EVROPSKÁ KOMISE
V Bruselu dne 2.2.2021
COM(2021) 37 final
2021/0020(COD)
Návrh
NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY
o statistice zemědělských vstupů a výstupů a o zrušení nařízení (ES) č. 1165/2008, (ES) č. 543/2009 a (ES) č. 1185/2009 a směrnice Rady 96/16/ES
(Text s významem pro EHP)
DŮVODOVÁ ZPRÁVA
1.SOUVISLOSTI NÁVRHU
•Odůvodnění a cíle návrhu
Eurostat sestavuje již řadu desetiletí evropskou zemědělskou statistiku týkající se zemědělství EU. Ta v současné době pokrývá tyto aspekty: strukturu zemědělských podniků, souhrnný zemědělský účet, živočišnou a rostlinnou výrobu, ekologické zemědělství, ceny v zemědělství, pesticidy, živiny a další agroenvironmentální aspekty. Hlavním cílem je sledovat a hodnotit společnou zemědělskou politiku (SZP) a jiné důležité politiky EU, jakož i podporovat tvorbu politik.
V roce 2016 byly tyto sběry údajů vyhodnoceny a bylo shledáno, že vyžadují aktualizaci, aby zohledňovaly změny v zemědělství, SZP a ostatních souvisejících politikách EU. Hlavním programem modernizace zemědělské statistiky Evropské unie, který provádí Evropská komise v úzké spolupráci s členskými státy, je Strategie pro zemědělskou statistiku do roku 2020 a na další období. Tato strategie, kterou podporuje Výbor pro Evropský statistický systém, je součástí Programu pro účelnost a účinnost právních předpisů (REFIT) a má za cíl zjednodušit a zlepšit Evropský systém zemědělské statistiky (EASS). Strategie také zohledňuje mezinárodní doporučení, jako jsou pokyny Mezivládního panelu pro změnu klimatu pro vykazování emisí skleníkových plynů a normy Organizace OSN pro výživu a zemědělství, a rovněž provádí globální strategii OSN pro zlepšení statistik v oblasti zemědělství a venkova.
Z hospodářského hlediska je zemědělství relativně malým odvětvím, které však pokrývá téměř polovinu pevninské plochy EU a dodává většinu jejích potravin, a zajišťuje jak bezpečnost potravin, tak i potravinové zabezpečení. Má významný dopad na změnu klimatu a životní prostředí a mnoho venkovských komunit na zemědělství závisí. EU potřebuje co nejpřesnější informace o zemědělství, které jí umožní koncipovat politiky tak, aby z nich měli prospěch všichni občané Evropské unie, a přidělovat významné rozpočtové prostředky na SZP a související opatření v mnoha rozměrech co nejúčinněji a nejefektivněji. Zemědělství je navíc ústředním prvkem Zelené dohody pro Evropu, zejména její strategie „od zemědělce ke spotřebiteli“.
Nejvyšší prioritu má zajištění toho, aby obyvatelé EU měli vždy zabezpečený přístup k dostatečnému množství vysoce kvalitních potravin. To znamená, že musí být k dispozici pravidelné statistiky o plochách a produkci různých plodin a o zvířatech a získaných produktech. Zemědělství má rovněž dopad na životní prostředí. Ten nelze posoudit bez informací o vstupu živin a přípravků na ochranu rostlin. Výkonnost zemědělského odvětví jako celku je možné hodnotit na základě statistiky cen zemědělských vstupů a výstupů. Zemědělství přispívá k zachování venkovských oblastí a krajiny v celé EU a k udržení životaschopnosti hospodářství venkova tím, že vytváří pracovní místa ve společnostech poskytujících výrobky a služby pro toto odvětví, v zemědělsko-potravinářském průmyslu a souvisejících odvětvích. Zemědělská statistika proto musí pokrývat hospodářské, environmentální a sociální rozměry zemědělství.
V 50. letech 20. století začal Eurostat poskytovat statistiku plodin a zvířat a později rovněž statistiku cen v zemědělství, statistiku struktury zemědělských podniků a statistiku živin a přípravků na ochranu rostlin. Tyto statistiky jsou upraveny v často aktualizovaných evropských právních předpisech nebo gentlemanských dohodách a dohodách o Evropském statistickém systému (ESS). Na základě hodnocení stávajícího systému zemědělské statistiky se důrazně doporučuje zavedení systematického přístupu v celém systému zemědělské statistiky.
Jako nejschůdnější z možností analyzovaných v posouzení dopadů vyšla a následně byla jako další postup navržena možnost, podle níž mají být všechny zemědělské statistiky předmětem tří nařízení Evropského parlamentu a Rady týkajících se:
·údajů na úrovni zemědělských podniků s předáváním mikrodat, založených na modulárním přístupu se základními proměnnými, moduly a satelity,
·souhrnného zemědělského účtu a
·souhrnné statistiky zemědělských vstupů/výstupů s tabelárními údaji.
První z nich, nařízení o integrované statistice zemědělských podniků, bylo přijato v roce 2018, a druhé, nařízení o souhrnném zemědělském účtu (SZÚ), v současnosti prochází aktualizací.
Třetím nařízením je stávající legislativní návrh týkající se statistiky zemědělských vstupů a výstupů.
•Soulad s platnými předpisy v této oblasti politiky
Aby tvůrci politik, podniky a široká veřejnost mohli činit příslušná rozhodnutí podložená fakty, potřebují spolehlivé a vysoce kvalitní statistiky.
Výše uvedená strategie zemědělské statistiky 2020 zahrnuje tyto klíčové cíle:
·vytvářet vysoce kvalitní statistiku, která bude účinně a efektivně naplňovat potřeby uživatelů, a
·zlepšit harmonizaci a soudržnost evropské zemědělské statistiky.
Tento návrh je zaměřen přímo na tyto cíle.
•Soulad s ostatními politikami Unie
Zajišťování kvalitních statistik na podporu evropských politik je hlavní hnací silou evropského statistického programu na období let 2013 až 2017 (prodlouženého na období let 2018 až 2020). Environmentální a zemědělské statistiky jsou jedním ze tří pilířů tvorby statistiky v rámci tohoto programu. K příslušným cílům programu patří „přezkum a zjednodušení sběru zemědělských údajů v souladu s přezkumem SZP po roce 2013 a přepracování koncepce sběru zemědělských údajů, zejména s cílem zlepšit kvalitu a včasnost údajů“. Tato iniciativa provádí uvedený cíl.
Poskytováním kvalitnějších údajů pro účely posuzování udržitelnosti odvětví z hlediska životního prostředí, lidí, regionů a hospodářství bude Evropský systém zemědělské statistiky rovněž přispívat k nejméně dvěma ze šesti priorit Komise Ursuly von der Leyenové, a to:
·k Zelené dohodě pro Evropu, jejímž základem jsou strategie „od zemědělce ke spotřebiteli“ a strategie v oblasti biologické rozmanitosti,
·k hospodářství ve prospěch lidí
Zemědělská statistika je užitečná i z hlediska dalších priorit Unie nebo členských států, které ovlivňují oblast zemědělství a rozvoje venkova nebo jsou jimi naopak ovlivňovány.
Kromě toho návrh programu pro jednotný trh, který je v současné době předmětem interinstitucionální diskuse, stanoví rámec pro financování vývoje, vypracovávání a šíření evropské statistiky. Provádění politik Unie vyžaduje vysoce kvalitní, srovnatelné a spolehlivé statistické informace o hospodářské, sociální, územní a environmentální situaci v Unii. Evropská statistika rovněž evropským občanům umožňuje chápat demokratický proces a debaty týkající se přítomnosti a budoucnosti Unie a zapojit se do nich. Pokud jde o zemědělskou statistiku, je kladen důraz na poskytování včasných a relevantních údajů pro potřeby společné zemědělské politiky, společné rybářské politiky a politik týkajících se životního prostředí, potravinového zabezpečení a dobrých životních podmínek zvířat.
Zemědělská statistika poskytuje vysoce kvalitní statistické důkazy pro provádění a sledování SZP. SZP je důležitou hnací silou pro zaměstnanost a inteligentní a udržitelný růst podporující začlenění v Unii. Politika rozvoje venkova, která je nedílnou součástí SZP, kromě svých sociálních cílů usiluje o zlepšení konkurenceschopnosti a udržitelnosti zemědělské výroby. SZP představuje více než 37 % celkového rozpočtu Unie v rámci víceletého finančního rámce (VFR) na období 2014–2020.
Zemědělská statistika je také stále více zapotřebí pro další klíčové politiky Unie, jako je Zelená dohoda pro Evropu, politiky v oblasti životního prostředí a změny klimatu, obchodní politika, sociální politika a regionální politika atd.
2.PRÁVNÍ ZÁKLAD, SUBSIDIARITA A PROPORCIONALITA
•Právní základ
Právní základ pro evropskou statistiku poskytuje článek 338 Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU). Opatření k vypracování statistik přijímají řádným legislativním postupem Evropský parlament a Rada, jestliže jsou tyto statistiky nezbytné pro činnost Unie. Článek 338 stanoví požadavky na vypracování evropské statistiky, když uvádí, že musí splňovat zásady nestrannosti, spolehlivosti, objektivity, vědecké nezávislosti, hospodárnosti výdajů a důvěrnosti statistických informací.
Právním základem pro zprávy o kvalitě je článek 12 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 223/2009.
•Subsidiarita (v případě nevýlučné pravomoci)
Zásada subsidiarity se uplatní, pokud návrh nespadá do výlučné pravomoci Unie. ESS zajišťuje infrastrukturu pro statistické informace. Systém je koncipován tak, aby naplňoval potřeby nejrůznějších uživatelů pro účely rozhodování v demokratických společnostech. Návrh tohoto nařízení byl vypracován s cílem chránit hlavní činnosti partnerů ESS a zároveň lépe zajistit kvalitu a srovnatelnost zemědělské statistiky.
Jedním z hlavních kritérií, které musí statistické údaje splňovat, je konzistentnost a srovnatelnost. Nezbytné konzistentnosti a srovnatelnosti nemohou členské státy dosáhnout bez jasného evropského rámce, to znamená bez právních předpisů Unie, které stanoví společné statistické pojmy, formáty vykazování a požadavky na kvalitu.
Podmínka srovnatelnosti je pro zemědělskou statistiku z důvodu SZP velmi důležitá. Cíle navrhovaného opatření nemůže být uspokojivě dosaženo na úrovni samostatně jednajících členských států. Příslušné kroky lze účinněji provést na úrovni Unie, a to na základě právního aktu Unie, který zajistí srovnatelnost statistických informací ve statistických oblastech, na které se navrhovaný akt vztahuje. Vlastní sběr údajů mohou mezitím provádět členské státy.
