EVROPSKÁ KOMISE
V Bruselu dne 20.7.2021
COM(2021) 429 final
2021/0244(COD)
Návrh
SMĚRNICE EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY,
kterou se mění směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1153, pokud jde o přístup příslušných orgánů k centralizovaným registrům bankovních účtů prostřednictvím jednotného přístupového místa
{SWD(2021) 210 final}
DŮVODOVÁ ZPRÁVA
1.SOUVISLOSTI NÁVRHU
•Odůvodnění a cíle návrhu
Jak je zdůrazněno ve strategii EU pro boj proti organizované trestné činnosti na období 2021–2025 1 , Evropská unie musí zintenzivnit boj proti financím z trestné činnosti. Organizované zločinecké skupiny využívají svých značných nezákonných zisků k proniknutí do legální ekonomiky a veřejných institucí, narušují právní stát a základní práva a podkopávají právo lidí na bezpečnost a jejich důvěru ve veřejné orgány. Nezákonné příjmy z trestné činnosti v EU dosáhly v roce 2019 výše 139 miliard EUR 2 , což odpovídá 1 % jejího hrubého domácího produktu. Navzdory rozvoji právního rámce pro vymáhání majetku z trestné činnosti na úrovni EU a na vnitrostátní úrovni je konfiskováno pouze malé procento nástrojů trestné činnosti a výnosů z ní 3 .
Pro provádění účinných finančních vyšetřování a pro úspěšné vyhledávání a konfiskaci nástrojů z trestné činnosti a výnosů z ní je klíčový rychlý přístup k finančním informacím. V tomto ohledu je nezbytné vědět, kdo je majitelem určitého bankovního účtu v jiném členském státě, než je členský stát provádějící vyšetřování: nejen aby bylo možné určit, kterému členskému státu mají být zaslány příkazy k zajištění a konfiskaci 4 , ale také poskytnout vyšetřovatelům potenciálně zásadní vodítka. Aby však orgány odpovědné za prevenci, odhalování, vyšetřování či stíhání trestných činů v jednom členském státě mohly získat informace o subjektech vyšetřování, které mají bankovní účty v jiném členském státě, musí v současnosti tyto informace shromažďovat prostřednictvím kanálů policejní spolupráce nebo justiční spolupráce. Často se jedná o zatěžující a časově náročný postup, který nedovoluje rychlý přístup k informacím, jak je uvedeno v příloze 7 posouzení dopadů připojené k balíčku legislativních návrhů Komise, které se týkají boje proti praní peněz a financování terorismu (AML/CFT) a vymáhání práva.
Podle článku 32a (páté) směrnice o boji proti praní peněz 5 zavedou členské státy centralizované automatizované mechanismy, jako jsou centrální registry nebo centrální elektronické systémy vyhledávání dat, které umožňují identifikaci fyzických nebo právnických osob, jež vlastní nebo kontrolují platební účty, bankovní účty a bezpečnostní schránky.
Směrnice (EU) 2019/1153 6 již nyní vyžaduje, aby členské státy určily orgány příslušné pro prevenci, odhalování, vyšetřování nebo stíhání trestných činů oprávněné k přístupu do centralizovaných automatizovaných mechanismů (které jsou uvedeny ve směrnici (EU) 2019/1153 jako centralizované registry bankovních účtů, cože je dále používaný pojem) a vyhledávání v nich. Rovněž od nich vyžaduje, aby mezi určené příslušné orgány zařadily úřady pro vyhledávání majetku z trestné činnosti, a umožňuje členským státům určit daňové orgány a agentury pro boj proti korupci jako příslušné orgány, a to v míře, v jaké jsou příslušné pro prevenci, odhalování, vyšetřování či stíhání trestných činů podle vnitrostátního práva. Lhůta pro provedení směrnice je 1. srpna 2021.
