DŮVODOVÁ ZPRÁVA

1.SOUVISLOSTI NÁVRHU

Odůvodnění a cíle návrhu

Dne 9. března 2021 přijala Komise sdělení nazvané „Digitální kompas 2030: Evropské pojetí digitální dekády“ (dále jen „sdělení o digitálním kompasu“) 1 . Komise v něm představila vizi, cíle a způsoby úspěšného dosažení digitální transformace Evropy do roku 2030. Tato transformace má rovněž zásadní význam pro dosažení přechodu na klimaticky neutrální, oběhové a odolné hospodářství. Ambicí EU je dosáhnout svrchovaného postavení na poli digitalizace v otevřeném a propojeném světě. EU rovněž chce provádět digitální politiky, které občanům a podnikům do budoucna přinesou prosperitu v rámci udržitelnější digitalizace zaměřené na člověka. V této souvislosti je třeba se zaměřit i na slabá místa a závislosti, jakož i urychlit investice. Sdělení reagovalo na výzvu Evropské rady k předložení „digitálního kompasu“ a vycházelo z digitální strategie Komise z února 2020 2 . Ve sdělení bylo navrženo dohodnout se na souboru digitálních zásad, rychle zahájit důležité projekty pro více zemí a vypracovat legislativní návrh, který stanoví účinnou správu a řízení prostřednictvím mechanismu monitorování a spolupráce s členskými státy s cílem zajistit pokrok – politický program „Cesta k digitální dekádě“ (dále jen „politický program“).

Evropská rada ve svých závěrech ze dne 25. března 2021 zdůraznila význam digitální transformace pro oživení, prosperitu, bezpečnost a konkurenceschopnost Unie a pro dobrou životní úroveň našich společenství. Zdůraznila potřebu sebeurčeným a otevřeným způsobem posílit digitální svrchovanost Evropy tím, že budeme stavět na jejích silných stránkách a omezíme její nedostatky, a prostřednictvím chytrých a selektivních opatření při zachování otevřených trhů a globální spolupráce. Sdělení „Digitální kompas: Evropské pojetí digitální dekády“ označila za jeden z kroků vytyčujících digitální rozvoj EU v nadcházejícím desetiletí. Vyzvala k jeho urychlenému projednání za účelem přípravy plánovaného politického programu „Cesta k digitální dekádě“. Vyzvala rovněž Komisi, aby rozšířila soubor politických nástrojů Evropské unie pro digitální transformaci, a to jak na úrovni Evropské unie, tak na vnitrostátní úrovni, a aby za účelem usnadnění digitální transformace využila všechny dostupné nástroje z oblasti průmyslové a obchodní politiky a politiky hospodářské soutěže, dovedností a vzdělávání, politiky výzkumu a inovací a nástrojů dlouhodobého financování.

Ve sdělení o digitálním kompasu bylo rovněž oznámeno, že Komise předloží soubor digitálních zásad a práv v interinstitucionálním prohlášení Evropské komise, Evropského parlamentu a Rady na základě návrhu Evropské komise. Návrh naváže na zkušenosti s evropským pilířem sociálních práv a na nedávné iniciativy členských států v této oblasti, zejména na dokument „Lisabonská deklarace – digitální demokracie s určitým účelem“ iniciovaný portugalským předsednictvím Rady.

Program „Cesta k digitální dekádě“ si klade za cíl zajistit, aby Evropská unie dosáhla svých záměrů a cílů v oblasti digitální transformace naší společnosti a našeho hospodářství v souladu s hodnotami EU, posílila své vedoucí postavení v digitální sféře a podporovala udržitelné digitální politiky orientované na člověka, podporující začlenění a posilující postavení občanů a podniků. Cílem je provádět digitální transformaci EU v souladu s její vizí stanovením jasného a strukturovaného procesu spolupráce, který umožní tohoto výsledku dosáhnout.

Program „Cesta k digitální dekádě“ za tímto účelem stanoví konkrétní cíle v digitální oblasti, kterých má Evropská unie do konce desetiletí dosáhnout a které byly poprvé vytyčeny ve sdělení o digitálním kompasu. Program poté stanoví novou formu správy a řízení spolu s členskými státy prostřednictvím ročního mechanismu spolupráce mezi orgány Unie a členskými státy, který má zajistit, aby Unie dosáhla svých ambicí společně. Digitální cíle pro rok 2030 vycházejí ze čtyř hlavních oblastí: digitálních dovedností, digitálních infrastruktur, digitalizace podniků a digitalizace veřejných služeb.

Ve světě zítřka budou mít základní i pokročilé digitální dovednosti zásadní význam pro posílení naší kolektivní odolnosti jakožto společnosti: pouze digitálně zdatní a kompetentní občané a vysoce digitálně kvalifikovaná pracovní síla mohou být pány svého osudu, důvěřovat svým prostředkům, hodnotám a volbám a energicky je prosazovat. Cílem ovšem je v souladu s akčním plánem evropského pilíře sociálních práv a akčním plánem digitálního vzdělávání 3 zajistit základní digitální dovednosti pro celé obyvatelstvo Evropské unie, avšak program „Cesta k digitální dekádě“ stanoví jako cíl, aby v roce 2030 mělo přinejmenším základní digitální dovednosti 80 % osob ve věku od 16 do 74 let. Digitální odborná příprava a vzdělávání by dále měly podporovat to, aby si pracovníci mohli osvojit specializované digitální dovednosti a následně získat kvalitní pracovní místa a vybudovat si úspěšnou kariéru. Velmi důležité rovněž bude řešení velkých nedostatků v dovednostech pracovních sil v oblasti kybernetické bezpečnosti jako důležitá složka ochrany EU před kybernetickými hrozbami. Vedle cíle týkajícího se základních digitálních dovedností, který je stanoven v akčním plánu pro evropský pilíř sociálních práv, si proto EU musí stanovit cíl, aby bylo v EU v oboru informačních a komunikačních technologií 20 milionů zaměstnaných specialistů a aby se současně sbližoval podíl žen a mužů.

Jsou-li dovednosti nezbytným předpokladem, základním faktorem pro využití výhod digitalizace pro další technologický rozvoj a pro vedoucí postavení Evropy v digitální oblasti je udržitelná digitální infrastruktura z hlediska konektivity, mikroelektroniky a schopnosti zpracovávat obrovské množství dat. Excelentní a bezpečná konektivita pro každého a kdekoliv v Evropě, včetně venkovských a odlehlých oblastí 4 , umožní všem evropským občanům a podnikům plně využívat příležitostí, jež nabízí digitální dekáda. Společenské potřeby, pokud jde o šířku pásma pro stahování a nahrávání, stále rostou. Do roku 2030 by měly být v dostupném stavu k dispozici sítě s gigabitovými rychlostmi pro všechny, kdo takovou kapacitu potřebují nebo ji chtějí využívat, a se všemi osídlenými oblastmi pokrytými sítí 5G. Stejně tak jsou mikroprocesory tím, co stojí na začátku většiny klíčových strategických hodnotových řetězců, jako jsou propojené automobily, telefony, internet věcí, vysoce výkonné počítače, edge computing a umělá inteligence. Výroba špičkových a udržitelných polovodičů v Evropě, včetně procesorů, by proto měla do roku 2030 představovat přinejmenším 20 % světové výroby v hodnotovém vyjádření (tím se rozumí výrobní kapacity v oblasti technologií pod 5 nm s cílem dosáhnout technologie 2 nm a 10násobné energetické účinnosti ve srovnání se současností). Kromě toho by do roku 2030 mělo být v EU zavedeno 10 000 klimaticky neutrálních vysoce zabezpečených uzlů na okraji sítě 5 tak, aby byl zaručen přístup k datovým službám s nízkou latencí všude, kde sídlí podniky.

Všechny uvedené technologie nejenže umožní vznik nových produktů, nových výrobních procesů a nových obchodních modelů vystavěných na spravedlivém sdílení dat 6 v ekonomice založené na datech, ale budou jejich jádrem. V této souvislosti nesmějí být opomenuty žádné podniky. Transformace podniků bude záviset na jejich schopnosti rychle a plošně zavést nové digitální technologie, a to i v ekosystémech odvětví a služeb, které nyní zaostávají. To je důležité zejména v případě malých podniků, které tvoří páteř evropského hospodářství. Proto by do roku 2030 přinejmenším 75 % evropských podniků mělo využívat cloudové služby, data velkého objemu a umělou inteligenci a více než 90 % evropských malých a středních podniků by mělo dosáhnout alespoň základní úrovně digitální intenzity. Zvláštní pozornost je třeba věnovat špičkovým a průlomovým inovacím zaměřeným na zdvojnásobení počtu tzv. jednorožců v Evropě do roku 2030, a to prostřednictvím zvýšení počtu inovativních a rozvíjejících se podniků a zlepšením jejich přístupu k financování.

V neposlední řadě pak musí být demokratický život a veřejné služby do roku 2030 plně dostupné pro každého a každý musí mít možnost využívat výhod špičkového digitálního prostředí nabízejícího snadno ovladatelné, efektivní a individualizované služby a nástroje s vysokými standardy v oblasti bezpečnosti a ochrany soukromí. Novým způsobem budování digitálních veřejných služeb je státní správa jako platforma 7 . Cílem je, aby do roku 2030 byly evropským občanům a podnikům dostupné všechny klíčové veřejné služby, poskytované online, aby všichni evropští občané měli přístup ke zdravotní dokumentaci (e-dokumentaci) a aby 80 % občanů používalo řešení v oblasti digitální identity 8 .

Dosažení těchto cílů vyžaduje společné úsilí všech členských států a na úrovni Unie, v případě potřeby se společnými investicemi. Může k tomu dojít pouze harmonickým, inkluzivním a udržitelným způsobem, prostřednictvím cílevědomě koordinované konvergence na úrovni Unie. To je cílem nového systému správy a řízení, který stanoví program „Cesta k digitální dekádě“.

Tento systém zahrnuje monitorování a podávání zpráv o digitálním pokroku, jež budou předmětem každoroční „zprávy o stavu digitální dekády“, předkládané Parlamentu a Radě. Komise by při této příležitosti sdílela s Radou a Parlamentem své strategické hodnocení digitální transformace EU a doporučovala členským státům kroky a opatření nebo diskutovala o společných závazcích přijatých Komisí a členskými státy.

Uskutečnění evropské vize pro digitální dekádu si vyžádá digitální kapacity ve čtyřech oblastech digitálního kompasu, které lze zrealizovat pouze tehdy, když členské státy a EU spojí své zdroje. K tomu, aby se průmysl stal průkopníkem inovací a mohl konkurovat v celosvětovém měřítku a aby Unie posílila svou digitální svrchovanost, jsou nezbytné investice do projektů pro více zemí, které mají nezbytný rozsah a dosahují kritického množství finančních prostředků. Výzvou však je usnadnit koordinaci a zajistit účinné a rychlé procesy, mimo jiné „pomocí vhodných přístupů zaměřených na podporu projektů pro více zemí“, jak k tomu vyzývá Evropská rada, s cílem motivovat členské státy k tomu, aby své silné stránky spojily dohromady. Některé nástroje již existují, avšak EU kromě oblasti výzkumu nemá dostatečný soubor nástrojů umožňující kombinovat financování z členských zemí, rozpočtu EU a soukromých investic za účelem zavádění a provozování infrastruktur a služeb společného zájmu.

Program „Cesta k digitální dekádě“ za tímto účelem hodlá podporovat a koordinovat zavádění a provádění projektů pro více zemí. Poskytuje právní strukturu, jež umožní rychlé a flexibilní zavádění a provádění projektů spolufinancovaných několika členskými zeměmi, Komisí, skupinou EIB, veřejnými a soukromými investory a jinými soukromými subjekty, zejména za účelem zavádění rozsáhlých digitálních infrastruktur a/nebo služeb napříč zeměmi při současném zajištění toho, že zůstanou otevřeny všem členským státům a stranám, které o ně projeví zájem.

Soulad s platnými předpisy v této oblasti politiky

Tento politický program „Cesta k digitální dekádě“ doplňuje, naplňuje a uskutečňuje vizi, cíle a opatření plánované ve sdělení o digitálním kompasu a má za cíl upevnit a zajistit, že budou účinně prováděna opatření stanovená ve strategii formování digitální budoucnosti Evropy z roku 2019 9 . Tento návrh je rovněž v souladu se sdělením Komise aktualizujícím novou průmyslovou strategii z roku 2020 10 , které určuje oblasti strategických závislostí, jež by mohly vést ke zranitelnosti, jako jsou nedostatky v zásobování nebo kybernetická bezpečnostní rizika. Tento návrh je také v souladu s cíli Observatoře EU pro kritické technologie, která má pomoci zjistit současné i možné budoucí strategické digitální závislosti Unie a přispět k posilování její digitální suverenity.

Soulad s ostatními politikami Unie

Toto rozhodnutí též navazuje na stávající návrhy politik (např. akt o správě dat 11 , akt o digitálních službách 12 , akt o digitálních trzích 13 a politik, jež tvoří součást strategie kybernetické bezpečnosti 14 ) a na rozpočtové nástroje Unie (např. programy soudržnosti, Nástroj technické soudržnosti, program Digitální Evropa 15 , Horizont Evropa 16 a InvestEU 17 ) a na vyčlenění nejméně 20 % na digitální transformaci z Nástroje pro oživení a odolnost 18 . Tento návrh je rovněž v souladu se strategií bezpečnostní unie 19 , agendou dovedností EU, akčním plánem digitálního vzdělávání 20 a navazuje na zprávu o strategickém výhledu 2021 21 , která tvoří základ vedoucího postavení EU ve světě na cestě do roku 2050.

Tento návrh je rovněž v souladu s iniciativami, které předložila Komise v rámci balíčku Zelené dohody 22 .

