EVROPSKÁ KOMISE

V Bruselu dne 13.10.2021

JOIN(2021) 27 final

SPOLEČNÉ SDĚLENÍ EVROPSKÉMU PARLAMENTU, RADĚ, EVROPSKÉMU HOSPODÁŘSKÉMU A SOCIÁLNÍMU VÝBORU A VÝBORU REGIONŮ

Větší angažovanost EU ve prospěch mírové, udržitelné a prosperující Arktidy

ÚVOD

Evropská unie (EU) je v Arktidě. Coby geopolitická mocnost má EU v evropské části Arktidy i v širší arktické oblasti strategické i každodenní zájmy. EU má rovněž zásadní zájem na podpoře mnohostranné spolupráce v Arktidě a na úsilí, které zajistí, aby tato oblast byla i nadále bezpečná, stabilní, udržitelná, mírová a prosperující. Jakožto důležitý hospodářský aktér spoluodpovídá za celosvětový udržitelný rozvoj, včetně arktických regionů, a za obživu obyvatel, k nimž se řadí i příslušníci původních národů. Svou environmentální stopou a poptávkou po zdrojích a produktech, které odtud pocházejí, má EU na Arktidu významný dopad.

Nejkomplexnější hrozbou, jíž Arktida čelí, je změna klimatu, která již dosáhla bezprecedentního krizového bodu 1 . Arktida je na globální oteplování obzvláště citlivá – za posledních 50 let se oteplila třikrát rychleji než v průměru celá planeta. Současný ledový příkrov arktických moří je na nejnižší úrovni od roku 1850 a předpokládá se, že do roku 2050 při svém letním minimu nejméně jednou dosáhne prakticky „bezledových“ podmínek. Kromě toho ubývá grónský pevninský ledovec a v celé Arktidě rostoucí měrou taje permafrost. Tyto vzájemně propojené arktické změny způsobují zvýšení hladiny moří, narušují klimatické systémy a vedou k erozi pobřeží, ztrátě biologické rozmanitosti a zkáze souvisejících ekosystémů. Úbytek odrazivosti v důsledku ztenčujícího se mořského ledu – albedo efekt – a uvolňování skleníkových plynů v důsledku tání permafrostu dále urychlují změnu klimatu a mohly by přispět k překročení bodů zvratu v klimatickém systému. Katastrofální důsledky, zesílené zhoršováním životního prostředí, zasahují celou planetu a hluboce ovlivňují přírodu a lidi mnoha způsoby, z nichž některé se teprve začínají projevovat. Obzvláště těžce zasaženo je původní obyvatelstvo a zhoršující se situace ohrozí vyhlídky budoucích generací. Nedávná zpráva Mezivládního panelu pro změnu klimatu (IPCC) znovu zdůrazňuje naléhavost jednat okamžitě a rozhodně 2 .

V boji proti klimatické krizi a krizi biologické rozmanitosti je toto desetiletí přelomové. EU je v tomto úsilí světovým lídrem a před konáním konference COP26 je prostřednictvím svého nového právního rámce pro klima a balíčku „Fit for 55“ 3 připravena plnit svou úlohu a vzít na sebe globální odpovědnost. Vzhledem k obrovskému lavinovému efektu oteplování Arktidy má opatření v oblasti klimatu pro Arktidu obzvláštní význam. Ústředním bodem angažovanosti EU v Arktidě budou legislativní návrhy v rámci Zelené dohody pro Evropu 4 spolu s novým přístupem EU k udržitelné modré ekonomice 5 , podporované vědou, inovacemi a regionálními investicemi.

Primární odpovědnost za řešení problémů a využívání příležitostí na svých územích mají arktické státy 6 . Mnoho výzev však přesahuje hranice států i této oblasti a lze je účinněji řešit prostřednictvím regionální nebo mnohostranné spolupráce. V této souvislosti je nutno vzít v úvahu také úlohu EU jako zákonodárce pro evropskou část Arktidy.

Stupňující se zájem o arktické zdroje a dopravní cesty by tuto oblast mohl proměnit v arénu místního a geopolitického soupeření a možného napětí, což by mohlo ohrozit zájmy EU. Celosvětová poptávka po produktech z arktických zdrojů podtrhuje skutečnost, že rozvoj Arktidy není poháněn pouze místními politickými a hospodářskými silami.

Tyto výzvy a příležitosti jsou vzájemně propojeny a s mnohými z nich se lze nejlépe vypořádat koordinovaným způsobem a v úzké spolupráci s arktickými státy, regionálními orgány a místními komunitami. Plná angažovanost EU v arktických záležitostech je geopolitickou nutností. Jednání EU musí být založené na jejích hodnotách a zásadách, včetně zásad právního státu, lidských práv, udržitelného rozvoje, rovnosti žen a mužů, rozmanitosti a začleňování, podpory multilateralismu založeného na pravidlech 7 a respektu k mezinárodnímu právu, zejména k Úmluvě Organizace spojených národů o mořském právu (UNCLOS).

CÍLE

Na základě své politiky stanovené v předchozích společných sděleních o arktických záležitostech 8   9 a na základě globální strategie pro zahraniční a bezpečnostní politiku Evropské unie z roku 2016 a politických priorit Komise posílí EU svou angažovanost v otázkách Arktidy prostřednictvím:

•přispívání k udržení mírového a konstruktivního dialogu a spolupráce v měnícím se geopolitickém prostředí za účelem zachování Arktidy v bezpečí a stabilitě, a to upozorňováním na arktické záležitosti v rámci svých vnějších kontaktů, zintenzivněním regionální spolupráce a rozvojem strategického výhledu pro vznikající bezpečnostní výzvy,

•řešení ekologických, sociálních, hospodářských a politických výzev, které vznikají v důsledku změny klimatu, a přijetí důrazných opatření k řešení změny klimatu a zhoršování životního prostředí, která učiní Arktidu odolnější, a to za pomoci právních předpisů v oblasti životního prostředí, koordinovaných opatření v problematice černého uhlíku a tání permafrostu, a dále vyvíjením tlaku na to, aby ropa, uhlí a plyn zůstaly v zemi, a to i v arktických oblastech,

•podpory spolehlivého a inkluzivního a udržitelného rozvoje arktických regionů ve prospěch jejich obyvatel a budoucích generací, se zaměřením na potřeby původních obyvatel, žen a mladých lidí, a investování do pracovních míst orientovaných na budoucnost a do modré ekonomiky.