Podle návrhu nové směrnice o boji proti praní peněz vypracovaného Komisí, který je předkládán spolu s tímto návrhem, zajistí členské státy, aby informace z centralizovaných registrů bankovních účtů byly dostupné prostřednictvím jednotného přístupového místa do registrů bankovních účtů, které bude vytvořeno a provozováno Komisí 7 . Propojením centralizovaných registrů bankovních účtů by orgány s přístupem k jednotnému přístupovému místu do registrů bankovních účtů mohly rychle zjistit, zda má určitá fyzická osoba bankovní účty v jiných členských státech, aniž by musely žádat všechny své protějšky ve všech členských státech. V souladu se svým právním základem (článek 114 Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU)) poskytne nová směrnice o boji proti praní peněz přístup k jednotnému přístupovému místu do registrů bankovních účtů pouze finančním zpravodajským jednotkám, vnitrostátnímu orgánu, který od povinných osob 8 přijímá oznámení o podezřelých transakcích, a případně je předává orgánům činným v trestním řízení. Avšak v zájmu boje proti závažné trestné činnosti a zejména provádění účinných finančních vyšetřování musí mít přístup k jednotnému přístupovému místu do registrů bankovních účtů i orgány příslušné pro prevenci, odhalování, vyšetřování či stíhání trestných činů, což jim umožní identifikovat, analyzovat a interpretovat finanční informace relevantní pro trestní řízení.
Cílem tohoto návrhu je rozšířit přístup k jednotnému přístupovému bodu do registrů bankovních účtů, který byl zaveden novou směrnicí o boji proti praní peněz, i na orgány příslušné pro prevenci, odhalování, vyšetřování či stíhání trestných činů, které jsou jako příslušné orgány určeny podle čl. 3 odst. 1 směrnice (EU) 2019/1153.
•Soulad s platnými předpisy v této oblasti politiky
Tento návrh doplňuje ustanovení o jednotném přístupovém místě do registrů bankovních účtů, která jsou obsažena v návrhu nové směrnice o boji proti praní peněz předloženém Komisí.
Základ rámce pro boj proti praní peněz (článek 114 SFEU) se týká vnitřního trhu a jeho cílem je zabránit využívání finančního systému Unie k praní peněz a financování terorismu. Tento návrh doplňuje preventivní stránku politik pro boj proti praní peněz a financování terorismu a navazuje na ni, přičemž posiluje právní rámec z hlediska spolupráce v oblasti prosazování práva.
Tento návrh je v souladu s akčním plánem pro komplexní politiku Unie v oblasti předcházení praní peněz a financování terorismu, který Komise přijala v květnu 2020 9 . Akční plán zdůrazňuje, že propojení centralizovaných registrů bankovních účtů v celé Unii je nezbytné k tomu, aby se urychlil přístup finančních zpravodajských jednotek a donucovacích orgánů k informacím o bankovních účtech a usnadnila se přeshraniční spolupráce. Strategie bezpečnostní unie EU (červenec 2020) 10 rovněž zdůrazňuje, že takové propojení by mohlo výrazně urychlit přístup finančních zpravodajských jednotek a příslušných orgánů k finančním informacím. Nová strategie EU pro boj proti organizované trestné činnosti dává najevo, že Komise přezkoumá směrnici (EU) 2019/1153 s cílem poskytnout donucovacím orgánům přístup k budoucí platformě, která propojí centralizované registry bankovních účtů v celé Unii.
•Soulad s ostatními politikami Unie
Navrhovaná směrnice je v souladu s cíli politiky Unie, zejména s bojem proti závažné trestné činnosti, jakož i s rámcem pro předcházení praní peněz a financování terorismu, včetně nového balíčku opatření proti praní peněz.
2.PRÁVNÍ ZÁKLAD, SUBSIDIARITA A PROPORCIONALITA
•Právní základ
V souladu s právním základem použitým k přijetí pozměněného právního aktu, tj. směrnice (EU) 2019/1153, je právním základem navrhované směrnice čl. 87 odst. 2 SFEU. Toto ustanovení umožňuje Unii přijímat opatření v oblasti policejní spolupráce za účasti příslušných orgánů členských států (včetně policie, celních orgánů a dalších specializovaných donucovacích orgánů), zejména pokud jde o shromažďování, uchovávání a výměnu informací důležitých pro prevenci, odhalování a vyšetřování trestných činů.
•Subsidiarita (v případě nevýlučné pravomoci)
V souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v čl. 5 odst. 3 Smlouvy o Evropské unii (SEU) nelze cílů návrhu uspokojivě dosáhnout samotnými členskými státy, a proto je možné jich lépe dosáhnout na úrovni Unie. Návrh nepřesahuje rámec toho, co je pro dosažení těchto cílů nezbytné.
