóny sdílených služeb a která nezajišťuje, aniž je dotčen odstavec 4, dodávky pro zákazníky v domácnostech, klasifikovaly jako uzavřenou distribuční soustavu, pokud:

a)je provoz či výrobní proces uživatelů této soustavy ze zvláštních technických či bezpečnostních důvodů integrován; nebo

b)soustava distribuuje ⇨ zemní ⇦ plyn především vlastníkovi nebo provozovateli soustavy nebo jejich podnikům ve skupině.

2.Členské státy mohou národním regulačním orgánům uložit, aby udělily provozovateli uzavřené soustavy distribuce ⇨ zemního plynu ⇦ výjimku z povinnosti uvedené v čl. 2732 odst. 1, a to že sazby nebo metody pro jejich výpočet jsou schvalovány před vstupem v platnost podle článku 7241.

3.Pokud je výjimka uvedená v odstavci 2 udělena, příslušné sazby nebo metody jejich výpočtu se na žádost uživatele uzavřené soustavy distribuce ⇨ zemního plynu ⇦ přezkoumají a schvalují podle článku 7241.

4.Příležitostné využívání malým počtem domácností, jejichž členové mají zaměstnanecký nebo podobný vztah k vlastníkovi distribuční soustavy a které se nacházejí v oblasti zásobované uzavřenou distribuční soustavou, nevylučuje udělení výjimek stanovených v odstavci 2.

⇩ nový

5.Uzavřené distribuční soustavy se pro účely této směrnice považují za distribuční soustavy.

🡻 2009/73/ES

⇨ nový

Článek 4529

Kombinovaný provozovatel soustavy

Ustanovení čl. 2644 odst. 1 nebrání činnosti kombinovaného provozovatele přepravní soustavy, zařízení LNG, skladovacího zařízení a distribuční soustavy, pokud tento provozovatel dodržuje ustanovení čl. 549 odst. 1, článků 5514 a 5615 nebo kapitoly IXIV nebo pokud se na něj vztahuje čl. 4982 odst. 6.

⇩ nový

Kapitola VII

Pravidla pro vodíkové sítě

Článek 46

Úkoly provozovatelů vodíkových sítí, skladovacích zařízení a terminálů

1.Každý provozovatel vodíkových sítí, skladovacího zařízení nebo terminálu odpovídá za:

a)provoz, údržbu a rozvoj za hospodářských podmínek bezpečné a spolehlivé infrastruktury pro dopravu nebo skladování vodíku s náležitým ohledem na životní prostředí, a to v úzké spolupráci s provozovateli propojených a sousedních vodíkových sítí;

b)zajištění dlouhodobé schopnosti vodíkové soustavy uspokojovat přiměřenou poptávku po dopravě a skladování vodíku;

c)zajištění vhodných prostředků, díky nimž může plnit své povinnosti;

d)poskytování informací provozovateli jiných sítí nebo soustav, s nimiž je jeho soustava propojena, které jsou dostatečné k zajištění bezpečného a účinného provozu, koordinovaného rozvoje a interoperability propojené soustavy;

e)nediskriminaci mezi uživateli soustavy nebo určitými kategoriemi uživatelů infrastruktury, zejména pokud jde o zvýhodňování podniků ve své skupině;

f)poskytování informací uživatelům soustavy, které potřebují pro účinný přístup k infrastruktuře;

g)přijetí veškerých dostupných a přiměřených opatření s cílem předcházet emisím vodíku při provozu a tyto emise minimalizovat, jakož i za pravidelné zjišťování úniků vodíku a prohlídky všech příslušných konstrukčních částí v rámci odpovědnosti provozovatele;

h)předkládání zpráv příslušným orgánům, pokud jde o zjištění úniku vodíku a v případě potřeby program opravy nebo výměny.

2.Každý provozovatel vodíkové sítě vybuduje dostatečnou přeshraniční kapacitu za účelem integrace evropské vodíkové infrastruktury, která bude splňovat veškeré z hospodářského hlediska přijatelné a technicky proveditelné požadavky na kapacitu a zároveň zohledňovat bezpečnost dodávek vodíku.

3.Provozovatelé vodíkových sítí mohou být odpovědní za zajištění účinného řízení kvality vodíku ve svých sítích v souladu s platnými normami kvality vodíku, je-li to nezbytné pro řízení soustavy a s výhradou schválení regulačním orgánem.

Článek 47

Stávající vodíkové sítě

1.Členské státy mohou rozhodnout o udělení výjimky z požadavků článků 31, 62, 63 a 64 této směrnice a článků 6 a 47 [přepracovaného znění nařízení o plynu podle návrhu COM(2021) xxx] vodíkovým sítím, které ke dni [datum vstupu v platnost] patřily vertikálně integrovanému podniku. Rozsah výjimky je omezen na kapacitu sítě, která je v provozu ke dni [datum vstupu v platnost].

2.Platnost výjimky je časově omezená a končí:

a)pokud vertikálně integrovaný podnik předloží regulačnímu orgánu žádost o ukončení platnosti výjimky a regulační orgán tuto žádost schválí;

b)pokud je vodíková síť, na niž se výjimka vztahuje, připojena k jiné vodíkové síti;

c)pokud dojde k rozšíření vodíkové sítě, na niž se výjimka vztahuje, nebo její kapacity;

d)nejpozději 31. prosince 2030.

Článek 48

Zeměpisně vymezené vodíkové sítě

1.Členské státy mohou stanovit, že regulační orgány udělí výjimku z článku 62 pro vodíkové sítě, které přepravují vodík z jednoho vstupního bodu do omezeného počtu výstupních bodů v rámci zeměpisně vymezené průmyslové nebo obchodní oblasti.

2.Výjimky podle odstavce 1 se použijí alespoň do 31. prosince 2030. Ode dne 1. ledna 2031 pozbývá výjimka platnosti, jakmile je splněna jedna z těchto podmínek:

a)pokud chce konkurenční výrobce vodíku z obnovitelných zdrojů získat přístup k síti;

b)pokud je vodíková síť, na niž se výjimka vztahuje, připojena k jiné vodíkové síti.

Členské státy přijmou nezbytná opatření k zajištění toho, aby žádosti o přístup uvedené v písmenu a) tohoto odstavce byly oznamovány regulačnímu orgánu.

Článek 49

Vodíková propojovací vedení se třetími zeměmi

1.Na vodíková propojovací vedení mezi členskými státy a třetími zeměmi se vztahují pravidla vztahující se na vodíkové sítě stanovená v této směrnici a v [přepracovaném znění nařízení o plynu podle návrhu COM(2021) xxx]. Členské státy zajistí, aby prosazování těchto pravidel zohledňovalo jejich účinné uplatňování na území Unie a integrovanou povahu propojovacího vedení.

2.Pro účely provádění požadavků stanovených v odstavci 1 uzavře Unie pro každé vodíkové propojovací vedení před jeho zprovozněním mezivládní dohodu s propojenou třetí zemí nebo třetími zeměmi, která stanoví provozní pravidla dotčeného vodíkového propojovacího vedení, pokud Komise rozhodla, že taková dohoda je nezbytná k zajištění souladu s pravidly uvedenými v odstavci 1.

3.Tato mezivládní dohoda může případně obsahovat pravidla upřesňující provádění požadavků na přístup třetích stran, regulaci sazeb a oddělení provozovatele vodíkového propojovacího vedení, jakož i pravidla pro certifikaci vodíku z obnovitelných zdrojů a nízkouhlíkového vodíku, včetně pravidel zajišťujících shromažďování požadovaných údajů a uplatňování kritérií pro započítávání vodíku vyrobeného z elektřiny jako vodíku z obnovitelných zdrojů.

Článek 50

Zachování důvěrnosti z hlediska provozovatelů vodíkových sítí, zařízení pro skladování vodíku a vodíkových terminálů

1.Aniž jsou dotčeny zákonné povinnosti poskytovat informace, zachovává každý provozovatel vodíkové sítě, zařízení pro skladování vodíku nebo vodíkového terminálu a každý vlastník vodíkové sítě důvěrnost informací, které mají z obchodního hlediska citlivou povahu a které získá při výkonu své činnosti, a brání tomu, aby informace o jeho vlastních činnostech, které mohou být výhodné z obchodního hlediska, byly poskytovány diskriminačním způsobem. Zejména pokud je provozovatel vodíkové sítě, zařízení pro skladování vodíku nebo vodíkového terminálu nebo vlastník vodíkové sítě součástí vertikálně integrovaného podniku, nesmí poskytovat informace, které mají z obchodního hlediska citlivou povahu, zbývajícím částem podniku, s výjimkou případů, kdy je to nezbytné k provedení obchodní transakce.

2.Provozovatel vodíkové sítě, zařízení pro skladování vodíku nebo vodíkového terminálu nesmí v souvislosti s prodeji či nákupy vodíku realizovanými podniky ve skupině zneužívat informace, které mají z obchodního hlediska citlivou povahu a které získal od třetích stran v souvislosti s poskytováním nebo sjednáváním přístupu k soustavě.

3.Informace, jež jsou nezbytné pro účinnou hospodářskou soutěž a účinné fungování trhu, se zveřejní. Touto povinností není dotčena ochrana informací, které mají z obchodního hlediska citlivou povahu.

Kapitola VIII

Integrované plánování sítí

🡻 2009/73/ES (přizpůsobený)

⇨ nový

Článek 5122

Rozvoj sítě a pravomoci k přijímání investičních rozhodnutí

1.⌦ Všichni ⌫ pProvozovatelé přepravní soustavy předkládají ⇨ alespoň ⇦ jednoukaždoročně ⇨ za dva roky ⇦ ⌦ příslušnému ⌫ regulačnímu orgánu desetiletý plán rozvoje sítě založený na dosavadní a prognózované nabídce a poptávce po konzultaci všech příslušných zúčastněných stran. ⇨ Za každý členský stát musí existovat alespoň jeden plán rozvoje sítě. Provozovatelé infrastruktury, včetně provozovatelů terminálů LNG, provozovatelů skladovacích zařízení, provozovatelů distribučních soustav, jakož i provozovatelů vodíkové infrastruktury, infrastruktury dálkového vytápění a elektřiny, jsou povinni poskytovat a vyměňovat si veškeré relevantní informace, které jsou nezbytné pro vypracování uvedeného plánu.⇦ Tento plán rozvoje sítě musí obsahovat účinná opatření s cílem zajistit přiměřenost ⇨ plynárenské ⇦ soustavy a bezpečnost dodávek⇨, zejména soulad s normami v oblasti infrastruktury podle nařízení (EU) 2017/1938. Desetiletý plán rozvoje sítě se zveřejní a zpřístupní na internetových stránkách ⇦.

2.Desetiletý plán rozvoje sítě zejména:

a)pro potřeby účastníků trhu naznačuje, kterou ⇨ obsahuje ⇦ hlavní přepravní infrastrukturu, kterou je třeba vybudovat nebo modernizovat v průběhu příštích deseti let;

b)zahrnuje veškeré investice, o nichž již bylo rozhodnuto, a určuje nové investice, které musí být provedeny v příštích třech letech; a

⇩ nový

c)obsahuje informace o infrastruktuře, která může být nebo bude vyřazena z provozu; a

🡻 2009/73/ES

⇨ nový

dc) stanovuje časový rámec pro všechny investiční projekty ⇨ a projekty vyřazování z provozu ⇦ ;.

⇩ nový

e)vychází ze společného rámce pro scénáře vypracovaného mezi příslušnými provozovateli infrastruktury, včetně příslušných provozovatelů distribučních soustav, minimálně plynu a elektřiny;

f)je v souladu s výsledky společných a vnitrostátních posouzení rizik podle článku 7 nařízení 2017/1938;

g)je v souladu s integrovaným vnitrostátním plánem v oblasti energetiky a klimatu a jeho aktualizacemi a s integrovanými vnitrostátními zprávami v oblasti energetiky a klimatu předloženými v souladu s nařízením (EU) 2018/1999 a podporuje cíl klimatické neutrality stanovený v čl. 2 odst. 1 nařízení (EU) 2021/1119.

🡻 2009/73/ES (přizpůsobený)

⇨ nový

3.Při vypracovávání desetiletého plánu rozvoje sítě ⇨ provozovatel přepravní soustavy plně zohlední potenciál alternativ k rozšíření soustavy, například využití odezvy na straně poptávky, jakož i očekávanou spotřebu po uplatnění zásady „energetická účinnost v první řadě“, obchod s jinými zeměmi a plán rozvoje sítě pro celou Unii. Provozovatel přepravní soustavy posoudí, jak v rámci možností řešit potřebu napříč elektroenergetickými a plynárenskými soustavami, včetně informací o optimálním umístění a velikosti zařízení pro skladování energie a aktiv power-to-gas⇦ provede provozovatel přepravní soustavy přiměřené odhady o vývoji výroby (těžby), dodávek, spotřeby a výměn s jinými zeměmi, přičemž zohledňuje investiční plány regionálních sítí a sítí pro celé Společenství, jakož i investiční plány skladovacích zařízení a zařízení na znovuzplynování LNG.

4.Regulační orgán konzultuje desetiletý plán rozvoje sítě se všemi skutečnými nebo potenciálními uživateli soustavy otevřeně a transparentně. Osoby nebo podniky, které se prohlašují za potenciální uživatele soustavy, mohou být požádány o předložení odůvodnění takových prohlášení. Regulační orgán zveřejní výsledky konzultačního procesu, zejména možnou potřebu investic.

5.Regulační orgán přezkoumá, zda desetiletý plán rozvoje sítě zahrnuje veškeré investiční potřeby, na které bylo poukázáno během konzultačního procesu, a zda je v souladu s ⇨ nejnovější simulací scénářů narušení pro celou Unii provedenou sítí ENTSO pro zemní plyn podle článku 7 nařízení (EU) 2017/1938, s regionálními a vnitrostátními posouzeními rizik a s⇦ nezávazným desetiletým plánem rozvoje sítě pro celé Společenství ⌦ celou Unii ⌫ (dále jen „plán rozvoje sítě pro celé Společenství ⌦ celou Unii“ ⌫), na který odkazuje čl. 30 odst. 1 písm. b) nařízení (EU) 2019/943 čl. 8 odst. 3 nařízení (ES) č. 715/2009. Nastanou-li jakékoli pochybnosti o souladu s plánem rozvoje sítě pro celé Společenství ⌦ celou Unii ⌫, regulační orgán konzultuje ⌦ ACER ⌫ agenturu. Regulační orgán může na provozovateli přepravní soustavy požadovat, aby svůj plán změnil.

⇩ nový

Příslušné vnitrostátní orgány přezkoumají soulad desetiletého plánu rozvoje sítě s vnitrostátním plánem v oblasti energetiky a klimatu a jeho aktualizacemi a s integrovanými vnitrostátními zprávami o energetice a klimatu předloženými v souladu s nařízením (EU) 2018/1999.

🡻 2009/73/ES (přizpůsobený)

⇨ nový

6.Regulační orgán sleduje a vyhodnocuje uskutečňování desetiletého plánu rozvoje sítě.

7.V případech, kdy provozovatel přepravní soustavy ⇨ nezávislý provozovatel soustavy nebo nezávislý provozovatel přepravní soustavy ⇦, s výjimkou důvodů vyšší moci, neprovede investici, která měla být podle desetiletého plánu rozvoje sítě provedena v příštích třech letech, členské státy zajistí, aby se regulační orgán zavázal přijmout alespoň jedno z níže uvedených opatření, s cílem zajistit provedení dané investice, pokud je tato investice na základě nejnovějšího desetiletého plánu rozvoje sítě stále relevantní:

a)požádat provozovatele přepravní soustavy o provedení daných investic;

b)zorganizovat nabídkové řízení otevřené libovolným investorům týkající se dané investice; nebo

c)zavázat provozovatele přepravní soustavy, aby přijal navýšení kapitálu k financování nutných investic a umožnil nezávislým investorům účastnit se daného kapitálu.

Pokud regulační orgán využije svého oprávnění podle prvního pododstavce písm. b), může zavázat provozovatele přepravní soustavy, aby souhlasil s jedním nebo více z následujících opatření:

a)financováním jakoukoli třetí osobou,

b)výstavbou jakoukoli třetí osobou,

c)budováním nových vlastních aktiv,

d)provozem nových vlastních aktiv.

Provozovatel přepravní soustavy poskytne investorům veškeré informace nutné pro uskutečnění investice, připojí nová aktiva k přepravní síti a obecně vyvine co největší úsilí na podporu provádění investičního projektu.

Příslušná finanční ujednání podléhají schválení regulačním orgánem.

8.Pokud regulační orgán využije svého oprávnění podle odstavce 7 prvního pododstavce, jsou náklady daných investic pokryty odpovídajícími nařízeními v oblasti sazeb.

⇩ nový

Článek 52

Podávání zpráv o vývoji vodíkových sítí

1.Provozovatelé vodíkových sítí předkládají regulačnímu orgánu v pravidelných intervalech, které tento orgán určí, přehled o infrastruktuře vodíkové sítě, kterou hodlají rozvíjet. Tento přehled musí zejména:

a)zahrnovat informace o kapacitních potřebách, a to jak z hlediska objemu, tak z hlediska doby trvání, jak byly vyjednány mezi uživateli a provozovateli vodíkových sítí;

b)obsahovat informace o tom, do jaké míry budou pro přepravu vodíku využívána upravená potrubí pro přepravu zemního plynu;

c)být v souladu s integrovaným vnitrostátním plánem v oblasti energetiky a klimatu a jeho aktualizacemi a s integrovanými vnitrostátními zprávami v oblasti energetiky a klimatu předloženými v souladu s nařízením (EU) 2018/1999 a podporovat cíl klimatické neutrality stanovený v čl. 2 odst. 1 nařízení (EU) 2021/1119.

2.Provozovatelé zařízení pro skladování vodíku a vodíkových terminálů poskytují a vyměňují si s provozovateli vodíkových sítí veškeré relevantní informace potřebné pro vypracování přehledu. Provozovatelé vodíkových sítí si vyměňují veškeré relevantní informace potřebné pro vypracování přehledu s jinými provozovateli vodíkových sítí.

3.Regulační orgán tento přehled přezkoumá. Při tomto přezkumu zohlední celkovou energetickou a hospodářskou potřebu vodíkové sítě, jakož i společný rámec pro scénáře vypracovaný podle čl. 51 odst. 2 písm. e).

4.Regulační orgán zohlední posouzení přehledu při schvalování účelových poplatků ve smyslu článku 4 [přepracovaného znění nařízení o plynu podle návrhu COM(2021) xxx].

5.Provozovatelé vodíkových sítí pravidelně zveřejňují společnou zprávu o vývoji vodíkové soustavy na základě přehledu předloženého regulačnímu orgánu. Zohlední přezkum regulačního orgánu podle odstavce 3.

6.Členské státy se mohou rozhodnout, že uplatní požadavky podle článku 51 na provozovatele vodíkových sítí.

Článek 53

Financování přeshraniční vodíkové infrastruktury

1.Pokud členské státy uplatňují systém regulovaného přístupu třetích stran k vodíkovým sítím podle čl. 31 odst. 1 a pokud je projekt vodíkového propojovacího vedení zahrnut do desetiletého plánu rozvoje sítě pro celou EU podle článku 29 nebo článku 43 [přepracovaného znění nařízení o plynu podle návrhu COM(2021) xxx] a není projektem společného zájmu podle [kapitoly II a přílohy I bodu 3 nařízení xxx o hlavních směrech pro transevropské energetické sítě], provozovatelé sousedních a dotčených vodíkových sítí vypracují plán projektu, včetně žádosti o přeshraniční alokaci nákladů, a předloží jej společně dotčeným regulačním orgánům ke společnému schválení.

2.K plánu projektu a k žádosti o přeshraniční alokaci nákladů je přiložena analýza nákladů a přínosů konkrétního projektu s přihlédnutím k přínosům za hranicemi dotčených členských států a podnikatelský plán hodnotící finanční životaschopnost projektu, který obsahuje finanční řešení a specifikuje, zda se dotčení provozovatelé vodíkové sítě dohodnou na odůvodněném návrhu přeshraniční alokace nákladů.

3.Dotčené regulační orgány po konzultaci s provozovateli vodíkových sítí přijmou koordinovaná rozhodnutí o alokaci investičních nákladů, které v souvislosti s projektem ponese každý provozovatel sítě.

4.Pokud dotčené regulační orgány nemohou dosáhnout dohody o žádosti do šesti měsíců, ACER přijme rozhodnutí postupem podle čl. 6 odst. 10 nařízení (EU) 2019/942.

5.Po 31. prosinci 2030 se všichni dotčení provozovatelé vodíkových sítí dohodnou na systému finančních náhrad s cílem zajistit financování přeshraniční vodíkové infrastruktury. Provozovatelé vodíkových sítí přitom vedou rozsáhlé konzultace, do nichž jsou zapojeni všichni příslušní účastníci trhu.

6.Dotčení provozovatelé vodíkových sítí se dohodnou na systému finančních náhrad do tří let a do 31. prosince 2033. Není-li v této lhůtě dosaženo dohody, rozhodnou dotčené regulační orgány společně do dvou let. Pokud příslušné regulační orgány nemohou dosáhnout společné dohody do dvou let, ACER přijme rozhodnutí postupem podle čl. 6 odst. 10 nařízení (EU) 2019/942.

7.Systém finančních náhrad se provádí v souladu s čl. 72 odst. 1 písm. b).

8.Při přechodu na systém mechanismu finančních náhrad nejsou stávající smlouvy o kapacitě ovlivněny zavedeným mechanismem finančních náhrad.

9.Další podrobnosti potřebné k provedení postupu stanoveného v tomto článku, včetně požadovaných procesů a časových rámců, procesu přezkumu a v případě potřeby změny vyrovnávacího mechanismu umožňujícího zohlednění vývoje sazeb a rozvoje vodíkových sítí, se stanoví v kodexu sítě stanoveném na základě článku 54 [přepracovaného znění nařízení o plynu podle návrhu COM(2021)xxx].

🡻 2009/73/ES (přizpůsobený)

⇨ nový

Kapitola IX

⌦ Oddělení provozovatelů přepravních soustav⌫

Oddíl 1

⌦ oddělení vlastnictví ⌫

Článek 549

Oddělení přepravních soustav a provozovatelů přepravních soustav

1.Členské státy zajistí, aby ode dne 3. března 2012:

a)každý podnik, který vlastní přepravní soustavu, působil jako provozovatel přepravní soustavy;

b)tatáž osoba nebo tytéž osoby nebyly oprávněny:

i)přímo nebo nepřímo vykonávat kontrolu nad podnikem vykonávajícím funkci výroby nebo dodávek ani přímo nebo nepřímo vykonávat kontrolu nad provozovatelem přepravní soustavy nebo nad přepravní soustavou nebo uplatňovat ve vztahu k nim jakékoli právo, ani

ii)přímo nebo nepřímo vykonávat kontrolu nad provozovatelem přepravní soustavy nebo nad přepravní soustavou ani přímo nebo nepřímo vykonávat kontrolu nad podnikem vykonávajícím funkci výroby nebo dodávek nebo uplatňovat ve vztahu k němu jakékoli právo;

c)tatáž osoba nebo tytéž osoby nebyly oprávněny jmenovat členy dozorčí rady provozovatele přepravní soustavy nebo přepravní soustavy, jejich správní rady nebo orgánů, které podnik právně zastupují, ani přímo nebo nepřímo vykonávat kontrolu nad podnikem vykonávajícím funkci výroby nebo dodávek nebo uplatňovat ve vztahu k němu jakékoli právo; a

d)tatáž osoba nebyla oprávněna být členem dozorčí rady, správní rady nebo orgánů, které podnik právně zastupují, a to jak podniku vykonávajícího funkci výroby či dodávek, tak provozovatele přepravní soustavy či přepravní soustavy.

2.Práva uvedená v odst. 1 písm. b) a c) a písm. b) a c) zahrnují zejména:

a)pravomoc vykonávat hlasovací práva;

b)pravomoc jmenovat členy dozorčí rady, správní rady nebo orgánů, které podnik právně zastupují; nebo

c)právo držet většinový podíl.

3.Pro účely odst. 1 písm. b) ⌦ se má za to, že ⌫ pojem „podnik vykonávající funkci výroby či dodávek“ zahrnuje ⌦ pojem ⌫ „podnik vykonávající funkci výroby a ⌦ nebo ⌫ dodávek“ ve smyslu směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/72/ES(EU) 2019/944 36 , 37 ze dne 13. července 2009 o společných pravidlech pro vnitřní trh s elektřinou 38 a pojmy „provozovatel přepravní soustavy“ a „přepravní soustava“ zahrnují pojmy „provozovatel přenosové soustavy“ a „přenosová soustava“ ve smyslu uvedené směrnice.

4.Členské státy mohou povolit odchylky od odst. 1 písm. b) a c) do dne 3. března 2013 za podmínky, že provozovatelé přepravní soustavy nejsou součástí vertikálně integrovaného podniku.

54.Povinnost stanovená v odst. 1 písm. a) tohoto článku se považuje za splněnou, pokud dva nebo více podniků vlastnících přepravní soustavy vytvořilo společný podnik, který působí jako provozovatel přepravní soustavy ve dvou nebo více členských státech pro dotčené přepravní soustavy. Součástí společného podniku nesmí být žádný jiný podnik, pokud nebyl schválen podle článku 5514 jako nezávislý provozovatel soustavy nebo jako nezávislý provozovatel přepravní soustavy pro účely oddílu 3kapitoly IV.

65.Pro účely provádění tohoto článku se za tutéž osobu nebo tytéž osoby nepovažují dva samostatné veřejnoprávní subjekty vykonávající na jedné straně kontrolu nad provozovatelem přepravní soustavy nebo nad přepravní soustavou a na straně druhé nad podnikem vykonávajícím funkci výroby nebo dodávek, pokud je osobou uvedenou v odst. 1 písm. b), c) a d) členský stát nebo jiný veřejnoprávní subjekt.

76.Členské státy zajistí, aby ani informace, které mají z obchodního hlediska citlivou povahu, uvedené v článku 3616 a uchovávané provozovatelem přepravní soustavy, který byl součástí vertikálně integrovaného podniku, nebyly přeneseny a ani pracovníci tohoto provozovatele přepravní soustavy nebyli převedeni do podniků vykonávajících funkci výroby a dodávek.

🡻 2019/692 čl. 1 odst. 2 písm. a)

87.Pokud ke dni 3. září 2009 patřila příslušná přepravní soustava vertikálně integrovanému podniku, může se členský stát rozhodnout nepoužít odstavec 1. V případě části přepravní soustavy propojující členský stát se třetí zemí mezi hranicemi tohoto členského státu a prvním připojovacím bodem k síti tohoto členského státu, pokud příslušná přepravní soustava patří ke dni 23. května 2019 vertikálně integrovanému podniku, může se členský stát rozhodnout nepoužít odstavec 1.

🡻 2009/73/ES

V takovém případě tyto členské státy buď:

a)určí nezávislého provozovatele soustavy v souladu s článkem 5514, nebo

b)splní ustanovení oddílu 3 kapitoly IV.

🡻 2019/692 čl. 1 odst. 2 písm. b)

98.Pokud ke dni 3. září 2009 patřila příslušná přepravní soustava vertikálně integrovanému podniku a jsou zavedena opatření, která zaručují účinnější nezávislost provozovatele přepravní soustavy než ustanovení oddílu 3kapitoly IV, může se členský stát rozhodnout nepoužít odstavec 1 tohoto článku.

