EVROPSKÁ KOMISE
V Bruselu dne 25.11.2021
COM(2021) 726 final
2021/0384(COD)
Návrh
SMĚRNICE EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY,
kterou se mění směrnice 2014/65/EU o trzích finančních nástrojů
(Text s významem pro EHP)
{SEC(2021) 573 final} - {SWD(2021) 346 final} - {SWD(2021) 347 final}
DŮVODOVÁ ZPRÁVA
1.SOUVISLOSTI NÁVRHU
•Odůvodnění a cíle návrhu
Tato iniciativa představuje jedno z řady opatření, která uskutečňují unii kapitálových trhů (UKT). Jejím cílem je posílit postavení investorů, zejména menších a retailových 1 , tím, že jim umožní přístup k údajům o trhu nezbytným k tomu, aby mohli snadněji investovat do akcií nebo dluhopisů, a tím, že posílí tržní infrastruktury EU. To rovněž přispěje ke zvýšení likvidity trhu, což následně podnikům usnadní získávání finančních prostředků z kapitálových trhů. Aby Komise dosáhla svého cíle, kterým je podpora skutečného a efektivního jednotného trhu pro obchodování, stanovila tři prioritní oblasti přezkumu: zlepšení transparentnosti a dostupnosti údajů o trhu, zlepšení rovných podmínek mezi místy provádění pokynů a zajištění toho, aby tržní infrastruktury EU zůstaly konkurenceschopnými na mezinárodní úrovni. Tato iniciativa je doplněna návrhem na změnu nařízení (EU) č. 600/2014 o trzích finančních nástrojů (MiFIR) a je zahrnuta do pracovního programu Komise na rok 2020.
Ve svém sdělení „Evropský hospodářský a finanční systém: podpora otevřenosti, síly a odolnosti“ ze dne 19. ledna 2021 2 Evropská komise potvrdila svůj záměr předložit návrh na zlepšení, zjednodušení a další harmonizaci transparentnosti kapitálových trhů jako součást přezkumu rámce směrnice MiFID II a nařízení MiFIR (MiFID/MiFIR). V širším kontextu úsilí zaměřeného na posílení mezinárodní úlohy eura Komise oznámila, že tato reforma bude zahrnovat navržení a zavedení služby konsolidovaných obchodních informací, zejména pro emise podnikových dluhopisů, s cílem zvýšit likviditu sekundárního obchodování 3 s dluhovými nástroji denominovanými v eurech.
Zatímco hlavní část legislativních opatření k přijetí tohoto balíčku je zahrnuta v nařízení, kterým se mění nařízení MiFIR, stávající návrh obsahuje doplňkové změny směrnice 2014/65/EU o trzích finančních nástrojů (MiFID II), které jsou nezbytné pro zajištění soudržnosti. Oba návrhy je proto třeba číst společně.
•Soulad s platnými předpisy v této oblasti politiky
Iniciativa, jejíž součástí je tento návrh, vychází ze stávajících pravidel, jimiž se řídí účast na kapitálových trzích Evropské unie, a vylepšuje je. V roce 2007 zavedla směrnice MiFID I 4 hospodářskou soutěž na trhu pro obchodování s akciemi. Pozdější verze jejího znění (MiFID II) rozšířily hospodářskou soutěž na obchodování s kategoriemi nekapitálových aktiv, jako jsou dluhopisy a deriváty. Důsledkem je skutečnost, že chce-li makléř nebo investor provést pokyn k nákupu nebo prodeji aktiva, může si vybrat z různých systémů, jako jsou regulované trhy, mnohostranné obchodní systémy, anonymní obchodní platformy 5 a systematičtí internalizátoři.
Nařízení MiFIR 6 , jež se používá od 3. ledna 2018, uznává výhody transparentnosti a konsolidace údajů o trhu pro investiční komunitu.