Politický program „Cesta k digitální dekádě“ se týká pouze členských států EU, avšak souběžně s ním bude pokračovat spolupráce s třetími zeměmi, jak je rovněž uvedeno ve sdělení o digitálním kompasu. Příslušné aspekty politického programu „Cesta k digitální dekádě“ bude rovněž řešit a bude jimi inspirována zejména spolupráce s partnerskými zeměmi evropského sousedství a programu rozšíření, která v příslušných případech připraví podmínky pro plné začlenění.

2.PRÁVNÍ ZÁKLAD, SUBSIDIARITA A PROPORCIONALITA

Právní základ

Právním základem tohoto rozhodnutí je čl. 173 odst. 3 Smlouvy o fungování Evropské unie (dále jen „SFEU“).

Ustanovení čl. 173 odst. 3 SFEU stanoví, že Parlament a Rada mohou řádným legislativním postupem a po konzultaci s Evropským hospodářským a sociálním výborem rozhodnout o zvláštních opatřeních na podporu kroků, které podnikají členské státy, aby se zajistilo, že budou vytvářeny podmínky nezbytné pro konkurenceschopnost průmyslu Unie. Tento právní základ je vhodný s ohledem na to, že cílem tohoto rozhodnutí je urychlit digitální transformaci průmyslu EU, posílit digitální suverenitu, podpořit průmyslové kapacity, usnadnit rozvoj inovativních začínajících podniků a malých a středních podniků a podporovat nové investice do inovací, výzkumu a technologického rozvoje.

V této souvislosti je zvlášť důležité, že nařízení o Nástroji pro oživení a odolnost stanoví reformy a investice do digitálních technologií, infrastruktury, dovedností a procesů s cílem zlepšit globální konkurenceschopnost Unie a napomoci tomu, aby byla odolnější, inovativnější a méně závislá, diverzifikací klíčových dodavatelských řetězců. Reformy a investice by měly podporovat zejména digitalizaci služeb, rozvoj digitální a datové infrastruktury, klastrů a center pro digitální inovace a otevřená digitální řešení. Digitální transformace by měla také podněcovat digitalizaci malých a středních podniků. Investice do digitálních technologií by měly dodržovat zásadu interoperability a energetické účinnosti a splňovat požadavky na ochranu osobních údajů, umožňovat účast malých a středních podniků a začínajících podniků a podporovat využívání řešení s otevřeným zdrojovým kódem.

Subsidiarita (v případě nevýlučné pravomoci)

Iniciativa se týká oblasti sdílené pravomoci, v níž by měly být řešeny příslušné přeshraniční a nadnárodní problémy.

Digitální transformace se týká všech oblastí politiky a vyžaduje společný postup různých zúčastněných stran a zapojení členských států, a to i přes hranice. Problémy při dosahování záměrů a cílů budou vyžadovat rychlou a koordinovanou reakci na úrovni EU. Přihlášení ke společným zásadám a cílům, sdružování zdrojů, budování kapacit a jejich rozsáhlé zavádění v Unii může posílit celé hospodářství EU a umožnit Unii konkurovat v celosvětovém měřítku a formovat světovou digitální transformaci zakotvenou v evropských základních hodnotách a právech. Bez investic a zavádění technologií a bez rozvoje digitálních dovedností občanů s cílem posílit jejich postavení, aby mohli plně využívat výhod digitálních technologií, by mohla být omezena schopnost EU zvládat naléhavé výzvy v oblasti klimatu a další udržitelnosti.

Opatření na úrovni EU je jednoznačně nejlepším prostředkem, jak přivést evropské aktéry k dosažení společných vizí a cílů a přijetí společných technologických plánů, které se stanou základem pro celosvětové standardy a normy. Je klíčem k dosažení úspor z rozsahu a sortimentu a také kritického množství nezbytného pro špičkové kapacity, což omezí (pokud nezamezí) roztříštěnost úsilí v EU a neoptimální řešení jednotlivých členských států.

Očekává se, že tato nová forma správy a řízení, prostřednictvím rámce pro podávání zpráv a funkčního mechanismu monitorování a spolupráce mezi členskými státy a Komisí, přinese členským státům a zúčastněným stranám větší hospodářské, sociální a environmentální výhody. Účinný mechanismus monitorování a spolupráce pomůže zajistit, aby EU a její členské státy společně dosáhly cílů digitální dekády a nacházely koordinovaná a účinná řešení společných výzev cenově dostupným způsobem. Rozsáhlá činnost v oblasti podávání zpráv zajistí transparentnost pro všechny zúčastněné strany. To je zcela nezbytné vzhledem k značné investiční náročnosti digitální transformace v příštím desetiletí.

Proporcionalita

Tento návrh navazuje na stávající politické iniciativy a právní rámce a je přiměřený k dosažení svých cílů. Zaprvé, tento politický program doplňuje sdělení o digitálním kompasu, které oznámilo jeho přípravu a je Evropskou radou plně podporováno.

Navíc nepřekračuje rámec toho, co je nezbytné k dosažení jeho cílů, neboť stanoví nový mechanismus strukturované a transparentní spolupráce mezi členskými státy a Komisí, který by měl vést k tomu, že na úrovni členských států a na úrovni Unie budou zaváděny dohodnuté politiky, opatření a kroky. Tento návrh dále stanoví, že Komise může členským státům doporučovat politiky, opatření a kroky, které je třeba přijmout na úrovni Unie a na vnitrostátní úrovni, a to zejména těm členským státům, kde je pokrok směrem k dosažení stanovených cílů nedostatečný nebo kde byly na základě zprávy o stavu digitální dekády a následného procesu spolupráce zjištěny nedostatky. Neprovede-li členský stát ve svém národním strategickém plánu pro digitální dekádu úpravy při zohlednění politik, opatření a kroků doporučených Komisí, nebo pokud jeho odůvodnění, proč tak neučinil, bude považováno za nedostatečné, může Komise přijmout doporučení včetně konkrétní analýzy toho, jak by toto nesplnění mohly ovlivnit dosažení obecných cílů a digitálních cílů na úrovni Unie. Členské státy by měly taková doporučení v maximální možné míře zohledňovat, a pokud se rozhodnou, že některé doporučení nebo jeho podstatnou část neprovedou, měly by uvést důvody a toto odůvodnění zveřejnit.

Volba nástroje

Sdělení o digitálním kompasu obsahuje odkaz na digitální kompas ve formě programu digitální politiky, který bude přijat Evropským parlamentem a Radou „řádným legislativním postupem“.

Vzhledem k tomu, že politický program „Cesta k digitální dekádě“ je určen hlavně členským státům a stanoví mechanismus spolupráce mezi Komisí a členskými státy, nejvhodnějším právním nástrojem je rozhodnutí. Rozhodnutí zajistí závazný mechanismus monitorování a spolupráce zahrnující Komisi a členské státy s cílem podpořit a dosáhnout orientační cíle EU, které jsou v rozhodnutí stanoveny. Rozhodnutí vytváří okamžitý přímý účinek vůči těm, komu je určeno.

Proto se navrhuje přijmout politický program „Cesta k digitální dekádě“ ve formě rozhodnutí na základě čl. 288 odst. 4 SFEU. Takové rozhodnutí je závazné v celém rozsahu a vymezuje ty, kterým je určeno, a je závazné pouze pro ně.

3.VÝSLEDKY HODNOCENÍ EX POST, KONZULTACÍ SE ZÚČASTNĚNÝMI STRANAMI A POSOUZENÍ DOPADŮ

Konzultace se zúčastněnými stranami

Komise vyzvala zúčastněné strany a občany, aby se vyjádřili k účelu a oblasti působnosti politického programu a ke konkrétním opatřením v rámci programu, a vzala v úvahu obdrženou zpětnou vazbu. Komise plán zveřejnila 23 po dobu čtyř týdnů (od 24. června do 22. července 2021) určenou pro připomínkování. Kromě toho Komise zahájila šestitýdenní cílenou veřejnou konzultaci 24 (od 22. června do 3. srpna 2021) s cílem umožnit všem zainteresovaným zúčastněným stranám, aby se vyjádřily, a změřit a vyvolat podporu více zúčastněných stran pro vypracování politického programu. Byl rovněž vytvořen prostor na platformě Futurium 25 za účelem komunikace se zúčastněnými stranami o konkrétních otázkách. S cílem zajistit co možná nejširší zapojení všech příslušných zúčastněných stran, včetně zástupců průmyslu, společnosti, Evropského parlamentu a členských států, Komise rovněž uspořádala akci na vysoké úrovni (digitální shromáždění dne 1. června), zapojila se do interinstitucionální diskuse se spolunormotvůrci (Evropským parlamentem a Radou) a provedla konzultaci s Evropským hospodářským a sociálním výborem a Evropským výborem regionů.

Konzultované zúčastněné strany iniciativu Komise a její záměr uskutečnit digitální ambici EU v rámci konkrétního mechanismu monitorování a podávání zpráv celkově podpořily. Podporují, aby Komise učinila další krok, kterým se stanoví zvláštní mechanismus monitorování a spolupráce za účelem organizace spolupráce mezi orgány Unie a členskými státy. Stávající struktury, monitorování a podávání zpráv by měly být sladěny a posíleny na úrovni EU, a strukturovaná spolupráce, sledování pokroku a podávání zpráv na úrovni Unie by proto společné vizi Evropy připravené na digitální věk přidaly značnou hodnotu.

Mnozí respondenti zdůraznili, že úspěch digitální transformace je úzce spojen s technologiemi identifikovanými v digitálním kompasu. Zvolené hlavní oblasti jsou relevantní, dobře vyvážené a dostatečně konkrétní. Mají za to, že připravovaný politický program zavede nový mechanismus monitorování a spolupráce, který zajistí úzkou spolupráci a účinnou koordinaci mezi Komisí a členskými státy. Tento strategický přístup má zásadní význam pro vytváření vhodných vazeb mezi členskými státy na politické a odborné úrovni v zájmu úspěšného provádění nadnárodních projektů. Kromě otázky cílů jsou respondenti toho názoru, že členské státy a Komise by měly dělat více, pokud jde o stimulaci a koordinaci investic na úrovni EU zaměřených na několik priorit, jež vyplývají ze širší digitální agendy EU. K zajištění úplné a úspěšné digitální transformace v EU a ve prospěch evropských občanů, podniků a veřejné správy je zapotřebí komplexní a přizpůsobený regulační rámec. Ten dodá soukromým a veřejným aktérům nezbytnou viditelnost a bezpečnost při nasazení pák pro dosažení společných digitálních cílů EU do roku 2030. Za prioritní krok, jenž umožní urychlit pokrok k dosažení cílů digitální dekády, mnozí respondenti považují podporu výměny v oblasti spolupráce a sdílení osvědčených postupů mezi členskými státy.

Někteří respondenti rovněž zdůraznili, že do popředí by měl být postaven přínos pro společenské cíle vyššího řádu, což zajistí, aby byl pravidelně hodnocen dopad digitální transformace na cíle ve společenské oblasti, neboť důležitá je i kvalita a směr digitálního růstu, které je třeba zajistit prostřednictvím strategických priorit a zásad, jež budou používány vedle kvantitativních ukazatelů. Mnozí kladli důraz na to, že při digitální transformaci je důležité brát v úvahu a lépe posuzovat dopady digitalizace na životní prostředí a tyto dopady omezovat, a současně zajistit, aby digitální technologie podporovaly zelenou transformaci.

Sběr a využití výsledků odborných konzultací

Komise využila solidní a rozsáhlý soubor důkazů na podporu přístupu, který byl navržen ve sdělení o digitálním kompasu a je konkretizován prostřednictvím tohoto politického programu „Cesta k digitální dekádě“.

Pokud jde o cíle a ukazatele, politický program vychází zejména z posíleného indexu digitální ekonomiky a společnosti (DESI) , což je složený index, který sleduje digitální výkonnost Evropy a sleduje vývoj členských států EU v oblasti digitální konkurenceschopnosti, včetně analýzy digitálních politik jednotlivých zemí. Do procesu sběru příslušných dat přispívají také klíčové studie, které pro index DESI shromažďují data o širokopásmovém pokrytí a cenách, referenční srovnávání prostřednictvím elektronické veřejné správy a průzkumy mezi podniky. Ucelený obrázek o digitální zranitelnosti a digitálních schopnostech EU, také ve spojení s jinými rozměry odolnosti (zeleným, sociálním a hospodářským a geopolitickým), poskytují digitální přehledy odolnosti 26 .

Vedle mnoha dalších studií, na které se odkazuje ve sdělení, studie zveřejněná společností McKinsey v září 2020 27 předkládá aktuální a hloubkovou analýzu budoucích výzev pro EU spojených s digitální transformací a kroků, které je nutné učinit za účelem jejího co nejlepšího využití.

Posouzení dopadů

Na základě pokynů v souboru nástrojů pro zlepšování právní úpravy Komise nepovažovala posouzení dopadů za nezbytné a místo toho poskytla pracovní dokument útvarů Komise, který je připojen k návrhu tohoto rozhodnutí. Sdělení „Digitální kompas 2030: Evropské pojetí digitální dekády“, které bylo Evropskou radou schváleno, již popsalo podrobný mechanismus monitorování a spolupráce, na který návrh rozhodnutí úzce navazuje. Jelikož řada prvků byla ve sdělení pevně stanovena (např. cíle, mechanismus monitorování a spolupráce, rámec pro provádění projektů pro více zemí), zůstal velmi omezený manévrovací prostor, pokud jde o možnosti politik, jejichž analýza tvoří základ posouzení dopadů.

