EVROPSKÁ KOMISE

V Bruselu dne 20.7.2021

COM(2021) 421 final

2021/0240(COD)

Návrh

NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY,

kterým se zřizuje Orgán pro boj proti praní peněz a financování terorismu a mění nařízení (EU) č. 1093/2010, (EU) č. 1094/2010 a (EU) č. 1095/2010

(Text s významem pro EHP)

{SWD(2021) 190, 191}
{SEC(2021) 391}

DŮVODOVÁ ZPRÁVA

1.SOUVISLOSTI NÁVRHU

•Odůvodnění a cíle návrhu

Praní peněz a financování terorismu představuje vážnou hrozbu pro integritu hospodářství a finančního systému EU a pro bezpečnost jejích občanů. Podle odhadu Europolu je přibližně 1 % ročního hrubého domácího produktu EU „odhaleno jako prostředky zapojené do podezřelé finanční činnosti“ 1 . Po řadě závažných případů údajného praní peněz, k nimž došlo v úvěrových institucích EU, přijala Komise v červenci 2019 soubor dokumentů 2 , v nichž analyzovala účelnost a efektivnost režimu EU pro boj proti praní peněz a financování terorismu (AML/CFT) v jeho tehdejším stavu, a dospěla k závěru, že jsou nezbytné reformy, mimo jiné v oblasti dohledu a spolupráce mezi finančními zpravodajskými jednotkami (FIU). V této souvislosti zdůraznila strategie bezpečnostní unie EU na období 2020–2025 3 význam posílení rámce EU pro boj proti praní peněz a financování terorismu s cílem chránit Evropany před terorismem a organizovaným zločinem.

Dne 7. května 2020 předložila Komise akční plán pro komplexní politiku Unie v oblasti předcházení praní peněz a financování terorismu 4 . V tomto akčním plánu se Komise zavázala přijmout opatření s cílem posílit pravidla EU pro boj proti praní peněz a financování terorismu a definovala šest priorit neboli pilířů:

1.zajištění účinného provádění stávajícího rámce EU pro boj proti praní peněz a financování terorismu;

2.vytvoření jednotného souboru pravidel EU pro boj proti praní peněz a financování terorismu;

3.dotažení dohledu v oblasti boje proti praní peněz a financování terorismu na úroveň EU;

4.zřízení podpůrného a kooperačního mechanismu pro finanční zpravodajské jednotky;

5.vynucování trestněprávních předpisů a výměna informací na úrovni Unie a

6.posílení mezinárodního rozměru rámce EU pro boj proti praní peněz a financování terorismu.

Cílem tohoto legislativního návrhu je provést opatření č. 3 a č. 4 uvedeného akčního plánu a dva doprovodné legislativní návrhy mají za cíl provést opatření č. 2 a přispět k opatření č. 6. Opatření č. 1 a č. 5 nevyžadují legislativní opatření.

Vytvoření dohledu na úrovni EU v oblasti boje proti praní peněz a financování terorismu a podpůrného a koordinačního mechanismu pro finanční zpravodajské jednotky podpořily Evropský parlament a Rada:

Evropský parlament ve svém usnesení ze dne 10. července 2020 o komplexní politice Unie v oblasti předcházení praní peněz a financování terorismu 5 uvítal akční plán Komise a její záměr navrhnout zřízení dohlížitele pro boj proti praní peněz a financování terorismu na úrovni EU a koordinační a podpůrný mechanismus EU pro finanční zpravodajské jednotky. Evropský parlament dále vyzval Komisi, aby zvážila vytvoření koordinačního a podpůrného mechanismu EU v podobě finanční zpravodajské jednotky EU, aby zajistila, že dohlížitel v oblasti boje proti praní peněz a financování terorismu se bude věnovat dohledu nad finančními a nefinančními povinnými osobami a že bude mít pravomoci přímého dohledu nad některými povinnými osobami v závislosti na jejich velikosti nebo riziku, které představují, jakož i dohledu nad uplatňováním pravidel EU vnitrostátními dohlížiteli, aby zajistila jasné rozdělení příslušných pravomocí dohlížitelů na úrovni EU a vnitrostátních dohlížitelů, a aby dohlížitel v oblasti boje proti praní peněz a financování terorismu na úrovni EU a finanční zpravodajská jednotka EU získali rozpočtovou a funkční nezávislost. V této souvislosti Evropský parlament konstatoval, že navrhované rozpočtové a lidské zdroje nejsou dostatečné k tomu, aby plně podporovaly vyšetřování související s praním peněz a stávající koordinační mechanismy, a dospěl k závěru, že na boj proti praní peněz by mělo být vyčleněno více lidských a finančních zdrojů.

Stejně tak Rada podporuje akční plán Komise ve svých závěrech o boji proti praní peněz a financování terorismu ze dne 5. listopadu 2020 6 . Rada mimo jiné vyzvala Komisi, aby se přednostně zaměřila na zřízení dohledu na úrovni EU v oblasti boje proti praní peněz a financování terorismu a na koordinační a podpůrný mechanismus pro finanční zpravodajské jednotky. Dohlížitel EU v oblasti boje proti praní peněz a financování terorismu by měl být vybaven pravomocemi, které budou využity výhradně podle míry rizika 7 . Měl by mít možnost podporovat vnitrostátní orgány a prosazovat sbližování dohledu, a to i v nefinančním sektoru. Aby mohl orgán plnit svůj úkol přímého dohledu, měl by zřizovat společné týmy dohledu, provádět obecné inspekce a ukládat dohledová opatření a správní sankce, přičemž by měl respektovat specifika vnitrostátních systémů a nastavení prosazování práva. Nový dohlížitel by měl mít nezávislou a autonomní strukturu řízení a měl by spolupracovat s dalšími příslušnými orgány EU a vnitrostátními orgány. Pro zřízení koordinačního a podpůrného mechanismu finančních zpravodajských jednotek Rada navrhuje, aby byl nový orgán pověřen ústřední úlohou při posilování a usnadňování společných analýz mezi finančními zpravodajskými jednotkami, podpoře analýz finančních zpravodajských jednotek a podpoře výměn a budování kapacit mezi finančními zpravodajskými jednotkami a také s dalšími příslušnými orgány. Řízení koordinačního a podpůrného mechanismu by mělo být takové, aby plně zapojilo finanční zpravodajské jednotky a respektovalo jejich základní úlohy a povinnosti v oblasti operační nezávislosti a autonomie, jakož i bezpečnosti a důvěrnosti finančních zpravodajských informací.

Tímto návrhem se zřizuje Orgán pro boj proti praní peněz a financování terorismu („AMLA“ nebo „orgán“). Tento nový evropský orgán má zásadní význam pro řešení současných nedostatků dohledu v oblasti boje proti praní peněz a financování terorismu v Unii: v současné době se dohled v oblasti boje proti praní peněz a financování terorismu v EU provádí na úrovni členských států. Jeho kvalita a účinnost je v důsledku značných rozdílů ve zdrojích a postupech v jednotlivých členských státech nerovnoměrná. 8 Jak ukazují nedávné případy údajného praní peněz týkající se úvěrových institucí v EU, přístup k přeshraničním situacím není jednotný. Zpráva Evropského orgánu pro bankovnictví (EBA) o přístupech příslušných orgánů k dohledu v oblasti boje proti praní peněz a financování terorismu 9 potvrdila, že i přes pokrok nejsou všechny příslušné orgány schopny účinně spolupracovat s domácími a mezinárodními zúčastněnými stranami. Rozdílné jsou také metody zjišťování rizik a uplatňování přístupu k dohledu založeného na posouzení rizik. Zatímco některá rizika zůstávají ze své povahy vnitrostátní, jiná jsou horizontální povahy nebo mohou mít dopad na celý finanční systém Unie. Členské státy v odpovědi na cílený dotazník, který Komise rozeslala v rámci veřejné konzultace zahájené při přijímání akčního plánu dne 7. května 2020, zdůraznily potřebu společné, konzistentní metodiky pro posuzování a zjišťování rizik 10 . Kromě již popsaných rozdílů v dohledových pravomocích Evropský orgán pro bankovnictví rovněž uvedl, že vnitrostátní dohlížitelé v oblasti boje proti praní peněz a financování terorismu nemusí být vždy ochotni využít celý soubor dostupných pravomocí. Vede to nejen k nedostatečnému dohledu na vnitrostátní úrovni, ale také k nedostatečnému dohledu nad profesionály poskytujícími služby přes hranice, což vytváří rizika pro celý jednotný trh. Tato zjištění v podstatě potvrdila i poslední zpráva Evropského účetního dvora. 11

Za účelem odstranění těchto nedostatků se orgán stane ústředním prvkem integrovaného systému dohledu v oblasti boje proti praní peněz a financování terorismu a bude se skládat z orgánu samotného a z vnitrostátních orgánů s pověřením k dohledu v oblasti boje proti praní peněz a financování terorismu (dále jen „orgány dohledu“). Přímým dohledem a přijímáním rozhodnutí u některých nejrizikovějších povinných osob v přeshraničním finančním sektoru bude orgán přímo přispívat k předcházení praní peněz a financování terorismu v Unii. V posledních letech se na veřejnosti objevilo několik případů nedostatečného provádění opatření ze strany podniků anebo nedostatečných protiopatření ze strany dohlížitelů. Zavedení přímého evropského dohledu nad těmi subjekty, u nichž existuje vysoké riziko praní peněz a financování terorismu, tyto nedostatky odstraní, zejména pokud jde o přeshraniční dohled. Zároveň zajistí koordinaci vnitrostátních orgánů dohledu a pomůže jim zvýšit efektivitu při prosazování jednotného souboru pravidel a zajištění jednotných a vysoce kvalitních standardů, přístupů a metodik dohledu a hodnocení rizik.

Všechny nedávné významné případy praní peněz oznámené v EU měly přeshraniční rozměr. Odhalování těchto finančních pohybů je však ponecháno na národních finančních zpravodajských jednotkách a na jejich vzájemné spolupráci. To sice odráží operativní nezávislost a autonomii finančních zpravodajských jednotek, ale neexistence společné struktury, která by tuto spolupráci podpořila, vede k situacím, kdy se společné analýzy neprovádějí z důvodu chybějících společných nástrojů nebo zdrojů. Tyto rozdíly brání přeshraniční spolupráci a snižují tím schopnost včasného a účinného odhalení praní peněz a financování terorismu. Výsledkem je roztříštěný přístup, který může být zneužit k praní peněz a financování terorismu a který neumožňuje včas identifikovat trendy a typologie na úrovni Unie. 12  

Nový orgán by měl rovněž hrát zásadní roli při zlepšování výměny informací a spolupráce mezi finančními zpravodajskými jednotkami. Orgán bude sloužit jako podpůrné a koordinační centrum, které bude pomáhat při jejich práci mimo jiné na společných analýzách oznámení podezřelého obchodu a oznámení podezřelé činnosti s významnou přeshraniční povahou a bude poskytovat stabilní hosting Platformy FIU.net. Kromě toho orgán umožní vývoj společných vzorů a standardů pro podávání zpráv, které budou používat finanční zpravodajské jednotky EU.

•    Soulad s platnými předpisy v této oblasti politiky

Současný právní rámec pro boj proti praní peněz a financování terorismu v Unii tvoří směrnice o boji proti praní peněz a financování terorismu 13 a nařízení o převodech peněžních prostředků 14 . Tento návrh je doprovázen třemi dalšími návrhy na změnu platných právních předpisů EU v oblasti boje proti praní peněz a financování terorismu:

i.nové nařízení, kterým se zavádí jednotný soubor pravidel pro boj proti praní peněz a financování terorismu;

ii.nová směrnice o boji proti praní peněz a financování terorismu, která nařízení doplňuje, a

iii.přepracované znění nařízení (EU) 2015/847 o informacích doprovázejících převody peněžních prostředků.

Tento balíček čtyř legislativních návrhů je považován za jeden soudržný celek v rámci provádění akčního plánu Komise pro boj proti praní peněz a financování terorismu ze dne 7. května 2020, který vytváří nový a přísnější rámec prosazování pravidel pro boj proti praní peněz a financování terorismu v Unii.

•    Soulad s ostatními politikami Unie

Ačkoli bude pravomoc orgánu omezena na oblast působnosti právních předpisů EU o boji proti praní peněz a financování terorismu, tyto právní předpisy se vzájemně ovlivňují a jsou v souladu s dalšími právními předpisy v oblasti finančních služeb a trestního práva. Patří sem právní předpisy EU o platbách a převodech peněžních prostředků (např. směrnice o platebních službách, směrnice o platebních účtech a směrnice o elektronických penězích 15 ). Pokud jde o finanční zpravodajské jednotky, byla zohledněna také směrnice o pravidlech usnadňujících využívání finančních a jiných informací k prevenci, odhalování, vyšetřování či stíhání určitých trestných činů. 16 Pravomoci orgánu v oblasti virtuálních aktiv jsou v souladu s balíčkem týkajícím se digitálních financí, který Komise zveřejnila dne 24. září 2020.

2.PRÁVNÍ ZÁKLAD, SUBSIDIARITA A PROPORCIONALITA

•    Právní základ

Návrh vychází z článku 114 SFEU, tedy ze stejného právního základu jako současný právní rámec boje proti praní peněz a financování terorismu. Článek 114 byl shledán vhodným pro právní předpisy v oblasti boje proti praní peněz a financování terorismu proto, že na jedné straně by odlišný vývoj vnitrostátních právních předpisů mohl narušit řádné fungování vnitřního trhu a na druhé straně by mohlo dojít k pokusům využít pro činnosti praní peněz a financování terorismu volného pohybu kapitálu a volného pohybu finančních služeb, což by způsobilo hospodářské ztráty, narušilo fungování jednotného trhu a poškodilo pověst na úrovni Unie.

•    Subsidiarita (v případě nevýlučné pravomoci) 

•    Proporcionalita

•    Volba nástroje

3.VÝSLEDKY HODNOCENÍ EX POST, KONZULTACÍ SE ZÚČASTNĚNÝMI STRANAMI A POSOUZENÍ DOPADŮ

•    Hodnocení ex post / kontroly účelnosti platných právních předpisů

•    Konzultace se zúčastněnými stranami

Konzultační strategie k akčnímu plánu Komise pro boj proti praní peněz a financování terorismu se skládala z několika částí:

–Konzultace o základních prvcích připravovaného n Komise. Konzultace na portálu Komise „Podělte se o svůj názor“, kde bylo podáno 42 příspěvků od řady zúčastněných stran, probíhala od 11. února do 12. března 2020.

–Veřejná konzultace o opatřeních navržených v akčním plánu, otevřená široké veřejnosti a všem skupinám zúčastněných stran, která probíhala od 7. května 2020 do 26. srpna. V rámci konzultace bylo podáno 202 oficiálních příspěvků.

–Cílená konzultace členských států a příslušných orgánů pro boj proti praní peněz a financování terorismu. Členské státy měly možnost vyjádřit své názory na různých zasedáních skupiny odborníků pro praní peněz a financování terorismu a finanční zpravodajské jednotky EU se vyjádřily na různých zasedáních Platformy finančních zpravodajských jednotek a prostřednictvím písemných dokumentů.

–Žádost o poradenství předložená Evropskému orgánu pro bankovnictví v březnu 2020; EBA poskytl své stanovisko 10. září 2020.

–Dne 23. července 2020 vydal evropský inspektor ochrany údajů stanovisko k akčnímu plánu Komise.

–Dne 30. září 2020 uspořádala Komise konferenci na vysoké úrovni, na níž se sešli zástupci vnitrostátních a unijních orgánů, poslanci Evropského parlamentu, zástupci soukromého sektoru, občanské společnosti a akademické obce.

•    Sběr a využití výsledků odborných konzultací

•    Posouzení dopadů

K tomuto návrhu je připojeno posouzení dopadů 21 , které bylo předloženo Výboru pro kontrolu regulace (RSB) dne 6. listopadu 2020 a schváleno dne 4. prosince 2020. Stejné posouzení dopadů je přiloženo i ke dvěma dalším legislativním návrhům, které jsou předkládány společně s tímto návrhem, a to k návrhu nařízení o boji proti praní peněz a financování terorismu a k přepracovanému znění směrnice (EU) 2015/849 o boji proti praní peněz a financování terorismu. Výbor pro kontrolu regulace ve svém kladném stanovisku navrhl různá zlepšení struktury posouzení dopadů; návrhy byly provedeny.

V posouzení dopadů Komise zvažovala zvlášť možnosti politiky týkající se zlepšení účelnosti a konzistentnosti dohledu v oblasti boje proti praní peněz a zvýšení úrovně spolupráce a výměny informací mezi finančními zpravodajskými jednotkami.

Pokud jde o dohled, zvažované možnosti zahrnují:

1)Dohled v oblasti boje proti praní peněz by se nadále prováděl na vnitrostátní úrovni, přičemž kontrolou nad tímto dohledem ve finančním sektoru by byl pověřen Evropský orgán pro bankovnictví (základní scénář);

2)Zavést nepřímou kontrolu všech povinných osob;

3)Přímé dohledové pravomoci nad vybranými rizikovými povinnými osobami ve finančním sektoru, na které se vztahují požadavky boje proti praní peněz a financování terorismu, a nepřímá kontrola všech ostatních subjektů;

4)Přímý dohled na úrovni EU v oblasti boje proti praní peněz nad všemi povinnými osobami.

Na základě výsledku posouzení dopadů je upřednostňovanou možností varianta 3, tedy kombinace přímých a nepřímých dohledových pravomocí v orgánu dohledu na úrovni EU v podobě decentralizované agentury.

Pokud jde o spolupráci a výměnu informací mezi finančními zpravodajskými jednotkami, zvažované možnosti zahrnují:

1)Finanční zpravodajské jednotky by nadále spolupracovaly v rámci Platformy finančních zpravodajských jednotek EU, která by byla klasifikována jako síť (základní scénář);

2)Přeměnit platformu finančních zpravodajských jednotek EU na výbor komitologie a ponechat Komisi pravomoc přijímat prováděcí akty, které pro finanční zpravodajské jednotky definují standardy;

3)Platforma finančních zpravodajských jednotek EU by se stala mechanismem EU s pravomocí vydávat pokyny a technické normy a pořádat společné analýzy a školení, provádět analýzy trendů a rizik;

4)Platforma finančních zpravodajských jednotek EU by se stala finanční zpravodajskou jednotkou na úrovni EU a nahradila by národní finanční zpravodajské jednotky.

Upřednostňovanou možností je varianta 3, tedy koordinační a podpůrný mechanismus pro finanční zpravodajské jednotky na úrovni EU jako součást orgánu EU.

Sloučení všech těchto úkolů do nového orgánu je zásadním krokem k zajištění řádného fungování nového orgánu, který bude spolupracovat s různými zúčastněnými stranami z finančního i nefinančního sektoru a koordinovat různé funkce dohledu a finančního zpravodajství. Po pečlivé analýze 22 byla varianta svěření nových úkolů stávajícím orgánům (např. Evropskému orgánu pro bankovnictví) zamítnuta z několika důvodů: v důsledku specifických prvků modelu řízení orgánu EBA se vyskytly obtíže při výkonu některých stávajících pravomocí orgánu EBA, zejména pravomocí, které se týkají prosazování pravidel: EBA by musel mít dvojí model rozhodování – jeden pro stávající funkce jiné než boj proti praní peněz a druhý pouze pro úkoly v oblasti boje proti praní peněz. Kromě toho by synergické efekty byly velmi omezené, protože EBA nemá zkušenosti s přímým dohledem nad subjekty a musel by si vybudovat příslušné odborné znalosti nejen pro finanční, ale i nefinanční sektor. Je to také v souladu se zjištěními veřejné konzultace, která ukázala nízkou podporu tomu, aby se Evropský orgán pro bankovnictví stal budoucím unijním dohlížitelem v oblasti boje proti praní peněz a financování terorismu. Zatímco jedna třetina respondentů nevyjádřila žádný názor, pouze 19 % z těch, kteří se vyjádřili, bylo pro orgán EBA.

•    Účelnost právních předpisů a zjednodušení

•    Základní práva

4.ROZPOČTOVÉ DŮSLEDKY

i.přímý dohled nad některými vybranými povinnými osobami z finančního sektoru;

ii.nepřímý dohled nad povinnými osobami z finančního i nefinančního sektoru prostřednictvím kontroly dohlížitelů nebo orgánů stavovské samosprávy. a

iii.koordinační a podpůrný mechanismus pro finanční zpravodajské jednotky EU.

5.OSTATNÍ PRVKY

•    Plány provádění a způsob monitorování, hodnocení a podávání zpráv

přímý dohled nad některými vybranými povinnými osobami z finančního sektoru;

nepřímý dohled nad povinnými osobami z finančního i nefinančního sektoru prostřednictvím kontroly dohlížitelů nebo orgánů stavovské samosprávy. a

koordinační a podpůrný mechanismus pro finanční zpravodajské jednotky EU.

•    Podrobné vysvětlení konkrétních ustanovení návrhu

•    Úkoly a pravomoci orgánu (články 5 až 44) 

Úkoly orgánu lze rozdělit do pěti oblastí:

i.Ve vztahu k vybraným povinným osobám zajišťuje orgán na úrovni skupin dodržování požadavků stanovených ve směrnici/nařízení o boji proti praní peněz a ve všech dalších právně závazných aktech Unie, které finančním institucím ukládají povinnosti v oblasti boje proti praní peněz a financování terorismu. Provádí dohledové přezkumy a hodnocení na úrovni jednotlivých subjektů a celých skupin, podílí se na dohledu v rámci celých skupin a vytváří a udržuje aktuální systém hodnocení rizik a zranitelností vybraných povinných osob.

ii.Pokud jde o finanční dohlížitele, provádí orgán pravidelné přezkumy, aby zajistil, že všichni finanční dohlížitelé mají odpovídající zdroje a pravomoci nezbytné pro plnění svých úkolů. Usnadňuje fungování kolegií a přispívá ke sbližování postupů dohledu a podpoře vysokých standardů dohledu. Koordinuje výměnu zaměstnanců a informací mezi finančními dohlížiteli v Unii a poskytuje dohlížitelům pomoc.

iii.Pokud jde o nefinanční dohlížitele, v příslušných případech včetně orgánů stavovské samosprávy, orgán koordinuje srovnávací hodnocení dohledových standardů a postupů a žádá nefinanční dohlížitele, aby prošetřili případná porušení požadavků vztahujících se na povinné osoby a v souvislosti s těmito porušeními zvážili uložení sankcí nebo nápravných opatření. Provádí pravidelné přezkumy a poskytuje dohlížitelům pomoc. Pokud je dohled nad určitými odvětvími na vnitrostátní úrovni svěřen orgánům stavovské samosprávy, vykonává orgán úkoly stanovené v prvním pododstavci ve vztahu k veřejným orgánům, které dohlížejí na činnost těchto orgánů stavovské samosprávy.

iv.Pokud jde o finanční zpravodajské jednotky v členských státech, hraje orgán významnou roli při provádění společných analýz finančními zpravodajskými jednotkami, tj. při identifikaci relevantních případů a vývoji vhodných metod pro společné analýzy přeshraničních případů. Dále zpřístupňuje finančním zpravodajským jednotkám služby a nástroje v oblasti IT a umělé inteligence pro bezpečné sdílení informací, mimo jiné prostřednictvím hostingu sítě FIU.net. Podporuje odborné znalosti o metodách odhalování, analýzy a šíření informací o podezřelých transakcích, poskytuje specializované školení a pomoc finančním zpravodajským jednotkám a připravuje a koordinuje hodnocení hrozeb.

v.Obecné pravomoci orgánu, které se týkají všech výše uvedených úkolů, budou zahrnovat pravomoc přijímat regulační technické normy a prováděcí technické normy, pokud to stanoví příslušné právní předpisy v oblasti boje proti praní peněz a financování terorismu, a širokou pravomoc přijímat pokyny nebo doporučení určené povinným osobám, dohlížitelům v oblasti boje proti praní peněz a financování terorismu nebo finančním zpravodajským jednotkám. V souvislosti s přímým dohledem má orgán pravomoc přijímat závazná rozhodnutí, správní opatření a peněžité sankce vůči povinným osobám, nad nimiž vykonává přímý dohled. V souvislosti s nepřímým dohledem, pokud jde o orgány finančního dohledu a orgány nefinančního dohledu, má orgán mimo jiné pravomoc vydávat žádosti o přijetí opatření a pokyny týkající se výkonu jejich vlastních pravomocí v oblasti dohledu.

•    Přímý dohled nad vybranými povinnými osobami z finančního sektoru (články 12 až 27)

Orgán bude vykonávat dohled nad omezeným počtem nejrizikovějších povinných osob z přeshraničního finančního sektoru („vybrané povinné osoby“). Kromě toho existuje postup, podle kterého může v mimořádných případech převzít od vnitrostátního dohledového orgánu dohled nad kteroukoli povinnou osobou z finančního sektoru, pokud existují náznaky porušení právních předpisů v oblasti boje proti praní peněz a financování terorismu, které orgán dohledu účinně a odpovídajícím způsobem neřeší. Pravidelný výběr osob pro přímý dohled bude probíhat každé tři roky na základě objektivních kritérií. Vybrané osoby musí vykonávat činnost v minimálním počtu členských států a alespoň v určitém počtu těchto členských států je musí orgán dohledu zařadit na základě harmonizované metodiky hodnocení rizik do kategorie nejvyššího rizika.

Orgán může převzít dohled nad jednotlivou povinnou osobou z finančního sektoru, pokud se u této osoby vyskytly problémy související s dodržováním platných požadavků a příslušný orgán dohledu nepřijal odpovídající opatření k včasnému řešení jejich nedodržování. K převzetí může dojít pouze na základě řízení ukončeného rozhodnutím Komise, kterým se převzetí potvrzuje. Předtím by orgán nařídil orgánu dohledu, aby přijal konkrétní opatření k nápravě zjištěných nedostatků u této povinné osoby, vnitrostátní orgán by takové opatření ve stanovené lhůtě nepřijal a orgán by věc předložil Komisi a požádal by o rozhodnutí o přenesení pravomoci v oblasti dohledu. Dohled nad vybranými povinnými osobami, nad nimiž je vykonáván přímý dohled, budou vykonávat společné dohledové týmy vedené orgánem, ale zahrnující pracovníky vnitrostátních dohledových orgánů. Součástí dohledu budou kontroly na místě. Orgán bude mít pravomoc vydávat těmto vybraným povinným osobám závazná rozhodnutí a ukládat právnickým osobám správní sankce až do výše 10 % obratu nebo 10 milionů EUR, podle toho, která částka je vyšší.

•    Nepřímý dohled nad nevybranými povinnými osobami (články 25 až 27) a nad    nefinančními povinnými osobami (články 28 až 29)

Nepřímá dohledová úloha orgánu bude spočívat v koordinaci a dohledu nad vnitrostátními dohlížiteli v oblasti boje proti praní peněz a financování terorismu, včetně orgánů stavovské samosprávy v některých členských státech u některých nefinančních povinných osob. Důležitými nástroji pro určení dobrých a méně dobrých postupů a zajištění vysokých standardů dohledu v celé Unii budou srovnávací hodnocení a tematické přezkumy. Orgán bude mít pravomoc vydávat pokyny, stanoviska a doporučení vnitrostátním dohlížitelům a orgánům stavovské samosprávy.

•    Koordinační a podpůrný mechanismus pro finanční zpravodajské jednotky (články 33 až 37)

Orgán bude mít pravomoc přijímat prostřednictvím prováděcích technických norem závazné šablony a vzory pro oznamování podezřelých obchodů a podezřelých činností povinných osob finančním zpravodajským jednotkám, což usnadní rychlejší a účinnější spolupráci a výměnu informací mezi finančními zpravodajskými jednotkami. Bude podporovat a podílet se na organizování společných analýz některých přeshraničních podezřelých obchodů a činností. Bude přezkoumávat provádění, metody a postupy při těchto společných analýzách s cílem neustále zlepšovat jejich účinnost. V neposlední řadě bude hostovat a spravovat bezpečnou komunikační síť FIU.net mezi finančními zpravodajskými jednotkami.

•    Organizace a řízení orgánu (články 45 až 63)

Orgán se bude skládat ze dvou řídících skupin na bázi kolegia, a to z výkonné rady složené z pěti nezávislých členů na plný úvazek a předsedy a z generální rady složené ze zástupců členských států. Pro řešení různých úkolů svěřených orgánu bude mít generální rada dvě alternativní složení – složení pro dohled zahrnující vedoucí orgánů veřejné moci, které jsou odpovědné za dohled v oblasti boje proti praní peněz, a složení pro finanční zpravodajské jednotky zahrnující vedoucí finančních zpravodajských jednotek v členských státech. Oběma složením generální rady předsedá předseda orgánu.

Generální rada v příslušném složení v závislosti na tématu bude přijímat všechny regulační nástroje, návrhy regulačních a technických prováděcích norem, pokyny a doporučení. Generální rada ve složení pro dohled může rovněž poskytnout své stanovisko k jakémukoli rozhodnutí vůči vybraným povinným osobám, nad nimiž je vykonáván přímý dohled, které připraví společný dohledový tým, než výkonná rada přijme konečné rozhodnutí.

Výkonná rada bude orgán řídit. Bude přijímat veškerá rozhodnutí vůči jednotlivým povinným osobám nebo jednotlivým orgánům dohledu v případech, kdy orgán vystupuje jako přímý dohlížitel nad vybranými povinnými osobami nebo jako nepřímý dohlížitel nad nevybranými povinnými osobami nebo nefinančními povinnými osobami, přičemž má zvláštní kontrolní pravomoci vůči jejich orgánům dohledu. Výkonná rada bude rovněž rozhodovat o návrhu rozpočtu a dalších záležitostech týkajících se správy, provozu a fungování orgánu. Pokud jde o tato konkrétní rozhodnutí, má zástupce Komise právo hlasovat.

Orgán bude mít předsedu a výkonného ředitele. Předseda orgán zastupuje a odpovídá za přípravu práce generální rady a výkonné rady. Výkonný ředitel bude odpovídat za každodenní řízení orgánu a bude mít administrativní odpovědnost, pokud jde o plnění rozpočtu, zdroje, zaměstnance a zadávání veřejných zakázek v orgánu. Předseda orgánu a výkonný ředitel budou vybráni na základě individuálních výběrových řízení.

Bude zřízena správní revizní komise, která se bude zabývat odvoláními proti závazným rozhodnutím orgánu určeným povinným osobám pod jeho přímým dohledem; proti rozhodnutím správní revizní komise bude možné podat odvolání k Soudnímu dvoru Evropské unie. Správní revizní komise bude složena z osob těšících se velké vážnosti, které budou pověřeny projednáváním správních odvolání vybraných povinných osob proti závazným rozhodnutím orgánu. Správní revizní komise může navrhnout změnu nebo nahrazení původního rozhodnutí výkonné rady, které je předmětem správního odvolání. Výkonná rada přihlíží ke stanovisku správní revizní komise, není jím však vázána.

•    Závěrečná ustanovení (články 64 až 72)

Orgán bude sestavovat roční rozpočet, který musí být vyrovnaný a který schvaluje rozpočtový orgán. Přijme vnitřní finanční předpis a opatření namířená proti podvodům. K návrhu rozpočtu se bude vyjadřovat Účetní dvůr, který bude mít pravomoc provádět kontrolu orgánu. Stejně jako u ostatních decentralizovaných agentur bude absolutorium za plnění rozpočtu udělovat Evropský parlament.

Příjmy orgánu budou pocházet jak z rozpočtu EU, tak z poplatků vybíraných od některých vybraných a nevybraných povinných osob z finančního sektoru. Poplatky vybírané od vybraných a nevybraných povinných osob budou odpovídat nákladům, které orgánu vzniknou v souvislosti s přímým a nepřímým dohledem nad povinnými osobami z finančního sektoru. Aktem Komise v přenesené pravomoci bude určena dílčí skupina povinných osob, která bude podléhat poplatkům, a stanovena metodika výpočtu poplatků pro jednotlivé povinné osoby.

•    Služební řád (články 73 až 76) a spolupráce (články 77 až 81) 

Orgán bude uplatňovat služební řád a pracovní řád ostatních zaměstnanců, včetně služebního tajemství a výsad a imunit. V pravidlech o ochraně údajů a přístupu k dokumentům bude stanovena povinnost úzce spolupracovat s Evropským inspektorem ochrany údajů a Evropským sborem pro ochranu osobních údajů.

Orgán je povinen v dobré víře spolupracovat s příslušnými externími organizacemi, včetně organizací EU (Europol, evropské orgány dohledu, jednotný mechanismus dohledu a Úřad evropského veřejného žalobce), dalšími příslušnými vnitrostátními orgány, jako jsou orgány obezřetnostního dohledu, orgány pro řešení krize bank a orgány systému pojištění vkladů, případně s orgány třetích zemí.

•    Závěrečná ustanovení (články 82 až 93) 

Pravomoci Evropského orgánu pro bankovnictví v oblasti boje proti praní peněz a financování terorismu se ruší a převádějí na orgán.

Orgán bude zřízen počátkem roku 2023 a činnost přímého dohledu bude zahájena počátkem roku 2026. Hodnocení bude provedeno do prosince 2029.

2021/0240 (COD)

Návrh

NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY,

kterým se zřizuje Orgán pro boj proti praní peněz a financování terorismu a mění nařízení (EU) č. 1093/2010, (EU) č. 1094/2010 a (EU) č. 1095/2010

(Text s významem pro EHP)

EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na článek 114 této smlouvy,

s ohledem na návrh Evropské komise,

po postoupení návrhu legislativního aktu vnitrostátním parlamentům,

s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru 30 ,

s ohledem na stanovisko Evropského inspektora ochrany údajů 31 ,

v souladu s řádným legislativním postupem,

vzhledem k těmto důvodům:

1)Zkušenosti se současným rámcem pro boj proti praní peněz a financování terorismu, který se do značné míry opírá o vnitrostátní provádění opatření v oblasti boje proti praní peněz a financování terorismu, odhalily nedostatky nejen s ohledem na účinné fungování rámce pro boj proti praní peněz a financování terorismu v Unii, ale také s ohledem na začlenění mezinárodních doporučení. Tyto nedostatky vedou ke vzniku nových překážek řádného fungování vnitřního trhu, a to jak v důsledku rizik uvnitř vnitřního trhu, tak v důsledku vnějších hrozeb, kterým vnitřní trh čelí.

2)Přeshraniční povaha trestné činnosti a výnosů z trestné činnosti ohrožuje úsilí finančního systému Unie v oblasti předcházení praní peněz a financování terorismu. Toto úsilí je třeba řešit na úrovni Unie vytvořením orgánu odpovědného za přispívání k provádění harmonizovaných pravidel. Kromě toho by měl tento orgán usilovat o harmonizovaný přístup k posílení stávajícího preventivního rámce Unie v oblasti boje proti praní peněz a financování terorismu, konkrétně dohledu v oblasti boje proti praní peněz a spolupráce mezi finančními zpravodajskými jednotkami. Tento přístup by měl rozhodným způsobem omezit rozdíly ve vnitrostátních právních předpisech a postupech dohledu a zavést struktury, které budou přínosem pro hladké fungování vnitřního trhu, a měl by tudíž vycházet z článku 114 SFEU.

3)Z výše uvedených důvodů by měl být zřízen evropský orgán pro boj proti praní peněz a financování terorismu, Orgán pro boj proti praní peněz (dále jen „orgán“). Vytvoření tohoto nového orgánu má zásadní význam pro zajištění účelného a přiměřeného dohledu nad povinnými osobami, u nichž existuje vysoké inherentní riziko praní peněz/financování terorismu, pro posílení společných přístupů k dohledu nad nevybranými povinnými osobami a usnadnění společných analýz a spolupráce mezi finančními vyšetřovacími jednotkami.

4)Tento nový nástroj je součástí komplexního balíčku zaměřeného na posílení rámce Unie pro boj proti praní peněz a financování terorismu. Tento nástroj, směrnice [vložit odkaz – návrh šesté směrnice o boji proti praní peněz], nařízení [vložit odkaz – návrh přepracovaného znění nařízení (EU) 2015/847] a nařízení [vložit odkaz – návrh nařízení o boji proti praní peněz] budou společně tvořit právní rámec upravující požadavky na boj proti praní peněz/financování terorismu, které musí povinné osoby plnit, a základ institucionálního rámce Unie pro boj proti praní peněz/financování terorismu.

5)Aby byl dohled v oblasti boje proti praní peněz a financování terorismu v celé Unii účinný a jednotný, je nezbytné poskytnout orgánu tyto pravomoci: přímý dohled nad určitým počtem vybraných povinných osob z finančního sektoru; sledování, analýza a výměna informací týkajících se rizik praní peněz a financování terorismu, která ovlivňují vnitřní trh; koordinace a kontrola dohlížitelů v oblasti boje proti praní peněz a financování terorismu ve finančním sektoru; koordinace a kontrola dohlížitelů v oblasti boje proti praní peněz a financování terorismu v nefinančním sektoru, včetně orgánů stavovské samosprávy, a koordinace a podpora finančních zpravodajských jednotek.

