P9_TA(2021)0507

Jednání Petičního výboru v roce 2020

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 16. prosince 2021 o jednáních Petičního výboru v roce 2020 (2021/2019(INI))

(2022/C 251/09)

Evropský parlament,

—	s ohledem na svá předchozí usnesení o jednáních Petičního výboru,

—	s ohledem na články 10 a 11 Smlouvy o Evropské unii (dále jen „Smlouva o EU“),

—	s ohledem na články 20, 24 a 227 Smlouvy o fungování Evropské unie (dále jen „Smlouva o fungování EU“), jež odrážejí význam, který Smlouva přisuzuje právu občanů a obyvatel EU na předložení svých obav Parlamentu,

—	s ohledem na článek 228 Smlouvy o fungování EU o úloze a funkcích evropského veřejného ochránce práv,

—	s ohledem na článek 44 Listiny základních práv Evropské unie (dále jen „Listina“) o právu předložit petici Evropskému parlamentu,

—	s ohledem na ustanovení Smlouvy o fungování EU týkající se řízení o nesplnění povinnosti, zejména na články 258 a 260 této smlouvy,

—	s ohledem na článek 54 a čl. 227 odst. 7 jednacího řádu,

—	s ohledem na zprávu Petičního výboru (A9-0323/2021),

A.	vzhledem k tomu, že Parlament obdržel v roce 2020 1 573 petic, což představuje nárůst o 15,9 % oproti 1 357 peticím předloženým v roce 2019 a nárůst o 28,9 % oproti 1 220 peticím předloženým v roce 2018;

vzhledem k tomu, že v roce 2020 činil počet uživatelů, kteří podpořili jednu nebo více petic na internetovém portálu Parlamentu pro předkládání petic, 48 882, což představuje značný nárůst oproti 28 076 uživatelům zaznamenaným v roce 2019; vzhledem k tomu, že v roce 2020 vzrostl i počet kliknutí na podporu petic, jenž dosáhl celkové výše 55 129 kliknutí;

vzhledem k tomu, že k vyššímu počtu peticí zaregistrovaných v roce 2020 ve srovnání s předchozími lety významně přispělo množství peticí vyjadřujících obavy občanů ohledně veřejného zdraví a mimořádných socioekonomických problémů, které vznikly v důsledku vypuknutí pandemie COVID-19; vzhledem k tomu, že 13,23 % petic obdržených v roce 2020 souviselo s pandemií COVID-19;

D.	vzhledem k tomu, že vysoký počet petic předložených v roce 2020 ukazuje, že v době krize se občané spoléhají na své volené zástupce na úrovni EU a přímo se na ně obracejí se svými obavami a stížnostmi;

vzhledem k tomu, že celkový počet petic je v poměru k celkovému počtu obyvatel EU i nadále nízký, což dokládá, že je třeba vyvíjet ještě větší úsilí, aby se zvýšilo povědomí občanů o jejich petičním právu, a povzbuzovat je k jeho uplatňování; vzhledem k tomu, že občané, kteří svého petičního práva využívají, očekávají od orgánů EU přidanou hodnotu v podobě nalezení řešení jejich problémů;

F.	vzhledem k tomu, že kritéria přípustnosti peticí jsou stanovena v článku 227 Smlouvy o fungování EU a v článku 226 jednacího řádu Parlamentu, které vyžadují, aby petice předkládali občané nebo obyvatelé EU, kteří jsou přímo dotčeni záležitostmi spadajícími do oblasti činnosti EU;

vzhledem k tomu, že z 1 357 peticí předložených v roce 2020 jich bylo 392 prohlášeno za nepřípustné a 51 jich bylo staženo; vzhledem k tomu, že relativně vysoký podíl (24,92 %) nepřípustných petic z roku 2020 ukazuje, že stále panuje nedostatečné pochopení ohledně rozsahu a omezení oblastí působnosti Unie;

vzhledem k tomu, že právo předložit petici Evropskému parlamentu je jedním ze základních práv občanů EU; vzhledem k tomu, že petiční právo poskytuje občanům a obyvatelům EU otevřený, demokratický a transparentní mechanismus, který jim umožňuje obracet se přímo na své volené zástupce, a je proto pro občany důležitou možností, jak se aktivně zapojit do oblastí činnosti EU;

vzhledem k tomu, že petiční právo je pro Parlament příležitostí, jak posílit svou schopnost reagovat na stížnosti a obavy týkající se dodržování základních práv EU a právních předpisů EU v členských státech; vzhledem k tomu, že petice jsou proto užitečným zdrojem informací o případech nesprávného uplatňování nebo porušování práva EU, a umožňují tak Parlamentu a dalším orgánům a institucím EU posuzovat provádění a uplatňování práva EU a jeho případné dopady na práva občanů a obyvatel EU;

