EVROPSKÁ KOMISE

V Bruselu dne 3.11.2021

COM(2021) 661 final

2021/0345(NLE)

Návrh

NAŘÍZENÍ RADY,

kterým se pro rok 2022 stanoví rybolovná práva ve vodách Unie a rybolovná práva, jimiž disponují rybářská plavidla Unie v některých vodách mimo Unii, pro některé rybí populace a skupiny rybích populací

DŮVODOVÁ ZPRÁVA

1.SOUVISLOSTI NÁVRHU

•Odůvodnění a cíle návrhu

Všechna nařízení o rybolovných právech musí omezovat odlov rybích populací na úrovně, které jsou v souladu s obecnými cíli společné rybářské politiky (SRP). Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1380/2013 o společné rybářské politice 1 (dále jen „základní nařízení“) stanoví cíle pro každoroční návrhy na omezení odlovu a intenzity rybolovu, aby bylo zajištěno, že rybolov Unie je ekologicky, ekonomicky a sociálně udržitelný.

Stanovování rybolovných práv je jednoletý cyklus řízení (v případě hlubinných populací dvouletý), který však nebrání dlouhodobým přístupům k řízení. Evropský parlament a Rada přijaly mimo jiné víceleté plány pro Severní moře 2 a západní vody 3 .

Některá ze zde navržených rybolovných práv má stanovit pouze Unie a některá byla dohodnuta po mnohostranných nebo dvoustranných konzultacích. Výsledek je prováděn prostřednictvím vnitřního rozdělení mezi členské státy na základě zásady relativní stability.

Tento návrh se vztahuje na:

–populace, o nichž rozhoduje pouze Unie,

–sdílené populace, které mají být společně řízeny se Spojeným královstvím v Severním moři a severozápadních vodách a s Norskem v Severním moři a Skagerraku, nebo jichž se týkají konzultace pobřežních států v rámci Komise pro rybolov v severovýchodním Atlantiku (NEAFC), a

–rybolovná práva podle dohod uzavřených v rámci regionálních organizací pro řízení rybolovu (RFMO).

U mnoha rybolovných práv v tomto návrhu je uvedeno „pm“ (pro memoria), neboť:

–vědecká doporučení týkající se některých populací nebyla v době přijetí návrhu ještě k dispozici nebo

–chybí některá omezení odlovu a jiná doporučení příslušných regionálních organizací pro řízení rybolovu, protože ještě neproběhla výroční zasedání těchto organizací, nebo

–do uzavření konzultací s Grónskem a těmito třetími zeměmi dosud nejsou k dispozici údaje o některých populacích v grónských vodách, sdílených populacích nebo rybolovných právech vyměňovaných se třetími zeměmi nebo

–Komise musí ještě se Spojeným královstvím konzultovat spolupráci v roce 2022 v oblasti sdílených populací, včetně rybolovných práv.

Přístup ke stanovení rybolovných práv

Komise jako obvykle vypracovala každoroční sdělení. Cesta k udržitelnějšímu rybolovu v EU: aktuální stav a hlavní směry pro rok 2022 (COM/2021/279). V každoročním sdělení je přehled stavu populací, který vychází z vědeckého doporučení, a vysvětlení procesu stanovení rybolovných práv.

Dne 30. června 2021 vydala Mezinárodní rada pro průzkum moří (ICES) na žádost Komise své každoroční doporučení pro několik rybích populací, na něž se vztahuje tento návrh 4 .

Vědecké doporučení komise ICES závisí především na údajích: úplně lze posoudit pouze populace, u nichž jsou k dispozici dostatečné a spolehlivé údaje, s odhady velikosti populací a předpovědí, jak budou reagovat na různé scénáře odlovu („tabulky scénářů odlovu“). Pokud je k dispozici dostatek údajů, jsou vědecké orgány schopny odhadnout takové úpravy rybolovných práv, aby populace přinesly maximální udržitelný výnos (MSY). Tato doporučení se označují jako „doporučení MSY“. V ostatních případech vycházejí vědecké orgány při doporučení výše rybolovných práv z přístupu předběžné opatrnosti. ‑Komise ICES vysvětlila metodiku použitou v tomto ohledu ve zveřejněném materiálu o vydávání doporučení u populací, pro něž není dostatek údajů 5 .

Všechna rybolovná práva, která zde Komise navrhuje, odrážejí vědecká doporučení, které obdržela ohledně stavu populací a jejich využívání způsobem uvedeným ve výše uvedeném sdělení.

Povinnost vykládky

Od 1. ledna 2019 se podle článku 15 základního nařízení povinnost vykládky vztahuje na všechny populace, pro které platí omezení odlovu. Základní nařízení však stanoví z povinnosti vykládky určité výjimky. Komise na základě společných doporučení členských států přijala nařízení v přenesené pravomoci stanovující zvláštní plány výmětů, které umožňují omezené množství výmětů na základě výjimky de minimis nebo výjimky z důvodu vysoké míry přežití.

Zavedením povinnosti vykládky a v souladu s čl. 16 odst. 2 základního nařízení musí navrhovaná rybolovná práva odrážet ulovené množství, a nikoli vyložené množství, přičemž výměty už nejsou povoleny. Tato změna vychází z vědeckého doporučení týkajícího se populací lovených v druzích rybolovu podle čl. 15 odst. 1 základního nařízení. Navrhovaná rybolovná práva jsou rovněž stanovena v souladu s dalšími příslušnými ustanoveními, tj. čl. 16 odst. 1 o zásadě relativní stability a čl. 16 odst. 4 (odkazujícím na cíle SRP a příslušná pravidla víceletých plánů řízení).

Aby se zohlednilo plné uplatňování povinnosti vykládky, Komise navrhuje celkové přípustné odlovy (TAC) na základě doporučení ohledně úlovků, a nikoli na základě doporučení ohledně vykládek (které se používalo dříve). Navrhované kvóty Unie zohledňují omezené výměty na základě stanovených výjimek; tato množství se nevyloží ani nezapočtou do kvót, a odečtou se proto od kvót Unie.

Meziroční flexibilita

Je třeba rovněž zohlednit vazby mezi základním nařízením a nařízením Rady (ES) č. 847/96 6 . Posledně uvedené nařízení stanoví dodatečné podmínky pro meziroční řízení TAC, včetně flexibility pro populace, na něž se vztahují preventivní TAC, a populace, na něž se vztahují analytické TAC (v tomto případě se rozumí populace s doporučením ICES vycházejícím z předběžné opatrnosti a s doporučením ICES pro maximální udržitelný výnos) (články 3 a 4). Podle článku 2 nařízení (ES) č. 847/96 Rada při stanovení TAC rozhodne, na které populace se nevztahují články 3 a 4 uvedeného nařízení, zejména na základě biologického stavu populací. Ustanovení čl. 15 odst. 9 základního nařízení stanoví další mechanismus meziroční flexibility.

Aby se zabránilo nadměrné flexibilitě, která by narušila zásadu racionálního a odpovědného využívání živých mořských biologických zdrojů a dosažení cílů SRP, je třeba vyjasnit, že opatření podle článků 3 a 4 nařízení (ES) č. 847/96 a podle čl. 15 odst. 9 základního nařízení nelze použít kumulativně.

Meziroční flexibilita podle čl. 15 odst. 9 základního nařízení by měla být vyloučena, pokud by to ohrozilo dosažení cílů SRP, zejména u populací s biomasou reprodukující se populace pod mezním referenčním bodem pro biomasu (Blim).

Navrhované TAC a vysvětlení

Od roku 2019 Komise (v důvodové zprávě ke každoročnímu nařízení o rybolovných právech) uvádí seznam populací, u nichž se navrhovaný TAC odchyluje o více než 20 % od stávajícího TAC. Pro rok 2022 jsou to tyto populace:

* U TAC s odpočtem z důvodu výjimky z povinnosti vykládky se srovnání provádí na základě kvót Unie.

•Soulad s platnými předpisy v této oblasti politiky

Navrhovaná opatření jsou navržena v souladu s cíli a pravidly SRP.

•Soulad s ostatními politikami Unie

Navrhovaná opatření jsou v souladu s ostatními politikami Unie, zejména v oblasti životního prostředí a udržitelného rozvoje.

2.PRÁVNÍ ZÁKLAD, SUBSIDIARITA A PROPORCIONALITA

•Právní základ

Právním základem tohoto návrhu je čl. 43 odst. 3 Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU).

Závazky Unie týkající se udržitelného využívání živých vodních zdrojů vyplývají z povinností stanovených v článku 2 základního nařízení.

•Subsidiarita (v případě nevýlučné pravomoci)

Návrh spadá do výlučné pravomoci Unie v souladu s čl. 3 odst. 1 písm. d) SFEU. Zásada subsidiarity se proto neuplatní.

•Proporcionalita

Návrh je v souladu se zásadou proporcionality z tohoto důvodu: Vzhledem k tomu, že SRP je společná politika a podle čl. 43 odst. 3 SFEU je povinností Rady přijmout opatření týkající se stanovení a přidělení rybolovných práv. Navrhované nařízení Rady přiděluje členským státům rybolovná práva. Podle článků 16 a 17 základního nařízení členské státy přistoupí k přidělení rybolovných práv regionům či subjektům, jak považují za vhodné. Členské státy tak mají široký manévrovací prostor pro rozhodování o tom, jaký sociálně-ekonomický model si pro využívání přidělených rybolovných práv zvolí.

Návrh nemá pro členské státy nové finanční důsledky. Rada přijímá podobné nařízení každý rok a veřejné i soukromé nástroje pro jeho provádění jsou již zavedeny.

•Volba nástrojů

Navrhovaným nástrojem je v souladu s čl. 43 odst. 3 SFEU nařízení Rady.

3.VÝSLEDKY HODNOCENÍ EX POST, KONZULTACÍ SE ZÚČASTNĚNÝMI STRANAMI A POSOUZENÍ DOPADŮ

•Hodnocení ex post / kontroly účelnosti platných právních předpisů

•Konzultace se zúčastněnými stranami

a)Metody konzultací, hlavní cílová odvětví a obecný profil respondentů

Komise konzultovala zúčastněné strany, zejména prostřednictvím poradních sborů, a členské státy v otázce jejich přístupu k různým návrhům týkajícím se rybolovných práv na základě každoročního sdělení Komise Cesta k udržitelnějšímu rybolovu v EU: aktuální stav a hlavní směry pro rok 2022.

Komise postupovala podle sdělení Zlepšení konzultace v oblasti řízení rybolovu Společenství (KOM(2006) 246 v konečném znění). Tím se rozumí, že vedla se zúčastněnými stranami předběžné konzultace, a tak se umožnila strategičtější diskuse („postup jednání s předstihem“).

b)Shrnutí odpovědí a způsob, jakým byly vzaty v úvahu

V reakcích na výše uvedené každoroční sdělení vyjádřily zúčastněné strany své názory na hodnocení stavu zdrojů ze strany Komise a na vhodnou reakci řízení. Komise při formulaci tohoto návrhu vzala tyto reakce v úvahu.

•Sběr a využití výsledků odborných konzultací

Jak bylo uvedeno výše, Komise konzultovala komisi ICES ohledně metodiky, kterou je třeba použít. Doporučení ICES je založeno na rámcovém doporučení vypracovaném jejími odbornými skupinami a rozhodovacími orgány a vydává se v souladu s memorandem o porozumění odsouhlaseným spolu s Komisí.

Konečným cílem je obnovit populace na úroveň, která může přinést maximální udržitelný výnos, a udržet je na této úrovni. V čl. 2 odst. 2 základního nařízení je výslovně uvedeno, že tohoto cíle „bude dosaženo pokud možno do roku 2015 a [...] pro všechny populace do roku 2020“. Zařazení tohoto cíle zohledňuje závazek Unie týkající se závěrů Světového summitu o udržitelném rozvoji v Johannesburgu (2002) a s ním související prováděcí plán. Jak je uvedeno výše, informace o maximálním udržitelném výnosu jsou k dispozici pro některé populace, včetně některých, které jsou důležité z hlediska objemu úlovků a obchodní hodnoty (např. štikozubec obecný, treska obecná, ďasovití, jazyk obecný, pakambala rodu Lepidorhombus, treska jednoskvrnná a humr severský).

Rybolovná práva pro cílené populace v Severním moři a západních vodách se mají stanovovat na základě příslušných víceletých plánů, které určují rozmezí hodnot úmrtnosti na základě FMSY, a tudíž poskytují za jistých podmínek určitou míru pružnosti. Komise požádala ICES o doporučení, na jehož základě lze posoudit potřebu této flexibility a tuto flexibilitu provést. Horní rozmezí hodnot FMSY se použije k navržení celkových přípustných odlovů pouze v případě, že na základě vědeckého doporučení musí být rybolovná práva stanovena v souladu s rozmezími FMSY s cílem:

–dosáhnout cílů stanovených v příslušném víceletém plánu v případě smíšeného rybolovu nebo

–zabránit vážnému poškození populace způsobenému vnitrodruhovou nebo mezidruhovou dynamikou populace nebo

–omezit vysoké meziroční výkyvy.

Nedosahuje-li biomasa určité populace referenčních bodů uvedených v příslušném víceletém plánu, měla by se rybolovná práva stanovit na úrovni, jež odpovídá úmrtnosti způsobené rybolovem úměrně snížené podle poklesu biomasy.

V některých případech může dosažení maximálního udržitelného výnosu zahrnovat snížení míry úmrtnosti způsobené rybolovem a/nebo úlovků. Tento návrh odpovídajícím způsobem používá jako základ doporučení týkající se hodnoty MSY, pokud je k dispozici. V souladu s cíli SRP, pokud se TAC navrhují na základě doporučení MSY, odpovídají úrovni, která by podle uvedeného doporučení zajistila dosažení maximálního udržitelného výnosu v roce 2022. Tento přístup je v souladu se zásadami uvedenými v každoročním sdělení Komise v EU Cesta k udržitelnějšímu rybolovu v EU: aktuální stav a hlavní směry pro rok 2022“.

Pro populace, pro něž není dostatek údajů, vydaly vědecké poradní orgány doporučení, zda odlov snížit, stabilizovat nebo povolit jeho zvýšení. Doporučení ICES poskytlo pro tyto možnosti kvantitativní pokyny, které byly použity ke stanovení navrhovaných celkových přípustných odlovů.

•Posouzení dopadů

Oblast působnosti nařízení o rybolovných právech je vymezena čl. 43 odst. 3 SFEU.

Cílem tohoto návrhu je vyhnout se krátkodobým přístupům ve prospěch dlouhodobé udržitelnosti. Návrh proto zohledňuje iniciativy zúčastněných stran a poradních sborů, pokud byly kladně přezkoumány komisí ICES a/nebo Vědeckotechnickým a hospodářským výborem pro rybářství (VTHVR). Návrh Komise na reformu SRP vycházel z posouzení dopadů (SEK(2011) 891), v němž se uvádělo, že dosažení cíle maximálního udržitelného výnosu je nezbytnou podmínkou environmentální, hospodářské a sociální udržitelnosti.

