DŮVODOVÁ ZPRÁVA

1.SOUVISLOSTI NÁVRHU

•Odůvodnění a cíle návrhu

Tento legislativní návrh předkládá změny směrnice o správcích alternativních investičních fondů (dále jen „směrnice o správcích“ – směrnice 2011/61/EU) 1 a v příslušném rozsahu směrnice týkající se subjektů kolektivního investování do převoditelných cenných papírů (SKIPCP) (dále jen „směrnice o SKIPCP“ – směrnice 2009/65/ES) 2 .

Komise přezkoumala uplatňování oblasti působnosti směrnice o správcích, jak nařizuje článek 69 směrnice. Komise se domnívala, že řada problémů vyzdvižených při přezkumu směrnice o správcích se stejně tak týká i činnosti SKIPCP. Cílem tohoto legislativního návrhu proto je tyto problémy odstranit změnou směrnice o správcích a směrnice o SKIPCP za účelem lepšího sladění jejich požadavků.

Směrnice o správcích byla přijata dne 8. června 2011 jako součást reakce politiky na světovou finanční krizi, jež ukázala nedostatky a zranitelnosti v činnosti některých fondů, jež by mohly rizika rozšířit na širší finanční systém 3 .

Směrnice o správcích jakožto regulační iniciativa přijatá po krizi usiluje o soudržný přístup orgánů dohledu k rizikům, která mohou vytvářet činnosti alternativních investičních fondů nebo která mohou tyto činnosti přenášet na finanční systém. Směrnice má zajistit rovněž vysokou úroveň ochrany investorů a současně usnadnit začlenění alternativních investičních fondů do trhu EU 4 . Správci alternativních investičních fondů (dále jen „správci“) musí účinně řídit rizika a zajistit náležitou transparentnost činností alternativních investičních fondů, které spravují. Při plnění těchto požadavků mohou spravovat alternativní investiční fondy a nabízet je profesionálním investorům v celé Unii s jediným povolením od svého domovského orgánu dohledu 5 . Směrnice o správcích se stala důležitým pilířem unie kapitálových trhů („UKT“) 6 díky schopnosti investičních fondů nabízet přístup k tržním zdrojům financování a umožnit investorům, aby své úspory ve zvoleném časovém horizontu lépe rozdělovali podle svých preferencí.

Hodnocení Komise týkající se oblasti působnosti a fungování právního rámce směrnice o správcích obsahuje závěr, že normy směrnice o správcích k zajištění vysoké úrovně ochrany investorů jsou většinou účinné 7 . Pro ochranu investorů jsou nezbytná pravidla týkající se střetů zájmů, informování a požadavků na transparentnost. Požadavky týkající se oceňování, které jsou nezbytné pro stanovení podílu každého investora v daném alternativním investičním fondu a pro sledování výsledků fondu, zvýšily disciplínu a zlepšily strukturu při oceňování aktiv. Zájmy investorů chrání režim pro depozitáře, který stanoví povinnosti a odpovědnost depozitářů, včetně úschovy aktiv alternativního investičního fondu a dohledu na jeho činnosti. Tento režim podporuje rovněž řádné fungování trhu s investičními fondy.

K hlavním cílům směrnice o správcích patří finanční stabilita a integrita trhu 8 . Směrnice o správcích zavedla nástroje ke zlepšení makroobezřetnostního sledování a dohledu nad riziky pro finanční stabilitu. Správci musí orgánům dohledu podávat zprávy o hlavních expozicích alternativních investičních fondů, povaze jejich investic z hlediska likvidity a pákovém efektu. Podávání zpráv pro účely dohledu podpořilo účinný makroobezřetnostní dohled a napomáhá při sledování trhu, rozčlenění údajů by se však mohlo zlepšit. Směrnice o správcích vytvořila síť pro účinnou spolupráci v oblasti dohledu, kterou koordinuje Evropský orgán pro cenné papíry a trhy (dále jen „orgán pro cenné papíry a trhy“) a která přispívá ke sbližování přístupu orgánů dohledu k činnostem alternativních investičních fondů v Evropské unii.

Z posouzení Komise vyplývá, že směrnice o správcích celkově plní své cíle a že harmonizace regulačních norem v EU usnadnila integraci evropského trhu s fondy kolektivního investování 9 . Velikost odvětví investičních fondů se od roku 2008 zhruba ztrojnásobila, z aktiv v hodnotě 5,5 bilionu EUR na více než 15 bilionů EUR, a jeho aktiva jako procentní podíl celkových aktiv finančního sektoru se významně zvýšila 10 . Odvětví je propojené se širším finančním sektorem, což znamená, že je důležité náležitě řídit možná systémová rizika 11 .

Směrnice o správcích obsahuje obecná pravidla týkající se řízení likvidity, využívání pákového efektu a oceňování za účelem řízení rizik na úrovni fondu. Tyto požadavky však nejsou dostatečně konkrétní, aby plně zachytily specifika řízení činností alternativních investičních fondů v oblasti přímých úvěrů a zabývaly se možnými riziky na mikro- a makroúrovni. Roztříštěnost právních předpisů, kdy jsou zavedeny vnitrostátní rámce upravující poskytování úvěrů fondy, má za následek problémy při určování možných účinků na celý trh, které mohou vyplývat z činností těchto fondů, a při účinné reakci na ně. Rozdílné vnitrostátní přístupy k regulaci mimoto narušují vytvoření účinného vnitřního trhu s alternativními investičními fondy, které poskytují úvěry, a to kvůli podpoře regulatorní arbitráže a rozdílným úrovním ochrany investorů.

Přezkum dále zdůraznil, že údaje o trhu předkládané orgánům dohledu vykazují nedostatky nebo nejsou dostatečně podrobné, a tudíž snižují schopnost orgánů zjistit hromadění rizik a jejich přelévání do širšího finančního systému. Legislativní návrh má zlepšit sběr příslušných údajů a odstranit neefektivní duplicitní podávání zpráv, jež může existovat na základě jiných evropských a vnitrostátních právních předpisů, v souladu s obecnější strategií pro údaje v oblasti dohledu, jak bylo oznámeno ve strategii v oblasti digitálních financí 12 .

Nástroje pro řízení likvidity umožňují správcům otevřených fondů, jež zahrnují otevřené alternativní investiční fondy a všechny fondy SKIPCP, řešit tlaky na zpětný odkup za napjatých podmínek na trhu a lépe chránit zájmy investorů. Evropská rada pro systémová rizika a orgán pro cenné papíry a trhy doporučují harmonizaci pravidel týkajících se používání nástrojů pro řízení likvidity. V současnosti směrnice o správcích ani směrnice o SKIPCP nestanovují minimální harmonizovaný soubor nástrojů pro řízení likvidity 13 .

Zájmy investorů by mohly být mimoto lépe chráněny, pokud by se pravidla směrnice o správcích změnila tak, aby se zvýšila účinnost trhu depozitářských služeb. Stávající požadavek směrnice o správcích, aby byl depozitář usazen ve stejném členském státě jako alternativní investiční fond v EU, který jej jmenuje, je na menších, koncentrovanějších trzích, na nichž existuje méně poskytovatelů služeb, obtížné splnit. Nedostatečná hospodářská soutěž vede k vyšším nákladům správců fondů a méně efektivním strukturám fondů, což může nepříznivě ovlivnit zisk pro investory. Existuje potenciál ke zvýšení efektivity při správě investičních fondů snížením koncentrace na určitých vnitrostátních trzích depozitářů, při současném zajištění toho, aby poskytovatelé služeb dodržovali evropské normy.

Jsou k dispozici důkazy o tom, že depozitáři nemohou někdy plnit své povinnosti, pokud aktiva fondu uchovává centrální depozitář cenných papírů (dále jen „centrální depozitář“) 14 . Centrální depozitáři se nepovažují za pověřené osoby depozitáře 15 . Tato právní situace nezaručuje ve všech případech stálý tok informací mezi uschovatelem aktiv alternativního investičního fondu nebo SKIPCP a depozitářem. Neexistuje-li stálý tok informací o pohybech v portfoliu, nemohou depozitáři účinně plnit své povinnosti v oblasti dohledu. Tato právní situace může oslabit ochranu investorů.

Režim pověření v právních rámcích pro správce a SKIPCP umožňuje účinnou správu investičních portfolií a získávání potřebné odbornosti týkající se určitého zeměpisného trhu nebo třídy aktiv. Tento model přispívá k úspěchu značek EU pro fondy a správce. Hodnocení současně dospělo k závěru (který potvrdil orgán pro cenné papíry a trhy), že rozdílné vnitrostátní postupy v oblasti dohledu při plnění požadavků EU na pověření třetích osob řízením rizik nebo správou portfolia vedou k nejednotnosti, jež může snížit celkovou úroveň ochrany investorů 16 . Nedostatečná jasnost platných regulačních norem snižuje právní jistotu, zvyšuje rozdíly ve výsledcích dohledu a v konečném důsledku nezajišťuje jednotnou ochranu investorů v celé Unii.

Byla by zapotřebí další opatření k provedení požadavků směrnice, které zajišťují, aby správci vyčlenili potřebné lidské zdroje k plnění ponechaných úkolů, pokud jsou určitými funkcemi pověřeny třetí osoby, a k přenesení velké části prováděcích pravidel stanovených v nařízení o správcích alternativních investičních fondů (dále jen „nařízení o správcích“) v této oblasti na regulační rámec pro SKIPCP 17 . Tato opatření by byla stanovena v prováděcích aktech Komise, jakmile bude k tomu udělen mandát přijetím tohoto návrhu na změnu směrnic.

Navrhují se změny směrnice o správcích i směrnice o SKIPCP týkající se pověření, řízení rizika likvidity, hlášení údajů pro účely sledování trhu a regulačního přístupu k uschovatelům, přičemž samotná směrnice o správcích by měla být pozměněna s ohledem na činnosti investičních fondů poskytujících úvěry a přeshraniční přístup k depozitářským službám.

•Soulad s platnými předpisy v této oblasti politiky

Návrhy na změnu evropských právních předpisů o investičních fondech jsou v souladu s plánem Komise týkajícím se UKT, který byl přijat dne 24. září 2020. Cílem UKT je umožnit tok kapitálu v celé EU ve prospěch spotřebitelů, investorů a podniků bez ohledu na to, kde se nacházejí. Krize COVID-19 zvýšila naléhavost uskutečnění UKT, neboť pro oživení evropského hospodářství a návrat k dlouhodobému růstu je nezbytné tržní financování. Navrhované legislativní změny by podpořily integraci trhu s fondy, pomohly by tudíž dosáhnout těchto cílů.

V efektivní UKT s účinným dohledem mohou fondy poskytující úvěry zajistit alternativní zdroje financování pro evropské společnosti a malým a středním podnikům otevřít přístup k širší škále možností financování s konkurenčními cenami 18 . Tyto fondy mají potenciál podpořit přímé vytváření pracovních míst, hospodářský růst, inovace, ekologickou transformaci a mohou napomoci oživení po pandemii COVID-19. Fondy poskytující úvěry mohou působit rovněž jako pojistka nebo tlumič otřesů v případě omezení likvidity tím, že nadále poskytují úvěrové financování, když se tradičnější věřitelé stáhnou z trhu. Legislativní návrhy jsou proto v souladu s celkovou strategií UKT za účelem dalšího budování vnitřního trhu finančních služeb a zajištění přístupnějšího financování pro evropské podniky.

Navrhované změny směrnice o správcích a směrnice o SKIPCP mají mimoto lépe chránit zájmy investorů tím, že zajistí, aby správci investičních fondů, kteří pověří plněním svých úkolů třetí osoby, dodržovali stejně přísné normy platné v celé Unii.

Návrh na změnu směrnice o správcích mimoto obsahuje opatření týkající se dostupnosti a využívání nástrojů pro řízení likvidity v době napjatých podmínek na trhu. Možnost aktivovat nástroje pro řízení likvidity může ochránit hodnotu peněz investorů, snížit tlak na likviditu fondu a zmírnit obecnější důsledky systémového rizika v případě napjatých podmínek na celém trhu. Návrh týkající se podávání zpráv pro účely dohledu přispěje k zavedení společného datového prostoru ve finančním sektoru, který je součásti strategie v oblasti digitálních financí 19 . Údaje nahlášené správci a SKIPCP by byly součástí integrovaného systému sběru údajů, který by dodával přesné, srovnatelné a včasné údaje evropským a vnitrostátním regulačním orgánům při současné minimalizaci celkových nákladů na podávání zpráv a zátěže pro všechny strany.

Revize směrnice o správcích bude mít mimoto dopad na správce alternativních investičních fondů, kteří spravují fondy upravené nařízením o evropských fondech dlouhodobých investic (dále jen „fondy ELTIF“) (nařízení o fondech ELTIF – nařízení (EU) 2015/760) 20 . Nařízení o fondech ELTIF je nařízení o evropských produktech, které je přezkoumáváno současně se směrnicí o správcích, a legislativní návrh na změnu nařízení o fondech ELTIF je přijat téhož dne jako tento návrh. Správci, kteří spravují fondy ELTIF, budou mít pravděpodobně prospěch ze snazšího přístupu k přeshraničním depozitářským službám, pokud se tyto fondy nacházejí na menších trzích. Zlepšení požadavků na podávání zpráv pro účely dohledu by mělo v dlouhodobějším horizontu pozitivní dopad také na regulační zátěž správců, kteří spravují fondy ELTIF. Zařazení centrálních depozitářů do uschovatelského řetězce by mělo pozitivní dopad na zájmy investorů ve vztahu k držení podílů fondů ELTIF, které mohou být v úschově u centrálních depozitářů.

Další bod interakce mezi nařízením o fondech ELTIF a pozměněnou směrnicí o správcích se bude týkat činností v oblasti poskytování úvěrů. Navrhovaná směrnice by uložila správcům, kteří působí na úvěrových trzích, některé obecné zásady. Navrhované prahové hodnoty pro poskytování úvěrů finančním institucím ze strany alternativních investičních fondů jsou sladěny s prahovou hodnotou pro diverzifikaci rizika, která se vztahuje na fondy ELTIF, jež jsou nabízeny pouze neprofesionálním investorům. Pokud by mezi směrnicí o správcích a nařízením o fondech ELTIF existoval rozdíl, použila by se jako lex specialis pravidla pro produkty stanovená v nařízení o fondech ELTIF.

•Soulad s ostatními politikami Unie

Očekává se, že vytvoření vnitřního trhu s fondy poskytujícími úvěry zvýší dostupnost alternativních zdrojů financování pro reálnou ekonomiku. Činnost těchto fondů na úvěrovém trhu pravděpodobně usnadní přechod k udržitelné budoucnosti v důsledku investic do zelené ekonomiky, a tudíž podporou obecnějších cílů Zelené dohody pro Evropu.

2.PRÁVNÍ ZÁKLAD, SUBSIDIARITA A PROPORCIONALITA

•Právní základ

Právním základem směrnic 2011/61/EU a 2009/65/ES je ustanovení čl. 53 odst. 1 SFEU (bývalý čl. 47 odst. 2 Smlouvy o ES). Pro zvolené možnosti politiky a konkrétní návrh pravidel je vhodným právním základem ustanovení čl. 53 odst. 1 SFEU o přístupu k samostatně výdělečným činnostem a jejich výkonu. To se používá k regulaci finančních zprostředkovatelů, jejich investičních služeb a činností.

Navrhovaná zlepšení směrnice o správcích mají prosazovat řádné postupy při poskytování úvěrů alternativními investičními fondy a podpořit integraci trhu v tomto segmentu, přičemž je současně zajištěno celkové lepší sledování rizik pro finanční stabilitu. Pravidla týkající se dostupnosti nástrojů pro řízení likvidity pro správce a SKIPCP a jejich využívání těmito subjekty je třeba harmonizovat, aby byla zajištěna účinnější reakce správců otevřených fondů nebo orgánů dohledu za napjatých podmínek na trhu. Usnadnění přístupu k přeshraničnímu poskytování depozitářských služeb má podpořit integraci trhu s alternativními investičními fondy v EU a zajistit vysokou úroveň ochrany investorů. Cílem návrhu je dosažení soudržného přístupu k činnostem správců evropských investičních fondů a orgánů dohledu týkajících se pověření.

Jednostranná opatření členských států nemohou odstranit nedostatky směrnice o správcích v oblasti regulace a dosáhnout těchto cílů jednotlivě. Unie proto může přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy o Evropské unii.

•Subsidiarita (v případě nevýlučné pravomoci)

Směrnice o správcích a směrnice o SKIPCP byly přijaty zcela v souladu se zásadou subsidiarity a sledují ze své podstaty nadnárodní cíle, pokud jde o odstranění roztříštěnosti trhu, řešení rizik pro finanční stabilitu a zajištění vysoké úrovně ochrany investorů. Směrnice byla nástrojem, který byl zvolen k dosažení náležité rovnováhy mezi úrovní EU a vnitrostátní úrovní.

Navrhovaná zlepšení směrnice o správcích a směrnice o SKIPCP doplňují tuto konstrukci regulace dalšími regulačními požadavky a vysvětlivkami a mají udržet rovnováhu mezi harmonizací klíčových opatření v oblasti kontroly rizik a zachováním možnosti členských států postupovat při provádění schválených regulačních norem pružně.

•Proporcionalita

Navrhované změny dodržují zásadu proporcionality stanovenou v článku 5 Smlouvy o Evropské unii (SEU) a nepřekračují rámec toho, co je nezbytné k dosažení cílů spočívajících v dokončení jednotného trhu s alternativními investičními fondy při současném zajištění soudržného přístupu k makroobezřetnostnímu dohledu nad trhem s těmito fondy v EU a vysoké úrovně ochrany investorů.

Jako obecné zásady jsou v příslušných případech navrženy nové požadavky uložené správcům alternativních investičních fondů, které poskytují úvěry. Pokud jsou regulační požadavky konkrétní, nenarušují zbytečně stávající obchodní modely. Co se týká ochrany investorů, navrhované dodatečné požadavky na informování jsou v souladu s osvědčenými postupy na trhu, jež by se měly rozšířit na všechny investory v Unii, aby byla zajištěna stejná úroveň ochrany investorů.

Návrhy, které mají umožnit přeshraniční přístup k depozitářským službám, usilují o náležitou rovnováhu mezi potřebami alternativních investičních fondů a investorů a zabraňují rizikům, která by se mohla projevit v případě, že by depozitářské služby nebyly komplexně regulovány na úrovni EU. Zařazení centrálních depozitářů do uschovatelského řetězce je mimoto nezbytné k odstranění mezery v právních předpisech, která oslabuje schopnost depozitářů plnit své povinnosti a může poškodit investory alternativních investičních fondů a SKIPCP. Navrhované opatření je přiměřené a zohledňuje postavení subjektů, kterým již byly uděleny licence.

Navrhované vysvětlivky týkající se režimů pověření zachovávají užitečné prvky těchto činností, přičemž zajišťují, aby byly vyčleněny dostatečné lidské zdroje pro dohled nad tím, že si správce alternativního investičního fondu nebo SKIPCP ponechá pověřovací a hlavní funkce.

Legislativní návrh je tudíž přiměřený s ohledem na sledované cíle.

•Volba nástroje

Tímto návrhem se mění směrnice 2011/61/EU a 2009/65/ES. Jako nástroj pro změnu stávajících pravidel je proto nejvhodnější zvolit směrnici.