J.	vzhledem k tomu, že Parlament se v mezinárodním měřítku již dlouho nachází na předním místě rozvoje petičního postupu a má nejotevřenější a nejtransparentnější petiční postup v Evropě, který předkladatelům petic umožňuje zapojit se do jeho činnosti;

vzhledem k tomu, že Petiční výbor pečlivě zkoumá a zpracovává každou petici předloženou Parlamentu; vzhledem k tomu, že každý předkladatel má právo obdržet odpověď – ve svém jazyce nebo v jazyce, který byl použit v petici, – v níž je informován o rozhodnutí o přípustnosti a následných opatřeních, které výbor přijme v přiměřené lhůtě; vzhledem k tomu, že každý předkladatel může požádat, aby bylo projednávání jeho petice znovu otevřeno, pokud dojde k jakémukoli relevantnímu vývoji;

vzhledem k tomu, že činnost Petičního výboru vychází ze vstupů, které obdrží od předkladatelů; vzhledem k tomu, že informace, které předkladatelé peticí uvádějí ve svých peticích a na schůzích výborů, mají spolu s hodnocením Komise a odpověďmi členských států a dalších orgánů pro práci výboru zásadní význam; vzhledem k tomu, že přípustné petice významně přispívají rovněž k činnosti ostatních parlamentních výborů, protože jsou Petičním výborem postupovány jiným výborům k vyjádření stanoviska nebo pro informaci;

vzhledem k tomu, že Petiční výbor přikládá posuzování petic a jejich veřejnému projednávání na svých schůzích mimořádný význam; vzhledem k tomu, že předkladatelé mají právo své petice představit a v diskusích často sami vystupují, čímž aktivně přispívají k činnosti výboru; vzhledem k tomu, že v roce 2020 uspořádal Petiční výbor 13 schůzí, na nichž se projednalo 116 peticí za přítomnosti 110 předkladatelů, přičemž 78 předkladatelů se aktivně zapojilo a na schůzi vystoupilo; vzhledem k tomu, že menší počet peticí projednávaných na schůzích v roce 2020 ve srovnání s rokem 2019 lze vysvětlit menším množstvím časových úseků vyhrazených pro schůze výboru, zejména od dubna do července, kdy došlo k omezení tlumočnických služeb v důsledku preventivních opatření Parlamentu v souvislosti s pandemií;

vzhledem k tomu, že hlavní problémy, na něž se upozorňovalo v peticích podaných v roce 2020, se týkají základních práv (zejména dopadu mimořádných opatření přijatých v souvislosti s onemocněním COVID-19 na právní stát a demokracii, ale i svobodu pohybu, právo na práci, právo na informace a právo na vzdělání, přičemž velký počet petic se týká i práv LGBTQ+ v Unii), zdraví (zejména otázek souvisejících s krizí veřejného zdraví v důsledku pandemie, od ochrany zdraví občanů, včetně léčby a ochranných pomůcek, až po zvládání zdravotní krize v členských státech a nákup a distribuci očkovacích látek), životního prostředí (převážně těžebních činností a jejich dopadu na životní prostředí, jaderné bezpečnosti, znečištění ovzduší a zhoršování přírodních ekosystémů), spravedlnosti (zejména otázek souvisejících s přístupem ke spravedlnosti nebo s údajnými procesními nesrovnalostmi nebo obav v oblasti právního státu, jakož i přeshraničních případů únosu dítěte a práv péče o dítě), zaměstnanosti (zejména možností přístupu na trh práce a nejistého zaměstnávání), vzdělávání (zejména otázek v oblasti diskriminačního přístupu ke vzdělání) a vnitřního trhu (zejména otázek týkajících se vnitrostátních cestovních omezení zavedených v souvislosti s pandemií a jejich dopadu na volný pohyb osob v rámci EU i mimo ni), provádění dohody o vystoupení Spojeného království z Evropské unie a mnoha dalších oblastí činnosti;

vzhledem k tomu, že 79,7 % (1 254) peticí obdržených v roce 2020 bylo podáno prostřednictvím internetového portálu Parlamentu pro předkládání petic, přičemž v roce 2019 to bylo 73,9 % (1 003 peticí), což potvrzuje, že tento portál se stal zdaleka nejpoužívanějším kanálem pro předkládání peticí, jimiž se občané obracejí na Parlament;