•Proporcionalita
Návrh je v souladu se zásadou proporcionality z těchto důvodů:
Zajistí kvalitu a srovnatelnost evropské zemědělské statistiky sbírané a sestavované při použití stejných zásad napříč členskými státy. Obdobně zajistí, aby evropská zemědělská statistika zůstala relevantní a byla přizpůsobena tak, aby odpovídala potřebám uživatelů. Nařízením se tvorba statistiky nákladově zefektivní a zároveň se zohlední specifičnost systémů jednotlivých členských států.
V souladu se zásadou proporcionality se navrhované nařízení omezuje na míru nezbytně nutnou k dosažení svého cíle a nepřekračuje rámec toho, co je pro tento účel nezbytné.
•Volba nástroje
Navrhovaný nástroj: nařízení.
Vzhledem k cílům a obsahu návrhu je nejvhodnějším nástrojem nařízení. Významné společné politiky EU, jako je SZP, ze své podstaty závisí na srovnatelných, harmonizovaných a vysoce kvalitních zemědělských statistikách na evropské úrovni. Ty lze nejlépe zajistit prostřednictvím nařízení, která jsou přímo použitelná v členských státech a nevyžadují prvotní provedení ve vnitrostátním právu.
3.VÝSLEDKY HODNOCENÍ EX POST, KONZULTACÍ SE ZÚČASTNĚNÝMI STRANAMI A POSOUZENÍ DOPADŮ
•Hodnocení ex post / kontroly účelnosti platných právních předpisů
Hodnocení Evropského systému zemědělské statistiky (EASS) provedené pro účely Strategie pro zemědělskou statistiku do roku 2020 a na další období nastínilo potřebu systematičtějšího přístupu v celé oblasti.
Hodnocení systému zemědělské statistiky ukázalo, že:
·Stávající právní předpisy týkající se zemědělské statistiky dostatečně nevyhovují novým a vznikajícím potřebám údajů, protože jejich poskytování není v uvedených právních předpisech zahrnuto. Tyto právní akty navíc nejsou dostatečně pružné a integrované, aby mohly na nové potřeby včas reagovat.
·Systém EASS není dostatečně flexibilní a nereaguje dostatečně rychle na vznikající potřeby, částečně kvůli přirozenému fungování statistiky, částečně kvůli způsobu, jakým byla nařízení zavedena, ale také kvůli nedostatku rozpočtových a lidských zdrojů.
·Sběr údajů není v uspokojivé míře harmonizovaný a soudržný, protože vznikají nové potřeby údajů, právní předpisy se po mnoho let vypracovávaly odděleně a v různých zemědělských oblastech se někdy používají odlišné definice a pojmy.
·Tvorba statistiky by mohla být účinnější, pokud by právní předpisy byly upraveny tak, aby umožňovaly použití různých zdrojů informací, a pokud by se členské státy přizpůsobily moderním technologiím.
Pro hodnocení byla provedena veřejná konzultace a podrobné výsledky jsou uvedeny ve zvláštní zprávě.
V následné strategii pro zemědělskou statistiku se dospělo k závěru, že zemědělská statistika musí být koncipována jako systém a že tak musí i fungovat; jednotlivé části do sebe musí zapadat a výsledkem nesmí být jejich pouhý součet. Kromě toho musí zemědělská statistika bezvadně zapadat do EES jako celku. Zdroje údajů je třeba diverzifikovat. Je-li to možné, musí být použity i jiné zdroje údajů; musí být integrovány IKT a jiné nové technologie (např. data velkého objemu, inovace na bázi výzkumu); účelnost a efektivnost metod sběru údajů musí být posuzovány s ohledem na potřeby údajů a kritéria kvality a musí být odstraněna stávající fragmentace statistických procesů.
•Konzultace se zúčastněnými stranami
Eurostat zajišťuje vývoj, tvorbu a šíření evropské zemědělské statistiky prostřednictvím úzké, koordinované a pravidelné spolupráce v rámci ESS, přičemž staví na dlouhodobém partnerství s národními statistickými úřady (NSÚ) a ostatními příslušnými orgány.
Celkově a s odkazem na „Strategii pro zemědělskou statistiku do roku 2020 a na další období“ jsou hlavními kategoriemi zúčastněných stran evropské zemědělské statistiky tvůrci údajů (NSÚ a jiné vnitrostátní orgány, jakož i Eurostat), respondenti (zemědělci, zemědělské organizace a podniky) a uživatelé (výzkumní pracovníci, novináři a veřejné a soukromé subjekty s rozhodovací pravomocí, zejména další útvary Komise). S těmito zúčastněnými stranami byly provedeny rozsáhlé konzultace o problémech a žádoucích změnách stávající situace, jejich potřebách a prioritách, pokud jde o údaje, možných politických opatřeních k řešení problémů, dopadech navrhovaných opatření a o konkrétním formulování strategie. Hlavní platformou pro tyto konzultace byly i) zasedání a semináře Stálého výboru pro zemědělskou statistiku (CPSA) a jeho nástupce, Skupiny ředitelů pro zemědělskou statistiku (DGAS) (sestávající z ředitelů pro zemědělskou statistiku NSÚ), kde jsou často slyšeny útvary Komise, mezinárodní organizace a zemědělské organizace, ii) zasedání Výboru pro Evropský statistický systém (sestávajícího z předsedů NSÚ) a iii) pravidelné konzultace a slyšení v rámci útvarů Komise. Kromě toho byl na platformě Evropské komise „Podělte se o svůj názor“ po dobu čtyř týdnů zveřejněn plán týkající se návrhu statistiky zemědělských vstupů a výstupů, aby se k němu mohla veřejnost vyjádřit.
Výsledky všech těchto konzultací byly zohledněny ve výše uvedeném hodnocení a v průběhu vypracovávání návrhu.
•Sběr a využití výsledků odborných konzultací
Eurostat vedl o obsahu návrhu rozsáhlé diskuse s NSÚ prostřednictvím zvláštních pracovních skupin, jakož i prostřednictvím stávajících skupin odborníků, a to i na úrovni ředitelů.
Návrh byl v říjnu 2020 rovněž předložen Výboru pro Evropský statistický systém.
•Posouzení dopadů
Posouzení dopadů Strategie pro zemědělskou statistiku do roku 2020 a na další období, jíž je statistika zemědělských vstupů a výstupů součástí, obdrželo kladné stanovisko Výboru pro kontrolu regulace.
Toto posouzení dopadů bylo z důvodu systematického přístupu napříč celým systémem zemědělské statistiky provedeno na úrovni strategie, aby se zajistilo, že do sebe všechny části zapadají.
V úvahu byly vzaty čtyři hlavní možnosti:
(1)Základní scénář – žádná opatření ze strany EU ve věci strukturálních údajů týkajících se zemědělství: tato možnost by ponechala sběr údajů na členských státech, což by vedlo k mozaice různých přístupů a kvality.
(2)Prodloužení platnosti nařízení (ES) č. 1166/2008: tato možnost by znamenala pokračování stávající situace.
(3)Jednotný právní rámec pro všechna zjišťování zemědělské statistiky: tato možnost by integrovala sběr všech zemědělských statistických údajů do jediného nového rámcového nařízení.
(4)Dvoustupňová integrace zemědělské statistiky: tato možnost by zachovala výhody možnosti 3 a zároveň by se vytvořením dvou nových rámcových nařízení ve dvou rozdílných fázích zvýšila flexibilita a snížil časový tlak.
Upřednostňovanou možností je možnost 4, neboť nabízí nejlepší způsob, jak dosáhnout daných cílů.
V posouzení dopadů bylo shledáno, že na systém EASS by se v rámci upřednostňované možnosti měla nakonec vztahovat tři nařízení. Dvě z těchto nařízení by byla nová a nahradila by několik starších nařízení EU o zemědělské statistice. První z nich, nařízení (EU) 2018/1091 o integrované statistice zemědělských podniků pokrývající údaje o struktuře zemědělských podniků, sadech a vinicích, bylo přijato v roce 2018. Druhým je tento návrh nařízení o statistice zemědělských vstupů a výstupů, které pokrývá vstupy a výstupy zemědělského odvětví: zemědělskou výrobu (živočišnou a rostlinnou) včetně ekologického zemědělství, ceny v zemědělství, živiny a přípravky na ochranu rostlin. Třetí nařízení uvedené v posouzení dopadů se bude týkat změny nařízení (ES) č. 138/2004 o souhrnném zemědělském účtu (SZÚ). Vzhledem k tomu, že SZÚ je satelitním účtem národních účtů a má makroekonomickou povahu, nebylo navrženo jeho začlenění do nových rámcových nařízení. Namísto toho bylo navrženo, aby se na něj i nadále vztahovaly samostatné právní předpisy, jak tomu je již od roku 2004, kdy nařízení o SZÚ vstoupilo poprvé v platnost, a aby byl modernizován současně s rozvojem statistiky zemědělských vstupů a výstupů.
Právní předpisy v oblasti statistiky jsou především správní předpisy, které mají dopad na uživatele údajů (zejména útvary Komise, které pracují na politických opatřeních), tvůrce údajů (NSÚ) a respondenty (zemědělce). Jejich přímé hospodářské, sociální a environmentální dopady jsou proto malé. Hlavní přímé náklady pro zúčastněné strany se týkají přizpůsobení se novým statistickým a technickým systémům. Ve střednědobém až dlouhodobém horizontu se očekávalo, že modernizační opatření povedou k mírnému snížení zátěže a k úsporám nákladů. Většina úspor by vyplývala ze zmírněných požadavků na pokrytí podle nařízení (EU) 2018/1091. Náklady na statistiku musí být zvažovány z hlediska její společenské prospěšnosti, ale rovněž z hlediska nákladů, které by vznikly, pokud by neexistovala žádná statistika nebo pokud by byla k dispozici pouze málo kvalitní statistika.
•Účelnost právních předpisů a zjednodušení
Návrh je součástí Strategie pro zemědělskou statistiku do roku 2020 a na další období, hlavního programu modernizace zemědělské statistiky Evropské unie, který provádí Evropská komise v úzké spolupráci s členskými státy EU. Strategie si především klade za cíl zjednodušit a zlepšit EASS; má rovněž podporu Výboru pro Evropský statistický systém a je součástí Programu pro účelnost a účinnost právních předpisů (REFIT), přičemž má za cíl zjednodušit a zlepšit EASS.
V současné době je zemědělská statistika založena na několika různých právních předpisech a dohodách. Ty by měly být sloučeny, aby byl vytvořen systematický přístup. Tím se zjednoduší systémy používané pro sběr statistických údajů. Existují rovněž plány, jak umožnit využití různých zdrojů údajů, včetně dálkového průzkumu, čímž by se snížila zátěž respondentů.
