EVROPSKÁ KOMISE

V Bruselu dne 25.11.2021

COM(2021) 723 final

2021/0378(COD)

Návrh

NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY,

kterým se zřizuje jednotné evropské přístupové místo poskytující centralizovaný přístup k veřejně dostupným informacím o finančních službách, kapitálových trzích a udržitelnosti

(Text s významem pro EHP)

{SEC(2021) 572 final} - {SWD(2021) 344 final} - {SWD(2021) 345 final}

DŮVODOVÁ ZPRÁVA

1.SOUVISLOSTI NÁVRHU

•Odůvodnění a cíle návrhu

Zřízení jednotného evropského přístupového místa do roku 2024 je stěžejním opatřením akčního plánu pro unii kapitálových trhů, který Evropská komise přijala v září 2020 1 . Jednotné evropské přístupové místo přispěje k dosažení cílů unie kapitálových trhů tím, že v celé EU poskytne přístup k informačním činnostem a produktům různých kategorií subjektů, které jsou povinny zveřejňovat tyto informace, jež jsou relevantní pro kapitálové trhy, finanční služby a udržitelné finance. Jednotné evropské přístupové místo poskytne přístup k těmto informacím účinným a nediskriminačním způsobem.

Informace o činnostech a produktech subjektů mají zásadní význam pro rozhodování poskytovatelů kapitálu. Jednotné evropské přístupové místo přispěje k další integraci finančních služeb a kapitálových trhů do jednotného trhu, k účinnější alokaci kapitálu v celé EU a k podpoře rozvoje menších vnitrostátních kapitálových trhů a ekonomik tím, že je více zviditelní. Jednotné evropské přístupové místo rovněž umožní subjektům nekótovaným na burze, včetně malých a středních podniků, zpřístupnění informací na základě dobrovolnosti. To jim usnadní přístup ke kapitálu.

Tento návrh je součástí balíčku, který se skládá:

·z návrhu nařízení, kterým se zřizuje jednotné evropské přístupové místo (tento návrh),

·z návrhu směrnice, kterou se mění některé směrnice, a

·z návrhu nařízení, kterým se mění některá nařízení.

Jednotné evropské přístupové místo je součástí evropských prostorů pro finanční data představených ve strategii Komise v oblasti digitálních financí zveřejněné v září 2020 2 . Strategie v oblasti digitálních financí stanoví cíl, aby do roku 2024 byly informace zveřejňované podle právních předpisů EU v oblasti finančních služeb zpřístupněny ve standardizovaných a strojově čitelných formátech.

Jednotné evropské přístupové místo je určeno především uživatelům, jako jsou investoři, finanční analytici a zprostředkovatelé trhu, např. správci aktiv, poradci nebo agregátoři údajů. Zájem o přístup k informacím prostřednictvím jednotného evropského přístupového místa mohou mít i jiné typy uživatelů, například občanská společnost, regulační orgány a další veřejné orgány, jako jsou statistické úřady.

•Soulad s platnými předpisy v této oblasti politiky

Tento návrh vychází z požadavků stávajících právních předpisů v oblasti finančních služeb, kapitálových trhů a udržitelného financování. Pro účinné fungování kapitálových trhů je nezbytné zajistit pravidelný tok relevantních, spolehlivých, úplných, včasných a srovnatelných informací o společnostech k účastníkům trhu a dalším zúčastněným stranám. Jednotné evropské přístupové místo bude podporovat účinnost právních předpisů EU v oblasti finančních služeb a kapitálových trhů. 

Tento návrh nevytváří žádnou novou povinnost podávání zpráv, pokud jde o obsah, ale spíše vychází ze stávajících požadavků na zveřejňování informací stanovených v právních aktech EU uvedených v příloze návrhu.

Jednotné evropské přístupové místo bude vybudováno odděleně od systému propojení obchodních rejstříků (BRIS) vytvořeného v souladu se směrnicí o právu obchodních společností, 3 což oběma systémům umožní sledovat své vlastní standardy a cíle na základě vlastního řízení. Jednotné evropské přístupové místo bude doplňovat systém BRIS, který veřejnosti poskytuje informace o společnostech s ručením omezeným na evropském portálu e-justice 4 . Překrývání údajů shromážděných pro účely systému BRIS a jednotného evropského přístupového místa se omezí na určité účetní dokumenty (finanční výkazy, zprávy o auditu, zprávy vedení včetně podnikových zpráv o udržitelnosti a podávání zpráv podle jednotlivých zemí těžebním průmyslem).

•Soulad s ostatními politikami Unie

Tento návrh je v souladu s evropskou strategií pro data stanovenou ve sdělení Komise z února 2020 5 a přispívá k jejímu provádění, neboť jednotné evropské přístupové místo je součástí společného evropského prostoru pro finanční data oznámeného v této strategii.

Ve své strategii financování přechodu k udržitelnému hospodářství 6 Komise učinila udržitelné financování středobodem finančního systému a předpokladem k vytvoření podpůrného rámce pro soukromé investice do udržitelných projektů a činností.

Jednotné evropské přístupové místo přispěje k dosažení cílů strategie financování přechodu k udržitelnému hospodářství a Zelené dohody pro Evropu 7 tím, že poskytne snadno dostupné a použitelné informace o udržitelnosti činností evropských subjektů. Umožní tak rovněž veřejným orgánům, soukromým zúčastněným stranám a občanské společnosti lépe posoudit udržitelnost evropských subjektů a obecněji pokrok při plnění politických cílů EU týkajících se udržitelného rozvoje, včetně strategie a cílů EU v oblasti klimatu.

V neposlední řadě je jednotné evropské přístupové místo rovněž podporováno akčním plánem pro unii kapitálových trhů, který byl přijat v září 2020 8 .

2.PRÁVNÍ ZÁKLAD, SUBSIDIARITA A PROPORCIONALITA

•Právní základ

Intervence EU, jejíž cílem je snížit roztříštěnost prostřednictvím jednotného přístupového místa, by dále přispěla k integraci jednotného trhu tím, že by odstranilapřekážky oběhu informací v rámci Unie. Smlouva o fungování Evropské unie (SFEU) svěřuje evropským orgánům pravomoc přijímat vhodná ustanovení, jejichž účelem je vytvoření a fungování vnitřního trhu (článek 114 SFEU).

•Subsidiarita (v případě nevýlučné pravomoci)

Jednotlivé členské státy nemohou dostatečným způsobem dosáhnout cílů této iniciativy. Členské státy mají v současné době určitou volnost při navrhování pravidel pro mechanismy a formáty povinností podniků týkajících se podávání zpráv, které jsou stanoveny v právních předpisech EU, přičemž jsou silně závislé na vnitrostátních systémech. Výsledná geografická a tematická roztříštěnost mechanismů a formátů zpřístupňování informací zvyšuje pro uživatele podnikových informací náklady na přístup a zpracování. Další individuální opatření členských států tuto roztříštěnost nesníží, pokud nebudou vedena stejným směrem za účelem vybudování jednotného přístupového místa a odstranění řady překážek, což je bez koordinovaného přístupu nepravděpodobné.

Umožnění lepšího přístupu k informacím na úrovni EU s ohledem na rozsah a účinky tohoto projektu je cílem, kterého lze lépe dosáhnout na úrovni Unie. Návrh vhodných formátů, podmínek používání, jazykových specifikací atd. navíc vyžaduje určitý stupeň harmonizace na úrovni EU, aby byla umožněna interoperabilita a přeshraniční přístup a využívání. Tato iniciativa má širokou podporu ze strany členských států, Evropského parlamentu, regulačních orgánů, regionálních nebo vnitrostátních účastníků trhu, uživatelů, občanské společnosti atd. Proto může Unie přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy o Evropské unii.

•Proporcionalita

V souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy o Evropské unii nepřekračuje tato iniciativa rámec toho, co je nezbytné pro dosažení jejích cílů. Tento návrh nebude přidávat ani měnit povinnosti týkající se podávání zpráv, pokud jde o obsah. Aby se minimalizovala zátěž subjektů a vnitrostátních orgánů, vychází jednotné evropské přístupové místo co nejvíce ze stávajících kanálů a infrastruktury pro vykazování údajů.

•Volba nástroje

Nařízení je považováno za nejvhodnější právní nástroj pro zřízení jednotného evropského přístupového místa, neboť většina jeho ustanovení je určena Evropskému orgánu pro cenné papíry a trhy (ESMA), který bude tuto platformu budovat a řídit, a rovněž orgánům shromažďujícím informace. Orgán ESMA je nezávislý orgán Evropské unie, který přispívá k zajištění stability finančního systému EU tím, že zvyšuje ochranu investorů a podporuje stabilní a řádné finanční trhy. V této souvislosti má orgán ESMA za úkol zřídit a provozovat jednotné evropské přístupové místo, neboť toto místo přispěje zejména k zajištění integrity, transparentnosti, účinnosti a řádného fungování finančních trhů.

Nařízení navíc odstraní riziko velkých rozdílů mezi vnitrostátními právními předpisy, pokud jde o charakteristiky informací, které mají být zahrnuty a zpřístupněny, jakož i úkoly, které mají plnit orgány shromažďující informace.

3.VÝSLEDKY HODNOCENÍ EX POST, KONZULTACÍ SE ZÚČASTNĚNÝMI STRANAMI A POSOUZENÍ DOPADŮ

•Hodnocení ex post / kontroly účelnosti platných právních předpisů

Posouzení dopadů připojené k tomuto návrhu vychází mimo jiné z kontroly účelnosti rámce EU pro veřejné podávání zpráv subjekty, kterou Komise zveřejnila v dubnu 2021 9 . Klíčovým zjištěním této kontroly účelnosti je potřeba využít potenciál digitálních nástrojů ke zlepšení přístupu k regulovaným informacím zveřejňovaným subjekty, jakož i ke zlepšení použití a opakovaného použití těchto informací. Kontrola účelnosti zejména zdůraznila, že neexistuje jednotné celounijní místo pro přístup k regulovaným informacím a strojová čitelnost informací zveřejňovaných subjekty je pouze omezená.

•Konzultace se zúčastněnými stranami

Konzultační proces a jeho hlavní závěry, z nichž tento návrh vychází, jsou shrnuty v příloze 2 posouzení dopadů 10 . Proces zahrnoval cílené online konzultace, semináře s různými kategoriemi příslušných zúčastněných stran a příspěvky příslušných odborných skupin zřízených Komisí, zejména fóra na vysoké úrovni o unii kapitálových trhů 11 .

Všechny konzultované skupiny zúčastněných stran obecně uvítaly iniciativu Komise týkající se jednotného evropského přístupového místa a vyjádřily svou podporu postupnému zavádění s cílem stanovit priority a v různých fázích zpřístupnit informace o jednotném evropském přístupovém místu. Zúčastněné strany rovněž zdůraznily, že je důležité použít zásadu „jednoho podání“. Zpracovatelé informací, které mají být veřejně oznamovány, a malé a střední podniky rovněž zdůraznili, že je třeba zabránit vytváření další administrativní zátěže, včetně toho, aby nebyly přidávány žádné nové povinnosti v oblasti podávání zpráv týkající se subjektů.

Většina zúčastněných stran podpořila široký rozsah informací, které mají být zahrnuty do jednotného evropského přístupového místa, mezi něž patří finanční informace i informace související s udržitelností. Převážná většina zúčastněných stran se domnívala, že standardizace informací v rámci společného rámce pro podávání zpráv se společnými systémy a metadaty by byla užitečná pro řešení problémů týkajících se srovnatelnosti, spolehlivosti a opětovné použitelnosti informací. Rovněž uvedly, že neexistence takových společných standardů je jednou z hlavních překážek, s nimiž se uživatelé a společnost potýkají při zpracovávání finančních informací, environmentálních a sociálních informací a informací týkajících se správy a řízení.

Většina zúčastněných stran má podobné názory na faktor infrastruktury a na to, jak by mělo jednotné evropské přístupové místo shromažďovat informace, a navrhuje, aby jednotné evropské přístupové místo vycházelo ze stávajících vnitrostátních nebo evropských kanálů pro podávání zpráv. Zúčastněné strany navíc požadovaly, aby informace byly zpřístupněny prostřednictvím jednotného evropského přístupového místa současně se zveřejněním pomocí jakýchkoli jiných prostředků nebo kanálů.

Všechny skupiny zúčastněných stran celkově podporují skutečnost, že jednotné evropské přístupové místo by mělo nabízet bezplatný přístup k informacím, přičemž informace by měly být k dispozici bez jakékoli požadované platby. I když byl důrazně doporučen model otevřených dat / bezplatného přístupu, některé zúčastněné strany podpořily myšlenku, že emitenti (při předkládání informací) nebo ti, kdo budou informace využívat, by mohli platit určité poplatky (např. roční předplatné). Výhoda, kterou by jednotné evropské přístupové místo mělo pro tyto poskytovatele nebo uživatele, by pak mohla odůvodnit rozhodnutí uplatnit určitý druh poplatků za konkrétní služby.