vzhledem k tomu, že v roce 2020 získal internetový portál pro předkládání petic novou podobu, takže je nyní uživatelsky přívětivější, bezpečnější a přístupnější pro občany; vzhledem k tomu, že byly aktualizovány často kladené otázky, provedena řada zlepšení v oblasti ochrany údajů podle doporučení evropského inspektora ochrany údajů a zaveden nový mechanismus pro obnovu hesel; vzhledem k tomu, že se dále zlepšilo propojení mezi internetovým portálem pro předkládání petic, ePeti a PETIGREF a byly provedeny práce zajišťující integraci vnějšího vývoje a programu Hermes; vzhledem k tomu, že byl úspěšně vyřízen velký počet žádostí o individuální podporu;

Q.	vzhledem k tomu, že v roce 2020 byla řada petic týkajících se onemocnění COVID-19 zařazena na pořad jednání postupem pro naléhavé případy;

vzhledem k tomu, že v roce 2020 uskutečnil Petiční výbor pouze jednu vyšetřovací misi; vzhledem k tomu, že se žádná další vyšetřovací mise nemohla uskutečnit kvůli situaci způsobené pandemií a rozhodnutí předsedy Parlamentu zrušit parlamentní akce, včetně delegací, v rámci nezbytných preventivních opatření přijatých za účelem omezení šíření onemocnění COVID-19 a minimalizace zdravotních rizik pro poslance a zaměstnance Parlamentu;

vzhledem k tomu, že Petiční výbor jako přidružený výbor uspořádal spolu s příslušnými výbory (Výborem pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci (LIBE) a Výborem pro kulturu a vzdělávání (CULT)) dne 15. října 2020 veřejné slyšení o evropské občanské iniciativě nazvané „Minority SafePack – jeden milion podpisů na podporu rozmanitosti v Evropě“; vzhledem k tomu, že kvůli pandemii se slyšení konalo v hybridním formátu a organizátoři evropské občanské iniciativy se mohli schůze účastnit distančně, zatímco veřejnost ji mohla sledovat prostřednictvím internetového přenosu;

T.	vzhledem k tomu, že v práci Petičního výboru hraje zásadní úlohu Komise jakožto strážkyně Smluv a informace poskytnuté předkladateli petic jsou užitečné pro odhalení možných případů porušení nebo nesprávného uplatňování evropského práva;

U.	vzhledem k tomu, že strategie Komise pro zpracovávání petic vychází z jejího sdělení z roku 2016 s názvem „Právo EU: lepší výsledky díky lepšímu uplatňování“ (C(2016)8600);

V.	vzhledem k tomu, že výroční zprávy Komise o kontrole uplatňování práva EU odkazují na petice velmi obecně, což svědčí o tom, že neexistuje řádný systém pro shromažďování informací o peticích a o tom, jak jsou propojeny s řízeními o nesplnění povinnosti nebo s akty EU;

vzhledem k tomu, že podle jednacího řádu je Petiční výbor odpovědný za vztahy s evropským veřejným ochráncem práv, který šetří stížnosti ohledně nesprávného úředního postupu v orgánech a institucích EU; vzhledem k tomu, že současná evropská veřejná ochránkyně práv Emily O’Reillyová předložila Petičnímu výboru svou výroční zprávu za rok 2019 na schůzi výboru konané dne 3. září 2020;

vzhledem k tomu, že Petiční výbor je členem Evropské sítě veřejných ochránců práv, která zahrnuje rovněž evropského veřejného ochránce práv, veřejné ochránce práv na vnitrostátní a regionální úrovni a obdobné orgány členských států, kandidátských zemí a dalších zemí Evropského hospodářského prostoru a jejímž cílem je podporovat výměnu informací o právu a politikách EU a sdílet osvědčené postupy;

zdůrazňuje zásadní úlohu Petičního výboru při ochraně a prosazování práv občanů a obyvatel EU, kterou výbor plní tím, že zajišťuje včasné a účinné prošetření obav a stížností předkladatelů peticí a v případech, kdy je to možné, i jejich řešení, a to prostřednictvím otevřeného, demokratického, rychlého a transparentního petičního postupu; zdůrazňuje zásadní význam petic, pokud jde o prosazování zásad přímé demokracie a zlepšování aktivní účasti občanů EU;