Tento návrh pokrývá souhrnnou zemědělskou výrobu (živočišnou a rostlinnou) včetně ekologického zemědělství, ceny v zemědělství, živiny a přípravky na ochranu rostlin. Zabývá se zemědělskými vstupy (cenami osiva, pesticidy, krmivy atd.) a výstupy (rostlinnou a živočišnou výrobou a cenami). Údaje mohou být shromažďovány od zemědělských podniků, z administrativních zdrojů, od zprostředkovatelů (mlékáren atd.), velkoobchodních subjektů a organizací trhu a v mnoha případech zahrnují určitou míru odborných odhadů. Zavedení soudržného rámce umožní zejména rozvoj integrované právní architektury, jakož i lepší plánování a soudržnost zjišťování a jiných sběrů údajů.
•Základní práva
Návrh nemá žádné důsledky z hlediska ochrany základních práv.
4.ROZPOČTOVÉ DŮSLEDKY
Finanční dopad návrhu je časově neomezený. Návrh nezahrnuje financování pravidelných sběrů údajů, stanoví však unijní spolufinancování sběrů údajů ad hoc, jejichž načasování není známo. První sběry údajů ad hoc lze očekávat nejdříve dva roky po vstupu plánovaného nařízení v platnost. Vzhledem k tomu, že tyto sběry údajů nejsou známy předem, nelze poskytnout žádné informace o jejich rozpočtových důsledcích. Jakmile budou takovéto sběry údajů ad hoc vyžadovány, budou příslušné náklady vyhodnoceny a dále podrobně popsány v rámci vypracování aktů v přenesené pravomoci a prováděcích aktů a v každém případě budou pokryty z prostředků přidělených na finanční krytí příslušných programů zahrnutých do rozpočtu EU.
5.OSTATNÍ PRVKY
•Plány provádění a způsoby monitorování, hodnocení a podávání zpráv
Očekává se, že Evropský parlament a Rada přijmou navrhované nařízení v roce 2022 a Komise krátce na to přijme prováděcí opatření. Nařízení bude přímo použitelné ve všech členských státech EU, aniž by byl zapotřebí prováděcí plán.
Počítá se s tím, že členské státy zahájí poskytování údajů Komisi podle nového nařízení v roce 2023.
Navrhovaný právní nástroj je součástí EASS, který bude předmětem pravidelných hodnocení, aby se mimo jiné posoudilo, jak je účinný a efektivní, pokud jde o dosažení cílů, a rozhodlo o tom, zda jsou zapotřebí nová opatření nebo změny.
•Sledování dodržování právních předpisů u vytvořených statistik
Eurostat provádí pravidelná hodnocení týkající se dodržování právních předpisů. Tato hodnocení zahrnují přezkum dostupnosti, kvality a dochvilnosti údajů a následné kroky v případě nesouladu.
Po členských státech se v souladu s požadavky právních předpisů Unie požaduje, aby Komisi poskytly relevantní údaje v oblasti zemědělské statistiky. Tyto údaje jsou předmětem přísných lhůt pro předávání údajů, které musí být dodrženy v zájmu řádné správy, šíření a užitečnosti evropské statistiky, protože chybějící nebo neúplné údaje narušují dostupnost informací (tj. není možné vypočítat souhrnné ukazatele Unie a zveřejnit údaje dle stanovených harmonogramů).
Nařízení (ES) č. 223/2009 představuje základní právní rámec pro fungování Evropského statistického systému a pro všechny odvětvové právní předpisy pro tvorbu evropské statistiky.
Vzhledem k tomu, že včasnost, dochvilnost a úplnost již jsou důležitými faktory pro hodnocení týkající se dodržování právních předpisů, aby se zajistilo včasné šíření zemědělské statistiky, bude se více pozornosti věnovat těmto i dalším kvalitativním aspektům, aby se upevnila důvěra ve statistiku sestavenou Eurostatem a ESS.
•
Neustálé zdokonalování EASS: vymezení nových potřeb údajů a nových zdrojů údajů, zlepšování soudržnosti, snižování zátěže
V současné době pořádá Eurostat každý rok slyšení s dalšími útvary Komise. Důležitým bodem pro tato slyšení je výměna informací o příslušných pracovních programech. Slyšení zajišťují formální platformu pro vymezování budoucích potřeb nových statistik i pro přezkum užitečnosti dostupných statistik.
Další spolupráce s ostatními útvary Komise, NSÚ a jinými vnitrostátními orgány bude probíhat na různých hierarchických úrovních v rámci pravidelných setkání a seminářů skupin odborníků, zasedání skupiny ředitelů a zasedání Výboru pro ESS a prostřednictvím častých dvoustranných kontaktů. Zvláštní pozornost bude věnována stanovení administrativních údajů a jiných zdrojů informací spravovaných podle právních předpisů Unie a posouzení jejich vhodnosti pro tvorbu statistiky s cílem uzavřít dohody o jejich stabilitě, přístupnosti a případném přizpůsobení, aby lépe odpovídaly statistickým požadavkům. Kromě toho se budou provádět pravidelné průzkumy a analýzy s cílem určit případný prostor ke zlepšení evropské zemědělské statistiky a snížení zátěže.
Tyto úpravy a celkové fungování právního rámce budou monitorovány a hodnoceny zejména z hlediska výše uvedených strategických cílů.
•
Tříleté kontrolní zprávy
S cílem sledovat fungování obnoveného EASS a zajistit, že bude plnit cíle programu REFIT spočívající ve zjednodušení a snížení zátěže, se budou pravidelně vždy jednou za tři roky podávat zprávy o fungování celého systému.
•
Hodnocení
Druhou tříletou kontrolní zprávu nahradí retrospektivní hodnocení obnoveného EASS prováděné podle pokynů Komise k hodnocení. Mohlo by se také stát východiskem pro další revize právních předpisů, bude-li to považováno za nezbytné.
•
Podrobné vysvětlení konkrétních ustanovení návrhu
Navrhované nařízení upřesňuje obsah statistiky vstupů a výstupů v zemědělství. Upřesňuje, že členské státy musí poskytovat statistiky o čtyřech oblastech a dvanácti souvisejících tématech. Těmito oblastmi jsou statistika živočišné výroby, statistika rostlinné výroby, statistika cen v zemědělství a statistika živin a přípravků na ochranu rostlin. To je podpořeno v článcích týkajících se předmětu, definic, statistického souboru a jednotek zjišťování, pokrytí, četnosti předávání údajů, zdrojů údajů a metod, referenčních období, specifikací kvality a možných finančních příspěvků. Nařízení dále stanoví možnost zavedení zvláštních témat ad hoc týkajících se zemědělských vstupů a výstupů, která doplní pravidelně shromažďované údaje.
Podrobné soubory údajů budou upřesněny v prováděcích aktech (nařízeních).
2021/0020 (COD)
Návrh
NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY
o statistice zemědělských vstupů a výstupů a o zrušení nařízení (ES) č. 1165/2008, (ES) č. 543/2009 a (ES) č. 1185/2009 a směrnice Rady 96/16/ES
(Text s významem pro EHP)
EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,
s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na čl. 338 odst. 1 této smlouvy,
s ohledem na návrh Evropské komise,
po postoupení návrhu legislativního aktu vnitrostátním parlamentům,
v souladu s řádným legislativním postupem,
vzhledem k těmto důvodům:
(1)Pro koncipování, provádění, monitorování, hodnocení a přezkum politik souvisejících se zemědělstvím v Unii, zejména společné zemědělské politiky (SZP), včetně opatření pro rozvoj venkova, a také unijních politik týkajících se mimo jiné životního prostředí, změny klimatu, využívání půdy, regionů, veřejného zdraví a cílů OSN v oblasti udržitelného rozvoje je nezbytná základna statistických znalostí.
(2)Cílem sběru statistických údajů, zejména pokud se týká zemědělských vstupů a výstupů, by mělo být mimo jiné zajištění toho, aby byly v rámci rozhodovacího procesu k dispozici aktualizované údaje na podporu Zelené dohody pro Evropu a s ní souvisejících strategií, tj. strategie „od zemědělce ke spotřebiteli“ a strategie v oblasti biologické rozmanitosti, a budoucích reforem SZP.
(3)Vysoce kvalitní harmonizované statistické údaje jsou důležité pro posouzení stavu a trendů zemědělských vstupů a výstupů v Unii, fungování trhů a potravinového zabezpečení a pro posouzení udržitelnosti, jakož i environmentálních, hospodářských a sociálních dopadů politik Unie a jednotlivých členských států. Tyto údaje zahrnují mimo jiné statistiku chovu hospodářských zvířat a produkce masa, produkci a používání vajec a produkci a používání mléka a mléčných výrobků, Důležitá je rovněž statistika týkající se plochy, výnosů a produkce plodin na orné půdě, zeleniny, různých trvalých kultur a travních porostů a bilance komodit. Stále potřebnější je statistika o prodeji a používání přípravků na ochranu rostlin a hnojiv.
(4)Mezinárodní hodnocení zemědělské statistiky vedlo Organizaci OSN pro výživu a zemědělství k vytvoření globální strategie pro zlepšení statistik v oblasti zemědělství a venkova, kterou v roce 2010 schválila Statistická komise OSN. Evropská zemědělská statistika by se měla tam, kde je to vhodné, řídit doporučeními uvedené globální strategie.
(5)Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 223/2009() stanoví rámec pro vývoj, vypracovávání a šíření evropské statistiky založený na společných statistických zásadách. Nařízení (ES) č. 223/2009 zavádí kritéria kvality a poukazuje na potřebu snížit zátěž respondentů při plnění zpravodajské povinnosti a přispívat k obecnějšímu cíli snižování administrativní zátěže.
(6)Strategie pro zemědělskou statistiku do roku 2020 a na další období(), kterou v listopadu 2015 schválil Výbor pro Evropský statistický systém (dále jen „Výbor pro ESS“), předpokládá přijetí dvou rámcových nařízení zahrnujících veškeré aspekty právních předpisů EU týkajících se zemědělské statistiky s výjimkou souhrnného zemědělského účtu. Jedním z nich je toto nařízení, které by mělo doplnit již přijaté rámcové nařízení (EU) 2018/1091().
