Stanovisko Evropského výboru regionů k tématu Dlouhodobá vize pro venkovské oblasti EU

(2022/C 270/04)

Zpravodaj

Juan Manuel MORENO BONILLA (ES/ELS), předseda vlády autonomní oblasti Andalusie

. POLITICKÁ DOPORUČENÍ

EVROPSKÝ VÝBOR REGIONŮ

vítá dlouhodobou vizi jakožto zásadní krok směrem k udržitelnému rozvoji venkovských oblastí a skutečné územní soudržnosti v celé EU a vyjadřuje politování nad tím, že zveřejnění této dlouhodobé vize přichází až po ukončení jednání o společné zemědělské politice (SZP) na období 2021–2027, neboť tato politika by bývala mohla přispět k provádění této strategie, a to zejména díky lepší finanční rovnováze mezi prvním a druhým pilířem SZP;

v této souvislosti vyjadřuje politování nad tím, že se v rámci nedávné reformy SZP upustilo od nástrojů sbližování mezi politikou soudržnosti a politikami rozvoje venkova, a zejména nad tím, že Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova (EZFRV) nebyl začleněn do nařízení o společných ustanoveních politiky soudržnosti na období 2021–2027;

zdůrazňuje, že je třeba, aby Konference o budoucnosti Evropy měla na zřeteli obyvatele venkovských oblastí s cílem reflektovat jejich myšlenky, potřeby a potenciál a zajistit jejich zapojení do evropského projektu. Doporučuje, aby byly použity komunikační a reklamní metody s cílem vylepšit veřejný obraz venkovského způsobu života a upozornit na kulturní a sociální výhody života na venkově;

opakuje, že je nutné zajistit, aby v souladu s cíli územní soudržnosti byly do všech politik EU začleněny vzájemně prospěšné vazby mezi městem a venkovem, a to s maximálním využitím silné vzájemné závislosti mezi venkovskými a městskými oblastmi;

doporučuje, aby byl stávající územní model založený na vztahu město-region nahrazen modelem založeným na společném a vyrovnaném vztahu mezi venkovem a městem. Tento model musí zahrnovat kompenzační mechanismy, které by umožnily vzájemné synergie a vztah mezi městem a venkovem znovu uvedly do rovnováhy. Společný model založený na vztahu mezi městem a venkovem by rovněž přispěl k lepší ochraně biologické rozmanitosti a podpořil by biokulturní rozmanitost venkovských oblastí;

vyjadřuje politování nad tím, že pokyny pro posílení podpůrných opatření a financování venkovských oblastí na úrovni EU budou vypracovány až pro programové období 2028–2034;

zdůrazňuje, že je naléhavě nutné realizovat evropský program pro venkov, který předloží konkrétní návrhy okamžitých opatření na podporu dlouhodobé vize, a doporučuje, aby tyto konkrétní návrhy byly doprovázeny prostředky, finančními nástroji a kvantitativními cíli v zájmu zajištění účinného provádění této dlouhodobé vize;

v této souvislosti navrhuje, aby byla jak v rámci operačních programů politiky soudržnosti, tak i v rámci dalších evropských programů přímé intervence (Horizont Evropa, Nástroj pro propojení Evropy nebo Kreativní Evropa) stanovena povinnost vyčlenit minimální výši evropských finančních prostředků pro projekty nezemědělského charakteru ve venkovských oblastech;

vítá, že Komise usiluje o začlenění hlediska venkova do všech oblastí politiky EU. Posouzení územního dopadu společných kroků na úrovni EU jsou předpokladem pro účinnější a cílenější politiku. V této souvislosti Výbor zdůrazňuje, že je při posuzování dopadu nutné vzít v úvahu i biologickou rozmanitost a charakteristické rysy biokulturní povahy;

10.

zdůrazňuje, že je důležité zajistit dostatečné financování uskutečňování vize pro venkovské oblasti EU. Politika EU v oblasti venkova by měla být co nejvíce začleněna do politiky soudržnosti, aby tak byla zajištěna konzistentní politika rozvoje. Rozvoj venkova se dotýká více odvětví, nejenom zemědělství, takže by neměl být financován pouze z Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova. Politika EU v oblasti venkova by měla vycházet ze specifických místních podmínek, stejně jako je tomu v případě politiky soudržnosti;

11.