Organizované zločinecké skupiny často působí přes hranice, mimo jiné s cílem skrýt a znovu investovat nezákonně získaný majetek. Hrozba, že skupiny organizované trestné činnosti směrují své nezákonné zisky tak, aby pronikly do ekonomiky, má dopad na Unii jako celek, a proto vyžaduje reakci na úrovni EU.
•Proporcionalita
V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v čl. 5 odst. 4 SEU se tento návrh omezuje na to, co je nezbytné a proporcionální pro dosažení cíle usnadnit využívání a sdílení příslušných finančních informací orgány veřejné moci, jež mají povinnost chránit občany Unie.
Směrnice (EU) 2019/1153 umožňuje přístup pouze k omezenému souboru informací (např. jméno majitele, číslo bankovního účtu), které jsou nezbytně nutné ke zjištění, zda subjekt vyšetřování má účet u banky a u kterých bank. Stejné omezení se bude vztahovat i na možnosti přístupu a vyhledávání prostřednictvím jednotného přístupového místa do registrů bankovních účtů vytvořeného na základě tohoto návrhu.
Příslušné orgány jiných členských států budou proto moci mít přímý přístup k následujícímu omezenému souboru informací a vyhledávat v něm, a to prostřednictvím jednotného přístupového místa do registrů bankovních účtů (viz čl. 4 odst. 2 ve spojení s čl. 2 bodem 7 směrnice (EU) 2019/1153; viz rovněž čl. 32a odst. 3 stávající směrnice o boji proti praní peněz, jakož i čl. 14 odst. 3 navrhované nové směrnice o boji proti praní peněz a čl. 18 odst. 1 navrhovaného nového nařízení o boji proti praní peněz:
·v případě klienta, který je majitelem účtu, a jakékoli osoby, která prohlašuje, že jedná jménem klienta: jméno doplněné buď dalšími požadovanými identifikačními údaji, nebo jedinečným identifikačním číslem;
·v případě skutečného majitele klienta, který je majitelem účtu: jméno doplněné buď dalšími požadovanými identifikačními údaji, nebo jedinečným identifikačním číslem;
·v případě bankovního nebo platebního účtu: číslo IBAN a datum otevření a uzavření účtu;
·v případě bezpečnostní schránky: jméno nájemce doplněné buď dalšími identifikačními údaji, nebo jedinečným identifikačním číslem a dobou trvání nájmu.
Podle navrhovaných opatření proto orgány příslušné pro prevenci, odhalování, vyšetřování či stíhání trestných činů stále nebudou mít přístup k citlivým údajům, jako jsou informace o transakcích nebo o zůstatcích na účtech, a v těchto údajích nebudou moci vyhledávat. Prostřednictvím jednotného přístupového místa do registrů bankovních účtů budou zpřístupněny pouze informace nezbytně nutné k identifikaci majitele bankovního nebo platebního účtu nebo bezpečnostní schránky. Jakmile orgány na základě přístupu poskytnutého podle tohoto návrhu zjistí, u které finanční instituce v jiném členském státě má subjekt vyšetřování bankovní účet, budou muset v případě potřeby požádat prostřednictvím vhodných kanálů policejní nebo soudní spolupráce o další informace (např. seznam transakcí).
•Volba nástroje
Tento návrh má podobu směrnice, neboť zahrnuje změnu směrnice (EU) 2019/1153.
3.VÝSLEDKY HODNOCENÍ EX-POST, KONZULTACÍ SE ZÚČASTNĚNÝMI STRANAMI A POSOUZENÍ DOPADŮ
•Názory ostatních orgánů a konzultace se zúčastněnými stranami
V závěrech Rady z června 2020 o posílení finančního vyšetřování za účelem boje proti závažné a organizované trestné činnosti 11 vyzvaly členské státy Komisi, aby zvážila další posílení právního rámce, a to propojením vnitrostátních centralizovaných registrů bankovních účtů s cílem urychlit přístup k finančním informacím a usnadnit přeshraniční spolupráci mezi příslušnými orgány v celé Unii.
Evropský parlament ve svém usnesení ze dne 10. července 2020 12 uvítal záměr Komise zajistit propojení centralizovaných registrů bankovních účtů s cílem urychlit přístup donucovacích orgánů a finančních zpravodajských jednotek k finančním informacím v různých fázích vyšetřování a usnadnit přeshraniční spolupráci v plném souladu s platnými pravidly pro ochranu údajů.