Jasná většina zúčastněných stran uvedla, že upřednostňuje veřejný model, například pod vedením orgánu ESMA, s možným zapojením Evropského orgánu pro bankovnictví (EBA) a Evropského orgánu pro pojišťovnictví a zaměstnanecké penzijní pojištění (EIOPA).

•Sběr a využití výsledků odborných konzultací

Posouzení dopadů připojené k tomuto návrhu rovněž vychází z údajů, které jsou k dispozici ze sekundárního výzkumu, a zejména z těchto studií a odborných posudků:

·studie na téma „Regulatory framework analysis for potential integration into the European Electronic Access Point (EEAP)“ (Analýza regulačního rámce pro možnou integraci do Evropského elektronického přístupového místa) 12 ,

·studie „Governance for a DLT / Blockchain enabled European Electronic Access Point (EEAP)“ (Řádná správa pro evropský elektronický přístup k informacím založený na technologii sdíleného registru / blockchainu) 13 ,

·studie „Impact Assessment study on the list of High Value Datasets to be made available by the Member States under the Open Data Directive“ (Studie posouzení dopadů týkající se seznamu datových souborů s vysokou hodnotou, které mají členské státy zpřístupnit podle směrnice o otevřených datech) 14 ,

·odborný posudek poskytnutý společností Business Reporting – Advisory Group (BR-AG), která na základě zvláštní smlouvy pomáhala Komisi s touto iniciativou.

Materiál, který byl shromážděn a použit jako podklad pro posouzení dopadů, se obecně zakládal na faktech nebo jinak pocházel z renomovaných a uznávaných zdrojů, které slouží jako referenční hodnoty a referenční body pro dané téma. Příspěvky obdržené od zúčastněných stran během poradenských činností byly obecně považovány za stanoviska, ledaže by byly faktické povahy.

•Posouzení dopadů

Posouzení dopadů připojené k tomuto návrhu projednal Výbor pro kontrolu regulace dne 22. července 2021. Výbor vydal kladné stanovisko s několika připomínkami, kterými se Komise zabývala v konečné verzi posouzení dopadů (podrobnosti jsou uvedeny v příloze 1 tohoto posouzení).

Posouzení dopadů analyzuje několik možností politiky, jak dosáhnout konkrétních cílů, tj. umožnit bezproblémový a integrovaný přístup k veřejným informacím příslušných subjektů způsobem, který zvýší oběh těchto informací v rámci Unie, a zvýšit digitální využití (a opakované využití) těchto informací. Možnosti politiky byly určeny na základě těchto pěti hlavních aspektů jednotného evropského přístupového místa: 1) rozsah informací přístupných prostřednictvím jednotného evropského přístupového místa; 2) formát informací přístupných prostřednictvím jednotného evropského přístupového místa; 3) shromažďování informací přístupných prostřednictvím jednotného evropského přístupového místa a propojení stávajících shromažďovacích míst; 4) otevřená data a 5) správa a řízení. Toto jsou klíčové aspekty, pokud jde o řešení zjištěných problémů, jakož i hlavní faktoryurčující náklady.

Posouzeny byly rovněž následující aspekty, ačkoli jsou považovány za odbornější a méně zásadní pro dosažení konkrétních cílů jednotného evropského přístupového místa: i) funkce jednotného evropského přístupového místa; ii) včasnost dostupnosti informací prostřednictvím jednotného evropského přístupového místa; ii) zajištění integrity údajů a důvěryhodnosti jejich zdroje; iv) zajištění kvality údajů; v) řešení jazykových bariér; vi) odstranění určitých překážek přístupu; vii) zásada pouze jednoho podání; viii) zachování právních účinků; ix) doba uchovávání údajů; x) zásady týkající se „dobrovolných informací“, které budou přístupné prostřednictvím jednotného evropského přístupového místa. 

•Účelnost právních předpisů a zjednodušení

Tato iniciativa stanoví pravidla pro zřízení jednotného evropského přístupového místa. Zefektivněním kanálů pro zveřejňování údajů přinese jednotné evropské přístupové místo zjednodušení a větší účinnost, zejména na straně poptávky (uživatelů), a to díky sníženým nákladům na vyhledávání a zpracování, jakož i do určité míry zjednodušení a větší účinnost na straně subjektů, pokud jde o povinnosti podávání informací.

•Základní práva

Tento návrh respektuje základní práva a dodržuje zásady uznávané zejména Listinou základních práv Evropské unie. Jednotné evropské přístupové místo zlepší přístup k informacím, které obsahují osobní údaje. Je to nezbytné pro podporu finančních inovací založených na datech, pomoc při integraci evropských kapitálových trhů, směrování investic do udržitelných činností a zvýšení efektivity pro spotřebitele a podniky. Jednotné evropské přístupové místo zároveň zlepší přístup pouze k těm osobním údajům, které musí být zpracovávány podle práva Unie nebo jiného právního základu dle nařízení (EU) 2016/679 15 , neboť tento návrh nezavádí nové požadavky na vykazování údajů nad rámec těch, které již existují.

4.ROZPOČTOVÉ DŮSLEDKY

V zájmu optimálního dosažení cílů této iniciativy má tento návrh důsledky z hlediska nákladů a administrativní zátěže pro orgán ESMA a pro vnitrostátní a unijní orgány shromažďující informace, zejména pro úředně určené mechanismy, příslušné vnitrostátní orgány, evropské orgány dohledu a jejich Společný výbor. Přesný rozsah a rozdělení těchto nákladů bude záviset na konečných specifikacích infrastruktury IT a na rozsahu a načasování souvisejících regulačních, správních a monitorovacích úkolů, které částečně závisí na rozhodnutích učiněných po přijetí tohoto aktu.

Legislativní finanční výkaz související s touto iniciativou poskytuje podrobný přehled nákladů orgánu ESMA, pokud jde o správu a řízení jednotného evropského přístupového místa. V případě orgánu ESMA bude iniciativa v průběhu času vyžadovat, aby úkoly dohledu nad vývojem a provozováním tohoto projektu a jejich řízení převzali celkem tři zaměstnanci na plný úvazek. Celkové finanční zdroje nezbytné pro provádění návrhu v období 2022–2027 budou činit až 16,5 milionu EUR, včetně 2,3 milionu EUR správních nákladů a až 14,2 milionu EUR provozních výdajů, z čehož by EU poskytla podporu ve výši 9,6 milionu EUR v rámci stávajícího víceletého finančního rámce (2022–2027). Z této částky by 5 milionů EUR bylo pokryto programem Digitální Evropa v letech 2022–23 16 . V období 2024–2027 by náklady orgánu ESMA související s jednotným evropským přístupovým místem činily 11,5 milionu EUR. Tyto náklady by byly financovány z rozpočtu EU až do výše 40 %, což představuje 4,6 milionu EUR, a příslušné vnitrostátní orgány by byly požádány, aby prostřednictvím svého příspěvku orgánu ESMA financovaly 6,9 milionu EUR.

Financování podpoří náklady spojené s vývojem, údržbou, provozem a podporou pomocných funkcí a povinností ve vztahu k jednotnému evropskému přístupovému místu, včetně provádění ročních monitorovacích činností.

Pokud jde o regulační činnosti vyplývající z jednotného evropského přístupového místa, bude třeba vypracovat řadu prováděcích aktů. Jejich realizace je podle nařízení časově rozfázována. V případě některých aktů pověřuje nařízení jejich vypracováním Společný výbor evropských orgánů dohledu (ESMA, EBA a EIOPA). Orgány EBA a EIOPA by navíc při plnění určitých úkolů souvisejících s fungováním a sledováním jednotného evropského přístupového místa spolupracovaly s orgánem ESMA. Při plnění těchto úkolů budou orgány ESMA, EBA a EIOPA nadále usilovat o maximalizaci synergií a zvýšení efektivity a budou sledovat další pracovní zátěž a plné pracovní úvazky spojené s tímto návrhem v souvislosti s jejich celkovými úkoly.

Pro orgány shromažďující informace se náklady na propojení unijních/vnitrostátních orgánů shromažďujících informace s jednotným evropským přístupovým místem (zejména na základě vývoje aplikačních programovacích rozhraní) odhadují na přibližně 50 800 EUR na individuální úrovni (jednorázově), zatímco roční opakující se náklady by na individuální úrovni činily přibližně 6 500 EUR. V některých případech existují silné synergie se stávajícími úkoly nebo projekty, které již orgány shromažďující informace plánují, jako například nedávný návrh na změnu nařízení (EU) č. 575/2013 17 s cílem zmocnit orgán EBA k tomu, aby centralizoval zveřejňování každoročních, pololetních a čtvrtletních informací v oblasti obezřetnostního dohledu institucí. Orgán EBA bude působit jako orgán shromažďující tyto informace v rámci jednotného evropského přístupového místa 18 . Tento návrh rovněž vychází ze stávajících úředně určených mechanismů, které v současné době shromažďují regulované informace od emitentů převoditelných cenných papírů kótovaných na regulovaných trzích EU podle směrnice o transparentnosti 19 .

Komise poskytuje prostřednictvím iniciativy pro technickou podporu individualizované odborné znalosti, které mají členským státům EU pomoci v celé řadě oblastí politiky při navrhování a provádění reforem, které podporují růst. Program Komise, který se týká iniciativy pro technickou podporu, může částečně financovat technickou podporu pro zavedení jednotného evropského přístupového místa příslušnými vnitrostátními orgány, a to na jejich žádost. Prostřednictvím programu iniciativy pro technickou podporu bude Komise rovněž poskytovat informace o praktických aspektech reforem. Tato činnost může mít podobu strategického nebo právního poradenství, studií, odborné přípravy a misí odborníků do jednotlivých zemí. Financování poskytované prostřednictvím iniciativy pro technickou podporu vychází z každoročních žádostí. 

5.OSTATNÍ PRVKY

•Plány provádění a způsoby monitorování, hodnocení a podávání zpráv

Tento návrh nevyžaduje plán provádění, ale obsahuje zvláštní ustanovení, na základě nichž má orgán ESMA sledovat provádění a účinnost jednotného evropského přístupového místa.

Tento návrh obsahuje požadavek, aby Komise podala Evropskému parlamentu a Radě zprávu o provozu a fungování jednotného evropského přístupového místa nejpozději pět let poté, co nařízení o jednotném evropském přístupovém místě vstoupí v platnost. Při hodnocení této iniciativy se Komise bude opírat o veřejnou konzultaci a diskuse s orgány ESMA, EBA, EIOPA a orgány shromažďujícími informace. Toto hodnocení se provádí v souladu s pokyny Komise pro zlepšování právní úpravy 20 .

•Podrobné vysvětlení specifických ustanovení návrhu

Článek 1 pověřuje orgán ESMA, aby do 31. prosince 2024 zřídil jednotné evropské přístupové místo, jež bude poskytovat veřejnosti přístup k informacím, které musí subjekty zveřejnit podle právních předpisů uvedených v příloze tohoto nařízení, a k dalším kategoriím informací, včetně finančních informací nebo informací souvisejících s udržitelností, které se subjekty rozhodnou v jednotném evropském přístupovém místě dobrovolně poskytnout.

Článek 2 stanoví definice pro účely tohoto nařízení.

Článek 3 stanoví podmínky a požadavky, podle nichž mohou subjekty dobrovolně předkládat informace, které budou zpřístupněny prostřednictvím jednotného evropského přístupového místa.

Článek 4 vyžaduje, aby orgán ESMA vedl aktualizovaný seznam subjektů odpovědných za přijímání informací zpřístupňovaných subjekty, zveřejnil tento seznam na internetovém portálu jednotného evropského přístupového místa a oznámil jej Komisi.

Článek 5 stanoví role a úkoly orgánů shromažďujících informace, včetně technických norem, které použijí k ověření toho, zda informace předkládané subjekty splňují specifikace požadované tímto nařízením a doprovodnými změnami odvětvových právních předpisů. Stanoví rovněž dobu uchovávání informací přístupných prostřednictvím jednotného evropského přístupového místa, která činí deset let, není-li v příslušném právním aktu EU v příloze stanoveno jinak. Článek rovněž obsahuje zvláštní ustanovení k zajištění dodržování právních předpisů o ochraně osobních údajů.

Článek 6 vyžaduje, aby orgán ESMA vypracoval pro jednotné evropské přístupové místo účinnou politiku bezpečnosti IT.

Článek 7 stanoví funkce jednotného evropského přístupového místa, jejichž prostřednictvím mohou mít uživatelé přístup k informacím a vyhledávat je.