Pro zachování vyváženého obchodního prostředí by byly užitečné určité úpravy pravidel transparentnosti, jimiž se řídí obchodování na burzách i na alternativních platformách nebo prostřednictvím systematických internalizátorů (investičních bank a tvůrců trhu). Má se za to, že příčinou relativně nízkého procenta obchodů s akciemi, které jsou prováděny v cenově transparentních systémech, je používání některých výjimek z pravidel transparentnosti. Stávající nařízení již obsahuje pravidla omezující používání nejčastěji používaných výjimek z požadavků na transparentnost. Pravidla, jako je „dvojí objemový strop“, mají stanovit horní limit (strop) objemu akcií, které mohou účastníci trhu obchodovat v rámci výjimky z požadavku na transparentnost. Tato ustanovení kromě toho, že jejich správa je pro regulátory z hlediska zdrojů náročná, se ukázala jako nepružná a společně vnášejí do fungování akciových trhů zbytečnou složitost. Přezkum proto usiluje o zefektivnění složité souhry mezi výjimkami z požadavků na transparentnost a dvojím objemovým stropem.
Dále pokud jde o konsolidaci údajů, nařízení MiFIR již obsahuje pojem „poskytovatele konsolidovaných obchodních informací“ 7 . Myšlenka, která stojí za konceptem poskytovatele konsolidovaných obchodních informací, spočívá v tom, že burzy a alternativní obchodní systémy budou akreditovanému poskytovateli konsolidovaných obchodních informací zasílat datové toky v reálném čase. Tento poskytovatel konsolidovaných obchodních informací by přesně stejné informace zpřístupnil veřejnosti za tzv. přiměřené náklady a s použitím shodných datových značek a formátů.
Stávající pravidla týkající se konsolidovaných obchodních informací spoléhají na soukromé subjekty (konkurenční konsolidátory), které by konsolidovaly údaje o trhu z různých míst provádění. Podle ustanovení nařízení MiFIR může existovat více konkurenčních poskytovatelů konsolidovaných obchodních informací, ale v případě, že jich neprojeví zájem více, může také existovat pouze jediný poskytovatel. Tato situace dosud z různých důvodů nenastala.
Navrhovaná reforma nařízení MiFIR se zabývá důvody toho, proč se zatím žádný poskytovatel konsolidovaných obchodních informací nepřihlásil. Mění ustanovení týkající se konsolidovaných obchodních informací v nařízení MiFIR tak, aby se usnadnil vznik poskytovatele konsolidovaných obchodních informací pro každou kategorii aktiv.
•Soulad s ostatními politikami Unie
Politika finančních služeb Evropské unie podporuje transparentnost a hospodářskou soutěž. Tyto politické cíle se vztahují i na hlavní údaje o trhu. V rámci akčního plánu pro vytváření unie kapitálových trhů usiluje Unie o vytvoření integrovaného pohledu na obchodní trhy EU. Konsolidace obchodních informací poskytne konsolidované údaje o cenách a objemu obchodovaných cenných papírů v EU, čímž zlepší celkovou transparentnost cen napříč obchodními systémy. Zlepší rovněž hospodářskou soutěž mezi obchodními systémy a investorům poskytne přístup k podstatně lepším informacím o trhu na celoevropské úrovni.
2.PRÁVNÍ ZÁKLAD, SUBSIDIARITA A PROPORCIONALITA
•Právní základ
Rámec MiFID/MiFIR představuje soubor pravidel pro účast na evropských kapitálových trzích. Sestává ze směrnice (směrnice 2014/65/EU, MiFID II) a nařízení (nařízení (EU) č. 600/2014, MiFIR). Právním základem pro přijetí směrnice MiFID II je článek 53 Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU). Navrhovaná reforma by proto měla mít tentýž právní základ. Článek 53 SFEU svěřuje spolunormotvůrcům pravomoc vydávat směrnice, jejichž cílem je usnadnit osobám přístup k obchodním činnostem a jejich výkon v celé EU.