V případě části přepravní soustavy propojující členský stát se třetí zemí mezi hranicemi tohoto členského státu a prvním připojovacím bodem k síti tohoto členského státu, pokud příslušná přepravní soustava patří ke dni 23. května 2019 vertikálně integrovanému podniku a jsou zavedena opatření, která zaručují účinnější nezávislost provozovatele přepravní soustavy než ustanovení oddílu 3kapitoly IV, může se členský stát rozhodnout nepoužít odstavec 1 tohoto článku.

🡻 2009/73/ES (přizpůsobený)

109.Před schválením a určením podniku jako provozovatele přepravní soustavy podle odstavce 9 tohoto článku je tento podnik certifikován postupy podle čl. 6510 odst. 4, 5 a 6 této směrnice a článku 3 nařízení (ES) č. 715/2009., kterým ⌦ Poté ⌫ Komise ověří, že zavedená opatření jasně zaručují účinnější nezávislost provozovatele přepravní soustavy než ustanovení oddílu 3kapitoly IV.

1110.Vertikálně integrovaným podnikům, které vlastní přepravní soustavu, nesmí být v žádném případě bráněno podniknout kroky k dosažení souladu s odstavcem 1.

1211.Podniky vykonávající některou z funkcí výroby nebo dodávek nesmějí být v žádném případě schopny přímo nebo nepřímo převzít kontrolu nad oddělenými provozovateli přepravní soustavy v členských státech, které uplatňují odstavec 1, nebo ve vztahu k těmto provozovatelům uplatňovat jakékoli právo.

Oddíl 2

⌦ nezávislí provozovatelé soustav ⌫

Článek 5514

Nezávislí provozovatelé soustav

🡻 2019/692 čl. 1 bod 3 (přizpůsobený)

⇨ nový

1.Pokud ke dni 3. září 2009 patřila příslušná přepravní soustava vertikálně integrovanému podniku, může se členský stát rozhodnout nepoužít čl. 569 odst. 1 a určit na návrh vlastníka přepravní soustavy nezávislého provozovatele soustavy.

V případě části přepravní soustavy propojující členský stát se třetí zemí mezi hranicemi tohoto členského státu a prvním připojovacím bodem k síti tohoto členského státu, pokud příslušná přepravní soustava patří ⌦ patřila ⌫ ke dni 23. května 2019 vertikálně integrovanému podniku, může se členský stát rozhodnout nepoužít čl. 599 odst. 1 a určit na návrh vlastníka přepravní soustavy nezávislého provozovatele soustavy.

Určení nezávislého provozovatele soustavy podléhá schválení Komisí.

2.Členský stát může nezávislého provozovatele soustavy schválit a určit, pouze tehdy pokud:

a)kandidát na provozovatele prokázal, že splňuje požadavky čl. 549 odst. 1 písm. b), c) a d);

b)kandidát na provozovatele prokázal, že má pro provádění úkolů podle článku 3513 k dispozici potřebné finanční, technické, fyzické a lidské zdroje;

c)kandidát na provozovatele se zavázal dodržovat desetiletý plán rozvoje sítě monitorovaný regulačním orgánem;

d)vlastník přepravní soustavy prokázal schopnost dostát svým povinnostem podle odstavce 5,. zaZa tím ⌦ kterýmžto ⌫ účelem poskytne všechny návrhy smluvních ujednání s ucházejícím se podnikem i s jakýmkoli dalším relevantním subjektem; a

e)kandidát na provozovatele prokázal schopnost dostát svým povinnostem podle nařízení (ES) č. 715/2009 ⌦ [přepracovaného znění nařízení o plynu podle návrhu COM(2021) xxx] ⌫, včetně spolupráce provozovatelů přenosové soustavy na evropské i regionální úrovni.

3.Členské státy schválí a určí jako nezávislé provozovatele soustavy podniky, které byly certifikovány regulačním orgánem jako podniky splňující požadavky článku 6611 a odstavce 2 tohoto článku. Použije se certifikační postup buď podle článku 6510 této směrnice a článku 3 nařízení (ES) č. 715/2009, nebo podle článku 6611 této směrnice.

4.Každý nezávislý provozovatel soustavy odpovídá za udělování a správu přístupu třetích osob, včetně vybírání přístupových poplatků a poplatků za překročení kapacity, dále za provoz, údržbu a rozvoj přepravní soustavy, jakož i za zabezpečení dlouhodobé schopnosti soustavy uspokojovat přiměřenou poptávku prostřednictvím plánování investic. Při rozvoji přepravní soustavy odpovídá nezávislý provozovatel soustavy za plánování (včetně povolovacího řízení) a výstavbu nové infrastruktury a její uvedení do provozu. Pro tento účel působí nezávislý provozovatel soustavy jako provozovatel přepravní soustavy v souladu s touto kapitolou. Vlastník přepravní soustavy nesmí být odpovědný za udělování a správu přístupu třetích osob ani za plánování investic.

5.Byl-li určen nezávislý provozovatel soustavy, pak vlastník přepravní soustavy:

a)poskytne nezávislému provozovateli soustavy veškerou náležitou součinnost a podporu pro účely plnění jeho úkolů, zejména včetně všech náležitých informací;

b)financuje investice, o nichž rozhodl nezávislý provozovatel soustavy a jež schválil regulační orgán, nebo poskytne souhlas s jejich financováním kteroukoli zúčastněnou stranou, včetně nezávislého provozovatele soustavy; příslušná finanční ujednání podléhají schválení regulačním orgánem; před tímto schválením provede regulační orgán konzultace s vlastníkem přepravní soustavy a ostatními zainteresovanými stranami;

c)přijme opatření pro krytí odpovědnosti ve vztahu k majetku tvořícímu síť, s výjimkou odpovědnosti vztahující se k úkolům nezávislého provozovatele soustavy; a

d)poskytne záruky za účelem usnadnění financování jakéhokoli rozšiřování sítě, s výjimkou investic, u nichž podle písmene b) poskytl souhlas s financováním kteroukoli zúčastněnou stranou, včetně nezávislého provozovatele soustavy.

6.V úzké spolupráci s regulačním orgánem se příslušnému vnitrostátnímu orgánu pro hospodářskou soutěž udělí veškeré náležité pravomoci pro účinné sledování plnění povinností, které pro vlastníka přepravní soustavy vyplývají z odstavce 5.

🡻 2009/73/ES (přizpůsobený)

⇨ nový

Článek 5615

Oddělení vlastníka přepravní soustavy, a provozovatele skladovacího zařízení ⌦ a zařízení pro skladování ⌫ vodíku

1. Byl-li určen nezávislý provozovatel soustavy ⇨ nebo nezávislý provozovatel vodíkové sítě ⇦, musí být vlastník ⌦ vlastníci ⌫ přepravní soustavy ⇨ a vodíkové sítě ⇦ a provozovatel ⌦ provozovatelé ⌫ skladovacího zařízení ⇨ nebo zařízení pro skladování vodíku ⇦, kteří jsou součástí vertikálně integrovaných podniků, nezávislí, přinejmenším pokud jde o jejich právní formu, organizaci a rozhodování, na ostatních činnostech, které nesouvisejí s přepravou, distribucí ⇨ , dopravou ⇦ a skladováním ⇨ plynů ⇦ .

Tento článek se použije pouze na skladovací zařízení ⇨ pro zemní plyn ⇦, která jsou technicky nebo hospodářsky nezbytná k poskytování účinného přístupu k soustavě pro účely dodávek zákazníkům podle článku 2933.

2.Pro zajištění nezávislosti vlastníka přepravní soustavy ⇨ nebo vodíkové sítě ⇦ a provozovatele skladovacího zařízení ⇨ nebo zařízení pro skladování vodíku⇦ podle prvního pododstavce odstavce 1 platí tato minimální kritéria:

a)osoby odpovědné za řízení vlastníka přepravní soustavy ⇨ nebo vodíkové sítě⇦ a provozovatele skladovacího zařízení ⇨ nebo zařízení pro skladování vodíku ⇦ nesmějí mít účast na těch podnikových strukturách integrovaného plynárenského podniku, které přímo či nepřímo odpovídají za každodenní provoz výroby (těžby) a dodávek zemního plynu ⇨ plynů ⇦;

b)je třeba přijmout vhodná opatření zajišťující, aby byly brány v úvahu odborné zájmy osob odpovědných za řízení vlastníka přepravní soustavy ⇨ nebo vodíkové sítě ⇦ a provozovatele skladovacího zařízení ⇨ nebo zařízení pro skladování vodíku ⇦, a to způsobem, jímž je zajištěno, že jsou schopny jednat nezávisle;

c)provozovatel skladovacího zařízení ⇨ nebo zařízení pro skladování vodíku ⇦ má účinná rozhodovací práva nezávislá na integrovaném plynárenském podniku, pokud jde o aktiva potřebná pro provoz, údržbu nebo rozvoj skladovacího zařízení. ;T tím není vyloučena existence vhodných koordinačních mechanismů zajišťujících ochranu práv mateřské společnosti na dohled nad řízením a hospodařením, pokud jde o návratnost aktiv v dceřiné společnosti, která jsou nepřímo regulována v souladu s čl. 7241 odst. 7. To⌦; to ⌫ umožňuje mateřské společnosti zejména schvalovat roční finanční plán nebo jakýkoli rovnocenný nástroj provozovatele skladovacího zařízení ⇨ nebo zařízení pro skladování vodíku ⇦ a stanovovat paušální limity pro úroveň zadluženosti své dceřiné společnosti;. nNeumožňuje to mateřské společnosti vydávat pokyny týkající se běžného provozu, ani pokud jde o jednotlivá rozhodnutí týkající se výstavby nebo modernizace skladovacích zařízení, která nepřekračují podmínky schváleného finančního plánu nebo jakéhokoli rovnocenného nástroje; a

d)vlastník přepravní soustavy ⇨ nebo vodíkové sítě ⇦ a provozovatel skladovacího zařízení ⇨ nebo zařízení pro skladování vodíku ⇦ vypracují program shody, který stanoví opatření přijímaná za účelem vyloučení diskriminačního chování, a zajistí dostatečné sledování plnění tohoto programu. Program shody ⌦; ten ⌫ stanoví ⌦ rovněž ⌫ konkrétní povinnosti zaměstnanců potřebné pro splnění tohoto cíle;. oOsoba nebo subjekt pověřený sledováním programu shody předkládá regulačnímu orgánu výroční zprávu, která obsahuje popis přijatých opatření a která se zveřejňuje.

3.Komise může ⇨ má pravomoc ⇦ přijmout ⇨ akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 83, kterými tuto směrnici doplní, za účelem stanovení ⇦ rámcové pokyny pokynů k zajištění úplného a účinného dodržování odstavce 2 tohoto článku ze strany vlastníka přepravní soustavy ⇨ nebo vodíkové sítě ⇦ a provozovatele skladovacího zařízení ⇨ nebo zařízení pro skladování vodíku ⇦. Tato opatření, jež mají za účel změnit jiné než podstatné prvky této směrnice jejím doplněním, se přijímají regulativním postupem s kontrolou podle čl. 51 odst. 3.

KAPITOLA IV

Oddíl 3

nezávislí ý Provozovatel ⌦ provozovatelé ⌫ přepravní soustavy

Článek 5717

Majetek, zařízení, zaměstnanci a identita

1.Provozovatelé přepravní soustavy musí být vybaveni veškerými lidskými, technickými, fyzickými a finančními zdroji potřebnými pro plnění svých povinností podle této směrnice a v rámci provádění přepravy zemního plynu, zejména:

a)aktiva nezbytná pro přepravu zemního plynu, včetně přepravní soustavy, vlastní provozovatel přepravní soustavy;

b)zaměstnanci nezbytní pro provádění přepravy zemníého plynu, včetně plnění všech podnikových úkolů, jsou zaměstnáni provozovatelem přepravní soustavy;

c)zapůjčování zaměstnanců a poskytování služeb ze strany a ve prospěch jakýchkoli jiných částí vertikálně integrovaného podniku se zakazují. Provozovatel přenosové soustavy může poskytovat služby vertikálně integrovanému podniku, pokud:

i)poskytování těchto služeb nediskriminuje uživatele soustavy, je dostupné všem uživatelům soustavy za stejných podmínek a neomezuje či nenarušuje hospodářskou soutěž ve výrobě nebo dodávkách ani této hospodářské soutěži nebrání; a

ii) podmínky poskytování těchto služeb byly schváleny regulačním orgánem;

d)aniž jsou dotčena rozhodnutí dozorčího orgánu podle článku 6020, musí mít provozovatel přepravní soustavy k dispozici v řádné době odpovídající finanční zdroje na budoucí investiční projekty nebo na nahrazení existujících aktiv poskytnuté vertikálně integrovaným podnikem po podání příslušné žádosti ze strany provozovatele přepravní soustavy.

2.Kromě činností uvedených v článku 3513 zahrnuje provádění přepravy zemního plynu alespoň tyto činnosti:

a)zastupování provozovatele přepravní soustavy a kontakty s třetími osobami a regulačními orgány;

b)zastupování provozovatele přepravní soustavy v rámci Evropské sítě provozovatelů přepravních soustav pro zemní plyn (dále jen „síť ENTSO pro zemní plyn“);

c)udělování a správa přístupu pro třetí osoby, přičemž nesmí docházet k diskriminaci určitých uživatelů soustavy nebo určitých skupin uživatelů soustavy;

d)vybírání veškerých poplatků souvisejících s přepravní soustavou, včetně poplatků za přístup, vyrovnávacích poplatků za pomocné služby, jako například úpravu plynu, nákup služeb (náklady na vyrovnávání, energie na ztráty);

e)provoz, údržba a rozvoj bezpečné, efektivní a hospodárné přepravní soustavy;

f)investiční plánování zajišťující dlouhodobou schopnost soustavy uspokojovat přiměřenou poptávku a zaručovat bezpečnost dodávek;

g)zřizování vhodných společných podniků, včetně společných podniků za účasti jednoho nebo více provozovatelů přepravní soustavy, burz pro obchodování se zemním plynem a dalších důležitých subjektů, jejichž cílem je vytváření regionálních trhů nebo podpora liberalizačních procesů; a

h)všechny podnikové služby, včetně právních služeb, účetnictví a služeb informačních technologií.

3.Provozovatelé přepravní soustavy musí mít právní formu akciových společností nebo společností s ručením omezeným ve smyslu přílohy II směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1132 článku 1 směrnice Rady 68/151/EHS 39 .

4.Provozovatel přepravní soustavy nesmí svým názvem, vystupováním, prosazováním své značky a svými prostorami uvádět v omyl, pokud jde o samostatnost vertikálně integrovaného podniku nebo některé jeho části.

5.Provozovatel přepravní soustavy nesmí mít s žádnou částí vertikálně integrovaného podniku společné systémy informačních technologií nebo vybavení, prostory ani bezpečnostní přístupové systémy a ani pro systémy informačních technologií nebo vybavení a bezpečnostní přístupové systémy nevyužívá stejných poradců či externích dodavatelů služeb.

6.Audity účetnictví provozovatelů přepravní soustavy provádějí auditoři jiní než ti, kteří provádějí audity vertikálně integrovaného podniku nebo jakékoli jeho části.

Článek 5818

Nezávislost provozovatele přepravní soustavy

1.Aniž jsou dotčena rozhodnutí dozorčího orgánu podle článku 6020, musí mít provozovatel přepravní soustavy:

a)účinná rozhodovací práva, nezávislá na vertikálně integrovaném podniku, pokud jde o aktiva nutná k provozu, udržování nebo rozvoji přepravní soustavy; a

b)oprávnění získávat peníze na kapitálovém trhu, zejména půjčováním a navyšováním kapitálu.

2.Provozovatel přepravní soustavy jedná vždy tak, aby zajistil, že má zdroje potřebné k řádnému a účinnému výkonu činnosti přepravy, a rozvíjí a udržuje bezpečnou, efektivní a hospodárnou přepravní soustavu.

3.Dceřiné společnosti vertikálně integrovaného podniku vykonávající funkce výroby nebo dodávek nesmí mít žádný přímý nebo nepřímý podíl v provozovateli přepravní soustavy. Provozovatel přepravní soustavy nesmí mít žádný přímý nebo nepřímý podíl v žádné dceřiné společnosti vertikálně integrovaného podniku vykonávajícího funkce výroby nebo dodávek ani přijímat dividendy ani mít z této dceřiné společnosti jiný finanční prospěch.

4.Celková řídící struktura a podnikové stanovy provozovatele přepravní soustavy zajistí skutečnou nezávislost provozovatele přepravní soustavy v souladu s ustanoveními této kapitoly. Vertikálně integrovaný podnik nesmí určovat přímo nebo nepřímo konkurenční chování provozovatele přepravní soustavy, pokud jde o každodenní činnosti provozovatele přepravní soustavy a správu sítě nebo pokud jde o činnosti nezbytné pro přípravu desetiletého plánu rozvoje sítě podle článku 5122.

5.Při plnění svých úkolů podle článku 3513 a čl. 5717 odst. 2 této směrnice a v souladu s čl. 1513 odst. 1, čl. 514 odst. 1 písm. a), čl. 916 odst. 2, 3 a 5, čl. 3018 odst. 6 a čl. 1221 odst. 1 nařízení (ES) č. 715/2009 ⌦ [přepracovaného znění nařízení o plynu podle návrhu COM(2021) xxx]⌫, provozovatelé přepravní soustavy nesmí diskriminovat jiné osoby ani subjekty a neomezí ani nenaruší hospodářskou soutěž ve výrobě či dodávkách ani této hospodářské soutěži nebrání.

6.Jakékoli obchodní nebo finanční vztahy mezi vertikálně integrovaným podnikem a provozovatelem přepravní soustavy, včetně půjček poskytovaných provozovatelem přepravní soustavy vertikálně integrovanému podniku, musí být v souladu s tržními podmínkami. Provozovatel přepravní soustavy vede podrobné záznamy o těchto obchodních a finančních vztazích a na žádost je zpřístupní regulačnímu orgánu.

7.Provozovatel přepravní soustavy předkládá regulačnímu orgánu ke schválení veškeré obchodní a finanční dohody s vertikálně integrovaným podnikem.

8.Provozovatel přepravní soustavy informuje regulační orgán o finančních zdrojích uvedených v čl. 5717 odst. 1písm. d), které jsou k dispozici pro budoucí investiční projekty nebo pro výměnu stávajících aktiv.

9.Vertikálně integrovaný podnik se zdrží veškerých činností, jimiž by bránil provozovateli přepravní soustavy v plnění jeho povinností podle této kapitoly nebo ho při plnění těchto povinností poškozoval, a nesmí požadovat, aby jej provozovatel přepravní soustavy při plnění těchto povinností žádal o povolení.

10.Podnik, který byl certifikován regulačním orgánem jako podnik splňující požadavky této kapitoly, je příslušným členským státem schválen a určen jako provozovatel přepravní soustavy. Použije se certifikační postup buď podle článku 6510 této směrnice a článku 133 nařízení (ES) č. 715/2009, nebo podle článku 6611 této směrnice.

⇩ nový

11.Provozovatel přepravní soustavy zveřejní podrobné informace o kvalitě plynů, které dopravuje ve svých sítích, na základě článků 16 a 17 nařízení (EU) 2015/703.

🡻 2009/73/ES (přizpůsobený)

Článek 5919

Nezávislost pracovníků a vedení provozovatele přepravní soustavy

1.Rozhodnutí týkající se jmenování a opětovného jmenování, pracovních podmínek včetně odměn a ukončení funkčního období osob odpovědných za řízení nebo členů správních orgánů provozovatele přepravní soustavy přijímá dozorčí orgán provozovatele přepravní soustavy jmenovaný podle článku 6020.

2.Regulačnímu orgánu se oznámí identita a podmínky funkčního období, doba trvání a ukončení funkčního období osob navržených dozorčím orgánem pro jmenování nebo obnovení jmenování jako osob odpovědných za výkonné řízení nebo jako členů správních orgánů provozovatele přepravní soustavy, jakož i důvody pro jakékoli navrhované rozhodnutí o ukončení tohoto funkčního období. Tyto podmínky a rozhodnutí, na které odkazuje odstavec 1, se stávají závaznými pouze v případě, že do tří týdnů od oznámení nevznesl regulační orgán proti nim námitku.

Regulační orgán může vznést námitku proti rozhodnutí podle odstavce 1:

a)objeví-li se pochybnosti ohledně odborné nezávislosti navržené osoby odpovědné za řízení nebo člena správních orgánů, nebo

b)v případě předčasného ukončení funkčního období, existují-li pochybnosti o jeho důvodnosti.

3.Po dobu tří let před jmenováním osob odpovědných za řízení nebo správních orgánů provozovatele přepravní soustavy, na které se vztahuje tento odstavec, nesmí tyto osoby zastávat odborné postavení nebo mít odpovědnost, zájem nebo podnikatelský vztah, přímo nebo nepřímo se týkající vertikálně integrovaného podniku nebo jakékoli jeho části a nebo jeho podílníků držících kontrolní podíly jiné než provozovatele přepravní soustavy.

4.Osoby odpovědné za řízení nebo členové správních orgánů provozovatele přepravní soustavy a zaměstnanci provozovatele přepravní soustavy nemají žádné jiné odborné postavení nebo odpovědnost, zájem nebo podnikatelský vztah, přímo nebo nepřímo, týkající se jakékoli jiné části vertikálně integrovaného podniku nebo jeho podílníků držících kontrolní podíly.

5.Osoby odpovědné za řízení nebo členové správních orgánů provozovatele přepravní soustavy a zaměstnanci provozovatele přepravní soustavy nemají přímo nebo nepřímo žádný zájem v jakékoli části vertikálně integrovaného podniku jiné než provozovatel přepravní soustavy a nemají v tomto směru žádný finanční prospěch. Jejich odměňování nesmí záviset na jiných činnostech nebo výsledcích vertikálně integrovaného podniku jiných než činnostech nebo výsledcích provozovatele přepravní soustavy.

6.Musí být zaručena účinná práva na odvolání se k regulačnímu orgánu ohledně jakýchkoli stížností ze strany osob odpovědných za řízení nebo členů správních orgánů provozovatele přepravní soustavy vůči předčasným ukončením jejich funkčního období.

7.Po skončení jejich funkčního období u provozovatele přepravní soustavy nemají osoby odpovědné za jeho řízení nebo členové jeho správních orgánů po dobu nejméně čtyř let jakékoli odborné postavení nebo odpovědnost, zájem nebo podnikatelský vztah týkající se jakékoli části vertikálně integrovaného podniku jiného než provozovatel přepravní soustavy nebo jeho podílníků držících kontrolní podíl.

8.Ustanovení odstavce 3 se vztahují na většinu osob odpovědných za řízení nebo členů správních orgánů provozovatele přepravní soustavy.

Osoby odpovědné za řízení nebo členové správních orgánů provozovatele přepravní soustavy, na které se nevztahují ustanovení odstavce 3, nesmí ve vertikálně integrovaném podniku vykonávat žádnou řídící nebo jinou relevantní činnost po dobu alespoň šesti měsíců před svým jmenováním.

Ustanovení prvního pododstavce tohoto odstavce a odstavce 4 až 7 se vztahují na všechny osoby, jež patří k výkonnému řízení, a na osoby jim přímo podřízené v záležitostech týkajících se provozu, údržby a rozvoje sítě.

Článek 6020

Dozorčí orgán

1.Provozovatel přepravní soustavy musí mít dozorčí orgán, který je odpovědný za přijímání rozhodnutí, která mají značný dopad na hodnotu aktiv podílníků u provozovatele přepravní soustavy, a to zejména za přijímání rozhodnutí týkajících se schválení ročních a dlouhodobých finančních plánů, úrovně zadluženosti provozovatele přepravní soustavy a výše dividend rozdělených mezi podílníky. Dozorčí orgán nepřijímá rozhodnutí o záležitostech, které se týkají každodenní činnosti provozovatele přepravní soustavy a správy sítě nebo činností nezbytných pro vypracování desetiletého plánu rozvoje sítě podle článku 5122.

2.Dozorčí orgán se skládá z členů zastupujících vertikálně integrovaný podnik, členů zastupujících podílníky třetích stran a, stanoví-li tak příslušné právní předpisy členského státu, členů zastupujících jiné zúčastněné strany, jako například zaměstnance provozovatele přepravní soustavy.

3.Ustanovení čl. 5919 odst. 2 prvního pododstavce a čl. 5919 9 odst. 3 až 7 se použijí alespoň na takový počet členů dozorčího orgánu, který je o jeden nižší než polovina všech jeho členů.

Ustanovení čl. 5919 odst. 2 druhého pododstavce písm. b) se použije na všechny členy dozorčího orgánu.

Článek 6121

Program shody a kontrolor shody

1.Členské státy zajistí, že provozovatelé přepravní soustavy vypracují a zavedou programy shody, které stanoví opatření přijímaná s cílem zajistit, že nedojde k diskriminačnímu chování a že bude přiměřeně sledováno plnění tohoto programu. Program shody stanoví konkrétní povinnosti zaměstnanců potřebné pro splnění těchto cílů. Program shody podléhá schválení regulačním orgánem. Aniž jsou dotčeny pravomoci národního regulačního orgánu, soulad s programem je nezávisle sledován kontrolorem shody.

2.Kontrolor shody je jmenován dozorčím orgánem, přičemž jeho jmenování podléhá schválení regulačním orgánem. Regulační orgán může odmítnout jmenování kontrolora shody pouze z důvodů nedostatečné nezávislosti nebo odborné způsobilosti. Kontrolor shody může být fyzickou nebo právnickou osobou. Na kontrolora shody se použijí ustanovení čl. 5919 odst. 2 až 8.

3.Kontrolor shody má na starosti:

a)sledování provádění programu shody;

b)vypracování výroční zprávy uvádějící opatření přijatá k provedení programu shody a její předložení regulačnímu orgánu;

c)podávání zpráv dozorčímu orgánu a podávání doporučení k programu shody a jeho provádění;

d)oznamování veškerých podstatných porušení předpisů v souvislosti s prováděním programu shody regulačnímu orgánu; a

e)podávání zpráv regulačnímu orgánu o jakýchkoli obchodních a finančních vztazích mezi vertikálně integrovaným podnikem a provozovatelem přepravní soustavy.

4.Kontrolor shody předkládá regulačnímu orgánu navrhovaná rozhodnutí o investičním plánu nebo o individuálních investicích do sítě. To nastává nejpozději v okamžiku, kdy vedení nebo příslušný správní orgán provozovatele přepravní soustavy předkládá tato rozhodnutí dozorčímu orgánu.

5.Pokud vertikálně integrovaný podnik, v rámci valné hromady nebo volbou provedenou jím jmenovanými členy dozorčí rady zabránil přijetí rozhodnutí za účelem odmítnutí nebo odkladu investic v síti, jež mělo být podle desetiletého plánu rozvoje provedeno v následujících třech letech, kontrolor shody to oznámí regulačnímu orgánu, který poté jedná v souladu s článkem 5122.