zdůrazňuje, že účast občanů na rozhodovacím procesu Unie je klíčová pro dosažení demokratičtější, otevřenější a transparentnější Unie; zdůrazňuje, že Petiční výbor hraje zásadní úlohu při zapojování evropských občanů do činností Unie a představuje diskusní fórum, jehož prostřednictvím mohou občané oslovit orgány EU; vyzývá orgány EU, aby zlepšily své reakce na problémy občanů při tvorbě politik tím, že budou zohledňovat názory a stížnosti vyjádřené v peticích;

opětovně zdůrazňuje, že je důležité, aby neustále probíhala veřejná diskuse o oblastech činnosti Unie s cílem zajistit, aby byli občané správně informováni o rozsahu pravomocí Unie a o různých úrovních rozhodování; v tomto ohledu vyzývá k účinným osvětovým kampaním; zdůrazňuje, že aktivní zapojení tiskových a komunikačních služeb na evropské i vnitrostátní úrovni a větší aktivita v oblasti sociálních médií by zvýšily viditelnost a schopnost práce Petičního výboru reagovat na obavy veřejnosti;

domnívá se, že toto úsilí by rovněž pomohlo zabránit dezinformacím o práci Petičního výboru v souladu s bojem proti dezinformacím podporovaným Komisí a přispělo by ke zvýšení povědomí občanů o jejich petičním právu, jakož i o rozsahu a omezeních působnosti Unie a pravomocí Petičního výboru, což by vedlo ke snížení počtu nepřípustných petic; domnívá se, že je rovněž důležité upozornit na úspěšné případy, kdy byla záležitost vznesená předkladatelem petice vyřešena za podpory Petičního výboru; v této souvislosti zdůrazňuje význam mnohojazyčné komunikační politiky EU pro lepší kontakt s občany ze všech členských států;

zdůrazňuje, že Konference o budoucnosti Evropy by měla být využita jako příležitost k vysvětlení úlohy Petičního výboru občanům EU s cílem zvýšit povědomí o petičním právu a povzbudit je, aby se aktivně zapojili a sdělovali své obavy a myšlenky svým voleným zástupcům;

upozorňuje, že petice jsou pro občany vstupními dveřmi do evropských orgánů a institucí a pro Parlament a ostatní orgány EU představují jedinečnou příležitost, jak být v přímém kontaktu s občany a obyvateli EU, porozumět jejich problémům a udržovat s nimi pravidelný dialog, zejména v případech, kdy jsou postiženi nesprávným uplatňováním práva EU; zdůrazňuje, že je třeba posílit spolupráci mezi Petičním výborem a hlavními příslušnými výbory, orgány, institucemi a jinými subjekty Unie a vnitrostátními, regionálními a místními orgány, pokud jde o šetření a návrhy týkající se provádění a dodržování práva EU, včetně nezbytných odpovědí poskytovaných výboru; je přesvědčen, že tato spolupráce má zásadní význam pro projednávání a řešení obav občanů týkajících se uplatňování práva EU a přispívá k posílení demokratické legitimity a odpovědnosti Unie; vyzývá proto k aktivnější účasti zástupců členských států na schůzích výborů a k rychlejšímu odpovídání na žádosti o objasnění nebo o informace, které Petiční výbor zasílá vnitrostátním orgánům; vyzývá Komisi, aby přijala kroky k zajištění co nejsoudržnějšího a nejširšího výkladu oblasti působnosti článku 51 Listiny;

vyzývá Komisi, aby hrála aktivnější úlohu v Petičním výboru s cílem zajistit, aby občané obdrželi podrobnou a srozumitelnou odpověď;

zdůrazňuje, že je třeba respektovat přístup a názory Komise, které vyjadřuje ve svých odpovědích Petičnímu výboru, jakož i její úlohu strážkyně Smluv;

připomíná, že petice významným způsobem přispívají k úloze Komise jako strážkyně Smluv; zdůrazňuje, že posílená spolupráce mezi Petičním výborem a Komisí je zásadní pro zajištění úspěšného vyřizování petic; naléhavě vyzývá Komisi, aby se zdržela obecných odpovědí a aby na konkrétní žádosti předkladatelů petic reagovala včas, přesně, jasně a cíleně; vyzývá Komisi, aby v souvislosti s obdrženými peticemi zajistila transparentnost a přístup k dokumentům a informacím v rámci řízení EU Pilot, jakož i v rámci řízení EU Pilot a řízení o nesplnění povinnosti, která již byla ukončena, a aby při úvahách o tom, zda zahájit řízení o nesplnění povinnosti, zejména pokud se dané záležitosti týkají právních předpisů v oblasti životního prostředí, přednostně přihlížela k veškerým otázkám souvisejícím s porušováním právních předpisů EU, jež byly uvedeny v peticích;

10.