žádá členské státy a místní a regionální orgány, aby v současném programovém období 2021–2027 u svých strategií a investic v rámci SZP, Fondu soudržnosti a národních plánů pro oživení a odolnost uplatňovaly přístup založený na ověřování dopadu na venkovské oblasti;

12.

zdůrazňuje, že rychlý a nákladově efektivní rozvoj energie z obnovitelných zdrojů a související infrastruktury a technologií, který si žádá Zelená dohoda pro Evropu, může probíhat pouze ve venkovských oblastech a ve spolupráci s nimi. Přitom je třeba věnovat pozornost omezením týkajícím se energetických sítí a skladování energie, zejména v přeshraničním měřítku. Kapacita sítí vysokého napětí je (v některých místech) na hranici svých možností, proto jsou zapotřebí investice, aby mohl být i nadále zajištěn přenos energie z obnovitelných zdrojů. Proto je nezbytné, aby měly z hospodářského úspěchu prospěch i venkovské oblasti;

13.

připomíná důležitost dialogu mezi všemi zúčastněnými stranami, jež mají co říct k budoucnosti venkovských oblastí, od různých úrovní správy a vlády po nejdůležitější hospodářská odvětví, podniky, občany nebo akademickou obec. Iniciativy, jako jsou fóra, rady nebo kulaté stoly, jichž se účastní všechny příslušné subjekty, jsou skvělým nástrojem pro diskusi o hlavních výzvách, jimž venkovské oblasti čelí, a hledání řešení, která by vzala v potaz všechny názory;

14.

potvrzuje závazek VR spolupracovat s Evropskou komisí s cílem zahájit v letošním roce Pakt pro venkov a vytvořit model řízení, který všem zúčastněným stranám umožní úspěšně realizovat dlouhodobou vizi. Opakuje, že zapojení místních a regionálních subjektů do této struktury řízení bude mít klíčový význam pro to, aby bylo možno přizpůsobit opatření požadavkům a potřebám venkovských oblastí, se zvláštním ohledem na oblasti, jež jsou vylidněné nebo z demografického hlediska ohrožené;

15.

domnívá se, že místní a oblastní spolupráce v rámci Paktu pro venkov by se tematicky měla soustředit na otázky s nejvyšší strategickou relevancí, a sice na bioekonomiku – zejména ekologicky udržitelné zemědělství, regionální potravinové systémy, mobilitu, digitální konektivitu, sociální a kulturní dynamičnost, inovace v oblasti sociálních služeb obecného zájmu a energii z obnovitelných zdrojů, neboť ty mají potenciál zastavit vylidňování a vytvářet sociální a hospodářské příležitosti související se Zelenou dohodou pro Evropu. Má za to, že venkovské oblasti mají potenciál aktivně v Evropě prosazovat nezbytnou udržitelnou ekologickou transformaci;

16.

je toho názoru, že je třeba dosáhnout dalšího pokroku ve využívání ekosystémových služeb, jež nabízí příroda (voda, živiny, vodonosné vrstvy, regulace teploty, biologická rozmanitost atd.), přičemž související zisky by mohly být částečně určeny venkovským obcím na podporu plánování a rozvoje jejich území;

17.

naléhavě vyzývá Komisi, aby v případech, kdy poskytování veřejných statků není z komerčního hlediska životaschopné, usnadnila ve venkovských oblastech financování z veřejných zdrojů jako doplněk k soukromým iniciativám a pro příslušné případy zvážila možnost státní podpory a daňových pobídek;

18.

připomíná, že sdělení uznává zvláštní postavení nejvzdálenějších regionů, jak je stanoveno v článku 349 SFEU, a souhlasí s tím, že ve venkovských oblastech nejvzdálenějších regionů musí být poskytovány služby obecného zájmu ve srovnatelné kvalitě jako ve městech;

19.

