EVROPSKÁ KOMISE
V Bruselu dne 25.11.2021
COM(2021) 732 final
2021/0372(CNS)
Návrh
SMĚRNICE RADY,
kterou se stanoví pravidla pro výkon práva volit a být volen ve volbách do Evropského parlamentu občanů Unie, kteří mají bydliště v některém členském státě a nejsou jeho státními příslušníky (přepracované znění)
{COM(2021) 733 final} - {SEC(2021) 576 final} - {SWD(2021) 357 final} - {SWD(2021) 358 final}
DŮVODOVÁ ZPRÁVA
1.SOUVISLOSTI NÁVRHU
•Odůvodnění a cíle návrhu
Je nutné zajistit, aby mobilní občané EU mohli v souvislosti s příštími volbami do Evropského parlamentu plně uplatnit svá práva spojená s občanstvím EU.
Demokracie je jednou z hodnot, na nichž je Evropská unie založena. Každý občan má právo podílet se na demokratickém životě EU a rozhodnutí mají být přijímána co nejtransparentněji a co nejblíže občanům. Občané EU jsou přímo zastoupeni v Evropském parlamentu.
Občanství EU zahrnuje specifická demokratická práva. Občané EU, kteří uplatnili své právo žít, pracovat nebo studovat v členském státě, jehož nejsou státními příslušníky (dále jen „mobilní občané EU“), mají právo volit a kandidovat ve volbách do Evropského parlamentu v členském státě bydliště.
Směrnice Rady 93/109/ES stanoví pravidla pro výkon jejich volebních práv ve volbách do Evropského parlamentu v členském státě bydliště.
Ve zprávě o občanství EU za rok 2020 vyjádřila Komise záměr navrhnout aktualizaci směrnice Rady 93/109/ES o právu mobilních občanů EU volit a kandidovat ve volbách do Evropského parlamentu. Cílem je usnadnit poskytování informací občanům a zlepšit výměnu příslušných informací mezi členskými státy, mimo jiné s cílem zabránit vícenásobnému hlasování. V pracovním programu Komise na rok 2021 byla oznámena legislativní iniciativa ke zlepšení volebních práv mobilních občanů EU.
Navzdory stávajícím opatřením se mobilní občané EU při výkonu svých volebních práv ve volbách do Evropského parlamentu stále potýkají s obtížemi. Problémy působí např. obtíže při získávání správných informací o tom, jak volit a kandidovat, zatěžující registrační postupy a důsledky zrušení registrace pro volby v členském státě původu. Konkrétně nejednotný rozsah a lhůty pro výměnu a sběr údajů brání výměně informací mezi členskými státy o registrovaných voličích a kandidátech, jež má zabránit vícenásobnému hlasování ve volbách do Evropského parlamentu.
Tato iniciativa aktualizuje, vyjasňuje a posiluje stávající pravidla, aby bylo možné vyřešit obtíže, jimž čelí mobilní občané EU, a zajistit tak širokou a inkluzivní účast ve volbách do Evropského parlamentu v roce 2024, podpořit mobilní občany EU při výkonu jejich práv a ochránit integritu voleb.
Tento návrh vychází z dlouhodobých a pravidelných výměn s příslušnými orgány členských států prostřednictvím specializované skupiny Komise pro provádění směrnic, skupiny odborníků pro volební záležitosti a dvou dalších společných tematických zasedání víceoborové Evropské sítě pro volební spolupráci a skupiny odborníků pro volební záležitosti.
Jedná se o iniciativu v rámci Programu pro účelnost a účinnost právních předpisů (REFIT).
•Soulad s platnými předpisy v této oblasti politiky
Nový impuls pro evropskou demokracii je prioritou Komise, jak oznámila předsedkyně von der Leyenová v politických směrech Komise na období 2019–2024.
Akční plán pro evropskou demokracii, který Komise předložila dne 3. prosince 2020, oznámil záměr Komise posílit ochranu volebních procesů a navrhnout nový operační mechanismus EU pro posílení spolupráce mezi členskými státy a regulačními orgány. Všechna navrhovaná opatření jsou v souladu s cíli, na jejichž základě bylo přijato rozhodnutí Rady 2018/994 o revizi volebního práva EU.
Tato iniciativa rovněž úzce souvisí s návrhem na přepracování směrnice Rady 94/80/ES ze dne 19. prosince 1994 a s prací na ostatních iniciativách v rámci balíčku týkajícího se transparentnosti a demokracie, který je obsažen v pracovním programu Komise na rok 2021. Tato iniciativa bude rovněž doprovázena sdělením, v němž je jedním z cílů podpora volební účasti mobilních občanů EU.
•Soulad s ostatními politikami Unie
Návrh zajišťuje soulad s nařízením EU o jednotné digitální bráně, pokud jde o přístup ke kvalitním informacím o unijních a vnitrostátních pravidlech vztahujících se na občany, kteří vykonávají nebo hodlají vykonávat svá práva vyplývající z práva Unie v oblasti vnitřního trhu, a s iniciativou „Unie rovnosti: Strategie práv osob se zdravotním postižením na období 2021–2030“, jejímž cílem je zaručit politická práva osob se zdravotním postižením na rovnoprávném základě s ostatními. Návrh doplňuje rovněž další politiky EU související s demokracií a digitálním světem. Tím, že návrh usiluje o rovný přístup k elektronické nebo internetové podobě hlasování pro mobilní občany EU, usiluje o lepší ochranu jejich základních práv a zvyšuje celkovou demokratickou účast.
Iniciativa je v souladu s právními předpisy EU o ochraně údajů.
2.PRÁVNÍ ZÁKLAD, SUBSIDIARITA A PROPORCIONALITA
•Právní základ
Článek 20 SFEU zavádí občanství Unie. V čl. 20 odst. 2 písm. b) a čl. 22 odst. 2 SFEU a článku 39 Listiny základních práv EU se stanoví, že občané Unie mají právo volit a být voleni ve volbách do Evropského parlamentu v členském státě, v němž mají bydliště, za stejných podmínek jako státní příslušníci tohoto státu. Článek 22 SFEU stanoví, že výkon tohoto práva musí být v souladu s podrobnou úpravou přijatou Radou jednomyslně zvláštním legislativním postupem a po konzultaci s Evropským parlamentem.
Směrnice Rady 93/109/ES stanoví tuto podrobnou úpravu pro výkon volebních práv pro volby do Evropského parlamentu.
•Subsidiarita (v případě nevýlučné pravomoci)
Volební práva mobilních občanů EU zaručující účast ve volbách do Evropského parlamentu jsou stanovena ve Smlouvě o fungování Evropské unie jako součást jejich práv jakožto občanů Unie. Právní rámec pro výkon volebních práv mobilními občany EU zahrnuje interakci unijních a vnitrostátních pravidel. Unie provádí zásadu Smlouvy, kterou se zavádějí volební práva mobilních občanů EU, zejména prostřednictvím směrnice Rady 93/109/ES.
Vzhledem k tomu, že přeshraniční záležitosti jsou mimo dosah jednotlivých členských států, nemohou členské státy zjištěné problémy řešit samostatně. Společné standardy a postupy pro právo mobilních občanů EU volit a kandidovat ve volbách do Evropského parlamentu a pro výměnu informací o příslušných voličích a kandidátech, jež má zabránit vícenásobnému hlasování, lze řádně stanovit pouze na úrovni EU.
•Proporcionalita
Navrhovaná cílená opatření nepřekračují rámec toho, co je nezbytné pro dosažení dlouhodobého cíle rozvoje a posílení demokracie v EU. Tato opatření zlepšují a upřesňují rámec, jímž se řídí výkon volebních práv mobilních občanů EU přiznaných Smlouvami, a lépe řeší vícenásobné hlasování v souvislosti s volbami do Evropského parlamentu, jelikož posilují stávající systém výměny informací. Návrh je tedy v souladu se zásadou proporcionality.
•Volba nástroje
Směrnice Rady již obsahuje pevný soubor norem týkajících se standardů a postupů pro výkon volebních práv mobilními občany EU. Cílem tohoto návrhu je provést cílené změny uvedené směrnice Rady, aby bylo možné vyřešit určité zjištěné nedostatky a překážky, s nimiž se potýkají členské státy a občané. Vzhledem k nutnosti aktualizovat znění, zastaralé odkazy a ustanovení je vhodné tuto směrnici Rady přepracovat. Jelikož cílem tohoto návrhu je přepracovat směrnici Rady, je nejvhodnějším prostředkem tentýž typ právního nástroje.
3.VÝSLEDKY HODNOCENÍ EX POST, KONZULTACÍ SE ZÚČASTNĚNÝMI STRANAMI A POSOUZENÍ DOPADŮ
•Hodnocení ex post / kontroly účelnosti platných právních předpisů
S ohledem na nedávné zprávy vydané Komisí byla uplatněna výjimka ze zásady „nejprve hodnotit“. Z podkladů jasně vyplývá, že je třeba směrnici 93/109/ES aktualizovat, což se považuje za dostatečné pro fázi hodnocení. Kromě toho i externí studie vypracovaná na podporu posouzení dopadů obsahuje prvky hodnocení stávajícího právního rámce.
•Konzultace se zúčastněnými stranami
Při přípravě tohoto návrhu vedla Komise intenzivní dialog a konzultace s příslušnými zúčastněnými stranami.
Návrh vychází mimo jiné z otevřené veřejné konzultace s občany, nevládními organizacemi a místními a regionálními orgány, z příslušných studií, včetně studií sítě akademických pracovníků věnujících se právům spojeným s občanstvím EU, a ze zjištění externí studie připravené na podporu posouzení dopadů provedeného před předložením tohoto návrhu. Kromě toho návrh zohledňuje zpětnou vazbu získanou prostřednictvím specializovaných konzultací se zúčastněnými stranami, mimo jiné od mobilních občanů EU, Evropské sítě pro volební spolupráci a skupiny odborníků pro volební záležitosti. Využity byly rovněž závěry z příslušných projektů financovaných v rámci programů Práva, rovnost a občanství a Evropa pro občany a přímá zpětná vazba od občanů EU, kterou obdržela Komise a Evropský parlament.