žádá Komisi, aby objasnila svou pravomoc v souvislosti s peticemi, včetně petic upozorňujících na záležitosti, které spadají do oblasti působnosti EU, avšak nikoli do oblasti politiky, v níž má EU normotvornou pravomoc;

11.

vyzývá vnitrostátní orgány, aby jednaly aktivně při přijímání nezbytných opatření, aby reagovaly na obavy občanů vyjádřené v peticích, které se týkají případů systematického nedodržování právních předpisů EU; vyzývá Komisi, aby pravidelně sledovala pokrok dosažený v dodržování právních předpisů EU v posuzovaných případech;

12.

zdůrazňuje, že Petiční výbor musí dodržovat kritéria přípustnosti stanovená v článcích 226 a 227 Smlouvy o fungování EU a v jednacím řádu Evropského parlamentu;

13.

připomíná, že pro důkladné a komplexní zpracování petic je nezbytná spolupráce s dalšími parlamentními výbory; konstatuje, že v roce 2020 bylo 56 petic zasláno dalším parlamentním výborům s žádostí o jejich stanovisko a 385 petic jim bylo zasláno pro informaci; vítá skutečnost, že Petiční výbor obdržel od jiných výborů 40 stanovisek a 60 prohlášení o zohlednění petic v rámci jejich činnosti; konstatuje, že veřejná slyšení pořádaná společně s dalšími parlamentními výbory usnadňují důkladné posouzení petic; připomíná, že předkladatelé petic jsou informováni o rozhodnutích, na jejichž základě jsou po ostatních výborech žádána stanoviska ke zpracování jejich petic; vyzývá parlamentní výbory, aby zintenzivnily své úsilí a k posuzování petic aktivně přispívaly osvědčováním svých odborných znalostí, a umožnily tak Parlamentu rychleji a uceleněji reagovat na obavy občanů; vyjadřuje politování nad tím, že petiční síť se v roce 2020 nemohla sejít kvůli situaci způsobené pandemií COVID-19;

14.

domnívá se, že petiční síť je užitečným nástrojem pro zvyšování povědomí o otázkách, jež byly vzneseny v peticích, i pro usnadnění vyřizování petic v jiných výborech, kterým jsou zasílány pro získání jejich stanoviska nebo pro informaci; konstatuje, že je třeba usnadnit v rámci parlamentní a legislativní činnosti přijímání opatření v návaznosti na petice; je toho názoru, že tato síť by měla posílit dialog a spolupráci s Komisí a dalšími orgány EU; věří, že pravidelné schůze petiční sítě jsou klíčové pro posílení spolupráce mezi parlamentními výbory prostřednictvím výměny informací a sdílení osvědčených postupů mezi členy sítě; vyzývá Parlament, aby navrhl mechanismus, který by Petičnímu výboru umožnil přímo se zapojovat do legislativního procesu;

15.

upozorňuje na své usnesení ze dne 17. prosince 2020 o výsledcích jednání Petičního výboru v průběhu roku 2019 (1);

16.

zdůrazňuje, že navzdory zkrácení časových úseků pro schůze výborů, k němuž došlo v roce 2020 v důsledku preventivních opatření Parlamentu s cílem zabránit šíření onemocnění COVID-19 v parlamentních prostorách a následného omezení možností tlumočení, vyjádřil Petiční výbor své stanovisko k důležitým otázkám vzneseným v peticích tím, že přispěl k velkému počtu parlamentních zpráv, zejména k uzavření Dohody o vystoupení Spojeného království Velké Británie a Severního Irska z Evropské unie a Evropského společenství pro atomovou energii (2), o monitorování uplatňování práva Evropské unie v letech 2017 a 2018 (3), o doporučeních pro jednání o novém partnerství se Spojeným královstvím Velké Británie a Severního Irska (4), o stavu základních práv v Evropské unii – výroční zpráva za roky 2018–2019 (5), o snižování nerovností se zvláštním zaměřením na chudobu pracujících (6), o Turecku – výroční zpráva o pokroku za rok 2019 (7) a o provádění směrnice Rady 2000/78/ES, kterou se stanoví obecný rámec pro rovné zacházení v zaměstnání a povolání, s ohledem na Úmluvu OSN o právech osob se zdravotním postižením (8); oceňuje činnost sekretariátu Petičního výboru obecně, ale zejména pak během pandemie, kdy se jeho pracovní podmínky ztížily; zdůrazňuje, že je třeba zamyslet se nad výzvami, jimž čelíme během pandemie, a hledat způsoby, jak zlepšit práci výboru, zejména v dobách krize;

