Stanovisko Evropského výboru regionů k tématu Účinné zapojení místních a regionálních orgánů do přípravy dohod o partnerství a operačních programů na období 2021–2027

(2022/C 61/04)

Zpravodaj: Juraj DROBA (SK/EKR), předseda Bratislavského samosprávného kraje

POLITICKÁ DOPORUČENÍ

EVROPSKÝ VÝBOR REGIONŮ

1.

připomíná, že politika soudržnosti jako hlavní investiční nástroj EU je především zaměřena na snižování hospodářských, sociálních a územních rozdílů mezi regiony EU a na řešení strukturálních výzev, jako je vytváření nových pracovních míst a ochrana těch, která již existují, konkurenceschopnost, hospodářský růst a řešení otázek souvisejících se změnou klimatu, udržitelnou mobilitou a sociálním vyloučením. Rovněž zdůrazňuje, že regiony, města a obce nesou odpovědnost za komplexní a udržitelný rozvoj svého území, a proto by měly mít k dispozici přiměřené finanční prostředky k plnění tohoto úkolu;

2.

zdůrazňuje, že přidaná hodnota politiky soudržnosti EU přesahuje prokázaný pozitivní hospodářský, sociální a územní dopad, jelikož zahrnuje rovněž odhodlání členských států a regionů posilovat evropskou integraci;

3.

připomíná, že právní předpisy EU v oblasti politiky soudržnosti vyžadují zapojení místních a regionálních orgánů ve všech fázích programového období, od programování přes provádění a monitorování až po hodnocení. V rámci programování považuje za klíčové plné zapojení těchto orgánů do procesů analýzy potřeb a určování opatření v rámci přípravy dohod o partnerství a tematických operačních programů pro řešení konkrétních výzev v regionech a plnění cílů politiky soudržnosti. V opačném případě hrozí, že obsah těchto dokumentů nebude odpovídat územním potřebám;

4.

zdůrazňuje, že klíčová pravidla pro zapojení partnerů jsou zakotvena v evropském kodexu chování pro partnerskou spolupráci v rámci evropských strukturálních a investičních fondů (1) (dále jen „evropský kodex“), který zůstává v platnosti i pro nové programové období;

5.

poznamenává, že strategické plánování je základem úspěšného provádění politiky soudržnosti. Jejími klíčovými dokumenty jsou dohody o partnerství a operační programy, které definují strategické priority, včetně přidělování finančních prostředků a navrhování opatření, která budou mít zásadní dopad na rozvoj regionů v příštím desetiletí;

6.

vyzývá k co nejrychlejšímu přijetí hlavních strategických dokumentů pro nové programové období, aby bylo možné co nejdříve začít s vlastním prováděním;

7.

těší ho zájem slovinského předsednictví Rady EU hlouběji se věnovat tématu partnerství v rámci ESI fondů s cílem zlepšit jeho využití a je připraven vzájemně spolupracovat;

Uplatňování zásad partnerství a víceúrovňové správy

8.

zásada partnerství a model víceúrovňové správy založené na posílené koordinaci mezi orgány veřejné správy, ekonomickými a sociálními partnery a občanskou společností mohou účinně přispívat k lepší informovanosti o cílech a výsledcích politiky EU;

9.

připomíná, že přístup založený na partnerství je participativní a kolektivní proces zapojování veřejných orgánů na evropské, vnitrostátní, regionální a místní úrovni, jakož i příslušných socioekonomických partnerů a zástupců občanské společnosti;

10.

poukazuje na skutečnost, že uplatňování zásad partnerství a víceúrovňové správy přispívá k lepšímu určování potřeb, posilování kolektivního závazku k plnění cílů a odpovědnosti zúčastněných partnerů a k lepší doplňkovosti s dalšími nástroji. Přispívá rovněž k posilování podpory společného evropského projektu prostřednictvím informování o tom, jak politika soudržnosti přispívá k řešení místních problémů, čímž přibližuje EU jejímu obyvatelstvu a snižuje demokratický deficit;