•Sběr a využití výsledků odborných konzultací
Návrh vycházel z výsledků odborných konzultací. Tyto zdroje informací zahrnovaly odborné konzultace se skupinou odborníků Komise pro volební záležitosti a Evropskou sítí pro volební spolupráci.
Ve dnech 28. ledna 2021 a 10. června 2021 se konala dvě společná zasedání Evropské sítě pro volební spolupráci a skupiny odborníků pro volební záležitosti. Body projednávané na těchto dvou společných zasedáních již byly z velké části projednány na předchozích zasedáních a podrobně analyzovány ve zprávě Komise o volbách do Evropského parlamentu v roce 2019.
•Posouzení dopadů
Návrh je podpořen posouzením dopadů (SWD(2021) 357). Vzhledem k podobnostem mezi směrnicí Rady 93/109/ES a směrnicí Rady 94/80/ES, pokud jde o hlavní cílovou skupinu (mobilní občany EU) a udělená práva i o související požadavky na členské státy, byly možnosti pro jejich zlepšení a jejich fungování posouzeny v jednom dokumentu. Výbor pro kontrolu regulace vydal k posouzení dopadů kladné stanovisko (SEC(2021) 576).
Posouzení dopadů zkoumalo dvě alternativní možnosti politiky pro řešení zjištěných problémů. Možnosti politiky představují několik potenciálních zvažovaných opatření pro zlepšení výkonu volebních práv a na podporu spravedlivého volebního procesu tím, že se vyřeší problém vícenásobného hlasování. Těchto možností politiky je celá řada, konkrétně od „měkkých“ nelegislativních opatření na podporu zvyšování povědomí a posílené správní spolupráce až po stanovení společných standardů pro postupy registrace mobilních občanů EU a výměnu údajů, aby se zabránilo vícenásobnému hlasování. Možnost č. 1 obsahuje cílené legislativní změny a „měkká“ opatření. Cílem je konsolidovat a vyjasnit stávající ustanovení směrnice Rady.
Možnost č. 2 představuje rozsáhlý legislativní zásah. Druhá možnost politiky respektuje zásadu nediskriminace jakožto základ směrnice a zároveň je jejím cílem provést rozsáhlou reformu směrnice, například stanovením právních požadavků týkajících se lhůt pro registraci. Tyto možnosti byly přezkoumány z hlediska jejich účelnosti, účinnosti, soudržnosti s ostatními politikami EU a subsidiarity a proporcionality. Možnost č. 2 se považuje za nejúčinnější pro dosažení všech zamýšlených cílů. Z důvodu účinnosti, soudržnosti a subsidiarity a proporcionality je však upřednostňovanou možností možnost č. 1.
•Účelnost právních předpisů a zjednodušení
Návrh obnáší určité náklady pro správní orgány členských států a EU vyplývající z intenzivnější spolupráce, ale očekává se také, že díky harmonizovaným postupům usnadní efektivitu těchto orgánů. Některé členské státy navíc již zavedly systémy, které by plánované povinnosti pokryly, a proto nebudou muset čelit významným dodatečným nákladům.
Návrh zjednodušuje proces registrace pro hlasování a kandidaturu mobilních občanů EU ve volbách do Evropského parlamentu. Rovněž by se snížily jejich náklady ve srovnání se zachováním současného stavu, kdy by nedošlo k žádným změnám stávajících ustanovení.
Podle návrhu nebyly zjištěny žádné negativní hospodářské dopady vyplývající z větší integrace a demokratické účasti mobilních občanů EU v jejich hostitelském členském státě. Očekává se, že zjednodušení požadavků na registraci a lepší informovanost mobilních občanů EU o účasti ve volbách bude mít pouze nepřímé širší hospodářské dopady, jelikož se tím podpoří volný pohyb.
Návrh předpokládá, že mobilní občané EU budou mít rovný přístup k možnostem hlasování na dálku a k elektronickému hlasování za stejných podmínek jako státní příslušníci daného členského státu. Možnosti volit na dálku usnadňují účast mobilních občanů EU ve volbách.
Návrh podporuje optimalizaci technického nástroje pro výměnu údajů o registrovaných voličích mezi členskými státy. To by v první řadě zahrnovalo formalizovaný přístup k systému na podporu výměny údajů, který byl uveden do praxe prostřednictvím šifrovacího nástroje poskytnutého Komisí, a to zavedením výslovných odkazů na tento systém ve směrnici Rady 93/109/ES. Celý proces přenosu zprostředkovaný tímto šifrovacím nástrojem by byl dále posílen prostřednictvím zabezpečeného přenosu údajů mezi členskými státy, a to i v případě pochybností o jednotlivých případech. Tím návrh usnadňuje správní úkoly a postupy související s IKT pro správní orgány členských států jakožto hlavní zúčastněné strany.
Digitální aspekty návrhu jsou proto v souladu s „digitální kontrolou“.
•Základní práva
Článek 2 Smlouvy o Evropské unii (SEU) stanoví, že „Unie je založena na hodnotách úcty k lidské důstojnosti, svobody, demokracie, rovnosti, právního státu a dodržování lidských práv, včetně práv příslušníků menšin. Tyto hodnoty jsou společné členským státům ve společnosti vyznačující se pluralismem, nepřípustností diskriminace, tolerancí, spravedlností, solidaritou a rovností žen a mužů“.
V čl. 10 odst. 1 a 2 SEU se stanoví, že „fungování Unie je založeno na zastupitelské demokracii“ a že „občané jsou na úrovni Unie přímo zastoupeni v Evropském parlamentu“.
Článek 26 Listiny základních práv EU stanoví, že Unie uznává a respektuje právo osob se zdravotním postižením na opatření, jejichž cílem je zajistit jejich nezávislost, sociální a profesní začlenění a jejich účast na životě společnosti.
Tento návrh sleduje cíle těchto ustanovení, a je proto slučitelný se základními právy zaručenými Listinou základních práv EU a tato práva provádí.
Tento návrh posiluje volný pohyb občanů EU (článek 45 Listiny). Podporuje rovněž rovné zacházení a možnosti volit ve srovnání se státními příslušníky členského státu, v němž mají bydliště. Dále posiluje právo volit a být volen ve volbách do Evropského parlamentu (článek 39 Listiny) a právo na řádnou správu (článek 41).
4.ROZPOČTOVÉ DŮSLEDKY
Tímto návrhem nevzniká žádná finanční ani administrativní zátěž pro EU. Nemá proto žádný dopad na rozpočet EU.
5.OSTATNÍ PRVKY
•Plány provádění a způsoby monitorování, hodnocení a podávání zpráv
Členské státy musí do 31. května 2023 přijmout a zveřejnit opatření nezbytná pro dosažení souladu s touto směrnicí. Šest měsíců po každých volbách do Evropského parlamentu zašlou členské státy Komisi zprávu o uplatňování této směrnice. Do jednoho roku po každých volbách do Evropského parlamentu musí Komise zprávu o uplatňování této směrnice předložit Evropskému parlamentu a Radě. Komise může navrhnout jakékoli změny, které považuje za nezbytné. Do dvou let po volbách do Evropského parlamentu v roce 2029 provede Komise rovněž vlastní hodnocení výsledků směrnice, aby bylo možné konsolidovat informace získané ze zpráv členských států a ze zasedání Evropské sítě pro volební spolupráci.
•Informativní dokumenty
Soudní dvůr ve svém rozsudku ze dne 8. července 2019 a ve své další judikatuře objasnil, že při oznamování vnitrostátních prováděcích opatření Komisi musí členské státy poskytnout dostatečně jasné a přesné informace a u každého ustanovení směrnice určit vnitrostátní ustanovení zajišťující její provedení ve vnitrostátním právu.
•Podrobné vysvětlení konkrétních ustanovení návrhu
Vysvětlení je uvedeno pouze pro ta ustanovení směrnice Rady, která mají být tímto návrhem změněna.
1. S cílem usnadnit mobilním občanům EU přístup k informacím o volbách stanoví článek 12 přísnější standardy pro poskytování informací o volbách mobilním občanům EU. Návrh požaduje, aby členské státy jmenovaly orgány, které budou aktivně informovat mobilní občany EU pobývající na jejich území o podmínkách a podrobných pravidlech pro registraci jakožto voliče nebo kandidáta ve volbách do Evropského parlamentu, a to před jejich registrací a po ní, buď pro účely voleb, nebo pro účely stanovené ve směrnici 2004/38/ES. To by mohlo rovněž obnášet poskytování informací a používání komunikačních prostředků přizpůsobených konkrétním voličským skupinám, jako jsou mladí voliči.
Aby se zvýšilo povědomí mobilních občanů EU o postupech a praxi registrace a účasti ve volbách do Evropského parlamentu a jejich pochopení, stanoví tentýž článek povinnost orgánů jmenovaných členskými státy sdělovat mobilním občanům EU, kteří byli zaregistrováni jako voliči nebo kandidáti, konkrétní a individuálně uzpůsobené informace o:
a)
stavu jejich registrace;
b)
datu voleb a způsobu a místě konání voleb;
c)
příslušných pravidlech týkajících se práv a povinností voličů a kandidátů, včetně zákazů a případů neslučitelnosti a použitelných sankcí v případě porušení volebních pravidel;
d)
způsobech, jak získat další informace o organizaci voleb, včetně kandidátní listiny.
Podle nařízení (EU) 2018/1724 musí členské státy zajistit, aby uživatelé měli na svých vnitrostátních internetových stránkách snadný přístup k uživatelsky vstřícným, přesným, aktuálním a dostatečně komplexním informacím o účasti ve volbách do Evropského parlamentu. Členské státy používají různé komunikační prostředky a kanály. V zájmu zajištění soudržnosti proto tato iniciativa počítá s odpovídajícím rozšířením požadavků na kvalitu stanovených v nařízení (EU) 2018/1724 na přímé a individuální poskytování oficiálních informací o volbách mobilním občanům EU ze strany členských států.