6)Nejvhodnějším prostředkem pro zavedení dohledu a spolupráce mezi finančními zpravodajskými jednotkami na úrovni Unie je kombinace přímých i nepřímých dohledových pravomocí nad povinnými osobami a zároveň fungování jako podpůrný mechanismus a mechanismus spolupráce pro finanční zpravodajské jednotky. Toho by se mělo dosáhnout vytvořením orgánu, který by měl být nezávislý a současně by měl mít vysokou úroveň technických znalostí a měl by být zřízen v souladu se společným prohlášením a společným přístupem Evropského parlamentu, Rady Evropské unie a Evropské komise k decentralizovaným agenturám 32 .

7)Mezi orgánem a hostitelským členským státem by měla být uzavřena dohoda o sídle, která stanoví podmínky zřízení sídla a výhody, které členský stát poskytuje orgánu a jeho zaměstnancům.

8)Pravomoci orgánu by mu měly umožnit různými způsoby zlepšovat dohled v oblasti boje proti praní peněz a financování terorismu v Unii. Ve vztahu k vybraným povinným osobám by měl orgán zajistit, aby byly požadavky stanovené v rámci boje proti praní peněz a financování terorismu a ve všech dalších právně závazných aktech Unie, které finančním institucím ukládají povinnosti související s bojem proti praní peněz a financování terorismu, dodržovány celou skupinou. Orgán by měl dále provádět pravidelné přezkumy s cílem zajistit, aby všichni finanční dohlížitelé měli odpovídající zdroje a pravomoci nezbytné pro plnění svých úkolů. Měl by usnadňovat fungování kolegií dohlížitelů v oblasti boje proti praní peněz a přispívat ke sbližování postupů dohledu a podpoře vysokých standardů dohledu. Pokud jde onefinanční dohlížitele, v příslušných případech včetně orgánů stavovské samosprávy, měl by orgán koordinovat srovnávací hodnocení standardů a postupů dohledu a žádat nefinanční dohlížitele o prošetření možných porušení požadavků v oblasti boje proti praní peněz a financování terorismu. Kromě toho by měl orgán koordinovat provádění společných analýz finančními zpravodajskými jednotkami a zpřístupnit finančním zpravodajským jednotkám služby a nástroje IT a umělé inteligence pro bezpečné sdílení informací, mimo jiné prostřednictvím hostingu sítě FIU.net.

9)Aby se posílila pravidla pro boj proti praní peněz a financování terorismu na úrovni Unie a zvýšila jejich srozumitelnost a aby byl zároveň zajištěn soulad s mezinárodními normami a dalšími právními předpisy, je nezbytné stanovit koordinační úlohu orgánu na úrovni Unie ve vztahu ke všem druhům povinných osob s cílem pomoci vnitrostátním dohlížitelům a podpořit sbližování dohledu, aby se zvýšila účinnost provádění opatření proti praní peněz a financování terorismu, a to i v nefinančním sektoru. Orgán by proto měl být pověřen přípravou regulačních technických norem, vydáváním pokynů, doporučení a stanovisek, aby v případech, kdy dohled zůstává na vnitrostátní úrovni, platily pro všechny srovnatelné subjekty v zásadě stejné postupy a standardy dohledu. Orgán by měl být vzhledem ke svým vysoce specializovaným odborným znalostem pověřen vypracováním metodiky dohledu v souladu s přístupem založeným na riziku. Některé aspekty této metodiky, které mohou zahrnovat harmonizovaná kvantitativní měřítka, jako jsou přístupy ke klasifikaci profilu přirozeného rizika povinných osob, by měly být podrobně popsány v přímo použitelných závazných regulačních opatřeních – regulačních nebo prováděcích technických normách. Jiné aspekty, které vyžadují větší volnost rozhodování orgánů dohledu, jako jsou přístupy k hodnocení profilu zbytkového rizika a vnitřní kontroly u povinných osob, by měly být upraveny nezávaznými pokyny, doporučeními a stanovisky orgánu. Harmonizovaná metodika dohledu by měla náležitě zohlednit a případně využít stávající metodiky dohledu týkající se jiných aspektů dohledu nad povinnými osobami ve finančním sektoru, zejména v případech, kdy dochází k interakci mezi dohledem v oblasti boje proti praní peněz a financování terorismu a obezřetnostním dohledem. Konkrétně by metodika dohledu, kterou má orgán vypracovat, měla doplňovat pokyny a další nástroje vypracované Evropským orgánem pro bankovnictví, které podrobně popisují přístupy orgánů obezřetnostního dohledu, pokud jde o zohlednění rizik praní peněz a financování terorismu v rámci obezřetnostního dohledu, aby byla zajištěna účinná interakce mezi obezřetnostním dohledem a dohledem v oblasti boje proti praní peněz a financování terorismu.

10)Orgán by měl být zmocněn k vypracování regulačních technických norem s cílem doplnit harmonizovaný soubor pravidel stanovený v [vložit odkazy – návrh šesté směrnice o boji proti praní peněz, nařízení o boji proti praní peněz a návrh přepracovaného znění nařízení (EU) 2015/847]. Komise by měla schvalovat návrhy regulačních technických norem prostřednictvím aktů v přenesené pravomoci podle článku 290 Smlouvy o fungování EU, aby jim dala závaznou právní účinnost. Měly by být měněny jen za velmi omezených a mimořádných okolností, jelikož orgán je tím, kdo je v úzkém kontaktu s rámcem pro boj proti praní peněz a financování terorismu a zná jej nejlépe. Pro zajištění bezproblémového a urychleného procesu přijímání těchto norem by měla být Komisi pro přijetí rozhodnutí o jejich schválení stanovena lhůta.

11)Komise by měla být rovněž zmocněna k přijímání prováděcích technických norem prostřednictvím prováděcích aktů podle článku 291 Smlouvy o fungování EU.

12)Vzhledem k tomu, že neexistují dostatečně účinná opatření pro řešení případů praní peněz a financování terorismu zahrnujících přeshraniční aspekty, je nezbytné zavést integrovaný systém dohledu v oblasti boje proti praní peněz a financování terorismu na úrovni Unie, který zajistí jednotné a vysoce kvalitní uplatňování metodiky dohledu v oblasti boje proti praní peněz a financování terorismu a podpoří účinnou spolupráci mezi všemi příslušnými orgány. Z těchto důvodů by měl orgán a vnitrostátní orgány dohledu v oblasti boje proti praní peněz a financování terorismu („orgány dohledu“) vytvořit systém dohledu v oblasti boje proti praní peněz a financování terorismu. Bylo by to přínosné i pro orgány dohledu, když čelí specifickým výzvám, například v souvislosti se zvýšeným rizikem praní peněz a financování terorismu nebo z důvodu nedostatku zdrojů, neboť v rámci tohoto systému by měla být na požádání možná vzájemná pomoc. Mohlo by to zahrnovat výměnu a vysílání pracovníků, školení a výměnu osvědčených postupů. Komise by dále mohla členským státům poskytovat technickou podporu podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/240 na prosazování reforem zaměřených na posílení boje proti praní peněz 33 .

13)Vzhledem k tomu, že u dohledu v oblasti boje proti praní peněz a financování terorismu v celé Unii hrají důležitou roli tematické přezkumy, neboť umožňují určit a porovnat úroveň expozice rizikům a trendy ve vztahu k povinným osobám, nad nimiž je vykonáván dohled, a že v současné době orgány dohledu v různých členských státech tyto přezkumy nevyužívají, je nezbytné, aby orgán určil vnitrostátní tematické přezkumy, které mají podobný rozsah a časový rámec, a zajistil jejich koordinaci na úrovni Unie. Aby se předešlo situacím možné rozporuplné komunikace s osobami, nad nimiž je vykonáván dohled, měla by se koordinační úloha orgánu omezit na interakci s příslušnými orgány dohledu a neměla by zahrnovat žádnou přímou interakci s nevybranými povinnými osobami. Ze stejného důvodu by měl orgán prozkoumat možnost sladění nebo synchronizace časového rámce vnitrostátních tematických přezkumů a usnadnit veškeré činnosti, které by příslušné orgány dohledu chtěly provádět společně nebo podobně.

14)Efektivní využívání údajů vede k lepšímu monitorování a dodržování předpisů ze strany podniků. Proto by se přímý i nepřímý dohled orgánu a orgánů dohledu nad všemi povinnými osobami v celém systému měl opírat o účelný přístup k relevantním údajům a informacím o povinných osobách samotných i o činnostech a opatřeních dohledu vůči nim. Za tímto účelem by měl orgán zřídit centrální databázi AML/CFT s informacemi shromážděnými od všech orgánů dohledu a měl by tyto informace výběrově zpřístupnit kterémukoli orgánu dohledu v rámci systému. Měly by být zahrnuty také údaje o řízení o odejmutí povolení i o posouzení způsobilosti a bezúhonnosti akcionářů a společníků jednotlivých povinných osob, neboť to příslušným orgánům umožní řádně zvážit případné nedostatky konkrétních subjektů a osob, které se mohly projevit v jiných členských státech. Databáze by měla rovněž obsahovat statistické informace o orgánech dohledu a dalších orgánech veřejné správy zapojených do dohledu v oblasti AML/CFT. Takové informace by orgánu umožnily účinný dohled nad řádným fungováním a účelností systému dohledu v oblasti boje proti praní peněz a financování terorismu. Informace z databáze by orgánu umožnily včas reagovat na případné nedostatky a případy nedodržování předpisů ze strany nevybraných povinných osob. Podle článku 24 nařízení Rady (EU) 2017/1939 34 oznámí orgán bez zbytečného odkladu Úřadu evropského veřejného žalobce veškerou trestnou činnost, jež by v souladu s článkem 22 a čl. 25 odst. 2 a 3 uvedeného nařízení mohla spadat do výkonu jeho pravomoci. Podle článku 8 nařízení č. 883/2013 35 předá orgán neprodleně úřadu OLAF veškeré informace týkající se možných případů podvodu, úplatkářství nebo jiného protiprávního jednání ohrožujícího finanční zájmy Unie.

15)S cílem zajistit účinnější a méně roztříštěnou ochranu finančního rámce Unie by měl orgán vykonávat přímý dohled nad omezeným počtem nejrizikovějších povinných osob. Vzhledem k tomu, že rizika praní peněz a financování terorismu nejsou úměrná velikosti subjektů, nad nimiž je vykonáván dohled, měla by být pro určení nejrizikovějších subjektů použita jiná kritéria. V úvahu by měly přicházet zejména dvě kategorie: vysoce rizikové přeshraniční úvěrové a finanční instituce s působností ve značném počtu členských států, které se vybírají pravidelně, a ve výjimečných případech jakýkoli subjekt, jehož závažná porušení platných požadavků nejsou dostatečně nebo včas řešena jeho vnitrostátním dohlížitelem. Tyto subjekty by spadaly do kategorie „vybraných povinných osob“.

16)První kategorie úvěrových a finančních institucí nebo skupin těchto institucí by měla být posuzována každé tři roky na základě kombinace objektivních kritérií týkajících se jejich přeshraniční přítomnosti a činnosti a kritérií souvisejících s jejich přirozeným rizikovým profilem v oblasti praní peněz a financování terorismu. Do procesu výběru by měly být zahrnuty pouze velké komplexní finanční skupiny působící ve více členských státech, nad nimiž by mohl být dohled vykonáván účinněji na úrovni Unie. Pokud jde o úvěrové instituce, minimální přeshraniční přítomnost pro zařazení do procesu výběru by měla vycházet z počtu dceřiných společností a poboček v různých členských státech, protože rizikové bankovní činnosti značného objemu vyžadují místní přítomnost ve formě provozovny. Jiné subjekty finančního sektoru mohou naopak vykonávat činnosti, které mohou být vzhledem k přímému poskytování služeb, například prostřednictvím sítě zástupců, dostatečně rizikové z hlediska praní peněz a financování terorismu, ale nemusí mít zřízeny dceřiné společnosti nebo pobočky ve velkém počtu členských států. Proto by použití stejných přeshraničních kritérií, tj. kritérií týkajících se svobody usazování, vedlo k vyřazení velkých subjektů finančního sektoru, které mohou mít v řadě členských států značně rizikový profil, aniž by v nich byly usazeny. Vzhledem k tomu, že objem činností prostřednictvím přímého poskytování služeb je obecně menší než objem činností vykonávaných v pobočce nebo dceřiné společnosti, je vhodné brát v úvahu pouze skupiny, které jsou usazeny alespoň ve dvou členských státech, ale poskytují služby přímo nebo prostřednictvím sítě zástupců v nejméně osmi dalších členských státech.

17)Aby bylo zajištěno, že pod přímým dohledem na úrovni Unie budou pouze nejrizikovější povinné osoby z těch, které mají významné přeshraniční operace, mělo by být posuzování jejich přirozeného rizika harmonizováno. V současné době existují různé vnitrostátní přístupy a orgány dohledu používají pro posuzování a klasifikaci přirozeného rizika praní peněz a financování terorismu u povinných osob různá měřítka. Používání těchto vnitrostátních metodik pro výběr subjektů k přímému dohledu na úrovni Unie by mohlo vést k rozdílným podmínkám mezi nimi. Orgán by proto měl být zmocněn k vypracování regulačních technických norem, které stanoví harmonizovanou metodiku a referenční hodnoty pro kategorizaci přirozeného rizika praní peněz a financování terorismu jako nízkého, středního, významného nebo vysokého. Metodika by měla být přizpůsobena konkrétním druhům rizik, a proto by měla sledovat různé kategorie povinných osob, které jsou finančními institucemi podle nařízení Evropského parlamentu a Rady o předcházení využívání finančního systému k praní peněz nebo financování terorismu [OP vložte další číslo pro COM(2021)420]. Tato metodika by měla být dostatečně podrobná a měla by stanovit konkrétní kvantitativní a kvalitativní referenční hodnoty zohledňující přinejmenším rizikové faktory týkající se druhů obsluhovaných zákazníků, nabízených produktů a služeb a zeměpisných oblastí, včetně jurisdikcí třetích zemí, v nichž povinné osoby působí nebo s nimiž jsou spjaty. Konkrétně by každá hodnocená povinná osoba měla mít svůj profil přirozeného rizika klasifikovaný v každém členském státě, kde působí, způsobem, který je v souladu s klasifikací jakékoli jiné povinné osoby v Unii. Kvantitativní a kvalitativní měřítka by umožnila, aby tato klasifikace byla objektivní a nezávisela na uvážení daného orgánu dohledu v členském státě nebo na uvážení orgánu.

18)Konečné kritérium výběru by mělo zaručit rovné podmínky mezi povinnými osobami podléhajícími přímému dohledu, a proto by orgánu ani orgánům dohledu neměla být ponechána možnost libovolného uvážení při rozhodování o seznamu povinných osob, které by měly podléhat přímému dohledu. Pokud tedy daná posuzovaná povinná osoba působí přeshraničně a podle harmonizované metodiky spadá do kategorie vysokého rizika v minimálním počtu členských států, měla by být považována za vybranou povinnou osobu. V případě úvěrových institucí by měl být přeshraniční aspekt řešen zahrnutím těch úvěrových institucí, které jsou klasifikovány jako vysoce rizikové alespoň ve čtyřech členských státech a kde alespoň v jednom z těchto čtyř členských států byl daný subjekt předmětem dohledu nebo jiného veřejnoprávního šetření z důvodu závažných porušení požadavků v oblasti boje proti praní peněz a financování terorismu. V případě ostatních finančních institucí by měl být přeshraniční aspekt řešen zahrnutím těch finančních institucí, které jsou klasifikovány jako vysoce rizikové alespoň v jednom členském státě, kde jsou usazeny, a alespoň v pěti dalších členských státech, kde působí prostřednictvím přímého poskytování služeb.

19)V zájmu zajištění transparentnosti a jasnosti pro příslušné instituce by měl orgán zveřejnit seznam vybraných povinných osob do jednoho měsíce od zahájení výběrového kola poté, co ověří soulad informací poskytnutých finančními dohlížiteli s kritérii přeshraničních činností a metodikou přirozeného rizika. Proto je důležité, aby příslušní finanční dohlížitelé na začátku každého výběrového období poskytli orgánu aktuální statistické informace pro stanovení seznamu finančních institucí způsobilých pro hodnocení v souladu s kritérii pro vstupní posouzení týkajícími se jejich přeshraničních činností. V této souvislosti by finanční dohlížitelé měli informovat orgán o kategorii přirozeného rizika, do které finanční instituce v jejich jurisdikci spadá, v souladu s metodikou stanovenou v regulačních technických normách. Orgán by pak měl pět měsíců po zveřejnění seznamu převzít úkoly související s přímým dohledem. Tato doba je potřebná k náležité přípravě převodu úkolů v oblasti dohledu z vnitrostátní úrovně na úroveň Unie, včetně vytvoření společného týmu dohledu a přijetí všech podstatných pracovních ujednání s příslušnými finančními dohlížiteli.

20)V zájmu zajištění právní jistoty a rovných podmínek mezi vybranými osobami by měla každá vybraná osoba zůstat pod přímým dohledem orgánu po dobu nejméně tří let, a to i v případě, že v průběhu těchto tří let od okamžiku výběru přestane splňovat některé z kritérií pro přeshraniční činnost nebo kritérií souvisejících s rizikem, např. z důvodu případné konsolidace, rozšíření nebo přerozdělení činností vykonávaných prostřednictvím provozoven nebo volného pohybu služeb. Orgán by měl rovněž zajistit, aby povinné osoby a jejich orgány dohledu měly dostatek času na přípravu na převod dohledu z vnitrostátní úrovně na úroveň Unie. Každý další výběr by proto měl být zahájen šest měsíců před datem ukončení tříletého období dohledu nad dříve vybranými osobami.

21)Příslušní aktéři zapojení do uplatňování rámce pro boj proti praní peněz a financování terorismu by měli vzájemně spolupracovat v souladu s povinností loajální spolupráce, která je zakotvena ve Smlouvách. Aby bylo zajištěno, že systém dohledu v oblasti boje proti praní peněz složený z orgánu a orgánů dohledu bude fungovat jako integrovaný mechanismus a že budou náležitě zohledněna rizika specifická pro danou jurisdikci a dobře využity odborné znalosti místních orgánů dohledu, měl by přímý dohled nad vybranými povinnými osobami probíhat formou společných dohledových týmů. Tyto týmy by měl vést zaměstnanec orgánu, který bude koordinovat veškeré činnosti týmu v oblasti dohledu. Aby bylo zajištěno dostatečné pochopení případných vnitrostátních specifik, měl by vedoucí týmu („koordinátor společného dohledu“) působit v členském státě, v němž má vybraná osoba sídlo. Orgán by měl být odpovědný za zřízení a složení společného týmu dohledu a místní dohlížitelé by měli zajistit, aby byl do týmu jmenován dostatečný počet jejich zaměstnanců s ohledem na rizikový profil vybrané osoby v jejich jurisdikci.

22)Aby orgán mohl účinně plnit své povinnosti v oblasti dohledu nad vybranými povinnými osobami, měl by mít možnost získat veškeré interní dokumenty a informace nezbytné pro výkon jeho úkolů a za tímto účelem by měl mít obecné vyšetřovací pravomoci, které jsou podle vnitrostátního správního práva přiznány všem orgánům dohledu.

23)Orgán by měl mít pravomoc vyžadovat interní opatření v rámci subjektu, která mají zlepšit dodržování rámce pro boj proti praní peněz a financování terorismu ze strany povinných osob, včetně posílení vnitřních postupů a změn ve struktuře řízení, a to až po odvolání členů vedoucího orgánu, aniž by tím byly dotčeny pravomoci ostatních příslušných orgánů dohledu nad stejnou vybranou osobou. V návaznosti na příslušná zjištění týkající se nedodržování nebo částečného dodržování platných požadavků ze strany povinné osoby by měl mít možnost stanovit pro konkrétní klienty nebo kategorie klientů, kteří představují vysoké riziko, konkrétní opatření nebo postupy. Pravidelnou součástí tohoto dohledu by měly být kontroly na místě. Pokud konkrétní druh kontroly na místě vyžaduje povolení vnitrostátního justičního orgánu, měl by orgán o takové povolení požádat.

24)Orgán by měl mít ve vztahu k osobám, nad nimiž vykonává přímý dohled, dohledové pravomoci v plném rozsahu, aby zajistil dodržování platných požadavků. Tyto pravomoci by se měly uplatnit v případech, kdy vybraná osoba neplní požadavky, v případech, kdy je nepravděpodobné, že některé požadavky budou splněny, jakož i v případech, kdy vnitřní procesy a kontroly nejsou vhodné k zajištění řádného řízení rizik týkajících se praní peněz/financování terorismu u vybrané povinné osoby. Výkon těchto pravomocí by mohl být prováděn prostřednictvím závazných rozhodnutí určených jednotlivým vybraným povinným osobám.

25)Za účelem zajištění souladu by vedle dohledových pravomocí měl mít orgán možnost v případech podstatného porušení přímo použitelných požadavků ukládat vybraným povinným osobám správní peněžité sankce. Tyto sankce by měly být přiměřené a odrazující, měly by mít sankční i výstražný účinek a měly by být v souladu se zákazem dvojího trestu. Maximální výše peněžitých sankcí by měla být v souladu se sankcemi stanovenými v [vložte odkaz – 6. směrnice o boji proti praní peněz] a měla by být k dispozici všem orgánům dohledu v celé Unii. Základní výše těchto sankcí by měla být určena v rámci limitů stanovených rámcem pro boj proti praní peněz a financování terorismu s přihlédnutím k povaze požadavků, které byly porušeny. Aby orgán mohl náležitě zohlednit přitěžující nebo polehčující okolnosti, mělo by být možné příslušnou základní částku upravit. S cílem dosáhnout včasné změny škodlivé obchodní praxe by výkonná rada orgánu měla být oprávněna ukládat penále, aby přiměla příslušnou právnickou nebo fyzickou osobu ukončit příslušné jednání. Sankce a pokuty by měly být zveřejněny s cílem zvýšit informovanost všech povinných osob a motivovat je k přijetí obchodních postupů, které jsou v souladu s rámcem pro boj proti praní peněz a financování terorismu. Soudní dvůr by měl mít pravomoc přezkoumávat legalitu rozhodnutí přijatých orgánem, Radou a Komisí v souladu s článkem 263 Smlouvy o fungování EU a pravomoc určit jejich mimosmluvní odpovědnost.

26)Aby orgán a finanční dohlížitelé mohli v rámci systému dohledu v oblasti boje proti praní peněz a financování terorismu rychle a účinně komunikovat a aby byly umožněny soudržnější rozhodovací procesy, je nutné zavést zvláštní opatření pro komunikaci v rámci tohoto systému.

27)V případě nevybraných povinných osob má dohled v oblasti boje proti praní peněz a financování terorismu zůstat především na vnitrostátní úrovni, přičemž příslušné vnitrostátní orgány si ponechají plnou odpovědnost za přímý dohled. Orgánu by měly být uděleny přiměřené pravomoci nepřímého dohledu, aby bylo zajištěno, že dohledová opatření na vnitrostátní úrovni budou v celé Unii jednotná a kvalitní. Proto by měl orgán provádět hodnocení stavu sbližování dohledu a zveřejňovat zprávy se svými zjištěními. Měl by mít pravomoc vydávat pokyny a doporučení určené povinným osobám i orgánům dohledu s cílem zajistit harmonizované postupy dohledu na vysoké úrovni v celé Unii.

28)Některé povinné osoby ve finančním sektoru, které nesplňují požadavky na pravidelný výběr, mohou mít přesto vysoký přirozený profil z hlediska praní peněz a financování terorismu nebo mohou zahájit, změnit nebo rozšířit činnosti, které s sebou nesou vysoké riziko, jež není zmírněno odpovídající úrovní vnitřních kontrol, což vede k podstatnému porušení požadavků na boj proti praní peněz a financování terorismu. Pokud existují náznaky možného podstatného porušení platných požadavků na boj proti praní peněz a financování terorismu, mohou být známkou hrubé nedbalosti ze strany povinné osoby. Orgán dohledu by měl být ve většině případů schopen adekvátně reagovat na případná porušení a zabránit tomu, aby se rizika naplnila a vedla k hrubé nedbalosti při plnění požadavků na boj proti praní peněz a financování terorismu. V některých případech však reakce na vnitrostátní úrovni nemusí být dostatečná nebo včasná, zejména pokud existují náznaky, že k závažným porušením na úrovni subjektu již došlo. V těchto případech by měl mít orgán možnost požádat místního dohlížitele o přijetí konkrétních opatření k nápravě situace, včetně žádosti o udělení finančních sankcí. Aby se zabránilo naplnění rizik praní peněz a financování terorismu, měla by být lhůta pro přijetí opatření na vnitrostátní úrovni dostatečně krátká.

29)Orgán by měl mít možnost požádat z vlastního podnětu o převod dohledových úkolů a pravomocí týkajících se konkrétní povinné osoby v případě nečinnosti nebo nesplnění jeho pokynů ve stanovené lhůtě. Vzhledem k tomu, že převod úkolů a pravomocí nad povinnou osobou na orgán bez konkrétní žádosti finančního dohlížitele by vyžadoval rozhodnutí ze strany orgánu na základě jeho vlastního uvážení, měl by orgán takovou konkrétní žádost adresovat Komisi. Aby Komise mohla přijmout rozhodnutí v souladu s rámcem úkolů přidělených orgánu v rámci boje proti praní peněz a financování terorismu, měla by žádost orgánu obsahovat náležité odůvodnění a měla by uvádět přesnou dobu trvání přenesení úkolů a pravomocí na orgán. Časový rámec pro přerozdělení pravomocí by měl odpovídat době, kterou orgán potřebuje k řešení rizik na úrovni povinné osoby, a neměl by přesáhnout tři roky. Komise by měla přijmout rozhodnutí o převodu pravomocí a úkolů v oblasti dohledu nad touto osobou na orgán rychle, v každém případě do jednoho měsíce.

30)Aby se postupy dohledu v nefinančním sektoru zlepšily, měl by orgán provádět srovnávací hodnocení orgánů dohledu v nefinančním sektoru, včetně orgánů veřejné moci dohlížejících na orgány stavovské samosprávy, a zprávy se svými zjištěními zveřejňovat; k těmto zprávám by mohly být připojeny pokyny nebo doporučení určené příslušným orgánům veřejné moci, včetně orgánů veřejné moci dohlížejících na samoregulační orgány. Samoregulační orgány by měly mít možnost účastnit se srovnávacích hodnocení v jednotlivých případech, kdy projeví ochotu se jich účastnit.

31)S cílem zvýšit účinnost provádění opatření proti praní peněz a financování terorismu také v nefinančním sektoru by měl mít orgán možnost vyšetřovat rovněž možná porušení nebo nesprávné uplatňování práva Unie ze strany orgánů dohledu v tomto sektoru, včetně orgánů veřejné moci vykonávajících dohled nad samoregulačními orgány.

32)Aby bylo možné analyzovat podezřelou činnost týkající se více jurisdikcí, měly by být příslušné finanční zpravodajské jednotky, které obdržely související zprávy, schopny účinně provádět společné analýzy případů společného zájmu. Za tímto účelem by měl být orgán schopen navrhovat, koordinovat a podporovat všemi vhodnými prostředky společné analýzy přeshraničních podezřelých obchodů nebo činností. Společné analýzy by měly být zahájeny v případě, že existuje potřeba provést právě takové společné analýzy podle příslušných ustanovení práva Unie. Na základě výslovného souhlasu finančních zpravodajských jednotek účastnících se společných analýz by zaměstnanci orgánu podporující provádění společných analýz měli mít možnost přijímat a zpracovávat veškeré potřebné údaje a informace, včetně údajů a informací týkajících se analyzovaných případů.

33)Za účelem zlepšení účelnosti společných analýz by měl mít orgán možnost iniciovat přezkumy metod, postupů a provádění společných analýz s cílem určit zjištěné poznatky a tyto analýzy zlepšit a podpořit. Zpětná vazba na společné analýzy by měla orgánu umožnit vydat závěry a doporučení, které by v konečném důsledku vedly k pravidelnému zdokonalování a zlepšování metod a postupů provádění společných analýz.

34)V zájmu usnadnění a zlepšení spolupráce mezi finančními zpravodajskými jednotkami a orgánem, včetně provádění společných analýz, by finanční zpravodajské jednotky měly mít možnost dobrovolně delegovat do orgánu jednoho zaměstnance za každou finanční zpravodajskou jednotku. Delegovaní pracovníci národních finančních zpravodajských jednotek by měli podporovat zaměstnance orgánu při plnění všech úkolů týkajících se finančních zpravodajských jednotek, včetně provádění společných analýz a přípravy posouzení hrozeb a strategických analýz hrozeb, rizik a metod praní peněz a financování terorismu. Kromě společných analýz by měl orgán podporovat a usnadňovat různé formy vzájemné pomoci mezi finančními zpravodajskými jednotkami, včetně školení a výměn zaměstnanců, s cílem zlepšit budování kapacit a umožnit výměnu znalostí a osvědčených postupů mezi finančními zpravodajskými jednotkami.

35)Orgán by měl spravovat, hostovat a udržovat síť FIU.net, specializovaný IT systém, který umožňuje finančním zpravodajským jednotkám spolupracovat a vyměňovat si informace mezi sebou a ve vhodných případech se svými protějšky z třetích zemí a s třetími stranami. Orgán by měl ve spolupráci s členskými státy udržovat tento systém v aktuálním stavu. Za tímto účelem by měl orgán zajistit, aby se při vývoji sítě FIU.net vždy používala nejpokročilejší a nejmodernější dostupná technologie, a to na základě analýzy nákladů a přínosů.

36)V zájmu zavedení jednotných, účinných a efektivních postupů souvisejících s dohledem a finančními zpravodajskými jednotkami a zajištění společného, jednotného a soudržného uplatňování práva Unie by měl mít orgán možnost vydávat pokyny a doporučení určené všem povinným osobám nebo kategorii povinných osob a všem orgánům dohledu a finančním zpravodajským jednotkám nebo kategorii orgánů dohledu a finančních zpravodajských jednotek. Pokyny a doporučení by mohly být vydávány na základě zvláštního zmocnění v platných aktech Unie nebo z vlastního podnětu orgánu, pokud existuje potřeba posílit rámec pro boj proti praní peněz a financování terorismu na úrovni Unie.

37)Vytvoření pevné řídící struktury v rámci orgánu je nezbytné pro zajištění účinného výkonu úkolů svěřených orgánu a pro efektivní a objektivní rozhodovací proces. Vzhledem ke složitosti a rozmanitosti úkolů svěřených orgánu v oblasti dohledu i v oblasti finančních zpravodajských jednotek nemůže rozhodnutí přijímat jediný řídící orgán, jak je tomu často v případě decentralizovaných agentur. Zatímco některé druhy rozhodnutí, jako je například rozhodnutí o přijetí společných nástrojů, musí být přijímány zástupci příslušných orgánů nebo finančních zpravodajských jednotek a musí respektovat pravidla hlasování podle SFEU, některá jiná rozhodnutí, jako jsou rozhodnutí týkající se jednotlivých vybraných povinných osob nebo jednotlivých orgánů, vyžadují menší rozhodovací skupinu, na jejíž členy by se měla vztahovat příslušná pravidla o odpovědnosti. Orgán by se proto měl skládat z generální rady a výkonné rady složené z pěti nezávislých členů na plný úvazek a z předsedy orgánu.

38)Aby byla zajištěna odpovídající odbornost, měla by mít generální rada dvě složení. U všech rozhodnutí o přijetí obecně platných aktů, jako jsou regulační a prováděcí technické normy, pokyny, doporučení a stanoviska týkající se finančních zpravodajských jednotek, by měla být složena z vedoucích představitelů finančních zpravodajských jednotek členských států („generální rada ve složení pro finanční zpravodajské jednotky“). U stejných druhů aktů týkajících se přímého nebo nepřímého dohledu nad finančními a nefinančními povinnými osobami by měla být složena z vedoucích představitelů dohlížitelů v oblasti boje proti praní peněz a financování terorismu, které jsou orgány veřejné moci („generální rada ve složení pro dohled“). Všechny strany zastoupené v generální radě by měly usilovat o omezení obměny svých zástupců, aby byla zajištěna kontinuita práce rady. Všechny strany by měly usilovat o vyvážené zastoupení žen a mužů v generální radě.

39)Pro hladký průběh rozhodovacího procesu by měly být úkoly jasně rozděleny: generální rada ve složení pro finanční zpravodajské jednotky by měla rozhodovat o příslušných opatřeních pro finanční zpravodajské jednotky, generální rada ve složení pro dohled by měla rozhodovat o aktech v přenesené pravomoci, pokynech a podobných opatřeních pro povinné osoby. Generální rada ve složení pro dohled by rovněž měla mít možnost poskytovat svá stanoviska a doporučení výkonné radě ke všem návrhům rozhodnutí týkajících se jednotlivých vybraných povinných osob, které předkládají společné dohledové týmy. Pokud takové stanovisko nebo doporučení chybí, měla by rozhodnutí přijímat výkonná rada. Kdykoli se výkonná rada v konečném rozhodnutí odchýlí od doporučení poskytnutého generální radou ve složení pro dohled, měla by písemně vysvětlit důvody.

40)Pro účely hlasování a přijímání rozhodnutí by měl mít každý členský stát jednoho zástupce s hlasovacím právem. Vedoucí představitelé orgánů veřejné moci by proto měli jmenovat stálého zástupce jako člena generální rady ve složení pro dohled s hlasovacím právem. Případně mohou orgány veřejné moci členského státu rozhodnout o zástupci ad hoc v závislosti na předmětu rozhodnutí nebo programu daného zasedání generální rady. Praktická opatření týkající se rozhodování a hlasování členů generální rady ve složení pro dohled by měla být stanovena v jednacím řádu generální rady, který vypracuje orgán.

41)Předsedající orgánu by měl vést zasedání generální rady a měl by mít hlasovací právo, pokud se rozhodnutí přijímají prostou většinou. Komise by měla být v generální radě členem bez hlasovacího práva. V zájmu navázání dobré spolupráce s dalšími příslušnými institucemi by generální rada měla mít možnost přijmout i další pozorovatele bez hlasovacího práva, například zástupce jednotného mechanismu dohledu a každého ze tří evropských orgánů dohledu (EBA, EIOPA a ESMA), do generální rady ve složení pro dohled a zástupce Europolu, EPPO a Eurojustu do generální rady ve složení pro finanční zpravodajské jednotky, pokud se projednávají nebo rozhodují záležitosti, které spadají do jejich příslušných pravomocí. V zájmu hladkého průběhu rozhodovacího procesu by měla být rozhodnutí generální rady přijímána prostou většinou, s výjimkou rozhodnutí týkajících se návrhů regulačních a prováděcích technických norem, pokynů a doporučení, která by měla být přijímána kvalifikovanou většinou zástupců členských států v souladu s pravidly hlasování podle SFEU.

42)Řídící složkou orgánu by měla být výkonná rada složená z předsedy orgánu a pěti členů na plný úvazek, které jmenuje generální rada na základě užšího seznamu sestaveného Komisí. S cílem zajistit rychlý a účinný rozhodovací proces by výkonná rada měla odpovídat za plánování a provádění všech úkolů orgánu s výjimkou případů, kdy jsou konkrétní rozhodnutí výslovně svěřena generální radě. V zájmu zajištění objektivity a přiměřené rychlosti rozhodovacího procesu v oblasti přímého dohledu nad vybranými povinnými osobami by výkonná rada měla přijímat veškerá závazná rozhodnutí určená vybraným povinným osobám. Kromě toho by výkonná rada měla být společně se zástupcem Komise kolektivně odpovědná za správní a rozpočtová rozhodnutí orgánu. Souhlas Komise by měl být vyžadován, pokud výkonná rada přijímá rozhodnutí týkající se správy rozpočtu, zadávání veřejných zakázek, náboru zaměstnanců a auditu orgánu, vzhledem k tomu, že část finančních prostředků orgánu bude poskytována z rozpočtu Unie.

43)V zájmu rychlého rozhodování by všechna rozhodnutí výkonné rady, včetně rozhodnutí, při nichž má Komise hlasovací právo, měla být přijímána prostou většinou, přičemž v případě rovnosti hlasů rozhoduje hlas předsedy. Aby bylo zajištěno řádné finanční řízení orgánu, měl by být pro rozhodnutí týkající se rozpočtu, správy a náboru zaměstnanců vyžadován souhlas Komise. Členy výkonné rady s hlasovacím právem kromě předsedy by měla vybírat generální rada na základě užšího seznamu sestaveného Komisí.