11.

zastává názor, že hloubková analýza území prováděná místními a regionálními orgány je základem správného nastavení programů. Spolupráce mezi subjekty na různých úrovních správy navíc přispívá k lepší součinnosti mezi jejich politikami a zamezuje zdvojování, příp. protichůdným přístupům na daném území;

12.

zdůrazňuje, že regionální a místní orgány již mají bohaté zkušenosti s přípravou a prováděním několika programových období, na nichž je v zájmu lepšího nastavení nového programového období třeba stavět v souladu se zásadou partnerství. Připomíná však, že jejich zkušenosti rovněž ukazují, že dodržování zásad partnerství a víceúrovňové správy se v jednotlivých členských státech EU liší a procesy ze strany ústředních orgánů nejsou vždy nutně inkluzivní;

13.

konstatuje, že obecně se formální partnerství uplatňuje v decentralizovaných státech, resp. ve státech s federativním uspořádáním s etablovanými mechanismy spolupráce, zůstává zde však prostor pro zlepšení. V menších, unitárních státech je pak úloha místních a regionálních orgánů často omezená. V mnoha státech zároveň převládá pocit, že čím dále se regiony, města a obce nacházejí od hlavního města, tím méně jsou zapojeny do procesů přípravy programového období. Vyzývá všechny členské státy EU k řádnému provádění víceúrovňové správy tak, aby byla přínosem pro všechny místní a regionální orgány;

14.

je hluboce znepokojen tím, že není možné řádně uplatňovat zásadu partnerství ve všech členských státech. Jednání o dohodách o partnerství a operačních programech ukázala, že ačkoli ve většině případů proběhly konzultace s místními a regionálními orgány, zapojení těchto orgánů nemělo podobu plného partnerství, jak je stanoveno v evropském kodexu chování pro partnerskou spolupráci;

15.

je znepokojen tím, že v některých členských státech došlo pouze k malému pokroku při vytváření prostoru pro dialog a komunikaci za účelem přípravy regionálních strategických dokumentů pro programové období 2021–2027, a to až do té míry, že dosud nejsou známy finanční příděly ze strukturálních fondů, které mají být k dispozici na provádění operačních programů;

16.

je znepokojen hlavními závěry studie (2), které konstatují, že zapojení partnerů do přípravy nového programového období se ve srovnání s programovým obdobím 2014–2020 zlepšilo jen v nepatrně míře, a že způsob uplatňování partnerství zůstal skoro nezměněn, takže jeho potenciál není plně využit. Je rovněž znepokojen závěry, z nichž vyplývá, že až příliš mnoho místních a regionálních orgánů, je zapojováno pouze do veřejných konzultací, a chybí jim tak přímější zapojení do přípravy strategických dokumentů; V zemích, kde zásada partnerství není řádně zavedena a existuje pouze povrchně, by Evropská komise měla rovněž pomoci při posuzování mechanismů, které mají zajistit, aby byla tato zásada náležitě uplatňována;

17.

vyzývá Komisi a členské státy, aby zvýšily atraktivitu financování v rámci politiky soudržnosti EU tím, že ještě více zjednoduší přístup k němu a omezí praxi tzv. gold platingu, a aby zvážily zjednodušení a tam, kde je to vhodné, i snížení počtu právních předpisů a pokynů;

18.

zastává názor, že plnohodnotné partnerství nemůže být vynuceno žádným nařízením ani legislativní úpravou, ale je výsledkem dlouhodobého dialogu založeného na vzájemné důvěře a respektu, politické kultuře a upřímném zájmu zúčastněných stran nabídnout danému území co nejlepší řešení. Poukazuje na to, že je rovněž třeba vymezit pro tento dlouhodobý dialog založený na důvěře jasný a spolehlivý právní a operační rámec, za který nesou odpovědnost i evropské orgány;