Aby se zvýšila dostupnost a zlepšila míra informovanosti, budou muset členské státy používat úřední jazyk členského státu bydliště a úřední jazyk EU, kterému obecně rozumí co největší počet občanů EU pobývajících na území daného státu. Členské státy budou moci rovněž využívat portál Vaše Evropa. Spolu s kontaktními informacemi zavedenými pomocí změn údajů, které musí mobilní občané EU předložit, aby se mohli zaregistrovat jako voliči a kandidáti, se umožní členským státům používat elektronické kanály pro přímé sdělování informací. Aby se zajistila inkluzivní volební účast, stanoví tato iniciativa rovněž požadavky na přístupnost pro informace poskytované osobám se zdravotním postižením a starším osobám, přičemž jako zdroj inspirace využívá obecné připomínky Výboru OSN pro práva osob se zdravotním postižením k článku 21 Úmluvy Organizace spojených národů o právech osob se zdravotním postižením.
2. Aby se omezily administrativní překážky, jimž čelí mobilní občané EU, zavádí návrh (články 9 a 10) standardizované vzory pro formální prohlášení, které jsou uvedeny v přílohách I a II a které musí mobilní občané EU předložit, aby se mohli zaregistrovat jako voliči a kandidáti. Aby se usnadnila identifikace mobilních občanů EU v souladu se zásadou přesnosti stanovenou v čl. 5 odst. 1 písm. d) obecného nařízení o ochraně osobních údajů, jsou stávající údaje doplněny osobním identifikačním číslem vydaným členským státem původu (v příslušných případech) nebo alternativně typem dokladu totožnosti nebo cestovního dokladu vydaného členským státem původu a jeho číslem série. Formuláře budou obsahovat i kontaktní údaje, aby členské státy mohly splnit svou povinnost informovat. Vzhledem k tomu, že přílohy směrnic budou zveřejněny v Úředním věstníku Evropské unie, budou k dispozici občanům i vnitrostátním orgánům ve všech úředních jazycích EU.
3. Cílem změn článku 13 je zjednodušit stávající systém výměny informací o volebních právech mobilních občanů EU. Opatření přijatá za tímto účelem zahrnují zřízení jedinečného souboru údajů uvedeného v příloze III, který bude kromě aktuálně vyměňovaných údajů zahrnovat osobní identifikační číslo vydané členským státem původu (v příslušných případech) nebo typ dokladu totožnosti nebo cestovního dokladu a datum registrace. Změny navíc výslovně odkazují na elektronické prostředky, které Komise členským státům nabízí na podporu zabezpečení výměny údajů. Tentýž článek omezuje možnost zapsat mobilní občany EU na seznamy voličů a na kandidátní listinu členského státu původu pouze pro volby do Evropského parlamentu, čímž se zabrání zrušení registrace pro jiné volby. Komisi bude v souladu s přezkumným postupem uvedeným v článku 19 svěřena pravomoc přijímat prováděcí akty za účelem vymezení odpovědnosti a povinností spojených s provozováním stanoveného zabezpečeného souboru nástrojů.
4. Článek 17 zavádí pravidelné monitorování a podávání zpráv o provádění členskými státy. Zprávy musí obsahovat příslušné statistické údaje o účasti mobilních občanů EU ve volbách do Evropského parlamentu, a to buď jako voličů, nebo jako kandidátů. Aby bylo možné lépe posoudit provádění opatření plánovaných v této směrnici, od členských států se očekává, že zlepší shromažďování údajů o počtu mobilních občanů EU registrovaných jako voliči a kandidáti (v příslušných případech) a o počtu mobilních občanů EU, kteří hlasovali. Článek 18 stanoví hodnocení uplatňování směrnice do dvou let po volbách do Evropského parlamentu v roce 2029.
5. Články 9, 10 a 13 svěřují Komisi pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci s cílem zajistit, aby vzory formálních prohlášení předložených mobilními občany EU při jejich registraci jako voličů nebo kandidátů a soubor údajů, které si členské státy vymění, i nadále obsahovaly relevantní informace. Článek 20 stanoví podmínky přenesení pravomoci v souladu s článkem 290 Smlouvy o fungování EU.
6. V souladu se zásadou nediskriminace ukládá článek 14 členským státům povinnost zajistit mobilním občanům EU přístup ke stejným prostředkům hlasování s předstihem, korespondenčního hlasování, elektronického hlasování a internetového hlasování, které jsou k dispozici jejich vlastním státním příslušníkům ve volbách do Evropského parlamentu.
7. Návrh vypouští výraz „úředního“ z čl. 9 odst. 4 v souladu s ustanoveními obecného nařízení o ochraně údajů týkajícími se omezení automatizovaného rozhodování. Kromě toho, aby se zajistil stejný přístup k informacím jako pro jejich státní příslušníky, jsou členské státy povinny informovat mobilní občany EU o jejich výmazu ze seznamu voličů, pokud existuje taková povinnost v případě jejich vlastních státních příslušníků.
8. Aby se zvýšilo povědomí o mobilních občanech EU a zlepšil se jejich přístup k volebním právům, vyžadují změny článku 11, aby členské státy jasně a včas informovaly mobilní občany EU o jejich registraci a o opravných prostředcích, bude-li jejich žádost zamítnuta. Rovněž vyjasňuje rozsah povinnosti členských států nahrazením spojení „jak byla vyřízena“ výrazem „jak bylo rozhodnuto o“. Nový odstavec článku 11 stanoví právo voličů a kandidátů v oblasti působnosti článku 3 směrnice opravit veškeré nesrovnalosti nebo chyby v údajích obsažených v seznamech voličů nebo kandidátních listinách za podobných podmínek, jaké platí pro státní příslušníky hostitelského členského státu.
9. Návrh rovněž zavádí úpravy zastaralého znění a odkazů (čl. 2 odst. 5 a 6, čl. 3 písm. a), čl. 4 odst. 1 a články 5, 8, 9, 10, 11 a 16) tím, že nahrazuje odkazy na Smlouvu o založení Evropského společenství odkazy na Smlouvu o fungování Evropské unie a používá genderově neutrální jazyk.
10. Mezi změny patří rovněž vypuštění článku 15, jelikož toto ustanovení odkazuje na volby do Evropského parlamentu v roce 1994.
11. Článek 21 stanoví provedení směrnice do 31. května 2023 v souladu s pokyny Benátské komise Rady Evropy.
🡻 93/109/ES (přizpůsobený)
2021/0372 (CNS)
Návrh
SMĚRNICE RADY,
kterou se stanoví pravidla pro výkon práva volit a být volen ve volbách do Evropského parlamentu občanů Unie, kteří mají bydliště v některém členském státě a nejsou jeho státními příslušníky (přepracované znění)
RADA EVROPSKÉ UNIE,
s ohledem na Smlouvu o ⌦ fungování ⌫ založení Evropského společenství ⌦ Evropské unie ⌫ , a zejména na čl. 8b ⌦ 22 ⌫ odst. 2 této smlouvy,
s ohledem na návrh Evropské komise,
po postoupení návrhu legislativního aktu vnitrostátním parlamentům,
s ohledem na stanovisko Evropského parlamentu,
v souladu se zvláštním legislativním postupem,
vzhledem k těmto důvodům:
⇩ nový
(1)Ve směrnici Rady 93/109/ES je třeba provést řadu změn. Z důvodu srozumitelnosti by uvedená směrnice měla být přepracována.
🡻 93/109/ES 1. bod odůvodnění (přizpůsobený)
vzhledem k tomu, že Smlouva o Evropské unii představuje novou etapu při vytváření stále užšího svazku mezi národy Evropy; že jedním z jejích úkolů je vytvářet soudržným a solidárním způsobem vztahy mezi národy členských států; že základní cíle Unie zahrnují posílení ochrany práv a zájmů státních příslušníků jejích členských států zavedením občanství Unie;
🡻 93/109/ES 2. bod odůvodnění (přizpůsobený)
vzhledem k tomu, že hlava II Smlouvy o Evropské unii pozměňující Smlouvu o založení Evropského hospodářského společenství s ohledem na založení Evropského společenství zavádí občanství Unie pro všechny občany členských států a na základě toho jim přiznává soubor práv;
⇩ nový
(2)Ustanovení čl. 20 odst. 2 písm. b) a čl. 22 odst. 2 Smlouvy o fungování Evropské unie (dále jen „SFEU“) přiznává občanům Unie majícím bydliště v členském státě, jehož nejsou státními příslušníky, právo volit a být voleni ve volbách do Evropského parlamentu v členském státě bydliště za stejných podmínek jako státní příslušníci hostitelského členského státu. Toto právo, které je rovněž zakotveno v článku 39 Listiny základních práv Evropské unie (dále jen „Listina“), konkretizuje zásadu rovnosti a zákazu diskriminace na základě státní příslušnosti stanovenou v článku 21. Rovněž přímo vyplývá z práva na volný pohyb a pobyt zakotveného v čl. 20 odst. 2 písm. a) a článku 21 SFEU a článku 45 Listiny.
(3)Podrobná pravidla pro výkon práva volit a být volen ve volbách do Evropského parlamentu jsou stanovena ve směrnici Rady 93/109/ES.
(4)Ve své zprávě o občanství EU za rok 2020 Komise zdůraznila, že je třeba aktualizovat, vyjasnit a posílit pravidla pro výkon práva volit a být volen ve volbách do Evropského parlamentu, aby se zajistilo, že tato pravidla podpoří širokou a inkluzivní účast mobilních občanů EU. Rovněž s ohledem na zkušenosti získané při uplatňování směrnice Rady 93/109/ES na následné volby a na změny zavedené změnami Smluv by měla být některá ustanovení uvedené směrnice aktualizována.