1.REGION MÍROVÉ SPOLUPRÁCE V NOVÉM GEOPOLITICKÉM PROSTŘEDÍ

EU posílí svůj strategický výhled, do své vnější diplomacie začlení arktické záležitosti a bude stavět na regionální spolupráci. Aby zmírnila bezpečnostní obavy, rozšíří kapacity civilní ochrany a spolupráce v oblasti pátrání a záchrany a zintenzívní výzkum v problematice tání permafrostu.

V posledních letech se počet zemí, které se zajímají o arktické oblasti, výrazně zvýšil. To by mohlo Arktidu proměnit v arénu geopolitického soupeření a poškodit zájmy EU. Vedle rostoucího zájmu o arktické zdroje a dopravní cesty došlo v mnoha částech Arktidy k prudkému nárůstu vojenské činnosti. EU je odhodlána podporovat bezpečnou, stabilní, udržitelnou a prosperující Arktidu, která musí zůstat regionem s nízkým napětím a mírovou mnohostrannou spoluprací. Ve svých závěrech o diplomatické činnosti v oblasti klimatu a energetiky z ledna 20218 Rada EU poukázala na význam otázek životního prostředí a změny klimatu pro bezpečnost a obranu a na potřebu úzké spolupráce s partnerskými zeměmi, mezinárodními organizacemi, jako je systém OSN, a prostřednictvím mnohostranných partnerství.

Zdá se, že hromadění vojenských sil v ruské části Arktidy odráží jak globální strategické postavení, tak domácí priority, včetně dvojího využívání infrastruktury. To by kromě rostoucích bezpečnostních výzev mohlo dále zhoršit i důsledky změny klimatu. Je pravděpodobné, že k tomu dochází částečně proto, že dlouhé severní pobřeží se stává mnohem přístupnějším, ale do značné míry to souvisí s otázkami, jež se Arktidy netýkají 10 . Mnoho zemí, včetně USA, Norska, Spojeného království, Dánska, Kanady a Islandu, jakož i Severoatlantická aliance (NATO), tento vývoj pozorně sledují s cílem reagovat na zvýšenou průbojnost Ruska v arktických vodách a vzdušném prostoru. K vzestupu činností dochází rovněž u dalších aktérů, včetně Číny, a roste zájem o oblasti, jako je vlastnictví kritické infrastruktury, výstavba mořských kabelů, globální lodní doprava, kyberprostor a dezinformace.

Nárůst počtu žádostí o status pozorovatele v Arktické radě odráží nové geopolitické prostředí. EU ve snaze dále posílit své zapojení v pracovních a expertních skupinách Arktické rady znovu opakuje svou žádost o status oficiálního pozorovatele. EU bude i nadále přispívat k práci Arktické rady v souladu s prohlášením Arktické rady v Kiruně z května 2013 11 . EU bude náležitě spolupracovat s pozorovateli, včetně členských států EU.

Posílení strategického výhledu

EU pozorně a v určitých ohledech se znepokojením sleduje vývoj v oblasti bezpečnosti. Arktická bezpečnost zahrnuje environmentální, hospodářské a politicko-vojenské prvky, které nelze vnímat odděleně. Změna klimatu a tání ledu vedou k většímu geopolitickému zájmu s vysokým potenciálem pro rostoucí strategické soupeření. EU posílí své kapacity pro strategický výhled, a to v souladu s různými oblastmi opatření uvedenými ve Zprávě o strategickém výhledu z roku 2021 12 , aby lépe porozuměla bezpečnostním důsledkům klimatických změn v arktické oblasti a jejich dopadu na globální bezpečnostní prostředí. Na strategickém výhledu bude spolupracovat se svými partnery, včetně USA, Kanady, Norska a Islandu, a stejně tak s NATO, přičemž se zaměří na střednědobý až dlouhodobý bezpečnostní dopad změny klimatu a v rámci probíhající širší výměny informací s NATO o změně klimatu a bezpečnosti bude sdílet studie a údaje.

S ohledem na rostoucí hospodářské a vojenské činnosti v regionu nabízí Satelitní středisko Evropské unie (SatCen) zabezpečenou geoprostorovou analýzu, která podpoří úsilí EU o sledování bezpečnostní situace v arktické oblasti a posílí stabilitu tím, že umožní přijímat opatření založená na budování důvěry a prevenci nepředvídaných událostí. Systém Galileo již nabízí pátrací a záchranné služby a může nabídnout další služby související s bezpečností. Veřejná regulovaná služba systému Galileo zajistí oprávněným uživatelům neomezený a nepřetržitý přístup ke spolehlivým navigačním službám v Arktidě, což zvýší bezpečnost provozu v této oblasti.

Návaznost na vzájemně se podporující politiky EU

Politika EU je založena na zásadách stanovených v Úmluvě Organizace spojených národů o mořském právu, agendě OSN pro udržitelný rozvoj 2030 a cílech udržitelného rozvoje, jakož i na jejím zapojení do činnosti Arktické rady, Rady Barentsova euroarktického regionu a politického rámce Severní dimenze (viz rámeček se zaměřením 1).

EU buduje silné mezinárodní sítě pro arktický výzkum jako diplomatický nástroj 13 , který zahrnuje dvoustranné dohody o vědeckotechnické spolupráci s Kanadou, Ruskem a USA. Od roku 2016 podporuje EU vědeckou diplomacii prostřednictvím zasedání ministrů o vědeckém výzkumu Arktidy 14 . Za účelem posílení výzkumu Arktidy byla zmobilizována Transatlantická aliance pro oceánský výzkum a EU bude usilovat o Transatlantickou alianci pro oceánský výzkum od pólu k pólu. EU bude záležitosti týkající se Arktidy začleňovat do svých dialogů s arktickými a dalšími subjekty, včetně USA, Kanady, Norska, Islandu, Ruska, Číny, Japonska, Korejské republiky a Indie, jakož i s regionálními orgány. Vytvoření funkce zvláštního vyslance pro arktické záležitosti v rámci Evropské služby pro vnější činnost poskytuje EU kontaktní místo pro její diplomatické působení v oblasti Arktidy.

