EVROPSKÁ KOMISE

V Bruselu dne 19.7.2021

COM(2021) 431 final

2021/0245(NLE)

Návrh

PROVÁDĚCÍ ROZHODNUTÍ RADY

o schválení posouzení plánu pro oživení a odolnost Česka

{SWD(2021) 211 final}

2021/0245 (NLE)

Návrh

PROVÁDĚCÍ ROZHODNUTÍ RADY

o schválení posouzení plánu pro oživení a odolnost Česka

RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/241 ze dne 12. února 2021, kterým se zřizuje Nástroj pro oživení a odolnost 1 , a zejména na článek 20 uvedeného nařízení,

s ohledem na návrh Evropské komise,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)Rozšíření onemocnění COVID-19 mělo na hospodářství Česka rušivý dopad. V roce 2019 činil hrubý domácí produkt na obyvatele (HDP na obyvatele) v Česku 68 % průměru EU. Podle průběžné letní prognózy Komise z roku 2021 reálný HDP Česka klesl v roce 2020 o 5,6 % a očekává se, že v období 2020–2021 klesne kumulativně o 1,9 %. K dlouhodobějším aspektům s dopadem na střednědobou hospodářskou výkonnost patří zachování růstu produktivity, což vyžaduje trvalé strukturální reformy v oblastech vzdělávání, inovačního ekosystému a správy a také cílené investice do infrastruktur a výzkumu a vývoje. Česko dosud není plně připraveno na zelenou a digitální transformaci. Vzhledem k míře, v jaké je rozsáhlý výrobní sektor Česka, včetně odvětví výroby automobilů, vystaven technologickým změnám, mezi něž patří například automatizace výrobních procesů, je pravděpodobné, že tyto změny budou mít na české hospodářství významný dopad. Kromě toho penzijní systém a systém zdravotní péče představují rizika pro dlouhodobou udržitelnost veřejných financí a hospodářství.

(2)Ve dnech 9. července 2019 a 20. července 2020 vydala Rada v rámci evropského semestru doporučení pro Česko. Rada zejména doporučila přijmout opatření na podporu hospodářského oživení a současně zajistit dlouhodobou fiskální udržitelnost a posílit investice; zajistit odolnost systému zdravotní péče, posílit dostupnost zdravotnických pracovníků, primární péči a integraci péče a zavést služby elektronického zdravotnictví; podporovat zaměstnanost aktivními politikami na trhu práce, poskytováním dovedností (včetně digitálních dovedností) a přístupem k digitálnímu učení; podpořit malé a střední podniky větším využíváním finančních nástrojů k zajištění podpory likvidity, snížením administrativní zátěže a zlepšením elektronické veřejné správy; předsunout veřejné investiční projekty ve vyšší fázi připravenosti a podporovat soukromé investice za účelem hospodářského oživení; zaměřit investice na zelenou a digitální transformaci, zejména na vysokokapacitní digitální infrastrukturu a technologie, na čistou a účinnou výrobu a využívání energie a na udržitelnou dopravní infrastrukturu, a to mimo jiné v uhelných regionech; odstranit překážky bránící rozvoji plně funkčního inovačního ekosystému; zajistit inovativním podnikům přístup k financování a zlepšit spolupráci veřejného a soukromého sektoru v oblasti výzkumu a vývoje. Po posouzení pokroku při provádění těchto doporučení pro jednotlivé země v době předložení plánu pro oživení a odolnost Komise konstatuje, že bylo dosaženo významného pokroku, pokud jde o doporučení týkající se přijetí veškerých nezbytných opatření pro účinné řešení pandemie, zachování hospodářství a podpory následného oživení.

(3)Dne 1. června 2021 předložilo Česko Komisi svůj národní plán pro oživení a odolnost v souladu s čl. 18 odst. 1 nařízení (EU) 2021/241. Tento plán byl předtím konzultován v souladu s jeho vnitrostátním právním rámcem se sociálními partnery, místními a regionálními orgány a dalšími relevantními zúčastněnými stranami. Vnitrostátní odpovědnost za plány na podporu oživení a odolnosti je základem jejich úspěšného provádění a trvalého dopadu na vnitrostátní úrovni a důvěryhodnosti na unijní úrovni. Podle článku 19 nařízení (EU) 2021/241 Komise posoudila relevanci, účinnost, účelnost a soudržnost plánu pro oživení a odolnost v souladu s pokyny pro posuzování uvedenými v příloze V uvedeného nařízení.

(4)Plány pro oživení a odolnost by měly sledovat obecné cíle Nástroje pro oživení a odolnost zřízeného nařízením (EU) 2021/241 a Nástroje Evropské unie na podporu oživení zřízeného nařízením Rady (EU) 2020/2094 2 na podporu oživení po krizi COVID-19. Měly by podporovat hospodářskou, sociální a územní soudržnost Unie, a to přispěním k šesti pilířům uvedeným v článku 3 nařízení (EU) 2021/241.

(5)Provádění plánů pro oživení a odolnost členských států bude probíhat v rámci koordinovaného úsilí v oblasti investic a reforem v celé Unii. Díky koordinovanému a souběžnému provádění těchto reforem a investic a provádění přeshraničních projektů se tyto reformy a investice vzájemně posílí a vytvoří pozitivní vedlejší účinky v celé Unii. Přibližně jedna třetina dopadu nástroje na růst a vytváření pracovních míst v členských státech tedy vznikne díky vedlejším účinkům z jiných členských států.

Vyvážená reakce přispívající k šesti pilířům

(6)V souladu s čl. 19 odst. 3 písm. a) a oddílem 2.1 přílohy V nařízení (EU) 2021/241 představuje plán pro oživení a odolnost do značné míry (hodnocení A) komplexní a přiměřeně vyváženou reakci na hospodářskou a sociální situaci, čímž vhodně přispívá ke všem šesti pilířům uvedeným v článku 3 nařízení (EU) 2021/241, a zohledňuje specifické výzvy a přidělené finanční prostředky dotčeného členského státu.

(7)Český plán pro oživení a odolnost stanoví komplexní a přiměřeně vyváženou reakci na krizi způsobenou pandemií. Plán zahrnuje opatření přispívající ke všem šesti pilířům definovaným v článku 3 nařízení (EU) 2021/241. Výslovně zmiňuje šest pilířů i to, jak jsou tyto pilíře prostřednictvím opatření řešeny, a zahrnuje komponenty přispívající alespoň k jednomu či více pilířům. Plán sestává ze souboru investic a reforem zaměřených na klíčové oblasti jako digitalizace, zelená transformace, vzdělání a odborná příprava, přístup k financování, kultura, výzkum a inovace a zdravotní péče.

(8)Plán předpokládá do budoucna zaměřená opatření usnadňující digitální a zelenou transformaci českého hospodářství. Tato opatření zahrnují rozšíření elektronické veřejné správy, včetně otevřených dat, a služeb elektronického zdravotnictví, investice do digitalizace systému soudnictví dané země, rozšíření sítí s velmi vysokou kapacitou a sítí 5G, digitální inovace a digitální dovednosti a digitalizaci průmyslu. Plán má za cíl zvýšení podílu udržitelných druhů dopravy, dosažení úspor energie a snížení emisí skleníkových plynů a současně přispívá k cílům zmírňování změny klimatu a přizpůsobování se této změně, k ochraně a obnově přírody a k realizaci řešení oběhového hospodářství. Opatření řeší specifické socioekonomické výzvy, kterým Česko čelí, a to prostřednictvím podpory inovačního ekosystému a rozvoje dovedností ve vzdělávání a odborné přípravě při současném zohlednění sociálních rozdílů.

Řešení všech nebo významné části výzev identifikovaných v doporučeních pro jednotlivé země

(9)V souladu s čl. 19 odst. 3 písm. b) a oddílem 2.2 přílohy V nařízení (EU) 2021/241 se očekává, že plán pro oživení a odolnost přispěje k účinnému řešení všech nebo významné části výzev (hodnocení A) identifikovaných v příslušných doporučeních pro jednotlivé země, včetně jejich fiskálních aspektů, učiněných dotčenému členskému státu nebo výzev uvedených v jiných relevantních dokumentech, které Komise oficiálně přijala v rámci evropského semestru.

(10)Součástí plánu je soubor vzájemně se posilujících reforem a investic, jež přispívají k účinnému řešení všech nebo významné části hospodářských a sociálních výzev identifikovaných v doporučeních Rady určených Česku v rámci evropského semestru v letech 2019 a 2020, zejména v oblasti zdravotní péče, dovedností a vzdělávání, zelené a digitální transformace, dopravy, podpory podniků a výzkumu a inovací. Plán přispívá k řešení strukturálních problémů identifikovaných v příslušných doporučeních pro jednotlivé země, jelikož zahrnuje řadu investic a reforem, u nichž se očekává, že nastartují pokrok českého hospodářství a společnosti. Je výrazně zaměřen na investice ve výše uvedených oblastech, zejména na investice do energetiky, digitální infrastruktury a udržitelné dopravy. V oblasti energetiky Česko plánuje modernizovat rozvodné sítě dálkového vytápění, zvýšit podíl energie z obnovitelných zdrojů, zlepšit energetickou účinnost v obytných a veřejných budovách a nahradit v domácnostech kotle na uhlí. Projekty v oblasti digitální a dopravní infrastruktury se zaměřují na digitální a železniční sítě s velmi vysokou kapacitou, které by měly přispět k vybudování moderních a ekologických základů pro budoucí růst produktivity.

(11)Tyto investiční plány mají být podpořeny reformou řízení pro udělování stavebního povolení včetně digitalizace procesu, což významně zkrátí jeho délku. Opatření v oblasti elektronické veřejné správy a opatření pro boj proti korupci by měla dále zlepšit podnikatelské prostředí. Potenciál růstu a konkurenceschopnost českého hospodářství by měly podpořit rovněž investice do výzkumu a vývoje, které by měly být zaměřeny na spolupráci veřejného a soukromého sektoru, na přístup inovativních podniků, a zejména malých a středních podniků, k finanční a nefinanční podpoře a na zlepšení inovačního ekosystému, a rovněž by se měly soustředit na oblasti průmyslu, životního prostředí, dopravy, kultury, digitalizace a zdravotní péče. Očekává se, že doporučení Rady týkající se trhu práce, dovedností a vzdělávání budou řešena prostřednictvím systémů rekvalifikace, příležitostí k celoživotnímu vzdělávání v rámci podniků, nových zařízení péče o děti, digitálních dovedností učitelů, aktualizovaných osnov podporujících digitální dovednosti a gramotnost a IT vybavení pro školy, jakož i prostřednictvím opatření zaměřených na nerovnosti ve vzdělávání. Doporučení týkající se zdravotní péče by měla být řešena prostřednictvím posílené prevence rakoviny a rehabilitační péče, vytvoření portálu pro elektronické zdravotnictví podporujícího postupy integrované péče a prostřednictvím podpory vzdělávání v oblasti zdravotní péče. Další doplňující akce zahrnují opatření ke zlepšení dlouhodobé péče. 

(12)Lze mít za to, že doporučení Rady týkající se okamžité reakce fiskální politiky na pandemii nespadají do oblasti působnosti českého plánu pro oživení a odolnost, a to bez ohledu na skutečnost, že Česko obecně odpovídajícím způsobem a dostatečně reagovalo na bezprostřední potřebu podpořit hospodářství v letech 2020 a 2021 fiskálními prostředky v souladu s ustanoveními obecné únikové doložky Paktu o stabilitě a růstu.

(13)Dlouhodobá udržitelnost veřejných financí však není v plánu řešena. Vzhledem k střednědobé až dlouhodobé povaze výzvy je naléhavost jejího řešení v současné hospodářské situaci méně zjevná než v případě jiných doporučení. Česko by však dlouhodobě mělo nadále čelit středně vysokým rizikům pro fiskální udržitelnost veřejných financí, a to především kvůli nákladům souvisejícím se stárnutím populace. Zlepšení dlouhodobé fiskální udržitelnosti penzijního systému a systému zdravotní péče tedy nadále představuje významnou výzvu, kterou je třeba v následujících letech řešit. Kromě toho plán při řešení doporučení pouze do určité míry zohledňuje rozdíly mezi regiony.

Příspěvek k potenciálu růstu, tvorbě pracovních míst a hospodářské, sociální a institucionální odolnosti a provádění evropského pilíře sociálních práv

(14)V souladu s čl. 19 odst. 3 písm. c) a oddílem 2.3 přílohy V nařízení (EU) 2021/241 se očekává, že plán pro oživení a odolnost bude mít vysoký účinek (hodnocení A) na posílení potenciálu růstu, tvorbu pracovních míst a hospodářskou, sociální a institucionální odolnost členského státu, a tím napomůže provádění evropského pilíře sociálních práv, mimo jiné podporou politik ve prospěch dětí a mládeže, a zmírní hospodářský a sociální dopad krize způsobené onemocněním COVID-19, čímž přispěje ke zvýšení hospodářské, sociální a územní soudržnosti a konvergence v Unii.

(15)Simulace provedené útvary Komise prokazují, že plán může do roku 2026 zvýšit HDP Česka o 0,8 % až 1,2 % 3 . Očekává se, že plán pro oživení a odolnost přispěje k hospodářskému růstu a tvorbě pracovních míst v Česku. Plán soudržně řeší několik zjištěných nedostatků hospodářství, zejména vystavení průmyslu rizikům představovaným automatizací a zelenou transformací, nízké míry finančních prostředků pro výzkum a vývoj pro inovativní podniky v rané fázi, nesoulad mezi dostupnými a potřebnými dovednostmi, nízkou účast žen na trhu práce a nízké dovednosti a neefektivnost veřejné správy.

(16)Plán tyto slabiny a zranitelnosti řeší zejména prostřednictvím směřování finanční a nefinanční podpory k malým a středním podnikům, velkým podnikům a projektům, čímž jim umožňuje zapojit se do zelené a digitální transformace, investic do dopravy, opatření s cílem zlepšit výzkumný a inovační ekosystém, podporovat spolupráci vědeckého a podnikatelského sektoru a financovat digitalizaci a výzkum a inovace ve strategických odvětvích v souladu se strategií pro inteligentní specializaci a prostřednictvím poskytování finančních prostředků startupům v rané fázi. Opatření pro řešení přizpůsobivosti pracovníků zahrnují revizi osnov a opatření pro prohlubování dovedností a změnu kvalifikace, přičemž nízká účast žen s malými dětmi na trhu práce je řešena zvýšením kapacity zařízení péče o děti. Plán předpokládá opatření k posílení využívání služeb elektronické veřejné správy, ke zjednodušení postupů pro udělování stavebního povolení a k posílení předcházení korupci prostřednictvím legislativního opatření, což by mělo přispět ke zlepšení podnikatelského prostředí pro soukromé investory.

(17)Plán pro oživení a odolnost přispívá k řešení několika sociálních výzev relevantních pro Česko a podporuje provádění evropského pilíře sociálních práv. Očekává se, že tato opatření podpoří sociální soudržnost a vyřeší četné výzvy v této oblasti. Zavádění sítí s velmi vysokou kapacitou do venkovských oblastí by mělo zmírnit propast mezi městskými a venkovskými oblastmi, pokud jde o přístup ke konektivitě. K řešení nerovností ve vzdělávání by měla napomoci zvýšená podpora škol s vyšším podílem žáků ze znevýhodněných socioekonomických poměrů a IT vybavení pro znevýhodněné žáky a studenty. Navýšení kapacit předškolního vzdělávání a odborné přípravy by mělo posílit rovné příležitosti a podpořit účast žen na trhu práce. Další důležitá opatření pro řešení potřeb dětí zahrnují reformy osnov za účelem posílení digitálních dovedností žáků a využívání digitálních zdrojů.

(18)Investice do sítí veřejné dopravy a do infrastruktury pro digitální konektivitu mají význam zejména pro strukturálně znevýhodněné regiony a pro osoby s nízkými mzdami v městských oblastech. Rovněž se očekává, že opatření podpoří dekarbonizaci dálkového vytápění a úspory energie v domácnostech. Kromě toho by investice do nahrazení znečišťujících systémů vytápění na bázi uhlí tepelnými čerpadly a kotli na biomasu v obytných budovách rodin s nízkým příjmem měly omezit energetickou chudobu a snížit náklady na zelené investice. Sociální potřeby zranitelných osob by měly být podporovány rovněž snazším přístupem k programům zdravotních prohlídek, zvýšením kapacity v oblasti sociální péče a investicemi do infrastruktury pro sociální péči.

Zásada „významně nepoškozovat“

(19)V souladu s čl. 19 odst. 3 písm. d) a oddílem 2.4 přílohy V nařízení (EU) 2021/241 se očekává, že plán pro oživení a odolnost zajistí, aby žádné opatření pro provádění reforem a investičních projektů v něm zahrnuté (hodnocení A) významně nepoškozovalo environmentální cíle ve smyslu článku 17 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2020/852 4 (zásada „významně nepoškozovat“). Česko provedlo posouzení opatření zahrnutých v plánu z hlediska zásady „významně nepoškozovat“. Případný škodlivý dopad všech příslušných opatření na životní prostředí by měl být řešen prostřednictvím vhodných záruk, a to i v rámci příslušných milníků a cílů, které zajistí, že budou splněna příslušná kritéria týkající se životního prostředí. V případě potřeby by měly být zavedeny milníky, které zajistí, že budou prováděna zmírňující opatření s cílem předejít významnému poškození. To je případ opatření podporujících modernizaci rozvodných sítí dálkového vytápění, nahrazení kotlů na bázi uhlí v obytných a veřejných budovách plynovými kondenzačními kotli a kotli na bázi biomasy a opatření podporujících protipovodňovou ochranu.

Příspěvek k zelené transformaci včetně zachování biologické rozmanitosti

(20)V souladu s čl. 19 odst. 3 písm. e) a oddílem 2.5 přílohy V nařízení (EU) 2021/241 plán pro oživení a odolnost obsahuje opatření, která do značné míry (hodnocení A) přispívají k zelené transformaci, včetně biologické rozmanitosti, nebo k řešení výzev, které z této transformace vyplývají. Na opatření podporující cíle v oblasti klimatu připadá částka, která představuje 41,6 % celkových finančních prostředků přidělených na plán, jak bylo vypočteno podle metodiky uvedené v příloze VI nařízení (EU) 2021/241. V souladu s článkem 17 nařízení (EU) 2021/241 je plán pro oživení a odolnost v souladu s informacemi obsaženými ve vnitrostátním plánu v oblasti energetiky a klimatu na období 2021–2030.

(21)Očekává se, že investice do obnovitelných zdrojů energie, modernizace rozvodných sítí dálkového vytápění, nahrazení kotlů na bázi uhlí a zvýšení energetické účinnosti obytných a veřejných budov pomůže Česku dosáhnout jeho cílů v oblasti dekarbonizace do roku 2030 a podpořit přechod k oběhovému hospodářství. Investice do plynu a biomasy podléhají zvláštním podmínkám a měly by se řídit kritérii udržitelnosti pro obnovitelné zdroje energie, která musí Česko přijmout. Investice do udržitelné dopravy by měly zlepšit železniční infrastrukturu a infrastrukturu pro čistou mobilitu, včetně elektromobility. To by mělo podpořit celkový ekosystém mobility, což je pro české hospodářství klíčové.

(22)Očekává se, že reformy a investice související s ochranou přírody a hospodařením s vodou do určité míry pomohou řešit výzvy, kterým Česko čelí v souvislosti s přizpůsobováním se změně klimatu a s ochranou vodních zdrojů, přírody a biologické rozmanitosti.

Příspěvek k digitální transformaci

(23)V souladu s čl. 19 odst. 3 písm. f) a oddílem 2.6 přílohy V nařízení (EU) 2021/241 plán pro oživení a odolnost obsahuje opatření, která do značné míry (hodnocení A) přispívají k digitální transformaci nebo k řešení výzev, které z ní vyplývají. Na opatření podporující digitální cíle připadá částka, která představuje 22,1 % celkových finančních prostředků přidělených na plán, jak bylo vypočteno podle metodiky uvedené v příloze VI nařízení (EU) 2021/241.