19.

lituje, že nařízení, kterým se zřizuje Nástroj pro oživení a odolnost, nevyžaduje uplatnění kodexu chování, nýbrž pouze doporučuje zapojení místních a regionálních orgánů, následkem čehož byly národní plány pro oživení a odolnost připravovány za zavřenými dveřmi a jen s minimálním zapojením místních a regionálních orgánů a bez jejich významného přispění, což ohrožuje schopnost těchto orgánů čerpat a využívat fondy. Místní a regionální orgány jsou tak de facto pouhými subjekty, které provádějí rozhodnutí přijatá členskými státy, jež se dotýkají jejich vlastních pravomocí;

20.

upozorňuje, že potenciál partnerství není v řadě zemí dostatečně využíván a zohledněn, a vyzývá k hledání příkladů osvědčených postupů, které umožní účinně zapojit různé subjekty. Zároveň vyjadřuje politování nad tím, že vlády některých členských států nejsou nakloněny novým přístupům k zapojení partnerů a opakují zažité modely z minulosti, což brání uplatňování účinného partnerství. V této souvislosti však vítá záměr Evropské komise obnovit evropskou komunitu odborníků v oblasti partnerství za účelem výměny zkušeností a budování kapacit a je připraven k této iniciativě aktivně přispívat;

21.

zdůrazňuje, že největší výzvou pro provádění partnerství zůstává otázka, jak mobilizovat zainteresované subjekty, posílit jejich kapacitu a zohlednit jejich názory, a vyjadřuje politování nad tím, že nebyla zohledněna řada námitek místních a regionálních orgánů z minulého programového období, a problémy s mobilizací partnerů tak i nadále přetrvávají. Vyzývá proto Evropskou komisi, aby si u členských států vyžádala vysvětlení důvodů, proč ke zohlednění nedošlo, a předložila konkrétní opatření s cílem mobilizovat a posílit zainteresované subjekty v novém programovém období;

22.

zastává názor, že účinné nastavení procesů víceúrovňové správy vyžaduje nejen vertikální přístup spočívající v zapojení různých úrovní správy, ale také horizontální rozměr spočívající v zapojení příslušných socioekonomických partnerů, zástupců občanské společnosti či akademické obce;

23.

poukazuje na skutečnost, že místní orgány mají často pocit, že nejsou v přípravných procesech dostatečně zastoupeny a že zde hrají vedlejší úlohu nebo se jejich postojům nedopřává sluchu. Vzhledem k velkému počtu obcí jsou při jednáních zastoupeny převážně svými zastřešujícími sdruženími, která tak v procesu přípravy hrají důležitou úlohu. V rámci jejich struktur je však třeba zajistit dostatečnou kapacitu, která umožní účinný tok informací směrem k městům a obcím, aby byly dostatečně informovány o probíhajících procesech a měly možnost je prostřednictvím svých sdružení ovlivňovat;

24.

zdůrazňuje, že je nezbytné, aby místní a regionální orgány hrály prvořadou úlohu v rámci monitorovacích výborů operačních programů, a zároveň vyzývá řídící orgány, aby místní a regionální orgány plně zapojily také do přípravy programů Interreg;

25.

žádá, aby byly zásady partnerství v plné míře uplatňovány i v rámci nových nástrojů, jako jsou Fond pro spravedlivou transformaci, Nástroj pro oživení a odolnost a další nové nástroje financované v rámci NGEU. Poukazuje na zásadní vliv, který bude mít Nástroj pro oživení a odolnost na politiku soudržnosti, a na riziko možného zdvojování a rozporů mezi těmito nástroji;

26.