•Účelnost právních předpisů a zjednodušení

Nařízením se zavádí zjednodušení administrativních postupů pro veřejnou správu Unie i jednotlivých států, zejména pokud jde o požadavky na řízení intenzity rybolovu.

•Základní práva

4.ROZPOČTOVÉ DŮSLEDKY

5.OSTATNÍ PRVKY

•Plány provádění a způsoby monitorování, hodnocení a podávání zpráv

2021/0345 (NLE)

Návrh

NAŘÍZENÍ RADY,

kterým se pro rok 2022 stanoví rybolovná práva ve vodách Unie a rybolovná práva, jimiž disponují rybářská plavidla Unie v některých vodách mimo Unii, pro některé rybí populace a skupiny rybích populací

RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie (SFEU), a zejména na čl. 43 odst. 3 této smlouvy,

s ohledem na návrh Evropské komise,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1380/2013 7 vyžaduje, aby se při přijímání opatření pro zachování zdrojů zohlednila dostupná vědecká, technická a hospodářská doporučení, případně včetně zpráv vypracovaných Vědeckotechnickým a hospodářským výborem pro rybářství (VTHVR) a jinými poradními orgány, jakož i doporučení vydaná poradními sbory.

(2)Rada má přijmout opatření ke stanovení a přidělení rybolovných práv, případně včetně podmínek, jež jsou s nimi funkčně spojeny. Podle čl. 16 odst. 4 nařízení (EU) č. 1380/2013 mají být rybolovná práva stanovena v souladu s cíli společné rybářské politiky (SRP) stanovenými v čl. 2 odst. 2 uvedeného nařízení. Kromě toho by pro populace, na něž se vztahují zvláštní víceleté plány, měly být stanoveny celkové přípustné odlovy (TAC) v souladu s cíli a opatřeními stanovenými v těchto plánech. Podle čl. 16 odst. 1 uvedeného nařízení se rybolovná práva rozdělují mezi členské státy tak, aby byla zajištěna relativní stabilita jejich rybolovných činností pro každou populaci ryb nebo druh rybolovu.

(3)Celkový přípustný odlov by proto měl být stanoven v souladu s nařízením (EU) č. 1380/2013 na základě dostupných vědeckých doporučení s ohledem na biologické a socioekonomické aspekty, přičemž by měl všem odvětvím rybolovu zajistit spravedlivé zacházení a zohlednit názory vyjádřené v konzultacích se zúčastněnými stranami, zejména na jednáních poradních sborů.

(4)Od 1. ledna 2019 se podle článku 15 nařízení (EU) č. 1380/2013 povinnost vykládky vztahuje na všechny populace, pro které platí omezení odlovu, ačkoli se mohou uplatnit určité výjimky. Ustanovení čl. 16 odst. 2 uvedeného nařízení uvádí, že je-li pro určitou rybí populaci zavedena povinnost vykládky, musí rybolovná práva odrážet úlovky, a nikoli vykládky. Na základě společných doporučení členských států a v souladu s článkem 15 nařízení (EU) č. 1380/2013 přijala Komise řadu nařízení v přenesené pravomoci, jimiž se stanoví podrobnosti provádění povinnosti vykládky, ve formě zvláštních plánů výmětů.

(5)Rybolovná práva pro populace, na něž se vztahuje povinnost vykládky, by měla zohlednit skutečnost, že výměty již v zásadě nejsou povoleny. Měla by proto vycházet z doporučení Mezinárodní rady pro průzkum moří (ICES) ohledně množství celkového úlovku (a nikoli doporučení ohledně záměrného úlovku). Od doporučeného množství celkového úlovku by měla být odečtena množství, která mohou být na základě výjimky z povinnosti vykládky i nadále předmětem výmětů.

(6)U určitých populací doporučila rada ICES nulové úlovky. Je-li však TAC u těchto populací stanovena na doporučenou úroveň, vedla by povinnost vykládky všech úlovků, včetně vedlejších úlovků těchto populací ve smíšeném rybolovu, k jevu tzv. blokačních druhů. Aby bylo dosaženo rovnováhy mezi udržením rybolovu (s ohledem na potenciálně závažné socioekonomické důsledky v případě, že tomu tak nebude) a potřebou dosáhnout dobrého biologického stavu těchto populací při zohlednění obtížnosti rybolovu všech populací ve smíšeném rybolovu s maximálním udržitelným výnosem (MSY), je třeba stanovit zvláštní TAC pro vedlejší úlovky těchto populací. ‑Tyto TAC by měly být stanoveny na úrovních, které zajistí snížení úmrtnosti těchto populací a podpoří zlepšení selektivity a zamezení vedlejším úlovkům těchto populací. Za účelem snížení úlovků populací, pro něž jsou stanoveny TAC pro vedlejší úlovky, by rybolovná práva pro lov ryb těchto populací, měla být stanovena na úrovních, které napomohou obnově biomasy ohrožených populací a dosažení udržitelné úrovně. Aby se zabránilo nezákonným výmětům, měla by být rovněž zavedena technická a kontrolní opatření, která jsou neoddělitelně spjata s rybolovnými právy.

(7)S cílem zaručit co největší využívání rybolovných práv ve smíšeném rybolovu v souladu s čl. 16 odst. 2 nařízení (EU) č. 1380/2013 je vhodné vytvořit sdílenou rezervu pro výměnu kvót pro členské státy, které nemají žádné kvóty pro pokrytí svých nevyhnutelných vedlejších úlovků.

(8)V souladu s víceletým plánem pro západní vody stanoveným nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/472 8 má být cílová hodnota úmrtnosti způsobené rybolovem u populací uvedených v čl. 1 odst. 1 uvedeného nařízení v souladu s článkem 4 uvedeného nařízení zachována v rozmezí hodnot úmrtnosti způsobené rybolovem, které vede k maximálnímu udržitelnému výnosu (rozmezí FMSY) definovanému v článku 2 uvedeného nařízení. Celková úmrtnost mořčáka evropského (Dicentrarchus labrax) způsobená rybolovem v divizích ICES 8a a 8b by proto měla být stanovena v souladu s doporučením ICES pro maximální udržitelný výnos a hodnotou FMSY, s přihlédnutím ke komerčním a rekreačním úlovkům a včetně výmětů. Hodnota FMSY je hodnota úmrtnosti způsobené rybolovem, která poskytuje dlouhodobý maximální udržitelný výnos. Příslušné členské státy (Francie a Španělsko) by měly přijmout vhodná opatření s cílem zajistit, aby úmrtnost způsobená rybolovem prováděným jejich loďstvy a rekreačními rybáři nepřekročila hodnotu FMSY, jak je požadováno v čl. 4 odst. 3 nařízení (EU) 2019/472.

(9)Opatření týkající se rekreačního rybolovu mořčáka evropského by měla být zachována, neboť rekreační rybolov má na dotčenou populaci významný dopad. Omezení množství úlovků by měla být zachována v souladu s vědeckým doporučením. Pevné sítě by měly být vyloučeny, neboť nejsou dostatečně selektivní a je pravděpodobné, že uloví určitý počet jedinců překračujících stanovená omezení. S ohledem na environmentální, sociální a hospodářskou situaci, zejména na závislosti komerčních rybářů v pobřežních komunitách na dotčených populacích, vytvářejí opatření pro mořčáka evropského vhodnou rovnováhu mezi zájmy komerčních a rekreačních rybářů. Opatření zejména umožňují, aby rekreační rybáři mohli lovit a zároveň byl zohledněn dopad jejich rybolovu na danou populaci.

(10)Vědecké doporučení pro populace příčnoústých (žraloky a rejnoky) uvádí nulové úlovky z důvodu jejich špatného stavu z hlediska ochrany. Vysoká míra přežití navíc znamená, že se má za to, že výměty nezvyšují jejich úmrtnost způsobenou rybolovem a že by to bylo prospěšné pro jejich zachování. Rybolov těchto druhů by proto měl být zakázán. Podle čl. 15 odst. 4 písm. a) nařízení (EU) č. 1380/2013 se povinnost vykládky nevztahuje na druhy, jejichž rybolov je zakázán.

(11)Nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/973 9 byl zaveden víceletý plán řízení pro Severní moře, který vstoupil v platnost v roce 2018. Víceletý plán řízení pro západní vody byl stanoven nařízením (EU) 2019/472 a vstoupil v platnost v roce 2019. Rybolovná práva pro populace uvedené v čl. 1 odst. 1 těchto plánů by měla být stanovena v souladu s cíli (rozmezími FMSY) a zárukami stanovenými v těchto víceletých plánech. Rozmezí FMSY byla stanovena v příslušném doporučení ICES. Nejsou-li k dispozici žádné dostatečné vědecké informace, měla by být rybolovná práva pro vedlejší úlovky populací stanovena v souladu s přístupem předběžné opatrnosti, jak se v těchto víceletých plánech uvádí.

(12)Vyplývá-li z vědeckého doporučení, že biomasa reprodukující se populace kterýchkoli populací uvedených v čl. 1 odst. 1 víceletého plánu pro Severní moře poklesla pod úroveň limitního referenčního bodu pro biomasu (Blim), mají se v souladu s článkem 7 uvedeného plánu přijmout další nápravná opatření, která zajistí rychlý návrat populace nad úroveň, na níž je možné dosahovat maximálního udržitelného výnosu. Tato nápravná opatření mohou zahrnovat zejména pozastavení cíleného rybolovu dotčené populace a přiměřené snížení rybolovných práv pro tyto nebo jiné populace v daném druhu rybolovu.

(13)TAC pro tuňáka obecného ve východním Atlantiku a Středozemním moři by měly být stanoveny v souladu s pravidly uvedenými v nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/1627 10 .

(14)Opatření pro řízení a úrovně TAC populací, pro něž neexistují dostatečné nebo spolehlivé údaje, z nichž by vycházel odhad jejich velikosti, by se měly řídit přístupem předběžné opatrnosti v oblasti řízení rybolovu, jak jej stanoví čl. 4 odst. 1 bod 8 nařízení (EU) č. 1380/2013, přičemž je třeba zohlednit faktory specifické pro jednotlivé populace, zejména dostupné informace o vývojových trendech populace a úvahy týkající se smíšeného rybolovu.

(15)Nařízení Rady (ES) č. 847/96 11 zavedlo dodatečné podmínky pro meziroční řízení TAC, včetně ustanovení o flexibilitě pro populace, na něž se vztahuje preventivní TAC, a pro populace, na něž se vztahuje analytický TAC (články 3 a 4). Podle článku 2 uvedeného nařízení má Rada při stanovení TAC rozhodnout, na jaké populace se článek 3 nebo 4 uvedeného nařízení vztahovat nemá, zejména na základě biologického stavu těchto populací. V roce 2014 zavedl čl. 15 odst. 9 nařízení (EU) č. 1380/2013 u všech populací, na něž se vztahuje povinnost vykládky, další mechanismus meziroční flexibility. Aby se zabránilo nadměrné flexibilitě, jež by podrývala zásadu rozumného a odpovědného využívání mořských biologických zdrojů, dosažení cílů společné rybářské politiky a biologický stav předmětných populací, články 3 a 4 nařízení (ES) č. 847/96 by se měly použít na analytické TAC jen tehdy, když není využívána meziroční flexibilita podle čl. 15 odst. 9 nařízení (EU) č. 1380/2013.

(16)V případech, kdy se TAC přidělí pouze jednomu členskému státu, je vhodné tento členský stát v souladu s čl. 2 odst. 1 SFEU zmocnit, aby určil tento TAC. Mělo by se zajistit, aby při určení úrovně TAC členský stát jednal v naprostém souladu se zásadami a pravidly SRP.

(17)V souladu s články 5, 6, 7 a 9 a přílohou I nařízení (EU) 2016/1627 je třeba stanovit stropy intenzity rybolovu pro rok 2022.

(18)S cílem zaručit plné využívání rybolovných práv je vhodné umožnit zavedení flexibilního uspořádání mezi některými oblastmi TAC, pokud se jedná o stejnou biologickou populaci.

(19)U některých druhů, jako jsou některé druhy žraloků, by i omezená rybolovná činnost mohla mít za následek závažné riziko pro jejich zachování. Rybolovná práva pro takové druhy by proto měla být zcela omezena všeobecným zákazem jejich lovu.

(20)Na 12. zasedání konference stran Úmluvy o ochraně stěhovavých druhů volně žijících živočichů (Manila, 23. ‑ 28. října 2017) byla na seznamy chráněných druhů v dodatcích I a II úmluvy doplněna řada druhů. Je proto vhodné stanovit ochranu těchto druhů v souvislosti s činnostmi rybářských plavidel Unie lovících ve všech vodách a rybářských plavidel třetích zemí lovících ve vodách Unie.

(21)Na využívání rybolovných práv stanovených v tomto nařízení, která jsou k dispozici rybářským plavidlům Unie, se vztahuje nařízení Rady (ES) č. 1224/2009, 12 a zejména jeho články 33 a 34, které se týkají zaznamenávání úlovků a intenzity rybolovu a oznamování údajů o vyčerpání rybolovných práv. Je tudíž nezbytné určit kódy, které mají členské státy použít, když zasílají Komisi údaje o vykládkách populací podle tohoto nařízení.

(22)Unijním TAC pro platýse černého v mezinárodních vodách podoblastí 1 a 2 není dotčen postoj Unie k přiměřenému podílu Unie na tomto rybolovu.

(23)Komise pro rybolov v severovýchodním Atlantiku (NEAFC) na svém výročním zasedání v roce 2020 přijala opatření na zachování obou populací okouníků rodu Sebastes v Irmingerově moři a přilehlých vodách, přičemž cílený rybolov těchto populací zakázala. Aby se navíc minimalizovaly vedlejší úlovky, komise NEAFC zakázala rybolovné činnosti v oblasti, kde se okouníci shromažďují. Uvedená opatření vycházející z doporučení ICES ohledně nulových úlovků by mělo být provedeno v právu Unie. Komise NEAFC nebyla s to přijmout doporučení pro okouníky rodu Sebastes v podoblastech ICES 1 a 2. Pro tuto populaci by měl být TAC stanoven v souladu s postojem Unie vyjádřeným v komisi NEAFC.] [Bod odůvodnění a příslušná ustanovení budou aktualizovány po výročním zasedání komise NEAFC.]