(24)Plán předkládá ambiciózní opatření pro digitální transformaci českého hospodářství, která jsou založena na komplexním přístupu, což přispívá k rozvoji vnitrostátní úrovně evropského digitálního ekosystému. Navrhovaná opatření kombinují investice do sítí s velmi vysokou kapacitou a sítí 5G, technologické demonstrační projekty, budování infrastruktury pro kvantovou komunikaci, pomoc podnikům při využívání příležitostí, které nabízejí digitální inovace, a usnadňování předávání know-how pomocí center pro digitální inovace a testovacích a experimentálních center. Za účelem reakce na měnící se potřeby trhu práce plán pro oživení a odolnost rovněž podporuje digitální dovednosti prostřednictvím programů pro prohlubování dovedností a změnu kvalifikace, jakož i prostřednictvím digitální reformy vzdělávání. Opatření s cílem zajistit učitelům a žákům digitální dovednosti jsou kombinována s poskytováním IT vybavení a připojení školám a žákům při současném zohlednění regionálních a sociálních rozdílů.

(25)Reformy by měly zajistit, že změny v rámci digitální transformace zůstanou udržitelné a účinné. Podle českého plánu by mělo být rozšířeno poskytování služeb elektronické veřejné správy a elektronického zdravotnictví, což by mělo vést ke zvýšení účinnosti veřejné správy a ke zlepšení podnikatelského prostředí. Za účelem zrychlení a zjednodušení příslušných procesů by měly být provedeny změny v procesu udělování stavebního povolení a jeho digitalizace. Reforma osnov primárního a sekundárního vzdělávání by měla podpořit rozvoj počítačové gramotnosti žáků v Česku. Plán rovněž zavádí vylepšený model řízení umožňující účinný dohled nad digitální transformací a digitálními inovacemi a podporu technologických startupů. Plán by tak měl řešit důležité aspekty digitální transformace a digitálního ekosystému jakožto celku, a tím zlepšit konkurenceschopnost českého hospodářství.

Trvalý účinek

(26)V souladu s čl. 19 odst. 3 písm. g) a oddílem 2.7 přílohy V nařízení (EU) 2021/241 se očekává, že plán pro oživení a odolnost bude mít na Česko do značné míry trvalý účinek (hodnocení A).

(27)Plán pro oživení a odolnost Česka představuje soubor reforem a investic se zaměřením na investice, které mohou mít na Česko trvalý účinek. Plán zavádí opatření, která mají za cíl přinést strukturální změny ve veřejné správě, v dopravě, v oblasti úspor energie a zdrojů energie v domácnostech, v oblasti dovedností a vzdělávání, v boji proti korupci, ve výzkumu a inovacích a v přístupu ke zdravotní a dlouhodobé péči. Plán překládá ambiciózní agendu pro digitalizaci podnikání a agendu podpory oživení pro posílení inovačního ekosystému, což by mělo podpořit udržitelný růst a zvýšit konkurenceschopnost Česka.

(28)Očekává se, že značné investice přinesou českému hospodářství trvalé změny. Investice do udržitelných druhů dopravy, jako je železnice, a do energeticky účinné renovace bytového a domovního fondu a veřejných budov by měly snížit znečišťování ovzduší, napomoci zelené transformaci a přispět k územní soudržnosti. Investice do inovativních startupů, malých a středních podniků a velkých podniků prostřednictvím různých režimů financování společně s posílením inovačního ekosystému a spolupráce mezi veřejným a soukromým sektorem a s investicemi do sítí s velmi vysokou kapacitou by měly podpořit inovace a konkurenceschopnost českých podniků a zároveň přispět k zelené a digitální transformaci. Plánované investice zaměřené na digitální transformaci systému soudnictví Česka mají značný potenciál posílit jeho účinnost a odolnost a zlepšit přístup ke spravedlnosti. Reformy v oblasti zdravotní péče jsou podpořeny investicemi do specializované péče, elektronického zdravotnictví, programů zdravotních prohlídek a komplexní rehabilitační péče, jakož i do špičkového výzkumu ve vybraných oblastech zdravotní péče, což může zlepšit výsledky v oblasti zdravotnictví. Investice do vzdělávání, odborné přípravy a sociální péče napomáhají sociální soudržnosti a přispívají ke zmírňování případných dopadů měnících se trendů na trhu práce a v oblasti demografie. Tyto investice jsou doplněny dalšími investicemi do přípravy projektů, do odborné přípravy, do zvyšování povědomí a do metodické a analytické podpory na ústřední, regionální a místní úrovni, a to za účelem podpory zelené a digitální transformace, maximalizace dopadu a absorpce dalších zdrojů včetně finančních prostředků z Nástroje pro oživení a odolnost. Trvalý účinek plánu lze rovněž posílit prostřednictvím synergií mezi plánem a dalšími programy financovanými z fondů politiky soudržnosti, zejména věcným řešením hluboce zakořeněných územních problémů a podporou vyváženého rozvoje.

Sledování a provádění

(29)V souladu s čl. 19 odst. 3 písm. h) a oddílem 2.8 přílohy V nařízení (EU) 2021/241 jsou opatření navrhovaná v plánu pro oživení a odolnost, budou-li doplněna dodatečnými opatřeními obsaženými v tomto rozhodnutí v podobě milníků, minimální (hodnocení B) k zajištění účinného sledování a provádění plánu pro oživení a odolnost, včetně zamýšleného harmonogramu, milníků, cílů a souvisejících ukazatelů.

(30)Vnitrostátní opatření pro provádění plánu pro oživení a odolnost jsou stanovena v usnesení vlády č. 467 ze dne 17. května 2021. Nejvyšším rozhodovacím a schvalovacím orgánem, který zodpovídá za celkovou koordinaci a sledování plánu pro oživení a odolnost, je Řídící výbor Národního plánu obnovy. Za koordinaci a sledování plánu, jakož i za podávání zpráv zodpovídá jakožto orgán odpovědný za plán pro oživení a odolnost a jeho provádění Ministerstvo průmyslu a obchodu, které je rovněž hlavním styčným subjektem ve vztahu ke Komisi. Úkolem uvedeného orgánu je také podávat žádosti o výplatu finančních prostředků Komisi poté, co vlastníci komponent prohlásí milníky za splněné a auditní orgán a Ministerstvo financí provedou audit systému, jehož součástí je testování věcné správnosti deklarovaných milníků a cílů. V návaznosti na nedávný audit jiných programů EU Ministerstvo průmyslu a obchodu obdrželo výrok s výhradou kvůli neexistenci účinných opatření pro prevenci, odhalování a nápravu případů střetu zájmů. Měly by být zavedeny konkrétní milníky s cílem zajistit, že tyto nedostatky budou vyřešeny před první žádostí o výplatu finančních prostředků.

(31)Členské státy by měly zajistit, aby o finanční podpoře v rámci tohoto nástroje bylo informováno a aby byla uznána v souladu s článkem 34 nařízení (EU) 2021/241. Za účelem pomoci členským státům při provádění jejich plánu může být požadována technická podpora v rámci Nástroje pro technickou podporu nebo jiných relevantních odvětvových nástrojů, např. nástroje na podporu politik v rámci programu Horizont 2020. 

Výpočet nákladů

(32)V souladu s čl. 19 odst. 3 písm. i) a oddílem 2.9 přílohy V nařízení (EU) 2021/241 je odůvodnění výše odhadovaných celkových nákladů plánu pro oživení a odolnost uvedené v plánu do určité míry (hodnocení B) přiměřené a věrohodné, odpovídá zásadě nákladové efektivnosti a je úměrné očekávanému účinku na ekonomiku a společnost členského státu.

(33)Česko pro většinu nákladů na opatření zahrnutá v plánu poskytlo odhady založené na odpovídajícím odůvodnění, důkazech a metodice. Informace o výpočtu nákladů a související dokumenty byly předloženy do určité míry. Náklady byly v mnoha případech stanoveny s odkazem na údaje ohledně investic v podobné výši provedených v České republice nebo v jiných členských státech v rámci dřívějších projektů či veřejných zakázek. Pokud to nebylo možné, byly odhady nákladů většinou poskytnuty za použití přístupů zdola nahoru založených na tržních cenách významných faktorů ovlivňujících cenu. U několika menších opatření byla podrobná vysvětlení odhadů nákladů omezená a totéž platilo pro podpůrnou dokumentaci. Dle těchto informací nic nenasvědčuje tomu, že by byla narušena celková přiměřenost, věrohodnost a doplňkovost odhadů nákladů. Odhadované celkové náklady plánu pro oživení a odolnost jsou v souladu se zásadou nákladové efektivnosti a jsou úměrné očekávanému účinku na hospodářství a společnost členského státu.

Ochrana finančních zájmů

(34)V souladu s čl. 19 odst. 3 písm. j) a oddílem 2.10 přílohy V nařízení (EU) 2021/241 jsou opatření navržená v plánu pro oživení a odolnost, budou-li doplněna dodatečnými opatřeními obsaženými v tomto rozhodnutí v podobě milníků, přiměřená (hodnocení A) pro prevenci, odhalování a nápravu korupce, podvodů a střetu zájmů při využívání finančních prostředků poskytnutých na základě uvedeného nařízení a očekává se, že opatření účinně zabrání dvojímu financování na základě uvedeného nařízení a z jiných programů Unie. Tím není dotčeno uplatňování jiných nástrojů na podporu a prosazování souladu s právem EU, včetně prevence, odhalování a nápravy korupce, podvodů a střetů zájmů a ochrany rozpočtu Unie v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2020/2092.

(35)Systém vnitřní kontroly popsaný v plánu pro oživení a odolnost, doplněný o dodatečná opatření obsažená v tomto rozhodnutí v podobě milníků, je založen na spolehlivých postupech a strukturách a jasně vymezuje aktéry a jejich úlohy a odpovědnost v souvislosti s prováděním úkolů vnitřní kontroly. Systém vnitřní kontroly tvoří tyto úrovně: i) kontroly řízení prováděné vlastníky komponent a koordinačním subjektem na úrovni Ministerstva průmyslu a obchodu a ii) audity prováděné vnitrostátním auditním subjektem centralizovaným na Ministerstvu financí. Celkově je popis systému vnitřní kontroly a dalších příslušných opatření v plánu pro oživení a odolnost, včetně opatření týkajících se shromažďování a zpřístupňování údajů o konečných příjemcích, přijatelný pro prevenci, odhalování a nápravu korupce, podvodů a střetu zájmů při využívání finančních prostředků podle nařízení (EU) 2021/241 a zamezení dvojímu financování na základě uvedeného nařízení a z jiných programů Unie.

(36)Jsou stanoveny další milníky, které vyžadují, aby i) byl proveden přezkum souladu vnitrostátních postupů s cílem zajistit, aby uplatňování skutečného vlastnictví v kontextu systému vnitřní kontroly nástroje bylo plně v souladu s definicí „skutečných majitelů“ podle čl. 3 bodu 6 směrnice 2015/849 ve znění směrnice 2018/843, ii) koordinační subjekt vydal pokyny ohledně předcházení střetům zájmů a jejich řešení podle finančního nařízení a vnitrostátního práva, které se vztahuje na vlastníky komponent a další subjekty provádějící reformy a investice v rámci plánu pro oživení a odolnost, což by mělo dále posílit opatření na ochranu rozpočtu EU proti podvodům a nesrovnalostem, iii) auditní orgán přijal auditní strategii zajišťující nezávislý a účinný audit provádění Nástroje pro oživení a odolnost a iv) Řídící výbor Národního plánu obnovy schválil a zavedl postupy pro systém shromažďování, uchovávání a zpracování údajů týkajících se všech konečných příjemců, včetně všech skutečných majitelů podle článku 3 směrnice (EU) 2015/849. Všechny tyto milníky musí být splněny před předložením první žádosti o platbu Komisi.

(37)Ačkoli popis vnitřního kontrolního systému a dalších opatření pro prevenci a odhalování a nápravu případů střetu zájmů je přijatelný, vzhledem k závažným nedostatkům v řídicím a kontrolním systému pro zabránění střetům zájmů České republiky, které potvrdil nedávný audit jiných programů EU, je nutné, aby auditní subjekt provedl zvláštní audit účinnosti vnitřního kontrolního systému. Zpráva musí obsahovat výrok auditora bez výhrad o účinnosti vnitřního kontrolního systému pro zabránění střetu zájmů na úrovni plánu pro oživení a odolnost, a zejména o účinnosti i) shromažďování, uchovávání a zpracovávání údajů týkajících se všech konečných příjemců, včetně všech skutečných majitelů v souladu s čl. 3 bodem 6 směrnice (EU) 2015/849, ii) systému vnitřní kontroly pro prevenci, odhalování a nápravu střetu zájmů v souladu s článkem 61 finančního nařízení a iii) vnitrostátních kontrolních postupů pro předcházení případům střetu zájmů v souvislosti se všemi skutečnými majiteli. V souladu s čl. 20 odst. 5 písm. e) nařízení (EU) 2021/241 by Česko mělo provést tato opatření, aby dosáhlo souladu s článkem 22 uvedeného nařízení, a jejich provedení potvrdit podáním první žádosti o platbu. Zpráva by měla obsahovat popis zjištěných slabých stránek a nedostatků a přijatých nápravných opatření.

(38)Česká republika uvedla, že probíhají jednání o informačním systému pro řízení a vykazování milníků a cílů s cílem splnit zvláštní požadavky na řízení a podávání zpráv popsané v plánu pro oživení a odolnost. Prostřednictvím milníku by mělo být zajištěno, aby byl do podání první žádosti o platbu zaveden a zprovozněn systém úložišť s cílem monitorovat provádění Nástroje. Uvedený systém by měl zahrnovat přinejmenším tyto funkce: a) zajistit shromažďování údajů a monitorování dosahování milníků a cílů a b) shromažďovat a uchovávat údaje požadované v čl. 22 odst. 2 písm. d) bodech i) až iii) nařízení (EU) 2021/241 a zajišťovat k nim přístup, na základě čl. 22 odst. 2 písm. e) uvedeného nařízení. 

(39)V souvislosti s využíváním finančních prostředků podle nařízení (EU) 2021/241 je nezbytný robustní protikorupční rámec pro prevenci, odhalování a nápravu nesrovnalostí, jako jsou podvody, korupce nebo střet zájmů. V této souvislosti je v rámci provádění plánu nutné posílit legislativní rámec s cílem lépe předcházet korupci.

Soudržnost plánu

(40)V souladu s čl. 19 odst. 3 písm. k) a oddílem 2.11 přílohy V nařízení (EU) 2021/241 obsahuje plán do určité míry (hodnocení B) opatření pro uskutečňování reforem a projektů veřejných investic, která představují ucelené činnosti.

(41)Český plán pro oživení a odolnost představuje komplexní soubor opatření se silným zaměřením na investice. Plán je založen na šesti prioritách, kterými jsou digitální transformace, udržitelná dopravní infrastruktura, vzdělávání a trh práce, podpora institucí a podniků, výzkum a inovace a zdraví a odolnost populace. Tyto priority jsou prováděny prostřednictvím 26 komponent. Mezi řadou komponent existují synergie. Plán zajišťuje celkovou rovnováhu mezi reformami a investicemi. U některých komponent však nejsou investice doprovázeny příslušnými reformami. Je zjevná potřeba zavést systematickou doplňkovost s financováním v rámci politiky soudržnosti a v komponentách jsou uvedeny některé příklady. Vymezení hranic je rozpracováno dostatečně, ale mělo by rovněž záviset na dokončení dohody o partnerství a na programech politiky soudržnosti.

Rovnost

(42)Plán Česka pro oživení a odolnost obsahuje řadu opatření, která by měla řešit problémy této země v oblasti rovnosti žen a můžu a rovných příležitostí pro všechny. Pokud jde o rovnost žen a mužů, je plán navržen tak, aby zvýšil účast žen s malými dětmi na trhu práce, a to prostřednictvím dostatečných investic do zařízení předškolní péče pro děti mladší tří let. Plán rovněž zahrnuje legislativní reformu za účelem lepšího zacílení aktivních politik trhu práce na nejzranitelnější skupiny. Část plánu řešící nerovnosti ve vzdělávání zahrnuje zvýšenou podporu škol s vysokým podílem žáků ze znevýhodněných socioekonomických poměrů, odbornou přípravu a poradenství pro učitele jednající s různorodými skupinami žáků a další doučování pro děti, kterým hrozí, že v důsledku dlouhého uzavření škol propadnou. Plán rovněž předpokládá investice do digitálního vybavení škol, aby byl zajištěn přístup ke vzdělání pro znevýhodněné žáky a studenty. Výslovně však neuvádí, jak by tato opatření měla řešit výzvy, jimž čelí romská komunita. Situace a potřeby osob se zdravotním postižením jsou řešeny v několika částech plánu, a to i v souvislosti s novým stavebním zákoníkem, renovací budov a zlepšení jejích přístupnosti, digitalizací, elektronickým zdravotnictvím a sociální péčí. Řešeny jsou rovněž výzvy, kterým čelí starší lidé, a to zejména prostřednictvím zlepšení kvality a přístupnosti dlouhodobé péče, sociální péče a zdravotní péče. Jsou plánovány zvláštní investice do energetické účinnosti pro domácnosti ve znevýhodněných sociálních skupinách.

Vlastní bezpečnostní hodnocení

(43)Plán v souladu s čl. 18 odst. 4 písm. g) nařízení (EU) 2021/241 zahrnuje vlastní bezpečnostní hodnocení pro investice do digitálních kapacit a konektivity. Plán předpokládá investice do infrastruktury, například do vysokokapacitních sítí a sítí 5G, do infrastruktury IKT pro elektronickou veřejnou správu, do vývoje v oblasti kybernetického zabezpečení a do infrastruktury pro kvantovou komunikaci.

 Přeshraniční projekty a projekty pro více zemí

(44)V plánu je navrženo několik projektů s přeshraniční dimenzí, zejména v souvislosti s digitální transformací. Plán podporuje výzkum a vývoj v rámci podniků a evropských a vnitrostátních center pro digitální inovace s cílem podnítit digitální transformaci malých a středních podniků, jakož i založení evropského testovacího a experimentálního zařízení. Předpokládá několik investic v rámci přeshraničních iniciativ nebo sítí, včetně nového evropského centra pro umělou inteligenci, potenciálního významného projektu společného evropského zájmu v oblasti mikroelektroniky a konektivity se speciálním zaměřením na mikroprocesory, vytvoření a budování kapacit pro digitální technologie a evropské infrastruktury blockchainových služeb. Plán rovněž podporuje vytvoření kvantové komunikační infrastruktury, účast Česka na sítích 5G a zavedení ekosystémů sítí 5G v členských státech.

Konzultační proces 

(45)České orgány před předložením plánu vedly konzultační proces, a to v souladu s vnitrostátním právním rámcem především prostřednictvím tripartitního fóra se zástupci sociálních partnerů. Plán rovněž prošel standardní konzultací mezi ministerstvy a parlamentní debatou. Za účelem zajištění odpovědnosti příslušných aktérů je zásadní zapojení všech místních orgánů a dotčených zúčastněných stran včetně sociálních partnerů, a to po celou dobu provádění investic a reforem obsažených v plánu.

Kladné posouzení

(46)Na základě kladného posouzení českého plánu pro oživení a odolnost ze strany Komise se zjištěním, že plán uspokojivě splňuje kritéria pro posouzení stanovená v nařízení (EU) 2021/241, a v souladu s čl. 20 odst. 2 uvedeného nařízení by toto rozhodnutí mělo stanovit reformy a investiční projekty nezbytné pro provádění plánu, příslušné milníky, cíle a ukazatele a částku poskytnutou Unií na provádění plánu ve formě nevratné finanční podpory.