V souladu se sdělením uvádí navrhované rozhodnutí společné digitální cíle ve čtyřech hlavních oblastech, které přetlumočí ambici EU – mít do roku 2030 úspěšně digitalizovanou Unii – do konkrétních společných cílů. Navrhované rozhodnutí pouze stanoví, jak budou cíle měřeny. Nová forma správy a řízení prostřednictvím mechanismu monitorování a spolupráce navazuje zejména na již existující index DESI, složený index sledující digitální výkonnost EU, který bude posílen, aby zohledňoval nové cíle. Navrhované rozhodnutí stanoví mechanismus monitorování a spolupráce, jehož cílem je umožnit sledování pokroku na cestě k dosažení cílů, avšak možná konkrétní opatření, která v důsledku sledování doporučena, budou pouze výsledkem iterativního a kooperativního procesu mezi Komisí a členskými státy, který se uskuteční následně, ve formě doporučených opatření. Vzhledem k tomu, že konkrétní opatření bude možné určit teprve po zavedení mechanismu monitorování a spolupráce, a zejména jako výsledek procesu sledování, přesný dopad programu v tomto konkrétním prvku není možné určit předem.

Jelikož důležitým faktorem pokroku na cestě ke splnění cílů digitální dekády, a zejména pro dosažení bezpečné, výkonné a udržitelné infrastruktury, je spektrum, měly by členské státy ve svých zprávách rovněž informovat o jimi přijatých a budoucích politikách a opatřeních týkajících se dostupnosti a možnosti využití rádiového spektra pro stávající uživatele a pro potenciální investory a provozovatele. Komise by mohla poskytovat pokyny, jak nejlépe takové politiky a opatření zorganizovat, aby splňovaly obecné cíle a digitální cíle tohoto rozhodnutí. Tím není dotčena možnost, aby Komise navrhla nové strategické směry nebo mechanismy politiky spektra podle čl. 4 odst. 4 směrnice (EU) 2018/1972 ze dne 11. prosince 2018.

Politický program „Cesta k digitální dekádě“ též předpokládá mechanismus pro právní strukturu, jež umožňuje rychlou a flexibilní tvorbu a provádění projektů pro více zemí, zejména pro zavádění rozsáhlých digitálních infrastruktur a/nebo služeb v různých zemích. Spojení finančních prostředků z centrálně řízeného programu Unie se zdroji vloženými členskými státy by mělo být možné a mělo by za určitých podmínek zahrnovat příspěvky z Nástroje pro oživení a odolnost, jak je vysvětleno v části 3 pokynů Komise členským státům o plánech pro oživení a odolnost 28 . Právní struktura stanoví standardní ustanovení upravující běžné záležitosti, jako jsou správa a řízení projektu, odpovědnost, vlastnictví a správa dat, jakož i sdružování finančních prostředků z více zdrojů, což může zahrnovat mimo jiné přímo a nepřímo řízené programy Unie, příspěvky členských států a soukromé financování. To vytvoří možnost provádění projektů pro více zemí a tento mechanismus bude i nadále pro členské státy dobrovolný. Přesné podrobnosti týkající se financování a provádění konkrétních projektů a účasti na nich a týkající se konkrétní oblastí nebudou v tomto politickém programu stanoveny. Budou k dispozici až v příštích letech a budou záviset na podpoře ze strany členských států.

Jak je z výše uvedeného zjevné, návrh nestanoví konkrétní zásadní politické volby, nýbrž spíše metodický rámec a rámec pro správu a řízení, který je neutrální z hlediska budoucích konkrétních opatření, jež na něm budou založena. Podrobnosti týkající se dopadů navrhovaného rámce budou záviset na jeho budoucím provádění (a tedy jeho uplatňování v praxi) na úrovni EU a na vnitrostátní úrovni. Na základě výše uvedených skutečností Komise konsolidovala existující důkazy v pracovním dokumentu útvarů Komise, který je k návrhu připojen. Pokud jde konkrétně o projekty pro více zemí, z pracovního dokumentu útvarů Komise za prvé vyplývá, že pro urychlení provádění těchto projektů je nezbytný procesní rámec, a za druhé, že je nezbytné poskytnout členským státům možnost provádět projekty pro více zemí prostřednictvím nového nástroje, který lze použít, pokud pro daný projekt pro více zemí nejsou vhodné žádné stávající nástroje. Tento nový nástroj, konsorcium evropské digitální infrastruktury (EDIC), nezahrnuje aktuální zřízení nové instituce Unie a není zaměřen na jeden konkrétní projekt pro více zemí, ale řeší mezeru v souboru nástrojů EU, aby bylo možné kombinovat finanční prostředky členských států, z rozpočtu EU a ze soukromých investic pro účely zavádění a provozování infrastruktur a služeb společného zájmu mimo oblast výzkumu.

4.ROZPOČTOVÉ DŮSLEDKY

Návrh nemá žádné důsledky pro rozpočet EU. Konkrétně, nové úkoly Komise vyplývající z její úlohy akcelerátora projektů pro více zemí budou plněny s použitím zdrojů, které by byly jinak vynaloženy na poskytování ad hoc podpory na projekty členských států v oblastech, jež pokrývají projekty pro více zemí. Sdružením těchto rozptýlených zdrojů bude dosaženo větší efektivity bez dodatečných nákladů pro rozpočet EU.

5.OSTATNÍ PRVKY

Prováděcí plány a opatření v oblasti monitorování, hodnocení a podávání zpráv

Sledování provádění, hodnocení a podávání zpráv je podrobněji uvedeno níže, v popisu konkrétních ustanovení. V zásadě bude Komise každoročně podávat zprávu o pokroku programu „Cesta k digitální dekádě“ Evropskému parlamentu a Radě prostřednictvím „zprávy o stavu digitální dekády“. Tato zpráva uvede v činnost mechanismus monitorování a spolupráce mezi Komisí a členskými státy, který je podrobněji popsán níže, v popisu konkrétních ustanovení.

Podrobné vysvětlení konkrétních ustanovení návrhu

Předmět a oblast působnosti rozhodnutí jsou stanoveny v článku 1, který stanoví politický program „Cesta k digitální dekádě“ včetně příslušného mechanismu monitorování a spolupráce. Článek 2 popisuje obecné cíle rozhodnutí, jimiž jsou prosazování bezpečného a otevřeného digitálního prostředí orientovaného na člověka; posilování kolektivní odolnosti členských států; zajištění bezpečné a dostupné digitální infrastruktury; podpora zavádění a využívání digitálních kapacit; zajištění dostupnosti demokratického života a online veřejných služeb; zajištění toho, aby digitální infrastruktury byly udržitelnější, energeticky účinnější a účinněji využívaly zdroje, a rovněž zajištění toho, aby byly zohledněny všechny stávající politiky, které jsou důležité pro dosažení digitálních cílů, a plně tak přispívaly k digitální transformaci.

Článek 3 obsahuje definice některých pojmů, které jsou v rozhodnutí použity.

Článek 4 vytyčuje cíle, k jejichž dosažení by měly orgány Unie a členské státy spolupracovat, zaměřené na čtyři hlavní oblasti, tj. obyvatelstvo s digitálními dovednostmi a vysoce kvalifikovaní odborníci v oblasti digitálních technologií; bezpečné, výkonné a udržitelné digitální infrastruktury; digitální transformace podniků; digitalizace veřejných služeb. Tyto čtyři hlavní oblasti mají různé rozměry a dílčí rozměry. Komise má přezkoumat cíle do června 2026 se zohledněním technologického, hospodářského a společenského vývoje.

Pokrok na cestě k dosahování cílů na úrovni Unie bude sledován (článek 5) pomocí indexu digitální ekonomiky a společnosti (DESI). Za tímto účelem bude část rozměrů a ukazatelů indexu DESI sladěna s cíli stanovenými v tomto rozhodnutí. Sledování toho, jak jsou dosahovány cíle v období do roku 2030, vychází z klíčových ukazatelů výkonnosti, které stanoví Komise každoročně v indexu DESI po konzultaci s členskými státy, a rovněž z plánovaných trajektorií, které určí Komise v úzké spolupráci s členskými státy. Komisi je svěřena pravomoc stanovit prostřednictvím prováděcího aktu seznam klíčových ukazatelů výkonnosti nezbytných pro monitorování každého digitálního cíle, je-li to nezbytné pro účinné sledování nebo pro zohlednění technologického vývoje. Monitorování by také mohlo mít podobu „semaforu“: systému informování, ve kterém barvy semaforu (tj. zelená, žlutá a červená) ukazují, zda aktuální trendy sledování na úrovni Unie směřují k dosažení cíle v daném klíčovém ukazateli výkonnosti ve srovnání s plánovaným trendem.

Jak je popsáno v článku 6, Komise bude každoročně podávat zprávy Evropskému parlamentu a Radě o pokroku v digitální transformaci Unie prostřednictvím „zprávy o stavu digitální dekády“. Ve zprávě bude použit mimo jiné index DESI. Zpráva bude informovat o digitální transformaci, zejména o pokroku při naplňování vize pro rok 2030 a souvisejících digitálních cílů, a obecněji nastíní stav souladu s obecnými cíli a digitálními zásadami, které jsou zakotveny v [uveďte název deklarace]. Zpráva bude také obsahovat doporučení politik, opatření a kroků určená členským státům, jakož i společné závazky navržené a přijaté Komisí a členskými státy. Komise může ve zprávě vymezit doporučované aktivity, pokud jde o politiky, opatření a kroky, které mají členské státy podniknout v oblastech, v nichž je pokrok na cestě k digitálním cílům považován za nedostatečný, což by mělo být uvedeno i v národních strategických plánech pro digitální dekádu jednotlivých členských států. Každé takto doporučené opatření bude zohledňovat výsledek dialogu o spolupráci, včetně připomínek členských států v návaznosti na předchozí zprávu. Komise může zejména navrhnout provedení konkrétních regulačních opatření nebo veřejných intervencí na podporu dalších investic do digitálních technologií a kapacit, mimo jiné prostřednictvím rozvoje projektů pro více zemí.

Článek 7 předpokládá, že nejpozději pět měsíců před vydáním zprávy o stavu digitální dekády by členské státy měly předložit Komisi národní strategické plány pro digitální dekádu (dále jen „národní strategické plány pro digitální dekádu“). Členské státy ve svých plánech popíší hlavní stávající a plánované politiky, opatření a kroky k dosažení cílů digitální dekády; plánované vnitrostátní trajektorie vycházející z pokynů poskytnutých Komisí v úzké spolupráci s členskými státy; harmonogram provádění plánovaných politik, opatření a kroků, včetně posouzení, kdy se očekává, že tyto politiky a opatření přinesou výsledky z hlediska dosažení cílů; celkový přehled investic potřebných pro dosažení těchto cílů a příspěvků stanovených v národních plánech a rovněž obecné posouzení zdrojů těchto investic. Národní strategické plány pro digitální dekádu mohou také obsahovat návrh projektu nebo projektů pro více zemí. V případě potřeby a k zohlednění zjištění roční zprávy o stavu digitální dekády by členské státy měly předložit úpravu svých národních strategických plánů pro digitální dekádu sestávající z politik, opatření a kroků, které mají v úmyslu podniknout, aby podpořily pokrok v oblastech souvisejících s digitálními cíli. Komise poskytne pokyny, které pomohou členským státům vypracovat národní strategické plány pro digitální dekádu, včetně propojení mezi plánovanými trajektoriemi Unie a členských států a toho, jak by plánované trajektorie Unie měly být členskými státy převedeny do vnitrostátních trajektorií, jež zohledňují různé výchozí pozice členských států, jejich zdroje, komparativní výhody a jiné důležité faktory.

Článek 8 stanoví roční mechanismus spolupráce mezi Komisí a členskými státy, která má zajistit, aby cíle digitální dekády byly dosahovány spojením iniciativ Unie a příslušných vnitrostátních politik, s ohledem na přeshraniční rozměry digitálních politik a na cíle celé Unie, a zejména rozvoj vnitřního trhu. Členské státy a Komise budou úzce spolupracovat k určení způsobů, jak řešit nedostatky v oblastech, ve kterých je pokrok při plnění jednoho nebo více digitálních cílů nedostatečný nebo u nichž nejnovější zpráva o pokroku a dostupné údaje ukazují na závažné mezery a nedostatky. V této souvislosti budou členské státy povinny předložit politiky a opatření, které naplánovaly, přijaly nebo provádějí.

V rámci dialogu o spolupráci Komise a členské státy rovněž posoudí, jak společně a individuálně prováděly politiky, opatření a kroky doporučené ve zprávě z předchozího roku. Hodnocení bude zahrnovat dopady kroků a opatření členských států a/nebo odhad, kdy se tyto účinky pravděpodobně projeví. Posoudí též potřebu přijetí opatření nebo kroků, jimiž upraví nebo doplní již zavedené kroky a opatření.

V kterýkoli okamžik ročního cyklu spolupráce mohou Komise a jeden nebo více členských států přijmout společné závazky, včetně zavedení projektů pro více zemí, a dohodnout se na opatřeních a krocích na úrovni Unie a na vnitrostátní úrovni, mimo jiné se zohledněním provádění jiných digitálních politik a iniciativ. Tyto společné závazky a jiná opatření budou přijímány s cílem pokročit v dosahování cílů digitální dekády v souladu s plánovanými trajektoriemi uvedenými ve zprávě o stavu digitální dekády. Komise a jednotlivé členské státy budou moci požádat o schůzku mezi Komisí a členskými státy. Taková schůzka se uskuteční zejména v případě, kdy členský stát navrhne uskutečnit nový projekt pro více zemí nebo společnou akci vyžadující účast jiných členských států. Dotyčné členské státy nebo Komise také budou moci požádat o zahájení postupu vzájemného hodnocení.