V průběhu přípravy tohoto návrhu vedla Komise konzultace s úřady pro vyhledávání majetku z trestné činnosti, a to v rámci zasedání platformy úřadů pro vyhledávání majetku z trestné činnosti a prostřednictvím neformálních a cílených konzultací. Úřady tuto iniciativu plně podpořily.
•Posouzení dopadů
Návrh je podpořen posouzením dopadů nového navrhovaného balíčku opatření proti praní peněz (zejména jeho přílohy 7 o propojení rejstříků bankovních účtů), k němuž dne 4. prosince 2020 vydal Výbor pro kontrolu regulace kladné stanovisko. Pracovní dokument útvarů Komise, který je přílohou návrhu, dále analyzuje situaci a dopady rozšíření přístupu k propojenému systému centralizovaných registrů bankovních účtů rovněž na orgány příslušné pro prevenci, odhalování, vyšetřování či stíhání trestných činů, jak je určuje směrnice 2019/1153.
•Základní práva
Tento návrh poskytne jasně určeným orgánům příslušným pro prevenci, odhalování, vyšetřování či stíhání trestných činů přístup do propojeného systému centralizovaných registrů bankovních účtů – jednotného přístupového místa do registrů bankovních účtů. Umožní jim to rychle zjistit, zda má určitá osoba bankovní účty v jiných členských státech, aniž by musely žádat všechny své protějšky ve všech členských státech EU.
Centralizované registry bankovních účtů centralizují osobní údaje, které se týkají právnických a fyzických osob. Rozšíření přístupu do jednotného přístupového místa do registrů bankovních účtů proto bude mít dopad na základní práva subjektů údajů, zejména na právo na soukromí a právo na ochranu osobních údajů (články 7 a 8 Listiny základních práv Evropské unie (dále jen „Listina“)).
Veškerá výsledná omezení výkonu práv a svobod uznaných Listinou, zejména ta, která jsou stanovena v článcích 7 a 8 Listiny, jsou v souladu s požadavky stanovenými v Listině, zejména s požadavky jejího čl. 52 odst. 1.
Omezení je stanoveno právním předpisem a je odůvodněno potřebou sledovat cíl obecného zájmu uznaný Unií, kterým je boj proti závažné trestné činnosti.
Kromě toho je respektována podstata příslušných práv a svobod a omezení jsou přiměřená sledovanému cíli.
Pokud jde o právo na soukromí, dopad je omezený, zejména proto, že tento návrh nevyžaduje shromažďování dalších údajů o majitelích účtů a vzhledem k tomu, že informace z jiných členských států, které jsou přístupné prostřednictvím jednotného přístupového místa do registrů bankovních účtů, lze již nyní získat prostřednictvím kanálů policejní a soudní spolupráce. Kromě toho bude zásah do práva na soukromí z hlediska závažnosti relativně omezený, neboť mezi přístupné a vyhledatelné údaje nepatří finanční transakce ani zůstatek účtu. Bude se týkat omezeného souboru informací (např. jméno majitele a číslo bankovního účtu), které příslušný orgán daného členského státu nezbytně potřebuje, aby mohl zjistit, u které banky nebo bank v jiných členských státech vlastní subjekt vyšetřování účet.
Pokud jde o ochranu osobních údajů fyzických osob, mohou informace o bankovních účtech představovat osobní údaje a přístup orgánů příslušných pro prevenci, odhalování, vyšetřování či stíhání trestných činů k těmto údajům by znamenal zpracování osobních údajů. Zpracování údajů z centralizovaných registrů bankovních účtů, k nimž mají tyto orgány přístup a ve kterých vyhledávají prostřednictvím jednotného přístupového místa do registrů bankovních účtů, by se řídilo vnitrostátními právními předpisy, kterými se provádí směrnice (EU) 2016/680, jak je tomu nyní v případě údajů, ke kterým lze mít přístup a vyhledávat je na základě směrnice (EU) 2019/1153 v její současné podobě.