žádá, aby byla zásada partnerství uplatňována i při přípravě a provádění strategických plánů v rámci společné zemědělské politiky (SZP). V této souvislosti je třeba zajistit, aby byly zejména v rámci intervencí Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova (EZFRV) v rozsáhlé míře zapojeny místní a regionální orgány. Poukazuje na příležitosti, které se při uplatňování zásady partnerství v rámci SZP naskýtají, zejména ve vztahu k možným synergickým účinkům mezi projekty financovanými z EFRR a druhého pilíře SZP;

27.

zdůrazňuje význam paralelní diplomacie místních a regionálních orgánů na evropské úrovni a vyzývá Evropskou komisi, aby do jednání o podobě dohod o partnerství a operačních programů zapojovala i tyto orgány, které mohou svou argumentací založenou na konkrétních údajích a znalostech problémů daného území přispět k účinnějšímu a realističtějšímu stanovení priorit v rámci strategických dokumentů;

28.

zdůrazňuje, že místní a regionální orgány mohou své operační programy nastavit tak, že v nich bude významné místo vyhrazeno pro začleňování genderového hlediska v souladu s čl. 16 písm. f) interinstitucionální dohody a s ambicí Evropské komise zařadit začleňování genderového hlediska do programů EU a plánu zavést metodiku posuzování dopadu na rovnost žen a mužů v posouzeních dopadu nejpozději do 1. ledna 2023. Vyzývá členské státy a místní a regionální orgány, aby toto hledisko braly v potaz na všech stupních plánování programů;

29.

zdůrazňuje, že rozdíly v načasování přípravy národních plánů pro oživení a odolnost a dohod o partnerství mohou v některých případech bránit účinné institucionální koordinaci a omezovat snahu o součinnost. Potenciální priorita financování z Nástroje pro oživení a odolnost před politikou soudržnosti může vzhledem k tlaku na rychlé provádění a využívání omezit činnosti prováděné v rámci programování a provádění politiky soudržnosti na období 2021–2027, což přispěje k dalšímu zpoždění a problémům při čerpání finančních prostředků na podporu soudržnosti. Varuje před rizikem nerovnoměrného oživení jednotlivých územních celků v Evropě a před prohloubením nerovností způsobeným absencí územního přístupu při přípravě plánů financovaných z Nástroje pro oživení a odolnost. Vyzývá proto evropské a vnitrostátní orgány, aby urychlily přípravu dohod o partnerství a operačních programů a zvýšily součinnost mezi dohodami o partnerství a národními plány pro oživení a odolnost;

30.

žádá, aby byly příslušné dokumenty místním a regionálním orgánům zasílány v dostatečném předstihu před pracovními setkáními. Zároveň vyjadřuje politování nad tím, že partneři mají často jen velmi krátkou dobu na to, aby se k dokumentům vyjádřili, a požaduje proto, aby jim byl poskytnut přiměřený časový rámec odpovídající významu připomínkovaných dokumentů. Zapojení regionálních a místních orgánů nesmí mít jen formální charakter a ke vzneseným připomínkám by měla být vždy poskytnuta zpětná vazba;

31.

vyzývá Evropskou komisi, aby podrobně sledovala uplatňování zásady partnerství jak v rámci neformálních jednání s členskými státy, tak v rámci posuzování návrhů dohod o partnerství a operačních programů, a aby členským státům a příslušným orgánům poskytovala doporučení ke zlepšení procesů partnerství;

32.

navrhuje, aby byl ve spolupráci se slovinským předsednictvím Rady EU uspořádán společný seminář zaměřený na zapojování regionálních a místních orgánů a zohledňování jejich názorů s cílem zefektivnit přípravu a provádění programů politiky soudržnosti. Zároveň navrhuje, aby předsednictví téma partnerství v rámci ESI fondů projednalo v rámci iniciativy zlepšování právní úpravy a zařadilo je rovněž na program jednání zasedání Rady s cílem poukázat na přínos efektivního partnerství a víceúrovňové správy při přípravě a provádění programů politiky soudržnosti. Demonstruje tak, že tento přístup přispívá k plnění společných politických cílů EU, a měl by tudíž být aplikován též na ostatní politické oblasti;