Článek 9 umožňuje Komisi přijímat různá opatření v případě, že členský stát nezmění svůj národní strategický plán pro digitální dekádu v souladu s doporučenými politikami, opatřeními a kroky a neposkytne ani dostatečné vysvětlení, proč nemá v úmyslu doporučená opatření řešit. Dotyčný členský stát bude požádán, aby vzal takové doporučení v nejvyšší možné míře v úvahu a aby vysvětlil, jak ho hodlá provádět. Doporučení vydaná Komisí budou postoupena Evropskému parlamentu a Radě. Doporučené politiky, opatření a kroky obsažené ve zprávě a různá doporučení Komise by měly doplňovat doporučení pro jednotlivé země vydávaná v rámci evropského semestru.

Spolupráce mezi Komisí a členskými státy bude otevřená, účinná a transparentní prostřednictvím vhodné struktury, kterou zřídí Komise (článek 10). Taková struktura bude rovněž sloužit jako fórum pro vzájemné hodnocení členských států. Aby se zajistila transparentnost a účast veřejnosti, zapojí Komise a členské státy všechny zainteresované zúčastněné strany (a to i na celostátní, regionální a místní úrovni, zejména subjekty zabývající se digitální transformací veřejného sektoru členských států a sociální partnery, občany a občanskou společnost) (článek 11).

Článek 12, který otevírá blok ustanovení o projektech pro více zemí, stanoví cíle, které projekt pro více zemí charakterizují. Na nejvyšší úrovni tyto cíle obsahují přínos projektu cílům digitální transformace Unie pro rok 2030. Toto je poté převáděno do operativnějších požadavků. Článek 12 svěřuje Komisi pravomoc vydávat doporučení na zřízení projektu pro více zemí nebo vyzvat členský stát k účasti na projektu pro více zemí, případně zřízení projektu pro více zemí nebo připojení k němu jako společný závazek. Orientační seznam možných oblastí činnosti, ve kterých by bylo možné projekty pro více zemí realizovat, je uveden v příloze.

Pravidla pro výběr a provádění projektů pro více zemí jsou uvedena v článku 13. Za prvé, tento článek stanoví, že Komise připojí ke zprávě o stavu digitální dekády přílohu, ve které stanoví strategické zásady a priority při provádění projektů pro více zemí a aktuální seznam těchto projektů, které byly vybrány k realizaci. Za druhé, je poskytnut otevřený seznam nástrojů. Budou-li zvoleny stávající prováděcí nástroje, pravidla platná pro tyto nástroje se tímto rozhodnutím nemění a musí být dodržována v plném rozsahu.

V článku 14 je stanoven procesní rámec pro urychlení provádění projektů pro více zemí. Předpokládá se koordinační mechanismus ve dvou krocích, který má být prováděn v úzké spolupráci mezi Komisí a členskými státy. Jako první krok jsou všechny členské země vyzvány k vyjádření zájmu o provádění konkrétních projektů pro více zemí. Jako druhý krok, existuje-li dostatečný zájem ze strany členských států, Komise poskytne pokyny týkající se prováděcího mechanismu, který považuje pro provádění daného projektu za nejvhodnější, a týkající se i jiných strategických aspektů provádění. V průběhu provádění projektu může být také poskytována technická pomoc a další podpora.

Článek 15 stanoví prováděcí mechanismus ve formě konsorcia evropské digitální infrastruktury (EDIC). Předpokládá se, že tento mechanismus bude používán hlavně v případě projektů pro více zemí, které není možné provádět podle stávajících prováděcích mechanismů. Jak je v tomto článku dále uvedeno, konsorcium evropské digitální infrastruktury bude mít právní subjektivitu. To znamená, že pokud bude toto konsorcium žádat o grant Unie, je samo žadatelem a nakonec musí samo požádat předložením návrhů v reakci na výzvu nebo pozvání poskytujícího orgánu. S výjimkou grantové dohody s více příjemci nemůže podat žádost třetí strana, například členský stát jménem konsorcia evropské digitální infrastruktury.

Článek 16 stanoví, že konsorcium evropské digitální infrastruktury lze založit na žádost členských států rozhodnutím Komise přijatým postupem projednávání ve výborech.

Následující články stanoví pravidla nezbytná pro bezproblémovou a agilní činnost konsorcia evropské digitální infrastruktury. Článek 17 se zabývá podmínkami členství, kdy členské státy, které poskytnou finanční nebo nefinanční příspěvek, jsou členy s hlasovacím právem a jiné členské státy mohou být pozorovateli. Článek 18 stanoví mechanismus správy a řízení podléhající právu veta Komise za přesně popsaných okolností. Článek 19 stanoví minimální požadavky, které musí splňovat stanovy.

V článku 20 jsou stanovena pravidla týkající se odpovědnosti konsorcia evropské digitální infrastruktury, v článku 21 použitelné právo a jurisdikce, v článku 22 pravidla týkající se likvidace a v článku 23 pravidla týkající se podávání zpráv a kontroly.

2021/0293 (COD)

Návrh

ROZHODNUTÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY,

kterým se zavádí politický program 2030 „Cesta k digitální dekádě“

(Text s významem pro EHP)

EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na čl. 173 odst. 3 této smlouvy,

s ohledem na návrh Evropské komise,

po postoupení návrhu legislativního aktu vnitrostátním parlamentům,

s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru 29 ,

s ohledem na stanovisko Výboru regionů 30 ,

v souladu s řádným legislativním postupem,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)Ve svém sdělení nazvaném „Digitální kompas 2030: Evropské pojetí digitální dekády“ ze dne 9. března 2021 31 (dále jen „sdělení o digitálním kompasu“) stanovila Komise svou vizi do roku 2030 – prostřednictvím digitální transformace posílit postavení občanů a podniků. Digitální transformace hospodářství a společnosti v pojetí Unie by měla zahrnovat digitální suverenitu, inkluzivnost, rovnost, udržitelnost, odolnost, bezpečnost, zlepšování životních podmínek, respektování práv a tužeb občanů a měla by přispívat k dynamické a spravedlivé ekonomice a společnosti účinně využívající zdroje v Unii.

(2)Evropská rada ve svém prohlášení ze dne 25. března 2021 označila sdělení o digitálním kompasu za jeden z kroků vytyčujících digitální rozvoj EU v nadcházejícím desetiletí a potvrdila vizi, která je v něm stanovena, včetně myšlenky politického programu s robustní strukturou a rámcem správy a řízení, jež usnadní provádění projektů pro více zemí, které jsou nezbytné pro digitální transformaci Evropy v kritických oblastech. Vyzvala rovněž Komisi, aby rozšířila soubor politických nástrojů Evropské unie pro digitální transformaci, a to jak na úrovni Evropské unie, tak na vnitrostátní úrovni, a aby k usnadnění digitální transformace využila všechny dostupné nástroje z oblasti průmyslové a obchodní politiky a politiky hospodářské soutěže, dovedností a vzdělávání, politiky výzkumu a inovací a nástrojů dlouhodobého financování.

(3)Jak je popsáno ve sdělení Komise, kterým se aktualizuje nová průmyslová strategie z roku 2020 32 , je nezbytné, aby Evropská unie identifikovala kritické technologické systémy a strategická odvětví, což umožní řešit strategické slabiny a vysoce rizikové závislosti, které by mohly vést k nedostatkům v zásobování nebo kybernetickým bezpečnostním rizikům, a aby podpořila digitální transformaci. To podtrhuje důležitost toho, aby členské státy spojily síly a podpořily úsilí průmyslu o řešení těchto závislostí a o rozvoj strategických potřeb v oblasti kapacit. Je to také reakcí na analýzu obsaženou ve zprávě o strategickém výhledu z roku 2021 33 . V rámci Nástroje pro oživení a odolnost a přípravy národních plánů pro oživení a odolnost Komise vyzvala členské státy, aby koordinovaly své úsilí ve prospěch projektů pro více zemí v digitální oblasti. Tato zkušenost zvýraznila potřebu, aby koordinační úsilí členských států bylo Komisí podpořeno a aby Unie disponovala mechanismy provádění, které usnadní společné investice, jež umožní realizovat projekty pro více zemí. Souběžně s jinými iniciativami Komise, jako je Observatoř pro kritické technologie 34 , by měla být zavedena struktura správy a řízení pro provádění sdělení o digitálním kompasu, která by měla pomoci identifikovat stávající a možné budoucí strategické závislosti Unie v digitální oblasti a přispívat k posilování její digitální suverenity.

(4)Ve sdělení Komise „Zelená dohoda pro Evropu“ 35 bylo zdůrazněno, že Evropa by měla využít potenciál digitální transformace, která je klíčovým faktorem dosažení cílů Zelené dohody. Unie by měla nezbytnou digitální transformaci podporovat a investovat do ní, protože digitální technologie jsou kritickým faktorem dosažení cílů udržitelnosti Zelené dohody pro mnoho různých odvětví. Digitální technologie, jako je umělá inteligence, sítě 5G, cloud a edge computing a internet věcí, mohou urychlit a maximalizovat dopad politik pro zvládání změny klimatu a ochranu životního prostředí. Digitalizace rovněž přináší nové příležitosti pro dálkové monitorování znečištění ovzduší a vody nebo pro monitorování a optimalizaci využívání energie a přírodních zdrojů. Evropa potřebuje digitální odvětví, které klade důraz na udržitelnost, zajistí, aby digitální infrastruktury a technologie byly prokazatelně udržitelnější, energeticky účinnější a účinněji využívaly zdroje, a které bude přispívat k udržitelnému oběhovému a klimaticky neutrálnímu hospodářství a společnosti v souladu se Zelenou dohodou pro Evropu.

(5)Opatření, jež předpokládá sdělení o digitálním kompasu, by měla být prováděna s cílem zintenzívnit opatření stanovená ve strategii formování digitální budoucnosti Evropy a v návaznosti na stávající nástroje Unie (jako jsou programy soudržnosti, Nástroj pro technickou podporu, nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/694 36 , nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/695 37 a nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/523 38 ) a na finanční prostředky přidělené na digitální transformaci podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/241 39 . Tímto rozhodnutím by proto měl být zaveden politický program „Cesta k digitální dekádě“ s cílem dosáhnout, urychlit a zformovat úspěšnou digitální transformaci hospodářství a společnosti Unie.

(6)Aby bylo možné sledovat trajektorii Unie udávající tempo digitální transformace, měly by být zavedeny digitální cíle. Tyto cíle by měly být spojeny s konkrétními oblastmi, ve kterých by v Unii mělo být společně dosaženo pokroku. Tyto cíle vycházejí ze čtyř hlavních oblastí, které byly identifikovány ve sdělení o digitálním kompasu a označeny za oblasti zásadního významu pro digitální transformaci Unie: digitální dovednosti, digitální infrastruktury, digitalizace podniků a digitalizace veřejných služeb.

(7)Digitální dovednosti, základní a pokročilé, jsou nezbytné pro posílení kolektivní odolnosti společnosti Unie. Digitálně zdatní a kompetentní občané budou moci využívat příležitostí digitální dekády. Digitální odborná příprava a vzdělávání by navíc měly podporovat, aby si pracovníci mohli osvojit specializované digitální dovednosti a následně získat kvalitní pracovní místa a vybudovat si úspěšnou kariéru v mnohem větším počtu než dnes, přičemž se sbližoval podíl žen a mužů. Základním faktorem pro využití výhod digitalizace, pro další technologický rozvoj a pro vedoucí postavení Evropy v digitální oblasti dále je udržitelná digitální infrastruktura z hlediska konektivity, mikroelektroniky a schopnosti zpracovávat obrovské množství dat. Je zapotřebí excelentní a bezpečná konektivita pro každého a kdekoliv v Evropě včetně venkovských a odlehlých oblastí 40 . Společenské potřeby, pokud jde o šířku pásma nahrávání a stahování, stále rostou. Do roku 2030 by měly být v dostupném stavu k dispozici sítě s gigabitovými rychlostmi pro všechny, kdo takovou kapacitu potřebují nebo ji chtějí využívat. Kromě toho se předpokládá, že po mikroprocesorech, které již dnes stojí na počátku většiny klíčových hodnotových řetězců, bude v budoucnu ještě větší poptávka, zejména po těch nejvíce inovativních. Lze očekávat, že kritickými faktory budou také klimaticky neutrální vysoce zabezpečené uzly na okraji sítě, které zaručují přístup k datovým službám s nízkou latencí všude, kde sídlí podniky, a kvantová kapacita.

(8)Všechny uvedené technologie nejenže umožní vznik nových produktů, nových výrobních procesů a nových obchodních modelů vystavěných na spravedlivém sdílení dat v ekonomice založené na datech, ale budou jejich jádrem. Transformace podniků bude záviset na jejich schopnosti rychle a plošně zavést nové digitální technologie, a to i v ekosystémech odvětví a služeb, které nyní zaostávají.

(9)Demokratický život a veřejné služby budou rovněž zásadním způsobem záviset na digitálních technologiích, a měly by proto být plně dostupné pro každého jako špičkové digitální prostředí nabízející snadno ovladatelné, efektivní a individualizované služby a nástroje s vysokými standardy v oblasti bezpečnosti a ochrany soukromí.

(10)Komise by měla tyto digitální cíle přezkoumat do června 2026 a posoudit, zda stále odpovídají vysoké úrovni ambice digitální transformace, a v případě potřeby je aktualizovat nebo zavést další digitální cíle.

(11)Harmonický, inkluzivní a trvalý pokrok na cestě k digitální transformaci a k dosažení digitálních cílů v Unii vyžaduje komplexní, robustní, spolehlivou, flexibilní a transparentní formu správy a řízení, založenou na úzké spolupráci a koordinaci mezi orgány, institucemi a agenturami Unie a členskými státy. Vhodný mechanismus by měl zajistit koordinaci sbližování a jednotnost a účinnost politik a opatření na úrovni Unie a na vnitrostátní úrovni. Je proto nezbytné stanovit ustanovení týkající se mechanismu monitorování a spolupráce k provádění nařízení o digitálním kompasu.