Článek 8 stanoví podmínky, za nichž budou mít uživatelé přístup k informacím dostupným v jednotném evropském přístupovém místě, který je obvykle bezplatný. Orgán ESMA může naúčtovat poplatky uživatelům, kteří vyžadují velmi velké objemy dat nebo často aktualizované informace. Orgány, agentury a subjekty Unie a řada vnitrostátních subjektů a příslušných orgánů však mají k jednotnému evropskému přístupovému místu vždy bezplatný přímý a okamžitý přístup, aby mohly plnit své povinnosti, mandáty a závazky.

Článek 9 vyžaduje, aby orgán ESMA zajistil, aby použití a opakované použití informací přístupných v jednotném evropském přístupovém místě neporušovalo zvláštní práva na ochranu databází a nebylo podmíněno žádnými podmínkami pro jejich použití a opakované použití, pokud nebyly splněny určité podmínky.

Článek 10 vyžaduje, aby orgán ESMA prováděl určité automatizované validace za účelem ověření souladu informací, které obdrží od orgánů shromažďujících informace, s požadavky tohoto nařízení a platných odvětvových právních předpisů uvedených v příloze.

Článek 11 upřesňuje úkoly orgánu ESMA, který při řízení jednotného evropského přístupového místa jedná v úzké spolupráci s orgány EBA a EIOPA.

Článek 12 stanoví požadavky, které orgán ESMA ve spolupráci s orgány EBA a EIOPA plní s cílem sledovat fungování jednotného evropského přístupového místa na základě určitých kvalitativních a kvantitativních ukazatelů. Rovněž vyžaduje, aby orgán ESMA po konzultaci s orgány EBA a EIOPA zveřejňoval výroční zprávu o jednotném evropském přístupovém místě. Tento článek rovněž stanoví konzultace o výroční zprávě se skupinou subjektů působících v oblasti cenných papírů a trhů orgánu ESMA.

Článek 13 stanoví, že Komise přezkoumá fungování a účinnost jednotného evropského přístupového místa pět let poté, co toto nařízení vstoupí v platnost.

Článek 14 stanoví, že toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Za účelem vytvoření řádné a účinné platformy jednotného evropského přístupového místa, která bude obsahovat veřejně přístupné informace o finančních službách poskytovaných v Unii, kapitálových trzích Unie a udržitelnosti, bude řada směrnic a nařízení v těchto oblastech pozměněna souhrnnou směrnicí a souhrnným nařízením s cílem doplnit samostatné ustanovení týkající se jednotného evropského přístupového místa o formátu informací a jejich předkládání orgánu shromažďujícímu informace. Oblast působnosti jednotného evropského přístupového místa bude muset být od roku 2024 do roku 2026 vytvářena přiměřeným a postupným způsobem, což bude znamenat přechodné zintenzívnění shromažďování a předkládání informací na jeho platformě. Výsledek cílené konzultace o jednotném evropském přístupovém místě zdůraznil jako klíčový faktor, že jakmile bude jednotné evropské přístupové místo zřízeno, měly by v něm být přístupné alespoň environmentální a sociální informace a informace týkající se správy a řízení – například ty, které vyplývají z nařízení o taxonomii – a informace poskytované emitenty cenných papírů v oblasti působnosti směrnice o transparentnosti a nařízení o prospektu. To bylo v návrhu Komise zohledněno. Kromě toho Komise navrhuje začít také se shromažďováním a předkládáním informací o jednotném evropském přístupovém místě, které jsou již na základě odvětvových právních předpisů k dispozici ve strojově čitelném formátu. Strojově čitelné formáty budou rozšířeny o další informace v závislosti na budoucích rozhodnutích Komise prostřednictvím aktů v přenesené pravomoci, a to případ od případu.

2021/0378 (COD)

Návrh

NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY,

kterým se zřizuje jednotné evropské přístupové místo poskytující centralizovaný přístup k veřejně dostupným informacím o finančních službách, kapitálových trzích a udržitelnosti

(Text s významem pro EHP)

EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na článek 114 této smlouvy,

s ohledem na návrh Evropské komise,

po postoupení návrhu legislativního aktu vnitrostátním parlamentům,

s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru 21 ,

v souladu s řádným legislativním postupem,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)V akčním plánu pro unii kapitálových trhů 22 Komise navrhla zlepšit přístup veřejnosti k finančním a nefinančním informacím subjektů vytvořením jednotného evropského přístupového místa. Strategie Komise v oblasti digitálních financí 23 stanoví obecné zásady, jak může Evropa v nadcházejících letech podporovat digitální transformaci financí, zejména podpořit finance založené na datech. Ve strategii financování přechodu k udržitelnému hospodářství 24 učinila Komise středobodem finančního systému udržitelné financování jakožto klíčový prostředek k dosažení ekologické transformace hospodářství EU v rámci Zelené dohody 25 . 

(2)Snadný přístup k údajům je důležitý pro to, aby osoby s rozhodovací pravomocí v hospodářství a ve společnosti mohly přijímat dobrá rozhodnutí, která budou sloužit účinnému fungování trhu. K tomuto účelu by přispělo zavedení společných evropských prostorů pro data v klíčových odvětvích, včetně finančního. Finanční svět prochází digitální transformací, která by měla pokračovat i v nadcházejících letech, přičemž Unie by měla tuto transformaci podporovat, zejména podporou finančnictví založeného na datech. Kromě toho je to, že se udržitelné financování stane středobodem finančního systému, klíčovým prostředkem k dosažení ekologické transformace hospodářství Unie. Má-li být ekologická transformace prostřednictvím udržitelného financování úspěšná, je nezbytné, aby informace týkající se udržitelnosti podniků byly snadno dostupné pro investory, kteří tak budou při rozhodování o investicích lépe informováni. Za tímto účelem je třeba zlepšit přístup veřejnosti k informacím o subjektech, například společnostech, podnicích a finančních institucích, a dále k finančním a nefinančním informacím. Na úrovni Unie je k tomu účinným prostředkem zřízení centralizované platformy jednotného evropského přístupového místa, které poskytne elektronický přístup ke všem relevantním informacím.

(3)Jednotné evropské přístupové místo by mělo veřejnosti poskytnout snadný centralizovaný přístup k informacím o subjektech a jejich produktech, které jsou zveřejňovány v souvislosti s finančními službami, kapitálovými trhy a udržitelností. Jednotné evropské přístupové místo by mělo rovněž poskytovat přístup k informacím týkajícím se finančních služeb a kapitálových trhů, které dobrovolně zveřejňuje každý subjekt, který se řídí právem některého členského státu, pokud se tento subjekt rozhodne tyto informace zpřístupnit prostřednictvím jednotného evropského přístupového místa. Jak je uvedeno ve strategii v oblasti digitálních financí, jednotné evropské přístupové místo by mělo být zřízeno od roku 2024.

(4)Informace, které mají být veřejně přístupné prostřednictvím jednotného evropského přístupového místa, by měly shromažďovat orgány shromažďující informace, které jsou subjekty povinny zveřejnit. Aby bylo zajištěno účinné fungování jednotného evropského přístupového místa, měly by orgány shromažďující informace tyto informace zpřístupňovat jednotnému evropskému přístupovému místu automaticky, a to prostřednictvím jednotného aplikačního programovacího rozhraní. Aby byly informace digitálně použitelné, měly by subjekty tyto informace zpřístupnit ve formátu, ze kterého lze získat údaje, nebo, vyžaduje-li to právo Unie, ve strojově čitelném formátu. Ve srovnání s formáty, ze kterých lze získat údaje, jsou strojově čitelné formáty souborů strukturované tak, aby softwarové aplikace mohly snadno určit, rozpoznat a získat konkrétní údaje, včetně jednotlivých faktických údajů, a jejich vnitřní strukturu. S cílem zajistit, aby subjekty předkládaly informace ve správném formátu, a řešit případné technické problémy, s nimiž se subjekty potýkají, by měly orgány shromažďující informace poskytovat těmto subjektům pomoc.

(5)Kromě informací týkajících se finančních služeb, kapitálových trhů a udržitelnosti, které musí být podle práva Unie zveřejněny, mohou mít investoři, účastníci trhu, poradci a široká veřejnost zájem na získání dalších informací, které chce subjekt zpřístupnit. Malé a střední podniky mohou chtít veřejnosti zpřístupnit více informací, aby byly pro možné investory viditelnější, a tím zvýšily financování a diverzifikovaly možnosti financování. Účastníci trhu mohou rovněž chtít poskytnout více informací, než vyžadují právní předpisy, nebo zveřejnit informace požadované vnitrostátními právními předpisy, které však nejsou dostupné na úrovni Unie, a to s cílem doplnit informace poskytované veřejnosti na úrovni Unie. Každý subjekt by proto měl mít možnost zpřístupnit v jednotném evropském přístupovém místě finanční informace, informace související s udržitelností a další relevantní informace. Podle zásady minimalizace údajů by subjekty měly zajistit, aby v informacích nebyly obsaženy žádné osobní údaje, s výjimkou případů, kdy tyto údaje představují nezbytný prvek informací o jejich hospodářských činnostech, včetně případů, kdy se název subjektu shoduje se jménem vlastníka. Pokud tyto informace obsahují osobní údaje, měly by subjekty zajistit, aby se mohly při takovém zpřístupnění spolehnout na jeden ze zákonných důvodů pro zpracování, které jsou stanoveny v článku 6 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 26 .

(6)Cílem Evropského orgánu pro cenné papíry a trhy (ESMA) je chránit veřejný zájem tím, že přispívá ke stabilitě a účinnosti finančního systému pro hospodářství Unie, její občany a podniky. V této souvislosti má orgán ESMA přispívat zejména k zajištění integrity, transparentnosti, účinnosti a řádného fungování finančních trhů. Jeho úkolem je mimo jiné zlepšit ochranu investorů. Z těchto důvodů by úkol zřídit a provozovat jednotné evropské přístupové místo měl být svěřen orgánu ESMA.

(7)Aby subjekty a veřejnost mohly zjistit, které orgány shromažďující informace poskytují informace jednotnému evropskému přístupovému místu, měl by orgán ESMA na svých internetových stránkách zveřejnit seznam těchto orgánů shromažďujících informace a aktualizovat jej.

(8)Jednotné evropské přístupové místo s sebou nese riziko narušení důvěrnosti, rizika integrity či rizika spojená s dostupností systému a informacemi v něm zpracovávanými. K těmto hrozbám patří nehody, chyby, záměrné útoky a přírodní události a je třeba je chápat jako provozní rizika. Orgán ESMA by měl zavést vhodné a přiměřené politiky k zajištění toho, aby jednotné evropské přístupové místo chránilo zpracovávané informace a fungovalo podle potřeby.

(9)Aby se usnadnilo vyhledávání, hledání, získávání a používání údajů, měl by orgán ESMA zajistit, aby jednotné evropské přístupové místo nabízelo určitý soubor funkcí, včetně vyhledávací funkce, strojového překladu a možností získat informace. Vyhledávací funkce by měly být nabízeny ve všech úředních jazycích Unie a vycházet alespoň z metadat poskytovaných podle směrnic a nařízení uvedených v příloze. Do 31. prosince 2024 by měl orgán ESMA zajistit, aby jednotné evropské přístupové místo poskytovalo uživatelům určitý minimální soubor funkcí, které mají být dokončeny do 31. prosince 2025.

(10)Opakované použití informací, které jsou k dispozici v jednotném evropském přístupovém místě, může zlepšit fungování vnitřního trhu a podpořit rozvoj nových služeb, které tyto informace kombinují a využívají. Je proto nezbytné, je-li to odůvodněno cílem veřejného zájmu, umožnit opakované použití informací, které jsou k dispozici v jednotném evropském přístupovém místě, pro jiné účely, než pro které byly tyto informace vypracovány. Použití a opakované použití těchto informací by se však mělo řídit objektivními, přiměřenými a nediskriminačními podmínkami. Za tímto účelem by měly platit podmínky odpovídající podmínkám stanoveným v otevřených standardních licencích ve smyslu směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1024 27 . Licenční podmínky těchto standardních licencí by měly umožňovat, aby údaje a obsah byly volně přístupné a kýmkoliv a za jakýmkoli účelem používány, měněny a sdíleny. Orgán ESMA by neměl nést žádnou odpovědnost za použití a opakované použití informací dostupných v jednotném evropském přístupovém místě. Předkládání informací orgány shromažďujícími informace by se buď nemělo řídit žádnými podmínkami, nebo by se mělo řídit otevřenou standardní licencí, která umožňuje, aby tyto licenční podmínky platily pro informace přístupné v jednotném evropském přístupovém místě.

(11)Informace dostupné v jednotném evropském přístupovém místě by měly být včas přístupné veřejnosti. V tomto ohledu by doba mezi shromážděním informací a jejich zpřístupněním veřejnosti měla být přiměřená a v každém případě co nejkratší. V zájmu zajištění jednotné kvality informací by orgány shromažďující informace měly provádět automatizovaná ověřování a odmítat neplatné informace. 