upozorňuje na specifické výzvy, s nimiž se potýkají venkovské regiony, které procházejí strukturálními změnami, resp. nezbytnými transformačními procesy spojenými s ekologickou transformací, například v oblasti výroby energie nebo v automobilovém průmyslu. Patří k nim také venkovské regiony, které se zaměřují na cestovní ruch a musí se vyrovnat se změnami v cestovních návycích, k nimž dochází v důsledku pandemie COVID-19 a změny klimatu;

20.

navrhuje, aby byly vypracovány transparentní kritéria, referenční hodnoty a cíle, jejichž prostřednictvím by bylo možné monitorovat dopad opatření a pokrok dosažený v rámci naplňování uvedené vize;

21.

v neposlední řadě vyzývá k zavedení ukazatelů, jež jsou obzvláště relevantní pro venkovské oblasti (např. procentuální podíl obyvatel, kteří mají přístup k veřejným službám v oblasti hromadné dopravy, v digitální oblasti a v oblastech zaměstnanosti, zdraví či kultury), v rámci evropského semestru s cílem zajistit, aby se vize pro budoucnost venkovských oblastí EU, a zejména řídce osídlených oblastí, stala součástí všech nástrojů EU pro pravidelný ekonomický přezkum cílů a záměrů;

22.

zdůrazňuje, že má-li být program pro venkov úspěšný, nemůže být postaven na univerzálním přístupu. Domnívá se proto, že je třeba přesně kategorizovat území a uznat místní specifika, a to na základě transparentních a objektivních parametrů a ukazatelů, které rozvoji venkova přiznají skutečnou hodnotu;

23.

připomíná, že cíle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/1058 ze dne 24. června 2021 o Evropském fondu pro regionální rozvoj a o Fondu soudržnosti zahrnují podporu městských a venkovských oblastí se zeměpisným nebo demografickým znevýhodněním (1). Stanoví také, že členské státy přidělí finanční podporu EU na projekty stimulující environmentálně udržitelný hospodářský rozvoj a podporující sociální začlenění v dotčených regionech;

24.

v této souvislosti připomíná, že zvláštní podpora by měla být poskytnuta oblastem úrovně NUTS 3, velmi řídce osídleným oblastem nebo oblastem s průměrným poklesem počtu obyvatel o více než 1 % mezi lety 2007 a 2017;

25.

žádá Evropskou komisi, aby po dohodě s členskými státy a místními a regionálními orgány zajistila, aby iniciativa pro dlouhodobou vizi pro venkovské oblasti zahrnovala praktická řešení a prostředky na podporu řešení demografických změn, k nimž dochází ve venkovských oblastech, a opakuje, že je třeba realizovat integrované projekty založené na operačních programech v rámci politiky soudržnosti, národních strategických plánech společné zemědělské politiky a nástrojích národních strategických plánů pro oživení. Také v rámci projektů Evropské územní spolupráce (Interreg) jsou vypracovávány přeshraniční osvědčené postupy pro navrhování inovativních přístupů a pilotních projektů v oblasti integrovaného územního rozvoje funkčních oblastí na přechodu mezi městem a venkovem;

26.

požaduje jednodušší prováděcí pravidla pro evropské fondy a pro státní podporu ve venkovských oblastech, zlepšení způsobů jejich kombinování a přechod na model financování z více fondů, který by zajistil začlenění venkovských oblastí do všech politik;

27.

domnívá se, že pokyny, které Komise zveřejní ve své zprávě za rok 2024 s cílem zlepšit podporu a financování venkovských oblastí, by se měly vztahovat na delší programové období a neměly by být omezeny na rámec 2028–2034;

28.

upozorňuje Komisi na to, že je třeba, aby koncepce budoucnosti venkovských oblastí zahrnovala systémové metodiky, které by zajistily systémové, a nikoliv částečné nebo lineární vize rozvoje;

29.

konstatuje, že je důležité, aby byla analýza problémů venkovských oblastí, z níž se bude vycházet, komplexní, neboť na jejím základě se stanoví oblasti činnosti v rámci budoucího plánu. V tomto ohledu má za to, že mezi analyzované ekonomické problémy je třeba zahrnout některé další, jako je vnější konkurence, cenová nestabilita nebo rozdělení hrubé přidané hodnoty mezi různé subjekty výrobního a obchodního řetězce v rámci zemědělského a potravinářského odvětví;