6.Podmínky upravující mandát nebo podmínky zaměstnání kontrolora shody, včetně délky trvání jeho mandátu, jsou předmětem schválení regulačním orgánem. Tyto podmínky zajišťují nezávislost kontrolora shody, a to i tím, že mu zajišťují veškeré zdroje nezbytné pro plnění jeho povinností. Během svého mandátu nesmí kontrolor shody přímo ani nepřímo zastávat odbornou funkci či nést odbornou odpovědnost a nesmí mít zájem ve vertikálně integrovaném podniku či jakékoli jeho části a ani ve vztahu k jeho majoritním podílníkům.

7.Kontrolor shody pravidelně podává ústní nebo písemné zprávy regulačnímu orgánu a má právo pravidelně podávat ústní nebo písemné zprávy dozorčímu orgánu provozovatele přepravní soustavy.

8.Kontrolor shody se může účastnit všech zasedání řídících nebo správních orgánů provozovatele přepravní soustavy a dozorčího orgánu a valného shromáždění. Kontrolor shody se účastní všech zasedání, která se zabývají těmito otázkami:

a)podmínkami přístupu k síti definovanými v nařízení (ES) č. 715/2009 ⌦ [přepracovaném znění nařízení o plynu podle návrhu COM(2021)xxx] ⌫, zejména pokud jde o sazby, služby přístupu třetích stran, přidělování kapacit a řešení nedostatku kapacity, transparentnost, vyvažování a druhotné trhy;

b)projekty prováděnými s cílem provozovat, udržovat a rozvíjet přepravní soustavu, včetně investic do nových připojení k přepravní soustavě, rozšiřování kapacity a optimalizace stávající kapacity;

c)nákup nebo prodej energie nutné pro provoz přepravní soustavy.

9.Kontrolor shody sleduje, jak provozovatel přepravní soustavy plní ustanovení článku 3616.

10.Kontrolor shody má přístup ke všem relevantním údajům a do všech kanceláří provozovatele přepravní soustavy a ke všem informacím nezbytným pro plnění svých úkolů.

11.Dozorčí orgán může propustit kontrolora shody po předchozím souhlasu regulačního orgánu. Na žádost regulačního orgánu odvolá kontrolora shody z důvodů nedostatečné nezávislosti nebo odborné způsobilosti.

12.Kontrolor shody má přístup do kanceláří provozovatele přepravní soustavy bez předchozího ohlášení.

⇩ nový

Oddíl 4

Oddělení provozovatelů vodíkových sítí

Článek 62

Oddělení provozovatelů vodíkových sítí

1.Členské státy zajistí, aby od [uplynutí lhůty pro provedení ve vnitrostátním právu + 1 rok] byli provozovatelé vodíkových sítí odděleni v souladu s pravidly pro provozovatele plynárenských přepravních soustav stanovenými v čl. 54 odst. 1 až 3.

2.Pro účely tohoto článku, článků 42 a 54 a článků 35 a 43 směrnice (EU) 2019/944 pojmy „výroba nebo dodávky“ zahrnují výrobu a dodávky vodíku a pojem „přeprava“ zahrnuje přepravu vodíku.

3.Pokud ke dni [vstupu v platnost] patřila vodíková síť vertikálně integrovanému podniku, může se členský stát rozhodnout nepoužít odstavec 1. V takovém případě dotčený členský stát určí nezávislého provozovatele vodíkové sítě odděleného v souladu s pravidly pro nezávislé provozovatele soustavy pro zemní plyn stanovenými v článku 55. Provozovatelé vodíkových sítí a provozovatelé přepravních soustav pro plyn oddělení v souladu s čl. 54 odst. 1 mohou jednat jako nezávislý provozovatel vodíkové sítě, s výhradou požadavků podle článku 63.

4.Do 31. prosince 2030 může členský stát určit provozovatele integrované vodíkové sítě odděleného v souladu s pravidly pro nezávislé provozovatele přepravy zemního plynu stanovenými v kapitole IX oddíle 3. Toto určení pozbývá platnosti nejpozději dne 31. prosince 2030.

5.Na provozovatele vodíkových sítí se vztahují pravidla vztahující se na provozovatele přepravních soustav stanovená v článku 66.

Článek 63

Horizontální oddělení provozovatelů vodíkových sítí

Je-li provozovatel vodíkové sítě součástí podniku působícího v oblasti přepravy nebo distribuce zemního plynu nebo elektřiny, musí být nezávislý, přinejmenším pokud jde o jeho právní formu.

Článek 64

Oddělení účtů provozovatelů vodíkových soustav

Členské státy zajistí, aby účty provozovatelů vodíkových soustav byly vedeny v souladu s článkem 69.

🡻 2009/73/ES (přizpůsobený)

⇨ nový

Oddíl 5

⌦URČENÍ A CERTIFIKACE PROVOZOVATELŮ PLYNÁRENSKÝCH A VODÍKOVÝCH SÍTÍ⌫

Článek 6510

Určení a certifikace provozovatelů přepravních soustav ⌦ a provozovatelů vodíkových sítí ⌫

1.Před schválením a určením podniku jako provozovatele přepravní soustavy ⇨ nebo provozovatele vodíkové sítě ⇦ je tento podnik certifikován postupy podle odstavců 4, 5 a 6 tohoto článku a článku 133 nařízení (ES) č. 715/2009 ⌦ [přepracovaného znění nařízení o plynu navržené COM(2021) xxx] ⌫.

2.Členské státy schválí a určí jako provozovatele přepravní soustavy ⇨ nebo provozovatele vodíkové sítě ⇦ podniky, které vlastní přepravní soustavu a které byly podle certifikačního postupu certifikovány národním regulačním orgánem jako podniky splňující požadavky článku 549 ⇨ nebo článku 62⇦. Určení provozovatelů přepravní soustavy ⇨ a provozovatelů vodíkové sítě ⇦ se oznámí Komisi a zveřejní v Úředním věstníku Evropské unie.

3.Provozovatelé přepravní soustavy ⇨ Certifikované podniky ⇦ oznámí regulačnímu orgánu každou plánovanou transakci, která by si mohla vyžádat nové posouzení jejich souladu s požadavky článku 549 ⇨ nebo článku 62⇦.

4.Regulační orgány sledují, zda provozovatelé přepravní soustavy ⇨ certifikované podniky ⇦ trvale splňují požadavky článku 549 ⇨ nebo článku 62 ⇦. K zajištění souladu s těmito požadavky zahájí certifikační postup:

a)na základě oznámení podaného provozovatelem přepravní soustavy ⇨ certifikovaným podnikem ⇦ podle odstavce 3;

b)z vlastního podnětu, pokud je jim známo, že plánovaná změna práv nebo vlivu ve vztahu k vlastníkům přepravní soustavy nebo provozovatelům přepravní soustavy ⇨ certifikovaným podnikům nebo vlastníkům přepravní soustavy⇦ může vést k porušení článku 549 ⇨ nebo článku 62 ⇦, nebo pokud mají důvod se domnívat, že k tomuto porušení mohlo dojít; nebo

c)na odůvodněnou žádost Komise.

5.Regulační orgány přijmou rozhodnutí o certifikaci provozovatele přepravní soustavy ⇨ zemního plynu ⇦ ⇨ nebo provozovatele vodíkové sítě ⇦ do čtyř měsíců ⇨ nejpozději 100 pracovních dnů ⇦ode dne oznámení podaného provozovatelem přepravní soustavy ⇨ zemního plynu ⇦ ⇨ nebo provozovatelem vodíkové sítě ⇦ nebo ode dne žádosti Komise Po uplynutí této lhůty se má za to, že certifikace byla udělena. Výslovné nebo konkludentní rozhodnutí regulačního orgánu může nabýt účinnosti až po dokončení postupu stanoveného v odstavci 6.

6.Výslovné nebo konkludentní rozhodnutí o certifikaci provozovatele přepravní soustavy oznámí regulační orgán neprodleně Komisi spolu s veškerými relevantními informacemi, které se rozhodnutí týkají. Komise rozhoduje postupem podle článku 133 nařízení (ES) č. 715/2009 ⌦ [přepracovaného znění nařízení o plynu navržené COM(2021) xxx] ⌫.

7.Regulační orgány a Komise mohou vyžadovat od provozovatelů přepravní soustavy, ⇨ provozovatelů vodíkových sítí ⇦ a podniků vykonávajících funkci výroby či dodávek jakékoli informace významné pro plnění úkolů podle tohoto článku.

8.Regulační orgány a Komise zachovávají důvěrnost informací, které mají z obchodního hlediska citlivou povahu.

Článek 6611

Certifikace ve vztahu ke třetím zemím

1.Žádá-li o certifikaci vlastník přepravní soustavy, nebo provozovatel přepravní soustavy, ⇨ provozovatel vodíkové sítě nebo vlastník vodíkové sítě ⇦ kontrolovaný osobou nebo osobami ze třetí země nebo třetích zemí, uvědomí o tom regulační orgán Komisi.

Regulační orgán rovněž Komisi neprodleně uvědomí o veškerých okolnostech, které by vedly k tomu, že osoba nebo osoby ze třetí země nebo třetích zemí získají nad přepravní soustavou, nebo provozovatelem přepravní soustavy ⇨ , vodíkovou sítí nebo provozovatelem vodíkové sítě ⇦ kontrolu.

2.Provozovatel přepravní soustavy ⇨ nebo provozovatel vodíkové sítě ⇦ uvědomí regulační orgán o veškerých okolnostech, které by vedly k tomu, že osoba nebo osoby ze třetí země nebo třetích zemí získají nad přepravní soustavou nebo provozovatelem přepravní soustavy ⇨ nebo nad vodíkovou sítí nebo provozovatelem vodíkové sítě ⇦ kontrolu.

3.Regulační orgán přijme návrh rozhodnutí o certifikaci provozovatele přepravní soustavy ⇨ nebo provozovatele vodíkové sítě ⇦ nejpozději čtyři měsíce ⇨ 100 pracovních dnů ⇦ ode dne, kdy obdržel od provozovatele přepravní soustavy ⇨ nebo provozovatele vodíkové sítě ⇦ příslušné informace. Regulační orgán odmítne certifikaci, pokud nebylo prokázáno:

a)že dotčený subjekt splňuje požadavky článku 549 ⇨ nebo článku 62 ⇦; a

b)u regulačního orgánu nebo jiného příslušného orgánu určeného členským státem, že udělení certifikace neohrozí bezpečnost dodávek energie v členském státě a Společenství ⌦ Unie ⌫. Při posuzování této otázky regulační orgán nebo jiný určený příslušný orgán zohlední:

i)práva a závazky Společenství ⌦ Unie ⌫ ve vztahu k této třetí zemi, které vyplývají z mezinárodního práva, včetně jakékoli dohody uzavřené s jednou nebo několika třetími zeměmi, jíž je Společenství ⌦ Unie ⌫ smluvní stranou a jež se zabývá otázkami bezpečnosti dodávek energie;

ii)práva a závazky členského státu ve vztahu k této třetí zemi, které vyplývají z dohod uzavřených s touto třetí zemí, pokud jsou tyto dohody v souladu s právem Společenství ⌦ Unie ⌫; a

iii)jiné konkrétní skutečnosti a okolnosti daného případu a dotčené třetí země.

4.Regulační orgán o rozhodnutí, jakož i o všech příslušných informacích s ním souvisejících, neprodleně uvědomí Komisi.

5.Členské státy zajistí, že dříve než regulační orgán přijme rozhodnutí o certifikaci, regulační orgán nebo určený příslušný orgán uvedený v odst. 3 písm. b) požádá Komisi o stanovisko ohledně toho, zda:

a)dotčený subjekt splňuje požadavky podle článku 549 ⇨ nebo článku 62 ⇦; a

b)udělení certifikace neohrozí bezpečnost dodávek energie do Společenství ⌦ Unie⌫.

6.Komise posoudí žádost podle odstavce 5 co nejdříve po obdržení. Do ⇨ 50 pracovních dnů ⇦ dvou měsíců po obdržení žádosti Komise poskytne stanovisko národnímu regulačnímu orgánu nebo, byla-li žádost předložena určeným příslušným orgánem, tomuto orgánu.

Při vypracovávání stanoviska může Komise požádat o vyjádření ⌦ ACER ⌫ agenturu, dotčené členské státy nebo zainteresované strany. Pokud Komise o takové vyjádření požádá, dvouměsíční lhůta ⇨ 50 pracovních dnů ⇦ se prodlouží o ⇨ dalších 50 pracovních dnů ⇦ dva měsíce.

Pokud Komise ve lhůtách uvedených v prvním a druhém pododstavci stanovisko nevydá, má se za to, že nemá vůči rozhodnutí regulačního orgánu žádné námitky.

7.Při posuzování toho, zda kontrola ze strany osoby nebo osob ze třetí země nebo třetích zemí ohrozí bezpečnost dodávek energie do Společenství ⌦ Unie ⌫, Komise zohlední:

a)konkrétní skutečnosti daného případu a dotčené třetí země nebo třetích zemí; a

b)práva a závazky Společenství ⌦ Unie ⌫ve vztahu k této třetí zemi nebo třetím zemím, které vyplývají z mezinárodního práva, včetně dohody uzavřené s jednou nebo několika třetími zeměmi, jíž je Společenství ⌦ Unie ⌫ smluvní stranou a jež se zabývá otázkami bezpečnosti dodávek;

8.Národní rRegulační orgán přijme do ⇨ 50 pracovních dnů ⇦ dvou měsíců od uplynutí lhůty uvedené v odstavci 6 konečné rozhodnutí o certifikaci. Při přijímání konečného rozhodnutí národní regulační orgán co nejvíce zohlední stanovisko Komise. Členské státy mají v každém případě právo odmítnout certifikaci, pokud udělení certifikace ohrozí bezpečnost dodávek energie členského státu nebo bezpečnost dodávek jiného členského státu. Pokud členské státy určily, že posouzení provede jiný příslušný orgán podle odst. 3 písm. b), mohou požadovat, aby národní regulační orgán přijal konečné rozhodnutí v souladu s posouzením provedeným tímto příslušným orgánem. Konečné rozhodnutí národního regulačního orgánu a stanovisko Komise se zveřejní společně. Pokud se konečné rozhodnutí liší od stanoviska Komise, dotčený členský stát poskytne a zveřejní spolu s tímto rozhodnutím i jeho odůvodnění.

9.Tímto článkem není nijak dotčeno právo členských států vykonávat v souladu s právem Společenství ⌦ Unie ⌫ vnitrostátní právní kontrolu za účelem ochrany legitimních zájmů týkajících se veřejné bezpečnosti.

10.Komise může ⇨ je oprávněna ⇦ přijmout ⇨v souladu s článkem 83 akty v přenesené pravomoci s cílem předložit⇦ rámcové pokyny, které podrobně stanoví postup pro uplatňování tohoto článku. Tato opatření, jež mají za účel změnit jiné než podstatné prvky této směrnice jejím doplněním, se přijímají regulativním postupem s kontrolou podle čl. 51 odst. 3.

11.Tento článek se kromě odst. 3 písm. a) uplatňuje rovněž u členských států, na které se vztahuje výjimka podle článku 49.

Článek 6712

Určení provozovatelů skladovacího zařízení ⌦ pro zemní plyn ⌫ ⌦ , vodík, ⌫ a zařízení LNG ⌦ a vodíkových terminálů ⌫

Členské státy určí nebo požádají plynárenské podniky, které vlastní skladovací zařízení ⇨ pro zemní plyn ⇦ ⇨ , vodík, ⇦ nebo zařízení LNG ⇨ a vodíkové terminály ⇦, aby na dobu, která má být stanovena členskými státy, a s přihlédnutím k účinnosti a hospodářské rovnováze určily jednoho nebo více provozovatelů skladovacích zařízení a zařízení LNG ⇨ těchto infrastruktur ⇦.

KAPITOLA VI

Oddíl 6

Oddělení účetnictví a jeho transparentnost

Článek 6830

Právo na přístup k účetnictví

1.Členské státy nebo jimi určené příslušné orgány, včetně regulačních orgánů uvedených v čl. 7039 odst. 1 a orgánů pro řešení sporů uvedených v čl. 2434 odst. 3, mají právo na přístup k účetnictví plynárenských ⇨ a vodíkových ⇦ podniků, jak je uvedeno v článku 7131, pokud je to nezbytné k plnění jejich úkolů

2.Členské státy nebo jimi určené příslušné orgány, včetně regulačních orgánů uvedených v čl. 7039 odst. 1 a orgánů pro řešení sporů, zachovávají důvěrnost informací, které mají z obchodního hlediska citlivou povahu. Členské státy mohou upravit sdělování těchto informací, pokud je to nezbytné k plnění úkolů příslušných orgánů.

Článek 6931

Oddělení účetnictví

1.Členské státy přijmou nezbytná opatření, aby účetnictví plynárenských ⇨ a vodíkových ⇦ podniků bylo vedeno v souladu s odstavci 2 až 5 tohoto článku. Pokud plynárenské podniky využívají výjimku z tohoto ustanovení na základě čl. 49 odst. 2 a 4, musí vést alespoň vnitřní účetnictví v souladu s tímto článkem.

2.Plynárenské ⇨ a vodíkové ⇦ podniky bez ohledu na režim vlastnictví nebo právní formu vypracují, předloží k auditu a zveřejní své roční účetní závěrky v souladu s ustanoveními vnitrostátních právních předpisů o ročních účetních závěrkách společností s ručením omezeným přijatých podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/34/EU 40 čtvrté směrnice Rady 78/660/EHS ze dne 25. července 1978, založené na čl. 44 odst. 2 písm. g) 41 Smlouvy ( *2 ), o ročních účetních závěrkách některých forem společností 42 .

Podniky, které nemají zákonnou povinnost zveřejňovat své roční účetní závěrky, uchovávají jedno vyhotovení účetní závěrky k dispozici pro veřejnost ve svém sídle.

3.Plynárenské Ppodniky musí vést ve svém vnitřním účetnictví odděleně své ⇨ činnosti spojené s přepravou, distribucí, LNG, vodíkovými terminály, zařízeními pro skladování zemního plynu a vodíku ⇦ přepravní, distribuční, LNG a skladovací činnosti ⇨ a přepravou vodíku ⇦ tak, jak by to bylo požadováno, kdyby dotyčné činnosti prováděly samostatné podniky, s cílem zamezit diskriminaci, vzájemnému subvencování a narušování hospodářské soutěže. Musí rovněž vést účetnictví, které může být konsolidované, pro ostatní plynárenské činnosti, které se netýkají přepravy, distribuce, LNG ⇨ , vodíkových terminálů, skladovacích zařízení pro zemní plyn a vodík ⇦ ani skladování⇨ ani činností spojených s přepravou vodíku ⇦ . Do 1. července 2007 musí vést oddělené účetnictví pro činnosti v oblasti dodávek pro oprávněné zákazníky a pro neoprávněné zákazníky. Výnosy z vlastnictví přepravní, nebo distribuční ⇨ nebo vodíkové ⇦ sítě se v účetnictví vykazují odděleně. Případně vedou konsolidované účetnictví pro jiné než plynárenské činnosti. Vnitřní účetnictví zahrne rozvahu a výsledovku pro každou činnost.

4.Audit, uvedený v odstavci 2, ověří zejména dodržování povinnosti zamezit diskriminaci a vzájemnému subvencování, jak je uvedeno v odstavci 3.

5.Podniky ve svém vnitřním účetnictví vymezí pravidla pro zaúčtování aktiv a pasiv a nákladů a výnosů, jakož i pro odpisování, aniž jsou tím dotčena použitelná vnitrostátní účetní pravidla, kterými se řídí při vedení odděleného účetnictví uvedeného v odstavci 3. Tato vnitřní pravidla lze měnit pouze výjimečně. Jejich změny musí být oznámeny a řádně odůvodněny.

6.Roční účetní závěrky uvedou v příloze veškeré transakce většího objemu provedené s podniky ve skupině.

Kapitola VIIIX

Vnitrostátní rRegulační orgány

Článek 7039

Určení regulačních orgánů a jejich nezávislost

1.Každý členský stát určí jediný národní regulační orgán na celostátní úrovni.

2.Odstavcem 1 tohoto článku není dotčeno určení jiných regulačních orgánů na regionální úrovni v členských státech, pokud existuje jediný zástupce pro reprezentační a kontaktní účely na úrovni Společenství ⌦ Unie⌫ v radě regulačních orgánů agentury ⌦ ACER ⌫ v souladu s čl. 714 odst. 1 nařízení (ES) č. 713/2009 ⌦ nařízení (EU) 2019/942⌫.

3.Odchylně od odstavce 1 tohoto článku může členský stát určit regulační orgány pro malé soustavy na geograficky samostatném území, které má v roce 2008 celkovou spotřebu menší než 3 % spotřeby členského státu, jehož je součástí. Touto odchylkou není dotčeno jmenování jediného zástupce pro reprezentační a kontaktní účely na úrovni Společenství ⌦ Unie⌫ v radě regulačních orgánů Agentury pro spolupráci energetických regulačních orgánů ⌦ ACER ⌫ v souladu s čl. 714 odst. 1 nařízení (ES) č. 713/2009 ⌦ nařízení (EU) 2019/942 ⌫.

4.Členské státy zaručí nezávislost regulačního orgánu a zajistí, aby své pravomoci vykonával nestranně a transparentně. Za tímto účelem členské státy zajistí, aby při plnění svých regulačních úkolů svěřených mu touto směrnicí a souvisejícími právními předpisy regulační orgán:

a)byl právně odlišný od jakéhokoli jiného veřejnoprávního nebo soukromoprávního subjektu a na něm funkčně nezávislý,

b)zajistil, aby jeho zaměstnanci a osoby odpovědné za jeho řízení:

i)jednají nezávisle na jakémkoli zájmu trhu; a

ii)při plnění svých regulačních úkolů nevyhledávali ani nepřijímali přímé pokyny od vlády nebo jiného veřejnoprávního nebo soukromoprávního subjektu. Tímto požadavkem není dotčena případná úzká spolupráce s jinými příslušnými vnitrostátními orgány nebo všeobecné politické pokyny, které byly vydány příslušnou vládou a které se netýkají regulačních pravomocí a povinností podle článku 7241.

5.Za účelem ochrany nezávislosti regulačního orgánu členské státy zejména zajistí, aby:

a)regulační orgány mohl přijímat samostatná rozhodnutí nezávisle na jakémkoli politickém subjektu a měl samostatné roční rozpočtové prostředky, autonomii při plnění přiděleného rozpočtu a odpovídající lidské i finanční zdroje pro výkon svých povinností; a

⇩ nový

b)regulační orgán měl všechny lidské a finanční zdroje potřebné k účinnému a účelnému plnění svých úkolů a výkonu svých pravomocí;

c)regulační orgán měl samostatné roční rozpočtové prostředky a autonomii při plnění přiděleného rozpočtu;

d)členové rady regulačního orgánu nebo – pokud regulační orgán radu nemá – nejvyššího vedení regulačního orgánu byli jmenováni na pevně stanovenou dobu v délce pěti až sedmi let, kterou lze jednou prodloužit.

🡻 2009/73/ES

⇨ nový

(eb)členové rady regulačního orgánu nebo – pokud regulační orgán radu nemá – nejvyššího vedení regulačního orgánu byli jmenováni ⇨ na základě objektivních, transparentních a zveřejněných kritérií v nezávislém a nestranném řízení, které zajistí, že uchazeči mají pro každou relevantní pozici v regulačním orgánu potřebnou kvalifikaci a zkušenosti; ⇦ na pevně stanovenou dobu v délce pěti až sedmi let, kterou lze jednou obnovit.;

⇩ nový

f)byla zavedena ustanovení o střetu zájmů a povinnost zachovávat důvěrnost platila i po konci mandátu členů rady regulačního orgánu, nebo – pokud regulační orgán radu nemá – nejvyššího vedení regulačního orgánu;

g)členové rady regulačního orgánu, nebo – pokud regulační orgán radu nemá – nejvyššího vedení regulačního orgánu mohli být odvoláni pouze na základě platných transparentních kritérií;

h)členské státy mohly stanovit následnou kontrolu roční účetní závěrky regulačního orgánu, kterou provádí nezávislý auditor.

🡻 2009/73/ES

S ohledem na písm. b) písm. d) prvního pododstavce, členské státy zajistí vhodný rotační systém pro radu nebo nejvyšší vedení. Členy rady nebo nejvyššího vedení, pokud regulační orgán radu nemá, je během jejich funkčního období možné z funkce odvolat jen v případě, že již neplní podmínky stanovené v tomto článku nebo se dopustili pochybení podle vnitrostátního práva.

⇩ nový

6.Do 5. července 2022 a poté každé čtyři roky předloží Komise Evropskému parlamentu a Radě zprávu o dodržování zásady nezávislosti uvedené v tomto článku vnitrostátními orgány.

🡻 2009/73/ES (přizpůsobený)

⇨ nový

Článek 7140

Obecné cíle regulačních orgánů

Při plnění regulačních úkolů stanovených v této směrnici přijme regulační orgán v rámci svých povinností a pravomocí stanovených v článku 72411, a to případně v úzké konzultaci s dalšími příslušnými vnitrostátními orgány, včetně orgánů pro hospodářskou soutěž ⇨ a orgánů sousedních zemí, včetně třetích zemí ⇦, a aniž jsou dotčeny jejich pravomoci, veškerá vhodná opatření k dosažení těchto cílů:

a)podpory – v úzké spolupráci s agenturou, regulačními orgány dalších členských států, a s Komisí ⌦ a ACER ⌫ – konkurenceschopného, ⇨ flexibilního, ⇦ bezpečného a environmentálně udržitelného vnitřního trhu se zemním plynem⇨ , s plyny z obnovitelných zdrojů a nízkouhlíkovými plyny a vodíkem ⇦ v rámci Společenství ⌦ Unie ⌫, účinné otevření trhu pro všechny zákazníky a dodavatele ve Společenství a zajištění vhodných podmínek pro to, aby sítě pro ⇨ zemní ⇦ plyn ⇨ a vodíkové ⇦ sítě fungovaly účinně, spolehlivě a zohledňovaly dlouhodobé cíle ⇨ , čímž se přispěje k jednotnému, účinnému a účelnému uplatňování práva Unie za účelem dosažení cílů Unie v oblasti klimatu a energetiky ⇦;

b)rozvoje konkurenceschopných a řádně fungujících regionálních ⇨ přeshraničních ⇦ trhů v rámci Společenství ⌦ Unie ⌫ za účelem dosažení cíle uvedeného v písmenu a);

c)odstranění překážek bránících obchodování se zemním plynem ⇨ a vodíkem ⇦ mezi členskými státy, včetně ⇨ odstranění omezení v důsledku rozdílů v kvalitě plynů nebo rozdílů v objemu vodíku přimíchaného do soustavy zemního plynu nebo rozdílů v kvalitě vodíku uvnitř vodíkové soustavy, ⇦ rozvoje vhodných přeshraničních přepravních ⇨ a/nebo dopravních ⇦ kapacit k uspokojení poptávky a posilování integrace vnitrostátních trhů, ⇨ zajištění interoperability propojené plynárenské soustavy EU nebo vodíkové soustavy Unie, ⇦ což může usnadnit toky zemního plynu po celém Společenství ⌦ Unii ⌫;

d)pomoci v úsilí o rozvoj bezpečných, spolehlivých a efektivních nediskriminačních soustav orientovaných na spotřebitele při nejnižších možných nákladech, včetně podpory energetické účinnosti a přiměřenosti, a v souladu s cíli všeobecné energetické politiky ⇨ a politiky v oblasti klimatu ⇦ podpory energetické účinnosti a integrace výroby (těžby) plynu z obnovitelných zdrojů energie s malou i velkou kapacitou a distribuované výroby jak v přepravních, tak distribučních sítích⇨ a usnadnění jejich provozu ve vztahu k jiným energetickým sítím pro elektřinu a teplo ⇦;

e)usnadnění přístupu nového výrobního zdroje do sítě, zejména odstranění překážek, které by mohly bránit přístupu nových subjektů vstupujících na trh a plynu ⇨ a vodíku ⇦ z obnovitelných zdrojů energie;

f)zajištění toho, aby byly provozovatelům a uživatelům soustavy poskytovány vhodné podněty, jak krátkodobě, tak dlouhodobě, ke zvyšování účinnosti ⇨ , zejména energetické účinnosti, ⇦ soustav a k podpoře integrace trhu;

g)zajištění toho, aby zákazníci měli prospěch z účinného fungování příslušného vnitrostátního trhu, podpory účinné hospodářské soutěže a zabezpečení ochrany spotřebitele ⇨ v úzké spolupráci s příslušnými orgány na ochranu spotřebitele ⇦;

h)pomoc při dosahování vysokých standardů veřejné služby v oblasti zemního plynu, přispívání k ochraně zranitelných zákazníků a ke slučitelnosti postupů při výměně údajů potřebných pro přechod zákazníka k novému dodavateli.