Cílem je harmonizovat vnitrostátní pravidla, která zvyšují roztříštěnost trhu, způsobují neefektivnost trhu s alternativními investičními fondy a oslabují ochranu investorů alternativních investičních fondů a SKIPCP. Návrh má harmonizovat a objasnit regulační normy, které budou moci členské státy provést ve svém vnitrostátním právu, podpořit integraci vnitřního trhu, zlepšit sledování trhu a zajistit v celé Unii stejnou ochranu investorů. Nejvhodnější volbou je proto směrnice, která zavádí nezbytné změny stávajících směrnic upravujících činnosti správců a SKIPCP.

3.VÝSLEDKY HODNOCENÍ EX POST, KONZULTACÍ SE ZÚČASTNĚNÝMI STRANAMI A POSOUZENÍ DOPADŮ

•Hodnocení ex post / kontroly účelnosti platných právních předpisů

Komise provedla hodnocení směrnice o správcích a dospěla k závěru, že směrnice celkově funguje dobře a že velkou měrou dosáhla svých cílů spočívajících ve stanovení účinného rámce dohledu pro správce, zajištění vysoké úrovně ochrany investorů a usnadnění vytvoření trhu s alternativními investičními fondy v EU. Aby se však zohlednil nový vývoj na trhu od vstupu směrnice o správcích v platnost, mohla by být prospěšná zlepšení zaměřující se na prvky rámce, jimž nebyla při vzniku směrnice věnována dostatečná pozornost.

Rozdílné vnitrostátní přístupy ztěžují poskytování služeb v jiném členském státě a brání rozvoji vnitřního trhu s alternativními investičními fondy. Nedostatečná nabídka depozitářských služeb a rozdílné vnitrostátní regulační normy pro alternativní investiční fondy poskytující úvěry narušují rovné podmínky pro tyto fondy. Rozdílná vnitrostátní pravidla týkající se alternativních investičních fondů poskytujících úvěry a nedostatečná dostupnost údajů o trhu pro orgány dohledu navíc způsobují orgánům dohledu problémy při sledování rizika pro finanční stabilitu a zachování integrity trhu. Obdobně rozdílná dostupnost nástrojů pro řízení likvidity omezuje účinnost možné reakce správců otevřených fondů nebo orgánů dohledu za napjatých podmínek na trhu. Rozdílné chápání pravidel týkajících se pověření ze strany orgánů dohledu snižuje rovněž právní jistotu u správců fondů a vysokou úroveň ochrany investorů, zejména v případě, pověří-li evropské subjekty řízením rizik nebo správou portfolia osoby mimo Evropskou unii.

•Konzultace se zúčastněnými stranami

Dne 22. října 2020 byla zahájena veřejná konzultace k přezkumu směrnice o správcích s celkem 102 otázkami ohledně různých aspektů revize zmíněné směrnice. Konzultace byla ukončena dne 29. ledna 2021 a obdrženo bylo 132 odpovědí.

Více než polovina respondentů v rámci veřejné konzultace se nevyjádřila k otázce, zda je nutné harmonizovat požadavky na správce alternativních investičních fondů poskytujících úvěry. Tato skupina zahrnovala největší odvětvová sdružení. 23 % respondentů zastávalo názor, že další pravidla nejsou zapotřebí, zatímco v případě orgánů veřejné správy sedm z deseti členských států reagujících na veřejnou konzultaci souhlasilo s tím, že na úrovni EU je třeba harmonizovat požadavky pro správce alternativních investičních fondů, které poskytují úvěry. Tyto orgány se domnívaly, že pro zajištění rovných podmínek a řešení rizik, která se mohou v důsledku této činnosti objevit, jsou nutná pravidla EU. Návrh usiluje o náležitou rovnováhu mezi tím, co je nezbytné pro zachování finanční stability a pro usnadnění rozvoje trhu s alternativními investičními fondy poskytujícími úvěry v Unii.

Většina orgánů veřejné správy reagujících na veřejnou konzultaci podobně podpořila návrh na objasnění pravidel týkajících se pověření, která jsou stanovena ve směrnici o správcích a ve směrnici o SKIPCP. Naopak velká většina respondentů z odvětví pokládá pravidla týkající se pověření za dostatečně jasná, aby se zabránilo zakládání subjektů typu „poštovní schránka“ v EU. Někteří respondenti však požadovali bližší vysvětlení ohledně toho, zda určitá obchodní praktika spadá do rozsahu pověření, neboť výklad ze strany členských států je velmi rozdílný. Návrh poskytuje potřebné vysvětlení, přičemž zachovává přínosy režimů pověření podle směrnice o správcích a směrnice o SKIPCP.

Zúčastněné strany ze soukromého a veřejného sektoru obecně podporují harmonizaci nástrojů pro řízení likvidity na úrovni EU (28/40 celkem, 8/9 orgánů veřejné správy, 15/23 subjektů z odvětví). Podporuje se také zlepšení spolupráce mezi příslušnými vnitrostátními orgány v případě aktivace nástrojů pro řízení likvidity (15/40 celkem, 5/9 orgánů veřejné správy, 6/23 subjektů z odvětví), zejména v situacích s přeshraničními důsledky. Podporuje se návrh na rozšíření dostupnosti nástrojů pro řízení likvidity v Unii a zmocnění správců fondů i orgánů dohledu k použití těchto nástrojů za napjatých podmínek na trhu.

Většina zúčastněných stran (přibližně 70 %) a orgán pro cenné papíry a trhy (ve svém stanovisku) podporuje zařazení centrálních depozitářů do uschovatelského řetězce. Návrh je přiměřený, neboť nevyžaduje, aby depozitáři prováděli u evropských centrálních depozitářů hloubkovou kontrolu.

Co se týče otázky menších trhů depozitářů, orgány veřejné správy z členských států ve svých odpovědích v rámci veřejné konzultace uvedly, že podporují ponechanou možnost týkající se zmocnění příslušných vnitrostátních orgánů povolovat pořizování depozitářských služeb na přeshraničním základě. Většina respondentů nepodpořila zavedení pasu depozitáře a zmiňovala riziko koncentrace trhu depozitářů, nižší úroveň ochrany investorů a problémy v oblasti dohledu. Komise proto navrhuje opatření k otevření přístupu k přeshraničním depozitářským službám, je-li to nezbytné, a to do doby, než bude v této oblasti zaznamenán pozitivní vývoj právních předpisů.

Většina zúčastněných stran upřednostňovala postupný přístup k možným změnám požadavků na podávání zpráv pro účely dohledu, které se vztahují na správce a SKIPCP. Tento přístup je v návrhu přijat, a to tím, že orgánům dohledu je uloženo vyhotovení podrobné studie proveditelnosti, jež zahrnuje posouzení možných synergií mezi stávajícími požadavky na podávání zpráv pro účely dohledu podle různých právních předpisů EU.

•Sběr a využití výsledků odborných konzultací

Při přezkoumání směrnice o správcích vycházela Komise z rozsáhlých přípravných prací externího dodavatele, který provedl obecný průzkum a vypracoval studii o účinnosti směrnice o správcích založenou na důkazech 21 . Komise vzala v úvahu rovněž výsledky virtuální konference o revizi směrnice o správcích, která se uskutečnila dne 25. listopadu 2020 a jíž se zúčastnil poslanec Evropského parlamentu, vnitrostátní orgány dohledu, Evropská rada pro systémová rizika, orgán pro cenné papíry a trhy, zástupci odvětví a zájmů investorů. Kromě veřejně dostupných zpráv, studií, průzkumů, stanovisek a jiných příslušných dokumentů vypracovaných zúčastněnými stranami ze soukromého i veřejného sektoru vycházela Komise rovněž z údajů od Morningstar a z informací předložených ve zprávách orgánu pro cenné papíry a trhy, Rady pro finanční stabilitu a Mezinárodní organizace komisí pro cenné papíry (IOSCO). Komise vzala v úvahu informace z pracovních setkání, dvoustranných schůzek a konzultací s členskými státy a zúčastněnými stranami z odvětví, včetně správců aktiv, tvůrců produktů, zástupců neprofesionálních investorů a investičních fondů zabývajících se alternativními investicemi. Byly rovněž provedeny rešerše akademické literatury, zejména literatury o účincích směrnice o správcích na trhy, finanční stabilitu a ochranu investorů.

•Posouzení dopadů

Při přípravě této legislativní iniciativy bylo provedeno posouzení dopadů.

Dne 16. července 2021 vydal Výbor pro kontrolu regulace k posouzení dopadů předloženému za účelem přezkumu směrnice o správcích kladné stanovisko a vyžádal si další objasnění.

Připomínky obsažené ve stanovisku Výboru pro kontrolu regulace	Opatření přijatá k řešení připomínek uvedených v posouzení dopadů
Zpráva by měla obsahovat jednoznačnější vysvětlení rozsahu a specifik problémů, zejména ve vztahu k fondům poskytujícím úvěry a k omezené nabídce depozitářských služeb.	GŘ FISMA připojilo podrobnější vysvětlení problémů. Vysvětlivky se týkají konkrétně: - možných systémových rizik způsobených růstem segmentu trhu s alternativními investičními fondy poskytujícími úvěry, otázek souvisejících s vývojem roztříštěných vnitrostátních režimů pro poskytování úvěrů v Unii, -situace na trzích s omezenou nabídkou depozitářských služeb a potřeby zásahu na úrovni Unie.
Zpráva se nezabývá dostatečně všemi dostupnými možnostmi soudržným způsobem, zejména co se týká harmonizace požadavků na fondy poskytující úvěry.	GŘ FISMA vysvětlilo podrobněji základ, podle něhož byla vybrána upřednostňovaná možnost a její jednotlivé složky, a odůvodnění týkající se zamítnutých možností, jakož i hlavní rozdíly mezi všemi možnostmi.
Analýza dopadů by se měla zabývat příslušnými účinky harmonizace a opatřeními ke snížení rizika a rovněž objasnit dopad na finanční náklady pro malé a střední podniky.	GŘ FISMA doplnilo vysvětlivky týkající se účinků harmonizace, například v souvislosti s poskytováním úvěrů. Vysvětlilo rovněž možné dopady iniciativy na trh a na dostupnost/náklady financování pro malé a střední podniky.
Zpráva by se měla blíže zabývat oblastmi, v nichž je možné zjednodušení, a v příslušných případech poskytnout vyčíslení/údaje.	GŘ FISMA poskytlo neoficiální důkazy a další údaje, pokud byly k dispozici, například ve vztahu k úsporám pro depozitáře a uživatele depozitářských služeb na menších trzích. Jestliže nebyly údaje k dispozici, zahrnulo GŘ FISMA další nástroje pro sledování s cílem zajistit, aby byly dostupné další údaje, například v souvislosti s podáváním zpráv.

Zvažovalo se, zda pro správce alternativních investičních fondů poskytujících úvěry navrhnout méně opatření a ostatní ponechat na uvážení na vnitrostátní úrovni. Rozdílné vnitrostátní přístupy k fondům poskytujícím úvěry by však znamenaly riziko toho, že nebude dosaženo cíle týkajícího se podpory bezpečného a udržitelného rozvoje tohoto odvětví. Ponechaná možnost proto navrhovala minimální počet záruk s ohledem na činnosti fondu a rizikové profily.

Ponechaná možnost bude přínosná pro malé a střední podniky, zejména harmonizace požadavků na správce alternativních investičních fondů poskytujících úvěry. Kromě podpory vyšší účinnosti při správě těchto alternativních investičních fondů má ponechaná možnost umožnit, aby tyto fondy rozšířily poskytování úvěrů podnikům na přeshraničním základě. V některých členských státech nemohou alternativní investiční fondy úvěry poskytovat, nebo je toto právo vyhrazeno lokálně zřízeným fondům. Tato revize by trh s fondy poskytujícími úvěry dále integrovala a vytvořila by pro tyto fondy více obchodních příležitostí. V důsledku toho by otevřela malým a středním podnikům alternativní zdroje financování, zejména v případě, nejsou-li schopny získat úvěr u bank.

Co se týká otázky pověření, bylo zvažováno udělení větších pravomocí orgánu pro cenné papíry a trhy s cílem zajistit soudržnější prosazování příslušných pravidel stanovených ve směrnici o správcích a směrnici o SKIPCP v Unii. V tomto ohledu se však mělo za to, že tato možnost je v rozporu se zásadou subsidiarity. Byl učiněn závěr, že by orgánu pro cenné papíry a trhy mělo být poskytováno více informací o pověření v případech, kdy je řízením rizik nebo správou portfolia pověřen subjekt mimo Unii, a že by se měly více využívat pravomoci, které již jsou k dispozici, například provádění srovnávacích hodnocení. Ponechaná možnost usiluje o zajištění stejné úrovně ochrany investorů v celé Unii.

Zvažovala se revize požadavků na podávání zpráv pro účely dohledu podle nařízení o správcích, aniž by se hledaly synergie s jinými stávajícími rámci pro podávání zpráv. Jakákoli změna povinností týkajících se podávání zpráv pro účely dohledu znamená značné náklady na dodržování předpisů. Proto se pokládalo za vhodnější navrhnout legislativní změny v případě, je-li jasnější, co je zapotřebí pro přiblížení se společnému datovému prostoru ve finančním sektoru. Návrh přispívá k tomuto cíli účastí evropských orgánů dohledu a Evropské centrální banky (ECB) na studii o proveditelnosti sloučení duplicitních požadavků na podávání zpráv a rozšíření pokrytí údajů, aby bylo možno trhy lépe sledovat. Pokud se zlepší podávání zpráv pro účely dohledu, bude to mít pozitivní účinek na sledování a řízení rizik pro finanční stabilitu.

Obdobně byly s ohledem na řízení rizika likvidity zvažovány různé úrovně zásahu, aby byla zajištěna finanční stabilita. Zvolená možnost je nejméně normativní. Správci otevřených fondů by mohli dočasně pozastavit odkup nebo vyplácení podílových jednotek nebo akcií alternativních investičních fondů nebo SKIPCP. Museli by si rovněž vybrat nejméně jeden jiný nástroj pro řízení likvidity (aniž by bylo uloženo který), konečné rozhodnutí by bylo tudíž ponecháno na správcích fondů, kteří by mohli tento nástroj aktivovat, budou-li to vyžadovat okolnosti. Toto opatření by podpořilo stabilitu finančního systému.

Jako jedna z možností bylo zvažováno zavedení pasu depozitáře. Tato možnost však nebyla považována za schůdnou vzhledem k neexistující harmonizaci právních předpisů EU v oblasti cenných papírů a insolvence. Ponechaná možnost proto navrhuje povolit v případě potřeby přeshraniční přístup k depozitářským službám do doby, než bude proveditelná další harmonizace na úrovni Unie. Ponechaná možnost by vedla k účinnějšímu trhu s alternativními investičními fondy v EU.

Rovněž se zvažovalo, zda by depozitáři, kteří pověří úschovou aktiv alternativních investičních fondů nebo SKIPCP centrální depozitáře, měli provádět hloubkovou kontrolu. Bylo rozhodnuto, že by to nebylo přiměřené vzhledem k tomu, že povolení centrální depozitáři již nyní podléhají přísným odvětvovým požadavkům a dohledu. Návrh se proto zaměřuje na zařazení centrálních depozitářů do uschovatelského řetězce, aniž by byly depozitářům uloženy nadbytečné požadavky týkající se hloubkové kontroly.

•Účelnost právních předpisů a zjednodušení

Při přezkumu směrnice o správcích byl přijat celkový přístup spočívající v navržení opatření, která jsou nezbytně nutná v zájmu finanční stability, integrace trhu nebo ochrany investorů a zabývají se otázkami, které vzbuzují u zúčastněných stran jednoznačné obavy.

Navrhovaná změna umožňující pořizování depozitářských služeb na přeshraničním základě má podle očekávání přinést úspory pro depozitáře i uživatele depozitářských služeb, včetně menších správců. Jednorázové poplatky za nové licence jsou v rozmezí od 6 000 EUR do 9 200 EUR v závislosti na členském státu a roční licenční poplatky pro depozitáře od 4 400 EUR do 9 400 EUR podle členského státu. Větší hospodářská soutěž mezi poskytovateli depozitářských služeb bude pravděpodobně vyvíjet tlak na snížení ceny těchto služeb.

Předpokládaný přístup k údajům pro účely dohledu zjednoduší a zefektivní stávající povinnosti týkající se podávání zpráv. V dlouhodobějším horizontu bude znamenat úspory, neboť má snížit počet orgánů veřejné správy, jimž správce ohlašuje překrývající se údaje. Tento přístup rovněž zajišťuje, aby jednorázové náklady vyplývající ze změn byly pokud možno omezeny na minimum, a to zajištěním náležitého předběžného plánování a uplatněním velkoobchodního hlediska u podávání zpráv pro účely dohledu v jednotlivých právních předpisech EU s přihlédnutím k vývoji digitálního prostředí.

•Základní práva

Návrh podporuje práva zakotvená v Listině základních práv (dále jen „Listina“). Hlavním cílem této iniciativy je usnadnit právo na poskytování služeb v jakémkoli členském státě, jak je stanoveno v čl. 15 odst. 2 Listiny, a zajistit, aby nedocházelo k diskriminaci (ani nepřímé) z důvodu státní příslušnosti (provedení čl. 21 odst. 2 Listiny).

4.ROZPOČTOVÉ DŮSLEDKY

Návrh nemá pro Komisi žádné rozpočtové důsledky.

5.OSTATNÍ PRVKY

•Plány provádění a způsoby monitorování, hodnocení a podávání zpráv

Tato směrnice bude předmětem hodnocení po pěti letech od data jejího provedení. Komise bude vycházet z(e) i) zpětné vazby získané při veřejné konzultaci, ii) diskusí s orgánem pro cenné papíry a trhy a orgány dohledu a iii) údajů obsažených ve zprávách pro účely dohledu.

Komise bude průběžně zajišťovat dodržování a prosazování předpisů. Orgán pro cenné papíry a trhy bude sledovat uplatňování požadavků týkajících se pověření na základě svého nového mandátu k provádění každoročních cílených srovnávacích hodnocení v této oblasti a k vypracování zpráv o analýze oznámení o pověření.

Orgán pro cenné papíry a trhy bude rovněž shromažďovat údaje, které budou užitečné pro sledování vývoje na trhu poskytování úvěrů a trhu depozitářů. Orgán pro cenné papíry a trhy bude nadále shromažďovat a analyzovat údaje o používání nástrojů pro řízení likvidity.

•Podrobné vysvětlení konkrétních ustanovení návrhu

Změny směrnice 2011/61/EU

V článku 4 je doplněna definice „centrálního depozitáře cenných papírů“ v souladu s nařízením (EU) 909/2014 22 .

Ustanovení čl. 6 odst. 4 je pozměněno za účelem rozšíření seznamu doplňkových služeb, které mohou správci poskytovat mimo správu kolektivního investování. To zahrnuje činnosti povolené jinými právními předpisy Unie, jako je správa referenčních hodnot nebo správa úvěru.

Ustanovení čl. 6 odst. 6 je pozměněno za účelem aktualizace odkazů na pravidla stanovená ve směrnici 2014/65/EU 23 , která se vztahuje na správce poskytující doplňkové služby.

Ustanovení čl. 7 odst. 2 je pozměněno s cílem objasnit, že by správci měli mít k dispozici přiměřené technické a lidské zdroje, které se předpokládají při podání žádosti o povolení pro správce. Při podávání žádosti o povolení musí být proto podrobně popsány lidské a technické zdroje, které se budou využívat při plnění úkolů a dohledu nad pověřenými osobami.