(7)Evropská statistika zemědělských vstupů a výstupů je v současné době sbírána, sestavována a šířena na základě vícera právních aktů. Tato struktura neposkytuje náležitou konzistentnost napříč jednotlivými statistickými oblastmi ani nepodporuje integrovaný přístup k vývoji, vypracovávání a šíření zemědělské statistiky. Toto nařízení by mělo uvedené právní akty v zájmu harmonizace a srovnatelnosti informací nahradit a mělo by zajistit konzistentnost a koordinaci v rámci evropské zemědělské statistiky, usnadnit integraci a zefektivnění odpovídajících statistických procesů a umožnit komplexnější přístup. Je proto nezbytné zrušit nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1165/2008 (), (ES) č. 543/2009() a (ES) č. 1185/2009() a směrnici Rady 96/16/ES (). Do tohoto nařízení by měly být začleněny četné související dohody o Evropském statistickém systému (ESS) a gentlemanské dohody o předávání údajů, pokud je prokázáno, že údaje splňují potřeby uživatelů, že dohodnutá metodika funguje a že údaje mají odpovídající kvalitu.
(8)Statistické údaje požadované v souladu s nařízením Komise (ES) č. 617/2008() se shromažďují v rámci ESS a splňují některé, nikoli však všechny jeho normy kvality. Uvedené statistické údaje dlouhodobě podpírají evropské a vnitrostátní politiky a měly by být začleněny do evropské statistiky, aby byla zaručena dostupnost a kvalita údajů. Statistické požadavky podle nařízení (ES) č. 617/2008 by měly být zrušeny, aby se zabránilo dvojímu podávání zpráv ze strany členských států.
(9)Velká část evropské zemědělské plochy je tvořena travními porosty. Produkce z těchto ploch nebyla v minulosti považována za důležitou, a údaje o této produkci proto nebyly součástí statistiky plodin. Vzhledem k tomu, že kvůli změně klimatu se dopad travních porostů a přežvýkavců na životní prostředí zvětšuje, jsou statistické údaje o produkci z travních porostů a o pastvě zvířat potřebné.
(10)Toto nařízení mělo doplnit nařízení (EU) 2018/1091 v zájmu harmonizace a srovnatelnosti informací o zemědělských vstupech a výstupech s informacemi o struktuře zemědělských podniků a s cílem dále provádět Strategii pro zemědělskou statistiku do roku 2020 a na další období.
(11)Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 138/2004() sice statistiku cen v zemědělství nezahrnuje, její dostupnost a soudržnost se souhrnným zemědělským účtem (dále jen „SZÚ“) by však měla být zajištěna. Vzhledem k tomu, že SZÚ je satelitním účtem národních účtů, není vhodné, aby nařízení (ES) č. 138/2004 zahrnovalo statistiku cen v zemědělství. Statistiku cen zemědělských vstupů, soudržnou se SZÚ, by proto měla pokrývat statistika zemědělských vstupů a výstupů. V členských státech by měly být k dispozici absolutní údaje o cenách zemědělských výstupů, aby bylo možné provést výpočty SZÚ a sestavit srovnatelné cenové indexy.
(12)Údaje týkající se uvádění na trh a používání pesticidů, které se mají předložit podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/128/ES() a nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1107/2009(), by měly být v souladu s příslušnými ustanoveními uvedené směrnice a uvedeného nařízení použity pro účely požadavků tohoto nařízení.
(13)Pro účely rozhodování o rozvoji SZP je důležité mít srovnatelné statistické údaje ze všech členských států o zemědělských vstupech a výstupech. Proto by se pro proměnné měly pokud možno používat standardní klasifikace a společné definice.
(14)Údaje potřebné k sestavení statistiky by měly být pokud možno sbírány za co nejnižší náklady a s co nejmenší administrativní zátěží. Je proto nezbytné určit možné vlastníky zdrojů požadovaných údajů a zajistit, aby se tyto zdroje mohly pro statistiky použít.
(15)Soubory údajů, které mají být předávány, pokrývají několik statistických oblastí. Aby byl zachován flexibilní přístup, který v případě změny požadavků na údaje umožní přizpůsobení statistiky, měly by být v základním nařízení stanoveny pouze oblasti, témata a dílčí témata a v prováděcích aktech by měly být upřesněny podrobné soubory údajů.
(16)Ekologická produkce je stále důležitějším ukazatelem udržitelných systémů zemědělské výroby. Je proto nezbytné zajistit soulad dostupných statistických údajů o ekologickém zemědělství s ostatními statistikami týkajícími se zemědělské výroby, a to jejich začleněním do souborů údajů. Tyto statistiky ekologické produkce by rovněž měly být soudržné s administrativními informacemi vypracovanými podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/848() a měly by je využívat.
(17)V souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1059/2003() by měly být územní jednotky vymezeny v souladu s klasifikací územních statistických jednotek (NUTS).
(18)Mělo by být možné sbírat údaje o tématech ad hoc týkajících se zemědělských vstupů a výstupů v konkrétní době, aby byly pravidelně sbírané údaje doplněny o doplňující údaje o tématech, která vyžadují více informací, o nově se objevujících jevech nebo inovacích.
(19)Aby se snížila administrativní zátěž členských států, měly by být povoleny výjimky z některých pravidelných předávání údajů, pokud se členské státy podílí na souhrnu EU v případě těchto údajů jen zanedbatelně.
(20)Aby se zlepšila efektivnost procesů tvorby statistiky v rámci ESS a aby se snížila administrativní zátěž respondentů, měly by mít národní statistické úřady (dále též „NSÚ“) a jiné vnitrostátní orgány právo na rychlý a bezplatný přístup k veškerým administrativním údajům sbíraným pro veřejné účely a na jejich využívání bez ohledu na to, zda jsou tyto údaje v držení veřejných či soukromých subjektů. NSÚ a jiné vnitrostátní orgány by rovněž měly mít možnost tyto administrativní údaje integrovat do statistik v souladu s článkem 17a nařízení (ES) č. 223/2009, a to v míře nezbytné pro vývoj, vypracovávání a šíření evropské zemědělské statistiky.
(21)Členské státy nebo příslušné vnitrostátní orgány by měly usilovat o co možná největší modernizaci způsobů sběru údajů. Mělo by se podporovat využívání digitálních řešení.
(22)Pro účely zajištění flexibility a snížení administrativní zátěže respondentů, NSÚ a jiných vnitrostátních orgánů by mělo být členským státům umožněno využívat statistická zjišťování, administrativní záznamy a veškeré další zdroje, metody či inovativní přístupy, včetně vědecky podložených a řádně zdokumentovaných metod, jako je imputace, odhad a modelování. Vždy by měla být zajištěna kvalita, a zejména přesnost, včasnost a srovnatelnost statistiky založené na těchto zdrojích.
(23)Nařízení (ES) č. 223/2009 obsahuje ustanovení o předávání údajů z členských států Komisi (Eurostatu) a o využívání těchto údajů, včetně ustanovení o předávání a ochraně důvěrných údajů. Opatření přijatá v souladu s tímto nařízením zajišťují, aby důvěrné údaje byly předávány a využívány výlučně pro statistické účely v souladu s články 21 a 22 nařízení (ES) č. 223/2009.
(24)Nařízení (ES) č. 223/2009 stanoví referenční rámec pro evropskou statistiku a požaduje od členských států, aby dodržovaly statistické zásady a kritéria kvality stanovené v daném nařízení. Pro posuzování a zlepšování kvality evropské statistiky a pro související komunikaci mají zásadní význam zprávy o kvalitě. Výbor pro ESS schválil jednotnou strukturu integrovaných metadat jako standard ESS pro podávání zpráv o kvalitě, čímž prostřednictvím jednotných standardů a harmonizovaných metod pomáhá splnit požadavky na statistickou kvalitu stanovené v čl. 12 odst. 3 nařízení (ES) č. 223/2009. Tento standard ESS by měl přispět k harmonizaci podávání zpráv o kvalitě podle tohoto nařízení.
(25)V souladu se zásadou řádného finančního řízení bylo provedeno posouzení dopadů s cílem zaměřit statistický program stanovený tímto nařízením na zajištění efektivnosti při dosahování cílů a zohlednit rozpočtová omezení.
(26)Jelikož cíle tohoto nařízení, jímž je systematická tvorba evropské statistiky zemědělských vstupů a výstupů v Unii, nemůže být uspokojivě dosaženo členskými státy, neboť se vyžaduje koordinovaný přístup, ale spíše jich, z důvodu konzistentnosti a srovnatelnosti, může být lépe dosaženo na úrovni Unie, může Unie přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy o Evropské unii. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku nepřekračuje toto nařízení rámec toho, co je nezbytné pro dosažení tohoto cíle.
(27)Aby bylo možné zohlednit vznikající potřeby údajů vyplývající zejména z nového vývoje v oblasti zemědělství, z revidovaných právních předpisů a z měnících se politických priorit, měla by být na Komisi přenesena pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 Smlouvy o fungování Evropské unie za účelem změny dílčích témat uvedených v tomto nařízení a stanovení témat a dílčích témat, která se mají poskytnout, a dalších praktických opatření pro sběr údajů ad hoc podle tohoto nařízení. Je obzvláště důležité, aby Komise v rámci přípravné činnosti vedla odpovídající konzultace, a to i na odborné úrovni, a aby tyto konzultace probíhaly v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů(). V zájmu zajištění rovné účasti na vypracovávání aktů v přenesené pravomoci obdrží Evropský parlament a Rada veškeré dokumenty současně s odborníky z členských států a jejich odborníci mají automaticky přístup na setkání skupin odborníků Komise, jež se věnují přípravě aktů v přenesené pravomoci.
(28)Za účelem zajištění jednotných podmínek k provádění tohoto nařízení by měly být Komisi svěřeny prováděcí pravomoci, aby mohla upřesnit soubory údajů související s tématy a dílčími tématy uvedenými v příloze a rovněž technické prvky údajů, které se mají poskytnout, aby mohla stanovit seznamy a popisy proměnných a dalších praktických opatření pro sběr údajů ad hoc a rovněž aby mohla stanovit praktická opatření pro zprávy o kvalitě a jejich obsah. Tyto pravomoci by měly být vykonávány v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011().
(29)Pokud by provádění tohoto nařízení vyžadovalo významné úpravy národního statistického systému členského státu, měla by mít Komise v řádně odůvodněných případech a na omezenou dobu možnost udělit dotčeným členským státům výjimky. Takové významné úpravy mohou vyplývat zejména z potřeby přizpůsobit systémy sběru údajů tak, aby zahrnovaly nové požadavky na údaje, včetně přístupu k administrativním zdrojům.
(30)Finanční zájmy Unie by měly být chráněny přiměřenými opatřeními v celém výdajovém cyklu, včetně opatření pro prevenci, odhalování a vyšetřování nesrovnalostí, zpětného získávání ztracených, neoprávněně vyplacených nebo nesprávně použitých finančních prostředků a případných správních a finančních sankcí.