(24)‑[V důsledku pandemie COVID-19 bylo výroční zasedání Mezinárodní komise pro ochranu tuňáků v Atlantiku (ICCAT) v roce 2020 nahrazeno korespondenčním rozhodovacím procesem, který byl zahájen v říjnu 2020 a měl skončit začátkem ledna 2021. Jedním z hlavních cílů procesu bylo umožnit zachování stávajících opatření, jejichž platnost končila v roce 2020, v případě potřeby s drobnými technickými úpravami.] [Bod odůvodnění a příslušná ustanovení budou aktualizovány po výročním zasedání komise ICCAT.]

(25)[Doporučení ICCAT 19-04 pro plán řízení populace tuňáka obecného stanoví TAC pouze pro roky 2019 a 2020. ICCAT musí ještě přijmout rozhodnutí o úrovni TAC pro rok 2021. Vzhledem k rozhodovacímu postupu, který byl použit v roce 2020, bylo navrženo řídit se vědeckým doporučením, které doporučuje, aby se TAC zachoval na 36 000 t. Ačkoli se zdá, že panuje shoda ohledně úrovně TAC, existuje riziko, že jej ICCAT před přijetím tohoto nařízení formálně nepřijme. TAC by proto měl být stanoven na této úrovni, ale měl by být co nejdříve revidován, pokud ICCAT přijme jiný TAC.] [Bod odůvodnění a příslušná ustanovení budou aktualizovány po výročním zasedání komise ICCAT.]

(26)[Během rozhodovacího procesu komise ICCAT v roce2020 Unie navrhla komplexní plán, který zahrnuje TAC, jehož cílem je okamžitě ukončit nadměrný odlov žraloka mako v Severním Atlantiku spolu s řadou doprovodných opatření k dalšímu snižování jeho úmrtnosti. Vzhledem k chybějícímu konsenzu v komisi ICCAT, zoufalé situaci této populace a skutečnosti, že Unie je odpovědná za dvě třetiny úrovně odlovu, by Unie měla stanovit jednostranné omezení odlovu tohoto druhu, který by odpovídal jejímu podílu na celkovém omezení požadovaném vědeckým výborem na úrovni komise ICCAT.] [Bod odůvodnění a příslušná ustanovení budou aktualizovány po výročním zasedání komise ICCAT.]

(27)[Doporučení ICCAT 17-04 ohledně pravidla pro kontrolu odlovu tuňáka křídlatého v severním Atlantiku stanoví TAC pouze na roky 2018–2020. ICCAT musí ještě přijmout rozhodnutí o TAC pro rok 2021. Vzhledem k rozhodovacímu procesu, který byl použit v roce 2020, bylo navrženo řídit se vědeckým doporučením, které doporučuje stanovit nový TAC na základě stávajícího prozatímního pravidla pro kontrolu odlovu a provést poměrné zvýšení odlovu a dalších omezení pouze na jeden rok. Ačkoli se zdá, že panuje shoda ohledně úrovně TAC, existuje riziko, že jej ICCAT před přijetím tohoto nařízení formálně nepřijme. TAC by proto měl být stanoven na této úrovni, ale měl by být co nejdříve revidován, pokud ICCAT přijme jiný TAC.] [Bod odůvodnění a příslušná ustanovení budou aktualizovány po výročním zasedání komise ICCAT.]

(28)[Vzhledem k rozhodovacímu postupu, který byl použit v roce 2020, komise ICCAT ještě formálně nepřijala TAC pro tuňáka velkookého, tuňáka žlutoploutvého, marlína modrého a marlína bělavého. Ačkoli se zdá, že panuje shoda ohledně úrovně TAC, existuje riziko, že jej ICCAT před přijetím tohoto nařízení formálně nepřijme. TAC by proto měly být stanoveny na této úrovni, ale měly by být co nejdříve revidovány, pokud ICCAT přijme jiné TAC.] [Bod odůvodnění a příslušná ustanovení budou aktualizovány po výročním zasedání komise ICCAT.]

(29)[Komise pro zachování živých mořských zdrojů v Antarktidě (CCAMLR) na svém výročním zasedání v roce 2020 přijala pro období od 1. prosince 2020 do 30. listopadu 2021 omezení odlovu cílových druhů a druhů ulovených jako vedlejší úlovek. Při stanovení rybolovných práv pro rok 2021 by se mělo zvážit využívání odpovídajících kvót v roce 2020.] [Bod odůvodnění a příslušná ustanovení budou aktualizovány po výročním zasedání komise CCAMLR.]

(30)[Na svém výročním zasedání v roce 2020 ponechala Komise pro tuňáky Indického oceánu (IOTC) v platnosti dříve přijatá opatření pro zachování a řízení. Uvedená opatření by měla být nadále prováděna v právu Unie.] [Bod odůvodnění a příslušná ustanovení budou aktualizovány po výročním zasedání komise IOTC.]

(31)[Výroční zasedání Regionální organizace pro řízení rybolovu v jižním Tichomoří (SPRFMO) se bude konat ve dnech 21. ledna až 1. února 2021. Stávající opatření v oblasti úmluvy SPRFMO by měla být až do konání tohoto výročního zasedání prozatímně zachována.] [Bod odůvodnění a příslušná ustanovení budou aktualizovány po výročním zasedání organizace SPRFMO.]

(32)[Meziamerická komise pro tropické tuňáky (IATTC) nedosáhla na svém výročním zasedání v roce 2020 shody ohledně prodloužení platnosti posledního opatření týkajícího se tropických tuňáků, jehož platnost skončila dne 31. prosince 2020. V důsledku toho nebude rybolov tropických tuňáků ve východním Tichém oceánu od 1. ledna 2021 regulován. S ohledem na zásadu předběžné opatrnosti podle SRP je vhodné, aby Unie i nadále uplatňovala ustanovení týkající se tropických tuňáků v nařízení Rady (EU) 2020/123 13 , dokud IATTC neschválí nové opatření.] [Bod odůvodnění a příslušná ustanovení budou aktualizovány po výročním zasedání komise IATTC.]

(33)[Na svém výročním zasedání v roce 2020 potvrdila Komise na ochranu tuňáka jižního (CCSBT) TAC pro tuňáka jižního na rok 2021 přijatý na výročním zasedání v roce 2016. Uvedená opatření by měla být provedena v právu Unie.] [Bod odůvodnění a příslušná ustanovení budou aktualizovány po výročním zasedání komise CCSBT.]

(34)[Na svém výročním zasedání v roce 2020 rozhodla Organizace pro rybolov v jihovýchodním Atlantiku (SEAFO) zachovat TAC z roku 2020 pro hlavní druhy spadající do její působnosti do svého výročního zasedání v roce 2021. Uvedená opatření by měla být provedena v právu Unie.] [Bod odůvodnění a příslušná ustanovení budou aktualizovány po výročním zasedání komise SEAFO.]

(35)[Komise pro rybolov v západním a středním Tichém oceánu (WCPFC) na svém výročním zasedání v roce 2020 prodloužila opatření pro zachování a řízení tropických tuňáků. Rovněž objasnila omezení odlovu platná pro plavidla Unie lovící tuňáka velkookého na dlouhou lovnou šňůru. Uvedená opatření by měla být provedena v právu Unie.] [Bod odůvodnění a příslušná ustanovení budou aktualizovány po výročním zasedání komise WCPFC.]

(36)[Na svém 42. výročním zasedání v roce 2020 přijala Organizace pro rybolov v severozápadním Atlantiku (NAFO) řadu rybolovných práv na rok 2021 pro některé populace v podoblastech 1 až 4 oblasti úmluvy NAFO. Uvedená opatření by měla být provedena v právu Unie.] [Bod odůvodnění a příslušná ustanovení budou aktualizovány po výročním zasedání komise NAFO.]

(37)[Dohoda o rybolovu v jižním Indickém oceánu (SIOFA) na svém sedmém zasedání v roce 2020 zachovala pro populace, na něž se tato dohoda vztahuje, TAC přijaté v roce 2019. Uvedená opatření by měla být provedena v právu Unie.] [Bod odůvodnění a příslušná ustanovení budou aktualizovány po výročním zasedání komise SIOFA.]

(38)Smlouva ze dne 9. února 1920 o Špicberkách (Svalbardu) (dále jen „Pařížská smlouva z roku 1920“) přiznává všem smluvním stranám smlouvy rovný a nediskriminační přístup ke zdrojům kolem Špicberk, mimo jiné v oblasti rybolovu. Postoj Unie k tomuto přístupu k rybolovu krabů rodu Chionoecetes na kontinentálním šelfu kolem Špicberk byl stanoven v několika verbálních nótách do Norska, z nichž poslední byly ze dne 26. února 2021 a dne 28. června 2021. Aby se zajistilo, že využívání populace krabů rodu Chionoecetes okolo Špicberk bude uvedeno do souladu s těmito nediskriminačními pravidly pro řízení, která může stanovit Norsko, pod jehož svrchovanost a jurisdikci oblast vymezená Pařížskou smlouvou spadá, je vhodné stanovit počet plavidel oprávněných k tomuto rybolovu. Rozdělení těchto rybolovných práv mezi členské státy je omezeno na rok 2022. Připomíná se, že hlavní odpovědnost v Unii za zajištění dodržování platného práva nesou členské státy vlajky.

(39)V souladu s prohlášením Unie určeným Bolívarovské republice Venezuela o udělení rybolovných práv ve vodách Unie rybářským plavidlům plujícím pod vlajkou Venezuely ve výlučné hospodářské zóně při pobřeží Francouzské Guyany 14 je třeba stanovit rybolovná práva pro chňapalovité pro Venezuelu ve vodách Unie.

(40)Vzhledem k tomu, že některá ustanovení by měla být uplatňována bez přerušení, a s cílem zabránit právní nejistotě v období mezi koncem roku 2022 a dnem vstupu v platnost nařízení, jímž se stanoví rybolovná práva pro rok 2023, měla by se ustanovení tohoto nařízení o zákazech a obdobích zákazu uplatňovat i na začátku roku 2023, a to až do doby, než vstoupí v platnost nařízení, jímž se stanoví rybolovná práva pro rok 2023.

(41)Za účelem zajištění jednotných podmínek k provedení tohoto nařízení by měly být Komisi svěřeny prováděcí pravomoci k udělování povolení jednotlivým členským státům, aby mohly řídit své přidělování intenzity rybolovu na základě systému založeného na kilowattdnech. Komise by měla tyto pravomoci vykonávat v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 15 .

(42)Za účelem zajištění jednotných podmínek k provedení tohoto nařízení by měly být Komisi svěřeny prováděcí pravomoci k přidělení dodatečných dní na moři za trvalé ukončení rybolovných činností a za posílenou přítomnost vědeckých pozorovatelů a ke stanovení tabulkových formátů pro shromažďování a přenos informací o převodu dní na moři mezi rybářskými plavidly plujícími pod vlajkou jednoho členského státu. Komise by měla tyto pravomoci vykonávat v souladu s nařízením (EU) č. 182/2011.

(43)Aby se předešlo přerušení rybolovných činností a zajistil se výdělek rybářům Unie, mělo by se toto nařízení použít ode dne 1. ledna 2022, s výjimkou ustanovení o omezení intenzity rybolovu, která by se měla použít ode dne 1. února 2022, a zvláštních ustanovení o určitých oblastech, která by měla mít zvláštní datum použitelnosti. Z důvodu naléhavosti by mělo toto nařízení vstoupit v platnost ihned po vyhlášení.

(44)Některá mezinárodní opatření, kterými se vytváří či omezují rybolovná práva Unie, jsou příslušnými regionálními organizacemi pro řízení rybolovu přijímána na konci roku a vstoupí v platnost před vstupem tohoto nařízení v platnost. Ustanovení, kterými se tato opatření provádějí do práva Unie, by se proto měla použít se zpětnou působností. Zejména proto, že rybářská sezóna v oblasti úmluvy CCAMLR probíhá od 1. prosince do 30. listopadu, a některá rybolovná práva nebo zákazy v oblasti úmluvy CCAMLR jsou stanoveny na období počínající dnem 1. prosince 2021, měla by se příslušná ustanovení tohoto nařízení použít od téhož dne. Touto zpětnou působností není dotčena zásada oprávněného očekávání, jelikož členové CCAMLR mají zakázáno lovit v oblasti úmluvy CCAMLR bez oprávnění.

(45)[Postupem podle dohody a protokolu o vztazích v oblasti rybolovu s Grónskem stanovil smíšený výbor úroveň rybolovných práv, která jsou Unii k dispozici ve vodách Grónska v roce 2022 16 .] [Bod odůvodnění a příslušná ustanovení budou aktualizovány po příslušných konzultacích.]

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

HLAVA I
OBECNÁ USTANOVENÍ

Článek 1
Předmět

1.Toto nařízení stanoví rybolovná práva ve vodách Unie a rybolovná práva, jimiž disponují rybářská plavidla Unie v některých vodách mimo Unii, pro některé rybí populace a skupiny rybích populací.

2.Rybolovná práva uvedená v odstavci 1 zahrnují:

a)omezení odlovu pro rok 2022 a v případě, že je to uvedeno v tomto nařízení, pro rok 2023;

b)omezení intenzity rybolovu pro rok 2022, s výjimkou omezení intenzity rybolovu stanovených v příloze II, která se použijí v období od 1. února 2022 do 31. ledna 2023;

c)rybolovná práva pro období od 1. prosince 2021 do 30. listopadu 2022 pro některé populace v oblasti úmluvy CCAMLR.

Článek 2
Oblast působnosti

1.Toto nařízení se vztahuje na tato plavidla:

a)rybářská plavidla Unie;

b)plavidla třetích zemí ve vodách Unie.

2.Toto nařízení se vztahuje i na:

a)některý rekreační rybolov, jak je výslovně uvedeno v příslušných ustanoveních tohoto nařízení;

b)komerční rybolov z pobřeží.