Ustanovení čl. 7 odst. 5 je doplněno s cílem zajistit sběr chybějících informací na úrovni EU ke zmapování postupů pověření. Navrhuje se proto, aby orgán pro cenné papíry a trhy obdržel oznámení o pověření v případě, jsou-li subjekty ve třetí zemi pověřeny větší částí úkolů v oblasti řízení rizik nebo správy portfolia, než je ponechaná část.

V článku 7 se doplňuje nový odstavec 8, aby bylo zajištěno, že orgán pro cenné papíry a trhy obdrží konzistentní informace o pověření. Navrhuje se tudíž zmocnit orgán pro cenné papíry a trhy k vypracování návrhů regulačních technických norem, které stanoví obsah, formuláře a postupy předávání oznámení o pověření. Aby se usnadnilo přijímání informovaných politických rozhodnutí v této oblasti, má orgán pro cenné papíry a trhy předkládat spolunormotvůrcům EU a Komisi (čl. 7 odst. 9) pravidelné zprávy analyzující tržní postupy, pokud jde o pověření, dodržování požadavků vztahujících se na pověření podle směrnice 2011/61/EU a sbližování dohledu v této oblasti.

Ustanovení čl. 8 odst. 1 písm. c) je pozměněno s cílem zajistit, aby správce zaměstnával nejméně dvě osoby na plný úvazek nebo aby najal dvě osoby, které nejsou zaměstnány správcem, jsou však zavázány řídit činnost správce na plný úvazek, a které jsou residenty v Unii, což tudíž v organizaci správce zajišťuje minimální, stabilní základ.

V čl. 15 odst. 3 se doplňuje nové písmeno d), podle něhož musí správci alternativních investičních fondů, které poskytují úvěry, zavést účinné zásady, postupy a procesy poskytování úvěrů. Přitom musí posoudit úvěrové riziko a spravovat a sledovat svá úvěrová portfolia, jež by měla být pravidelně přezkoumávána.

V článku 15 se vkládají nové odstavce 4a, 4b a 4c, které mají snížit riziko pro finanční systém tím, že je poskytování úvěrů omezeno na jediného dlužníka, je-li tímto dlužníkem finanční instituce.

V článku 15 se vkládá nový odstavec 4d s cílem zabránit případným střetům zájmů tím, že alternativnímu investičnímu fondu je zakázáno poskytovat úvěry svému správci nebo svým zaměstnancům, depozitáři či pověřené osobě.

V článku 15 se vkládá nový odstavec 4e, který má zabránit případům morálního hazardu, kdy jsou poskytnuté úvěry okamžitě odprodány na sekundárním trhu. Za tímto účelem se navrhuje, aby si alternativní investiční fondy musely ponechat ekonomický podíl ve výši 5 % pomyslné hodnoty úvěrů, které poskytly a odprodaly.

V článku 16 se vkládá nový odstavec 2a, aby se zabránilo nesouladům splatnosti, jež mohou vytvářet finanční rizika. Proto se navrhuje požadovat, aby alternativní investiční fondy přijaly uzavřenou strukturu, pokud se ve významném rozsahu (60 %) podílejí na poskytování úvěrů.

Pro účinné řešení mikroobezřetnostních a makroobezřetnostních rizik jsou v článku 16 vloženy odstavce 2b a 2c, které umožňují, aby měli správci otevřených alternativních investičních fondů ve výjimečných situacích přístup k potřebným nástrojům pro řízení rizika likvidity. Navrhuje se, aby kromě možnosti pozastavit odkupování museli tito správci zvolit nejméně jeden jiný nástroj pro řízení likvidity z přílohy V, která harmonizuje minimální seznam nástrojů, jež by měly být k dispozici kdekoli v Unii. Ustanovení čl. 16 odst. 2e vyžaduje, aby členské státy toto zajistily ve svých jurisdikcích. Vkládá se odstavec 2d, podle něhož musí správci oznámit příslušným orgánům aktivaci či deaktivaci nástrojů pro řízení likvidity.

Ustanovení čl. 16 odst. 2g a 2h mají zajistit soudržné uplatňování odstavců 2b a 2c téhož článku. Orgán pro cenné papíry a trhy je proto pověřen vypracováním návrhů regulačních technických norem za účelem stanovení definic a upřesnění charakteristik nástrojů pro řízení likvidity stanovených v příloze a vypracováním regulačních technických norem týkajících se výběru a používání vhodných nástrojů pro řízení likvidity ze strany správců.

V čl. 46 odst. 2 se mění písmeno j), které zmocňuje příslušné orgány k tomu, aby správce požádaly o aktivaci či deaktivaci příslušného nástroje pro řízení likvidity. Tato pravomoc je rozšířena tak, aby se vztahovala i na mimounijní správce, a to doplněním písmena d) v čl. 47 odst. 4. Navrhované odstavce 5a až 5g článku 50 požadují, aby příslušné orgány vyrozuměly ostatní příslušné orgány, orgán pro cenné papíry a trhy a Evropskou radu pro systémová rizika před tím, než požádají o aktivaci či deaktivaci nástroje pro řízení likvidity. Navrhované odstavce stanoví rovněž zásady spolupráce v těchto případech. Navrhovaný odstavec 7 v článku 50 by zmocnil orgán pro cenné papíry a trhy k vypracování regulačních technických norem udávajících, kdy by byl oprávněný zásah příslušných orgánů.

Ustanovení čl. 20 odst. 1 je pozměněno za účelem objasnění, že se pověření vztahuje na všechny úkoly uvedené v příloze I a na doplňkové služby, které jsou přípustné podle čl. 6 odst. 4. V čl. 20 odst. 1 písm. f) a v odst. 3, 4 a 6 je v souladu s tím zavedeno znění odkazující na služby, a nikoli pouze na úkoly.

Poslední odrážka v čl. 21 odst. 11 je pozměněna za účelem zařazení centrálních depozitářů cenných papírů do uschovatelského řetězce, pokud poskytují konkurenční služby úschovy, aby byly zajištěny rovné podmínky mezi uschovateli a byl zajištěn přístup depozitářů k informacím, které potřebují pro plnění svých povinností. Navrhuje se osvobodit depozitáře od požadavku na provádění hloubkové kontroly ex ante, je-li uschovatelem centrální depozitář, neboť ten byl dostatečně prověřen při podání žádosti o povolení vykonávat funkci centrálního depozitáře.

Aby byl zajištěn lepší dohled, je ustanovení čl. 21 odst. 16 pozměněno v tom smyslu, že depozitáři spolupracují nejen se svými příslušnými orgány, nýbrž také s příslušnými orgány alternativního investičního fondu, který je jmenoval depozitářem, a s příslušnými orgány správce alternativního investičního fondu.

V článku 23 se doplňují odstavce 1 a 4 tak, aby se zlepšila transparentnost činností správce pro investory, a to poskytováním dodatečných informací, které musí správce zajistit, konkrétně podmínek pro použití nástrojů pro řízení likvidity a poplatků, které bude hradit správce nebo jeho přidružené subjekty, a pravidelných zpráv o všech přímých a nepřímých poplatcích a výdajích, jež byly přímo či nepřímo účtovány nebo přiřazeny alternativnímu investičnímu fondu nebo kterékoli z jeho investic. Správci musí investory informovat rovněž o složení portfolia poskytnutých úvěrů.

Ustanovení čl. 24 odst. 1 je pozměněno a v odst. 2 se zrušuje písmeno d), jsou tudíž odstraněna omezení stanovená v odstavci 1, pokud jde o údaje, které by měly příslušné orgány obdržet od správců ohledně spravovaných alternativních investičních fondů. Navrhuje se, aby orgán pro cenné papíry a trhy vypracoval návrhy regulačních technických norem a návrhy prováděcích technických norem, které by nahradily stávající šablonu pro podávání zpráv pro účely dohledu stanovenou v příloze IV směrnice o správcích doplňující nařízení o správcích.

Vložením článku 38a se vyžaduje, aby orgán pro cenné papíry a trhy prováděl pravidelně srovnávací hodnocení postupů v oblasti dohledu při uplatňování pravidel týkajících se pověření se zvláštním zaměřením na předcházení vzniku subjektů typu „poštovní schránka“. Nový článek 69b by vyžadoval, aby Komise přezkoumala režim pověření stanovený ve směrnici 2011/61/EU a prováděcích opatřeních za účelem navržení nezbytných změn, které vyloučí zakládání subjektů typu „poštovní schránka“. Posouzena by měla být rovněž možnost zavést pas depozitáře a fungování pravidel směrnice o správcích alternativních investičních fondů poskytujících úvěry.

Vložením odstavců 5a až 5g v článku 50 je posílena spolupráce v oblasti dohledu. Příslušný orgán hostitelského členského státu správce může požadovat, aby příslušný orgán domovského členského státu správce vykonal své pravomoci v oblasti dohledu, přičemž upřesní důvody své žádosti a informuje orgán pro cenné papíry a trhy a v případě existence rizik pro finanční stabilitu i Evropskou radu pro systémová rizika. Změny odstavce 5 v článku 50 snižují důkazní břemeno uložené příslušným orgánům, neboť vyžadují, aby vhodné kroky podnikly přijímající orgány. Orgán pro cenné papíry a trhy může mimoto požadovat, aby příslušný orgán předložil jeho stálému výboru případ, který může mít přeshraniční důsledky nebo dopad na finanční stabilitu či ochranu investorů. V čl. 50 odst. 7 je navíc orgán pro cenné papíry a trhy zmocněn k vypracování návrhů regulačních technických norem, které uvádějí situace, kdy mohou příslušné orgány uplatnit své pravomoci ve vztahu k nástrojům pro řízení likvidity.

Navrhuje se pozměnit ustanovení čl. 61 odst. 5 a umožnit příslušným orgánům povolit pořizování depozitářských služeb v jiném členském státě do doby, než budou přijata opatření na základě přezkumu potřeby zavést pas depozitáře.

Navrhuje se pozměnit přílohu I a doplnit nový bod 3 za účelem uznání poskytování úvěrů jako legitimní činnosti správců. To znamená, že by alternativní investiční fondy mohly poskytovat úvěry kdekoli v Unii, a to i na přeshraničním základě. V příloze I se doplňuje nový bod 4 s cílem legitimizovat správu sekuritizačních účelových subjektů ze strany správců.

Navrhují se změny ustanovení čl. 21 odst. 6 písm. c), čl. 35 odst. 2 písm. b), čl. 36 odst. 1 písm. c), čl. 37 odst. 7 písm. e), čl. 40 odst. 2 písm. b) a čl. 42 odst. 1 písm. c) za účelem aktualizace požadavků, aby subjekty ze třetích zemí nebyly usazeny v jurisdikcích, které byly určeny jako vysoce rizikové země podle nejnovějších evropských právních předpisů v oblasti boje proti praní peněz.

Ustanovení čl. 36 odst. 1 a čl. 42 odst. 1 jsou každé doplněno o písmeno d), v nichž je stanoveno, že by mimounijní alternativní investiční fondy nebo mimounijní správci, na něž se vztahují vnitrostátní pravidla a jež působí v jednotlivých členských státech, měli splňovat požadavek, aby se nenacházeli ve třetí zemi považované za zemi, která v daňových záležitostech nespolupracuje.

Navrhují se změny čl. 21 odst. 6 písm. d), čl. 35 odst. 2 písm. c), čl. 37 odst. 7 písm. f) a čl. 40 odst. 2 písm. c) za účelem aktualizace požadavků uložených subjektům ze třetích zemí, které by měly přístup na vnitřní trh pouze tehdy, jsou-li usazeny ve třetích zemích, jež nejsou uvedeny na unijním seznamu jurisdikcí nespolupracujících v daňové oblasti.

Ustanovení čl. 47 odst. 3 je pozměněno tak, aby mohl orgán pro cenné papíry a trhy poskytnout údaje o trhu, které má k dispozici, v souhrnné či sumární podobě, je tudíž snížen standard důvěrnosti údajů.

Je vloženo ustanovení o přezkumu – článek 69b –, podle něhož musí Komise zahájit přezkum ustanovení týkajících se pověření, depozitářských služeb a používání nástrojů pro řízení likvidity. Orgán pro cenné papíry a trhy je rovněž pověřen vydáním zprávy, která má zjednodušit požadavky na podávání zpráv pro účely dohledu uložené správcům, a již lze použít jako základ pro vypracování návrhů regulačních technických norem týkajících se podávání zpráv pro účely dohledu podle článku 24 směrnice o správcích.

Změny směrnice 2009/65/ES

V čl. 2 odst. 1 se navrhuje uvést definici „centrálního depozitáře cenných papírů“ v souladu s nařízením (EU) č. 909/2014.

V poslední odrážce článku 22a je pozměněn čtvrtý odstavec s cílem považovat centrální depozitáře cenných papírů za pověřené osoby depozitáře, pokud poskytují konkurenční služby úschovy. To zajišťuje rovné podmínky mezi uschovateli a přístup depozitářů k informacím, které potřebují pro plnění svých povinností.

Ustanovení čl. 7 odst. 1 písm. b) je pozměněno s cílem zajistit, aby správcovská společnost SKIPCP zaměstnávala nejméně dvě osoby na plný úvazek nebo aby najala dvě osoby, které nejsou zaměstnány správcovskou společností SKIPCP, jsou však zavázány řídit činnost dané správcovské společnosti SKIPCP na plný úvazek, a které jsou residenty v Unii, čímž se ve správcovské společnosti SKIPCP zajišťuje minimální, stabilní základ.

V čl. 7 odst. 1 se navrhuje pozměnit písmena c) a e) s cílem objasnit, že by v době podání žádosti o povolení měly mít správcovské společnosti přiměřené technické a lidské zdroje, které se budou využívat. Při podávání žádosti o povolení musí proto správcovská společnost podrobně popsat lidské a technické zdroje, které se budou využívat při plnění jejích úkolů a dohledu nad pověřenými osobami.

Ustanovení čl. 13 odst. 1 objasňuje, že se pověření vztahuje na všechny úkoly uvedené v příloze II a na doplňkové služby, které jsou přípustné podle čl. 6 odst. 3. V čl. 13 odst. 1 písm. b), g), h) a i) je v souladu s tím zavedeno znění odkazující na služby, a nikoli pouze na úkoly.

Za účelem lepšího sladění právních rámců směrnic 2011/61/EU a 2009/65/ES týkajících se pověření a aby orgány dohledu mohly přezkoumat důvody pověření, se doplněním písm. j) v čl. 13 odst. 1 navrhuje, aby SKIPCP musel odůvodnit celou svou strukturu pověření na základě objektivních důvodů.

Článek 13 je doplněn o odstavec 3 s cílem zajistit sběr a analýzu chybějících informací na úrovni EU ke zmapování postupů pověření. Navrhuje se proto, aby byl orgán pro cenné papíry a trhy informován o pověření v případě, jsou-li subjekty ve třetí zemi pověřeny větší částí úkolů v oblasti řízení rizik nebo správy portfolia, než je ponechaná část.

Aby se usnadnilo přijímání informovaných politických rozhodnutí v této oblasti, navrhuje se, aby podle nového ustanovení čl. 13 odst. 5 orgán pro cenné papíry a trhy předkládal spolunormotvůrcům EU a Evropské komisi pravidelné zprávy analyzující tržní postupy v oblasti pověření a dodržování požadavků vztahujících se na pověření podle směrnice 2009/65/ES.

V článku 13 se doplňuje nový odstavec 3, aby bylo zajištěno, že orgán pro cenné papíry a trhy obdrží konzistentní informace o pověření. Navrhuje se tudíž zmocnit orgán pro cenné papíry a trhy k vypracování návrhů regulačních technických norem, které stanoví obsah, formuláře a postupy předávání oznámení o pověření.

Nové ustanovení čl. 13 odst. 6 zmocňuje Komisi k přijetí aktu v přenesené pravomoci, který blíže upřesňuje podmínky pověření a podmínky, za nichž může být správcovská společnost SKIPCP pokládána za subjekt typu „poštovní schránka“, a nepovažuje se tudíž již za správce SKIPCP, což zajišťuje soulad pravidel směrnic 2011/61/EU a 2009/65/ES v této oblasti.

Navrhuje se doplnit článek 18a odst. 1 a 2 tak, aby kromě možnosti pozastavit odkupování musely správcovské společnosti SKIPCP zvolit nejméně jeden jiný nástroj pro řízení likvidity z přílohy IIA, která harmonizuje minimální seznam nástrojů, jež by měly být k dispozici kdekoli v EU. Nový článek 18a vyžaduje, aby členské státy toto zajistily ve svých jurisdikcích. Navrhuje se příloha IIA s minimálním seznamem těchto nástrojů. Aby bylo zajištěno náležité informování investorů, navrhuje se objasnit v seznamu A přílohy I bodu 1.13 postupy a podmínky pro odkup nebo vyplácení podílových jednotek a vysvětlit okolnosti, za nichž lze odkup nebo vyplácení pozastavit nebo aktivovat či deaktivovat jiné nástroje pro řízení likvidity.

Ustanovení čl. 18a odst. 3 až 5 mají zajistit soudržné uplatňování předchozích ustanovení. Orgán pro cenné papíry a trhy je proto pověřen vypracováním návrhů regulačních technických norem, které obsahují definice a upřesňují charakteristiky nástrojů pro řízení likvidity uvedených v příloze.

Nový článek 20a navrhuje uložit správcovským společnostem povinnost podávat pravidelné zprávy pro účely dohledu, které se týkají trhů a nástrojů, s nimiž obchodují jménem SKIPCP.

Nový článek 20b navrhuje pověřit orgán pro cenné papíry a trhy ve spolupráci s ostatními evropskými orgány dohledu a ECB vypracováním zprávy o proveditelnosti, pokud jde o zvýšení efektivnosti při podávání zpráv pro účely dohledu. Zpráva by měla informovat o možné podobě šablony pro podávání zpráv pro účely dohledu určené pro správcovské společnosti SKIPCP a na základě zjištění této zprávy má orgán pro cenné papíry a trhy vypracovat regulační technické normy a návrhy prováděcích technických norem.

Ustanovení čl. 22a odst. 2 je pozměněno s cílem osvobodit depozitáře od požadavku na provádění hloubkové kontroly ex ante, je-li uschovatelem centrální depozitář, neboť ten byl dostatečně prověřen při podání žádosti o povolení.

Pro účinné řešení mikroobezřetnostních a makroobezřetnostních rizik se navrhuje změna ustanovení čl. 84 odst. 3 v tom smyslu, že se vyžaduje, aby správcovské společnosti SKIPCP oznamovaly příslušným orgánům aktivaci nebo deaktivaci nástrojů pro řízení likvidity. Změna písmene b) v čl. 84 odst. 2 zmocňuje příslušné orgány k tomu, aby zakročily a vyžadovaly od správcovských společností SKIPCP aktivaci či deaktivaci příslušného nástroje pro řízení likvidity. Navrhované odstavce 3a až 3e v článku 84 vyžadují, aby příslušné orgány informovaly ostatní příslušné orgány, orgán pro cenné papíry a trhy a Evropskou radu pro systémová rizika před tím, než požádají o aktivaci či deaktivaci nástroje pro řízení likvidity, a aby stanovily zásady spolupráce v těchto případech. Navrhovaný odstavec 3f v článku 84 zmocní orgán pro cenné papíry a trhy k vypracování regulačních technických norem udávajících, kdy je oprávněný zásah příslušných orgánů.

