2018/0328 (COD)

SDĚLENÍ KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU

podle čl. 294 odst. 6 Smlouvy o fungování Evropské unie

týkající se

postoje Rady k přijetí nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se zřizuje Evropské průmyslové, technologické a výzkumné centrum kompetencí pro kybernetickou bezpečnost a síť národních koordinačních center

1.Souvislosti

Datum předání návrhu Evropskému parlamentu a Radě (dokument COM(2018) 630 final – 2018/0328 COD)	12. září 2018
Datum dosažení dohody Rady ohledně mandátu k jednání	13. března 2019
Datum prvního třístranného jednání	13. března 2019
Datum druhého třístranného jednání	20. března 2019
Datum přijetí postoje Evropského parlamentu v prvním čtení	17. dubna 2019
Datum dosažení dohody Rady ohledně revidovaného mandátu k jednání	3. června 2020
Datum třetího třístranného jednání	25. června 2020
Datum dosažení dohody Rady ohledně revidovaného mandátu k jednání	22. července 2020
Datum čtvrtého třístranného jednání	29. října 2020
Datum dosažení dohody Rady ohledně revidovaného mandátu k jednání	9. prosince 2020
Datum pátého (závěrečného) třístranného jednání	11. prosince 2020
Datum politické dohody ve Výboru stálých zástupců	16. prosince 2020
Datum hlasování výboru ITRE Evropského parlamentu, kterým výbor schválil kompromisní dohodu	14. ledna 2021
Datum přijetí postoje Rady v prvním čtení	20. dubna 2021

2.Cíl návrhu Komise

Cílem návrhu Komise týkajícího se Evropského průmyslového, technologického a výzkumného centra kompetencí pro kybernetickou bezpečnost (dále jen „centrum“) a sítě národních koordinačních center (dále jen „síť“) je posílení evropských kapacit v oblasti kybernetické bezpečnosti, ochrana naší ekonomiky a společnosti před kybernetickými útoky, zachování excelence výzkumu a posílení konkurenceschopnosti průmyslu Unie v této oblasti. V návrhu se předpokládá, že centrum bude spravovat finanční prostředky vyčleněné na kybernetickou bezpečnost v příštím víceletém finančním rámci na období 2021–2027 a bude provádět financování jak z programu Digitální Evropa, tak z programu Horizont Evropa, jakož i z příspěvků členských států.

Návrh usiluje o to, aby centrum a síť pomohly Unii a členským státům zaujmout k průmyslové politice v oblasti kybernetické bezpečnosti proaktivní, dlouhodobý a strategický přístup. Tento přístup by měl pomoci nejen najít průlomová řešení výzev v oblasti kybernetické bezpečnosti, kterým soukromý i veřejný sektor čelí, ale také podpořit účinné nasazení těchto řešení. Síť a středisko mají společně prostřednictvím rozsáhlých projektů v oblasti kybernetické bezpečnosti posílit naši technologickou suverenitu.

Návrh má navíc umožnit příslušným výzkumným a průmyslovým komunitám i orgánům veřejné moci získat přístup ke klíčovým kapacitám, jako jsou testovací a experimentální zařízení, která jsou často kvůli nedostatečným finančním a lidským zdrojům mimo dosah jednotlivých členských států.

3.Připomínky k postoji Rady

Postoj Rady odráží dohodu dosaženou v rámci třístranných jednání. Mezi nejvýznamnější změny v návrhu Komise patří:

–Sídlo: sídlo centra je Bukurešť, jak je uvedeno v bodě odůvodnění.

–Cíle a úkoly: cíle a úkoly centra jsou stanoveny v samostatných článcích. Rozlišuje se mezi strategickými a prováděcími úkoly.

–Součinnost mezi civilní a vojenskou oblastí a dvojí využití: na Evropský obranný fond se výslovně neodkazuje.

–Národní koordinační centra (NKC): pro to, aby se subjekty jmenované členskými státy mohly stát národním koordinačním centrem, již není podmínkou kladné hodnocení Komise. Aby však bylo národní koordinační centrum způsobilé pro přímou finanční podporu Unie, je i nadále kladné hodnocení Komise nezbytné.

–Strategická „agenda“: centrum přijme „agendu“, což je „komplexní a udržitelná průmyslová, technologická a výzkumná strategie v oblasti kybernetické bezpečnosti, v níž se stanoví strategická doporučení pro odvětví (...) a strategické priority pro činnosti kompetenčního centra (...)“.

–Hlasování: všechny členské státy mají ve správní radě jeden hlas. U všech rozhodnutí, která přímo ovlivňují přidělování finančních prostředků EU a správu, s výjimkou agendy, má Komise blokační menšinu. U agendy byla doplněna záruka uvádějící, že pokud jde o rozhodnutí o ročních pracovních programech, není agenda závazná. V případě rozhodnutí, která na přidělování finančních prostředků EU a správu nemají přímý vliv, má Komise jeden hlas. Jediná výjimka z pravidla, že všechny členské státy mají ve správní radě jeden hlas, se týká úkolu správní rady přijímat rozhodnutí týkající se popisu společných akcí. V případě takových rozhodnutí mají členské státy a Unie hlasovací práva v poměru k jejich příslušnému příspěvku k dané společné akci.

–Spolufinancování: příspěvek členských států na činnosti centra není v nařízení vyčíslen a je dobrovolný. Znění proto stanoví, že pokud jde o program Horizont Evropa, Unie přispěje pouze do té míry, do jaké se členské státy zaváží každoročně přispívat.

Komise k této záležitosti vydala toto prohlášení: „Komise bere na vědomí dohodu Evropského parlamentu a Rady o spolufinancování ze strany členských států. Komise si je vědoma, že příspěvky členských států nejsou v nařízení specifikovány, vyjadřuje však politování nad tím, že do politické dohody se zahrnul pojem „dobrovolné“ příspěvky členských států, neboť to neznamená dlouhodobý závazek všech zúčastněných stran.