44)Pro zajištění nezávislého fungování orgánu by pět členů výkonné rady a předseda orgánu měli jednat nezávisle a v zájmu Unie jako celku. Během svého funkčního období i po jeho skončení by se měli chovat čestně a uvážlivě, pokud jde o přijímání určitých jmenování nebo výhod. Aby se předešlo dojmu, že by člen výkonné rady mohl využít svého postavení člena výkonné rady orgánu k získání vysoké funkce v soukromém sektoru po skončení svého funkčního období, a aby se předešlo jakémukoli střetu zájmů po skončení zaměstnání ve veřejných službách, mělo by být pro pět členů výkonné rady, včetně předsedy orgánu, zavedeno období, po které nebudou moci působit v soukromém sektoru.

45)Předsedu orgánu by měla jmenovat Rada na základě objektivních kritérií po schválení Evropským parlamentem. Měl by zastupovat orgán navenek a měl by podávat zprávy o plnění úkolů orgánu.

46)Výkonného ředitele orgánu by měla jmenovat výkonná rada na základě užšího seznamu sestaveného Komisí. Výkonný ředitel orgánu by měl být vyšším administrativním úředníkem orgánu, který je odpovědný za každodenní řízení orgánu a odpovídá za správu rozpočtu, zadávání veřejných zakázek a nábor a obsazování pracovních míst.

47)V zájmu účinné ochrany práv dotčených stran, z důvodu procesní ekonomie a snížení zátěže Soudního dvora Evropské unie by měl orgán umožnit fyzickým a právnickým osobám požádat o přezkum rozhodnutí přijatých v rámci pravomocí týkajících se přímého dohledu, které jsou svěřeny orgánu tímto nařízením a které jsou jim určeny nebo které se jich přímo a osobně týkají. Nezávislost a objektivita rozhodnutí přijímaných správní revizní komisí by měla být mimo jiné zajištěna jejím složením z pěti nezávislých a vhodně kvalifikovaných osob. Proti rozhodnutí správní revizní komise by mělo být možné podat odvolání u Soudního dvora Evropské unie.

48)Aby bylo zaručeno řádné fungování orgánu, mělo by být financování zajištěno kombinací poplatků vybíraných od některých povinných osob a příspěvku z rozpočtu Unie v závislosti na úkolech a funkcích. Rozpočet orgánu by měl být součástí rozpočtu Unie a měl by být potvrzen rozpočtovým orgánem na základě návrhu Komise. Orgán by měl Komisi předložit ke schválení návrh rozpočtu a vnitřní finanční předpis.

49)Aby orgán mohl plnit své úkoly také jako přímý a nepřímý dohlížitel nad povinnými osobami, měl by být zaveden odpovídající mechanismus pro stanovení a výběr poplatků. Pokud jde o poplatky vybírané od vybraných povinných osob a některých nevybraných povinných osob, metodika jejich výpočtu a proces výběru poplatků by měly být stanoveny v aktu Komise v přenesené pravomoci. Metodika by měla vycházet z rizikovosti osob, nad nimiž je vykonáván přímý a nepřímý dohled, a z jejich obratu nebo příjmů.

50)Pravidla pro sestavování a plnění rozpočtu orgánu, jakož i předkládání roční účetní závěrky orgánu by se měla řídit ustanoveními nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2019/715 36 , pokud jde o spolupráci s Úřadem evropského veřejného žalobce a účinnost vyšetřování Evropského úřadu pro boj proti podvodům.

51)Za účelem prevence a účinného boje proti vnitřním podvodům, korupci nebo jinému protiprávnímu jednání v rámci orgánu by se na něj mělo vztahovat nařízení (EU, Euratom) č. 883/2013, pokud jde o spolupráci s Úřadem evropského veřejného žalobce a účinnost vyšetřování Evropského úřadu pro boj proti podvodům. Orgán by měl přistoupit k interinstitucionální dohodě týkající se vnitřního vyšetřování prováděného úřadem OLAF, který by měl mít možnost vykonávat kontroly na místě v oblasti své pravomoci.

52)Jak je uvedeno ve Strategii kybernetické bezpečnosti pro Evropskou unii 37 , vzhledem ke stále agresivnějším formám kybernetických hrozeb je nezbytné zajistit vysokou úroveň kybernetické odolnosti ve všech institucích, orgánech a agenturách EU. Výkonný ředitel proto musí zajistit odpovídající řízení rizik v oblasti IT, silnou vnitřní správu IT a dostatečné financování bezpečnosti IT. Orgán úzce spolupracuje se skupinou pro reakci na počítačové hrozby v orgánech, institucích a agenturách Evropské unie a do 24 hodin hlásí závažné incidenty skupině CERT EU i Komisi.

53)Orgán by měl být odpovědný za plnění svých úkolů a provádění tohoto nařízení Evropskému parlamentu i Radě. Předseda orgánu by měl každoročně předkládat příslušnou zprávu Evropskému parlamentu, Radě a Komisi.

54)Zaměstnanci orgánu by se měli skládat z dočasných zaměstnanců, smluvních zaměstnanců a vyslaných národních odborníků, jakož i z národních delegátů, které orgánu poskytnou finanční zpravodajské jednotky Unie. Orgán by měl po dohodě s Komisí přijmout příslušná prováděcí opatření v souladu s článkem 110 služebního řádu 38 .

55)Aby bylo zajištěno odpovídající zacházení s důvěrnými informacemi, měli by všichni členové řídících složek orgánu, všichni zaměstnanci orgánu, včetně vyslaných zaměstnanců a zaměstnanců, kteří jsou orgánu k dispozici, jakož i všechny osoby, které pro orgán plní úkoly na smluvním základě, podléhat povinnosti zachovávat služební tajemství, včetně všech omezení a povinností týkajících se důvěrnosti vyplývajících z příslušných ustanovení právních předpisů Unie a souvisejících s konkrétními úkoly orgánu. Povinnost zachovávat důvěrnost a služební tajemství by však neměla orgánu bránit ve spolupráci s jinými příslušnými vnitrostátními nebo unijními orgány nebo subjekty, ve výměně informací s nimi nebo v jejich poskytování, pokud je to nezbytné pro plnění jejich příslušných úkolů a pokud takovou spolupráci a povinnost výměny informací předpokládá právo Unie.

56)Aniž je dotčena povinnost mlčenlivosti, která se vztahuje na zaměstnance a zástupce orgánu podle příslušných ustanovení práva Unie, mělo by se na orgán vztahovat nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1049/2001. 39 V souladu s omezeními týkajícími se důvěrnosti a služebního tajemství v souvislosti s úkoly orgánu v oblasti dohledu a podpory a koordinace finančních zpravodajských jednotek by se tento přístup neměl vztahovat na důvěrné informace, s nimiž nakládají zaměstnanci orgánu. Za důvěrné by měly být považovány zejména veškeré provozní údaje nebo informace související s těmito provozními údaji orgánu a finančních zpravodajských jednotek EU, které má orgán k dispozici z důvodu plnění úkolů a činností souvisejících s podporou a koordinací finančních zpravodajských jednotek. Pokud jde o úkoly v oblasti dohledu, přístup k informacím nebo údajům orgánu, finančních dohlížitelů nebo povinných osob získaným při plnění úkolů a výkonu činností souvisejících s přímým dohledem by měl být v zásadě rovněž považován za důvěrný a neměl by podléhat žádné povinnosti zveřejnění. Uvedené důvěrné informace, které se týkají řízení v oblasti dohledu, však mohou být zcela nebo zčásti zpřístupněny povinným osobám, které jsou účastníky takového řízení v oblasti dohledu, s výhradou oprávněného zájmu právnických a fyzických osob, které nejsou příslušnou stranou, na ochraně jejich obchodního tajemství.

57)Aniž je dotčen jakýkoli zvláštní jazykový režim, který by mohl být přijat v rámci systému dohledu v oblasti boje proti praní peněz a s vybranými povinnými osobami, mělo by se na orgán vztahovat nařízení Rady č. 1 40 a veškeré překladatelské služby, které mohou být potřebné pro fungování orgánu, by mělo poskytovat Překladatelské středisko pro instituce Evropské unie.

58)Aniž jsou dotčeny povinnosti členských států a jejich orgánů, mělo by být zpracování osobních údajů na základě tohoto nařízení pro účely předcházení praní peněz a financování terorismu považováno za nezbytné pro splnění úkolu prováděného ve veřejném zájmu nebo při výkonu veřejné moci, kterým je orgán pověřen, podle článku 5 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1725 41 a článku 6 nařízení Evropského parlamentu a Rady 2016/679 42 . Při vyvíjení jakýchkoli nástrojů nebo přijímání jakýchkoli rozhodnutí, která mohou mít významný dopad na ochranu osobních údajů, by měl orgán v příslušných případech úzce spolupracovat s Evropskou radou pro ochranu údajů zřízenou nařízením (EU) 2016/679 a s evropským inspektorem ochrany údajů zřízeným nařízením (EU) 2018/1725, aby se předešlo duplicitě.

59)Orgán by měl navázat spolupráci s příslušnými agenturami a orgány Unie, včetně Europolu, Eurojustu, EPPO a evropských orgánů dohledu, konkrétně Evropského orgánu pro bankovnictví, Evropského orgánu pro cenné papíry a trhy a Evropského orgánu pro pojišťovnictví a zaměstnanecké penzijní pojištění. V zájmu zlepšení meziodvětvového dohledu a lepší spolupráce mezi obezřetnostními orgány a dohlížiteli v oblasti boje proti praní peněz a financování terorismu by měl orgán rovněž navázat vztahy spolupráce s orgány příslušnými pro obezřetnostní dohled nad povinnými osobami z finančního sektoru, včetně Evropské centrální banky, pokud jde o záležitosti týkající se úkolů, které jí byly svěřeny nařízením Rady (EU) č. 1024/2013 43 , jakož i s orgány příslušnými k řešení krize ve smyslu článku 3 směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2014/59/EU 44 a určenými orgány pro systémy pojištění vkladů ve smyslu čl. 2 odst. 1 bodu 18 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/49/EU 45 . Za tímto účelem by měl mít orgán možnost uzavírat s těmito subjekty dohody nebo memoranda o porozumění, a to i pokud jde o výměnu informací, která je nezbytná pro plnění příslušných úkolů orgánu a těchto subjektů. Orgán by měl vyvinout maximální úsilí, aby s těmito subjekty na jejich žádost sdílel informace v mezích daných právními omezeními, včetně právních předpisů o ochraně údajů. Dále by měl orgán umožnit účinnou výměnu informací mezi všemi finančními dohlížiteli v systému dohledu v oblasti boje proti praní peněz a financování terorismu a výše uvedenými orgány, přičemž tato spolupráce a výměna informací by měla probíhat strukturovaným a účinným způsobem.

60)Partnerství veřejného a soukromého sektoru („PPP“) se v některých členských státech stávají stále důležitějšími fóry pro spolupráci a výměnu informací mezi finančními zpravodajskými jednotkami, různými vnitrostátními orgány dohledu a donucovacími orgány a povinnými osobami. Pokud by orgán působil jako přímý dohlížitel nad vybranými povinnými osobami, které jsou v některém členském státě součástí partnerství veřejného a soukromého sektoru, mohlo by být pro orgán výhodné, aby se v něm rovněž účastnil, a to za podmínek stanovených příslušným vnitrostátním orgánem nebo orgány veřejné moci, které takové partnerství veřejného a soukromého sektoru zřídily, a s jejich výslovným souhlasem.

61)Vzhledem k tomu, že pro úspěšný boj proti praní peněz a financování terorismu je zásadní spolupráce mezi orgány dohledu, správními orgány a donucovacími orgány a že některé orgány a subjekty Unie mají v této oblasti zvláštní úkoly nebo pravomoci, měl by orgán zajistit, aby byl schopen spolupracovat s těmito orgány a subjekty, zejména s úřadem OLAF, Europolem, Eurojustem a EPPO. Pokud je třeba uzavřít zvláštní pracovní ujednání nebo memoranda o porozumění mezi orgánem a těmito subjekty a institucemi, měl by být orgán schopen tak učinit. Tato ujednání by měla být strategické a technické povahy, neměla by znamenat sdílení důvěrných nebo operativních informací, které má orgán k dispozici, a měla by zohledňovat úkoly, které již plní jiné instituce, subjekty, úřady či agentury Unie, pokud jde o předcházení praní peněz a financování terorismu a boj proti nim.

62)Vzhledem k tomu, že predikativní trestné činy i samotný trestný čin praní peněz mají často globální povahu, a vzhledem k tomu, že povinné osoby z Unie působí i ve třetích zemích a s nimi, je pro posílení rámce Unie pro boj proti praní peněz a financování terorismu zásadní účinná spolupráce se všemi příslušnými orgány třetích zemí v oblasti dohledu i fungování finančních zpravodajských jednotek. Vzhledem k jedinečné kombinaci přímého a nepřímého dohledu a úkolů a pravomocí souvisejících se spoluprací s finančními zpravodajskými jednotkami by měl být orgán schopen aktivně se podílet na těchto ujednáních o vnější spolupráci. Konkrétně by měl být orgán oprávněn navazovat kontakty a uzavírat správní ujednání s orgány ve třetích zemích, které mají regulační a dohledové pravomoci a pravomoci související s finančními zpravodajskými jednotkami. Úloha orgánu by mohla být zvláště přínosná v případech, kdy se interakce několika orgánů veřejné moci a finančních zpravodajských jednotek Unie s orgány třetích zemí týká záležitostí spadajících do oblasti působnosti orgánu. V takových případech by měl mít orgán při usnadňování této interakce vedoucí úlohu.

63)Vzhledem k tomu, že orgán bude mít celou řadu pravomocí a úkolů souvisejících s přímým a nepřímým dohledem a dozorem nad všemi povinnými subjekty, je nezbytné, aby tyto pravomoci zůstaly konsolidovány v rámci jednoho subjektu Unie a nevedly ke střetu pravomocí s jinými subjekty Unie. Evropský orgán pro bankovnictví by si proto neměl ponechat své úkoly a pravomoci týkající se boje proti praní peněz a financování terorismu a příslušné články nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1093/2010 46 by měly být zrušeny. Zdroje přidělené Evropskému orgánu pro bankovnictví na plnění těchto úkolů by měly být převedeny na orgán. Vzhledem k tomu, že všechny tři evropské orgány dohledu (EBA, ESMA a EIOPA) budou s orgánem spolupracovat a mohou se účastnit zasedání generální rady ve složení pro dohled jako pozorovatelé, měla by být orgánu poskytnuta stejná možnost, pokud jde o zasedání rady orgánů dohledu evropských orgánů dohledu. V případech, kdy příslušné rady orgánů dohledu projednávají nebo rozhodují o záležitostech, které jsou důležité pro plnění úkolů a pravomocí orgánu, by měl mít orgán možnost účastnit se jejich zasedání jako pozorovatel. Články o složení rady orgánů dohledu v nařízení (EU) č. 1093/2010, nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1094/2010 47 a nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1095/2010 48 by proto měly být odpovídajícím způsobem změněny.

64)Orgán by měl být plně funkční do začátku roku 2024. Mělo by to orgánu poskytnout dostatek času na zřízení jeho sídla v členském státě, jak je stanoveno v tomto nařízení.

65)V souladu s článkem 42 nařízení (EU) 2018/1725 byl konzultován evropský inspektor ochrany údajů, [který dne … vydal své stanovisko],

PŘIJALY TOTO NAŘÍZENÍ:

KAPITOLA I

ZŘÍZENÍ, PRÁVNÍ POSTAVENÍ A DEFINICE

Článek 1

Zřízení a působnost

1.K 1. lednu 2023 se zřizuje Orgán pro boj proti praní peněz a financování terorismu („orgán“).

2.Orgán jedná v rámci pravomocí svěřených tímto nařízením, zejména pravomocí stanovených v článku 6, a v rozsahu působnosti nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/847 49 , směrnice o mechanismech, které mají členské státy zavést za účelem předcházení využívání finančního systému k praní peněz nebo financování terorismu, a o zrušení směrnice (EU) 2015/849 [OP: vložte další číslo COM(2021) 423] a nařízení o předcházení využívání finančního systému k praní peněz nebo financování terorismu [OP: vložte další číslo COM(2021) 422], včetně všech směrnic, nařízení a rozhodnutí vycházejících z těchto aktů, všech dalších právně závazných aktů Unie, které orgánu svěřují úkoly, a vnitrostátních právních předpisů, kterými se provádí směrnice o boji proti praní peněz [OP: vložte další číslo COM(2021) 423] nebo jiné směrnice, které svěřují úkoly orgánům dohledu.

3.Cílem orgánu je chránit veřejný zájem, stabilitu finančního systému Unie a řádné fungování vnitřního trhu tím, že:

a)předchází využívání finančního systému Unie k praní peněz a financování terorismu;

b)přispívá k zjišťování a hodnocení rizik praní peněz a financování terorismu na celém vnitřním trhu, jakož i rizik a hrozeb pocházejících ze zemí mimo Unii, které mají nebo mohou mít dopad na vnitřní trh;

c)zajišťuje kvalitní dohled v oblasti boje proti praní peněz a financování terorismu („AML/CFT“) na celém vnitřním trhu;

d)přispívá ke sbližování dohledu v oblasti boje proti praní peněz a financování terorismu na celém vnitřním trhu;

e)přispívá k harmonizaci postupů při odhalování přeshraničních podezřelých toků peněz nebo činností finančními zpravodajskými jednotkami („FIU“);

f)podporuje a koordinuje výměnu informací mezi finančními zpravodajskými jednotkami a mezi finančními zpravodajskými jednotkami a dalšími příslušnými orgány.

Ustanoveními tohoto nařízení nejsou dotčeny pravomoci Komise zajistit dodržování práva Unie, zejména podle článku 258 Smlouvy o fungování EU.

Článek 2

Definice

1.Pro účely tohoto nařízení se kromě definic uvedených v článku 2 [OP: vložte odkaz na nařízení o boji proti praní peněz COM(2021) 420] a článku 2 [OP: vložte odkaz na 6. směrnici o boji proti praní peněz COM(2021) 423] použijí následující definice:

1)„vybranou povinnou osobou“ se rozumí úvěrová instituce, finanční instituce nebo skupina úvěrových nebo finančních institucí na nejvyšší úrovni konsolidace v Unii, která je pod přímým dohledem orgánu podle článku 13;

2)„nevybranou povinnou osobou“ se rozumí úvěrová instituce, finanční instituce nebo skupina úvěrových institucí nebo finančních institucí na nejvyšší úrovni konsolidace v Unii jiná než vybraná povinná osoba;

3)„systémem dohledu v oblasti boje proti praní peněz a financování terorismu (AML/CFT)“ se rozumí orgán a orgány dohledu v členských státech;

4)„nefinančním dohlížitelem“ se rozumí orgán dohledu odpovědný za povinné osoby uvedené v článku 3 [nařízení o boji proti praní peněz] jiné než úvěrové a finanční instituce;

5)„orgánem jiným než orgán pro boj proti praní peněz a financování terorismu (AML/CFT)“ se rozumí:

a)příslušný orgán ve smyslu čl. 4 odst. 1 bodu 40 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 50 ;

b)Evropská centrální banka při plnění úkolů, které jí byly svěřeny nařízením Rady (EU) č. 1024/2013;

c)orgán příslušný k řešení krize určený podle článku 3 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/59/EU;

d)určený orgán systému pojištění vkladů („systém pojištění vkladů“) ve smyslu čl. 2 odst. 1 bodu 18 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/49/EU.

Článek 3

Právní forma

1.Orgán je subjektem Unie a má právní subjektivitu.

2.V každém členském státě požívá orgán nejširší způsobilosti k právům a právním úkonům přiznané právnickým osobám právem daného členského státu. Může zejména nabývat a zcizovat movitý a nemovitý majetek a být účastníkem soudních řízení.

3.Orgán zastupuje jeho předseda.

Článek 4

Sídlo

Orgán má sídlo v [...]

KAPITOLA II

ÚKOLY A PRAVOMOCI ORGÁNU

ODDÍL 1

Úkoly a pravomoci

Článek 5

Úkoly

1.Orgán plní následující úkoly, pokud jde o rizika praní peněz/financování terorismu, kterým čelí vnitřní trh:

a)sleduje vývoj na vnitřním trhu a vyhodnocuje hrozby, zranitelná místa a rizika v souvislosti s praním peněz a financováním terorismu;

b)sleduje vývoj v třetích zemích a vyhodnocuje hrozby, zranitelná místa a rizika v souvislosti s jejich systémy boje proti praní peněz a financování terorismu;

c)shromažďuje informace z vlastní dohledové činnosti a z činnosti dohlížitelů o nedostatcích zjištěných při uplatňování pravidel boje proti praní peněz a financování terorismu povinnými osobami, jejich rizikové angažovanosti, uplatněných sankcích a nápravných opatřeních;

d)zřídí centrální databázi AML/CFT s informacemi shromážděnými od dohlížitelů a průběžně ji aktualizuje;

e)analyzuje informace shromážděné v centrální databázi a sdílí tyto analýzy s dohlížiteli na základě potřeby znát a při zachování důvěrnosti;

f)sleduje a podporuje provádění zmrazení majetku v rámci omezujících opatření Unie na celém vnitřním trhu;

g)podporuje, usnadňuje a posiluje spolupráci a výměnu informací mezi povinnými osobami a orgány veřejné moci s cílem dosáhnout obecné shody, pokud jde o rizika praní peněz a financování terorismu a hrozby, kterým čelí vnitřní trh;

h)plní další konkrétní úkoly stanovené v tomto nařízení a v jiných legislativních aktech.

2.Ve vztahu k vybraným povinným osobám plní orgán tyto úkoly:

a)zajišťuje, aby celá skupina splňovala požadavky, které se na vybrané povinné osoby vztahují podle legislativních aktů uvedených v čl. 1 odst. 2 a jakýchkoli jiných právně závazných aktů Unie, které finančním institucím ukládají povinnosti související s bojem proti praní peněz a financování terorismu;

b)provádí dohledové přezkumy a hodnocení na úrovni jednotlivých osob a celé skupiny s cílem určit, zda opatření, strategie, postupy a mechanismy zavedené vybranými povinnými osobami jsou přiměřené ke zmírnění jejich rizik souvisejících s praním peněz a financováním terorismu, a na základě těchto dohledových přezkumů ukládá konkrétní požadavky, dohledová opatření a správní peněžité sankce podle článků 20, 21 a 22;

c)účastní se dohledu v rámci celé skupiny, zejména v kolegiích dohlížitelů, a to i v případě, že je vybraná povinná osoba součástí skupiny, která má ústředí, dceřiné společnosti nebo pobočky mimo Unii;

d)vypracovává a aktualizuje systém hodnocení rizik a zranitelnosti vybraných povinných osob za účelem informování dohledové činnosti orgánu a orgánů dohledu, a to i prostřednictvím shromažďování údajů od těchto osob.

3.Ve vztahu k finančním dohlížitelům plní orgán tyto úkoly:

a)vede aktuální seznam finančních dohlížitelů v Unii;

b)provádí pravidelné přezkumy s cílem zajistit, aby všichni finanční dohlížitelé měli odpovídající zdroje a pravomoci nezbytné pro plnění svých úkolů v oblasti AML/CFT;

c)provádí hodnocení strategií, kapacit a zdrojů finančních dohlížitelů v oblasti AML/CFT a zpřístupňuje výsledky těchto hodnocení všem finančním dohlížitelům;

d)usnadňuje fungování kolegií finančních dohlížitelů v oblasti AML/CFT;

e)přispívá ke sbližování postupů dohledu a podpoře vysokých standardů dohledu v oblasti AML/CFT;

f)koordinuje výměnu zaměstnanců a informací mezi finančními dohlížiteli v Unii;

g)poskytuje pomoc finančním dohlížitelům na základě jejich konkrétních žádostí, včetně žádostí o urovnání případných sporů ohledně opatření, která mají být přijata ve vztahu k povinné osobě.

4.Ve vztahu k nefinančním dohlížitelům plní orgán tyto úkoly:

a)vede aktuální seznam nefinančních dohlížitelů v Unii;

b)koordinuje srovnávací hodnocení standardů a postupů dohledu v oblasti AML/CFT;

c)žádá nefinanční dohlížitele o prošetření možných porušení požadavků vztahujících se na povinné osoby a zvážení uložení sankcí nebo nápravných opatření v souvislosti s těmito porušeními;

d)provádí pravidelné přezkumy s cílem zajistit, aby všichni nefinanční dohlížitelé měli odpovídající zdroje a pravomoci nezbytné pro plnění svých úkolů v oblasti AML/CFT;

e)přispívá ke sbližování postupů dohledu a podpoře vysokých standardů dohledu v oblasti AML/CFT;

f)poskytuje pomoc nefinančním dohlížitelům na základě jejich konkrétních žádostí, včetně žádostí o urovnání případných sporů ohledně opatření, která mají být přijata ve vztahu k povinné osobě.

Pokud je dohled nad určitými odvětvími na vnitrostátní úrovni svěřen orgánům stavovské samosprávy, vykonává orgán úkoly stanovené v prvním pododstavci ve vztahu k orgánům dohledu, které dohlížejí na činnost těchto samoregulačních orgánů.

5.Ve vztahu k finančním zpravodajským jednotkám a jejich činnosti v členských státech plní orgán následující úkoly:

a)podporuje a koordinuje práci finančních zpravodajských jednotek a přispívá ke zlepšení spolupráce mezi nimi;

b)přispívá k určování a výběru relevantních případů pro provádění společných analýz finančními zpravodajskými jednotkami;

c)vypracovává vhodné metody a postupy pro provádění takových společných analýz přeshraničních případů;

d)vytváří, koordinuje, organizuje a usnadňuje provádění společných analýz vykonávaných finančními zpravodajskými jednotkami;

e)vyvíjí a zpřístupňuje finančním zpravodajským jednotkám služby a nástroje v oblasti IT a umělé inteligence pro bezpečné sdílení informací, mimo jiné prostřednictvím hostingu sítě FIU.net;

f)rozvíjí, sdílí a podporuje odborné znalosti o metodách odhalování, analýzy a šíření informací o podezřelých obchodech;

g)poskytuje specializované školení a pomoc finančním zpravodajským jednotkám, včetně poskytování finanční podpory, v rámci svých cílů a v souladu s personálními a rozpočtovými zdroji, které má k dispozici;

h)podporuje součinnost finančních zpravodajských jednotek s povinnými osobami poskytováním specializovaného školení povinným osobám, včetně zlepšování jejich informovanosti a postupů při odhalování podezřelých činností a finančních operací a jejich oznamování finančním zpravodajským jednotkám;

i)připravuje a koordinuje hodnocení hrozeb, strategické analýzy hrozeb, rizik a metod praní peněz a financování terorismu, které zjistily finanční zpravodajské jednotky.

6.Pro účely plnění úkolů svěřených mu tímto nařízením uplatňuje orgán všechny příslušné právní předpisy Unie, a pokud jsou těmito právními předpisy Unie směrnice, také vnitrostátní právní předpisy provádějící tyto směrnice. Pokud jsou příslušným právem Unie nařízení a pokud tato nařízení aktuálně členským státům výslovně umožňují různé varianty, uplatňuje orgán také vnitrostátní právní předpisy, jimiž se tyto varianty provádějí.

Článek 6

Pravomoci orgánu

1.Ve vztahu k vybraným povinným osobám má orgán dohledové a vyšetřovací pravomoci uvedené v článcích 16 až 20 a pravomoc ukládat správní peněžité sankce a penále uvedené v článcích 21 a 22.

Pro účely výkonu těchto pravomocí může orgán vydávat závazná rozhodnutí určená jednotlivým vybraným subjektům. V souladu s článkem 21 má orgán pravomoc ukládat správní peněžité sankce za neplnění rozhodnutí přijatých při výkonu pravomocí stanovených v článku 20.

2.Pokud jde o dohlížitele a orgány dohledu, má orgán tyto pravomoci:

a)požadovat předložení jakýchkoli informací nebo dokumentů, včetně písemných nebo ústních vysvětlení, nezbytných pro výkon jeho funkcí, včetně statistických informací a informací týkajících se vnitřních postupů nebo opatření vnitrostátních orgánů;

b)vydávat pokyny a doporučení;

c)vydávat výzvy k jednání a pokyny k opatřením, která by měla být přijata vůči nevybraným povinným osobám podle oddílu 4 kapitoly II.

3.Pokud jde o finanční zpravodajské jednotky v členských státech, má orgán tyto pravomoci:

a)vyžadovat od finančních zpravodajských jednotek údaje a analýzy, které jsou podstatné pro posouzení hrozeb, zranitelných míst a rizik, jimž čelí vnitřní trh v souvislosti s praním peněz a financováním terorismu;

b)shromažďovat informace a statistiky týkající se úkolů a činností finančních zpravodajských jednotek;

c)získávat a zpracovávat informace a údaje potřebné pro koordinaci společných analýz podle článku 33;

d)vydávat pokyny a doporučení.

4.Pro účely plnění úkolů stanovených v čl. 5 odst. 1 má orgán tyto pravomoci:

a)vypracovávat návrhy regulačních technických norem v konkrétních případech stanovených v článku 38;

b)vypracovávat návrhy prováděcích technických norem v konkrétních případech stanovených v článku 42;

c)vydávat pokyny a doporučení podle článku 43;

d)vydávat stanoviska pro Evropský parlament, Radu nebo Komisi podle článku 44.

ODDÍL 2

Systém dohledu v oblasti AML/CFT

Článek 7

Spolupráce v systému dohledu v oblasti AML/CFT

1.Orgán odpovídá za účinné a jednotné fungování mechanismu dohledu v oblasti AML/CFT.

2.Orgán a orgány dohledu mají povinnost v dobré víře spolupracovat a povinnost vyměňovat si informace.

Článek 8

Metodika dohledu v oblasti AML/CFT 

1.Orgán vypracuje a udržuje aktualizovanou a harmonizovanou metodiku dohledu v oblasti boje proti praní peněz, která podrobně popisuje přístup k dohledu nad povinnými osobami v Unii založený na riziku. Metodika zahrnuje pokyny, doporučení a případně další opatření a nástroje, zejména návrhy regulačních a prováděcích technických norem, a to na základě zmocnění stanovených v aktech uvedených v čl. 1 odst. 2.

2.Při vypracovávání metodiky dohledu rozlišuje orgán povinné osoby podle odvětví, v nichž působí. Metodika dohledu obsahuje minimálně tyto prvky:

a)referenční hodnoty a metodiku pro zařazení povinných osob do rizikových kategorií na základě jejich profilu zbytkového rizika, a to zvlášť pro každou kategorii povinných osob;

b)přístupy k dohledovému přezkumu vlastního hodnocení povinných osob z hlediska rizika praní peněz;

c)přístupy k dohledovému přezkumu vnitřních zásad a postupů povinných osob, včetně zásad hloubkové prověrky zákazníků;

d)přístupy k dohledovému hodnocení rizikových faktorů, které jsou vlastní zákazníkům, obchodním vztahům, transakcím a distribučním kanálům povinných osob nebo s nimi souvisejí, jakož i zeměpisných rizikových faktorů.

3.Metodika odráží vysoké standardy dohledu na úrovni Unie a vychází z příslušných mezinárodních standardů a pokynů. Orgán pravidelně přezkoumává a aktualizuje svou metodiku dohledu s ohledem na vývoj rizik ovlivňujících vnitřní trh.

Článek 9

Tematické přezkumy 

1.Do 31. října každého roku předloží orgány dohledu orgánu své roční pracovní programy na následující rok. Pokud tyto pracovní programy zahrnují přezkumy v rámci dohledu prováděné tematicky s cílem posoudit rizika praní peněz a financování terorismu nebo konkrétní aspekt těchto rizik, kterým je vystaveno více povinných osob současně, uvedou orgány dohledu následující informace:

a)rozsah každého plánovaného tematického přezkumu z hlediska kategorie a počtu zahrnutých povinných osob a předmětu (předmětů) přezkumu;

b)časový rámec každého plánovaného tematického přezkumu;

c)plánované druhy, povahu a četnost dohledových činností, které mají být provedeny v souvislosti s každým tematickým přezkumem, včetně případných kontrol na místě nebo jiných druhů přímé interakce s povinnými osobami.

2.Do konce každého roku předloží předseda orgánu generální radě ve složení pro dohled podle čl. 46 odst. 2 konsolidovaný plán tematických přezkumů, které orgány dohledu hodlají v následujícím roce provést.

3.Pokud rozsah a význam tematických přezkumů pro celou Unii odůvodňují koordinaci na úrovni Unie, provádějí je příslušné orgány dohledu společně a koordinuje je orgán. Generální rada ve složení pro dohled vypracuje seznam společných tematických přezkumů. Generální rada ve složení pro dohled vypracuje zprávu o provedení, předmětu a výsledku každého společného tematického přezkumu. Orgán tuto zprávu zveřejní na svých internetových stránkách.

4.Orgán koordinuje činnost orgánů dohledu a usnadňuje plánování a provádění vybraných společných tematických přezkumů uvedených v odstavci 3. Každá přímá interakce s nevybranými povinnými osobami v souvislosti s jakýmkoli tematickým přezkumem zůstává ve výlučné odpovědnosti orgánu dohledu odpovědného za dohled nad nevybranými povinnými osobami a nelze ji chápat jako přenesení úkolů a pravomocí týkajících se těchto osob v rámci systému dohledu v oblasti AML/CFT.

5.Pokud plánované tematické přezkumy na vnitrostátní úrovni nepodléhají koordinovanému přístupu na úrovni Unie, orgán společně s orgány dohledu prozkoumá potřebu a možnost sladění nebo synchronizace časového rámce těchto tematických přezkumů a usnadní výměnu informací a vzájemnou pomoc mezi orgány dohledu provádějícími tyto tematické přezkumy. Orgán rovněž usnadňuje veškeré činnosti, které by příslušné orgány dohledu chtěly provádět společně nebo podobným způsobem v souvislosti s příslušnými tematickými přezkumy.

6.Orgán zajistí sdílení výsledků a závěrů tematických přezkumů prováděných na vnitrostátní úrovni několika orgány dohledu se všemi orgány dohledu, s výjimkou důvěrných informací týkajících se jednotlivých povinných osob. Sdílení informací zahrnuje veškeré společné závěry vyplývající z výměny informací nebo ze společných či koordinovaných činností několika orgánů dohledu.

Článek 10

Vzájemná pomoc v systému dohledu v oblasti AML/CFT

1.Orgán může podle potřeby vyvinout:

a)nové praktické nástroje a nástroje sbližování na podporu společných přístupů a osvědčených postupů v oblasti dohledu;

b)praktické nástroje a metody pro vzájemnou pomoc po:

i)konkrétní žádosti orgánů dohledu;

ii)postoupení sporů mezi orgány dohledu týkajících se opatření, která mají být přijata společně několika orgány dohledu ve vztahu k povinné osobě.

2.Orgán usnadňuje a podporuje alespoň tyto činnosti:

a)odvětvové a meziodvětvové vzdělávací programy, včetně programů zaměřených na technologické inovace;

b)výměny zaměstnanců a využívání programů vysílání, partnerství a krátkodobých návštěv;

c)výměny postupů dohledu mezi orgány dohledu, pokud jeden orgán získal odborné znalosti v určité oblasti postupů dohledu v oblasti AML/CFT.

3.Každý orgán dohledu může orgánu předložit žádost o vzájemnou pomoc související s jeho úkoly v oblasti dohledu, v níž uvede druh pomoci, kterou mohou poskytnout pracovníci orgánu, pracovníci jednoho nebo více orgánů dohledu nebo jejich kombinace. Pokud se žádost týká činností, které souvisí s dohledem nad konkrétními povinnými osobami, dožadující orgán dohledu zajistí, aby mohl být poskytnut přístup ke všem informacím a údajům nezbytným pro poskytnutí pomoci. Orgán vede a pravidelně aktualizuje informace o konkrétních oblastech odborných znalostí a o možnostech orgánů dohledu poskytovat vzájemnou pomoc.

4.Pokud je orgán požádán o pomoc při plnění konkrétních úkolů v oblasti dohledu na vnitrostátní úrovni vůči nevybraným povinným osobám, uvede dožadující orgán dohledu ve své žádosti podrobně úkoly, pro něž je podpora požadována. Pomoc nelze chápat jako přenesení úkolů dohledu, pravomocí nebo odpovědnosti za dohled nad nevybranými povinnými osobami z dožadujícího orgánu dohledu na orgán.

5.Orgán vynaloží veškeré úsilí, aby poskytl požadovanou pomoc, a to i mobilizací vlastních lidských zdrojů a zajištěním dobrovolné mobilizace zdrojů u orgánů dohledu.

6.Předseda orgánu informuje do konce každého roku generální radu ve složení pro dohled o zdrojích, které orgán vyčlení na poskytování této pomoci.

7.Jakákoli interakce mezi pracovníky orgánu a povinnou osobou zůstává ve výlučné pravomoci orgánu dohledu odpovědného za dohled nad touto osobou a nelze ji chápat jako přenesení úkolů a pravomocí týkajících se jednotlivých povinných osob v rámci systému dohledu v oblasti AML/CFT.