(12)Tento mechanismus by měl obsahovat posílený systém monitorování za účelem zjišťování nedostatků ve strategických digitálních kapacitách Unie. Měl by rovněž obsahovat mechanismus podávání zpráv, mimo jiné o pokroku při naplňování vize pro rok 2030 a souvisejících digitálních cílů, a obecněji nastínit stav souladu s cíli stanovenými v tomto rozhodnutí. Měl by stanovit rámec spolupráce mezi Komisí a členskými státy s cílem identifikovat řešení slabin a navrhnout cílená opatření pro zjednání účinné nápravy.

(13)Zpráva o stavu digitální dekády by se měla mimo jiné opírat o index digitální ekonomiky a společnosti (dále jen „DESI“) 41 , který by měl být používán k sledování pokroku při plnění digitálních cílů. Toto monitorování by mělo zahrnovat analýzu ukazatelů měřících pokrok na úrovni členských států, vnitrostátních politik a iniciativ zaměřených na dosažení záměrů a cílů tohoto rozhodnutí a horizontální a tematické analýzy, které budou sledovat digitální transformaci evropských ekonomik a porovnávat pokrok členských států při jejich plnění. Rozměry a ukazatele indexu DESI by měly být sladěny zejména s digitálními cíli, které jsou stanoveny v tomto rozhodnutí. Pro každý digitální cíl by měly být v prováděcích aktech, jež přijme Komise, stanoveny klíčové ukazatele výkonnosti. Klíčové ukazatele výkonnosti by měly být aktualizovány, je-li to nezbytné k zajištění trvalého účinného monitorování a k zohlednění technologického vývoje. Mechanismus pro sběr dat v členských státech by měl být posílen, aby podrobně vystihoval současný stav pokroku při plnění digitálních cílů a podával informace o příslušných politikách, programech a iniciativách na vnitrostátní úrovni. Komise by na základě přezkumů a podle potřeby měla po konzultaci s členskými státy vypracovat plán, který stanoví budoucí potřeby v oblasti shromažďování údajů. Při nastavení indexu DESI by Komise měla vycházet především z oficiálních statistických údajů získaných v různých průzkumech Unie o informační společnosti 42 . Ke sběru dat pro příslušné ukazatele, které v průzkumech Unie nejsou měřeny, by měla Komise používat zvláštní studie.

(14)Aby byli spolunormotvůrci průběžně informováni o pokroku digitální transformace v Unii, měla by Komise předkládat Evropskému parlamentu a Radě každoroční „zprávu o stavu digitální dekády“, obsahující přehled a analýzu digitální transformace Unie a hodnocení dosaženého pokroku při plnění cílů digitální dekády a digitálních cílů za období do roku 2030. „Zpráva o stavu digitální dekády“, a zejména index DESI, by měly být zahrnuty do evropského semestru, včetně aspektů týkajících se Nástroje pro oživení a odolnost.

(15)Komise by zejména měla informovat o pokroku při plnění digitálních cílů, podrobně popsat stupeň pokroku Unie ve vztahu k plánovaným trajektoriím pro každý cíl, hodnocení úsilí, které je nezbytné pro dosažení každého cíle, včetně nedostatečných investic do digitálních kapacit a zvyšování povědomí o opatřeních potřebných pro zvýšení digitální suverenity. Zpráva by měla rovněž obsahovat hodnocení, jak jsou prováděny příslušné regulační návrhy, a hodnocení opatření podniknutých na úrovni Unie a na úrovni členských států.

(16)Na základě této analýzy by zpráva obsahovala konkrétní doporučované politiky, opatření a kroky. Při doporučení politik, opatření a kroků ve zprávě by Komise měla zohlednit nejnovější dostupná data, přijaté společné závazky, politiky a opatření stanovené členskými státy a také pokrok při provádění doporučených opatření uvedených v dřívějších zprávách a řešených v průběhu ročního cyklu spolupráce. Komise by dále měla vzít v úvahu rozdíly v možnostech jednotlivých členských států přispívat k digitálním cílům a již zavedené politiky, opatření a kroky, které jsou považovány za vhodné pro dosažení cílů, i kdyby se jejich účinky dosud neprojevily v praxi.

(17)Každoroční „zpráva o stavu digitální dekády“ by měla prezentovat plnění digitálních zásad schválených v [uveďte název deklarace].

(18)S cílem zajistit, aby obecné cíle digitální dekády a digitální cíle stanovené v tomto rozhodnutí byly dosaženy a aby všechny členské státy za tímto účelem účinně přispívaly, měla by koncepce a provádění mechanismu monitorování a spolupráce zajišťovat výměnu informací a osvědčených postupů prostřednictvím konstruktivního a inkluzivního dialogu mezi členskými státy a Komisí.

(19)Komise by spolu s členskými státy měla vypracovat plánované trajektorie, které umožní Unii dosáhnout digitálních cílů stanovených v tomto rozhodnutí. Tyto plánované trajektorie by poté měly být členskými státy pokud možno převedeny do vnitrostátních trajektorií. Měly by být vzaty v úvahu a ve vnitrostátních trajektoriích odraženy rozdílné možnosti členských států přispívat k digitálním cílům. Tyto trajektorie by měly pomoci při hodnocení pokroku v průběhu času na úrovni Unie respektive na úrovni členských států.

(20)Aby se zajistilo, že spolupráce mezi Komisí a členskými státy bude efektivní a účinná, měly by členské státy předkládat Komisi národní strategické plány pro digitální dekádu na období do roku 2030 (dále jen „národní strategické plány pro digitální dekádu“), ve kterých budou pokud možno navrženy vnitrostátní trajektorie měřitelné na vnitrostátní úrovni, popsány nástroje přijaté, plánované nebo prováděné s cílem přispět k dosažení obecných cílů tohoto rozhodnutí a digitálních cílů na úrovni Unie. Tyto národní strategické plány pro digitální dekádu by měly být klíčovým nástrojem pro koordinaci politik členských států a pro zajištění předvídatelnosti z hlediska trhu. Členské státy by měly zohlednit příslušné odvětvové iniciativy na úrovni Unie i na vnitrostátní úrovni a zajistit soudržnost s nimi. V průběhu ročního cyklu spolupráce by členské státy mohly navrhovat úpravy svých národních strategických plánů pro digitální dekádu, které mají zohlednit vývoj digitální transformace na úrovni Unie a na vnitrostátní úrovni a reagovat zejména na politiky, opatření a kroky doporučené Komisí.

(21)Pro dosažení cílů programu „Cesta k digitální dekádě“ v oblasti konektivity je klíčová včasná dostupnost rádiového spektra a přístup k němu. Členské státy a uživatelé spektra v této souvislosti požadují předvídatelnost a jistotu, a zároveň časovou flexibilitu (na základě vyvíjejících se potřeb), aby mohli naplánovat milníky pro dostupnost spektra. Zejména v rychle se vyvíjejícím procesu digitální a zelené transformace by včasné informace o budoucí dostupnosti spektra a vstupy pro stanovení jakýchkoli milníků ze strany klíčových zúčastněných stran (jako jsou orgány veřejné správy, průmysl a uživatelé) zvýšily právní jistotu a předvídatelnost u investic.

(22)Jelikož spektrum má zásadní význam pro dosažení digitálních cílů, a zejména bezpečné, výkonné a udržitelné digitální infrastruktury, měly by členské státy informovat také o jimi přijatých a budoucích politikách a opatřeních týkajících se dostupnosti a možností využití rádiového spektra pro stávající uživatele a pro potenciální investory a provozovatele. Aniž je dotčena možnost, aby Komise navrhovala nová strategická zaměření politiky spektra nebo mechanismy podle čl. 4 odst. 4 směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1972 43 , mohla by Komise v této souvislosti poskytovat vhodné pokyny zaměřené na splnění obecných cílů a digitálních cílů stanovených v tomto rozhodnutí.

(23)Dialog o spolupráci mezi Komisí a členskými státy by měl začít posouzením jejich národních strategických plánů pro digitální dekádu a měl by vycházet z údajů poskytnutých a hodnocení provedených ve zprávě o stavu digitální dekády, a rovněž ze zpětné vazby obdržené příslušnými zúčastněnými stranami.

(24)Následně by spolupráce měla být strukturována v rámci ročního cyklu. Načasování roční spolupráce by mělo vzít v úvahu potřebu reagovat na výsledky dosavadní spolupráce, jakož i opatření, kroky a úpravy národních strategických plánů pro digitální dekádu navržené ve zprávě z následujícího roku.

(25)Aby bylo možné pokročit na cestě k dosažení cílů v souladu s plánovanými trajektoriemi, členské státy, které jsou ve zprávě považovány za státy, jež nedosáhly dostatečného pokroku v dané oblasti, by měly navrhnout nápravná opatření a kroky, které mají v úmyslu uskutečnit na podporu pokroku v této kritické oblasti. Komise a členské státy by dále měly zkoumat, jak politiky, opatření a kroky doporučené ve zprávě z předchozího roku byly členskými státy společně i individuálně řešeny. Členský stát může požádat o zahájení postupu vzájemného hodnocení, aby poskytl jiným členským státům příležitost vyjádřit se k návrhům, které hodlá prezentovat ve svém národním strategickém plánu pro digitální dekádu, zejména pokud jde o jejich vhodnost pro dosažení určitého specifického cíle. Zahájení postupu vzájemného hodnocení v souvislosti s národním strategickým plánem pro digitální dekádu členského státu může navrhnout i Komise.

(26)Komise a jeden nebo více členských států mohou přijímat společné závazky týkající se koordinovaných akcí, které by chtěly podniknout za účelem dosažení cílů, zřizovat projekty pro více zemí a dohodnout se na jakýchkoli dalších opatřeních a krocích na úrovni Unie a na vnitrostátní úrovni k zajištění pokroku na cestě k dosažení cílů v souladu s plánovanými trajektoriemi.

(27)Účinné provádění doporučených politik, opatření a kroků a národních strategických plánů pro digitální dekádu a jejich úprav je rozhodující pro dosažení obecných a digitálních cílů. Nebude-li členský stát tato opatření účinně plnit a jím uvedené důvody, proč tak neučinil, budou považovány za nedostatečné, může Komise přijmout různá doporučení, aniž jsou dotčeny pravomoci Komise podle Smlouvy. Tato doporučení by měla být zohledněna a měla by doplňovat nejnovější doporučení pro jednotlivé země vydaná v rámci evropského semestru.

(28)Dotyčný členský stát by měl doporučení v nejvyšší možné míře zohlednit a pokud možno upravit svůj národní strategický plán pro digitální dekádu. V případě, že členský stát nemá v úmyslu doporučení provést, měl by uvést důvody, proč se rozhodl tak učinit, a toto odůvodnění zveřejnit.

(29)Aby se zajistila transparentnost a účast veřejnosti, měla by Komise zapojit všechny zainteresované zúčastněné strany. Za tím účelem by Komise měla úzce spolupracovat se zúčastněnými stranami včetně soukromých a veřejných aktérů, jako jsou veřejnoprávní subjekty v oblasti vzdělávání nebo zdraví, a konzultovat s nimi opatření zaměřená na urychlení digitální transformace na úrovni Unie. Zapojení zúčastněných stran by bylo důležité také na úrovni členských států, zejména v době, kdy přijímají své národní strategické plány pro digitální dekádu a jejich úpravy.

(30)Projekty pro více zemí zahrnující několik členských států by měly umožňovat rozsáhlé intervence v klíčových oblastech nezbytné pro dosažení digitálních cílů, a to zejména prostřednictvím sdružování zdrojů od Unie, členských států a případně vhodných soukromých zdrojů. Měly by být prováděny koordinovaně, v úzké spolupráci mezi Komisí a členskými státy. Z tohoto důvodu by Komise měla hrát ústřední úlohu při urychlování zavádění projektů pro více zemí prostřednictvím identifikace projektů pro více zemí, které jsou připraveny k provádění, z kategorií projektů orientačně uvedených v příloze, v poradenství pro členské státy týkajícím se volby prováděcího mechanismu, volby zdrojů financování a jejich kombinace, jiných strategických záležitostí souvisejících s prováděním těchto projektů a případně výběru konsorcia evropské digitální infrastruktury (EDIC) jako prováděcího mechanismu.

(31)Veřejná podpora projektů pro více zemí by měla být používána zejména pro řešení případů selhání trhu nebo nepříznivých investičních situací, a to přiměřeným způsobem, aniž by duplikovaly nebo vytěsňovaly soukromé financování, a měly by mít jasnou evropskou přidanou hodnotu v souladu s platným právem Unie a vnitrostátním právem v souladu s právem Unie.

(32)Projekty pro více zemí by měly být schopny přilákat a efektivně kombinovat různé zdroje financování v Unii a členských státech. Zejména spojení finančních prostředků z centrálně řízeného programu Unie se zdroji vloženými členskými státy by mělo být možné a mělo by za určitých podmínek zahrnovat příspěvky z Nástroje pro oživení a odolnost, jak je vysvětleno v části 3 pokynů Komise členským státům o plánech pro oživení a odolnost 44 , jakož i příspěvky z Evropského fondu pro regionální rozvoj a z Fondu soudržnosti. Všude tam, kde k tomu opravňuje povaha daného projektu pro více zemí, měl by být také otevřený příspěvkům od jiných subjektů než od Unie a členských států, včetně soukromých příspěvků.

(33)Komise ve spolupráci s členskými státy a jednající jako koordinátor projektů pro více zemí by měla členským státům pomoci při identifikaci jejich zájmů v projektech pro více zemí, vydávat pokyny týkající se výběru optimálních prováděcích mechanismů a poskytovat podporu při provádění, přičemž by měla přispívat k co nejširší účasti.