V čl. 84 odst. 5 se navrhuje zmocnit orgán pro cenné papíry a trhy k vypracování návrhů regulačních technických norem týkajících se výběru a použití vhodných nástrojů pro řízení likvidity ze strany SKIPCP.

Článek 98 je doplněn o odstavce 3 a 4 za účelem posílení spolupráce v oblasti dohledu. Příslušný orgán hostitelského členského státu SKIPCP může požadovat, aby příslušný orgán domovského členského státu SKIPCP vykonal své pravomoci v oblasti dohledu, přičemž upřesní důvody své žádosti a informuje orgán pro cenné papíry a trhy a v případě existence rizik pro finanční stabilitu i Evropskou radu pro systémová rizika. Orgán pro cenné papíry a trhy může mimoto požadovat, aby mu příslušný orgán předložil případ, který může mít přeshraniční důsledky nebo dopad na finanční stabilitu či ochranu investorů.

Navrhuje se nový článek 101a, který vyžaduje, aby orgán pro cenné papíry a trhy prováděl pravidelně srovnávací hodnocení postupů v oblasti dohledu při uplatňování pravidel týkajících se pověření se zvláštním zaměřením na předcházení vzniku subjektů typu „poštovní schránka“. Nový článek 110a by vyžadoval, aby Komise přezkoumala režim pověření stanovený v této směrnici a prováděcích opatřeních za účelem navržení nezbytných změn, které vyloučí zakládání subjektů typu „poštovní schránka“.

Články o provedení a vstupu v platnost

V článku 3 návrhu se uvádí, že členské státy mají 24 měsíců ode dne vstupu pozměňující směrnice v platnost na přijetí a zveřejnění právních a správních předpisů nezbytných pro dosažení souladu s uvedenou směrnicí. Členské státy oznámí prováděcí opatření Komisi.

Navrhuje se, aby pozměňující směrnice vstoupila v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

2021/0376 (COD)

Návrh

SMĚRNICE EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY,

kterou se mění směrnice 2011/61/EU a 2009/65/ES, pokud jde o pověření, řízení rizika likvidity, podávání zpráv pro účely dohledu, poskytování depozitářských služeb a služeb úschovy a poskytování úvěrů alternativními investičními fondy

(Text s významem pro EHP)

EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na čl. 53 odst. 1 této smlouvy,

s ohledem na návrh Evropské komise,

po postoupení návrhu legislativního aktu vnitrostátním parlamentům,

s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru 24 ,

v souladu s řádným legislativním postupem,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)V souladu s článkem 69 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/61/EU 25 přezkoumala Komise uplatňování a oblast působnosti zmíněné směrnice a dospěla k závěru, že cíle týkající se integrace trhu Unie s alternativními investičními fondy, zajištění vysoké úrovně ochrany investorů a ochrany finanční stability byly většinou splněny. Při tomto přezkumu však Komise došla rovněž k závěru, že je nutné harmonizovat pravidla pro správce alternativních investičních fondů (dále jen „správci“), kteří spravují alternativní investiční fondy poskytující úvěry, objasnit normy vztahující se na správce, kteří pověřují plněním svých úkolů třetí osoby, zajistit rovné zacházení s uschovateli, zlepšit přeshraniční přístup k depozitářským službám, optimalizovat sběr údajů pro účely dohledu a usnadnit používání nástrojů pro řízení likvidity v celé Unii. K odstranění uvedených mezer v právních předpisech za účelem lepšího fungování směrnice 2011/61/EU jsou proto nezbytné změny.

(2)Spolehlivý režim pověření, rovné zacházení s uschovateli, soudržnost zpráv pro účely dohledu a harmonizovaný přístup k používání nástrojů pro řízení likvidity jsou stejně tak nezbytné i s ohledem na subjekty kolektivního investování do převoditelných cenných papírů (dále jen „SKIPCP“) Je proto vhodné pozměnit rovněž směrnici Evropského parlamentu a Rady 2009/65/ES 26 , která stanoví pravidla týkající se povolování a činnosti SKIPCP, v oblasti pověření, úschovy aktiv, podávání zpráv pro účely dohledu a řízení rizika likvidity.

(3)Ke zvýšení efektivity činnosti správců by se měl rozšířit seznam povolených doplňkových služeb uvedených v čl. 6 odst. 4 směrnice 2011/61/EU tak, aby zahrnoval správu referenčních hodnot podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/1011 27 a správu úvěru podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2021/…./EU 28 .

(4)Pro zajištění právní jistoty je třeba objasnit, že správci poskytující doplňkové služby, které zahrnují finanční nástroje, podléhají pravidlům stanoveným ve směrnici Evropského parlamentu a Rady 2014/65/EU 29 . Co se týká ostatních aktiv, která nejsou finančními nástroji, správci by měli dodržovat požadavky směrnice 2011/61/EU.

(5)Aby bylo zajištěno jednotné uplatňování požadavků stanovených v článcích 7 a 8 směrnice 2011/61/EU, pokud jde o potřebné lidské zdroje správců, je třeba objasnit, že v době podání žádosti o povolení by měli správci poskytnout příslušným orgánům informace o lidských a technických zdrojích, které bude správce využívat při plnění svých úkolů a v příslušných případech při dohledu nad pověřenými osobami. Za tímto účelem by měli být zaměstnáni nebo řídit činnost správce na plný úvazek nejméně dva vrcholní vedoucí pracovníci, kteří by měli být rezidenty v Unii.

(6)K získání spolehlivého přehledu o činnostech v oblasti pověření v Unii, které je upraveno v článku 20 směrnice 2011/61/EU, a k poskytnutí informací pro budoucí politická rozhodnutí nebo opatření v oblasti dohledu by příslušné orgány měly předkládat Evropskému orgánu pro cenné papíry a trhy (dále jen „orgán pro cenné papíry a trhy“) oznámení o pověření, pokud správce pověří subjekty usazené ve třetích zemích větší částí úkolů v oblasti správy portfolia nebo řízení rizik alternativního investičního fondu, než si ponechá on sám.

(7)Aby byla zajištěna jednotná harmonizace postupu oznamování v oblasti pověření, měla by být Komisi svěřena pravomoc přijímat regulační technické normy prostřednictvím aktů v přenesené pravomoci podle článku 290 Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU) v souladu s články 10 až 14 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1095/2010 30 za účelem upřesnění obsahu, formulářů a postupů ke standardizaci procesu oznamování pověření ze strany správců. Formulář oznámení by měl obsahovat datová pole, která udávají činnosti, jež patří k úkolům v oblasti řízení rizik a správy portfolia, aby bylo možno zjistit, zda správce pověřil třetí osobu plněním více úkolů, než si ponechal on sám. Tyto regulační technické normy by měly být přijaty na základě návrhu vyhotoveného orgánem pro cenné papíry a trhy.

(8)Za účelem posílení jednotného uplatňování směrnice 2011/61/EU by mělo být objasněno, že se pravidla týkající se pověření, která jsou stanovena v článku 20, vztahují na všechny úkoly uvedené v příloze I zmíněné směrnice a na doplňkové služby, na něž se odkazuje v čl. 6 odst. 4 dotyčné směrnice.

(9)Měla by být stanovena rovněž společná pravidla za účelem vytvoření účinného vnitřního trhu s alternativními investičními fondy poskytujícími úvěry, zajištění jednotné úrovně ochrany investorů v Unii, možnosti alternativních investičních fondů rozvíjet svou činnost poskytováním úvěrů ve všech členských státech Unie a usnadnění přístupu podniků v EU k financování, což je hlavní cíl unie kapitálových trhů (dále jen „UKT“) 31 . Vzhledem k rychle rostoucímu trhu soukromých úvěrů je však nezbytné zabývat se možnými riziky na mikroúrovni a makroobezřetnostními riziky, jež mohou představovat alternativní investiční fondy poskytující úvěry a která se mohou rozšířit na širší finanční systém. Pravidla vztahující se na správce alternativních investičních fondů poskytujících úvěry je třeba harmonizovat, aby se na celém finančním trhu zlepšilo řízení rizik a zvýšila transparentnost pro investory.

(10)Na podporu profesionální správy alternativních investičních fondů a ke zmírnění rizik pro finanční stabilitu by měli správci alternativních investičních fondů, které se podílejí na poskytování úvěrů, včetně odkupu úvěrů na sekundárním trhu, mít účinné zásady, postupy a procesy pro poskytování úvěrů, posuzování úvěrového rizika a správu a sledování svého úvěrového portfolia, jež by měly být pravidelně přezkoumávány.

(11)Aby se omezilo riziko propojení mezi alternativními investičními fondy poskytujícími úvěry a ostatními účastníky finančního trhu, mělo by se od správců těchto fondů vyžadovat, aby v případě, je-li dlužníkem finanční instituce, riziko rozložili a zajistili, aby se na jejich expozici vztahovaly určité limity.

(12)K omezení střetů zájmů by správci a jejich zaměstnanci neměli získávat úvěry od alternativních investičních fondů poskytujících úvěry, které spravují. Obdobně by mělo být depozitáři alternativního investičního fondu a jeho zaměstnancům nebo pověřené osobě správce a jejím zaměstnancům zakázáno získávat úvěry od přidružených alternativních investičních fondů.

(13)Směrnice 2011/61/EU by měla uznat právo alternativních investičních fondů poskytovat úvěry a obchodovat s těmito úvěry na sekundárním trhu. Aby se zabránilo morálnímu hazardu a zachovala celková úvěrová kvalita úvěrů poskytovaných alternativními investičními fondy, měly by se na tyto úvěry vztahovat požadavky na ponechání si rizika, což zamezí situacím, kdy jsou úvěry poskytnuty pouze za účelem jejich prodeje.

(14)Dlouhodobé, nelikvidní úvěry v držení alternativních investičních fondů mohou vytvářet nesoulad likvidity, pokud otevřená struktura alternativního investičního fondu umožňuje investorům často odkupovat podílové jednotky nebo akcie fondu. Proto je nutné zmírnit rizika spojená s transformací splatnosti stanovením uzavřené struktury u alternativních investičních fondů poskytujících úvěry, jelikož uzavřené fondy nebudou zranitelné s ohledem na žádosti o odkoupení a mohou držet poskytnuté úvěry do doby jejich splatnosti.

(15)Je třeba objasnit, že pokud se na správce vztahují požadavky stanovené ve směrnici 2011/61/EU v souvislosti s činností jím spravovaných alternativních investičních fondů v oblasti poskytování úvěrů a požadavky stanovené v nařízeních Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 345/2013 32 , (EU) č. 346/2013 33 a (EU) 2015/760 34 , měla by mít zvláštní pravidla pro produkty stanovená v článku 3 nařízení (EU) č. 345/2013 a v článku 3 nařízení (EU) č. 346/2013, kapitole II nařízení (EU) 2015/760 přednost před obecnějšími pravidly stanovenými ve směrnici 2011/61/EU.

(16)Na podporu sledování trhu orgány dohledu by bylo možno prostřednictvím zpráv pro účely dohledu zlepšit shromažďování informací a jejich sdílení. Duplicitní požadavky na podávání zpráv, které existují podle právních předpisů Unie a vnitrostátních právních předpisů, zejména nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 600/2014 35 , nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/834 36 , nařízení Evropské centrální banky (EU) č. 1011/2012 37 a nařízení Evropské centrální banky (EU) č. 1073/2013 38 , by bylo možno odstranit, aby se zvýšila efektivnost a snížila administrativní zátěž uložená správcům. Evropské orgány dohledu a Evropská centrální banka (ECB) by, v případě nutnosti s podporou příslušných vnitrostátních orgánů, měly posoudit potřebu údajů u různých orgánů dohledu, aby byly změny šablony pro podávání zpráv pro účely dohledu určené správcům účelné.

(17)Při přípravě na budoucí změny povinností v oblasti podávání zpráv pro účely dohledu by se měl rozsah údajů, které lze od správců vyžadovat, rozšířit tím, že se zruší omezení, která se zaměřují na hlavní obchody a expozice nebo protistrany, Pokud orgán pro cenné papíry a trhy rozhodne, že je odůvodněné pravidelné poskytování informací o celém portfoliu orgánům dohledu, měla by se ustanovení směrnice 2011/61/EU přizpůsobit potřebnému rozšíření rozsahu podávání zpráv.

(18)Aby byla zajištěna jednotná harmonizace povinností týkajících se podávání zpráv pro účely dohledu, měla by být Komisi svěřena pravomoc přijímat regulační technické normy prostřednictvím aktů v přenesené pravomoci podle článku 290 Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU) v souladu s články 10 až 14 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1095/2010 39 za účelem stanovení obsahu, formulářů a postupů ke standardizaci procesu podávání zpráv pro účely dohledu ze strany správců. Regulační technické normy by měly stanovit obsah, formuláře a postupy ke standardizaci procesu podávání zpráv pro účely dohledu a nahradit šablonu pro podávání zpráv obsaženou v nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 231/2013 40 . Tyto regulační a prováděcí technické normy by měly být přijaty na základě návrhu vyhotoveného orgánem pro cenné papíry a trhy.

(19)Za účelem standardizace procesu podávání zpráv pro účely dohledu by měla být Komise zmocněna rovněž k přijímání prováděcích technických norem vypracovaných orgánem pro cenné papíry a trhy, pokud jde o formuláře a standardy údajů, četnost podávání zpráv a lhůtu pro podávání zpráv správci. Komise by měla tyto prováděcí technické normy přijímat prostřednictvím prováděcích aktů podle článku 291 SFEU a v souladu s článkem 15 nařízení (EU) č. 1095/2010.

(20)Aby byla zajištěna účinnější reakce na tlaky na likviditu za napjatých podmínek na trhu a lepší ochrana investorů, měla by být ve směrnici 2011/61/EU stanovena pravidla pro provedení doporučení Evropské rady pro systémová rizika 41 .

(21)Aby mohli správci otevřených investičních fondů usazení v kterémkoli členském státě řešit tlaky na zpětný odkup za napjatých podmínek na trhu, mělo by se od nich vyžadovat, aby kromě možnosti pozastavit odkupování zvolili nejméně jeden nástroj pro řízení likvidity z harmonizovaného seznamu uvedeného v příloze. Pokud se správce rozhodne aktivovat či deaktivovat nástroj pro řízení likvidity, měl by informovat orgány dohledu. To by orgánům dohledu umožnilo lépe zvládat možné přelévání napětí v oblasti likvidity na širší trh.

(22)Aby bylo možné přijímat investiční rozhodnutí v souladu s ochotou investorů podstoupit riziko a jejich potřebou likvidity, měli by být investoři informování o podmínkách použití nástrojů pro řízení likvidity.

(23)Aby byla zajištěna jednotná harmonizace v oblasti řízení rizika likvidity ze strany správců otevřených fondů, měla by být Komisi svěřena pravomoc přijímat regulační technické normy prostřednictvím aktů v přenesené pravomoci podle článku 290 Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU) v souladu s články 10 až 14 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1095/2010 42 za účelem upřesnění postupu výběru a použití nástrojů pro řízení likvidity k snazšímu sbližování trhů a dohledu. Tyto regulační technické normy by měly být přijaty na základě návrhu vyhotoveného orgánem pro cenné papíry a trhy.

(24)K zajištění ochrany investorů a řešení rizik pro finanční stabilitu by měly mít příslušné orgány možnost požadovat, aby správce otevřeného fondu aktivoval či deaktivoval vhodný nástroj pro řízení likvidity.

(25)Depozitáři hrají důležitou úlohu při ochraně zájmů investorů a měli by být schopni plnit své povinnosti bez ohledu na kategorii uschovatele, který uchovává aktiva fondu. Proto je nezbytné zahrnout centrální depozitáře do uschovatelského řetězce, pokud poskytují alternativním investičním fondům služby úschovy, aby bylo zajištěno, že ve všech případech existuje stálý tok informací mezi uschovatelem aktiv alternativního investičního fondu a depozitářem. Aby se předešlo zbytečnému úsilí, neměli by depozitáři provádět hloubkovou kontrolu ex ante, pokud mají v úmyslu pověřit úschovou centrální depozitáře.

(26)Aby se zlepšila spolupráce v oblasti dohledu a jeho účinnost, měly by mít hostitelské příslušné orgány možnost zaslat příslušnému orgánu správce odůvodněnou žádost o přijetí opatření v oblasti dohledu proti určitému správci.

(27)Ke zlepšení spolupráce v oblasti dohledu by měl mít mimoto orgán pro cenné papíry a trhy možnost požádat příslušný orgán, aby případ předložil orgánu pro cenné papíry a trhy, pokud má tento případ přeshraniční důsledky a může ovlivnit ochranu investorů nebo finanční stabilitu. Analýza těchto případů orgánem pro cenné papíry a trhy umožní ostatním příslušným orgánům lépe pochopit projednávané záležitosti, přispěje k předcházení podobným případům v budoucnu a ochrání integritu trhu s alternativními investičními fondy.

(28)Na podporu sbližování dohledu v oblasti pověření by orgán pro cenné papíry a trhy měl provádět srovnávací hodnocení postupů v oblasti dohledu, přičemž věnuje zvláštní pozornost zabránění vzniku subjektů typu „poštovní schránka“. Analýza orgánu pro cenné papíry a trhy týkající se srovnávacích hodnocení poskytne informace pro přezkum opatření přijatých v rámci této směrnice a bude informovat Evropský parlament, Radu a Komisi o případných dalších opatřeních, která mohou být zapotřebí na podporu účinnosti režimů pověření stanovených ve směrnici 2011/61/EU.

(29)Na některých koncentrovaných trzích neexistuje konkurenční nabídka depozitářských služeb. K odstranění tohoto nedostatku poskytovatelů služeb, jenž může vést k vyšším nákladům správců a méně účinnému trhu s alternativními investičními fondy, by příslušné orgány měly mít možnost správcům nebo alternativním investičním fondům povolit pořizování depozitářských služeb nacházejících se v jiných členských státech, přičemž Komise v rámci přezkumu směrnice 2011/61/EU posoudí, zda by bylo vhodné navrhnout opatření k dosažení integrovanějšího trhu.

(30)Možnost jmenovat depozitáře v jiném členském státě by měla být spojena s větším dosahem dohledu. Proto by se mělo vyžadovat, aby depozitář spolupracoval nejen se svými příslušnými orgány, nýbrž také s příslušnými orgány alternativního investičního fondu, který jej jmenoval, a s příslušnými orgány správce, který spravuje alternativní investiční fondy, pokud se tyto příslušné orgány nacházejí v jiném členském státě, než je členský stát depozitáře.

(31)Pro lepší ochranu investorů je třeba zvýšit toky informací mezi správci a investory alternativních investičních fondů. Aby mohli investoři alternativních investičních fondů lépe sledovat výdaje investičního fondu, měli by správci určit poplatky, které bude hradit správce nebo jeho přidružené subjekty, a rovněž podávat pravidelně zprávy o všech poplatcích a výdajích, které byly přímo či nepřímo přiřazeny alternativnímu investičnímu fondu nebo některé z jeho investic. Správci by měli informovat investory rovněž o složení portfolia poskytnutých úvěrů.

(32)Ke zvýšení transparentnosti trhu a efektivnímu využívání dostupných údajů o trhu s alternativními investičními fondy by měl mít orgán pro cenné papíry a trhy možnost zveřejňovat údaje o trhu, které má k dispozici, v souhrnné či sumární podobě, a proto by se měl snížit standard důvěrnosti údajů, aby bylo takovéto použití údajů přípustné.