•Subsidiarita (v případě nevýlučné pravomoci)
Podle zásady subsidiarity (čl. 5 odst. 3 SFEU) by se měla opatření na úrovni Unie přijímat pouze tehdy, pokud stanovených cílů nemůže být dosaženo uspokojivě členskými státy samotnými, ale z důvodu rozsahu či účinků zamýšlené činnosti jich může být lépe dosaženo na úrovni Unie.
S ohledem na celkové cíle služby konsolidovaných obchodních informací jsou některá ustanovení směrnice MiFID přesunuta do nařízení MiFIR, aby byl zajištěn harmonizovanější přístup v celé Unii. Opatření přijatá jednotlivými členskými státy by účinně nevyřešila potřebu konsolidace údajů o trhu, které obchodní systémy na území Unie generují. Členské státy by se mohly pokusit harmonizovat normy pro vykazování údajů o trhu a licenční podmínky pro konsolidátora těchto údajů prostřednictvím vnitrostátních právních předpisů. Iniciativy jednotlivých států by při řešení otázky kvality údajů o trhu nebo udělení licence konsolidátorovi, který musí shromažďovat údaje o trhu od obchodních systémů v celé Unii, nebyly účinné.
•Proporcionalita
Tento návrh pouze doplňuje návrh na změnu nařízení MiFIR. Omezuje se na jedné straně na zrušení některých ustanovení směrnice MiFID II, která se v důsledku změn nařízení MiFIR stanou nadbytečnými, a na druhé straně na zavedení právních povinností pro členské státy, pokud jde o organizaci dohledu nad pravidly, která jsou v nařízení MiFIR stanovena nově.
Návrh tak plně zohledňuje zásadu proporcionality, neboť je přiměřený k dosažení cílů a nepřekračuje rámec toho, co je nezbytné. Je slučitelný s touto zásadou, protože přihlíží k náležité rovnováze mezi příslušným veřejným zájmem a nákladovou účinností daného opatření.
•Volba nástroje
Tímto návrhem se mění směrnice Evropského parlamentu a Rady přijatá na základě čl. 53 odst. 1 SFEU. Ke změně této směrnice je proto zapotřebí návrh směrnice.
3.VÝSLEDKY HODNOCENÍ EX POST, KONZULTACÍ SE ZÚČASTNĚNÝMI STRANAMI A POSOUZENÍ DOPADŮ 8
•Hodnocení ex post / kontroly účelnosti platných právních předpisů
První konzultace se zúčastněnými stranami, kterou Komise provedla po vstupu pravidel rámce směrnice MiFID / nařízení MiFIR v použitelnost v lednu 2018, se uskutečnila v období od února do května 2020. Je podrobně popsána v návrhu na změnu nařízení MiFIR, k němuž je tento návrh připojen. Ukázalo se při ní zejména to, že většina investorů nemá při rozhodování o investicích na kapitálových trzích Unie úplný přehled o cenách a dostupném množství (tj. likviditě).
V období od konce roku 2019 do roku 2021 provedl orgán ESMA hloubkové analýzy rámce směrnice MiFID / nařízení MiFIR, v nichž se zaměřil především na témata, kterými se zabývají ustanovení o přezkumu v článku 90 směrnice MiFID a v článku 52 nařízení MiFIR, a zveřejnil zprávy o přezkumu obsahující doporučení pro změny v právním rámci 9 . Tyto zprávy o přezkumu vycházely z rozsáhlých veřejných konzultací a obsahovaly podrobná doporučení ohledně témat týkajících se struktury trhu, zejména současného režimu transparentnosti. Zprávy jsou podrobně popsány v návrhu na změnu nařízení MiFIR, k němuž je tento návrh připojen.