Finanční příspěvek

(47)Odhadované celkové náklady plánu pro oživení a odolnost Česka činí 179 142 931 000 CZK, což se na základě referenčního kurzu Evropské centrální banky pro měny CZK a EUR ze dne 1. června 2021 rovná částce 7 035 697 549 EUR. Jelikož plán pro oživení a odolnost uspokojivě splňuje kritéria pro posouzení stanovená v nařízení (EU) 2021/241, a vzhledem k tomu, že výše odhadovaných celkových nákladů plánu pro oživení a odolnost je nižší než maximální finanční příspěvek, který je pro Česko k dispozici, měl by se finanční příspěvek přidělený na plán Česka pro oživení a odolnost rovnat výši odhadovaných celkových nákladů plánu pro oživení a odolnost.

(48)V souladu s čl. 11 odst. 2 nařízení (EU) 2021/241 se výpočet maximálního finančního příspěvku pro Česko aktualizuje do 30. června 2022. V souladu s čl. 23 odst. 1 uvedeného nařízení by měla být Česku nyní poskytnuta částka v rámci právního závazku do 31. prosince 2022. V návaznosti na aktualizovaný maximální finanční příspěvek by Rada na návrh Komise měla v případě potřeby toto rozhodnutí bez zbytečného odkladu změnit tak, aby zahrnovalo aktualizovaný maximální finanční příspěvek.

(49)Poskytovaná podpora bude financována z půjček, které Komise přijímá jménem Unie na základě článku 5 rozhodnutí Rady (EU, Euratom) 2020/2053 5 . Podpora by měla být vyplácena ve splátkách, jakmile Česko uspokojivě splní příslušné milníky a cíle identifikované v souvislosti s prováděním plánu pro oživení a odolnost.

(50)Česko požádalo o předběžné financování ve výši 13 % finančního příspěvku. Tato částka by měla být Česku poskytnuta s výhradou vstupu v platnost dohody o financování stanovené v čl. 23 odst. 1 nařízení (EU) 2021/241 a v souladu s touto dohodou.

(51)Tímto rozhodnutím by neměly být dotčeny výsledky jakýchkoli řízení týkajících se přidělování finančních prostředků Unie v rámci jakéhokoli jiného programu Unie kromě nařízení (EU) 2021/241 nebo řízení týkajících se narušení fungování vnitřního trhu, která mohou proběhnout, a to zejména na základě článků 107 a 108 Smlouvy. Rovněž nezprošťuje členské státy povinnosti oznamovat Komisi záměry poskytnout státní podporu podle článku 108 Smlouvy,

PŘIJALA TOTO ROZHODNUTÍ:

Článek 1
Schválení posouzení plánu pro oživení a odolnost

Posouzení plánu pro oživení a odolnost České republiky na základě kritérií stanovených v čl. 19 odst. 3 nařízení (EU) 2021/241 se schvaluje. V příloze tohoto rozhodnutí jsou stanoveny reformy a investiční projekty v rámci plánu pro oživení a odolnost, opatření a harmonogram pro sledování a provádění plánu pro oživení a odolnost, včetně příslušných milníků a cílů, příslušné ukazatele týkající se plnění plánovaných milníků a cílů a opatření pro poskytnutí plného přístupu ze strany Komise k příslušným podkladovým údajům.

Článek 2
Finanční příspěvek

1.Unie poskytne České republice finanční příspěvek ve formě nevratné podpory ve výši 7 035 697 549 EUR. Částka ve výši 3 537 379 398 EUR bude poskytnuta v rámci právního závazku do 31. prosince 2022 6 . S výhradou aktualizovaného výpočtu příspěvku pro Česko podle čl. 11 odst. 2 nařízení (EU) 2021/241, který se rovná uvedené částce nebo je vyšší, se v rámci právního závazku od 1. ledna 2023 do 31. prosince 2023 poskytne další částka ve výši 3 498 318 151 EUR.

2.Finanční příspěvek Unie bude Česku poskytnut Komisí ve splátkách v souladu s přílohou tohoto rozhodnutí. Částka ve výši 914 640 681 EUR se poskytuje jako předběžné financování a je rovna 13 procentům finančního příspěvku. Komise může vyplatit předběžné financování a splátky v jedné nebo více tranších. Výše tranší závisí na dostupnosti finančních prostředků.

3.Předběžné financování bude uvolněno v závislosti na vstupu v platnost dohody o financování stanovené v čl. 23 odst. 1 nařízení (EU) 2021/241 a v souladu s touto dohodou. Předběžné financování se zúčtuje poměrným odečtením od úhrady splátek.

4.Uvolnění splátek v souladu s dohodou o financování je podmíněno dostupným financováním a rozhodnutím Komise přijatým v souladu s článkem 24 nařízení (EU) 2021/241, že Česko uspokojivě splnilo příslušné milníky a cíle identifikované v souvislosti s prováděním plánu pro oživení a odolnost. V závislosti na vstupu právních závazků uvedených v odstavci 1 v platnost, musí být milníky a cíle dokončeny nejpozději do 31. srpna 2026, aby byly způsobilé pro platbu.

Článek 3
Určení

Toto rozhodnutí je určeno České republice.

V Bruselu dne

(1)    Úř. věst. L 57, 18.2.2021, s. 17.

(2)    Nařízení Rady (EU) 2020/2094 ze dne 14. prosince 2020, kterým se zřizuje Nástroj Evropské unie na podporu oživení, jehož účelem je podpořit oživení po krizi COVID-19 (Úř. věst. L 433I, 22.12.2020, s. 23).

(3)    Tyto simulace zohledňují celkový dopad nástroje NGEU, který zahrnuje také financování iniciativy REACT-EU, a zvýšení objemu finančních prostředků pro program Horizont Evropa, Program InvestEU, FST, rozvoj venkova a kapacity rescEU. Simulace nezahrnují možný pozitivní dopad strukturálních reforem, který může být značný.

(4)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2020/852 ze dne 18. června 2020 o zřízení rámce pro usnadnění udržitelných investic a o změně nařízení (EU) 2019/2088 (Úř. věst. L 198, 22.6.2020, s. 13).

(5)    Úř. věst. L 424, 15.12.2020, s. 1.

(6)    Tato částka odpovídá částce dostupné pro právní závazek do 31. prosince 2022 po odečtení poměrného podílu Česka na výdajích podle čl. 6 odst. 2 nařízení (EU) 2021/241, která je vypočtena v souladu s metodikou v článku 11 uvedeného nařízení.

EVROPSKÁ KOMISE

V Bruselu dne 19.7.2021

COM(2021) 431 final

PŘÍLOHA

návrhu prováděcího rozhodnutí Rady

o schválení posouzení plánu pro oživení a odolnost Česka

{SWD(2021) 211 final}

PŘÍLOHA

A. KOMPONENTA č. 1.1: Digitální služby občanům a firmám

Tato komponenta českého plánu podpoří řešení výzvy, která spočívá v nadcházejícím poskytování digitálních veřejných služeb, a to zvýšením počtu a zlepšením uživatelské vstřícnosti digitálních veřejných služeb poskytovaných občanům a podnikům a zajišťováním jednotné a vysoce kvalitní správy dat v sektoru veřejné správy. Podle výsledků indexu digitální ekonomiky a společnosti (DESI 2020) Česko vykazuje podprůměrnou úroveň poskytování digitálních veřejných služeb občanům a podnikům.

Cílem této komponenty je zřídit portály zaměřené na klienta (Portál občana, Portál justice, Portál podnikatele, Portál zdravotnictví) a podporovat usnadnění sdílení a správy dat v rámci veřejné správy tak, aby bylo dosaženo souladu se zásadou „pouze jednou“.

Provádění reforem v rámci této komponenty zajistí podmínky pro řádnou správu databází a pro řízený přístup k datům. Rovněž usnadní poskytování řešení v oblasti elektronického zdravotnictví, včetně vývoje portálu elektronického zdravotnictví, většího vzájemného propojení a interoperability poskytovatelů zdravotní péče a centrálních záznamů, telemedicíny a druhotného využívání údajů o zdravotním stavu.

Cílem investic je realizace 22 projektů zaměřených na zlepšení služeb eGovernmentu poskytovaných koncovým uživatelům a pěti projektů zaměřených na zlepšení přístupu k veřejně přístupným datům v oblasti veřejné správy. Komponenta rovněž zvýší digitalizaci systému soudnictví vybavením soudů audiovizuálními zařízeními pro záznam a produkci údajů a vytvořením Portálu justice, který bude dotčeným stranám poskytovat snadný přístup a digitální služby.

Komponenta podporuje plnění doporučení pro zemi č. 3 na rok 2019, podle něhož má Česko zaměřit hospodářskou politiku v oblasti investic na digitální infrastrukturu, doporučení pro zemi č. 1 na rok 2020, podle něhož má Česko posílit zavádění služeb elektronického zdravotnictví, a doporučení pro zemi č. 3 na rok 2020, podle něhož má Česko podpořit malé a střední podniky snížením administrativní zátěže a zaměřit investice na digitální transformaci.

Očekává se, že žádné opatření v této komponentě významně nepoškodí environmentální cíle ve smyslu článku 17 nařízení (EU) 2020/852, s přihlédnutím k popisu opatření a zmírňujícím krokům stanoveným v plánu na podporu oživení a odolnosti v souladu s technickými pokyny k uplatňování zásady „významně nepoškozovat“ (2021/C58/01). 

A.1 Popis reforem a investic pro nevratnou finanční podporu

Reforma č. 1: Podmínky pro kvalitní správu datových fondů a zajištění řízeného přístupu k datům

Reforma umožní vytvoření komplexního legislativního, normalizačního a organizačního rámce pro vysoce kvalitní správu údajů v oblasti řízení a veřejné správy. Reforma povede k vytvoření nástroje pro sdílení dat („řízený přístup“), který ostatním částem veřejné správy i oprávněným třetím subjektům umožní přístup k neveřejným údajům státní správy v souladu se zásadami „dohledatelnosti, dostupnosti, interoperability a znovupoužitelnosti“ („Findability, Accessibility, Interoperability and Reusability“, FAIR). Reforma začlení do českého právního řádu zásady řádné správy dat.

Provádění tohoto opatření bude dokončeno do 31. prosince 2025.

Reforma č. 2: Služby elektronického zdravotnictví

Tato reforma zvýší digitalizaci zdravotnictví provedením následujících činností:

·definicí norem interoperability v souladu s Evropským rámcem interoperability pro elektronické zdravotnictví a definicí pravidel pro telemedicínu,

·vytvořením katalogu služeb, včetně následujících nových služeb elektronického zdravotnictví: i) katalogu norem; ii) katalogu digitálních služeb; iii) referenčního registru zdravotnických pracovníků; iv) referenčního registru pacientů; v) identifikačních/autentizačních služeb pro pacienty a zdravotnické pracovníky; vi) služeb pacientských souhrnů; vii) služeb elektronických objednávek,

·rozšířením funkcí Národního zdravotnického informačního portálu tak, aby zahrnoval další funkce pro veřejnost, pacienty, poskytovatele zdravotních služeb a další oprávněné subjekty,

·propojením nejdůležitějších poskytovatelů zdravotních služeb se službami elektronického zdravotnictví podle pravidel pro interoperabilitu a úplným zprovozněním portálu elektronického zdravotnictví se zlepšenou funkčností a katalogem služeb,

·posílením kybernetické bezpečnosti poskytovatelů zdravotní péče ve smyslu zákona č. 372/2011 v Praze a kybernetické bezpečnosti vládních orgánů v rámci Ministerstva zdravotnictví.

Reforma bude dokončena do 31. prosince 2025.

Investice č. 1: Digitální služby pro koncové uživatele

Investice bude realizovat vzájemně propojené projekty s cílem zvýšit počet služeb elektronické veřejné správy (eGovernment) dostupných prostřednictvím Portálu občana a Portálu firem a počet formulářů předem vyplňovaných na základě údajů uložených v informačním systému v rámci veřejné správy. Investice povede ke snazšímu a jednoduššímu přístupu občanů a podniků k digitálním veřejným službám prostřednictvím jednotné platformy sdružených portálů a k propojení informačních systémů včetně systémů podporujících hygienická opatření v souvislosti s pandemií COVID-19. V důsledku toho bude koncovým uživatelům k dispozici větší počet digitálních služeb prostřednictvím jednotného přihlašovacího prostředí a zvýší se počet předem vyplněných formulářů a elektronických podání veřejné správě.

Tato investice bude dokončena do 31. března 2026.

Investice č. 2: Rozvoj otevřených dat a veřejného datového fondu

Investice zahrnuje jeden program se čtyřmi vzájemně propojenými projekty zaměřenými na podporu zveřejňování nových otevřených a veřejných souborů dat. K těmto projektům patří zveřejnění číselníků používaných ve veřejné správě ve veřejných databázích, rozvoj národního katalogu otevřených dat, zlepšení nástrojů pro přístup ke statistickým informacím a vytvoření moderního metainformačního systému pro orgány státní statistické služby.

Tato investice bude realizována do 31. prosince 2024.

Investice č. 3: Digitální služby v resortu justice

Cílem investice je zvýšit transparentnost vnitrostátního systému soudnictví vytvořením portálu eJustice, který bude splňovat požadavky na kybernetickou bezpečnost a poskytovat koncovým uživatelům on-line služby a přístup k informacím. Tento portál bude propojen s Portálem občana. Kromě toho se digitalizací záznamů soudních jednání a vybavením soudních síní audiovizuálními záznamníky dat dále zvýší transparentnost a efektivnost.

B. KOMPONENTA č. 1.2: Digitální systémy veřejné správy

Tato komponenta Plánu pro oživení a odolnost České republiky si klade za cíl řešit výzvu spočívající v urychlení digitální transformace v české veřejné správě a podpoře spolupráce a výměny mezi veřejnými institucemi.

Zaměřuje se na zajištění rozvoje přístupu k propojenému datovému fondu IT systémů veřejné správy, na podporu a umožnění činnosti komponenty č. 1.1, jež podporuje rozšiřování služeb eGovernmentu poskytovaných koncovým uživatelům. Komponenta bude rozvíjet základní registry, včetně zdravotnických registrů, a propojí databáze veřejné správy s příslušnými informačními systémy za účelem zjednodušení postupů pro podniky a občany a zajištění bezpečné výměny dat v rámci veřejné správy. 

Realizace reforem v rámci této komponenty má zajistit standardizovaný a jednotný přístup k rozvoji informačních systémů dané agendy v rámci veřejné správy. Zajistí poskytování odborných a konzultačních služeb prostřednictvím kompetenčních center. Reformy také zajistí rozvoj a konsolidaci roztříštěných zdravotnických registrů, aby byly připraveny poskytovat sdílené služby a výměnu informací.

Investice se zaměří na rozvoj a propojení hlavních registrů, na podporu vzájemného propojení a aktualizace agendových informačních systémů, na investice do vybavení a infrastruktury pro služby eJustice a na zlepšení kybernetické bezpečnosti veřejné správy.

Komponenta podporuje plnění doporučení pro zemi č. 3 na rok 2019, podle něhož má Česko zaměřit investiční hospodářskou politiku na digitální infrastrukturu, doporučení pro zemi č. 1 na rok 2020, podle něhož má Česko posílit zavádění služeb elektronického zdravotnictví, a doporučení pro zemi č. 3 na rok 2020, podle něhož má Česko podpořit malé a střední podniky snížením administrativní zátěže a zaměřit investice na digitální transformaci.

Očekává se, že žádné opatření v této komponentě významně nepoškodí environmentální cíle ve smyslu článku 17 nařízení (EU) 2020/852, s přihlédnutím k popisu opatření a zmírňujícím krokům stanoveným v plánu na podporu oživení a odolnosti v souladu s technickými pokyny k uplatňování zásady „významně nepoškozovat“ (2021/C58/01). 

B.1 Popis reforem a investic pro nevratnou finanční podporu

Reforma č. 1: Kompetenční centra pro podporu eGovernmentu, kybernetické bezpečnosti a elektronického zdravotnictví

Reforma zřídí kompetenční centra na podporu eGovernmentu, která budou poskytovat pokyny, odborné znalosti, konzultační služby a společné normy v rámci veřejné správy za účelem zajištění jednotného provádění opatření zaměřených na digitalizaci a modernizaci informačních systémů plánovaných v rámci jak komponenty č. 1.1, tak komponenty č. 1.2. To se uskuteční prostřednictvím tří kompetenčních center (kompetenční centra pro kybernetickou bezpečnost, elektronické zdravotnictví, kompetenční centra pro podporu eGovernmentu), která budou zakotvena ve veřejné správě a budou poskytovat podporu orgánům veřejné správy v oblastech analýzy, architektury systémů, uživatelských zkušeností a návrhu uživatelského rozhraní, řešení otázek kybernetické bezpečnosti nebo portálu a řízení projektů.

Tato reforma se provede do 31. prosince 2025.

Reforma č. 2: Budování a rozvoj systémů podporujících digitalizaci zdravotnictví

Reforma urychlí a usnadní vytvoření soudržné infrastruktury elektronického zdravotnictví, včetně stabilizace a standardizace datového fondu zdravotnictví. Opatření je rozděleno do několika vzájemně propojených projektů k zavedení referenčních registrů poskytovatelů zdravotních služeb, zdravotnických pracovníků a pacientů propojených s referenčními registry elektronické veřejné správy; dále zdravotních registrů hygienické služby a zdravotních registrů onkologických, kardiovaskulárních a jiných nemocí. Projekt na vybudování informačního systému na podporu řízení hygienických služeb v Česku. Rozšíření stávajících funkcí systému eRecept na předpisy pro narkotika a psychotropní látky a zavedení služby elektronických poukázek, budování infrastruktury na podporu systému péče o pacienty se vzácnými onemocněními.

Opatření rovněž zahrnuje poskytování programů zaškolení s cílem rozšířit využívání elektronického zdravotnictví a digitálních služeb ve zdravotnictví, které jsou zaměřeny především na zdravotnické pracovníky.

Reforma bude provedena do 31. prosince 2025.

Investice č. 1: Budování a rozvoj jednotlivých informačních systémů

Investice se skládá z projektů zaměřených na aktualizaci, vylepšení a propojení backendových agendových informačních systémů, které umožní poskytování nových a rozšířených služeb občanům a firmám v oblastech politiky zaměstnanosti, sociálního zabezpečení, lékařského posouzení, statistiky, pasů a víz a služeb předpokládaných v rámci komponenty č. 1.1. Tyto projekty povedou ke zlepšení celkem deseti informačních systémů.

Investice bude realizována do 31. prosince 2025.

Investice č. 2: Budování a rozvoj základních registrů a zázemí pro eGovernment

Investice umožní vytvoření a aktualizaci základních registrů v Česku, zejména registr osob, registr obyvatel, registr práv a povinností, registr územní identifikace, adres a nemovitostí, informační systém ORG, a zahrnuje i vývoj informačního systému sdílené služby, který bude propojovat data z různých informačních systémů do propojeného datového fondu. Toho bude dosaženo prostřednictvím dvaceti vzájemně propojených projektů. Kromě registrů bude nové vybavení zahrnovat i nové datové centrum a rozvoj projektu eGovernment cloud pro počítačové služby a rozvoj technologické infrastruktury veřejné správy.

Tato investice bude realizována do 31. března 2026.

Investice č. 3: Kybernetická bezpečnost

Cílem investice je zvýšení kybernetické bezpečnosti infrastruktury IKT a informačních systémů veřejné správy a zdravotnictví podle aktu o kybernetické bezpečnosti a v souladu s Národní strategií kybernetické bezpečnosti. Opatření zahrnuje projekty, které povedou k i) modernizaci a rozšíření možností policejních sil v Česku odhalovat, identifikovat a reagovat na bezpečnostní incidenty a incidenty v oblasti IKT a ii) zvýšení kybernetické bezpečnosti nejméně deseti informačních systémů.

Investice bude realizována do 31. prosince 2025.

Investice č. 4: Vytvoření předpokladů pro digitální justici

Investice povede k modernizaci pracovního prostředí justice a umožní pokračování práce v době, kdy jsou omezeny fyzické kontakty, čímž se zvýší odolnost vnitrostátního systému soudnictví. Investice se skládá ze tří vzájemně propojených projektů, ke kterým patří i) analýza využívání dat a mapování potřeb digitalizace v oblasti justice, jakož i zavedení datového skladu a zvýšení kapacity úložiště; ii) zvýšení kapacity infrastruktury umožňující vzdálený přístup a iii) zvýšení počtu vybavených videokonferenčních místností pro justici.