(12)Jednotné evropské přístupové místo by mělo uživatelům poskytovat bezplatný a nediskriminační přístup k informacím a mělo by těmto uživatelům umožnit prostřednictvím jednotného evropského přístupového místa vyhledávat informace, mít k nim přístup a stahovat je. S ohledem na potřebu chránit orgán ESMA před nadměrnou finanční zátěží spojenou s náklady vzniklými v souvislosti s uspokojováním potřeb intenzivních uživatelů by však orgán ESMA měl mít možnost vytvářet příjmy. Odchylně od zásady, že informace by měly být přístupné bezplatně, by proto mělo být orgánu ESMA umožněno ukládat poplatky za konkrétní služby, mezi které patří služby s vysokými náklady na údržbu v důsledku vyhledávání velmi velkých objemů informací nebo častého přístupu do jednotného evropského přístupového místa. Uložené poplatky by však neměly překročit náklady na poskytovanou službu.

(13)S cílem podpořit inovace v oblasti financí založené na datech, pomoci integrovat kapitálové trhy v Evropské unii, směrovat investice do udržitelných činností a umožnit spotřebitelům a podnikům zvýšit efektivitu, by jednotné evropské přístupové místo mělo zlepšit přístup k informacím, které obsahují osobní údaje. Jednotné evropské přístupové místo by však mělo zlepšit přístup pouze k těm osobním údajům, které musí být zpracovávány podle práva Unie nebo jsou zpracovávány dobrovolně, pokud pro takové zpracování existuje zákonný důvod podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679. V případě jakéhokoli zpracování osobních údajů v souvislosti s poskytováním informací prostřednictvím jednotného evropského přístupového místa by orgány shromažďující informace a orgán ESMA jakožto provozovatel jednotného evropského přístupového místa měly zajistit dodržování nařízení (EU) 2016/679 a nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1725 28 .

(14)V souladu s čl. 42 odst. 1 nařízení (EU) 2018/1725 byl konzultován evropský inspektor ochrany údajů, který vydal stanovisko dne [vložte datum].

(15)S cílem vybudovat a udržet důvěru veřejnosti v jednotné evropské přístupové místo a chránit každý subjekt před nepatřičnou změnou jeho informací by mělo jednotné evropské přístupové místo zajistit integritu údajů a důvěryhodnost zdroje informací, které jsou předkládány orgánům shromažďujícímu informace. Informace předložené subjekty by proto měly zahrnovat kvalifikovanou elektronickou pečeť připojenou k předkládaným informacím ve smyslu čl. 3 bodu 20 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 910/2014 29 . Povinným atributem tohoto osvědčení může být specifický identifikátor právnické osoby. Tato pečeť nebo podpis získaný jednotným evropským přístupovým místem by měl být k dispozici uživatelům.

(16)Aby byly tyto informace v průběhu času porovnatelné, měli by mít uživatelé přístup k dřívějším informacím. Je proto nezbytné požadovat, aby jednotné evropské přístupové místo poskytovalo přístup k informacím po přiměřenou dobu, a to v rozsahu, který je slučitelný s jinými použitelnými ustanoveními práva Unie. Za tímto účelem by měl orgán ESMA zajistit, aby žádné osobní údaje nebyly zpřístupňovány déle, než je nezbytné dle práva Unie. Aby orgán ESMA a orgány shromažďující informace mohly připravit fungování jednotného evropského přístupového místa, mělo by jednotné evropské přístupové místo poskytovat přístup k poskytnutým informacím od 1. ledna 2024.

(17)Aby bylo možné zajistit bezproblémové zpracování informací obdržených nebo vypracovaných orgány shromažďujícími informace a zpřístupněných jednotnému evropskému přístupovému místu, je nezbytné stanovit určité požadavky, které upřesní formát a metadata těchto informací a to, které orgány shromažďující informace by měly tyto informace shromažďovat. Aby byla zajištěna kvalita informací poskytnutých jednotnému evropskému přístupovému místu orgány shromažďujícími informace, je rovněž nezbytné vymezit charakteristiky automatizovaných validací, které se mají provádět u všech informací, které se dostanou k orgánům shromažďujícím informace, a vlastnosti kvalifikované elektronické pečeti, kterou mají subjekty k těmto informacím připojit. S cílem zajistit v jednotném evropském přístupovém místě použití a opakované použití údajů je třeba stanovit seznam určených otevřených standardních licencí. Aby bylo možné usnadnit vyhledávání, hledání a včasné získání údajů, budou rovněž muset být navrženy charakteristiky aplikačního programovacího rozhraní a metadata, která mají být zavedena. Bude třeba splnit další požadavky týkající se účinných vyhledávacích funkcí, například specifický identifikátor právnické osoby, klasifikace druhu informací a kategorie velikosti subjektů. Za tímto účelem by měl Společný výbor evropských orgánů dohledu vypracovat návrhy prováděcích technických norem. Kromě toho může orgán ESMA vypracovat návrhy prováděcích technických norem k určení povahy a rozsahu konkrétních služeb, za něž mohou být účtovány poplatky, a související strukturu poplatků. Komise by měla být zmocněna k přijímání těchto prováděcích technických norem prostřednictvím prováděcích aktů podle článku 291 Smlouvy o fungování EU a v souladu s článkem 15 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1093/2010 30 , nařízení Evropského parlamentu a Rady č. 1094/2010 31 a nařízení Evropského parlamentu a Rady č. 1095/2010 32 .

(18)Cílem tohoto nařízení je přispět k integraci evropských finančních služeb a kapitálových trhů poskytnutím snadného centralizovaného přístupu k veřejným informacím o subjektech a jejich produktech. Jelikož tohoto cíle nemůže být uspokojivě dosaženo na úrovni členských států, ale spíše jej z důvodu jeho rozsahu a účinků může být lépe dosaženo na úrovni Unie, může Unie přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy o Evropské unii. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku nepřekračuje toto nařízení rámec toho, co je nezbytné pro dosažení tohoto cíle,

PŘIJALY TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Jednotné evropské přístupové místo

1.Evropský orgán pro cenné papíry a trhy (ESMA) do 31. prosince 2024 zřídí jednotné evropské přístupové místo, které bude tento orgán provozovat a které bude poskytovat centralizovaný elektronický přístup k těmto informacím:

(a)informace, které mají být zveřejněny podle příslušných ustanovení směrnic a nařízení uvedených v příloze a podle jakéhokoli dalšího právně závazného aktu Unie, který stanoví centralizovaný elektronický přístup k informacím prostřednictvím jednotného evropského přístupového místa;

(b)jiné informace relevantní pro finanční služby poskytované v Unii nebo pro kapitálové trhy Unie nebo týkající se udržitelnosti, které chtějí subjekty v souladu s čl. 3 odst. 1 dobrovolně zpřístupnit prostřednictvím jednotného evropského přístupového místa a které se týkají jejich hospodářských činností.

2.Jednotné evropské přístupové místo neposkytne přístup k informacím, které byly poskytnuty před 1. lednem 2024. 

Článek 2

Definice

Pro účely tohoto nařízení se použijí tyto definice:

(1)„subjektem“ se rozumí jakákoli fyzická nebo právnická osoba, která je povinna zveřejnit informace podle některého z právních aktů uvedených v čl. 1 odst. 1 písm. a), nebo jakákoli fyzická nebo právnická osoba, která orgánu shromažďujícímu informace dobrovolně v souladu s čl. 3 odst. 1 předloží informace uvedené v čl. 1 odst. 1 písm. b) za účelem zpřístupnění těchto informací prostřednictvím jednotného evropského přístupového místa;

(2)„orgánem shromažďujícím informace“ se rozumí jakýkoli unijní nebo vnitrostátní subjekt nebo orgán či rejstřík určený jako takový podle některého z právních aktů uvedených v čl. 1 odst. 1 písm. a) nebo podle prováděcích technických norem uvedených v čl. 3 odst. 2;

(3) „formátem, ze kterého lze získat údaje“ se rozumí jakýkoli otevřený elektronický formát ve smyslu čl. 2 bodu 14 směrnice (EU) 2019/1024, který je běžně používán nebo vyžadován právními předpisy a který umožňuje strojové získávání údajů a není čitelný pouze okem;

(4)„strojově čitelným formátem“ se rozumí formát ve smyslu čl. 2 bodu 13 směrnice (EU) 2019/1024;

(5)„kvalifikovanou elektronickou pečetí“ se rozumí kvalifikovaná elektronická pečeť ve smyslu čl. 3 bodu 27 nařízení (EU) č. 910/2014;

(6)„aplikačním programovacím rozhraním“ („API“) se rozumí soubor funkcí, postupů, definic a protokolů pro komunikaci mezi stroji a plynulou výměnu dat;

(7)„metadaty“ se rozumí strukturované informace, které usnadňují vyhledávání, používání nebo správu informačního zdroje, včetně pomocí popisu, vysvětlení nebo umístění tohoto informačního zdroje.

Článek 3

Dobrovolné poskytování informací v jednotném evropském přístupovém místě za účelem přístupnosti

1.Každá fyzická nebo právnická osoba může orgánu shromažďujícímu informace předložit informace uvedené v čl. 1 odst. 1 písm. b) za účelem zpřístupnění těchto informací v jednotném evropském přístupovém místě. Při předkládání těchto informací fyzická nebo právnická osoba:

(a)poskytne orgánu shromažďujícímu informace metadata o předložených informacích;

(b)poskytne orgánu shromažďujícímu informace svůj identifikátor právnické osoby podle čl. 7 odst. 4;

(c)použije pro vypracování těchto informací formát, ze kterého lze získat údaje;

(d)zajistí, aby informace neobsahovaly žádné osobní údaje, s výjimkou případů, kdy osobní údaje představují nezbytný prvek informací o jejích hospodářských činnostech.

2.Společný výbor evropských orgánů dohledu vypracuje návrhy prováděcích technických norem, v nichž upřesní:

(a)metadata, která mají být o předložených informacích poskytována;

(b)konkrétní formáty, které mají být použity pro vypracování informací;

(c)určení orgánů shromažďujících informace, kterým se informace předkládají.

Společný výbor evropských orgánů dohledu předloží tyto návrhy prováděcích technických norem Komisi do [Úřad pro publikace: vložte tři roky po vstupu v platnost].

Komisi je svěřena pravomoc přijímat prováděcí technické normy uvedené v prvním pododstavci postupem podle článku 15 nařízení (EU) č. 1093/2010, článku 15 nařízení (EU) č. 1094/2010 a článku 15 nařízení (EU) č. 1095/2010.

3.Pokud informace uvedené v odstavci 1 obsahují osobní údaje, subjekty zajistí, aby se zpracování opíralo o jeden ze zákonných důvodů pro zpracování uvedených v čl. 6 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679. Toto nařízení nevytváří právní základ pro zpracování osobních údajů těmito subjekty.

Článek 4

Seznam orgánů shromažďujících informace

Orgán ESMA zveřejní na internetovém portálu uvedeném v čl. 7 odst. 1 písm. a) seznam orgánů shromažďujících informace s uvedením informací o jednotném lokátoru zdrojů (URL) každého orgánu shromažďujícího informace.

Orgán ESMA zajistí, aby byl seznam uvedený v prvním pododstavci průběžně aktualizován, a oznámí Komisi veškeré změny tohoto seznamu.

Článek 5

Úkoly orgánů shromažďujících informace 

1.Orgány shromažďující informace:

a)shromažďují a uchovávají informace předkládané subjekty;

b)provádí automatizované validace předkládaných informací s cílem ověřit, že informace splňují všechny tyto požadavky:

i)informace byly předloženy ve formátu, ze kterého lze získat údaje, nebo případně ve strojově čitelném formátu stanoveném v některém z právních aktů uvedených v čl. 1 odst. 1 písm. a), podle nichž se informace předkládají, nebo v prováděcích technických normách uvedených v čl. 3 odst. 2 písm. b), 

ii)metadata specifikovaná podle odst. 6 písm. d) jsou dostupná a úplná,

iii)informace obsahují kvalifikovanou elektronickou pečeť;

c)zajistí, aby se použití a opakované použití informací poskytnutých jednotnému evropskému přístupovému místu buď neřídilo žádnými podmínkami, nebo aby se řídilo otevřenými standardními licencemi, které jsou rovnocenné licenčním podmínkám uvedeným v článku 9;

d)zavedou rozhraní API a poskytnou jednotnému evropskému přístupovému místu bezplatně a v příslušných lhůtách informace, metadata pro tyto informace a případně kvalifikovanou elektronickou pečeť;

e)poskytnou technickou pomoc subjektům, které předkládají informace;

f)zajistí, aby informace uvedené v čl. 1 odst. 1 byly jednotnému evropskému přístupovému místu dostupné po dobu nejméně deseti let, není-li v právních aktech uvedených v čl. 1 odst. 1 písm. a) stanoveno jinak. Osobní údaje obsažené v informacích předložených podle čl. 1 odst. 1 se neuchovávají a nezpřístupňují po dobu delší než pět let, není-li v právních aktech uvedených v čl. 1 odst. 1 písm. a) stanoveno jinak.