•Konzultace se zúčastněnými stranami
Dne 28. června 2019 uspořádala Komise seminář, jehož cílem bylo zahájit se zúčastněnými stranami interaktivní diskusi o vytvoření konsolidovaných obchodních informací na úrovni EU, přičemž shromáždila přibližně 80 účastníků trhu k debatám o výhodách a technických vlastnostech poskytovatele konsolidovaných obchodních informací na úrovni EU i o překážkách, které brání jeho vytvoření. Účastníky byli odborníci na obchodování nebo na údaje o trhu na straně kupujících, prodejci údajů, obchodní systémy a na straně regulačních orgánů orgán ESMA a několik příslušných vnitrostátních orgánů. Obecně se účastníci všech typů shodli na tom, že takový nástroj by mohl být užitečný, i když se vyskytovaly různé názory na vlastnosti těchto informací.
Dne 17. února 2020 zveřejnilo GŘ FISMA veřejnou konzultaci o přezkumu rámce směrnice MiFID / nařízení MiFIR, jejímž cílem bylo shromáždit informace od zúčastněných stran a obecněji od občanů EU o celkovém fungování tohoto režimu po dvou letech používání. Zúčastněné strany měly do 18. května 2020 vyjádřit své názory prostřednictvím online portálu EU Survey. Na otevřenou konzultaci týkající se několika témat, mimo jiné fungování rámce pro transparentnost, konsolidovaných obchodních informací a povinnosti obchodování s akciemi a deriváty, odpovědělo 458 zúčastněných stran. Zpráva o zpětné vazbě poskytuje faktické shrnutí 253 jednotlivých odpovědí obdržených během uvedeného období od zástupců strany prodeje, strany nákupu, obchodních systémů, poskytovatelů údajů, konečných uživatelů i regulačních orgánů.
Kromě výše uvedeného Komise dané problémy aktivně zkoumala a zadala vypracování rozsáhlé studie pro hodnocení a předběžné definování těchto problémů, přičemž konečným cílem je podpořit informovaný rozhodovací proces.
Komise navíc uskutečnila řadu dvoustranných setkání s širokým spektrem zúčastněných stran, zejména se společnostmi, které se specializují na shromažďování údajů o trhu, a tím svou analýzu a politický přístup dále cizelovala.
•Sběr a využití výsledků odborných konzultací
Návrh vychází z odborných znalostí příslušných orgánů EU, které dohlížejí na obchodní systémy, i z odborných znalostí organizátorů trhu. Kromě toho Komise pozorně sleduje vývoj v jiných jurisdikcích (zejména v USA a Kanadě), které své konsolidované obchodních informace již vypracovaly v minulosti, a možné změny, které tyto jurisdikce u svých příslušných konsolidovaných obchodních informací zvažují. Komise posoudila různé alternativy a zaujala stanovisko k tomu, zda by tyto alternativy mohly být uplatněny na situaci v EU.
•Posouzení dopadů
Výbor pro kontrolu regulace přezkoumal posouzení dopadů, které bylo zaměřeno na vytvoření rámce pro konsolidaci údajů o trhu 10 . Ke zprávě o posouzení dopadů, jež je podrobně popsána v návrhu na změnu nařízení MiFIR, k němuž je tento návrh připojen, vydal dne 8. října 2021 Výbor pro kontrolu regulace kladné stanovisko s výhradami. O dalších tématech uvedených v návrhu již bylo podrobně pojednáno v různých zprávách orgánu ESMA o fungování rámce MiFIR, což vysvětluje, proč se jimi posouzení dopadů nezabývalo.
•Základní práva
Návrh dodržuje základní práva a ctí zásady uznané v Listině základních práv Evropské unie, zejména zásadu zajištění vysoké úrovně ochrany spotřebitelů pro všechny občany EU (článek 38). Bez vytvoření podmínek pro vznik konsolidovaných obchodních informací v EU by neprofesionální zákazníci potenciálně zůstali bez užitečného nástroje pro posouzení dodržování pravidla nejlepšího způsobu provedení ze strany svých makléřů a bez nástroje, který by jim poskytoval větší škálu investičních příležitostí, a to zejména v některých členských státech, kde jsou obchodní systémy menší a nabízejí investičních příležitostí méně.