(31)Toto nařízení by se mělo použít, aniž jsou dotčeny směrnice 2003/4/ES() a nařízení (ES) č. 1367/2006().
(32)Měla by být posílena spolupráce a koordinace mezi orgány v rámci ESS, aby byla zajištěna soudržnost a srovnatelnost evropské zemědělské statistiky vypracovávané ve shodě se zásadami stanovenými v čl. 338 odst. 2 Smlouvy o fungování Evropské unie. Údaje shromažďují i jiné subjekty Unie, které nejsou uvedeny v tomto nařízení, a jiné organizace. V zájmu využití synergií by proto měla být posílena spolupráce mezi těmito organizacemi a subjekty zapojenými do ESS.
(33)Návrh byl konzultován s Výborem pro ESS,
PŘIJALY TOTO NAŘÍZENÍ:
Článek 1
Předmět
Tímto nařízením se stanoví rámec pro souhrnnou evropskou statistiku, která se týká vstupů a výstupů zemědělských činností, jakož i použití těchto výstupů jako meziproduktů v zemědělství a rovněž jejich sběru a průmyslového zpracování.
Článek 2
Definice
Pro účely tohoto nařízení se použijí definice pojmů „zemědělská činnost“, „obhospodařovaná zemědělská plocha“, „dobytčí jednotka“, „zemědělský podnik“ a „jednotka veřejných pozemků“, jak jsou stanoveny v čl. 2 písm. a), b), d) a e) nařízení (EU) 2018/1091.
Dále se rozumí:
1)
„mlékárenským podnikem“ podnik nebo zemědělský podnik, který nakupuje plnotučné mléko nebo v některých případech mléčné výrobky, aby je přeměnil na mléčné výrobky, a podniky, které shromažďují mléko nebo smetanu, aby dané množství úplně nebo částečně dodávaly do jiných mlékárenských podniků, aniž by samy mléko dále zpracovávaly;
2)
„jatkami“ úředně registrovaný a schválený podnik s povolením k porážce a opracování zvířat, jejichž maso je určeno k lidské spotřebě;
3)
„líhní“ podnik pro inkubaci násadových vajec, líhnutí násadových vajec a produkci drůbežích mláďat;
4)
„zpravodajskou jednotkou“ jednotka, která dodává statistické údaje;
5)
„jednotkou zjišťování“ identifikovatelný subjekt, o němž lze získávat údaje;
6)
„oblastí“ jeden nebo několik souborů údajů pokrývajících určitá témata;
7)
„tématem“ obsah informací, které mají být sestaveny k jednotkám zjišťování, přičemž každé téma zahrnuje jedno nebo několik dílčích témat;
8)
„dílčím tématem“ podrobný obsah informací, které mají být sestaveny k jednotkám zjišťování v souvislosti s tématem, přičemž každé dílčí téma zahrnuje jednu nebo několik proměnných;
9)
„souborem údajů“ jedna nebo několik agregovaných proměnných uspořádaných v tabulce;
10)
„proměnnou“ charakteristický znak jednotky zjišťování, který může nabývat více než jedné hodnoty ze souboru hodnot;
11)
„předem zkontrolovanými údaji“ údaje ověřené členskými státy na základě dohodnutých společných pravidel pro ověřování, jsou-li k dispozici;
12)
„údaji ad hoc“ údaje, které mají pro uživatele v určitém okamžiku zvláštní význam, avšak které nejsou obsaženy v obvyklých souborech údajů;
13)
„administrativními údaji“ údaje generované nestatistickým zdrojem, obvykle v držení veřejného nebo soukromého subjektu, jejichž hlavním cílem není poskytovat statistiku;
14)
„metadaty“ informace umožňující používání a výklad statistiky a popisující údaje strukturovaným způsobem;
15)
„profesionálním uživatelem“ osoba, která používá přípravky na ochranu rostlin v rámci svých profesních činností, včetně obsluhy, techniků, zaměstnavatelů a samostatně výdělečně činných osob, v odvětví zemědělství.
Článek 3
Statistický soubor a jednotky zjišťování
1.
Statistický soubor, který má být popsán, se skládá ze statistických jednotek, jako jsou zemědělské podniky, jednotky veřejných pozemků, podniky poskytující výrobky a služby pro zemědělství nebo nakupující či sbírající produkty ze zemědělské činnosti a podniky zpracovávající tyto zemědělské produkty, zejména líhně, mlékárenské podniky a jatka.
2.
Jednotkami zjišťování, které mají být zastoupeny ve statistickém rámci, jsou statistické jednotky uvedené v odstavci 1 a – v závislosti na vykazované statistice – tyto jednotky:
a)
půda využívaná pro zemědělskou činnost;
b)
zvířata využívaná pro zemědělskou činnost;
c)
dovoz a vývoz produktů ze zemědělských činností nezemědělskými podniky;
d)
transakce a toky výrobních činitelů, výrobků a služeb do zemědělských činností a z nich.
3.
Zpravodajskými jednotkami jsou statistické jednotky uvedené v odstavci 1 a jiné podniky a instituce, které nakládají s informacemi o požadavcích na údaje uvedených v článcích 5 a 6.
Článek 4
Požadavky na pokrytí
1. Statistika musí vypovídat o statistickém souboru, který popisuje.
2. V případě statistiky živočišné výroby uvedené v čl. 5 odst. 1 písm. a) se údaje vztahují na 95 % dobytčích jednotek každého členského státu a na příslušné činnosti nebo výstupy.
3. V případě statistiky rostlinné výroby uvedené v čl. 5 odst. 1 písm. b) a tématu živin uvedeného v čl. 5 odst. 1 písm. d) bodě i) se údaje vztahují na 95 % celkové využívané zemědělské půdy (kromě domácích zahrad) každého členského státu a na příslušné objemy výroby.
4. V případě tématu přípravků na ochranu rostlin uvedeného v čl. 5 odst. 1 písm. d) bodě iii) se údaje vztahují na přípravky na ochranu rostlin uvedené na trh podle definice v čl. 3 bodě 9 nařízení (ES) č. 1107/2009.
5. Komise může přijmout prováděcí akty, které dále upřesní požadavky na pokrytí uvedené v odstavcích 2, 3 a 4. Tyto prováděcí akty se přijímají postupem podle čl. 15 odst. 2.
Článek 5
Požadavky na pravidelné údaje
1.
Uvedená statistika vstupů a výstupů zemědělských činností pokrývá tyto oblasti a témata:
a)
statistika živočišné výroby:
i)
hospodářská zvířata a maso;
ii)
vejce a drůbeží mláďata;
iii)
mléko a mléčné výrobky;
b)
statistika rostlinné výroby:
i)
rostlinná výroba;
ii)
bilance plodin;
iii)
travní porosty a pastviny;
c)
statistika cen v zemědělství:
i)
indexy cen v zemědělství;
ii)
absolutní ceny vstupů;
iii)
ceny zemědělské půdy a nájemné;
d)
statistika živin a přípravků na ochranu rostlin:
i)
živiny v zemědělských hnojivech;
ii)
bilance živin;
iii)
přípravky na ochranu rostlin.
2.
Dílčí témata jsou stanovena v příloze.
3.
Údaje se předávají Komisi v podobě souborů souhrnných údajů.
4.
Do souborů údajů jsou začleněny údaje o ekologické produkci a ekologických produktech, které jsou v souladu s nařízením (EU) 2018/848.
5.
Regionální údaje se poskytují na úrovni NUTS2 podle definice v nařízení (ES) č. 1059/2003.
6.
Pokud má určitá proměnná v členském státě nízký nebo nulový výskyt, mohou být hodnoty této proměnné z předávaných souborů údajů vyloučeny za předpokladu, že dotčený členský stát jejich vyloučení řádně odůvodnil Komisi (Eurostatu).
7.
Příslušné informace o cenách zemědělských vstupů a výstupů, včetně charakteristických rysů a vah výrobků a služeb, členské státy sbírají pro účely sestavování srovnatelných cenových indexů a k proměnným potřebným pro souhrnný zemědělský účet podle nařízení (ES) č. 138/2004.
8.
Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 14, jimiž se mění dílčí témata stanovená v příloze.
9.
Komise může přijmout prováděcí akty za účelem vymezení souborů údajů, které mají být předány Komisi (Eurostatu). Uvedené prováděcí akty stanoví ve vhodných případech tyto technické prvky údajů, které se mají poskytnout:
(a)seznam proměnných;
(b)popisy proměnných;
(c)proměnné týkající se ekologické produkce a ekologických produktů;
(d)proměnné na regionální úrovni;
(e)jednotky zjišťování a zpravodajské jednotky;
(f)požadavky na přesnost;
(g)metodická pravidla;
(h)lhůty pro předání údajů.
Tyto prováděcí akty se přijímají postupem podle čl. 15 odst. 2 a musí být přijaty nejpozději devět měsíců před začátkem referenčního roku.
10.
Členské státy předávají předem zkontrolované údaje a související metadata ke každému souboru údajů prostřednictvím technického formátu stanoveného Komisí (Eurostatem). K předávání údajů Komisi (Eurostatu) se používají služby jednotného kontaktního místa.
Článek 6
Požadavky na údaje ad hoc
1.
Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci doplňující toto nařízení v souladu s článkem 14, pokud jde o upřesnění informací, které se mají poskytnout na bázi ad hoc, pokud je shromažďování dodatečných informací považováno za nezbytné. Tyto akty v přenesené pravomoci upřesní:
(a)témata a dílčí témata, která se mají poskytnout v rámci sběru údajů ad hoc, a důvody těchto dodatečných potřeb statistiky;
(b)referenční období.
2.
Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci uvedené v odstavci 1 počínaje referenčním rokem [vložte datum dva roky po vstupu nařízení v platnost], a poté v minimálním intervalu dvou let mezi jednotlivými sběry údajů ad hoc.
3.
Komise může přijmout prováděcí akty s cílem stanovit:
(a)seznam proměnných, které mají být předány Komisi (Eurostatu);
(b)popisy proměnných;
(c)požadavky na přesnost;
(d)lhůty pro předání údajů.
Tyto prováděcí akty se přijímají postupem podle článku 15 a musí být přijaty nejpozději dvanáct měsíců před začátkem referenčního roku.
Článek 7
Četnost předávání souborů údajů
1.
Četnost předávání souborů údajů je stanovena v příloze. Komise může přijmout prováděcí akty, kterými četnost jednotlivých předání dále upřesní.
2.
Členský stát může být osvobozen od některých pravidelných předávání údajů, je-li v případě určité proměnné dopad tohoto členského státu na souhrn EU jen omezený. Komise může přijmout prováděcí akty vymezující prahové hodnoty pro proměnné podle konkrétní metodiky tak, aby použití těchto prahových hodnot nevedlo u dané proměnné ke snížení informací o jejím očekávaném souhrnu EU v daném referenčním roce o více než 5 %. Prahové hodnoty se z podnětu Komise (Eurostatu) revidují, aby odpovídaly trendům souhrnů EU.
