P9_TA(2021)0489

Boj proti genderově podmíněnému násilí: kybernetické násilí

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 14. prosince 2021 obsahující doporučení Komisi ohledně boje proti genderově podmíněnému násilí: kybernetické násilí (2020/2035(INL))

(2022/C 251/01)

Evropský parlament,

—	s ohledem na článek 2 a čl. 3 odst. 3 Smlouvy o Evropské unii,

—	s ohledem na článek 8, čl. 83 odst. 1 a články 84 a 225 Smlouvy o fungování Evropské unie,

—	s ohledem na Listinu základních práv Evropské unie, zejména na články 7, 8, 10, 11, 12, 21, 23, 24, 25, 26 a 47 této listiny,

—	s ohledem na sdělení Komise ze dne 5. března 2020 nazvané „Unie rovnosti: strategie pro rovnost žen a mužů na období 2020–2025“, a zejména na cíl osvobodit ženy a dívky od násilí a stereotypů, který je v ní stanoven,

—	s ohledem na sdělení Komise ze dne 14. dubna 2021 o strategii EU pro boj proti obchodování s lidmi na období 2021–2025,

—	s ohledem na sdělení Komise ze dne 28. září 2017 nazvané „Boj proti nezákonnému obsahu on-line: Zvyšování odpovědnosti on-line platforem“,

—	s ohledem na sdělení Komise ze dne 24. června 2020 nazvané „Strategie EU v oblasti práv obětí (2020–2025)“,

—	s ohledem na sdělení Komise ze dne 12. listopadu 2020 nazvané „Unie rovnosti: strategie pro rovnost LGBTIQ osob na období 2020–2025“,

—	s ohledem na návrh rozhodnutí Rady o uzavření, jménem Evropské unie, Úmluvy Rady Evropy o prevenci a potírání násilí na ženách a domácího násilí, který předložila Komise,

—	s ohledem na návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady o jednotném trhu digitálních služeb (akt o digitálních službách) a o změně směrnice 2000/31/ES, který předložila Komise,

—	s ohledem na kodex chování pro boj proti nezákonným nenávistným projevům online, který v květnu 2016 zveřejnila Komise, a s ohledem na páté kolo jeho hodnocení, které vyústilo v dokument „Informativní přehled – 5. kolo sledování kodexu chování“,

—	s ohledem na Úmluvu Rady Evropy o prevenci a potírání násilí na ženách a domácího násilí, která byla připravena k podpisu dne 11. května 2011 v Istanbulu,

—	s ohledem na Úmluvu Rady Evropy ze dne 23. listopadu 2001 o počítačové trestné činnosti,

—	s ohledem na své usnesení ze dne 21. ledna 2021 o strategii EU pro rovnost žen a mužů (1),

—	s ohledem na své usnesení ze dne 10. června 2021 o prosazování rovnosti žen a mužů ve vzdělávání a zaměstnání v oblasti přírodních věd, technologií, inženýrství a matematiky (obory STEM) (2),

—	s ohledem na své usnesení ze dne 11. března 2021 o prohlášení EU za zónu svobody pro LGBTIQ osoby (3),

—	s ohledem na své usnesení ze dne 10. února 2021 o provádění směrnice 2011/36/EU o prevenci obchodování s lidmi, boji proti němu a o ochraně obětí (4),

—	s ohledem na své usnesení ze dne 11. února 2021 o budoucích výzvách v oblasti práv žen v Evropě: více než 25 let po Pekingské deklaraci a akční platformě (5),

—	s ohledem na své usnesení ze dne 21. ledna 2021 o genderové perspektivě koronavirové krize a pokrizového období (6),

—	s ohledem na své usnesení ze dne 21. ledna 2021 o překlenování digitální propasti mezi ženami a muži: účast žen v digitální ekonomice (7),

—	s ohledem na své usnesení ze dne 25. listopadu 2020 o posílení svobody sdělovacích prostředků: ochrana novinářů v Evropě, nenávistné projevy, dezinformace a úloha platforem (8),

—	s ohledem na své usnesení ze dne 17. dubna 2020 o koordinovaných opatřeních EU v boji proti pandemii COVID-19 a jejím následkům (9),

—	s ohledem na své usnesení ze dne 28. listopadu 2019 o přistoupení EU k Istanbulské úmluvě a o opatřeních pro potírání genderově podmíněného násilí (10),

—	s ohledem na své usnesení ze dne 13. února 2019 o odmítavých reakcích vůči ženským právům a rovnosti žen a mužů v EU (11),

—	s ohledem na své usnesení ze dne 11. září 2018 o opatřeních pro předcházení a boji proti psychickému a sexuálnímu obtěžování na pracovišti, ve veřejném prostoru a v politickém životě v EU (12),