(34)Komise by měla mít možnost vytvořit na žádost členských států, a pokud to považuje za vhodné, zejména v situacích, kdy neexistuje žádný alternativní vhodný prováděcí mechanismus, konsorcium evropské digitální infrastruktury (EDIC) pro provádění tohoto projektu pro více zemí.

(35)Za účelem zajištění jednotných podmínek pro provádění tohoto rozhodnutí měly by být Komisi svěřeny prováděcí pravomoci, pokud jde o klíčové ukazatele výkonnosti, a pro zřizování konsorcií evropské digitální infrastruktury. Tyto pravomoci by měly být vykonávány v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 45 ,

PŘIJALY TOTO ROZHODNUTÍ:

Kapitola 1

Předmět, oblast působnosti a definice

Článek 1

Předmět

1)Toto rozhodnutí stanoví politický program „Cesta k digitální dekádě“ a mechanismus monitorování a spolupráce pro tento program sestávající z opatření, jejichž cílem je:

a)vytyčit jasný směr digitální transformace Unie a plnění digitálních cílů;

b)strukturovat a podporovat spolupráci mezi orgány Unie a členskými státy;

c)zajistit jednotnost, srovnatelnost a úplnost monitorování a podávání zpráv ze strany Unie.

2)Toto rozhodnutí rovněž stanoví rámec pro projekty pro více zemí.

Článek 2

Obecné cíle

Orgány Unie a členské státy spolupracují za účelem podpory a dosažení těchto obecných cílů:

a)prosazovat inkluzivní, bezpečné a otevřené digitální prostředí orientované na člověka, ve kterém digitální technologie a služby respektují a posilují zásady a hodnoty Unie;

b)posilovat kolektivní odolnost členských států a překlenout digitální propast, a to zejména podporou základních a specializovaných digitálních dovedností pro všechny a podporou rozvoje vysoce výkonných digitálních systémů vzdělávání a odborné přípravy;

c)zajistit digitální suverenitu, zejména prostřednictvím bezpečné a dostupné digitální infrastruktury schopné zpracovávat velké objemy dat, která umožní další technologický vývoj a bude podporovat konkurenceschopnost průmyslu Unie;

d)podporovat zavádění a využití digitálních schopností umožňujících snadný a spravedlivý přístup k digitálním technologiím a datům s cílem dosáhnout vysoké úrovně digitální intenzity a inovací v podnicích Unie, a zejména v malých a středních podnicích;

e)zajistit, aby demokratický život, veřejné služby, zdravotní péče a pečovatelské služby byly dostupné online pro každého, a zejména pro znevýhodněné skupiny včetně osob se zdravotním postižením, aby nabízely inkluzivní, efektivní a individualizované služby a nástroje s vysokými standardy v oblasti bezpečnosti a ochrany soukromí;

f)zajistit, aby digitální infrastruktury a technologie byly udržitelnější, energeticky účinnější a účinněji využívaly zdroje, a přispívat k udržitelnému oběhovému a klimaticky neutrálnímu hospodářství a společnosti v souladu se Zelenou dohodou pro Evropu;

g)usnadňovat konvergentní podmínky pro investice do digitální transformace v celé Unii, mimo jiné posilováním synergií mezi využíváním finančních prostředků Unie a členských států;

h)zajistit, aby všechny politiky a programy, které jsou důležité pro dosažení digitálních cílů, byly zohledňovány koordinovaným a soudržným způsobem, a mohly tak plně přispívat k digitální transformaci.

Článek 3

Definice

Pro účely tohoto rozhodnutí se rozumí:

1)„indexem digitální ekonomiky a společnosti („DESI“)“ roční soubor ukazatelů analýz a měření, na jejichž základě Komise sleduje celkovou digitální výkonnost Unie a členských států v několika rozměrech politik, včetně jejich pokroku na cestě ke splnění digitálních cílů stanovených v článku 4;

2)„projekty pro více zemí“ projekty velkého rozsahu, usnadňující dosažení digitálních cílů stanovených v článku 4, zahrnující financování ze strany Unie a členských států a splňující požadavky stanovené v článku 12;

3)„statistikou“ statistika, jak je definována v čl. 3 bodě 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 223/2009 46 ;

4)„vzájemným hodnocením“ přezkumný mechanismus, při kterém se členské státy mohou vyjadřovat ke konkrétním aspektům politik, opatření a akcí navržených danými členskými státy, a zejména k jejich vhodnosti přispívat k dosažení určitého specifického cíle z digitálních cílů stanovených v článku 4, v rámci ročního cyklu spolupráce stanoveného v článku 8, a který může sloužit k výměně osvědčených postupů;

5)„plánovanou trajektorií“ předpokládaná cesta ke každému digitálnímu cíli do roku 2030 za účelem dosažení digitálních cílů stanovených v článku 4 a založená na historických údajích, jsou-li k dispozici.

Kapitola 2

Digitální cíle

Článek 4

Digitální cíle

1)Orgány Unie a členské státy spolupracují za účelem dosažení těchto digitálních cílů v Unii do roku 2030:

1)obyvatelstvo s digitálními dovednostmi a vysoce kvalifikovaní odborníci v oblasti digitálních technologií:

a)alespoň 80 % osob ve věku od 16 do 74 let má alespoň základní digitální dovednosti;

b)alespoň 20 milionů zaměstnaných specialistů v oboru informačních a komunikačních technologií (IKT), přičemž se sbližuje podíl žen a mužů;

2)bezpečné, výkonné a udržitelné digitální infrastruktury:

a)všechny evropské domácnosti jsou pokryty gigabitovou sítí a všechny osídlené oblasti pokryty sítí 5G;

b)výroba špičkových a udržitelných polovodičů v Unii představuje přinejmenším 20 % světové výroby v hodnotovém vyjádření;

c)v EU je nasazeno přinejmenším 10 000 klimaticky neutrálních vysoce zabezpečených uzlů na okraji sítě, které jsou rozmístěny tak, že je zaručen přístup k datovým službám s nízkou latencí (několik milisekund) všude, kde sídlí podniky;

d)Unie má do roku 2025 první počítač s kvantovou akcelerací, čímž se jí otevře cesta k dosažení předního postavení v oblasti kvantových kapacit do roku 2030;

3)digitální transformace podniků:

a)přinejmenším 75 % podniků v Unii využívá:

1)cloudové služby;

2) data velkého objemu;

3) umělou inteligenci;

b)více než 90 % malých a středních podniků v Unii dosahuje alespoň základní úrovně digitální intenzity;

c)Unie zvyšuje počet inovativních a rozvíjejících se podniků a zlepšuje jejich přístup k financování, což vede přinejmenším ke zdvojnásobení počtu tzv. jednorožců;

4)digitalizace veřejných služeb:

a)100 % klíčových veřejných služeb je pro občany a podniky Unie dostupné online;

b)100 % občanů Unie má přístup ke své zdravotní dokumentaci (elektronickým zdravotním záznamům (EHR));

c)alespoň 80 % občanů Unie používá řešení v oblasti digitální identity.

2)Komise přezkoumá do roku 2026 digitální cíle stanovené v odstavci 1. O výsledcích přezkumu Komise předloží zprávu Evropskému parlamentu a Radě a předloží legislativní návrh na revizi digitálních cílů uvedených v odstavci 1, pokud má za to, že je to nezbytné k řešení technického, hospodářského a společenského vývoje pro úspěšnou digitální transformaci Unie.

Kapitola 3

Správa a řízení: mechanismus monitorování a spolupráce

Článek 5

Sledování pokroku

1)Komise sleduje pokrok Unie ve srovnání s cíli a digitálními cíli, které jsou stanoveny v článcích 2 a 4. Za tímto účelem Komise vychází z indexu digitální ekonomiky a společnosti (DESI) a pro účely tohoto rozhodnutí, v souladu s čl. 25 odst. 2, stanoví v prováděcím aktu klíčové ukazatele výkonnosti pro každý digitální cíl.

2)Členské státy včas poskytnou Komisi nezbytnou statistiku a údaje požadované pro účinné sledování digitální transformace a stupně dosažení digitálních cílů, které jsou uvedeny v článku 4. To bude zahrnovat i relevantní informace o dostupnosti a přístupnosti spektra. Není-li relevantní statistika od členských států ještě k dispozici, může Komise po konzultaci s členskými státy použít alternativní metodu sběru údajů, jako jsou studie nebo přímý sběr údajů od členských států. Použitím alternativní metody sběru údajů nejsou dotčeny úkoly Eurostatu stanovené v rozhodnutí Komise 2012/504/EU 47 .

3)Komise v úzké spolupráci s členskými státy stanoví plánované trajektorie pro dosažení každého digitálního cíle na úrovni Unie, které poslouží jako základ pro sledování a pro národní strategické plány pro digitální dekádu. Bude-li to nezbytné s ohledem na technický, hospodářský nebo společenský vývoj, Komise jednu nebo více těchto plánovaných trajektorií aktualizuje.

4)Členské státy včas poskytnou Komisi nezbytné informace potřebné pro účinné sledování pokroku při provádění zásad, které jsou zakotveny v [uveďte název deklarace].

Článek 6

„Zpráva o stavu digitální dekády“

1)Komise každoročně předloží Evropskému parlamentu a Radě „zprávu o stavu digitální dekády“. Tato zpráva je komplexní zprávou Komise o pokroku v oblasti digitální transformace Unie a zahrnuje index digitální ekonomiky a společnosti (DESI).

2)Ve „zprávě o stavu digitální dekády“ Komise poskytne hodnocení pokroku digitální transformace Unie ve srovnání s digitálními cíli stanovenými v článku 4, jakož i stavu dodržování obecných cílů uvedených v článku 2 a zásad zakotvených v [uveďte název deklarace]. Hodnocení dosaženého pokroku je založeno zejména na analýze a klíčových ukazatelích výkonnosti v indexu digitální ekonomiky a společnosti v porovnání s plánovanými trajektoriemi na úrovni Unie a případně s plánovanými trajektoriemi členských států, popřípadě na zavádění a pokroku projektů pro více zemí.

3)Komise může ve „zprávě o stavu digitální dekády“ doporučit politiky, opatření nebo kroky, které by mohly přijmout členské státy v oblastech, ve kterých nedošlo k dostatečnému pokroku z hlediska dosažení digitálních cílů stanovených v článku 4 nebo ve kterých byly na základě výsledků „zprávy o stavu digitální dekády“ zjištěny závažné mezery a nedostatky. Tyto doporučené politiky, opatření a kroky se mohou týkat zejména:

a)úrovně ambice příspěvků a iniciativ navržených členskými státy, s ohledem na společné dosažení obecných cílů a specifických cílů stanovených v článcích 2 a 4;

b)politik, opatření a kroků na úrovni členských států a jiných politik a opatření s potenciálním přeshraničním významem;

c)jakýchkoli dalších politik, opatření nebo kroků, kterých by mohlo být zapotřebí při úpravách národních strategických plánů pro digitální dekádu;

d) interakcí a souladu mezi stávajícími a plánovanými politikami, opatřeními a akcemi.

4)Zpráva přihlédne ke stávajícím společným závazkům podle čl. 8 odst. 4 a jejich plnění.

5)Zpráva rovněž musí obsahovat informace o pokroku v souvislosti s doporučenými politikami, opatřeními nebo kroky podle odstavce 3 tohoto článku a s doporučeními přijatými podle článku 9 a k jejich provádění.

6)Zpráva může též posoudit potřebu jakýchkoli dalších politik, opatření nebo kroků, kterých by mohlo být zapotřebí na úrovni Unie.

Článek 7

Národní strategické plány pro digitální dekádu

1)Do [šesti měsíců po vstupu tohoto rozhodnutí v platnost – konkrétní datum vloží OP] členské státy předloží Komisi své národní strategické plány pro digitální dekádu, které musí být v souladu s obecnými a digitálními cíli stanovenými v tomto rozhodnutí a musí přispívat k jejich dosažení na úrovni Unie. Členské státy a Komise zohlední příslušné odvětvové iniciativy a zajistí soulad s nimi.

2)Členské státy ve svých národních strategických plánech pro digitální dekádu stanoví:

a)hlavní prováděné, přijaté a plánované politiky, opatření a kroky přispívající k obecným a digitálním cílům stanoveným v článku 2 a 4;

b)vnitrostátní plánované trajektorie přispívající k příslušným digitálním cílům měřitelným na vnitrostátní úrovni;

c)očekávaný dopad na každý digitální cíl v důsledku prováděných, přijatých a plánovaných politik, opatření a kroků;

d)načasování provádění přijatých a plánovaných politik, opatření a kroků, jakož i odhad, kdy lze očekávat, že tyto politiky, opatření a kroky budou mít vliv na dosažení digitálních cílů.

3)Politiky, opatření a kroky podle písmene a) se týkají dosažení obecných a digitálních cílů tohoto rozhodnutí, pro které v den předložení národních strategických plánů pro digitální dekádu nebo úpravy těchto plánů platí jeden nebo více následujících prvků:

a)jsou v platnosti přímo použitelné právní předpisy Unie nebo vnitrostátní právní předpisy;

b)byl přijat jeden nebo více závazků k přijetí politik, opatření nebo kroků;

c)byly přiděleny finanční prostředky;

d)byly poskytnuty lidské zdroje;

e)příslušnými vnitrostátními orgány byly přiděleny zdroje rádiového spektra nebo existuje závazek, že budou přiděleny nebo přiřazeny;

f)představují jiné důležité faktory související s obecnými a digitálními cíli.

4)členské státy poskytnou obecný přehled investic, které jsou nutné, aby mohly přispívat k cílům a digitálním cílům, jak jsou stanoveny v jejich národních strategických plánech pro digitální dekádu, jakož i obecný popis zdrojů těchto investic, v příslušných případech včetně plánovaného využití programů a nástrojů Unie. Národní strategické plány pro digitální dekádu mohou obsahovat návrhy na projekty pro více zemí.