EU má důležité vazby s Grónskem a Faerskými ostrovy. Obě tyto autonomní oblasti jsou součástí Dánského království a obě usilují o užší vztahy s EU. Za účelem dalšího upevnění a posílení dlouhodobé spolupráce mezi Evropskou komisí a Grónskem zřídí Evropská komise úřad, který se bude nacházet ve městě Nuuk. Tento úřad bude řídit podporu Grónska ze strany EU a v úzké spolupráci se zvláštním vyslancem pro arktické záležitosti bude rovněž usnadňovat další posilování a prohlubování partnerství mezi Evropskou komisí a vládou Grónska, a to i prostřednictvím spolupráce a dialogu v oblastech společného zájmu.

Spolupráce v oblasti civilní ochrany, civilní bezpečnosti a bezpečnostních výzev v arktických oblastech

Rostoucí zájem o vědecký výzkum Arktidy, její zdroje, infrastrukturu, dopravu a cestovní ruch vyžaduje lepší ochranné a bezpečnostní systémy, jako jsou družice, které shromažďují údaje o životním prostředí, počasí, ledu, biologii, lodní a letecké dopravě a zlepšují komunikaci. Kvůli dopadům změny klimatu se v arktických regionech stále běžněji vyskytují i přírodní požáry a záplavy a Arktická rada nyní tento vývoj monitoruje 15 . V důsledku toho jsou stále více žádány kapacity pro reakci na mimořádné situace.

Nástroje a zkušenosti EU, pokud jde o reakce na krizové situace v oblasti ekologických katastrof, budou v evropské části Arktidy i mimo ni značně užitečné. EU bude spolupracovat s klíčovými partnery prostřednictvím mechanismu civilní ochrany Unie (UCPM) 16  a jeho Střediska pro koordinaci odezvy na mimořádné události. Mechanismus civilní ochrany Unie je již v Arktidě zaveden díky Dánsku, Finsku, Švédsku, Islandu a Norsku a podobná spolupráce se očekává s ostatními arktickými státy, mimo jiné prostřednictvím pracovní skupiny Arktické rady pro předcházení krizím a reakce na ně.

Služba unijního programu Copernicus pro podporu krizového řízení již nabízí monitorování, včasné varování a mapování, a to jak před katastrofou, tak bezprostředně po ní. Globální systém EU pro varování a koordinaci v případě katastrof (GDACS) 17 zdokonalí výstrahy a součinnost po nenadálých závažných katastrofách. EU zvýší kapacitu programu Copernicus a Evropské námořní sítě pro pozorování a sběr dat (EMODnet), aby bylo možno lépe předvídat dopady extrémních povětrnostních událostí, a to se zvláštním zaměřením na Arktidu. Budoucí pohotovostní služba systému Galileo bude využita k přímému oslovení a varování obyvatelstva ohroženého blížící se katastrofou, zejména v odlehlých oblastech, které nejsou pokryty pozemními spojovacími sítěmi.

Vzhledem k drsnému podnebí, nepředvídatelnému počasí a velkým vzdálenostem v Arktidě mají včasné a účinné pátrací a záchranné operace v této oblasti zásadní význam. Pátrací a záchranné služby systému Galileo výrazně snižují čas potřebný k záchraně lidí na moři. Nová služba systému Galileo „Spojení pro návrat“ (Return Link) nabízí nové funkce pro námořníky a piloty působící v nehostinném prostředí a v současné době ji nabízí výhradně Galileo, a to po celém světě a zdarma.

V oblasti námořního pátrání a záchrany budou učiněny další kroky, s větším využitím satelitních systémů EU a služeb poskytovaných agenturami EU. V souladu s akčním plánem strategie EU pro námořní bezpečnost 18 bude prosazována spolupráce mezi pobřežní stráží, zejména prostřednictvím Fóra arktické pobřežní stráže. Za účelem zvýšení bezpečnosti plavidel v Arktidě podpořila EU bezpečnostní pokyny Mezinárodní námořní organizace (IMO) pro rybářská plavidla a rekreační plavidla v Arktidě, jakož i vypracování povinných opatření pro plánování a navigaci plavby – fáze 2 Polárního kodexu IMO.

2.UČINIT ARKTIDU ODOLNĚJŠÍ VŮČI ZMĚNĚ KLIMATU A ZHORŠOVÁNÍ STAVU ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ

EU uznává a bude i nadále posuzovat svůj vlastní dopad na tuto oblast 19 . Klade si za cíl řešit tento dopad koordinovaně, v úzké spolupráci s vnitrostátními, regionálními a místními orgány a arktickými komunitami. EU bude postupovat proti hlavním zdrojům znečištění, které postihují arktické oblasti v ovzduší, na pevnině a na moři, jako jsou plasty/odpadky v moři, černý uhlík, chemické látky a emise z dopravy, jakož i neudržitelné využívání přírodních zdrojů.

Změna klimatu a biologická rozmanitost: dvě strany téže mince

Změna klimatu a biologická rozmanitost jsou vzájemně závislé. EU je vedoucí silou v jednáních podle Rámcové úmluvy OSN o změně klimatu (UNFCCC) a Úmluvy o biologické rozmanitosti (CBD). EU nedávno přijala právní rámec pro klima, podle jehož cíle se má stát do roku 2050 klimaticky neutrální a má posílit odolnost a snížit zranitelnost vůči změně klimatu. Navrhovaný balíček „Fit for 55“ má zajistit, aby politiky EU v oblasti klimatu, energetiky, využívání půdy, dopravy a daní byly schopny snížit do roku 2030 celkové emise skleníkových plynů alespoň o 55 % a aby byly převedeny do solidních politik a závazků, které budou Arktidě přinášet užitek. EU rovněž podporuje globální cíl „30*30“, kterým je ochrana 30 % půdy a 30 % oceánu do roku 2030 prostřednictvím vytvoření sítě chráněných mořských oblastí a dalších účinných opatření zaměřených na ochranu jednotlivých území (OECM). EU je rovněž rozhodným zastáncem prováděcí dohody v rámci Úmluvy Organizace spojených národů o mořském právu, která se týká ochrany a udržitelného využívání biologické rozmanitosti moří v oblastech nacházejících se mimo jurisdikci jednotlivých států.