(33)Požadavky na subjekty ze třetích zemí, které mají přístup na vnitřní trh, by měly být sladěny s normami stanovenými v závěrech Rady o revidovaném unijním seznamu jurisdikcí nespolupracujících v daňové oblasti z roku 2020 43 a ve směrnici Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/849 44 . Mimounijní alternativní investiční fondy nebo mimounijní správci, na něž se vztahují vnitrostátní pravidla a kteří působí v jednotlivých členských státech, by měli splňovat požadavek, aby nebyli usazeni ve třetí zemi považované za zemi, která v daňových záležitostech nespolupracuje.

(34)Směrnice 2009/65/ES by měla pro správcovské společnosti SKIPCP zajistit srovnatelné podmínky, není-li důvod pro zachování rozdílů v právní úpravě pro SKIPCP a správce. To se týká režimu pověření, regulačního přístupu k uschovatelům, požadavků na podávání zpráv pro účely dohledu a dostupnosti a používání nástrojů pro řízení likvidity.

(35)Aby bylo zajištěno jednotné uplatňování podstatných požadavků na správcovské společnosti SKIPCP, je třeba objasnit, že v době podání žádosti o povolení by měly správcovské společnosti poskytnout příslušným orgánům informace o lidských a technických zdrojích, které budou využívat při plnění svých úkolů a v příslušných případech při dohledu nad pověřenými osobami. Za tímto účelem by měli být zaměstnáni nebo řídit činnost správcovské společnosti na plný úvazek nejméně dva vrcholní vedoucí pracovníci, kteří by měli být rezidenty v Unii.

(36)K zajištění jednotného uplatňování směrnice 2009/65/ES by mělo být objasněno, že se pravidla týkající se pověření, která jsou stanovena v článku 13 zmíněné směrnice, vztahují na všechny úkoly uvedené v příloze II uvedené směrnice a na doplňkové služby, na něž se odkazuje v čl. 6 odst. 3 dotyčné směrnice.

(37)Za účelem sladění právních rámců směrnic 2011/61/EU a 2009/65/ES s ohledem na pověření by se mělo vyžadovat, aby správcovské společnosti SKIPCP odůvodnily příslušným orgánům pověření jiné osoby plněním jejich úkolů a pověření objektivně zdůvodnily.

(38)Za účelem získání spolehlivého přehledu o činnostech v oblasti pověření v Unii, které je upraveno v článku 13 směrnice 2009/65/ES, a poskytnutí informací pro budoucí politická rozhodnutí nebo opatření orgánů dohledu by příslušné orgány měly předkládat orgánu pro cenné papíry a trhy oznámení o pověření, pokud správcovská společnost SKIPCP pověří subjekty usazené ve třetích zemích větší částí úkolů v oblasti správy portfolia nebo řízení rizik, než si ponechá ona sama.

(39)Aby byla zajištěna jednotná harmonizace postupu oznamování v oblasti pověření, měla by být Komisi svěřena pravomoc přijímat regulační technické normy prostřednictvím aktů v přenesené pravomoci podle článku 290 Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU) v souladu s články 10 až 14 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1095/2010 45 za účelem upřesnění obsahu, formulářů a postupů ke standardizaci procesu oznamování pověření ze strany SKIPCP. Formulář oznámení by měl obsahovat datová pole, která udávají činnosti, jež patří k úkolům v oblasti řízení rizik a správy portfolia, za účelem zjištění, zda správcovská společnost SKIPCP pověřila třetí osobu plněním většího množství úkolů, než si ponechala ona sama. Tyto regulační technické normy by měly být přijaty na základě návrhu vypracovaného orgánem pro cenné papíry a trhy.

(40)Za účelem dalšího sladění pravidel týkajících se pověření, která se vztahují na správce a SKIPCP, a k dosažení jednotnějšího uplatňování směrnic 2011/61/EU a 2009/65/ES by Komisi měla být svěřena pravomoc přijímat akty podle článku 290 SFEU, pokud jde o upřesnění podmínek pro pověření třetí osoby správcovskou společností SKIPCP a podmínek, za nichž lze správcovskou společnost SKIPCP považovat za subjekt typu „poštovní schránka“, a proto ji již nelze pokládat za správce SKIPCP. Je obzvláště důležité, aby Komise v rámci přípravné činnosti vedla odpovídající konzultace, a to i na odborné úrovni, a aby tyto konzultace probíhaly v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů 46 . Pro zajištění rovné účasti na vypracovávání aktů v přenesené pravomoci obdrží Evropský parlament a Rada veškeré dokumenty současně s odborníky z členských států, přičemž jejich odborníci mají trvalý přístup na zasedání expertních skupin Komise, jež se přípravě aktů v přenesené pravomoci věnují.

(41)Tato směrnice provádí doporučení Evropské rady pro systémová rizika 47 týkající se harmonizace nástrojů pro řízení likvidity a jejich využívání správci otevřených fondů, což zahrnuje SKIPCP, aby bylo možno účinněji reagovat na tlaky na likviditu za napjatých podmínek na trhu a lépe chránit investory.

(42)Aby mohly správcovské společnosti SKIPCP usazené v kterémkoli členském státě řešit tlaky na zpětný odkup za napjatých podmínek na trhu, mělo by se od nich vyžadovat, aby kromě možnosti pozastavit zpětný odkup zvolily nejméně jeden nástroj pro řízení likvidity z harmonizovaného seznamu uvedeného v příloze. Pokud se správcovská společnost rozhodne aktivovat či deaktivovat nástroj pro řízení likvidity, měla by informovat orgány dohledu. To by orgánům dohledu umožnilo lépe zvládat možné přelévání napětí v oblasti likvidity na širší trh.

(43)Aby bylo možné přijímat investiční rozhodnutí v souladu s ochotou investorů SKIPCP podstoupit riziko a jejich potřebou likvidity, měli by být investoři SKIPCP informováni o podmínkách použití nástrojů pro řízení likvidity.

(44)K zajištění ochrany investorů a řešení rizik pro finanční stabilitu by měly mít příslušné orgány možnost požadovat, aby správcovská společnost SKIPCP aktivovala či deaktivovala vhodný nástroj pro řízení likvidity.

(45)Aby byla zajištěna jednotná harmonizace v oblasti řízení rizika likvidity ze strany správců SKIPCP, měla by být Komisi svěřena pravomoc přijímat regulační technické normy prostřednictvím aktů v přenesené pravomoci podle článku 290 Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU) v souladu s články 10 až 14 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1095/2010 48 za účelem upřesnění postupu výběru a použití nástrojů pro řízení likvidity k snazšímu sbližování trhů a dohledu. Tyto regulační technické normy by měly být přijaty na základě návrhu vyhotoveného orgánem pro cenné papíry a trhy.

(46)Na podporu sledování trhu orgány dohledu by se mělo zlepšit shromažďování informací a jejich sdílení prostřednictvím zpráv pro účely dohledu, a to uložením povinností týkajících se podávání zpráv pro účely dohledu subjektům SKIPCP. Evropské orgány dohledu a ECB by měly, v případě nutnosti s podporou příslušných vnitrostátních orgánů, posoudit potřebu údajů u různých orgánů dohledu, přičemž by měly vzít v úvahu stávající požadavky na podávání zpráv stanovené v jiných právních předpisech Unie a ve vnitrostátních právních předpisech, zejména v nařízení (EU) č. 600/2014, nařízení (EU) 2019/834, nařízení (EU) č. 1011/2012 a nařízení (EU) č. 1073/2013. Výsledek této přípravné práce by umožnil přijmout informované politické rozhodnutí ohledně toho, do jaké míry a v jaké podobě by měly SKIPCP podávat příslušným orgánům zprávy o svých obchodech.

(47)Aby byla zajištěna jednotná harmonizace povinností v oblasti podávání zpráv pro účely dohledu, měla by být Komisi svěřena pravomoc přijímat regulační technické normy prostřednictvím aktů v přenesené pravomoci podle článku 290 Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU) v souladu s články 10 až 14 a článkem 15 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1095/2010 49 za účelem stanovení obsahu, formulářů a postupů ke standardizaci procesu podávání zpráv pro účely dohledu ze strany SKIPCP. Tyto regulační technické normy by měly být přijaty na základě návrhu vypracovaného orgánem pro cenné papíry a trhy.

(48)Za účelem standardizace procesu podávání zpráv pro účely dohledu by Komisi měla být svěřena rovněž pravomoc přijímat prováděcí technické normy vypracované orgánem pro cenné papíry a trhy, pokud jde o formuláře a standardy údajů, četnost podávání zpráv a lhůtu pro podávání zpráv ze strany SKIPCP. Komise by měla tyto prováděcí technické normy přijímat prostřednictvím prováděcích aktů podle článku 291 SFEU a v souladu s článkem 15 nařízení (EU) č. 1095/2010.

(49)Pro zajištění ochrany investorů, a zejména toho, aby ve všech případech existoval stálý tok informací mezi uschovatelem aktiv SKIPCP a depozitářem, měl by se režim pro depozitáře rozšířit tak, aby do uschovatelského řetězce zahrnoval i centrální depozitáře, poskytují-li subjektům SKIPCP služby úschovy. Aby se předešlo zbytečnému úsilí, neměli by depozitáři provádět hloubkovou kontrolu ex ante, pokud mají v úmyslu pověřit úschovou centrální depozitáře.

(50)Na podporu sbližování dohledu v oblasti pověření by orgán pro cenné papíry a trhy měl provádět srovnávací hodnocení postupů v oblasti dohledu, přičemž věnuje zvláštní pozornost zabránění vzniku subjektů typu „poštovní schránka“. Analýza orgánu pro cenné papíry a trhy týkající se srovnávacích hodnocení by poskytla informace pro přezkum opatření přijatých v rámci této směrnice a informovala by Evropský parlament, Radu a Komisi o případných dalších opatřeních, která mohou být zapotřebí na podporu účinnosti režimů pověření stanovených ve směrnici 2009/65/ES.

(51)Aby se zlepšila spolupráce v oblasti dohledu a jeho účinnost, měly by mít příslušné orgány hostitelského členského státu možnost zaslat příslušnému orgánu domovského členského státu SKIPCP odůvodněnou žádost o přijetí opatření v oblasti dohledu proti určitému SKIPCP.

(52)Ke zlepšení spolupráce v oblasti dohledu by měl mít mimoto orgán pro cenné papíry a trhy možnost požádat příslušný orgán, aby případ předložil orgánu pro cenné papíry a trhy, pokud má tento případ přeshraniční důsledky a může nepříznivě ovlivnit ochranu investorů nebo finanční stabilitu. Analýza těchto případů orgánem pro cenné papíry a trhy umožní ostatním příslušným orgánům lépe pochopit projednávané záležitosti, přispěje k předcházení podobným případům v budoucnu a ochrání integritu trhu SKIPCP,

PŘIJALY TUTO SMĚRNICI:

Článek 1

Změny směrnice 2011/61/EU

Směrnice 2011/61/EU se mění takto:

1)v čl. 4 odst. 1 se doplňuje nové písmeno ap), které zní:

„ap) ‚centrálním depozitářem cenných papírů‘ centrální depozitář cenných papírů definovaný v čl. 2 odst. 1 bodě 1) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 909/2014*;

* Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 909/2014 ze dne 23. července 2014 o zlepšení vypořádání obchodů s cennými papíry v Evropské unii a centrálních depozitářích cenných papírů a o změně směrnic 98/26/ES a 2014/65/EU a nařízení (EU) č. 236/2012 (Úř. věst. L 257, 28.8.2014, s. 1).“;

2)článek 6 se mění takto:

a)v odstavci 4 se doplňují nová písmena c) a d), která znějí:

„c) správu referenčních hodnot v souladu s nařízením (EU) 2016/1011;

d) správu úvěru v souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2021/…;“

b)odstavec 6 se nahrazuje tímto:

„6. Na poskytování služeb uvedených v odst. 4 písm. a) a b) správci se použijí ustanovení čl. 2 odst. 2, článek 15, článek 16 kromě odstavce 5 prvního pododstavce a články 23, 24 a 25 směrnice 2014/65/EU.“;

3)článek 7 se mění takto:

a)odstavec 2 se nahrazuje tímto:

„2. Členské státy vyžadují, aby správce, který žádá o povolení, předložil příslušným orgánům svého domovského členského státu tyto informace týkající se správce:

a)informace o osobách, jež skutečně řídí činnost správce, zejména co se týká úkolů uvedených v příloze I, včetně:

i) podrobného popisu jejich úlohy, titulu a služebního postavení;

ii) popisu hierarchických vztahů a povinností v rámci organizace správce a mimo ni;

iii) přehledu jejich času přiděleného na jednotlivé povinnosti;

iv) popisu technických a lidských zdrojů, které podporují jejich činnost;

b)údaje o totožnosti akcionářů nebo podílníků správce s kvalifikovanou účastí, ať přímých či nepřímých, fyzických či právnických osob, a výši jednotlivých účastí;

c)plán činnosti, který obsahuje organizační strukturu správce, včetně informací, jak chce správce plnit povinnosti podle kapitol II, III, IV a v příslušných případech i povinnosti podle kapitol V, VI, VII a VIII, a podrobný popis odpovídajících lidských a technických zdrojů, které bude správce za tímto účelem využívat;

d)informace o zásadách a postupech odměňování podle článku 13;

e)informace o opatřeních přijatých pro účely pověření a dalšího pověření třetí osoby plněním úkolů podle článku 20 a podrobný popis lidských a technických zdrojů, které bude správce používat ke sledování a kontrole pověřené osoby.“;

b)odstavec 5 se nahrazuje tímto:

„5. O povoleních vydaných či odejmutých podle této kapitoly informují příslušné orgány čtvrtletně orgán pro cenné papíry a trhy.

Orgán pro cenné papíry a trhy vede centrální veřejný rejstřík všech správců, jimž bylo uděleno povolení podle této směrnice, seznam alternativních investičních fondů, jež tito správci spravují a/nebo nabízejí v Unii, přičemž u každého správce je uveden příslušný orgán. Tento rejstřík je zpřístupněn v elektronické podobě.

Pokud správce pověří subjekty usazené ve třetích zemích plněním většího množství úkolů v oblasti správy portfolia nebo řízení rizik, než si ponechá on sám, příslušné orgány každoročně oznámí orgánu pro cenné papíry a trhy všechna takováto pověření (dále jen „oznámení o pověření“).

Oznámení o pověření obsahují:

a)informace o dotyčném správci a alternativním investičním fondu;

b)informace o pověřené osobě s uvedením domicilu pověřené osoby a toho, zda se jedná o regulovaný subjekt, či nikoli;

c)popis svěřených úkolů v oblasti správy portfolia a řízení rizik;

d)popis ponechaných úkolů v oblasti správy portfolia a řízení rizik;

e)jakékoli jiné informace, které jsou nezbytné pro analýzu pověření;

f)popis činností příslušných orgánů v oblasti dohledu, včetně přezkumů podkladů a kontrol na místě a výsledků těchto činností;

g)podrobné údaje o spolupráci mezi příslušným orgánem správce a orgánem dohledu pověřené osoby.“;

c)doplňují se nové odstavce 8 a 9, které znějí:

„8. Orgán pro cenné papíry a trhy vypracuje návrhy regulačních technických norem za účelem stanovení obsahu oznámení o pověření a standardních formulářů, šablon a postupů pro předávání oznámení o pověření v jazyce obvyklém v oblasti financí. Standardní formuláře a šablony obsahují datová pole, která zahrnují veškeré informace uvedené v odst. 5 čtvrtém pododstavci.

Komisi je svěřena pravomoc přijímat regulační technické normy uvedené v prvním pododstavci v souladu s články 10 až 14 nařízení (EU) č. 1095/2010.

9. Orgán pro cenné papíry a trhy předkládá Evropskému parlamentu, Radě a Komisi nejméně každé dva roky pravidelné zprávy, které analyzují tržní postupy, pokud jde o pověření subjektů usazených ve třetích zemích, a soulad s články 7 a 20.“;

4)v čl. 8 odst. 1 se písmeno c) nahrazuje tímto:

„c) osoby, které skutečně řídí činnost správce, nemají dostatečně dobrou pověst a dostatečné zkušenosti i v souvislosti s investičními strategiemi spravovaného alternativního investičního fondu, přičemž jména těchto osob, jakož i všech osob, které je ve funkci nahradí, musí být neprodleně sdělena příslušným orgánům domovských členských států správce, a o činnosti správce musí rozhodovat alespoň dvě fyzické osoby, které buď správce zaměstnává na plný úvazek, nebo které jsou zavázány řídit činnost správce na plný úvazek, a které jsou residenty v Unii a které takové podmínky splňují;“

5)článek 15 se mění takto:

a)v odstavci 3 se doplňuje nové písmeno d), které zní:

„d) v případě činností v oblasti poskytování úvěrů zavést účinné zásady, postupy a procesy pro poskytování úvěrů, pro posuzování úvěrového rizika a pro správu a sledování svého úvěrového portfolia, zajišťovat, aby tyto zásady, postupy a procesy byly stále aktuální a účinné, a pravidelně je přezkoumávat, a to nejméně jednou ročně.“;

b)mezi odstavce 4 a 5 se vkládají nové odstavce 4a až 4e, které znějí:

„4a. Správce zajistí, aby úvěr poskytnutý jednomu dlužníkovi alternativním investičním fondem, který spravuje, nepřekročil 20 % kapitálu fondu, je-li dlužníkem některý z těchto subjektů:

a)finanční podnik ve smyslu čl. 13 odst. 25 směrnice 2009/138/ES;

b)subjekt kolektivního investování ve smyslu čl. 4 odst. 1 písm. a) této směrnice nebo ve smyslu čl. 1 odst. 2 směrnice 2009/65/ES.

Omezením stanoveným v prvním pododstavci nejsou dotčeny prahové hodnoty, omezení a podmínky stanovené v nařízeních (EU) 2015/760 50 , (EU) č. 345/2013 51 a (EU) č. 346/2013 52 .

4b. Investiční limit ve výši 20 % stanovený v odstavci 4a:

a)platí do data uvedeného ve statutu nebo zakládacích dokumentech alternativního investičního fondu;

b)přestane platit, jakmile alternativní investiční fond začne prodávat aktiva za účelem vyplacení podílových jednotek nebo akcií investorů po skončení doby životnosti alternativního investičního fondu;

c)je dočasně pozastaven po dobu až dvanácti měsíců, pokud alternativní investiční fond získá další kapitál nebo sníží svůj stávající kapitál.

4c. Datum použitelnosti uvedené v odst. 4b písm. a) zohledňuje zvláštní rysy a charakteristiky aktiv, jež mají být alternativním investičním fondem investovány, a nesmí být pozdější než polovina doby životnosti alternativního investičního fondu, jak je uvedena v jeho zakládacích dokumentech. Ve výjimečných situacích může příslušný orgán správce po předložení řádně odůvodněného investičního plánu schválit prodloužení této lhůty nejvýše o jeden další rok.

4d. Alternativní investiční fond nesmí poskytovat úvěry těmto subjektům:

a)svému správci nebo jeho zaměstnancům;

b)svému depozitáři;

c)subjektu, který správce pověřil plněním úkolů v souladu s článkem 20.

4e. Správce zajistí, aby si alternativní investiční fond, který spravuje, trvale ponechal 5 % pomyslné hodnoty úvěrů, jež poskytl a následně odprodal na sekundárním trhu.