Článek 3
Definice

Pro účely tohoto nařízení se použijí definice uvedené v článku 4 nařízení (EU) č. 1380/2013. Kromě toho se použijí tyto definice:

a)„plavidlem třetí země“ rybářské plavidlo plující pod vlajkou třetí země a registrované ve třetí zemi;

b)„rekreačním rybolovem“ nekomerční rybolovné činnosti využívající mořské biologické zdroje v souvislosti s rekreací, turistikou nebo sportem;

c)„mezinárodními vodami“ vody, které nepodléhají svrchovanosti ani jurisdikci žádného státu;

d)„celkovým přípustným odlovem“ (TAC):

i)v rybolovu, na nějž se vztahuje výjimka z povinnosti vykládky podle čl. 15 odst. 4 až 7 nařízení (EU) č. 1380/2013, množství ryb, které lze každoročně z každé populace vyložit;

ii)ve všech ostatních druzích rybolovu množství ryb, které lze každoročně z každé populace odlovit;

e)„kvótou“ část TAC, která je přidělena Unii, členskému státu nebo třetí zemi;

f)„analytickým posouzením“ kvantitativní posouzení trendů dané populace založené na údajích o biologii a využívání této populace, které mají podle vědeckého přezkumu dostatečnou kvalitu, aby z nich vycházela vědecká doporučení o možnostech budoucích úlovků;

g)„velikostí oka“ velikost oka rybářských sítí ve smyslu čl. 6 bodu 34 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1241 17 ;

h)„rejstříkem rybářského loďstva Unie“ rejstřík zřízený Komisí podle čl. 24 odst. 3 nařízení (EU) č. 1380/2013;

i)„lodním deníkem rybolovu“ lodní deník uvedený v článku 14 nařízení (ES) č. 1224/2009;

j)„instrumentální bójí“ bóje jasně označená jedinečným referenčním číslem umožňujícím identifikaci jejího vlastníka a vybavená systémem satelitního sledování za účelem monitorování její polohy;

k)„bójí v provozu“ jakákoli instrumentální bóje, jež byla nejprve aktivována, zapnuta a umístěna na moři na unášeném zařízení s uzavíracím mechanismem nebo na logu, a která vysílá polohu a jiné dostupné informace, jako například odhady echolotu;

l)„hodnotou F MSY“ hodnota odhadované úmrtnosti způsobené rybolovem, která při v rámci určitého rybolovu a za stávajících průměrných environmentálních podmínek vede k dlouhodobě maximálním udržitelným výnosům.

Článek 4
Rybolovné oblasti

Pro účely tohoto nařízení se příslušnými oblastmi rozumí:

a)„oblastmi ICES (Mezinárodní rada pro průzkum moří)“ zeměpisné oblasti vymezené v příloze III nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 218/2009 18 ;

b)„Skagerrakem“ zeměpisná oblast, která je na západě ohraničena linií vedoucí od majáku Hanstholm k majáku Lindesnes a na jihu hranicí vedoucí od majáku Skagen k majáku Tistlarna a dále k nejbližšímu bodu na švédském pobřeží;

c)„Kattegatem“ zeměpisná oblast vymezená na severu linií vedoucí od majáku Skagen k majáku Tistlarna a dále k nejbližšímu bodu na švédském pobřeží a na jihu hranicí vedoucí od Hasenøre ke Gnibens Spids, od Korshage ke Spodsbjergu a od Gilbjerg Hoved ke Kullenu;

d)„funkční jednotkou 16 podoblasti ICES 7“ zeměpisná oblast vymezená loxodromami, které postupně spojují tyto souřadnice:

–53° 30' s. š. 15° 00' z. d.,

–53° 30' s. š. 11° 00' z. d.,

–51° 30' s. š. 11° 00' z. d.,

–51° 30' s. š. 13° 00' z. d.,

–51° 00' s. š. 13° 00' z. d.,

–51° 00' s. š. 15° 00' z. d.;

e)„funkční jednotkou 25 divize ICES 8c“ zeměpisná mořská oblast vymezená loxodromami, které postupně spojují tyto souřadnice:

–43° 00' s. š. 9° 00' z. d.,

–43° 00' s. š. 10° 00' z. d.,

–43° 30' s. š. 10° 00' z. d.,

–43° 30' s. š. 9° 00' z. d.,

–44° 00' s. š. 9° 00' z. d.,

–44° 00' s. š. 8 ° 00' z. d.,

–43° 30′ s. š., 8° 00′ z. d.;

f)„funkční jednotkou 26 divize ICES 9a“ zeměpisná oblast vymezená loxodromami, které postupně spojují tyto souřadnice:

–43 ° 00' s. š. 8 ° 00' z. d.,

–43 ° 00' s. š. 10 ° 00' z. d.,

–42 ° 00' s. š. 10 ° 00' z. d.,

–42° 00′ s. š., 8° 00′ z. d.;

g)„funkční jednotkou 27 divize ICES 9a“ zeměpisná oblast vymezená loxodromami, které postupně spojují tyto souřadnice:

–42 ° 00' s. š. 8 ° 00' z. d.,

–42 ° 00' s. š. 10 ° 00' z. d.,

–38° 30' s. š. 10° 00' z. d.,

–38° 30' s. š. 9° 00' z. d.,

–40 ° 00' s. š. 9° 00' z. d.,

–40° 00′ s. š., 8° 00′ z. d.;

h)„funkční jednotkou 30 divize ICES 9a“ zeměpisná oblast podléhající španělské jurisdikci v Cádizském zálivu a v přilehlých vodách divize ICES 9a;

i)„funkční jednotkou 31 divize ICES 8c“ zeměpisná mořská oblast vymezená loxodromami, které postupně spojují tyto souřadnice:

–43° 30' s. š. 6° 00' z. d.,

–44° 00' s. š. 6 ° 00' z. d.,

–44° 00' s. š. 2 ° 00' z. d.,

–43° 30′ s. š., 2° 00′ z. d.;

j)„Cádizským zálivem“ zeměpisná oblast divize ICES 9a východně od 7º 23' 48″ z. d.;

k)„oblastí úmluvy CCAMLR (Úmluva o zachování živých mořských zdrojů v Antarktidě)“ zeměpisná oblast vymezená v čl. 2 písm. a) nařízení Rady (ES) č. 601/2004 19 ;

l)„oblastmi CECAF“ (Výbor pro rybolov ve středovýchodním Atlantiku) zeměpisné oblasti vymezené v příloze II nařízení Evropského Parlamentu a Rady (ES) č. 216/2009 20 ;

m)„oblastí úmluvy IATTC“ (Meziamerické komise pro tropické tuňáky) zeměpisná oblast vymezená v Úmluvě o posílení Meziamerické komise pro tropické tuňáky zřízené úmluvou mezi Spojenými státy americkými a Kostarickou republikou z roku 1949 21 ;

n)„oblastí úmluvy ICCAT (Mezinárodní komise na ochranu tuňáků v Atlantiku)“ zeměpisná oblast vymezená v Mezinárodní úmluvě na ochranu tuňáků v Atlantiku 22 ;

o)„oblastí pravomoci komise IOTC“ (Komise pro tuňáky Indického oceánu) zeměpisná oblast vymezená v Dohodě o zřízení Komise pro tuňáky Indického oceánu 23 ;

p)„oblastmi NAFO“ (Organizace pro rybolov v severozápadním Atlantiku) zeměpisné oblasti vymezené v příloze III nařízení Evropského Parlamentu a Rady (ES) č. 217/2009 24 ;

q)„oblastí úmluvy SEAFO (Organizace pro rybolov v jihovýchodním Atlantiku)“ zeměpisná oblast vymezená v Úmluvě o ochraně a řízení rybolovných zdrojů v jihovýchodním Atlantiku 25 ;

r)„oblastí dohody SIOFA (Dohoda o rybolovu v jižním Indickém oceánu)“ zeměpisná oblast vymezená v Dohodě o rybolovu v jižním Indickém oceánu 26 ;

s)„oblastí úmluvy SPRFMO“ (Regionální organizace pro řízení rybolovu v jižním Tichomoří) zeměpisná oblast vymezená v Úmluvě o zachování a řízení rybolovných zdrojů v oblasti volného moře jižního Tichého oceánu 27 ;

t)„oblastí úmluvy WCPFC (Komise pro rybolov v západním a středním Tichém oceánu)“ zeměpisná oblast vymezená v Úmluvě o zachování a řízení vysoce stěhovavých rybích populací v západním a středním Tichém oceánu 28 ;

u)„oblastí volného moře Beringova moře“ zeměpisná oblast volného moře Beringova moře vzdálená více než 200 námořních mil od základních linií, odkud se měří šířka teritoriálních vod pobřežních států Beringova moře;

v)„oblastí překrývajících se pravomocí oblastí úmluv IATTC a WCPFC“ zeměpisná oblast vymezená těmito hranicemi:

–zeměpisnou délkou 150° z. d.,

–zeměpisnou délkou 130° z. d.,

–zeměpisnou šířkou 4° j. š.,

–zeměpisnou šířkou 50° j. š.

HLAVA II
RYBOLOVNÁ PRÁVA
PRO RYBÁŘSKÁ PLAVIDLA UNIE

Kapitola I
Obecná ustanovení

Článek 5
TAC a jejich rozdělení

1.TAC pro rybářská plavidla Unie ve vodách Unie a v některých vodách mimo Unii, jejich rozdělení mezi členské státy a případné podmínky funkčně spojené s užíváním těchto práv jsou stanoveny v příloze I.

2.Rybářská plavidla Unie mohou být oprávněna k rybolovu ve vodách podléhajících rybářské jurisdikci Faerských ostrovů, Grónska, Norska a v rybolovné oblasti kolem ostrova Jan Mayen v mezích TAC uvedených v příloze I tohoto nařízení a za podmínek podle článku 16 a části A přílohy V tohoto nařízení a podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/2403 29 a jeho prováděcích předpisů.

3.Rybářská plavidla Unie mohou být oprávněna k rybolovu ve vodách podléhajících rybářské jurisdikci Spojeného království v mezích TAC uvedených v příloze I tohoto nařízení a za podmínek podle článku 16 tohoto nařízení a podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/2403 a jeho prováděcích předpisů.

Článek 6
TAC, které určí členské státy

1.TAC pro některé populace ryb, jak jsou uvedeny v příloze I, určí dotčený členský stát.

2.TAC, které určí členský stát:

a)musí být v souladu se zásadami a pravidly SRP, zejména se zásadou udržitelného využívání populací;

b)vedou k využívání populace, která je:

i)s co největší pravděpodobností, je-li k dispozici analytické posouzení, v souladu s maximálním udržitelným výnosem, nebo

ii)v souladu s přístupem předběžné opatrnosti v oblasti řízení rybolovu, není-li analytické posouzení k dispozici nebo je-li neúplné.

3.Do 15. března 2022 předloží každý dotčený členský stát Komisi tyto informace:

a)TAC, které určil;

b)údaje, které shromáždil a vyhodnotil jako základ pro celkové přípustné odlovy;

c)údaje o tom, jakým způsobem jsou určené TAC v souladu s odstavcem 2.

Článek 7
Podmínky vykládky úlovků a vedlejších úlovků

1.Úlovky, které nepodléhají povinnosti vykládky stanovené v článku 15 nařízení (EU) č. 1380/2013, se uchovávají na palubě nebo vykládají pouze tehdy, pokud:

a)byly odloveny plavidly plujícími pod vlajkou členského státu, jenž má kvótu, která dosud nebyla vyčerpána, nebo

b)představují tu část kvóty Unie, která nebyla rozdělena mezi členské státy a dosud nebyla vyčerpána.

2.Pro účely odchylky od povinnosti započítat úlovky do příslušných kvót stanovených v čl. 15 odst. 8 nařízení (EU) č. 1380/2013 jsou populace necílových druhů v rámci bezpečných biologických limitů podle uvedeného článku uvedeny v příloze I tohoto nařízení.

Článek 8
Mechanismus výměny kvót u TAC pro nevyhnutelné vedlejší úlovky

1.S cílem zohlednit zavedení povinnosti vykládky a zpřístupnit kvóty pro některé vedlejší úlovky členským státům, které vlastní kvótu nemají, se na TAC stanovené v příloze IA použije mechanismus pro výměnu kvót stanovený v odstavcích 2 až 5.

2.6 % z každé kvóty přidělené členskému státu z TAC pro tresku obecnou v Keltském moři, tresku obecnou západně od Skotska, tresku bezvousou v Irském moři a platýse evropského v divizích ICES 7h, 7j a 7k a 3 % z každé kvóty z TAC pro tresku bezvousou západně od Skotska se zpřístupní jako sdílená rezerva pro výměnu kvót, jež bude otevřena od 1. ledna 2022. Členské státy bez kvóty mají k této rezervě výhradní přístup do 31. března 2022.

3.Množství, jež se ze sdílené rezervy vyberou, nelze vyměnit ani převést do následujícího roku. Po 31. březnu 2022 se nevyužitá množství vrátí členským státům, které do rezervy původně přispěly.

4.Členské státy bez kvóty poskytují jako náhradu kvóty pro populace uvedené v dodatku k příloze IA, pokud se členský stát bez kvóty a členský stát přispívající do rezervy nedohodnou jinak.

5.Na základě tržního směnného kurzu nebo jiných vzájemně přijatelných směnných kurzů se zajistí, aby kvóty uvedené v odstavci 4 měly stejnou obchodní hodnotu. Pokud neexistuje jiná možnost, určí se obchodní hodnota na základě průměrných cen Unie z předchozího roku, které poskytlo Evropské středisko pro sledování trhu s produkty rybolovu a akvakultury.

6.Pokud mechanismus pro výměnu kvót stanovený v odstavcích 2 až 5 členským státům neumožňuje pokrýt jejich nevyhnutelné vedlejší úlovky v podobném rozsahu, usilují členské státy o dohodu na výměně kvót podle čl. 16 odst. 8 nařízení (EU) č. 1380/2013, přičemž zajistí, aby vyměňované kvóty měly rovnocennou obchodní hodnotu.

Článek 9
Omezení intenzity rybolovu v divizi ICES 7e

1.V příloze II se stanoví technické aspekty práv a povinností v případě řízení populace jazyka obecného v divizi ICES 7e pro období uvedené v čl. 1 odst. 2 písm. b).

2.Na žádost členského státu v souladu s bodem 7.4 přílohy II může Komise prostřednictvím prováděcích aktů přidělit tomuto členskému státu počet dní na moři nad rámec dní uvedených v bodě 5 přílohy II, během nichž může být plavidlo plující pod jeho vlajkou a mající na palubě jakékoli regulované zařízení přítomno v divizi ICES 7e. Komise přijme tyto prováděcí akty přezkumným postupem podle čl. 52 odst. 2.

3.Komise může prostřednictvím prováděcích aktů přidělit žádajícímu členskému státu nejvýše tři dny v období od 1. února 2022 do 31. ledna 2023 ke dnům, které jsou uvedeny v bodě 5 přílohy II, během nichž se plavidlo může nacházet v divizi ICES 7e, na základě programu posílené přítomnosti vědeckých pozorovatelů uvedeného v bodě 8.1 přílohy II. Tyto dny přidělí na základě popisu, který daný členský stát předložil v souladu s bodem 8.3 přílohy II, a po konzultaci s VTHVR. Komise přijme tyto prováděcí akty přezkumným postupem podle čl. 52 odst. 2.

Článek 10
Opatření týkající se rybolovu mořčáka evropského v divizích ICES 8a a 8b

1.Francie a Španělsko zajistí, aby úmrtnost populace mořčáka evropského v divizích ICES 8a a 8b způsobená jejich komerčním a rekreačním rybolovem nepřekročila hodnotu FMSY požadovanou v čl. 4 odst. 3 nařízení (EU) 2019/472.