30.

pokud jde o příležitosti, domnívá se, že se dokument nezmiňuje v dostatečné míře nebo se zmiňuje pouze okrajově o odvětvích, jako je udržitelný venkovský cestovní ruch nebo volnočasové a kulturní aktivity, které však hrají velmi důležitou úlohu při budování diverzifikovaného, silného a udržitelného venkovského hospodářství. Existuje řada možných doplňkových činností souvisejících s venkovskými oblastmi, nad rámec zemědělského odvětví, jako je cykloturistika, lovecká činnost, turistika, mykologie, cestovní ruch zaměřený na wellness, gastronomie, komunitní umění, umělecké dílny, výstavní prostory atd.;

31.

VR by rád zdůraznil význam zdravého a vyváženého hospodářského rozvoje se zaměřením na nové obchodní modely. Některé části venkova, zejména v příhraničních oblastech, kde dochází k úbytku obyvatelstva a opouštění obydlí, jsou v rostoucí míře ohroženy podvratnou trestnou činností. To vede k rozostřování norem a snižování pocitu bezpečí a kvality života;

32.

v této souvislosti připomíná, že budoucnost venkovských oblastí bude záviset na tom, zda se v nich podaří udržet a přilákat mladé lidi, kteří se zde rozhodnou strávit život. Při hledání řešení výzev, jimž tyto oblasti čelí, je proto naprosto nezbytné mladé lidi aktivně zapojovat, nabízet fóra, kde budou moci prezentovat své nápady, a dávat ve venkovských oblastech prostor iniciativám mladých lidí;

33.

zdůrazňuje, že za současné situace, kdy obyvatelstvo čím dál tím více stárne, je naléhavě nutné rozvíjet ekonomiku základních služeb, která zajistí všeobecnou dostupnost veškerého zboží a služeb ve venkovském prostředí, se zvláštním zaměřením na starší osoby. Vítá rovněž Evropský rok mládeže 2022, který je šancí poskytnout příležitosti a podporu mladým lidem ve venkovských oblastech, aby se stali aktivními občany a aktéry pozitivní změny;

34.

vyzývá Komisi, aby v rámci svých návrhů v této oblasti zvážila přínos, který mohou mít systémy distribuce služeb v oblastech, jako jsou jesle, pečovatelská centra pro seniory, školy a družiny, obchody nebo sociální a zdravotní péče (oblast, v níž mohou významně přispět technologie, jako je telemedicína a péče na dálku). Dále ji v této souvislosti vyzývá, aby členským státům stanovila minimální kvantitativní cíle, aby se tak ve venkovských oblastech zlepšila přístupnost služeb obecně, a zejména pak přístupnost základních veřejných služeb;

35.

zdůrazňuje, že v rámci navrhovaného harmonizovaného přístupu k využívání geoprostorových informačních systémů je třeba zahrnout všechny údaje o zařízeních, a to jak sociálních, tak i zdravotních a sociálně-zdravotních, a že je nezbytné posílit interoperabilitu systému sociálních služeb a interoperabilitu tohoto systému s dalšími systémy sociální ochrany;

36.

vyzdvihuje rovněž význam začlenění ukazatelů vyjadřujících snadnost přístupu ke službám sociální péče a ke komunitním službám v oblasti sociální ochrany;

37.

zdůrazňuje, že je důležité co nejvíce využívat vzájemné závislosti mezi venkovem a městy v kontextu územní rovnosti. Interkomunální investice by měly být ku prospěchu všem územním celkům. V ideálním případě by z nich tedy měly mít městské a venkovské oblasti stejný užitek;

38.