3.
Komise může přijmout prováděcí akty, které dále upřesní:
(a)prahovou hodnotu, pod níž se má za to, že tvorba proměnné má na očekávaný souhrn EU jen omezený dopad;
(b)zdroj údajů a metodiku, které se mají pro stanovení prahové hodnoty použít;
(c)proměnné, pro které platí tato výjimka.
Prováděcí akty uvedené v odstavcích 1, 2 a 3 se přijímají postupem podle čl. 15 odst. 2.
Článek 8
Zdroje údajů a metody
1.
Pro účely sestavení statistiky vstupů a výstupů zemědělských činností použijí členské státy jeden z následujících zdrojů či metod nebo jejich kombinaci za předpokladu, že informace umožní tvorbu statistiky, která splňuje požadavky na kvalitu stanovené v článku 10:
(a)statistická zjišťování nebo jiné metody sběru statistických údajů;
(b)zdroje administrativních údajů uvedené v odstavci 2;
(c)jiné zdroje, metody či inovativní přístupy.
2.
Členské státy mohou využít informace z integrovaného administrativního a kontrolního systému (IACS) zřízeného nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1307/2013(), ze systému identifikace a registrace skotu zřízeného nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1760/2000() a ze systému identifikace a evidence ovcí a koz zřízeného nařízením Rady (ES) č. 21/2004(), z registru vinic prováděného v souladu s článkem 145 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1308/2013() a z registrů hospodářských subjektů ekologického zemědělství zřízených na základě nařízení (EU) 2018/848.
3.
Statistika přípravků na ochranu rostlin uvedená v čl. 5 odst. 1 písm. d) bodě iii) se sestavuje za použití záznamů vedených a zpřístupněných v souladu s článkem 67 nařízení (ES) č. 1107/2009.
4. Členské státy za tímto účelem požádají profesionální uživatele přípravků na ochranu rostlin o záznamy v elektronické podobě, které uvádějí alespoň název přípravku na ochranu rostlin, aplikační dávku a hlavní plochu a plodinu, pro něž byl daný přípravek na ochranu rostlin v souladu s tímto nařízením použit.
5.
Rozhodne-li se některý členský stát použít zdroje, metody nebo inovativní přístupy uvedené v odst. 1 písm. c), informuje Komisi (Eurostat) během roku, který předchází referenčnímu roku, během kterého se zdroj, metoda nebo inovativní přístup zavede, a poskytne podrobnosti o kvalitě získaných údajů.
6.
Vnitrostátní orgány odpovědné za plnění požadavků tohoto nařízení mají právo na okamžitý a bezplatný přístup k údajům a jejich využívání, včetně jednotlivých údajů o podnicích a zemědělských podnicích v administrativních spisech vedených na území daného státu podle článku 17a nařízení (ES) č. 223/2009. Pro účely takového přístupu zavedou vnitrostátní orgány a vlastníci administrativních záznamů potřebné mechanismy spolupráce. Tento přístup se umožní i v případech, kdy příslušný orgán pověřil úkoly, jež mají být prováděny jeho jménem, soukromé nebo poloveřejné subjekty.
Článek 9
Referenční období
Shromážděné informace se týkají jednoho referenčního období, které je společné všem členským státům, a odkazují na stav v určitém časovém rámci.
Referenční období pro každé dílčí téma je stanoveno v příloze. První referenční období začínají v kalendářním roce [vložte rok začínající dnem 1. ledna následující 18 měsíců po přijetí].
Komise může přijmout prováděcí akty, které referenční období dále upřesní. Tyto prováděcí akty se přijímají postupem podle čl. 15 odst. 2.
Článek 10
Kvalita a podávání zpráv o kvalitě
1.
Členské státy přijmou opatření nutná k zajištění kvality předávaných údajů a metadat.
2.
Členské státy zajistí, aby údaje získané pomocí zdrojů a metod stanovených v článku 8 poskytovaly přesné odhady statistického souboru vymezeného v článku 3 na celostátní úrovni a, je-li to vyžadováno, na regionální úrovni.
3.
Pro účely tohoto nařízení se použijí kritéria kvality vymezená v čl. 12 odst. 1 nařízení (ES) č. 223/2009.
4.
Komise (Eurostat) posuzuje kvalitu předaných údajů a metadat transparentním a ověřitelným způsobem.
5.
Za tímto účelem předají členské státy Komisi (Eurostatu) poprvé do 31. prosince roku [vložte rok začínající dnem 1. ledna následující 30 měsíců po přijetí], a poté každé tři roky zprávu o kvalitě popisující statistické procesy, pokud jde o soubory údajů předávané během daného období, zejména včetně:
(a)metadat popisujících použitou metodiku a způsob, jak byly dosaženy technické specifikace odkazem na specifikace stanovené v tomto nařízení;
(b)informací o splnění požadavků na pokrytí stanovených v článku 4, mimo jiné při jejich vývoji a aktualizaci.
6.
Současně s údaji se předají samostatné metodické zprávy pro dílčí téma „Váhy a indexy přepočtené na nový základ“.
7.
Komise může přijímat prováděcí akty, v nichž stanoví praktická opatření pro zprávy o kvalitě a jejich obsah. Tyto prováděcí akty se přijímají postupem podle čl. 15 odst. 2.
8.
Je-li to nutné, informují členské státy Komisi (Eurostat) o všech relevantních informacích nebo změnách ohledně provádění tohoto nařízení, které by mohly výrazně ovlivnit kvalitu předávaných údajů.
9.
Členské státy na základě žádosti Komise (Eurostatu) poskytnou dodatečné upřesňující informace nezbytné pro hodnocení kvality statistických informací.
Článek 11
Příspěvek Unie
1.
Unie může pro účely provádění tohoto nařízení poskytovat národním statistickým úřadům a jiným vnitrostátním orgánům ve smyslu čl. 5 odst. 2 nařízení (ES) č. 223/2009 granty na pokrytí nákladů na provedení sběru údajů ad hoc.
2.
Finanční příspěvek Unie nepřesáhne 90 % způsobilých nákladů.
Článek 12
Ochrana finančních zájmů Unie
1.
Komise přijme vhodná opatření, která zajistí, aby při provádění opatření financovaných podle tohoto nařízení byly finanční zájmy Unie chráněny uplatněním preventivních opatření proti podvodům, korupci a jakýmkoliv jiným protiprávním jednáním, účinnými kontrolami, a jsou-li zjištěny nesrovnalosti, získáním neoprávněně vyplacených částek zpět a případně uplatněním účinných, přiměřených a odrazujících správních a finančních sankcí.
2.
Komise nebo její zástupci a Účetní dvůr mají pravomoc provádět na základě kontroly dokumentů i inspekce na místě audit u všech příjemců grantů, zhotovitelů, dodavatelů nebo poskytovatelů a subdodavatelů, kteří v rámci programu obdrželi finanční prostředky Unie.
3.
Evropský úřad pro boj proti podvodům (OLAF) může provádět vyšetřování, včetně kontrol a inspekcí na místě, v souladu s ustanoveními a postupy stanovenými v nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 883/2013() a v nařízení Rady (Euratom, ES) č. 2185/96(), s cílem zjistit, zda v souvislosti s grantovou dohodou, rozhodnutím o grantu nebo smlouvou financovanou v rámci programu nedošlo k podvodu, korupci nebo jinému protiprávnímu jednání ohrožujícímu finanční zájmy Unie.
4.
Aniž jsou dotčeny odstavce 1, 2 a 3, musí dohody o spolupráci se třetími zeměmi a s mezinárodními organizacemi, smlouvy, grantové dohody a rozhodnutí o grantu vyplývající z provádění tohoto nařízení obsahovat ustanovení, která výslovně zmocňují Komisi, Účetní dvůr a OLAF k provádění takových auditů a šetření v souladu s jejich pravomocemi.
Článek 13
Výjimky
1.
Pokud použití tohoto nařízení nebo prováděcích opatření a aktů v přenesené pravomoci přijatých na jejich základě vyžaduje rozsáhlé úpravy národního statistického systému členského státu, může Komise přijmout prováděcí akty, kterými se členským státům udělí na maximální dobu dvou let výjimky.
Příslušný členský stát podá Komisi řádně odůvodněnou žádost o takovou výjimku do tří měsíců ode dne vstupu dotčeného aktu v platnost.
Vliv těchto výjimek na srovnatelnost údajů členských států nebo na výpočet požadovaných včasných a reprezentativních evropských souhrnných ukazatelů se omezí na minimum. Při udělování výjimky se zohlední zátěž respondentů.
2.
Prováděcí akty uvedené v odst. 1 prvním pododstavci se přijímají postupem podle čl. 15 odst. 2.
Článek 14
Výkon přenesené pravomoci
1.
Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci je svěřena Komisi za podmínek stanovených v tomto článku.
2.
Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci uvedená v čl. 5 odst. 8 a v čl. 6 odst. 1 a 2 je svěřena Komisi na dobu neurčitou od [Úřad pro publikace: vložte přesné datum vstupu tohoto nařízení v platnost].
3.
Evropský parlament nebo Rada mohou přenesení pravomoci uvedené v čl. 5 odst. 8 a čl. 6 odst. 1 a 2 kdykoli zrušit. Rozhodnutím o zrušení se ukončuje přenesení pravomoci v něm určené. Rozhodnutí nabývá účinku prvním dnem po zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie, nebo k pozdějšímu dni, který je v něm upřesněn. Nedotýká se platnosti již platných aktů v přenesené pravomoci.
4.
Před přijetím aktu v přenesené pravomoci Komise vede konzultace s odborníky jmenovanými jednotlivými členskými státy v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů.
5.
Přijetí aktu v přenesené pravomoci Komise neprodleně oznámí současně Evropskému parlamentu a Radě.
6.
Akt v přenesené pravomoci přijatý podle čl. 5 odst. 8 a čl. 6 odst. 1 a 2 vstoupí v platnost, pouze pokud proti němu Evropský parlament nebo Rada nevysloví námitky ve lhůtě dvou měsíců ode dne, kdy jim byl tento akt oznámen, nebo pokud Evropský parlament i Rada před uplynutím této lhůty informují Komisi o tom, že námitky nevysloví. Z podnětu Evropského parlamentu nebo Rady se tato lhůta prodlouží o dva měsíce.
Článek 15
Postup projednávání ve výboru
1.