4.ROZPOČTOVÉ DŮSLEDKY
Iniciativa nemá dopad na rozpočet EU. Konsolidované obchodních informace bude poskytovat soukromý sektor na základě registrace u orgánu ESMA. Ani ostatní prvky, kterými se návrh zabývá, nemají dopad na rozpočet EU.
5.OSTATNÍ PRVKY
•Plány provádění a způsoby monitorování, hodnocení a podávání zpráv
Návrh na změnu nařízení MiFIR obsahuje sledování a hodnocení vývoje integrovaného trhu EU pro konsolidované údaje o trhu. Sledování se bude vztahovat jak na vývoj provozních modelů používaných konsolidovaných obchodních informací, tak na úspěchy při usnadňování všeobecného přístupu ke konsolidovaným údajům o trhu pro širší komunitu investorů. Zvláštní pozornost při sledování bude věnována kategoriím aktiv, pro které byly konsolidované obchodních informace vytvořeny, včasnosti a kvalitě poskytování konsolidovaných údajů o trhu, úloze konsolidace údajů o trhu při snižování deficitu provádění podle kategorií aktiv, počtu předplatitelů konsolidovaných údajů o trhu podle kategorií aktiv, úspěchu modelů rozdělování výnosů poskytovatelům údajů o trhu, dopadu konsolidace údajů o trhu na nápravu informačních asymetrií mezi různými účastníky kapitálového trhu a dopadu na demokratičtější přístup ke konsolidovaným údajům o trhu týkajícím se investic do malých a středních podniků.
•Informativní dokumenty (u směrnic)
Návrh nevyžaduje informativní dokumenty týkající se jeho provedení do vnitrostátního práva.
•Podrobné vysvětlení konkrétních ustanovení návrhu
Ustanovení čl. 1 bodů 1, 3, 4, 7 a 8 se týkají zrušení nebo nahrazení ustanovení směrnice MiFID II, která se stanou nadbytečnými v důsledku navrhovaných změn nařízení MiFIR v tomto balíčku.
Ustanovení čl. 1 bodu 2 ruší požadavek na udělení licence osobám obchodujícím na vlastní účet v obchodním systému prostřednictvím přímého elektronického přístupu (DEA), pokud neposkytují nebo nevykonávají žádné jiné investiční služby. Tato změna je v souladu s doporučením orgánu ESMA ve zprávě o algoritmickém obchodování 11 .
Ustanovení čl. 1 bodu 5 vyžaduje, aby členské státy uložily investičním podnikům a organizátorům trhu provozujícím mnohostranný obchodní systém nebo organizovaný obchodní systém povinnost zavést opatření, která zajistí, aby splňovali standardy kvality údajů, jež jsou nyní nově stanoveny v nařízení MiFIR.
Ustanovení čl. 1 bodu 6 vyžaduje, aby členské státy uložily regulovaným trhům povinnost zavést opatření, která zajistí, aby splňovaly standardy kvality údajů, jež jsou nyní nově stanoveny v nařízení MiFIR.
Ustanovení čl. 1 bodu 9 vyžaduje, aby členské státy rovněž stanovily sankce za porušení některých nových ustanovení nařízení MiFIR, pokud jde o revidovaný mechanismus objemového stropu, povinné oznamování údajů poskytovatelům konsolidovaných obchodních informací, kvalitu údajů oznamovaných poskytovatelům konsolidovaných obchodních informací a platby za tok pokynů.
2021/0384 (COD)
Návrh
SMĚRNICE EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY,
kterou se mění směrnice 2014/65/EU o trzích finančních nástrojů
(Text s významem pro EHP)
EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,
s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na čl. 53 odst. 1 této smlouvy,
s ohledem na návrh Evropské komise,
po postoupení návrhu legislativního aktu vnitrostátním parlamentům,
s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru 12 ,
s ohledem na stanovisko Evropské centrální banky 13 ,
v souladu s řádným legislativním postupem,
vzhledem k těmto důvodům:
(1)V akčním plánu pro unii kapitálových trhů z roku 2020 14 Komise oznámila svůj záměr předložit legislativní návrh na vytvoření centralizované databáze, která by poskytovala komplexní přehled o cenách a objemech kapitálových nástrojů a finančních nástrojů kapitálového typu obchodovaných v celé Unii napříč mnoha obchodními systémy („konsolidované obchodní informace“). Dne 2. prosince 2020 Rada ve svém závěru k akčnímu plánu Komise pro UKT 15 vyzvala Komisi, aby stimulovala větší investiční aktivitu v Unii zlepšením dostupnosti a transparentnosti údajů tím, že dále posoudí, jak odstranit překážky, které brání zavedení služby konsolidovaných obchodních informací v Unii.