žádá, aby byl tento pozitivní účinek dostatečně zohledněn v rámci výpočtů investic na obyvatele podle typu regionu (městský, na přechodu mezi městským a venkovským, venkovský), a vyzývá proto k přezkumu mechanismů pro stanovení ukazatelů zisku pro tyto investice, se zvláštním zřetelem na malá města a obce ve venkovských oblastech;

39.

vyzdvihuje skutečnost, že výroba energie z obnovitelných zdrojů je pro venkovské oblasti příležitostí k boji proti energetické chudobě a k vytvoření energetické soběstačnosti ve funkčních oblastech (včetně oblastí na přechodu mezi městem a venkovem, které jsou v jejich sféře vlivu). Dále pak zdůrazňuje, že je možné posílit kladný postoj obyvatelstva k zařízením pro výrobu energie z obnovitelných zdrojů tím, že bude část takto vzniklých příjmů ponechána venkovským komunitám;

40.

navrhuje, aby byly – v případech, kdy se to jeví jako vhodné – zváženy možnosti podpory relokalizace, která ve venkovských oblastech vytváří příležitosti pro synergie mezi zemědělstvím, výrobou a obchodem, a pomáhá tak posílit místní ekonomiku, neboť díky ní vznikají místa a klesá nezaměstnanost;

41.

podtrhuje důležitost rámce, který nabízí předložená vize, pokud jde o rozvoj fyzické infrastruktury, jež by zlepšila konektivitu venkovských oblastí a usnadnila jejich sociálně-ekonomickou dynamizaci, a navrhuje, aby do něj byly začleněny městské agendy;

42.

opakuje, že je důležité, aby zlepšování dopravního propojení s příměstskými a venkovskými oblastmi bylo realizováno především prostřednictvím regionálních orgánů a jejich operačních programů, aby tak bylo zajištěno, že opatření budou koordinovaná, účinná a efektivní; Venkovské a příměstské oblasti by přitom měly být plně začleněny do strategií městské dopravy (2);

43.

poukazuje na to, že pro to, aby se regionální hospodářství příznivě a udržitelně rozvíjelo a aby se ve venkovských oblastech usazovaly podniky nebo zde rozšiřovaly své působení, má velký význam dostupnost komerčních prostor. To se týká především těch regionů, které procházejí strukturálními změnami. Je třeba poskytnout místním orgánům podporu, aby mohly předem identifikovat či vyhradit vhodné komerční prostory nebo k tomuto účelu uzpůsobit jiné. V tomto ohledu působí mnohdy potíže rozsah souvisejících plánovacích činností a jejich náklady;

44.

konstatuje, že je třeba věnovat zvláštní pozornost infrastruktuře a přeshraniční spolupráci ve venkovských příhraničních regionech. Zdůrazňuje, že je ve venkovských oblastech třeba zlepšit infrastrukturu a služby veřejné dopravy, a zajistit tak rozvoj udržitelných řešení mobility, jež by zkrátila dobu strávenou na cestě a zlepšila spojení mezi městskými, příměstskými a venkovskými oblastmi;

45.

zdůrazňuje, že základním cílem politiky v oblasti územního plánování a dopravy by mělo být zajistit co nejrozsáhlejší možnosti pro uspokojení potřeb a současně co nejvíce omezit nezbytnost přesunů. V tomto ohledu je tedy nezbytná racionalizace;

46.

doporučuje, aby tato nabídka multimodální mobility zohledňovala rovněž možný přínos modelu mobility jako služby (pro nějž existuje anglická zkratka Maas), a to v zájmu přechodu na fyzickou konektivitu, jež bude energeticky a klimaticky udržitelnější. Například služby na vyžádání a sdílená mobilita zajišťující venkovským komunitám spojení s dopravními uzly, zejména autobusovými a vlakovými stanicemi, mohou posílit využívání udržitelné dopravy;

47.

souhlasí s Komisí, že digitalizace hraje klíčovou úlohu v rozvoji venkovských oblastí, neboť jim umožňuje využívat inovativní řešení v zájmu zlepšení jejich odolnosti a využití jejich potenciálu. Žádá proto, aby byla věnována zvláštní pozornost podpoře rámců, díky nimž by bylo možné doplnit opatření veřejného sektoru soukromou činností, a to pokud jde o financování digitální infrastruktury, která je i přes nedostatečnou konkurenceschopnost z hlediska soukromých investic vysoce konkurenceschopná ze sociálního a územního hlediska. Širokopásmové připojení má zásadní význam pro přístup venkovských oblastí k různým službám a pro vyřešení problémů vyplývajících z digitální propasti, jimž některé komunity čelí;