Článek 7241

Povinnosti a pravomoci regulačních orgánů

1.Regulační orgán má tyto povinnosti:

a)stanovovat nebo schvalovat sazby za přepravu a distribuci nebo metody jejich výpočtu⇨ , nebo obojí ⇦, a to při dodržování transparentních kritérií;

⇩ nový

b)od 1. ledna 2031 nebo ode dne použitelnosti čl. 31 odst. 1 této směrnice stanovovat nebo schvalovat sazby za přístup k vodíkové síti nebo metodiky jejich výpočtu, nebo obojí, a to při dodržování transparentních kritérií;

c)stanovovat nebo schvalovat v souladu s transparentními kritérii i) výši a dobu trvání účelového poplatku uvedeného v článku 4 [přepracovaného znění nařízení o plynu podle návrhu COM(2021) xxx] nebo metodiky jejich výpočtu, nebo ii) hodnoty převedených aktiv a určení veškerých zisků a ztrát, k nimž v důsledku toho může dojít, a iii) přidělovat příspěvky na účelový poplatek;

🡻 2009/73/ES (přizpůsobený)

⇨ nový

db) zajistit, aby provozovatelé přepravní ⇨ soustavy a provozovatelé ⇦ distribuční soustavy a případně vlastníci soustavy, ⇨ provozovatelé vodíkových sítí, ⇦ jakož i jakékoli plynárenské ⇨ a vodíkové ⇦ podniky ⇨ a další účastníci trhu, včetně občanských energetických společenství,⇦ plnily své povinnosti vyplývající z této směrnice ⇨ , [přepracovaného znění nařízení o plynu podle návrhu COM(2021) xxx], kodexů sítě a rámcových pokynů přijatých podle článků 52 a 53 nařízení o plynu, nařízení (EU) 2017/1938⇦ a z dalších příslušných právních předpisů Společenství ⌦ Unie⌫, včetně těch, které se týkají přeshraničních otázek⇨ , jakož i rozhodnutí ACER ⇦;

⇩ nový

e)v úzké koordinaci s ostatními regulačními orgány zajistit, aby síť ENTSO pro zemní plyn, subjekt EU DSO a síť ENNOH plnily své povinnosti podle této směrnice [přepracovaného znění nařízení o plynu podle návrhu COM(2021) xxx], kodexů sítě a pokynů přijatých podle článků 52 až 56 [přepracovaného znění nařízení o zemním plynu navrženého v COM(2021) xxx] a dalších příslušných právních předpisů Unie, a to i pokud jde o přeshraniční otázky, jakož i rozhodnutí ACER, a společně určovaly, že síť ENTSO pro zemní plyn, subjekt EU DSO a ENNOH neplní své příslušné povinnosti. Pokud regulační orgány nedosáhnou dohody ve lhůtě čtyř měsíců od zahájení konzultací za účelem společného určení nesouladu, postoupí se záležitost k rozhodnutí ACER podle čl. 6 odst. 10 nařízení (EU) 2019/942;

f)sledovat vývoj kvality plynu a řízení kvality plynu provozovateli přepravních soustav a případně provozovateli distribučních soustav, včetně sledování vývoje nákladů spojených s řízením kvality plynu ze strany provozovatelů soustav a vývoje souvisejícího s přimícháváním vodíku do soustavy zemního plynu;

g)sledovat vývoj kvality vodíku a řízení kvality vodíku provozovateli vodíkových sítí, je-li to relevantní, jak je uvedeno v článku 46, včetně sledování vývoje nákladů souvisejících s řízením kvality vodíku;

h)přezkoumávat a posuzovat přehled rozvoje infrastruktury pro dopravu vodíku předložený provozovateli vodíkových sítí v souladu s článkem 52, přičemž při tomto přezkumu zohlední celkovou energetickou a hospodářskou potřebu vodíkové sítě, jakož i rámec pro společný scénář podle čl. 51 odst. 2 písm. e) o plánování rozvoje sítě;

i)zohlednit přezkum a posouzení přehledu rozvoje infrastruktury pro dopravu vodíku, jak je požadováno v písmenu h) při schvalování účelových poplatků ve smyslu článku 4 [přepracovaného znění nařízení o plynu podle návrhu COM(2021) xxx].

🡻 2019/692 čl. 1 bod 6 (přizpůsobený)

⇨ nový

jc)spolupracovat na přeshraničních otázkách s regulačním orgánem nebo orgány příslušných členských států a s agenturou ⌦ ACER ⌫ ⇨, zejména prostřednictvím účasti na práci rady regulačních orgánů ACER podle článku 21 nařízení (EU) 2019/942 ⇦. Pokud jde o infrastrukturu vedoucí do třetí země a z ní, regulační orgán členského státu, v němž se nachází první propojovací bod se sítí členských států, může po konzultaci s regulačními orgány dalších dotčených členských států spolupracovat s příslušnými orgány dané třetí země, včetně těch, které jsou smluvními stranami Energetického společenství, s cílem zajistit v případě této ⌦ uvedené ⌫ infrastruktury jednotné uplatňování této směrnice na území členských států;

🡻 2009/73/ES (přizpůsobený)

⇨ nový

kd)dodržovat a provádět jakákoli relevantní právně závazná rozhodnutí ⌦ ACER ⌫ agentury a Komise;

le)každoročně podávat příslušným orgánům členských států, ⌦ ACER ⌫ agentuře a Komisi zprávu o činnosti a plnění svých povinností. Tato zpráva musí obsahovat přijatá opatření a dosažené výsledky ve vztahu k jednotlivým úkolům uvedeným v tomto článku;

mf)zajistit, aby nedocházelo k žádným vzájemným subvencím mezi přepravními, distribučními ⇨ činnostmi, přepravou vodíku a skladováním zemního plynu a vodíku ⇦, LNG ⇨ a vodíkovými terminály ⇦a ⇨ dodávkami zemního plynu a vodíku ⇦;

ng)sledovat investiční plány provozovatelů přepravní soustavy a posuzovat ve své výroční zprávě investiční plány provozovatelů přepravní soustavy, pokud jde o jejich soulad s plánem rozvoje sítě pro celé Společenství ⌦ou Unii⌫ uvedeným v ⌦ čl. 29 písm. x) [přepracovaného znění nařízení o plynu podle návrhu COM(2021) xxx]⌫ čl. 8 odst. 3 písm. b) nařízení (ES) č. 715/2009; toto posouzení může obsahovat doporučení na úpravu těchto investičních plánů;

oh)sledovat dodržování pravidel pro bezpečnost a spolehlivost sítě a přezkoumávat dosažené výsledky v této oblasti a dále stanovovat nebo schvalovat standardy a požadavky na kvalitu služeb a dodávek nebo přispívat k jejímu dosažení spolu s dalšími příslušnými orgány;

pi)sledovat úroveň transparentnosti, včetně velkoobchodních cen, a zajistit, aby plynárenské ⇨ a vodíkové ⇦ podniky dodržovaly povinnost transparentnosti;

qj)sledovat stupeň a účinnost otevřenosti trhu a stupeň hospodářské soutěže na velkoobchodní a maloobchodní úrovni, včetně burz pro obchodování se zemním plynem ⇨ a vodíkem ⇦, cen pro zákazníky z domácností včetně systémů placení záloh, počtu případů přechodu k jinému dodavateli, počtu případů odpojení, poplatků za údržbu a její provádění a stížností zákazníků z domácností, jakož i jakákoli narušení nebo omezení hospodářské soutěže, včetně poskytování veškerých relevantních informací a předkládání veškerých relevantních případů příslušným orgánům pro hospodářskou soutěž;

rk)sledovat výskyt omezujících smluvních podmínek, včetně doložek o výlučnosti, které by mohly bránit velkoodběratelům mimo domácnosti souběžně uzavírat smlouvy s více dodavateli nebo mohou tuto jejich možnost omezit. Národní regulační orgány o této praxi případně informují vnitrostátní orgány pro hospodářskou soutěž;

sl)respektovat smluvní svobodu, pokud jde o smlouvy na přerušitelné dodávky a o dlouhodobé smlouvy, pokud jsou slučitelné s právními předpisy Společenství ⌦ Unie a v souladu s⌫ politikami Společenství⌦ Unie⌫ ⇨ a přispívají k cílům dekarbonizace. Uzavřeny nesmí být žádné dlouhodobé smlouvy o dodávkách fosilního plynu bez omezování emisí, jejichž doba platnosti by překračovala konec roku 2049 ⇦;

tm)sledovat čas, který provozovatelé přepravní a distribuční soustavy ⇨ pro zemní plyn ⇦ ⇨ nebo provozovatelé vodíkových sítí ⇦ potřebují na připojení a provedení oprav;

un)sledovat a přezkoumávat podmínky přístupu ke skladování, skladování v potrubí a k jiným pomocným službám uvedeným v článku 2933 ⇨ nebo článku 33 ⇦. Je-li režim přístupu ke skladování ⇨ zemního plynu ⇦ definován podle čl. 2933 odst. 3, nezahrnuje tento úkol přezkum sazeb;

yo)spolu s dalšími příslušnými orgány pomáhat zajišťovat účinnost a prosazování opatření na ochranu spotřebitele, včetně opatření stanovených v příloze I;

wp)zveřejňovat alespoň jednou ročně doporučení o souladu dodavatelských cen s článkem 63 a předávat je případně orgánům pro hospodářskou soutěž;

xq)zajišťovat ⇨ nediskriminační ⇦ přístup k údajům o spotřebě zákazníků, umožnění dobrovolného používání snadno srozumitelného harmonizovaného formátu na vnitrostátní úrovni pro údaje o spotřebě a rychlý přístup všech zákazníků k těmto údajům ⇨ podle článků 22 a 23 ⇦ podle písm. h přílohy I);

yr)sledovat provádění pravidel, která se týkají úlohy a povinností provozovatelů přepravní soustavy, provozovatelů distribuční soustavy, ⇨ provozovatelů vodíkových sítí, ⇦ dodavatelů a zákazníků a dalších účastníků trhu podle nařízení (ES) č. 715/2009 ⌦[přepracovaného znění nařízení o plynu podle návrhu COM(2021) xxx] ⌫;

zs)sledovat řádné uplatňování kritérií, která určují, zda se na skladovací zařízení ⇨ zemního plynu ⇦ vztahuje čl. 2933 odst. 3 nebo odst. 4; a

aat)sledovat provádění ochranných opatření uvedených v článku 7746;

bbu) přispívat ke slučitelnosti postupů pro výměnu údajů týkajících se nejvýznamnějších tržních procesů na regionální úrovni;.

⇩ nový

cc)provádět kodexy sítě a rámcové pokyny přijaté podle článku 52 prostřednictvím vnitrostátních opatření nebo, je-li to vyžadováno, koordinovaných regionálních nebo celounijních opatření;

dd)zajistit transparentní a účinný proces vypracování vnitrostátního plánu rozvoje sítě v souladu s požadavky stanovenými v článcích 51 a 52;

ee)schvalovat a upravovat plán rozvoje sítě;

ff)sledovat kontrolu a řízení kvality plynu provozovateli přepravní soustavy, distribuční soustavy, skladovacích zařízení a zařízení LNG;

gg)sledovat provádění opatření přijatých v nouzovém stavu, jak je stanoveno v nařízení (EU) 2017/1938 a v národním plánu pro stav nouze, včetně solidárních opatření podle článku 13 uvedeného nařízení;

hh)sledovat dostupnost srovnávacích internetových stránek, včetně srovnávacích nástrojů, které splňují kritéria uvedená v článku 12;

ii)sledovat odstraňování neodůvodněných překážek a omezení rozvoje spotřeby zemního plynu z obnovitelných zdrojů vyrobeného z vlastních zdrojů a občanských energetických společenství.

🡻 2009/73/ES (přizpůsobený)

⇨ nový

2.Pokud je to v některém členském státě stanoveno, mohou být povinnosti sledování uvedené v odstavci 1 prováděny jinými orgány než regulačním orgánem. V takovém případě se informace, které jsou výsledkem takového sledování, zpřístupní co nejdříve regulačnímu orgánu.

Při zachování své nezávislosti, aniž jsou dotčeny konkrétní pravomoci regulačního orgánu, a v souladu se zásadou zlepšování právní úpravy, regulační orgán při výkonu povinností uvedených v odstavci 1, je-li to vhodné, konzultuje s provozovateli přepravní soustavy ⇨ zemního plynu ⇦ ⇨ a vodíkové sítě ⇦ a případně úzce spolupracuje s jinými relevantními vnitrostátními orgány.

Žádné schválení ze strany regulačního orgánu nebo agentury ⌦ ACER ⌫ podle této směrnice nebrání tomu, aby v budoucnu regulační orgány v řádně odůvodněných případech použily své pravomoci podle tohoto článku nebo aby jakýkoli jiný příslušný orgán nebo Komise uložily sankce.

3.Je-li podle článku 5514 ⇨ nebo článku 62 ⇦ určen nezávislý provozovatel soustavy ⇨ nebo nezávislý provozovatel vodíkové sítě ⇦, musí regulační orgán vedle povinností, které má plnit podle odstavce 1 tohoto článku, rovněž:

a)sledovat dodržování povinností, které pro vlastníka přepravní soustavy a nezávislého provozovatele soustavy ⇨ a vlastníka vodíkové sítě a nezávislého provozovatele vodíkové sítě ⇦ vyplývají z tohoto článku, a v souladu s odst. 4písm. d) ukládat sankce za jejich nedodržení;

b)sledovat vztahy a komunikaci mezi nezávislým provozovatelem soustavy a vlastníkem přepravní soustavy ⇨ nebo vlastníkem vodíkové sítě a nezávislým provozovatelem vodíkové sítě ⇦ s cílem zajistit, aby nezávislý provozovatel soustavy ⇨ nebo nezávislý provozovatel vodíkové sítě ⇦ plnil své povinnosti, a zejména schvalovat smlouvy a jednat jako orgán pro řešení sporů mezi nezávislým provozovatelem soustavy a vlastníkem přepravní soustavy ⇨ nebo vlastníkem vodíkové sítě a nezávislým provozovatelem vodíkové sítě ⇦, pokud jde o případné stížnosti podané kteroukoli ze stran podle odstavce 11;

c)aniž je dotčen postup podle čl. 5514 odst. 2 písm. c), ve vztahu k prvnímu desetiletému plánu rozvoje sítě schvalovat investiční plány a víceletý plán rozvoje sítě předkládaný každoročně nezávislým provozovatelem soustavy ⇨ nebo nezávislým provozovatelem vodíkové sítě ⇦;

d)zajistit, aby sazby za přístup k síti vybírané nezávislými provozovateli soustavy ⇨ nebo nezávislými provozovateli vodíkové sítě ⇦ zahrnovaly odměnu pro vlastníka nebo vlastníky sítě, která je přiměřená užívání majetku tvořícího danou síť a jakýmkoli novým investicím do tohoto majetku, pokud jsou vynaloženy hospodárně a efektivně; a

e)mít pravomoc provádět inspekce, včetně inspekcí neohlášených, v prostorách vlastníka přepravní soustavy a nezávislého provozovatele soustavy ⇨ nebo vlastníka vodíkové sítě a nezávislého provozovatele vodíkové sítě ⇦.

4.Členské státy zajistí, aby regulačním orgánům byly uděleny pravomoci, které jim umožní účinně a rychle plnit povinnosti uvedené v odstavcích 1, 3 a 6. Za tímto účelem má regulační orgán alespoň tyto pravomoci:

a)vydávat závazná rozhodnutí týkající se plynárenských ⇨ a vodíkových ⇦ podniků;

b)provádět šetření týkající se fungování trhů se zemním plynem ⇨ s plyny ⇦ a rozhodovat o jakýchkoli nutných a přiměřených opatřeních na podporu účinné hospodářské soutěže a zajištění řádného fungování trhu ⇨ s plyny ⇦⌦, a ukládat tato opatření⌫,. a pPokud je to vhodné, má regulační orgán rovněž pravomoc spolupracovat při provádění šetření souvisejících správními předpisy o hospodářské soutěži s vnitrostátním orgánem pro hospodářskou soutěž a regulačními orgány pro finanční trhy nebo Komisí;

c)vyžadovat od plynárenských ⇨ a vodíkových ⇦ podniků jakékoli informace, jež jsou důležité pro plnění jeho úkolů, včetně odůvodnění odmítnutí povolit přístup třetím stranám, a jakékoli informace o opatřeních nezbytných pro posílení sítě;

d)ukládat účinné, přiměřené a odrazující sankce plynárenským ⇨ a vodíkovým ⇦ podnikům, které neplní své povinnosti vyplývající z této směrnice nebo z jakýchkoli relevantních právně závazných rozhodnutí regulačního orgánu nebo ⌦ ACER ⌫ agentury, nebo uložení takových sankcí navrhnout příslušnému soudu. To zahrnuje ⌦ , včetně ⌫ pravomoci ukládat nebo navrhovat uložení sankcí až do výše 10 % ročního obratu provozovatele přepravní soustavy ⇨ nebo provozovatele vodíkové sítě ⇦ nebo 10 % ročního obratu vertikálně integrovaného podniku vůči provozovateli přepravní soustavy ⇨ nebo provozovateli vodíkové sítě ⇦ nebo případně vertikálně integrovanému podniku za neplnění příslušných povinností podle této směrnice; a

e)mít odpovídající pravomoci k provádění šetření a vydávání pokynů při řešení sporů podle odstavců 11 a 12.

⇩ nový

5.Regulační orgán nacházející se v členském státě, v němž má sídlo síť ENTSO pro zemní plyn, Evropská síť provozovatelů vodíkových sítí nebo subjekt EU DSO, má pravomoc ukládat těmto subjektům účinné, přiměřené a odrazující sankce, pokud neplní své povinnosti podle této směrnice, [přepracovaného znění nařízení o plynu navrženého v COM(2021) xxx] nebo jakákoli relevantní právně závazná rozhodnutí regulačního orgánu nebo ACER, nebo navrhnout, aby takové sankce uložil příslušný soud.

🡻 2009/73/ES (přizpůsobený)

⇨ nový

65.Pokud byl určen ⇨ nezávislý ⇦ provozovatel přepravní soustavy ⇨ nebo provozovatel integrované vodíkové sítě ⇦v souladu s kapitolou IXIV, oddílem 3, musí mít regulační orgán kromě povinností a pravomocí podle odstavců 1 a 4 tohoto článku alespoň tyto povinnosti a pravomoci:

a)ukládat sankce v souladu s odst. 4 písm. d) za diskriminační chování ve prospěch vertikálně integrovaného podniku;

b)sledovat komunikaci mezi provozovatelem přepravní soustavy ⇨ nebo provozovatelem integrované vodíkové sítě ⇦ a vertikálně integrovaným podnikem s cílem zajistit, aby provozovatel přepravní soustavy ⇨ nebo provozovatel integrované vodíkové sítě ⇦ plnil své povinnosti;

c)vystupovat jako orgán pro řešení sporů mezi vertikálně integrovaným podnikem a provozovatelem přepravní soustavy ⇨ nebo provozovatelem integrované vodíkové sítě ⇦, pokud jde o jakoukoli stížnost podle odstavce 11;

d)sledovat obchodní a finanční vztahy, včetně půjček mezi vertikálně integrovaným podnikem a provozovatelem přepravní soustavy ⇨ nebo provozovatelem integrované vodíkové sítě ⇦;

e)schvalovat veškeré obchodní a finanční dohody mezi vertikálně integrovaným podnikem a provozovatelem přepravní soustavy ⇨ nebo provozovatelem integrované vodíkové sítě ⇦ za předpokladu, že tyto dohody jsou v souladu s tržními podmínkami;

f)požadovat odůvodnění ze strany vertikálně integrovaného podniku, pokud obdrží oznámení od kontrolora shody v souladu s čl. 6421 odst. 4,. Takové odůvodnění obsahuje zejména ⌦ včetně důkazních materiálů ⌫ důkazní materiály o tom, že nenastalo žádné diskriminační chování zvýhodňující vertikálně integrovaný podnik;

g)provádět inspekce, včetně neohlášených inspekcí, v prostorách vertikálně integrovaného podniku a provozovatele přepravní soustavy ⇨ nebo provozovatele integrované vodíkové sítě ⇦; a

h)zadat všechny nebo konkrétní úkoly provozovatele přepravní soustavy ⇨ nebo provozovatele integrované vodíkové sítě ⇦ nezávislému provozovateli soustavy ⇨ nebo nezávislému provozovateli vodíkové sítě ⇦ jmenovanému v souladu s článkem 6414 v případě trvalého neplnění povinností podle této směrnice ze strany provozovatele přepravní soustavy ⇨ nebo provozovatele integrované vodíkové sítě ⇦, zejména v případě opakovaného diskriminačního chování ve prospěch vertikálně integrovaného podniku.

76.Regulační orgány jsou odpovědné za stanovování nebo schvalování alespoň metod používaných pro výpočet nebo stanovení podmínek s dostatečným předstihem předtím, než vstoupí v platnost, pro

a)připojení a přístup k vnitrostátním ⇨ plynárenským ⇦ sítím, včetně sazeb za přepravu a distribuci a podmínek přístupu k zařízením LNG a sazeb za tento přístup⌦ , přičemž ⌫. Tyto sazby nebo metody musí umožňovat provádění nezbytných investic do sítí a zařízení LNG tak, aby díky těmto investicím bylo možné zabezpečit rentabilitu sítí a zařízení LNG;

⇩ nový

b)napojení na vnitrostátní vodíkové sítě a přístup k nim, včetně případných sazeb za vodíkovou síť od 1. ledna 2031 a podmínek přístupu a sazeb za přístup k nim pro skladovací zařízení vodíku a vodíkové terminály;

🡻 2009/73/ES (přizpůsobený)

cb) poskytování vyrovnávacích služeb, které jsou realizovány co nejhospodárněji a poskytují vhodné podněty pro uživatele sítě, aby vyrovnávali úroveň dodávaného a odebíraného zemního plynu. Vyrovnávací služby musí být poskytovány spravedlivým a nediskriminačním způsobem, a být jsou založené na objektivních kritériích; a

⇩ nový

d)schvalování a sledování účelových poplatků v souladu s článkem 4 [přepracovaného znění nařízení o plynu podle návrhu COM(2021) xxx].

🡻 2009/73/ES (přizpůsobený)

⇨ nový

e)přístup k přeshraničním infrastrukturám, včetně postupů pro přidělování kapacity a řízení přetížení.

87.Metodiky či podmínky uvedené v odstavci 7 jsou zveřejňovány.

98.Při stanovování nebo schvalování sazeb nebo metodik a vyrovnávacích služeb musí regulační orgány zajistit, aby byly provozovatelům přepravních a distribučních soustav ⇨ a od 1. ledna 2031 provozovatelům vodíkových sítí⇦ poskytnuty přiměřené pobídky, jak krátkodobě, tak dlouhodobě, pro zvyšování účinnosti, podporu integrace trhu a bezpečnosti dodávek a souvisejících výzkumných činností.

109.Regulační orgány sledují řízení přetížení ve vnitrostátních přepravních plynových sítích ⇨ a vodíkových sítí⇦, včetně propojovacího vedení, a uplatňování pravidel pro řízení přetížení. Za tímto účelem předkládají provozovatelé přepravních soustav ⇨ , provozovatelé vodíkových sítí ⇦ nebo subjekty působící na trhu svá pravidla pro řízení přetížení, včetně přidělování kapacity, národním regulačním orgánům. Národní rRegulační orgány mohou požadovat změny těchto pravidel.

Článek 73

⌦ Rozhodnutí a stížnosti ⌫

110.Regulační orgány mají právo požadovat, v případě potřeby, od provozovatelů přepravní a distribuční soustavy ⇨ zemního plynu ⇦, provozovatelů zařízení LNG a skladovacího zařízení, ⇨ provozovatelů zařízení pro skladování vodíku a vodíkových terminálů a od 1. ledna 2031 provozovatelů vodíkových sítí⇦, aby změnili podmínky, včetně sazeb nebo metodik uvedených v tomto článku, tak aby byly přiměřené a používaly se nediskriminačním způsobem. V případě, že režim přístupu ke skladování je stanoven v souladu s čl. 2933 odst. 3, nezahrnuje tento úkol změnu sazeb. Pokud dojde při stanovování sazeb za přepravu a distribuci ⇨ zemního plynu ⇦ ke zpoždění, jsou regulační orgány oprávněny stanovit nebo schválit předběžné sazby za přepravu a distribuci ⇨ a případně sazby za vodíkové sítě, ⇦ nebo příslušné metody ⇨ a sazby za vodíkové sítě a příslušné metody ⇦ a rozhodnout o přiměřených kompenzačních opatřeních, pokud se konečné sazby nebo metody od těchto předběžných sazeb liší.

211Každá osoba, která podala stížnost na provozovatele ⇨ plynárenské ⇦ přepravní, skladovací, LNG nebo distribuční soustavy ⇨ nebo provozovatele vodíkové sítě, zařízení pro skladování vodíku nebo vodíkového terminálu ⇦ v souvislosti s povinnostmi daného provozovatele podle této směrnice, může podat stížnost regulačnímu orgánu, který jako orgán pro řešení sporů vydá rozhodnutí do dvou měsíců po obdržení stížnosti. Tuto lhůtu je možné prodloužit o dva měsíce, pokud regulační orgán potřebuje další informace. Tuto prodlouženou lhůtu je možné dále prodloužit po dohodě s navrhovatelem. Rozhodnutí regulačního orgánu má závazný účinek, do té doby než je případně zrušeno v rámci odvolání.

312. Každá osoba, které se to týká a která má právo si stěžovat na rozhodnutí o metodách přijaté podle tohoto článku, nebo má-li regulační orgán konzultační povinnost ohledně navrhovaných sazeb nebo metod, může podat stížnost za účelem přezkoumání rozhodnutí, a to ve lhůtě nejvýše dvou měsíců od zveřejnění rozhodnutí nebo návrhu rozhodnutí nebo v kratší lhůtě stanovené členskými státy. Tato stížnost nemá odkladný účinek.