Komisi je nápomocen Výbor pro Evropský statistický systém zřízený nařízením (ES) č. 223/2009. Tento výbor je výborem ve smyslu nařízení (EU) č. 182/2011.
2.
Odkazuje-li se na tento odstavec, použije se článek 5 nařízení (EU) č. 182/2011.
Článek 16
Změna nařízení (ES) č. 617/2008
Nařízení (ES) č. 617/2008 se mění takto:
1)
V článku 8 se zrušují odstavce 3, 4 a 5.
2)
Článek 11 se zrušuje.
3)
Zrušují se přílohy III a IV.
Tato změna se použije ode dne 1. ledna [roku následujícího 18 měsíců po přijetí].
Článek 17
Zrušení
1.
Nařízení (ES) č. 1165/2008, (ES) č. 543/2009 a (ES) č. 1185/2009 a směrnice 96/16/ES se zrušují s účinkem ode dne 1. ledna [prvního kalendářního roku začínajícího nejméně 18 měsíců po přijetí].
2.
Odkazy na zrušené akty se považují za odkazy na toto nařízení.
Článek 18
Vstup v platnost
Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.
Použije se ode dne 1. ledna [roku následujícího 18 měsíců po přijetí].
Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.
V Bruselu dne
Za Evropský parlament
Za Radu
předseda/předsedkyně
předseda/předsedkyně
LEGISLATIVNÍ FINANČNÍ VÝKAZ
1.RÁMEC NÁVRHU/PODNĚTU
1.1Název návrhu/podnětu
1.2Příslušné oblasti politik
1.3Povaha návrhu/podnětu
1.4Odůvodnění návrhu/podnětu
1.5Doba trvání a finanční dopad
1.6Předpokládaný způsob řízení
2.SPRÁVNÍ OPATŘENÍ
2.1Pravidla pro sledování a podávání zpráv
2.2Systém řízení a kontroly
2.3Opatření k zamezení podvodů a nesrovnalostí
3.ODHADOVANÝ FINANČNÍ DOPAD NÁVRHU/PODNĚTU
3.1Okruhy víceletého finančního rámce a dotčené výdajové rozpočtové položky
3.2Odhadovaný dopad na výdaje
3.2.1Odhadovaný souhrnný dopad na výdaje
3.2.2Odhadovaný dopad na operační prostředky
3.2.3Odhadovaný dopad na prostředky správní povahy
3.2.4Slučitelnost se stávajícím víceletým finančním rámcem
3.2.5Příspěvky třetích stran
3.3Odhadovaný dopad na příjmy
LEGISLATIVNÍ FINANČNÍ VÝKAZ
1.RÁMEC NÁVRHU/PODNĚTU
1.1.Název návrhu/podnětu
|
Nařízení Evropského parlamentu a Rady o statistice zemědělských vstupů a výstupů a o zrušení nařízení (ES) č. 1165/2008, (ES) č. 543/2009 a (ES) č. 1185/2009 a směrnice Rady 96/16/ES
|
1.2.Příslušné oblasti politik (skupina programů)
Tvorba evropské statistiky
1.3.Návrh/podnět se týká:
◻ nové akce
◻ nové akce následující po pilotním projektu / přípravné akci
◻ prodloužení stávající akce
X sloučení jedné či více akcí v jinou/novou akci nebo přesměrování jedné či více akcí na jinou/novou akci
1.4.Odůvodnění návrhu/podnětu
1.4.1.Potřeby, které mají být uspokojeny v krátkodobém nebo dlouhodobém horizontu, včetně podrobného harmonogramu pro zahajovací fázi provádění podnětu
|
Cílem tohoto návrhu o statistice zemědělských vstupů a výstupů je zlepšit kvalitu, srovnatelnost a soudržnost evropské zemědělské statistiky, aby tvůrci politik, podniky a široká veřejnost mohli činit příslušná rozhodnutí podložená fakty.
Statistika zemědělských vstupů a výstupů pokrývá jedním hlavním rámcovým nařízením a prováděcími akty sběry zemědělských statistických údajů pro statistiku rostlinné výroby, statistiku živočišné výroby, statistiku zemědělských cen a statistiku živin a přípravků na ochranu rostlin. Jako nařízení je právní akt o statistice zemědělských vstupů a výstupů přímo použitelný ve všech členských státech. Čtyři prováděcí akty stanoví především seznamy a popisy proměnných a metodické požadavky. Právní balíček bude v jednotlivých členských státech proveden tak, že se proměnné a další požadavky převedou do vnitrostátních databází, dotazníků atd. od okamžiku přijetí aktů. Očekává se, že Evropský parlament a Rada přijmou nařízení v roce 2022 a prováděcí akty v roce 2023.
|
1.4.2.Přidaná hodnota ze zapojení Unie (může být důsledkem různých faktorů, např. přínosů z koordinace, právní jistoty, vyšší účinnosti nebo doplňkovosti). Pro účely tohoto bodu se „přidanou hodnotou ze zapojení Unie“ rozumí hodnota plynoucí ze zásahu Unie, jež doplňuje hodnotu, která by jinak vznikla činností samotných členských států.
|
Významné společné politiky EU, jako je SZP, ze své podstaty závisí na srovnatelné, harmonizované a vysoce kvalitní zemědělské statistice na evropské úrovni. Tu lze nejlépe zajistit prostřednictvím nařízení, která jsou přímo použitelná v členských státech a nevyžadují prvotní provedení ve vnitrostátním právu.
Poté, až bude statistika zemědělských vstupů a výstupů plně v platnosti, by EU a její členské státy měly mít k dispozici vysoce kvalitní, srovnatelnou a soudržnou evropskou zemědělskou statistiku a s ní spojená zátěž pro respondenty a tvůrce údajů by měla být ve srovnání s jejími přínosy přijatelná. Tvorba politiky založená na faktech má zásadní význam pro úspěch politik, jako je SZP, která je důležitou hnací sílou pro zaměstnanost a inteligentní a udržitelný růst podporující začlenění v Unii.
|
1.4.3.Závěry vyvozené z podobných zkušeností v minulosti
Evropská zemědělská statistika je po mnoho desetiletí základním pilířem SZP a mnoha dalších důležitých politik EU. Její právní základ je však třeba aktualizovat, aby bylo možné reagovat na změny v zemědělství a napravit hlavní problémy zjištěné při hodnocení stávajícího Evropského systému zemědělské statistiky. Jedná se o tyto problémy:
1. Stávající právní předpisy týkající se zemědělské statistiky dostatečně nevyhovují novým a vznikajícím potřebám údajů.
2. Systém EASS není dostatečně flexibilní a nereaguje dostatečně rychle na vznikající potřeby.
3. Sběr údajů není v uspokojivé míře harmonizovaný a soudržný.
4. Tvorba statistiky by mohla být účinnější.
5. Zátěž spojená s poskytováním údajů je vnímána jako vysoká.
1.4.4.Slučitelnost a možná synergie s dalšími vhodnými nástroji
|
Navrhované nařízení je součástí strategie Eurostatu pro zemědělskou statistiku do roku 2020 a na další období; ta má sestávat ze dvou rámcových nařízení, a sice nařízení o integrované statistice zemědělských podniků a nařízení o statistice zemědělských vstupů a výstupů, a z aktualizovaného nařízení o souhrnném zemědělském účtu (SZÚ). Všechna tři nařízení budou integrovat společný rozsah, sdílet technické a metodické dokumenty a společně pokrývat všechny aspekty zemědělské statistiky.
|
1.5.Doba trvání a finanční dopad
◻ Časově omezená doba trvání
◻
s platností od [DD.MM.]RRRR do [DD.MM.]RRRR,
◻
finanční dopad od RRRR do RRRR u prostředků na závazky a od RRRR do RRRR u prostředků na platby.
X Časově neomezená doba trvání
Provádění s obdobím rozběhu od roku 2022 do roku 2024, poté plné fungování.
1.6.Předpokládaný způsob řízení
X Přímé řízení Komisí
X prostřednictvím jejích útvarů, včetně jejích zaměstnanců v delegacích Unie,
◻
prostřednictvím výkonných agentur.
◻ Sdílené řízení s členskými státy
◻ Nepřímé řízení, při kterém jsou úkoly souvisejícími s plněním rozpočtu pověřeny:
◻ třetí země nebo subjekty určené těmito zeměmi,
◻ mezinárodní organizace a jejich agentury (upřesněte),
◻ EIB a Evropský investiční fond,
◻ subjekty uvedené v článcích 70 a 71 finančního nařízení,
◻ veřejnoprávní subjekty,
◻ soukromoprávní subjekty pověřené výkonem veřejné služby v rozsahu, v jakém poskytují dostatečné finanční záruky,
◻ soukromoprávní subjekty členského státu pověřené uskutečňováním partnerství soukromého a veřejného sektoru a poskytující dostatečné finanční záruky,
◻ osoby pověřené prováděním specifických akcí v rámci společné zahraniční a bezpečnostní politiky podle hlavy V Smlouvy o EU a určené v příslušném základním právním aktu.
Pokud vyberete více způsobů řízení, upřesněte je v části „Poznámky“.
Poznámky
2.SPRÁVNÍ OPATŘENÍ
2.1.Pravidla pro sledování a podávání zpráv
Upřesněte četnost a podmínky.
Příjemci grantu musí předat shromážděné údaje a příslušné zprávy o kvalitě.
2.2.Systémy řízení a kontroly
Odůvodnění navrhovaných způsobů řízení, mechanismů provádění financování, způsobů plateb a kontrolní strategie
Uplatní se zásada subsidiarity, neboť návrh nespadá do výlučné pravomoci Unie. Evropský statistický systém (ESS) zajišťuje infrastrukturu pro statistické informace. Systém je koncipován tak, aby naplňoval potřeby nejrůznějších uživatelů pro účely rozhodování v demokratických společnostech. Návrh tohoto nařízení byl vypracován s cílem chránit hlavní činnosti partnerů ESS a zároveň lépe zajistit a zabezpečit kvalitu a srovnatelnost zemědělské statistiky.
Jedním z hlavních kritérií, které musí statistické údaje splňovat, je konzistentnost a srovnatelnost. Nezbytné konzistentnosti a srovnatelnosti nemohou členské státy dosáhnout bez jasného evropského rámce, to znamená bez právních předpisů Unie, které stanoví společné statistické pojmy, formáty vykazování a požadavky na kvalitu.
Cíle navrhovaného opatření nemůže být uspokojivě dosaženo na úrovni samostatně jednajících členských států. Příslušné kroky lze účinněji provést na úrovni Unie, a to na základě právního aktu Unie, který zajistí srovnatelnost statistických informací ve statistických oblastech, na které se navrhovaný akt vztahuje. Vlastní sběr údajů mohou mezitím provádět členské státy.
|
2.2.1.Informace o zjištěných rizicích a systémech vnitřní kontroly zřízených k jejich zmírnění
Rizika: Potenciální problémy s kvalitou údajů a včasností.