🡻 93/109/ES 3. bod odůvodnění (přizpůsobený)
vzhledem k tomu, že právo občanů volit a být volen ve volbách do Evropského parlamentu v členském státě, v němž mají bydliště, stanovené v čl. 8b odst. 2 Smlouvy o založení Evropského společenství, představuje uplatňování zásady nediskriminace mezi státními příslušníky daného členského státu a státními příslušníky jiného členského státu a důsledek práva volného pohybu a pobytu uvedeného v článku 8a Smlouvy;
🡻 93/109/ES 4. bod odůvodnění (přizpůsobený)
(5)⌦ Ustanovením ⌫ vzhledem k tomu, že čl. 8b ⌦ 20 ⌫ odst. 2 Smlouvy o ES ⌦ SFEU ⌫ se týká pouze možnosti výkonu práva volit a být volen ve volbách do Evropského parlamentu, aniž je ⌦ není ⌫ dotčen čl. 138 odst. 3 Smlouvy o ES ⌦ 223 odst. 1 SFEU ⌫, který předpokládá stanovení jednotného postupu pro tyto volby ve všech členských státech ⌦ v souladu se zásadami společnými pro všechny členské státy. ⌫ ; že v podstatě usiluje o zrušení podmínky státní příslušnosti, kterou nyní uplatňuje většina členských států při výkonu těchto práv;
⇩ nový
(6)S cílem zajistit, aby občané Unie, kteří mají bydliště v členském státě, jehož nejsou státními příslušníky (dále jen „občané Unie, kteří nejsou státními příslušníky daného státu“), mohli vykonávat své právo volit a být voleni ve volbách do Evropského parlamentu za stejných podmínek jako státní příslušníci hostitelského členského státu, měly by se vyjasnit podmínky registrace a účasti v těchto volbách, aby se zajistilo rovné zacházení s občany Unie, kteří jsou státními příslušníky daného státu, jako s občany Unie, kteří jeho státními příslušníky nejsou. Konkrétně by se s občany Unie, kteří chtějí volit a kandidovat ve volbách do Evropského parlamentu v členském státě bydliště, mělo zacházet stejně, pokud jde o jakoukoli dobu pobytu, která musí být splněna jako podmínka pro výkon tohoto práva, jakož i doklady prokazující splnění této podmínky.
🡻 93/109/ES 5. bod odůvodnění (přizpůsobený)
vzhledem k tomu, že použití článku 8b odst. 2 Smlouvy o ES nepředpokládá harmonizaci volebních systémů členských států; že kromě toho v souladu se zásadou proporcionality uvedenou v čl. 3b odst. 3 Smlouvy nesmějí právní předpisy Společenství z této oblasti upravovat více, než je nezbytné k dosažení cíle uvedeného v čl. 8b odst. 2 Smlouvy o ES;
🡻 93/109/ES 6. bod odůvodnění (přizpůsobený)
vzhledem k tomu, že účelem čl. 8b odst. 2 Smlouvy o ES je zajistit, aby všichni občané Unie, ať jsou či nejsou státními příslušníky členského státu, v němž mají bydliště, mohli v tomto státě vykonávat své právo volit a být volen ve volbách do Evropského parlamentu za stejných podmínek; že je proto nezbytné, aby podmínky týkající se doby a prokazování bydlení platné pro osoby, které nejsou státními příslušníky tohoto členského státu, byly totožné s podmínkami, které případně platí pro státní příslušníky tohoto členského státu;
🡻 93/109/ES 7. bod odůvodnění (přizpůsobený)
⇨ nový
(7)vzhledem k tomu, že čl. 8b odst. 2 Smlouvy o ES stanoví právo občana volit a být volen ve volbách do Evropského parlamentu v členském státě, v němž má bydliště, aniž by jím bylo nahrazováno právo volit a být volen v členském státě, jehož je občan Unie státním příslušníkem; že Mmusí být respektována svoboda občanů Unie zvolit si členský stát, v němž se zúčastní voleb ⌦ do Evropského parlamentu ⌫, přičemž se musí dbát, aby tato svoboda nebyla zneužívána osobami, které volí ⇨ musí být přijata vhodná opatření pro zajištění toho, aby nikdo nemohl volit více než jednou ⇦ nebo jsou voleny ⌦ kandidovat ⌫ ve více než jednom státě.
⇩ nový
(8)V souladu s mezinárodními a evropskými normami, včetně požadavků Mezinárodního paktu o občanských a politických právech a práva Evropské úmluvy o lidských právech, by členské státy měly nejen uznávat a respektovat právo občanů Unie volit a být voleni, ale také jim zajistit snadný přístup k jejich volebním právům tím, že odstraní co největší počet překážek bránících účasti ve volbách.
(9)Aby se pro občany Unie usnadnil výkon jejich práva volit a být voleni v zemi, kde mají bydliště, měli by být tito občané zapsáni do seznamu voličů v dostatečném předstihu před datem konání voleb. Formality vztahující se na jejich registraci by měly být co nejjednodušší. Mělo by být dostačující, aby dotčení občané Unie předložili platný průkaz totožnosti a formální prohlášení, které obsahuje prvky dokládající jejich oprávnění účastnit se voleb. Po registraci by občané Unie, kteří nejsou státními příslušníky daného státu, měli zůstat zapsáni v seznamu voličů za stejných podmínek jako občané Unie, kteří státními příslušníky dotčeného členského státu jsou, dokud splňují podmínky pro výkon volebního práva. Občané Unie by navíc měli příslušným orgánům poskytnout kontaktní informace, které těmto orgánům umožní pravidelně je informovat.
(10)Členské státy sice mají pravomoc stanovit právo volit nebo být volen ve volbách do Evropského parlamentu, pokud jde o státní příslušníky, kteří mají bydliště mimo jejich území, ale skutečnost, že občané Unie, kteří nejsou státními příslušníky daného státu, byli zapsáni do seznamu voličů členského státu bydliště, by sama o sobě neměla být důvodem pro jejich vyřazení ze seznamu voličů jejich členského státu původu pro jiné typy voleb.
(11)Aby se zajistilo rovné zacházení s občany Unie, kteří nejsou státními příslušníky daného státu a chtějí vykonávat právo být voleni v členském státě bydliště, měli by být tito občané povinni předložit stejné doklady jako kandidáti, kteří jsou státními příslušníky dotčeného členského státu. Aby však bylo možné ověřit, že tito občané požívají práva stanoveného v čl. 20 odst. 2 písm. b) a čl. 22 odst. 2 SFEU, měly by mít členské státy možnost požadovat předložení formálního prohlášení, které obsahuje prvky nezbytné k prokázání jejich oprávnění kandidovat v daných volbách.
(12)Aby se usnadnila přesná identifikace voličů a kandidátů zapsaných jak v jejich členském státě původu, tak v členském státě bydliště, měl by seznam údajů, které mají být od občanů Unie vyžadovány při podání žádosti o zápis do seznamu voličů nebo o kandidaturu v členském státě bydliště, obsahovat osobní identifikační číslo nebo číslo série platného dokladu totožnosti nebo cestovního dokladu.
(13)Občané Unie, kteří byli zbaveni práva volit a být voleni na základě individuálního občanskoprávního nebo trestněprávního rozhodnutí příslušného orgánu, by měli být ve volbách do Evropského parlamentu z výkonu tohoto práva v členském státě bydliště vyloučeni. Při obdržení žádosti o registraci jakožto voliče mohou členské státy od dotčeného občana požadovat formální prohlášení potvrzující, že nebyl zbaven svého práva volit. Občané Unie, kteří kandidují v zemi, v níž mají bydliště, by měli mít povinnost předložit prohlášení potvrzující, že nebyli zbaveni práva být voleni ve volbách do Evropského parlamentu.
(14)Členský stát bydliště by měl mít možnost ověřit, zda občané Unie, kteří vyjádřili přání uplatnit své právo být voleni, nebyli tohoto práva ve své zemi původu zbaveni. Pokud členský stát obdrží od členského státu bydliště žádost v tomto smyslu, měl by poskytnout nezbytné potvrzení ve lhůtě umožňující účinně posoudit přípustnost této kandidatury. Vyměňované osobní údaje mohou být zpracovávány pouze pro tento účel. Vzhledem k zásadnímu významu volebních práv by neposkytnutí včasných informací členským státem původu o statusu občana Unie nemělo vést ke zbavení práva být volen v členském státě bydliště. V případě, že jsou příslušné informace poskytnuty později, by měl členský stát bydliště pomocí vhodných opatření a v souladu s postupy stanovenými jeho vnitrostátním právem zajistit, aby občané Unie zbavení ve svém členském státě původu práva být voleni, kteří byli zapsáni na kandidátní listinu nebo kteří již byli zvoleni, nemohli být zvoleni nebo nemohli vykonávat svůj mandát.
(15)Vzhledem k tomu, že řízení o přípustnosti kandidatury občana některého členského státu v jiném členském státě nutně vyžaduje ve srovnání se státními příslušníky daného jiného členského státu další administrativní kroky, měly by mít členské státy možnost stanovit pro občany Unie, kteří nejsou jejich státními příslušníky, pro předložení kandidatury lhůtu, která je odlišná od lhůty stanovené pro kandidáty, kteří jejich státními příslušníky jsou. Jakýkoli rozdíl v této lhůtě by měl být omezen na to, co je nezbytné a přiměřené, aby bylo možné včas zohlednit oznamování informací členským státem původu. Stanovení této zvláštní lhůty by nemělo mít vliv na lhůty pro splnění povinností jiných členských států týkajících se oznámení podle této směrnice.
(16)Aby se zabránilo vícenásobnému hlasování nebo případům, kdy by tatáž osoba kandidovala v týchž volbách více než jednou, měly by si členské státy vyměňovat informace získané z formálních prohlášení voličů Unie a občanů Unie oprávněných kandidovat. Jelikož členské státy při identifikaci občanů spoléhají na různé údaje, měl by být stanoven společný soubor údajů, aby bylo možné přesně identifikovat voliče Unie a občany Unie oprávněné kandidovat a zabránit jim volit nebo kandidovat více než jednou. Vyměňované osobní údaje by měly být omezeny na minimum nezbytné k dosažení těchto účelů.