5)Členské státy zajistí, aby jejich národní strategické plány pro digitální dekádu zohledňovaly nejnovější doporučení pro jednotlivé země vydaná v rámci evropského semestru. Úpravy národních strategických plánů pro digitální dekádu zohlední doporučené politiky, opatření a kroky podle čl. 6 odst. 3 a doporučení přijatá podle článku 9.

6)Komise poskytne členským státům pokyny a podporu při vypracování národních strategických plánů pro digitální dekádu, včetně toho, jak tam, kde je to možné, stanovit na vnitrostátní úrovni vhodné plánované trajektorie, které mohou účinně přispívat k dosažení plánovaných trajektorií na úrovni Unie.

Článek 8

Roční cyklus spolupráce mezi Komisí a členskými státy

1)Členské státy a Komise úzce spolupracují za účelem určení způsobů, jak řešit nedostatky v oblastech, ve kterých nedošlo k dostatečnému pokroku z hlediska dosažení jednoho nebo více digitálních cílů stanovených v článku 4 nebo ve kterých byly na základě výsledků „zprávy o stavu digitální dekády“ zjištěny závažné mezery a nedostatky. Tato analýza zohlední zejména různou kapacitu členských států přispívat k některým digitálním cílům a riziko, že zpoždění v některém z těchto cílů může mít nepříznivý vliv na dosažení jiných digitálních cílů.

2)Do dvou měsíců od zveřejnění „zprávy o stavu digitální dekády“ budou Komise a členské státy usilovat o projednání předběžných připomínek členského státu, zejména pokud jde o politiky, opatření a kroky doporučené Komisí ve „zprávě o stavu digitální dekády“.

3)Do pěti měsíců od zveřejnění „zprávy o stavu digitální dekády“ dotyčné členské státy předloží Komisi úpravy svých národních strategických plánů pro digitální dekádu, jež sestávají z politik, opatření a kroků, které mají v úmyslu podniknout, případně včetně návrhů projektů pro více zemí s cílem podpořit pokrok v oblastech, jichž se týkají digitální cíle stanovené v článku 4, a splnit cíle stanovené v článku 2. Má-li členské stát za to, že žádná opatření nejsou nutná a že jeho národní strategický plán pro digitální dekádu nevyžaduje aktualizaci, poskytne odůvodnění v písemné formě.

4)V kterýkoli okamžik ročního cyklu spolupráce může Komise a jeden nebo více členských států přijímat společné závazky, konzultovat s jinými členskými státy o politice, opatřeních nebo akcích nebo realizovat projekty pro více zemí, jak je stanoveno v článku 12. Komise nebo členský stát, který navrhl politiku, opatření nebo krok, může rovněž požádat o zahájení postupu vzájemného hodnocení v souvislosti s konkrétními aspekty této politiky, opatření nebo kroku, a zejména pokud jde o jejich vhodnost přispívat k dosažení určitého specifického digitálního cíle. Výsledek postupu vzájemného hodnocení může být zahrnut do následující „zprávy o stavu digitální dekády“.

5)Komise usiluje o to, aby informovala členské státy o doporučených politikách, opatřeních a krocích, které má v úmyslu zahrnout do „zprávy o stavu digitální dekády“, před zveřejněním této zprávy.

Článek 9

Doporučení

1)Neprovede-li členský stát přiměřené úpravy ve svém národním strategickém plánu pro digitální dekádu v návaznosti na politiky, opatření a akce doporučené Komisí podle čl. 6 odst. 3 a neposkytne dostatečné odůvodnění, může Komise přijmout doporučení, včetně konkrétní analýzy toho, jak by toto nesplnění mohlo ovlivnit dosažení obecných cílů a digitálních cílů tohoto rozhodnutí.

2)Dotyčný členský stát doporučení Komise v nejvyšší možné míře zohlední a podle vhodnosti upraví svůj národní strategický plán pro digitální dekádu odpovídajícím způsobem, a to do tří měsíců. Má-li dotyčný členský stát za to, že by neměl svůj národní strategický plán pro digitální dekádu nebo jeho podstatnou část upravovat v souladu s doporučením, sdělí své odůvodnění písemně Komisi a do tří měsíců ho zveřejní.

3)Doporučení doplňují nejnovější doporučení pro jednotlivé země vydaná v rámci evropského semestru.

4)Pokud navíc dospěje Komise k závěru, že vnitrostátní opatření jsou nedostatečná a ohrožují včasné dosažení obecných a digitálních cílů stanovených v tomto rozhodnutí, může navrhnout vhodná opatření a vykonávat své pravomoci podle Smluv s cílem zajistit společné dosažení těchto obecných a specifických cílů.

5)V případě, že se členský stát soustavně po několik let odchyluje od vnitrostátní plánované trajektorie, nebo alternativně nemá v úmyslu přijmout nápravná opatření na základě předchozích doporučení Komise, může Komise zahájit cílený dialog s dotyčným členským státem a informovat o tom Evropský parlament a Radu.

6)Komise informuje Evropský parlament a Radu o všech doporučeních přijatých podle tohoto článku.

Článek 10

Spolupráce

1)Komise a členské státy úzce spolupracují za účelem plnění povinností a úkolů stanovených v tomto rozhodnutí. Za tím účelem mohou členské státy vyvolat dialog buď s Komisí, nebo s Komisí a členskými státy o jakémkoli předmětu důležitém pro dosažení digitálních a obecných cílů. Komise poskytne všechny vhodné služby technické podpory a odborné znalosti a zorganizuje strukturovanou výměnu informací a osvědčených postupů a koordinaci.

Článek 11

Konzultace se zúčastněnými stranami

1)Komise úzce spolupracuje se soukromými a veřejnými zúčastněnými stranami, včetně sociálních partnerů, za účelem sběru informací a vypracování doporučených politik, opatření a kroků pro účely provádění tohoto rozhodnutí.

2)Členské státy spolupracují se soukromými a veřejnými zúčastněnými stranami, včetně sociálních partnerů, v souladu s vnitrostátními právními předpisy při přijímání svých národních strategických plánů pro digitální dekádu a jejich úprav.

Kapitola 4

Rámec pro projekty pro více zemí

Článek 12

Projekty pro více zemí

1)Obecným cílem projektů pro více zemí je usnadňovat dosažení digitálních cílů.

2)Projekty pro více zemí se zaměřují na jeden nebo více následujících specifických cílů:

a)zlepšit spolupráci Unie a členských států při dosažení cílů digitální dekády;

b)posílit technologickou excelenci Unie a konkurenceschopnost průmyslu v kritických technologiích, digitálních produktech, službách a infrastrukturách, které mají zásadní význam pro hospodářské oživení a prosperitu, pro bezpečnost a ochranu občanů;

c)řešit strategické slabiny a závislosti Unie v digitálních dodavatelských řetězcích;

d)zvětšit rozsah šíření a co nejlepšího využívání digitálních řešení v oblastech veřejného zájmu a v soukromém sektoru;

e)přispívat k udržitelné digitální transformaci společnosti a hospodářství, která přináší prospěch všem podnikům a občanům v Unii.

V příloze je stanoven orientační seznam možných oblastí činnosti, ve kterých by bylo možné realizovat projekty pro více zemí, jež řeší tyto specifické cíle.

3)Projekt pro více zemí zahrnuje účast alespoň tří členských států.

4)Na projekty pro více zemí se nadále vztahuje platné právo Unie a vnitrostátní právo, které je v souladu s právem Unie.

5)Komise může přijmout doporučení na zřízení projektu pro více zemí nebo vyzvat členský stát k účasti na projektu pro více zemí, který splňuje požadavky odstavců 1 až 3, s přihlédnutím k pokroku při provádění národních strategických plánů pro digitální dekádu a k dodržování akcí doporučených Komisí. Komise a členské státy se mohou rovněž zavázat k vytvoření projektu pro více zemí nebo k připojení se k němu jako společný závazek.

Článek 13

Výběr a provádění projektů pro více zemí

1)S ohledem na návrhy projektů pro více zemí v národních strategických plánech pro digitální dekádu a na společné závazky Komise v úzké spolupráci s členskými státy vypracuje a zveřejní jako přílohu ke „zprávě o stavu digitální dekády“ strategické zásady a priority pro provádění projektů pro více zemí a zprávu o pokroku v oblasti projektů pro více zemí vybraných pro realizaci v době zveřejnění zprávy.

2)K projektu pro více zemí mohou přispívat všechny programy a investiční programy Unie, pokud to povolují pravidla stanovená v právním základu daného programu, v závislosti na typech akcí potřebných k dosažení požadovaného cíle.

3)K projektům pro více zemí mohou případně přispívat i jiné subjekty, jak veřejné, tak soukromé.

4)Projekty pro více zemí lze provádět prostřednictvím těchto prováděcích mechanismů:

a)společné podniky;

b)konsorcia evropské výzkumné infrastruktury;

c)agentury Unie;

d)nezávisle dotyčné členské státy;

e)na podporu realizace významných projektů společného evropského zájmu podle čl. 107 odst. 3 písm. b) Smlouvy;

f)konsorcia evropské digitální infrastruktury v souladu s kapitolou 5 tohoto rozhodnutí;

g)jakékoli jiné vhodné prováděcí mechanismy.

Článek 14

Akcelerátor projektů pro více zemí

1)V návaznosti na doporučení Komise podle čl. 12 odst. 5, na společné závazky nebo na žádost účastnického členského státu Komise koordinuje provádění projektu pro více zemí a jedná jako akcelerátor projektu pro více zemí.

2)V prvním kroku koordinace Komise zveřejní výzvu k vyjádření zájmu, adresovanou všem členským státům. Cílem výzvy k vyjádření zájmu je zjistit, zda má členský stát v úmyslu se projektu pro více zemí zúčastnit a jaký finanční nebo nefinanční příspěvek navrhuje poskytnout.

3)V druhém kroku koordinace, pokud zájem o projekt pro více zemí vyjádří alespoň tři členské státy a současně navrhnou finanční a nefinanční závazky k tomuto projektu, Komise po konzultaci se všemi členskými státy vydá pokyny týkající se volby vhodného prováděcího mechanismu, zdrojů financování a jejich kombinace v rámci projektu a jiných strategických aspektů souvisejících s prováděním tohoto projektu. Komise může také z vlastního podnětu členským státům navrhnout, že bude koordinovat projekt pro více zemí v souladu s kroky popsanými v odstavcích 2 a 3.

4)Komise může vydat pokyny týkající se zřízení nového konsorcia evropské digitální infrastruktury v souladu s článkem 15.

5)Komise podporuje provádění projektů pro více zemí případným poskytováním služeb a zdrojů podle článku 10.

Kapitola 5

Konsorcium evropské digitální infrastruktury

Článek 15

Cíl a status konsorcia evropské digitální infrastruktury (EDIC)

1)Členské státy mohou provádět projekt pro více zemí prostřednictvím konsorcia evropské digitální infrastruktury (dále jen „konsorcium EDIC“).

2)Konsorcium EDIC má právní subjektivitu ode dne, kdy vstoupí v platnost rozhodnutí Komise podle čl. 16 odst. 3 písm. a).

3)Konsorcium EDIC má v každém členském státě nejširší způsobilost k právním úkonům, kterou právo daného členského státu přiznává právnickým osobám. Může zejména nabývat, vlastnit a zcizovat movitý a nemovitý majetek i duševní vlastnictví, uzavírat smlouvy a být stranou v soudních řízeních.

4)Konsorcium má sídlo, které se nachází na území členského státu.

Článek 16

Zřízení konsorcia EDIC

1)Členské státy, jež žádají o zřízení konsorcia EDIC (dále jen „žadatelé“), předloží Komisi návrh. Návrh se podává písemně a musí obsahovat:

a)žádost o zřízení konsorcia EDIC adresovanou Komisi;

b)navrhované stanovy konsorcia EDIC;

c)technický popis projektu pro více zemí, který má konsorcium EDIC provádět;

d)prohlášení hostitelského členského státu uznávající konsorcium EDIC jako mezinárodní subjekt ve smyslu čl. 143 písm. g) a čl. 151 odst. 1 písm. b) směrnice Rady 2006/112/ES 48 a jako mezinárodní organizaci ve smyslu čl. 12 odst. 1 písm. b) směrnice Rady 2008/118/ES 49 , a to ode dne jeho zřízení. Omezení a podmínky týkající se výjimek stanovených těmito ustanoveními se stanoví v dohodě mezi členy konsorcia EDIC.

2)Komise žádost posoudí s přihlédnutím k cílům tohoto rozhodnutí a praktickým hlediskům týkajícím se provádění projektu pro více zemí, který má konsorcium EDIC provádět.

3)Komise s ohledem na výsledky posouzení podle odstavce 2 a v souladu s přezkumným postupem podle čl. 25 odst. 2 přijme prostřednictvím prováděcích aktů jedno z následujících rozhodnutí:

a)zřízení konsorcia EDIC poté, co dospěla k závěru, že požadavky stanovené v této kapitole jsou splněny;

b)zamítnutí žádosti, dojde-li k závěru, že požadavky stanovené v této kapitole nejsou splněny, a to včetně chybějícího prohlášení podle čl. 16 odst. 1 písm. d). V tomto případě mohou členské státy přesto vytvořit konsorcium dohodou, avšak neponese název EDIC a nebude moci využívat výhody vyplývající z prováděcí struktury stanovené v této kapitole.

4)Rozhodnutí podle odstavce 2 se oznámí žadatelům. V případě zamítnutí žádosti se toto rozhodnutí žadatelům jasně a přesně vysvětlí.

5)Rozhodnutí o zřízení konsorcia EDIC se zveřejní v Úředním věstníku Evropské unie.