Pro účely písmene f) přijmou orgány shromažďující informace patřičná technická a organizační opatření, aby zajistily, že informace nebudou uchovávány nebo zpřístupňovány déle, než je stanoveno v tomto písmenu f).

2.Orgány shromažďující informace odmítnou informace předložené subjekty v každém z těchto případů:

a)pokud automatizované validace uvedené v odst. 1 písm. b) odhalí, že informace nesplňují požadavky stanovené v tomto písmenu b);

b)jsou-li informace zjevně nepatřičné, zneužívající nebo zjevně nespadají do okruhu informací uvedených v čl. 1 odst. 1.

3.Subjekty mohou předložit informace uvedené v čl. 1 odst. 1 písm. a) jednomu z příslušných orgánů shromažďujících informace pouze jednou.

4.Subjekty zajistí přesnost informací, které předkládají orgánům shromažďujícím informace.

5.Pokud jde o informace, na něž se vztahuje toto nařízení, orgány shromažďující informace nevykonávají právo pořizovatele databáze podle čl. 7 odst. 1 směrnice Evropského parlamentu a Rady 96/9/ES 33 , které umožnuje zakázat opakované použití obsahu databáze nebo jej omezit či omezit opakované použití tohoto obsahu.

6.Společný výbor evropských orgánů dohledu vypracuje návrhy prováděcích technických norem, v nichž upřesní: 

a)jak se mají provádět automatizované validace uvedené v odst. 1 písm. b) pro každý druh informací předkládaných subjekty;

b) vlastnosti kvalifikované elektronické pečeti uvedené v odst. 1 písm. b) bodě iii);

c)otevřené standardní licence uvedené v odst. 1 písm. c);

d)charakteristiky rozhraní API, které má být zavedeno podle odst. 1 písm. d), a metadata uvedená v tomto písmenu;

e)lhůty uvedené v odst. 1 písm. d).

Smíšený výbor předloží tyto návrhy prováděcích technických norem Komisi do [Úřad pro publikace: vložte jeden rok po vstupu v platnost], pokud jde o písmena b), c) a d), a do [Úřad pro publikace: vložte dva roky po vstupu v platnost], pokud jde o písmena a) a e).

Komisi je svěřena pravomoc přijímat prováděcí technické normy uvedené v prvním pododstavci postupem podle článku 15 nařízení (EU) č. 1093/2010, (EU) č. 1094/2010 a (EU) č. 1095/2010.

Článek 6

Kybernetická bezpečnost

Orgán ESMA zavede pro jednotné evropské přístupové místo účinnou a přiměřenou politiku bezpečnosti IT a zajistí odpovídající úroveň pravosti, dostupnosti, integrity a nepopíratelnosti informací zpřístupněných v jednotném evropském přístupovém místě a ochrany osobních údajů.

Článek 7

Funkce jednotného evropského přístupového místa

1.Orgán ESMA zajistí, aby jednotné evropské přístupové místo zajišťovalo alespoň tyto funkce:

a)internetový portál s uživatelsky přívětivým rozhraním ve všech úředních jazycích Unie pro poskytování přístupu k informacím v jednotném evropském přístupovém místě;

b)rozhraní API umožňující snadný přístup k informacím v jednotném evropském přístupovém místě;

c)vyhledávací funkci ve všech úředních jazycích Unie;

d)prohlížeč informací;

e)službu strojového překladu pro získané informace;

f)službu stahování údajů, včetně stahování velkého množství údajů;

g)oznamovací službu informující uživatele o veškerých nových informacích v jednotném evropském přístupovém místě.

2.Orgán ESMA zajistí, aby jednotné evropské přístupové místo poskytovalo funkce uvedené v odst. 1 písm. e) a g) do 31. prosince 2025.

3.Vyhledávací funkce uvedená v odst. 1 písm. c) umožňuje vyhledávání na základě těchto metadat:

a)názvy subjektu, který předložil informace;

b)identifikátor právnické osoby subjektu, který předložil informace;

c)druh informací předložených subjektem, který předložil informace;

d)rok a měsíc, ve kterém subjekt předkládající informace tyto informace předložil;

e)velikost subjektu, který informace předložil;

f)zdroj předložených informací.

4.Společný výbor evropských orgánů dohledu vypracuje návrhy prováděcích technických norem, v nichž upřesní:

a)charakteristiky rozhraní API uvedeného v odst. 1 písm. b);

b)konkrétní identifikátor právnické osoby uvedený v odst. 3 písm. b);

c)klasifikaci druhů informací uvedených v odst. 3 písm. c);

d)kategorie velikosti subjektů uvedené v odst. 3 písm. e).

Společný výbor evropských orgánů dohledu předloží tyto návrhy prováděcích technických norem Komisi do [Úřad pro publikace: vložte jeden rok po vstupu v platnost].

Komisi je svěřena pravomoc přijímat prováděcí technické normy uvedené v prvním pododstavci postupem podle článku 15 nařízení (EU) č. 1093/2010, nařízení (EU) č. 1094/2010 a nařízení (EU) č. 1095/2010. 

Článek 8

Přístup k informacím dostupným v jednotném evropském přístupovém místě

1.Orgán ESMA zajistí, aby byl přístup k jednotnému evropskému přístupovému místu poskytován bez diskriminace.

2.Orgán ESMA zajistí, aby měl kdokoli přímý a bezprostřední bezplatný přístup k informacím dostupným v jednotném evropském přístupovém místě. 

Orgán ESMA však může účtovat poplatky za konkrétní služby, mezi které patří vyhledávání velmi velkého objemu informací nebo často aktualizovaných informací. Tyto poplatky nepřesáhnou náklady vzniklé orgánu ESMA v souvislosti s poskytováním služby. 

3.Bez ohledu na odst. 2 druhý pododstavec umožní orgán ESMA všem níže uvedeným subjektům bezplatný přímý a bezprostřední přístup k jednotnému evropskému přístupovému místu v rozsahu nezbytném k tomu, aby tyto subjekty mohly plnit své příslušné povinnosti, mandáty a závazky:

a)kterýkoli orgán, agentura nebo jiný subjekt Unie;

b)kterýkoli příslušný vnitrostátní orgán určený členským státem na základě právních aktů uvedených v čl. 1 odst. 1 písm. a);

c)kterýkoli člen Evropského statistického systému ve smyslu článku 4 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 223/2009 34 ;

d)kterýkoli člen Evropského systému centrálních bank;

e)orgány příslušné k řešení krize určené podle článku 3 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/59/EU 35 .

4.Pro účely odst. 2 druhého pododstavce může orgán ESMA vypracovat návrhy prováděcích technických norem k určení povahy a rozsahu konkrétních služeb, za něž mohou být účtovány poplatky, a určit související strukturu poplatků.

Orgán ESMA tyto návrhy prováděcích technických norem předloží Komisi.

Komisi je svěřena pravomoc přijímat prováděcí technické normy uvedené v prvním pododstavci v souladu s článkem 15 nařízení (EU) č. 1095/2010.

Článek 9

Použití a opakované použití informací dostupných v jednotném evropském přístupovém místě

Orgán ESMA zajistí, aby použití a opakované použití informací dostupných v jednotném evropském přístupovém místě neporušovalo zvláštní práva na ochranu databází podle čl. 7 odst. 1 směrnice 96/9/ES a neřídilo se žádnými podmínkami, pokud tyto podmínky nesplňují všechny tyto požadavky:

(a)podmínky jsou objektivní a nediskriminační;

(b)podmínky jsou odůvodněny cílem veřejného zájmu;

(c)podmínky odpovídají podmínkám stanoveným v otevřených standardních licencích ve smyslu čl. 2 odst. 5 směrnice (EU) 2019/1024, které umožňují volné použití, změnu a sdílení těchto informací komukoli a za jakýmkoli účelem.

Článek 10

Kvalita informací

1.Orgán ESMA provádí automatizované validace za účelem ověření souladu informací poskytnutých orgány shromažďujícími informace s požadavky stanovenými v čl. 5 odst. 1 písm. b).

2.Orgán ESMA zavede vhodné technické postupy, aby orgán shromažďující informace automaticky informoval o tom, že poskytnuté informace nesplňují požadavky stanovené v čl. 5 odst. 1 písm. b).

Článek 11

Úkoly orgánu ESMA

1.Orgán ESMA v úzké spolupráci s Evropským orgánem pro bankovnictví (EBA) a Evropským orgánem pro pojišťovnictví a zaměstnanecké penzijní pojištění (EIOPA):

a)zajistí, aby informace obdržené orgány shromažďujícími informace byly v jednotném evropském přístupovém místě včas zpřístupněny;

b)poskytuje servisní podporu orgánům shromažďujícím informace;

c)zajistí, aby jednotné evropské přístupové místo bylo přístupné alespoň 95 % času měsíčně;

d)v případě potřeby vede konzultace s orgány shromažďujícími informace s cílem řešit společné otázky a společné zásady chování, a zejména projednat:

i)každodenní řízení jednotného evropského přístupového místa,

ii)vypracování a provádění politiky kvality a případně dohod o úrovni služeb mezi orgánem ESMA a orgány shromažďujícími informace,

iii)podmínky financování jednotného evropského přístupového místa, včetně situací, kdy lze uložit poplatky, a výpočet těchto poplatků,

iv)hrozby související s kybernetickou bezpečností;

e)sleduje provádění a fungování jednotného evropského přístupového místa, jak je uvedeno v článku 12, a každoročně o něm podává zprávu Komisi.

2.Pro účely odstavce 1 orgán ESMA provádí konzultace se skupinou subjektů působících v oblasti cenných papírů a trhů uvedenou v článku 37 nařízení (EU) č. 1095/2010.

3.Orgán ESMA neuchovává informace obsahující osobní údaje s výjimkou automatického, dočasného a přechodného zpracování, včetně uchovávání těchto informací, pokud je to nezbytně nutné pro účely umožnění přístupu k informacím poskytovaným orgány shromažďujícími informace.

Článek 12

Sledování zavedení a fungování jednotného evropského přístupového místa

1.Orgán ESMA v úzké spolupráci s orgány EBA a EIOPA sleduje fungování jednotného evropského přístupového místa na základě alespoň kvalitativních a kvantitativních ukazatelů stanovených v odstavci 2 a zveřejňuje výroční zprávu o fungování jednotného evropského přístupového místa.

2.Kvalitativní a kvantitativní ukazatele uvedené v odstavci 1 jsou tyto:

a)počet návštěvníků a vyhledávání;

b)procentní podíl vyhledávání, která vedou k zobrazení nebo stažení;

c)množství a procentní podíl strojově čitelných informací dostupných v jednotném evropském přístupovém místě a množství a procentní podíl strojově čitelných zobrazení a stažení;

d)podíl oznámení na základě automatizovaných validací uvedených v článku 10;

e)jakákoli významná porucha nebo incident;

f)posouzení dostupnosti, kvality, použitelnosti a včasnosti informací v jednotném evropském přístupovém místě;

g)posouzení toho, zda jednotné evropské přístupové místo splňuje své cíle, s přihlédnutím k vývoji jeho používání a k informačním tokům v rámci Unie;

h)posouzení spokojenosti koncového uživatele;

i)srovnání s podobnými systémy ve třetích zemích.

3.Orgán ESMA před předložením zprávy uvedené v odstavci 1 konzultuje skupinu subjektů působících v oblasti cenných papírů a trhů uvedenou v článku 37 nařízení (EU) č. 1095/2010.

Článek 13

Přezkum

Do [Úřad pro publikace, vložte datum pět let od vstupu tohoto nařízení v platnost] Komise přezkoumá fungování jednotného evropského přístupového místa a posoudí jeho účinnost. Komise předloží Evropskému parlamentu a Radě zprávu o výsledcích tohoto přezkumu.

Článek 14

Vstup v platnost

Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne

LEGISLATIVNÍ FINANČNÍ VÝKAZ

1.RÁMEC NÁVRHU/PODNĚTU 

1.1.Název návrhu/podnětu

1.2.Příslušné oblasti politik

1.3.Tento návrh se týká 

☑ nové akce

◻ nové akce následující po pilotním projektu / přípravné akci 36  

◻ prodloužení stávající akce 

◻ sloučení jedné či více akcí do jiné/nové akce 

1.4.Cíle

1.4.1.Obecné cíle 

1.4.2.Specifické cíle 

1.4.3.Očekávané výsledky a dopady

Upřesněte účinky, které by návrh/podnět měl mít na příjemce / cílové skupiny.

1.4.4.Ukazatele výkonnosti 

Upřesněte ukazatele pro sledování pokroku a dosažených výsledků.