C. KOMPONENTA č. 1.3: Digitální vysokokapacitní sítě

Tato komponenta Plánu pro oživení a odolnost České republiky podporuje řešení otázky budování sítí s velmi vysokou kapacitou (very high capacity networks, dále jen „sítě VHCN“) s cílem maximalizovat přístup k datovým službám prostřednictvím internetového připojení pro občany, podniky, orgány veřejné správy a instituce, a to zejména ve venkovských oblastech. Komponenta je také zaměřena na vytvoření podmínek podporujících rozvoj sítí a služeb 5G.

Komponenta přispívá k plnění doporučení pro zemi, podle něhož má Česko zaměřit investiční hospodářskou politiku na digitální infrastrukturu (doporučení pro zemi č. 3 na rok 2019), a doporučení pro zemi, podle něhož má Česko zaměřit investice na digitální transformaci, zejména na vysokokapacitní digitální infrastrukturu a technologie (doporučení pro zemi č. 3 na rok 2020).

Očekává se, že žádné opatření v této komponentě významně nepoškodí environmentální cíle ve smyslu článku 17 nařízení (EU) 2020/852, s přihlédnutím k popisu opatření a zmírňujícím krokům stanoveným v plánu na podporu oživení a odolnosti v souladu s technickými pokyny k uplatňování zásady „významně nepoškozovat“ (2021/C58/01). V souladu s technickými pokyny k uplatňování zásady „významně nepoškozovat“ (2021/C58/01) bude u všech investic do infrastruktury alespoň 70 % stavebního a demoličního odpadu připraveno k opětovnému použití nebo recyklaci. 1

Investice č. 1: Vybudování vysokokapacitního připojení

Investice č. 2: Dokrytí 5G koridorů a podpora rozvoje 5G

Cílem tohoto opatření je zlepšit pokrytí dopravních koridorů signálem 5G prostřednictvím investic do zařízení i do výzkumu a vývoje.

Při plnění tohoto cíle budou provedena tato opatření:

Investice č. 4: Vědeckovýzkumné činnosti související s rozvojem sítí a služeb 5G

Toto opatření je zaměřeno na podporu veřejných a soukromých subjektů působících v oblasti výzkumu, vývoje a inovací souvisejících se sítěmi a službami 5G.

Při plnění tohoto cíle je třeba vyhlásit výzvu k podávání návrhů na projekty vědeckého výzkumu týkající se technologického rozvoje sítí 5G a aplikací pro ekosystém 5G. Projekty budou zaměřeny na využití aplikací 5G v průmyslu a službách, zejména na využívání nových technologií ve výrobních procesech automobilového průmyslu a dalších klíčových odvětvích se zohledněním zásad oběhového hospodářství získáváním druhotných surovin. Podporu je třeba rovněž zaměřit na projekty podporující rozvoj a šíření automatizace, robotizace, umělé inteligence a virtuální nebo rozšířené reality. K potenciálním příjemcům patří podniky nebo veřejné výzkumné organizace. Nejméně dvacet projektů musí být vybráno do 31. prosince 2024. Během následné prováděcí fáze musí být nejméně dvacet vybraných projektů dokončeno.

D. KOMPONENTA č. 1.4: Digitální ekonomika a společnost, inovativní start-upy a nové technologie

Tato komponenta Plánu pro oživení a odolnost České republiky přispívá k řešení otázky digitalizace a osvojování nových technologií společnostmi, včetně malých a středních podniků. Dalším cílem je zřízení orgánu, který bude koordinovat projekty zaměřené na digitální transformaci ekonomiky, podporovat rozvoj a využívání vybraných strategických technologií, včetně umělé inteligence, a zlepšovat inovační ekosystém, zejména u začínajících podniků, a to i posílením vazeb mezi akademickým prostředím a podniky. Očekává se, že plánované investice v rámci přispění k zavádění nových digitálních technologií podpoří přístup inovativních začínajících podniků a malých a středních podniků k financování, mimo jiné prostřednictvím řešení, jako jsou finanční technologie a financování v rané fázi i přístup ke školení a zkušebním zařízením. Komponenta je synergická s komponentami č. 1.3 [Digitální vysokokapacitní sítě] a 1.5 [Digitální transformace podniků] českého plánu pro oživení, které přispívají k řešení problematiky přístupu k vysokokapacitním sítím a digitalizace podnikání.

Komponenta podporuje plnění doporučení pro zemi č. 3 na rok 2019, podle něhož má Česko zaměřit investiční hospodářskou politiku na digitální infrastrukturu a odstranit překážky bránící rozvoji plně funkčního inovačního ekosystému, a doporučení pro zemi č. 3 na rok 2020, podle něhož má Česko podpořit malé a střední podniky větším využíváním finančních nástrojů k zajištění podpory likvidity s cílem zaměřit investice na digitální transformaci, zejména na vysokokapacitní digitální infrastrukturu a technologie, a zajistit inovativním podnikům přístup k financování a zlepšit spolupráci veřejného a soukromého sektoru v oblasti výzkumu a vývoje.

Očekává se, že žádné opatření v této komponentě významně nepoškodí environmentální cíle ve smyslu článku 17 nařízení (EU) 2020/852, s přihlédnutím k popisu opatření a zmírňujícím krokům stanoveným v plánu na podporu oživení a odolnosti v souladu s technickými pokyny k uplatňování zásady „významně nepoškozovat“ (2021/C58/01). Zejména výsledky procesu výzkumu a inovací budou na úrovni uplatňování technologicky neutrální (tj. budou uplatňovány u všech dostupných technologií, včetně těch šetrných) a z opatření je předem vyloučen výzkum a vývoj zaměřený na prvky „hnědého výzkumu a inovací“ (tj. na černé a hnědé uhlí, olej/ropu, zemní plyn, na který se nevztahuje příloha III technických pokynů k uplatňování zásady „významně nepoškozovat“, modrý a šedý vodík, spalovací zařízení a skládky).

D.1    Popis reforem a investic pro nevratnou finanční podporu

Reforma č. 1: Institucionální reforma systému koordinace a podpory digitální agendy a digitální transformace, vč. strategie RIS 3

Cílem institucionální reformy je zjednodušit organizační strukturu, která dohlíží na digitální transformaci. Nově zřízený Výbor pro digitální transformaci úzce spolupracuje s národní inovační strategií pro inteligentní specializaci, přičemž vede subjekty, které určují a šíří klíčové technologie a příslušné oblasti výzkumu a inovací. Zajistí propojení a koordinaci subjektů v celém digitálním ekosystému bude zahrnovat zástupce zúčastněných stran ze soukromého i veřejného sektoru. Na podporu této činnosti zadá analytické studie a zajistí odborné podpůrné služby a bude rovněž zvyšovat povědomí podniků a občanů o možnostech využití nových digitálních technologií.

Další zlepšení digitálního a inovačního ekosystému (včetně firem typu start-up, spin-off a strategických technologií) zahrnuje zřízení koordinačního orgánu v rámci Výboru pro digitální transformaci, který bude odpovědný za provádění programů na podporu podnikání v rámci této komponenty v souladu se standardem EU pro startupové národy, a očekává se, že zadá právní analýzy a návrhy, posouzení dopadů a poskytne doporučení a poradenství ohledně provádění reformy a souvisejících investic. Reforma povede k navázání spolupráce mezi veřejným a soukromým sektorem a k podpoře tří pilotních fondů společného investování, programů podnikání a podpory podnikavosti, činností zaměřených na posílení internacionalizace začínajících podniků a regulačních pískovišť testujících inovativní řešení v praxi, jak je navrženo v rámci této komponenty.

Reforma bude provedena do 31. prosince 2025.

Reforma č. 2: Skupina pro podporu a certifikaci společných strategických technologií s Radou pro strategické technologie

Cílem reformy je vytvoření orgánů pro řízení kvality a certifikaci výrobků a zajištění sítě akreditovaných laboratoří s dostatečnou kapacitou pro testování a certifikaci, což povede ke zlepšení kvality výrobků a usnadnění řízení výrobních procesů i zvýšení konkurenceschopnosti českých podniků. Tím se zvýší potřebná kapacita a sníží náklady na schvalující instituce, čímž se certifikace stane přístupnější zejména ve strategických odvětvích, jako je letectví a kosmonautika a odvětví zdravotnických prostředků. Reforma podpoří činnosti, jako je dovybavení laboratoří, usnadnění akreditačních procesů a nákup vybavení se zaměřením na: pokročilé materiály a technologie (kompozity, aditivní výroba, laserové aplikace), ekologické technologie (hybridní/elektrický pohon, dekarbonizace, snížení hluku, biopaliva, udržitelnost letecké dopravy), automatizace a digitalizace, systémy bezpilotních vzdušných prostředků (UAV) / bezpilotní systémy (UAS), městská letecká mobilita (UAM), softwarové aplikace, iniciativa Průmysl 4.0 v letectví a kosmonautice (umělá inteligence, internet věcí, data velkého objemu). Součástí komponenty jsou rovněž konzultační a poradenské služby podnikům při přípravě na získání certifikace a při šíření výrobních postupů.

Reforma bude provedena do 31. prosince 2024.

Investice č. 1: Zahájení činnosti Evropského centra excelence v AI „pro bezpečnější společnost“

Účelem investice je vytvořit další síť evropských středisek excelence v oblasti umělé inteligence, od níž se očekává, že získá pečeť excelence v rámci programu Horizont Evropa. Cílem centra je zajistit dostatečnou výzkumnou kapacitu, která umožní zavádění a používání technologií umělé inteligence ve vymezené oblasti.

Svou činnost zaměří na aplikace umělé inteligence zvyšující bezpečnost a bude přispívat k vědeckému výzkumu v této oblasti se zvláštním zaměřením na segmenty, v nichž lze dosáhnout komparativní výhody na základě národní a regionální specializace. Činnost centra musí být v souladu s koordinovaným plánem pro umělou inteligenci 3 a investice se mají řídit doporučeními odborné skupiny Evropské komise na vysoké úrovni pro umělou inteligenci.

Investice bude realizována do 31. prosince 2022.

Investice č. 2: Evropské středisko pro sledování digitálních médií (EDMO)

Tato investice zřídí Středoevropské středisko pro sledování digitálních médií (Central European Digital Media Observatory, dále jen „CEDMO“), regionální instituci pod vedením Univerzity Karlovy ve spolupráci s ČVUT a webem pro kontrolu faktických tvrzení demagog.cz. Středisko CEDMO bude propojeno s Evropským střediskem digitálních médií a bude se řídit akčním plánem proti dezinformacím vydaným Evropskou komisí a vysokým představitelem Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku. Ve spolupráci s Evropským centrem excelence v oblasti umělé inteligence bude poskytovat nástroje a metodiku umělé inteligence pro nestranný boj proti falešným zprávám v digitálním prostoru a metodiku pro odhalování, analýzu a zveřejňování dezinformačních kampaní na národní, nadnárodní a evropské úrovni a analyzovat dopad dezinformačních kampaní na společnost a demokracii, podporovat mediální gramotnost a ve spolupráci s vnitrostátními orgány sledovat pravidla ekosystému on-line platforem a digitálních médií. Investice bude rovněž zahrnovat dlouhodobý výzkum s měsíčními výstupy na základě statisticky významného panelu obsahujícího nejméně 2 000 obyvatel Česka, který povede k vypracování zpráv o digitální a mediální gramotnosti a o odolnosti obyvatelstva vůči dezinformacím a zavádějícím informacím v Česku.

Investice bude realizována do 31. prosince 2025.

Investice č. 3: Přenos zahraniční nejlepší praxe a know-how pro digitální transformaci, monitoring a výzkum socio-ekonomických dopadů krize (Samuel Neaman Institute)

Tato investice povede k vytvoření a budování kapacity strategické skupiny expertů Institutu Samuela Neamana v České republice, která bude zřízena jako nezávislá organizace a přímo napojena na Výbor pro digitální transformaci (zřízený v rámci reformy č. 1). Jejím cílem je propojit podnikatelské svazy, zástupce zaměstnavatelů, akademickou obec a další zúčastněné strany s veřejnou správou za účelem záštity a koordinace digitální transformace české ekonomiky a současně sledování a hodnocení jejího sociálně-ekonomického dopadu. Institut má vypracovat memoranda o mezinárodní spolupráci pro přenos nejlepší praxe v oblasti digitální transformace s alespoň pěti předními institucemi na celosvětové úrovni.

Investice bude dokončena do 31. prosince 2024.

Investice č. 4: Platforma pro vzdělávání managementu SME pro post-COVID-19 digitální transformaci

Cílem tohoto opatření je vytvořit Platformu pro digitální transformaci, která bude sloužit jako jediné kontaktní místo pro společnosti, jež hledají informace o aplikaci nových digitálních technologií, jako např. umělá inteligence, technologie blockchain, cloud computing, robotizace a automatizace, kybernetická bezpečnost a vysoce výkonná výpočetní technika, a rovněž podpořit tvůrce politik při přijímání rozhodnutí v oblasti digitální transformace hospodářství založeném na datech a důkazech. Ve druhé fázi bude vytvořena vzdělávací platforma, která bude poskytovat řešení pro nové digitální technologie založená na elektronickém vzdělávání v souladu se zásadami celoživotního učení. Její realizaci bude doprovázet shromažďování a analýza dat s cílem stanovit překážky a bariéry, které společnostem brání v zavádění nových digitálních řešení. Realizace bude koordinována Výborem pro digitální transformaci a bude se vzájemně doplňovat s ostatními investicemi do digitalizace koordinovanými Výborem.

Investice bude dokončena do 31. prosince 2024.

Investice č. 5: Evropský projekt pro DLT financování digitalizace SME pro překonání krize (evropská infrastruktura blockchainových služeb – EBSI)

Plánovaná investice do evropské infrastruktury blockchainových služeb (European Blockchain Services Infrastructure, EBSI) spadá pod Evropské partnerství pro blockchain (EBP) a má být spolufinancována z programu Digitální Evropa. Opatření podpoří využití EBSI/EBP zaměřeného na vytvoření celoevropské platformy dluhopisů DLT pro dluhové financování malých a středních podniků (Distributed Ledger Technology). Projekt přispěje k usnadnění přístupu malých a středních podniků k financování, ke snížení nákladů a zvýšení transparentnosti.

Investice bude dokončena do 31. prosince 2023.

Investice č. 6: Demonstrativní projekty rozvoje aplikací pro města a průmyslové oblasti (např. 5G)

Toto opatření bude financovat rozvoj nejméně 52 projektů, které prokážou používání digitální infrastruktury a sítí 5G. Projekty spadají do dvou různých iniciativ, a to:

·iniciativy Inteligentní města, jejímž cílem je prokázat využití signálu 5G v městských sítích, mimo jiné včetně inteligentních dopravních systémů, pouličního osvětlení, odpadového/oběhového hospodářství, veřejné dopravy, správy parkovacích míst, koncepce snižování trestné činnosti v městském prostředí, a

·iniciativy Průmysl 4.0 jako demonstrační projekty představující aplikaci digitalizovaných výrobních linek nebo robotizovaných systémů (vytvořených na základě běžného používání umělé inteligence) a přímou komunikaci uživatelů mobilních zařízení mezi sebou (Device-to-Device communication, D2D).

Investice bude dokončena do 31. prosince 2025.

Investice č. 7: Programy Czech Rise-Up

Program Czech „Rise-Up“ se bude zabývat hospodářským a společenským dopadem pandemie a bude zahrnovat dvě samostatné výzvy k předkládání projektů: první výzva bude určena návrhům projektů zaměřených na projekty lékařského výzkumu a vývoje v souvislosti s onemocněním COVID, které jsou v pokročilé fázi nebo téměř dokončené, ve fázi certifikace nebo právní ochrany. Druhá výzva je určena výzkumným projektům zaměřeným na lékařská i nelékařská technologická řešení hospodářských a sociálních důsledků krize COVID, a to zejména v oblastech zdravotnictví, vzdělávání, v audiovizuálním odvětví a v oblasti digitální transformace tradičních podniků a odvětví.

Investice bude dokončena do 31. prosince 2023.

Investice č. 8: Podpora podnikavosti, podnikání a inovativních firem

Cílem tohoto opatření je podpora podnikání a podpora úspěšného zakládání nových podniků v celé České republice. Součástí opatření jsou poradenské, konzultační a mentoringové služby poskytované prostřednictvím regionálních inovačních a podnikatelských center nově založeným podnikovým iniciativám a začínajícím podnikům. Opatření zahrnuje rovněž osvětové kampaně na podporu podnikání.

Investice bude dokončena do 31. prosince 2024.

Investice č. 9: Pilotní fondy společného investování pro rozvoj pre-seedových investic, strategických technologií a univerzitních spin-offů v rámci evropských středisek excelence

Opatření podpoří rozvoj rizikového kapitálu a digitální transformaci ekonomiky investicemi v podobě grantů pro inovativní začínající podniky. Skládá se ze tří pilotních fondů společného investování: i) pre-seedový fond; ii) fondu strategických technologií; a iii) fond pro spin-offy působící v oblasti umělé inteligence. Tyto tři fondy budou investovat do projektů v rané fázi a do začínajících podniků v oblasti technologií, do strategických technologií, jako jsou umělá inteligence, technologie blockchain, finanční technologie, aplikace 5G, resp. do projektů výzkumných organizací a univerzit na převádění a komercializaci výsledků jejich výzkumu do obchodní praxe.

Aby bylo zajištěno, že je opatření v souladu s technickými pokyny k uplatňování zásady „významně nepoškozovat“ (2021/C58/01), musí právní dohoda mezi Českem a pověřeným řídicím subjektem fondů a následná investiční politika finančního nástroje požadovat uplatňování technických pokynů Komise k ověřování udržitelnosti pro Fond InvestEU a vyloučit ze způsobilosti tyto činnosti a aktiva: i) činnosti a aktiva související s fosilními palivy, včetně následného využívání 4 ; ii) činnosti a aktiva v rámci systému EU pro obchodování s emisemi (ETS) dosahujících předpokládaných emisí skleníkových plynů, které nejsou nižší než příslušné referenční hodnoty 5 ; iii) činnosti a aktiva související se skládkami odpadů, spalovnami 6 a zařízeními na mechanicko-biologickou úpravu 7 ; a iv) činnosti a aktiva, u nichž může dlouhodobé odstraňování odpadů poškodit životní prostředí; a požadovat, aby [pověřený subjekt / finanční zprostředkovatelé] u všech transakcí, včetně transakcí osvobozených od ověřování udržitelnosti, ověřili právní soulad projektů s příslušnými právními předpisy EU a vnitrostátními právními předpisy v oblasti životního prostředí.

Investice bude dokončena do 31. prosince 2025.

Investice č. 10: Internacionalizace začínajících podniků

Cílem tohoto opatření je poskytnout českým malým a středním podnikům a začínajícím podnikům odborné vzdělávání, poradenské a konzultační služby odborníků v oblasti manažerských dovedností a předávání osvědčených obchodních postupů, jako je: vyjednávání, poznatky o zahraničních trzích, používání nových digitálních nástrojů a přizpůsobení se novým digitálním trendům; validace výrobků pro zahraniční trhy, přístup k rizikovému kapitálu, akcelerátorové programy a mentoring. Program bude realizovat agentura CzechInvest v rámci Inovační strategie České republiky 2030 a programu Země pro budoucnost.

Investice bude dokončena do 31. prosince 2023.

Investice č. 11: Regulační pískoviště (sandboxy) v souladu s prioritami EU

Opatření spočívá ve spuštění a zahájení provozu dvou regulačních pískovišť, a to jednoho v oblasti umělé inteligence a druhého v oblasti finančních technologií. Regulační pískoviště se budou zřizovat ve spolupráci s příslušnými orgány, regulačními orgány a partnery příslušného odvětví a jejich cílem bude zajistit odpovídající technické a technologické prostředí pro zkoušení nových technologií. Regulační pískoviště budou k dispozici pro malé a střední podniky a začínající podniky i pro jiné společnosti a jejich součástí budou pravidelná nabídková řízení na testovací programy pro inovativní společnosti.