—	s ohledem na své usnesení ze dne 17. dubna 2018 o emancipaci žen a dívek prostřednictvím digitálního sektoru (13),

—	s ohledem na své usnesení ze dne 26. října 2017 o potírání sexuálního obtěžování a zneužívání v EU (14),

—	s ohledem na své usnesení ze dne 3. října 2017 o boji proti kyberkriminalitě (15),

—	s ohledem na své usnesení ze dne 12. září 2017 o návrhu rozhodnutí Rady o uzavření, jménem Evropské unie, Úmluvy Rady Evropy o prevenci a potírání násilí na ženách a domácího násilí (16),

—	s ohledem na ustanovení právních nástrojů OSN v oblasti lidských práv, zejména těch, které se týkají práv žen a dětí, a na další nástroje OSN týkající se násilí na ženách a dětech,

—	s ohledem na rezoluce Valného shromáždění OSN ze dne 16. prosince 2020 nazvané „Zintenzivnění úsilí o prevenci a odstranění všech forem násilí na ženách a dívkách“ (A/RES/75/161) a „Právo na soukromí v digitálním věku“ (A/RES/75/176),

—	s ohledem na rezoluci Rady OSN pro lidská práva ze dne 5. července 2018 nazvanou „Zrychlení úsilí o odstranění násilí na ženách a dívkách: prevence násilí páchaného na ženách a dívkách v digitálním kontextu a reakce na toto násilí“ (A/HRC/RES/38/5),

—

s ohledem na zprávy zvláštních zpravodajů OSN o násilí páchaném na ženách, jeho příčinách a důsledcích, zejména na zprávu ze dne 18. června 2018 o násilí páchaném na ženách a dívkách na internetu z hlediska lidských práv (A/HRC/38/47), na zprávu ze dne 6. května 2020 o boji proti násilí páchanému na novinářkách (A/HRC/44/52) a na zprávu ze dne 24. července 2020 o prolínání pandemie koronaviru (COVID-19) a pandemie genderově podmíněného násilí na ženách, se zaměřením na domácí násilí a iniciativu „mír v domácím prostředí“ (A/75/144),

—	s ohledem na deklaraci OSN o odstranění násilí páchaného na ženách ze dne 20. prosince 1993,

—	s ohledem na Úmluvu OSN proti mučení a jinému krutému, nelidskému či ponižujícímu zacházení nebo trestání ze dne 10. prosince 1984,

—	s ohledem na Úmluvu OSN o odstranění všech forem diskriminace žen ze dne 18. prosince 1979,

—	s ohledem na obecné doporučení č. 35 Výboru pro odstranění diskriminace žen ze dne 14. července 2017 ohledně genderově podmíněného násilí páchaného na ženách, které aktualizuje obecné doporučení č. 19,

—	s ohledem na úmluvu Organizace spojených národů o právech dítěte ze dne 20. listopadu 1989,

—	s ohledem na obecnou připomínku č. 13 (2011) o právu dítěte na ochranu před všemi formami násilí, kterou dne 18. dubna 2011 vydal Výbor OSN pro práva dítěte,

—	s ohledem na Agendu pro udržitelný rozvoj 2030, a zejména na cíl udržitelného rozvoje č. 5, který se týká rovnosti žen a mužů,

—	s ohledem na zprávu o bezpečnosti novinářek na internetu (17) přijatou Organizací pro bezpečnost a spolupráci v Evropě,

—	s ohledem na studii výzkumné služby Evropského parlamentu s názvem „Boj proti genderově podmíněnému násilí: kybernetické násilí – posouzení evropské přidané hodnoty“,

—	s ohledem na studii výzkumné služby Evropského parlamentu s názvem „Kybernetické násilí a nenávistné projevy vůči ženám na internetu“,

—	s ohledem na index rovnosti žen a mužů Evropského institutu pro rovnost žen a mužů,

—	s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2011/93/EU ze dne 13. prosince 2011 o boji proti pohlavnímu zneužívání a pohlavnímu vykořisťování dětí a proti dětské pornografii, kterou se nahrazuje rámcové rozhodnutí Rady 2004/68/SVV (18),

—	s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2012/29/EU ze dne 25. října 2012, kterou se zavádí minimální pravidla pro práva, podporu a ochranu obětí trestného činu a kterou se nahrazuje rámcové rozhodnutí Rady 2001/220/SVV (19),

—

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/1232 ze dne 14. července 2021 o dočasné odchylce od některých ustanovení směrnice 2002/58/ES, pokud jde o používání technologií poskytovateli interpersonálních komunikačních služeb nezávislých na číslech ke zpracování osobních a jiných údajů pro účely boje proti pohlavnímu zneužívání dětí on-line (20),