48.

zdůrazňuje, že investice do digitální infrastruktury nebudou dostačující, pokud ruku v ruce s nimi nepůjde dostatečná nabídka odborné přípravy a zvyšování kvalifikace v digitální oblasti, zejména ve venkovských oblastech; To je velmi důležité rovněž vzhledem k rostoucí celosvětové kyberkriminalitě, a zejména vzhledem k nutnosti zajistit, aby byly dostatečně „kyberneticky bezpečné“ místní podniky, které jsou součástí potravinového řetězce;

49.

připomíná, že venkovské oblasti byly v období pandemie COVID-19 v obzvláště zranitelné pozici, neboť mají mnohem méně diverzifikované hospodářství, velký podíl pracovníků na pracovních místech nezbytného charakteru a nedostatečnou internetovou infrastrukturu. Důsledky pandemie v podobě nárůstu práce na dálku však nabízejí příležitosti k tomu, zmírňovat v dlouhodobém horizontu vylidňování venkova a vytvářet inovativní sociální a hospodářské činnosti na venkově, a proto navrhuje zaobírat se mimo jiné podporou vysoce kvalitních sdílených pracovních prostor (co-working) ve venkovských komunitách nebo vytvářením daňových pobídek, jež by soukromé podniky stimulovaly k tomu, aby zaměstnancům umožnily vykonávat práci v jimi zvolených geografických lokacích;

50.

má za to, že v duchu myšlenky „nikoho neopomenout“ prosazované předsedkyní von der Leyen potřebujeme nástroje, které zajistí, že na každém území budou existovat „inovační ekosystémy“, jež nabídnou příležitosti všem podnikatelům a všem venkovským mikropodnikům a malým a středním podnikům a které tyto malé venkovské podniky posilní. Rovněž je třeba zajistit odpovídající nabídku odborné přípravy a zvyšování dovedností v digitální oblasti i v oblasti tzv. „měkkých dovedností“ (soft skills) souvisejících s otevřenými inovacemi, meziregionální a mezinárodní spoluprací a mezikulturní komunikací;

51.

vítá zvýšenou podporu iniciativám předloženým na základě přístupu zdola nahoru, jako jsou LEADER/komunitně vedený místní rozvoj – definující úlohu místních akčních skupin – a „inteligentní vesnice“, a vybízí k dalšímu využívání zkušeností získaných z těchto programů a přístupů. V této souvislosti poukazuje na přínosy regionálního rozvoje založeného na inovacích, který se zaměřuje na místní dovednosti a iniciativy. Příslušné orgány na regionální a celostátní úrovni by měly věnovat pozornost inovativním nápadům místních subjektů a měly by je pokud možno podporovat;

52.

žádá, aby byl zohledněn také přínos kulturního dědictví a profesionálů z odvětví kultury, umění a tvořivosti k budování udržitelné a prosperující budoucnosti a k posílení atraktivity venkovských oblastí z hlediska cestovního ruchu, což také zlepší hospodářský blahobyt příslušných obcí;

53.

považuje za velmi cenné to, že sdělení uznává úlohu udržitelného zemědělství a lesnictví v souvislosti s odolností vůči klimatické krizi a s ní spojeným rizikům a s ochranou biologické rozmanitosti;

54.

připomíná, že jak ekologická, tak i digitální transformace by měly rovněž přinést odolnější a spravedlivější společnosti, které budou brát ohled na potřeby všech členů venkovské komunity, včetně příslušníků znevýhodněných skupin a osob žijících v méně rozvinutých oblastech a v hluboké chudobě. Proto je třeba zdůraznit, že jak ekologická, tak i digitální transformace musí být spravedlivé a inkluzivní;

55.

domnívá se, že zemědělství by ve venkovských oblastech mělo být i nadále schopno plnit ústřední úlohu. Žádá Komisi, aby dohlédla na zdárnou přípravu strategických plánů, které bude muset každý členský stát vypracovat v rámci nové společné zemědělské politiky (SZP), aby tak bylo zajištěno, že evropské primární odvětví bude nasměrováno stejným směrem, jaký udává Zelená dohoda, strategie „od zemědělce ke spotřebiteli“ nebo strategie v oblasti biologické rozmanitosti, a aby byly umožněny místní strategie založené na charakteristickém profilu každého regionu a na zhodnocování typických místních produktů;