Investice bude dokončena do 31. prosince 2023.

Investice č. 12: Vybudování kvantové komunikační infrastruktury

Cílem investice je vybudování optické kvantové komunikační sítě v Česku v souladu s prioritami programu Digitální Evropa. To zahrnuje vytvoření páteřní sítě a připojených vedlejších větví, propojení kritické a bezpečnostní infrastruktury i testování a odbornou přípravu odborníků. Síť musí umožňovat rychlý přenos a zpracování dat a propojí nejrelevantnější zúčastněné strany určené ve fázi plánování a také bude možné ji propojit s podobnou infrastrukturou v sousedních zemích.

Investice bude uzavřena ukončenou zkušební a pilotní provozní fází provedenou do 31. prosince 2025 a bude zahrnovat alespoň spojení mezi Prahou, Brnem a Ostravou o celkové optické délce 400 km se 6 segmenty kvantové distribuce klíče (QKD), realizaci dvou vedlejších metropolitních větví na bázi komerčního zařízení QKD a dvou dalších větší na bázi QKD pro účely experimentu a testování jejich použití.

Investice bude dokončena do 31. prosince 2025.

Investice č. 13: Podpora výzkumu a inovací v leteckém průmyslu

Tato investice spočívá ve vytvoření nezbytné infrastruktury pro plně digitalizovanou zkušební základnu pro letecký průmysl. Zahrnuje používání kvantové výpočetní technologie a jejím cílem je umožnit využívání modelování digitálních dvojčat a simulací, což povede k rozvoji vysoce přesných výrobních metod, lepšímu shromažďování údajů a využívání know-how v jiných odvětvích.

Tato investice bude zahrnovat dokončení základního testovacího prostředí pro motory, které umožní pořízení dalších experimentálních leteckých motorů vybavených vysokým počtem čidel pro účely vývoje nových leteckých technologií, a testovacího prostředí pro experimentální letadla k testování motorů za letu. Toto zařízení bude k dispozici pro průmyslové partnery v odvětví letectví, včetně malých a středních podniků. Zařízení a vybavení pořízené v rámci této investice bude používáno pro výzkum a inovace s primárním zaměřením na vývoj variant s nízkým dopadem a částečně na zvýšení efektivnosti. Biopaliva použitá pro zkoušení musí být v souladu se směrnicí o energii z obnovitelných zdrojů (RED II) 8 .

Investice bude dokončena do 31. prosince 2022.

D.2 Milníky, cíle, ukazatele a harmonogram monitorování a provádění nevratné finanční podpory

Poř. č.	Související opatření (reforma nebo investice)	Milník/cíl	Název	Kvalitativní ukazatele (pro milníky)	Kvantitativní ukazatele (pro cíle)			Orientační harmonogram dokončení		Popis každého milníku a cíle
					Měrná jednotka	Výchozí stav	Cíl	Čtvrtletí	Rok
47	Reforma č. 1: Institucionální reforma systému koordinace a podpory digitální agendy a digitální transformace (vč. RIS 3)	Milník	Provedení organizačních změn za účelem reformy struktury veřejných orgánů zajišťujících dohled nad digitální transformací hospodářství	Zřízení Výboru (a související pracovní skupiny) odpovědného za koordinaci vnitrostátních zúčastněných stran při přípravě projektů digitální transformace českého hospodářství				Q1	2025	Výbor pro digitální transformaci se zastoupením zúčastněných stran ze soukromého i veřejného sektoru bude koordinovat provádění reforem a investic v rámci komponent č. 1.4 a 1.5. Tato činnost bude zahrnovat zvláštní poradní/odbornou pracovní skupinu, která bude v rámci této komponenty zajišťovat dohled nad prováděním standardů podle standardu EU pro startupové národy a poskytovat právní analýzy, studie dopadu a odborná stanoviska týkající se výběru prováděcích metod. Tento milník se považuje za splněný, jakmile se výbor a pracovní skupina ujmou svých úkolů.
48	Reforma č. 2: Skupina pro podporu a certifikaci společných strategických technologií s Radou pro strategické technologie	Milník	Zřízení a jmenování certifikačních orgánů	Vytvoření sítě certifikačních orgánů pro strategická odvětví				Q2	2024	Zřízení certifikačních orgánů s kapacitami testování pro certifikaci včetně laboratoří, vybavení a know-how, jak podpořit rozvoj a inovace ve strategických odvětvích.
49	Reforma č. 2: Skupina pro podporu a certifikaci společných strategických technologií s Radou pro strategické technologie	Cíl	Počet společností, jimž byla udělena certifikace		Počet	0	50	Q4	2023	Padesát společností, jimž zřízená síť akreditovaných certifikačních orgánů udělí certifikaci.
50	Investice č. 1: Zahájení činnosti Evropského centra excelence v AI „pro bezpečnější společnost“	Milník	Zahájení činnosti Evropského centra excelence v oblasti umělé inteligence pro bezpečnost a ochranu občanů	Zahájení činnosti Evropského centra excelence v oblasti umělé inteligence pro bezpečnost a ochranu občanů poskytujícího služby jako součást evropské sítě				Q4	2022	Evropské centrum excelence v oblasti umělé inteligence pro bezpečnost a ochranu občanů má podpořit výzkum, spolupráci a zavádění nových aplikací na poli umělé inteligence.
51	Investice č. 2: Evropské centrum pro sledování digitálních médií (EDMO)	Milník	Zahájení činnosti Evropského centra pro sledování digitálních médií pro střední Evropu v České republice (CEDMO)	Zahájení činnosti střediska CEDMO vybudovaného akademickým konsorciem s Univerzitou Karlovou v Praze jako předním partnerem				Q4	2021	Středisko pro digitální média jako součást sítě EDMO se zaměří na analýzu a boj proti šíření nepravdivých zpráv, jako jsou dezinformace týkající se onemocnění COVID nebo sítí 5G.
52	Investice č. 2: Evropské středisko pro sledování digitálních médií (EDMO)	Cíl	Minimální počet účastníků panelu pro index CEDMO		Počet	0	2000	Q4	2025	CEDMO má každý měsíc zajišťovat výzkum a monitorování za účasti statisticky významného vzorku nejméně 2 000 osob.
53	Investice č. 3: Přenos zahraniční nejlepší praxe a know-how pro digitální transformaci, monitoring a výzkum socio-ekonomických dopadů krize (Samuel Neaman Institute)	Cíl	Založení českého institutu Samuela Neamana s mezinárodním dosahem včetně pěti dohod o mezinárodní spolupráci ve formě memorand s cílem přenést osvědčené postupy v oblasti digitální transformace		Počet	0	5	Q4	2024	Institut má monitorovat poslední vývoj a socio-ekonomické dopady digitální transformace na základě memoranda s Ministerstvem průmyslu a Jeho úkolem je uzavírat memoranda o spolupráci a přenosu know-how na podporu digitální transformace hospodářství.
54	Investice č. 4: Platforma pro vzdělávání managementu SME pro post-COVID-19 digitální transformaci	Cíl	Zahájení činnosti platformy pro vzdělávání managementu malých a středních podniků a zapojení managementu nejméně 200 malých a středních podniků do činností týkajících se zvyšování kvalifikací a rekvalifikací se zaměřením na digitální transformaci		Počet	0	200	Q4	2024	Platforma má sloužit jako základ pro vzdělávání managementu malých a středních podniků o příležitostech a rizicích, která představují nové digitální technologie. Má se jednat o tzv. „badge based“ vzdělávací systém. Jeho obsah má být vytvářen ve spolupráci se zúčastněnými stranami.
55	Investice č. 5: Evropský projekt pro DLT financování digitalizace SME pro překonání krize (evropská infrastruktura blockchainových služeb – EBSI) – dluhopisy DLT pro financování malých a středních podniků	Milník	Dokončení technické realizace evropské infrastruktury blockchainových služeb v případech použití a zahájení pilotní fáze malých a středních podniků	Spuštění nabídky dluhopisů malých a středních podniků v pilotní fázi s cílem zajistit financování				Q4	2022	Pilotní program, který má být zahájen s cílem umožnit malým a středním podnikům nabízet dluhopisy na základě technologie sdíleného registru v regulačním pískovišti v rámcích evropské infrastruktury blockchainových služeb.
56	Investice č. 5: Evropský projekt pro DLT financování digitalizace SME pro překonání krize (evropská infrastruktura blockchainových služeb) – dluhopisy DLT pro financování malých a středních podniků	Cíl	Počet malých a středních podniků podporovaných po úspěšné pilotní fázi nabídkou digitálních dluhopisů na EBSI		Počet	0	250	Q4	2023	Pilotní program, který má být zahájen s cílem umožnit malým a středním podnikům nabízet dluhopisy na základě technologie sdíleného registru v regulačním pískovišti v rámcích evropské infrastruktury blockchainových služeb.
57	Investice č. 6: Demonstrativní projekty rozvoje aplikací pro města a průmyslové oblasti (např. 5G)	Cíl	Vývoj a provozování referenčních aplikací pro Inteligentní města		Počet	0	5	Q4	2022	Bude dokončeno pět referenčních aplikací v rámci programu Inteligentní města
58	Investice č. 6: Demonstrativní projekty rozvoje aplikací pro města a průmyslové oblasti (např. 5G)	Cíl	Rozšíření aplikací případů použití pro Inteligentní města a pro Průmysl 4.0		Počet	0	45 pro inteligentní města; 35 pro průmysl 4.0	Q4	2025	Rozšíření vybraných demonstračních aplikací případů použití 5G do další lokality včetně krajů a místních obcí v rámcích programů Inteligentní města a Průmysl 4.0.
59	Investice č. 7: Programy Czech Rise-Up	Cíl	Podpora projektů zaměřených na inovace v oblasti lékařských a nelékařských technologických řešení s cílem vypořádat se s dopady onemocnění COVID-19 a s jeho hospodářskými a sociálními důsledky		Počet	60	300	Q4	2023	Podpora podniků v lékařském výzkumu souvisejícím s onemocněním COVID-19 a v oblasti přípravy projektů, jakož i výzkumných projektů zaměřených na lékařská a nelékařská technologická řešení pro zvládání hospodářských a sociálních důsledků krize v podobě grantové podpory de minimis v celkové hodnotě nejméně 23 564 527,53 EUR. Zadání veřejných zakázek na projekty vybrané v rámci soutěžních výzev k podávání návrhů uvedených v tomto milníku musí být v souladu s technickými pokyny k uplatňování zásady „významně nepoškozovat“ (2021/C58/01), a to s využitím seznamu výjimek a požadavku na dodržování příslušných právních předpisů EU a vnitrostátních právních předpisů v oblasti životního prostředí.
60	Investice č. 8: Podpora podnikavosti, podnikání a inovativních firem	Cíl	Počet start-upů podporovaných prostřednictvím inovačních center a partnerských organizací programu		Počet	0	450	Q4	2024	Start-upy a další způsobilé subjekty, jimž má být poskytnut mentoring, konzultantské a poradenské služby nebo školení na podporu podnikání a ověření obchodních plánů.
61	Investice č. 9: Pilotní fondy společného investování pro rozvoj pre-seedových investic, strategických technologií a univerzitních spin-offů v rámci evropských středisek excelence	Milník	Zahájení činnosti Fondu fondů a investice tří speciálně vyhrazených fondů (pre-seedové, strategické technologie a spin-offy)	Konec pilotní fáze po vyčerpání investiční kapacity z fondů poskytovaných Nástrojem pro oživení a odolnost				Q4	2025	Má být zahájena činnost tří fondů společných investic pro stávající a nový rizikový kapitál na podporu inovativních start-upů, strategických technologií a společností se seedovými/pre-seedovými investicemi. Pilotní fáze by měla ověřit úroveň poptávky, cílové riziko, absorpci a oblasti investic, v neposlední řadě doplňkovost s jinými nástroji podpory. Na základě výsledků pilotní fáze mají být nastavena další nepřetržitá investiční kola a budou identifikovány další oblasti investic. Hodnota investic dosáhne nejméně částky 54 983 897,57 EUR. Investiční politika pro finanční nástroj bude zahrnovat kritéria pro výběr, která zajistí soulad podporovaných transakcí v rámci tohoto opatření s technickými pokyny k uplatňování zásady „významně nepoškozovat“ (2021/C58/01) prostřednictvím ověřování udržitelnosti, seznamu výjimek a požadavku na soulad s příslušnými právními předpisy EU a vnitrostátními právními předpisy v oblasti životního prostředí.
62	Investice č. 9: Pilotní fondy společného investování pro rozvoj pre-seedových investic, strategických technologií a univerzitních spin-offů v rámci evropských středisek excelence	Cíl	Investice do pre-seedových a technologických start-upů a spin-offů		Počet	0	185	Q4	2025	Budou vybrány a z investičních fondů podpořeny projekty a inovativní start-upy. Investiční politika pro finanční nástroj bude zahrnovat kritéria pro výběr, která zajistí soulad podporovaných transakcí v rámci tohoto opatření s technickými pokyny k uplatňování zásady „významně nepoškozovat“ (2021/C58/01) prostřednictvím ověřování udržitelnosti, seznamu výjimek a požadavku na soulad s příslušnými právními předpisy EU a vnitrostátními právními předpisy v oblasti životního prostředí.
63	Investice č. 10: Internacionalizace začínajících podniků	Cíl	Podpora mezinárodní expanze start-upů prostřednictvím konzultačních, mentoringových a poradenských služeb pro podniky a akcelerátorových programů		Počet	0	100	Q4	2025	Start-upy mají být podporovány prostřednictvím podpůrných programů zaměřených na mezinárodní expanzi a přizpůsobení se zahraničním trhům. Tyto programy zahrnují: mentoringové a konzultační služby, validaci výrobků a služby akceleračních programů týkající se zahraničních trhů, sdílení osvědčených postupů, expanze, přizpůsobování výrobků/služeb.
64	Investice č. 11: Regulační pískoviště (sandboxy) v souladu s prioritami EU	Milník	Zahájení činnosti dvou regulačních pískovišť ve fintech společnostech a v oblasti umělé inteligence	Zřízení dvou regulačních pískovišť v oblastech regulovaných v rámci priority, např. finance (na základě balíčku digitálního financování) a umělá inteligence (na základě evropského právního rámce pro umělou inteligenci)				Q4	2023	Regulační pískoviště v oblasti fintech společností a umělé inteligence se považují za aktivní a v provozu, pokud mohou inovativní podniky podat žádost o zařazení do testovacích programů. Prvotní pozornost je věnována projektům, které jsou již v přípravě.
65	Investice č. 11: Regulační pískoviště (sandboxy) v souladu s prioritami EU	Cíl	Účastníci regulačních pískovišť podporováni pískovišti		Počet	0	20	Q4	2023	Počet podniků v regulovaných sektorech, jejichž projekt a produkt byl otestován prostřednictvím regulačních pískovišť v oblasti fintech a umělé inteligence. Prvotní pozornost je věnována projektům, které jsou již v přípravě. Oba typy pískovišť by měly podpořit nejméně deset projektů v každém zahájeném programu.
66	Investice č. 12: Vybudování kvantové komunikační infrastruktury	Milník	Dokončení výstavby a fáze pilotního provozu optické kvantové sítě	Infrastruktura je v provozu a její zkoušky zdokumentovaly a schválily příslušné orgány (Ministerstvo průmyslu a obchodu, Ministerstvo obrany, Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB))				Q4	2025	Milník zahrnuje: vytvoření optických spojení mezi Prahou, Brnem a Ostravou, celková délka optických kabelů 400 km, šest segmentů kvantové klíčové distribuce; realizace dvou sekundárních metropolitních poboček na základě obchodního zařízení pro kvantovou klíčovou distribuci a dvou sekundárních metropolitních poboček na základě experimentální sady nástrojů pro kvantovou klíčovou distribuci; nákup a plánování mobilních sekundárních poboček; testování integrace stávajících telekomunikačních technologií pro kvantovou komunikaci; a testování tří případů použití specifických pro vojenské oblasti.
67	Investice č. 13: Podpora výzkumu a inovací v leteckém průmyslu	Milník	Plný provoz nejméně jednoho zkušebního prostředí na základě digitální souběžné technologie a zařízení pro digitální transformaci v leteckém průmyslu	Nákup a provoz nezbytného zařízení včetně experimentálního zařízení.				Q4	2022	Milník zahrnuje dokončení zkušebního prostředí jádra motoru umožňující výrobcům leteckých motorů testovat digitální páry leteckých motorů; pořízení dalších experimentálních leteckých motorů vybavených vysokým počtem čidel umožňujících vývoj nových leteckých technologií a zkušebního zařízení pro experimentální letadla pro testování motorů za letu. Výzkumná činnost se v první řadě zaměří na varianty s nízkým dopadem a výzkum týkající se zvýšení efektivnosti stávající technologie hodnocené jako „nejlepší ve své třídě“ může zahrnovat pouze za předpokladu, že nevede k závislosti na určitých technologiích (tzv. „technology lock-in“) nebo pokud jsou výsledky procesu výzkumu a inovací na úrovni uplatňování technologicky neutrální.

B. KOMPONENTA č. 1.5: Digitální transformace podniků

Tato komponenta Plánu pro oživení a odolnost České republiky přispívá k řešení výzvy spočívající v podpoře digitalizace průmyslu, využívání technologií a vzniku propojené a dlouhodobě udržitelné vnitrostátní vrstvy evropského digitálního ekosystému prostřednictvím center digitálních inovací. Komponenta podpoří i vznik referenčního testovacího a experimentálního zařízení. Dalším cílem je umožnit podporu společnostem, které se účastní případných významných projektů společného evropského zájmu, zejména v oblasti mikroelektroniky, konektivity a cloudové infrastruktury a služeb, včetně projektů v oblasti mikroprocesorů spojených s evropskou vysoce výkonnou výpočetní technikou. Očekává se, že tato komponenta podpoří ekologický přechod zejména malých a středních podniků prostřednictvím digitálních technologií v souladu s cíli Zelené dohody pro Evropu.

Komponenta podporuje plnění doporučení pro zemi č. 3 na rok 2020, podle něhož má Česko zaměřit investice na digitální transformaci, zejména na vysokokapacitní digitální infrastrukturu a technologie, a to mimo jiné v uhelných regionech.

Očekává se, že žádné opatření v této komponentě významně nepoškodí environmentální cíle ve smyslu článku 17 nařízení (EU) 2020/852, s přihlédnutím k popisu opatření a zmírňujícím krokům stanoveným v plánu na podporu oživení a odolnosti v souladu s technickými pokyny k uplatňování zásady „významně nepoškozovat“ (2021/C58/01). Při zadávání zakázek na vybavení IKT se zejména zajistí soulad s příslušnými kritérii EU pro zadávání zelených veřejných zakázek, jakož i s požadavky na energetickou a materiálovou účinnost a požadavky na recyklaci stanovenými v souladu se směrnicí 2009/125/ES, směrnicí 2009/125/ES, směrnicí 2011/65/EU a směrnicí 2021/19/EU.

E.1 Popis reforem a investic pro nevratnou finanční podporu

Investice č. 1: Vytvoření evropských a národních center digitálních inovací (e/DIH) 

Cílem opatření je podpořit digitální transformaci především malých a středních podniků a státní správy, zavádět nové technologie, přilákat odborníky v této oblasti a zajistit větší odolnost průmyslu a služeb vůči případným dalším krizím. Předpokládá se spolufinancování z programu Digitální Evropa.

Bude zřízeno šest evropských a národních center digitálních inovací a bude zahájen jejich provoz.

Investice bude realizována do 31. prosince 2024.

Investice č. 2: Vytvoření evropského referenčního testovacího a experimentálního zařízení

Bude vytvořeno evropské referenční testovací a experimentální zařízení a zahájen jeho provoz. Cílem opatření je propojit sektory výzkumu (jako je centrum excelence v oblasti umělé inteligence) s širším hospodářstvím (jako jsou evropská a národní digitální inovační centra) tím, že výzkumným centrům a malým a středním podnikům umožní testovat vyvíjené technologie a aplikace, aby je mohly využívat při své činnosti. Předpokládá se spolufinancování z programu Digitální Evropa.