Článek 11

Centrální databáze AML/CFT

1.Orgán zřídí a průběžně aktualizuje centrální databázi informací shromážděných podle odstavce 2. Orgán získané informace analyzuje a zajistí, aby byly na základě potřeby znát a při zachování důvěrnosti poskytovány příslušným orgánům dohledu. Orgán může z vlastního podnětu sdílet výsledky své analýzy s orgány dohledu za účelem usnadnění jejich činnosti v oblasti dohledu.

2.Orgány dohledu předávají orgánu alespoň následující informace, včetně údajů týkajících se jednotlivých povinných osob:

a)seznam všech orgánů dohledu a orgánů stavovské samosprávy pověřených dohledem nad povinnými osobami, včetně informací o jejich mandátu, úkolech a pravomocích;

b)statistické informace o druhu a počtu povinných osob v každém členském státě, nad nimiž vykonávají dohled, a základní informace o rizikovém profilu;

c)závazná opatření a sankce přijaté v rámci dohledu nad jednotlivými povinnými osobami;

d)veškerá doporučení poskytnutá jiným vnitrostátním orgánům v souvislosti s povolovacími řízeními, odnětím povolení a posuzováním způsobilosti a bezúhonnosti akcionářů nebo členů řídících orgánů jednotlivých povinných osob;

e)zprávy o výsledcích dohledové činnosti;

f)výsledky kontrol spisů týkajících se politicky exponovaných osob, jejich rodinných příslušníků a spolupracovníků;

g)statistické informace o provedených dohledových činnostech za uplynulý kalendářní rok, včetně počtu kontrol na dálku i na místě;

h)statistické informace o personálních a jiných zdrojích orgánů veřejné správy.

3.Kromě informací uvedených v odstavci 2 může orgán požádat orgány dohledu o poskytnutí dalších informací. Orgány dohledu veškeré poskytnuté informace aktualizují.

4.Kterýkoli orgán dohledu nebo orgán jiný než orgán pro AML se může obrátit na orgán s odůvodněnou žádostí o informace shromážděné podle odstavce 2, které jsou důležité pro jeho činnosti v oblasti dohledu. Orgán tyto žádosti posoudí a včas poskytne informace, které orgány dohledu nebo orgány jiné než orgány pro AML požadují, na základě potřeby znát a při zachování důvěrnosti. Orgán informuje orgán, který původně poskytl požadované informace, o totožnosti žádajícího orgánu dohledu nebo jiného orgánu, o totožnosti dotčené povinné osoby, o důvodu žádosti o informace, jakož i o tom, zda byly informace žádajícímu orgánu poskytnuty.

ODDÍL 3

Přímý dohled nad vybranými povinnými osobami

Článek 12

Hodnocení povinných osob pro účely výběru pro přímý dohled

1.Pro účely plnění úkolů uvedených v čl. 5 odst. 2 provádí orgán pravidelné hodnocení následujících povinných osob na základě kritérií a postupem podle odstavců 2 až 6 tohoto článku a článku 13:

a)úvěrových institucí, které jsou usazeny nejméně v sedmi členských státech, včetně členského státu usazení a členských států, v nichž působí prostřednictvím dceřiných podniků nebo poboček;

b)ostatních finančních institucí, které působí nejméně v deseti členských státech, včetně členského státu usazení, v jiném členském státě, kde působí prostřednictvím dceřiné společnosti nebo pobočky, a ve všech ostatních členských státech, kde působí prostřednictvím přímého poskytování služeb nebo prostřednictvím sítě zástupců.

2.Profil přirozeného rizika posuzovaných povinných osob uvedených v odst. 1 písm. a) nebo b) se klasifikuje jako nízký, střední, významný nebo vysoký v každé jurisdikci, v níž působí, na základě referenčních hodnot a podle metodiky stanovené v regulační technické normě uvedené v odstavci 5.

3.Metodika klasifikace profilu přirozeného rizika se stanoví samostatně alespoň pro následující kategorie povinných osob:

a)úvěrové instituce;

b)směnárny;

c)subjekty kolektivního investování do převoditelných cenných papírů a alternativní investiční fondy;

d)poskytovatele úvěrů jiné než úvěrové instituce;

e)instituce elektronických peněz;

f)investiční podniky;

g)poskytovatele platebních služeb;

h)životní pojišťovny;

i)zprostředkovatele životního pojištění;

j)ostatní finanční instituce.

4.Pro každou kategorii povinných osob uvedenou v odstavci 4 jsou referenční hodnoty v metodice hodnocení založeny na kategoriích rizikových faktorů týkajících se zákazníka, produktů, služeb, obchodů, distribučních kanálů a zeměpisných oblastí. Referenční hodnoty se stanoví alespoň pro následující ukazatele přirozeného rizika v každém členském státě, v němž působí:

a)pokud jde o riziko související se zákazníky: podíl zákazníků-nerezidentů, přítomnost a podíl zákazníků identifikovaných jako politicky exponované osoby („PEP“);

b)pokud jde o nabízené produkty a služby:

i)význam a objem obchodování s produkty a službami, které byly označeny jako potenciálně nejzranitelnější z hlediska rizik praní peněz a financování terorismu na úrovni vnitřního trhu v nadnárodním posouzení rizik nebo na úrovni země ve vnitrostátním posouzení rizik;

ii)objem služeb vkladových a platebních účtů poskytovaných v rámci volného pohybu služeb;

iii)u poskytovatelů služeb poukazování peněz význam souhrnné roční emisní a přijímací činnosti každého zasílatele peněz v dané jurisdikci;

c)pokud jde o zeměpisné oblasti:

i)roční objem korespondenčních bankovních služeb poskytovaných subjekty finančního sektoru Unie v třetích zemích;

ii)počet a podíl klientů korespondenčních bank z třetích zemí se strukturálními nedostatky v jejich systémech boje proti praní peněz, které zjistily globální orgány stanovující standardy;

iii)objem činnosti poskytovatelů služeb souvisejících s virtuálními aktivy registrovaných nebo licencovaných v třetích zemích a působících jako finanční instituce v Unii.

5.Orgán vypracuje návrhy regulačních technických norem, které stanoví metodiku s referenčními hodnotami uvedenými v odstavci 4 pro klasifikaci profilu přirozeného rizika každé přeshraniční úvěrové nebo finanční instituce v každém členském státě, v němž působí, jako nízkého, středního, významného nebo vysokého.

Orgán předloží návrh regulačních technických norem Komisi do [1. ledna 2025].

Komise je zmocněna přijímat regulační technické normy uvedené v prvním pododstavci v souladu s článkem 38 tohoto nařízení.

6.Orgán nejméně jednou za tři roky referenční hodnoty a metodiku přezkoumá. V případě potřeby změn předloží orgán Komisi pozměněné návrhy regulačních technických norem.

Článek 13

Proces zařazování vybraných povinných osob na seznam

1.Za vybranou povinnou osobu se považují následující povinné osoby:

a)každá úvěrová instituce posuzovaná podle článku 12, která má vysoký profil přirozeného rizika alespoň ve čtyřech členských státech a která byla v předchozích třech letech alespoň v jednom z těchto členských států předmětem dohledu nebo jiného veřejného vyšetřování pro závažné porušení právních předpisů uvedených v čl. 1 odst. 2;

b)každá finanční instituce posuzovaná podle článku 12, která má vysoké přirozené riziko alespoň v jednom členském státě, kde je usazena nebo kde působí prostřednictvím dceřiné společnosti nebo pobočky, a alespoň v pěti dalších členských státech, kde působí prostřednictvím přímého poskytování služeb nebo prostřednictvím sítě obchodních zástupců.

2.Orgán zahájí první proces výběru dne 1. července 2025 a výběr ukončí do jednoho měsíce. Výběr se provádí každé tři roky ode dne zahájení prvního výběru a v každém výběrovém období se ukončí do jednoho měsíce. Seznam vybraných povinných osob zveřejní orgán bez zbytečného odkladu po ukončení procesu výběru. Orgán zahájí přímý dohled nad vybranými povinnými osobami pět měsíců po zveřejnění seznamu.

3.Vybraná povinná osoba podléhá přímému dohledu orgánu do doby, než orgán zahájí přímý dohled nad vybranými povinnými osobami na základě seznamu sestaveného pro další kolo výběru, v němž již tato povinná osoba není uvedena.

Článek 14

Spolupráce v rámci systému dohledu v oblasti AML/CFT pro účely přímého dohledu 

1.Aniž je dotčena pravomoc orgánu podle čl. 20 odst. 2 písm. g) získávat přímo informace nebo mít přímý přístup k informacím, které průběžně oznamují vybrané povinné osoby, poskytují finanční dohlížitelé orgánu veškeré informace nezbytné pro plnění úkolů svěřených orgánu.

2.Finanční dohlížitelé nesou v příslušných případech odpovědnost za pomoc orgánu při přípravě a provádění veškerých aktů týkajících se úkolů uvedených v čl. 5 odst. 2 písm. b), pokud jde o všechny vybrané povinné osoby, včetně pomoci při ověřovacích činnostech. Při plnění těchto úkolů se řídí pokyny orgánu.

3.Orgán vypracuje prováděcí technické normy, v nichž stanoví podmínky, za nichž mají finanční dohlížitelé poskytovat orgánu pomoc podle odstavce 2.

4.Orgán předloží návrhy prováděcích technických norem Komisi do 1. ledna 2025.

Komise je zmocněna přijímat prováděcí technické normy uvedené v prvním pododstavci v souladu s článkem 42.

Článek 15

Společné dohledové týmy

1.Pro dohled nad každou vybranou povinnou osobou se zřizuje společný dohledový tým. Každý společný dohledový tým se skládá z pracovníků orgánu a z pracovníků finančních dohlížitelů odpovědných za dohled nad vybranou povinnou osobou na vnitrostátní úrovni. Členové společného dohledového týmu jsou jmenováni v souladu s odstavcem 4 a jejich práci koordinuje určený zaměstnanec orgánu („koordinátor společného dohledového týmu“).

2.Koordinátor společného dohledového týmu zajišťuje koordinaci práce v rámci společného dohledového týmu. Za tímto účelem se členové společného dohledového týmu při plnění svých úkolů ve společném dohledovém týmu řídí pokyny koordinátora společného dohledového týmu. Tím nejsou dotčeny úkoly a povinnosti, které mají v rámci svých příslušných finančních dohlížitelů. Koordinátor společného dohledového týmu je orgánem delegován do finančního dohlížitele v členském státě, v němž má vybraná povinná osoba sídlo, a to po dohodě příslušných finančních dohlížitelů. Doba delegování je omezena na dobu, po kterou orgán vykonává úkoly dohledu nad vybranou povinnou osobou.

3.Mezi úkoly společného dohledového týmu patří:

a)provádění dohledových přezkumů a hodnocení vybraných povinných osob;

b)provádění a koordinace kontrol na místě u vybraných povinných osob a příprava zpráv, včetně návrhů na přijetí opatření v oblasti dohledu v návaznosti na tyto zprávy, je-li to nezbytné;

c)s přihlédnutím k přezkumům, hodnocením a kontrolám na místě uvedeným v písmenech a) a b) se podílí na přípravě návrhů rozhodnutí vztahujících se na příslušnou vybranou povinnou osobu, které mají být předloženy generální radě a výkonné radě;

d)kontakt s finančními dohlížiteli, pokud je to nezbytné pro výkon úkolů dohledu v kterémkoli členském státě, kde je usazena vybraná povinná osoba.

4.Orgán odpovídá za zřízení a složení společných dohledových týmů. Příslušní finanční dohlížitelé jmenují jednu nebo více osob z řad svých zaměstnanců jako člena nebo členy společného dohledového týmu. Zaměstnanec finančního dohlížitele může být jmenován členem více než jednoho společného dohledového týmu.

5.Orgán a finanční dohlížitelé spolu konzultují a ujednají si využití zaměstnanců s ohledem na společné dohledové týmy.

Článek 16

Žádost o informace

1.Orgán může požadovat, aby mu vybrané povinné osoby a fyzické nebo právnické osoby, které k nim patří, a třetí strany, s nimiž si vybrané povinné osoby sjednaly externí výkon provozních funkcí nebo činností, a fyzické nebo právnické osoby, které jsou s nimi propojeny, poskytly veškeré informace, které jsou nezbytné k plnění úkolů svěřených mu tímto nařízením.

2.Požadované informace poskytují osoby uvedené v odstavci 1 nebo jejich zástupci a v případě právnických osob nebo sdružení bez právní subjektivity osoby zmocněné je zastupovat podle zákona nebo podle stanov. Za své klienty mohou sdělit informace řádně zmocnění právní zástupci. Klienti však nesou i nadále plnou odpovědnost, jsou-li poskytnuté informace neúplné, nepravdivé či zavádějící.

3.Pokud orgán získává informace přímo od fyzických nebo právnických osob uvedených v odstavci 1, zpřístupní tyto informace dotyčným finančním dohlížitelům.

Článek 17

Obecná šetření

1.Za účelem plnění úkolů svěřených mu tímto nařízením může orgán provádět veškerá nezbytná šetření jakékoli vybrané povinné osoby nebo jakékoli fyzické či právnické osoby zaměstnané vybranou povinnou osobou nebo k ní patřící, která je usazena nebo se nachází v členském státě.

Za tímto účelem může orgán:

a)požadovat předložení dokumentů;

b)zkoumat účetní knihy a záznamy osob a pořizovat z těchto knih a záznamů kopie nebo výpisy;

c)získávat přístup ke zprávám interního auditu, certifikaci účtů a jakémukoli softwaru, databázím, nástrojům IT nebo jiným elektronickým prostředkům pro zaznamenávání informací;

d)získávat písemná nebo ústní vysvětlení od všech osob uvedených v článku 16 nebo jejich zástupců nebo zaměstnanců;

e)vyslechnout jakoukoli jinou osobu, která s tím souhlasí, za účelem získání informací souvisejících s předmětem šetření.

2.Osoby uvedené v článku 16 podléhají šetřením zahájeným na základě rozhodnutí orgánu. Jestliže někdo brání provádění šetření, poskytne finanční dohlížitel členského státu, v němž se nacházejí příslušné prostory, v souladu s vnitrostátním právem nezbytnou pomoc, včetně umožnění přístupu orgánu do provozních prostor právnických osob uvedených v článku 16, aby mohla být práva uvedená v odstavci 1 tohoto článku vykonána.

Článek 18

Kontroly na místě

1.Za účelem plnění úkolů svěřených mu tímto nařízením může orgán po předchozím oznámení dotčenému finančními dohlížiteli provádět veškeré nezbytné kontroly na místě v provozních prostorách právnických osob uvedených v článku 16. Vyžaduje-li to řádné provedení a efektivnost kontroly, může orgán provést kontrolu na místě bez předchozího oznámení uvedeným právnickým osobám.

2.Zaměstnanci orgánu a další osoby pověřené orgánem k provádění kontrol na místě smějí vstupovat do všech provozních prostor a na pozemky právnických osob, na které se vztahuje rozhodnutí o šetření přijaté orgánem, a mají veškeré pravomoci stanovené v článku 20.

3.Právnické osoby uvedené v článku 16 podléhají kontrolám na místě na základě rozhodnutí orgánu.

4.Zaměstnanci a další doprovázející osoby pověřené nebo jmenované finančním dohlížitelem členského státu, na jehož území má kontrola probíhat, poskytují za dohledu a koordinace ze strany orgánu aktivní pomoc jeho úředníkům a dalším osobám pověřeným orgánem. Za tímto účelem mají pravomoci stanovené v odstavci 2. Účastnit se kontrol na místě mají rovněž právo úředníci finančních dohlížitelů dotyčného členského státu.

5.Pokud zaměstnanci orgánu a další doprovázející osoby pověřené nebo jmenované orgánem zjistí, že určitá osoba odmítá kontrolu na místě nařízenou podle tohoto článku, poskytne jim finanční dohlížitel dotčeného členského státu nezbytnou pomoc v souladu s vnitrostátními právními předpisy. Tato pomoc zahrnuje v rozsahu nezbytném pro provedení kontroly zapečetění provozních prostor a účetních knih nebo záznamů. Nemá-li dotyčný finanční dohlížitel uvedenou pravomoc, uplatní svou pravomoc vyžádat si nezbytnou pomoc od jiných vnitrostátních orgánů.

Článek 19

Povolení soudu

1.Pokud kontrola na místě podle článku 18 vyžaduje podle vnitrostátních předpisů povolení soudu, orgán o takové povolení zažádá.

2.Pokud je podána žádost o povolení podle odstavce 1, vnitrostátní soud přezkoumá, zda je rozhodnutí orgánu pravé a zda navrhovaná donucovací opatření nejsou svévolná ani nepřiměřená vzhledem k předmětu kontroly. Při přezkoumávání přiměřenosti donucovacích opatření může vnitrostátní soud požádat orgán o podrobné vysvětlení zejména důvodů, na základě kterých má orgán podezření, že došlo k jednání v rozporu s akty uvedenými v čl. 1 odst. 2 prvním pododstavci, závažnosti takového předpokládaného protiprávního jednání a způsobu zapojení dotyčné osoby, jíž se donucovací opatření týkají. Vnitrostátní soud však nesmí přezkoumávat nezbytnost kontroly ani požadovat, aby mu byly poskytnuty informace ze spisu orgánu. Zákonnost rozhodnutí orgánu může přezkoumat pouze Soudní dvůr Evropské unie.

Článek 20

Pravomoci dohledu

1.Za účelem plnění svých úkolů uvedených v čl. 5 odst. 2 má orgán pravomoci stanovené v odstavci 2 tohoto článku požadovat od kterékoli vybrané povinné osoby, aby přijala nezbytná opatření, pokud:

a)vybraná povinná osoba nesplňuje požadavky aktů Unie a vnitrostátních právních předpisů uvedených v čl. 1 odst. 2;

b)má orgán důkazy o tom, že vybraná povinná osoba během následujících 12 měsíců pravděpodobně poruší požadavky aktů Unie a vnitrostátních právních předpisů uvedených v čl. 1 odst. 2;

c)opatření, strategie, procesy a mechanismy zavedené vybranou povinnou osobou nezajišťují podle určení orgánu řádné řízení a pokrytí jejích rizik.

2.Pro účely čl. 6 odst. 1 má orgán zejména tyto pravomoci:

a)požadovat posílení systémů, procesů, mechanismů a strategií;

b)požadovat plán na obnovení souladu s požadavky dohledu podle aktů a vnitrostátních předpisů uvedených v čl. 1 odst. 2 a stanovit lhůtu pro jeho provedení, včetně zlepšení tohoto plánu z hlediska jeho oblasti působnosti a lhůty;

c)požadovat uplatňování určité politiky nebo zacházení s klienty, obchody nebo distribučními kanály;

d)vyhradit nebo omezit podnikání, operace nebo síť institucí, které tvoří vybranou povinnou osobu, nebo požadovat odprodej činností, které představují nadměrná rizika praní peněz a financování terorismu;

e)požadovat zavedení opatření ke snížení rizik praní peněz a financování terorismu u činností, produktů a systémů vybraných povinných osob;

f)požadovat změny ve struktuře řízení;

g)požadovat poskytnutí jakýchkoli údajů nebo informací nezbytných pro splnění úkolů uvedených v čl. 5 odst. 2, požadovat předložení jakéhokoli dokumentu nebo ukládat požadavky na podávání dalších nebo častějších zpráv;

h)ukládat zvláštní požadavky týkající se jednotlivých klientů, obchodů nebo činností, které představují vysoké riziko;

i)navrhnout orgánu, který udělil licenci, odnětí této licence vybrané povinné osobě.

3.Orgán má rovněž pravomoci a povinnosti, které mají orgány dohledu podle příslušných právních předpisů Unie, pokud toto nařízení nestanoví jinak. V rozsahu nezbytném pro plnění úkolů, které mu byly svěřeny tímto nařízením, může orgán prostřednictvím pokynů požadovat, aby tyto orgány dohledu využily své pravomoci za podmínek stanovených ve vnitrostátním právu a v souladu s nimi, pokud toto nařízení nesvěřuje tyto pravomoci orgánu, zejména pokud tyto pravomoci vyplývají z čl. 41 odst. 1 písm. a) až f) a čl. 41 odst. 2 a 3 [OP vložte další číslo směrnice o boji proti praní peněz, COM(2021) 423]. Uvedené orgány dohledu plně informují orgán o uplatňování těchto pravomocí.

Článek 21

Správní peněžité sankce

1.Za účelem plnění úkolů svěřených mu tímto nařízením může orgán v případě, že vybraná povinná osoba úmyslně nebo z nedbalosti poruší požadavek uvedený v příloze II podle přímo použitelných předpisů Unie uvedených v čl. 1 odst. 2 nebo nedodrží závazné rozhodnutí podle čl. 6 odst. 1, uložit správní peněžité sankce za podmínek stanovených v odstavcích 2 až 7 tohoto článku.

2.Pokud výkonná rada orgánu zjistí, že se vybraná povinná osoba úmyslně nebo z nedbalosti dopustila podstatného porušení přímo použitelných požadavků obsažených v [OP vložte další číslo nařízení o boji proti praní peněz, COM(2021)420] nebo [OP vložte další číslo nařízení o boji proti financování terorismu, COM(2021)422], přijme rozhodnutí o uložení správních peněžitých sankcí podle odstavce 3. Správní peněžité sankce se ukládají podle okolností každého jednotlivého případu kromě či namísto opatření uvedených v čl. 20 odst. 2.

3.Základní výše správních peněžitých sankcí uvedených v odstavci 1 se započítává do následujících limitů:

a)za závažná porušení jednoho nebo více požadavků týkajících se hloubkové prověrky zákazníků, politik a postupů skupiny anebo oznamovacích povinností, která byla zjištěna ve dvou nebo více členských státech, v nichž vybraná povinná osoba působí, činí sankce nejméně 1 000 000 EUR a nejvýše 2 000 000 EUR nebo 1 % ročního obratu, podle toho, která částka je vyšší;

b)za závažná porušení jednoho nebo více požadavků týkajících se hloubkové prověrky zákazníků, vnitřních politik, kontrol a postupů anebo oznamovacích povinností, která byla zjištěna v jednom členském státě, v němž vybraná povinná osoba působí, činí sankce nejméně 500 000 EUR a nejvýše 1 000 000 EUR nebo 0,5 % ročního obratu, podle toho, která částka je vyšší;

c)za závažná porušení všech ostatních požadavků, která byla zjištěna ve dvou nebo více členských státech, v nichž vybraná povinná osoba působí, činí sankce nejméně 1 000 000 EUR a nejvýše 2 000 000 EUR;

d)za závažná porušení všech ostatních požadavků, která byla zjištěna v jednom členském státě, činí sankce nejméně 500 000 EUR a nejvýše 1 000 000 EUR;

e)za závažná porušení rozhodnutí orgánu uvedených v čl. 6 odst. 1 činí sankce nejméně 100 000 EUR a nejvýše 1 000 000 EUR.

4.Základní částky stanovené v rámci limitů uvedených v odstavci 3 se v případě potřeby upraví s přihlédnutím k přitěžujícím nebo polehčujícím okolnostem podle příslušných koeficientů uvedených v příloze I. Příslušné přitěžující koeficienty se na základní výši sankce použijí jeden po druhém. Je-li použitelný více než jeden přitěžující koeficient, přičte se k základní výši sankce postupně každý rozdíl mezi touto základní výší a částkou, která je výsledkem uplatnění jednotlivých přitěžujících koeficientů. Pokud lze určit prospěch, který odpovědná fyzická nebo právnická osoba získala z porušení povinnosti, nebo výše škody, která porušením povinnosti vznikla třetím osobám, přičtou se k celkové výši sankce po uplatnění koeficientů.

5.Příslušné polehčující koeficienty se na základní výši sankce použijí jeden po druhém. Je-li použitelný více než jeden polehčující koeficient, od základní výše sankce se postupně odečte každý rozdíl mezi základní výší a částkou, která je výsledkem uplatnění jednotlivých polehčujících koeficientů.

6.Maximální výše sankce za závažná porušení uvedená v odst. 2 písm. a) a b) nesmí překročit 10 % celkového ročního obratu povinné osoby za předchozí rozpočtový rok po uplatnění koeficientů uvedených v odstavcích 4 a 5.

7.Maximální výše sankce za závažná porušení uvedená v odst. 2 písm. c) a d) nesmí překročit 10 000 000 EUR nebo v členských státech, jejichž měnou není euro, odpovídající hodnotu v národní měně po uplatnění koeficientů uvedených v odstavcích 4 a 5.

8.Je-li povinná osoba mateřským podnikem nebo dceřiným podnikem mateřského podniku, který je povinen sestavovat konsolidovanou účetní závěrku v souladu s článkem 22 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/34/EU 51 , je příslušným celkovým ročním obratem celkový roční obrat nebo odpovídající druh výnosů podle platných účetních standardů vyplývající z poslední dostupné konsolidované účetní závěrky schválené vedoucím orgánem vrcholného mateřského podniku.

9.V případech, na které se nevztahuje odstavec 1 tohoto článku a kdy je to nutné za účelem plnění úkolů, které jsou mu svěřeny tímto nařízením, může orgán požadovat od finančních dohlížitelů zahájení řízení s cílem přijmout opatření v zájmu zajištění toho, aby byly uloženy příslušné správní sankce v souladu s akty uvedenými v čl. 1 odst. 2 a s jakýmikoli příslušnými vnitrostátními právními předpisy svěřujícími zvláštní pravomoci, které v právních předpisech Unie nejsou v současnosti vyžadovány. Sankce uplatňované finančními dohlížiteli musí být účinné, přiměřené a odrazující.

První pododstavec se použije na správní peněžité sankce, které se ukládají vybraným povinným osobám za porušení vnitrostátního práva, kterým se provádí [OP vložte další číslo směrnice o boji proti praní peněz, COM(2021)423], a na všechny správní peněžité sankce, které se ukládají členům správní rady vybraných povinných osob, kteří jsou podle vnitrostátního práva odpovědní za porušení ze strany povinné osoby.

10.Uplatňované správní peněžité sankce musí být účinné, přiměřené a odrazující.

Článek 22

Penále 

1.Výkonná rada rozhodnutím uloží penále s cílem donutit:

a)vybranou povinnou osobu, aby ukončila porušování v souladu s rozhodnutím přijatým podle čl. 6 odst. 1;

b)osobu uvedenou v čl. 16 odst. 1 k poskytnutí úplných informací, o něž byla požádána na základě rozhodnutí podle čl. 6 odst. 1;

c)osobu uvedenou v čl. 16 odst. 1, aby se podrobila šetření, a zejména předložila úplné záznamy, údaje, postupy nebo jakékoli jiné požadované materiály a doplnila a opravila další informace poskytnuté při šetření zahájeném podle článku 17.

2.Penále musí být účinné a přiměřené. Penále se ukládá denní sazbou až do okamžiku, kdy vybraná povinná osoba nebo dotčená osoba splní příslušné rozhodnutí podle odstavce 1.

3.Bez ohledu na odstavec 2 činí výše penále 3 % průměrného denního obratu v předchozím hospodářském roce nebo v případě fyzických osob 2 % průměrného denního příjmu v předchozím kalendářním roce. Penále se vypočítá ode dne stanoveného v rozhodnutí, kterým se ukládá.

4.Penále lze uložit na dobu, která nepřekročí šest měsíců ode dne oznámení rozhodnutí orgánu.

Článek 23

Vyjádření účastníků řízení 

1.Před přijetím jakéhokoli rozhodnutí o uložení správní peněžité sankce nebo penále podle článků 21 a 22 poskytne výkonná rada účastníkům řízení možnost vyjádřit se ke zjištěním orgánu. Výkonná rada založí svá rozhodnutí pouze na zjištěních, ke kterým měli účastníci řízení příležitost se vyjádřit.

2.V průběhu řízení musejí být plně respektována práva na obhajobu účastníků řízení. Účastníci řízení mají právo nahlížet do spisu orgánu s výhradou oprávněného zájmu jiných osob na ochraně jejich obchodních tajemství. Právo nahlížet do spisu se nevztahuje na důvěrné informace nebo interní přípravné dokumenty orgánu.

Článek 24

Zveřejňování, povaha, vymáhání a alokace správních peněžitých sankcí a penále

1.Orgán zveřejní každou správní peněžitou sankci a penále, které byly uloženy vybrané povinné osobě podle článků 21 a 22, ledaže by zveřejnění způsobilo zúčastněným stranám nepřiměřenou újmu.

2.Správní peněžité sankce a penále uložené podle článků 21 a 22 jsou vymahatelné.

Výkon rozhodnutí se řídí předpisy občanského procesního práva toho státu, na jehož území se provádí. Doložku vykonatelnosti připojí po přezkoumání rozhodnutí, omezeném jen na ověření pravosti, orgán, který k tomu určí vláda každého členského státu; jeho určení dá na vědomí orgánu a Soudnímu dvoru Evropské unie.

Jsou-li na žádost dotčené strany splněny tyto formální náležitosti, může tato strana v souladu s vnitrostátním právem požádat o výkon rozhodnutí přímo příslušný subjekt.

Výkon rozhodnutí může být zastaven pouze na základě rozhodnutí Soudního dvora Evropské unie. Rozhodování o stížnostech na protiprávní výkon rozhodnutí však spadá do pravomoci soudů dotčeného členského státu.

3.Pokuty a penále jsou příjmem souhrnného rozpočtu Evropské unie.

Článek 25

Procesní pravidla pro přijímání opatření v oblasti dohledu a ukládání správních peněžitých sankcí

1.Zjistí-li orgán při plnění svých povinností podle tohoto nařízení závažné známky toho, že by mohly existovat skutečnosti, jež mohou představovat jeden či více případů porušení povinnosti uvedených v příloze II, jmenuje orgán z řad svých pracovníků nezávislý vyšetřovací tým, aby věc vyšetřil. Vyšetřovací tým se nepodílí ani nepodílel na přímém dohledu nad dotčenou vybranou povinnou osobou a vykonává své funkce nezávisle na výkonné radě orgánu.

2.Vyšetřovací tým vyšetří údajná porušení povinnosti, přičemž vezme v úvahu veškeré připomínky vyšetřovaných osob a kompletní spis se svým nálezem předá výkonné radě orgánu.

Za účelem plnění svých úkolů může vyšetřovací tým využívat svou pravomoc požádat o informace podle článku 16 a provádět šetření a kontroly na místě podle článků 17 a 18.

Při plnění uvedených úkolů má vyšetřovací tým přístup ke všem dokumentům a informacím, které společný vyšetřovací tým shromáždil v rámci své činnosti v oblasti dohledu.

3.Jakmile vyšetřovací tým vyšetřování dokončí a předtím, než spis se svým nálezem předá výkonné radě orgánu, poskytne vyšetřovaným osobám příležitost se k vyšetřovaným záležitostem vyjádřit. Svůj nález zakládá pouze na skutečnostech, ke kterým měly vyšetřované osoby příležitost se vyjádřit.

V průběhu vyšetřování jsou plně respektována práva dotčených osob na obhajobu podle tohoto článku.

4.Předává-li vyšetřovací tým spis s nálezem výkonné radě orgánu, uvědomí o tom vyšetřované osoby. Ty mají právo do spisu nahlížet s výhradou oprávněného zájmu jiných osob na ochraně svých obchodních tajemství. Právo nahlížet do spisu se nevztahuje na důvěrné informace, jež mají vliv na třetí osoby.

5.Na základě spisu obsahujícího nález vyšetřovacího týmu, a pokud o to dotyčné osoby požádají, po vyslechnutí vyšetřovaných osob v souladu s článkem X výkonná rada rozhodne, zda se vyšetřované osoby dopustily jednoho či více porušení povinnosti uvedených v příloze II, a pokud je tomu tak, přijme opatření v oblasti dohledu podle článku 20 a uloží správní peněžitou sankci podle článku 21.

6.Vyšetřovací tým se neúčastní jednání výkonné rady ani jinak nezasahuje do rozhodovacího procesu výkonné rady.

7.Komise přijme další procesní pravidla pro výkon pravomoci ukládat správní peněžité sankce nebo penále, včetně ustanovení o právu na obhajobu, ustanovení o lhůtách a o výběru správních peněžitých sankcí nebo penále, a přijme podrobná pravidla o promlčecích lhůtách pro ukládání a výkon sankcí.

Pravidla uvedená v prvním pododstavci se přijímají prostřednictvím aktů v přenesené pravomoci podle článku 85.

8.Zjistí-li orgán při plnění svých povinností podle tohoto nařízení závažné známky toho, že by mohly existovat skutečnosti, jež mohou představovat trestný čin, postoupí věc příslušným vnitrostátním orgánům činným v trestním řízení. Orgán dále neuloží správní peněžité sankce nebo penále v případech, kdy stejné skutečnosti nebo skutečnosti, jež jsou v podstatě totožné, vedly v rámci trestního řízení podle vnitrostátního práva k osvobozujícímu nebo odsuzujícímu rozhodnutí, které nabylo právní moci.

Článek 26

Přezkum Soudním dvorem Evropské unie

Soudní dvůr Evropské unie má neomezenou pravomoc přezkoumávat rozhodnutí, jimiž orgán uložil správní peněžitou sankci nebo penále. Uloženou pokutu nebo penále může zrušit, snížit nebo zvýšit.

Článek 27

Jazykový režim v rámci přímého dohledu

1.Orgán a finanční dohlížitelé přijmou opatření pro vzájemnou komunikaci v rámci systému dohledu v oblasti AML/CFT, včetně jazyka nebo jazyků, které se budou používat.

2.Každý dokument, který vybraná povinná osoba nebo jakákoli jiná fyzická či právnická osoba individuálně podléhající dohledovým postupům orgánu předkládá orgánu, může být vyhotoven v kterémkoli z úředních jazyků Unie, který si vybraná povinná osoba nebo dotčená fyzická či právnická osoba zvolí.

3.Orgán, vybrané povinné osoby a všechny ostatní právnické nebo fyzické osoby, které individuálně podléhají dohledovým postupům orgánu, se mohou dohodnout, že budou ve své písemné komunikaci používat výhradně jeden z úředních jazyků Unie, a to i s ohledem na rozhodnutí orgánu v oblasti dohledu.

4.Ukončení této dohody u používání stanoveného jazyka má dopad pouze na ty aspekty řízení orgánu v oblasti dohledu, jež dosud nebyly provedeny.

5.Požadují-li účastníci ústního jednání, aby s nimi bylo jednáno v úředním jazyce Unie, který není jazykem řízení orgánu v oblasti dohledu, musí být orgán o tomto požadavku informován s dostatečným předstihem tak, aby mohl učinit nezbytná opatření.

ODDÍL 4

NEPŘÍMÝ DOHLED NAD NEVYBRANÝMI POVINNÝMI OSOBAMI

Článek 28

Hodnocení stavu sbližování dohledu

1.Orgán provádí pravidelné hodnocení některých nebo všech činností jednoho, několika nebo všech finančních dohlížitelů, včetně hodnocení jejich nástrojů a zdrojů, aby zajistil vysokou úroveň standardů a postupů dohledu. Hodnocení zahrnuje přezkum uplatňování metodiky dohledu v oblasti AML/CFT vypracované podle článku 8 a týká se všech finančních dohlížitelů v jednom cyklu hodnocení. Délku každého hodnotícího cyklu určí orgán a nepřesáhne sedm let.

2.Po dohodě s výkonnou radou o spoluúčasti provádějí hodnocení zaměstnanci orgánu za dobrovolné spoluúčasti zaměstnanců orgánů finančního dohledu, které nejsou předmětem přezkumu. Při přezkumu se náležitě zohlední všechna příslušná hodnocení, posouzení nebo zprávy vypracované mezinárodními organizacemi a mezivládními orgány s pravomocí v oblasti předcházení praní peněz a financování terorismu.

3.Orgán vypracuje zprávu obsahující výsledky přezkumu. Tuto zprávu vypracují zaměstnanci orgánu, nebo zaměstnanci orgánu společně se zaměstnanci finančních dohlížitelů, pokud se zaměstnanci finančních dohlížitelů podíleli na přezkumu ad hoc. Zprávu přijímá výkonná rada s přihlédnutím k připomínkám generální rady ve složení pro dohled. Ve zprávě se vysvětlí a uvedou veškerá konkrétní následná opatření, která musí orgán nebo finanční dohlížitelé, jehož nebo jichž se hodnocení týká, přijmout a která jsou na základě hodnocení považována za vhodná, přiměřená a nezbytná. Následná opatření mohou být přijata ve formě pokynů a doporučení podle článku 43, včetně doporučení určených všem nebo několika finančním dohlížitelům nebo případně některému konkrétnímu finančnímu dohlížiteli.

4.Finanční dohlížittelé vynaloží veškeré úsilí, aby splnili konkrétní následná opatření, která jim byla na základě hodnocení uložena.