Ochrana a udržitelné využívání živých mořských zdrojů v Arktidě, včetně rybích populací, je zásadní. EU je smluvní stranou Dohody o prevenci neregulovaného rybolovu na volném moři ve střední části Severního ledového oceánu 20 (viz rámeček se zaměřením 4).

V zájmu ochrany Arktidy EU rovněž podporuje vymezení chráněných mořských oblastí v Severním ledovém oceánu, a to i v rámci Úmluvy o ochraně mořského prostředí severovýchodního Atlantiku (OSPAR).

Společná iniciativa EU a Evropské kosmické agentury v oblasti vědy o zemském systému má zásadní význam pro pochopení změny klimatu. Program Copernicus provozuje specializované monitorovací a prognostické středisko pro Severní ledový oceán a specializuje se na pozorování a monitorování mořského ledu. EU bude dále rozšiřovat služby programu Copernicus v arktické oblasti a využívat poznatky a údaje shromážděné prostřednictvím projektů, jako je „Zanícení pro Arktidu“ (Arctic Passion) v rámci programu Horizont 2020. Posoudí možnosti zřízení tematického centra programu Copernicus pro Arktidu, které by jako jednotné kontaktní místo poskytovalo veškeré příslušné služby pro sledování oblastí pólů, a to jak ve vnitrozemí, tak na moři.

Řešení problému znečištění moří plasty/odpadky

Cílem EU je snížit do roku 2030 množství plastových odpadů o 50 % a mikroplastů o 30 % 21 . EU se snaží zajistit globální dohodu o plastech, která pomůže v boji proti znečišťování plasty tím, že bude uplatňovat přístup oběhového hospodářství a řešit celý životní cyklus plastů. Kromě toho bude EU prostřednictvím akčního plánu pro nulové znečištění ovzduší, vod a půdy usilovat o celosvětové prostředí bez toxických látek. EU se aktivně zapojuje do činnosti Arktické rady a úmluvy OSPAR, která se speciálně zabývá znečištěním moří odpadky včetně plastů.

Podpora společných reakcí za účelem snižování množství černého uhlíku v Arktidě

Snižování emisí černého uhlíku, které mají dopad na Arktidu, zůstává i nadále důležitou výzvou. Jakožto znečišťující látka s krátkou životností ovlivňující klima způsobuje černý uhlík silné regionální oteplování tím, že ztmavuje vysoce reflexní povrchy a ve vzduchu absorbuje sluneční záření. Patří rovněž mezi látky znečišťující ovzduší, které jsou škodlivé pro zdraví. EU je odpovědná za přibližně 36 % depozice černého uhlíku v Arktidě 22 , což vede k oteplování atmosféry i povrchu půdy a ledu. EU proto podporuje komplexní politiku pro řešení této výzvy (viz rámeček se zaměřením 5).

Podpora obnovitelného potenciálu Arktidy

Arktida má obrovský potenciál pro obnovitelné zdroje energie (geotermální energii, větrnou energii, zelený vodík a vodní energii). Rozvoj technologií pro výrobu čisté energie je v zájmu Arktidy a EU; EU proto posílí spolupráci v oblasti čisté energie, zintenzivní výměnu v této oblasti a prozkoumá možnosti dodávek čisté energie a přechod k této energii.

Omezování chemického znečišťování

Místní, regionální a mnohostranné úsilí směřující k nulovému chemickému znečištění životního prostředí pomůže snížit znečištění Arktidy. EU je pravděpodobně odpovědná za 6–8 % objemu rtuti uložené severně od polárního kruhu 27 a podporuje důrazná opatření v rámci Minamatské úmluvy o rtuti s cílem dále omezit znečištění rtutí. K těmto cílům přispěje i nadcházející revize nařízení o rtuti 28 .

Snížení uhlíkové a environmentální stopy námořní dopravy

EU je odpovědná za 31 % emisí CO2 a 16,5 % emisí černého uhlíku v Arktidě pocházejících z námořní dopravy 29 . Strategie pro udržitelnou a inteligentní mobilitu 30 stanoví cestu evropského dopravního systému k ekologické a digitální transformaci v souladu se Zelenou dohodou pro Evropu a umožňuje, aby řídce osídlené oblasti v Arktidě zůstaly propojeny a staly se odolnějšími.

V souladu s našimi cíli Zelené dohody pro Evropu a balíčkem „Fit for 55“ 31 bude EU hrát vůdčí roli v úsilí o vytvoření lodní dopravy s nulovými emisemi a nulovým znečištěním v Severním ledovém oceánu. EU uznává zákaz používání těžkých topných olejů v arktické lodní dopravě, který nedávno přijala Mezinárodní námořní organizace, a bude usilovat o jeho rychlé a úplné provedení. EU a její členské státy budou u Mezinárodní námořní organizace i na úrovni EU prosazovat rychlejší a ambicióznější snižování emisí v arktické lodní dopravě

Zajištění udržitelné a zodpovědné těžby a zpracování v zájmu klimatické neutrality

EU 32 spotřebovává 20 % světové produkce těžebního průmyslu a sama produkuje pouze 3 %. U mnoha kritických nerostných surovin je závislá na několika málo zdrojových zemích či pouze na jediné, přičemž například Čína dodává 98 % prvků vzácných zemin a 93 % hořčíku. Osm arktických států je potenciálně významnými dodavateli kritických a jiných surovin a v evropské části Arktidy již probíhají důležité těžební činnosti: například Švédsko plánuje do roku 2035 produkovat železnou rudu uhlíkově neutrálním způsobem. Tyto činnosti mohou být důležitým hospodářským motorem pro vytváření produktů s místní přidanou hodnotou a navazující zpracovatelská a distribuční odvětví, čímž podporují ekonomický růst a zaměstnanost.