2.Při rekreačním rybolovu, a to i z pobřeží, se v divizích ICES 8a a 8b povoluje odlovit a ponechat si nejvýše dva jedince mořčáka evropského na rybáře a den. Tento odstavec se nepoužije na rybolov pomocí pevných sítí, jež nesmějí být použity k lovu ani uchovávání mořčáka evropského.

3.Odstavcem 2 nejsou dotčena přísnější vnitrostátní opatření týkající se rekreačního rybolovu.

Článek 11
Zvláštní ustanovení o rozdělení rybolovných práv

1.Rozdělením rybolovných práv mezi členské státy stanoveným v tomto nařízení nejsou dotčeny:

a)výměny podle čl. 16 odst. 8 nařízení (EU) č. 1380/2013;

b)odpočty a přerozdělení podle článku 37 nařízení (ES) č. 1224/2009;

c)přerozdělení podle článků 12 a 47 nařízení (EU) 2017/2403;

d)vykládky dodatečných množství podle článku 3 nařízení (ES) č. 847/96 a podle čl. 15 odst. 9 nařízení (EU) č. 1380/2013;

e)množství převedená podle článku 4 nařízení (ES) č. 847/96 a čl. 15 odst. 9 nařízení (EU) č. 1380/2013;

f)odpočty podle článků 105, 106 a 107 nařízení (ES) č. 1224/2009;

g)převody a výměny kvót podle článku 17 tohoto nařízení.

2.Populace, na které se vztahují preventivní nebo analytické TAC pro účely meziročního řízení TAC a kvót stanovených v nařízení (ES) č. 847/96, jsou uvedeny v příloze I tohoto nařízení.

3.Není-li v příloze I tohoto nařízení uvedeno jinak, použije se článek 3 nařízení (ES) č. 847/96 na populace, na které se vztahuje preventivní TAC, a čl. 3 odst. 2 a 3 a článek 4 uvedeného nařízení na populace, na které se vztahuje analytický TAC.

4.Články 3 a 4 nařízení (ES) č. 847/96 se nepoužijí, pokud členský stát využije meziroční flexibilitu stanovenou v čl. 15 odst. 9 nařízení (EU) č. 1380/2013.

[Článek 12
Nápravná opatření týkající se tresky obecné v Severním moři

1.Oblasti se zákazem rybolovu, s výjimkou rybolovu za použití pelagických zařízení (pomocí košelkových nevodů a vlečných sítí), a období, během nichž zákazy platí, jsou stanoveny v příloze IV.

2.Plavidlům, která loví pomocí vlečných sítí pro lov při dně a nevodů s minimální velikostí ok nejméně 70 mm v divizích ICES 4a a 4b nebo nejméně 90 mm v divizi ICES 3a a dlouhých lovných šňůr 30 , se zakazuje rybolov ve vodách Unie divize ICES 4a, severně od 58° 30′ 00″ s. š. a jižně od 61° 30′ 00″ s. š., a ve vodách Unie divizí ICES 3a.20 (Skagerrak), 4a a 4b, severně od 57° 00′ 00″ s. š. a východně od 5° 00′ 00″ v. d.

3.Odchylně od odstavce 2 mohou plavidla v něm uvedená lovit v oblastech v něm uvedených, pokud splňují alespoň jedno z následujících kritérií:

a)jejich úlovky tresky obecné nepředstavují více než 5 % jejich celkových úlovků na jeden rybářský výjezd. Plavidla, jejichž úlovky tresky obecné nepřekročily 5 % jejich celkových úlovků v letech 2017–2019, se považují za plavidla, která splňují toto kritérium, pokud nadále používají stejná lovná zařízení, jaká používala v uvedeném období. Tento předpoklad je možné vyvrátit;

b)používá se regulovaná a vysoce selektivní vlečná síť pro lov při dně nebo nevod, což podle vědecké studie vede k alespoň 30 % snížení úlovků tresky obecné ve srovnání s plavidly, která loví vlečnými zařízeními se základní velikostí ok uvedenou v bodě 1.1 části B přílohy V nařízení (EU) 2019/1241. Tyto studie může vyhodnotit výbor VTHVR a v případě negativního hodnocení již dotyčná zařízení nelze považovat za vhodná pro použití v oblastech uvedených v odstavci 2 tohoto článku;

c)u plavidel lovících pomocí vlečných sítí pro lov při dně a nevodů o velikosti ok 100 mm nebo větší (TR1) jsou používána tato vysoce selektivní zařízení:

i)vlečné sítě s vyklenutou prostřední částí o minimální velikosti ok v této části 600 mm;

ii)zdvižená lovná šňůra (0,6 m);

iii)horizontální dílec pro oddělování s únikovým dílcem s velkými oky;

d)u plavidel lovících pomocí vlečných sítí pro lov při dně a nevodů o velikosti ok větších než 70 mm v divizi ICES 4a a 90 mm v divizi ICES 3a a menších než 100 mm (TR2) jsou používána tato vysoce selektivní zařízení:

i)horizontální třídící mřížka s maximální roztečí 50 mm oddělující platýsovité a jiné ryby, s nezablokovaným otvorem pro jiné než platýsovité ryby;

ii)dílec seltra se čtvercovými oky o velikosti 300 mm;

iii)třídící mřížka s maximální roztečí 35 mm s nezablokovaným otvorem pro ryby;

e)plavidla podléhají národnímu plánu na zamezení odlovu tresky obecné, který je určen k dosažení úrovní úlovků tresky obecné v souladu s úmrtností způsobenou rybolovem odpovídající stanoveným rybolovným právům na základě úrovní vědeckého poradenství, a to prostřednictvím prostorových nebo technických opatření nebo jejich kombinací. Tyto plány posoudí nejpozději dva měsíce po jejich provedení v případě členských států výbor VTHVR nebo v případě třetích zemí příslušný vnitrostátní vědecký orgán, přičemž se v případě potřeby zrevidují, pokud z těchto posouzení vyplyne, že cíle plánu se nepodaří dosáhnout.

4.Členské státy posílí sledování a kontrolu plavidel uvedených v odstavci 2 a dohled nad nimi za účelem kontroly dodržování podmínek stanovených v odstavci 3.

5.Tento článek se nevztahuje na rybolovné operace, jejichž účelem je výhradně vědecký výzkum, za předpokladu, že je výzkum prováděn zcela v souladu s podmínkami stanovenými v článku 25 nařízení (EU) 2019/1241.

Článek 13
Nápravná opatření pro tresku obecnou v Kattegatu

1.Plavidla Unie lovící v Kattegatu pomocí vlečných sítí pro lov při dně 31 o minimální velikosti ok 70 mm používají jedno z těchto selektivních zařízení:

a)třídící mřížka s maximální roztečí 35 mm s nezablokovaným otvorem pro ryby;

b)třídicí mřížka s maximální roztečí 50 mm oddělující platýsovité a jiné ryby, s nezablokovaným otvorem pro jiné než platýsovité ryby;

c)dílec seltra se čtvercovými oky o velikosti 300 mm;

d)regulované vysoce selektivní zařízení, jehož technické vlastnosti mají podle vědecké studie vyhodnocené VTHVR za následek, že treska obecná tvoří méně než 1,5 % úlovku, pokud je to jediné zařízení, které má dané plavidlo na palubě.

2.Plavidla Unie, která se účastní projektu realizovaného členským státem a mají funkční vybavení pro řádně zdokumentovaný rybolov, mohou používat lovné zařízení v souladu s částí B přílohy V nařízení (EU) 2019/1241. Dotčený členský stát předá seznam těchto plavidel Komisi.

3.Tento článek se nevztahuje na rybolovné operace, jejichž účelem je výhradně vědecký výzkum, za předpokladu, že je výzkum prováděn zcela v souladu s podmínkami stanovenými v článku 25 nařízení (EU) 2019/1241.

Článek 14
Zakázané druhy

1.Rybářská plavidla Unie nesmějí lovit, uchovávat na palubě, překládat ani vykládat tyto druhy:

a)rejnoka paprsčitého (Raja radiata) ve vodách Unie divizí ICES 2a, 3a a 7d a podoblasti ICES 4;

b)pilonoše rudého (Beryx splendens) v podoblasti NAFO 6;

c)bezkýlovce listošupinatého (Centrophorus squamosus) ve vodách Unie divize ICES 2a a podoblasti ICES 4 a ve vodách Unie a mezinárodních vodách podoblastí ICES 1 a 14;

d)světlouna bělookého (Centroscymnus coelolepis) ve vodách Unie divize ICES 2a a podoblasti ICES 4 a ve vodách Unie a mezinárodních vodách podoblastí ICES 1 a 14;

e)světlouna Bonnaterrova (Dalatias licha) ve vodách Unie divize ICES 2a a podoblasti ICES 4 a ve vodách Unie a mezinárodních vodách podoblastí ICES 1 a 14;

f)bezkýlovce lopatonosého (Deania calcea) ve vodách Unie divize ICES 2a a podoblasti ICES 4 a ve vodách Unie a mezinárodních vodách podoblastí ICES 1 a 14;

g)soubor druhů (Dipturus cf. flossada a Dipturus cf. intermedia) zahrnovaných pod rejnoka hladkého (Dipturus batis) ve vodách Unie divize ICES 2a a podoblastí ICES 3, 4, 6, 7, 8, 9 a 10;

h)světlouna velkého (Etmopterus princeps) ve vodách Unie divize ICES 2a a podoblasti ICES 4 a ve vodách Unie a mezinárodních vodách podoblastí ICES 1 a 14;

i)psohlava obecného (Galeorhinus galeus) loveného na dlouhé lovné šňůry ve vodách Unie divize ICES 2a a podoblasti ICES 4 a ve vodách Unie a v mezinárodních vodách podoblastí ICES 1, 5, 6, 7, 8, 12 a 14;

j)žraloka nosatého (Lamna nasus) ve všech vodách;

k)rejnoka ostnatého (Raja clavata) ve vodách Unie divize ICES 3a;

l)rejnoka vlnitého (Raja undulata) ve vodách Unie podoblastí ICES 6 a 10;

m)žraloka obrovského (Rhincodon typus) ve všech vodách;

n)pilohřbeta obecného (Rhinobatos rhinobatos) ve Středozemním moři;

o)ostrouna obecného (Squalus acanthias) ve vodách Unie podoblastí ICES 2, 3, 4, 5, 6, 7, 8, 9 a 10, kromě případů souvisejících s programy na zamezení vedlejších úlovků uvedených v příloze IA.

2.Při náhodném ulovení nesmí být jedinci druhů uvedených v odstavci 1 poraněni a jsou neprodleně vypuštěni.

Článek 15
Předávání údajů

Když předkládají členské státy Komisi údaje vztahující se k vykládkám a intenzitě rybolovu podle článků 33 a 34 nařízení (ES) č. 1224/2009, použijí kódy populací uvedené v příloze I tohoto nařízení.

Kapitola II
Oprávnění k rybolovu ve vodách třetích zemí

Článek 16
Oprávnění k rybolovu

1.Maximální počet oprávnění k rybolovu pro rybářská plavidla Unie ve vodách třetích zemí je v příslušných případech stanoven v příloze V části A.

2.Pokud členský stát převede na základě čl. 16 odst. 8 nařízení (EU) č. 1380/2013 kvótu jinému členskému státu v rybolovných oblastech vymezených v příloze V části A tohoto nařízení, je součástí převodu také odpovídající převod oprávnění k rybolovu a převod se oznámí Komisi. Celkový počet oprávnění pro každou rybolovnou oblast, který je stanoven v příloze V části A tohoto nařízení, nesmí být překročen.

Kapitola III
Rybolovná práva ve vodách
regionálních organizací pro řízení rybolovu

Oddíl 1
Obecná ustanovení

Článek 17
Převody a výměny kvót

1.Pokud pravidla některé regionální organizace pro řízení rybolovu (dále jen „regionální organizace“) povolují převody nebo výměny kvót mezi jejími smluvními stranami, může členský stát (dále jen „dotčený členský stát“) jednat s některou smluvní stranou této regionální organizace a případně vypracovat možný návrh zamýšleného převodu nebo výměny kvót. Dotyčný členský stát oznámí návrh Komisi.

2.Na základě oznámení dotčeného členského státu může Komise návrh zamýšleného převodu nebo výměny kvót schválit. V případě schválení a bez zbytečného odkladu Komise vyjádří výslovný souhlas s tím, aby byla zamýšleným převodem nebo výměnou kvót vázána. O převodu nebo výměně kvót informuje sekretariát regionální organizace pro řízení rybolovu v souladu s pravidly této regionální organizace. 

3.Komise informuje o dohodnutém převodu nebo výměně kvót členské státy.

4.Rybolovná práva, která dotyčný členský stát obdržel nebo převedl v rámci převodu nebo výměny kvót, se považují za kvóty přidané k jeho přiděleným kvótám nebo odečtené z jeho přidělených kvót, a to od okamžiku, kdy převod nebo výměna kvót nabude účinku podle podmínek dohody se smluvní stranou regionální organizace pro řízení rybolovu nebo případně v souladu s pravidly regionální organizace pro řízení rybolovu. Tím se nemění rozdělovací klíč k rozdělení rybolovných práv mezi členské státy v souladu se zásadou relativní stability rybolovných činností.

5.Tento článek se použije do 31. ledna 2023 na převody kvót od některé smluvní strany regionální organizace pro řízení rybolovu na Unii a jejich následné přidělení členským státům.

[Oddíly 2–11 níže budou aktualizovány po příslušném výročním zasedání regionálních organizací pro řízení rybolovu]

Oddíl 2
Oblast úmluvy NEAFC

Článek 18
Zákazy rybolovu u okouníků rodu Sebastes v Irmingerově moři

Rybolovné činnosti se zakazují v oblasti vymezené těmito souřadnicemi měřenými podle systému WGS84:

Oddíl 3
Oblast úmluvy ICCAT

Článek 19
Omezení kapacity rybolovu, chovu a výkrmu

1.Počet návnadových člunů a člunů s vlečnými šňůrami Unie oprávněných aktivně lovit tuňáka obecného o velikosti v rozpětí od 8 kg nebo 75 cm do 30 kg nebo 115 cm ve východním Atlantiku je omezen podle přílohy VI bodu 1.

2.Počet plavidel drobného pobřežního rybolovu Unie oprávněných aktivně lovit tuňáka obecného o velikosti v rozpětí od 8 kg nebo 75 cm do 30 kg nebo 115 cm ve Středozemním moři je omezen podle ustanovení přílohy VI bodu 2.

3.Počet rybářských plavidel Unie, která loví tuňáka obecného v Jaderském moři pro účely chovu a jsou oprávněna aktivně lovit tuňáka obecného o velikosti v rozpětí od 8 kg nebo 75 cm do 30 kg nebo 115 cm, je omezen podle přílohy VI bodu 3.