Článek 29

Koordinace a usnadnění práce kolegií dohlížitelů v oblasti boje proti praní peněz

1.Aniž jsou dotčeny pravomoci příslušných finančních dohlížitelů podle článku 36 [OP vložte další číslo směrnice o boji proti praní peněz, COM(2021)423], orgán v rámci svých pravomocí zajistí, aby byla zřízena a aby důsledně fungovala kolegia dohlížitelů v oblasti boje proti praní peněz pro nevybrané povinné osoby působící v několika členských státech v souladu s článkem 36 [OP vložte další číslo směrnice o boji proti praní peněz, COM(2021)423]. Za tímto účelem může orgán:

a)zřizovat kolegia, svolávat a organizovat zasedání kolegií, pokud takové kolegium nebylo zřízeno, ačkoli jsou splněny příslušné podmínky pro jeho zřízení stanovené v článku 36 [OP vložte další číslo směrnice o boji proti praní peněz, COM(2021)423];

b)pomáhat při organizaci zasedání kolegia, pokud o to požádají příslušní finanční dohlížitelé;

c)pomáhat při organizaci společných plánů dohledu a společných šetření;

d)shromažďovat a sdílet veškeré související informace ve spolupráci s finančními dohlížiteli, s cílem usnadnit práci kolegia a zpřístupnit tyto informace orgánům v kolegiu;

e)podporovat účinné a efektivní činnosti dohledu, včetně hodnocení rizik, jimž jsou nebo by mohly být povinné osoby vystaveny;

f)v souladu s úkoly a pravomocemi stanovenými tímto nařízením dohlížet na činnost finančních dohlížitelů.

2.Pro účely odstavce 1 mají zaměstnanci orgánu plná práva účasti v kolegiích dohlížitelů v oblasti boje proti praní peněz a mohou se účastnit jejich činnosti, včetně kontrol na místě, které provádějí společně dva nebo více finančních dohlížitelů.

Článek 30

Žádosti o jednání za výjimečných okolností

1.Finanční dohlížitelé uvědomí orgán, jestliže se situace jakékoli nevybrané povinné osoby, pokud jde o její dodržování platných požadavků a její vystavení riziku praní peněz a financování terorismu, rychle a významně zhorší, zejména pokud by takové zhoršení mohlo vést k významnému poškození pověsti členského státu, v němž tato osoba působí, několika členských států nebo Unie jako celku.

2.Pokud má orgán náznaky závažných porušení ze strany nevybrané povinné osoby, může požádat jejího finančního dohlížitele, aby:

a)vyšetřil možná porušení práva Unie, a pokud je toto právo Unie tvořeno směrnicemi nebo výslovně přiznává členským státům možnosti volby, porušení vnitrostátního práva v rozsahu, v jakém provádí směrnice nebo využívá možnosti volby přiznané členským státům právem Unie, ze strany nevybrané povinné osoby a

b)zvážil uložení sankcí této osobě za taková porušení v souladu s přímo použitelným právem Unie nebo vnitrostátním právem, kterým se provádějí směrnice.

V případě potřeby orgán také může požádat finančního dohlížitele, aby přijal individuální rozhodnutí určené této osobě, kterým jí uloží, aby přijala všechna nezbytná opatření ke splnění svých povinností podle přímo použitelného práva Unie nebo podle vnitrostátních právních předpisů v rozsahu, v jakém provádějí směrnice nebo uplatňují možnosti volby členských států podle práva Unie, včetně případného ukončení konkrétního jednání.

3.Všem žádostem, které v souladu s odstavcem 2 obdrží, finanční dohlížitel vyhoví a co nejdříve, avšak nejpozději do deseti pracovních dnů ode dne oznámení takové žádosti, informuje orgán o opatřeních, která přijal nebo hodlá přijmout, aby uvedené žádosti vyhověl.

4.Pokud dotčený finanční dohlížitel nevyhoví žádosti uvedené v odstavci 2 a neinformuje orgán o krocích, které přijal nebo hodlá přijmout, aby uvedené žádosti vyhověl, do deseti dnů ode dne oznámení žádosti, může orgán požádat Komisi o udělení povolení k převodu příslušných úkolů a pravomocí uvedených v čl. 5 odst. 2 a čl. 6 odst. 1, které se týkají přímého dohledu nad nevybranou povinnou osobou, z dotčeného finančního dohlížitele na orgán.

5.Žádost orgánu obsahuje:

a)popis podstatných porušení přímo použitelných požadavků označenou nevybranou povinnou osobou a odůvodnění, že tato porušení spadají do působnosti orgánu podle odstavce 2;

b)zdůvodnění, proč žádost adresovaná finančnímu dohlížiteli podle odstavce 2 nevedla k přijetí žádného opatření ve lhůtě stanovené v odstavci 3;

c)lhůtu pro požadovaný převod příslušných úkolů a pravomocí, která nesmí být delší než tři roky;

d)popis opatření, která orgán hodlá přijmout ve vztahu k nevybrané povinné osobě po převodu příslušných úkolů a pravomocí s cílem řešit závažná porušení uvedená v odstavci 2.

6.Komise má jeden měsíc ode dne obdržení žádosti orgánu na přijetí rozhodnutí, zda převod příslušných úkolů a pravomocí schválí, nebo zda s ním nesouhlasí. Rozhodnutí se oznámí orgánu, který o něm neprodleně informuje finančního dohlížitele a nevybranou povinnou osobu.

7.Desátý pracovní den po oznámení rozhodnutí o schválení převodu úkolů a pravomocí ve vztahu k nevybrané povinné osobě se nevybraná povinná osoba uvedená v odstavci 2 považuje za vybranou povinnou osobu pro účely výkonu úkolů uvedených v čl. 5 odst. 2 a pravomocí uvedených v čl. 6 odst. 1 a v článcích 16 až 22. V rozhodnutí Komise se stanoví lhůta pro výkon těchto úkolů a pravomocí, po jejímž uplynutí se automaticky převedou zpět na příslušného finančního dohlížitele.

ODDÍL 5

KONTROLA NEFINANČNÍHO SEKTORU

Článek 31

Srovnávací hodnocení

1.Orgán pravidelně provádí srovnávací hodnocení některých nebo všech činností nefinančních dohlížitelů, aby posílil jednotnost a účinnost výsledků dohledu. K tomuto účelu vypracuje metody, které mu umožní objektivní posouzení a srovnávání jednotlivých hodnocených nefinančních dohlížitelů. Při plánování a provádění srovnávacích hodnocení se zohlední stávající informace a již provedená hodnocení týkající se dotčeného nefinančního dohlížitele, včetně veškerých relevantních informací poskytnutých orgánu podle článku 11, hodnocení nebo zpráv vypracovaných mezinárodními organizacemi a mezivládními orgány příslušnými v oblasti předcházení praní peněz nebo financování terorismu a veškerých relevantních informací od zúčastněných subjektů.

2.Pro účely tohoto článku orgán zřídí ad hoc výbory pro srovnávací hodnocení, složené ze zaměstnanců tohoto orgánu a nefinančních dohlížitelů. Výborům pro srovnávací hodnocení předsedá zaměstnanec orgánu. Předseda orgánu navrhne na základě výzvy k předkládání návrhů předsedu a členy výboru pro srovnávací hodnocení, které schválí výkonná rada.

3.Srovnávací hodnocení mimo jiné zahrnuje posouzení:

a)přiměřenosti pravomocí a finančních, lidských a technických zdrojů, míry nezávislosti, způsobů řízení a profesních standardů nefinančních dohlížitelů k zajištění účinného uplatňování kapitoly IV [OP vložte další číslo směrnice o boji proti praní peněz, COM(2021)423];

b)účinnosti a úrovně sbližování dosažené při uplatňování práva Unie a při výkonu dohledu a rozsahu, v němž výkon dohledu splňuje cíle stanovené právem Unie;

c)uplatňování osvědčených postupů vyvinutých nefinančními dohlížiteli, jejichž přijetí může být přínosem pro jiné nefinanční dohlížitele;

d)účinnosti a úrovně sbližování dosažené, pokud jde o vymáhání ustanovení přijatých při provádění práva Unie, včetně správních sankcí a jiných správních opatření namířených proti odpovědným osobám, jestliže tato ustanovení nejsou plněna.

4.Orgán vydá zprávu o výsledcích srovnávacího hodnocení. Tuto zprávu o srovnávacím hodnocení vypracuje výbor pro srovnávací hodnocení a přijme ji výkonná rada poté, co obdrží připomínky generální rady ve složení pro dohled týkající se konzistentnosti uplatňování metodiky s ostatními zprávami o srovnávacím hodnocení. Ve zprávě se uvedou a vysvětlí následná opatření, která jsou v důsledku srovnávacího hodnocení považována za vhodná, přiměřená a nezbytná. Uvedená následná opatření mohou být přijata v podobě obecných pokynů a doporučení na základě článku 3 a stanovisek na základě článku 44. Nefinanční dohlížitelé vynaloží veškeré úsilí, aby se řídili pokyny a doporučeními vydanými v souladu s článkem 43.

5.Orgán zveřejní závěry srovnávacího hodnocení na svých webových stránkách a předloží Komisi stanovisko, pokud se s ohledem na výsledek srovnávacího hodnocení nebo na jakékoli jiné informace, jež získal při plnění svých úkolů, domnívá, že z hlediska Unie je nezbytná další harmonizace pravidel Unie platných pro povinné osoby v nefinančním sektoru nebo pro nefinanční dohlížitele.

6.Po dvou letech od zveřejnění zprávy o srovnávacím hodnocení předloží orgán navazující zprávu. Tuto navazující zprávu vypracuje výbor pro srovnávací hodnocení a přijme ji výkonná rada poté, co obdrží připomínky generální rady ve složení pro dohled týkající se konzistentnosti s ostatními zprávami o srovnávacím hodnocení. Navazující zpráva zahrnuje posouzení přiměřenosti a účinnosti opatření přijatých nefinančními dohlížiteli, kteří byli předmětem srovnávacího hodnocení, v reakci na opatření vyplývající ze zprávy o srovnávacím hodnocení. Orgán zveřejní závěry navazující zprávy na svých webových stránkách.

7.Pro účely tohoto článku přijme výkonná rada každé dva roky pracovní plán srovnávacích hodnocení, jenž odráží zkušenosti z minulých procesů srovnávacího hodnocení a jednání v generální radě ve složení pro dohled. Pracovní plán srovnávacích hodnocení představuje samostatnou část ročního i víceletého pracovního programu a je součástí jednotného programového dokumentu. V naléhavých případech nebo v případech nepředvídaných událostí může orgán rozhodnout o provedení dalších srovnávacích hodnocení.

8.Pokud dohled vykonávají samoregulační orgány, zahrnuje srovnávací hodnocení posouzení přiměřenosti a účinnosti opatření podle článku 38 [OP vložte další číslo směrnice o boji proti praní peněz, COM(2021)423], která přijímá orgán veřejné moci pověřený dohledem nad těmito subjekty, aby zajistil, že tyto subjekty vykonávají svou funkci v souladu s normami požadovanými právem Unie.

9.V jednotlivých případech, kdy orgány stavovské samosprávy projeví zájem o účast na srovnávacím hodnocení, mohou být k účasti na srovnávacím hodnocení přizváni zástupci těchto orgánů pověřených funkcemi dohledu.

Článek 32

Pravomoci nad orgány dohledu v nefinančním sektoru

1.Pokud orgán dohledu v nefinančním sektoru neuplatnil akty Unie nebo vnitrostátní právní předpisy uvedené v čl. 1 odst. 2 nebo je uplatnil způsobem, který se jeví jako porušení práva Unie, zejména tím, že nezajistil, aby osoba, nad níž vykonává dohled nebo kontrolu, splňovala požadavky stanovené v těchto aktech nebo v těchto právních předpisech, postupuje orgán v souladu s pravomocemi stanovenými v odstavcích 2, 3, 4, 6 a 7 tohoto článku.

2.Na žádost jednoho nebo více nefinančních dohlížitelů, Evropského parlamentu, Rady, Komise nebo z vlastní iniciativy, včetně případů založených na řádně odůvodněných informacích od fyzických nebo právnických osob, a poté co vyrozuměl dotčený orgán dohledu v nefinančním sektoru, odpoví orgán na žádost tak, že uvede, jak hodlá v případu postupovat a v příslušných případech provede šetření údajného porušování nebo neuplatňování práva Unie.

Orgán dohledu neprodleně poskytne orgánu veškeré informace, které orgán považuje za nezbytné pro své šetření, včetně informací o tom, jak jsou v souladu s právem Unie uplatňovány akty Unie nebo právní předpisy uvedené v čl. 1 odst. 2.

Kdykoli se ukáže, že žádost o informace od dotčeného orgánu dohledu je nedostatečná nebo se považuje za nedostatečnou k získání informací, které jsou považovány za nezbytné pro účely vyšetření údajného porušení nebo neuplatnění práva Unie, může orgán po informování orgánu dohledu zaslat řádně odůvodněnou a podloženou žádost o informace přímo jiným orgánům dohledu.

Adresát takové žádosti poskytne orgánu bez zbytečného odkladu srozumitelné, přesné a úplné informace.

3.Orgán může do šesti měsíců od zahájení šetření vydat dotčenému orgánu dohledu v nefinančním sektoru doporučení, ve kterém stanoví opatření nezbytná pro zajištění souladu s právem Unie.

Před vydáním takového doporučení orgán spolupracuje s dotčeným orgánem dohledu, považuje-li to za vhodné k řešení porušení práva Unie, ve snaze dosáhnout dohody o opatřeních, jež jsou nezbytná k dodržení práva Unie.

Do deseti pracovních dnů od obdržení doporučení orgán dohledu informuje orgán o opatřeních, která přijal nebo která hodlá přijmout pro zajištění souladu s právem Unie.

4.Jestliže orgán dohledu v nefinančním sektoru nezajistí soulad s právem Unie do jednoho měsíce ode dne, kdy obdrží doporučení orgánu, může Komise poté, co byla informována orgánem, nebo z vlastní iniciativy vydat formální stanovisko, kterým bude po orgánu dohledu v nefinančním sektoru požadovat, aby přijal opatření nezbytná pro dosažení souladu s právem Unie. Formální stanovisko Komise zohlední doporučení orgánu.

Komise vydá toto formální stanovisko do tří měsíců po přijetí doporučení. Komise může tuto lhůtu prodloužit o jeden měsíc.

Orgán a orgán dohledu v nefinančním sektoru poskytnou Komisi veškeré nezbytné informace.

5.Do deseti pracovních dnů od obdržení formálního stanoviska podle odstavce 5 orgán dohledu v nefinančním sektoru informuje Komisi a orgán o opatřeních, která přijal nebo která hodlá přijmout, aby vyhověl uvedenému formálnímu stanovisku.

6.Pokud je formální stanovisko uvedené v odstavci 4 určeno orgánu dohledu, který je orgánem veřejné moci kontrolujícím samoregulační orgán, a pokud tento orgán ve lhůtě v něm stanovené formálnímu stanovisku nevyhoví, aby tento nesoulad včas napravil, může orgán přijmout individuální rozhodnutí určené samoregulačnímu orgánu, v němž mu uloží, aby přijal veškerá nezbytná opatření ke splnění svých povinností podle práva Unie.

Rozhodnutí orgánu musí být v souladu s formálním stanoviskem vydaným Komisí podle odstavce 4.

7.Rozhodnutí přijatá podle odstavce 6 mají přednost před veškerými předchozími rozhodnutími přijatými v téže záležitosti orgánem dohledu.

Při přijímání opatření souvisejícího s otázkami, které jsou předmětem formálního stanoviska podle odstavce 5 nebo rozhodnutí podle odstavce 7, musí orgány dohledu předmětné formální stanovisko nebo rozhodnutí dodržovat.

ODDÍL 6

PODPŮRNÝ A KOORDINAČNÍ MECHANISMUS FINANČNÍCH ZPRAVODAJSKÝCH JEDNOTEK

Článek 33

Provádění společných analýz

1.Pokud finanční zpravodajská jednotka členského státu podle článku 25 [OP vložte další číslo směrnice o boji proti praní peněz, COM(2021)423] zjistí potenciální potřebu provést společnou analýzu s jednou nebo více finančními zpravodajskými jednotkami v jiných členských státech, oznámí to orgánu. Do pěti dnů od prvního oznámení informuje orgán finanční zpravodajské jednotky ve všech příslušných členských státech a vyzve je k účasti na společné analýze. Za tímto účelem orgán použije zabezpečené komunikační kanály. Finanční zpravodajské jednotky ve všech příslušných členských státech zváží účast na společné analýze. Orgán zajistí, aby byla společná analýza zahájena do 20 dnů od prvního oznámení.

2.Každá finanční zpravodajská jednotka, která se odmítne podílet na provádění společné analýzy, sdělí písemně orgánu do pěti dnů od obdržení výzvy důvody svého odmítnutí. Orgán toto vysvětlení neprodleně poskytne finanční zpravodajské jednotce, která zjistila potřebu společné analýzy.

3.Na základě výslovného souhlasu finančních zpravodajských jednotek, které se účastní společné analýzy, je zaměstnancům orgánu, který společnou analýzu podporuje, umožněn přístup ke všem údajům týkajícím se předmětu společné analýzy a je jim umožněno tyto údaje zpracovávat.

4.Orgán poskytne všechny nezbytné nástroje a provozní podporu, které jsou nezbytné pro provedení konkrétní společné analýzy v souladu s vypracovanými metodami a postupy. Orgán zejména zřídí vyhrazený zabezpečený komunikační kanál pro provádění společné analýzy a zajistí příslušnou technickou koordinaci, včetně podpory IT a rozpočtové a logistické podpory.

Článek 34

Přezkum metod, postupů a provádění společných analýz

1.Orgán zajistí, aby byly metody a postupy stanovené pro provádění společných analýz pravidelně přezkoumávány a v případě potřeby aktualizovány.

2.Finanční zpravodajské jednotky, které se účastnily nebo byly jinak zapojeny do jedné nebo více společných analýz, mohou poskytnout zpětnou vazbu k provádění analýzy, včetně zpětné vazby k operativní podpoře poskytnuté orgánem v průběhu společné analýzy, jakož i zpětné vazby k výsledku pracovních metod analýzy a zavedených opatření, dostupných nástrojů a koordinace mezi zúčastněnými finančními zpravodajskými jednotkami. Zpětná vazba může být označena jako důvěrná, v takovém případě nebude sdílena s ostatními finančními zpravodajskými jednotkami.

3.Na základě zpětné vazby uvedené v odstavci 2 nebo z vlastní iniciativy může orgán vydat následné zprávy týkající se provádění společných analýz, včetně konkrétních návrhů na úpravy metod a postupů provádění společných analýz a závěrů o výsledcích společných analýz. Procesní a operativní aspekty navazující zprávy se sdílejí se všemi finančními zpravodajskými jednotkami, aniž by byly zveřejněny důvěrné nebo vyhrazené informace o případu. Závěry a doporučení týkající se provádění společných analýz se sdílejí s finančními zpravodajskými jednotkami, které se účastnily příslušných společných analýz, a se všemi ostatními finančními zpravodajskými jednotkami, pokud tyto závěry neobsahují důvěrné nebo vyhrazené informace.

Článek 35

Národní delegáti finančních zpravodajských jednotek

1.Finanční zpravodajská jednotka každého členského státu může do orgánu delegovat jednoho zaměstnance. Delegát národní finanční zpravodajské jednotky má své pravidelné pracoviště v sídle orgánu.

2.Delegáti finančních zpravodajských jednotek mají v době svého jmenování a po celou dobu svého delegování status zaměstnanců delegující finanční zpravodajské jednotky. Členské státy jmenují svého delegáta finanční zpravodajské jednotky na základě prokázané vysoké úrovně relevantních praktických zkušeností v oblasti úkolů finanční zpravodajské jednotky. Platy a odměny delegáta finanční zpravodajské jednotky hradí delegující finanční zpravodajská jednotka.

3.Funkční období delegátů finanční zpravodajské jednotky je tříleté a lze je se souhlasem delegující finanční zpravodajské jednotky jednou prodloužit.

4.Delegáti finančních zpravodajských jednotek podporují orgán při plnění úkolů stanovených v čl. 5 odst. 5. Za tímto účelem mají delegáti národních finančních zpravodajských jednotek po dobu trvání pověření přístup k údajům a informacím orgánu, které jsou nezbytné pro plnění jejich úkolů.

5.Se souhlasem delegující finanční zpravodajské jednotky může být delegátům finančních zpravodajských jednotek pro účely plnění úkolů uvedených v odstavci 4 umožněn přístup ke všem údajům, k nimž má přístup jejich delegující finanční zpravodajská jednotka.

6.Výkonná rada určí práva a povinnosti delegátů finančních zpravodajských jednotek ve vztahu k orgánu.

Článek 36

Vzájemná pomoc v oblasti spolupráce mezi finančními zpravodajskými jednotkami

1.V rámci podpory spolupráce a činnosti finančních zpravodajských jednotek organizuje a usnadňuje orgán alespoň tyto činnosti:

a)vzdělávací programy, včetně programů zaměřených na technologické inovace;

b)výměny pracovníků a programy vysílání, včetně vysílání pracovníků finanční zpravodajské jednotky z členského státu do orgánu;

c)výměny postupů mezi finančními zpravodajskými jednotkami, včetně sdílení odborných znalostí v určité oblasti.

2.Každá finanční zpravodajská jednotka může orgánu předložit žádost o pomoc týkající se úkolů finanční zpravodajské jednotky, v níž uvede druh pomoci, kterou mohou poskytnout zaměstnanci orgánu, zaměstnanci jedné nebo více finančních zpravodajských jednotek nebo jejich kombinace. Finanční zpravodajská jednotka, která žádá o pomoc, zajistí přístup ke všem informacím a údajům nezbytným pro poskytnutí takové pomoci. Orgán vede a pravidelně aktualizuje informace o konkrétních oblastech odborných znalostí a možnostech finančních zpravodajských jednotek poskytnout vzájemnou pomoc.

3.Orgán vynaloží veškeré úsilí, aby požadovanou pomoc poskytl, včetně zvážení podpory, kterou má poskytnout vlastními lidskými zdroji, a také koordinací a usnadněním poskytování jakékoli formy dobrovolné pomoci ze strany jiných finančních zpravodajských jednotek.

4.Na začátku každého roku informuje předseda orgánu generální radu ve složení pro finanční zpravodajské jednotky o lidských zdrojích, které může orgán vyčlenit na poskytování pomoci uvedené v předchozím odstavci. Dojde-li v souvislosti s plněním úkolů uvedených v čl. 5 odst. 5 ke změnám v dostupnosti lidských zdrojů, informuje o tom předseda orgánu generální radu ve složení pro finanční zpravodajské jednotky.

Článek 37

Síť FIU.net

1.Orgán zajistí odpovídající a nepřetržitý hosting, správu, údržbu a rozvoj sítě FIU.net. Orgán ve spolupráci s členskými státy zajistí, aby se pro síť FIU.net používala nejmodernější dostupná technologie, a to na základě analýzy nákladů a přínosů.

2.Orgán zajistí nepřetržité fungování sítě FIU.net a udržuje ji v aktuálním stavu. Je-li to nezbytné pro podporu nebo posílení výměny informací a spolupráce mezi finančními zpravodajskými jednotkami a na základě potřeb finančních zpravodajských jednotek, orgán navrhne a zavede nebo jinak zpřístupní modernizované nebo dodatečné funkce sítě FIU.net.

3.Orgán je odpovědný za následující úkoly týkající se sítě FIU.net:

a)zajišťuje požadovanou úroveň zabezpečení systému, včetně zavedení vhodných technických a organizačních opatření k řešení a zmírnění rizik v oblasti ochrany údajů;

b)koordinuje, řídí a podporuje veškeré testovací činnosti;

c)zajišťuje odpovídající finanční zdroje;

d)poskytuje školení o technickém používání sítě FIU.net koncovými uživateli.

4.Pro účely plnění úkolů uvedených v odstavcích 1, 2 a 3 je orgán oprávněn uzavírat právně závazné smlouvy nebo dohody s externími poskytovateli služeb.

5.Orgán přijme a zavede opatření nezbytná pro plnění úkolů uvedených v tomto článku, včetně bezpečnostního plánu, plánu kontinuity provozu a plánu obnovy po havárii pro síť FIU.net.

ODDÍL 7

SPOLEČNÉ NÁSTROJE

Článek 38

Regulační technické normy

1.Pokud Evropský parlament a Rada svěří Komisi pravomoc přijímat regulační technické normy prostřednictvím aktů v přenesené pravomoci podle článku 290 Smlouvy o fungování EU za účelem zajištění důsledné harmonizace v oblastech konkrétně stanovených legislativními akty uvedenými v čl. 1 odst. 2 tohoto nařízení, může orgán vypracovat návrhy regulačních technických norem. Návrhy regulačních technických norem předkládá orgán Komisi k přijetí. Současně tyto návrhy regulačních technických norem orgán pro informaci předloží Evropskému parlamentu a Radě.

Regulační technické normy jsou technické povahy a nepředstavují strategická či politická rozhodnutí a jejich obsah je vymezen legislativními akty, z nichž vycházejí.

Před předložením návrhů Komisi povede orgán otevřené veřejné konzultace o návrzích regulačních technických norem a provede analýzu potenciálních souvisejících nákladů a přínosů, ledaže by takové konzultace a analýzy byly značně nepřiměřené v poměru k rozsahu a dopadu dotyčných návrhů regulačních technických norem nebo v poměru ke zvláštní naléhavosti příslušné záležitosti.

Do tří měsíců od obdržení návrhu regulační technické normy rozhodne Komise o tom, zda jej přijme. Komise včas informuje Evropský parlament a Radu, pokud návrh nemůže být přijat do tří měsíců. Komise může návrh regulační technické normy přijmout pouze částečně nebo v pozměněném znění, jestliže to vyžadují zájmy Unie.

Pokud Komise nehodlá přijmout návrh regulační technické normy nebo jej hodlá přijmout zčásti nebo se změnami, zašle návrh regulační technické normy zpět orgánu s uvedením důvodů, proč nebyl přijat, nebo s uvedením důvodů pro své změny.

Komise zašle kopii tohoto dopisu Evropskému parlamentu a Radě. Orgán může pozměnit návrh regulační technické normy na základě změn navržených Komisí ve lhůtě šesti týdnů a opětovně jej předložit Komisi v podobě formálního stanoviska. Kopii svého formálního stanoviska zašle orgán Evropskému parlamentu a Radě.

Pokud orgán v uvedené šestitýdenní lhůtě pozměněný návrh regulační technické normy nepředloží nebo předloží návrh regulační technické normy, který nebyl pozměněn způsobem odpovídajícím změnám navrženým Komisí, může Komise tuto regulační technickou normu přijmout se změnami, které považuje za relevantní, nebo může tuto normu odmítnout.

Komise nesmí měnit obsah navržené regulační technické normy vypracované orgánem bez předchozí koordinace s tímto orgánem, jak je stanoveno v tomto článku.

2.Pokud orgán návrh regulační technické normy nepředloží ve lhůtě stanovené v legislativních aktech uvedených v čl. 1 odst. 2, může Komise požádat o předložení tohoto návrhu v nové lhůtě. Orgán včas informuje Evropský parlament, Radu a Komisi o tom, že tuto novou lhůtu nebude moci dodržet.

3.Pouze pokud orgán svůj návrh regulační technické normy Komisi nepředloží ve lhůtě podle odstavce 2, může Komise regulační technickou normu přijmout prostřednictvím aktu v přenesené pravomoci bez návrhu orgánu.

Komise povede otevřené veřejné konzultace o návrzích regulačních technických norem a provede analýzu potenciálních souvisejících nákladů a přínosů, ledaže by takové konzultace a analýzy nebyly přiměřené v poměru k rozsahu a dopadu těchto navržených regulačních technických norem nebo v poměru ke zvláštní naléhavosti příslušné záležitosti.

Návrh regulační technické normy Komise neprodleně předá Evropskému parlamentu a Radě.

Komise zašle svůj návrh regulační technické normy rovněž orgánu. Orgán může ve lhůtě šesti týdnů návrh regulační technické normy pozměnit a předložit jej Komisi v podobě formálního stanoviska. Kopii svého formálního stanoviska zašle orgán Evropskému parlamentu a Radě.

Pokud orgán pozměněný návrh regulační technické normy nepředloží v šestitýdenní lhůtě uvedené ve čtvrtém pododstavci, může Komise regulační technickou normu přijmout.

Pokud orgán pozměněný návrh regulační technické normy do šesti týdnů předloží, může Komise návrh regulační technické normy pozměnit na základě změn navržených orgánem nebo regulační technickou normu přijmout se změnami, které považuje za relevantní. Komise nesmí měnit obsah navržené regulační technické normy vypracované orgánem bez předchozí koordinace s tímto orgánem, jak je stanoveno v tomto článku.

4.Regulační technické normy se přijímají ve formě nařízení či rozhodnutí. Slova „regulační technická norma“ musí být uvedena v názvu těchto nařízení či rozhodnutí. Tyto normy se vyhlašují v Úředním věstníku Evropské unie a vstupují v platnost dnem v nich stanoveným.

Článek 39

Výkon přenesené pravomoci

1.Pravomoc přijímat regulační technické normy uvedené v článku 38 je svěřena Komisi na dobu čtyř let od [OP vložte datum = od data vstupu tohoto nařízení v platnost]. Komise vypracuje zprávu o výkonu přenesené pravomoci nejpozději šest měsíců před koncem tohoto čtyřletého období. Přenesení pravomoci se automaticky prodlužuje o stejně dlouhá období.

2.Přijetí regulační technické normy Komise neprodleně oznámí současně Evropskému parlamentu a Radě.

3.Pravomoc přijímat regulační technické normy je Komisi svěřena za podmínek stanovených v článcích 38, 40 a 41.

Článek 40

Námitky proti regulačním technickým normám

1.Evropský parlament nebo Rada mohou proti regulační technické normě přijaté Komisí vyslovit námitky ve lhůtě tří měsíců ode dne oznámení této normy. Z podnětu Evropského parlamentu nebo Rady se tato lhůta prodlouží o tři měsíce.

2.Pokud Evropský parlament ani Rada ve lhůtě uvedené v odstavci 1 námitky proti regulační technické normě nevysloví, zveřejní se v Úředním věstníku Evropské unie a vstupují v platnost dnem v nich stanoveným.

Pokud Evropský parlament i Rada informují Komisi o svém úmyslu námitky proti regulační technické normě nevyslovit, může být regulační technická norma zveřejněna v Úředním věstníku Evropské unie a vstoupit v platnost před uplynutím této lhůty.

3.Regulační technická norma nevstoupí v platnost, pokud proti ní Evropský parlament nebo Rada vysloví námitky ve lhůtě uvedené v odstavci 1. Orgán, který vyslovuje námitky proti regulační technické normě, je v souladu s článkem 296 Smlouvy o fungování EU odůvodní.

Článek 41

Neschválení nebo změna návrhu regulačních technických norem

1.V případě, že Komise neschválí návrh regulační technické normy nebo jej pozmění v souladu s článkem 35, informuje o této skutečnosti orgán, Evropský parlament a Radu a uvede důvody.

2.Ve vhodných případech může Evropský parlament nebo Rada pozvat příslušného komisaře spolu s předsedou orgánu do jednoho měsíce od oznámení podle odstavce 1 na zasedání příslušného výboru Evropského parlamentu nebo na zasedání Rady k tomuto účelu svolané, aby přednesli a vysvětlili své rozdílné postoje.

Článek 42

Prováděcí technické normy

1.Pokud Evropský parlament a Rada svěří Komisi prováděcí pravomoc přijímat prováděcí technické normy prostřednictvím prováděcích aktů podle článku 291 Smlouvy o fungování EU v oblastech konkrétně vymezených v legislativních aktech uvedených v čl. 1 odst. 2 tohoto nařízení, může orgán vypracovat návrhy prováděcích technických norem. Prováděcí technické normy jsou technické povahy, nepředstavují strategická či politická rozhodnutí a jejich obsah vymezuje podmínky uplatňování uvedených aktů. Návrhy prováděcích technických norem předkládá orgán Komisi k přijetí. Současně tyto technické normy orgán pro informaci předloží Evropskému parlamentu a Radě.

Před předložením návrhu prováděcích technických norem Komisi povede orgán otevřené veřejné konzultace a provede analýzu potenciálních souvisejících nákladů a přínosů, ledaže by takové konzultace a analýzy byly značně nepřiměřené v poměru k rozsahu a dopadu těchto návrhů prováděcích technických norem nebo v poměru ke zvláštní naléhavosti příslušné záležitosti.

Do tří měsíců od obdržení návrhu prováděcí technické normy rozhodne Komise o tom, zda tento návrh přijme. Komise může tuto lhůtu prodloužit o jeden měsíc. Komise včas informuje Evropský parlament a Radu, pokud návrh nemůže být přijat do tří měsíců. Komise může návrh prováděcí technické normy přijmout pouze zčásti nebo v pozměněném znění, jestliže to vyžadují zájmy Unie.

Pokud Komise nehodlá přijmout návrh prováděcí technické normy nebo jej hodlá přijmout zčásti nebo se změnami, zašle návrh zpět orgánu s uvedením důvodů pro nepřijetí, nebo s odůvodněním navrhovaných změn. Komise zašle kopii tohoto dopisu Evropskému parlamentu a Radě. Orgán může ve lhůtě šesti týdnů návrh prováděcí technické normy pozměnit na základě změn navržených Komisí a opětovně jej Komisi předložit v podobě formálního stanoviska. Kopii svého formálního stanoviska zašle orgán Evropskému parlamentu a Radě.

Pokud orgán v šestitýdenní lhůtě uvedené ve čtvrtém pododstavci nepředloží pozměněný návrh prováděcí technické normy nebo předloží návrh prováděcí technické normy, který nebyl pozměněn způsobem odpovídajícím změnám navrženým Komisí, může Komise přijmout danou prováděcí technickou normu se změnami, které považuje za relevantní, nebo může tuto normu odmítnout.

Komise nesmí měnit obsah návrhu prováděcí technické normy vypracované orgánem bez předchozí koordinace s tímto orgánem, jak je stanoveno v tomto článku.

2.Pokud orgán návrh regulační technické normy nepředloží ve lhůtě stanovené v legislativních aktech uvedených v čl. 1 odst. 2, může Komise požádat o předložení tohoto návrhu v nové lhůtě. Orgán včas informuje Evropský parlament, Radu a Komisi o tom, že tuto novou lhůtu nebude moci dodržet.

3.Pouze pokud orgán svůj návrh prováděcí technické normy Komisi nepředloží ve lhůtách podle odstavce 2, může Komise prováděcí technickou normu přijmout prostřednictvím prováděcího aktu bez návrhu orgánu.

Komise povede otevřené veřejné konzultace o návrzích prováděcích technických norem a provede analýzu potenciálních souvisejících nákladů a přínosů, ledaže by takové konzultace a analýzy nebyly přiměřené v poměru k rozsahu a dopadu dotyčných návrhů prováděcích technických norem nebo v poměru ke zvláštní naléhavosti příslušné záležitosti.

Návrh prováděcí technické normy Komise neprodleně předá Evropskému parlamentu a Radě.

Návrh prováděcí technické normy zašle Komise též orgánu. Orgán může ve lhůtě šesti týdnů návrh prováděcí technické normy pozměnit a předložit jej Komisi v podobě formálního stanoviska. Kopii svého formálního stanoviska zašle orgán Evropskému parlamentu a Radě.

Pokud orgán pozměněný návrh prováděcí technické normy v šestitýdenní lhůtě uvedené ve čtvrtém pododstavci nepředloží, může Komise prováděcí technickou normu přijmout.

Pokud orgán pozměněný návrh prováděcí technické normy ve lhůtě šesti týdnů předloží, může Komise návrh prováděcí technické normy pozměnit na základě změn navržených orgánem nebo prováděcí technickou normu přijmout se změnami, které považuje za relevantní.

Komise nesmí měnit obsah navržených prováděcích technických norem vypracovaných orgánem bez předchozí koordinace s tímto orgánem, jak je stanoveno v tomto článku.

4.Prováděcí technické normy se přijímají v podobě nařízení nebo rozhodnutí. Slova „prováděcí technická norma“ musí být uvedena v názvu těchto nařízení a rozhodnutí. Tyto normy se vyhlašují v Úředním věstníku Evropské unie a vstupují v platnost dnem v nich stanoveným.

Článek 43

Obecné pokyny a doporučení

1.S cílem zavést jednotné, účinné a efektivní postupy dohledu a postupy související s finančními zpravodajskými jednotkami a zajistit společné, důsledné a jednotné uplatňování práva Unie vydává orgán obecné pokyny určené všem orgánům dohledu, finančním zpravodajským jednotkám nebo všem povinným osobám a vydává doporučení jednomu či více orgánům dohledu nebo jedné či více povinným osobám.

2.Orgán v příslušných případech povede otevřené veřejné konzultace o obecných pokynech a doporučeních, které vydává, a provede analýzu souvisejících potenciálních nákladů a přínosů plynoucích z vydání těchto obecných pokynů a doporučení. Tyto konzultace a analýzy musí být přiměřené v poměru k rozsahu, povaze a dopadům těchto obecných pokynů či doporučení. Pokud orgán otevřené veřejné konzultace neuskuteční, uvede své důvody.