EU bude prosazovat posuzování environmentálních, hospodářských a sociálních dopadů a uplatňování osvědčených postupů v oblasti těžby, nakládání s odpady a reakce na nehody, jakož i podporu oblastního řízení a provádění iniciativ zaměřených na oběhové hospodářství. Cílem akčního plánu EU pro kritické suroviny 33 je zajistit udržitelné a bezpečné dodávky kritických surovin pro průmysl EU s plným respektem vůči komunitám místních a původních obyvatel a s jejich zapojením do tohoto procesu. Zásady EU pro udržitelné suroviny zdůrazňují význam řádné péče o životní prostředí a ochrany biologické rozmanitosti, prosazují účinné využívání energie, podporují zmírňování změny klimatu a přizpůsobování se této změně a přispívají k odolnosti původních obyvatel vůči dopadům změny klimatu. Volají po zvýšené oběhovosti prostřednictvím bezpečného využívání, recyklace, likvidace a získávání surovin z důlního a zpracovatelského odpadu a dalších druhotných zdrojů. Zabývají se rovněž sociálními aspekty, jako je dodržování lidských práv, respekt k místním kulturám, zvykům a hodnotám, jakož i konstruktivní, transparentní a aktivní dialog s místním společenstvím.

Budování odolných hodnotových řetězců EU prostřednictvím udržitelné těžby a zpracování surovin pomůže arktické oblasti, aby se rozvíjela udržitelným způsobem s využitím inovací a oběhovosti, a současně zajistí bezpečnost a ochranu zdraví při práci a vytváření důstojných pracovních míst orientovaných na budoucnost. Při dosahování čistější a udržitelnější těžby a zpracování je zapotřebí, aby místní oblasti a EU pomocí čistých ekologických technologií využívaly ve větší míře druhotné suroviny, čímž se zvýší oběhovost v regionu, postupně se utlumí současný lineární model a v konečném důsledku se minimalizují dopady těžebního průmyslu na životní prostředí. Vzhledem k jedinečnému nedotčenému charakteru arktické oblasti a její vysoké citlivosti na změnu klimatu bude EU spolu s globálními partnery prosazovat stanovení nejpřísnějších norem pro snižování dopadu procesů těžby a zpracování na životní prostředí, a to v souladu s akčním plánem EU. Za tímto účelem se témata výzkumu a inovací v oblasti surovin v rámci programu Horizont Evropa budou týkat ekologicky šetrných a udržitelných zdrojů v souladu s ochranou biologické rozmanitosti, oběhovostí a používáním technologií pozorování Země při monitorování životního prostředí.

Ostatní globální aktéři se již rychle přesunují k zajištění dodávek. Přístup k dostatečnému množství zdrojů je pro otevřenou strategickou autonomii EU klíčový. Aby EU uspokojila rostoucí poptávku, musí rovněž diverzifikovat zdroje ze zemí mimo EU. Rozvíjíme strategická partnerství se zeměmi bohatými na zdroje, jako je Kanada, a výměnou za čisté a eticky získané suroviny nabízíme užší integraci našich příslušných hodnotových řetězců, spolupráci v oblasti výzkumu a inovací a sladění s ambiciózními normami v oblasti životního prostředí, správy a v sociální oblasti.

EU je také dovozcem ropy a zemního plynu vytěženého v Arktidě 34 . Prováděním Zelené dohody pro Evropu je odhodlána dosáhnout cílů stanovených v Pařížské dohodě. Na základě částečného moratoria na průzkum uhlovodíků v Arktidě 35 se EU zavázala zajistit, aby ropa, uhlí a plyn zůstaly v zemi, a to i v arktických oblastech. V tomto ohledu jsou důležitým faktorem zvláštní obtíže vznikající v důsledku převládajících povětrnostních podmínek při reakci a čištění v případě průmyslových nebo námořních nehod.

Za tímto účelem bude Komise společně s partnery usilovat o stanovení mnohostranné právní povinnosti neumožnit žádný další rozvoj zásob uhlovodíků v arktických nebo sousedních oblastech ani nekupovat takové uhlovodíky, pokud by měly být vyprodukovány.

Posílení správy oceánů a moří v arktické oblasti

Severní ledový oceán a přilehlá subarktická moře jsou středem globálních transformací způsobených změnou klimatu 36 . Nejzřetelnější změnou v Severním ledovém oceánu je ustupující mořský led během letních měsíců, přičemž některé modely předpovídají, že do deseti let budou v Severním ledovém oceánu letní období zcela bez ledu. Změny teplot ovlivňují mořské proudy, včetně Golfského proudu. Acidifikace mořské vody i rychlá změna teplotních zón budou mít výrazný dopad na arktické mořské a pobřežní ekosystémy. Tyto dopady by mohly být katastrofální.

Úmluva Organizace spojených národů o mořském právu poskytuje rámec pro řízení oblasti Severního ledového oceánu, včetně mírového řešení sporů. EU přispěje k posílení mezinárodní správy oceánů a podpoří partnery s cílem zajistit, aby oceány byly čisté, zdravé a řízené udržitelným způsobem 37 .

EU bude i nadále rozvíjet udržitelné vztahy se svými partnery v tomto regionu, jako je Island, Norsko, Spojené království, Grónsko a Faerské ostrovy, a to i prostřednictvím dohod o rybolovu. Mezinárodní právní režim, kterým se řídí souostroví Špicberky a jeho vody, musí být plně respektován. Ten v rámci výlučné pravomoci EU pro zachování biologických mořských zdrojů představuje 22 členských států EU, které jsou smluvními stranami Špicberské dohody uzavřené v Paříži roku 1920.

EU posílí kapacitu služby monitorování mořského prostředí programu Copernicus, aby pokryla specifické potřeby Severního ledového oceánu.

3.STIMULACE INOVATIVNÍ ZELENÉ, MODRÉ A DIGITÁLNÍ TRANSFORMACE

Prováděním Zelené dohody pro Evropu, včetně nového přístupu k udržitelné modré ekonomice, a sledováním priorit na mezinárodní úrovni se EU snaží zmírnit problémy související se změnou klimatu, přizpůsobit se jim a zotavit se z nich a nabídnout evropská řešení, která zajistí přímočarou zelenou a modrou transformaci.