Požadavek stanovený v prvním pododstavci se nevztahuje na úvěry, které alternativní investiční fond koupil na sekundárním trhu.“;

6)v článku 16 se vkládají nové odstavce 2a až 2h, které znějí:

„2a. Správce zajistí, aby byl alternativní investiční fond, který spravuje, uzavřen, jakmile pomyslná hodnota poskytnutých úvěrů přesáhne 60 % čisté hodnoty jeho aktiv.

Požadavkem stanoveným v prvním pododstavci nejsou dotčeny prahové hodnoty, omezení nebo podmínky stanovené v nařízeních (EU) č. 345/2013, (EU) č. 346/2013 a (EU) 2015/760.

2b. Po posouzení vhodnosti ve vztahu ke sledované investiční strategii, povaze investic alternativního investičního fondu z hlediska likvidity a pravidel pro zpětný odkup podílových jednotek nebo akcií vybere správce, který spravuje otevřený alternativní investiční fond, nejméně jeden vhodný nástroj pro řízení likvidity ze seznamu uvedeného v příloze V bodech 2 až 4 za účelem jeho možného použití v zájmu investorů alternativního investičního fondu. Správce zavede podrobné zásady a postupy pro aktivaci a deaktivaci zvoleného nástroje pro řízení likvidity a provozní a administrativní opatření pro použití tohoto nástroje.

2c. Správce, který spravuje otevřený alternativní investiční fond, může v zájmu investorů fondu dočasně pozastavit odkup nebo vyplácení podílových jednotek fondu nebo aktivovat jiné nástroje pro řízení likvidity vybrané ze seznamu uvedeného v příloze V bodech 2 až 4 a zahrnuté ve statutu fondu nebo zakládacích dokumentech správce.

K dočasnému pozastavení uvedenému v prvním pododstavci může dojít pouze ve výjimečných případech, pokud to okolnosti vyžadují a pokud je pozastavení oprávněné vzhledem k zájmům investorů alternativního investičního fondu.

2d. Aktivaci či deaktivaci nástroje pro řízení likvidity podle odstavce 2b sdělí správce neprodleně příslušným orgánům svého domovského členského státu.

Příslušné orgány domovského členského státu správce neprodleně informují příslušné orgány hostitelského členského státu správce, orgán pro cenné papíry a trhy a Evropskou radu pro systémová rizika o oznámeních, která obdržely podle tohoto odstavce.

2e. Členské státy zajistí, aby byly správcům otevřených alternativních investičních fondů k dispozici alespoň nástroje pro řízení likvidity uvedené v příloze V.

2f. Orgán pro cenné papíry a trhy vypracuje návrhy regulačních technických norem za účelem upřesnění charakteristik nástrojů pro řízení likvidity uvedených v příloze V.

2g. Orgán pro cenné papíry a trhy vypracuje návrhy regulačních technických norem týkajících se kritérií pro výběr a používání vhodných nástrojů pro řízení likvidity ze strany správců za účelem řízení rizika likvidity, včetně odpovídajícího informování investorů, přičemž se zohlední schopnost těchto nástrojů omezit nepatřičné výhody pro investory, kteří odkupují své investice zpět jako první, a zmírnit rizika pro finanční stabilitu.

2h. Komisi je svěřena pravomoc přijímat regulační technické normy uvedené v odstavcích 2f a 2g tohoto článku v souladu s články 10 až 14 nařízení (EU) č. 1095/2010.“;

7)článek 20 se mění takto:

a)odstavec 1 se mění takto:

a)úvodní text se nahrazuje tímto:

„1. Správce, který hodlá pověřit třetí osobu, aby jeho jménem vykonávala jeden či více úkolů uvedených v příloze I nebo služby uvedené v čl. 6 odst. 4, tuto skutečnost oznámí příslušným orgánům svého domovského členského státu, a to dříve, než toto pověření nabude účinku. Přitom musí být splněny tyto podmínky:“;

b)písmeno f) se nahrazuje tímto:

„f) správce musí být schopen prokázat, že pověřená osoba má odbornou kvalifikaci a je způsobilá k plnění svěřených úkolů a poskytování dotyčných služeb, že byla vybrána s veškerou patřičnou péčí a že je správce schopen kdykoli účinně zkontrolovat výkon svěřené činnosti, vydávat pověřené osobě další pokyny a že je schopen pověření s okamžitou účinností zrušit, je-li to v zájmu investorů.“;

b)odstavec 3 se nahrazuje tímto:

„3. Odpovědnost správce vůči klientům, alternativnímu investičnímu fondu a jeho investorům není dotčena skutečností, že pověřil plněním svých úkolů třetí osobu nebo že tato třetí osoba dále pověřila těmito úkoly jinou osobu, ani nesmí pověřit svými úkoly třetí osobu v takovém rozsahu, že ho v podstatě nelze nadále považovat za správce nebo poskytovatele služeb, ale za subjekt typu ‚poštovní schránka‘.“;

c)v odstavci 4 se úvodní text nahrazuje tímto:

„4. Třetí osoba může plněním úkolů a poskytováním služeb, kterými byla pověřena, pověřit jinou osobu, pokud jsou splněny tyto podmínky:“;

8)článek 21 se mění takto:

a)v odstavci 6 se písmena c) a d) nahrazují tímto:

„c) třetí země, v níž je depozitář usazen, není určena jako vysoce riziková třetí země podle čl. 9 odst. 2 směrnice (EU) 2015/849;

d) členské státy, v nichž mají být nabízeny podílové jednotky nebo akcie mimounijního alternativního investičního fondu, a pokud je odlišný, domovský členský stát správce podepsaly se třetí zemí, v níž je depozitář usazen, dohodu, která je zcela v souladu se zásadami stanovenými v článku 26 vzorové úmluvy OECD o daních z příjmu a majetku a zajišťuje účinnou výměnu informací v oblasti daní, včetně mnohostranných daňových dohod, a dotyčná třetí země není uvedena v příloze I závěrů Rady z roku 2020 o revidovaném seznamu EU jurisdikcí nespolupracujících v daňové oblasti 53 “;

b)odstavec 11 se mění takto:

i) ve druhém pododstavci se písmeno c) nahrazuje tímto:

„c) depozitář při výběru a jmenování třetí osoby, kterou hodlá pověřit plněním některých svých úkolů, jedná s patřičnou dovedností, péčí a opatrností, vyjma případu, je-li třetí osobou centrální depozitář jednající jako centrální depozitář emitenta, jak je definován v čl. 1 písm. e) nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2017/392*, a s patřičnou dovedností, péčí a opatrností rovněž provádí pravidelné kontroly a průběžné sledování třetí osoby, kterou pověřil plněním některých svých úkolů, a opatření této třetí osoby v souvislosti s úkoly, kterými byla pověřena;

* Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2017/392 ze dne 11. listopadu 2016, kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 909/2014, pokud jde o regulační technické normy v oblasti povolování, dohledu a provozních požadavků kladených na centrální depozitáře cenných papírů (Úř. věst. L 65, 10.3.2017, s. 48).“;

ii) pátý pododstavec se nahrazuje tímto:

„Pro účely tohoto odstavce se za pověření depozitáře výkonem úschovy nepovažuje poskytování služeb centrálním depozitářem cenných papírů jednajícím jako centrální depozitář emitenta, jak je definován v čl. 1 písm. e) nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2017/392. “;

c)odstavec 16 se nahrazuje tímto:

„16. Depozitář poskytne svým příslušným orgánům, příslušným orgánům alternativního investičního fondu, který jej ustanovil depozitářem, a příslušným orgánům správce alternativního investičního fondu na požádání všechny informace, které získal při plnění svých povinností a které mohou příslušné orgány alternativního investičního fondu nebo správce potřebovat. Jsou-li příslušné orgány alternativního investičního fondu nebo správce odlišné od příslušných orgánů depozitáře, předají příslušné orgány depozitáře informace, které obdržely, neprodleně příslušným orgánům alternativního investičního fondu a správce.“;

9)článek 23 se mění takto:

a)odstavec 1 se mění takto:

i) písmeno h) se nahrazuje tímto:

„h) popis řízení rizika likvidity alternativního investičního fondu, včetně práv na zpětný odkup za běžných a mimořádných okolností, zveřejnění možnosti a podmínek pro použití nástrojů pro řízení likvidity, které byly vybrány podle čl. 16 odst. 2b, a stávajících ujednání s investory o zpětném odkupu.“;

ii) vkládá se nové písmeno ia), které zní:

„ia) seznam všech poplatků a výdajů, které se uplatní v souvislosti s činností alternativního investičního fondu a které bude hradit správce nebo jeho přidružené subjekty.“;

b)v odstavci 4 se doplňují nová písmena d), e) a f), která znějí:

„d) portfolio poskytnutých úvěrů;

e) čtvrtletně všechny přímé a nepřímé poplatky a výdaje, které byly přímo či nepřímo účtovány nebo přiděleny alternativnímu investičnímu fondu nebo některé z jeho investic;

f) čtvrtletně oznámí každou mateřskou společnost, dceřinou společnost nebo zvláštní účelovou jednotka, kterou v souvislosti s investicemi alternativního investičního fondu zřídil správce, jeho zaměstnanci nebo přímé či nepřímé přidružené subjekty správce.“;

10)článek 24 se mění takto:

a)odstavec 1 se nahrazuje tímto:

„1. Správce pravidelně podává příslušným orgánům svého domovského členského státu zprávy o trzích a nástrojích, s nimiž obchoduje jménem alternativních investičních fondů, které spravuje.

Poskytuje informace o nástrojích, s nimiž obchoduje, o trzích, jichž je členem nebo na nichž aktivně obchoduje, a o expozicích za každý jím spravovaný alternativní investiční fond.“;

b)v odstavci 2 se zrušuje písmeno d);

c)odstavec 6 se nahrazuje tímto:

„6. Orgán pro cenné papíry a trhy vypracuje návrhy regulačních technických norem, které stanoví podrobné údaje, jež mají být nahlášeny podle odstavců 1 a 2. Orgán pro cenné papíry a trhy vezme v úvahu ostatní požadavky na podávání zpráv, jež se vztahují na správce, a zprávu vydanou podle čl. 69b odst. 2.

Orgán pro cenné papíry a trhy předloží tyto návrhy regulačních technických norem Komisi do [vložit datum = 36 měsíců ode dne vstupu této směrnice v platnost].

Komisi je svěřena pravomoc přijímat regulační technické normy uvedené v prvním pododstavci v souladu s články 10 až 14 nařízení (EU) č. 1095/2010.“;

d)doplňuje se nový odstavec 7, který zní:

„7. Orgán pro cenné papíry a trhy vypracuje návrhy prováděcích technických norem, které upřesňují:

a)formát a standardy údajů pro zprávy uvedené v odstavcích 1 a 2;

b)četnost podávání zpráv a lhůty.

Orgán pro cenné papíry a trhy předloží tyto návrhy prováděcích technických norem Komisi do [vložit datum = 36 měsíců ode dne vstupu této směrnice v platnost].

Komisi je svěřena pravomoc přijímat prováděcí technické normy uvedené v prvním pododstavci v souladu s článkem 15 nařízení (EU) č. 1095/2010.“;

11)v čl. 35 odst. 2 se písmena b) a c) nahrazují tímto:

„b) třetí země, v níž je mimounijní alternativní investiční fond usazen, není určena jako vysoce riziková třetí země podle čl. 9 odst. 2 směrnice (EU) 2015/849;

c) třetí země, v níž je mimounijní alternativní investiční fond usazen, podepsala s domovským členským státem povoleného správce a s každým dalším členským státem, v němž mají být podílové jednotky nebo akcie mimounijního alternativního investičního fondu nabízeny, dohodu, která je plně v souladu se zásadami stanovenými v článku 26 vzorové úmluvy OECD o daních z příjmu a majetku a zajišťuje účinnou výměnu informací v oblasti daní, včetně případných mnohostranných daňových dohod, a dotyčná třetí země není uvedena v příloze I závěrů Rady o revidovaném unijním seznamu jurisdikcí nespolupracujících v daňové oblasti z roku 2020 54 .“;

12)v článku 36 se odstavec 1 mění takto:

a)písmeno c) se nahrazuje tímto:

„c) třetí země, v níž je mimounijní alternativní investiční fond usazen, není určena jako vysoce riziková třetí země podle čl. 9 odst. 2 směrnice (EU) 2015/849.“;

b)doplňuje se nové písmeno d), které zní:

„d) třetí země, v níž je mimounijní alternativní investiční fond usazen, podepsala s domovským členským státem povoleného správce a s každým dalším členským státem, v němž mají být podílové jednotky nebo akcie mimounijního alternativního investičního fondu nabízeny, dohodu, která je plně v souladu se zásadami stanovenými v článku 26 vzorové úmluvy OECD o daních z příjmu a majetku a zajišťuje účinnou výměnu informací v oblasti daní, včetně případných mnohostranných daňových dohod, a dotyčná třetí země není uvedena v příloze I závěrů Rady z roku 2020 o revidovaném seznamu EU jurisdikcí nespolupracujících v daňové oblasti.“;

13)v čl. 37 odst. 7 se písmena e) a f) nahrazují tímto:

„e) třetí země, v níž je mimounijní správce usazen, není určena jako vysoce riziková třetí země podle čl. 9 odst. 2 směrnice (EU) 2015/849;

f) třetí země, v níž je mimounijní správce usazen, podepsala s referenčním členským státem dohodu, která je plně v souladu se zásadami stanovenými v článku 26 vzorové úmluvy OECD o daních z příjmu a majetku a zajišťuje účinnou výměnu informací v oblasti daní, včetně případných mnohostranných daňových dohod, a dotyčná třetí země není uvedena v příloze I závěrů Rady z roku 2020 o revidovaném seznamu EU jurisdikcí nespolupracujících v daňové oblasti.“;

14)vkládá se nový článek 38a, který zní:

„Článek 38a

Srovnávací hodnocení uplatňování režimu pověření

1.Orgán pro cenné papíry a trhy pravidelně, a to nejméně každé dva roky, provádí srovnávací hodnocení výkonu dohledu příslušnými orgány s ohledem na uplatňování článku 20. Toto srovnávací hodnocení se zaměří na opatření přijatá s cílem zabránit tomu, aby se správci, kteří pověří plněním úkolů v oblasti správy portfolia nebo řízení rizik třetí osoby nacházející se ve třetích zemích, stali subjekty typu ‚poštovní schránka‘.

2.Při provádění srovnávacího hodnocení používá orgán pro cenné papíry a trhy transparentní metody, aby bylo zajištěno objektivní posouzení a srovnání mezi příslušnými orgány, které jsou předmětem hodnocení.“;

15)v čl. 40 odst. 2 se písmena b) a c) nahrazují tímto:

„b) třetí země, v níž je mimounijní alternativní investiční fond usazen, není určena jako vysoce riziková třetí země podle čl. 9 odst. 2 směrnice (EU) 2015/849;

c) třetí země, v níž je mimounijní alternativní investiční fond usazen, podepsala s referenčním členským státem a s každým dalším členským státem, v němž mají být podílové jednotky nebo akcie mimounijního alternativního investičního fondu nabízeny, dohodu, která je zcela v souladu se zásadami stanovenými v článku 26 vzorové úmluvy OECD o daních z příjmu a majetku a zajišťuje účinnou výměnu informací v oblasti daní, včetně mnohostranných daňových dohod, a dotyčná třetí země není uvedena v příloze I závěrů Rady z roku 2020 o revidovaném seznamu EU jurisdikcí nespolupracujících v daňové oblasti.“;

16)v článku 42 se odstavec 1 mění takto:

a)písmeno c) se nahrazuje tímto:

„c) třetí země, v níž je mimounijní správce nebo mimounijní alternativní investiční fond usazen, není určena jako vysoce riziková třetí země podle čl. 9 odst. 2 směrnice (EU) 2015/849.“;

b)doplňuje se nové písmeno d), které zní:

„d) třetí země, v níž je mimounijní alternativní finanční fond nebo mimounijní správce usazen, podepsala s členským státem, v němž mají být podílové jednotky nebo akcie mimounijního podílového fondu nabízeny, dohodu, která je zcela v souladu se zásadami stanovenými v článku 26 vzorové úmluvy OECD o daních z příjmu a majetku a zajišťuje účinnou výměnu informací v oblasti daní, včetně mnohostranných daňových dohod, a dotyčná třetí země není uvedena v příloze I závěrů Rady z roku 2020 o revidovaném seznamu EU jurisdikcí nespolupracujících v daňové oblasti.“;

17)v čl. 46 odst. 2 se písmeno j) nahrazuje tímto:

„j) v zájmu investorů nebo veřejnosti požadovat, aby správce aktivoval nebo deaktivoval nástroj pro řízení likvidity uvedený v bodě 1 nebo 2 přílohy V nebo vybraný správcem podle čl. 16 odst. 2b podle toho, co je vhodnější vzhledem k typu dotyčného otevřeného alternativního investičního fondu nebo skupiny otevřených alternativních investičních fondů a ochraně investorů nebo rizikům pro finanční stabilitu, jež tento požadavek opodstatňují;“

18)článek 47 se mění takto:

a)odstavec 3 se nahrazuje tímto:

„3. Veškeré informace vyměňované podle této směrnice mezi orgánem pro cenné papíry a trhy, příslušnými orgány, orgánem pro bankovnictví, Evropským orgánem dohledu (Evropským orgánem pro pojišťovnictví a zaměstnanecké penzijní pojištění) zřízeným nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1094/2010* a Evropskou radou pro systémová rizika se považují za důvěrné, vyjma těchto případů:

a)pokud orgán pro cenné papíry a trhy nebo příslušný orgán či jiný dotčený orgán nebo subjekt v době jejich sdělení uvede, že dané informace mohou být poskytnuty;

b)je-li jejich poskytnutí nutné pro soudní řízení;

c)pokud se poskytnuté informace použijí v souhrnné či sumární podobě, v níž nelze identifikovat jednotlivé účastníky finančního trhu.

*Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1094/2010 ze dne 24. listopadu 2010 o zřízení Evropského orgánu dohledu (Evropského orgánu pro pojišťovnictví a zaměstnanecké penzijní pojištění), o změně rozhodnutí č. 716/2009/ES a o zrušení rozhodnutí Komise 2009/79/ES (Úř. věst. L 331, 15.12.2010, s. 48).“;

b)v odstavci 4 se doplňuje nové písmeno d), které zní:

„d) vyžadovaly, aby mimounijní správci, kteří nabízejí v Unii alternativní investiční fondy, které spravují, nebo unijní správci, kteří spravují mimounijní alternativní investiční fondy, aktivovali nebo deaktivovali nástroj pro řízení likvidity uvedený v bodě 1 nebo 2 přílohy V nebo zvolený správcem podle toho, co je vhodnější vzhledem k typu dotčeného otevřeného alternativního investičního fondu a ochraně investorů nebo rizikům pro stabilitu, jež tento požadavek opodstatňují.“;

19) článek 50 se mění takto:

a)odstavec 5 se nahrazuje tímto:

„5. Pokud mají příslušné orgány některého členského státu přiměřené důvody k podezření, že správce, nad nímž nevykonávají dohled, jedná nebo jednal v rozporu s touto směrnicí, informují o tom co nejkonkrétněji orgán pro cenné papíry a trhy a příslušné orgány domovského a hostitelského členského státu dotčeného správce. Přijímající orgány podniknou vhodné kroky a informují orgán pro cenné papíry a trhy a příslušné orgány, které informace předaly, o výsledku těchto kroků, a pokud je to možné, také o významném vývoji, k němuž došlo v mezidobí. Tímto odstavcem nejsou dotčeny pravomoci příslušného orgánu, který informace předal.“;

b)vkládají se nové odstavce 5a až 5g, které znějí:

„5a. Příslušné orgány domovského členského státu správce informují před výkonem pravomocí podle čl. 46 odst. 2 písm. j) nebo v čl. 47 odst. 4 písm. d) příslušné orgány hostitelského členského státu správce, orgán pro cenné papíry a trhy a Evropskou radu pro systémová rizika.