56.

zdůrazňuje, že je třeba v rámci inovativních řetězových řetězců přispívajících k organizaci území stimulovat procesy vedoucí k potravinové soběstačnosti a potravinovému zabezpečení založené na místních, kvalitních a ekologických produktech. Bere na vědomí nastavení 25 % podílu pro ekologické zemědělství pro nadcházející roky a považuje v tomto ohledu za nezbytné přijmout podpůrná a doprovodná opatření a politiky stimulující spotřebu, jež budou sledovat tento cíl;

57.

zdůrazňuje, že potřeba generační obměny v zemědělství je i nadále naléhavá, a proto je důležité podporovat mladé lidi a ženy na venkově v tom, aby se zapojovali do zemědělské činnosti a zajímali se o vlastnictví zemědělských podniků. Souhlasí proto s Komisí, že je třeba věnovat zvláštní pozornost potřebám mladých lidí, a motivovat je tak k tomu, aby zůstávali ve venkovských oblastech. Pro řešení problematiky týkající se nedostatečné generační obměny je naprosto nezbytné posílit veřejné politiky na podporu modernizace zemědělských podniků, jež by stimulovaly mladé zemědělce a zemědělkyně k volbě tohoto povolání, a to tím, že jim bude usnadněn přístup k programům socioprofesního začlenění a k možnostem vzdělávání, zvyšování kvalifikace a rekvalifikace nabízeným na místní úrovni a ke kulturní nabídce. Souhlasí rovněž s tím, že je důležité zaměřit se na ženy, rozšířit nabídku pracovních příležitostí a příležitostí k odborné přípravě a posílit opatření na podporu sladění pracovního a soukromého života;

58.

zdůrazňuje skutečnost, že po brexitu čelil značný počet kvalifikovaných pracovníků změnám pracovních podmínek a předpisů. EU by měla uvažovat o zavedení podpůrných rámců pro tyto kategorie migrujících pracovníků. A co je ještě důležitější, EU by měla zvážit zahájení programů, které by kvalifikovaným pracovníkům, kteří emigrovali, pomohly vrátit se do svých domovských států, a motivovaly je k tomu.

59.

má za to, že zásadní význam má zajištění spravedlivých cen a příjmů pro pracovníky v zemědělství. Proto je nezbytné bránit jakémukoliv vývoji trhů, který by byl pro podniky zničující. Společná zemědělská politika (SZP) EU by proti tomu měla v dobách krize bojovat za pomoci nástrojů, jako jsou všeobecné přizpůsobení objemu produkce potřebám trhu a pravidla pro podmíněný přístup na trh;

60.

konstatuje, že významnou část práce v odvětví zemědělství a potravinářství v EU vykonávají migrující pracovníci. Tato skupina obyvatel často žije v nejistých podmínkách. Je proto třeba posílit sociální agendu EU s cílem zvýšit minimální mzdy, zlepšit pracovní podmínky a podpořit sociální a společenské začlenění;

61.

vyzdvihuje skutečnost, že ekologická transformace bude pro mnohé evropské pěstitele a chovatele dobytka v mnoha ohledech náročným procesem. Aby se podařilo využít vznikajících příležitostí, bude zapotřebí vyvinout zvláštní úsilí v oblasti komunikace, osvěty a vzdělávání, tak aby bylo možné na jedné straně šířit myšlenku nového udržitelného a ekologického zemědělství a na straně druhé nabídnout dovednosti umožňující její uvedení do praxe;

62.

podtrhuje význam předcházení opouštění půdy a rovněž usnadňování přístupu k půdě, k čemuž je zapotřebí vypracovat vhodný právní rámec, navrhnout nové nástroje pro obhospodařování půdy a poskytnout daňové pobídky a nezbytné finanční prostředky;

63.