Evropský kodex chování pro partnerskou spolupráci v rámci ESI fondů

33.

zdůrazňuje význam evropského kodexu chování pro partnerskou spolupráci a úlohu zásady partnerství při posilování kolektivního odhodlání provádět politiku soudržnosti a převzít za ni odpovědnost;

34.

připomíná, že evropský kodex chování poskytuje podrobná doporučení pro účinné provádění partnerství při zohlednění specifických potřeb na místní a regionální úrovni;

35.

zdůrazňuje, že článek 6 obecného nařízení vyžaduje vyvážené zapojení partnerů do přípravy dohod o partnerství a operačních programů a dodržování evropského kodexu. Vyzývá proto řídicí orgány a ústřední koordinační orgány, aby se těmito požadavky plně řídily a zapojovaly partnery nad rámec pouhých formálních konzultací;

36.

má v úmyslu v souladu se svými politickými prioritami na období 2020–2025 pečlivě sledovat provádění evropského kodexu během přípravy dohod o partnerství a operačních programů (3). Rovněž žádá Komisi, aby před schválením národních dohod o partnerství a operačních programů ověřila účinné uplatňování zásady partnerství;

37.

podotýká, že zásada partnerství byla v rámci evropského kodexu chování vytvořena pro programové období 2014–2020, a neodráží proto nové nástroje ani situaci od vypuknutí pandemie. Zastává proto názor, že zásada partnerství by měla být v rámci evropského kodexu chování posílena, k čemuž vyzýval již ve svých předchozích stanoviscích;

38.

žádá plné zapojení regionálních a místních orgánů do procesu přezkumu programového období 2021–2027 v polovině období. Součástí tohoto procesu by mělo být rovněž stanovisko VR k tématu zkušeností s prováděním v prvních letech a očekávání místních a regionálních orgánů ohledně finančního krytí a technického provádění zbývající části stávajícího programového období. Dále by mohl vést k vypracování studie, jež vyhodnotí zkušenosti s uplatňováním doporučení evropského kodexu po 10 letech od jeho zavedení v roce 2024. VR by měl být zapojen do definice rozsahu působnosti studie, diskuse o studii a formulace doporučení, jak navázat na její zjištění;

39.

vyzývá Evropskou komisi, aby podrobně sledovala a vyhodnocovala provádění evropského kodexu a v případě nedostatečného provádění partnerství přistoupila k jeho revizi na základě příkladů osvědčených postupů v členských státech. Vyzývá Evropskou komisi, aby při případné revizi evropského kodexu zohlednila doporučení uvedená v tomto stanovisku, jakož i závěry odborných seminářů;

40.

doporučuje Evropské komisi, aby na základě shromážděných příkladů osvědčených postupů vyzvala členské státy, aby vypracovaly akční plány zaměřené na zlepšení partnerského přístupu při provádění a sledování stávajícího programového období;

41.

zároveň doporučuje Evropské komisi, aby zvážila vytvoření barometru pro provádění partnerství, který by podněcoval k jeho důkladnějšímu uplatňování;

Místní přístup

42.

zdůrazňuje, že zapojení místních a regionálních orgánů do přípravy dohod o partnerství a operačních programů je klíčovou podmínkou pro jejich strategické nastavení tak, aby odrážely skutečné potřeby příslušného území, a je přesvědčen, že účinné provedení partnerství a víceúrovňové správy je nezbytné pro lepší identifikaci investičních priorit, které mají být podpořeny z ESI fondů. V zájmu účinného nasměrování investic je nezbytné zohlednit regionální a místní specifika daného území, včetně přírodních a demografických faktorů, které jej znevýhodňují. Místní a regionální orgány by měly být rovněž zapojeny do procesu výběru ukazatelů a regionálních přídělů, jejichž výška by měla odpovídat strukturálním problémům příslušného území. Vzhledem k rozdílům mezi regiony a v rámci regionů je stále nutné investovat do základní infrastruktury, která umožňuje poskytovat základní služby v oblasti životního prostředí, dopravy, informačních a komunikačních technologií, sociálních služeb, zdravotnictví a vzdělávání;