17.

poukazuje na to, že členové Petičního výboru ve svých doporučeních pro jednání o nové dohodě se Spojeným královstvím zdůraznili, že každý občan EU pobývající ve Spojeném království má podle článku 227 Smlouvy o fungování EU právo předložit petici Evropskému parlamentu, účastnit se evropské občanské iniciativy a obracet se na veřejného ochránce práv po předpokládaném skončení přechodného období (31. prosince 2020), a vyzvali evropskou veřejnou ochránkyni práv, aby pokračovala ve své práci, zahájené během jednání o dohodě o vystoupení, s cílem zajistit transparentnost jednání v rámci budoucího partnerství mezi EU a Spojeným královstvím;

18.

upozorňuje na velký počet peticí týkajících se onemocnění COVID-19, které Petiční výbor v roce 2020 prošetřoval a na něž odpověděl, nejčastěji v rámci svého postupu pro naléhavé případy; zdůrazňuje, že většina těchto petic požadovala ochranu základních práv a svobod občanů před mimořádnými opatřeními, včetně omezení volného pohybu osob, a transparentnost vývoje, nákupu a distribuce očkovacích látek proti onemocnění COVID-19; poukazuje na to, že předmětem těchto petic byly i problémy týkající se léčby a ochranných prostředků, jakož i posouzení způsobu řízení zdravotní krize v členských státech; připomíná rovněž, že mnozí předkladatelé petic vyjadřovali obavy ohledně dopadu mimořádných opatření přijímaných členskými státy, včetně omezení volného pohybu osob, na demokracii, právní stát a základní práva, a zpochybňovali cestovní a pracovní omezení a dále počáteční nedostatečnou koordinaci mezi členskými státy, pokud jde o kontroly na vnitřních hranicích, které představovaly překážky bránící volnému pohybu v schengenském prostoru, a zvláště problém pro přeshraniční pracovníky, studenty a páry tvořené státními příslušníky různých států, problém z hlediska řízení zrušených letů a cest během pandemie a koncepce náhrad dotčených leteckých společností; připomíná, že veškerá omezující opatření musí být nezbytná, přiměřená a dočasná; zdůrazňuje, že zajištění účinného, rovného a jednotného uplatňování práva EU má zásadní význam pro prosazování právního státu, který je jednou ze základních hodnot Unie a jejích členských států, v souladu s článkem 2 Smlouvy o EU, a to i v období krize, jako je pandemie COVID-19; je toho názoru, že zejména po dobu závažné krize je rychlé a účinné vyřizování petic předpokladem pro získání důvěry občanů v orgány EU;

19.

zdůrazňuje rozhodnutí přijaté v prvních měsících pandemie, na jehož základě Petiční výbor upřednostňuje petice týkající se onemocnění COVID-19 s cílem řádně řešit naléhavé požadavky, které občané vyjádřili během prvních měsíců roku 2020;

20.

má vážné obavy ohledně veřejného zdraví a socioekonomických škod způsobených pandemií COVID-19; vítá vynikající práci Petičního výboru, který tím, že vyslovuje obavy občanů ohledně veřejného zdraví a socioekonomických krizí souvisejících s pandemií COVID-19, přispěl k zajištění schopnosti Parlamentu reagovat na potřeby a očekávání občanů, zejména těch, kteří byli nejvíce zasaženi zdravotní krizí, pokud jde o schopnost Unie tuto globální výzvu řešit; v této souvislosti upozorňuje na důležitá následná opatření, která Petiční výbor přijal v reakci na otázky vznesené v peticích týkajících se onemocnění COVID-19 a která vedla k přijetí usnesení na plenárním zasedání o schengenském systému a opatřeních přijatých během krize způsobené onemocněním COVID-19 (9), o právech osob s mentálním postižením a jejich rodin během krize způsobené onemocněním COVID-19 (10) a o řešení míry bezdomovectví v EU (11);

21.

zdůrazňuje, že Petiční výbor významně přispívá k ochraně práv dětí, jak dokládá vyřízení několika petic týkajících se únosů dětí rodiči v Japonsku; poukazuje v této souvislosti na usnesení o mezinárodních a domácích únosech dětí z EU jedním z rodičů v Japonsku, jehož návrh přijal Petiční výbor dne 16. června 2020 a který byl přijat na plenárním zasedání dne 8. července 2020 (12);

22.