413.Členské státy vytvoří vhodné a účinné mechanismy pro regulaci, kontrolu a transparentnost tak, aby zabránily jakémukoli zneužívání dominantního postavení a bezohlednému chování, zejména ke škodě spotřebitelů. Tyto mechanismy berou v úvahu ustanovení Smlouvy ⌦ SFEU ⌫, a zejména její článek 82 ⌦ 102 ⌫.

514.Členské státy zajistí, aby v souladu s vnitrostátním právem byla přijata vhodná opatření, včetně správních opatření nebo trestních řízení proti odpovědným fyzickým nebo právnickým osobám, pokud nejsou dodržena pravidla o důvěrnosti stanovená touto směrnicí.

615.Stížnosti uvedené v odstavcích 211 a 312 se podávají, aniž je dotčen výkon práva na opravný prostředek podle práva Společenství ⌦ Unie⌫ nebo práva členských států.

716.Rozhodnutí přijatá regulačními orgány musí být plně odůvodněná a oprávněná, aby byl možný jejich soudní přezkum. Rozhodnutí jsou dostupná veřejnosti a zároveň musí zachovávat důvěrnost informací, které mají z obchodního hlediska citlivou povahu.

817.Členské státy zajistí, aby na vnitrostátní úrovni existovaly vhodné mechanismy, v jejichž rámci má strana, které se rozhodnutí regulačního orgánu týká, právo podat opravný prostředek k subjektu, který je na zúčastněných stranách a jakékoli vládě nezávislý.

Článek 7442

Regulační režim pro přeshraniční otázky ⌦ Regionální spolupráce mezi regulačními orgány o přeshraničních otázkách ⌫

1.Regulační orgány úzce spolupracují a vzájemně se konzultují⇨ , zejména v rámci ACER, ⇦ a poskytují si navzájem i agentuře ⌦ ACER ⌫ jakékoli informace nezbytné pro plnění jejich úkolů podle této směrnice. U předávaných informací zajistí přijímající orgán stejnou úroveň důvěrnosti, jaká je vyžadována od orgánu, který informaci poskytl.

2.Regulační orgány spolupracují přinejmenším na regionální úrovni s cílem:

a)podporovat tvorbu provozních ujednání vedoucích k umožnění optimálního řízení sítě, podpoře společných burz pro obchodování se zemním plynem ⇨ a vodíkem ⇦ a k přidělování přeshraničních kapacit a s cílem umožnit odpovídající úroveň propojovací kapacity, mimo jiné prostřednictvím nových propojení, v rámci regionu a mezi regiony, s cílem umožnit rozvoj účinné hospodářské soutěže a zlepšení bezpečnosti dodávek, aniž by docházelo k diskriminaci mezi dodavatelskými podniky z různých členských států;

b)koordinovat vypracování všech kodexů sítě pro příslušné provozovatele přepravních soustav⇨ , provozovatele vodíkových sítí ⇦ a další účastníky na trhu; a

c)koordinovat vypracování pravidel pro řízení přetížení;.

⇩ nový

d)zajistit soulad právních předpisů ze strany právních subjektů plnících úkoly provozovatelů přepravních soustav a provozovatelů sítí na přeshraniční nebo regionální úrovni.

🡻 2009/73/ES (přizpůsobený)

⇨ nový

3.Národní rRegulační orgány jsou oprávněny uzavírat dohody o vzájemné spolupráci za účelem rozvoje spolupráce v oblasti regulace.

4.Opatření uvedená v odstavci 2 se provádějí podle potřeby v úzké konzultaci s dalšími příslušnými vnitrostátními orgány a aniž jsou dotčeny konkrétní pravomoci těchto vnitrostátních orgánů.

5. Komise může přijmout rámcové pokyny ohledně rozsahu povinností regulačních orgánů týkající se vzájemné spolupráce a spolupráce s agenturou. Tato opatření, jež mají za účel změnit jiné než podstatné prvky této směrnice jejím doplněním, se přijímají regulativním postupem s kontrolou podle čl. 51 odst. 3.

⇩ nový

5.Komise má pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 83 s cílem doplnit tuto směrnici stanovením rámcových pokynů ohledně rozsahu povinností regulačních orgánů týkajících se vzájemné spolupráce a spolupráce s ACER.

🡻 2019/692 čl. 1 bod 7

⇨ nový

6.Regulační orgány nebo případně jiné příslušné orgány mohou konzultovat a spolupracovat s příslušnými orgány třetích zemí ⇨, včetně smluvních stran Energetického společenství, ⇦ ve vztahu k otázkám provozování plynárenské ⇨ a vodíkové ⇦ infrastruktury vedoucí do třetích zemí a z nich s cílem zajistit v případě dotčené infrastruktury jednotné uplatňování této směrnice na území a v teritoriálním moři členského státu.

🡻 2009/73/ES (přizpůsobený)

⇨ nový

Článek 7543

Dodržování ⌦ kodexů sítě a ⌫ rámcových pokynů

1.Kterýkoli regulační orgán a Komise si mohou vyžádat stanovisko agentury ⌦ ACER ⌫ k tomu, zda je rozhodnutí regulačního orgánu v souladu s ⇨ kodexy sítě a ⇦ rámcovými pokyny uvedenými v této směrnici nebo v nařízení (ES) č. 715/2009 ⌦ [přepracovaném znění nařízení o plynu podle návrhu COM(2021) xxx]⌫.

2.Agentura⌦ ACER ⌫ poskytne do tří měsíců ode dne přijetí žádosti své stanovisko regulačnímu orgánu, který si je vyžádal, nebo případně Komisi a rovněž regulačnímu orgánu, který dotyčné rozhodnutí vydal.

3.Pokud regulační orgán, který rozhodnutí vydal, nenaplní stanovisko ⌦ ACER ⌫ agentury do čtyř měsíců ode dne, kdy jej obdržel, uvědomí o tom ⌦ ACER ⌫ agentura Komisi.

4.Kterýkoli regulační orgán může Komisi uvědomit, má-li za to, že rozhodnutí důležité pro přeshraniční obchod přijaté regulačním orgánem není v souladu s ⇨ kodexy sítě a ⇦ rámcovými pokyny uvedenými v této směrnici nebo v nařízení (ES) č. 715/2009 ⌦ [přepracovaném znění nařízení o plynu podle návrhu COM(2021) xxx]⌫, a to do dvou měsíců ode dne tohoto rozhodnutí.

5.Pokud Komise do dvou měsíců poté, co ji uvědomila ⌦ ACER ⌫ agentura v souladu s odstavcem 3 nebo regulační orgán v souladu s odstavcem 4, nebo z vlastního podnětu do tří měsíců ode dne rozhodnutí shledá, že dané rozhodnutí určitého regulačního orgánu vyvolává vážné pochybnosti z hlediska jeho slučitelnosti s ⇨ kodexy sítě a ⇦ rámcovými pokyny uvedenými v této směrnici nebo v nařízení (ES) č. 715/2009 ⌦ [přepracovaném znění nařízení o plynu podle návrhu COM(2021) xxx]⌫, může Komise rozhodnout o dalším projednání dané věci. V takovém případě vyzve regulační orgán a účastníky řízení před regulačním orgánem, aby předložili připomínky.

6.Pokud se Komise rozhodla danou věc dále projednat, nejpozději do čtyř měsíců ode dne přijetí tohoto rozhodnutí vydá konečné rozhodnutí:

a)nevznášet námitky proti rozhodnutí regulačního orgánu; nebo

b)vyžadující, aby dotčený regulační orgán zrušil své rozhodnutí, má-li za to, že ⇨ kodexy sítě a ⇦ rámcové pokyny nebyly dodrženy.

7.Pokud Komise nepřijala rozhodnutí o dalším projednání dané věci nebo konečné rozhodnutí ve lhůtách stanovených v odstavcích 5 a 6, má se za to, že proti rozhodnutí regulačního orgánu nevznesla námitky.

8.Regulační orgán naplní rozhodnutí Komise vyžadující zrušení jeho rozhodnutí do dvou měsíců a uvědomí o tom Komisi.

9.Komise může přijmout rámcové pokyny, které podrobně stanoví, jak mají regulační orgány, agentura a Komise postupovat, pokud jde o zajištění souladu rozhodnutí přijímaných regulačními orgány s rámcovými pokyny, na něž odkazuje tento článek. Tato opatření, jež mají za účel změnit jiné než podstatné prvky této směrnice jejím doplněním, se přijímají regulativním postupem s kontrolou podle čl. 51 odst. 3. ⇨ má pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 83, kterými se doplňuje tato směrnice stanovením rámcových pokynů, které stanoví podrobnosti postupu pro uplatňování tohoto článku. ⇦

Článek 7644

Vedení záznamů

1.Členské státy vyžadují, aby dodavatelské podniky uchovávaly pro potřeby vnitrostátních orgánů, včetně regulačního orgánu, vnitrostátních orgánů pro hospodářskou soutěž a Komise, za účelem plnění jejich úkolů alespoň po dobu pěti let náležité údaje týkající se všech transakcí podle smluv na dodávky ⇨ zemního ⇦ plynu ⇨ a vodíku ⇦ a deriváty na ⇨ zemní ⇦ plyn ⇨ a vodík ⇦ s velkoodběrateli a provozovateli přepravní soustavy, jakož i s provozovateli skladovacího zařízení, a zařízení LNG ⇨ a s provozovateli vodíkových sítí, skladovacích zařízení a terminálů ⇦.

2.Údaje musí obsahovat podrobnosti o vlastnostech příslušných transakcí, jako například pravidla upravující trvání, dodání a plnění, množství, data a časy uskutečnění a ceny transakcí a informace k identifikaci dotčeného velkoodběratele, jakož i stanovené podrobnosti o všech nenaplněných smlouvách na dodávky ⇨ zemního ⇦ plynu ⇨ a vodíku ⇦ a derivátech na ⇨ zemní ⇦ plyn ⇨ a vodík ⇦.

3.Regulační orgán může rozhodnout, že části těchto informací poskytne účastníkům trhu, ovšem za podmínky, že se nezveřejní informace, které mají z obchodního hlediska citlivou povahu a které se týkají jednotlivých účastníků trhu nebo jednotlivých transakcí. Tento odstavec se nevztahuje na informace o finančních nástrojích, které spadají do oblasti působnosti směrnice ⌦ 2014/65/EU ⌫ 2004/39/ES.

4.K zajištění jednotného uplatňování tohoto článku může Komise ⌦ má pravomoc ⌫ přijmout ⇨ akt v přenesené pravomoci, kterými se doplňuje tato směrnice v souladu s článkem 83 stanovením ⇦ rámcových pokynů vymezujících rámcové pokyny vymezující metodiky a opatření pro vedení záznamů, jakož i formu a obsah údajů, které mají být uchovávány. Tato opatření, jež mají za účel změnit jiné než podstatné prvky této směrnice jejím doplněním, se přijímají regulativním postupem s kontrolou podle čl. 51 odst. 3.

5.Pokud jde o transakce s deriváty na ⇨ zemní ⇦ plyn ⇨ a vodík ⇦ dodavatelských podniků s velkoodběrateli a provozovateli přepravní soustavy ⇨ zemního plynu ⇦, jakož i s provozovateli skladovacího zařízení a zařízení LNG, ⇨ jakož i s provozovateli vodíkových sítí, zařízení na skladování vodíku a vodíkových terminálů ⇦, použije se tento článek pouze poté, co Komise přijme rámcové pokyny uvedené v odstavci 4.

6.Ustanovení tohoto článku nezakládají vůči orgánům uvedeným v odstavci 1 další povinnosti pro subjekty spadající do oblasti působnosti směrnice 2014/65/EU 2004/39/ES.

7.Potřebují-li orgány uvedené v odstavci 1 přístup k údajům, které uchovávají subjekty spadající do oblasti působnosti směrnice 2014/65/EU2004/39/ES, poskytnou jim požadované údaje orgány příslušné podle uvedené směrnice.

Kapitola XXI

Závěrečná ustanovení

Článek 7746

Ochranná opatření

1.V případě náhlé krize na trhu s energií nebo ohrožení fyzické bezpečnosti osob, přístrojů, zařízení nebo celistvosti soustavy může členský stát dočasně přijmout nezbytná ochranná opatření ⇨ vyhlásit stav nouze podle článku 11 nařízení (EU) 2017/1938 a přijmout opatření stanovená ve vnitrostátním plánu pro stav nouze ⇦.

2.Tato opatření smějí narušit řádné fungování vnitřního trhu jen v co nejmenší míře a nesmějí mít širší působnost, než je naprosto nezbytné pro vyřešení náhle vzniklých potíží.

3.Dotyčný členský stát tato opatření neprodleně oznámí ostatním členským státům a Komisi, která může rozhodnout, že je daný členský stát musí změnit nebo zrušit, pokud narušují hospodářskou soutěž a nepříznivě ovlivňují obchod způsobem, který je v rozporu s obecným zájmem.

🡻 2009/73/ES (přizpůsobený)

Článek 7847

Rovné podmínky

1.Opatření, která mohou členské státy přijmout podle této směrnice za účelem zajištění rovných podmínek, musí být v souladu s ⌦SFEU⌫ Smlouvou, zejména pak s článkem 30 Smlouvy ⌦ 36 uvedené smlouvy ⌫, a právními předpisy Společenství ⌦ Unie ⌫.

2.Opatření uvedená v odstavci 1 musí být přiměřená, nediskriminační a transparentní. Tato opatření mohou být uvedena v účinnost pouze po oznámení Komisi a vyžadují její schválení.

3.Komise se k oznámení podle odstavce 2 vyjádří do dvou měsíců od jeho obdržení. Tato lhůta začíná běžet dnem následujícím po obdržení úplných informací. Pokud se Komise v této dvouměsíční lhůtě nevyjádří, má se za to, že Komise vůči oznámeným opatřením nevznesla námitky.

Článek 48

Výjimky z platebních závazků „ber nebo plať“

1.Pokud se plynárenský podnik dostal nebo se domnívá, že by se mohl dostat, do vážných hospodářských a finančních obtíží v důsledku platebních závazků „ber nebo plať“, převzatých na základě jedné nebo více smluv o nákupu plynu, může zaslat příslušnému členskému státu nebo určenému příslušnému orgánu žádost o udělení dočasné výjimky z článku 32. Podle volby členského státu jsou žádosti podávány podle jednotlivých případů buď před zamítnutím přístupu k soustavě, nebo po něm. Členské státy mohou nechat na plynárenském podniku, zda podá žádost před zamítnutím přístupu k soustavě nebo po něm. Pokud plynárenský podnik odmítne přístup, musí být žádost podána neprodleně. K žádosti musí být přiloženy veškeré potřebné informace o povaze a rozsahu obtíží a o snahách podniknutých plynárenským podnikem k jejich vyřešení.

Pokud se nenabízí žádné jiné přiměřené řešení, může členský stát nebo určený příslušný orgán s přihlédnutím k odstavci 3 rozhodnout o udělení výjimky.

2.Členský stát nebo určený příslušný orgán neprodleně oznámí Komisi své rozhodnutí o udělení výjimky spolu se všemi potřebnými informacemi. Tyto informace mohou být Komisi předloženy v souhrnné podobě, aby mohla Komise přijmout odůvodněné rozhodnutí. Do osmi týdnů po obdržení oznámení může Komise požádat členské státy nebo určené příslušné orgány, aby změnily nebo zrušily rozhodnutí o udělení výjimky.

Pokud dotyčný určený regulační orgán nebo členský stát uvedené žádosti ve lhůtě čtyř týdnů nevyhoví, přijme Komise konečné rozhodnutí neprodleně poradním postupem podle čl. 51 odst. 2.

Komise zachová důvěrnost citlivých obchodních informací.

3.Při rozhodování o výjimkách uvedených v odstavci 1 vezme členský stát nebo určený příslušný orgán a Komise v úvahu zejména tato kritéria:

a)cíl, spočívající v dosažení konkurenčního trhu s plynem;

b)potřebu plnit povinnosti veřejné služby a zajistit bezpečnost dodávek;

c)postavení plynárenského podniku na trhu s plynem a skutečný stav hospodářské soutěže na tomto trhu;

d)závažnost hospodářských a finančních obtíží, na které narážejí plynárenské podniky a podniky zabývající se přepravou nebo oprávnění zákazníci;

e)data podpisu a podmínky dané smlouvy nebo smluv, včetně toho, do jaké míry umožňují přihlížet k vývoji trhu;

f)úsilí vynaložené při řešení problému;

g)míru, v jaké podnik při převzetí dotyčných platebních závazků „ber nebo plať“ mohl, s ohledem na tuto směrnici, přiměřeným způsobem předvídat, že mohou vzniknout vážné obtíže;

h)úroveň propojení soustavy s ostatními soustavami a stupeň součinnosti těchto soustav; a

i)důsledky, jaké by mělo udělení výjimky na řádné uplatňování této směrnice, pokud jde o bezproblémové fungování vnitřního trhu se zemním plynem.

Rozhodnutí o žádosti o výjimku týkající se platebních smluv „ber nebo plať“ uzavřených před 4. srpnem 2003 by neměla vést k situaci, v níž je nemožné nalézt jiná rentabilní odbytiště. V každém případě se obtíže nepovažují za závažné, pokud prodej zemního plynu neklesne pod úroveň záruk minimálního odběru obsažených ve smlouvách o nákupu plynu „ber nebo plať“ anebo pokud daná smlouva o nákupu plynu „ber nebo plať“ může být změněna nebo plynárenský podnik je schopen nalézt jiná odbytiště.

4.Plynárenské podniky, kterým nebyla udělena výjimka uvedená v odstavci 1 tohoto článku, nesmějí odmítnout nebo nesmějí nadále odmítat přístup k soustavě v důsledku závazků „ber nebo plať“ přijatých ve smlouvě o nákupu plynu. Členské státy dbají na dodržování odpovídajících ustanovení článků 32 až 44.

5.Každá výjimka udělená na základě výše uvedených ustanovení musí být řádně odůvodněna. Komise zveřejní rozhodnutí v Úředním věstníku Evropské unie.

6.Do 4. srpna 2008 předloží Komise hodnotící zprávu o zkušenostech získaných s uplatňováním tohoto článku, aby Evropský parlament a Rada mohly včas posoudit nezbytnost jeho úpravy.

🡻 2019/692 čl. 1 bod 8 (přizpůsobený)

⇨ nový

Článek 7948a

Technické dohody týkající se provozování ⌦ plynovodních a vodíkových potrubí se třetími zeměmi ⌫ dálkových přepravních plynovodů

Touto směrnicí není dotčena možnost, aby provozovatelé přepravní soustavy ⇨ , provozovatelé vodíkových sítí ⇦ nebo jiné hospodářské subjekty ponechali v platnosti nebo uzavřeli technické dohody o otázkách týkajících se provozování dálkových přepravních plynovodů ⇨ potrubí ⇦ mezi členským státem a třetí zemí, pokud jsou tyto dohody slučitelné s právem Unie a relevantními rozhodnutími vnitrostátních regulačních orgánů dotčených členských států. Tyto dohody se oznámí regulačním orgánům dotčených členských států.

🡻 2009/73/ES

Článek 49

Vznikající a izolované trhy

1.Členské státy, které nejsou přímo napojeny na propojenou soustavu jiného členského státu a které mají pouze jednoho hlavního vnějšího dodavatele, se mohou odchýlit od článků 4, 9, 37 nebo 38. Dodavatelský podnik, jehož podíl na trhu je vyšší než 75 %, se považuje za hlavního dodavatele. Každá taková výjimka pozbývá platnosti v okamžiku, kdy alespoň jedna z podmínek uvedených v tomto pododstavci není splněna. Každá taková výjimka se musí oznámit Komisi.

Kypr se může odchýlit od článků 4, 9, 37 nebo 38. Tato výjimka pozbývá platnosti v okamžiku, kdy Kypr přestane splňovat podmínky izolovaného trhu.

Články 4, 9, 37 nebo 38 se nevztahují na Estonsko, Lotyšsko a Finsko, dokud se kterýkoli z těchto států přímo nenapojí na propojenou soustavu jiného členského státu, než je Estonsko, Lotyšsko, Litva nebo Finsko. Tímto pododstavcem nejsou dotčeny výjimky podle prvního pododstavce.

2.Členský stát, který má právo na přiznání statutu vznikajícího trhu a který by se v důsledku provádění této směrnice dostal do vážných obtíží, se může odchýlit od článků 4 a 9, čl. 13 odst. 1 a 3, článků 14 a 24, čl. 25 odst. 5, článků 26, 31 a 32, čl. 37 odst. 1 nebo článku 38. Tato výjimka pozbývá platnosti v okamžiku, kdy členský stát již nemá právo na přiznání statutu vznikajícího trhu. Každá taková výjimka se musí oznámit Komisi.

Kypr se může odchýlit od článků 4 a 9, čl. 13 odst. 1 a 3, článků 14 a 24, čl. 25 odst. 5, článků 26, 31 a 32, čl. 37 odst. 1 nebo článku 38. Tato výjimka pozbývá platnosti v okamžiku, kdy Kypr přestane splňovat podmínky izolovaného trhu.

3.Ke dni, ke kterému výjimka uvedená v odstavci 2 pozbývá platnosti, povede definice oprávněných zákazníků k otevření trhu odpovídajícímu přinejmenším 33 % celkové roční spotřeby plynu na vnitrostátním trhu s plynem. Dva roky poté se použije čl. 37 odst. 1 písm. b) a tři roky poté se použije čl. 37 odst. 1 písm. c). Dokud není použitelný čl. 37 odst. 1 písm. b), mohou se členské státy uvedené v odstavci 2 tohoto článku rozhodnout nepoužívat článek 32, pokud jde o pomocné služby a dočasné skladování k procesu znovuzplynování zemního plynu a jeho následné dodávání do přepravní soustavy.

4.Pokud by provádění této směrnice způsobilo vážné obtíže v zeměpisně vymezeném území členského státu, zejména pokud jde o rozvoj přepravní infrastruktury a hlavní distribuční infrastruktury, jakož i s ohledem na povzbuzení investic, mohou členské státy požádat Komisi o dočasnou výjimku u článků 4 a 9, čl. 13 odst. 1 a 3, článků 14 a 24, čl. 25 odst. 5, článků 26, 31 a 32, čl. 37 odst. 1 nebo článku 38.

5.Komise může udělit výjimku uvedenou v odstavci 4 zejména s přihlédnutím k těmto kritériím:

–a) potřebě investic do infrastruktury, jejíž provoz by nebyl v konkurenčním tržním prostředí rentabilní,

–b) úrovni a vyhlídkám návratnosti vyžadovaných investic,

–c) velikosti a vyspělosti plynárenské soustavy v dané oblasti,

–d) vyhlídkám daného trhu s plynem,

–e) zeměpisné velikosti a vlastnostem dané části území nebo oblasti, jakož i k socioekonomickým a demografickým faktorům.

Pokud jde o plynárenskou infrastrukturu jinou než distribuční, lze výjimku udělit, pouze pokud v této oblasti není vytvořena žádná plynárenská infrastruktura nebo byla vytvořena před méně než deseti lety. Dočasná výjimka nesmí překročit deset let od prvních dodávek plynu do této oblasti.

Pokud jde o distribuční infrastrukturu, lze výjimku udělit na období, které nesmí přesáhnout 20 let od prvních dodávek plynu prostřednictvím uvedené infrastruktury do této oblasti.

6.Článek 9 se nepoužije na Kypr, Lucembursko nebo Maltu.

7.Než Komise přijme rozhodnutí podle odstavce 5, informuje členské státy o žádostech podaných na základě odstavce 4 při zachování důvěrnosti. Toto rozhodnutí a výjimky uvedené v odstavcích 1 a 2 se zveřejní v Úředním věstníku Evropské unie.

8.Řecko se může odchýlit od článků 4, 24, 25, 26, 32, 37 nebo 38 této směrnice pro zeměpisné oblasti a období vymezená v licencích, které vydalo před 15. březnem 2002 v souladu se směrnicí 98/30/ES, pro rozvoj a výhradní využívání distribučních sítí v některých zeměpisných oblastech.

⇩ nový

Článek 80

Výjimky pro plynárenské soustavy

1.Členské státy, které nejsou přímo napojeny na propojenou soustavu jiného členského státu, mohou požádat Komisi o výjimky z článků 3, 7, 54 nebo 27. Každá taková výjimka pozbývá platnosti okamžikem, kdy je dokončeno první propojovací vedení s členským státem.

2.Členské státy mohou požádat Komisi o výjimky z uplatňování článků 3, 7, 54 nebo 27 pro nejvzdálenější regiony ve smyslu článku 349 SFEU nebo pro jiné zeměpisně izolované oblasti. Každá taková výjimka pozbývá platnosti okamžikem dokončení připojení z regionu nebo oblasti k členskému státu na propojenou soustavu.

3.Komise informuje členské státy o žádostech o výjimky uvedené v odstavcích 1 a 2 před přijetím rozhodnutí, přičemž zohlední odůvodněné žádosti o důvěrnost obchodně citlivých informací.

4.Výjimky udělené Komisí jsou časově omezené a podléhají podmínkám, jejichž cílem je zvýšit hospodářskou soutěž na vnitřním trhu a jeho integraci a zajistit, aby výjimky nebránily přechodu na energii z obnovitelných zdrojů nebo uplatňování zásady „energetická účinnost v první řadě“ ve smyslu čl. 2 bodu 18 nařízení (EU) 2018/1999.

5.Výjimky podle směrnice 2009/73/ES bez data skončení platnosti pozbývají platnosti dne 31. prosince 2025. Členské státy, které v době vstupu této směrnice v platnost stále využívají těchto výjimek, mohou požádat Komisi o novou výjimku v souladu s podmínkami stanovenými v tomto článku.

6.Rozhodnutí o udělení výjimky se zveřejní v Úředním věstníku Evropské unie.

🡻 2019/692 čl. 1 bod 9 (přizpůsobený)

⇨ nový

Článek 8149 a

Výjimky týkající se ⌦ dálkových ⌫ přepravních plynovodů vedoucích do třetích zemí a z nich

1.V případě dálkových přepravních plynovodů mezi členským státem a třetí zemí dokončených před dnem 23. května 2019 může členský stát, v němž se nachází první bod, kde se tento dálkový přepravní plynovod připojuje k síti členského státu, na základě objektivních důvodů, jako je umožnění navrácení vynaložených investic, nebo z důvodu zajištění bezpečnosti dodávek rozhodnout o udělení výjimek z článků 549, 6510, 6611 a 2732 a z čl. 72 odst. 7 a 9 a z čl. 73 odst. 141 odst. 6, 8 a 10 pro úseky tohoto dálkového přepravního plynovodu nacházející se na jeho území a v jeho teritoriálním moři, nebude ⌦ není ⌫-li tato výjimka na újmu hospodářské soutěži nebo efektivnímu fungování vnitřního trhu se zemním plynem či bezpečnosti dodávek v Unii.

Výjimka je časově omezená na nejvýše 20 let na základě objektivního odůvodnění, přičemž ji lze v odůvodněných případech prodloužit, a může být vázána na podmínky přispívající ke splnění výše uvedených podmínek ⌦ uvedených v prvním pododstavci⌫.