3.Orgány dohledu a povinné osoby vynaloží veškeré úsilí, aby se těmito obecnými pokyny a doporučeními řídily.

Do dvou měsíců od vydání obecných pokynů nebo doporučení každý orgán dohledu potvrdí, zda se těmito obecnými pokyny nebo doporučením řídí nebo hodlá řídit. V případě, že se orgán dohledu obecnými pokyny nebo doporučeními neřídí nebo nehodlá řídit, informuje o tom orgán a uvede své důvody.

Orgán zveřejní skutečnost, že se orgán dohledu obecnými pokyny nebo doporučením neřídí nebo nehodlá řídit. Orgán může rovněž v jednotlivých případech rozhodnout o tom, že zveřejní důvody uvedené orgánem dohledu, proč se určitými obecnými pokyny nebo doporučením neřídí. Orgán dohledu je o zveřejnění předem informován.

Pokud je to stanoveno v obecných pokynech či doporučení, musí povinné osoby jasným a podrobným způsobem podávat zprávu o tom, zda se těmito obecnými pokyny nebo doporučením řídí.

Článek 44

Stanoviska

1.Na žádost Evropského parlamentu, Rady nebo Komise nebo z vlastní iniciativy může orgán předkládat Evropskému parlamentu, Radě a Komisi stanoviska ke všem otázkám spadajícím do oblasti jeho působnosti.

2.Žádost uvedená v odstavci 1 může zahrnovat veřejnou konzultaci nebo technickou analýzu.

3.Na žádost Evropského parlamentu, Rady nebo Komise může orgán poskytovat Evropskému parlamentu, Radě a Komisi technické poradenství v oblastech stanovených v legislativních aktech uvedených v čl. 1 odst. 2.

KAPITOLA III

ORGANIZACE ORGÁNU

Článek 45

Správní a řídicí struktura

Strukturu orgánu tvoří:

1)generální rada, která plní úkoly stanovené článkem 49;

2)výkonná rada, která vykonává úkoly stanovené článkem 53;

3)předseda orgánu, který plní úkoly stanovené článkem 57;

4)výkonný ředitel, který plní úkoly stanovené článkem 59;

5)správní revizní komise, která plní funkce stanovené článkem 62.

ODDÍL 1

GENERÁLNÍ RADA

Článek 46

Složení generální rady

1.Generální rada má střídavě složení pro dohled podle odstavce 2, nebo složení pro finanční zpravodajské jednotky podle odstavce 3.

2.Generální rada ve složení pro dohled se skládá z:

a)předsedy orgánu s hlasovacím právem;

b)vedoucích orgánů dohledu nad povinnými osobami v každém členském státě s hlasovacím právem;

c)jednoho zástupce Komise, který nemá hlasovací právo.

Vedoucí orgánů dohledu podle prvního pododstavce písm. b) v každém členském státě mají společně jeden hlas a dohodnou se na jednom společném zástupci pro každé zasedání a hlasování. Tento společný zástupce je pro účely daného zasedání nebo hlasování členem s hlasovacím právem ad hoc. Orgány veřejné moci v členském státě se mohou rovněž dohodnout na jednom stálém společném zástupci, který je stálým členem s hlasovacím právem. Pokud se body, které má generální rada projednávat ve složení pro dohled, týkají působnosti několika orgánů veřejné moci, může být ad-hoc člen s hlasovacím právem nebo stálý člen s hlasovacím právem doprovázen zástupcem až dvou dalších orgánů veřejné moci, který nemá hlasovací právo.

Každý orgán veřejné moci, který má člena s hlasovacím právem na základě dohody ad-hoc nebo stálé dohody, odpovídá za jmenování náhradníka na vysoké úrovni ze svého orgánu, který může nahradit člena generální rady s hlasovacím právem podle druhého pododstavce, pokud se tato osoba nemůže zúčastnit.

3.Generální rada ve složení pro finanční zpravodajské jednotky se skládá z:

a)předsedy orgánu s hlasovacím právem;

b)vedoucích finančních zpravodajských jednotek s hlasovacím právem;

c)jednoho zástupce Komise, který nemá hlasovací právo.

4.Generální rada může dle vlastního rozhodnutí připustit účast pozorovatelů. Generální rada ve složení pro finanční zpravodajské jednotky připustí jako pozorovatele na zasedání zejména zástupce OLAF, Europolu, Eurojustu a EPPO, pokud záležitosti spadají do jejich mandátu. Generální rada ve složení pro dohled připustí zástupce jmenovaného Radou dohledu Evropské centrální banky a zástupce každého z evropských orgánů dohledu, pokud se projednávají záležitosti spadající do jejich příslušných mandátů.

5.Členové výkonné rady se mohou účastnit zasedání generální rady v obou složeních bez hlasovacího práva, pokud se projednávají body spadající do jejich oblasti působnosti určené předsedou orgánu podle čl. 55 odst. 2.

Článek 47

Vnitřní výbory generální rady

Generální rada může z vlastní iniciativy nebo na žádost předsedy orgánu zřizovat vnitřní výbory ke konkrétním úkolům, které vykonává. Může pověřit určitými jednoznačně vymezenými úkoly a rozhodnutími vnitřní výbory, výkonnou radu nebo předsedu. Generální rada může takové pověření kdykoli odvolat.

Článek 48

Nezávislost generální rady

1.Při provádění úkolů svěřených jim tímto nařízením jednají členové generální rady v obou složeních uvedených v čl. 46 odst. 2 písm. a) a b) a v čl. 46 odst. 3 písm. a) a b) nezávisle a objektivně ve výlučném zájmu Unie jako celku a nevyžadují ani nepřijímají pokyny od orgánů, institucí, úřadů nebo agentur Unie, od žádné vlády ani od žádného jiného veřejného nebo soukromého subjektu.

2.Členské státy, orgány, agentury, úřady nebo instituce Unie ani žádný jiný veřejný či soukromý subjekt se nesmí snažit ovlivňovat členy generální rady při plnění jejich úkolů.

3.Generální rada stanoví ve svém jednacím řádu praktická opatření pro předcházení a řízení střetu zájmů.

Článek 49

Úkoly generální rady

1.Generální rada ve složení pro dohled přijímá rozhodnutí týkající se úkolů uvedených v článcích 7 až 10 a dále veškerá rozhodnutí, která toto nařízení výslovně stanoví pro generální radu ve složení pro dohled.

2.Generální rada ve složení pro dohled může poskytovat své rady a stanoviska ke všem návrhům rozhodnutí připraveným výkonnou radou, které se týkají vybraných povinných osob podle oddílu 3 kapitoly II.

3.Generální rada ve složení pro finanční zpravodajské jednotky plní úkoly a přijímá rozhodnutí podle oddílu 6 kapitoly II.

4.Generální rada přijímá návrhy regulačních a prováděcích technických norem, stanoviska, doporučení, pokyny a rozhodnutí orgánu uvedené v kapitole II oddíle 7 v příslušném složení v závislosti na předmětu nástroje. Pokud se daný nástroj týká jak záležitostí souvisejících s finančními zpravodajskými jednotkami, tak záležitostí souvisejících s dohledem, vyžaduje se přijetí oběma složeními generální rady nezávisle na sobě. Návrhy regulačních a prováděcích technických norem, stanovisek, doporučení a pokynů se přijímají na základě návrhu příslušného vnitřního výboru.

5.Návrhy rozhodnutí, která má výkonná rada přijmout podle čl. 53 odst. 4 písm. a), c), e) a m), se konzultují s generální radou v obou složeních. Pokud se následné rozhodnutí přijaté výkonnou radou odchyluje od stanoviska generální rady, výkonná rada toto rozhodnutí písemně odůvodní.

6.Generální rada přijme a zveřejní svůj jednací řád.

7.Aniž jsou dotčeny čl. 52 odst. 3 a 4 a čl. 56 odst. 1 a 2, vykonává pravomoci orgánu oprávněného ke jmenování předsedy a pěti stálých členů výkonné rady po celou dobu jejich mandátu generální rada.

Článek 50

Pravidla hlasování v generální radě

1.Rozhodnutí generální rady jsou přijímána prostou většinou členů. Každý člen s hlasovacím právem podle čl. 47 odst. 2 má jeden hlas. V případě rovnosti hlasů rozhoduje hlas předsedy orgánu.

2.Pokud jde o akty uvedené v článcích 38, 42, 43 a 44 tohoto nařízení, rozhoduje generální rada odchylně od odstavce 1 kvalifikovanou většinou svých členů vymezenou v čl. 16 odst. 4 Smlouvy o EU.

Předseda orgánu nehlasuje o rozhodnutích uvedených v prvním pododstavci a o rozhodnutích týkajících se hodnocení činnosti výkonné rady podle čl. 52 odst. 4.

3.Členové bez hlasovacího práva a pozorovatelé se neúčastní diskusí v rámci generální rady ve složení pro dohled o jednotlivých povinných osobách, pokud legislativní akty uvedené v čl. 1 odst. 2 nestanoví jinak.

4.Odstavec 3 se nevztahuje na členy výkonné rady a zástupce Evropské centrální banky jmenovaného její Radou dohledu.

5.Předseda orgánu může kdykoli požádat o hlasování. Aniž je dotčeno toto právo a účinnost rozhodovacích postupů orgánu, usiluje generální rada při rozhodování o dosažení shody.

Článek 51

Zasedání generální rady

1.Zasedání generální rady svolává předseda orgánu.

2.Generální rada koná řádné schůze pravidelně nejméně dvakrát ročně. Generální rada se dále schází z podnětu předsedy, na žádost Komise nebo na žádost alespoň jedné třetiny svých členů.

3.Generální rada může k účasti na zasedání přizvat jako pozorovatele jakoukoli osobu, jejíž názor může být relevantní.

4.Členům generální rady a jejich náhradníkům mohou být s výhradou ustanovení jejího jednacího řádu na zasedáních nápomocni jejich poradci nebo odborníci.

5.Sekretariát generální rady zajišťuje orgán.

6.Předseda orgánu a pět stálých členů výkonné rady se neúčastní zasedání generální rady, na nichž se projednávají nebo rozhodují záležitosti týkající se výkonu jejich mandátu.

ODDÍL 2

VÝKONNÁ RADA

Článek 52

Složení a jmenování výkonné rady

1.Výkonná rada se skládá z(e):

a)předsedy orgánu;

b)pěti členů na plný úvazek;

c)zástupce Komise, pokud výkonná rada plní úkoly uvedené v čl. 53 odst. 4 písm. a) až l). Zástupce Komise je oprávněn účastnit se rozprav a má přístup pouze k dokumentům týkajícím se těchto úkolů.

2.Výkonný ředitel se účastní schůzí výkonné rady, avšak bez hlasovacího práva.

3.Pět členů výkonné rady podle odst. 1 písm. b) se vybere na základě otevřeného výběrového řízení, které se zveřejní v Úředním věstníku Evropské unie. Jmenuje je generální rada na základě užšího seznamu sestaveného Komisí. Při výběru se respektují zásady zkušeností, kvalifikace a pokud možno genderové a zeměpisné vyváženosti.

4.Funkční období pěti členů výkonné rady je čtyřleté. V průběhu dvanácti měsíců před koncem čtyřletého funkčního období předsedy orgánu a pěti členů výkonné rady provede generální rada v obou složeních nebo užší výbor vybraný z členů generální rady včetně zástupce Komise hodnocení činnosti výkonné rady. Hodnocení zohlední posouzení výkonnosti členů výkonné rady a budoucí úkoly a výzvy orgánu. Na základě tohoto hodnocení může generální rada v obou složeních jejich funkční období jednou prodloužit.

5.Členové výkonné rady podle odst. 1 písm. a) a b) jednají nezávisle a objektivně v zájmu Unie jako celku a nevyžadují ani nepřijímají pokyny od orgánů Unie, decentralizovaných agentur Unie a jiných subjektů Unie, od žádné vlády ani od žádného jiného veřejného nebo soukromého subjektu. Orgány, subjekty, úřady a agentury Unie, jakož i vlády členských států a veškeré další subjekty tuto nezávislost respektují.

6.Pokud jeden nebo více členů výkonné rady, s výjimkou předsedy orgánu, přestane splňovat podmínky požadované pro výkon jeho povinností nebo se dopustí závažného pochybení, může generální rada na návrh Komise kteréhokoli z členů výkonné rady odvolat z funkce.

7.Bývalí členové výkonné rady, včetně předsedy orgánu, nesmějí po dobu jednoho roku od ukončení výkonu funkce vykonávat výdělečnou činnost s

a)vybranou povinnou osobou;

b)jakoukoli jinou osobou, u níž existuje nebo by mohl existovat střet zájmů.

Výkonná rada ve svých pravidlech pro předcházení a řízení střetu zájmů svých členů podle čl. 53 odst. 4 písm. e) upřesní okolnosti, za nichž je dán střet zájmů nebo za nichž by mohl být tento střet zájmů vnímán jako daný.

Článek 53

Úkoly výkonné rady

1.Výkonná rada odpovídá za celkové plánování a plnění úkolů svěřených orgánu podle článku 5. Výkonná rada přijímá veškerá rozhodnutí orgánu s výjimkou rozhodnutí, která přijímá generální rada v souladu s článkem 49.

2.Výkonná rada přijímá veškerá rozhodnutí určená vybraným povinným osobám na základě návrhu společného dohledového týmu nad vybranou povinnou osobou uvedeného v článku 15 a s přihlédnutím ke stanovisku generální rady k tomuto návrhu rozhodnutí. Pokud se výkonná rada od takového stanoviska odchýlí, písemně svůj postup odůvodní.

3.Výkonná rada přijímá všechna rozhodnutí určená jednotlivým orgánům veřejné moci podle článků 28, 31 a 32.

4.Výkonná rada má dále tyto úkoly:

a)do 30. listopadu každého roku přijme na základě návrhu výkonného ředitele návrh jednotného programového dokumentu a do 31. ledna následujícího roku jej předá pro informaci Evropskému parlamentu, Radě a Komisi, stejně jako každou další aktualizovanou verzi tohoto dokumentu;

b)přijímá návrh ročního rozpočtu orgánu a vykonává další funkce týkající se rozpočtu orgánu;

c)posuzuje a přijímá souhrnnou výroční zprávu o činnosti orgánu, včetně přehledu plnění jeho úkolů, předkládá ji do 1. července Evropskému parlamentu, Radě, Komisi a Účetnímu dvoru a zveřejňuje ji;

d)přijímá strategii pro boj proti podvodům, jež je přiměřená riziku podvodů, přičemž se zohlední náklady a přínosy opatření, jež mají být přijata;

e)přijímá pravidla pro předcházení střetům zájmů a řešení těchto střetů u svých členů a u členů správní revizní komise;

f)přijímá svůj jednací řád;

g)vykonává ve vztahu k zaměstnancům orgánu pravomoci, které služební řád svěřuje orgánu oprávněnému ke jmenování a které pracovní řád ostatních zaměstnanců svěřuje orgánu oprávněnému uzavírat pracovní smlouvu („pravomoci orgánu oprávněného ke jmenování“);

h)přijímá vhodná prováděcí pravidla ke služebnímu řádu a pracovnímu řádu ostatních zaměstnanců v souladu s čl. 110 odst. 2 služebního řádu;

i)jmenuje a odvolává z funkce výkonného ředitele v souladu s článkem 58;

j)na základě služebního řádu a pracovního řádu ostatních zaměstnanců jmenuje účetního, kterým může být účetní Komise a který je při plnění svých povinností naprosto nezávislý;

k)přijímá vhodná následná opatření na základě zjištění a doporučení plynoucích ze zpráv o interním nebo externím auditu a hodnocení, jakož i z vyšetřování úřadu OLAF;

l)přijímá finanční pravidla platná pro orgán;

m)přijímá veškerá rozhodnutí týkající se zřízení a případně příslušných změn vnitřních struktur orgánu.

5.Výkonná rada vybere ze svých členů s hlasovacím právem místopředsedu orgánu. Nemůže-li předseda plnit své povinnosti, jeho místo automaticky zaujme místopředseda.

6.Pokud jde o pravomoci uvedené v odst. 4 písm. h), přijímá výkonná rada v souladu s čl. 110 odst. 2 služebního řádu rozhodnutí podle čl. 2 odst. 1 služebního řádu a článku 6 pracovního řádu, kterým přenese příslušné pravomoci orgánu oprávněného ke jmenování na výkonného ředitele. Výkonný ředitel je oprávněn přenést tyto pravomoci na další osoby.

7.Za mimořádných okolností může výkonná rada prostřednictvím rozhodnutí dočasně pozastavit přenesení pravomocí orgánu oprávněného ke jmenování na výkonného ředitele a pravomoci jím přenesené na další osoby a vykonávat je sama, případně je přenést na některého ze svých členů nebo na zaměstnance jiného, než je výkonný ředitel.

Článek 54

Roční a víceleté programy

1.Do 30. listopadu každého roku přijme výkonná rada jednotný programový dokument obsahující víceleté a roční programy, a to na základě návrhu předloženého výkonným ředitelem s přihlédnutím ke stanovisku Komise, a v případě víceletých programů po konzultaci s Evropským parlamentem. Předá jej Evropskému parlamentu, Radě a Komisi.

Za konečný se programový dokument považuje po konečném přijetí souhrnného rozpočtu a v případě potřeby se odpovídajícím způsobem upraví.

2.Roční pracovní program obsahuje podrobné cíle a předpokládané výsledky včetně ukazatelů výkonnosti. Obsahuje rovněž popis opatření, která mají být financována, a stanovení finančních a lidských zdrojů, které jsou na jednotlivá opatření přiděleny, v souladu se zásadami sestavování rozpočtu a řízení podle činností. Roční pracovní program musí být v souladu s víceletým pracovním programem uvedeným v odstavci 4. Musí v něm být jasně uvedeno, jaké úkoly byly ve srovnání s předchozím rozpočtovým rokem přidány, změněny nebo zrušeny.

3.Je-li orgánu svěřen nový úkol, výkonná rada přijatý roční pracovní program změní.

Každá podstatná změna ročního pracovního programu se přijme stejným postupem jako původní roční pracovní program. Výkonná rada může přenést pravomoc k provádění nepodstatných změn ročního pracovního programu na výkonného ředitele.

4.Víceletý pracovní program stanoví celkový strategický plán včetně cílů, očekávaných výsledků a ukazatelů výkonnosti. Stanoví rovněž plánování zdrojů včetně víceletého rozpočtu a zaměstnanců.

Plánování zdrojů se aktualizuje jednou ročně. Strategické plánování se aktualizuje podle potřeby.

Článek 55

Pravidla hlasování ve výkonné radě

1.Výkonná rada přijímá rozhodnutí prostou většinou hlasů svých členů. Každý člen výkonné rady má jeden hlas. V případě rovnosti hlasů má rozhodující hlas předseda orgánu.

2.Zástupce Komise má hlasovací právo vždy, když se projednávají a rozhodují záležitosti týkající se čl. 53 odst. 4 písm. a) až l). Pro účely přijímání rozhodnutí uvedených v čl. 53 odst. 4 písm. f) a g) má zástupce Komise jeden hlas. Rozhodnutí uvedená v čl. 53 odst. 4 písm. b) až e) a h) až l) mohou být přijata, pouze pokud pro ně hlasuje zástupce Komise. Pro účely přijímání rozhodnutí uvedených v čl. 53 odst. 4 písm. a) se souhlas zástupce Komise vyžaduje pouze u těch prvků rozhodnutí, které se netýkají ročního a víceletého pracovního programu orgánu.

3.Jednací řád výkonné rady stanoví podrobnější pravidla hlasování, zejména podmínky, za nichž může člen zastupovat jiného člena.

ODDÍL 3

PŘEDSEDA ORGÁNU

Článek 56

Jmenování předsedy orgánu

1.Předseda orgánu je vybírán na základě zásluh, schopností, znalostí, uznávaného postavení a zkušeností v oblasti boje proti praní peněz a financování terorismu a další příslušné kvalifikace v otevřeném výběrovém řízení, které se zveřejní v Úředním věstníku Evropské unie. Komise vypracuje užší seznam dvou kvalifikovaných kandidátů na funkci předsedy orgánu. Rada po schválení Evropským parlamentem přijme prováděcí rozhodnutí o jmenování předsedy orgánu.

2.Pokud předseda orgánu přestane splňovat podmínky pro výkon svých povinností nebo se dopustil závažného pochybení, může Rada na návrh generální rady v kterémkoli složení přijmout prováděcí rozhodnutí, jímž se předseda orgánu zbavuje funkce. Rada rozhoduje kvalifikovanou většinou.

3.Pokud předseda odstoupí nebo se z jiného důvodu nemůže věnovat svým povinnostem, vykonává funkci předsedy místopředseda.

Článek 57

Povinnosti předsedy orgánu

1.Předseda orgánu zastupuje orgán a odpovídá za přípravu práce generální rady a výkonné rady, včetně stanovení pořadu jednání, svolávání a vedení všech zasedání a předkládání bodů k rozhodnutí.

2.Předseda přidělí pěti členům výkonné rady konkrétní oblasti odpovědnosti v rámci úkolů orgánu po dobu jejich mandátu.

ODDÍL 4

VÝKONNÝ ŘEDITEL

Článek 58

Jmenování výkonného ředitele

1.Výkonný ředitel je zaměstnán jako dočasný zaměstnanec orgánu podle čl. 2 písm. a) pracovního řádu ostatních zaměstnanců.

2.Výkonný ředitel vykonává své povinnosti v zájmu Unie a nezávisle na konkrétních zájmech.

3.Výkonný ředitel řídí orgán. Výkonný ředitel odpovídá výkonné radě. Aniž jsou dotčeny pravomoci Komise a výkonné rady, jedná výkonný ředitel při plnění svých úkolů nezávisle a nesmí požadovat ani přijímat pokyny od žádné vlády nebo od jakéhokoli subjektu.

4.Výkonný ředitel je vybírán na základě zásluh a doložených administrativních, rozpočtových a řídících schopností na vysoké úrovni v otevřeném výběrovém řízení, které se zveřejní v Úředním věstníku Evropské unie a případně v jiném tisku nebo na webových stránkách. Komise vypracuje užší seznam dvou kvalifikovaných kandidátů na funkci výkonného ředitele. Výkonného ředitele jmenuje výkonná rada.

5.Funkční období výkonného ředitele je pětileté. V průběhu devíti měsíců před koncem funkčního období výkonného ředitele provede výkonná rada hodnocení, které zohlední posouzení výkonnosti výkonného ředitele a budoucí úkoly a výzvy agentury. Výkonná rada může s přihlédnutím k hodnocení uvedenému v prvním pododstavci funkční období výkonného ředitele jednou prodloužit.

Výkonný ředitel může být na návrh Komise výkonnou radou z funkce odvolán.

6.Výkonný ředitel, jehož funkční období bylo prodlouženo, se na konci svého prodlouženého funkčního období nesmí účastnit dalšího výběrového řízení na tutéž pozici.

Článek 59

Úkoly výkonného ředitele

1.Výkonný ředitel odpovídá za každodenní řízení orgánu a usiluje o zajištění genderové vyváženosti v rámci orgánu. Výkonný ředitel odpovídá zejména za:

a)provádění rozhodnutí přijatých výkonnou radou;

b)vypracování návrhu jednotného programového dokumentu a jeho předložení výkonné radě po konzultaci s Komisí;

c)provádění jednotného programového dokumentu a podávání zpráv o jeho provádění výkonné radě;

d)přípravu návrhu souhrnné výroční zprávy o činnosti orgánu a její předložení výkonné radě k posouzení a k přijetí;

e)vypracování akčního plánu v návaznosti na závěry interních či externích auditních zpráv a hodnocení, jakož i vyšetřování, které provádí Evropský úřad pro boj proti podvodům (OLAF), a za podání zprávy o pokroku dvakrát ročně Komisi a pravidelně generální radě a výkonné radě;

f)ochranu finančních zájmů Unie uplatňováním preventivních opatření proti podvodům, úplatkářství a jinému protiprávnímu jednání, aniž je dotčena vyšetřovací pravomoc úřadu OLAF, účinnými kontrolami a zpětným získáním nesprávně vyplacených částek, pokud jsou zjištěny nesrovnalosti, a v případě potřeby ukládáním účinných, přiměřených a odrazujících správních sankcí včetně finančních pokut;

g)přípravu strategie pro boj proti podvodům pro potřeby orgánu a její předložení výkonné radě ke schválení;

h)vypracování návrhu finančních pravidel vztahujících se na orgán;

i)přípravu návrhu odhadu příjmů a výdajů orgánu a plnění jeho rozpočtu;

j)přípravu a provádění strategie bezpečnosti IT, zajištění vhodného řízení rizik pro veškerou infrastrukturu, systémy a služby IT, které orgán vyvíjí nebo pořizuje, jakož i dostatečné financování bezpečnosti IT;

k)provádění ročního pracovního programu orgánu pod kontrolou výkonné rady;

l)vypracování návrhu odhadu příjmů a výdajů orgánu jako součást jednotného programového dokumentu orgánu podle článku 66 a plní rozpočet orgánu podle článku 67;

m)vypracování návrhu zprávy popisující všechny činnosti orgánu s oddílem o finančních a správních záležitostech.

2.Výkonný ředitel přijme další nezbytná opatření, zejména pokud jde o přijetí vnitřních předpisů a zveřejňování oznámení, aby zajistil fungování orgánu v souladu s tímto nařízením.

3.Výkonný ředitel rozhoduje o tom, zda je za účelem efektivního a účelného provádění úkolů orgánu nutné vyslat jednoho či více zaměstnanců do jednoho či více členských států. Před rozhodnutím o zřízení místní kanceláře musí výkonný ředitel získat předchozí souhlas Komise, výkonné rady a příslušného členského státu nebo příslušných členských států. Rozhodnutím se určí rozsah činností, jež mají být v místní kanceláři prováděny, a to způsobem, který zabrání zbytečným nákladům a zdvojování administrativních funkcí orgánu. S dotčeným členským státem nebo dotčenými členskými státy se uzavře dohoda o sídle.

ODDÍL 5

SPRÁVNÍ REVIZNÍ KOMISE

Článek 60

Vytvoření a složení správní revizní komise

1.Orgán ustaví správní revizní komisi pro účely provádění vnitřního správního přezkumu rozhodnutí přijatých orgánem při výkonu pravomocí uvedených v článcích 20, 21 a 22. Rozsah vnitřního správního přezkumu je omezen na procesní a věcný soulad příslušného rozhodnutí s tímto nařízením.

2.Správní revizní komise je složena z pěti osob, jež se těší vysoké vážnosti v odborných kruzích a prokázaly v oblasti boje proti praní peněz a financování terorismu příslušné znalosti a profesní zkušenosti, včetně zkušeností s dohledem v oblasti boje proti praní peněz a financování terorismu, s výjimkou současných zaměstnanců orgánu, jakož i současných zaměstnanců orgánů dohledu v oblasti AML/CFT a finančních zpravodajských jednotek nebo jiných orgánů, subjektů, úřadů a agentur členských států nebo Unie, které jsou zapojeny do plnění úkolů svěřených orgánu tímto nařízením. Správní revizní komise disponuje dostatkem zdrojů a odborných znalostí k tomu, aby mohla posuzovat výkon pravomocí orgánu podle tohoto nařízení.

3.Správní revizní komise rozhoduje na základě většiny nejméně tří z pěti členů.

Článek 61

Členové správní revizní komise

1.Členy správní revizní komise a dva náhradníky jmenuje generální rada ve složení pro dohled na funkční období pěti let, které může být jednou prodlouženo na základě veřejné výzvy k vyjádření zájmu zveřejněné v Úředním věstníku Evropské unie. Nejsou vázáni žádnými pokyny.

2.Členové správní revizní komise jednají nezávisle a ve veřejném zájmu a v rámci orgánu neplní žádné jiné povinnosti. Za tímto účelem učiní veřejné prohlášení o závazcích a veřejné prohlášení o zájmech, v nichž uvedou veškeré přímé nebo nepřímé zájmy, které by mohly být na újmu jejich nezávislosti, nebo uvedou, že takové zájmy neexistují.

3.Členové správní revizní komise nemohou být během svého funkčního období odvoláni z funkce ani vymazáni ze seznamu kvalifikovaných kandidátů, ledaže pro takové odvolání existují závažné důvody a generální rada ve složení pro dohled o tom na návrh Komise rozhodne.

Článek 62

Rozhodnutí podléhající přezkumu

1.Žádost o přezkum rozhodnutí přijatých orgánem podle čl. 6 odst. 1 a článků 20, 21 a 22 může správní revizní komisi podat každá fyzická nebo právnická osoba, které je rozhodnutí určeno nebo které se přímo a osobně týká.

2.Žádost o přezkum spolu s odůvodněním se podává orgánu písemně do jednoho měsíce od oznámení rozhodnutí osobě požadující přezkum, popřípadě není-li oznámeno, ode dne, kdy se o tomto rozhodnutí uvedená osoba dozví.

3.Po rozhodnutí o přípustnosti přezkumu správní revizní komise vydá stanovisko, a to ve lhůtě přiměřené naléhavosti dané věci, a nejpozději dva měsíce od doručení žádosti, a předá záležitost výkonné radě za účelem přípravy nového návrhu rozhodnutí. Výkonná rada zohlední stanovisko správní revizní komise a neprodleně přijme nové rozhodnutí. Nové rozhodnutí původní rozhodnutí zruší, nebo je nahradí rozhodnutím se stejným obsahem, nebo je nahradí rozhodnutím s pozměněným obsahem.

4.Žádost o přezkum podle odstavce 2 nemá odkladný účinek. Výkonná rada však může na návrh správní revizní komise pozastavit uplatňování napadeného rozhodnutí, pokud to podle jejího názoru okolnosti vyžadují.

5.Stanovisko vydané správní revizní komisí a nové rozhodnutí přijaté výkonnou radou podle tohoto článku se odůvodní a oznámí stranám.

6.Orgán přijme rozhodnutí, kterým stanoví jednací řád správní revizní komise.

Článek 63

Vyloučení a námitky

1.Členové správní revizní komise se nesmějí účastnit žádného přezkumného řízení, mají-li na něm osobní zájem, jestliže se ho dříve zúčastnili jako zástupci jednoho z účastníků řízení nebo se podíleli na rozhodnutí, které je předmětem přezkumu.

2.Člen správní revizní komise informuje správní revizní komisi, domnívá-li se, že by se z některého z důvodů uvedených v odstavci 1 nebo z jakéhokoli jiného důvodu neměl účastnit některého přezkumného řízení.

3.Každý účastník přezkumného řízení může vznést námitku proti kterémukoli členu správní revizní komise z důvodů uvedených v odstavci 1 nebo v případě podezření z podjatosti tohoto člena. Námitka není přípustná, jestliže účastník přezkumného řízení učinil procesní úkon, i když mu byl znám důvod pro námitku. Námitka se nesmí zakládat na státní příslušnosti členů.

4.V případech uvedených v odstavcích 2 a 3 rozhodne správní revizní komise o dalším postupu bez účasti dotčeného člena. Za účelem přijetí uvedeného rozhodnutí je dotčený člen nahrazen ve správní revizní komisi svým náhradníkem.

KAPITOLA IV

FINANČNÍ USTANOVENÍ

Článek 64

Rozpočet

1.Odhady všech příjmů a výdajů orgánu se vypracovávají na každý rozpočtový rok, jenž odpovídá kalendářnímu roku, a uvedou se v rozpočtu orgánu.

2.Rozpočet orgánu musí být co do příjmů a výdajů vyrovnaný.

3.Aniž jsou dotčeny ostatní zdroje, příjmy orgánu tvoří kombinace těchto zdrojů:

a)příspěvek Unie zapsaný v souhrnném rozpočtu Evropské unie;

b)poplatky zaplacené vybranými a nevybranými povinnými osobami v souladu s článkem 65 za úkoly uvedené v čl. 5 odst. 1 písm. b) a c);

c)případné dobrovolné finanční příspěvky členských států.

4.Výdaje orgánu zahrnují platy zaměstnanců, správní náklady a náklady na infrastrukturu a provozní výdaje.

Článek 65

Poplatky vybírané od vybraných a nevybraných povinných osob

1.Orgán vybírá roční poplatek za dohled od všech vybraných povinných osob uvedených v článku 13 a od nevybraných povinných osob, které splňují kritéria podle čl. 12 odst. 1 a nesplňují kritéria podle čl. 13 odst. 1 v jednom členském státě. Poplatky pokrývají výdaje, které orgánu vznikly v souvislosti s úkoly souvisejícími s dohledem podle oddílů 3 a 4 kapitoly II. Tyto poplatky nesmí překročit výdaje související s uvedenými úkoly. Pokud tato kritéria nejsou v kterémkoli daném roce plně dodržena, provedou se nezbytné úpravy při výpočtu poplatků na dva následující roky.

2.Výše poplatku vybíraného od každé povinné osoby uvedené v odstavci 1 se vypočítá v souladu s opatřeními stanovenými v aktu v přenesené pravomoci uvedeném v odstavci 6.

3.Poplatky se vypočítávají na nejvyšší úrovni konsolidace v Unii.

4.Základem pro výpočet ročního poplatku za dohled v daném kalendářním roce jsou náklady na přímý a nepřímý dohled nad vybranými a nevybranými povinnými osobami, které v daném roce podléhají poplatkům. Orgán může požadovat zálohy na roční poplatek za dohled, které vycházejí z přiměřeného odhadu. Před rozhodnutím o konečné výši poplatku orgán komunikuje s příslušným finančním dohlížitelem, aby zajistil, že dohled zůstane nákladově efektivní a přiměřený pro všechny povinné osoby finančního sektoru. Orgán sdělí příslušným povinným osobám finančního sektoru základ pro výpočet ročního poplatku za dohled. Členské státy zajistí, aby povinnost platit poplatky uvedená v tomto článku byla vynutitelná podle vnitrostátního práva a splatné poplatky byly uhrazeny v plné výši.

5.Tento článek se nedotýká práva finančních dohlížitelů ukládat poplatky v souladu s vnitrostátním právem v rozsahu, v jakém úkoly v oblasti dohledu nebyly svěřeny orgánu, nebo pokud jde o náklady na spolupráci s orgánem, na pomoc orgánu a při jednání podle jeho pokynů, v souladu s příslušným právem Unie.

6.Komise je zmocněna v souladu s článkem 86 přijmout akt v přenesené pravomoci, kterým doplní toto nařízení stanovením metodiky výpočtu výše poplatku vybíraného od každé vybrané a nevybrané povinné osoby, která podléhá poplatkům podle odstavce 1, a postupu výběru těchto poplatků. Při vypracování metodiky pro stanovení individuální výše poplatků Komise zohlední následující skutečnosti:

a)celkový roční obrat nebo odpovídající druh příjmů povinných osob na nejvyšší úrovni konsolidace v Unii v souladu s příslušnými účetními standardy;

b)klasifikaci přirozeného rizikového profilu povinných osob v oblasti AML/CFT v souladu s metodikou uvedenou v čl. 12 odst. 5;

c)význam povinné osoby pro stabilitu finančního systému nebo hospodářství jednoho nebo více členských států nebo Unie;

d)výše poplatku, který má být vybrán od jakékoli nevybrané povinné osoby v poměru k jejím příjmům nebo obratu podle písmene a), jež nesmí překročit 1/5 výše poplatku, který má být vybrán od jakékoli vybrané povinné osoby vzhledem ke stejné úrovni příjmů nebo obratu.

Komise přijme akt v přenesené pravomoci uvedený v prvním pododstavci do 1. ledna 2025.

Článek 66

Sestavování rozpočtu

1.Výkonný ředitel vypracuje každoročně návrh odhadu příjmů a výdajů orgánu pro následující rozpočtový rok, včetně plánu pracovních míst, a zašle jej výkonné radě.

2.Na základě tohoto návrhu výkonná rada přijme předběžný návrh odhadu příjmů a výdajů orgánu pro následující rozpočtový rok.

3.Konečný návrh příjmů a výdajů orgánu se do 31. ledna každého roku zašle Komisi.

4.Komise předkládá odhad příjmů a výdajů rozpočtovému orgánu společně s návrhem souhrnného rozpočtu Evropské unie.

5.Na základě odhadu příjmů a výdajů Komise zanese do návrhu souhrnného rozpočtu Unie odhady, které považuje za nezbytné pro plán pracovních míst a výši subvence, která má být poskytnuta ze souhrnného rozpočtu, a předloží jej rozpočtovému orgánu v souladu s články 313 a 314 Smlouvy o fungování EU.

6.Rozpočtový orgán schválí prostředky na příspěvek pro orgán.

7.Rozpočtový orgán přijímá plán pracovních míst orgánu.

8.Rozpočet orgánu přijímá výkonná rada. Rozpočet se stává konečným po konečném přijetí souhrnného rozpočtu Unie. V případě potřeby se odpovídajícím způsobem upraví.