upozorňuje na slyšení ze dne 29. října 2020 na téma „Občanství Unie: posílení postavení, začlenění, účast“, které Petiční výbor uspořádal společně s Výborem pro právní záležitosti, Výborem pro ústavní záležitosti a Výborem pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci; domnívá se, že tato událost byla významným příspěvkem Parlamentu ke zprávě Komise o občanství EU za rok 2020 a k probíhající činnosti Petičního výboru v oblasti zapojení občanů;

23.

konstatuje, že oblastí, která předkladatele petic v roce 2020 nejvíce znepokojovala, bylo spolu se základními právy zdraví, a uznává, že hlavním tématem práce Petičního výboru byly zdravotní problémy související s pandemií COVID-19; upozorňuje na usnesení o dodatečném financování biomedicínského výzkumu myalgické encefalomyelitidy, jehož návrh výbor přijal dne 30. dubna 2020 a které bylo přijato na plenárním zasedání dne 18. června 2020 (13); připomíná, že vědecká i pacientská obec toto usnesení Parlamentu vřele uvítaly, neboť vyzývá ke zvýšení informovanosti o tomto druhu onemocnění mezi členskými státy pořádáním vzdělávacích kurzů uzpůsobených veřejným orgánům, poskytovatelům zdravotní péče a veřejným činitelům obecně; v této souvislosti opakuje svou výzvu, že je třeba koordinovat a posílit úsilí v oblasti výzkumu a uvolnit další finanční prostředky, mj. v rámci programu Horizont Evropa, na podporu pokroku ve výzkumu s cílem řešit lidské a socioekonomické důsledky rostoucího počtu osob, které žijí a pracují s dlouhodobými invalidizujícími a chronickými onemocněními;

24.

konstatuje, že otázky životního prostředí byly i v roce 2020 předmětem vážných obav předkladatelů petic; vyjadřuje politování nad tím, že předpisy v oblasti životního prostředí nejsou v členských státech vždy správně uplatňovány, což je popsáno v celé řadě petic, které se týkají znečišťování ovzduší, zhoršování stavu přírodních ekosystémů, jaderné bezpečnosti a dopadu těžební činnosti na životní prostředí; zdůrazňuje, že očekávání občanů EU v oblasti ochrany životního prostředí je důležité naplňovat; naléhavě proto vyzývá Komisi, aby společně s členskými státy zajistila správné provádění právních předpisů EU v této oblasti;

25.

připomíná zvláštní ochrannou roli, kterou Petiční výbor v EU zastává v rámci Úmluvy OSN o právech osob se zdravotním postižením; upozorňuje na důležitou probíhající činnost výboru spojenou s peticemi, které se týkají problematiky zdravotního postižení; konstatuje, že počet peticí týkajících se problematiky zdravotního postižení se v roce 2020 oproti předchozímu roku téměř zdvojnásobil; zdůrazňuje, že mezi hlavní výzvy, jimž čelí osoby se zdravotním postižením, patří i nadále diskriminace a přístup ke vzdělání a zaměstnání, a je přesvědčen, že Komise a členské státy musí vyvinout větší úsilí o zpřístupnění základních služeb v plném rozsahu; vyzývá k provedení konkrétních návrhů, jak podpořit inkluzivnost a usnadnit uznávání a přenositelnost dovedností v EU;

26.

připomíná, že v roce 2020 věnoval Petiční výbor zvláštní pozornost diskusi o peticích, které upozorňovaly na obtíže, s nimiž se osoby s mentálním postižením a jejich rodiny potýkaly během pandemie COVID-19, zejména pokud jde o přístup ke zdravotnickým službám, osobní asistenci a kontakt s rodinami a pečovateli; poukazuje v této souvislosti na usnesení o právech osob s mentálním postižením a jejich rodin během krize způsobené onemocněním COVID-19, které předložil Petiční výbor a jež bylo přijato na plenárním zasedání dne 8. července 2020; vítá výsledek každoročního semináře Petičního výboru o ochraně práv osob se zdravotním postižením – „Nová strategie v oblasti práv osob se zdravotním postižením“ –, který se konal na schůzi výboru dne 28. října 2020;

27.

připomíná, že vztahy s evropským veřejným ochráncem práv jsou jednou z oblastí odpovědnosti, jež jednací řád Parlamentu svěřil Petičnímu výboru; vítá konstruktivní spolupráci Parlamentu s Úřadem evropské veřejné ochránkyně práv a také jeho zapojení do Evropské sítě veřejných ochránců práv; za důležité považuje pravidelné příspěvky veřejné ochránkyně práv k činnosti Petičního výboru během celého roku; je pevně přesvědčen, že orgány, instituce a jiné subjekty Unie musí zajistit, aby kroky v návaznosti na doporučení veřejné ochránkyně práv byly prováděny uceleně a účinně;