5b. Příslušný orgán hostitelského členského státu správce může požádat příslušný orgán domovského členského státu správce, aby uplatnil pravomoci stanovené v čl. 46 odst. 2 písm. j) nebo v čl. 47 odst. 4 písm. d), přičemž uvede důvody žádosti a informuje orgán pro cenné papíry a trhy a Evropskou radu pro systémová rizika.

5c. Pokud příslušný orgán domovského členského státu správce nesouhlasí se žádostí uvedenou v odstavci 5b, informuje o tom příslušný orgán hostitelského členského státu správce, orgán pro cenné papíry a trhy a Evropskou radu pro systémová rizika a uvede své důvody.

5d. Na základě informací získaných podle odstavců 5b a 5c vydá orgán pro cenné papíry a trhy příslušným orgánům domovského členského státu správce stanovisko k výkonu pravomocí stanovených v čl. 46 odst. 2 písm. j) nebo v čl. 47 odst. 4 písm. d).

5e. Pokud příslušný orgán nejedná v souladu se stanoviskem orgánu pro cenné papíry a trhy uvedeným v odstavci 5d nebo nemá v úmyslu se jím řídit, informuje o tom orgán pro cenné papíry a trhy a toto nedodržení nebo úmysl zdůvodní. Orgán pro cenné papíry a trhy může zveřejnit skutečnost, že příslušný orgán nepostupuje nebo nehodlá postupovat podle jeho doporučení. Orgán pro cenné papíry a trhy může v jednotlivých případech rovněž rozhodnout o tom, že zveřejní důvody, které příslušný orgán v této souvislosti uvedl. Orgán pro cenné papíry a trhy o takovém zveřejnění předem informuje příslušné orgány.

5f. Příslušný orgán hostitelského členského státu správce může požadovat, aby příslušný orgán domovského členského státu správce vykonal neprodleně pravomoci stanovené v čl. 46 odst. 2, upřesní důvody své žádosti a informuje orgán pro cenné papíry a trhy a v případě možných rizik pro stabilitu a integritu finančního systému i Evropskou radu pro systémová rizika.

Příslušný orgán domovského členského státu správce neprodleně informuje příslušný orgán hostitelského členského státu správce, orgán pro cenné papíry a trhy a v případě možných rizik pro stabilitu a integritu finančního systému i Evropskou radu pro systémová rizika o uplatněných pravomocích a svých zjištěních.

5g. Orgán pro cenné papíry a trhy může požádat příslušný orgán, aby orgánu pro cenné papíry a trhy podal vysvětlení týkající se konkrétních případů, které mají přeshraniční důsledky, týkají se otázek ochrany investorů nebo představují rizika pro finanční stabilitu.“;

c)doplňuje se nový odstavec 7, který zní:

„7. Orgán pro cenné papíry a trhy vypracuje návrhy regulačních technických norem, které udávají, v jakých situacích mohou příslušné orgány uplatnit pravomoci stanovené v čl. 46 odst. 2 písm. j) a v jakých situacích mohou podat žádosti uvedené v odstavcích 5b a 5f. Při vypracovávání těchto norem vezme orgán pro cenné papíry a trhy v úvahu možné důsledky takovéhoto zásahu orgánů dohledu pro ochranu investorů a finanční stabilitu v jiném členském státě nebo v Unii.

Komisi je svěřena pravomoc přijímat regulační technické normy uvedené v prvním pododstavci v souladu s články 10 až 14 nařízení (EU) č. 1095/2010.“;

20)v článku 61 se odstavec 5 nahrazuje tímto:

„5. Příslušné orgány domovského členského státu alternativního investičního fondu nebo v případě, že alternativní investiční fond není regulovaný, příslušné orgány domovského členského státu správce, mohou povolit, aby byly depozitářem jmenovány instituce uvedené v čl. 21 odst. 3 písm. a) a usazené v jiném členském státě. Tím není dotčeno plné uplatňování článku 21, s výjimkou odst. 5 písm. a) uvedeného článku o místě, kde má být depozitář usazen.“;

21)vkládá se nový článek 69b, který zní:

„Článek 69b

Přezkum

1.Do [vložit datum = 60 měsíců ode dne vstupu této směrnice v platnost] a na základě srovnávacích hodnocení provedených orgánem pro cenné papíry a trhy podle článku 38a a zpráv vypracovaných orgánem pro cenné papíry a trhy podle čl. 7 odst. 9 zahájí Komise přezkum fungování pravidel stanovených v této směrnici a zkušeností získaných při jejich uplatňování. Zmíněné hodnocení zahrnuje posouzení těchto aspektů:

a)dopad dostupnosti a aktivace nástrojů pro řízení likvidity ze strany správců na finanční stabilitu;

b)účinnost požadavků týkajících se povolení správců podle článků 7 a 8 a režimu pověření stanoveného v článku 20 této směrnice, pokud jde o předcházení vzniku subjektů typu ‚poštovní schránka‘ v Unii;

c)vhodnost požadavků vztahujících se na správce alternativních investičních fondů, které poskytují úvěry, stanovených v článku 15;

d)vhodnost doplnění této směrnice o pas depozitáře.

2.Do [vložit datum = 24 měsíců ode dne vstupu této směrnice v platnost] předloží orgán pro cenné papíry a trhy Komisi zprávu o vývoji integrovaného sběru údajů pro účely dohledu, která se zaměří na způsob:

a)omezení oblastí duplicit a nejednotnosti mezi rámci pro podávání zpráv v odvětví správy aktiv a v ostatních odvětvích finančního sektoru;

b)standardizace údajů a účinného sdílení a používání údajů, které již byly nahlášeny podle jiného rámce Unie pro podávání zpráv některým dotčeným příslušným orgánem na úrovni Unie nebo na vnitrostátní úrovni.

3.Při vypracovávání zprávy uvedené v odstavci 2 spolupracuje orgán pro cenné papíry a trhy úzce s Evropskou centrální bankou (ECB), ostatními evropskými orgány dohledu a v relevantních případech s příslušnými vnitrostátními orgány.

4.Na základě přezkumu uvedeného v odstavci 1 a po konzultaci s orgánem pro cenné papíry a trhy předloží Komise Evropskému parlamentu a Radě zprávu, v níž předloží závěry tohoto přezkumu.“;

22)příloha I se mění v souladu s přílohou I této směrnice;

23)znění v příloze II této směrnice je připojeno jako příloha V.

Článek 2

Změny směrnice 2009/65/ES

Směrnice 2009/65/ES se mění takto:

1)v čl. 2 odst. 1 se doplňuje nové písmeno u), které zní:

„u) ‚centrálním depozitářem cenných papírů‘ centrální depozitář cenných papírů definovaný v čl. 2 odst. 1 bodě 1) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 909/2014*.

2)v článku 7 se odstavec 1 mění takto:

a)písmena b) a c) se nahrazují tímto:

„b) osoby, které skutečně řídí činnost správcovské společnosti, mají dostatečně dobrou pověst a dostatečné zkušenosti i v souvislosti s typem SKIPCP, který správcovská společnost spravuje; přičemž jména těchto osob, jakož i všech osob, které je ve funkci nahradí, musí být neprodleně sdělena příslušným orgánům; o činnosti správcovské společnosti musí rozhodovat alespoň dvě fyzické osoby, které buď správcovská společnost zaměstnává na plný úvazek, nebo které jsou zavázány řídit činnost uvedené správcovské společnosti na plný úvazek, a které jsou residenty v Unii a které takové podmínky splňují;

c) k žádosti o povolení je přiložen plán činností, který stanovuje alespoň organizační strukturu správcovské společnosti, s upřesněním technických a lidských zdrojů, jež budou použity k řízení činnosti správcovské společnosti, s informacemi o osobách, které činnost správcovské společnosti skutečně řídí, včetně:

i) podrobného popisu jejich úlohy, titulu a služebního postavení;

ii) popisu hierarchických vztahů a povinností v rámci správcovské společnosti a mimo ni;

iii) přehledu doby přidělené na jednotlivé povinnosti“;

b)doplňuje se nové písmeno e), které zní:

„e) správcovská společnost poskytne informace o opatřeních přijatých pro účely pověření třetích osob plněním úkolů podle článku 13 a podrobný popis lidských a technických zdrojů, které bude správcovská společnost používat ke sledování a kontrole pověřené osoby.“;

3)článek 13 se mění takto:

a)odstavec 1 se mění takto:

i) úvodní text se nahrazuje tímto:

„1. Správcovské společnosti, které hodlají pověřit třetí osoby, aby jejich jménem plnily jeden či více úkolů uvedených v příloze II a služby zmíněné v čl. 6 odst. 3, tuto skutečnost oznámí příslušným orgánům svého domovského členského státu, a to dříve, než toto pověření nabude účinku. Přitom musí být splněny tyto podmínky:“;

ii) písmeno b) se nahrazuje tímto:

„b) pověření nesmí mařit účinnost dohledu nad správcovskou společností, a zejména nesmí správcovské společnosti bránit v jednání nebo v řízení SKIPCP v nejlepším zájmu jejích investorů a klientů.“;

iii) písmena g), h) a i) se nahrazují tímto:

„g) pověření nesmí bránit osobám, které řídí činnost správcovské společnosti, aby kdykoli daly podniku, který byl pověřen určitými činnostmi nebo poskytováním služeb, další pokyny nebo aby v zájmu investorů a klientů s okamžitou účinností pověření zrušily;

h) s ohledem na povahu činností a poskytování služeb, které jsou přenášeny, musí být podnik, který má být pověřen výkonem určitých činností nebo poskytováním služeb, kvalifikován a schopen provádět dotyčné činnosti nebo poskytovat dotyčné služby; a

i) prospekty SKIPCP musí uvádět služby a činnosti, jejichž přenesení na třetí osobu je v souladu s tímto článkem správcovské společnosti umožněno“;

iv) doplňuje se nové písmeno j), které zní:

„j) správcovská společnost musí být schopna odůvodnit celou strukturu pověření na základě objektivních důvodů.“;

b)odstavec 2 se nahrazuje tímto:

„2. Odpovědnost správcovské společnosti ani depozitáře není ovlivněna skutečností, že správcovská společnost pověřila jakoukoli činností nebo poskytováním služeb třetí osoby. Správcovská společnost nesmí přenášet své činnosti ani poskytování služeb v takovém rozsahu, aby ji v podstatě již nebylo možno považovat za správce SKIPCP a aby se stala subjektem typu ‚poštovní schránka‘.“;

c)doplňují se nové odstavce 3, 4, 5 a 6, které znějí:

„3. Pokud správcovská společnost pověří subjekty usazené ve třetích zemích větším množstvím úkolů v oblasti správy portfolia nebo řízení rizik, než si ponechá ona sama, příslušné orgány každoročně oznámí orgánu ESMA všechna takováto pověření (dále jen „oznámení o pověření“).

Oznámení o pověření obsahují:

a)informace o dotyčném SKIPCP a jeho správcovské společnosti;

b)informace o pověřené osobě s uvedením domicilu pověřené osoby a toho, zda se jedná o regulovaný subjekt, či nikoli;

c)popis svěřených úkolů v oblasti správy portfolia a řízení rizik;

d)popis ponechaných úkolů v oblasti správy portfolia a řízení rizik;

e) jakékoli jiné informace, které jsou nezbytné pro analýzu pověření;

f)popis činností příslušných orgánů v oblasti dohledu, včetně přezkumů podkladů a kontrol na místě a výsledků těchto činností;

g)podrobné údaje o spolupráci mezi příslušným orgánem a orgánem dohledu pověřené osoby.

4. Orgán ESMA vypracuje návrhy regulačních technických norem za účelem stanovení obsahu oznámení o pověření a standardních formulářů, šablon a postupů pro předávání oznámení o pověření v jazyce obvyklém v oblasti financí. Standardní formuláře a šablony obsahují datová pole, která zahrnují veškeré informace uvedené v odstavci 3.

Komisi je svěřena pravomoc přijímat regulační technické normy uvedené v prvním pododstavci v souladu s články 10 až 14 nařízení (EU) č. 1095/2010.

5. Orgán ESMA předkládá Evropskému parlamentu, Radě a Komisi nejméně každé dva roky pravidelné zprávy, které analyzují tržní postupy, pokud jde o pověřování subjektů nacházejících se ve třetích zemích a soulad s články 7 a 13.

6. Komise může přijmout prostřednictvím aktů v přenesené pravomoci v souladu s článkem 112a opatření, která stanoví:

a)podmínky pro splnění požadavků uvedených v odstavci 1;

b)podmínky, za kterých se má za to, že správcovská společnost SKIPCP pověřila plněním svých úkolů třetí osobu v rozsahu, který z ní činí subjekt typu ‚poštovní schránka‘, a tudíž ji nelze nadále považovat za správce SKIPCP, jak je uvedeno v odstavci 2.“;

4)vkládá se nový článek 18a, který zní:

„Článek 18a

1.Členské státy zajistí, aby byly SKIPCP k dispozici nejméně nástroje pro řízení likvidity uvedené v příloze IIA.

2.Po posouzení vhodnosti ve vztahu ke sledované investiční strategii, povaze investic z hlediska likvidity a pravidel pro zpětný odkup podílových jednotek nebo akcií vybere správcovská společnost nejméně jeden vhodný nástroj pro řízení likvidity ze seznamu uvedeného v příloze IIA bodech 2 až 4 a zahrne jej do statutu fondu nebo zakládacích dokumentů investiční společnosti za účelem jeho možného použití v zájmu investorů SKIPCP. Správcovská společnost zavede podrobné zásady a postupy pro aktivaci a deaktivaci zvoleného nástroje pro řízení likvidity a provozní a administrativní opatření pro použití tohoto nástroje.

3.Orgán ESMA vypracuje návrhy regulačních technických norem za účelem stanovení a upřesnění charakteristik nástrojů pro řízení likvidity stanovených v příloze IIA.

4.Orgán ESMA vypracuje návrhy regulačních technických norem týkajících se kritérií pro výběr a používání vhodných nástrojů pro řízení likvidity ze strany správcovských společností za účelem řízení rizika likvidity, včetně odpovídajícího informování investorů, přičemž se zohlední schopnost těchto nástrojů omezit nepatřičné výhody pro investory, kteří odkupují své investice jako první, a zmírnit rizika pro finanční stabilitu.

5.Komisi je svěřena pravomoc přijímat regulační technické normy uvedené v odstavcích 3 a 4 v souladu s články 10 až 14 nařízení (EU) č. 1095/2010.“;

5)vkládají se nové články 20a až 20b, které znějí:

„Článek 20a

1.Správcovská společnost pravidelně podává příslušným orgánům svého domovského členského státu zprávy o trzích a nástrojích, s nimiž obchoduje jménem SKIPCP, které spravuje.

2.Orgán ESMA vypracuje návrhy regulačních technických norem, které stanoví podrobné údaje, jež mají být nahlášeny podle odstavce 1. Orgán ESMA vezme v úvahu ostatní požadavky na podávání zpráv, jež se vztahují na správcovské společnosti, a zprávu vydanou podle článku 20b.

Orgán ESMA předloží tyto návrhy regulačních technických norem Komisi do [vložit datum = 36 měsíců ode dne vstupu této směrnice v platnost].

Komisi je svěřena pravomoc přijímat regulační technické normy uvedené v prvním pododstavci v souladu s články 10 až 14 nařízení (EU) č. 1095/2010.

3.Orgán ESMA vypracuje návrhy prováděcích technických norem, které upřesňují:

a)formát a standardy údajů pro zprávy uvedené v odstavci 1;

b) četnost podávání zpráv a lhůty.

Orgán ESMA předloží tyto návrhy prováděcích technických norem Komisi do [vložit datum = 36 měsíců ode dne vstupu této směrnice v platnost].

Komisi je svěřena pravomoc přijímat prováděcí technické normy uvedené v prvním pododstavci v souladu s článkem 15 nařízení (EU) č. 1095/2010.

Článek 20b

1.Do [vložit datum = 24 měsíců ode dne vstupu této směrnice v platnost] předloží orgán ESMA Komisi zprávu o vývoji integrovaného sběru údajů pro účely dohledu, která se zaměří na způsob:

b)omezení oblastí duplicit a nejednotnosti mezi rámci pro podávání zpráv v odvětví správy aktiv a v ostatních odvětvích finančního sektoru a

c)zlepšení standardizace údajů a účinného sdílení a používání údajů, které již byly nahlášeny podle jiného rámce Unie pro podávání zpráv některým dotčeným příslušným orgánem na úrovni Unie nebo na vnitrostátní úrovni.

2.Při vypracovávání zprávy uvedené v odstavci 1 spolupracuje orgán ESMA úzce s Evropskou centrální bankou (ECB), ostatními evropskými orgány dohledu a v relevantních případech s příslušnými vnitrostátními orgány.“;

6)článek 22a se mění takto:

a)v odstavci 2 se písmeno c) nahrazuje tímto:

„c) depozitář při výběru a jmenování třetí osoby, kterou hodlá pověřit plněním některých svých úkolů, jedná s patřičnou dovedností, péčí a opatrností, vyjma případu, je-li třetí osobou centrální depozitář jednající jako centrální depozitář emitenta, jak je definován v čl. 1 písm. e) nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2017/392*, a s patřičnou dovedností, péčí a opatrností rovněž provádí pravidelné kontroly a průběžné sledování třetí osoby, kterou pověřil plněním některých svých úkolů, a jednání této třetí osoby v souvislosti s úkoly, kterými byla pověřena.

b)odstavec 4 se nahrazuje tímto:

„4. Pro účely tohoto odstavce se za pověření depozitáře výkonem úschovy nepovažuje poskytování služeb centrálním depozitářem cenných papírů jednajícím jako centrální depozitář emitenta, jak je definován v čl. 1 písm. e) nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2017/392. “;

7)v čl. 29 odst. 1 se písmeno b) nahrazuje tímto:

„b) ředitelé investiční společnosti musí mít dostatečně dobrou pověst a postačující zkušenosti i v souvislosti s typem činnosti, kterou investiční společnost vykonává, a za tímto účelem: musí být jména ředitelů, jakož i všech osob, které je ve funkci nahradí, neprodleně sdělena příslušným orgánům; o řízení činnosti investiční společnosti musí rozhodovat alespoň dva zaměstnanci na plný úvazek nebo dvě fyzické osoby, jež jsou zavázány řídit činnost správcovské společnosti na plný úvazek, a které jsou residenty v Unii a které takové podmínky splňují; a „řediteli“ se rozumějí osoby, které podle zákona nebo zakládacích dokumentů investiční společnost zastupují nebo které skutečně určují směr činnosti společnosti“;

8)v článku 84 se odstavce 2 a 3 nahrazují tímto:

„2. Odchylně od odstavce 1

a)může SKIPCP v zájmu podílníků dočasně pozastavit odkup nebo vyplácení svých podílových jednotek nebo aktivovat jiný nástroj pro řízení likvidity vybraný podle čl. 18a odst. 2;

b)v zájmu podílníků nebo veřejnosti mohou příslušné orgány domovského členského státu SKIPCP požadovat, aby SKIPCP aktivoval nástroj pro řízení likvidity uvedený v bodech 1 nebo 2 přílohy IIA nebo nástroj, který SKIPCP zvolil a oznámil v souladu s čl. 18a odst. 2, podle toho, co je vhodnější vzhledem k typu SKIPCP a rizikům, která vyžadují přijetí tohoto opatření.