1.5.Odůvodnění návrhu/podnětu 

1.5.1.Potřeby, které mají být uspokojeny v krátkodobém nebo dlouhodobém horizontu, včetně podrobného harmonogramu pro zahajovací fázi provádění podnětu

1.5.2.Přidaná hodnota ze zapojení Unie (může být důsledkem různých faktorů, např. přínosů z koordinace, právní jistoty, vyšší účinnosti nebo doplňkovosti). Pro účely tohoto bodu se „přidanou hodnotou ze zapojení Unie“ rozumí hodnota plynoucí ze zásahu Unie, jež doplňuje hodnotu, která by jinak vznikla činností samotných členských států.

1.5.3.Závěry vyvozené z podobných zkušeností v minulosti

1.5.4.Slučitelnost s víceletým finančním rámcem a možné synergie s dalšími vhodnými nástroji

1.5.5.Posouzení různých dostupných možností financování, včetně prostoru pro přerozdělení prostředků

1.6.Doba trvání a finanční dopad návrhu/podnětu

◻ Časově omezená doba trvání

◻    Návrh/podnět s platností od [DD/MM]RRRR do [DD/MM]RRRR

◻    Finanční dopad od RRRR do RRRR

☑ Časově neomezená doba trvání

Provádění s obdobím rozběhu od roku 2022 do roku 2026,

poté plné fungování.

1.7.Předpokládaný způsob řízení 45  

◻ Přímé řízení Komisí prostřednictvím

◻    výkonných agentur

◻ Sdílené řízení s členskými státy

☑ Nepřímé řízení, při kterém jsou úkoly souvisejícími s plněním rozpočtu pověřeny:

◻ mezinárodní organizace a jejich agentury (upřesněte),

◻ EIB a Evropský investiční fond,

☑ subjekty uvedené v článcích 70 a 71,

◻ veřejnoprávní subjekty,

◻ soukromoprávní subjekty pověřené výkonem veřejné služby v rozsahu, v jakém poskytují dostatečné finanční záruky,

◻ soukromoprávní subjekty členského státu pověřené uskutečňováním partnerství soukromého a veřejného sektoru a poskytující dostatečné finanční záruky,

◻ osoby pověřené prováděním specifických akcí v rámci společné zahraniční a bezpečnostní politiky podle hlavy V Smlouvy o EU a určené v příslušném základním právním aktu.

Poznámky

2.SPRÁVNÍ OPATŘENÍ 

2.1.Pravidla pro sledování a podávání zpráv 

Upřesněte četnost a podmínky.

2.2.Systémy řízení a kontroly 

2.2.1.Odůvodnění navrhovaných způsobů řízení, mechanismů provádění financování, způsobů plateb a kontrolní strategie

2.2.2.Informace o zjištěných rizicích a systémech vnitřní kontroly zřízených k jejich zmírnění

2.2.3.Odhad a odůvodnění nákladové efektivnosti kontrol (poměr „náklady na kontroly ÷ hodnota souvisejících spravovaných finančních prostředků“) a posouzení očekávané míry rizika výskytu chyb (při platbě a při uzávěrce) 

2.3.Opatření k zamezení podvodů a nesrovnalostí 

Upřesněte stávající či předpokládaná preventivní a ochranná opatření, např. opatření uvedená ve strategii pro boj proti podvodům.

3.ODHADOVANÝ FINANČNÍ DOPAD NÁVRHU/PODNĚTU 

3.1.Okruhy víceletého finančního rámce a dotčené výdajové rozpočtové položky 

Stávající rozpočtové položky

V pořadí okruhů víceletého finančního rámce a rozpočtových položek.

Nové rozpočtové položky, jejichž vytvoření se požaduje

V pořadí okruhů víceletého finančního rámce a rozpočtových položek.

3.2.Odhadovaný dopad na výdaje 

3.2.1.Odhadovaný souhrnný dopad na výdaje 

v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

ESMA: <03.10.04>			2022	2023	2024	2025	2026	2027	CELKEM
Hlava 1:	Závazky	(1)			0,096	0,195	0,199	0,203	0,693
	Platby	(2)			0,096	0,195	0,199	0,203	0,693
Hlava 2:	Závazky	(1a)			0,017	0,035	0,036	0,036	0,124
	Platby	(2a)			0,017	0,035	0,036	0,036	0,124
Hlava 3:	Závazky	(3a)			0,894	0,849	1,159	0,838	3,740
	Platby	(3b)			0,894	0,849	1,159	0,838	3,740
Prostředky CELKEM  pro orgán ESMA: <03.10.04>	Závazky	=1+1a +3a			1,007	1,079	1,394	1,077	4,557
	Platby	=2+2a +3b			1,007	1,079	1,394	1,077	4,557

GŘ CNECT: <02.04>			2022	2023	2024	2025	2026	2027	CELKEM
·Operační prostředky
Rozpočtová položka: <02.04.03>	Závazky	(1a)	2,000 49	3,000 50					5,000
	Platby	(2a)	0,500	4,500					5,000
Rozpočtová položka	Závazky	(1b)
	Platby	(2b)
Prostředky správní povahy financované z rámce na zvláštní programy 51
Rozpočtová položka		(3)
Prostředky na GŘ <…….>  pro GŘ CNECT: <02.04>	Závazky	=1a+1b +3
	Platby	=2a+2b +3
·Operační prostředky CELKEM	Závazky	(4)	2,000	3,000					5,000
	Platby	(5)	0,500	4,500					5,000
·Prostředky správní povahy financované z rámce na zvláštní programy CELKEM		(6)
Prostředky z OKRUHU 1  víceletého finančního rámce  CELKEM	Závazky	=4+6	2,000	3,000	1,007	1,079	1,394	1,077	9,557
	Platby	=5+6	0,500	4,500	1,007	1,079	1,394	1,077	9,557

·Operační prostředky CELKEM (všechny operační okruhy)	Závazky	(4)	2,000	3,000	1,007	1,079	1,394	1,077	9,557
	Platby	(5)	0,500	4,500	1,007	1,079	1,394	1,077	9,557
Prostředky správní povahy financované z rámce na zvláštní programy (všechny operační okruhy) CELKEM		(6)
Prostředky z OKRUHŮ 1 až 6   víceletého finančního rámce CELKEM  (referenční částka)	Závazky	=4+6	2,000	3,000	1,007	1,079	1,394	1,077	9,557
	Platby	=5+6	0,500	4,500	1,007	1,079	1,394	1,077	9,557

Okruh víceletého finančního rámce

7

Správní výdaje

v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

Prostředky z OKRUHU 7  víceletého finančního rámce  CELKEM

(Závazky celkem = platby celkem)

v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

3.2.2.Odhadovaný dopad na prostředky orgánu ESMA 

◻    Návrh/podnět nevyžaduje využití operačních prostředků.

☑    Návrh/podnět vyžaduje využití operačních prostředků, jak je vysvětleno dále:

Prostředky na závazky v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

3.2.3.Odhadovaný dopad na lidské zdroje orgánu ESMA 

3.2.3.1.Shrnutí

◻    Návrh/podnět nevyžaduje využití prostředků správní povahy.

☑    Návrh/podnět vyžaduje využití prostředků správní povahy, jak je vysvětleno dále:

v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

CELKEM

0,210

0,096

0,195

0,199

0,203

0,903

Personální požadavky (plný pracovní úvazek):

Dočasní zaměstnanci (třídy AD)			3	3	3	3	3
Dočasní zaměstnanci (třídy AST)
Smluvní zaměstnanci		3					3
Vyslaní národní odborníci

CELKEM

3

3

3

3

3

3

3.2.3.2.Odhadované potřeby v oblasti lidských zdrojů mateřského GŘ

☑    Návrh/podnět nevyžaduje využití lidských zdrojů.

◻    Návrh/podnět vyžaduje využití lidských zdrojů, jak je vysvětleno dále:

Odhad vyjádřete v celých číslech (nebo zaokrouhlete nejvýše na jedno desetinné místo)

Potřeby v oblasti lidských zdrojů budou pokryty ze zdrojů GŘ, které jsou již vyčleněny na řízení akce a/nebo byly vnitřně přeobsazeny v rámci GŘ, a případně doplněny z dodatečného přídělu, který lze řídícímu GŘ poskytnout v rámci ročního přidělování a s ohledem na rozpočtová omezení.

Popis úkolů:

Popis výpočtu nákladů na jednotky plného pracovního úvazku by měl být zahrnut v příloze V oddíle 3.

3.2.4.Slučitelnost se stávajícím víceletým finančním rámcem 

◻    Návrh/podnět je v souladu se stávajícím víceletým finančním rámcem.

☑    Návrh/podnět si vyžádá úpravu příslušného okruhu víceletého finančního rámce.

◻    Návrh/podnět vyžaduje použití nástroje flexibility nebo revizi víceletého finančního rámce 59 .

3.2.5.Příspěvky třetích stran 

Návrh/podnět nepočítá se spolufinancováním od třetích stran.

Návrh/podnět počítá se spolufinancováním podle následujícího odhadu:

v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

3.3.Odhadovaný dopad na příjmy 

☑    Návrh/podnět nemá žádný finanční dopad na příjmy.

◻    Návrh/podnět má tento finanční dopad:

◻    na vlastní zdroje

◻    na jiné příjmy

◻    uveďte, zda je příjem účelově vázán na výdajové položky

v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

U účelově vázaných různých příjmů upřesněte dotčené výdajové rozpočtové položky.

Upřesněte způsob výpočtu dopadu na příjmy.

Přílohy legislativního finančního výkazu

Předpokládaný dopad na rozpočet Unie po očekávaném vstupu navrhovaných právních předpisů v platnost počátkem roku 2024 byl odhadnut na následujícím základě:

Hlava I – Výdaje na zaměstnance

Orgán ESMA by potřeboval dle odhadu tři další dočasné zaměstnance, kteří by dohlíželi na vývoj, údržbu a provoz jednotného evropského přístupového místa, přičemž tito zaměstnanci mají být přijati do vstupní platové třídy AD5. Předpokládá se, že se (v průměru) ujmou funkce na začátku července, a jsou tudíž zahrnuti do rozpočtu v roce 2024 na šest měsíců a v následujících letech na celé roky.

Odhadované náklady na každého dočasného zaměstnance byly vypočteny jako standardní průměrné náklady na dočasné zaměstnance, které mají být použity v odhadech osobních nákladů v legislativních finančních výkazech vypracovaných v roce 2021 (152 000 EUR) minus standardní příspěvek (25 000 EUR) na náklady na budovu a IT („zajištění prostředků“), které jsou zahrnuty v tomto standardním průměru nákladů (tj. 127 000 EUR), upravené opravným koeficientem platným pro Paříž (120,5) a upravené o předpokládanou inflaci po roce 2022 ve výši 2 % 62 .

Hlava II – Infrastruktura a provozní výdaje

Náklady byly odhadnuty vynásobením počtu zaměstnanců částí roku, po kterou byli zaměstnáni, a standardními náklady na „zajištění prostředků“, tj. 25 000 EUR plus 2 500 EUR na zaměstnance na pokrytí dalších administrativních výdajů, přičemž obě položky byly upraveny o předpokládanou inflaci po roce 2022 ve výši 2 %.

Hlava III – Provozní výdaje

Výdaje odpovídají infrastruktuře, která by měla umožnit funkce a specifikace stanovené právními předpisy pro jednotné evropské přístupové místo a zajistit technickou interoperabilitu 63 systému. Měla by se tak zajistit bezproblémová a vysoce kvalitní služba, bezpečnost uložení a komunikace, spolehlivý přístup atd. Technický návrh infrastruktury bude výsadou správního orgánu jednotného evropského přístupového místa, a proto tato příloha poskytuje několik navrhovaných realistických cest, které jsou zvoleny jako základ pro předpoklady nákladů.

Orientační náklady jsou náklady v pěti fázích, které mají být realizovány od poloviny roku 2022 do roku 2027, včetně: ověření koncepce, práce na vývoji funkcí a možností, licenční poplatky, údržba systému, náklady na cloud computing / úložiště / síť.

Odhadované náklady byly upraveny o předpokládanou inflaci po roce 2022 ve výši 2 %.

(1)    Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionům, Unie kapitálových trhů pro občany a podniky – nový akční plán, 24.9.2020, COM(2020) 590 final.

(2)    Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů, Strategie digitálních financí pro EU, 24.9.2020, COM(/2020) 591 final.

(3)    Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1132 ze dne 14. června 2017 o některých aspektech práva obchodních společností. (Úř. věst. L 169, 30.6.2017, s. 46).

(4)     https://e-justice.europa.eu/489/CS/business_registers__search_for_a_company_in_the_eu  

(5)    Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů, Evropská strategie pro data, 19.2.2020, COM(2020) 66 final.

(6)    Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů, Strategie financování přechodu k udržitelnému hospodářství, 6.7.2021, COM(2021) 390 final .