(2)Ve svém plánu „Evropský hospodářský a finanční systém: podpora otevřenosti, síly a odolnosti“ ze dne 19. ledna 2021 16 Komise potvrdila svůj záměr zlepšit, zjednodušit a dále harmonizovat transparentnost kapitálových trhů v rámci přezkumu směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/65/EU 17 a nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 600/2014 18 . V rámci úsilí zaměřeného na posílení mezinárodní úlohy eura Komise rovněž oznámila, že tato reforma bude zahrnovat navržení a zavedení služby konsolidovaných obchodních informací, zejména pro emise podnikových dluhopisů, s cílem zvýšit likviditu sekundárního obchodování s dluhovými nástroji denominovanými v eurech.
(3)Nařízení (EU) č. 600/2014 bylo změněno nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) XX/XXXX 19 , kterým byly odstraněny hlavní překážky bránící vzniku konsolidovaných obchodních informací. Uvedené nařízení proto zavedlo povinné oznamování údajů o trhu poskytovateli konsolidovaných obchodních informací, včetně zlepšení kvality údajů a synchronizace obchodních hodin. Kromě toho uvedené nařízení omezilo využívání možnosti upuštění od předobchodní transparentnosti u obchodních systémů a systematických internalizátorů. Dále byly posíleny obchodní povinnosti a zaveden zákaz přijímat platby za předávání pokynů zákazníků k provedení. Jelikož směrnice 2014/65/EU rovněž obsahuje ustanovení týkající se konsolidovaných obchodních informací a transparentnosti, měly by být změny nařízení (EU) č. 600/2014 v této směrnici zohledněny.
(4)Ustanovení čl. 1 odst. 7 směrnice 2014/65/EU vyžaduje, aby se provozovatelé systémů, v nichž na sebe mohou vzájemně působit zájmy o obchodování více třetích stran týkající se nákupu a prodeje finančních nástrojů („mnohostranné systémy“), řídili požadavky vztahujícími se na regulované trhy, mnohostranné obchodní systémy nebo organizované obchodní systémy. Jak však dokládá Evropský orgán pro cenné papíry a trhy (ESMA) ve své závěrečné zprávě o fungování organizovaných obchodních systémů 20 , tržní praxe ukázala, že zásada mnohostranné obchodní činnosti vyžadující licenci nebyla v Unii prosazována, což vedlo k nerovným podmínkám mezi mnohostrannými systémy s licencí a bez licence. Tato situace navíc vytvořila pro některé účastníky trhu právní nejistotu, pokud jde o regulační očekávání u těchto mnohostranných systémů. Aby byly účastníkům trhu poskytnuty jasné informace, zajištěny rovné podmínky, zlepšeno fungování vnitřního trhu a zajištěno jednotné uplatňování požadavku, že hybridní systémy mohou vykonávat mnohostranné obchodní činnosti pouze tehdy, pokud mají licenci jako regulovaný trh, mnohostranný obchodní systém nebo organizovaný obchodní systém, měl by být obsah čl. 1 odst. 7 směrnice 2014/65/EU přesunut ze směrnice 2014/65/EU do nařízení (EU) č. 600/2014.