4.Počet rybářských plavidel oprávněných lovit, uchovávat na palubě, překládat, přepravovat nebo vykládat tuňáka obecného ve východním Atlantiku a Středozemním moři je omezen podle přílohy VI bodu 4.

5.Počet pastí používaných pro lov tuňáka obecného ve východním Atlantiku a Středozemním moři je omezen podle bodu 5 přílohy VI.

6.Celková kapacita chovu a výkrmu tuňáka obecného a maximální vysazení uloveného volně žijícího tuňáka obecného přidělené chovům ve východním Atlantiku a Středozemním moři jsou omezeny podle přílohy VI bodu 6.

7.Maximální počet rybářských plavidel Unie, která mají oprávnění k rybolovu severoatlantského tuňáka křídlatého jako cílového druhu v souladu s článkem 12 nařízení Rady (ES) č. 520/2007 32 , je omezen podle bodu 7 přílohy VI tohoto nařízení.

8.Maximální počet rybářských plavidel Unie o délce nejméně 20 metrů, která loví tuňáka velkookého v oblasti úmluvy ICCAT, je omezen podle přílohy VI bodu 8.

Článek 20
Rekreační rybolov

Členské státy případně ze svých kvót přidělených podle přílohy ID přidělí zvláštní podíl pro rekreační rybolov.

Článek 21
Žraloci

1.U všech druhů rybolovu se zakazuje uchovávat na palubě, překládat nebo vykládat upravená těla nebo části upravených těl liškouna velkookého (Alopias superciliosus).

2.Zakazuje se provádět cílený rybolov liškounů rodu Alopias.

3.U rybolovu v oblasti úmluvy ICCAT se zakazuje uchovávat na palubě, překládat nebo vykládat upravená těla nebo části upravených těl kladivounů čeledi Sphyrnidae (vyjma kladivouna tiburo – Sphyrna tiburo).

4.U všech druhů rybolovu se zakazuje uchovávat na palubě, překládat nebo vykládat upravená těla nebo části upravených těl žraloka dlouhoploutvého (Carcharhinus longimanus).

5.U všech druhů rybolovu se zakazuje uchovávat na palubě žraloka hedvábného (Carcharhinus falciformis).

Oddíl 4
Oblast úmluvy CCAMLR

Článek 22
Oznámení o průzkumném rybolovu ledovek

Členské státy se v roce 2022 mohou účastnit průzkumného rybolovu ledovek rodu Dissostichus pomocí dlouhých lovných šňůr v podoblastech FAO 88.1 a 88.2 a rovněž v divizích FAO 58.4.1, 58.4.2 a 58.4.3a, které nepatří do oblastí vnitrostátní jurisdikce. Členské státy, které tak hodlají učinit, to oznámí sekretariátu CCAMLR v souladu s články 7 a 7a nařízení (ES) č. 601/2004 nejpozději do 1. června 2022.

Článek 23
Omezení průzkumného rybolovu ledovek

1.Rybolov ledovek v rybářské sezóně 2021–2022 je omezen na členské státy, podoblasti a počet plavidel stanovené v příloze VII tabulce A pro daný druh, TAC a omezení vedlejších úlovků stanovené v příloze VII tabulce B.

2.Cílený rybolov druhů žraloků pro jiné účely, než je vědecký výzkum, je zakázán. Jakýkoli žralok, zejména nedospělí jednici a gravidní samice, náhodně odlovený jako vedlejší úlovek při rybolovu ledovky musí být vypuštěn živý.

3.V relevantních případech se rybolov v jakékoli malé výzkumné jednotce zastaví, jakmile ohlášené úlovky dosáhnou stanovených TAC, a po zbytek sezóny se v ní zakáže.

4.Rybolov se provádí v takovém zeměpisném rozsahu a v takových hloubkách, které jsou nezbytné k získání informací potřebných pro stanovení rybolovného potenciálu a k zamezení nadměrné koncentraci odlovu a intenzitě rybolovu. V podoblastech FAO 88.1 a 88.2 a divizích FAO 58.4.1, 58.4.2 a 58.4.3a, je-li to povoleno podle článku 22, je však rybolov zakázán v hloubkách menších než 550 metrů.

Článek 24
Lov krunýřovky krillové během rybářské sezóny 2021–2022

1.Členský stát, který hodlá během rybářské sezóny 2021–2022 lovit krunýřovku krillovou (Euphausia superba) v oblasti úmluvy CCAMLR, to oznámí Komisi nejpozději 1. května 2022 za použití formuláře uvedeného v části B dodatku k příloze VII. Na základě informací poskytnutých členskými státy Komise předloží tato oznámení sekretariátu CCAMLR nejpozději 30. května 2022.

2.Oznámení členských států uvedené v odstavci 1 zahrnuje informace stanovené v článku 3 nařízení (ES) č. 601/2004 pro všechna plavidla, kterým se má udělit oprávnění účastnit se lovu krunýřovek krilových.

3.Členský stát, který má v úmyslu lovit krunýřovku krilovou v oblasti úmluvy CCAMLR, oznámí svůj záměr tak učinit pouze u oprávněných plavidel, která splňují některou z těchto podmínek:

a)v době oznámení plují pod jeho vlajkou;

b)v době oznámení plují pod vlajkou jiného člena CCAMLR a předpokládá se, že v době rybolovu se budou plavit pod vlajkou dotyčného členského státu.

4.Pokud se oprávněné plavidlo oznámené sekretariátu CCAMLR v souladu s odstavci 1, 2 a 3 nemůže účastnit lovu krunýřovky krilové z oprávněných provozních důvodů nebo z důvodu vyšší moci, je dotyčný členský stát oprávněn povolit jeho nahrazení jiným plavidlem. Za takových okolností dotyčný členský stát okamžitě uvědomí sekretariát CCAMLR a Komisi a poskytne jim:

a)úplné údaje o zamýšleném náhradním plavidle nebo plavidlech, včetně informací stanovených v článku 3 nařízení (ES) č. 601/2004;

b)úplný výčet důvodů, které vedly k nahrazení plavidla, a veškeré relevantní podklady nebo odkazy.

5.Členské státy neudělí oprávnění k účasti na lovu krunýřovky krillové žádnému plavidlu uvedenému na kterémkoli seznamu rybářských plavidel provozujících nezákonný, nehlášený a neregulovaný rybolov vedeném CCAMLR.

Oddíl 5
Oblast pravomoci IOTC

Článek 25
Omezení rybolovné kapacity plavidel lovících v oblasti pravomoci IOTC

1.Maximální počet rybářských plavidel Unie lovících tropické tuňáky v oblasti působnosti komise IOTC a odpovídající kapacita hrubé prostornosti jsou stanoveny v bodě 1 přílohy VIII.

2.Maximální počet rybářských plavidel Unie lovících mečouna obecného (Xiphias gladius) a tuňáka křídlatého (Thunnus alalunga) v oblasti pravomoci IOTC a odpovídající kapacita hrubé prostornosti jsou stanoveny v bodě 2 přílohy VIII.

3.Členské státy mohou změnit rozdělení plavidel z jednoho druhu rybolovu uvedeného v odstavcích 1 a 2 na jiný druh rybolovu, pokud mohou Komisi prokázat, že tato změna nezvýší intenzitu rybolovu dotčených populací ryb.

4.Členské státy zajistí, aby v případě, že je navržen převod kapacity na jejich loďstvo, plavidla, která mají být převedena, byla v evidenci oprávněných plavidel IOTC nebo v evidenci plavidel jiných regionálních organizací pro řízení rybolovu tuňáka. Plavidla, která jsou uvedena na seznamu kterékoli regionální organizace pro řízení rybolovu uvádějícího plavidla, která prováděla nezákonné, nehlášené a neregulované rybolovné činnosti, nesmějí být převedena.

5.Členské státy mohou zvýšit svou rybolovnou kapacitu nad stropy uvedené v odstavcích 1 a 2 pouze v mezích stanovených v rozvojových plánech předložených IOTC.

Článek 26
Unášená lovná zařízení s uzavíracím mechanismem a pomocná plavidla

1.Unášená lovná zařízení s uzavíracím mechanismem by měla být vybavena instrumentálními bójemi. Používání jakýchkoli jiných bójí, jako jsou rádiové bóje, je zakázáno.

2.Plavidlo lovící košelkovými nevody nesmí současně sledovat více než 300 bójí v provozu.

3.Pro každé plavidlo lovící košelkovými nevody se může každoročně získat nejvíce 500 instrumentálních bójí. Žádné plavidlo lovící košelkovým nevodem nesmí mít nikdy více než 500 instrumentálních bójí (na skladě a v provozu).

4.Nejvíce dvě zásobující plavidla obsluhují nejméně pět plavidel lovících košelkovými nevody, přičemž všechny plují pod vlajkou členského státu. Toto ustanovení se nepoužije na členské státy, které používají pouze jedno zásobovací plavidlo.

5.Jedno plavidlo lovící košelkovými nevody nesmí být v žádném okamžiku obsluhováno více než jedním pomocným plavidlem plujícím pod vlajkou některého členského státu.

6.Unie nezaregistruje v rejstříku oprávněných plavidel IOTC žádné nové ani dodatečné zásobovací plavidlo.

Článek 27
Žraloci

1.U všech druhů rybolovu se zakazuje uchovávat na palubě, překládat či vykládat upravená těla nebo části upravených těl liškounovitých všech druhů čeledi Alopiidae.

2.Zakazuje se uchovávat na palubě, překládat nebo vykládat upravená těla nebo části upravených těl žraloka dlouhoploutvého (Carcharhinus longimanus) u všech druhů rybolovu, s výjimkou plavidel o celkové délce menší než 24 metrů, která provádějí rybolovné činnosti výhradně ve výlučné ekonomické zóně svého členského státu vlajky, pokud je jejich úlovek určen výhradně pro místní spotřebu.

3.Při náhodném ulovení nesmí být jedinci druhů uvedených v odstavcích 1 a 2 poraněni a jsou neprodleně vypuštěni.

Článek 28
Mantovití

1.Rybářská plavidla Unie nesmějí lovit, uchovávat na palubě, překládat, vykládat, skladovat, nabízet k prodeji ani prodávat upravená těla nebo části mantovitých (čeleď Mobulidae zahrnující manty rodů Manta a Mobula), s výjimkou případů, kdy jsou ulovené ryby spotřebovávány přímo rodinami rybářů („rybolov pro vlastní spotřebu“).

Odchylně od prvního pododstavce platí, že mantovití, kteří jsou neúmyslně uloveni v rámci drobného rybolovu za použití plavidel lovících pomocí košelkových nevodů, lovu na udici, tenatových sítí, ručních šňůr a vlečných šňůr uvedených v rejstříku oprávněných plavidel IOTC, mohou být vyloženi pro účely místní spotřeby.

2.Všechna rybářská plavidla s výjimkou těch, která provozují rybolov pro vlastní spotřebu, urychleně vypustí mantovité živé a nezraněné, nakolik je to možné, jakmile jsou zpozorováni v síti, na háčku nebo na palubě, a to tak, aby odchyceným jedincům způsobila co nejmenší újmu.

Oddíl 6
Oblast úmluvy SPRFMO

Článek 29
Pelagický rybolov

1.V oblasti úmluvy SPRFMO mohou lovit pelagické populace v souladu s TAC stanovenými v příloze IH pouze ty členské státy, které v ní aktivně prováděly pelagický rybolov v letech 2007, 2008 nebo 2009.

2.Členské státy uvedené v odstavci 1 omezí v roce 2022 celkovou hrubou prostornost plavidel plujících pod jejich vlajkou a lovících pelagické populace na celkovou výši pro Unii, tj. 78 600 tun hrubé prostornosti v uvedené oblasti.

3.Dotyčné členské státy mohou využívat rybolovná práva stanovená v příloze IH pouze tehdy, pokud do pátého dne následujícího měsíce zašlou Komisi tyto informace, aby je Komise mohla sdělit sekretariátu SPRFMO:

(a)seznam plavidel aktivně provozujících rybolov nebo podílejících se na překládce v oblasti úmluvy SPRFMO;

(b)záznamy ze systémů sledování plavidel;

(c)měsíční hlášení o úlovcích;

(d)záznamy o zastávkách v přístavech, jsou-li k dispozici.

Článek 30
Rybolov při dně

1.Členské státy omezí svůj odlov nebo intenzitu rybolovu při dně v roce 2022 v oblasti úmluvy SPRFMO na ty části oblasti úmluvy, v nichž probíhal rybolov při dně v období od 1. ledna 2002 do 31. prosince 2006, a na roční průměrnou úroveň odlovu nebo parametry intenzity v daném období (dále jen „záznamy o odlovu“). Tyto limity mohou překročit, pokud SPRFMO schválí jejich plán lovit nad rámec záznamů o odlovu.

2.Členské státy, které nemají záznam o odlovu nebo intenzitě rybolovu při dně v oblasti úmluvy SPRFMO od 1. ledna 2002 do 31. prosince 2006, tam mohou lovit pouze v případě, že SPRFMO schválí jejich plán lovit bez záznamu o odlovu.

Článek 31
Průzkumný rybolov

1.Členské státy se v roce 2022 mohou účastnit průzkumného rybolovu ledovek rodu Dissostichus pomocí dlouhých lovných šňůr v oblasti úmluvy SPRFMO pouze v případě, že SPRFMO schválila jejich žádost o provádění tohoto rybolovu, jež obsahuje plán rybolovné činnosti a závazek provádět plán shromažďování údajů.

2.Rybolov se provádí pouze ve výzkumných blocích určených organizací SPRFMO. Rybolov v hloubkách menších než 750 metrů a větších než 2 000 metrů je zakázán.

3.Celkový přípustný odlov je stanoven v příloze IH. Rybolov je omezen na jeden výjezd o maximální délce 21 po sobě následujících dní a na maximální počet 5 000 háčků na jedno lovné zařízení při maximálně 20 lovných zařízení na jeden výzkumný blok. Rybolov je ukončen, jakmile je dosaženo TAC nebo jakmile je ponořeno a vytaženo 100 lovných zařízení, podle toho, co nastane dříve.

Oddíl 7
Oblast úmluvy IATTC

Článek 32
Rybolov pomocí košelkových nevodů

1.Plavidla lovící košelkovými nevody nesmějí lovit tuňáka žlutoploutvého (Thunnus albacares), tuňáka velkookého (Thunnus obesus) nebo tuňáka pruhovaného (Katsuwonus pelamis) během jednoho z těchto období zákazu rybolovu v uvedených oblastech:

a)od 29. července 2022 00:00 hod. do 8. října 2022 24:00 hod. nebo od 9. listopadu 2022 00:00 hod. do 19. ledna 2023 24:00 hod. v oblasti vymezené těmito hranicemi:

–tichomořským pobřežím Ameriky,

–zeměpisnou délkou 150° z. d.,

–zeměpisnou šířkou 40° s. š.,

–zeměpisnou šířkou 40° j. š.;

b)od 9. října 2022 00:00 hod. do 8. listopadu 2022 24:00 hod. v oblasti vymezené těmito hranicemi:

–zeměpisnou délkou 96° z. d.,

–zeměpisnou délkou 110° z. d.,

–zeměpisnou šířkou 4° s. š.,

–zeměpisnou šířkou 3° j. š.