(17)Výměna informací mezi členskými státy, jež má zabránit vícenásobnému hlasování nebo případům, kdy by tatáž osoba kandidovala v týchž volbách více než jednou, by neměla bránit jejich státním příslušníkům v tom, aby volili nebo kandidovali v jiných typech voleb. V zájmu usnadnění komunikace mezi vnitrostátními orgány by členské státy měly mít povinnost určit pro tuto výměnu informací jedno kontaktní místo. V minulosti vyvinula Komise zabezpečený nástroj, který mají členské státy v rámci své odpovědnosti k výměně potřebných údajů používat. Uvedený zabezpečený nástroj by měl být začleněn do této směrnice za účelem další podpory výměn mezi příslušnými orgány členských států. Členské státy budou při zpracovávání osobních údajů v tomto ohledu jednat jako samostatní správci.
(18)Komisi by měly být svěřeny prováděcí pravomoci, pokud jde o vymezení odpovědnosti a povinností spojených s provozováním uvedeného zabezpečeného nástroje v souladu s kapitolou IV nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679. Uvedené pravomoci by měly být vykonávány v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011.
(19)Přístup k informacím o volebních právech a postupech je klíčovým prvkem pro zajištění účinného výkonu práva zakotveného v čl. 20 odst. 2 písm. b) a čl. 22 odst. 2 SFEU.
(20)Nedostatek odpovídajících informací v souvislosti s volebními postupy ovlivňuje občany při výkonu jejich volebních práv v rámci jejich práv jakožto občanů Unie. Má rovněž vliv na schopnost příslušných orgánů vykonávat svá práva a plnit své povinnosti. Členské státy by měly mít povinnost určit orgány se zvláštní odpovědností za poskytování náležitých informací občanům Unie o jejich právech podle čl. 20 odst. 2 písm. b) a čl. 22 odst. 2 SFEU a za vnitrostátní pravidla a postupy týkající se účasti ve volbách do Evropského parlamentu a jejich organizace. Aby byla zajištěna účinnost komunikace, měly by být informace poskytovány jasným a srozumitelným způsobem.
(21)Aby se zlepšila přístupnost informací o volbách, měly by být tyto informace zpřístupněny alespoň v jednom dalším úředním jazyce Unie, než je jazyk nebo jazyky členského státu původu, kterému (kterým) obecně rozumí co největší počet občanů Unie pobývajících na jeho území. Členské státy mohou na určitých částech svého území nebo ve svých regionech používat různé úřední jazyky Unie v závislosti na jazyce, kterému rozumí největší skupina občanů Unie, kteří mají na tomto území nebo v tomto regionu bydliště.
🡻 93/109/ES 8. bod odůvodnění (přizpůsobený)
⇨ nový
(22)vzhledem k tomu, že kKaždá výjimka z obecných pravidel této směrnice musí být podle čl. 8b ⌦ 22 ⌫ odst. 2 Smlouvy o ES ⌦ SFEU ⌫ odůvodněna zvláštními obtížemi některého členského státu ⇨ a musí být v souladu s požadavky článku 52 Listiny, mimo jiné včetně požadavku, že veškerá omezení výkonu práva volit a být volen ve volbách do Evropského parlamentu musí být stanovena zákonem a podléhat zásadám proporcionality a nezbytnosti. ⇦ ; že ⌦ Kromě toho ⌫ každá výjimka musí být přezkoumána na základě její skutečné povahy; ⌦ , jak stanoví článek 47 Listiny ⌫ .
🡻 93/109/ES 9. bod odůvodnění (přizpůsobený)
(23)vzhledem k tomu, že tTyto zvláštní obtíže se mohou projevit zejména v členském státě, v němž poměr občanů Unie, kteří zde mají bydliště, aniž by byli jeho státními příslušníky, a kteří dosáhli věku pro právo volit, významně přesahuje průměr;. že ⌦ Pokud ⌫ poměr 20 % těchto občanů ze všech oprávněných voličů opravňuje ⌦ činí více než 20 %, měl by opravňovat ⌫ k použití odchylných ustanovení ⌦ ohledně práva volit ⌫, která berou v úvahu dobu, po kterou zde má občan bydliště;.
🡻 93/109/ES 10. bod odůvodnění
vzhledem k tomu, že cílem občanství Unie je snazší integrace občanů Unie v hostitelské zemi a že v této souvislosti je v souladu se záměry autorů Smlouvy, aby se zamezilo jakémukoli rozlišování mezi listinami kandidátů, kteří jsou státními příslušníky daného členského státu, a kandidátů, kteří nejsou jeho státními příslušníky;
🡻 93/109/ES 11. bod odůvodnění (přizpůsobený)
(24)vzhledem k tomu, že nebezpečí rozlišování se týká zvláště členského státu ⌦ Členské státy ⌫, v němž ⌦ nichž ⌫ poměr občanů Unie, kteří nejsou jeho ⌦ jejich ⌫ státními příslušníky a kteří dosáhli věku pro právo volit, přesahuje 20 % všech občanů Unie, kteří dosáhli věku pro právo volit a kteří zde mají bydliště, a že je proto důležité, aby tento členský stát mohl ⌦ by měly mít možnost ⌫ v souladu s článkem 8b Smlouvy ⌦ čl. 22 odst. 2 SFEU ⌫ přijmout zvláštní předpisy o sestavování kandidátních listin;.
🡻 93/109/ES 12. bod odůvodnění (přizpůsobený)
(25)vzhledem k tomu, že jJe nutno vzít v úvahu, že v některých členských státech mají státní příslušníci ostatních členských států, kteří zde mají bydliště, právo volit ve volbách do parlamentu členského státu, a že se tedy určitá ustanovení této směrnice v dotyčných státech nemohou uplatnit,.
⇩ nový
(26)Údaje týkající se výkonu práv a uplatňování této směrnice mohou být užitečné při identifikaci opatření nezbytných k zajištění účinného výkonu volebních práv občanů Unie. Aby se zlepšil sběr údajů pro volby do Evropského parlamentu, je nezbytné zavést pravidelné sledování a podávání zpráv o provádění ze strany členských států. Současně by Komise měla posoudit uplatňování této směrnice a předložit Evropskému parlamentu a Radě po každých volbách do Evropského parlamentu zprávu včetně takového posouzení.
(27)Je nezbytné, aby Komise provedla vlastní hodnocení uplatňování této směrnice v přiměřené lhůtě po nejméně dvojích volbách do Evropského parlamentu.
(28)Aby se zajistilo, že vzory formálních prohlášení, která mají předkládat občané Unie, kteří nejsou státními příslušníky daného státu a kteří chtějí volit nebo kandidovat ve volbách do Evropského parlamentu, budou i nadále obsahovat relevantní údaje v souvislosti s výkonem volebních práv občany Unie, měla by být na Komisi přenesena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 290 SFEU za účelem změny uvedených vzorů. Je obzvláště důležité, aby Komise vedla v rámci přípravné činnosti odpovídající konzultace, a to i na odborné úrovni, a aby tyto konzultace probíhaly v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů. Pro zajištění rovné účasti na vypracovávání aktů v přenesené pravomoci obdrží Evropský parlament a Rada veškeré dokumenty současně s odborníky z členských států a jejich odborníci mají automaticky přístup na setkání skupin odborníků Komise, jež se věnují přípravě aktů v přenesené pravomoci.
(29)Členské státy ratifikovaly a Unie uzavřela Úmluvu Organizace spojených národů o právech osob se zdravotním postižením, a tím se zavázaly, že zajistí dodržování uvedené úmluvy. Aby se podpořila inkluzivní a rovná volební účast osob se zdravotním postižením, opatření, jež umožňují občanům Unie, kteří mají bydliště v členském státě, jehož nejsou státními příslušníky, vykonávat právo volit a být voleni v uvedeném členském státě ve volbách do Evropského parlamentu, by měla náležitě zohledňovat potřeby občanů se zdravotním postižením a starších občanů.
(30)Na zpracování osobních údajů při provádění této směrnice se vztahuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 a nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1725.
(31)Evropský inspektor ochrany údajů byl konzultován v souladu s čl. 42 odst. 1 nařízení (EU) 2018/1725 a své stanovisko vydal dne XX XX 2022.
(32)Tato směrnice dodržuje základní práva a zásady uznávané zejména v Listině, konkrétně v článcích 21 a 39 Listiny. Je proto nezbytné, aby byla tato směrnice prováděna v souladu s uvedenými právy a zásadami, a to tím, že se zajistí plné dodržování mimo jiné práva na ochranu osobních údajů, práva na nediskriminaci, práva volit a být volen ve volbách do Evropského parlamentu, práva na volný pohyb a pobyt a práva na účinnou právní ochranu.
(33)Povinnost provést tuto směrnici ve vnitrostátním právu by se měla omezit na ustanovení, která v porovnání s předchozími směrnicemi představují podstatnou změnu. Povinnost provést ve vnitrostátním právu nezměněná ustanovení vyplývá z předchozích směrnic.
(34)Touto směrnicí by neměly být dotčeny povinnosti členských států týkající se lhůt pro provedení směrnic uvedených v příloze IV části B ve vnitrostátním právu,
🡻 93/109/ES 8. bod odůvodnění (přizpůsobený)
PŘIJALA TUTO SMĚRNICI:
KAPITOLA I
OBECNÁ USTANOVENÍ
Článek 1
⌦ Předmět a oblast působnosti ⌫
1.
Tato směrnice stanoví pravidla, podle kterých občané Unie, kteří mají bydliště v některém členském státě, jehož nejsou státními příslušníky, v něm mohou ve volbách do Evropského parlamentu vykonávat právo volit a být voleni.
2.