Tyto výjimky se nevztahují na dálkové přepravní plynovody mezi členským státem a třetí zemí, která má povinnost provést tuto směrnici ve svém právním řádu a která ji v něm účinně provádí na základě dohody uzavřené s Unií.

2.Jestliže se dotčený dálkový přepravní plynovod nachází na území více než jednoho členského státu, rozhodne o tom, zda pro tento dálkový přepravní plynovod udělit výjimku členský stát, na jehož území se nachází první připojovací bod k síti členských států, a to po konzultaci se všemi dotčenými členskými státy.

Na žádost dotčených členských států se může Komise rozhodnout, že bude jednat jako pozorovatel při konzultacích mezi členským státem, na jehož území se nachází první připojovací bod, a třetí zemí, týkajících se jednotného uplatňování této směrnice na území a v teritoriálním moři členského státu, v němž se nachází první propojovací bod, včetně udělení výjimek pro tyto dálkové přepravní plynovody.

3.Rozhodnutí podle odstavců 1 a 2 musí být přijata do 24. května 2020. Členské státy oznámí taková rozhodnutí Komisi a zveřejní je.

Článek8249b

Zmocnění

1.Aniž jsou dotčeny jiné povinnosti podle práva Unie a rozdělení pravomocí mezi Unii a členské státy, mohou být stávající dohody mezi členským státem a třetí zemí o provozování dálkového přepravního plynovodu nebo těžební plynovodní sítě ponechány v platnosti, dokud nevstoupí v platnost nová dohoda mezi Unií a toutéž třetí zemí nebo dokud se neuplatní postup stanovený v odstavcích 2 až 15 tohoto článku.

2.Aniž je dotčeno rozdělení pravomocí mezi Unii a členské státy, jestliže členský stát hodlá zahájit jednání se třetí zemí s cílem změnit, prodloužit, upravit, obnovit nebo uzavřít se třetí zemí dohodu o provozování dálkového přepravního plynovodu týkající se záležitostí, které zcela či zčásti spadají do oblasti působnosti této směrnice, svůj záměr písemně oznámí Komisi.

Toto oznámení zahrnuje relevantní dokumentaci a údaje o tom, jakými ustanoveními se mají jednání zabývat nebo jaká ustanovení mají být opětovně předmětem jednání, jakož i cíle jednání a jakékoli další relevantní informace, a je předáno Komisi alespoň pět měsíců před zamýšleným zahájením jednání.

3.V návaznosti na oznámení podle odstavce 2 přijme Komise rozhodnutí, jímž členskému státu udělí oprávnění zahájit formální jednání se třetí zemí ohledně části dohody, která může mít dopad na společná pravidla Unie, ledaže se domnívá, že by zahájení těchto jednání:

a)bylo v rozporu s právem Unie, čímž se nemyslí nesrovnalosti vyplývající z rozdělení pravomocí mezi Unii a členské státy;

b)narušovalo fungování vnitřního trhu se zemním plynem, hospodářskou soutěž nebo bezpečnost dodávek v členském státě nebo v Unii;

c)ohrožovalo cíle probíhajících jednání o mezivládních dohodách vedených Unií se třetí zemí;

d)bylo diskriminační.

4.Při provádění posouzení podle odstavce 3 vezme Komise v úvahu, zda se zamýšlená dohoda týká dálkového přepravního plynovodu nebo těžebního plynovodu, který přispívá k diverzifikaci dodávek a dodavatelů zemního plynu prostřednictvím nových zdrojů zemního plynu.

5.Ve lhůtě 90 dní od obdržení oznámení uvedeného v odstavci 2 přijme Komise rozhodnutí, jímž členskému státu udělí nebo odmítne udělení oprávnění zahájit jednání s cílem změnit, prodloužit, upravit, obnovit nebo uzavřít dohodu se třetí zemí. Pokud jsou k přijetí rozhodnutí zapotřebí dodatečné informace, lhůta 90 dní začne běžet ode dne obdržení těchto dodatečných informací.

6.V případě, že Komise přijme rozhodnutí, jímž odmítne udělit členskému státu oprávnění zahájit jednání s cílem změnit, prodloužit, upravit, obnovit nebo uzavřít dohodu se třetí zemí, informuje o tom příslušný členský stát a své rozhodnutí zdůvodní.

7.Rozhodnutí, jimiž se členskému státu uděluje nebo odmítá udělení oprávnění zahájit jednání s cílem změnit, prodloužit, upravit, obnovit nebo uzavřít dohodu se třetí zemí, se přijímají prostřednictvím prováděcích aktů přijatých postupem podle čl. 8351 odst. 2.

8.Komise může vydat pokyny a může požádat o to, aby byla do zamýšlené dohody zahrnuta konkrétní ustanovení s cílem zajistit slučitelnost s právem Unie v souladu s rozhodnutím Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/684 43 .

9.Komise je ve všech fázích jednání, jejichž cílem je změnit, prodloužit, upravit, obnovit nebo uzavřít dohodu, průběžně informována o pokroku a výsledcích těchto jednání a v souladu s rozhodnutím (EU) 2017/684 může požádat o účast na těchto jednáních mezi členským státem a třetí zemí.

10.Komise informuje Evropský parlament a Radu o rozhodnutích přijatých podle odstavce 5.

11.Před podpisem dohody se třetí zemí oznámí dotčený členský stát Komisi výsledky jednání a poskytne jí vyjednané znění této dohody.

12.Po oznámení podle odstavce 11 Komise posoudí znění vyjednané dohody podle odstavce 3. Pokud Komise dospěje k názoru, že jednání vyústila v dohodu, která je v souladu s odstavcem 3, udělí členskému státu oprávnění takovou dohodu podepsat a uzavřít.

13.Komise přijme rozhodnutí, jímž udělí členskému státu oprávnění podepsat a uzavřít dohodu se třetí zemí, nebo jímž toto udělení oprávnění odmítne, ve lhůtě 90 dní od obdržení oznámení uvedeného v odstavci 11. Pokud jsou k přijetí rozhodnutí zapotřebí dodatečné informace, lhůta 90 dní začne běžet ode dne obdržení těchto dodatečných informací.

14.Pokud Komise přijme rozhodnutí podle odstavce 13, jímž udělí členskému státu oprávnění podepsat a uzavřít dohodu se třetí zemí, oznámí dotčený členský stát Komisi uzavření dohody a její vstup v platnost, jakož i veškeré následné změny statusu uvedené dohody.

15.V případě, že Komise přijme rozhodnutí podle odstavce 13, jímž odmítne udělit členskému státu oprávnění podepsat a uzavřít dohodu se třetí zemí, informuje o tom dotčený členský stát a své rozhodnutí zdůvodní.

🡻 2009/73/ES

Článek 50

Přezkum

Pokud Komise ve zprávě uvedené v čl. 52 odst. 6 dospěje k závěru, že vzhledem k účinnému způsobu, jakým byl uskutečňován přístup k síti v členském státě, který dává prostor pro zcela účinný, nediskriminační a neztížený přístup k síti, nejsou určité povinnosti uložené touto směrnicí podnikům (včetně povinností týkajících se právního oddělení provozovatelů distribuční soustavy) úměrné sledovanému cíli, může dotyčný členský stát podat Komisi žádost o osvobození od daného požadavku.

Členský stát oznámí tuto žádost neprodleně Komisi spolu s veškerými významnými informacemi nezbytnými k prokázání, že závěr obsažený ve zprávě o zabezpečení účinného přístupu k síti bude dodržen.

Do tří měsíců po obdržení oznámení vydá Komise stanovisko k žádosti dotyčného členského státu a případně předloží Evropskému parlamentu a Radě návrhy na změnu odpovídajících ustanovení této směrnice. V návrzích na změnu směrnice může Komise navrhnout osvobození dotyčného členského státu od daných požadavků za podmínky, že členský stát případně provádí stejně účinná opatření.

Článek 51

Výbor

1.Komisi je nápomocen výbor.

2.Odkazuje-li se na tento odstavec, použijí se články 3 a 7 rozhodnutí Rady 1999/468/ES s ohledem na článek 8 zmíněného rozhodnutí.

3.Odkazuje-li se na tento odstavec, použije se čl. 5a odst. 1 až 4 a článek 7 rozhodnutí 1999/468/ES s ohledem na článek 8 uvedeného rozhodnutí.

🡻 2018/1999 čl. 51 odst. 2

Článek 52

Podávání zpráv

Komise sleduje a posuzuje uplatňování této směrnice a předkládá zprávu o celkovém pokroku Evropskému parlamentu a Radě jako přílohu ke zprávě o pokroku energetické unie uvedené v článku 35 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1999 44 .

⇩ nový

Článek 83

Výkon přenesené pravomoci

1.Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci je svěřena Komisi za podmínek stanovených v tomto článku.

2.Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci uvedená v článcích 8, 56, 66, 74, 75 a 76 je svěřena Komisi na dobu neurčitou ode dne [datum vstupu v platnost].

3.Evropský parlament nebo Rada mohou přenesení pravomoci uvedené v článcích 8, 56, 66, 74, 75 a 76 kdykoli zrušit. Rozhodnutím o zrušení se ukončuje přenesení pravomoci v něm blíže určené. Rozhodnutí nabývá účinku prvním dnem po zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie nebo k pozdějšímu dni, který je v něm upřesněn. Nedotýká se platnosti již platných aktů v přenesené pravomoci.

4.Před přijetím aktu v přenesené pravomoci Komise vede konzultace s odborníky jmenovanými jednotlivými členskými státy v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů

5.Přijetí aktu v přenesené pravomoci Komise neprodleně oznámí současně Evropskému parlamentu a Radě.

6.Akt v přenesené pravomoci přijatý podle článků 8, 56, 66, 74, 75 a 76 vstoupí v platnost pouze tehdy, pokud proti němu Evropský parlament ani Rada nevysloví námitky ve lhůtě dvou měsíců ode dne, kdy jim byl tento akt oznámen, nebo pokud Evropský parlament i Rada před uplynutím této lhůty informují Komisi o tom, že námitky nevysloví. Z podnětu Evropského parlamentu nebo Rady se tato lhůta prodlouží o dva měsíce.

Článek 84

Postup projednávání ve výboru

1.Komisi je nápomocen výbor. Uvedený výbor je výborem ve smyslu nařízení (EU) č. 182/2011.

2.Odkazuje-li se na tento odstavec, použije se článek 4 nařízení (EU) č. 182/2011.

3.Odkazuje-li se na tento odstavec, použije se článek 5 nařízení (EU) č. 182/2011.

Článek 85

Přezkum a podávání zpráv

Do 31. prosince 2030 Komise přezkoumá tuto směrnici a předloží zprávu Evropskému parlamentu a Radě. Přezkum se zaměří zejména na uplatňování článku 8 a souvisejících definic v článku 2 s cílem posoudit, zda by zařízení, která začnou fungovat od 1. ledna 2031, měla prokázat vyšší úspory emisí skleníkových plynů z používání nízkouhlíkových paliv a nízkouhlíkového vodíku, aby získala certifikaci podle uvedeného článku. .

Článek 86

Změny směrnice 2012/27/EU

Směrnice 2012/27/EU se mění takto:

1) Články 9, 10 a 11 se zrušují.

2) Příloha VII se zrušuje.

🡻 2009/73/ES (přizpůsobený)

⇨ nový

Článek 8754

Provedení

1.Členské státy uvedou v účinnost právní a správní předpisy nezbytné pro dosažení souladu s touto směrnicí ⇨ články 2 až 5, články 7 až 25, články 26, 27 a 29, články 31 až 34, čl. 35 odst. 1 písm. a) a odst. 3, 4, 7, 8 a 9, články 37 a 38, čl. 40 odst. 1, 2, 7, 8 a 9, článkem 41, čl. 42 odst. 2, články 46 až 53, článkem 56 a čl. 58 odst. 11, články 62 až 69, čl. 70 odst. 5 a 6, články 71 až 73, čl. 75 odst. 1, 5, 6 a 9, články 76 a 77, přílohou I a přílohou II⇦ do ⇨ 31. prosince 2023 ⇦ dne 3. března 2011. Neprodleně o nich uvědomí Komisi ⌦ oznámí znění uvedených opatření ⌫.

Členské státy budou tyto předpisy používat ode dne 3. března 2011, s výjimkou článku 11, který budou používat ode dne 3. března 2013.

Tyto předpisy přijaté členskými státy musí obsahovat odkaz na tuto směrnici nebo musí být takový odkaz učiněn při jejich úředním vyhlášení. Způsob odkazu si stanoví členské státy. Členské státy ⌦ stanoví způsob odkazu a formulace jeho obsahu ⌫ .

2.Členské státy sdělí Komisi znění hlavních ustanovení vnitrostátních právních předpisů, které přijmou v oblasti působnosti této směrnice.

🡻 2009/73/ES (přizpůsobený)

⇨ nový

Článek 8853

Zrušovací ustanovení

Směrnice 2003/55/EC ⌦ 2009/73/ES ve znění aktů uvedených v příloze III, části A ⌫ se zrušuje ⌦ s účinkem ⌫ ode dne 3. března 2011 ⇨ 1. ledna 2023, ⇦, aniž jsou dotčeny povinnosti členských států ⌦ týkající se lhůt pro provedení ve vnitrostáním právu ⌫ a ⌦ den ⌫ použitelnosti uvedené směrnice ⌦ směrnic uvedených v příloze III, části B ⌫. Odkazy na zrušenou směrnici se považují za odkazy na tuto směrnici v souladu se srovnávací tabulkou obsaženou v příloze IVII.

🡻 2009/73/ES (přizpůsobený)

Článek 8955

Vstup v platnost

Tato směrnice vstupuje v platnost ⌦ dvacátým ⌫ dnem ⌦ po ⌫ vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Článek 9056

Určení

Tato směrnice je určena členským státům.

V Bruselu dne

Za Evropský parlament Za Radu

předseda předseda/předsedkyně

LEGISLATIVNÍ FINANČNÍ VÝKAZ

1.RÁMEC NÁVRHU/PODNĚTU

1.1Název návrhu/podnětu

1.2Příslušné oblasti politik

1.3Návrh/podnět se týká:

1.4Cíle

1.4.1.Obecné cíle

2.4.1.Specifické cíle

3.4.1.Očekávané výsledky a dopady

4.4.1.Ukazatele výkonnosti

1.5.Odůvodnění návrhu/podnětu

1.5.1.Potřeby, které mají být uspokojeny v krátkodobém nebo dlouhodobém horizontu, včetně podrobného harmonogramu pro zahajovací fázi provádění podnětu

2.5.1.Přidaná hodnota ze zapojení Unie (může být důsledkem různých faktorů, např. přínosů z koordinace, právní jistoty, vyšší účinnosti nebo doplňkovosti). Pro účely tohoto bodu se „přidanou hodnotou ze zapojení Unie“ rozumí hodnota plynoucí ze zásahu Unie, jež doplňuje hodnotu, která by jinak vznikla činností samotných členských států.

3.5.1.Závěry vyvozené z podobných zkušeností v minulosti

4.5.1.Slučitelnost s víceletým finančním rámcem a možné synergie s dalšími vhodnými nástroji

5.5.1.Posouzení různých dostupných možností financování, včetně prostoru pro přerozdělení prostředků

1.6.Doba trvání a finanční dopad návrhu/podnětu

1.7.Předpokládaný způsob řízení

2.SPRÁVNÍ OPATŘENÍ

2.1.Pravidla pro sledování a podávání zpráv

2.2.Systémy řízení a kontroly

2.2.1.Odůvodnění navrhovaných způsobů řízení, mechanismů provádění financování, způsobů plateb a kontrolní strategie

2.2.2.Informace o zjištěných rizicích a systémech vnitřní kontroly zřízených k jejich zmírnění

3.2.2.Odhad a odůvodnění nákladové efektivnosti kontrol (poměr „náklady na kontroly ÷ hodnota souvisejících spravovaných finančních prostředků“) a posouzení očekávané míry rizika výskytu chyb (při platbě a při uzávěrce)

2.3.Opatření k zamezení podvodů a nesrovnalostí

3.ODHADOVANÝ FINANČNÍ DOPAD NÁVRHU/PODNĚTU

3.1.Okruhy víceletého finančního rámce a dotčené výdajové rozpočtové položky

3.2.Odhadovaný finanční dopad návrhu na prostředky

3.2.1.Odhadovaný souhrnný dopad na operační prostředky

3.2.2.Odhadovaný výstup financovaný z operačních prostředků

3.2.3.Odhadovaný souhrnný dopad na správní prostředky

3.2.4.Slučitelnost se stávajícím víceletým finančním rámcem

3.2.5.Příspěvky třetích stran

3.3.Odhadovaný dopad na příjmy

LEGISLATIVNÍ FINANČNÍ VÝKAZ „AGENTURY“

1.RÁMEC NÁVRHU/PODNĚTU

1.1.Název návrhu/podnětu

Návrh směrnice Evropského parlamentu a Rady o společných pravidlech pro vnitřní trh se zemním plynem, s plyny z obnovitelných zdrojů a s vodíkem (přepracované znění).

Návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady o vnitřním trhu s obnovitelnými plyny, zemním plynem a vodíkem (přepracované znění)

1.2.Příslušné oblasti politik

Oblast politiky: Energetika

Činnost: Zelená dohoda pro Evropu

1.3.Tento návrh se týká

X nové akce

◻ nové akce následující po pilotním projektu / přípravné akci 45

◻ prodloužení stávající akce

◻ sloučení jedné či více akcí v jinou/novou akci nebo přesměrování jedné či více akcí na jinou/novou akci

1.4.Cíle

1.4.1.Obecné cíle

Zelená dohoda pro Evropu a právní rámec pro klima stanovily cíl EU stát se do roku 2050 klimaticky neutrální, a to způsobem, který přispěje k evropské konkurenceschopnosti, růstu a zaměstnanosti. Odhaduje se, že cíl snížení emisí skleníkových plynů o 55 % povede k tomu, že podíl obnovitelných zdrojů energie se bude pohybovat mezi 38 % a 40 %. Plynná paliva budou do roku 2050 i nadále představovat významný podíl skladby zdrojů energie, což bude vyžadovat dekarbonizaci plynárenského odvětví prostřednictvím do budoucna zaměřené koncepce konkurenceschopných dekarbonizovaných trhů s plynem. Předkládaná iniciativa je součástí balíčku „Fit for 55“. Pokrývá koncepci trhu s plyny, včetně vodíku. I když sama o sobě nepřinese dekarbonizaci, odstraní stávající regulační překážky a vytvoří podmínky pro to, aby k dekarbonizaci došlo nákladově efektivním způsobem.

1.4.2.Specifické cíle

Následující specifické cíle se zaměřují na cíle, jež jsou předmětem ustanovení, která si vyžadují dodatečné zdroje pro agenturu ACER a GŘ ENER.

Specifický cíl č. 1:

Vytvořit regulační rámec pro tržní rozvoj vodíkového odvětví a vodíkových sítí.

Specifický cíl č. 2:

Zlepšit podmínky pro přeshraniční obchod se zemním plynem vzhledem k rostoucí úloze plynů z obnovitelných zdrojů a nízkouhlíkových plynů a zlepšit práva spotřebitelů.

Specifický cíl č. 3:

Zajistit, aby celoevropské subjekty zastupující provozovatele sítí dodržovaly právní předpisy EU.

1.4.3.Očekávané výsledky a dopady

Upřesněte účinky, které by návrh/podnět měl mít na příjemce / cílové skupiny.

Dodatečné zdroje umožní agentuře ACER a GŘ ENER plnit úkoly nezbytné k plnění jejich mandátu podle právních předpisů EU v souladu s požadavky tohoto návrhu.

1.4.4.Ukazatele výkonnosti

Upřesněte ukazatele pro sledování pokroku a dosažených výsledků.

Specifický cíl č. 1:

Rozvoj vodíkové infrastruktury a její společné využívání různými účastníky trhu.

Specifický cíl č. 2:

Úroveň obchodu s plyny z obnovitelných zdrojů a nízkouhlíkovými plyny a jejich přístup na trhy (např. objemy a počet obchodníků, míra využití terminálů LNG a přijaté objemy plynů).

Specifický cíl č. 3:

Včasné zřízení Evropské sítě provozovatelů vodíkových sítí a včasné začlenění provozovatelů distribučních soustav zemního plynu do subjektu EU DSO.

1.5.Odůvodnění návrhu/podnětu

1.5.1.Potřeby, které mají být uspokojeny v krátkodobém nebo dlouhodobém horizontu, včetně podrobného harmonogramu pro zahajovací fázi provádění podnětu

Následující posouzení zohledňuje v rozsahu, v jakém se týká agentury ACER, odhady potřeb zdrojů pro současné úkoly nedávné studie provedené nezávislým poradcem s cílem zjistit potřebu zdrojů pro podobné, avšak dodatečné úkoly, s úpravou zabraňující nadhodnocení. Citované počty plných pracovních úvazků (dále jen „FTE“) pro stávající úkoly představují zaokrouhlené odhady požadovaných zaměstnanců v roce 2023, avšak s plošným snížením o 20 %, aby se zohlednilo, že metodika použitá konzultantem zpravidla vede k nadhodnocení, jak je vysvětleno ve stanovisku Komise C(2021) 7024 ze dne 5. října 2021 k návrhu programového dokumentu Agentury Evropské unie pro spolupráci energetických regulačních orgánů na období 2022–2024 a k dostatečnosti finančních a lidských zdrojů, které má agentura ACER k dispozici. Tento legislativní finanční výkaz proto používá konzervativnější odhad požadovaných zaměstnanců než konzultant.

Přestože objemy zemního plynu dodávaného zákazníkům v EU budou postupně klesat, nepovede tato skutečnost v dohledné budoucnosti ke snížení pracovní zátěže při plnění stávajících úkolů agentury ACER: Například provádění kodexů sítě zemního plynu pokračuje bez ohledu na objemy přepravované danou sítí. Složitost se ještě zvýší vzhledem k rostoucí úloze přimíchávání plynů z obnovitelných zdrojů a nízkouhlíkových plynů. Kromě toho bude prostřednictvím sítě a trhu s vodíkem do seznamu úkolů agentury ACER přidána regulace nového odvětví.

Specifický cíl č. 1: Vytvořit regulační rámec pro tržní rozvoj vodíkového odvětví a vodíkových sítí

— Pokud jde o elektřinu a zemní plyn, rozvoj tržního odvětví vodíku vyžaduje podrobnější pravidla ve formě kodexů sítě nebo pokynů. Návrh obsahuje devět zmocnění k přijetí nových kodexů sítě nebo pokynů týkajících se vodíku ve formě nařízení Komise.

V současné době existuje šest kodexů sítě nebo pokynů přijatých jako nařízení Komise podle nařízení (ES) č. 715/2009 o zemním plynu nebo jako přílohy tohoto nařízení. Konzultant odhadl, že agentura ACER potřebuje pro jejich provádění 7 FTE. Zkušenosti získané při vypracovávání a provádění kodexů sítě a pokynů pro zemní plyn lze využít při vypracovávání podobných kodexů sítě a pokynů pro vodík (např. přidělování kapacity, interoperabilita).

Odhaduje se proto, že pro vypracování a následné provádění nových kodexů sítě a pokynů týkajících se vodíku je zapotřebí 5 FTE. Vzhledem k postupnému rozvoji odvětví vodíku by dodatečné FTE měly být zaváděny postupně: 1 FTE ročně od roku 2023.

— Agentura ACER rovněž přijímá rozhodnutí o rozložení nákladů na novou přeshraniční vodíkovou infrastrukturu a na řešení, která odstraňují omezení z důvodu rozdílné kvality vodíku nebo jiných plynů. Konzultant odhadl, že pro rozhodnutí agentury ACER o přeshraničním přidělování nákladů podle nařízení č. 347/2013 o TEN-E v případě, že se regulační orgány členských států nedohodnou, jsou zapotřebí přibližně 3 FTE na šest měsíců a pro případy odvolání proti rozhodnutí jsou zapotřebí další lidské zdroje. Za předpokladu přijetí rozhodnutí jednou za dva roky by to vyžadovalo další 1 FTE v době, kdy má být tato rozhodovací pravomoc vzhledem k rostoucímu významu vodíku a jiných plynů než zemního spuštěna (tj. 2026).

— Ke zprávě agentury ACER o sledování trhu je (kromě velkoobchodního prodeje elektřiny, velkoobchodního prodeje zemního plynu a maloobchodníků/spotřebitelů) třeba přidat 4. objem týkající se vodíku, čímž se rozšíří oblast působnosti činností agentury ACER v oblasti sledování trhu. V současné době pracuje na těchto třech stávajících objemech 7 až 8 FTE. Vzhledem k tomu, že vodík bude pro agenturu ACER novou oblastí, pro kterou je třeba v jejím rámci vyčlenit pracovní sílu, odhaduje se, že od vstupu návrhů v platnost bude zapotřebí dodatečný 1 FTE, přičemž další 1 FTE bude dle očekávání nezbytné, jakmile se vodíkové odvětví začne rozvíjet na celoevropský trh (tj. kolem roku 2027).

— Vzhledem k rostoucímu významu vodíku a jiných plynů než fosilního plynu je třeba rozšířit oblast působnosti nařízení REMIT. To bude vyžadovat celkem 5 dodatečných FTE, 2 FTE od roku 2024 a další 3 FTE, jakmile se začne rozvíjet trh s vodíkem, tedy od roku 2027. Těchto 5 FTE bude způsobilých pro financování z poplatků.

Specifický cíl č. 2: Zlepšit podmínky pro přeshraniční obchod se zemním plynem vzhledem k rostoucí úloze plynů z obnovitelných zdrojů a nízkouhlíkových plynů a větším právům spotřebitelů

— Plánuje se nové nařízení Komise o kybernetické bezpečnosti, které bude rovnocenné nařízení pro odvětví elektřiny. V souladu s tím, že agentura ACER potřebuje v průměru 1 FTE na jeden kodex sítě nebo pokyn, je od vstupu návrhu v platnost zapotřebí další 1 FTE pro kybernetickou bezpečnost.

— Aby se zabránilo křížovému subvencování, zavede se nové ustanovení, které vyžaduje, aby provozovatelé sítí měli oddělené regulované báze aktiv pro sítě zemního plynu, vodíku a/nebo elektřiny. Agentura ACER bude pověřena vydáváním doporučení provozovatelům sítí a regulačním orgánům členských států ohledně stanovení hodnoty aktiv a výpočtu poplatků pro uživatele sítě a jejich aktualizací každé dva roky. Úkolem agentury ACER bude rovněž každé čtyři roky zveřejňovat studii porovnávající účinnost nákladů provozovatelů přepravních soustav v EU. Pokud jde o stávající zprávu o osvědčených postupech v oblasti přenosových a distribučních tarifů podle čl. 18 odst. 9 nařízení (EU) 2019/943 o elektřině, odhadl konzultant potřebu lidských zdrojů na 0,4 FTE ročně, což je o něco více než u stávající zprávy o přetížení v propojovacích bodech plynárenských sítí. Návrh snižuje četnost podávání posledně uvedené zprávy: již ne každý rok, ale v zásadě každé dva roky. V důsledku toho by k pokrytí obou nových úkolů v oblasti podávání zpráv mělo od roku 2024 postačovat dalších 0,5 FTE.