Podpora vědy, výzkumu a inovací ve prospěch Arktidy

Věda, výzkum, inovace a technologie jsou jádrem politik a činností EU v Arktidě. EU ve svém přístupu k vědě a inovacím 38 jde příkladem a v rámci své spolupráce pro dosažení ekologických, digitálních, zdravotních a inovačních řešení podporuje multilateralismus, otevřenost a reciprocitu, ale také spravedlivou a inkluzivní transformaci. V letech 2014 až 2020 investovala EU do výzkumu v oblasti Arktidy v rámci programu Horizont 2020 přibližně 200 milionů EUR a v letech 2021 až 2027 podpoří vědecký výzkum Arktidy prostřednictvím programu Horizont Evropa 39 .

Inovativní technologie, jako jsou družice, data velkého objemu, umělá inteligence a pokročilé modelování, pravděpodobně promění arktickou ekonomiku. Mohou umožnit odvětvím, jako je lodní doprava, rybolov a cestovní ruch, zlepšit jejich udržitelnost a oběhovost, přičemž na inovace a technologie se rovněž spoléhají rozvíjející se odvětví, jako jsou modré technologie, obnovitelná energie z moří, výroba a využití vodíku a námořní bezpečnost.

Projekt EU-PolarNet 2 v rámci programu Horizont 2020 (2020–2023), který je nástupcem projektu EU-PolarNet 1 (2015–2019) a zabývá se „koordinací a spoluvytvářením Evropského prostoru pro polární výzkum“, posílí evropskou komunitu odborníků zabývajících se polárním výzkumem.

Většina arktických projektů financovaných v rámci programu Horizont 2020 se zapojuje do spolupráce s místními a původními obyvateli, kteří mají historické a místní znalosti o jedinečných arktických ekosystémech. Další činnost v tomto směru bude vyvíjena prostřednictvím specializovaných seminářů v rámci konsorcia EU-PolarNet 2 (viz rámeček se zaměřením 6) a prostřednictvím Transatlantické aliance pro oceánský výzkum.

Akce „Marie Curie-Skłodowska“ poskytují granty na vzdělávání začínajících výzkumných pracovníků a na mobilitu výzkumných pracovníků, včetně pracovníků v arktické oblasti, a to ve všech fázích jejich kariéry. Několik probíhajících projektů financovaných z programu Horizont 2020 rovněž realizuje vzdělávací programy pro mladé vědce v úzké spolupráci se Sdružením začínajících polárních vědců.

Upřednostňování obyvatel žijících v Arktidě

Očekává se, že arktické oblasti budou v rostoucí míře zasaženy demografickými i migračními procesy, k nimž bude docházet v důsledku neustále se zrychlujících klimatických a socioekonomických tlaků. Celkový počet obyvatel Arktidy zůstane sice v budoucnu podle předpokladů relativně neměnný, ale očekává se, že mezi jednotlivými arktickými regiony nastanou značné rozdíly v tempu růstu a migračních procesech. EU bude investovat do budoucnosti obyvatel žijících v Arktidě, podněcovat kvalitnější vzdělávání, udržitelný růst a zaměstnanost, včetně vyšší míry zapojení mladých lidí, žen a původních obyvatel do rozhodování v otázkách týkajících se Arktidy, v oblastech, jako jsou inovace a výzkum, vytváření pracovních míst, digitální dovednosti a vzdělávání.

Lidé jsou klíčem k udržitelnému rozvoji a odolným společnostem. Arktické regiony jsou rozmanité, pokud jde o národnostní složení, správu věcí veřejných, ekonomiku, demografii, migrační vzorce a sociální realitu. Udržitelný rozvoj vyžaduje inkluzivní dialog, rozmanitost a smysluplnou účast na rozhodování na všech úrovních.

Fórum zúčastněných stran v Arktidě a dialog s původními obyvateli jsou nyní nedílnou součástí politiky EU v oblasti Arktidy. EU pravidelně diskutuje s podnikatelskými skupinami, jako je Arktická hospodářská rada, s organizacemi zastupujícími obce, jako je Fórum arktických starostů, a se zástupci pro celou Arktidu, včetně sítě „Severní řídce osídlené oblasti“ (Northern Sparsely Populated Areas). EU rovněž udržuje pravidelný kontakt se Sámskou radou.

Pandemie COVID-19 zdůraznila potřebu zlepšit porozumění zdravotním hrozbám, které vyplývají z dopadů změny klimatu v Arktidě (viz rámeček se zaměřením 7).

Programy politiky soudržnosti EU, zejména program Interreg pro severní okrajové oblasti a Arktidu (Northern Periphery and Arctic – NPA), poskytují podporu kultuře, živobytí a podnikání Sámů a Inuitů. Program Interreg poskytuje rámec pro přeshraniční mezilidské kontakty, který je přizpůsoben specifickým charakteristikám Arktidy a zahrnuje i spolupráci s partnery. Projekt COVID-19 Response (CORE), do něhož je zapojeno též Rusko, je založen na dlouhodobém odkazu programu NPA v oblasti elektronického zdravotnictví.

Nedílnou součástí politiky EU v oblasti lidských práv je Deklarace OSN o právech původních obyvatel. EU bude prosazovat práva a svobody původních obyvatel v souladu s Úmluvou Mezinárodní organizace práce (MOP) č. 169 a s ohledem na zásadu svobodného, předchozího a informovaného souhlasu bude podporovat podrobné konzultace a spolupráci s původními obyvateli před přijetím a prováděním opatření, která na ně mohou mít přímý dopad.

EU bude udržovat úzké kontakty s mladými lidmi z různých zemí, které naváže během veřejné konzultace o své politice v oblasti Arktidy, a bude pravidelně konzultovat se zástupci mládeže z Arktidy. Mládežnické organizace v Arktidě se již účastní akcí financovaných programem Erasmus+ na rozvoj projektů a poskytování informací o pracovních a vzdělávacích příležitostech, mobilitě ve vzdělávání nebo jiných příležitostech k tomu, aby se mladí lidé stali aktivními občany. K tomuto programu jsou plně přidruženy Island a Norsko.