Investice bude realizována do 31. prosince 2024.

Investice č. 3: Přímá podpora digitální transformace podniků 

Přímá podpora na digitální transformaci (jako je umělá inteligence, automatizace procesu, robotika, vysoce výkonná výpočetní technika a kybernetická bezpečnost) se poskytuje 377 podnikům. Dvě třetiny finančních prostředků se poskytnou malým a středním podnikům a společnostem se střední tržní kapitalizací a jedna třetina se poskytne velkým podnikům. Cílem opatření je posílit digitální procesy, zejména v malých a středních podnicích, ale také ve velkých podnicích (a potenciálně podpořit velké inovativní významné projekty společného evropského zájmu, zejména v oblasti mikroprocesorů a cloudové infrastruktury a služeb).

Investice bude realizována do 31. prosince 2025.

E.2 Milníky, cíle, ukazatele a harmonogram monitorování a provádění nevratné finanční podpory

Poř. č.	Související opatření (reforma nebo investice)	Milník/cíl	Název	Kvalitativní ukazatele (pro milníky)	Kvantitativní ukazatele (pro cíle)			Orientační harmonogram dokončení		Popis a jasná definice každého milníku a cíle
					Měrná jednotka	Výchozí stav	Cíl	Čtvrtletí	Rok
68	Reforma č. 1: Vytvoření platformy pro digitalizaci hospodářství	Milník	Vytvoření platformy pro digitalizaci hospodářství	Zahájení provozu platformy				Q1	2022	Bude vytvořena platforma pro digitalizaci hospodářství a bude zahájen její provoz. Platforma bude koordinovat propojení všech aktérů vnitrostátního digitálního ekosystému, jako jsou evropská a národní centra digitálních inovací, centra excelence v oblasti umělé inteligence, vnitrostátní kompetenční centra pro vysoce výkonnou výpočetní techniku a kybernetickou bezpečnost, evropská referenční testovací a experimentální zařízení, inovační centra a klienti všech těchto center. Platforma má fungovat jako jedna z pracovních skupin Výboru pro digitální transformaci, který má být zřízen jako reforma 1 v rámci komponenty 1.4.
69	Investice č. 1: Evropská a národní centra digitálních inovací	Cíl	Vytvoření funkčních a propojených evropských a národních center digitálních inovací		Počet evropských a národních center digitálních inovací	0	6	Q4	2024	Bude vytvořeno šest evropských a národních center digitálních inovací a bude zahájen jejich provoz. Tato centra digitálních inovací podpoří digitální transformaci především malých a středních podniků a státní správy, neboť budou zavádět nové technologie, lákat odborníky v této oblasti a zajistí větší odolnost průmyslu a služeb vůči případným dalším krizím.
70	Investice č. 2: Evropské referenční testovací a experimentální zařízení	Cíl	Vytvoření evropského referenčního testovacího a experimentálního zařízení		Počet evropských referenčních testovacích a experimentálních zařízení	0	1	Q2	2023	Bude vytvořeno evropské referenční testovací a experimentální zařízení a zahájen jeho provoz. Toto zařízení vytvoří propojení mezi sektory výzkumu (jako je centrum excelence v oblasti umělé inteligence) a širším hospodářstvím (jako jsou evropská a národní digitální inovační centra) tím, že výzkumným centrům a malým a středním podnikům umožní testovat vyvíjené technologie a aplikace, aby je mohly využívat při své činnosti.
71	Investice č. 3: Digitální transformace zpracovatelských a nevýrobních podniků a zvýšení jejich odolnosti	Cíl	Přímá podpora pro podniky pro účely digitální transformace		Počet podniků	0	377	Q4	2025	377 podniků prochází digitální transformací. Tato digitální transformace rozšíří digitální procesy, zejména v malých a středních podnicích. Podpora se poskytuje na činnosti, jako je zavedení digitalizace v podnicích, včetně nezbytné analýzy procesů, zavádění digitálních řešení v oblastech souvisejících s umělou inteligencí, automatizací procesů, robotikou a kybernetickou bezpečností on-line a kyberneticko-fyzikálních systémů a zaváděním nových technologií, pořizování nových technologických zařízení a vybavení, včetně nezbytné infrastruktury, propojení pořízených nebo stávajících technologií za použití nejmodernějších komunikačních kanálů a protokolů (autonomní obousměrná komunikace). Celkový rozpočet pro tento účel činí nejméně 180 000 000 EUR, z toho nejméně 120 000 000 EUR pro malé a střední podniky a společnosti se střední tržní kapitalizací a nejméně 60 000 000 EUR pro velké podniky.

F. KOMPONENTA č. 1.6: Zrychlení a digitalizace stavebního řízení

Tato komponenta Plánu pro oživení a odolnost České republiky přispívá k řešení výzvy spočívající v nyní zdlouhavých administrativně zatěžujících postupech pro získání stavebních povolení.

Cílem této komponenty je zjednodušit a zefektivnit proces vydávání stavebních povolení. Očekává se, že výrazné zrychlení stavebního řízení výrazně zlepší podnikatelské a investiční prostředí v Česku. Budou řešeny i podmínky pro řádné zavedení digitalizace stavebního řízení a územního plánování. Plné zefektivnění souběžných procesů v rámci jediného řízení a institucionální reforma, které předpokládá návrh stavebního zákona, mohou zkrátit dobu vydávání povolení ze současných 5,4 roku na průměrně 1,25 roku. Předpokládá se, že samotná digitalizace řízení zkrátí průměrnou dobu získávání stavebního povolení nejméně o dva roky.

Komponenta podporuje plnění doporučení pro zemi č. 3 na rok 2019, podle něhož má Česko snížit administrativní zátěž pro investice a v oblasti zadávání veřejných zakázek podporovat soutěž více založenou na kritériích kvality, doporučení pro zemi č. 3 na rok 2020, podle něhož má Česko podpořit malé a střední podniky větším využíváním finančních nástrojů k zajištění podpory likvidity, snížením administrativní zátěže a zlepšením elektronické veřejné správy.

Očekává se, že žádné opatření v této komponentě významně nepoškodí environmentální cíle ve smyslu článku 17 nařízení (EU) 2020/852, s přihlédnutím k popisu opatření a zmírňujícím krokům stanoveným v plánu na podporu oživení a odolnosti v souladu s technickými pokyny k uplatňování zásady „významně nepoškozovat“ (2021/C58/01).

F.1 Popis reforem a investic pro nevratnou finanční podporu

Reforma č. 1: Zavedení nového stavebního zákona a pozemkového zákona do praxe

Reforma spočívá v institucionálních a procesních změnách a má přinést vysoký stupeň digitalizace stavebního řízení. Nový stavební zákon vstoupí v platnost do 30. září 2021. Za decentralizovanou strukturu stavebních úřadů a jejich provozní podmínky bude odpovídat stát.

Reforma zrychlí stavební řízení, zefektivní povolovací postupy a převede je do gesce jediného orgánu – Nejvyššího stavebního úřadu. Příslušní aktéři absolvují odpovídající školení, aby porozuměli novým procesům, byli schopni používat nové informační systémy a pracovali v novém organizačním uspořádání efektivně. Stávající údaje budou převedeny na novou platformu a až do vybudování centrálního (agendového) informačního systému („AIS“) bude zajištěno fungování jednotlivých stávajících informačních systémů. To zahrnuje zajištění nezbytného IT vybavení pro fungování Nejvyššího stavebního úřadu a místních stavebních úřadů.

Tato reforma bude provedena do 30. září 2023 a její dopad bude změřen do 31. prosince 2025.

Investice č. 1: Agendový informační systému („AIS“)

Investice vytvoří procesní informační systém, který budou využívat úředníci orgánů zapojených do stavebního řízení. Systém zdigitalizuje procesy stavebního řízení tak, aby byla zajištěna transparentnost, efektivnost a účelnost procesů podle právních předpisů zavedených v rámci reformy č. 1 v této komponentě. Zakoupí se potřebné hardwarové a softwarové licence, společně s technickou podporou, aplikace pokrývající nezbytné funkční a nefunkční požadavky, řádné testování systému, servis, provoz a rozvoj aplikace.

Tato investice bude realizována do 30. září 2023.

Investice č. 2: Rozvoj a využití datového fondu veřejné správy v územním plánování

Cílem investice je zavedení centrální databáze územně analytických podkladů v rámci informačního systému územního plánování, která bude sloužit k poskytování dat a služeb pro orgány územního plánování, další uživatele z veřejného sektoru a poskytovatele územně plánovacích podkladů. Data budou poskytována ve formě otevřených dat. Centralizace umožní efektivní sdílení dat s dalšími systémy veřejné správy (zejména s registrem územní identifikace, adres a nemovitostí).

Tato investice bude realizována do 31. prosince 2024.

Investice č. 3: Plné využití přínosů digitalizace stavebního řízení 

Investice vytvoří řadu informačních systémů, norem a metodik, které jsou nezbytné pro úplnou digitalizaci stavebního řízení a územního plánování.

Budou zavedeny tři informační systémy, které umožní propojení klíčových databází a usnadní proces povolování staveb a územního plánování:

Tato investice bude realizována do 31. prosince 2025.

G. KOMPONENTA č. 2.1: Udržitelná doprava

Tato komponenta Plánu pro oživení a odolnost České republiky řeší výzvy týkající se digitalizace dopravy, elektromobility v železniční dopravě, zvýšení podílu železniční dopravy na nákladní a osobní dopravě, zvýšení významu aktivní mobility ve městech, zvýšení bezpečnosti dopravy a snížení dopadu dopravy na životní prostředí a veřejné zdraví. Komponenta využívá synergie s komponentou č. 2.4, která řeší problematiku alternativního pohonu v silniční dopravě a městské autobusové dopravě.

Komponenta podporuje plnění doporučení pro zemi č. 3 na rok 2019, podle něhož má Česko zaměřit investiční hospodářskou politiku na dopravu, a zejména její udržitelnost, na digitální infrastrukturu a na přechod na nízkouhlíkové hospodářství a transformaci energetiky včetně zvýšení energetické účinnosti, a to s ohledem na regionální rozdíly (doporučení pro zemi č. 3 na rok 2019), a doporučení pro zemi č. 3 na rok 2020, podle něhož má Česko zaměřit investice na ekologickou a digitální transformaci, zejména na vysokokapacitní digitální infrastrukturu a technologie, na čistou a účinnou výrobu a využívání energie a na udržitelnou dopravní infrastrukturu, a to mimo jiné v uhelných regionech (doporučení pro zemi č. 3 na rok 2020).

Očekává se, že žádné opatření v této komponentě významně nepoškodí environmentální cíle ve smyslu článku 17 nařízení (EU) 2020/852, s přihlédnutím k popisu opatření a zmírňujícím krokům stanoveným v plánu na podporu oživení a odolnosti v souladu s technickými pokyny k uplatňování zásady „významně nepoškozovat“ (2021/C58/01). Nejméně 70 % stavebního a demoličního odpadu bude připraveno k opětovnému použití nebo recyklaci.

G.1 Popis reforem a investic pro nevratnou finanční podporu

Reforma č. 1: Vytváření alternativ k energeticky a prostorově náročné silniční dopravě

Cílem opatření je podpořit větší využívání energeticky účinnějších druhů dopravy pro toky pravidelné a těžké dopravy. Toho bude dosaženo následujícími opatřeními:

●Dopad reformy na modální podíl veřejné dopravy a modální podíl cyklistické dopravy bude změřen do 31. prosince 2025.

Investice č. 1: Aplikace moderních technologií na železniční infrastruktuře 

Investice přispěje k digitalizaci železniční dopravy s cílem zvýšit bezpečnost provozu a kvalitu poskytovaných služeb, optimalizovat kapacitu železniční infrastruktury a zajistit mezinárodní interoperabilitu. Investice č. 1 bude realizována prostřednictvím těchto opatření:

●Definování souboru projektů zahrnujícího 41 km tratí pokrytých globálním systémem mobilních komunikací – železnice (GSM-R), dvacet nově instalovaných nebo spolehlivěji napájených základnových stanic (BTS) a zavedení nových technologií a zařízení pro řízení železničního provozu do 30. června 2022.

Investice č. 2: Elektrizace železnic

Cílem opatření je zvýšit podíl nefosilní energie v dopravě prostřednictvím elektrifikace tratí a zajištění trakčního napájení v rozvodnách. Investice rovněž vytvoří podmínky pro úspory energie v dopravním systému. Toho bude dosaženo následujícími opatřeními:

●Definování souboru projektů zahrnujícího 39,7 km elektrifikovaných tratí a čtyři trakční napájecí stanice se zvýšeným výkonem nebo nově vybudované stanice do 30. června 2022.

Investice č. 3: Podpora železniční infrastruktury 

Cílem opatření je chránit životní prostředí a klima přínosem ke zvýšení podílu železniční dopravy na nákladní a osobní dopravě a zlepšení energetické účinnosti budov železničních stanic. Tato investice se zaměřuje na projekty rozvoje železniční infrastruktury, přičemž zohlední mimo jiné rozdíly mezi muži a ženami a odpovídající přístup ke službám pro znevýhodněné a zranitelné osoby. Projekty jsou zaměřeny na úseky důležité pro příměstskou dopravu a na projekty modernizace železničních uzlů a staničních budov v rámci multimodálních terminálů pro osobní dopravu. Kromě toho je podporováno vytápění staničních budov. Toho bude dosaženo následujícími opatřeními:

Investice č. 4: Bezpečnost silniční a železniční dopravy

Cílem opatření je zvýšit bezpečnost dopravy přijetím konkrétních bezpečnostních opatření na železničních přejezdech a zlepšením stavu mostů a tunelů. Ve městech a aglomeracích se investuje do snížení podílu individuální automobilové dopravy a zvýšení podílu veřejné dopravy a aktivních druhů dopravy, jako je pěší a cyklistická doprava. Součástí investic je také budování cyklostezek a bezbariérových tras pro pěší s cílem zvýšit bezpečnost zranitelných účastníků provozu v rámci podpory aktivní mobility, zejména ve městech. Toho bude dosaženo následujícími opatřeními:

H. KOMPONENTA č. 2.2: Snižování spotřeby energie ve veřejném sektoru

Tato komponenta Plánu pro oživení a odolnost České republiky řeší výzvu týkající se energetické účinnosti ve veřejném sektoru prostřednictvím renovace státních a veřejných budov a modernizace veřejného osvětlení.

Komponenta odráží závazky Česka zlepšit energetickou účinnost národního hospodářství do roku 2030. Cílem je snížení konečné spotřeby energie v příslušných státních a veřejných budovách, zvýšení počtu kvalitních renovací ve veřejném sektoru a snížení konečné spotřeby energie veřejného osvětlení.

Komponenta podporuje plnění doporučení pro zemi, které se týká přechodu na nízkouhlíkové hospodářství včetně zvýšení energetické účinnosti (doporučení pro zemi č. 3 na rok 2019), a čisté a účinné výroby a využívání energie (doporučení pro zemi č. 3 na rok 2020).

Očekává se, že žádné opatření v této komponentě významně nepoškodí environmentální cíle ve smyslu článku 17 nařízení (EU) 2020/852, s přihlédnutím k popisu opatření a zmírňujícím krokům stanoveným v plánu na podporu oživení a odolnosti v souladu s technickými pokyny k uplatňování zásady „významně nepoškozovat“ (2021/C58/01). Zejména při zlepšování energetické náročnosti státních a veřejných budov bude alespoň 70 % stavebního a demoličního odpadu připraveno k opětovnému použití nebo recyklaci.

H.1 Popis reforem a investic pro nevratnou finanční podporu

Investice č. 1: Snížení energetické náročnosti budov ve vlastnictví organizačních složek státu

Cílem této investice je snížení konečné spotřeby energie v budovách státní správy, které dlouhodobě nesplňují minimální požadavky na energetickou náročnost, a zvýšení počtu kvalitních a středně rozsáhlých a rozsáhlých renovací. Financovány jsou pouze projekty, které v průměru dosáhnou snížení spotřeby primární energie alespoň o 30 % nebo snížení emisí CO2 o 30 %.

Cílem investice je podpora až 100 projektů renovace budov včetně zateplení budov, výměny a renovace oken a dveří, instalace systémů využívajících obnovitelné zdroje energie nebo zavádění úprav pro zlepšení interiérových opatření s prokazatelným dopadem na energetickou náročnost budov.

Veřejné zakázky na 75 % projektů budou zadány do 31. prosince 2023.

V zájmu lepší přípravy této investice Ministerstvo průmyslu a obchodu do 31. prosince 2021 přijme a zveřejní vzorovou smlouvu pro služby podle metody Energy Performance Contracting (smlouvy o energetických službách) se zárukou. Investice bude usilovat o podporu realizace projektů s důrazem na maximalizaci výsledných úspor energie v porovnání s vynaloženými prostředky.

Investice se uskuteční do 31. března 2026.

Investice č. 2: Zvýšení energetické účinnosti systémů veřejného osvětlení

Cílem této investice je umožnit renovaci veřejného osvětlení v různých obcích České republiky a umožnit propojení těchto renovací s dalšími inteligentními prvky, jako je podpora rozvoje elektromobility.

Financovány jsou pouze projekty, které v průměru dosáhnou snížení spotřeby primární energie alespoň o 30 % nebo snížení emisí CO2 o 30 %.

Investice zahrnuje podporu až 2 000 projektů renovace systémů veřejného osvětlení v různých obcích v Česku, přičemž veřejné zakázky na 80 % z nich budou zadány do 31. prosince 2024. Investice bude zahrnovat obnovu systémů veřejného osvětlení a pořízení nebo optimalizaci systému řízení.

V zájmu lepší přípravy této investice Ministerstvo průmyslu a obchodu přijme a zveřejní dokumentaci programu do 31. prosince 2021. Dokumentace stanoví harmonogram a podmínky podpory opatření k renovaci systémů veřejného osvětlení, včetně inteligentních prvků.

Investice se uskuteční do 31. března 2026.

Investice č. 3: Snížení energetické náročnosti budov ve vlastnictví veřejných subjektů

Cílem této investice je snížení konečné spotřeby energie ve veřejných budovách, které dlouhodobě nesplňují minimální požadavky na energetickou náročnost, a zvýšení počtu vysoce kvalitních a středně rozsáhlých a rozsáhlých renovací. Financovány jsou pouze projekty, které v průměru dosáhnou snížení spotřeby primární energie alespoň o 30 % nebo snížení emisí CO2 o 30 %.

Cílem investice je podpora až 400 projektů renovace budov včetně zateplení budov, výměny a renovace oken a dveří, instalace systémů využívajících obnovitelné zdroje energie nebo zavádění úprav pro zlepšení interiérových opatření s prokazatelným dopadem na energetickou náročnost budov.

Veřejné zakázky na 75 % projektů budou zadány do 31. prosince 2023.

Investice se uskuteční do 31. března 2026.

I. KOMPONENTA č. 2.3: Přechod na čistší zdroje energie

Tato komponenta Plánu pro oživení a odolnost České republiky přispívá k řešení výzvy spočívající v přechodu od fosilních paliv k nízkoemisním a bezemisním zdrojům energie, jako je fotovoltaická energie. Jejím cílem je snížení emisní náročnosti českého hospodářství a emisí znečišťujících látek, jakož i modernizace distribuční sítě tepelné energie, zejména nahrazením páry horkovodním systémem, což povede k úsporám primárních zdrojů energie.

Reformy a investice podporují plnění doporučení pro zemi č. 3 na rok 2019, podle něhož má Česko zaměřit investiční hospodářskou politiku na přechod na nízkouhlíkové hospodářství a transformaci energetiky včetně zvýšení energetické účinnosti, a to s ohledem na regionální rozdíly, a plnění doporučení pro zemi č. 3 na rok 2020, podle něhož má Česko zaměřit investice na ekologickou a digitální transformaci, zejména na čistou a účinnou výrobu a využívání energie, a to mimo jiné v uhelných regionech.