— Tento návrh, který odráží ustanovení přepracovaného znění směrnice (EU) 2019/944 o elektřině, posílí ustanovení i pro spotřebitele plynu. Těmto ustanovením by měla odpovídat schopnost agentury ACER sledovat práva spotřebitelů a maloobchodní trhy, a proto by měl být tým agentury ACER, který pracuje na její výroční zprávě o sledování trhu, posílen o 0,5 FTE od okamžiku, kdy budou muset být uvedená ustanovení provedena členskými státy (tj. do roku 2024).

Specifický cíl č. 3: Zajistit, aby celoevropské subjekty provozovatelů sítí dodržovaly právní předpisy EU

— Návrh zlepšuje dohled nad sítí ENTSO-G (analogicky k ustanovením týkajícím se sítě ENTSO-E), rozšiřuje oblast působnosti subjektu EU DSO na provozovatele distribučních soustav zemního plynu a vytváří novou Evropskou síť provozovatelů vodíkových sítí.

Zřízení Evropské sítě provozovatelů vodíkových sítí a rozšíření oblasti působnosti subjektu EU DSO vytváří pro agenturu ACER nejvyšší pracovní zátěž v prvním roce po vstupu návrhu v platnost, po němž následují úkoly pravidelného sledování a možná, i když vzácná, opatření k zajištění dodržování předpisů. Měl by postačovat 1 FTE, který bude po prvním roce rovněž pracovat na hlavním monitorovacím úkolu v rámci nové Evropské sítě provozovatelů vodíkových sítí: posouzení nového plánu rozvoje sítě pro celou Unii.

Tyto dodatečné FTE, jak je popsáno výše, nezahrnují režijní náklady. Použití poměru režijních nákladů ve výši přibližně 25 % (méně než v současnosti) znamená, že je zapotřebí dalších 5 FTE. Předchozí stanoviska Komise k programovým dokumentům agentury ACER zpochybnila, že plán pracovních míst agentury ACER neobsahuje ustanovení týkající se zaměstnanců, kteří vykonávají administrativní nebo sekretářskou práci; agentura ACER pro tuto práci ve skutečnosti zaměstnává zaměstnance agentury práce. Tyto režijní FTE by proto měly být pokryty zaměstnanci AST/SC, aby se tato situace napravila, aniž by to znamenalo další zátěž pro rozpočet EU, neboť by tito zaměstnanci nahradily zaměstnance agentury práce.

Z celkového počtu 21 FTE by bylo až 7 způsobilých k financování z poplatků (2 dočasní zaměstnanci AD, 3 smluvní zaměstnanci funkční skupiny IV a 2 dočasní zaměstnanci AST/SC jako sekretariát pro vedoucí obou oddělení REMIT).

Zatímco většina dodatečné pracovní zátěže pro orgány EU připadne na agenturu ACER, odvětví vodíku, které se postupně rozvine v celoevropský trh, spolu s větší složitostí sítě a trhu se zemním plynem v důsledku rostoucích dodávek jiných plynů než fosilního plynu rovněž zvýší pracovní zátěž GŘ ENER. Konzervativním odhadem je, že k zajištění řádného provádění posílených ustanovení na ochranu spotřebitele je zapotřebí další 1 FTE. Pokud jde o velkoobchod, v současné době pracuje na trzích s plynem 8 FTE (včetně plánování sítě a kvality plynu). Přidání pravidel týkajících se vodíku a rostoucí složitost odvětví zemního plynu vyžadují vynásobení pracovní síly koeficientem 1,5, a tudíž 4 dodatečné FTE, s tím, že se jejich zavádění rozloží na nadcházející roky v souladu s rozvojem odvětví vodíku a rostoucím tržním podílem jiných plynů než fosilního plynu.

1.5.2.Přidaná hodnota ze zapojení Unie (může být důsledkem různých faktorů, např. přínosů z koordinace, právní jistoty, vyšší účinnosti nebo doplňkovosti). Pro účely tohoto bodu se „přidanou hodnotou ze zapojení Unie“ rozumí hodnota plynoucí ze zásahu Unie, jež doplňuje hodnotu, která by jinak vznikla činností samotných členských států.

V současné době neexistují na úrovni EU žádná pravidla upravující vodíkové sítě nebo trhy. S ohledem na současné úsilí na úrovni EU a na vnitrostátní úrovni o podporu využívání vodíku z obnovitelných zdrojů jako náhrady za fosilní paliva by členské státy byly motivovány přijímat pravidla pro infrastrukturu pro přepravu vodíku na vnitrostátní úrovni. To vytváří riziko roztříštěného regulačního prostředí v celé EU, což by mohlo bránit integraci vnitrostátních vodíkových sítí a trhů, a tím bránit přeshraničnímu obchodu s vodíkem nebo odrazovat od něj.

Harmonizace pravidel pro vodíkovou infrastrukturu v pozdější fázi (tj. po zavedení vnitrostátních právních předpisů) by vedla ke zvýšené administrativní zátěži pro členské státy a vyšším regulačním nákladům, jakož i nejistotě pro společnosti, zejména pokud jde o dlouhodobé investice do infrastruktury pro výrobu a dopravu vodíku.

Vytvoření regulačního rámce na úrovni EU pro vodíkové sítě a trhy by podpořilo integraci a propojení vnitrostátních trhů s vodíkem a vodíkových sítí. Pravidla na úrovni EU týkající se plánování, financování a provozu těchto vodíkových sítí by zajistila dlouhodobou předvídatelnost pro potenciální investory do tohoto typu dlouhodobé infrastruktury, zejména pro přeshraniční propojení (která by jinak mohla podléhat rozdílným a potenciálně odlišným vnitrostátním právním předpisům).

Pokud jde o biometan, bez iniciativy na úrovni EU je pravděpodobné, že do roku 2030 bude stále existovat regulační nesourodost ohledně přístupu na velkoobchodní trhy, povinností připojení a koordinačních opatření mezi provozovateli přepravních soustav a provozovateli distribučních soustav. Stejně tak bez určité harmonizace na úrovni EU budou výrobci plynu z obnovitelných zdrojů a nízkouhlíkových plynů v celé EU čelit velmi rozdílným nákladům na připojení a vtláčení, což povede k nerovným podmínkám.

Bez dalších právních předpisů na úrovni EU by členské státy nadále uplatňovaly různé normy kvality plynu a pravidla pro úrovně přimíchávání vodíku, v důsledku čehož by hrozila omezení přeshraničního toku a segmentace trhu. Normy kvality plynu by byly i nadále stanovovány především kvalitativními parametry zemního plynu, což by omezilo integraci plynů z obnovitelných zdrojů do sítě.

Všechny tyto aspekty by pravděpodobně snížily přeshraniční obchod s plyny z obnovitelných zdrojů, který by mohl být kompenzován vyšším dovozem fosilního plynu. Přestože by nebylo nutné upravovat terminály LNG v případě, že by byl k dispozici konkurenceschopný biometan nebo syntetický metan ze zdrojů mimo EU, by využívání terminálů LNG a dovoz mohly zůstat omezeny na fosilní plyn.

1.5.3.Závěry vyvozené z podobných zkušeností v minulosti

Zkušenosti s předchozími legislativními návrhy ukázaly, že personální potřeby agentury ACER lze snadno podcenit. To platí zejména v případě, že právní předpisy obsahují ustanovení o zmocnění k přijetí podrobnějších technických pravidel, jako jsou kodexy sítě a pokyny podle nařízení (EU) 2019/943 o elektřině. Aby se neopakovala zkušenost s třetím balíčkem opatření pro vnitřní trh z roku 2009, kdy podcenění personálních potřeb vedlo ke strukturálnímu nedostatku zaměstnanců (což bylo komplexně vyřešeno až rozpočtem EU na rok 2022), jsou potřeby tohoto návrhu v oblasti personálního obsazení odhadovány na několik let do budoucna a zohledňují pravděpodobný budoucí vývoj, jako je možnost využít zmocnění.

1.5.4.Slučitelnost s víceletým finančním rámcem a možné synergie s dalšími vhodnými nástroji

Tato iniciativa je zahrnuta do pracovního programu Komise na rok 2021 (COM(2020) 690 final) jako součást Zelené dohody pro Evropu a balíčku „Fit For 55“ a přispěje k cílům snížení emisí skleníkových plynů do roku 2030 alespoň o 55 % ve srovnání s rokem 1990, jak je stanoveno v nařízení o evropském právním rámci pro klima, a k cíli EU dosáhnout do roku 2050 klimatické neutrality.

1.5.5.Posouzení různých dostupných možností financování, včetně prostoru pro přerozdělení prostředků

Plné pracovní úvazky jsou potřebné pro nové úkoly, zatímco stávající úkoly se v dohledné budoucnosti nesníží: souběžně s pokračujícím využíváním soustavy zemního plynu se bude rozvíjet vodíkové odvětví, které bude ještě složitější v důsledku rostoucího využívání jiných zdrojů metanu, než jakým je fosilní plyn. Přesun pracovníků by tudíž nevyřešil potřebu dodatečných lidských zdrojů.

V rozsahu, v jakém je to z právního hlediska možné, budou dodatečné FTE financovány ze stávajícího systému poplatků za úkoly agentury ACER v rámci nařízení REMIT.

1.6.Doba trvání a finanční dopad návrhu/podnětu

◻ Časově omezená doba trvání

–◻ s platností od [DD.MM.]RRRR do [DD.MM.]RRRR,

–◻ finanční dopad od RRRR do RRRR

X Časově neomezená doba trvání

–Provádění s obdobím rozběhu od RRRR do RRRR,

–poté plné fungování.

1.7.Předpokládaný způsob řízení 46

X Přímé řízení Komisí

–◻ prostřednictvím výkonných agentur.

◻ Sdílené řízení s členskými státy

X Nepřímé řízení, při kterém jsou úkoly souvisejícími s plněním rozpočtu pověřeny:

◻ mezinárodní organizace a jejich agentury (upřesněte),

◻EIB a Evropský investiční fond.

X subjekty uvedené v článcích 70 a 71 finančního nařízení,

◻ veřejnoprávní subjekty,

◻ soukromoprávní subjekty pověřené výkonem veřejné služby v rozsahu, v jakém jim byly poskytnuty dostatečné finanční záruky,

◻ soukromoprávní subjekty členského státu pověřené uskutečňováním partnerství veřejného a soukromého sektoru a poskytující dostatečné finanční záruky,

◻ osoby pověřené prováděním specifických akcí v rámci společné zahraniční a bezpečnostní politiky podle hlavy V Smlouvy o EU a určené v příslušném základním právním aktu.

Poznámky

2.SPRÁVNÍ OPATŘENÍ

2.1.Pravidla pro sledování a podávání zpráv

Upřesněte četnost a podmínky.

Podle svého finančního nařízení musí agentura ACER v rámci svého programového dokumentu předložit roční pracovní program obsahující podrobnosti o finančních i lidských zdrojích pro každou vykonávanou činnost.

Agentura ACER podává GŘ ENER každý měsíc zprávy o plnění rozpočtu, včetně závazků a plateb podle rozpočtových hlav, a o míře neobsazených míst podle typu zaměstnanců.

Kromě toho je GŘ ENER přímo zastoupeno ve správních orgánech agentury ACER. GŘ ENER bude prostřednictvím svých zástupců ve správní radě informováno o využití rozpočtu a plánu pracovních míst na každém jejím zasedání konaném v průběhu roku.

V souladu s finančními pravidly se na agenturu ACER vztahují rovněž každoroční požadavky na podávání zpráv o činnostech a využívání zdrojů prostřednictvím správní rady a její výroční zprávy o činnosti.

Úkoly přímo prováděné GŘ ENER budou sledovat roční cyklus plánování a monitorování, jak jej provádí Komise a výkonné agentury, včetně podávání zpráv o výsledcích prostřednictvím výroční zprávy o činnosti GŘ ENER.

2.2.Systémy řízení a kontroly

2.2.1.Odůvodnění navrhovaných způsobů řízení, mechanismů provádění financování, způsobů plateb a kontrolní strategie

I když si agentura ACER bude muset osvojit nové odborné znalosti, je nákladově nejefektivnější přidělit nové úkoly podle tohoto návrhu stávající agentuře, která již na podobných úkolech pracuje.

GŘ ENER zavedlo kontrolní strategii pro řízení svých vztahů s agenturou ACER, která je součástí rámce vnitřní kontroly Komise z roku 2017. Agentura ACER v prosinci 2018 zrevidovala a přijala svůj vlastní rámec vnitřní kontroly.

2.2.2.Informace o zjištěných rizicích a systémech vnitřní kontroly zřízených k jejich zmírnění

Hlavním rizikem jsou nesprávné odhady, pokud jde o pracovní zátěž vytvořenou tímto návrhem, vzhledem k tomu, že jeho cílem je usnadnit regulační rámec ex ante, nikoli ex post, tedy až po zavedení vnitrostátních přístupů a vstupu nových aktérů a nových paliv (vodíku a dalších „alternativních plynů“) do odvětví energetiky. Toto riziko je třeba přijmout, neboť, jak ukázaly zkušenosti, není-li potřeba dodatečných zdrojů zahrnuta do původního návrhu, je velmi obtížné tuto situaci napravit později.

Skutečnost, že návrh zahrnuje několik nových úkolů, toto riziko zmírňuje, neboť zatímco pracovní zátěž některých budoucích úkolů může být podceněna, jiných nadhodnocenay, což poskytuje prostor pro možné budoucí přesuny.

2.2.3.Odhad a odůvodnění nákladové efektivnosti kontrol (poměr „náklady na kontroly ÷ hodnota souvisejících spravovaných finančních prostředků“) a posouzení očekávané míry rizika výskytu chyb (při platbě a při uzávěrce)

Neočekává se, že by přidělení dodatečných úkolů ke stávajícímu mandátu agentury ACER vedlo ke vzniku zvláštních dodatečných kontrol v agentuře ACER, a proto poměr nákladů na kontrolu k hodnotě spravovaných finančních prostředků zůstane nezměněn.

Stejně tak úkoly přidělené GŘ ENER nepovedou k dodatečným kontrolám nebo ke změně poměru nákladů na kontrolu.

2.3.Opatření k zamezení podvodů a nesrovnalostí

Upřesněte stávající či předpokládaná preventivní a ochranná opatření, např. opatření uvedená ve strategii pro boj proti podvodům.

Agentura ACER uplatňuje zásady boje proti podvodům decentralizovaných agentur EU v souladu s přístupem Komise.

V březnu 2019 přijala agentura ACER novou strategii proti podvodům, kterou se zrušuje rozhodnutí správní rady agentury ACER č. 13/2014. Nová strategie, která se vztahuje na tříleté období, je založena na těchto prvcích: každoroční posouzení rizik, předcházení střetům zájmů a jejich řešení, vnitřní pravidla pro whistleblowing, politika a postup pro řízení citlivých funkcí, jakož i opatření týkající se etiky a integrity.

GŘ ENER rovněž v roce 2020 přijalo revidovanou strategii boje proti podvodům. Tato strategie je založena na strategii Komise pro boj proti podvodům a na zvláštním interním posouzení rizik s cílem určit oblasti, které jsou nejvíce ohroženy podvody, již zavedené kontroly a opatření nezbytná ke zlepšení schopnosti GŘ ENER předcházet podvodům, odhalovat je a napravovat.

Jak nařízení o agentuře ACER, tak smluvní ustanovení vztahující se na zadávání veřejných zakázek zajišťují, aby audity a kontroly na místě mohly provádět útvary Komise, včetně úřadu OLAF, a to za použití standardních ustanovení doporučených úřadem OLAF.

3.ODHADOVANÝ FINANČNÍ DOPAD NÁVRHU/PODNĚTU

3.1.Okruhy víceletého finančního rámce a dotčené výdajové rozpočtové položky

·Stávající rozpočtové položky

V pořadí okruhů víceletého finančního rámce a rozpočtových položek.

Okruh víceletého finančního rámce

Rozpočtová položka

Druh výdaje

Příspěvek

Číslo

RP/NRP 47

zemí ESVO 48

kandidátských zemí 49

třetích zemí

ve smyslu čl. 21 odst. 2 písm. b) finančního nařízení

02 10 06 a 02 03 02

RP/

ANO/NE

·Nové rozpočtové položky, jejichž vytvoření se požaduje

V pořadí okruhů víceletého finančního rámce a rozpočtových položek.

Okruh víceletého finančního rámce

Rozpočtová položka

Druh
výdaje

Příspěvek

Číslo

RP/NRP

zemí ESVO

kandidátských zemí

třetích zemí

ve smyslu čl. 21 odst. 2 písm. b) finančního nařízení

[XX.YY.YY.YY]

ANO/NE

3.2.Odhadovaný dopad na výdaje

3.2.1.Odhadovaný souhrnný dopad na výdaje

v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

Okruh víceletého finančního rámce

Evropské strategické investice – Agentura pro spolupráci energetických regulačních orgánů (ACER)

ACER

Rok
2023

Rok
2024

Rok
2025

Rok
2026

Rok
2027

CELKEM

Hlava 1:

Závazky

(1)

0,690

0,994

1,380

1,614

1,918

6,596

Platby

(2)

0,690

0,994

1,380

1,614

1,918

6,596

Hlava 2:

Závazky

(1a)

Platby

(2a)

Hlava 3:

Závazky

(3a)

Platby

(3b)

Prostředky na
Agenturu pro spolupráci energetických regulačních orgánů CELKEM

Závazky

=1+1a+3a

0,690

0,994

1,380

1,614

1,918

6,596

Platby

=2+2a

+3b

0,690

0,994

1,380

1,614

1,918

6,596

Okruh víceletého finančního rámce

Správní výdaje

v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

		Rok 2023	Rok 2024	Rok 2025	Rok 2026	Rok 2027	CELKEM
GŘ: ENER
• Lidské zdroje		0,152	0,304	0,304	0,456	0,760	1,976
• Ostatní správní výdaje
GŘ ENER CELKEM	Prostředky

Prostředky z OKRUHU 7
víceletého finančního rámce

CELKEM

(Závazky celkem = platby celkem)

0,152

0,304

0,304

0,456

0,760

1,976

v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

		Rok 2023	Rok 2024	Rok 2025	Rok 2026	Rok 2027	CELKEM
Prostředky z OKRUHŮ 1 až 7 víceletého finančního rámce CELKEM	Závazky	0,842	1,298	1,684	2,070	2,678	8,572
	Platby	0,842	1,298	1,684	2,070	2,678	8,572

3.2.2.Odhadovaný dopad na prostředky agentury ACER

–X Návrh/podnět nevyžaduje využití operačních prostředků.

–◻ Návrh/podnět vyžaduje využití operačních prostředků, jak je vysvětleno dále:

Prostředky na závazky v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

Uveďte cíle a výstupy

⇩

Rok
N

Rok
N+1

Rok
N+2

Rok
N+3

Vložit počet let podle trvání finančního dopadu (viz bod 1.6)

CELKEM

VÝSTUPY

Druh 50

Průměrné náklady

Počet

Náklady

Počet

Náklady

Počet

Náklady

Počet

Náklady

Počet

Náklady

Počet

Náklady

Počet

Náklady

Celkový počet

Náklady celkem

SPECIFICKÝ CÍL č. 1 51 …

– Výstup

Mezisoučet za specifický cíl č. 1

SPECIFICKÝ CÍL č. 2 …

– Výstup

Mezisoučet za specifický cíl č. 2

CELKEM

3.2.3.Odhadovaný dopad na lidské zdroje agentury ACER

3.2.3.1.Shrnutí

–◻ Návrh/podnět nevyžaduje využití prostředků správní povahy.

–X Návrh/podnět vyžaduje využití prostředků správní povahy, jak je vysvětleno dále:

v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

Rok
2023

Rok
2024

Rok
2025

Rok
2026

Rok
2027

CELKEM

Dočasní zaměstnanci (třídy AD)

0,456

0,760

0,912

1,064

1,216

4,408

Dočasní zaměstnanci (třídy AST)

Dočasní zaměstnanci (třídy AST/SC)

0,152

0,152

0,304

0,304

0,456

1,368

Smluvní zaměstnanci

0,082

0,082

0,164

0,246

0,246

0,820

Vyslaní národní odborníci

CELKEM

0,690

0,994

1,380

1,614

1,918

6,596

Požadavky na zaměstnance (FTE):

Rok
2023

Rok
2024

Rok
2025

Rok
2026

Rok
2027

CELKEM

Dočasní zaměstnanci (třídy AD)

3

6

7

8

10

10

Dočasní zaměstnanci (třídy AST)

Dočasní zaměstnanci (třídy AST/SC)

1

2

3

4

5

5

Smluvní zaměstnanci (FS IV)

1

2

3

3

6

6

Vyslaní národní odborníci

CELKEM

5

10

13

15

21

21

Z toho jsou financovány z příspěvku EU 52 :

Rok
2023

Rok
2024

Rok
2025

Rok
2026

Rok
2027

CELKEM

Dočasní zaměstnanci (třídy AD)

3

5

6

7

8

8

Dočasní zaměstnanci (třídy AST)

Dočasní zaměstnanci (třídy AST/SC)

1

1

2

2

3

3

Smluvní zaměstnanci (FS IV)

1

1

2

3

3

3

Vyslaní národní odborníci

CELKEM

5

7

10

12

14

14

Plánovaným datem náboru pro plné pracovní úvazky je 1. leden příslušného roku.

3.2.3.2.Odhadované potřeby v oblasti lidských zdrojů mateřského GŘ

–◻ Návrh/podnět nevyžaduje využití lidských zdrojů.

–X Návrh/podnět vyžaduje využití lidských zdrojů, jak je vysvětleno dále:

Odhad vyjádřete v celých číslech (nebo zaokrouhlete nejvýše na jedno desetinné místo)

		Rok 2023	Rok 2024	Rok 2025	Rok 2026	Rok 2027
·Pracovní místa podle plánu pracovních míst (místa úředníků a dočasných zaměstnanců)
20 01 02 01 a 20 01 02 02 (v ústředí a v zastoupeních Komise)		1	2	2	3	5
20 01 02 03 (při delegacích)
01 01 01 01 (v nepřímém výzkumu)
10 01 05 01 (v přímém výzkumu)

• Externí zaměstnanci (v přepočtu na plné pracovní úvazky: FTE) 53
20 02 01 (SZ, VNO, ZAP z celkového rámce)
20 02 03 (SZ, MZ, VNO, ZAP a MOD při delegacích)
Rozpočtová(é) položka(y) (upřesněte) 54	– v ústředí 55
	– při delegacích
01 01 01 02 (SZ, VNO, ZAP v nepřímém výzkumu)
10 01 05 02 (SZ, VNO, ZAP v přímém výzkumu)
Jiné rozpočtové položky (upřesněte)
CELKEM		1	2	2	3	5

Jedná se o nové úkoly, na něž v současné době nejsou v rámci GŘ ENER přiděleni zaměstnanci. Potřeby v oblasti lidských zdrojů mohou být pokryty ze zdrojů, které byly vnitřně přeobsazeny v rámci GŘ, a případně doplněny z dodatečného přídělu, který lze řídicímu GŘ poskytnout v rámci ročního přidělování a s ohledem na rozpočtová omezení.

3.2.4.Slučitelnost se stávajícím víceletým finančním rámcem

–◻ Návrh/podnět je v souladu se stávajícím víceletým finančním rámcem.

–X Návrh/podnět si vyžádá úpravu příslušného okruhu víceletého finančního rámce (VFR).

Upřesněte, jaká úprava se požaduje, příslušné rozpočtové položky a odpovídající částky.

–Iniciativy „Fit for 55“ nebyly zohledněny při výpočtu okruhů víceletého finančního rámce. Tato konkrétní iniciativa, která je nová, bude vyžadovat přeprogramování jak u položky příspěvku pro agenturu ACER, tak u položky, která bude podporovat další práci v rámci GŘ ENER. Vzhledem k tomu, že rozpočtový dopad dodatečných lidských zdrojů pro agenturu ACER nelze pokrýt z poplatků nebo ze stávajícího příspěvku EU, budou tyto prostředky pokryty přerozdělením z jiných rozpočtových položek spravovaných GŘ ENER, pokud jde o dodatečné FTE nefinancované z poplatků, zejména z rozpočtové položky 02 03 02 programu Nástroje pro propojení Evropy „Energetika“, aniž by se však vytvořil precedens pro využívání finančních prostředků Nástroje pro propojení Evropy.

–◻ Návrh/podnět vyžaduje použití nástroje pružnosti nebo revizi VFR 56 .

Upřesněte, co se požaduje, příslušné okruhy a rozpočtové položky a odpovídající částky.

3.2.5.Příspěvky třetích stran

–Návrh/podnět nepočítá se spolufinancováním od třetích stran.

–Návrh/podnět počítá se spolufinancováním podle následujícího odhadu:

v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

	Rok N	Rok N+1	Rok N+2	Rok N+3	Vložit počet let podle trvání finančního dopadu (viz bod 1.6)	Celkem
Upřesněte spolufinancující subjekt
Spolufinancované prostředky CELKEM

3.3.Odhadovaný dopad na příjmy

–X Návrh/podnět nemá žádný finanční dopad na příjmy.

–◻ Návrh/podnět má tento finanční dopad:

–◻ na vlastní zdroje

–◻ na jiné příjmy

– ◻ uveďte, zda je příjem účelově vázán na výdajové položky

v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

Příjmová rozpočtová položka:	Prostředky dostupné v běžném rozpočtovém roce	Dopad návrhu/podnětu 57
		Rok N	Rok N+1	Rok N+2	Rok N+3	Vložit počet let podle trvání finančního dopadu (viz bod 1.6)
Článek ………….

U účelově vázaných různých příjmů upřesněte dotčené výdajové rozpočtové položky.

Upřesněte způsob výpočtu dopadu na příjmy.

PŘÍLOHA
LEGISLATIVNÍHO FINANČNÍHO VÝKAZU

Název návrhu/podnětu:

Směrnice o zemním plynu

1. POTŘEBNÉ LIDSKÉ ZDROJE A NÁKLADY NA TYTO ZDROJE

2. VÝŠE OSTATNÍCH SPRÁVNÍCH VÝDAJŮ

3. CELKOVÉ SPRÁVNÍ NÁKLADY

4. METODY VÝPOČTU POUŽITÉ k ODHADU NÁKLADŮ

4.1. Lidské zdroje

4.2. Ostatní správní výdaje

Tato příloha musí být připojena k legislativnímu finančnímu výkazu při zahájení konzultací mezi jednotlivými útvary.

Tabulky s údaji slouží jako zdroj pro tabulky obsažené v legislativním finančním výkazu. Jsou určeny pouze pro interní použití v Komisi.