43.

zdůrazňuje, že právě regiony, města a obce znají svá území a jejich hlavní výzvy spočívající v plnění evropských cílů, jako je Zelená dohoda pro Evropu, a globálních programů, jako jsou cíle udržitelného rozvoje. Vědí, jaké jsou silné a slabé stránky jejich socioekonomické struktury (např. oblasti s problémy týkajícími se mobility, životního prostředí a udržitelné transformace, klimatu, energetické transformace, sociálního začleňování a boje proti nerovnostem, vzdělávání, digitalizace atd.), a na základě údajů tak dokáží vyhodnotit očekávaný dopad jednotlivých intervencí a navrhnout cílenější opatření nebo přepracování těch, která již existují;

44.

zdůrazňuje, že pandemie COVID-19 opět ukázala, jak důležitou úlohu sehrávají místní a regionální orgány při využívání strukturálních a investičních fondů. Zároveň přitom vyšlo najevo, že řada těchto orgánů nemá dostatek finančních prostředků. V tomto ohledu vítá opatření k zajištění flexibility, která zavedla Evropská komise v balíčcích CRII a CRII+. Vyzývá Komisi, aby předložila návrh na prodloužení 100 % míry spolufinancování o další rok, prodloužení pravidla N+3 a dočasné zvýšení prahové hodnoty de minimis pro státní podporu, a poskytla tak v této náročné době místním a regionálním orgánům dostatečnou podporu;

45.

zastává názor, že místní přístup může významně přispět k udržitelné zelené a digitální transformaci, a doporučuje provádět častější posuzování územního dopadu v rámci jednotlivých cílů politiky soudržnosti, jakož i Zelené dohody pro Evropu a digitální strategie;

46.

je přesvědčen o tom, že místní přístup založený na integrovaném přístupu by měl být při řešení výzev daného území posílen na úkor čistě odvětvového přístupu. Jsou to právě negativní důsledky „resortismu“ a prosazování vlastních zájmů zainteresovaných stran, které brání komplexnímu a integrovanému přístupu k řešení problémů;

47.

zastává názor, že integrované územní strategie regionů a měst (založené na integrovaných územních investicích a komunitně vedeném místním rozvoji) mají obrovský potenciál pozitivně ovlivňovat zaměření národních operačních programů, při zohlednění specifických výzev na regionální a místní úrovni. Požaduje proto, aby byly operační programy v souladu s těmito strategiemi za účelem cíleného zaměření intervencí. Do příslušných kapitol operačních programů by měl být začleněn rovněž regionální pohled, aby se předešlo nesrovnalostem mezi jednotlivými strategickými dokumenty;

48.

vítá, že v programovém období 2021–2027 bude při provádění kladen velký důraz na integrované územní investice, a je toho názoru, že v oblastech, kde je to vhodné, by měla být opatření navrhovaná v integrovaných strategiích automaticky podpořena, aniž by bylo nezbytné vyhlašovat poptávková řízení. Strategie integrovaných územních investic by měly být koncipovány komplexně a měly by zahrnovat intervence bez ohledu na pravomoci zúčastněných subjektů (stát, regiony, obce);

49.

připomíná, že v regionech EU existují v rámci provádění integrovaných územních investic zavedené platformy spolupráce založené na zásadách partnerství a víceúrovňové správy, které jsou schopny jasně pojmenovat klíčové výzvy a určit nejvhodnější řešení;

50.