28.

považuje za zásadní, aby se občané mohli přímo zapojit do zahajování legislativních návrhů; zdůrazňuje, že z hlediska Petičního výboru je evropská občanská iniciativa důležitým nástrojem aktivního občanství a jedinečným nástrojem evropské participativní demokracie, a proto je třeba k ní přistupovat otevřeně a vstřícně; zdůrazňuje, že veřejné slyšení je pro organizátory klíčovou příležitostí k tomu, aby veřejně představili svou iniciativu orgánům EU a odborníkům, což Komisi a Parlamentu umožní dobře pochopit, jaké jsou žádoucí výsledky evropské občanské iniciativy; vyzývá Komisi, aby zvažovala zahájení legislativního návrhu na základě obsahu jakékoli úspěšné evropské občanské iniciativy;

29.

zdůrazňuje, že transparentnost a přístup veřejnosti k dokumentům orgánů a institucí EU jsou zásadní, aby se zajistila co nejvyšší úroveň ochrany demokratických práv občanů a jejich důvěra v evropské orgány; poukazuje na to, že stávající nařízení (ES) č. 1049/2001 o přístupu veřejnosti k dokumentům Evropského parlamentu, Rady a Komise již neodpovídá současné situaci; vyjadřuje hluboké politování nad tím, že revize nařízení (ES) č. 1049/2001 je po řadu let pozastavena a nedošlo k žádnému pokroku; vyzývá Komisi, aby předložila návrh na přepracování nařízení z roku 2001 s cílem zvýšit transparentnost a odpovědnost prosazováním osvědčených správních postupů, v souladu s požadavky formulovanými v Lisabonské smlouvě;

30.

zdůrazňuje, že internetový portál pro předkládání petic je zásadním nástrojem pro zajištění hladkého, účinného a transparentního předkládání petic; vítá v tomto ohledu zlepšení v oblasti ochrany údajů a bezpečnostních funkcí, díky nimž se stal portál pro občany uživatelsky vstřícnějším a bezpečnějším; zdůrazňuje, že je třeba i nadále usilovat o to, aby byl portál prostřednictvím sociálních médií veřejně známý, orientace v jeho prostředí jednodušší a aby byl plně přístupný všem občanům, zejména osobám se zdravotním postižením, které by měly mít mimo jiné možnost předkládat petice v národní znakové řeči; žádá, aby bylo na internetovém portálu pro předkládání petic zveřejňováno více informací, včetně pokroku v projednávání petic a šetření spolu s jinými orgány; vyzývá k posouzení toho, jak předejít využívání odcizené nebo falešné identity, a zdůrazňuje, že je naléhavě nutné změnit nebo aktualizovat elektronický systém registrace a podpisů tak, aby byl skutečně flexibilní a umožňoval účast občanů v souladu s jejich potřebami v reálném čase; podporuje vytvoření jednotného digitálního portálu, na němž budou mít občané přístup ke všem petičním postupům a příslušným informacím;

31.

konstatuje, že ačkoli počet osob, které vyjadřují podporu jedné nebo více peticím, je na vzestupu, mnoho předkladatelů stále uvádí, že kroky, které je třeba učinit za účelem vyjádření podpory petici na internetovém portálu Parlamentu pro předkládání petic, jsou složité; domnívá se, že zjednodušení tohoto postupu by občanům umožnilo lépe uplatňovat petiční právo;

32.

pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení a zprávu Petičního výboru Radě, Komisi, evropské veřejné ochránkyni práv, vládám a parlamentům členských států, jejich petičním výborům a vnitrostátním veřejným ochráncům práv nebo obdobným příslušným orgánům.

(1) Úř. věst. C 445, 29.10.2021, s. 168.

(2) Stanovisko přijaté dne 21. ledna 2020.

(3) Stanovisko přijaté dne 19. února 2020.

(4) Stanovisko přijaté dne 30. dubna 2020.

(5) Stanovisko přijaté dne 7. září 2020.

(6) Stanovisko přijaté dne 7. září 2020.

(7) Stanovisko přijaté dne 29. října 2020.

(8) Stanovisko přijaté dne 3. prosince 2020.

(9) Úř. věst. C 425, 20.10.2021, s. 7.

(10) Úř. věst. C 371, 15.9.2021, s. 6.

(11) Úř. věst. C 425, 20.10.2021, s. 2.

(12) Úř. věst. C 371, 15.9.2021, s. 2.

(13) Úř. věst. C 362, 8.9.2021, s. 2.