1. Náklady na potřebné lidské zdroje

Návrh/podnět nevyžaduje využití lidských zdrojů

X Návrh/podnět vyžaduje využití lidských zdrojů, jak je vysvětleno dále:

v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

OKRUH 7 víceletého finančního rámce		2023		2024		2025		2026		2027		2028		2029		2030
		Plné pracovní úvazky	Prostředky	Plné pracovní úvazky	Prostředky	Plné pracovní úvazky	Prostředky	Plné pracovní úvazky	Prostředky	Plné pracovní úvazky	Prostředky	Plné pracovní úvazky	Prostředky	Plné pracovní úvazky	Prostředky	Plné pracovní úvazky	Prostředky
• Pracovní místa podle plánu pracovních míst (místa úředníků a dočasných zaměstnanců)
20 01 02 01 – Ústředí a zastoupení	AD	1	0,152	2	0,304	2	0,304	3	0,456	5	0,760
	AST
20 01 02 03 – Delegace Unie	AD
	AST
• Externí zaměstnanci 58
20 02 01 a 20 02 02 – Externí pracovníci – Ústředí a zastoupení	AC
	KONEC
	INT
20 02 03 – Externí pracovníci – Delegace Unie	AC
	AL
	KONEC
	INT
	JPD
Jiné rozpočtové položky související s HR (upřesněte)
Mezisoučet HR – OKRUH 7		1	0,152	2	0,304	2	0,304	3	0,456	5	0,760

Mimo OKRUH 7

víceletého finančního rámce

2023

2024

2025

2026

2027

2028

2029

2030

Plné pracovní úvazky

Prostředky

Plné pracovní úvazky

Prostředky

Plné pracovní úvazky

Prostředky

Plné pracovní úvazky

Prostředky

Plné pracovní úvazky

Prostředky

Plné pracovní úvazky

Prostředky

Plné pracovní úvazky

Prostředky

Plné pracovní úvazky

Prostředky

• Pracovní místa podle plánu pracovních míst (místa úředníků a dočasných zaměstnanců)

01 01 01 01 Nepřímý výzkum 59

01 01 01 11 Přímý výzkum

Ostatní (upřesněte)

AST

• Externí zaměstnanci 60

Externí zaměstnanci financovaní z operačních prostředků (bývalé položky „BA“).

– v ústředí

KONEC

INT

– při delegacích Unie

KONEC

INT

JPD

01 01 01 02 Nepřímý výzkum

01 01 01 12 Přímý výzkum

Ostatní (upřesněte) 61

KONEC

INT

Jiné rozpočtové položky související s HR (upřesněte)

Mezisoučet HR – mimo OKRUH 7

Celkem HR (všechny okruhy VFR)

0,152

0,304

0,456

0,760

2. Výše ostatních správních výdajů

XNávrh/podnět nevyžaduje využití prostředků správní povahy

◻ Návrh/podnět vyžaduje využití operačních prostředků, jak je vysvětleno dále:

v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

OKRUH 7 víceletého finančního rámce	Rok N 62	Rok N+1	Rok N+2	Rok N+3	Rok N+4	Rok N+5	Rok N+7	Celkem
V ústředí nebo na území EU:
20 02 06 01 – Náklady na služební cesty a reprezentaci
20 02 06 02 – Náklady na konference a zasedání
20 02 06 03 – Výbory 63
20 02 06 04 – Studie a konzultace
20 04 – Výdaje na informační technologie (podnikové) 64
Jiné rozpočtové položky nesouvisející s HR (podle potřeby upřesněte)
Při delegacích Unie:
20 02 07 01 – Náklady na služební cesty, konference a reprezentaci
20 02 07 02 – Další vzdělávání zaměstnanců
20 03 05 – Infrastruktura a logistika
Jiné rozpočtové položky nesouvisející s HR (podle potřeby upřesněte)
Mezisoučet jiné – OKRUH 7 víceletého finančního rámce

v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

Mimo OKRUH 7 víceletého finančního rámce	Rok N 65	Rok N+1	Rok N+2	Rok N+3	Rok N+4	Rok N+5	Rok N+7	Celkem
Výdaje na technickou a administrativní pomoc (mimo externí zaměstnance) z operačních prostředků (bývalé položky „BA“):
– v ústředí
– při delegacích Unie
Ostatní výdaje na řízení v oblasti výzkumu
Výdaje politiky v oblasti informačních technologií na operační programy 66
Výdaje podniků na informační technologie na operační programy 67
Jiné rozpočtové položky nesouvisející s HR (podle potřeby upřesněte)
Mezisoučet jiné – mimo OKRUH 7 víceletého finančního rámce
Ostatní správní výdaje celkem (všechny okruhy VFR)

3. Celkové správní náklady (všechny okruhy VFR)

v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

Shrnutí	2023	2024	2025		2026		2027	2028	2029	2030
Okruh 7 – Lidské zdroje	0,152	0,304	0,304		0,456		0,760
Okruh 7 – Ostatní správní výdaje
Mezisoučet za okruh 7	0,152	0,304	0,304		0,456		0,760
Mimo okruh 7 – Lidské zdroje
Mimo okruh 7 – Ostatní správní výdaje
Mezisoučet – ostatní okruhy
CELKEM za OKRUH 7 a mimo OKRUH 7	0,152	0,304		0,304		0,456	0,760

Jedná se o zcela nové úkoly. Požadované správní prostředky mohou být pokryty z rozpočtu, který by mohl být přerozdělen v rámci GŘ, a v případě potřeby doplněny z dodatečného přídělu, který lze řídicímu GŘ poskytnout v rámci ročního přidělování a s ohledem na rozpočtová omezení.

4. Metody výpočtu použité k odhadu nákladů

4.1 Lidské zdroje

Tato část objasňuje metodu výpočtu použitou k odhadu potřebných lidských zdrojů (předpokládané pracovní vytížení, včetně konkrétních pracovních míst (pracovní profily Sysper 2), kategorie zaměstnanců a příslušné průměrné náklady)

OKRUH 7 víceletého finančního rámce

POZN.: Průměrné náklady na každou kategorii zaměstnanců v ústředí jsou k dispozici na stránkách BudgWeb:

https://myintracomm.ec.europa.eu/budgweb/CS/pre/legalbasis/Pages/pre-040-020_preparation.aspx

• Úředníci a dočasní zaměstnanci

1 až 5 míst AD pro sledování provádění nařízení:

– Dohled nad ACER a koordinace s ní

– Tvorba regulačního rámce pro tržní rozvoj vodíkového odvětví a vodíkových sítí

– Vytvoření nezbytného právního rámce pro zlepšení podmínek pro přeshraniční obchod se zemním plynem vzhledem k rostoucí úloze plynů z obnovitelných zdrojů a nízkouhlíkových plynů a větším právům spotřebitelů

– Zajištění toho, aby celoevropské subjekty provozovatelů sítí dodržovaly právní předpisy EU

Průměrné náklady pocházejí z poznámky Ares(2020)7207955.

• Externí zaměstnanci

Mimo OKRUH 7 víceletého finančního rámce

• Pouze pracovní místa financovaná z rozpočtu na výzkum

• Externí zaměstnanci

4.2 Ostatní správní výdaje

Uveďte podrobnosti o metodě výpočtu použité pro jednotlivé rozpočtové položky,

a zejména příslušné předpoklady (např. počet zasedání za rok, průměrné náklady atd.).

OKRUH 7 víceletého finančního rámce

Mimo OKRUH 7 víceletého finančního rámce

(1) COM(2021) 660 final.

(2) Úř. věst. […], […], s. […].

(3) Úř. věst. […], […], s. […].

(4) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/73/ES ze dne 13. července 2009 o společných pravidlech pro vnitřní trh se zemním plynem a o zrušení směrnice 2003/55/ES (Úř. věst. L 211, 14.8.2009, s. 94).

(5) Viz část A přílohy III.

(6) Úř. věst. L 176, 15.7.2003, s. 57.

(7) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/943 ze dne 5. června 2019 o vnitřním trhu s elektřinou (Úř. věst. L 158, 14.6.2019, s. 54).

(8) Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/944 ze dne 5. června 2019 o společných pravidlech pro vnitřní trh s elektřinou a o změně směrnice 2012/27/ES (Úř. věst. L 158, 14.6.2019, s. 125).

(9) Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/2001 ze dne 11. prosince 2018 o podpoře využívání energie z obnovitelných zdrojů (Úř. věst. L 328, 21.12.2018, s. 82),

(10) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1999 ze dne 11. prosince 2018 o správě energetické unie a opatření v oblasti klimatu, kterým se mění nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 663/2009 a (ES) č. 715/2009, směrnice Evropského parlamentu a Rady 94/22/ES, 98/70/ES, 2009/31/ES, 2009/73/ES, 2010/31/EU, 2012/27/EU a 2013/30/EU, směrnice Rady 2009/119/ES a (EU) 2015/652 a zrušuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 525/2013 (Úř. věst. L 328, 21.12.2018, s. 1).

(11) Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/944 ze dne 5. června 2019 o společných pravidlech pro vnitřní trh s elektřinou a o změně směrnice 2012/27/ES (Úř. věst. L 158, 14.6.2019, s. 125).

(12) Doporučení Komise ze dne 14. října 2020 týkající se energetické chudoby, C(2020) 9600 final.

(13) Úř. věst. C 175 E, 10.7.2008, s. 206.

(14) Úř. věst. L 24, 29.1.2004, s. 1.

(15) Úř. věst. L 198, 20.7.2006, s. 18.

(16) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 ze dne 16. února 2011, kterým se stanoví pravidla a obecné zásady způsobu, jakým členské státy kontrolují Komisi při výkonu prováděcích pravomocí (Úř. věst. L 55, 28.2.2011, s. 13).

(17) Viz strana 1 v tomto čísle Úředního věstníku.

(18) Doporučení Komise ze dne 28. září 2021 k zásadám „energetická účinnost v první řadě“: od principů k praxi. Pokyny k uplatňování zásady při rozhodování v odvětví energetiky i mimo něj, COM (2021) 7014 final.

(19) Úř. věst. L 25, 29.1.2009, s. 18.

(20) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) Č. 715/2009 ze dne 13. července 2009 o podmínkách přístupu k plynárenským přepravním soustavám a o zrušení nařízení (ES) č. 1775/2005 (Úř. věst. L 211, 14.8.2009, s. 36).

(21) Viz strana 36 v tomto čísle Úředního věstníku.

(22) Úř. věst. L 184, 17.7.1999, s. 23.

(23) Úř. věst. C 321, 31.12.2003, s. 1.

(24) Úř. věst. L 119, 4.5.2016, s. 1.

(25) Úř. věst. L 123, 12.5.2016, s. 1.

(26) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/240 ze dne 10. února 2021, kterým se zřizuje Nástroj pro technickou podporu (Úř. věst. L 57, 18.2.2021, s. 1).

(27) Název směrnice 83/349/EHS byl upraven s ohledem na přečíslování článků Smlouvy o založení Evropského společenství v souladu s článkem 12 Amsterodamské smlouvy; původní odkaz byl na čl. 54 odst. 3 písm. g).

(28) Úř. věst. L 193, 18.7.1983, s. 1.

(29) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/34/EU ze dne 26. června 2013 o ročních účetních závěrkách, konsolidovaných účetních závěrkách a souvisejících zprávách některých forem podniků, o změně směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/43/ES a o zrušení směrnic Rady 78/660/EHS a 83/349/EHS (Úř. věst. L 182, 29.6.2013, s. 19).

(30) Úř. věst. L 145, 30.4.2004, s. 1 ⌦ 173, 12.6.2014, s. 349 ⌫.

(31) Úř. věst. L 204, 21.7.1998, s. 1.

(32) Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/1535 ze dne 9. září 2015 o postupu při poskytování informací v oblasti technických předpisů a předpisů pro služby informační společnosti (Úř. věst. L 241, 17.9.2015, s.1).

(33) Úř. věst. L 204, 21.7.1998, s. 37.

(34) Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/2366 ze dne 25. listopadu 2015 o platebních službách na vnitřním trhu, kterou se mění směrnice 2002/65/ES, 2009/110/ES a 2013/36/ES a nařízení (EU) č. 1093/2010 a zrušuje směrnice 2007/64/ES (Úř. věst. L 337, 23.12.2015).

(35) Úř. věst. L 127, 29.4.2004, s. 92.

(36) Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/944 ze dne 5. června 2019 o společných pravidlech pro vnitřní trh s elektřinou a o změně směrnice 2012/27/EU (Úř. věst. L 158, 14.6.2019, s. 125).

(37) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/72/ES ze dne 13. července 2009 o společných pravidlech pro vnitřní trh s elektřinou (Úř. věst. L 211, 14.8.2009, s. 55);

(38) Viz strana 55 v tomto čísle Úředního věstníku.

(39) První směrnice Rady 68/151/EHS ze dne 9. března 1968 o koordinaci ochranných opatření, která jsou na ochranu zájmů společníků a třetích osob vyžadována v členských státech od společností ve smyslu čl. 58 druhého pododstavce Smlouvy, za účelem dosažení rovnocennosti těchto opatření (Úř. věst. L 65, 14.3.1968, s. 8).

(40) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/34/EU ze dne 26. června 2013 o ročních účetních závěrkách, konsolidovaných účetních závěrkách a souvisejících zprávách některých forem podniků, o změně směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/43/ES a o zrušení směrnic Rady 78/660/EHS a 83/349/EHS (Úř. věst. L 182, 29.6.2013, s. 19).

(41) Název směrnice 78/660/EHS byl upraven, aby se zohlednilo přečíslování článků Smlouvy o založení Evropského společenství v souladu s článkem 12 Amsterodamské smlouvy; původní odkaz byl k čl. 54 odst. 3 písm. g).

(42) Úř. věst. L 222, 14.8.1978, s. 11.

(43) Rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/684 ze dne 5. dubna 2017, kterým se zavádí mechanismus výměny informací o mezivládních dohodách a nezávazných nástrojích mezi členskými státy a třetími zeměmi v oblasti energetiky a kterým se zrušuje rozhodnutí č. 994/2012/EU (Úř. věst. L 99, 12.4.2017, s. 1).

(44) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1999 ze dne 11. prosince 2018 o správě energetické unie a opatření v oblasti klimatu, kterým se mění nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 663/2009 a (ES) č. 715/2009, směrnice Evropského parlamentu a Rady 94/22/ES, 98/70/ES, 2009/31/ES, 2009/73/ES, 2010/31/EU, 2012/27/EU a 2013/30/EU, směrnice Rady 2009/119/ES a (EU) 2015/652 a zrušuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 525/2013 (Úř. věst. L 328, 21.12.2018, s. 1).

(45) Uvedené v čl. 58 odst. 2 písm. a) nebo b) finančního nařízení.

(46) Vysvětlení způsobů řízení spolu s odkazem na finanční nařízení jsou k dispozici na stránkách BudgWeb: https://myintracomm.ec.europa.eu/budgweb/EN/man/budgmanag/Pages/budgmanag.aspx .

(47) RP = rozlišené prostředky / NRP = nerozlišené prostředky.

(48) ESVO: Evropské sdružení volného obchodu.

(49) Kandidátské země a případně potenciální kandidáti ze západního Balkánu.

(50) Výstupy se rozumí produkty a služby, které mají být dodány (např. počet financovaných studentských výměn, počet vybudovaných kilometrů silnic atd.).

(51) Popsaný v bodě 1.4.2. „Specifické cíle…“.

(52) V souladu s čl. 3 odst. 1 rozhodnutí Komise (EU) 2020/2152 agentura ACER každý rok určí ty náklady, včetně nákladů na zaměstnance, které jsou způsobilé pro financování z poplatků, a výsledek představí ve svém návrhu programového dokumentu. V souladu s článkem 20 nařízení (EU) 2019/942 vydává Komise stanovisko k návrhu programového dokumentu ACER, včetně návrhů agentury, pokud jde o to, které náklady jsou považovány za způsobilé pro financování z poplatků, a o možnosti, aby se tím snížila zátěž pro rozpočet EU.

(53) SZ = smluvní zaměstnanec; MZ = místní zaměstnanec; VNO = vyslaný národní odborník; ZAP = zaměstnanec agentury práce; MOD = mladý odborník při delegaci.

(54) Dílčí strop na externí zaměstnance financované z operačních prostředků (bývalé položky „BA“).

(55) Zejména pro fondy politiky soudržnosti EU, Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova (EZFRV) a Evropský námořní, rybářský a akvakulturní fond (EMFAF).

(56) Viz články 12 a 13 nařízení Rady (EU, Euratom) 2093/2020 ze dne 17. prosince 2020, kterým se stanoví víceletý finanční rámec na období let 2021–2027.

(57) Pokud jde o tradiční vlastní zdroje (cla, dávky z cukru), je třeba uvést čisté částky, tj. hrubé částky po odečtení 20 % nákladů na výběr.

(58) SZ = smluvní zaměstnanec; MZ = místní zaměstnanec; VNO = vyslaný národní odborník; INT = zaměstnanec agentury práce; MOD = mladý odborník při delegaci.

(59) Vyberte příslušnou rozpočtovou položku nebo v případě potřeby upřesněte jinou; v případě většího počtu rozpočtových položek by měli být zaměstnanci rozlišeni podle jednotlivých dotčených rozpočtových položek.

(60) SZ = smluvní zaměstnanec; MZ = místní zaměstnanec; VNO = vyslaný národní odborník; INT = zaměstnanec agentury práce; MOD = mladý odborník při delegaci.

(61) Vyberte příslušnou rozpočtovou položku nebo v případě potřeby upřesněte jinou; v případě většího počtu rozpočtových položek by měli být zaměstnanci rozlišeni podle jednotlivých dotčených rozpočtových položek.

(62) Rokem N se rozumí rok, kdy se návrh/podnět začíná provádět. Výraz „N“ nahraďte předpokládaným prvním rokem provádění (například 2021). Totéž platí pro následující roky.

(63) Upřesněte druh výboru a skupinu, do níž náleží.

(64) Vyžaduje se stanovisko GŘ DIGIT – investičního týmu IT (viz Pokyny pro financování IT, C(2020) 6126 final ze dne 10. září 2020, s. 7)

(65) Rokem N se rozumí rok, kdy se návrh/podnět začíná provádět. Výraz „N“ nahraďte předpokládaným prvním rokem provádění (například 2021). Totéž platí pro následující roky.

(66) Vyžaduje se stanovisko GŘ DIGIT – investičního týmu IT (viz Pokyny pro financování IT, C(2020) 6126 final ze dne 10. září 2020, s. 7)

(67) Tato položka zahrnuje místní správní systémy a příspěvky na spolufinancování podnikových IT systémů (viz Pokyny pro financování IT, C(2020) 6126 final ze dne 10. září 2020)

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/73/ES (Úř. věst. L 211, 14.8.2009, s. 94)
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1999 (Úř. věst. L 328, 21.12.2018, s. 1)	Pouze článek 51
Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/692 (Úř. věst. L 117, 27.12.2019, s. 1)

Směrnice	Lhůta pro provedení	Den použitelnosti

Směrnice 2009/73/ES	3. března 2011	3. března 2011, vyjma pokud jde o článek 11 3. března 2013, pokud jde o článek 11
Směrnice (EU) 2019/692	24. února 2020

ACER			Rok 2023	Rok 2024	Rok 2025	Rok 2026	Rok 2027	CELKEM
Hlava 1:	Závazky	(1)	0,690	0,994	1,380	1,614	1,918	6,596
	Platby	(2)	0,690	0,994	1,380	1,614	1,918	6,596
Hlava 2:	Závazky	(1a)
	Platby	(2a)
Hlava 3:	Závazky	(3a)
	Platby	(3b)
Prostředky na Agenturu pro spolupráci energetických regulačních orgánů CELKEM	Závazky	=1+1a+3a	0,690	0,994	1,380	1,614	1,918	6,596
	Platby	=2+2a +3b	0,690	0,994	1,380	1,614	1,918	6,596

Dočasní zaměstnanci (třídy AD)	0,456	0,760	0,912	1,064	1,216	4,408
Dočasní zaměstnanci (třídy AST)
Dočasní zaměstnanci (třídy AST/SC)	0,152	0,152	0,304	0,304	0,456	1,368
Smluvní zaměstnanci	0,082	0,082	0,164	0,246	0,246	0,820
Vyslaní národní odborníci

Směrnice 2003/55/ES	Tato směrnice
Článek 1	Článek 1
Článek 2	Článek 2
Článek 3	Článek 3
Článek 4	Článek 4
Článek 5	Článek 5
—	Článek 6
—	Článek 7
Článek 6	Článek 8
Článek 9	Článek 9
Článek 7	Článek 10
—	Článek 11
Článek 7	Článek 12
Článek 8	Článek 13
—	Článek 14
—	Článek 15
Článek 10	Článek 16
—	Článek 17
—	Článek 18
—	Článek 19
—	Článek 20
—	Článek 21
—	Článek 22
—	Článek 23
Článek 11	Článek 24
Článek 12	Článek 25
Článek 13	Článek 26
Článek 14	Článek 27
Článek 15	Článek 29
Článek 16	Článek 30
Článek 17	Článek 31
Článek 18	Článek 32
Článek 19	Článek 33
Článek 20	Článek 34
Článek 21	Článek 35
Článek 22	Článek 36
Článek 23	Článek 37
Článek 24	Článek 38
Čl. 25 odst. 1 první a druhá věta	Článek 39
—	Článek 40
Článek 25 (zbývající ustanovení)	Článek 41
—	Článek 42
—	Článek 43
—	Článek 44
—	Článek 45
Článek 26	Článek 46
—	Článek 47
Článek 27	Článek 48
Článek 28	Článek 49
Článek 29	Článek 50
Článek 30	Článek 51
Článek 31	Článek 52
Článek 32	Článek 53
Článek 33	Článek 54
Článek 34	Článek 55
Článek 35	Článek 56
Příloha A	Příloha I

Směrnice 2009/73/ES	Tato směrnice
Čl. 1 odst. 1	Čl. 1 odst. 1
Čl. 1 odst. 2	—
—	Čl. 1 odst. 2, 3 a 4
Článek 2, návětí	Článek 2, návětí
—	Čl. 2 body 1 až 13
Čl. 2 bod 1	Čl. 2 bod 14
Čl. 2 bod 2	Čl. 2 bod 15
Čl. 2 bod 3	Čl. 2 bod 16
Čl. 2 bod 4	Čl. 2 bod 17
Čl. 2 bod 5	Čl. 2 bod 18
Čl. 2 bod 6	Čl. 2 bod 19
—	Čl. 2 body 20 až 22
Čl. 2 bod 7	Čl. 2 bod 23
Čl. 2 bod 8	Čl. 2 bod 24
Čl. 2 bod 9	Čl. 2 bod 252
Čl. 2 bod 10	Čl. 2 bod 26
Čl. 2 bod 11	Čl. 2 bod 27
Čl. 2 bod 12	Čl. 2 bod 28
Čl. 2 bod 13	Čl. 2 bod 29
Čl. 2 bod 14	Čl. 2 bod 30
Čl. 2 bod 15	Čl. 2 bod 31
Čl. 2 bod 16	Čl. 2 bod 32
Čl. 2 bod 17	Čl. 2 bod 33
—	Čl. 2 bod 34
Čl. 2 bod 18	Čl. 2 bod 35
Čl. 2 bod 19	Čl. 2 bod 36
Čl. 2 bod 20	Čl. 2 bod 37
Čl. 2 bod 21	Čl. 2 bod 38
Čl. 2 bod 22	Čl. 2 bod 39
Čl. 2 bod 23	Čl. 2 bod 40
Čl. 2 bod 24	Čl. 2 bod 41
Čl. 2 bod 25	Čl. 2 bod 42
Čl. 2 bod 26	Čl. 2 bod 43
Čl. 2 bod 27	Čl. 2 bod 44
Čl. 2 bod 28	Čl. 2 bod 45
—	Čl. 2 body 46 až 47
Čl. 2 bod 32	Čl. 2 bod 48
Čl. 2 bod 34	Čl. 2 bod 49
Čl. 2 bod 35	Čl. 2 bod 50
Čl. 2 bod 36	Čl. 2 bod 51
—	Čl. 2 body 52 až 71
Článek 37	Článek 3
—	Článek 4
Článek 3	Čl. 5 odst. 1 a 2
—	Čl. 5 odst. 3 a 4
Čl. 5 odst. 11	Čl. 5 odst. 5
Článek 7	Článek 6
Čl. 4 odst. 1	Čl. 7 odst. 1
—	Čl. 7 odst. 2
Čl. 4 odst. 2	Čl. 7 odst. 3
—	Čl. 7 odst. 4
—	Čl. 7 odst. 5 až 9
Čl. 4 odst. 3	Čl. 7 odst. 10
Čl. 4 odst. 4	Čl. 7 odst. 11
—	Článek 8
Článek 8	Článek 9
—	Článek 10
—	Článek 11
—	Článek 12
—	Článek 13
—	Článek 14
—	Článek 15
—	Článek 16
—	Článek 17
—	Článek 18
—	Článek 19
—	Článek 20
—	Článek 21
—	Článek 22
—	Článek 23
—	Článek 24
—	Článek 25
—	Článek 26
Článek 32	Článek 27
—	Čl. 27 odst. 3
Článek 34	Článek 28
Článek 33	Článek 29
Článek 38	Článek 30
—	Článek 31
—	Článek 32
—	Článek 33
Článek 35	Článek 34
—	Čl. 34 odst. 3
Čl. 13 odst. 1 až 2	Čl. 35 odst. 1 až 2
—	Čl. 35 odst. 3 až 4
Čl. 13 odst. 3	Čl. 35 odst. 5
—	Čl. 35 odst. 7 až 9
Čl. 13 odst. 5	Čl. 35 odst. 10
Článek 16	Článek 36
—	Článek 37
Článek 23	Článek 38
Článek 24	Článek 39
Čl. 25 odst. 1	Čl. 40 odst. 1
—	Čl. 40 odst. 2
Čl. 25 odst. 2	Čl. 40 odst. 3
Čl. 25 odst. 3	Čl. 40 odst. 4
Čl. 25 odst. 4	Čl. 40 odst. 5
Čl. 25 odst. 5	Čl. 40 odst. 6
—	Čl. 40 odst. 7 až 9
—	Článek 41
Článek 26	Článek 42
Článek 27	Článek 43
Čl. 28 odst. 1 až 4	Čl. 44 odst. 1 až 4
—	Čl. 44 odst. 5
Článek 29	Článek 45
—	Článek 46
—	Článek 47
—	Článek 48
—	Článek 49
—	Článek 50
Článek 22	Článek 51
—	Článek 52
—	Článek 53
Článek 9	Článek 54
Článek 14	Článek 55
Článek 15	Článek 56
Článek 17	Článek 57
Čl. 18 odst. 1 až 10	Čl. 58 odst. 1 až 10
—	Čl. 58 odst. 11
Článek 19	Článek 59
Článek 20	Článek 60
Článek 21	Článek 61
—	Článek 62
—	Článek 63
—	Článek 64
Článek 10	Článek 65
Článek 11	Článek 66
Článek 12	Článek 67
Článek 30	Článek 68
Článek 31	Článek 69
Článek 39	Čl. 70 odst. 1 až 5
—	Čl. 70 odst. 6
Článek 40	Článek 71
Článek 41	Článek 72
—	Čl. 72 odst. 5
Čl. 41 odst. 5 až 9	Čl. 72 odst. 6 až 10
Čl. 41 odst. 10 až 17	Čl. 73 odst. 1 až 8
Čl. 42 odst. 1 až 4	Čl. 74 odst. 1 až 4
—	Čl. 74 odst. 5
Čl. 42 odst. 6	Čl. 74 odst. 6
Článek 43	Článek 75
Článek 44	Článek 76
Článek 46	Článek 77
Článek 47	Článek 78
Článek 48a	Článek 79
—	Článek 80
Článek 49a	Článek 81
Článek 49b	Článek 82
—	Článek 83
—	Článek 84
—	Článek 85
—	Článek 86
Článek 54	Článek 87
Článek 53	Článek 88
Článek 55	Článek 89
Článek 56	Článek 90
Příloha I	Příloha I
—	Příloha II
—	Příloha III
Příloha II	Příloha IV