2.Členský stát vlajky informuje Komisi před 1. dubnem 2022 v případě každého z dotčených plavidel o tom, která z období zákazu rybolovu uvedených v odst. 1 písm. a) vybral.

3.Plavidla lovící košelkovými nevody provozující rybolov tuňáků v oblasti úmluvy IATTC uchovávají na palubě a následně vykládají nebo překládají všechny tuňáky žlutoploutvé, velkooké a pruhované, které ulovila.

4.Odstavec 3 se nepoužije,

a)pokud jsou ryby shledány jako nevhodné pro lidskou spotřebu z jiných důvodů, než je velikost;

b)během posledního výjezdu, pokud není na plavidle dostatečný prostor pro uložení všech tuňáků ulovených při tomto výjezdu.

Článek 33
Unášená lovná zařízení s uzavíracím mechanismem

1.Plavidlo lovící košelkovými nevody nesmí mít v oblasti úmluvy IATTC v žádném okamžiku více než 450 aktivních zařízení s uzavíracím mechanismem. Zařízení s uzavíracím mechanismem se považuje za aktivní, pokud je spuštěno na moře, začne předávat informace o své poloze a je sledováno plavidlem, jeho vlastníkem nebo provozovatelem. Zařízení s uzavíracím mechanismem lze aktivovat pouze na palubě plavidel lovících košelkovými nevody.

2.Během 15 dnů před začátkem zvoleného období zákazu uvedeného v čl. 32 odst. 1 písm. a) plavidlo lovící košelkovými nevody v oblasti úmluvy IATTC:

(a)se zdrží nasazení zařízení s uzavíracím mechanismem;

(b)získá zpět stejný počet zařízení s uzavíracím mechanismem, jaká byla původně nasazena.

3.Členské státy ohlásí Komisi jednou za měsíc informace za každý den o všech aktivních zařízeních s uzavíracím mechanismem vyžadované na základě úmluvy IATTC. Zprávy se předkládají nejdříve 60 dnů od konce vykazovaného měsíce a nejpozději 75 dnů po jeho skončení. Komise tyto informace bezodkladně předloží sekretariátu IATTC.

Článek 34
Omezení odlovu tuňáka velkookého v rybolovu na dlouhou lovnou šňůru

Celkové roční úlovky tuňáka velkookého v oblasti úmluvy IATTC plavidly jednotlivých členského státu lovícími na dlouhou lovnou šňůru jsou stanoveny v příloze IL.

Článek 35
Zákaz lovu žraloka dlouhoploutvého

1.Je zakázáno lovit žraloka dlouhoploutvého (Carcharhinus longimanus) v oblasti úmluvy IATTC a uchovávat na palubě, překládat, vykládat, skladovat, nabízet k prodeji nebo prodávat upravená těla nebo části upravených těl žraloka dlouhoploutvého odloveného v této oblasti.

2.Při náhodném ulovení nesmí být jedinci druhů uvedených v odstavci 1 poraněni a jsou provozovateli plavidel neprodleně vypuštěni.

3.Provozovatelé plavidel:

a)zaznamenají počet vypuštěných jedinců s uvedením stavu (uhynulý nebo živý);

b)ohlásí údaje uvedené v písmeni a) členskému státu, jehož jsou státními příslušníky. Členské státy předají informace shromážděné za předchozí rok Komisi do 31. ledna.

Článek 36
Zákaz lovu mantovitých

Rybářská plavidla Unie nesmí v oblasti úmluvy IATTC lovit, uchovávat na palubě, překládat, vykládat, skladovat, nabízet k prodeji nebo prodávat upravená těla nebo části upravených těl mantovitých (čeleď Mobulidae, do níž patří rejnoci rodů Manta a Mobula). Jakmile zjistí, že byli uloveni mantovití, vypustí je živé a nezraněné, je-li to možné.

Oddíl 8
Oblast úmluvy SEAFO

Článek 37
Zákaz lovu hlubinných druhů žraloků

V oblasti úmluvy SEAFO se zakazuje cílený rybolov níže uvedených hlubinných žraloků:

a)máčky přízračné (Apristurus manis);

b)světlouna Bigelowova (Etmopterus bigelowi);

c)světlouna krátkoocasého (Etmopterus brachyurus);

d)světlouna velkého (Etmopterus princeps);

e)světlouna malého (Etmopterus pusillus);

f)rejnokovitých (Rajidae);

g)světlouna šupinkatého (Scymnodon squamulosus);

h)hlubinných žraloků nadřádu žraloci (Selachimorpha);

i)ostrouna obecného (Squalus acanthias).

Oddíl 9
Oblast úmluvy WCPFC

Článek 38
Podmínky pro lov tuňáka velkookého, tuňáka žlutoploutvého, tuňáka pruhovaného a tuňáka křídlatého

1.Členské státy zajistí, aby plavidlům lovícím košelkovými nevody tuňáka velkookého (Thunnus obesus), tuňáka žlutoploutvého (Thunnus albacares) a tuňáka pruhovaného (Katsuwonus pelamis) v části oblasti úmluvy WCPFC nalézající se na volném moři mezi 20° s. š. a 20° j. š. nebylo přiděleno více než 403 dnů rybolovu.

2.Rybářská plavidla Unie nesmí v oblasti úmluvy WCPFC položené jižně od 20° j. š. lovit tuňáka křídlatého (Thunnus alalunga).

3.Členské státy zajistí, aby úlovky tuňáka velkookého (Thunnus obesus) plavidly lovícími na dlouhou lovnou šňůru nepřekročily v roce 2022 množství stanovená v tabulce přílohy IG.

Článek 39
Řízení rybolovu pomocí zařízení s uzavíracím mechanismem

1.V části oblasti úmluvy WCPFC nalézající se mezi 20° s. š. a 20° j. š. nesmí plavidla lovící košelkovými nevody nasazovat, obsluhovat nebo nastavovat zařízení s uzavíracím mechanismem od 1. července 2022 00:00 hod. do 30. září 2022 24:00 hod.

2.Kromě zákazu uvedeného v odstavci 1 se zakazuje nastavovat sítě na zařízení s uzavíracím mechanismem na volném moři v oblasti úmluvy WCPFC mezi 20° s. š. a 20° j. š. po dobu dalších dvou měsíců: buď od 1. dubna 2022 00:00 hod. do 31. května 2022 24:00, nebo od 1. listopadu 2022 00:00 hod. do 31. prosince 2022 24:00 hod.

3.Odstavec 2 se nepoužije v těchto případech:

a)během posledního výjezdu, pokud dotyčnému plavidlu nezbývá dostatek místa pro uskladnění všech ryb;

b)pokud jsou ryby nevhodné pro lidskou spotřebu z jiných důvodů, než je velikost;

c)v případě vážné poruchy mrazicího zařízení.

4.Každý členský stát zajistí, aby žádné z jeho plavidel lovících košelkovými nevody v žádném okamžiku nerozmístilo na moři více než 350 zařízení s uzavíracím mechanismem s aktivními instrumentálními bójemi. Bóje se aktivují výhradně na palubě plavidla.

5.Všechna plavidla lovící košelkovými nevody v části oblasti úmluvy WCPFC uvedené v odstavci 1 uchovávají na palubě, překládají a vykládají všechny tuňáky velkooké, žlutoploutvé a pruhované, které ulovila.

Článek 40
Maximální počet rybářských plavidel Unie oprávněných lovit mečouna obecného

Maximální počet rybářských plavidel Unie oprávněných lovit mečouna obecného (Xiphias gladius) v oblastech jižně od 20° j. š. oblasti úmluvy WCPFC je stanoven v příloze IX.

Článek 41
Omezení odlovu mečouna obecného v rybolovu na dlouhou lovnou šňůru jižně od 20° j. š.

Členské státy zajistí, aby úlovky mečouna obecného (Xiphias gladius) jižně od 20° j. š. plavidly lovícími na dlouhou lovnou šňůru v roce 2022 nepřekročily omezení stanovené v příloze IG. Zajistí také, aby toto opatření nevedlo k nárůstu intenzity rybolovu mečouna obecného v oblasti na sever od 20° j. š.

Článek 42
Žralok hedvábný a žralok dlouhoploutvý

1.V oblasti úmluvy WCPFC se zakazuje uchovávat na palubě, překládat, vykládat nebo skladovat upravená těla nebo části upravených těl těchto druhů:

a)žraloka hedvábného (Carcharhinus falciformis);

b)žraloka dlouhoploutvého (Carcharhinus longimanus).

2.Při náhodném ulovení nesmí být jedinci druhů uvedených v odstavci 1 poraněni a jsou neprodleně vypuštěni.

Článek 43
Oblast překrývajících se pravomocí mezi oblastmi úmluv IATTC a WCPFC

1.Plavidla uvedená výhradně v rejstříku vedeném WCPFC použijí při rybolovu v oblasti překrývajících se pravomocí mezi oblastmi úmluv IATTC a WCPFC opatření stanovená v tomto oddílu.

2.Plavidla uvedená jak v rejstříku komise WCPFC, tak v rejstříku komise IATTC a plavidla uvedená výhradně v rejstříku IATTC použijí při rybolovu v oblasti překrývajících se kompetencí mezi oblastmi úmluv IATTC a WCPFC opatření stanovená v čl. 32 odst. 1 písm. a), čl. 32 odst. 2, 3 a 4 a článcích 33, 34 a 35.

Oddíl 10
Beringovo moře

Článek 44
Zákaz rybolovu v oblasti volného moře Beringova moře

Rybolov tresky pestré (Gadus chalcogrammus) v oblasti volného moře Beringova moře se zakazuje.

Oddíl 11
OBLAST DOHODY SIOFA

Článek 45
Omezení lovu při dně

Členské státy zajistí, aby rybářská plavidla plující pod jejich vlajkou, která loví v oblasti dohody SIOFA:

a)omezí svou roční intenzitu rybolovu při dně a úlovky na průměrnou roční úroveň reprezentativního období, v němž v dané oblasti působily a pro které existují údaje oznámené Komisi;

b)nerozšiřovala rybolov při dně, vyjma metod lovu na dlouhé lovné šňůry a do pastí, mimo oblasti, v nichž lovila v posledních letech;

c)neměla povoleno lovit v prozatímních chráněných oblastech Atlantis Bank, Coral, Fools Flat, Middle of What a Walter’s Shoal, jak jsou definovány v příloze IK, vyjma metod lovu na dlouhé lovné šňůry a do pastí a za podmínky, že mají na palubě po celou dobu rybolovu v těchto oblastech vědeckého pozorovatele.

HLAVA III
RYBOLOVNÁ PRÁVA PRO PLAVIDLA TŘETÍCH ZEMÍ VE VODÁCH UNIE

Článek 46
Rybářská plavidla plující pod vlajkou Norska a rybářská plavidla registrovaná na Faerských ostrovech

Rybářská plavidla plující pod vlajkou Norska a rybářská plavidla registrovaná na Faerských ostrovech mohou obdržet oprávnění lovit ve vodách Unie v rámci TAC stanovených v příloze I tohoto nařízení za podmínek stanovených v tomto nařízení a v hlavě III nařízení (EU) 2017/2403.

Článek 47
Rybářská plavidla plující pod vlajkou Spojeného království, registrovaná ve Spojeném království a licencovaná správním orgánem Spojeného království pro rybolov

Rybářská plavidla plující pod vlajkou Spojeného království, registrovaná ve Spojeném království a licencovaná správním orgánem Spojeného království pro rybolov mohou obdržet oprávnění lovit ve vodách Unie v rámci TAC stanovených v příloze I tohoto nařízení za podmínek stanovených v tomto nařízení a v nařízení (EU) 2017/2403.

Článek 47a

Převod a výměna kvót se Spojeným královstvím

(2)Jakýkoli převod nebo výměna kvót mezi Unií a Spojeným královstvím se uskuteční v souladu s odstavci 2 až 4.

(3)Členský stát, který hodlá převést nebo vyměnit kvóty se Spojeným královstvím, může se Spojeným královstvím projednat návrh převodu nebo výměny kvót. Dotyčný členský stát oznámí návrh Komisi.

(4)Pokud Komise schválí návrh převodu nebo výměny kvót uvedený v odstavci 2 oznámený dotčeným členským státem, vyjádří bez zbytečného odkladu souhlas s tím, aby byla tímto převodem nebo výměnou kvót vázána. Komise oznámí Spojenému království a členským státům dohodnutý převod nebo výměnu kvót.

(5)Kvóta získaná od Spojeného království nebo převedená Spojenému království v rámci dohodnutého převodu nebo výměny kvót se považuje za kvóty přidělené dotčenému členskému státu nebo odečtené od tohoto přídělu od okamžiku, kdy převod nebo výměna kvót byly oznámeny v souladu s odstavcem 3. Těmito výměnami se nemění rozdělovací klíč k rozdělení rybolovných práv mezi členské státy v souladu se zásadou relativní stability rybolovných činností.

Článek 48
Rybářská plavidla plující pod vlajkou Venezuely

Rybářská plavidla plující pod vlajkou Venezuely podléhají podmínkám stanoveným v tomto nařízení a v hlavě III nařízení (EU) 2017/2403.

Článek 49
Oprávnění k rybolovu

Maximální počet oprávnění k rybolovu pro plavidla třetích zemí provádějící rybolov ve vodách Unie je stanoven v příloze V části B.

Článek 50
Podmínky vykládky úlovků a vedlejších úlovků

Podmínky uvedené v článku 7 se použijí na úlovky a vedlejší úlovky plavidel třetí země lovících na základě oprávnění uvedených v článku 49.