(5)Ustanovení čl. 2 odst. 1 písm. d) bodu ii) směrnice 2014/65/EU osvobozuje osoby obchodující na vlastní účet od požadavku získat licenci jako investiční podnik nebo úvěrová instituce, pokud tyto osoby nemají přímý elektronický přístup k obchodnímu systému. Ustanovení čl. 17 odst. 5 a čl. 48 odst. 7 směrnice 2014/65/EU vyžadují, aby poskytovatelé přímého elektronického přístupu byli investičními podniky nebo úvěrovými institucemi s licencí. Investiční podniky nebo úvěrové instituce, které poskytují přímý elektronický přístup, odpovídají za zajištění toho, že jejich zákazníci dodržují požadavky stanovené v čl. 17 odst. 5 a čl. 48 odst. 7 směrnice 2014/65/EU. Tato funkce „strážce“ je účinná a díky ní není nutné, aby se na zákazníky poskytovatele přímého elektronického přístupu, včetně osob obchodujících na vlastní účet, směrnice 2014/65/EU vztahovala. Kromě toho by odstranění tohoto požadavku přispělo k rovným podmínkám mezi osobami ze třetích zemí, které vstupují do systémů EU prostřednictvím přímého elektronického přístupu a směrnice 2014/65/EU u nich nepožaduje licenci, a osobami usazenými v Unii.
(6)Vzhledem k vynětí mnohostranných systémů z působnosti čl. 1 odst. 7 směrnice 2014/65/EU a jejich přesunutí do nařízení (EU) č. 600/2014 je stejně logické přesunout do uvedeného nařízení i odpovídající definici „mnohostranného systému“.
(7)Ustanovení čl. 27 odst. 3 směrnice 2014/65/EU obsahuje požadavek, aby platformy pro provádění pokynů zveřejňovaly seznam údajů týkajících se nejlepšího způsobu provedení. Faktické důkazy a zpětná vazba od zúčastněných stran ukázaly, že tyto zprávy jsou čteny zřídka a neumožňují investorům nebo uživatelům těchto zpráv provádět na základě informací poskytnutých v těchto zprávách smysluplná srovnání. Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/338 21 proto tento požadavek na podávání zpráv na dva roky pozastavila za účelem přezkumu. Nařízením (EU) XX/XXXX 22 bylo pozměněno nařízení (EU) č. 600/2014 s cílem odstranit překážky, které bránily vzniku konsolidovaných obchodních informací. Mezi údaje, které má služba konsolidovaných obchodních informací poskytovat, patří poobchodní informace o všech transakcích s finančními nástroji. Tyto informace lze použít k prokázání nejlepšího způsobu provedení. Požadavek na podávání zpráv stanovený v čl. 27 odst. 3 směrnice 2014/65/EU proto již nebude relevantní, a měl by být tedy zrušen.
(8)Správné fungování konsolidace údajů o trhu prostřednictvím služby konsolidovaných obchodních informací závisí na kvalitě údajů, které poskytovatel konsolidovaných obchodních informací obdrží. Nařízení (EU) č. 600/2014 stanoví požadavky na kvalitu údajů, které by měli přispěvatelé konsolidovaných obchodních informací dodržovat. S cílem zajistit, aby investiční podniky a organizátoři trhu provozující mnohostranný obchodní systém nebo organizovaný obchodní systém a regulované trhy tyto požadavky účinně plnili, by členské státy měly vyžadovat, aby tyto investiční podniky a organizátoři trhu zavedli k tomu nezbytná opatření.
(9)Získávání vysoce kvalitních údajů má zásadní význam pro fungování služby konsolidovaných obchodních informací a vnitřního trhu. S tím souvisí potřeba, aby všichni poskytovatelé údajů o trhu i poskytovatel konsolidovaných obchodních informací opatřovali své údaje časovým razítkem synchronizovaně, a tedy aby synchronizovali své obchodní hodiny. Nařízením (EU) XX/XXX 23 bylo proto pozměněno nařízení (EU) č. 600/2014 tak, aby tento požadavek, který se podle směrnice 2014/65/EU vztahoval pouze na obchodní systémy a jejich členy, byl rozšířen na systematické internalizátory, schválené systémy pro uveřejňování informací a poskytovatele konsolidovaných obchodních informací. Jelikož je tento požadavek nyní stanoven v nařízení (EU) č. 600/2014, lze jej ze směrnice 2014/65/EU vyjmout.