Skutečný udržitelný rozvoj není možný bez rovnosti žen a mužů. Závazek EU vůči vědeckému výzkumu Arktidy může podpořit lepší porozumění genderovým a lidským nejistotám spojeným se změnou klimatu, změnami životního prostředí, migračními vzorci a průmyslovým rozvojem. EU vítá skutečnost, že ženy tvoří významnou část vedení Sámské rady a na základě práce Arktické rady a svých hlavních zásad EU zajistí, aby při vypracovávání politik pro Arktidu byly názory žen vyslyšeny. V rámci nástroje sousedství, rozvoje a mezinárodní spolupráce bude EU financovat programy pro mladé lidi a ženy v Arktidě a přispěje ke spolupráci mezi městy.

Podpora udržitelného regionálního rozvoje

Cílem politiky EU v oblasti Arktidy je stimulovat inovativní ekologickou transformaci, při níž arktické regiony mohou předvést tvorbu pracovních míst, která budou slučitelná s budoucností, v inovačních odvětvích, k nimž se řadí: zelená energetika, výroba a využití vodíku, udržitelný těžební průmysl, elektronické vzdělávání, elektronické zdravotnictví, konektivita a infrastruktura, udržitelný cestovní ruch, ekologické technologie, rybolov a zemědělství (viz rámeček se zaměřením 8).

Financování EU určené pro Arktidu je vypláceno v rámci programů politiky soudržnosti a venkova pro severní Švédsko a severovýchodní Finsko, zatímco programy Interreg rozšiřují dosah opatření EU zapojením Faerských ostrovů, Islandu, Grónska, Norska a Ruska. Tyto programy jsou klíčovými nástroji, které EU umožňují řídit rozvoj v Arktidě. Iniciativa dlouhodobé vize pro venkovské oblasti rozvíjí společnou evropskou vizi pro silnější, propojené, prosperující a odolné venkovské oblasti, mezi něž patří i arktické regiony 40 .

V letech 2021–2027 se programy soudržnosti EU zaměří na ekologickou a digitální transformaci a poskytnou podporu inteligentní hospodářské transformaci prostřednictvím průběžných strategií pro inteligentní specializaci, financování podnikání a iniciativ pro mladé lidi v Arktidě. Severní finské a švédské regiony mohou využívat nový Fond pro spravedlivou transformaci, jehož cílem je zmírnit sociální a ekonomické náklady vyplývající z přechodu na klimaticky neutrální ekonomiku.

Stávající a nové programy EU (např. Interreg Aurora, NPA, Karelia a Kolarctic) a organizace (skupina Evropské investiční banky), které mohou podporovat udržitelný rozvoj v evropské části Arktidy, budou pro příjemce viditelnější prostřednictvím specializovaného on-line investičního a informačního portálu:    https://eeas.europa.eu/headquarters/headquarters-

homepage/100774/arctic-funding en

Inteligentní specializace může podpořit rozvoj inovativních technologií a řešení pro ekologickou transformaci, a pomoci tak evropským arktickým regionům těžit z investic poskytnutých z plánu obnovy EU, který klade důraz na přechod k energetické účinnosti a udržitelné energii a na průmyslovou transformaci. Kromě toho fond EU pro inovace v oblasti klimatu podporuje ukázkové projekty nízkouhlíkových technologií v mořském prostředí.

EIB bude v Arktidě podporovat zelenou energii. Financování a investice jsou k dispozici pro projekty, které realizují oběhové hospodářství zvýšením účinného využívání zdrojů a pokrokem v udržitelných výrobních procesech, jakož i pro další projekty zaměřené na oběhovost v rámci životního cyklu výrobků.

Propojení Arktidy

Vesmírné infrastruktury poskytují základní služby podnikům a obcím v regionu, který má omezené infrastruktury pozemního připojení.

Vzhledem k tomu, že v Arktidě neexistuje komplexní pozemní připojení, EU prostřednictvím své iniciativy pro bezpečné satelitní připojení nabídne spolehlivé a funkční prostředky, které zajistí:

I)vládní zabezpečenou komunikaci a citlivé údaje, ochranu kritických infrastruktur v drsném arktickém prostředí, krizové řízení, telemedicínu, námořní dohled a pozorování z vesmíru;

II)komerční zabezpečenou komunikaci pro integraci sítí 5G/6G, internet věcí, elektronické zdravotnictví, letové a námořní připojení a inteligentní vzdělávání a

III)vysokorychlostní širokopásmovou dostupnost, která odstraní „hluché“ zóny, zajistí soudržnost v celé oblasti Arktidy a členských států a vyřeší digitální nerovnováhu, čímž se podpoří plně fungující jednotný trh i v řídce osídlených severních regionech.

Digitální složka Nástroje pro propojení Evropy bude otevřena arktickým oblastem a nabídne možnost financování celé řady projektů, včetně přeshraničních koridorů 5G, inteligentních komunit 5G, propojení vysoce výkonných počítačových center, Evropské federace pro cloudové technologie a podmořských kabelových systémů.

Přístavy Luleå, Kemi, Oulu, Narvik a Hammerfest jsou přístavy sítě TEN-T, které tvoří důležité mezičlánky propojující námořní a pozemní dopravu. Byla přijata rozšíření koridoru s pomocí Nástroje pro propojení Evropy na období 2021–2027 s cílem dopravovat náklad pocházející z arktických oblastí pozemní dopravou a potenciálně přes severomořskou trasu.

ZÁVĚR

Toto společné sdělení zavazuje EU k větší angažovanosti v arktické oblasti a v jejím okolí v reakci na geopolitické, environmentální, hospodářské, bezpečnostní a sociální výzvy, kterým tato oblast čelí, a ke spolupráci s ostatními subjekty na řízení tamních nových příležitostí. Představuje celou řadu opatření EU v Arktidě, která jsou založena na probíhající činnosti a nových oblastech odborných znalostí. Komise a vysoký představitel budou spolupracovat s Evropským parlamentem, Radou a dalšími orgány na provádění těchto opatření a vezmou na vědomí zprávu Evropského parlamentu o příležitostech, obavách a bezpečnostních výzvách v Arktidě. EU rozšíří svou spolupráci se všemi klíčovými partnery a zúčastněnými stranami v Arktidě i mimo ni, přičemž vezme v úvahu sdílenou odpovědnost za budování bezpečného, udržitelného, prosperujícího a mírového regionu, což je v zájmu celého světa.