Kromě toho se záruky a omezení, které jsou již stanoveny ve směrnici (EU) 2019/1153, rovněž použijí na jakýkoli přímý přístup určených orgánů do centralizovaných registrů bankovních účtů jiných členských států nebo vyhledávání v nich prostřednictvím jednotného přístupového místa do registrů bankovních účtů. Uvedené se zejména týká záruk a omezení stanovených v článcích 3, 4, 5 a 6 uvedené směrnice, které stanoví zejména následující skutečnosti:
·přístup k centralizovaným registrům bankovních účtů a možnost v nich vyhledávat budou mít pouze orgány příslušné pro prevenci, odhalování, vyšetřování nebo stíhání trestných činů určené členskými státy, a to i prostřednictvím jednotného přístupového místa do registrů bankovních účtů (čl. 3 odst. 1 ve spojení s novým čl. 4 odst. 1a směrnice),
·pravomoc pro přístup k centralizovaným registrům bankovních účtů a vyhledávání v nich, a to i prostřednictvím jednotných přístupových míst do registrů bankovních účtů, se uděluje pouze za účelem prevence, odhalování, vyšetřování nebo stíhání „závažných trestných činů“ nebo podpory trestního vyšetřování „závažných trestných činů“ (čl. 4 odst. 1 a nový odst. 1a směrnice). Závažné trestné činy znamenají v této souvislosti formy trestné činnosti, které jsou uvedeny v příloze I nařízení (EU) 2016/794 13 (čl. 2 bod 12 směrnice),
·jak je uvedeno výše, zpřístupnění a vyhledávání, a to i prostřednictvím jednotného přístupového místa do registrů bankovních účtů, se týká pouze omezeného souboru informací v centralizovaných registrech bankovních účtů, které jsou nezbytně nutné k tomu, aby bylo možné zjistit, zda je subjekt vyšetřování majitelem účtu u banky, a pokud ano, tak u kterých (např. jméno majitele a číslo bankovního účtu) (čl. 4 odst. 2 ve spojení s čl. 2 bodem 7),
·přístup a vyhledávání, včetně přístupu a vyhledávání prostřednictvím jednotného přístupového místa do registru bankovních účtů, je nutno provádět případ od případu zvlášť určenými a oprávněnými zaměstnanci každého příslušného orgánu (čl. 5 odst. 1 a 2). Členské státy musí zavést opatření, která zajistí bezpečnost údajů podle přísných technologických norem pro účely přístupu k informacím o bankovních účtech a vyhledávání v nich (čl. 5 odst. 3),
·je třeba uchovávat protokoly o jakémkoli přístupu a vyhledávání, a to i v případě, že jsou prováděny prostřednictvím jednotného přístupového místa do registrů bankovních účtů (čl. 6 odst. 1). Tyto protokoly musí být pravidelně kontrolovány pověřenci pro ochranu osobních údajů z centralizovaných registrů bankovních účtů a na požádání zpřístupněny příslušnému dozorovému úřadu (čl. 6 odst. 2). Protokoly lze uchovávat pouze pro účely dohledu nad ochranou údajů, musí být chráněny vhodnými opatřeními proti neoprávněnému přístupu a musí být vymazány pět let po svém vytvoření, pokud nejsou nezbytné pro kontrolní řízení (čl. 6 odst. 3).
4.ROZPOČTOVÉ DŮSLEDKY
Návrh nemá žádné důsledky pro rozpočet EU.
5.OSTATNÍ PRVKY
•Plány provádění a způsoby monitorování, hodnocení a podávání zpráv
Akt, který má být změněn (směrnice (EU) 2019/1153), již stanovuje vhodný způsob monitorování, podávání zpráv a hodnocení.
•Informativní dokumenty (u směrnic)
Návrh nevyžaduje pro své provedení žádné informativní dokumenty.
•Podrobné vysvětlení konkrétních ustanovení návrhu
Článek 1 mění článek 4 směrnice (EU) 2019/1153 a určeným orgánům příslušným pro prevenci, odhalování, vyšetřování nebo stíhání trestných činů dává možnost přímého přístupu do centralizovaných registrů bankovních účtů jiných členských států a vyhledávání v nich prostřednictvím jednotného přístupového místa do registrů bankovních účtů.
Článek 2 stanoví lhůtu pro provedení nové směrnice členskými státy.