Článek 67

Plnění rozpočtu

1.Výkonný ředitel plní rozpočet orgánu při dodržování zásad hospodárnosti, efektivnosti, účinnosti a řádného finančního řízení.

2.Výkonný ředitel každoročně zasílá rozpočtovému orgánu veškeré relevantní informace o zjištěních, která vyplynula z postupů hodnocení.

Článek 68

Předkládání účetních závěrek a absolutorium

1.Do 1. března následujícího rozpočtového roku (rok N+1) předá účetní orgánu účetnímu Komise a Účetnímu dvoru předběžnou účetní závěrku za rozpočtový rok (rok N).

2.Orgán zašle do 31. března následujícího rozpočtového roku zprávu o rozpočtovém a finančním řízení Evropskému parlamentu, Radě a Účetnímu dvoru.

Účetní Komise zasílá Účetnímu dvoru do 31. března následujícího rozpočtového roku předběžnou účetní závěrku orgánu konsolidovanou se závěrkou Komise.

3.Po obdržení připomínek Účetního dvora k předběžné účetní závěrce orgánu podle článku 246 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2018/1046 52 vydá výkonná rada stanovisko ke konečné účetní závěrce orgánu.

4.Účetní zašle konečnou účetní závěrku spolu se stanoviskem výkonné rady do 1. července roku N+1 Evropskému parlamentu, Radě, Komisi a Účetnímu dvoru.

5.Odkaz na internetové stránky obsahující konečnou účetní závěrku orgánu se zveřejní v Úředním věstníku Evropské unie do 15. listopadu roku N+1.

6.Výkonný ředitel odpoví Účetnímu dvoru na jeho připomínky do 30. září roku N+1. Zároveň zašle tuto odpověď výkonné radě.

7.Výkonný ředitel předloží Evropskému parlamentu na jeho žádost veškeré informace nezbytné pro hladký průběh udílení absolutoria za rozpočtový rok N v souladu s čl. 261 odst. 3 nařízení (EU, Euratom) 2018/1046.

8.Na doporučení Rady přijaté kvalifikovanou většinou udělí Evropský parlament před 15. květnem roku N+2 výkonnému řediteli absolutorium za plnění rozpočtu za rozpočtový rok N.

Článek 69

Finanční pravidla

Výkonná rada po konzultaci s Komisí přijme finanční pravidla pro orgán. Tato finanční pravidla se mohou odchýlit od nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2019/715, pouze pokud je to nezbytné pro zvláštní potřeby činnosti orgánu a s předchozím souhlasem Komise.

Článek 70

Opatření proti podvodům

1.Za účelem boje proti podvodům, úplatkářství a jakékoli jiné nedovolené činnosti se na orgán bez omezení použije nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 883/2013 a článek 86 nařízení (EU) 2019/715.

2.Orgán přistoupí k Interinstitucionální dohodě o vnitřním vyšetřování prováděném Evropským úřadem pro boj proti podvodům a neprodleně přijme příslušná ustanovení pro všechny zaměstnance orgánu.

3.Rozhodnutí o financování a na ně navazující dohody a prováděcí nástroje musí obsahovat ustanovení o tom, že Účetní dvůr a OLAF mohou v případě potřeby provádět šetření na místě u příjemců finančních prostředků poskytovaných orgánem.

Článek 71

Bezpečnost IT

1.Orgán zřídí na úrovni výkonného ředitele vnitřní správu IT, v jejímž rámci se stanoví a spravuje rozpočet IT a zajišťuje pravidelné podávání zpráv výkonné radě o dodržování platných bezpečnostních pravidel a norem IT.

2.Agentura zajistí, aby alespoň 10 % jejích výdajů na IT bylo transparentně přiděleno na přímou bezpečnost IT. Do tohoto minimálního požadavku na výdaje lze započítat příspěvek pro skupinu pro reakci na počítačové hrozby v orgánech, institucích a jiných subjektech EU (CERT-EU).

3.S využitím služeb CERT-EU se zřídí odpovídající služba monitorování, odhalování a reakce v oblasti bezpečnosti IT. Závažné incidenty musí být nahlášeny skupině CERT-EU i Komisi do 24 hodin od jejich zjištění.

Článek 72

Odpovědnost a podávání zpráv

1.Za provádění tohoto nařízení je orgán odpovědný Evropskému parlamentu a Radě.

2.Orgán každoročně předkládá Evropskému parlamentu, Radě a Komisi zprávu o provádění úkolů, které mu byly svěřeny tímto nařízením, včetně informací o plánovaném vývoji struktury a výše poplatků za dohled uvedených v článku 66. Předseda orgánu předloží tuto zprávu veřejně Evropskému parlamentu.

3.Na žádost Evropského parlamentu se předseda orgánu zúčastní slyšení týkajícího se plnění úkolů orgánu před příslušnými výbory Evropského parlamentu.

4.Orgán odpovídá ústně nebo písemně na otázky, které mu položí Evropský parlament.

KAPITOLA V

OBECNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ

ODDÍL 1

ZAMĚSTNANCI

Článek 73

Obecná ustanovení

1.Na zaměstnance orgánu se ve všech záležitostech, které nejsou upraveny tímto nařízením, vztahuje služební řád a pracovní řád ostatních zaměstnanců a pravidla přijatá na základě dohody mezi orgány Unie k provedení tohoto služebního řádu a pracovního řádu ostatních zaměstnanců.

2.Odchylně od odstavce 1 mají předseda orgánu a pět členů výkonné rady uvedených v článku 53 stejné postavení jako člen a vedoucí soudní kanceláře Tribunálu, pokud jde o funkční požitky a důchodový věk, jak jsou vymezeny v nařízení Rady (EU) 2016/300 53 . V aspektech, které neupravuje toto nařízení ani nařízení (EU) 2016/300, se obdobně použijí služební řád a pracovní řád.

3.Výkonná rada po dohodě s Komisí přijme nezbytná prováděcí opatření v souladu s článkem 110 služebního řádu.

4.Orgán může využít vyslaných národních odborníků nebo jiných zaměstnanců, kteří nejsou zaměstnanci orgánu, včetně delegátů finančních zpravodajských jednotek.

5.Výkonná rada přijme pravidla týkající se zaměstnanců z členských států, kteří mají být vysláni do orgánu, a podle potřeby je aktualizuje. Tato pravidla zahrnují zejména finanční ujednání týkající se těchto dočasných přidělení, včetně pojištění a odborné přípravy. Tato pravidla zohlední skutečnost, že zaměstnanci jsou vysláni a mají být nasazeni jako zaměstnanci orgánu. Zahrnují ustanovení o podmínkách vyslání. V příslušném případě výkonná rada usiluje o zajištění konzistence s pravidly vztahujícími se na náhradu výdajů na služební cesty statutárních zaměstnanců.

Článek 74

Výsady a imunity

Na orgán a jeho zaměstnance se vztahuje Protokol (č. 7) o výsadách a imunitách Smlouvy o Evropské unii a Smlouvy o fungování Evropské unie.

Článek 75

Povinnost zachovávat služební tajemství

1.Na členy generální rady a výkonné rady a na všechny zaměstnance orgánu, včetně úředníků dočasně přidělených z členských států a všech dalších osob plnících úkoly pro orgán na smluvním základě, se vztahuje povinnost zachovávat profesní tajemství ve smyslu článku 339 Smlouvy o fungování EU a článku 50 [OP vložte další číslo směrnice o boji proti praní peněz, COM(2021)423], a to i po skončení jejich funkcí.

2.Výkonná rada zajistí, aby osoby, jež přímo či nepřímo, trvale či příležitostně poskytují jakékoli služby související s úkoly orgánu, včetně úředníků orgánu a jiných osob pověřených výkonnou radou nebo jmenovaných orgány veřejné moci a finančními zpravodajskými jednotkami za tímto účelem, byly vázány požadavky profesního tajemství rovnocennými požadavkům uvedeným v odstavci 1.

3.Pro účely plnění úkolů, které jsou mu svěřeny tímto nařízením, je orgán v rámci omezení a za podmínek stanovených v aktech uvedených v čl. 1 odst. 2 oprávněn vyměňovat si informace s vnitrostátními orgány a subjekty nebo s orgány a subjekty Unie v případech, kdy tyto akty dovolují finančním dohlížitelům sdělovat uvedeným subjektům informace nebo pokud mohou členské státy takové sdělování informací podle příslušných právních předpisů Unie poskytnout.

4.Orgán stanoví prováděcí opatření k pravidlům pro zachování důvěrnosti uvedeným v odstavcích 1 a 2.

5.Orgán uplatňuje rozhodnutí Komise (EU, Euratom) 2015/444 54 .

Článek 76
Bezpečnostní pravidla týkající se ochrany utajovaných informací a citlivých informací nepodléhajících utajení

1.Orgán přijme vlastní bezpečnostní pravidla rovnocenná bezpečnostním pravidlům Komise na ochranu utajovaných informací Evropské unie (EUCI) a citlivých neutajovaných informací, jak je stanoveno rozhodnutími Komise (EU, Euratom) 2015/443 55 a (EU, Euratom) 2015/444. Bezpečnostní pravidla orgánu zahrnují mimo jiné ustanovení o výměně, zpracovávání a uchovávání těchto informací. Výkonná rada přijme bezpečnostní předpisy orgánu po schválení Komisí.

2.Jakékoli správní ujednání o výměně utajovaných informací s příslušnými orgány třetí země, nebo při neexistenci tohoto ujednání jakékoli výjimečné ad-hoc poskytnutí utajovaných informací Evropské unie uvedeným orgánům, musí předem schválit Komise.

ODDÍL 2

SPOLUPRÁCE

Článek 77

Spolupráce s evropskými orgány dohledu a Evropským sborem pro ochranu osobních údajů

1.Orgán naváže a udržuje úzkou spolupráci s Evropským orgánem pro bankovnictví, Evropským orgánem pro pojišťovnictví a zaměstnanecké penzijní pojištění a Evropským orgánem pro cenné papíry a trhy.

2.Při vypracovávání pokynů a doporučení podle článku 43, které mají významný dopad na ochranu osobních údajů, orgán úzce spolupracuje s Evropským sborem pro ochranu osobních údajů zřízeným nařízením (EU) 2016/679 s cílem zamezit zdvojování činnosti, nesrovnalostem a právní nejistotě v oblasti ochrany údajů.

Článek 78

Spolupráce s orgány jinými než orgány pro AML/CFT 

1.Je-li to nezbytné pro plnění úkolů uvedených v článku 5, spolupracuje orgán podle potřeby s orgány, které se nezabývají bojem proti praní peněz a financování terorismu.

2.V případě potřeby uzavře orgán s orgányuvedenými v odstavci 1 memorandum o porozumění, které obecně stanoví, jak budou spolupracovat a vyměňovat si informace při plnění svých úkolů v oblasti dohledu podle práva Unie ve vztahu k vybraným povinným osobám.

3.Orgán zajistí účinnou spolupráci a výměnu informací mezi všemi finančními dohlížiteli v systému dohledu v oblasti AML/CFT a příslušnými orgány jinými než orgány pro AML/CFT podle odstavce 1, a to i s ohledem na přístup k informacím a údajům v centrální databázi AML/CFT uvedené v článku 11.

Článek 79

Spolupráce v rámci partnerství veřejného a soukromého sektoru (PPP)

V příslušných případech se při plnění úkolů uvedených v oddílech 3 a 6 kapitoly II může orgán účastnit stávajících ujednání o spolupráci uzavřených v jednom nebo více členských státech orgány dohledu nebo finančními zpravodajskými jednotkami, pokud tato ujednání zahrnují mimo jiné spolupráci a výměnu informací mezi uvedenými orgány a vybranými povinnými osobami. Účast orgánu podléhá souhlasu příslušného vnitrostátního orgánu, který takové ujednání uzavřel.

Článek 80

Spolupráce s úřadem OLAF, Europolem, Eurojustem a úřadem EPPO

1.Orgán může uzavírat pracovní ujednání s institucemi Unie, decentralizovanými agenturami Unie a dalšími subjekty Unie působícími v oblasti prosazování práva a justiční spolupráce. Tato pracovní ujednání mohou být strategické nebo technické povahy a jsou zaměřena zejména na usnadnění spolupráce a výměny informací mezi jejich stranami. Pracovní ujednání nepředstavují základ umožňující výměnu osobních údajů a nejsou pro Unii a její členské státy závazná.

2.Orgán naváže a udržuje úzké vztahy s úřadem OLAF, Europolem, Eurojustem a úřadem EPPO. Za tímto účelem uzavře orgán s úřadem OLAF, Europolem, Eurojustem a úřadem EPPO zvláštní pracovní ujednání stanovující podrobnosti jejich spolupráce. Cílem těchto vztahů je zejména zajistit výměnu strategických informací a trendů v souvislosti s hrozbami praní peněz a financování terorismu, kterým Unie čelí.

Článek 81

Spolupráce s třetími zeměmi a mezinárodními organizacemi

1.Za účelem dosažení cílů stanovených v tomto nařízení, a aniž jsou dotčeny příslušné pravomoci členských států a institucí Unie, může orgán navazovat kontakty a uzavírat správní dohody s orgány pro boj proti praní peněz a financování terorismu ve třetích zemích, které mají regulační a dohledové pravomoci a pravomoci související s finančními zpravodajskými jednotkami v oblasti boje proti praní peněz a financování terorismu, jakož i s mezinárodními organizacemi a správními orgány třetích zemí. Z dohod nevyplývají pro Unii a její členské státy žádné právní závazky a ani nebrání členským státům a jejich příslušným orgánům v uzavírání dvoustranných dohod s těmito třetími zeměmi.

2.Za účelem zavedení jednotných, účinných a efektivních postupů v Unii a posílení mezinárodní koordinace a spolupráce v boji proti praní peněz a financování terorismu může orgán vypracovat vzory správních dohod. Orgány veřejné moci a finanční zpravodajské jednotky se vynasnaží tyto vzory dohod používat.

3.V případech, kdy se součinnost několika orgánů veřejné moci a finančních zpravodajských jednotek Unie s orgány třetích zemí týká záležitostí spadajících do působnosti úkolů orgánu, které jsou vymezeny v článku 5, má orgán v případě potřeby vedoucí úlohu při usnadňování této součinnosti. Touto úlohou orgánu nejsou dotčeny pravidelné interakce příslušných orgánů s orgány třetích zemí.

4.Orgán v rámci svých pravomocí podle tohoto nařízení a legislativních aktů uvedených v čl. 1 odst. 2 přispívá k jednotnému, společnému, důslednému a účinnému zastupování zájmů Unie na mezinárodních fórech, mimo jiné tím, že je nápomocen Komisi při plnění jejích úkolů souvisejících s členstvím Komise ve Finančním akčním výboru a podporuje práci a cíle Egmontské skupiny finančních zpravodajských jednotek.

ODDÍL 3

OBECNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ

Článek 82

Přístup k dokumentům

1.Na dokumenty, které má orgán k dispozici, se vztahuje nařízení (ES) č. 1049/2001.

2.Proti rozhodnutím přijatým orgánem podle článku 8 nařízení (ES) č. 1049/2001 lze podat stížnost k veřejnému ochránci práv podle podmínek článku 228 SFEU nebo žalobu k Soudnímu dvoru Evropské unie podle podmínek článku 263 SFEU.

3.Právo nahlížet do dokumentů se nevztahuje na důvěrné informace zahrnující:

a)informace nebo údaje orgánu, finančních dohlížitelů nebo povinných osob získané při plnění úkolů a činností uvedených v čl. 5 odst. 2 a oddílu 3 kapitoly II;

b)veškeré provozní údaje nebo informace související s těmito provozními údaji orgánu a finančních zpravodajských jednotek, které má orgán k dispozici z důvodu plnění úkolů a činností uvedených v čl. 5 odst. 5 a oddílu 6 kapitoly II.

4.Důvěrné informace podle odst. 3 písm. a), které se týkají řízení v oblasti dohledu, však mohou být zcela nebo zčásti zpřístupněny povinným osobám, které jsou účastníky takového řízení v oblasti dohledu, s výhradou oprávněného zájmu fyzických a právnických osob, které nejsou příslušnou stranou, na ochraně jejich obchodního tajemství. Tento přístup se nevztahuje na interní dokumenty orgánu, finanční dohlížitele ani na korespondenci mezi nimi.

5.Výkonná rada přijme praktická opatření pro uplatňování nařízení (ES) č. 1049/2001 a pravidel pro zveřejňování informací týkajících se postupů dohledu.

Článek 83

Obecný jazykový režim

1.Na orgán se vztahuje nařízení Rady č. 1.

2.Výkonná rada rozhodne o vnitřním jazykovém režimu orgánu, který musí být v souladu s jazykovým režimem v oblasti přímého dohledu přijatým podle článku 27.

3.Překladatelské služby nezbytné pro fungování orgánu poskytuje Překladatelské středisko pro instituce Evropské unie zřízené nařízením Rady (ES) č. 2965/94 56 .

Článek 84

Ochrana údajů

1.Zpracování osobních údajů na základě tohoto nařízení pro účely předcházení praní peněz a financování terorismu podle článku 53 [OP vložte další číslo směrnice o boji proti praní peněz, COM(2021)423] a článku 55 [OP vložte další číslo nařízení o boji proti praní peněz, COM(2021)420] se považuje za nezbytné pro splnění úkolu prováděného ve veřejném zájmu nebo při výkonu veřejné moci svěřené orgánu podle článku 5 nařízení (EU) 2018/1725 a článku 6 nařízení (EU) 2016/679.

Při vypracovávání pokynů a doporučení podle článku 43, které mají významný dopad na ochranu osobních údajů, konzultuje orgán po pověření Komisí evropského inspektora ochrany údajů zřízeného nařízením (EU) 2018/1725. Orgán může do procesu vypracovávání těchto pokynů a doporučení přizvat rovněž vnitrostátní úřady pro ochranu údajů jako pozorovatele.

2.V souladu s článkem 25 nařízení (EU) 2018/1725 přijme orgán vnitřní pravidla, která mohou omezit uplatňování práv subjektů údajů, pokud jsou tato omezení nezbytná pro splnění úkolů uvedených v článku 53 [směrnice o boji proti praní peněz] a článku 55 [nařízení o boji proti praní peněz].

Článek 85

Odpovědnost orgánu 

1.V případě mimosmluvní odpovědnosti nahradí orgán v souladu s obecnými zásadami společnými právním řádům členských států veškerou škodu, kterou způsobil nebo kterou způsobili jeho zaměstnanci při plnění svých povinností. Soudní dvůr Evropské unie má pravomoc rozhodovat v jakémkoli sporu o náhradě této škody.

2.Osobní finanční a kárná odpovědnost zaměstnanců orgánu vůči orgánu se řídí příslušnými předpisy, které se vztahují na zaměstnance orgánu.

Článek 86

Akty v přenesené pravomoci

1.Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci je svěřena Komisi za podmínek stanovených v tomto článku.

2.Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci uvedené v článcích 25 a 65 je Komisi svěřena na dobu neurčitou od [OP vložte datum = 6 měsíců ode dne vstupu tohoto nařízení v platnost].

3.Evropský parlament nebo Rada mohou přenesení pravomoci uvedené v článcích 25 a 65 kdykoli zrušit. Rozhodnutím o zrušení se ukončuje přenesení pravomoci v něm určené. Rozhodnutí nabývá účinku prvním dnem po zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie, nebo k pozdějšímu dni, který je v něm upřesněn. Nedotýká se platnosti již platných aktů v přenesené pravomoci.

4.Před přijetím aktu v přenesené pravomoci Komise vede konzultace s odborníky jmenovanými jednotlivými členskými státy v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů.

5.Přijetí aktu v přenesené pravomoci Komise neprodleně oznámí současně Evropskému parlamentu a Radě.

6.Akt v přenesené pravomoci přijatý podle článků 25 a 65 vstoupí v platnost, pouze pokud proti němu Evropský parlament nebo Rada nevysloví námitky ve lhůtě jednoho měsíce ode dne, kdy jim byl tento akt oznámen, nebo pokud Evropský parlament i Rada před uplynutím této lhůty informují Komisi o tom, že námitky nevysloví. Z podnětu Evropského parlamentu nebo Rady se tato lhůta prodlouží o jeden měsíc.

Článek 87

Dohoda o sídle a provozní podmínky

1.Nezbytná opatření, která se týkají prostorů a vybavení, které má orgánu poskytnout členský stát, v němž je umístěno jeho sídlo, jakož i konkrétní pravidla vztahující se na zaměstnance orgánu a jejich rodinné příslušníky v tomto členském státě jsou vymezena v dohodě o sídle uzavřené mezi orgánem a daným členským státem po schválení výkonnou radou.

2.Hostitelský členský stát orgánu poskytne pro zajištění řádného fungování orgánu co nejlepší podmínky, včetně vícejazyčné evropsky zaměřené školní výuky a vhodných dopravních spojení.

Článek 88

Hodnocení a přezkum

3.Do 31. prosince 2029 a poté každých pět let posoudí Komise na základě svých vlastních pokynů výsledky orgánu s ohledem na jeho cíle, mandát, úkoly a umístění. Hodnocení se týká zejména:

a)případné potřeby změnit mandát orgánu a finančních důsledků takové změny;

b)dopadu všech činností a úkolů orgánu v oblasti dohledu na zájmy Unie jako celku, a zejména na účelnost:

i)úkolů a činností v oblasti dohledu souvisejících s přímým dohledem nad vybranými povinnými osobami;

ii)nepřímého dohledu nad nevybranými povinnými osobami;

iii)nepřímého dohledu nad ostatními povinnými osobami;

c)dopadu činností souvisejících s podporou a koordinací finančních zpravodajských jednotek, a zejména koordinace společných analýz přeshraničních činností a obchodů prováděných finančními zpravodajskými jednotkami;

d)nestrannosti, objektivity a nezávislosti orgánu;

e)vhodnosti způsobu řízení, včetně složení výkonné rady a způsobu hlasování v ní a jejího vztahu ke generální radě;

f)nákladové efektivnosti orgánu, případně odděleně ve vztahu k jeho jednotlivým zdrojům financování;

g)účinnosti mechanismu odvolání proti rozhodnutím orgánu a nezávislosti a odpovědnosti orgánu;

h)účinnosti ujednání o spolupráci a sdílení informací mezi orgánem a orgány jinými než orgány pro AML;

i)interakce mezi orgánem a ostatními unijními orgány a institucemi dohledu, včetně EBA, Europolu, Eurojustu, OLAF a EPPO;

j)účelnosti pravomocí orgánu v oblasti dohledu a sankcí;

k)účelnosti a sbližování postupů dohledu dosaženého orgány dohledu a úlohy orgánu v této oblasti.

4.Zpráva uvedená v odstavci 1 rovněž zhodnotí, zda:

a)jsou zdroje orgánu přiměřené pro plnění jeho povinností;

b)je vhodné svěřit další úkoly v oblasti dohledu nad povinnými osobami nefinančního sektoru a případně upřesnit druhy osob, na které by se měly vztahovat další úkoly v oblasti dohledu;

c)je vhodné svěřit další úkoly v oblasti podpory a koordinace práce finančních zpravodajských jednotek;

d)je vhodné svěřit orgánu další sankční pravomoci.

5.Při každém druhém hodnocení se provede posouzení výsledků dosažených orgánem s ohledem na jeho cíle, mandát a úkoly, včetně posouzení, zda je další trvání orgánu s ohledem na tyto cíle, mandát a úkoly stále odůvodněné.

6.Tato zpráva a případně veškeré související návrhy se předávají Evropskému parlamentu a Radě.

Článek 89

Změny nařízení (EU) č. 1093/2010

Nařízení (EU) č. 1093/2010 se mění takto:

1)Článek 1 se mění takto:

a)v odstavci 2 se zrušuje druhý pododstavec;

b)v odstavci 5 se zrušuje písmeno h);

2)Článek 4 se mění takto:

a)bod 1a se zrušuje;

b)v bodě 2 se zrušuje podbod iii);

3)V čl. 8 odst. 1 se zrušuje písmeno l);

4)Články 9a a 9b se zrušují;

5)V článku 17 se odstavec 6 nahrazuje tímto:

„6. Aniž jsou dotčeny pravomoci Komise podle článku 258 Smlouvy o fungování EU, jestliže příslušný orgán nevyhoví formálnímu stanovisku uvedenému v odstavci 4 tohoto článku ve lhůtě v něm uvedené a je-li nutné včas napravit tento nesoulad, aby byly zachovány nebo obnoveny neutrální podmínky pro hospodářskou soutěž na trhu nebo aby se zajistilo řádné fungování a integrita finančního systému, může orgán v případě, že příslušné požadavky legislativních aktů uvedených v čl. 1 odst. 2 tohoto nařízení jsou přímo použitelné na finanční instituce, přijmout individuální rozhodnutí určené finanční instituci, [?] kterým jí uloží, aby přijala všechna nezbytná opatření ke splnění jejích povinností podle práva Unie, včetně případného ukončení konkrétního jednání.

Rozhodnutí orgánu musí být v souladu s formálním stanoviskem vydaným Komisí podle odstavce 4.

6)V článku 19 se odstavec 4 nahrazuje tímto:

„4. Aniž jsou dotčeny pravomoci Komise podle článku 258 Smlouvy o fungování EU, jestliže příslušný orgán nevyhoví rozhodnutí orgánu, a tedy nezajistí, aby finanční instituce plnila požadavky, které jsou pro ni přímo použitelné na základě legislativních aktů uvedených v čl. 1 odst. 2 tohoto nařízení, může orgán přijmout individuální rozhodnutí určené této finanční instituci, kterým jí uloží, aby přijala všechna nezbytná opatření ke splnění jejích povinností podle práva Unie, včetně případného ukončení konkrétního jednání.“;

7)V čl. 33 odst. 1 se zrušuje druhý pododstavec.

8)V čl. 40 odst. 1 se doplňuje nové písmeno g), které zní:

„g) jeden zástupce Orgánu pro boj proti praní peněz a financování terorismu, který nemá hlasovací právo.“;

9) V článku 81 se zrušuje odstavec 2b.

Článek 90

Změny nařízení (EU) č. 1094/2010

Nařízení (EU) č. 1094/2010 se mění takto:

1)V čl. 1 odst. 2 se zrušuje druhý pododstavec.

2)V čl. 40 odst. 1 se doplňuje nové písmeno, které zní:

„f) jeden zástupce Orgánu pro boj proti praní peněz a financování terorismu, který nemá hlasovací právo.“;

3)V článku 54 se zrušuje odstavec 2a.

Článek 91

Změny nařízení (EU) č. 1095/2010

Nařízení (EU) č. 1095/2010 se mění takto:

1)V čl. 1 odst. 2 se zrušuje druhý pododstavec;

2)V čl. 40 odst. 1 se doplňuje nové písmeno, které zní:

„f) jeden zástupce Orgánu pro boj proti praní peněz a financování terorismu, který nemá hlasovací právo.“

3)V článku 54 se zrušuje odstavec 2a.

Článek 92

Zahájení činnosti orgánu

Komise odpovídá za zřízení a počáteční fungování orgánu až do dne, kdy orgán začne fungovat, což je podle článku 93 1. leden 2024. Za tímto účelem:

a)Komise může jmenovat úředníka Komise, aby působil jako dočasný výkonný ředitel a vykonával povinnosti svěřené výkonnému řediteli, dokud orgán nebude schopen plnit svůj vlastní rozpočet a dokud se neujme svých povinností výkonný ředitel po jmenování výkonnou radou v souladu s článkem 58;

b)odchylně od čl. 53 odst. 4 a do přijetí rozhodnutí podle článku 58 vykonává dočasný výkonný ředitel pravomoci orgánu oprávněného ke jmenování;

c)může Komise orgánu nabídnout pomoc, zejména vysláním úředníků Komise, aby vykonávali činnosti orgánu v rámci odpovědnosti dočasného výkonného ředitele nebo výkonného ředitele;

d)může dočasný výkonný ředitel schvalovat všechny platby kryté prostředky zanesené v rozpočtu orgánu poté, co je schválila výkonná rada, a může uzavírat smlouvy, včetně smluv se zaměstnanci, a to po přijetí plánu pracovních míst orgánu.

Článek 93

Vstup v platnost a použitelnost

Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Toto nařízení se použije ode dne 1. ledna 2024.

Články 1, 4, 38, 42, 43, 44, 46, 56, 58, 86 a 87 se však použijí od 1. ledna 2023.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne

LEGISLATIVNÍ FINANČNÍ VÝKAZ

1. RÁMEC NÁVRHU/PODNĚTU

1.1.Název návrhu/podnětu

1.2.Příslušné oblasti politik

1.3.Tento návrh se týká 

✓nové akce

◻ nové akce následující po pilotním projektu / přípravné akci 57  

◻ prodloužení stávající akce 

◻ sloučení jedné či více akcí do jiné/nové akce 

1.4.Cíle

1.4.1.Obecné cíle 

1.4.2.Specifické cíle 

1.4.3.Očekávané výsledky a dopady

Upřesněte účinky, které by návrh/podnět měl mít na příjemce / cílové skupiny.

1.4.4.Ukazatele výkonnosti 

Upřesněte ukazatele pro sledování pokroku a dosažených výsledků.

1.5.Odůvodnění návrhu/podnětu 

1.5.1.Potřeby, které mají být uspokojeny v krátkodobém nebo dlouhodobém horizontu, včetně podrobného harmonogramu pro zahajovací fázi provádění podnětu

1.5.2.Přidaná hodnota ze zapojení Unie (může být důsledkem různých faktorů, např. přínosů z koordinace, právní jistoty, vyšší účinnosti nebo doplňkovosti). Pro účely tohoto bodu se „přidanou hodnotou ze zapojení Unie“ rozumí hodnota plynoucí ze zásahu Unie, jež doplňuje hodnotu, která by jinak vznikla činností samotných členských států.

1.5.3.Závěry vyvozené z podobných zkušeností v minulosti

1.5.4.Slučitelnost s víceletým finančním rámcem a možné synergie s dalšími vhodnými nástroji

1.5.5.Posouzení různých dostupných možností financování, včetně prostoru pro přerozdělení prostředků

1.6.Doba trvání a finanční dopad návrhu/podnětu

✓ Časově omezená doba trvání

◻    Návrh/podnět s platností od [DD/MM]RRRR do [DD/MM]RRRR

◻    Finanční dopad od RRRR do RRRR

✓Časově neomezená doba trvání

◻ Provádění s obdobím rozběhu od roku 2023 do roku 2025,

poté plné fungování.

1.7.Předpokládaný způsob řízení 58   

✓ Přímé řízení Komisí prostřednictvím

◻ výkonných agentur

◻ Sdílené řízení s členskými státy

✓Nepřímé řízení, při kterém jsou úkoly souvisejícími s plněním rozpočtu pověřeny:

◻ mezinárodní organizace a jejich agentury (upřesněte),

◻EIB a Evropský investiční fond,

✓subjekty uvedené v článcích 70 a 71,

◻ veřejnoprávní subjekty,

◻ soukromoprávní subjekty pověřené výkonem veřejné služby v rozsahu, v jakém poskytují dostatečné finanční záruky,

◻ soukromoprávní subjekty členského státu pověřené uskutečňováním partnerství soukromého a veřejného sektoru a poskytující dostatečné finanční záruky,

◻ osoby pověřené prováděním specifických akcí v rámci společné zahraniční a bezpečnostní politiky podle hlavy V Smlouvy o EU a určené v příslušném základním právním aktu.

Poznámky

2.SPRÁVNÍ OPATŘENÍ 

2.1.Pravidla pro sledování a podávání zpráv 

Upřesněte četnost a podmínky.

2.2.Systémy řízení a kontroly 

2.2.1.Odůvodnění navrhovaných způsobů řízení, mechanismů provádění financování, způsobů plateb a kontrolní strategie

2.2.2.Informace o zjištěných rizicích a systémech vnitřní kontroly zřízených k jejich zmírnění

2.2.3.Odhad a odůvodnění nákladové efektivnosti kontrol (poměr „náklady na kontroly ÷ hodnota souvisejících spravovaných finančních prostředků“) a posouzení očekávané míry rizika výskytu chyb (při platbě a při uzávěrce) 

2.3.Opatření k zamezení podvodů a nesrovnalostí 

Upřesněte stávající či předpokládaná preventivní a ochranná opatření, např. opatření uvedená ve strategii pro boj proti podvodům.

3.ODHADOVANÝ FINANČNÍ DOPAD NÁVRHU/PODNĚTU 

3.1.Okruhy víceletého finančního rámce a dotčené výdajové rozpočtové položky 

·Stávající rozpočtové položky

V pořadí okruhů víceletého finančního rámce a rozpočtových položek.

·Nové rozpočtové položky, jejichž vytvoření se požaduje

V pořadí okruhů víceletého finančního rámce a rozpočtových položek.

3.2.Odhadovaný dopad na výdaje 

3.2.1.Odhadovaný souhrnný dopad na výdaje 

v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa) Běžné ceny

03.10.YY.YY: Orgán EU pro boj proti praní peněz (AMLA)			2023	2024	2025	2026	2027	CELKEM VFR 2021–2027
Hlava 1:	Závazky	1)	0,809	7,489	19,148	7,094	7,236	41,776
	Platby	2)	0,809	7,489	19,148	7,094	7,236	41,776
Hlava 2:	Závazky	1a)	0,252	3,974	4,742	1,726	1,761	12,455
	Platby	2a)	0,252	3,974	4,742	1,726	1,761	12,455
Hlava 3:	Závazky	3a)		4,245	6,522	4,030	4,110	18,907
	Platby	3b)		4,245	6,522	4,030	4,110	18,907
Prostředky pro AMLA CELKEM	Závazky	= 1+1a +3a	1,061	15,708	30,412	12,850	13,107	73,138
	Platby	= 2+2a +3b	1,061	15,708	30,412	12,850	13,107	73,138

v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa) Běžné ceny

v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa): Stálé ceny roku 2021

Potřeby v oblasti správních prostředků budou pokryty z prostředků, které jsou již vyčleněny na řízení akce a/nebo byly vnitřně přerozděleny a případně doplněny z dodatečného přídělu, který lze řídícímu GŘ poskytnout v rámci ročního přidělování a s ohledem na stávající rozpočtová omezení.

v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

3.2.2.Odhadovaný dopad na prostředky orgánu AMLA 

◻    Návrh/podnět nevyžaduje využití operačních prostředků.

✓    Návrh/podnět vyžaduje využití operačních prostředků, jak je vysvětleno dále:

Prostředky na závazky v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa): Běžné ceny

3.2.3.Odhadovaný dopad na lidské zdroje orgánu AMLA 

3.2.3.1Shrnutí 

◻    Návrh/podnět nevyžaduje využití prostředků správní povahy.

✓    Návrh/podnět vyžaduje využití prostředků správní povahy, jak je vysvětleno dále:

v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa): Běžné ceny - pouze část financovaná Unií

Dočasní zaměstnanci (třídy AD)	0,518	5,682	14,354	5,362	5,468	31,384
Dočasní zaměstnanci (třídy AST)		0,462	2,493	0,962	0,982	4,899
Smluvní zaměstnanci	0,291	1,186	1,815	0,308	0,315	3,915
Vyslaní národní odborníci		0,159	0,486	0,462	0,471	1,578

CELKEM

0,809

7,489

19,148

7,094

7,236

41,776

Požadavky na zaměstnance (FTE): Pracovní místa financovaná Unií a financovaná z poplatků celkem

Dočasní zaměstnanci (třídy AD)	8	58	155	180	180	180
Dočasní zaměstnanci (třídy AST)		7	30	30	30	30
Smluvní zaměstnanci	10	30	30	30	30	30
Vyslaní národní odborníci		5	10	10	10	10

CELKEM

18

100

225

250

250

250

Předpokládá se, že všichni zaměstnanci přijatí v roce 2023 budou pracovat 6 měsíců, přičemž přijímací řízení bude zahájeno před právním zřízením agentury, aby mohly být smlouvy podepsány ihned po jejím zřízení. Podobně se předpokládá, že 20 zaměstnanců třídy TA, kteří nastoupí do zaměstnání v roce 2024, bude pracovat celý rok, protože nábor bude zahájen v roce 2023. U všech dalších zaměstnanců v kategorii ostatní zaměstnanci se předpokládá, že budou najímáni v průběhu celého roku, a proto jsou jejich náklady v průměru stanoveny z 50 % pracovních míst. Předpokládá se tedy, že plného počtu zaměstnanců bude dosaženo v polovině roku 2026.

Podrobnosti o přeřazení z Evropského orgánu pro bankovnictví

Požadavky na zaměstnance (FTE):

Dočasní zaměstnanci (třídy AD)		4	4	4	4	4
Dočasní zaměstnanci (třídy AST)
Smluvní zaměstnanci		4	4	4	4	4
Vyslaní národní odborníci

CELKEM

8

8

8

Přidělený počet zaměstnanců Evropského orgánu pro bankovnictví (pracovní místa podle plánu pracovních míst a přidělený počet pro smluvní zaměstnance) bude snížen o čtyři dočasné zaměstnance (AD7) a čtyři smluvní zaměstnance (FGIV), neboť úkoly v oblasti boje proti praní peněz, které byly orgánu EBA přiděleny v souvislosti s přezkumem evropských orgánů dohledu, bude plnit AMLA.