(10)Rámec pro regulaci unijních trhů s finančními nástroji obsahuje mnoho hmotněprávních požadavků stanovených v nařízení (EU) č. 600/2014, které podléhají dohledu a sankcím na vnitrostátní úrovni a v souladu s články 69 a 70 směrnice 2014/65/EU. Nařízením (EU) XX/XXXX 24 byla do nařízení (EU) č. 600/2014 zahrnuta nová pravidla týkající se mechanismu objemového stropu, povinného poskytování hlavních údajů o trhu pro účely konsolidovaných obchodních informací, standardů kvality údajů, kterým poskytování těchto údajů podléhá, a zákazu přijímat platby za předávání pokynů zákazníků k provedení. Jelikož dohled nad příslušnými subjekty vykonávají vnitrostátní orgány, měly by být tyto nové hmotněprávní požadavky doplněny na seznam ustanovení ve směrnici 2014/65/EU, k nimž by členské státy měly stanovit sankce na vnitrostátní úrovni,
PŘIJALY TUTO SMĚRNICI:
Článek 1
Změny směrnice 2014/65/EU
Směrnice 2014/65/EU se mění takto:
1.v článku 1 se zrušuje odstavec 7;
2.v čl. 2 odst. 1 písm. d) se bod ii) nahrazuje tímto:
„ii) jsou členy nebo účastníky regulovaného trhu nebo mnohostranného obchodního systému,“;
3.v čl. 4 odst. 1 se bod 19 nahrazuje tímto:
„19) „mnohostranným systémem“ mnohostranný systém ve smyslu čl. 2 odst. 1 bodu 11 nařízení (EU) č. 600/2014;“
4.článek 27 se mění takto:
a) odstavec 3 se zrušuje;
b) v odstavci 10 se zrušuje písmeno a);
5.v čl. 31 odst. 1 se doplňuje nová věta, která zní:
„Investiční podniky a organizátoři trhu provozující mnohostranný obchodní systém nebo organizovaný obchodní systém musí mít zavedena opatření, která zajistí, že splňují standardy kvality údajů stanovené v článku 22b nařízení (EU) č. 600/2014.“;
6.v čl. 47 odst. 1 se doplňuje nové písmeno g), které zní:
„g) měl zavedena opatření, která zajistí, že splňuje standardy kvality údajů stanovené v článku 22b nařízení (EU) č. 600/2014.“;
7.článek 50 se zrušuje;
8.v čl. 70 odst. 3 písm. a) se zrušuje bod xxx);
9.v čl. 70 odst. 3 písm. b) se vkládají nové body iia), xvia), xvib), xvic) a xxviia), které znějí:
„iia) článek 5,“
„xvia) článek 22a,“
„xvib) článek 22b,“
„xvic) článek 22c,“
„xxviia) článek 39a,“.
Článek 2
Provedení
1.Členské státy uvedou v účinnost právní a správní předpisy nezbytné pro dosažení souladu s touto směrnicí nejpozději do [Úřad pro publikace: vložte prosím datum 12 měsíců pro vstupu v platnost nařízení o poskytovatelích konsolidovaných obchodních informací].
Tyto předpisy přijaté členskými státy musí obsahovat odkaz na tuto směrnici nebo musí být takový odkaz učiněn při jejich úředním vyhlášení. Způsob odkazu si stanoví členské státy.
2.Členské státy sdělí Komisi znění hlavních ustanovení vnitrostátních právních předpisů, které přijmou v oblasti působnosti této směrnice.
Článek 3
Vstup v platnost
Tato směrnice vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.
Článek 4
Určení
Tato směrnice je určena členským státům.
V Bruselu dne
Za Evropský parlament Za Radu
předseda/předsedkyně předseda/předsedkyně