konstatuje, že stále běžnější výskyt velkých šelem a s tím související zabíjení hospodářských zvířat na horských pastvinách způsobuje rostoucí problémy horskému zemědělství. V mnoha případech tak dochází k ukončení hospodaření na horských pastvinách, které v horských oblastech hrají důležitou úlohu při zajišťování toho, aby nedocházelo k zalesňování celých regionů, a významně tak přispívají k ochraně přírody a eliminaci eroze, jakož i k nevyčíslitelnému kapitálu ochrany krajiny ve venkovských oblastech. Výbor proto vyzývá Evropskou komisi, aby:

—	vytvořila společný evropský systém řízení populací vlků a velkých šelem, především medvědů,

—

prozkoumala možnosti změny příloh směrnice o stanovištích s cílem rychleji se přizpůsobovat vývoji určitých populací a zmírňovat nebo posilovat status ochrany podle jednotlivých zemí nebo územních jednotek, je-li to odůvodněno pozitivním nebo negativním vývojem populací chráněných druhů a ohrožením pastevecké činnosti,

—	rozšířila možnosti přizpůsobení evropských právních předpisů a nezbytných opatření místním podmínkám za účelem lepšího řízení populací šelem, zejména vlků a medvědů;

64.

vyzdvihuje významnou úlohu, kterou plní zemědělská infrastruktura z hlediska územní organizace a územní soudržnosti venkovských oblastí. Žádá Komisi, aby do svých návrhů zahrnula opatření, která zajistí její údržbu a její zachování v podobě převážně propustných (neasfaltovaných) cest;

65.

žádá, aby byly do stěžejních iniciativ týkajících se odolných oblastí zahrnuty i záplavové zóny, neboť výrazně přispívají ke zvyšování odolnosti vůči změně klimatu, k rozvoji nízkouhlíkového zemědělství a k ochraně před povodněmi a řešení povodňových situací. Řada řek a záplavových území má přitom přeshraniční charakter (což představuje výzvu) a je součástí komplexní problematiky vody. Je zde proto nezbytná mezinárodní spolupráce;

66.

připomíná, že dlouhodobá vize pro venkovské oblasti musí posílit úlohu regionů při určování jejich priorit. V této souvislosti se domnívá, že v rámci přípravy právních předpisů o SZP, národních strategických plánů SZP a národních plánů pro oživení se promarnila příležitost zajistit, aby budoucí investiční projekty ve venkovských oblastech skutečně vycházely z potřeb jednotlivých území, jak je určily jejich zúčastněné strany;

67.

žádá, aby byly v budoucnu při přípravě postupů plánování s dopadem na venkovské oblasti více brány v potaz regionální strategie pro inteligentní specializaci, jež existují v každém regionu EU a které byly vypracovány na základě participativního procesu se zapojením řady subjektů;

68.

požaduje dostatečnou technickou podporu pro budování kapacit venkovských orgánů, které mají slabší pozici, pokud jde o pravomoci v oblasti programování – zejména u dlouhodobých strategií – a čerpání finančních prostředků EU. Žádá rovněž, aby byly v rámci evropských projektů nastaveny jednodušší požadavky, úlevy či zvláštní iniciativy, jež by umožnily účast v nich i obcím s nižším počtem obyvatel, jež mají méně administrativního personálu;

69.

je třeba podtrhnout význam sociální ekonomiky jako základního nástroje pro současný i budoucí rozvoj venkovských oblastí EU. Podniky sociální ekonomiky jsou odolnější a pevněji svázané s místními komunitami, čímž k daným územím poutají obyvatelstvo, a plní tak strategickou úlohu v souvislosti s demografickou výzvou a stárnutím obyvatelstva. Dále je nezbytné podpořit tvorbu kvalitních pracovních míst, odbornou přípravu pracovníků, podnikání žen, vstup mladých lidí na trh práce a generační obměnu.

V Bruselu dne 26. ledna 2022.

předseda Evropského výboru regionů

Apostolos TZITZIKOSTAS

(1) Úř. věst. L 231, 30.6.2021, s. 60.

(2) COM(2021) 811 – sdělení Evropské komise Radě a Evropskému parlamentu Nový rámec EU pro městskou mobilitu (provizorní překlad).