K dočasnému pozastavení uvedenému v prvním pododstavci písm. a) může dojít pouze ve výjimečných případech, pokud to okolnosti vyžadují a pokud je pozastavení oprávněné vzhledem k zájmům podílníků.

3. Aktivaci či deaktivaci nástroje pro řízení likvidity podle odst. 2 písm. a) sdělí SKIPCP neprodleně příslušným orgánům svého domovského členského státu a příslušným orgánům všech členských států, v nichž nabízí své podílové jednotky.

Příslušné orgány domovského členského státu SKIPCP neprodleně informují orgán ESMA a Evropskou radu pro řízení systémových rizik o oznámeních, která obdržely podle tohoto odstavce.

3a. Příslušné orgány domovského členského státu SKIPCP informují příslušné orgány všech členských států, v nichž SKIPCP nabízí své podílové jednotky, orgán ESMA a Evropskou radu pro systémová rizika před tím, než uplatní pravomoci podle odst. 2 písm. b).

3b. Příslušný orgán členských států, v nichž SKIPCP nabízí své podílové jednotky, může příslušný orgán domovského členského státu SKIPCP požádat, aby uplatnil pravomoci stanovené v odst. 2 písm. b), svou žádost zdůvodní a informuje orgán ESMA a Evropskou radu pro systémová rizika.

3c. Pokud příslušný orgán domovského členského státu SKIPCP se žádostí uvedenou v odstavci 3b nesouhlasí, informuje o tom dožadující příslušný orgán, orgán ESMA a Evropskou radu pro systémová rizika a uvede důvody svého nesouhlasu.

3d. Na základě informací získaných podle odstavců 3b a 3c vydá orgán ESMA příslušným orgánům domovského členského státu SKIPCP stanovisko k výkonu pravomocí stanovených v odst. 2 písm. b).

3e. Pokud příslušný orgán nejedná v souladu se stanoviskem orgánu pro cenné papíry a trhy uvedeným v odstavci 3d nebo nemá v úmyslu se jím řídit, informuje o tom orgán ESMA a toto nedodržení nebo úmysl zdůvodní. Orgán ESMA může zveřejnit skutečnost, že příslušný orgán nepostupuje nebo nehodlá postupovat podle jeho doporučení. Orgán ESMA může v jednotlivých případech rovněž rozhodnout o tom, že zveřejní důvody, které příslušný orgán v této souvislosti uvedl. Orgán ESMA o takovém zveřejnění předem informuje příslušné orgány.

3f. Orgán ESMA vypracuje návrhy technických regulačních norem, které uvádějí, v jakých situacích mohou příslušné orgány uplatnit pravomoci stanovené v odst. 2 písm. b). Při vypracovávání těchto norem vezme orgán ESMA v úvahu možné důsledky takovéhoto zásahu orgánů dohledu pro ochranu investorů a finanční stabilitu v jiném členském státě nebo v Unii.

Komisi je svěřena pravomoc přijímat regulační technické normy uvedené v prvním pododstavci v souladu s články 10 až 14 nařízení (EU) č. 1095/2010.“;

9)v článku 98 se doplňují nové odstavce 3 a 4, které znějí:

„3. Příslušný orgán hostitelského členského státu SKIPCP může požadovat, aby příslušný orgán domovského členského státu SKIPCP vykonal neprodleně pravomoci stanovené v odstavci 2, přičemž upřesní důvody své žádosti a informuje orgán ESMA a v případě možných rizik pro stabilitu a integritu finančního systému i Evropskou radu pro systémová rizika.

Příslušný orgán domovského členského státu SKIPCP neprodleně informuje příslušný orgán hostitelského členského státu SKIPCP, orgán ESMA a v případě možných rizik pro stabilitu a integritu finančního systému i Evropskou radu pro systémová rizika o uplatněných pravomocích a svých zjištěních.

4. Orgán ESMA může požádat příslušný orgán, aby orgánu pro cenné papíry a trhy podal vysvětlení týkající se konkrétních případů, které mají přeshraniční důsledky, týkají se otázek ochrany investorů nebo představují rizika pro finanční stabilitu.“;

10)vkládá se nový článek 101a, který zní:

„Článek 101a

1.Orgán ESMA pravidelně, a to nejméně každé dva roky, provádí srovnávací hodnocení výkonu dohledu příslušnými orgány s ohledem na uplatňování článku 13. Toto srovnávací hodnocení se zaměří na opatření přijatá s cílem zabránit tomu, aby se správcovské společnosti, které pověří plněním úkolů v oblasti správy portfolia nebo řízení rizik třetí osoby nacházející se ve třetích zemích, staly subjekty typu ‚poštovní schránka‘.

2.Při provádění srovnávacího hodnocení používá orgán ESMA transparentní metody, aby bylo zajištěno objektivní posouzení a srovnání mezi příslušnými orgány, které jsou předmětem hodnocení.“;

11)vkládá se nový článek 110a, který zní:

„Článek 110a

Do [vložit datum = 30 měsíců ode dne vstupu této směrnice v platnost] a na základě srovnávacích hodnocení a analýzy uvedené v článku 101a a zprávy vypracované orgánem ESMA podle čl. 13 odst. 4 zahájí Komise přezkum režimu pověření podle článku 13, pokud jde o zabránění zakládání subjektů typu ‚poštovní schránka‘ v Unii.“;

12)článek 112a se mění takto:

a)v odstavci 1 se doplňuje nový pododstavec, který zní:

„Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci uvedená v článku 13 je svěřena Komisi na dobu čtyř let ode dne [vložit datum vstupu této směrnice v platnost.]“;

b)v odstavci 3 se první věta nahrazuje tímto:

„Evropský parlament nebo Rada mohou přenesení pravomoci uvedené v článcích 12, 13, 14, 18a, 20a, 26b, 43, 50a, 51, 60, 61, 62, 64, 75, 78, 81, 95 a 111 kdykoli zrušit. Rozhodnutím o zrušení se ukončuje přenesení pravomoci v něm blíže určené. Rozhodnutí nabývá účinku prvním dnem po zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie, nebo k pozdějšímu dni, který je v něm upřesněn. Nedotýká se platnosti již platných aktů v přenesené pravomoci.“;

c)v odstavci 5 se první věta nahrazuje tímto:

„Akt v přenesené pravomoci přijatý podle článků 12, 13, 14, 18a, 20a, 26b, 43, 50a, 51, 60, 61, 62, 64, 75, 78, 81, 95 a 111 vstoupí v platnost, pouze pokud proti němu Evropský parlament nebo Rada nevysloví námitky ve lhůtě tří měsíců ode dne, kdy jim byl tento akt oznámen, nebo pokud Evropský parlament i Rada před uplynutím této lhůty informují Komisi o tom, že námitky nevysloví. Z podnětu Evropského parlamentu nebo Rady se tato lhůta prodlouží o tři měsíce.“;

13)příloha I se mění v souladu s přílohou III této směrnice;

14)znění v příloze IV této směrnice je připojeno jako příloha IIA.

Článek 3

Provedení

1.Členské státy nejpozději do [vložit datum = 24 měsíců ode dne vstupu této směrnice v platnost] přijmou a zveřejní právní a správní předpisy nezbytné pro dosažení souladu s touto směrnicí. Neprodleně sdělí Komisi znění těchto předpisů.

2.Použijí tyto předpisy ode dne […].

3.Předpisy přijaté členskými státy musí obsahovat odkaz na tuto směrnici nebo musí být takový odkaz učiněn při jejich úředním vyhlášení. Způsob odkazu si stanoví členské státy.

4.Členské státy sdělí Komisi znění hlavních ustanovení vnitrostátních právních předpisů, které přijmou v oblasti působnosti této směrnice.

Článek 4

Vstup v platnost

Tato směrnice vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Článek 5

Určení

Tato směrnice je určena členským státům.

V Bruselu dne

Za Evropský parlament Za Radu

předseda předseda

(1) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/61/EU ze dne 8. června 2011 o správcích alternativních investičních fondů a o změně směrnic 2003/41/ES a 2009/65/ES a nařízení (ES) č. 1060/2009 a (EU) č. 1095/2010 (Úř. věst. L 174, 1.7.2011, s. 1) (směrnice o správcích).

(2) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/65/ES ze dne 13. července 2009 o koordinaci právních a správních předpisů týkajících se subjektů kolektivního investování do převoditelných cenných papírů (SKIPCP) (přepracované znění) (Úř. věst. L 302, 17.11.2009, s. 32).

(3) Pozn. pod čarou č. 1.

(4) 2. až 4. a 94. bod odůvodnění směrnice o správcích.

(5) Čl. 32 odst. 1 směrnice o správcích.

(6) Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů „Unie kapitálových trhů pro občany a podniky – nový akční plán“ (COM(2020) 590 final).

(7) Zpráva Komise Evropskému parlamentu a Radě o posouzení uplatňování a oblasti působnosti směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/61/EU o správcích alternativních investičních fondů (COM(2020) 232 final).

(8) Správci musí pro každý alternativní investiční fond, který spravují, jmenovat jednoho depozitáře za účelem úschovy aktiv fondu, sledování peněžních toků a zajištění dodržování příslušných předpisů a statutu fondu ze strany alternativního investičního fondu.

(9) Pozn. pod čarou č. 7.

(10) Zdroj: služba SDW od ECB. V roce 2008 představovala aktiva investičních fondů eurozóny přibližně 13 % celkových aktiv finančního sektoru v porovnání s téměř 20 % v roce 2020 (zdroj: ECB Macroprudential Bulletin , duben 2021).

(11) Viz např. ESRB NBFI Monitor 2020, s. 59, 62–63 (zdroj: https://www.esrb.europa.eu/pub/pdf/reports/nbfi_monitor/esrb.202010_eunon-bankfinancialintermediationriskmonitor2020~89c25e1973.en.pdf?588be9e8391cfb17584d2a283dfe0abe).

(12) Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů o strategii EU v oblasti digitálních financí (COM(2020) 591 final).

(13) Neexistence minimálního souboru nástrojů pro řízení likvidity může mimoto vést k rozdílům mezi členskými státy z hlediska integrace trhu.

(14) Centrální depozitáři jakožto součást infrastruktury pro operace následující po uzavření obchodů provozují systémy vypořádání obchodů s cennými papíry, účastní se kontroly celistvosti emise, jež brání nepřípustnému vytváření nebo snižování počtu emitovaných cenných papírů, a podílejí se na zabezpečení kolaterálu pro operace měnové politiky a rovněž na zabezpečení kolaterálu mezi úvěrovými institucemi. Centrální depozitáři také drží cenné papíry svých účastníků.

(15) Poslední odrážka čl. 21 odst. 11 směrnice o správcích.

(16) Dopis orgánu pro cenné papíry a trhy Evropské komisi ze dne 18. srpna 2020 o přezkumu směrnice o správcích (zdroj: esma34-32-551_esma_letter_on_aifmd_review.pdf (europa.eu) .

(17) Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 231/2013 ze dne 19. prosince 2012 („nařízení o správcích“), kterým se doplňuje směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/61/EU, pokud jde o výjimky, obecné podmínky provozování činnosti, depozitáře, pákový efekt, transparentnost a dohled, včetně podrobných požadavků na podávání zpráv pro účely dohledu ze strany alternativních investičních fondů (Úř. věst. L 83, 22.3.2013, s. 1).

(18) Pozn. pod čarou č. 6.

(19) Pozn. pod čarou č. 12.

(20) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/760 ze dne 29. dubna 2015 o evropských fondech dlouhodobých investic (Úř. věst. L 123, 19.5.2015, s. 98).

(21) Report on the Operation of the Alternative Investment Fund Managers Directive (AIFMD) – Directive 2011/61/EU (Zpráva o fungování směrnice o správcích alternativních investičních fondů – směrnice 2011/61/EU) (zpráva KPMG, prosinec 2018).

(22) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 909/2014 ze dne 23. července 2014 o zlepšení vypořádání obchodů s cennými papíry v Evropské unii a centrálních depozitářích cenných papírů a o změně směrnic 98/26/ES a 2014/65/EU a nařízení (EU) č. 236/2012 (Úř. věst. L 257, 28.8.2014, s. 1).

(23) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/65/EU ze dne 15. května 2014 o trzích finančních nástrojů a o změně směrnic 2002/92/ES a 2011/61/EU (Úř. věst. L 173, 12.6.2014).

(24) Úř. věst. C , , s. .

(25) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/61/EU ze dne 8. června 2011 o správcích alternativních investičních fondů a o změně směrnic 2003/41/ES a 2009/65/ES a nařízení (ES) č. 1060/2009 a (EU) č. 1095/2010 (Úř. věst. L 174, 1.7.2011, s. 1).

(26) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/65/ES ze dne 13. července 2009 o koordinaci právních a správních předpisů týkajících se subjektů kolektivního investování do převoditelných cenných papírů (SKIPCP) (Úř. věst. L 302, 17.11.2009, s. 32).

(27) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/1011 ze dne 8. června 2016 o indexech, které jsou používány jako referenční hodnoty ve finančních nástrojích a finančních smlouvách nebo k měření výkonnosti investičních fondů, a o změně směrnic 2008/48/ES a 2014/17/EU a nařízení (EU) č. 596/2014 (Úř. věst. L 171, 29.6.2016, s. 1).

(28) Úř. věst. C , , s. .

(29) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/65/EU ze dne 15. května 2014 o trzích finančních nástrojů a o změně směrnic 2002/92/ES a 2011/61/EU (Úř. věst. L 173, 12.6.2014, s. 349).

(30) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1095/2010 ze dne 24. listopadu 2010 o zřízení Evropského orgánu dohledu (Evropského orgánu pro cenné papíry a trhy), o změně rozhodnutí č. 716/2009/ES a o zrušení rozhodnutí Komise 2009/77/ES (Úř. věst. L 331, 15.12.2010, s. 84).

(31) Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů „Unie kapitálových trhů pro občany a podniky – nový akční plán“ (COM(2020) 590 final).

(32) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 345/2013 ze dne 17. dubna 2013 o evropských fondech rizikového kapitálu (Úř. věst. L 115, 25.4.2013, s. 1).

(33) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 346/2013 ze dne 17. dubna 2013 o evropských fondech sociálního podnikání (Úř. věst. L 115, 25.4.2013, s. 18).

(34) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/760 ze dne 29. dubna 2015 o evropských fondech dlouhodobých investic (Úř. věst. L 123, 19.5.2015, s. 98).

(35) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 600/2014 ze dne 15. května 2014 o trzích finančních nástrojů a o změně nařízení (EU) č. 648/2012 (Úř. věst. L 173, 12.6.2014, s. 84).

(36) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/834 ze dne 20. května 2019, kterým se mění nařízení (EU) č. 648/2012, pokud jde o povinnost clearingu a její pozastavení, požadavky na oznamování, techniky zmírňování rizika u OTC derivátových smluv, jejichž clearing neprovádí ústřední protistrana, registraci registrů obchodních údajů, dohled nad těmito registry a požadavky na ně (Úř. věst. L 141, 28.5.2019, s. 42).

(37) Nařízení Evropské centrální banky (EU) č. 1011/2012 ze dne 17. října 2012 o statistice držby cenných papírů (Úř. věst. L 305, 1.11.2012, s. 6).

(38) Nařízení Evropské centrální banky (EU) č. 1073/2013 ze dne 18. října 2013 o statistice aktiv a pasiv investičních fondů (Úř. věst. L 297, 7.11.2013, s. 73).

(39) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1095/2010 ze dne 24. listopadu 2010 o zřízení Evropského orgánu dohledu (Evropského orgánu pro cenné papíry a trhy), o změně rozhodnutí č. 716/2009/ES a o zrušení rozhodnutí Komise 2009/77/ES (Úř. věst. L 331, 15.12.2010, s. 84).

(40) Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 231/2013 ze dne 19. prosince 2012, kterým se doplňuje směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/61/EU, pokud jde o výjimky, obecné podmínky provozování činnosti, depozitáře, pákový efekt, transparentnost a dohled (Úř. věst. L 83, 22.3.2013, s. 1).

(41) Doporučení Rady pro systémová rizika ze dne 7. prosince 2017 o riziku likvidity a riziku pákového efektu v investičních fondech, ESRB/2017/6, 2018/C 151/01.

(42) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1095/2010 ze dne 24. listopadu 2010 o zřízení Evropského orgánu dohledu (Evropského orgánu pro cenné papíry a trhy), o změně rozhodnutí č. 716/2009/ES a o zrušení rozhodnutí Komise 2009/77/ES (Úř. věst. L 331, 15.12.2010, s. 84).

(43) Úř. věst. C 64, 27.2.2020, s. 8.

(44) Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/849 ze dne 20. května 2015 o předcházení využívání finančního systému k praní peněz nebo financování terorismu, o změně nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 648/2012 a o zrušení směrnice Evropského parlamentu a Rady 2005/60/ES a směrnice Komise 2006/70/ES (Úř. věst. L 141, 5.6.2015, s. 73).

(45) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1095/2010 ze dne 24. listopadu 2010 o zřízení Evropského orgánu dohledu (Evropského orgánu pro cenné papíry a trhy), o změně rozhodnutí č. 716/2009/ES a o zrušení rozhodnutí Komise 2009/77/ES (Úř. věst. L 331, 15.12.2010, s. 84).

(46) Úř. věst. L 123, 12.5.2016, s. 1.

(47) Doporučení Rady pro systémová rizika ze dne 7. prosince 2017 o riziku likvidity a riziku pákového efektu v investičních fondech, ESRB/2017/6, 2018/C 151/01.

(48) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1095/2010 ze dne 24. listopadu 2010 o zřízení Evropského orgánu dohledu (Evropského orgánu pro cenné papíry a trhy), o změně rozhodnutí č. 716/2009/ES a o zrušení rozhodnutí Komise 2009/77/ES (Úř. věst. L 331, 15.12.2010, s. 84).

(49) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1095/2010 ze dne 24. listopadu 2010 o zřízení Evropského orgánu dohledu (Evropského orgánu pro cenné papíry a trhy), o změně rozhodnutí č. 716/2009/ES a o zrušení rozhodnutí Komise 2009/77/ES (Úř. věst. L 331, 15.12.2010, s. 84).

(50) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/760 ze dne 29. dubna 2015 o evropských fondech dlouhodobých investic (Úř. věst. L 123, 19.5.2015, s. 98).

(51) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 345/2013 ze dne 17. dubna 2013 o evropských fondech rizikového kapitálu (Úř. věst. L 115, 25.4.2013, s. 1).

(52) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 346/2013 ze dne 17. dubna 2013 o evropských fondech sociálního podnikání (Úř. věst. L 115, 25.4.2013, s. 18).

(53) Úř. věst. C 64, 27.2.2020, s. 8.

(54) Úř. věst. C 64, 27.2.2020, s. 8.