(7)    Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Evropské radě, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů, Zelená dohoda pro Evropu, 11.12.2019, COM(2019) 640 final.

(8)    Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionům, Unie kapitálových trhů pro občany a podniky – nový akční plán, 24.9.2020, COM(2020) 590 final.

(9)    SWD(2021) 81 final, 21. dubna 2021.

(10)    SWD(2021) 344.

(11)    Fórum na vysoké úrovni doporučilo, aby jednotné evropské přístupové místo poskytovalo přístup „k veřejným finančním a nefinančním informacím subjektů, jakož i dalším veřejným informacím, které souvisejí s finančními produkty nebo činnostmi [...], které jsou volně přístupné veřejnosti a bez poplatků nebo licencí“. Viz závěrečná zpráva fóra na vysoké úrovni o unii kapitálových trhů: A New Vision for Europe’s Capital markets (Nová vize pro evropské kapitálové trhy), červen 2020.

(12)    ISBN 978-92-76-13304-9.

(13)    ISBN 978-92-76-13305-6.

(14)    ISBN 978-92-76-25267-2.

(15)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 ze dne 27. dubna 2016 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení směrnice 95/46/ES (obecné nařízení o ochraně osobních údajů) (Úř. věst. L 119, 4.5.2016, s. 1).

(16)    Tímto plánováním není dotčen proces přijímání následujícího pracovního programu (2023–2024), a zejména posouzení priorit financování a souhlas příslušného programového výboru.

(17)    Nařízení Evropského parlamentu a rady (EU) č. 575/2013 ze dne 26. června 2013 o obezřetnostních požadavcích na úvěrové instituce a investiční podniky a o změně nařízení (EU) č. 648/2012 (Úř. věst. L 176, 27.6.2013, s. 1).

(18)    Viz návrhy Komise na nařízení, kterým se mění nařízení (EU) č. 575/2013, pokud jde o požadavky na úvěrové riziko, riziko úvěrové úpravy v ocenění, operační riziko, tržní riziko a dolní mez výstupu, zejména změny článku 433.

(19)    Viz čl. 21 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/109/ES ze dne 15. prosince 2004 ve znění pozdějších předpisů.

(20)    SWD(2021) 305 final, 3. listopadu 2021.

(21)    Úř. věst. C [...], [...], s. [...]..

(22)    Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionům, Unie kapitálových trhů pro občany a podniky – nový akční plán, 24.9.2020, COM(2020) 590 final.

(23)    Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů, Strategie digitálních financí pro EU, 24.9.2020, COM(/2020) 591 final.

(24)    Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů, Strategie financování přechodu k udržitelnému hospodářství, 6.7.2021, COM(2021) 390 final.

(25)    Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Evropské radě, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů, Zelená dohoda pro Evropu, 11.12.2019, COM(2019) 640 final.

(26)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 ze dne 27. dubna 2016 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení směrnice 95/46/ES (obecné nařízení o ochraně osobních údajů) (Úř. věst. L 119, 4.5.2016, s. 1).

(27)    Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1024 ze dne 20. června 2019 o otevřených datech a opakovaném použití informací veřejného sektoru (Úř. věst. L 172, 26.6.2019, s. 56).

(28)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1725 ze dne 23. října 2018 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů orgány, institucemi a jinými subjekty Unie a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení nařízení (ES) č. 45/2001 a rozhodnutí č. 1247/2002/ES (Úř. věst. L 295, 21.11.2018, s. 39).

(29)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 910/2014 ze dne 23. července 2014 o elektronické identifikaci a službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce na vnitřním trhu a o zrušení směrnice 1999/93/ES (Úř. věst. L 257, 28.8.2014, s. 73).

(30)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1093/2010 ze dne 24. listopadu 2010 o zřízení Evropského orgánu dohledu (Evropského orgánu pro bankovnictví), o změně rozhodnutí č. 716/2009/ES a o zrušení rozhodnutí Komise 2009/78/ES (Úř. věst. L 331, 15.12.2010, s. 12).

(31)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1094/2010 ze dne 24. listopadu 2010 o zřízení Evropského orgánu dohledu (Evropského orgánu pro pojišťovnictví a zaměstnanecké penzijní pojištění), o změně rozhodnutí č. 716/2009/ES a o zrušení rozhodnutí Komise 2009/79/ES (Úř. věst. L 331, 15.12.2010, s. 48).

(32)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1095/2010 ze dne 24. listopadu 2010 o zřízení Evropského orgánu dohledu (Evropského orgánu pro cenné papíry a trhy), o změně rozhodnutí č. 716/2009/ES a o zrušení rozhodnutí Komise 2009/77/ES (Úř. věst. L 331, 15.12.2010, s. 84).

(33)    Směrnice Evropského parlamentu a Rady 96/9/ES ze dne 11. března 1996 o právní ochraně databází (Úř. věst. L 77, 27.3.1996, s. 20).

(34)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 223/2009 ze dne 11. března 2009 o evropské statistice a zrušení nařízení (ES, Euratom) č. 1101/2008 o předávání údajů, na které se vztahuje statistická důvěrnost, Statistickému úřadu Evropských společenství, nařízení Rady (ES) č. 322/97 o statistice Společenství a rozhodnutí Rady 89/382/EHS, Euratom, kterým se zřizuje Výbor pro statistické programy Evropských společenství (Úř. věst. L 87, 31.3.2009, s. 164).

(35)    Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/59/EU ze dne 15. května 2014, kterou se stanoví rámec pro ozdravné postupy a řešení krize úvěrových institucí a investičních podniků a kterou se mění směrnice Rady 82/891/EHS, směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/24/ES, 2002/47/ES, 2004/25/ES, 2005/56/ES, 2007/36/ES, 2011/35/EU, 2012/30/EU a 2013/36/EU a nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1093/2010 a (EU) č. 648/2012 (Úř. věst. L 173, 12.6.2014, s. 190).

(36)    Uvedené v čl. 58 odst. 2 písm. a) nebo b) nařízení.

(37)    K formátům specifikovaným na úrovni Unie patří formáty stanovené v nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2019/815 ze dne 17. prosince 2018 o evropském jednotném elektronickém formátu (ESEF).

(38)    Podle strategie v oblasti digitálních financí: „Do roku 2024 by informace, které se podle právních předpisů EU v oblasti finančních služeb mají zveřejňovat, měly být zveřejňovány ve standardizovaných a strojově čitelných formátech“ – Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů o strategii EU v oblasti digitálních financí, COM(2020) 591 final.

(39)    Priority Komise na období 2019–24, Evropa připravená na digitální věk .

(40)     Sdělení: Evropská datová strategie , Evropská komise, 19.2.2020.

(41)    COM(2020) 591 final, 24.9.2020.

(42)    Sdělení: Zelená dohoda pro Evropu , Evropská komise, 11.12.2019.

(43)    Finanční balíček, sdělení: Strategie v oblasti digitálních financí , Evropská komise, 24. září 2020.

(44)    Sdělení: Unie kapitálových trhů pro občany a podniky – nový akční plán , 24.9.2020.

(45)    Vysvětlení způsobů řízení spolu s odkazem na finanční nařízení jsou k dispozici na stránkách BudgWeb: https://myintracomm.ec.europa.eu/budgweb/EN/man/budgmanag/Pages/budgmanag.aspx

(46)    RP = rozlišené prostředky / NRP = nerozlišené prostředky.

(47)    ESVO: Evropské sdružení volného obchodu.

(48)    Kandidátské země a případně potenciální kandidáti ze západního Balkánu.

(49)    Jak je stanoveno v oddíle 2.2.1.9 „Přípravné akce pro prostor pro finanční data“ přílohy prováděcího rozhodnutí Komise o financování programu Digitální Evropa a přijetí víceletého pracovního programu na období 2021–2022, 10.11.2021, C(2021) 7914 final.

(50)    Pro účely plánování se předpokládá, že náklady orgánu ESMA v roce 2023 (tj. před předpokládaným vstupem navrhovaného právního předpisu v platnost) by mohly být financovány z dohody o příspěvcích mezi Komisí a orgánem ESMA s financováním z programu Digitální Evropa. Tímto plánováním není dotčen proces přijímání následujícího pracovního programu (2023–2024), a zejména posouzení priorit financování a souhlas příslušného programového výboru.

(51)    Technická a/nebo administrativní pomoc a výdaje na podporu provádění programů a/nebo akcí EU (bývalé položky „BA“), nepřímý výzkum, přímý výzkum.

(52)    Výstupy se rozumí produkty a služby, které mají být dodány (např. počet financovaných studentských výměn, počet vybudovaných kilometrů silnic atd.).

(53)    Náklady pro rozpočet Unie, s výjimkou příspěvků příslušných vnitrostátních orgánů a s výjimkou předpokládaného příspěvku z programu Digitální Evropa.

(54)    Úplné náklady (včetně příspěvku na důchodové zabezpečení) na tři smluvní zaměstnance po dobu dvanácti měsíců, u nichž se předpokládá, že budou –aniž by bylo dotčeno budoucí rozhodování a přijetí požadovaného rozhodnutí o financování –pro pracovní účely pokryty dohodou o příspěvcích financovanou z programu Digitální Evropa.

(55)    Nábor je plánován na červenec a u jako takového se zohledňuje 50 % průměrných nákladů na rok 2024.

(56)    SZ = smluvní zaměstnanec; MZ = místní zaměstnanec; VNO = vyslaný národní odborník; ZAP = zaměstnanec agentury práce; MOD = mladý odborník při delegaci.

(57)    Dílčí strop na externí zaměstnance financované z operačních prostředků (bývalé položky „BA“).

(58)    Zejména pro fondy politiky soudržnosti EU, Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova (EZFRV) a Evropský námořní, rybářský a akvakulturní fond (ENRAF).

(59)    Viz články 12 a 13 nařízení Rady (EU, Euratom) č. 2093/2020 ze dne 17. prosince 2020, kterým se stanoví víceletý finanční rámec na období let 2021–2027.

(60)    tj. ze 40 % příspěvek Unie a ze 60 % příspěvek příslušného vnitrostátního orgánu členského státu spolu s podílem příslušných vnitrostátních orgánů na penzijních příspěvcích zaměstnavatelů.

(61)    Pokud jde o tradiční vlastní zdroje (cla, dávky z cukru), je třeba uvést čisté částky, tj. hrubé částky po odečtení 20 % nákladů na výběr.

(62)    Do odhadu příspěvků příslušných vnitrostátních orgánů v oddíle 3.2.5 legislativního finančního výkazu byl zahrnut podíl příspěvků zaměstnavatele na důchodové zabezpečení, který odpovídá podílu příspěvků příslušných vnitrostátních orgánů členských států, jak je stanoveno v 68. bodě odůvodnění zakládajícího nařízení o zřízení orgánu ESMA č. 1095/2010.

(63)    „Technická interoperabilita“ zahrnuje aplikace a infrastruktury spojující systémy a služby, včetně aspektů jako jsou například specifikace rozhraní, propojovací služby, prezentace a výměna dat a zabezpečené komunikační protokoly.