2021/0244 (COD)
Návrh
SMĚRNICE EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY,
kterou se mění směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1153, pokud jde o přístup příslušných orgánů k centralizovaným registrům bankovních účtů prostřednictvím jednotného přístupového místa
EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,
s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na čl. 87 odst. 2 této smlouvy,
s ohledem na návrh Evropské komise,
po postoupení návrhu legislativního aktu vnitrostátním parlamentům,
s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru 14 ,
s ohledem na stanovisko Výboru regionů 15 ,
v souladu s řádným legislativním postupem,
vzhledem k těmto důvodům:
(1)Usnadnění přístupu k finančním informacím je nezbytné k prevenci, odhalování, vyšetřování či stíhání závažné trestné činnosti, včetně terorismu. Nezbytný je zejména rychlý přístup k finančním informacím za účelem provádění účinného trestního vyšetřování a úspěšného vysledování a následné konfiskace nástrojů trestné činnosti a výnosů z ní.
(2)Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1153 16 umožňuje orgánům příslušným pro prevenci, odhalování, vyšetřování nebo stíhání trestných činů určených členskými státy, aby měly přístup k informacím o bankovních účtech a mohly v nich vyhledávat, s výhradou určitých záruk a omezení. Směrnice (EU) 2019/1153 definuje informace o bankovních účtech jako určité informace obsažené v centralizovaných automatizovaných mechanismech, které členské státy zřídily v souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/849 17 , které směrnice (EU) 2019/1153 označuje jako na centralizované registry bankovních účtů.
(3)Mezi orgány určené podle směrnice (EU) 2019/1153 patří přinejmenším úřady pro vyhledávání majetku z trestné činnosti a mohou sem patřit i daňové orgány a agentury pro boj proti korupci, pokud jsou příslušné pro prevenci, odhalování, vyšetřování či stíhání trestných činů podle vnitrostátního práva. Podle uvedené směrnice jsou příslušné orgány oprávněny k přímému přístupu do centralizovaných registrů bankovních účtů členského státu, který tyto orgány určil, a vyhledávat v nich.
(4)Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) YYYY/XX 18 , která nahrazuje směrnici Evropského parlamentu a Rady 2015/849 19 a zachovává hlavní rysy systému zřízeného uvedenou směrnicí, navíc stanoví, že centralizované automatizované mechanismy jsou propojeny prostřednictvím jednotného přístupového místa do registrů bankovních účtů, které má vytvořit a provozovat Komise. Podle směrnice (EU) YYYY/XX však mají přímý přístup k centralizovaným automatizovaným mechanismům i nadále pouze finanční zpravodajské jednotky, a to i prostřednictvím jednotného přístupového místa do registrů bankovních účtů.
(5)Vzhledem k přeshraniční povaze organizované trestné činnosti a praní peněz, jakož i k významu relevantních finančních informací pro účely boje proti trestné činnosti, včetně rychlého vysledování, zmrazení a konfiskace nezákonně získaného majetku, by orgány příslušné pro prevenci, odhalování, vyšetřování či stíhání trestných činů, jež jsou určeny v souladu se směrnicí (EU) 2019/1153, je-li to možné a vhodné, měly mít možnost přímého přístupu k centralizovaným registrům bankovních účtů jiných členských států a vyhledávání v nich, a to prostřednictvím jednotného přístupového místa do registrů bankovních účtů zřízeného podle směrnice (EU) YYYY/XX.
(6)Záruky a omezení již stanovené směrnicí (EU) 2019/1153 by se měly rovněž vztahovat na možnosti přístupu k informacím o bankovních účtech a vyhledávání v nich prostřednictvím jednotného přístupového místa do registrů bankovních účtů zřízeného touto směrnicí. K těmto zárukám a omezením patří ty, jež se týkají omezení pro orgány, které mají pravomoc přístupu k informacím o bankovních účtech a vyhledávání v nich, účelů, pro něž lze přístup a vyhledávání provádět, druhů informací, které jsou přístupné a lze v nich vyhledávat, požadavků vztahujících se na pracovníky určených příslušných orgánů, zabezpečení údajů a vedení záznamů o přístupu a vyhledávání.