Tato směrnice se nedotýká předpisů jednotlivých členských států upravujících právo volit a být volen jejich státních příslušníků, kteří mají bydliště mimo jejich volební obvod.
Článek 2
⌦ Definice ⌫
Pro účely této směrnice se rozumí:
(1)„volbami do Evropského parlamentu“ volby do Evropského parlamentu na základě přímého, a všeobecného volebního práva v souladu s aAktem ⌦ o volbě členů Evropského parlamentu ve všeobecných a přímých volbách ⌫ ze dne 20. září 1976;
(2)„volebním obvodem“ území členského státu, v němž jsou členové Evropského parlamentu voleni občany tohoto státu v souladu s výše uvedeným aktem a v souladu s volebním zákonem tohoto členského státu;
(3)„členským státem bydliště“ členský stát, v němž občan Unie má bydliště, ale ⌦ tento občan Unie ⌫ není jeho státním příslušníkem;
(4)„členským státem původu“ členský stát, jehož je občan Unie státním příslušníkem;
(5)„voličem Společenství ⌦ Unie ⌫“ každý občan Unie, který je oprávněn volit ve volbách do Evropského parlamentu v členském státě svého bydliště v souladu s touto směrnicí;
(6)„občanem Společenství ⌦ Unie ⌫ oprávněným kandidovat“ každý občan Unie, který má právo být volen ve volbách do Evropského parlamentu v členském státě svého bydliště v souladu s touto směrnicí;
(7)„seznamem voličů“ úřední rejstřík všech voličů oprávněných volit v daném volebním okrsku nebo správním obvodu, sestavený a aktualizovaný příslušným orgánem podle volebních předpisů členského státu bydliště, nebo evidence obyvatelstva, postihuje-li způsobilost osob volit;
(8)„rozhodným dnem“ den nebo dny, k nimž občané Unie musí podle práva členského státu bydliště splnit podmínky pro výkon práva volit nebo být volen v tomto státě;
(9)„⌦ formálním ⌫ čestným prohlášením“ prohlášení dotyčné osoby, za jehož nesprávnost hrozí sankce podle ⌦ použitelných ⌫ vnitrostátních právních předpisů.
Článek 3
⌦ Podmínky, jimiž se řídí právo volit a být volen ⌫
Každá osoba, která k rozhodnému dni ⌦ Níže uvedené osoby mají právo volit a být voleny ve volbách do Evropského parlamentu v členském státě bydliště, pokud nebyly na základě článků 6 a 7 tohoto práva zbaveny: ⌫
a)⌦ osoba, která k rozhodnému dni ⌫ je občanem Unie ve smyslu čl. 8 ⌦ 20 ⌫ odst. 1 druhého pododstavce Smlouvy a ⌦ SFEU ⌫;
b)⌦ osoba, která k rozhodnému dni ⌫ není státním příslušníkem členského státu bydliště, ale splňuje podmínky, které členský stát bydliště stanoví pro právo volit a být volen vlastním státním příslušníkům,.
má právo volit a být volena ve volbách do Evropského parlamentu v členském státě bydliště, pokud nebyla na základě článků 6 a 7 tohoto práva zbavena.
Musí-li státní příslušníci členského státu bydliště, aby mohli být voleni, být jeho státními příslušníky po určitou minimální dobu, je občanům Unie přiznáno splnění této podmínky, jsou-li po tuto dobu státními příslušníky kteréhokoli členského státu.
Článek 4
⌦ Zákaz hlasovat vícekrát než jednou nebo kandidovat ve více než jednom členském státě ⌫
1.
Voliči Společenství ⌦ Unie ⌫ vykonávají své právo volit a být voleni v členském státě jejich bydliště nebo v členském státě původu. Nikdo nesmí volit v týchž volbách vícekrát než jednou.
2.
Nikdo nesmí být volen v týchž volbách ve více než jednom členském státě.
Článek 5
⌦ Požadavky na bydliště ⌫
Pokud jsou státní příslušníci členského státu bydliště povinni pro výkon práva volit nebo být voleni mít ⌦ bydliště ⌫ ve volebním obvodu ⌦ daného ⌫ členského státu bydliště po určitou minimální dobu, považuje se tato podmínka u voličů Společenství ⌦ Unie ⌫ a občanů Společenství ⌦ Unie ⌫ oprávněných kandidovat za splněnou, pokud měli po odpovídající dobu bydliště v jiných členských státech. Uplatněním tohoto ustanovení nejsou dotčeny zvláštní podmínky týkající se délky pobytu v daném volebním okrsku nebo správním obvodu.
Článek 6
⌦ Nezpůsobilost ⌫
🡻 2013/1/EU čl. 1 bod 1 písm. a) (přizpůsobený)
1.
Každý ⌦ Občané Unie ⌫ občan Unie, který má bydliště ⌦ kteří mají bydliště ⌫ v některém členském státě, jehož není ⌦ nejsou ⌫ státním příslušníkem, ⌦ státními příslušníky, ⌫ a který je ⌦ kteří jsou ⌫ individuálním soudním nebo správním rozhodnutím, za předpokladu, že toto správní rozhodnutí může být předmětem soudního přezkumu, zbaven ⌦ zbaveni ⌫ práva být voleni buď podle právních předpisů členského státu bydliště, nebo právních předpisů členského státu původu, je vyloučen ⌦ jsou vyloučeni ⌫ z výkonu tohoto práva v členském státě bydliště ve volbách do Evropského parlamentu.
🡻 2013/1/EU čl. 1 bod 1 písm. b)
2.
Členský stát bydliště ověří, zda občané Unie, kteří vyjádřili přání využít své právo být voleni v tomto státě, nebyli tohoto práva zbaveni v členském státě původu individuálním soudním nebo správním rozhodnutím, za předpokladu, že toto správní rozhodnutí může být předmětem soudního přezkumu.
🡻 2013/1/EU čl. 1 bod 1 písm. c) (přizpůsobený)
3.
Pro účely odstavce 2 tohoto článku členský stát bydliště oznámí členskému státu původu prohlášení uvedené v čl. 10 odst. 1. ⌦ Příslušné ⌫ Iinformace, které má členský stát původu k dispozici, jsou za tímto účelem jakýmkoli vhodným způsobem poskytnuty do pěti pracovních dnů od obdržení oznámení nebo, pokud je to možné a pokud o to požádá členský stát bydliště, ve lhůtě kratší. Tyto informace smějí obsahovat pouze údaje naprosto nezbytné pro provádění tohoto článku a smějí být použity pouze k tomuto účelu.
Pokud členský stát bydliště informace neobdrží ve stanovené lhůtě, musí být kandidatura přesto přijata.
4.
Popírají-li poskytnuté informace obsah prohlášení, přijme členský stát bydliště bez ohledu na to, zda informace obdrží ve stanovené lhůtě nebo v pozdější fázi, vhodná opatření v souladu s vnitrostátním právem, aby dotyčné osobě zabránil kandidovat, nebo pokud to není možné, aby zabránil, aby tato osoba byla zvolena či aby vykonávala svůj mandát.
5.
Členské státy určí kontaktní místo pro přijímání a předávání informací nezbytných pro uplatňování odstavce 3. Oznámí Komisi název tohoto kontaktního místa a kontaktní údaje na něj, jakož i veškeré jejich aktualizace či změny. Komise vede seznam kontaktních míst a zpřístupní ho členským státům.
🡻 93/109/ES (přizpůsobený)
⇨ nový
Článek 7
⌦ Zbavení volebního práva ⌫
1.
Členský stát bydliště může ověřovat, zda občané Unie, kteří projevili vůli vykonávat zde své právo volit, nejsou v členském státě původu tohoto práva zbaveni individuálním rozhodnutím v trestním nebo občanském řízení.
2.
Pro účely odstavce 1 tohoto článku může členský stát bydliště uvědomit členský stát původu o prohlášení uvedeném v čl. 9 odst. 2. Za tímto účelem poskytne členský stát původu v přiměřené lhůtě a vhodným způsobem užitečné běžně dostupné informace; tyto informace smějí obsahovat pouze údaje naprosto nezbytné pro uplatnění tohoto článku a smějí být použity pouze k tomuto účelu. Popírají-li poskytnuté informace obsah prohlášení, přijme členský stát bydliště vhodná opatření, aby zabránil dotyčné osobě hlasovat.
3.
Členský stát původu může poskytnout členskému státu bydliště v přiměřené lhůtě a vhodným způsobem jakékoli informace nezbytné pro uplatnění tohoto článku.
Článek 8
⌦ Právo rozhodnout se volit v členském státě bydliště ⌫
1.
Volič Společenství vykoná ⌦ Voliči Unie vykonají ⌫ své právo volit v členském státě bydliště, pokud k tomu vyjádří svou vůli.
2.
Pokud je v členském státě bydliště účast ve volbách povinná, vztahuje se tato povinnost na voliče Společenství ⌦ Unie ⌫, kteří vyjádřili svou vůli volit ⌦ v uvedeném členském státě ⌫.
KAPITOLA II
VÝKON PRÁVA VOLIT A PRÁVA BÝT VOLEN
Článek 9
⌦ Zápis do seznamu voličů a výmaz z tohoto seznamu ⌫
1.
Členské státy přijmou nezbytná opatření, aby byl voliči Společenství ⌦ Unie ⌫, který projevil vůli v něm volit ⌦ být zaregistrován jakožto volič ⌫, umožněn zápis do seznamu voličů s dostatečným předstihem přede dnem konání voleb.
2.
Pro zápis ⌦ do ⌫ seznamu voličů musí volič Společenství ⌦ voliči Unie ⌫ předložit stejné doklady jako volič, který je ⌦ voliči, kteří jsou státními příslušníky ⌫ státním příslušníkem daného členského státu. Dále musí učinit čestné ⌦ formální ⌫ prohlášení ⇨ v souladu se vzorem stanoveným v příloze I. ⇦ obsahující:
a)jeho státní příslušnost a adresu ve volebním obvodu členského státu bydliště,
b)v případě potřeby volební okrsek nebo správní obvod v členském státě původu, v jehož seznamu voličů je jeho jméno naposledy zapsáno, a
c)prohlášení, že vykoná své právo volit pouze v členském státě bydliště.