EVROPSKÁ KOMISE

V Bruselu dne 25.11.2021

COM(2021) 723 final

PŘÍLOHA

Návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady,

kterým se zřizuje jednotné evropské přístupové místo poskytující centralizovaný přístup k veřejně dostupným informacím o finančních službách, kapitálových trzích a udržitelnosti

{SEC(2021) 572 final} - {SWD(2021) 344 final} - {SWD(2021) 345 final}

PŘÍLOHA

Seznam právních předpisů Unie v oblasti působnosti jednotného evropského přístupového místa (ESAP) podle čl. 1 odst. 1 písm. a)

1.ČÁST A – NAŘÍZENÍ

1. Nařízení (ES) č. 1060/2009 o ratingových agenturách 1

2. Nařízení (EU) č. 236/2012 o prodeji na krátko a některých aspektech swapů úvěrového selhání 2

3. Nařízení (EU) č. 648/2012 o OTC derivátech, ústředních protistranách a registrech obchodních údajů 3

4. Nařízení (EU) č. 345/2013 o evropských fondech rizikového kapitálu 4

5. Nařízení (EU) č. 346/2013 o evropských fondech sociálního podnikání 5

6. Nařízení (EU) č. 575/2013 o obezřetnostních požadavcích na úvěrové instituce a investiční podniky 6

7. Nařízení (EU) č. 537/2014 o specifických požadavcích na povinný audit subjektů veřejného zájmu 7

8. Nařízení (EU) č. 596/2014 o zneužívání trhu (nařízení o zneužívání trhu) 8

9. Nařízení (EU) č. 600/2014 o trzích finančních nástrojů 9

10. Nařízení (EU) č. 909/2014 o zlepšení vypořádání obchodů s cennými papíry v Evropské unii a centrálních depozitářích cenných papírů 10

11. Nařízení (EU) č. 1286/2014 o sděleních klíčových informací týkajících se strukturovaných retailových investičních produktů a pojistných produktů s investiční složkou 11

12. Nařízení (EU) 2015/760 o evropských fondech dlouhodobých investic 12

13. Nařízení (EU) 2015/2365 o transparentnosti obchodů zajišťujících financování a opětovného použití 13

14. Nařízení (EU) 2016/1011 o indexech, které jsou používány jako referenční hodnoty ve finančních nástrojích a finančních smlouvách nebo k měření výkonnosti investičních fondů 14

15. Nařízení (EU) 2017/1129 o prospektu, který má být uveřejněn při veřejné nabídce nebo přijetí cenných papírů k obchodování na regulovaném trhu 15

16. Nařízení (EU) 2017/1131 o fondech peněžního trhu 16

17. Nařízení (EU) 2019/1238 o panevropském osobním penzijním produktu (PEPP) 17

18. Nařízení (EU) 2019/2033 o obezřetnostních požadavcích na investiční podniky 18

19. Nařízení (EU) 2019/2088 o zveřejňování informací souvisejících s udržitelností v odvětví finančních služeb 19

20. Nařízení (EU) 2020/852 o zřízení rámce pro usnadnění udržitelných investic 20

21. Nařízení (EU) 2021/23 o rámci pro ozdravné postupy a řešení krize ústředních protistran 21

ČÁST B – SMĚRNICE

1. Směrnice 2002/87/ES o doplňkovém dozoru nad úvěrovými institucemi, pojišťovnami a investičními podniky ve finančním konglomerátu 22

2. Směrnice 2004/25/ES o nabídkách převzetí 23

3. Směrnice 2004/109/ES o harmonizaci požadavků na průhlednost týkajících se informací o emitentech, jejichž cenné papíry jsou přijaty k obchodování na regulovaném trhu 24

4. Směrnice 2006/43/ES o povinném auditu ročních a konsolidovaných účetních závěrek 25

5. Směrnice 2007/36/ES o výkonu některých práv akcionářů ve společnostech s kótovanými akciemi 26

6. Směrnice 2009/65/ES o koordinaci právních a správních předpisů týkajících se subjektů kolektivního investování do převoditelných cenných papírů (SKIPCP) 27

7. Směrnice 2009/138/ES o přístupu k pojišťovací a zajišťovací činnosti a jejím výkonu (Solventnost II) 28

8. Směrnice 2011/61/EU o správcích alternativních investičních fondů 29

9. Směrnice 2013/34/EU o ročních účetních závěrkách, konsolidovaných účetních závěrkách a souvisejících zprávách některých forem podniků 30

10. Směrnice 2013/36/EU o přístupu k činnosti úvěrových institucí a o obezřetnostním dohledu nad úvěrovými institucemi a investičními podniky 31

11. Směrnice 2014/59/EU, kterou se stanoví rámec pro ozdravné postupy a řešení krize úvěrových institucí a investičních podniků 32

12. Směrnice 2014/65/EU o trzích finančních nástrojů 33

13. Směrnice (EU) 2016/97 o distribuci pojištění 34

14. Směrnice (EU) 2016/2341 o činnostech institucí zaměstnaneckého penzijního pojištění (IZPP) a dohledu nad nimi 35

15. Směrnice (EU) 2019/2034 o obezřetnostním dohledu nad investičními podniky 36

16. Směrnice (EU) 2019/2162 o vydávání krytých dluhopisů a veřejném dohledu nad krytými dluhopisy 37

(1)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1060/2009 ze dne 16. září 2009 o ratingových agenturách (Úř. věst. L 302, 17.11.2009, s. 1).

(2)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 236/2012 ze dne 14. března 2012 o prodeji na krátko a některých aspektech swapů úvěrového selhání (Úř. věst. L 86, 24.3.2012, s. 1).

(3)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 648/2012 ze dne 4. července 2012 o OTC derivátech, ústředních protistranách a registrech obchodních údajů (Úř. věst. L 201, 27.7.2012, s. 1).

(4)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 345/2013 ze dne 17. dubna 2013 o evropských fondech rizikového kapitálu (Úř. věst. L 115, 25.4.2013, s. 1).

(5)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 346/2013 ze dne 17. dubna 2013 o evropských fondech sociálního podnikání (Úř. věst. L 115, 25.4.2013, s. 18).

(6)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 ze dne 26. června 2013 o obezřetnostních požadavcích na úvěrové instituce a investiční podniky a o změně nařízení (EU) č. 648/2012 (Úř. věst. L 176, 27.6.2013, s. 1).

(7)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 537/2014 ze dne 16. dubna 2014 o specifických požadavcích na povinný audit subjektů veřejného zájmu a o zrušení rozhodnutí Komise 2005/909/ES (Úř. věst. L 158, 27.5.2014, s. 77).

(8)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 596/2014 ze dne 16. dubna 2014 o zneužívání trhu (nařízení o zneužívání trhu) a o zrušení směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/6/ES a směrnic Komise 2003/124/ES, 2003/125/ES a 2004/72/ES (Úř. věst. L 173, 12.6.2014, s. 1).

(9)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 600/2014 ze dne 15. května 2014 o trzích finančních nástrojů a o změně nařízení (EU) č. 648/2012 (Úř. věst. L 173, 12.6.2014, s. 84).

(10)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 909/2014 ze dne 23. července 2014 o zlepšení vypořádání obchodů s cennými papíry v Evropské unii a centrálních depozitářích cenných papírů a o změně směrnic 98/26/ES a 2014/65/EU a nařízení (EU) č. 236/2012 (Úř. věst. L 257, 28.8.2014, s. 1).

(11)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1286/2014 ze dne 26. listopadu 2014 o sděleních klíčových informací týkajících se strukturovaných retailových investičních produktů a pojistných produktů s investiční složkou (Úř. věst. L 352, 9.12.2014, s. 1).

(12)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/760 ze dne 29. dubna 2015 o evropských fondech dlouhodobých investic (Úř. věst. L 123, 19.5.2015, s. 98).

(13)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/2365 ze dne 25. listopadu 2015 o transparentnosti obchodů zajišťujících financování a opětovného použití a o změně nařízení (EU) č. 648/2012 (Úř. věst. L 337, 23.12.2015, s. 1).

(14)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/1011 ze dne 8. června 2016 o indexech, které jsou používány jako referenční hodnoty ve finančních nástrojích a finančních smlouvách nebo k měření výkonnosti investičních fondů, a o změně směrnic 2008/48/ES a 2014/17/EU a nařízení (EU) č. 596/2014 (Úř. věst. L 171, 29.6.2016, s. 1).

(15)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1129 ze dne 14. června 2017 o prospektu, který má být uveřejněn při veřejné nabídce nebo přijetí cenných papírů k obchodování na regulovaném trhu, a o zrušení směrnice 2003/71/ES (Úř. věst. L 168, 30.6.2017, s. 12).

(16)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1131 ze dne 14. června 2017 o fondech peněžního trhu (Úř. věst. L 169, 30.6.2017, s. 8).

(17)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1238 ze dne 20. června 2019 o panevropském osobním penzijním produktu (PEPP) (Úř. věst. L 198, 25.7.2019, s. 1).

(18)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/2033 ze dne 27. listopadu 2019 o obezřetnostních požadavcích na investiční podniky a o změně nařízení (EU) č. 1093/2010, (EU) č. 575/2013, (EU) č. 600/2014 a (EU) č. 806/2014 (Úř. věst. L 314, 5.12.2019, s. 1).

(19)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/2088 ze dne 27. listopadu 2019 o zveřejňování informací souvisejících s udržitelností v odvětví finančních služeb (Úř. věst. L 317, 9.12.2019, s. 1).

(20)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2020/852 ze dne 18. června 2020 o zřízení rámce pro usnadnění udržitelných investic a o změně nařízení (EU) 2019/2088 (Úř. věst. L 198, 22.6.2020, s. 13).

(21)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/23 ze dne 16. prosince 2020 o rámci pro ozdravné postupy a řešení krize ústředních protistran a o změně nařízení (EU) č. 1095/2010, (EU) č. 648/2012, (EU) č. 600/2014, (EU) č. 806/2014 a (EU) 2015/2365 a směrnic 2002/47/ES, 2004/25/ES, 2007/36/ES, 2014/59/EU a (EU) 2017/1132 (Úř. věst. L 22, 22.1.2021, s. 1).

(22)    Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/87/ES ze dne 16. prosince 2002 o doplňkovém dozoru nad úvěrovými institucemi, pojišťovnami a investičními podniky ve finančním konglomerátu a o změně směrnic Rady 73/239/EHS, 79/267/EHS, 92/49/EHS, 92/96/EHS, 93/6/EHS a 93/22/EHS a směrnic Evropského parlamentu a Rady 98/78/ES a 2000/12/ES (Úř. věst. L 35, 11.2.2003, s. 1).

(23)    Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/25/ES ze dne 21. dubna 2004 o nabídkách převzetí (Úř. věst. L 142, 30.4.2004, s. 12).

(24)    Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/109/ES ze dne 15. prosince 2004 o harmonizaci požadavků na průhlednost týkajících se informací o emitentech, jejichž cenné papíry jsou přijaty k obchodování na regulovaném trhu, a o změně směrnice 2001/34/ES (Úř. věst. L 390, 31.12.2004, s. 38).

(25)    Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/43/ES ze dne 17. května 2006 o povinném auditu ročních a konsolidovaných účetních závěrek, o změně směrnic Rady 78/660/EHS a 83/349/EHS a o zrušení směrnice Rady 84/253/EHS (Úř. věst. L 157, 9.6.2006, s. 87).

(26)    Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2007/36/ES ze dne 11. července 2007 o výkonu některých práv akcionářů ve společnostech s kótovanými akciemi (Úř. věst. L 184, 14.7.2007, s. 17).

(27)    Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/65/ES ze dne 13. července 2009 o koordinaci právních a správních předpisů týkajících se subjektů kolektivního investování do převoditelných cenných papírů (SKIPCP) (Úř. věst. L 302, 17.11.2009, s. 32).

(28)    Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/138/ES ze dne 25. listopadu 2009 o přístupu k pojišťovací a zajišťovací činnosti a jejím výkonu (Solventnost II) (Úř. věst. L 335, 17.12.2009, s. 1).

(29)    Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/61/EU ze dne 8. června 2011 o správcích alternativních investičních fondů a o změně směrnic 2003/41/ES a 2009/65/ES a nařízení (ES) č. 1060/2009 a (EU) č. 1095/2010 (Úř. věst. L 174, 1.7.2011, s. 1).

(30)    Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/34/EU ze dne 26. června 2013 o ročních účetních závěrkách, konsolidovaných účetních závěrkách a souvisejících zprávách některých forem podniků, o změně směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/43/ES a o zrušení směrnic Rady 78/660/EHS a 83/349/EHS (Úř. věst. L 182, 29.6.2013, s. 19).

(31)    Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/36/EU ze dne 26. června 2013 o přístupu k činnosti úvěrových institucí a o obezřetnostním dohledu nad úvěrovými institucemi a investičními podniky, o změně směrnice 2002/87/ES a zrušení směrnic 2006/48/ES a 2006/49/ES, text s významem pro EHP (Úř. věst. L 176, 27.6.2013, s. 338).

(32)    Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/59/EU ze dne 15. května 2014, kterou se stanoví rámec pro ozdravné postupy a řešení krize úvěrových institucí a investičních podniků a kterou se mění směrnice Rady 82/891/EHS, směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/24/ES, 2002/47/ES, 2004/25/ES, 2005/56/ES, 2007/36/ES, 2011/35/EU, 2012/30/EU a 2013/36/EU a nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1093/2010 a (EU) č. 648/2012 (Úř. věst. L 173, 12.6.2014, s. 190).

(33)    Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/65/EU ze dne 15. května 2014 o trzích finančních nástrojů a o změně směrnic 2002/92/ES a 2011/61/EU (Úř. věst. L 173, 12.6.2014, s. 349).

(34)    Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/97 ze dne 20. ledna 2016 o distribuci pojištění (Úř. věst. L 26, 2.2.2016, s. 19).

(35)    Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/2341 ze dne 14. prosince 2016 o činnostech institucí zaměstnaneckého penzijního pojištění (IZPP) a dohledu nad nimi (Úř. věst. L 354, 23.12.2016, s. 37).

(36)    Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/2034 ze dne 27. listopadu 2019 o obezřetnostním dohledu nad investičními podniky a o změně směrnic 2002/87/ES, 2009/65/ES, 2011/61/ES, 2013/36/EU, 2014/59/EU a 2014/65/EU (Úř. věst. L 314, 5.12.2019, s. 64).

(37)    Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/2162 ze dne 27. listopadu 2019 o vydávání krytých dluhopisů a veřejném dohledu nad krytými dluhopisy a o změně směrnic 2009/65/ES a 2014/59/EU (Úř. věst. L 328, 18.12.2019, s. 29).