(1)

   Zpráva IPCC Změna klimatu 2021: podklady fyzikálních věd. Příspěvek pracovní skupiny I k šesté hodnotící zprávě Mezivládního panelu pro změnu klimatu ( (https://www.ipcc.ch/report/ar6/wg1/ )

(2)

   Tamtéž.

(3)

   Návrhy balíčku „Fit for 55“ kombinují uplatňování obchodování s emisemi, zvýšené využívání energie z obnovitelných zdrojů, vyšší energetickou účinnost, rychlejší zavádění daňových politik zvýhodňujících nízkoemisní způsoby dopravy, opatření k zamezení úniku uhlíku a nástroje pro zachování a rozvíjení přírodních propadů uhlíku.

(4)

   COM(2019) 640.

(5)

   COM(2021) 240.

(6)

Kanada, Dánské království, Finsko, Island, Norsko, Rusko, Švédsko, Spojené státy americké.

(7)

   JOIN(2021) 3.

(8)

   COM(2008) 763, JOIN(2012) 19 a JOIN(2016) 21.

(9)

   Závěry Rady o diplomatické činnosti v oblasti klimatu a energetiky – realizace vnějšího rozměru Zelené dohody pro Evropu, přijaté dne 25. ledna 2021.

(10)

   Viz společné sdělení o vztazích mezi EU a Ruskem, JOIN(2021) 20.

(11)

   Sekretariát Arktické rady, Kiruna Declaration, Kiruna, Švédsko, 15. května 2013.

(12)

 Sdělení Komise COM(2021) 750 final ze dne 8. září 2021, „Zpráva o strategickém výhledu z roku 2021 – Schopnost a svoboda EU jednat”

(13)

   Programy EU pro výzkum a inovace nabízejí jedinečný základ pro mezinárodní spolupráci, přičemž pět z osmi arktických zemí je členskými státy EU (Finsko, Švédsko, Dánské království) nebo přidruženými zeměmi (Norsko, Island). Faerské ostrovy mají zvláštní status a účastní se jako přidružená země, přestože tvoří součást Dánského království.

(14)

   Zasedání ministrů o vědeckém výzkumu Arktidy jsou mezivládní akce, které se konají jednou za dva roky v zemích, které mají zájem o arktický výzkum.

(15)

   Existují důkazy, že v posledních deseti letech bylo 83 % všech katastrof vyvolaných nebezpečnými přírodními jevy způsobeno extrémními povětrnostními a klimatickými událostmi, jako jsou povodně, bouře a vlny veder. Mezinárodní federace Červeného kříže a Červeného půlměsíce, zpráva o světových katastrofách z roku 2020.

(16)

   Mechanismus civilní ochrany Unie posiluje spolupráci v oblasti civilní ochrany mezi členskými státy EU a šesti zúčastněnými státy (včetně Islandu a Norska).

(17)

   Globální systém EU pro varování a koordinaci v případě katastrof představuje rámec spolupráce mezi OSN, Komisí a krizovými manažery po celém světě s cílem zlepšit výstrahy, výměnu informací a koordinaci v první fázi po závažných katastrofách, které se vyskytnou nenadále v kterémkoli místě na Zemi.

(18)

   Strategie EU v oblasti námořní bezpečnosti a její prováděcí akční plán přijatý dne 24. června a 16. prosince 2014.

(19)

   Přehled opatření EU v Arktidě a jejich dopadu, Úřad pro hospodářskou politiku a regionální rozvoj, EPRD, Polsko, červen 2021 (dále jen „zpráva EPRD“). Zpráva o studii financované nástrojem EU pro partnerství.

(20)

   Rozhodnutí Rady (EU) 2019/407 ze dne 4. března 2019 o uzavření Dohody o prevenci neregulovaného rybolovu na volném moři ve střední části Severního ledového oceánu jménem Evropské unie (Úř. věst. L 73, 15.3.2019, s. 1)

(21)

   COM(2021) 400.

(22)

   Zpráva EPRD, s. 5

(23)

   Zpráva expertní skupiny Arktické rady pro černý uhlík a metan, Shrnutí pokroku a doporučení 2021, Reykjavík (odstavec 22).

(24)

   https://eua-bca.amap.no/

(25)

   https://erccportal.jrc.ec.europa.eu/getdailymap/docId/3662

(26)

    https://atmosphere.copernicus.eu/global-forecast-plots

(27)

   Zpráva EPRD, s. 60.

(28)

   Nařízení (EU) 2017/852.

(29)

   Zpráva EPRD, s. 94.

(30)

   COM(2020) 789.

(31)

   COM(2021) 551; COM(2021) 559; COM(2021) 562.

(32)

   EU plus Spojené království, zpráva EPRD, s. 114.

(33)

   COM(2020) 474.

(34)

   EU dováží 87 % zkapalněného zemního plynu produkovaného v ruské části Arktidy (zpráva EPRD, s. 104).

(35)

   V částech USA, Kanady a Grónska.

(36)

    https://www.ipcc.ch/srocc/

(37)

   JOIN(2016) 49.

(38)

   COM(2021) 252.

(39)

   Program Horizont Evropa zahrnuje tři nové iniciativy, které v příštích deseti letech pomohou pokročit ve společenském působení výzkumu v arktické oblasti:

•mise za zdraví oceánů, moří, pobřežních a vnitrozemských vod,

•mise za adaptaci na změnu klimatu, včetně společenské transformace, a

•spolufinancované partnerství pro klimaticky neutrální, udržitelnou a produktivní modrou ekonomiku.

(40)

   COM(2021) 345.

(41)

   Skládá se z Evropské investiční banky (EIB) a Evropského investičního fondu (EIF).