6)Hlavní prvky stanov konsorcia EDIC uvedené v čl. 19 odst. 1 písm. a) a c), a případně obsažené v žádosti se uvedou v příloze rozhodnutí o zřízení konsorcia EDIC.

Článek 17

Členství

1)Členství v konsorciu EDIC musí zahrnovat alespoň tři členské státy. Členy konsorcia EDIC s hlasovacím právem mohou být pouze členské státy, které poskytují finanční nebo nefinanční příspěvek.

2)Po přijetí rozhodnutí o zřízení konsorcia EDIC se mohou kdykoli připojit jako členové jiné členské státy za spravedlivých a přiměřených podmínek vymezených ve stanovách.

3)Členské státy, které neposkytují finanční nebo nefinanční příspěvek, se mohou ke konsorciu EDIC připojit jako pozorovatelé bez hlasovacího práva.

4)Konsorcium EDIC může být otevřené účasti jiných subjektům, než jsou členské státy, což může mimo jiné zahrnovat mezinárodní organizace a soukromé subjekty, jak je stanoveno ve stanovách. Dojde-li k tomu, musí mít členské státy společně na shromáždění členů většinu hlasů, a to bez ohledu na výši příspěvků od jiných subjektů, než jsou členské státy.

Článek 18

Správa a řízení

1)Konsorcium EDIC musí mít alespoň tyto dva orgány:

a)shromáždění členů složené z členských států, jiných subjektů podle čl. 17 odst. 4 a Komise jako orgán disponující plnými/všemi rozhodovacími pravomoci, včetně přijímání rozpočtu;

b)ředitel, jmenovaný shromážděním členů, jako výkonný orgán a právní zástupce konsorcia EDIC.

2)Komise se účastní jednání shromáždění členů bez hlasovacího práva. Pokud však projektu pro více zemí finančně přispívá centrálně řízený program Unie, má Komise právo vetovat rozhodnutí shromáždění.

3)Stanovy konsorcia EDIC stanoví konkrétní ustanovení týkající se správy a řízení v rámci požadavků uvedených v odstavcích 1 a 2.

Článek 19

Stanovy konsorcia EDIC

1)Stanovy konsorcia EDIC musí obsahovat alespoň tyto prvky/údaje:

a)seznam členů, pozorovatelů a postup změn členství a zastoupení, který musí respektovat právo členských států, které nejsou účastníky, se ke konsorciu EDIC připojit;

b)podrobný popis projektu pro více zemí, případně úkolů členů, a orientační harmonogram;

c)sídlo a název;

d)práva a povinnosti členů, včetně povinnosti přispívat do rozpočtu;

e)hlasovací práva;

f)pravidla upravující vlastnictví infrastruktury, duševní vlastnictví a případně jiná aktiva.

2)Změny stanov podléhají postupu podle článku 16.

Článek 20

Odpovědnost

1)Konsorcium EDIC odpovídá za své dluhy.

2)Finanční odpovědnost členů za dluhy konsorcia EDIC je omezena výší jejich příspěvků poskytnutých konsorciu. Členové mohou ve stanovách upřesnit, že na sebe berou odpovědnost do určité výše, která přesahuje jejich vlastní příspěvek, nebo neomezenou odpovědnost.

3)Unie za dluhy konsorcia EDIC neodpovídá.

Článek 21

Použitelné právo a jurisdikce

1)Zřízení a vnitřní fungování konsorcia EDIC se řídí:

a)právem Unie, a zejména tímto rozhodnutím;

b)ve věcech, které nejsou upraveny nebo jsou upraveny jen zčásti v aktech uvedených v písmeni a), právem státu, v němž má konsorcium EDIC sídlo;

c)stanovami a prováděcími pravidly k nim.

2)Aniž jsou dotčeny případy, které podle Smluv spadají do jurisdikce Soudního dvora Evropské unie, určí soudní příslušnost pro řešení sporů mezi členy v souvislosti s konsorciem EDIC, mezi členy a konsorciem EDIC a mezi konsorciem a třetími stranami právo státu, v němž má konsorcium EDIC sídlo,

Článek 22

Likvidace

1)Stanovy určí, jaký postup se použije při ukončení činnosti konsorcia EDIC na základě rozhodnutí shromáždění členů. V důsledku ukončení činnosti může být činnost převedena na jiný právní subjekt.

2)V případě, že konsorcium EDIC není schopno splatit své dluhy, použijí se ustanovení úpadkového práva státu, ve kterém má konsorcium sídlo.

Článek 23

Podávání zpráv a kontrola

1)Konsorcium EDIC vypracuje výroční zprávu o činnosti, která obsahuje technický popis jeho činností a finanční zprávu. Musí být schválena shromážděním členů a předána Komisi. Zpráva se zveřejní.

2)Komise může poskytnout doporučení k záležitostem uvedeným ve výroční zprávě o činnosti.

Kapitola 6

Závěrečná ustanovení

Článek 24

Poskytování informací

1)Na žádost Komise poskytnou členské státy Komisi informace nezbytné pro plnění jejích úkolů podle tohoto rozhodnutí, a zejména informace nezbytné pro provádění článků 7, 8 a 9. Informace požadované Komisí musí být přiměřené plnění těchto úkolů. Pokud poskytnuté informace odkazují na informace, které byly předtím poskytnuty podniky na žádost členského státu, musí být o tom tyto podniky informovány.

Článek 25

Výbor

1)Komisi je nápomocen výbor (Komunikační výbor). Tento výbor je výborem ve smyslu nařízení (EU) č. 182/2011.

2)Odkazuje-li se na tento odstavec, použije se článek 5 nařízení (EU) č. 182/2011 s ohledem na článek 8 uvedeného nařízení.

Článek 26

Vstup v platnost

1)Toto rozhodnutí vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

V Bruselu dne

Za Evropský parlament Za Radu

předseda/předsedkyně předseda/předsedkyně

(1)

Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů „Digitální kompas 2030: Evropské pojetí digitální dekády“, COM(2021) 118 final/2, 9.3. 2021.

(2)

Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů „Formování digitální budoucnosti Evropy“, COM(2020) 67 final, 19.2. 2020.

(3)

Akční plán digitálního vzdělávání 2021–2027 – Nové nastavení vzdělávání a odborné přípravy pro digitální věk, COM(2020) 624 final.

(4)

Dlouhodobá vize pro venkovské oblasti EU, COM(2021) 345 final.

(5)

„Uzly na okraji sítě“ jsou počítače připojené k síti a nacházející se v blízkosti fyzických koncových bodů (nebo v takových bodech), kde jsou generována data. Uzly na okraji sítě nabízejí možnosti distribuovaného zpracování a ukládání dat s nízkou latencí, aniž by bylo nutné přenášet data do vzdáleného centralizovaného datového centra nebo cloudové infrastruktury.

(6)

Zásady pro „FAIR“ data stanoví, že tato data by měla být v zásadě dohledatelná, přístupná, interoperabilní a opakovaně použitelná. https://www.force11.org/group/fairgroup/fairprinciples.

(7)

Viz též Berlínská deklarace 2020 o digitální společnosti a digitální státní správě založené na hodnotách.

(8)

Dosažení tohoto cíle napomůže připravovaný návrh týkající se evropského prostoru pro data z oblasti veřejného zdraví.

(9)

(10)

Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů „Aktualizace nové průmyslové strategie 2020: budování silnějšího jednotného trhu pro oživení Evropy“, COM(2021) 350 final.

(11)

Návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady o evropské správě dat (akt o správě dat), COM(2020) 767 final.

(12)

Návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady o jednotném trhu digitálních služeb (akt o digitálních službách) a o změně směrnice 2000/31/ES, COM(2020) 825 final.

(13)

Návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady o spravedlivých trzích otevřených hospodářské soutěži v digitálním odvětví (akt o digitálních trzích), COM(2020) 842 final.

(14)

Společné sdělení Evropskému parlamentu a Radě „Strategie kybernetické bezpečnosti EU pro digitální dekádu, JOIN(2020) 18 final.

(15)

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/694 ze dne 29. dubna 2021, kterým se zavádí program Digitální Evropa a zrušuje rozhodnutí (EU) 2015/2240, Úř. věst. L 166, 11.5.2021, s. 1.

(16)

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/695 ze dne 28. dubna 2021, kterým se zavádí rámcový program pro výzkum a inovace Horizont Evropa a stanoví pravidla pro účast a šíření výsledků a zrušují nařízení (EU) č. 1290/2013 a (EU) č. 1291/2013, Úř. věst. L 170, 12.5.2021, s. 1.

(17)

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/523 ze dne 24. března 2021, kterým se zavádí Program InvestEU a mění nařízení (EU) 2015/1017, Úř. věst. L 107, 26.3.2021, s. 30.

(18)

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/241 ze dne 12. února 2021, kterým se zřizuje Nástroj pro oživení a odolnost, Úř. věst. L 57, 18.2.2021, s. 17.

(19)

Sdělení o strategii bezpečnostní unie EU, COM(2020) 605 final.

(20)

Sdělení Komise „Akční plán digitálního vzdělávání 2021–2027“, COM(2020) 624 final.

(21)

Sdělení Komise „Zpráva o strategickém výhledu 2021 – Schopnost EU a svoboda jednání“, COM(2021) 750 final ze dne 8.9.2021.

(22)

https://ec.europa.eu/info/strategy/priorities-2019-2024/european-green-deal_cs.

(23)

https://ec.europa.eu/info/law/better-regulation/have-your-say/initiatives/13089-Kompas-pro-digitalni-dekadu_cs.

(24)

https://digital-strategy.ec.europa.eu/en/consultations/consultation-and-discussion-forum-eus-2030-digital-decade-vision.

(25)

https://futurium.ec.europa.eu/en/digital-compass.

(26) Přehledy odolnosti | Evropská komise (europa.eu).

(27)

Zpráva společnosti McKinsey, Shaping the digital transformation in Europe (Utváření digitální transformace v Evropě) , září 2020 .

(28) Brusel, SWD(2021) 12 final ze dne 22.1.2021.

(29) Úř. věst. C , , s. .

(30) Úř. věst. C , , s. .

(31) Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů „Digitální kompas 2030: Evropské pojetí digitální dekády“, COM(2021) 118 final/2.

(32) Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů „Aktualizace nové průmyslové strategie 2020: budování silnějšího jednotného trhu pro oživení Evropy“, COM(2021) 350 final ze dne 5.5.2021.

(33) „Zpráva o strategickém výhledu 2021 – Schopnost EU a svoboda jednání, COM(2021) 750 final ze dne 8.9.2021.

(34) Akční plán pro synergie mezi civilním, obranným a kosmickým průmyslem, COM(2021) 70 ze dne 22.2.2021, opatření 4.

(35) Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Evropské radě, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů „Zelená dohoda pro Evropu“, COM(2019) 640 final ze dne 11.12.2019.

(36) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/694 ze dne 29. dubna 2021, kterým se zavádí program Digitální Evropa a zrušuje rozhodnutí (EU) 2015/2240 (Úř. věst. L 166, 11.5.2021, s. 1).

(37) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/695 ze dne 28. dubna 2021, kterým se zavádí rámcový program pro výzkum a inovace Horizont Evropa a stanoví pravidla pro účast a šíření výsledků a zrušují nařízení (EU) č. 1290/2013 a (EU) č. 1291/2013 (Úř. věst. L 170, 12.5.2021, s. 1).

(38) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/523 ze dne 24. března 2021, kterým se zavádí Program InvestEU a mění nařízení (EU) 2015/1017 (Úř. věst. L 107, 26.3.2021, s. 30).

(39) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/241 ze dne 12. února 2021, kterým se zřizuje Nástroj pro oživení a odolnost (Úř. věst. L 57, 18.2.2021, s. 17).

(40) Dlouhodobá vize pro venkovské oblasti EU, COM(2021) 345 final.

(41) DESI je každoroční soubor analýz a měřicích ukazatelů, které se používají od roku 2014 k sledování celkového pokroku Evropy a srovnávacímu hodnocení pokroku jednotlivých členských států v digitální oblasti, který je součástí procesu evropských semestrů a doporučení pro jednotlivé země.

(42) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1006/2009 ze dne 16. září 2009, kterým se mění nařízení (ES) č. 808/2004 o statistice Společenství o informační společnosti (Úř. věst. L 286, 31.10.2009, s. 31).

(43) Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1972 ze dne 11. prosince 2018, kterou se stanoví evropský kodex pro elektronické komunikace (Úř. věst. L 321, 17.12.2018, s. 36).

(44) Brusel, SWD(2021) 12 final ze dne 22.1.2021.

(45) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 ze dne 16. února 2011, kterým se stanoví pravidla a obecné zásady způsobu, jakým členské státy kontrolují Komisi při výkonu prováděcích pravomocí (Úř. věst. L 55, 28.2.2011, s. 13).

(46) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 223/2009 ze dne 11. března 2009 o evropské statistice a zrušení nařízení (ES, Euratom) č. 1101/2008 o předávání údajů, na které se vztahuje statistická důvěrnost, Statistickému úřadu Evropských společenství, nařízení Rady (ES) č. 322/97 o statistice Společenství a rozhodnutí Rady 89/382/EHS, Euratom, kterým se zřizuje Výbor pro statistické programy Evropských společenství (Úř. věst. L 87, 31.3.2009, s. 164).

(47) Rozhodnutí Komise 2012/504/EU ze dne 17. září 2012 o Eurostatu (Úř. věst. L 251, 18.9.2012, s. 49).

(48)

Směrnice Rady 2006/112/ES ze dne 28. listopadu 2006 o společném systému daně z přidané hodnoty (Úř. věst. L 347, 11.12.2006, s. 1).

(49)

Směrnice Rady 2008/118/ES ze dne 16. prosince 2008 o obecné úpravě spotřebních daní a o zrušení směrnice 92/12/EHS (Úř. věst. L 9, 14.1.2009, s. 12).