3.
Členský stát bydliště může dále požadovat od ⌦ voličů Unie ⌫ voliče Společenství, aby
a)uvedl ⌦ uvedli ⌫ ve svém čestném prohlášení podle odstavce 2, že není zbaven ⌦ nejsou zbaveni ⌫ práva volit ve svém členském státě původu,;
b)předložil ⌦ předložili ⌫ platný průkaz totožnosti; a
c)
uvedl ⌦ uvedli ⌫ datum, od kterého pobývá ⌦ pobývají ⌫ v tomto státě nebo v jiném členském státě.
4.
Voliči Společenství ⌦ Unie ⌫ zapsaní do seznamu voličů zde zůstanou zapsáni za týchž podmínek jako voliči, kteří jsou státními příslušníky, až do doby, kdy požádají ⌦ dokud nepožádají ⌫ o vymazání, nebo až do úředního výmazu z důvodu, že přestali splňovat podmínky pro výkon práva volit. ⇨ Jsou-li zavedena ustanovení pro informování vlastních státních příslušníků o tomto výmazu ze seznamu voličů, vztahují se tato ustanovení stejným způsobem i na voliče Unie. ⇦
⇩ nový
5. Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 20, pokud jde o změnu formy a obsahu vzoru formálního prohlášení uvedeného v odstavci 2 tohoto článku.
🡻 93/109/ES (přizpůsobený)
⇨ nový
Článek 10
⌦ Registrace jakožto kandidáta ⌫
1.
Při podání žádosti o kandidaturu se musí ⌦ občané Unie ⌫ každý občan Společenství uplatňující své právo být zvolen ⌦ zvoleni ⌫ prokázat stejnými doklady jako kandidát ⌦ kandidáti ⌫, který je státním příslušníkem ⌦ kteří jsou státními příslušníky ⌫ daného členského státu. Dále musí učinit čestné ⌦ formální ⌫ prohlášení ⇨ v souladu se vzorem stanoveným v příloze II. ⇦ obsahující
🡻 2013/1/EU čl. 1 bod 2 písm. a)
a)jeho státní příslušnost, datum a místo narození, poslední adresu v členském státě původu a adresu ve volebním obvodu členského státu bydliště,
🡻 93/109/ES
b)prohlášení, že nekandiduje ve volbách do Evropského parlamentu v jiném členském státě,
c)v případě potřeby volební okrsek nebo správní obvod v členském státě původu, v jehož seznamu voličů je jeho jméno naposledy zapsáno, a
🡻 2013/1/EU čl. 1 bod 2 písm. b)
d)prohlášení, že v členském státě původu nebyl individuálním soudním nebo správním rozhodnutím, za předpokladu, že toto správní rozhodnutí může být předmětem soudního přezkumu, zbaven práva být volen.
🡻 93/109/ES (přizpůsobený)
23.
Členský stát bydliště může od občana Společenství oprávněného ⌦ občanů Unie oprávněných ⌫ kandidovat požadovat také předložení platného průkazu totožnosti. Může od něj ⌦ nich ⌫ rovněž požadovat uvedení dne, od kterého je ⌦ jsou ⌫ státním příslušníkem ⌦ státními příslušníky ⌫ některého členského státu.
⇩ nový
3. Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 20, pokud jde o změnu formy a obsahu vzoru formálního prohlášení uvedeného v odstavci 1 tohoto článku.
🡻 93/109/ES (přizpůsobený)
⇨ nový
Článek 11
⌦ Rozhodnutí o registraci a opravné prostředky ⌫
1.
Členský stát bydliště informuje dotyčnou osobu ⌦ dotčené osoby ⌫ ⇨ včas a jasným a jednoduchým jazykem ⇦ o tom, jak byla vyřízena ⇨ bylo rozhodnuto o ⇦ její žádost ⌦ jejich žádosti ⌫ o zápis do seznamu voličů, nebo o rozhodnutí ve věci přípustnosti její ⌦ jejich ⌫ kandidatury.
2.
V případě odmítnutí zápisu do seznamu voličů nebo zamítnutí kandidatury může dotyčná osoba ⌦ mohou občané Unie ⌫ využít stejných opravných prostředků, jaké stanoví právní předpisy členského státu bydliště pro obdobné případy týkající se voličů a kandidátů, kteří jsou jeho státními příslušníky.
⇩ nový
3. V případě chyb v seznamech voličů nebo kandidátních listinách pro volby do Evropského parlamentu může dotčená osoba využít opravných prostředků, jaké stanoví právo členského státu bydliště pro obdobné případy týkající se voličů a osob oprávněných kandidovat, kteří jsou jeho státními příslušníky.
4. Členské státy informují dotčenou osobu jasně a včas o rozhodnutí uvedeném v odstavci 1 a o opravných prostředcích uvedených v odstavcích 2 a 3.
🡻 93/109/ES (přizpůsobený)
Článek 12
⌦ Poskytování informací ⌫
Členský stát bydliště včas a vhodným způsobem uvědomí voliče Společenství a občany Společenství oprávněné kandidovat o podmínkách a pravidlech pro výkon práva volit a být volen v tomto státě.
⇩ nový
1. Členské státy určí vnitrostátní orgán odpovědný za přijímání nezbytných opatření k zajištění toho, aby občané Unie, kteří nejsou státními příslušníky daného státu, byli včas informováni o podmínkách a podrobných pravidlech pro registraci jakožto voličů nebo kandidátů ve volbách do Evropského parlamentu.
2. Členské státy zajistí, aby orgány určené podle odstavce 1 přímo a jednotlivě sdělily voličům Unie a občanům Unie oprávněným kandidovat tyto informace:
a) stav jejich registrace;
b) datum voleb a způsob a místo konání voleb;
c) příslušná pravidla týkající se práv a povinností voličů a kandidátů, včetně zákazů a případů neslučitelnosti a sankcí za porušení volebních pravidel, zejména pravidel týkajících se vícenásobného hlasování;
d) způsoby, jak získat další informace týkající se organizace voleb, včetně kandidátní listiny.
3. Informace o podmínkách a pravidlech týkajících se registrace jakožto voliče nebo kandidáta ve volbách do Evropského parlamentu a informace uvedené v odstavci 2 se poskytnou jasným a jednoduchým jazykem.
K informacím uvedeným v prvním pododstavci se kromě znění v jednom nebo více úředních jazycích hostitelského členského státu přiloží rovněž překlad alespoň do jednoho dalšího úředního jazyka Unie, kterému obecně rozumí co největší počet občanů Unie pobývajících na jeho území, a to v souladu s požadavky na kvalitu stanovenými v článku 9 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1724 .
4. Členské státy zajistí, aby informace o podmínkách a pravidlech pro registraci jakožto voliče nebo kandidáta ve volbách do Evropského parlamentu a informace uvedené v odstavci 2 byly zpřístupněny osobám se zdravotním postižením a starším osobám za použití vhodných prostředků, způsobů a formátů komunikace.
🡻 93/109/ES (přizpůsobený)
⇨ nový
Článek 13
⌦ Mechanismus výměny informací ⌫
1. Členské státy si navzájem vyměňují informace požadované pro provedení článku 4 ⇨ , a to s dostatečným předstihem přede dnem konání voleb ⇦. Členský stát bydliště poskytne za tímto účelem na základě čestného prohlášení uvedeného v článcích 9 a 10 ⇨ začne poskytovat ⇦ členskému státu původu ⇨ nejpozději šest týdnů před prvním dnem období voleb uvedeného v čl. 10 odst. 1 Aktu o volbě členů Evropského parlamentu ve všeobecných a přímých volbách soubor informací stanovený v příloze III. ⇦ s dostatečným předstihem před dnem konání voleb informace o státních příslušnících členského státu původu, kteří jsou zapsáni do seznamů voličů nebo podali kandidaturu. Členský stát původu přijme v souladu se svými právními předpisy vhodná opatření k zajištění toho, aby jeho státní příslušníci nevolili více než jednou nebo nekandidovali ve více než jednom členském státě.
⇩ nový
2. Členský stát původu zajistí, aby opatření uvedená v odstavci 1 nebránila jeho státním příslušníkům hlasovat nebo kandidovat v jiných typech voleb.
3. Komise poskytne zabezpečený nástroj na podporu výměny souboru informací uvedeného v příloze III členskými státy pro účely odstavce 1 tohoto článku. Uvedený nástroj umožní členským státům bydliště poskytovat tyto informace v zašifrované podobě každému členskému státu původu, jehož občané předložili formální prohlášení uvedená v článcích 9 a 10.
4. Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 20 týkající se změny souboru informací uvedeného v příloze III.
5. Komise je v souladu s požadavky kapitoly IV nařízení (EU) 2016/679 svěřena pravomoc přijímat prováděcí akty za účelem vymezení odpovědnosti a povinností spojených s provozováním zabezpečeného souboru nástrojů stanoveného v odstavci 3. Uvedené prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle článku 19.
Článek 14
Specifické způsoby hlasování
Členské státy, které nabízejí možnost hlasování s předstihem, korespondenčního hlasování a elektronického a internetového hlasování ve volbách do Evropského parlamentu, zajistí dostupnost uvedených způsobů hlasování pro voliče Unie za podobných podmínek, jaké platí pro jejich vlastní státní příslušníky.
Článek 15
Sledování
Členské státy určí orgán odpovědný za shromažďování příslušných statistických údajů o účasti občanů Unie, kteří nejsou státními příslušníky daného státu, ve volbách do Evropského parlamentu, a za jejich poskytování veřejnosti a Komisi.
🡻 93/109/ES (přizpůsobený)
KAPITOLA III
ODCHYLNÁ A PŘECHODNÁ USTANOVENÍ
Článek 1614
⌦ Odchylky ⌫
1.