Článek 51
Zakázané druhy

1.Plavidla třetích zemí nesmí lovit, uchovávat na palubě, překládat nebo vykládat tyto druhy, nacházejí-li se ve vodách Unie:

a)rejnoka paprsčitého (Raja radiata) ve vodách Unie divizí ICES 2a, 3a a 7d a podoblasti ICES 4;

b)soubor druhů (Dipturus cf. flossada a Dipturus cf. intermedia) zahrnovaných pod rejnoka hladkého (Dipturus batis) ve vodách Unie divize ICES 2a a podoblastí ICES 3, 4, 6, 7, 8, 9 a 10;

c)psohlava obecného (Galeorhinus galeus) loveného na dlouhé lovné šňůry ve vodách Unie divize ICES 2a a podoblastí ICES 1, 4, 5, 6, 7, 8, 12 a 14;

d)světlouna Bonnaterrova (Dalatias licha), bezkýlovce lopatonosého (Deania calcea), bezkýlovce listošupinatého (Centrophorus squamosus), světlouna velkého (Etmopterus princeps) a světlouna bělookého (Centroscymnus coelolepis) ve vodách Unie divize ICES 2a a podoblastí ICES 1, 4 a 14;

e)žraloka nosatého (Lamna nasus) ve vodách Unie;

f)rejnoka ostnatého (Raja clavata) ve vodách Unie divize ICES 3a;

g)rejnoka vlnitého (Raja undulata) ve vodách Unie podoblastí ICES 6, 9 a 10;

h)pilohřbeta obecného (Rhinobatos rhinobatos) ve Středozemním moři;

i)žraloka obrovského (Rhincodon typus) ve všech vodách;

j)ostrouna obecného (Squalus acanthias) ve vodách Unie podoblastí ICES 2, 3, 4, 5, 6, 7, 8, 9 a 10.

2.Při náhodném ulovení nesmí být jedinci druhů uvedených v odstavci 1 poraněni a jsou neprodleně vypuštěni.

HLAVA IV
ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ

Článek 52
Postup projednávání ve výboru

1.Komisi je nápomocen Výbor pro rybolov a akvakulturu zřízený nařízením (EU) č. 1380/2013. Tento výbor je výborem ve smyslu nařízení (EU) č. 182/2011.

2.Odkazuje-li se na tento odstavec, použije se článek 5 nařízení (EU) č. 182/2011.

Článek 53
Přechodná ustanovení

Ustanovení článku 10, 12, 13, 14, 21, 27, 28, 35, 36, 37, 42, 44 a 51 se nadále použijí s nezbytnými změnami v roce 2023, dokud nevstoupí v platnost nařízení, kterým se stanoví rybolovná práva na rok 2023.

Článek 54
Vstup v platnost

Toto nařízení vstupuje v platnost prvním dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Použije se ode dne 1. ledna 2022.

Ustanovení o rybolovných právech obsažená v článcích 22, 23 a 24 a v příloze VII pro populace zmíněné v uvedené příloze v oblasti úmluvy CCAMLR se použijí ode dne 1. prosince 2021.

Ustanovení o omezení intenzity rybolovu obsažená v příloze II se použijí od 1. února 2022 do 31. ledna 2023.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne

(1)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1380/2013 ze dne 11. prosince 2013 o společné rybářské politice, o změně nařízení Rady (ES) č. 1954/2003 a (ES) č. 1224/2009 a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 2371/2002 a (ES) č. 639/2004 a rozhodnutí Rady 2004/585/ES (Úř. věst. L 354, 28.12.2013, s. 22).

(2)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/973 ze dne 4. července 2018, kterým se zavádí víceletý plán pro populace žijící při dně v Severním moři a rybolov využívající tyto populace, kterým se stanoví podrobnosti provádění povinnosti vykládky v Severním moři a kterým se zrušuje nařízení Rady (ES) č. 676/2007 a (ES) č. 1342/2008 (Úř. věst. L 179, 16.7.2018, s. 1).

(3)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/472 ze dne 19. března 2019, kterým se zavádí víceletý plán pro populace druhů lovených v západních vodách a přilehlých vodách a pro rybolov využívající tyto populace, o změně nařízení (EU) 2016/1139 a (EU) 2018/973, a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 811/2004, (ES) č. 2166/2005, (ES) č. 388/2006, (ES) č. 509/2007 a (ES) č. 1300/2008 (Úř. věst. L 179, 16.7.2018, s. 1).

(4)     https://www.ices.dk/advice/Pages/Latest-Advice.aspx

(5)    Viz zejména dokument ICES approach to advice on fishing opportunities (Přístup rady ICES k doporučením týkajícím se rybolovných práv);    
https://www.ices.dk/sites/pub/Publication%20Reports/Advice/2021/2021/Advice_on_fishing_opportunities.pdf

(6)    Nařízení Rady (ES) č. 847/96 ze dne 6. května 1996, kterým se stanoví dodatečné podmínky pro meziroční řízení celkových přípustných odlovů a kvót (Úř. věst. L 115, 9.5.1996, s. 3).

(7)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1380/2013 ze dne 11. prosince 2013 o společné rybářské politice, o změně nařízení Rady (ES) č. 1954/2003 a (ES) č. 1224/2009 a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 2371/2002 a (ES) č. 639/2004 a rozhodnutí Rady 2004/585/ES (Úř. věst. L 354, 28.12.2013, s. 22).

(8)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/472 ze dne 19. března 2019, kterým se zavádí víceletý plán pro populace druhů lovených v západních vodách a přilehlých vodách a pro rybolov využívající tyto populace, o změně nařízení (EU) 2016/1139 a (EU) 2018/973, a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 811/2004, (ES) č. 2166/2005, (ES) č. 388/2006, (ES) č. 509/2007 a (ES) č. 1300/2008 (Úř. věst. L 83, 25.3.2019, s. 1).

(9)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/973 ze dne 4. července 2018, kterým se zavádí víceletý plán pro populace žijící při dně v Severním moři a rybolov využívající tyto populace, kterým se stanoví podrobnosti provádění povinnosti vykládky v Severním moři a kterým se zrušuje nařízení Rady (ES) č. 676/2007 a (ES) č. 1342/2008 (Úř. věst. L 179, 16.7.2018, s. 1).

(10)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/1627 ze dne 14. září 2016 o víceletém plánu obnovy populace tuňáka obecného ve východním Atlantiku a Středozemním moři a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 302/2009 (Úř. věst. L 252, 16.9.2016, s. 1).

(11)    Nařízení Rady (ES) č. 847/96 ze dne 6. května 1996, kterým se stanoví dodatečné podmínky pro meziroční řízení celkových přípustných odlovů a kvót (Úř. věst. L 115, 9.5.1996, s. 3).

(12)    Nařízení Rady (ES) č. 1224/2009 ze dne 20. listopadu 2009 o zavedení kontrolního režimu Unie k zajištění dodržování pravidel společné rybářské politiky, o změně nařízení (ES) č. 847/96, (ES) č. 2371/2002, (ES) č. 811/2004, (ES) č. 768/2005, (ES) č. 2115/2005, (ES) č. 2166/2005, (ES) č. 388/2006, (ES) č. 509/2007, (ES) č. 676/2007, (ES) č. 1098/2007, (ES) č. 1300/2008 a (ES) č. 1342/2008 a o zrušení nařízení (EHS) č. 2847/93, (ES) č. 1627/94 a (ES) č. 1966/2006 (Úř. věst. L 343, 22.12.2009, s. 1).

(13)    Nařízení Rady (EU) 2020/123 ze dne 27. ledna 2020, kterým se pro rok 2020 stanoví rybolovná práva ve vodách Unie a rybolovná práva, jimiž disponují rybářská plavidla Unie v některých vodách mimo Unii, pro některé rybí populace a skupiny rybích populací (Úř. věst. L 25, 30.1.2020, s. 1).

(14)     Rozhodnutí Rady (EU) 2015/1565 ze dne 14. září 2015, kterým se jménem Evropské unie schvaluje Prohlášení o udělení rybolovných práv ve vodách EU rybářským plavidlům plujícím pod vlajkou Bolívarovské republiky Venezuely ve výlučné ekonomické zóně při pobřeží Francouzské Guyany (Úř. věst. L 244, 19.9.2015, s. 55).

(15)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 ze dne 16. února 2011, kterým se stanoví pravidla a obecné zásady způsobu, jakým členské státy kontrolují Komisi při výkonu prováděcích pravomocí (Úř. věst. L 55, 28.2.2011, s. 13).

(16)    Dohoda mezi Evropským společenstvím na jedné straně a vládou Dánska a místní vládou Grónska na straně druhé o partnerství v odvětví rybolovu (Úř. věst. L 172, 30.6.2007, s. 4) a protokol, kterým se stanoví rybolovná práva a finanční příspěvek podle uvedené dohody (Úř. věst. L 293, 23.10.2012, s. 5).

(17)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1241 ze dne 20. června 2019 o zachování rybolovných zdrojů a ochraně mořských ekosystémů pomocí technických opatření, o změně nařízení Rady (ES) č. 1967/2006, (ES) č. 1224/2009 a nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1380/2013, (EU) 2016/1139, (EU) 2018/973, (EU) 2019/472 a (EU) 2019/1022 a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 894/97, (ES) č. 850/98, (ES) č. 2549/2000, (ES) č. 254/2002, (ES) č. 812/2004 a (ES) č. 2187/2005 (Úř. věst. L 198, 25.7.2019, s. 105).

(18)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 218/2009 ze dne 11. března 2009 o předkládání statistik nominálních odlovů členských států provozujících rybolov v severovýchodním Atlantiku (Úř. věst. L 87, 31.3.2009, s. 70).

(19)    Nařízení Rady (ES) č. 601/2004 ze dne 22. března 2004, kterým se stanoví některá kontrolní opatření pro rybolovné činnosti v oblasti působnosti Úmluvy o zachování živých mořských zdrojů v Antarktidě a kterým se zrušují nařízení (EHS) č. 3943/90, (ES) č. 66/98 a (ES) č. 1721/1999 (Úř. věst. L 97, 1.4.2004, s. 16).

(20)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 216/2009 ze dne 11. března 2009 o předkládání statistik nominálních odlovů členských států provozujících rybolov v některých oblastech mimo severní Atlantik (Úř. věst. L 87, 31.3.2009, s. 1).

(21)    Unie schválila Úmluvu o posílení Meziamerické komise pro tropické tuňáky rozhodnutím Rady 2006/539/ES ze dne 22. května 2006 o uzavření Úmluvy o posílení Meziamerické komise pro tropické tuňáky (IATTC), zřízené úmluvou mezi Spojenými státy americkými a Kostarickou republikou z roku 1949, jménem Evropského společenství (Úř. věst. L 224, 16.8.2006, s. 22).

(22)    Unie k úmluvě ICCAT přistoupila rozhodnutím Rady 86/238/EHS ze dne 9. června 1986 o přistoupení Společenství k mezinárodní úmluvě na ochranu tuňáků v Atlantiku, ve znění protokolu připojeného k závěrečnému aktu konference zplnomocněných zástupců smluvních států úmluvy, podepsaného v Paříži dne 10. července 1984 (Úř. věst. L 162, 18.6.1986, s. 33).

(23)    Unie k dohodě IOTC přistoupila rozhodnutím Rady 95/399/ES ze dne 18. září 1995 o přistoupení Společenství k Dohodě o zřízení Komise pro tuňáky Indického oceánu (Úř. věst. L 236, 5.10.1995, s. 24).

(24)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 217/2009 ze dne 11. března 2009 o předkládání statistik odlovů a rybolovné činnosti členských států provozujících rybolov v severozápadním Atlantiku (Úř. věst. L 87, 31.3.2009, s. 42).

(25)    Unie schválila úmluvu SEAFO rozhodnutím Rady 2002/738/ES ze dne 22. července 2002 o uzavření Úmluvy o ochraně a řízení rybolovných zdrojů v jihovýchodním Atlantiku Evropským společenstvím (Úř. věst. L 234, 31.8.2002, s. 39).

(26)    Unie schválila dohodu SIOFA rozhodnutím Rady 2008/780/ES ze dne 29. září 2008 o uzavření Dohody o rybolovu v jižním Indickém oceánu jménem Evropského společenství (Úř. věst. L 268, 9.10.2008, s. 27).

(27)    Unie schválila úmluvu SPRFMO rozhodnutím Rady 2012/130/EU ze dne 3. října 2011 o schválení Úmluvy o zachování a řízení rybolovných zdrojů v oblasti volného moře jižního Tichého oceánu jménem Evropské unie (Úř. věst. L 67, 6.3.2012, s. 1).

(28)    Unie k úmluvě WCPF přistoupila rozhodnutím Rady 2005/75/ES ze dne 26. dubna 2004 o přistoupení Společenství k Úmluvě o zachování a řízení vysoce stěhovavých rybích populací v západním a středním Tichém oceánu (Úř. věst. L 32, 4.2.2005, s. 1).

(29)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/2403 ze dne 12. prosince 2017 o udržitelném řízení vnějšího rybářského loďstva a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 1006/2008 (Úř. věst. L 347, 28.12.2017, s. 81).

(30)    Kódy lovných zařízení: OTB, OTT, OT, TBN, TBS, TB, TX, PTB, SDN, SSC, SX, LL, LLS.

(31)    Kódy lovných zařízení: OTB, OTT, OT, TBN, TBS, TB, TX, PTB.

(32)    Nařízení Rady (ES) č. 520/2007 ze dne 7. května 2007, kterým se stanoví určitá technická opatření pro zachování některých populací vysoce stěhovavých druhů a kterým se zrušuje nařízení (ES) č. 973/2001 (Úř. věst. L 123, 12.5.2007, s. 3).

EVROPSKÁ KOMISE

V Bruselu dne 3.11.2021

COM(2021) 661 final

PŘÍLOHA

návrhu nařízení Rady,

kterým se pro rok 2022 stanoví rybolovná práva ve vodách Unie a rybolovná práva, jimiž disponují rybářská plavidla Unie v některých vodách mimo Unii, pro některé rybí populace a skupiny rybích populací

SEZNAM PŘÍLOH

PŘÍLOHA I

TAC PLATNÉ PRO RYBÁŘSKÁ PLAVIDLA UNIE V OBLASTECH, KDE TAC EXISTUJÍ, PRO JEDNOTLIVÉ DRUHY A OBLASTI

Tabulky v přílohách stanoví TAC a kvóty (v tunách živé hmotnosti, není-li uvedeno jinak) podle populace a případně podmínky funkčně s nimi spojené.

Na všechna rybolovná práva stanovená v přílohách se vztahují pravidla stanovená v nařízení (ES) č. 1224/2009, a zejména v článcích 33 a 34 uvedeného nařízení.

Není-li uvedeno jinak, představují odkazy na rybolovné oblasti v přílohách odkazy na oblasti ICES. V každé oblasti jsou populace ryb uváděny v abecedním pořadí podle vědeckého názvu druhů. Pro účely právní úpravy je druh určen pouze vědeckým názvem. Obecné názvy jsou uvedeny pouze pro usnadnění odkazu.

Přílohy IA až IL jsou součástí přílohy I.

PŘÍLOHA IA:

SKAGERRAK, KATTEGAT, PODOBLASTI ICES 1, 2, 3, 4, 5, 6, 7, 8, 9, 10, 12 A 14, VODY UNIE OBLASTI CECAF, VODY FRANCOUZSKÉ GUYANY

ČÁST A

Populace, o nichž rozhoduje pouze Unie