(7)Na jakékoli zpracování osobních údajů příslušnými orgány v souvislosti s možnostmi přístupu a vyhledávání, které jsou stanoveny touto směrnicí, se vztahuje směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/680 20 . Tato směrnice proto ctí základní práva a dodržuje zásady uznané článkem 6 Smlouvy o Evropské unii a Listinou základních práv Evropské unie, zejména právo na respektování soukromého a rodinného života a právo na ochranu osobních údajů.
(8)Vzhledem k tomu, že cíle této směrnice, totiž umožnit určeným orgánům příslušným pro prevenci, odhalování, vyšetřování či stíhání trestných činů přístup k centralizovaným registrům bankovních účtů jiných členských států a vyhledávání v nich prostřednictvím jednotného přístupového místa do registrů bankovních účtů zřízeného směrnicí (EU) YYYY/XX, nemůže být uspokojivě dosaženo na úrovni členských států, avšak lze jej lépe dosáhnout na úrovni Unie, může Unie přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy o Evropské unii. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku nepřesahuje tato směrnice rámec toho, co je nezbytné pro dosažení tohoto cíle.
(9)[V souladu s článkem 3 Protokolu (č. 21) o postavení Spojeného království a Irska s ohledem na prostor svobody, bezpečnosti a práva, připojeného ke Smlouvě o Evropské unii a ke Smlouvě o fungování Evropské unie, oznámilo Irsko své přání účastnit se přijímání a používání této směrnice.]
[nebo]
[V souladu s články 1 a 2 Protokolu (č. 21) o postavení Spojeného království a Irska s ohledem na prostor svobody, bezpečnosti a práva, připojeného ke Smlouvě o Evropské unii a ke Smlouvě o fungování Evropské unie, a aniž je dotčen článek 4 uvedeného protokolu, se Irsko neúčastní přijímání této směrnice a tato směrnice pro něj není závazná ani použitelná.]
(10)V souladu s články 1 a 2 Protokolu (č. 22) o postavení Dánska, připojeného ke Smlouvě o Evropské unii a Smlouvě o fungování Evropské unie, se Dánsko neúčastní přijímání této směrnice a tato směrnice pro ně není závazná ani použitelná.
(11)Směrnice (EU) 2019/1153 by proto měla být odpovídajícím způsobem změněna.
(12)Evropský inspektor ochrany údajů byl konzultován v souladu s čl. 42 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1725 21 [a předložil stanovisko dne XX 2021],
PŘIJALY TUTO SMĚRNICI:
Článek 1
Do článku 4 směrnice (EU) 2019/1153 se vkládá nový odstavec, který zní:
„1a. Členské státy zajistí, aby příslušné vnitrostátní orgány určené podle čl. 3 odst. 1 měly pravomoc pro přístup k informacím o bankovních účtech v jiných členských státech, které jsou k dispozici prostřednictvím jednotného přístupového místa do registrů bankovních účtů zřízeného podle článku XX směrnice (EU) YYYY/XX [nová směrnice o boji proti praní peněz], a vyhledávání v nich, a to přímo a okamžitě, pokud to je nezbytné pro plnění jejich úkolů pro účely účelem prevence, odhalování, vyšetřování nebo stíhání závažného trestného činu nebo podpory trestního vyšetřování závažného trestného činu, včetně zjišťování, sledování a zmrazení majetku v souvislosti s tímto vyšetřováním.“
Článek 2
1.Členské státy uvedou v účinnost zákony, právní předpisy a správní ustanovení nezbytná pro dosažení souladu s touto směrnicí, a to nejpozději do [XXYY] [lhůta pro provedení, která bude sladěna s datem použitelnosti stanoveným novou směrnicí o boji proti praní peněz za účelem uplatňování ustanovení o propojení centralizovaného automatizovaného mechanismu]. Neprodleně sdělí Komisi jejich znění.
Tyto předpisy přijaté členskými státy musí obsahovat odkaz na tuto směrnici nebo musí být takový odkaz učiněn při jejich úředním vyhlášení. Způsob odkazu si stanoví členské státy.
2.Členské státy sdělí Komisi znění hlavních ustanovení vnitrostátních právních předpisů, které přijmou v oblasti působnosti této směrnice.
Článek 3
Tato směrnice vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.
Článek 4
Tato směrnice je určena členským státům v souladu se Smlouvami.
V Bruselu dne
Za Evropský parlament Za Radu
předseda/předsedkyně předseda/předsedkyně