3.2.3.2Odhadované potřeby v oblasti lidských zdrojů mateřského GŘ

◻    Návrh/podnět nevyžaduje využití lidských zdrojů.

✓    Návrh/podnět vyžaduje využití lidských zdrojů, jak je vysvětleno dále:

Odhad vyjádřete v celých číslech (nebo zaokrouhlete nejvýše na jedno desetinné místo)

Potřeby v oblasti lidských zdrojů budou pokryty ze zdrojů GŘ, které jsou již vyčleněny na řízení akce a/nebo byly vnitřně přeobsazeny v rámci GŘ, a případně doplněny z dodatečného přídělu, který lze řídícímu GŘ poskytnout v rámci ročního přidělování a s ohledem na rozpočtová omezení.

Popis úkolů:

Popis výpočtu nákladů na jednotky FTE by měl být zahrnut v příloze V oddíle 3.

3.2.4.Slučitelnost se stávajícím víceletým finančním rámcem 

◻    Návrh/podnět je v souladu se stávajícím víceletým finančním rámcem.

✓    Návrh/podnět si vyžádá úpravu příslušného okruhu víceletého finančního rámce.

◻    Návrh/podnět vyžaduje použití nástroje pružnosti nebo revizi víceletého finančního rámce 70 .

3.2.5.Příspěvky třetích stran 

◻    Návrh/podnět nepočítá se spolufinancováním od třetích stran.

✓    Návrh/podnět počítá se spolufinancováním podle následujícího odhadu:

v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

Odhadovaný dopad na příjmy

✓    Návrh/podnět nemá žádný finanční dopad na příjmy.

◻    Návrh/podnět má tento finanční dopad:

◻    na vlastní zdroje

◻    na jiné příjmy

◻    uveďte, zda je příjem účelově vázán na výdajové položky

v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

U účelově vázaných různých příjmů upřesněte dotčené výdajové rozpočtové položky.

Upřesněte způsob výpočtu dopadu na příjmy.

PŘÍLOHA – PŘEDPOKLADY

1. Obecné předpoklady

Orgán pro boj proti praní peněz

Hlava I – Výdaje na zaměstnance

Při výpočtu výdajů na zaměstnance na základě zjištěného potřebného počtu zaměstnanců se použily tyto níže vysvětlené předpoklady:

·Orgán bude právně zřízen ihned po vstupu tohoto nařízení v platnost (pravděpodobně počátkem roku 2023), ale v roce 2023 nebude vykonávat žádné provozní úkoly, pouze administrativní úkoly spojené s jeho zřízením. Zaměstnanci přijatí v roce 2023 (18 zaměstnanců) budou výhradně administrativní a personální pracovníci.

·Přímý dohled nad všemi vybranými osobami bude zahájen v roce 2026, takže do konce roku 2025 bude muset být k dispozici plný počet 100 zaměstnanců pro přímý dohled.

·Do poloviny roku 2025 bude dokončen proces výběru osob pro přímý dohled a stanovení poplatků/odvodů (seznam osob podléhajících poplatkům/odvodům bude větší než seznam osob podléhajících přímému dohledu). Od roku 2026 bude orgán z větší části financován z poplatků/odvodů.

·Pokud jde o provozní činnosti jiné než přímý dohled, orgán začne vykonávat své funkce v roce 2024 a během tří let se rozroste na plný počet zaměstnanců, přičemž se předpokládá, že plného počtu zaměstnanců bude dosaženo do konce roku 2026. Zaměstnanci přijatí v průběhu roku 2026 budou pracovat na nepřímém dohledu nad nefinančním sektorem a na podpoře finančních zpravodajských jednotek. Rok 2027 tak bude prvním rokem, kdy bude orgán plně personálně obsazen po celý rok.

·Náklady na nově přijaté zaměstnance v roce 2023, 2024, 2025 a 2026 jsou vyčísleny za 6 měsíců vzhledem k předpokládané době potřebné k náboru dalších zaměstnanců, avšak náklady na 20 nových zaměstnanců, kteří nastoupí do práce na začátku roku 2024, jsou vyčísleny za celých 12 měsíců, protože přijímací řízení by proběhlo v roce 2023.

·Průměrné roční náklady na dočasného zaměstnance v roce 2021 činí 152 000 EUR, na smluvního zaměstnance 82 000 EUR a na vyslaného národního odborníka 86 000 EUR, přičemž všechny tyto částky zahrnují 25 000 EUR nákladů na „úpravy“ v rámci hlavy II (budovy, IT atd.) a tyto údaje byly od roku 2023 indexovány o 2 % ročně, aby legislativní finanční výkaz mohl být předložen v běžných cenách.

·Neuplatňuje se žádný kladný ani záporný opravný koeficient, protože sídlo orgánu není známo (je obvyklé, že v návrhu Komise na zřízení nové agentury není umístění sídla uvedeno).

·Příspěvky zaměstnavatele na penzijní pojištění pro dočasné zaměstnance a smluvní zaměstnance byly stanoveny na základě standardních základních platů zahrnutých do standardních průměrných ročních nákladů pro rok 2021, tj. 96 724 EUR a 54 200 EUR, a byly od roku 2023 opět indexovány o 2 % ročně, aby se dospělo k současným cenám.

Hlava II – Infrastruktura a provozní výdaje

Náklady vycházejí z vynásobení počtu zaměstnanců poměrem ročního úvazku a standardních nákladů na „úpravy“, tj. 25 000 EUR plus 2 500 EUR na zaměstnance 73 na pokrytí dalších administrativních výdajů, přičemž obě částky jsou uvedeny v cenách roku 2021 a indexovány tak, aby se dospělo k běžným cenám.

Během prvního roku skutečného provozu (2024) však bude třeba najmout dostatečně velké kancelářské prostory pro plný počet zaměstnanců agentury. Proto byly kromě standardního výpočtu úpravy (25 000 EUR vynásobeno 82,5 plných pracovních úvazků) do rozpočtu zahrnuty další 2 miliony EUR (v běžných cenách), aby se zohlednily náklady na nájem a případné vybavení budovy.

Komise

Na základě nedávných zkušeností se zřizováním nových agentur bude v letech 2023 a 2024 zapotřebí pracovní skupina s pevně stanoveným funkčním obdobím v počtu 12 osob (8 úředníků třídy AD a 4 smluvní zaměstnanci), aby bylo možné zřídit orgán efektivně a rychle, včetně dočasného výkonného ředitele vyslaného Komisí a týmu odborníků v oblasti lidských zdrojů, IT, financí a zadávání veřejných zakázek. Tyto osoby budou zajištěny interním přesunem v rámci Evropské komise. Část zaměstnanců pracovní skupiny (podle tohoto odhadu čtyři) bude muset být vzhledem ke krátkodobé povaze pracovní skupiny smluvními zaměstnanci. Služební cesty budou zapotřebí zejména poté, co orgán začne od roku 2024 působit v místě svého sídla. Náklady na zaměstnance této pracovní skupiny byly vyčísleny v průměru na rok 2021 ve výši 152 000 EUR na úředníka (sazba, která zahrnuje náklady na budovy a IT, tzv. „úprava“) a 82 000 EUR na smluvního zaměstnance.

2. Konkrétní informace

Počet zaměstnanců

Celkový počet zaměstnanců orgánu při plném zajištění zdrojů, jak je uvedeno v příloze 5 posouzení dopadů připojeného k tomuto návrhu, je plánován na 250, z toho 100 zaměstnanců vykonávajících přímý dohled nad některými povinnými osobami. Pokud by se však orgán nacházel v blízkosti stávající agentury EU, s níž by mohl sdílet podpůrné funkce, pak by celkový počet zaměstnanců mohl být o něco nižší než 250; v takovém případě by měl být tento legislativní finanční výkaz během legislativního procesu změněn.

Počet 100 zaměstnanců zapojených do přímého dohledu vychází z odhadu, podle něhož by pod přímý dohled orgánu spadalo 12 až 20 osob a každé osobě pod přímým dohledem by se věnovalo průměrně 5 až 8 zaměstnanců. Téměř všichni ze 100 zaměstnanců budou působit v členských státech, nikoli v sídle orgánu, neboť budou řídit společné týmy dohledu za účasti zaměstnanců vnitrostátních orgánů dohledu v oblasti AML/CFT.

Počet 150 zaměstnanců, kteří se nebudou věnovat přímému dohledu, je stanoven jako minimální úroveň potřebná k plnění všech úkolů orgánu. Je výrazně nižší než průměrný počet zaměstnanců tří evropských orgánů dohledu v roce 2020. Plánovaných 150 zaměstnanců orgánu, kteří se nebudou zabývat přímým dohledem, lze rozdělit do následujících činností:

·Členové výkonné rady, výkonný ředitel a předseda (7 plných pracovních úvazků),

·Ústřední správa a podpůrný personál (rozpočet, veřejné zakázky, lidské zdroje, právní oddělení IT atd.),

–Nepřímý dohled (koordinace a kontrola vnitrostátních orgánů dohledu) ve finančním sektoru,

–Nepřímý dohled (koordinace a kontrola vnitrostátních orgánů dohledu) v nefinančním sektoru,

·Koordinace a podpora práce finančních zpravodajských jednotek.

Návrh nařízení, kterým se zřizuje orgán, stanoví počet členů výkonné rady na pět plus předsedu; nebudou to stálí zaměstnanci orgánu, ale nezávislí veřejní činitelé na plný úvazek. Na základě zkušeností z evropských orgánů dohledu lze odhadnout počet potřebných ústředních administrativních a podpůrných pracovníků na 20 (méně, pokud budou podpůrné služby sdíleny s jinou agenturou). Přesné rozdělení zbývajících 123 pracovníků mezi ostatní činnosti bude svěřeno samotnému orgánu, ale odhaduje se, že na nepřímém dohledu nad finančním sektorem bude pracovat přibližně 70 pracovníků v přepočtu na plné pracovní úvazky (týká se to poplatků/odvodů – viz níže).

Hlava III – Provozní výdaje

Náklady se odhadují podle těchto obecných předpokladů:

·Náklady na překlady při plném provozu se odhadují na něco málo přes 0,5 milionu EUR ročně v cenách roku 2021 a indexují se tak, aby se dospělo k současným cenám. Předpokládané sazby pro rok 2024 činí 50 % a pro rok 2025 75 % z těchto nákladů,

·přechodové náklady na IT zahrnují: jednorázové náklady na IT spojené s převodem IT systémů na AMLA a další náklady na zahájení činnosti AMLA v oblasti IT, které se předpokládají ve výši 1 milionu EUR v roce 2023 a 400 000 EUR v roce 2024 (obojí v cenách roku 2021).

·Náklady na dohled na místě činí 2 500 EUR na osobu a návštěvu. Rozpočet na služební cesty ve výši 2 milionů EUR (v cenách roku 2021) při plném provozu (tj. od roku 2027) představuje 800 jednotlivých služebních cest (rozpočet na služební cesty v roce 2024 činí 50 % rozpočtu při plném provozu a v roce 2025 75 % rozpočtu při plném provozu).

·Výdaje na soudní spory se týkají využití externího poradenství u soudních sporů s osobami, nad nimiž je vykonáván přímý dohled, ohledně rozhodnutí jim určených, s osobami podléhajícími poplatkům/odvodům ohledně výše poplatků/odvodů a s vnitrostátními orgány dohledu v případech, kdy orgán zjistí, že tyto vnitrostátní orgány dohledu vykonávají dohled nad osobou nedostatečně, a navrhne přenesení pravomocí v oblasti dohledu na orgán. Roční náklady na soudní spory se odhadují na 0,75 milionu EUR při plném provozu (v cenách roku 2021).

Orgán převezme od Evropského orgánu pro bankovnictví databázi boje proti praní peněz, na niž odkazuje článek 9a nařízení o Evropském orgánu pro bankovnictví (viz bod 1.5.5. legislativního finančního výkazu) a k jejímuž vytvoření byl Evropský orgán pro bankovnictví pověřen nařízením EU 2019/2175 (nařízení o přezkumu evropských orgánů dohledu), kterým byly Evropskému orgánu pro bankovnictví poprvé uděleny pravomoci v oblasti boje proti praní peněz, spolu s osmi pracovními místy, která byla Evropskému orgánu pro bankovnictví v uvedeném právním předpise přidělena pro boj proti praní peněz. Částka předpokládaná pro Evropský orgán pro bankovnictví v legislativním finančním výkazu návrhu Komise, kterým se Evropskému orgánu pro bankovnictví udělují tyto dodatečné pravomoci (COM(2018) 646 final), činila 0,53 milionu EUR ročně z rozpočtu Unie průběžně (40 % celkových nákladů vzhledem ke smíšené povaze financování evropských orgánů dohledu). Toto finanční krytí (přiměřeně indexované) by bylo převedeno na Orgán pro boj proti praní peněz.

Orgán pro boj proti praní peněz převezme od Komise také hosting systému výměny informací pro finanční zpravodajské jednotky, který je znám jako FIU.net. Hosting této sítě bude v průběhu roku 2021 převeden z Europolu na Komisi, ale předpokládá se, že hosting ze strany Komise bude dočasný do doby, než bude moci orgán převzít hosting trvale. Náklady na hosting sítě FIU.net, nezávisle na nákladech souvisejících s převodem, tvoří v zásadě náklady na IT (údržba zabezpečeného hardwaru a softwaru pro přeshraniční výměnu citlivých informací mezi finančními zpravodajskými jednotkami). Roční náklady na hosting sítě FIU.net v době, kdy bude v Komisi, činí přibližně 2 miliony EUR, jedná se však o konzervativní odhad, který má pouze dočasně zajistit bezpečný systém. Orgán bude muset vyvinout další funkce, aby poskytl účinné nástroje pro výměnu informací mezi finančními zpravodajskými jednotkami, a rozpočet odhadovaný pro systém FIU.net zde proto činí 3 miliony EUR (v cenách roku 2021), z čehož přibližně 2 miliony EUR (v běžných cenách) budou odpovídat úspoře rozpočtu EU v důsledku převodu sítě FIU.net z Komise na AMLA od poloviny roku 2025 (první rok, kdy je převod sítě FIU.net z Komise na orgán reálně možný).

Příjmy z poplatků/odvodů

Činnosti orgánu, které mají být financovány z příjmů z poplatků/odvodů, jsou náklady spojené s přímým dohledem a nepřímým dohledem nad finančním sektorem. Pokud jde o hlavu I a hlavu II, odhaduje se celkový počet zaměstnanců v přepočtu na plné pracovní úvazky při plném provozu zapojených do těchto dvou činností na 192. Pokud jde o hlavu III, náklady, které se považují za náklady spadající do této kategorie, jsou všechny náklady hlavy III s výjimkou provozu sítě FIU.net a 20 % nákladů na překlady, služební cesty a soudní spory. Za celý rok plného provozu činí tyto náklady 4,9 milionu EUR z 9 milionů EUR na hlavu III (obě částky v běžných cenách). Celkově tyto odhady dávají příjmy z poplatků ve výši přibližně 40 milionů EUR za rok plného provozu, což odpovídá přibližně 75 % výdajů orgánu, takže pro rozpočet Unie zbývá něco přes 13,3 milionu EUR výdajů.

V prvním a druhém roce skutečné činnosti (2024 a 2025) se plánují nulové příjmy z poplatků/odvodů, protože orgán ještě nebude moci vybírat poplatky / ukládat odvody; výběr osob podléhajících poplatkům/odvodům zabere první rok a polovinu činnosti orgánu, přičemž seznam osob bude zveřejněn v srpnu 2025 a faktury na příspěvky předem na rok 2026 budou rozeslány bezprostředně poté. Celkový dopad těchto předpokladů je takový, že náklady na orgán pro rozpočet Unie (bez nákladů na dočasnou pracovní skupinu Komise, která by musela být ustavena za účelem zřízení orgánu) činí řádově něco málo přes 1 milion EUR v roce 2023, necelých 16 milionů EUR v roce 2024 a 30 milionů EUR v roce 2025, poté klesají na 12,8 milionu EUR v roce 2026 a něco málo přes 13 milionů EUR v roce 2027 a dále.

Poplatky/odvody odpovídající způsobilým výdajům v roce N budou vybírány v roce N–1 na základě návrhu rozpočtu na rok N. Pokud jsou odhadované výdaje na přímý dohled v určitém roce vyšší nebo nižší, než je uvedeno v rozpočtu, měly by být poplatky/odvody vybírané v následujícím roce upraveny tak, aby tuto skutečnost korigovaly.

Pokud jde o povinné osoby podléhající poplatkům/odvodům, návrh nařízení, kterým se zřizuje orgán, vylučuje povinné osoby nefinančního sektoru a omezuje poplatky/odvody na vybrané osoby finančního sektoru, jak bude stanoveno v aktu Komise v přenesené pravomoci.

Níže uvedená tabulka shrnuje plánovaný vývoj příjmů orgánu z poplatků/odvodů.

(1)    Europol, „From suspicion to action: Converting financial intelligence into greater operational impact“ (Od podezření k akci – modernizace finančního zpravodajství k dosažení většího operačního dopadu), 2017.

(2)    Sdělení Komise – Směrem k lepšímu provádění rámce EU pro boj proti praní peněz a financování terorismu (COM/2019/360 final), zpráva Komise o posouzení nedávných případů údajného praní peněz v evropských úvěrových institucích (COM/2019/373 final) a další zprávy.

(3)    COM(2020) 605 final.

(4)    Sdělení Komise o akčním plánu pro komplexní politiku Unie v oblasti předcházení praní peněz a financování terorismu 2020/C 164/06; C/2020/2800; Úř. věst. C 164, 13.5.2020, s. 21. https://eur-lex.europa.eu/legal-content/CS/TXT/?uri=CELEX:52020XC0513(03)  

(5)    Usnesení Evropského parlamentu ze dne 10. července 2020 o komplexní politice Unie v oblasti předcházení praní peněz a financování terorismu – akční plán Komise a další nedávný vývoj (2020/2686(RSP)), P9_TA(2020)0204; https://www.europarl.europa.eu/doceo/document/TA-9-2020-0204_CS.html .

(6)     https://data.consilium.europa.eu/doc/document/ST-12608-2020-INIT/cs/pdf .

(7)    Oblast působnosti dohlížitele EU v oblasti boje proti praní peněz a financování terorismu by se měla v této fázi zaměřit mimo jiné na: úvěrové instituce, platební instituce, směnárny, instituce elektronických peněz, poskytovatele služeb virtuálních aktiv, na které se vztahují doporučení FATF, s možností zvážit v budoucnu rozšíření dohledu na další rizikové povinné osoby, ale také s ohledem na homogennější povahu finančního sektoru a vysokou úroveň harmonizace, pokud jde o obezřetnostní pravidla ve srovnání s nefinančním sektorem. Dohled EU založený na posouzení rizik by měl zohledňovat následující parametr: riziko vyplývající z povahy činnosti povinné osoby – zejména její zákaznickou základnu, produkty, distribuční kanály, zeměpisnou expozici, a to s přihlédnutím k přeshraničním aspektům; nově vznikající rizika spojená s vyvíjejícími se distribučními metodami, zejména výzvy pro boj proti praní peněz a financování terorismu, které představuje digitalizace finančních služeb, jakož i důsledky, pokud by se tato rizika naplnila.

(8)    Další podrobnosti jsou uvedeny v přiloženém posouzení dopadů. [OP vložte odkaz na SWD(2021)190]

(9)    EBA/Rep/2020/06, k dispozici na https://eba.europa.eu/file/744071/download?token=Tf9XDqWX .

(10)    Není veřejně dostupný.

(11)    Zvláštní zpráva EÚD „Úsilí EU v boji proti praní peněz v bankovním sektoru je roztříštěné a provádění nedostatečné“: https://www.eca.europa.eu/Lists/ECADocuments/SR21_13/SR_AML_CS.pdf .

(12)    Další podrobnosti viz přiložené posouzení dopadů [OP vložte odkaz na SWD(2021)190].

(13)    Směrnice Evropského parlamentu Rady (EU) 2015/849 ze dne 20. května 2015 o předcházení využívání finančního systému k praní peněz nebo financování terorismu ve znění směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/843 (Úř. věst. L 156, 19.6.2018, s. 43).

(14)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/847 ze dne 20. května 2015 o informacích doprovázejících převody peněžních prostředků a o zrušení nařízení (ES) č. 1781/2006 (Text s významem pro EHP), (Úř. věst. L 141, 5.6.2015, s. 1).

(15)    Směrnice (EU) 2015/2366, (EU) 2014/92 a (EU) 2009/110.

(16)    Směrnice (EU) 2019/1153.

(17)    Věc C-217/04, Spojené království v. Parlament a Rada, EU:C:2006:279, bod 44, a věc C-270/12, Spojené království v. Parlament a Rada EU:C:2014:18, bod 104.

(18)     https://ec.europa.eu/info/publications/190724-anti-money-laundering-terrorism-financing-communication_en .

(19)    Udělených orgánu EBA nařízením EU 2019/2175 (nařízení o přezkumu evropských orgánů dohledu).

(20)    Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/843 ze dne 30. května 2018, kterou se mění směrnice (EU) 2015/849 o předcházení využívání finančního systému k praní peněz nebo financování terorismu.

(21)    Pracovní dokument útvarů Komise SWD(2021)190 – Zpráva o posouzení dopadů přiložená k balíčku legislativních návrhů Komise týkajících se boje proti praní peněz a financování terorismu (AML/CFT) a prosazování práva, zahrnující: návrh nařízení o boji proti praní peněz a financování terorismu, kterým se také mění stávající nařízení o převodech peněžních prostředků (nařízení 2015/847); návrh změny směrnice 2015/849 o boji proti praní peněz a financování terorismu; návrh nařízení, kterým se zřizuje orgán EU pro boj proti praní peněz a financování terorismu v podobě regulační agentury; návrh změny směrnice 2019/1153 o pravidlech usnadňujících využívání finančních a jiných informací k prevenci, odhalování, vyšetřování či stíhání určitých trestných činů.

(22)    Viz přiložené posouzení dopadů [OP vložte odkaz na SWD(2021)190].

(23)    Další úvahy o mechanismu podpory a koordinace finančních zpravodajských jednotek naleznete v přiloženém posouzení dopadů [OP vložte odkaz na SWD(2021)190].

(24)    Nařízení (EU) 2018/1725 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů orgány, institucemi a jinými subjekty Unie a o volném pohybu těchto údajů.

(25)    Tato databáze byla vytvořena nařízením EU 2019/2175 (nařízení o přezkumu evropských orgánů dohledu), které zároveň rozšířilo působnost orgánu EBA v oblasti AML/CFT.

(26)    Od roku 2016 hostuje síť FIU.net Europol, ale do září 2021 má být dočasně převedena na Komisi, než bude vytvořen orgán. Je to v návaznosti na rozhodnutí evropského inspektora ochrany údajů z prosince 2019, podle nějž hosting sítě FIU.net přesahuje mandát Europolu, pokud jde o zpracování osobních údajů.

(27)    Tato databáze byla vytvořena nařízením EU 2019/2175 (nařízení o přezkumu evropských orgánů dohledu), které zároveň rozšířilo působnost orgánu EBA v oblasti AML/CFT.

(28)    Od roku 2016 hostuje síť FIU.net Europol, ale do září 2021 má být dočasně převedena na Komisi, než bude vytvořen orgán. Je to v návaznosti na rozhodnutí evropského inspektora ochrany údajů z prosince 2019, podle nějž hosting sítě FIU.net přesahuje mandát Europolu, pokud jde o zpracování osobních údajů.

(29)    https://europa.eu/european-union/sites/europaeu/files/docs/body/joint_statement_and_common_approach_2012_cs.pdf.

(30)    Úř. věst. C, , s. .

(31)    [doplnit odkaz] Úř. věst C, , s. .

(32)     https://europa.eu/european-union/sites/default/files/docs/body/joint_statement_and_common_approach_2012_cs.pdf .

(33)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/240 ze dne 10. února 2021, kterým se zavádí Nástroj pro technickou kontrolu (Úř. věst. L 57, 18.2.2021, s. 1).

(34)    Nařízení Rady (EU) 2017/1939 ze dne 12. října 2017, kterým se provádí posílená spolupráce za účelem zřízení Úřadu evropského veřejného žalobce (Úř. věst. L 283, 31.10.2017, s. 1).

(35)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 883/2013 ze dne 11. září 2013 o vyšetřování prováděném Evropským úřadem pro boj proti podvodům (OLAF) a o zrušení nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1073/1999 a nařízení Rady (Euratom) č. 1073/1999 (Úř. věst. L 248, 18.9.2013, s. 1).

(36)    Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2019/715 ze dne 18. prosince 2018 o rámcovém finančním nařízení pro subjekty zřízené podle SFEU a Smlouvy o Euratomu a uvedené v článku 70 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2018/1046 (Úř. věst. L 122, 10.5.2019, s. 1.).

(37)     https://eur-lex.europa.eu/legal-content/CS/TXT/?uri=CELEX%3A52013JC0001 .

(38)    Nařízení (EHS) č. 31, (ESAE) č. 11, kterým se stanoví služební řád úředníků a pracovní řád ostatních zaměstnanců Evropského hospodářského společenství a Evropského společenství pro atomovou energii (Úř. věst. P 045, 14.6.1962, s. 1385).

(39)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1049/2001 ze dne 30. května 2001 o přístupu veřejnosti k dokumentům Evropského parlamentu, Rady a Komise (Úř. věst. L 145, 31.5.2001, s. 43).

(40)    Nařízení Rady č. 1, kterým se stanoví jazyky, které se použijí v Evropském hospodářském společenství (Úř. věst. 17, 6.10.1958, s. 385).

(41)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1725 ze dne 23. října 2018 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů orgány, institucemi a jinými subjekty Unie a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení nařízení (ES) č. 45/2001 a rozhodnutí č. 1247/2002/ES (Úř. věst. L 295, 21.11.2018, s. 39).

(42)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 ze dne 27. dubna 2016 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení směrnice 95/46/ES (obecné nařízení o ochraně osobních údajů) (Úř. věst. L 119, 4.5.2016, s. 1).

(43)    Nařízení Rady (EU) č. 1024/2013 ze dne 15. října 2013, kterým se Evropské centrální bance svěřují zvláštní úkoly týkající se politik, které se vztahují k obezřetnostnímu dohledu nad úvěrovými institucemi (Úř. věst. L 287, 29.10.2013, s. 63).

(44)    Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/59/EU ze dne 15. května 2014, kterou se stanoví rámec pro ozdravné postupy a řešení krize úvěrových institucí a investičních podniků a kterou se mění směrnice Rady 82/891/EHS, směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/24/ES, 2002/47/ES, 2004/25/ES, 2005/56/ES, 2007/36/ES, 2011/35/EU, 2012/30/EU a 2013/36/EU a nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1093/2010 a (EU) č. 648/2012 (Úř. věst. L 173, 12.6.2014, s. 190).

(45)    Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/49/EU ze dne 16. dubna 2014 o systémech pojištění vkladů (Úř. věst. L 173, 12.6.2014, s 149).

(46)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1093/2010 ze dne 24. listopadu 2010 o zřízení Evropského orgánu dohledu (Evropského orgánu pro bankovnictví), o změně rozhodnutí č. 716/2009/ES a o zrušení rozhodnutí Komise 2009/78/ES (Úř. věst. L 331, 15.12.2010, s. 12).

(47)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1094/2010 ze dne 24. listopadu 2010 o zřízení Evropského orgánu dohledu (Evropského orgánu pro pojišťovnictví a zaměstnanecké penzijní pojištění), o změně rozhodnutí č. 716/2009/ES a o zrušení rozhodnutí Komise 2009/79/ES (Úř. věst. L 331, 15.12.2010, s. 48).

(48)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1095/2010 ze dne 24. listopadu 2010 o zřízení Evropského orgánu dohledu (Evropského orgánu pro cenné papíry a trhy), o změně rozhodnutí č. 716/2009/ES a o zrušení rozhodnutí Komise 2009/77/ES (Úř. věst. L 331, 15.12.2010, s. 84).

(49)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/847 ze dne 20. května 2015 o informacích doprovázejících převody peněžních prostředků a o zrušení nařízení (ES) č. 1781/2006 (Úř. věst. L 141, 5.6.2015, s. 1).

(50)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 ze dne 26. června 2013 o obezřetnostních požadavcích na úvěrové instituce a investiční podniky a o změně nařízení (EU) č. 648/2012 (Úř. věst. L 176, 27.6.2013, s. 1).

(51)    Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/34/EU ze dne 26. června 2013 o ročních účetních závěrkách, konsolidovaných účetních závěrkách a souvisejících zprávách některých forem podniků, o změně směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/43/ES a o zrušení směrnic Rady 78/660/EHS a 83/349/EHS (Úř. věst. L 182, 29.6.2013, s. 19).

(52)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2018/1046 ze dne 18. července 2018, kterým se stanoví finanční pravidla pro souhrnný rozpočet Unie, mění nařízení (EU) č. 1296/2013, (EU) č. 1301/2013, (EU) č. 1303/2013, (EU) č. 1304/2013, (EU) č. 1309/2013, (EU) č. 1316/2013, (EU) č. 223/2014 a (EU) č. 283/2014 a rozhodnutí č. 541/2014/EU a zrušuje nařízení (EU, Euratom) č. 966/2012 (Úř. věst. L 193, 30.7.2018, s. 1).

(53)    Nařízení Rady (EU) 2016/300 ze dne 29. února 2016, kterým se stanoví funkční požitky osob zastávajících vysokou veřejnou funkci v Unii (Úř. věst. L 58, 4.3.2016, s. 1).

(54)    Rozhodnutí Komise (EU, Euratom) 2015/444 ze dne 13. března 2015 o bezpečnostních pravidlech na ochranu utajovaných informací EU (Úř. věst. L 72, 17.3.2015, s. 53).

(55)    Rozhodnutí Komise (EU, Euratom) 2015/443 ze dne 13. března 2015 o bezpečnosti v Komisi (Úř. věst. L 72, 17.3.2015, s. 41).

(56)    Nařízení Rady (ES) č. 2965/94 ze dne 28. listopadu 1994 o zřízení Překladatelského střediska pro instituce Evropské unie (Úř. věst. L 314, 7.12.1994, s. 1).

(57)    Uvedené v čl. 58 odst. 2 písm. a) nebo b) finančního nařízení.

(58)    Vysvětlení způsobů řízení spolu s odkazem na finanční nařízení jsou k dispozici na stránkách BudgWeb: https://myintracomm.ec.europa.eu/budgweb/EN/man/budgmanag/Pages/budgmanag.aspx .

(59)    RP = rozlišené prostředky / NRP = nerozlišené prostředky.

(60)    ESVO: Evropské sdružení volného obchodu.

(61)    Kandidátské země a případně potenciální kandidáti ze západního Balkánu.

(62)    Přibližný odhad pro roky 2023 a 2024 vzhledem k rozdílným základům (uvedeným výše), které je třeba použít pro výdaje okruhu 1 a okruhu 7.

(63)    Výstupy se rozumí produkty a služby, které mají být dodány (např. počet financovaných studentských výměn, počet vybudovaných kilometrů silnic atd.).

(64)    Popsaný v bodě 1.4.2. „Specifické cíle…“

(65)    Od roku 2026 bude 192 z celkových 250 pracovních míst (tj. 77 %) financováno z poplatků, z toho 164 dočasných zaměstnanců (141 třídy ADS a 23 třídy AST), 25 smluvních zaměstnanců a 3 vyslaní národní odborníci.

(66)    Celkem při předpokládaném plném počtu zaměstnanců.

(67)    SZ = smluvní zaměstnanec; MZ = místní zaměstnanec; VNO = vyslaný národní odborník; ZAP = zaměstnanec agentury práce; MOD = mladý odborník při delegaci.

(68)    Dílčí strop na externí zaměstnance financované z operačních prostředků (bývalé položky „BA“).

(69)    Zejména pro fondy politiky soudržnosti EU, Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova (EZFRV) a Evropský námořní, rybářský a akvakulturní fond (EMFAF).

(70)    Viz články 12 a 13 nařízení Rady (EU, Euratom) č. 2093/2020 ze dne 17. prosince 2020, kterým se stanoví víceletý finanční rámec na období let 2021–2027.

(71)    Veškeré náklady na zaměstnance (včetně souvisejících nákladů na hlavu II a příspěvků na penzijní pojištění) a provozní náklady vyplývající z přímé dohledové činnosti a nepřímého dohledu nad finančními institucemi. 

(72)    Pokud jde o tradiční vlastní zdroje (cla, dávky z cukru), je třeba uvést čisté částky, tj. hrubé částky po odečtení 20 % nákladů na výběr.

(73)    Ve svých rozpočtech na rok 2021 se náklady evropských orgánů dohledu v hlavě II bez budov a IKT pohybují od 1 700 EUR do téměř 5 000 EUR na zaměstnance.

EVROPSKÁ KOMISE

V Bruselu dne 20.7.2021

COM(2021) 421 final

PŘÍLOHY

EMPTY

Návrhu
NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY,

kterým se zřizuje Orgán pro boj proti praní peněz a financování terorismu a mění nařízení (EU) č. 1093/2010, (EU) č. 1094/2010 a (EU) č. 1095/2010

PŘÍLOHA I

Seznam koeficientů spojených s přitěžujícími a polehčujícími okolnostmi pro účely použití článku 21

Seznam koeficientů spojených s přitěžujícími a polehčujícími okolnostmi pro účely použití článku 21.

Na základě každé z následujících přitěžujících a polehčujících okolností se na základní částky podle čl. 21 odst. 6 použijí kumulativně níže uvedené koeficienty:

I. Korekční koeficienty spojené s přitěžujícími okolnostmi:

1. Pokud se jedná o opakované porušování požadavků, za každý další případ tohoto porušení se použije dodatečný koeficient ve výši 1,1.

2. Pokud docházelo k porušování požadavků po dobu delší než šest měsíců, použije se koeficient ve výši 1,5.

3. Pokud byly na základě porušování požadavků zjištěny systémové nedostatky v organizaci vybraných povinných osob, zejména v jejích postupech, systémech řízení či interní kontrole, použije se koeficient ve výši 2,2.

4. Došlo-li k porušení požadavků úmyslně, použije se koeficient ve výši 3.

5. Nebyla-li od okamžiku, kdy bylo porušení požadavků zjištěno, přijata nápravná opatření, použije se koeficient ve výši 1,7.

6. Nespolupracuje-li vrcholné vedení vybrané povinné osoby s orgánem při výkonu jeho šetření, použije se koeficient ve výši 1,5.

II. Korekční koeficienty spojené s polehčujícími okolnostmi:

1. Pokud může vrcholné vedení vybrané povinné osoby prokázat, že přijalo veškerá nezbytná opatření k tomu, aby zabránilo porušení požadavků, použije se koeficient ve výši 0,7.

2. Pokud vybraná povinná osoba rychle, účinně a v plném rozsahu upozornila orgán na porušení požadavků, použije se koeficient ve výši 0,4.

3. Přijala-li vybraná povinná osoba dobrovolně opatření, aby zajistila, že k obdobnému porušení požadavků nebude moci v budoucnu dojít, použije se koeficient ve výši 0,6.

PŘÍLOHA II

Seznam přímo použitelných požadavků podle čl. 21 odst. 1 a 3

1.Požadavky týkajícími se hloubkové prověrky zákazníků uvedenými v čl. 21 odst. 3 písm. a) a b) se rozumí požadavky v článcích 15, 16, 17, 18, 19, 20, 21, 27, 28, 30, 31, 32, 34, 36 a 37 [nařízení o boji proti praní peněz].

2.Požadavky týkajícími se politik a postupů skupiny uvedenými v čl. 21 odst. 3 písm. a) se rozumí požadavky v článcích 13 a 14 [nařízení o boji proti praní peněz].

3.Požadavky týkajícími se oznamovacích povinností uvedenými v čl. 21 odst. 3 písm. a) a b) se rozumí požadavky v článcích 50, 51 a 52 [nařízení o boji proti praní peněz] a článcích 9, 13 a 18 [nařízení o převodu peněžních prostředků v přepracovaném znění].

4.Požadavky týkajícími se vnitřních politik, kontrol a postupů uvedenými v čl. 21 odst. 3 písm. b) se rozumí požadavky v článcích 7, 8, 9, 38, 39 a 40 [nařízení o boji proti praní peněz].

5.Ostatními požadavky uvedenými v čl. 21 odst. 3 písm. c) a d) se rozumí požadavky v článcích 54, 56, 57 a 58 [nařízení o boji proti praní peněz] a článcích 7, 8, 10, 11, 12, 14, 16, 17, 19, 21 [nařízení o převodu peněžních prostředků]