Kontrolní systémy zřízené ke zmírnění rizik: Technické a metodické dokumenty a pokyny, které mají být sděleny členským státům předem. Bude se sledovat dodržování lhůt. Budou přezkoumány zprávy o kvalitě.
2.2.2.Odhad a odůvodnění nákladové efektivnosti kontrol (poměr „náklady na kontroly ÷ hodnota souvisejících spravovaných finančních prostředků“) a posouzení očekávané míry rizika výskytu chyb (při platbě a při uzávěrce)
Kontroly budou provádět úředníci Komise v rámci svých obvyklých povinností. Jejich přínosem bude vyšší kvalita a srovnatelnost údajů. Očekávaná míra rizika výskytu chyb je nízká, jelikož sběr údajů v oblasti zemědělské statistiky se v dobré spolupráci s členskými státy provádí již od 50. let dvacátého století. Přizpůsobení technických a jiných systémů by mohlo vést k mírnému zvýšení rizika výskytu chyb v krátkodobém horizontu, avšak očekává se, že v krátkodobém až střednědobém horizontu poklesne toto riziko na průměr.
2.3.Opatření k zamezení podvodů a nesrovnalostí
Upřesněte stávající či předpokládaná preventivní a ochranná opatření, např. opatření uvedená ve strategii pro boj proti podvodům.
Kromě uplatňování všech regulačních kontrolních mechanismů bude Eurostat uplatňovat strategii boje proti podvodům a sladí ji s obecnými opatřeními Komise pro boj proti podvodům. Tím se zajistí, že bude přístup k řízení rizika podvodů nastaven tak, aby určoval oblasti rizika vzniku podvodů a adekvátní reakce. V případě potřeby budou zřízeny skupiny pro vytváření sítí a adekvátní nástroje IT věnované analyzování případů podvodů.
Eurostat vymezil kontrolní strategii, která doplňuje realizaci výdajů. Opatření a nástroje uvedené v této strategii se v plném rozsahu vztahují na navrhované nařízení. Cílem snižování složitosti, uplatňování hospodárných postupů sledování a provádění kontrol ex ante a ex post založených na riziku bude snížit pravděpodobnost podvodů a přispět k jejich prevenci. Součástí kontrolní strategie jsou zvláštní opatření na zvyšování povědomí a příslušná odborná příprava zaměřená na prevenci podvodů.
3.ODHADOVANÝ FINANČNÍ DOPAD NÁVRHU/PODNĚTU
3.1.Okruh víceletého finančního rámce a nově navržené výdajové rozpočtové položky
Finanční dopad návrhu není v době přijetí nařízení znám. Příspěvek Unie se nepoužije pro pravidelný sběr statistických údajů, ale pouze pro sběry údajů ad hoc uvedené v článku 6. První sběr údajů ad hoc lze v případě zjištěné řádně odůvodněné neočekávané potřeby údajů provést nejdříve dva roky po prvním referenčním roce. Z tohoto důvodu není v této fázi možné určit finanční dopad.
|
Okruh víceletého finančního rámce
|
Rozpočtová položka
|
Druh
výdaje
|
Příspěvek
|
|
|
Číslo
[…][Okruh………………………...…………]
|
RP/NRP
|
zemí ESVO
|
kandidátských zemí
|
třetích zemí
|
ve smyslu [čl. 21 odst. 2 písm. b)] finančního nařízení
|
|
|
|
RP/NRP
|
ANO/NE
|
ANO/NE
|
ANO/NE
|
ANO/NE
|
3.2.Odhadovaný dopad na výdaje
3.2.1.Odhadovaný souhrnný dopad na výdaje
v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)
|
Okruh víceletého finančního
rámce
|
<…>
|
[…][Okruh……………...……………………………………………………………]
|
|
|
2021
|
2022
|
2023
|
2024
|
2025
|
2026
|
2027
|
Po roce 2027
|
CELKEM
|
|
Operační prostředky (rozdělené podle rozpočtových linií uvedených v bodě 3.1)
|
Závazky
|
(1)
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Platby
|
(2)
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Prostředky správní povahy financované z krytí programu
|
Závazky = platby
|
(3)
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Prostředky na krytí programu CELKEM
|
Závazky
|
=1+3
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Platby
|
=2+3
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Okruh víceletého finančního
rámce
|
7
|
„Správní výdaje“
|
Tento oddíl se vyplní pomocí „rozpočtových údajů správní povahy“, jež se nejprve uvedou v
příloze legislativního finančního výkazu
, která se pro účely konzultace mezi útvary vloží do aplikace DECIDE.
v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)
|
|
2021
|
2022
|
2023
|
2024
|
2025
|
2026
|
2027
|
Po roce 2027
|
CELKEM
|
|
Lidské zdroje
|
0,300
|
0,300
|
0,300
|
2,100
|
2,100
|
2,100
|
2,100
|
2,100 p. a.
|
9,300
|
|
Ostatní správní výdaje
|
0,030
|
0,030
|
0,030
|
0,030
|
0,030
|
0,030
|
0,030
|
0,030 p. a.
|
0,210
|
|
Prostředky z OKRUHU 7 víceletého finančního rámce CELKEM
|
(Závazky celkem = platby celkem)
|
|
|
|
|
|
|
|
|
9,510
|
v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)
|
|
|
|
2021
|
2022
|
2023
|
2024
|
2025
|
2026
|
2027
|
Po roce 2027
|
CELKEM
|
|
Prostředky z OKRUHŮ víceletého finančního rámce CELKEM
|
Závazky
|
0,330
|
0,330
|
0,330
|
2,130
|
2,130
|
2,130
|
2,130
|
2,130 p. a.
|
9,510
|
|
|
Platby
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
3.2.2.Odhadovaný souhrnný dopad na prostředky správní povahy
◻
Návrh/podnět nevyžaduje využití prostředků správní povahy.
x
Návrh/podnět vyžaduje využití prostředků správní povahy, jak je vysvětleno dále:
v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)
|
Roky
|
2021
|
2022
|
2023
|
2024
|
2025
|
2026
|
2027
|
CELKEM
|
|
OKRUH 7
víceletého finančního rámce
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Lidské zdroje
|
0,300
|
0,300
|
0,300
|
2,100
|
2,100
|
2,100
|
2,100
|
9,300
|
|
Ostatní správní výdaje
|
0,030
|
0,030
|
0,030
|
0,030
|
0,030
|
0,030
|
0,030
|
0,210
|
|
Mezisoučet za OKRUH 7
víceletého finančního rámce
|
0,330
|
0,330
|
0,330
|
2,130
|
2,130
|
2,130
|
2,130
|
9,510
|
|
Mimo OKRUH 7
víceletého finančního rámce
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Lidské zdroje
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Ostatní výdaje
správní povahy
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Mezisoučet
mimo OKRUH 7
víceletého finančního rámce
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
CELKEM
|
0,330
|
0,330
|
0,330
|
2,130
|
2,130
|
2,130
|
2,130
|
9,510
|
Potřebné prostředky na oblast lidských zdrojů a na ostatní výdaje správní povahy budou pokryty z prostředků GŘ, které jsou již vyčleněny na řízení akce a/nebo byly vnitřně přerozděleny v rámci GŘ a případně doplněny z dodatečného přídělu, který lze řídícímu GŘ poskytnout v rámci ročního přidělování a s ohledem na rozpočtová omezení.
3.2.2.1.Odhadované potřeby v oblasti lidských zdrojů
◻
Návrh/podnět nevyžaduje využití lidských zdrojů.
x
Návrh/podnět vyžaduje využití lidských zdrojů, jak je vysvětleno dále:
Odhad vyjádřete v přepočtu na plné pracovní úvazky
|
Roky
|
2021
|
2022
|
2023
|
2024
|
2025
|
2026
|
2027
|
|
Pracovní místa podle plánu pracovních míst (místa úředníků a dočasných zaměstnanců)
|
|
v ústředí a v zastoupeních Komise
|
2
|
2
|
2
|
14
|
14
|
14
|
14
|
|
při delegacích
|
|
|
|
|
|
|
|
|
ve výzkumu
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Externí zaměstnanci (v přepočtu na plné pracovní úvazky: FTE) – SZ, MZ, VNO, ZAP a MOD
Okruh 7
|
|
Financováno z OKRUHU 7 víceletého finančního rámce
|
– v ústředí
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
– při delegacích
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Financováno z krytí programu
|
– v ústředí
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
– při delegacích
|
|
|
|
|
|
|
|
|
ve výzkumu
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Jiné (upřesněte)
|
|
|
|
|
|
|
|
|
CELKEM
|
2
|
2
|
2
|
14
|
14
|
14
|
14
|
Potřeby v oblasti lidských zdrojů budou pokryty ze zdrojů GŘ, které jsou již vyčleněny na řízení akce a/nebo byly vnitřně přeobsazeny v rámci GŘ, a případně doplněny z dodatečného přídělu, který lze řídícímu GŘ poskytnout v rámci ročního přidělování a s ohledem na rozpočtová omezení.
Popis úkolů:
|
Úředníci a dočasní zaměstnanci
|
– validace údajů
– podpora a metodická práce
– analýza zpráv
– šíření údajů
– řízení grantů souvisejících s podnětem
|
|
Externí zaměstnanci
|
|
3.2.3.Příspěvky třetích stran
Návrh/podnět:
x
nepočítá se spolufinancováním od třetích stran.
◻
počítá se spolufinancováním od třetích stran podle následujícího odhadu:
prostředky v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)
|
Roky
|
2021
|
2022
|
2023
|
2024
|
2025
|
2026
|
2027
|
CELKEM
|
|
Upřesněte spolufinancující subjekt
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Spolufinancované prostředky CELKEM
|
|
|
|
|
|
|
|
|
3.3.Odhadovaný dopad na příjmy
x
Návrh/podnět nemá žádný finanční dopad na příjmy.
◻
Návrh/podnět má tento finanční dopad:
–◻
na vlastní zdroje
–◻
na různé příjmy
uveďte, zda je příjem účelově vázán na výdajové položky ◻
v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)
|
Příjmová rozpočtová položka:
|
Dopad návrhu/podnětu
|
|
|
2021
|
2022
|
2023
|
2024
|
2025
|
2026
|
2027
|
|
Článek ………….
|
|
|
|
|
|
|
|
U účelově vázaných příjmů upřesněte dotčené výdajové rozpočtové položky.
Jiné poznámky (např. způsob/vzorec výpočtu dopadu na příjmy nebo jiné údaje).