Očekává se, že žádné opatření v této komponentě významně nepoškodí environmentální cíle ve smyslu článku 17 nařízení (EU) 2020/852, s přihlédnutím k popisu opatření a zmírňujícím krokům stanoveným v plánu na podporu oživení a odolnosti v souladu s technickými pokyny k uplatňování zásady „významně nepoškozovat“ (2021/C58/01).

I.1 Popis reforem a investic pro nevratnou finanční podporu

Reforma č. 1: Příprava posouzení dekarbonizace dálkového vytápění v Česku

Cílem tohoto opatření je dekarbonizace dálkového vytápění, zejména prostřednictvím zvýšení energetické účinnosti, přechodu od spalování uhlí k obnovitelným zdrojům energie, spalování zemního plynu, biomasy a odpadu a snížení emisí skleníkových plynů a znečišťujících látek.

Bude provedeno a zveřejněno posouzení postupu dosahování dekarbonizace dálkového vytápění v Česku. Tímto posouzením se budou řídit investice financované v rámci této komponenty Plánu pro oživení a odolnost České republiky.

Reforma bude provedena do 30. června 2022.

Reforma č. 2: Příprava posouzení trajektorií udržitelného využívání bioenergie a dodávek biomasy v Česku a jeho dopadů na využití půdy, změny ve využití půdy, lesní propady uhlíku a biologickou rozmanitost, jakož i vliv na kvalitu ovzduší pro období 2020–2030

Cílem tohoto opatření je podpora investic do biomasy za využití odpadů a zbytků biomasy, které lze získávat udržitelným způsobem, s doprovodnými opatřeními ke snížení emisí.

Bude zveřejněno posouzení trajektorií udržitelného využívání bioenergie a dodávek biomasy v Česku a jeho dopadů na využití půdy, změny ve využití půdy, lesní propady uhlíku a biologickou rozmanitost, jakož i jeho vlivu na kvalitu ovzduší pro období 2020–2030. Tímto posouzením se budou řídit investice do bioenergie financované v rámci komponent 2.2, 2.3 a 2.5 Plánu pro oživení a odolnost České republiky.

Reforma bude provedena do 31. prosince 2022. 

Investice č. 1: Zvýšení instalovaného výkonu zdrojů fotovoltaické energie 

Investice č. 2: Dosažení úspor primární energie z modernizace distribuce tepla

Cílem tohoto opatření je snížit spalování uhlí pro výrobu tepla (a související výrobu elektřiny) do roku 2030 v souladu s přijatým posouzením dekarbonizace dálkového vytápění v Česku podle reformy č. 1 této komponenty, a to zejména zvýšením účinnosti dálkového vytápění a snížením emisí skleníkových plynů a znečišťujících látek pomocí nahrazení soustav parního rozvodu horkovodními systémy.

Očekává se, že žádné opatření v této komponentě významně nepoškodí environmentální cíle ve smyslu článku 17 nařízení (EU) 2020/852, s přihlédnutím k popisu opatření a zmírňujícím krokům stanoveným v plánu na podporu oživení a odolnosti v souladu s technickými pokyny k uplatňování zásady „významně nepoškozovat“ (2021/C58/01). Konkrétně bude do tří let po modernizaci sítě zahájena rekonstrukce zdrojů výroby tepla a energie tak, aby splňovaly definici účinného dálkového vytápění a chlazení uvedenou v čl. 2 bodě 41 směrnice 2012/27/EU („soustava dálkového vytápění nebo chlazení, která používá alespoň 50 % energie z obnovitelných zdrojů, 50 % odpadního tepla, 75 % tepla z kombinované výroby tepla a elektřiny nebo 50 % z kombinace této energie a tepla“). Bude zajištěno, aby tyto zdroje výroby tepla splňovaly požadavky technických pokynů k uplatňování zásady „významně nepoškozovat“ (2021/C58/01) a nepoužívaly jako zdroj tepla tuhá fosilní paliva, vyjma paliv splňujících kritéria pro výrobu tepla na bázi zemního plynu podle přílohy III technických pokynů k uplatňování zásady „významně nepoškozovat“.

Bude-li jako zdroj paliva využita biomasa, budou investice v souladu s kritérii udržitelnosti a úspor emisí skleníkových plynů stanovenými v článku 29 směrnice (EU) 2018/2001 o podpoře využívání energie z obnovitelných zdrojů („směrnice o obnovitelných zdrojích energie“, „RED II“). Budou využívány pouze odpady a zbytky biomasy, které lze získat udržitelným způsobem, a investice bude doprovázena opatřeními pro snížení emisí. 

Bude zajištěn soulad s příslušnými právními předpisy EU a vnitrostátními právními předpisy v oblasti životního prostředí, aby emise byly v mezích úrovní emisí nebo nižší než úrovně emisí spojené s limity závěrů o nejlepších dostupných technikách (podle směrnice o průmyslových emisích).

Investice bude provedena prostřednictvím těchto opatření:

●Do 30. června 2024, před dokončením investic do sítě, Česko předloží konkrétní plán investic do zařízení na výrobu tepla a elektřiny, včetně smluvních závazků převzatých českou vládou za účelem zadání příslušných prací.

●Dosažení úspor primární energie ve výši 245 327 GJ z modernizace distribuce tepla do 31. března 2026.

J. KOMPONENTA č. 2.4: Čistá mobilita

Cílem opatření, které je v rámci této komponenty doplněno investicí č. 6, je obnovit a dekarbonizovat vozový park veřejné dopravy v Praze. Podpora vozového parku elektrobusů a trolejbusů s nulovými emisemi by měla významně přispět k dekarbonizačnímu úsilí v dopravě i energetice. Kromě toho se předpokládá zlepšení kvality ovzduší a hladiny hluku v městském prostředí. Cílem této investice je zvýšit počet dobíjecích stanic pro elektrobusy a bateriové trolejbusy v Praze o 52 jednotek a zvýšit úsek dynamických nabíjecích silnic (elektrifikace silnice) pro bateriové trolejbusy o 40 km.

Investice bude dokončena do 31. prosince 2025.

Spolu s investicí č. 4 v rámci této komponenty je investice zaměřena na stimulaci poptávky po elektromobilech a na podporu rozvoje vodíkových technologií v dopravě. Bude spočívat ve zvýšení počtu dobíjecích bodů pro soukromé společnosti o 1 500 jednotek. Je zajištěno nediskriminační zacházení s poskytovateli služeb elektronické mobility a přístup se v co největší míře poskytne veřejnosti. Výzva k vyjádření zájmu zajistí odpovídající zeměpisné rozložení, včetně analýzy budoucích potřeb této infrastruktury a mapování kritických oblastí, v nichž je tato infrastruktura výrazně nedostatečná.

Investice č. 3: Budování infrastruktury – dobíjecí stanice pro obytné budovy

K. KOMPONENTA č. 2.5: Renovace budov a ochrana ovzduší

Tato komponenta Plánu pro oživení a odolnost České republiky přispívá k řešení výzvy spočívající ve snížení spotřeby energie a vody v obytných budovách, zlepšení kvality bydlení v těchto budovách, snížení emisí skleníkových plynů a dalších znečišťujících látek výměnou kotlů na tuhá paliva, přizpůsobení obytných budov účinkům změny klimatu, výstavbě nových budov a také zvyšování povědomí o úsporách energie, využívání obnovitelných zdrojů energie a přizpůsobení se změně klimatu v sektoru domácností. Komponenta bude realizována v rámci programu podpory Nová zelená úsporám (NZÚ) 2030.

Reformy a investice zahrnuté v této komponentě podporují plnění doporučení pro zemi č. 3 na rok 2019, podle něhož má Česko zaměřit investiční hospodářskou politiku na přechod na nízkouhlíkové hospodářství a transformaci energetiky včetně zvýšení energetické účinnosti, a to s ohledem na regionální rozdíly, a doporučení pro zemi č. 3 na rok 2020, podle něhož má Česko zaměřit investice na ekologickou transformaci, zejména na čistou a účinnou výrobu a využívání energie, a to mimo jiné v uhelných regionech.

Očekává se, že žádné opatření v této komponentě významně nepoškodí environmentální cíle ve smyslu článku 17 nařízení (EU) 2020/852, s přihlédnutím k popisu opatření a zmírňujícím krokům stanoveným v plánu na podporu oživení a odolnosti v souladu s technickými pokyny k uplatňování zásady „významně nepoškozovat“ (2021/C58/01). Investice budou zejména v souladu s kritérii udržitelnosti a úspor emisí skleníkových plynů stanovenými v článku 29 směrnice (EU) 2018/2001 o podpoře využívání energie z obnovitelných zdrojů („směrnice o obnovitelných zdrojích energie“, „RED II“). Tyto požadavky se budou vztahovat na všechna zařízení bez ohledu na prahové hodnoty uvedené ve směrnici RED II. Investice budou splňovat požadavek nařízení o Nástroji pro oživení a odolnost na alespoň 80% úsporu emisí skleníkových plynů z využívání biomasy ve vztahu k metodice úspory emisí skleníkových plynů a srovnávacímu ukazateli pro fosilní paliva stanovenému v příloze VI směrnice RED II. V rezidenčním prostředí by investice do kotlů na biomasu neměl ohrožen soulad se směrnicí 2008/50/EU. Investice budou splňovat požadavky na ekodesign (tj. požadavky směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/125/ES) a budou zařazeny do jedné ze dvou nejvyšších významně zastoupených tříd energetické účinnosti ve smyslu čl. 7 odst. 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1369. Tyto požadavky budou splněny pro všechna paliva a všechny způsoby jejich dodávek. Investice se budou řídit posouzením trajektorií udržitelného využívání bioenergie a dodávek biomasy v Česku a jeho dopadů na využití půdy, změny ve využití půdy, lesní propady uhlíku a biologickou rozmanitost, jakož i vlivu na kvalitu ovzduší pro období 2020–2030, který je součástí reformy č. 2 v rámci komponenty č. 2.3, a budou s nimi v souladu.

Energetická renovace budov, využívání obnovitelných zdrojů energie v sektoru domácností a výměna kotlů na tuhá paliva zvýší účinnost vytápění v domácnostech a představují klíčové opatření pro splnění opatření pro splnění národních redukčních cílů podle směrnice (EU) 2016/2284 a dosažení standardů kvality ovzduší dle programů pro zlepšování kvality ovzduší. Snížení emisí má také pozitivní dopad na kvalitu vod, obzvláště snížení emisí benzo(a)pyrenu.

K.1 Popis reforem a investic pro nevratnou finanční podporu

·Program Nová zelená úsporám 2030 bude inovován optimalizací nastavení podmínek podpory, zvýšením požadavků na renovace středního rozsahu (úspora 30 % spotřeby primární energie), zvýšením důrazu na komplexní energetické renovace, posílením podpory výstavby nových domů s vyššími standardy energetické účinnosti a podporou efektivního hospodaření s vodou.

·Pro domácnosti se zavádí dvoufázová předprojektová příprava: základní posouzení možností renovace, alternativ, investiční náročnosti, úspor nákladů na energii a možné výše dotace z programu Nová zelená úsporám (první etapa) a přehled možných opatření k renovaci domů a využití obnovitelných zdrojů energie v nich, včetně posouzení ekonomické efektivnosti a proveditelnosti těchto opatření (druhá etapa). Dvoustupňová předprojektová podpora výrazně zlepší podporu investic, zejména pro domácnosti s nižšími příjmy.

·Energetická konzultační střediska Národní sítě místních akčních skupin budou začleněna do sítě místních energetických agentur.

·Posílí se a rozšíří podpora školení a rekvalifikace pracovníků realizujících zelenou výstavbu, zelené technologie či materiály v rámci Státního programu na podporu úspor energie (EFEKT), aby se podpořila kvalitní příprava a realizace energeticky úsporných projektů.

·Stávající systém environmentálního vzdělávání, výchovy a osvěty v ekocentrech zaměřený na děti a mládež se rozšíří na celou veřejnost a nově se výrazně zaměří na úspory energie, využívání obnovitelných zdrojů energie, změnu klimatu a přizpůsobení se změně klimatu.

Reforma bude provedena do 31. prosince 2025.

Reforma č. 2: Podpora energetických společenství

Cílem tohoto opatření je zakládání „energetických společenství“, která aktivně zapojí sektor domácností i podniků do využívání energie z obnovitelných zdrojů, jakož i osvěta a vzdělávání apod. zaměřené na rozvoj komunitní energetiky.

Reformy bude dosaženo těmito opatřeními:

·Program „Nový zelená úsporám 2030“ podpoří instalaci nových obnovitelných zdrojů energie způsobem, který odstraní překážky bránící jejich budoucí integraci do širší energetické komunity. Program Nová zelená úsporám 2030 rovněž podporuje menší společná úložiště energie pro více domů nebo vytváření energetických společenství v rámci jednotlivých bytových domů a další investiční opatření mající vazbu na energetická společenství.

·Zakládání energetických společenství, jakož i osvěta a vzdělávání zaměřené na rozvoj energetických společenství podpoří neinvestiční opatření.

Reforma bude provedena do 31. prosince 2025.

Investice č. 1: Podpora renovace a revitalizace budov sektoru bydlení

Cílem tohoto opatření jsou úspory energie v obytných budovách, výstavba nových obytných budov splňujících vyšší než povinné energetické standardy, náhrada nevyhovujících spalovacích zdrojů na tuhá paliva v domácnostech plynovými kondenzačními kotli energetické třídy A, využívání obnovitelných zdrojů energie v rámci komplexní energetické renovace budov a přizpůsobení se změně klimatu včetně hospodaření s vodou. Podporují se inteligentní energetická řešení na úrovni jednotlivých domácností, domů nebo malých skupin domů, jako jsou inteligentní měřiče, společná úložiště energie a agregace poptávky.

Náklady na instalaci plynových kondenzačních kotlů budou představovat maximálně 20 % celkových nákladů programu renovace a budou instalovány s cílem nahradit kotle na tuhá paliva. Systém energetické účinnosti bude příjemce motivovat k instalaci nových plynových kotlů a k přijetí dalších opatření v oblasti energetické účinnosti.

Program renovace povede ke snížení spotřeby primární energie u renovovaných budov v průměru o 30 %.

Maximálně 10 % celkových přidělených prostředků v rámci tohoto opatření podpoří výstavbu nových budov. Podpořené nové budovy budou mít potřebu primární energie nejméně o 20 % nižší, než je požadavek na budovy s téměř nulovou spotřebou energie.

Nejméně 70 % stavebního a demoličního odpadu neklasifikovaného jako nebezpečný bude připraveno k opětovnému použití nebo recyklaci. K posouzení a vykázání výkonnosti budov z hlediska udržitelnosti budou použity ukazatele na úrovni EU, a to po celou dobu životního cyklu budov.

Podporováni budou také zranitelní spotřebitelé energie.

Investice bude provedena prostřednictvím těchto projektů:

·Projekty na snížení spotřeby energie o 1 200 TJ/rok, které byly zadány v období od 1. února 2020 do 30. září 2021.

·Snížení spotřeby energie o 4 021 TJ/rok a snížení emisí CO2 o 631 kt/rok v období od 1. února 2020 do 31. prosince 2025.

Investice č. 2: Podpora výměny nevyhovujících zdrojů tepla a samostatné instalace obnovitelných zdrojů energie

Cílem tohoto opatření je nahradit nevyhovující spalovací zdroje v domácnostech na pevná paliva nízkoemisními zdroji vytápění (tepelná čerpadla, kotle na biomasu) a instalovat obnovitelné zdroje energie vhodné pro sektor bydlení, zejména fotovoltaické a fototermické systémy.

Investice bude provedena prostřednictvím těchto projektů:

·Projekty snížení spotřeby energie o 186 TJ/rok a snížení emisí CO2 o 91 kt/rok zadané v období od 1. února 2020 do 30. září 2021.

·Snížení spotřeby energie o 396 TJ/rok a snížení emisí CO2 o 158 kt CO2/rok do 30. září 2023.

·Snížení spotřeby energie o 1132 TJ/rok a snížení emisí CO2 o 450 kt CO2/rok do 31. prosince 2025.

·Snížení spotřeby energie o 360 TJ/rok a snížení emisí CO2 o 118 kt/rok prostřednictvím podpory sociálně znevýhodněných skupin obyvatelstva do 31. prosince 2025.

Investice č. 3: Předprojektová příprava a osvěta

Cílem tohoto opatření je podpořit předprojektovou přípravu energeticky úsporných renovací, výměnu zdrojů tepla za energeticky účinnější energii, a zejména automatizaci řízení spotřeby energie v sektoru bydlení, včetně vzdělávání a odborné přípravy v těchto oblastech. Bude dokončeno 120 projektů přípravy komunitních energetických projektů, 3 600 studií přípravy projektů pro rodinné domy, 1 200 studií přípravy projektů pro bytové domy a 50 projektů energetických konzultačních a informačních středisek.

Investice bude realizována do 31. prosince 2025.

K.2 Milníky, cíle, ukazatele a harmonogram monitorování a provádění nevratné finanční podpory