Jestliže v některém členském státě ke dni 1. lednu 1993 přesahuje poměr občanů Unie, kteří zde mají bydliště, aniž by byli jeho státními příslušníky, a kteří dosáhli věku pro právo volit, 20 % celkového počtu všech občanů Unie, ⌦ kteří jsou i kteří nejsou státními příslušníky daného členského státu a ⌫ kteří dosáhli věku pro právo volit a kteří zde mají bydliště, může tento členský stát odchylně od článků 3, 9 a 10
a)vyhradit právo volit voličům Společenství ⌦ Unie ⌫, kteří mají bydliště v tomto členském státě po určitou minimální dobu, jež nesmí přesáhnout pět let;
b)vyhradit právo být volen občanům Společenství ⌦ Unie ⌫ oprávněným kandidovat, kteří mají bydliště v tomto členském státě po určitou minimální dobu, jež nesmí přesáhnout deset let.
Těmito ustanoveními nejsou dotčena vhodná opatření, která může tento ⌦ uvedený ⌫ členský stát uplatnit při sestavování kandidátních listin a která mají zejména usnadnit zapojení občanů Unie, kteří nejsou jeho státními příslušníky.
Voliči ⌦ Unie ⌫ a občané Společenství ⌦ Unie ⌫ oprávnění kandidovat, kteří z důvodu, že mají bydliště mimo svůj členský stát původu, nebo z důvodu délky jejich pobytu nemají právo zde volit nebo být voleni, však nepodléhají podmínkám délky pobytu stanoveným v prvním pododstavci.
2.
Pokud právní předpisy členského státu ke dni 1. února 1993 stanoví, že státní příslušníci jednoho členského státu, kteří mají bydliště v jiném členském státě, zde mají právo volit do parlamentu tohoto státu a mohou být za tímto účelem zapsáni do seznamu voličů za naprosto stejných podmínek jako voliči, kteří jsou státními příslušníky tohoto státu, může první členský stát odchylně od této směrnice upustit od použití článků 6 a 13 na tyto státní příslušníky.
3.
Ke dni 31. prosince 1997 a poté 18 měsíců před každými volbami do Evropského parlamentu předloží Komise Evropskému parlamentu a Radě zprávu, v níž ověří, zda přetrvávají důvody pro povolení výjimek udělených dotyčným členským státům podle čl. 8b ⌦ 22 ⌫ odst. 2 Smlouvy o ES ⌦ SFEU ⌫, a případně navrhne vhodné úpravy.
Členské státy, které využijí výjimky podle odstavce 1, předloží Komisi všechna potřebná odůvodnění.
Článek 15
Pro čtvrté přímé volby do Evropského parlamentu se použijí tato zvláštní ustanovení:
a)občané Unie, kteří ke dni 15. února 1994 již mají právo volit do Evropského parlamentu v členském státě bydliště a kteří jsou zapsáni v seznamu voličů v členském státě bydliště, nepodléhají formalitám uvedeným v článku 9;
b)členské státy, v nichž byly volební seznamy uzavřeny před dnem 15. února 1994, provedou opatření nezbytná k tomu, aby bylo voličům ve Společenství, kteří projeví vůli vykonat zde své právo volit, umožněno zapsat se do volebního seznamu v přiměřené lhůtě před dnem konání voleb;
c)členské státy, které nesestavují zvláštní seznamy voličů, ale označují způsobilost osob volit v evidenci obyvatelstva, a členské státy, v nichž není účast ve volbách povinná, mohou použít tento systém pro voliče Společenství, kteří jsou ve zmíněné evidenci uvedeni a kteří, poté co byli jednotlivě informováni o svých právech, neprojeví vůli využít své právo volit ve svém členském státě původu. Tyto členské státy předají orgánům členského státu původu doklad o tom, že tito voliči projevili vůli volit v členském státě bydliště;
d)členské státy, v nichž je vnitrostátní postup při určování kandidátů politických stran a skupin upraven zákonem, mohou rozhodnout, že všechny tyto postupy zahájené v souladu s tímto zákonem před dnem 1. února 1994 a rozhodnutí přijatá v této souvislosti zůstávají v platnosti.
KAPITOLA IV
ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ
Článek 1716
⌦ Podávání zpráv ⌫
⇩ nový
1. Do šesti měsíců po každých volbách do Evropského parlamentu zašlou členské státy Komisi informace o uplatňování této směrnice na svém území. Kromě obecných připomínek musí uvedená zpráva obsahovat statistické údaje o účasti voličů Unie a občanů Unie oprávněných kandidovat ve volbách do Evropského parlamentu a shrnutí opatření přijatých na podporu této účasti.
🡻 93/109/ES (přizpůsobený)
⇨ nový
⇨ 2. Do jednoho roku po každých volbách do Evropského parlamentu ⇦ Komise předloží Evropskému parlamentu a Radě do dne 31. prosince 1995 zprávu o uplatnění této směrnice při volbách do Evropského parlamentu konaných v červnu 1994. Na základě této zprávy může Rada jednající jednomyslně, na návrh Komise a po konzultaci s Evropským parlamentem přijmout předpisy měnící tuto směrnici.
⇩ nový
Článek 18
Hodnocení
Do dvou let po volbách do Evropského parlamentu v roce 2029 posoudí Komise uplatňování této směrnice a vypracuje hodnotící zprávu o pokroku při dosahování cílů v ní obsažených. Uvedené hodnocení musí rovněž zahrnovat přezkum fungování článku 13.
Článek 19
Postup projednávání ve výboru
1. Komisi je nápomocen výbor. Uvedený výbor je výborem ve smyslu nařízení (EU) č. 182/2011.
2. Odkazuje-li se na tento odstavec, použije se článek 5 nařízení (EU) č. 182/2011.
3. Odkazuje-li se na tento odstavec, použije se článek 8 nařízení (EU) č. 182/2011 ve spojení s článkem 5 uvedeného nařízení.
Článek 20
Výkon přenesené pravomoci
1.
Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci je svěřena Komisi za podmínek stanovených v tomto článku.
2.
Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci uvedená v článcích 9, 10 a 13 je svěřena Komisi na dobu neurčitou od data vstupu této směrnice v platnost.
3.
Rada může přenesení pravomoci uvedené v článcích 9, 10 a 13 kdykoli zrušit. Rozhodnutím o zrušení se ukončuje přenesení pravomoci v něm určené. Rozhodnutí nabývá účinku prvním dnem po zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie nebo k pozdějšímu dni, který je v něm upřesněn. Nedotýká se platnosti již platných aktů v přenesené pravomoci.
4.
Před přijetím aktu v přenesené pravomoci Komise vede konzultace s odborníky jmenovanými jednotlivými členskými státy v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě o zdokonalení tvorby právních předpisů ze dne 13. dubna 2016.
5.
Přijetí aktu v přenesené pravomoci Komise neprodleně oznámí současně Evropskému parlamentu a Radě.
6.
Akt v přenesené pravomoci přijatý podle článků 9, 10 a 13 vstoupí v platnost pouze tehdy, pokud proti němu Rada nevysloví námitky ve lhůtě dvou měsíců ode dne, kdy byl tento akt Evropskému parlamentu a Radě oznámen, nebo pokud Rada před uplynutím této lhůty informuje Komisi o tom, že námitky nevysloví. Z podnětu Rady se tato lhůta prodlouží o dva měsíce.
🡻 93/109/ES (přizpůsobený)
⇨ nový
Článek 2117
⌦ Provedení ve vnitrostátním právu ⌫
Členské státy uvedou v účinnost ⌦ přijmou a zveřejní ⌫ právní a správní předpisy nezbytné pro dosažení souladu s ⇨ čl. 9 odst. 2 a 4, čl. 10 odst. 1, čl. 11 odst. 1, 3 a 4, článkem 12, čl. 13 odst. 1, 2 a 3, články 14, 15, 17 a přílohami I, II a III ⇦ ⇨ do 31. května 2023 ⇦ touto směrnicí nejpozději do 1. února 1994. Neprodleně o nich uvědomí Komisi ⌦ sdělí Komisi znění uvedených opatření ⌫.
⇩ nový
Použijí uvedená opatření ode dne 31. května 2023.
🡻 93/109/ES (přizpůsobený)
Tato opatření přijatá členskými státy musí obsahovat odkaz na tuto směrnici nebo musí být takový odkaz učiněn při jejich úředním vyhlášení. ⌦ Musí rovněž obsahovat prohlášení, že odkazy ve stávajících právních a správních předpisech na směrnici zrušenou touto směrnicí se považují za odkazy na tuto směrnici. ⌫ Způsob odkazu ⌦ a znění uvedeného prohlášení ⌫ si stanoví členské státy.
⌦ 2.
Členské státy sdělí Komisi znění hlavních ustanovení vnitrostátních právních předpisů, které přijmou v oblasti působnosti této směrnice. ⌫
⌦ Článek 22 ⌫
⌦ Zrušení ⌫
⌦ Směrnice 93/109/ES ve znění směrnice uvedené v příloze IV části A se zrušuje s účinkem ode dne 31. května 2023, aniž jsou dotčeny povinnosti členských států týkající se lhůt pro provedení směrnic uvedených v příloze IV části B ve vnitrostátním právu. ⌫
⌦ Odkazy na zrušené směrnice se považují za odkazy na tuto směrnici v souladu se srovnávací tabulkou obsaženou v příloze V. ⌫
Článek 2318
⌦ Vstup v platnost a použitelnost ⌫
Tato směrnice vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku ⌦ Evropské unie ⌫ Evropských společenství.
⌦ Články 1 až 8, čl. 9 odst. 1 a 3, čl. 10 odst. 2 a čl. 11 odst. 2 se použijí ode dne 31. května 2023. ⌫
Článek 2419
Tato směrnice je určena členským státům.
V Bruselu dne
Za Radu
předseda/předsedkyně