žádá vytvoření účinných mechanismů, které místním a regionálním orgánům umožní podílet se na výběru intervencí v rámci integrovaných územních investic na základě zásady teritoriality, a to bez ohledu na pravomoci zúčastněných subjektů; Doporučuje Evropské komisi a členským státům, aby analyzovaly stávající účinné mechanismy spolupráce v členských státech, které mohou sloužit jako příklady osvědčených postupů;

51.

považuje za užitečné přistoupit k určení priorit v rámci menších dynamických tematických skupin, které budou na základě ověřitelných územních údajů analyzovat výzvy a navrhovat řešení v rámci daného odvětvového tématu; je si vědom toho, že nedostatek údajů na regionální úrovni je překážkou účinného nasměrování investic;

52.

je si vědom toho, že nedostatek údajů na regionální úrovni a v rámci přeshraničních regionů je překážkou účinného nasměrování investic. Vyzývá proto Evropskou komisi, aby posílila shromažďování statistických údajů (prostřednictvím Eurostatu a programu ESPON) na úrovni NUTS 3 v rámci jednotlivých odvětvových politik relevantních pro cíle politiky soudržnosti, které budou zároveň sloužit i k měření pokroku dosahovaného na daném území. Za vhodný nástroj považuje rovněž index sociálního pokroku EU, jehož aktualizovanou verzi představila Evropská komise koncem roku 2020;

53.

za překážku účinného zapojení místních a regionálních orgánů považuje také nedostatečné administrativně-analytické kapacity, a žádá proto, aby byly v novém programovém období posilovány;

Využívání digitálních nástrojů a důsledky pandemie

54.

vyjadřuje politování nad tím, že v důsledku vypuknutí pandemie došlo ke zpoždění jednání o programech EU na úrovni normotvůrce, a následně tedy i přípravy dohod o partnerství a operačních programů, které nebyly dokončeny včas před zahájením nového programového období, a vyzývá k okamžitému urychlení přípravných prací a zintenzivnění diskusí;

55.

lituje rovněž, že opatření přijatá ke zmírnění šíření pandemie vedla rovněž ke zpoždění, resp. odložení spolupráce s regionálními a místními orgány, v některých případech až o několik měsíců, což bude mít negativní dopad na rozvoj jejich území;

56.

varuje před tendencemi vedoucími k centralizaci při programování a provádění ESI fondů v důsledku pandemie a k paralelnímu průběhu dvou programových období;

57.

konstatuje, že krize spojená s pandemií nabídla i příležitost k zapojování partnerů, a to díky rozšířenému využívání digitálních komunikačních nástrojů, které do určité míry zjednodušily interakci mezi zúčastněnými subjekty a mají potenciál pozitivně ovlivňovat vyvážené zapojení partnerů, kteří by jinak nebyli schopni se přípravných procesů účastnit;

58.

podotýká však, že možnosti interakce partnerů jsou v rámci on-line setkání často omezené, a proto považuje za nezbytné neustále zlepšovat podmínky interakce s partnery během on-line setkání. Pro větší usnadnění on-line setkání je nezbytné osvojit si různé techniky a přístupy k vedení diskusí, k čemuž může sloužit i technická podpora;

59.

doporučuje, aby se na příkladech osvědčených postupů s využitím on-line a interaktivních komunikačních nástrojů stavělo i do budoucna, zastává však názor, že digitální řešení nedokáží nahradit fyzická setkání a konzultace, a měla by být používána především jako doplňkový způsob, s přihlédnutím k formátu a povaze diskuse.

---

(1)  Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 240/2014 ze dne 7. ledna 2014 o evropském kodexu chování pro partnerskou spolupráci v rámci evropských strukturálních a investičních fondů (Úř. věst. L 74, 14.3.2014, s. 1).

(2)  Application of the principles of partnership and multi-level governance in Cohesion Policy programming 2021–2027, https://op.europa.eu/en/publication-detail/-/publication/effcb753-a6ff-11eb-9585-01aa75ed71a1.

(3)  https://cor.europa.eu/cs/our-work/Pages/cor-priorities.aspx.