Poř. č.	Související opatření (reforma nebo investice)	Milník/cíl	Název	Kvalitativní ukazatele (pro milníky)	Kvantitativní ukazatele (pro cíle)			Orientační harmonogram dokončení		Popis a jasná definice každého milníku a cíle
					Měrná jednotka	Výchozí stav	Cíl	Čtvrtletí	Rok
123	Reforma č. 1: Renovace a revitalizace budov pro úspory energie	Milník	Konzultační a školicí služby týkající se renovační vlny renovací v rezidenčním sektoru a harmonogram provádění opatření obsažených v plánech kvality ovzduší	Zahájení provozu konzultačních a školicích služeb a předložení harmonogramu prováděcích opatření obsažených v plánech kvality ovzduší Komisi				Q4	2025	Pro domácnosti bude zavedena dvoustupňová předprojektová příprava. Energetická konzultační střediska Národní sítě místních akčních skupin budou začleněna do sítě místních energetických agentur, energetického poradenského systému složeného z Energetických konzultačních a informačních středisek a jednotlivých místních akčních skupin. Zaměření Státního programu na podporu úspor energie (EFEKT) bude rozšířeno tak, aby pokrývalo poptávku po školení a rekvalifikaci pracovníků realizujících zelenou výstavbu, zelené technologie či materiály a po zvyšování kvality přípravy a realizace energeticky úsporných projektů. Stávající systém environmentálního vzdělávání a osvěty zaměřený na děti a mládež se rozšíří na celou širokou veřejnost a nově se zaměří na úspory energie, využívání obnovitelných zdrojů energie, změnu klimatu a přizpůsobení se změně klimatu. Bude zpracován harmonogram realizace opatření obsažených ve schválených plánech kvality ovzduší zaměřených na aglomerace s nejvyšší výskytem překročených hodnot a jejich realizace bude zahájena do 30. června 2022.
124	Reforma č. 2: Podpora předprojektové přípravy a podpora komunitních energetických projektů	Cíl	Poradenské služby pro energetická společenství		Počet podpořených energetických společenství	0	120	Q4	2025	V každém kraji Česka zřídí krajská pracoviště Státního fondu životního prostředí ČR poradenské služby zaměřené na instalaci nových obnovitelných zdrojů energie, aby se odstranily překážky budoucí integrace těchto zdrojů do širšího energetického společenství, na menší společná úložiště energie pro více domů, vytváření energetických společenství v rámci jednotlivých bytových domů a další investiční opatření mající vazbu na energetická společenství. Poradenské služby Státního fondu životního prostředí ČR podpoří zřízení 120 energetických společenství, jakož i osvětu a vzdělávání zaměřené na rozvoj energetických společenství budou podporovat.
125	Investice č. 1: Renovace a revitalizace budov pro úspory energie	Milník	Smluvně zajištěné projekty na snížení spotřeby energie (v období 02/2022–07/2021)		Úspory energie v TJ za rok	0	1 200	Q3	2024	Projekty na snížení spotřeby energie o 1 200 TJ/rok budou Státním fondem životního prostředí zadány v období od 1. února 2020 do 30. září 2021. K realizaci budou vybrány pouze projekty, které v průměru dosáhnou snížení spotřeby primární energie alespoň o 30 %. Investice do kondenzačních plynových kotlů jsou omezeny na nejvýše 20 % celkových přidělených prostředků z opatření 2.5.1.
126	Investice č. 1: Renovace a revitalizace budov pro úspory energie	Cíl	Snížení spotřeby energie a snížení emisí CO2		Úspory energie v TJ za rok	1 200	4 021	Q4	2025	V období od 1. února 2020 do 31. prosince 2025 se spotřeba energie sníží o 4 021 TJ/rok a emise CO2 o 631 kt/rok, toto snížení se prokáže certifikátem energetické náročnosti. K realizaci budou vybrány pouze projekty, které v průměru dosáhnou snížení spotřeby primární energie alespoň o 30 %. Investice do kondenzačních plynových kotlů jsou omezeny na nejvýše 20 % celkových přidělených prostředků z opatření 2.5.1.
127	Investice č. 2: Nahrazení stacionárních zdrojů znečištění v domácnostech obnovitelnými zdroji energie	Milník	Smluvně zajištěné projekty na snížení spotřeby energie a emisí CO2 (mezi 1. čtvrtletím 2020 a třetím čtvrtletím 2021)		Úspory energie v TJ za rok	0	186	Q3	2023	Projekty na snížení spotřeby energie o 186 TJ/rok a emisí CO2 o 91 kt/rok zadá Státní fond životního prostředí do 30. září 2021. Pokud jde o biomasu, má být dosaženo alespoň 80% úspory emisí skleníkových plynů pocházejících z používání biomasy ve vztahu k metodice úspor emisí skleníkových plynů a k referenčním fosilním palivům stanoveným v příloze VI směrnice (EU) 2018/2001.
128	Investice č. 2: Nahrazení stacionárních zdrojů znečištění v domácnostech obnovitelnými zdroji energie	Cíl	Snížení spotřeby energie a emisí CO2 (35 % provedeno)		Úspory energie v TJ za rok	186	396	Q3	2023	Do 30. září 2023 se spotřeba energie sníží o 396 TJ/rok a emise CO2 o 158 kt/rok, toto snížení se prokáže certifikátem energetické náročnosti. Pokud jde o biomasu, má být dosaženo alespoň 80% úspory emisí skleníkových plynů pocházejících z používání biomasy ve vztahu k metodice úspor emisí skleníkových plynů a k referenčním fosilním palivům stanoveným v příloze VI směrnice (EU) 2018/2001.
129	Investice č. 2: Nahrazení stacionárních zdrojů znečištění v domácnostech obnovitelnými zdroji energie	Cíl	Snížení spotřeby energie a snížení emisí CO2		Úspory energie v TJ za rok	396	1 132	Q4	2025	Do 31. prosince 2025 se spotřeba energie sníží o 1 132 TJ/rok a emise CO2 o 450 kt/rok, toto snížení se prokáže certifikátem energetické náročnosti. Do 31. prosince 2025 se spotřeba energie sníží o 360 TJ/rok a emise CO2 o 118 kt/rok prostřednictvím podpory sociálně znevýhodněných skupin obyvatel. Snížení se prokáže certifikátem energetické náročnosti. Pokud jde o biomasu, má být dosaženo alespoň 80% úspory emisí skleníkových plynů pocházejících z používání biomasy ve vztahu k metodice úspor emisí skleníkových plynů a k referenčním fosilním palivům stanoveným v příloze VI směrnice (EU) 2018/2001.
130	Investice č. 3: Podpora předprojektové přípravy a osvěty, vzdělávání, odborné přípravy a informovanosti v oblasti úspor energie a snižování emisí skleníkových plynů a dalších látek znečišťujících ovzduší.	Cíl	Předprojektová příprava, studie, odborná příprava a komunitní energetické projekty		Počet projektů	0	4 970	Q4	2025	Bude dokončeno 4 970 projektů, včetně 120 projektů přípravy komunitních energetických projektů, 3 600 studií přípravy projektů pro rodinné domy, 1 200 studií přípravy projektů pro bytové domy a 50 projektů Energetických konzultačních a informačních středisek.

L. KOMPONENTA č. 2.6: Ochrana přírody a adaptace na změnu klimatu

Zadávací řízení se zahajují v souladu s právními předpisy EU a vnitrostátními právními předpisy o zadávání veřejných zakázek. Ministerstvo zemědělství zajistí, aby vybrané projekty byly v souladu s příslušnými unijními a vnitrostátními právními předpisy v oblasti ochrany životního prostředí, jmenovitě s rámcovou směrnicí o vodě, směrnicí o povodních, směrnicí o stanovištích a směrnicí o ochraně ptáků, směrnicemi o posuzování vlivů na životní prostředí a strategickém posuzování vlivů na životní prostředí a s technickými pokyny k uplatňování zásady „významně nepoškozovat“ (2021/C58/01).

M. KOMPONENTA č. 2.7: Cirkulární ekonomika, recyklace a průmyslová voda

Reforma je zaměřena na předcházení vzniku odpadů, recyklaci, využívání a třídění odpadů a omezení skládkování s cílem posílit zásady odpovědnosti původců a ekomodulace. Do roku 2035 bude recyklováno nejméně 65 % komunálního odpadu 9 a na skládku ukládáno maximálně 10 % 10 . Nová právní úprava týkající se nakládání s odpady v České republice je v platnosti od 1. ledna 2021. Podle nově přijatých právních předpisů o odpadech budou v souladu s prvky, které stanoví článek 28 směrnice 2008/98/ES ve znění směrnice (EU) 2018/851 dokončeny tyto prováděcí akty týkající se nakládání s odpady, které vstoupí v platnost do 30. září 2023:

●Vyhláška o Katalogu odpadů č. 8/2021 Sb., kterou se zřizuje nový Katalog odpadů a stanoví pravidla pro hodnocení nebezpečných vlastností odpadu.

●Vyhláška o provedení některých ustanovení zákona o obalech č. 30/2021 Sb., kterou se stanoví pravidla pro evidenci obalů a oznamování záznamů z této evidence a metodika vykazování použití obalů.

●Připravovaná vyhláška o podrobnostech nakládání s odpady, kterou se provádí novela zákona o odpadech a stanoví pravidla pro nakládání se všemi toky odpadů.

●Připravovaná vyhláška o vedlejších produktech a přechodu odpad/neodpad (asfaltová vyhláška), která stanoví podmínky, za nichž je asfaltová směs vedlejším produktem nebo přestává být odpadem.

●Připravovaná vyhláška o podrobnostech nakládání s vozidly s ukončenou životností, kterou se stanoví pravidla pro sběr a zpracování vozidel s ukončenou životností a způsob výpočtu úrovně opětovného použití a recyklace nebo jiného využití vozidel s ukončenou životností.

●Připravovaná vyhláška o zacházení s výrobky s ukončenou životností, která stanoví požadavky na pořádání informačních kampaní ke zvýšení povědomí veřejnosti o nakládání s výrobky s ukončenou životností a stanoví technické požadavky na skladování a využívání elektrického a elektronického odpadu, jako jsou odpadní baterie a akumulátory, odpadní elektrozařízení a odpadní pneumatiky.

Dokončeny budou vnitrostátní a regionální plány pro nakládání s odpady, jejichž cílem je zlepšit environmentálně šetrnou přípravu k opětovnému použití, recyklaci, využití a odstranění odpadů, které vstoupí v platnost.

Reforma bude dokončena do 31. prosince 2023.

Investice č. 2: Oběhová řešení v podnicích

M.2 Milníky, cíle, ukazatele a harmonogram monitorování a provádění nevratné finanční podpory

Poř. č.	Související opatření (reforma nebo investice)	Milník/cíl	Název	Kvalitativní ukazatele (pro milníky)	Kvantitativní ukazatele (pro cíle)			Orientační harmonogram dokončení		Popis a jasná definice každého milníku a cíle
					Měrná jednotka	Výchozí stav	Cíl	Čtvrtletí	Rok
144	Reforma č. 1: Provádění nové legislativy odpadového hospodářství ČR	Milník	Vstup v platnost prováděcího rozhodnutí navazujícího na právní předpisy o nakládání s odpady, které vypracuje Ministerstvo životního prostředí	Ustanovení v prováděcích rozhodnutích o vstupu příslušných prováděcích rozhodnutí v platnost.				Q3	2023	Mezi tato prováděcí rozhodnutí patří vyhláška o Katalogu odpadů č. 8/2021 Sb., vyhláška o provedení některých ustanovení zákona o obalech č. 30/2021 Sb., vyhláška o podrobnostech nakládání s odpady, vyhláška o vedlejších produktech a přechodu odpad/neodpad (asfaltová vyhláška), vyhláška o podrobnostech nakládání s vozidly s ukončenou životností a vyhláška o podrobnostech nakládání s výrobky s ukončenou životností (pneumatiky, elektro, baterie).
145	Reforma č. 1: Provádění nové legislativy odpadového hospodářství ČR	Milník	Přijetí národního a regionálního plánu pro nakládání s odpady	Ustanovení zákona o vstupu národního a regionálního plánu pro nakládání s odpady v platnost.				Q4	2023	Obsahuje národní a regionální plán pro nakládání s odpady zaměřený na zlepšení environmentálně šetrné přípravy na opětovné použití, recyklaci, využití a odstranění odpadů.
146	Reforma č. 2: Dopracování a provádění strategie Cirkulární Česko 2040	Milník	Dopracování strategie Cirkulární Česko 2040 Ministerstvem životního prostředí a její přijetí	Zveřejnění strategie Cirkulární Česko 2040 v databázi strategických dokumentů České republiky.				Q1	2022	Dopracování strategie Oběžník Česka 2040 a její přijetí. Strategie bude formulovat vizi, globální a strategické cíle, prioritní oblasti a zásady nezbytné pro dosažení oběhového hospodářství v České republice.
147	Reforma č. 2: Dopracování a provádění strategie Cirkulární Česko 2040	Milník	Dokončení monitorovací zprávy hodnotící stav provádění strategie Cirkulární Česko 2040	Zveřejnění monitorovací zprávy hodnotící stav provádění strategie Cirkulární Česko 2040.				Q3	2025	Ministerstvo životního prostředí dokončí a zveřejní monitorovací zprávu, která zhodnotí vývoj oběhového hospodářství v České republice a pokrok dosažený při zavádění prvků strategie Cirkulární Česko 2040.
148	Investice č. 1: Budování recyklační infrastruktury	Milník	Zadání všech veřejných zakázek na projekty investic do recyklační infrastruktury Ministerstvem životního prostředí	Oznámení o zadání všech veřejných zakázek na projekty investic do recyklační infrastruktury Ministerstvem životního prostředí.				Q3	2022	Oznámení o zadání všech veřejných zakázek na projekty zlepšující recyklační infrastrukturu Ministerstvem životního prostředí. Vyberou se projekty, které investují do infrastruktury pro energetické využití odpadů, jež je vhodná pro dlouhodobou vizi odpadového hospodářství a recyklačního průmyslu, a to upřednostněním vyšších úrovní hierarchie nakládání s odpady. Projekty se zaměří na přeměnu alespoň 50 % hmotnosti zpracovaného tříděného odpadu, který není klasifikován jako nebezpečný, na druhotné suroviny. Budou podpořena inovativní a pokročilá řešení tříděného sběru, třídění, přípravy k opětovnému použití a recyklaci. Projekty se hodnotí podle stanovených kritérií v souladu s národními a regionálními plány pro nakládání s odpady, které jsou v souladu s článkem 28 směrnice 2008/98/ES ve znění směrnice (EU) 2018/851.
149	Investice č. 1: Budování recyklační infrastruktury	Cíl	Dokončení projektů investic do recyklační infrastruktury		Tuny	0	250 000	Q4	2025	Investiční podpora bude poskytnuta na investice do výstavby recyklační infrastruktury v oblasti nakládání s biologicky rozložitelným odpadem. Přednostně budou podpořena zařízení pro anaerobní digesci. Projekty se zaměří na přeměnu alespoň 50 % hmotnosti zpracovaného tříděného odpadu, který není klasifikován jako nebezpečný, na druhotné suroviny. Očekává se podpora pro 300 projektů, které zvýší kapacitu recyklační infrastruktury nejméně o 250 000 tun.
150	Investice č. 2: Oběhová řešení v podnicích	Milník	Zadání všech veřejných zakázek na projekty investic do oběhových řešení v podnicích Ministerstvem průmyslu a obchodu	Oznámení o zadání všech veřejných zakázek na projekty investic do oběhových řešení v podnicích Ministerstvem průmyslu a obchodu .				Q4	2022	Oznámení o zadání všech veřejných zakázek na projekty investic do oběhových řešení v podnicích Ministerstvem průmyslu a obchodu. Vybírány budou projekty, které posilují transformaci průmyslu směrem k nízkouhlíkové, oběhové a digitální společnosti, snižují materiálovou náročnost výroby a spotřebu primárních zdrojů.
151	Investice č. 2: Oběhová řešení v podnicích	Cíl	Dokončení projektů investic do oběhových řešení v podnicích		Počet projektů	0	60	Q4	2025	Budou dokončeny projekty, které podporují rozvoj oběhových řešení v průmyslových podnicích, zvyšují využívání druhotných surovin jako náhrady primárních zdrojů, snižují materiálovou náročnost výroby, optimalizují ekodesign materiálů s cílem usnadnit recyklaci a opětovné použití, zavádějí průmyslovou symbiózu a podporují přechod na oběhové hospodářství. Celkový rozpočet vyčerpaný za tímto účelem po dobu trvání opatření činí nejméně 39 000 000 milionů EUR.
152	Investice č. 3: Úspora vody v průmyslu	Milník	Zadání všech veřejných zakázek na projekty úspor a optimalizace spotřeby vody v průmyslu Ministerstvem průmyslu a obchodu	Oznámení o zadání všech veřejných zakázek na projekty úspor a optimalizace spotřeby vody v průmyslu Ministerstvem průmyslu a obchodu.				Q4	2022	Oznámení o zadání všech veřejných zakázek na projekty úspor a optimalizace spotřeby vody v průmyslu Ministerstvem průmyslu a obchodu. Budou vybrány projekty, které optimalizují spotřebu vody ve výrobním procesu instalací nových technologií a zařízení pro úsporu vody, přímou recyklací vody v průmyslových odvětvích náročných na spotřebu vody, opětovným využitím znečištěné/použité provozní vody v jiných procesech, optimalizací využití vody v podnicích veřejných služeb, snížením ztrát vody v uzavřených okruzích nebo optimalizací využití páry nebo jejího distribučního potenciálu.
153	Investice č. 3: Úspora vody v průmyslu	Cíl	Dokončení projektů na úsporu a optimalizaci spotřeby vody v průmyslu		Počet projektů	0	40	Q4	2025	Budou dokončeny projekty, které optimalizují spotřebu vody ve výrobním procesu instalací nových technologií a zařízení pro úsporu vody, přímou recyklací vody v průmyslových odvětvích náročných na spotřebu vody, opětovným využitím znečištěné/použité provozní vody v jiných procesech, optimalizací využití vody v podnicích veřejných služeb, snížením ztrát vody v uzavřených okruzích nebo optimalizací využití páry nebo jejího distribučního potenciálu. Celkový rozpočet vyčerpaný za tímto účelem po dobu trvání opatření činí nejméně 39 000 000 milionů EUR.

N. KOMPONENTA č. 2.8: Revitalizace území se starou stavební zátěží

Tato komponenta Plánu pro oživení a odolnost České republiky přispívá k řešení výzvy spočívající v podpoře revitalizace bývalých průmyslových nebo nevyužívaných areálů v městských oblastech (dále jen „brownfieldy“), přičemž konečným cílem je:

·zlepšit energetickou účinnost renovovaných nebo rekonstruovaných budov,

·postavit nové energeticky účinné budovy, pokud by renovace nebyla možná, ani účinná,

·vytvořit přirozené propady uhlíku.

Komponenta zahájí komplexní přeměnu areálů a zvýší ekologickou stabilitu území vytvořením nových zelených ploch, aniž by se dotkla zemědělské půdy. Očekává se, že revitalizace území přispěje k efektivnějšímu využití technické a dopravní infrastruktury, snížení spotřeby energie a zvýšení energetické účinnosti.

Komponenta podporuje plnění doporučení pro zemi, podle něhož se má Česko zaměřit na přechod na nízkouhlíkové hospodářství a transformaci energetiky včetně zvýšení energetické účinnosti (doporučení pro zemi č. 3 na rok 2019), a doporučení pro zemi, podle něhož má Česko podpořit čistou a účinnou výrobu a využívání energie (doporučení pro zemi č. 3 na rok 2020). 

Očekává se, že žádné opatření v této komponentě významně nepoškodí environmentální cíle ve smyslu článku 17 nařízení (EU) 2020/852, s přihlédnutím k popisu opatření a zmírňujícím krokům stanoveným v plánu na podporu oživení a odolnosti v souladu s technickými pokyny k uplatňování zásady „významně nepoškozovat“ (2021/C58/01). Konkrétně bude nejméně 70 % stavebního a demoličního odpadu připraveno k opětovnému použití nebo recyklaci.

N.1 Popis reforem a investic pro nevratnou finanční podporu

Investice č. 1: Investiční podpora regenerace specifických brownfieldů

Investice podpoří projekty obnovy bývalých průmyslových areálů zaměřené na přípravu ploch pro další multifunkční využití (včetně rekonstrukce a výstavby infrastruktury nebo demolice budov). Konkrétní brownfieldy určilo Ministerstvo pro místní rozvoj ve spolupráci s agenturou CzechInvest, českou agenturou pro investice a rozvoj podnikání, která je podřízena Ministerstvu průmyslu a obchodu, a to na základě velikosti lokality, předpokládané výše investice a souladu projektu s evropskými plány přechodu na zelenou ekonomiku. Opatření bude spočívat ve zřízení dotačního programu, který bude poskytovat podporu na přípravu pozemků pro budoucí investice a na samotné investiční projekty. Investice podpoří čtrnáct projektů regenerace brownfieldů.

Investice bude dokončena do 31. prosince 2025.

Investice č. 2: Investiční podpora regenerace brownfieldů ve vlastnictví obcí a krajů pro nepodnikatelské využití

Investice podpoří regeneraci brownfieldů ve vlastnictví místních a krajských orgánů, které budou přeměněny na zařízení občanské vybavenosti nebo veřejnou instituci, jako je škola, kulturní centrum, sportoviště, obecní úřad nebo veřejně přístupný park. Podporovány budou výhradně projekty se závazkem buď energeticky účinných renovací nebo vytvoření přirozených propadů uhlíku, včetně vytvoření trvalého travního porostu nebo výsadby stromů. Investice podpoří 45 projektů regenerace brownfieldů pro nepodnikatelské využití.

Investice bude dokončena do 31. prosince 2025.

Investice č. 3: Investiční podpora regenerace brownfieldů ve vlastnictví obcí a krajů pro podnikatelské využití

Investice napomohou revitalizaci znehodnocených lokalit typu brownfield, které jsou ve vlastnictví obcí, včetně odstranění drobných překážek na povrchu, zejména pro podnikatelské využití a v omezené míře i pro nepodnikatelské využití. Tyto překážky zahrnují části staveb označené jako nebezpečný odpad, například materiály obsahující azbest nebo drobné úniky ropy. Zvláštní důraz bude kladen na přísné dodržování zásad modré a zelené infrastruktury a energetické účinnosti, což znamená, že budou upřednostněny projekty, které zavádějí hospodaření se srážkovou vodou podle zákona č. 254/2001 Sb. („vodní zákon“) a v případě nových budov opatření pro úspory energie nad rámec legislativních požadavků zákona č. 406/2000 Sb. („zákon o hospodaření energií“). Regenerované lokality využívají přednostně malé a střední podniky a místní firmy. Investice podpoří projekty na revitalizaci brownfieldů pro obchodní využití odpovídající cíli nejméně 76 000 m³ zastavěného prostoru.

Investice bude dokončena do 31. prosince 2025.