—	s ohledem na zprávu Agentury Evropské unie pro základní práva ze dne 3. března 2014 nazvanou „Násilí na ženách: průzkum v celé EU“,

—	s ohledem na zprávu Agentury Evropské unie pro základní práva ze dne 14. května 2020 nazvanou „EU LGBTI II: Dlouhá cesta k rovnosti osob LGBTI“ (21),

—

s ohledem na právní stanovisko generálního advokáta Soudního dvora Evropské unie k Úmluvě Rady Evropy o prevenci a potírání násilí na ženách a domácího násilí, jehož cílem je odstranit právní nejistotu ohledně toho, zda a kdy může EU přistoupit k úmluvě a ratifikovat ji, vydané dne 11. března 2021 (22),

—

s ohledem na činnost Agentury Evropské unie pro justiční spolupráci v trestních věcech (Eurojust) a Agentury Evropské unie pro spolupráci v oblasti prosazování práva (Europol), včetně Evropského centra pro boj proti kyberkriminalitě a na jeho posouzení hrozeb organizované trestné činnosti na internetu,

—	s ohledem na články 47 a 54 jednacího řádu,

—	s ohledem na společná jednání Výboru pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci a Výboru pro práva žen a rovnost pohlaví podle článku 58 jednacího řádu,

—	s ohledem na zprávu Výboru pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci a Výboru pro práva žen a rovnost pohlaví (A9-0338/2021),

vzhledem k tomu, že rovnost žen a mužů je jednou ze základních hodnot a hlavních cílů Unie a měla by být zohledněna ve všech politikách Unie; vzhledem k tomu, že právo na rovné zacházení a nediskriminaci je jedním ze základních práv zakotvených v článku 2 a v čl. 3 odst. 3 Smlouvy o Evropské unii (dále jen „Smlouva o EU“), článcích 8, 10, 19 a 157 Smlouvy o fungování Evropské unie (dále jen „Smlouva o fungování EU“) a článcích 21 a 23 Listiny základních práv Evropské unie (dále jen „Listina“); vzhledem k tomu, že první cíl strategie Unie pro rovnost žen a mužů na období 2020–2025 se zaměřuje na ukončení genderově podmíněného násilí a označuje ho za „jednu z největších výzev našich společností“, neboť postihuje ženy na všech úrovních společnosti bez ohledu na věk, vzdělání, příjem, sociální zázemí nebo zemi původu či bydliště, a představuje jednu z nejzávažnějších překážek pro dosažení rovnosti žen a mužů;

vzhledem k tomu, že násilí na ženách a dívkách a další formy genderově podmíněného násilí jsou v Unii velmi rozšířené a je třeba je chápat jako extrémní formu diskriminace, která má obrovský dopad na oběti a jejich rodiny a komunity, a jako porušování lidských práv zakořeněné v genderové nerovnosti a že napomáhá k jejímu přetrvávání a upevňování; vzhledem k tomu, že genderově podmíněné násilí má kořeny v nerovném rozdělení moci mezi ženami a muži, v zavedených patriarchálních strukturách a postupech, v genderových normách, v sexismu a škodlivých genderových stereotypech a předsudcích, které vedly k dominanci mužů nad ženami a dívkami a k diskriminaci žen a dívek v celé jejich rozmanitosti, včetně LGBTIQ osob;

vzhledem k tomu, že za násilí páchané na ženách by se měly považovat všechny násilné činy na základě pohlaví, jejichž důsledkem je nebo může být fyzická, sexuální, psychická nebo ekonomická újma nebo utrpení žen, včetně vyhrožování takovými činy, nátlaku nebo svévolného odepření svobody, ať už veřejně nebo v soukromém životě, on-line nebo off-line;

vzhledem k tomu, že ženy a dívky v celé své rozmanitosti a LGBTIQ osoby mohou být terčem genderově podmíněného kybernetického násilí na základě pohlaví, genderové identity, vyjádření pohlavní identity nebo pohlavních znaků; vzhledem k tomu, že průřezové formy diskriminace, včetně diskriminace na základě rasy, jazyka, náboženského vyznání, víry, národnostního nebo sociálního původu, příslušnosti k národnostní nebo etnické menšině, narození, sexuální orientace, věku, zdravotního stavu, zdravotního postižení, rodinného stavu nebo postavení migranta či uprchlíka, mohou zhoršit následky genderově podmíněného kybernetického násilí; vzhledem k tomu, že strategie Unie pro rovnost LGBTIQ osob připomíná, že každý má právo na bezpečí, ať už doma, na veřejnosti nebo na internetu;

vzhledem k tomu, že průzkum Unie týkající se osob LGBTIQ II, který provedla FRA, ukazuje, že v předchozím roce zažilo 10 % LGBTIQ osob kybernetické obtěžování kvůli tomu, že se jednalo o osoby LGBTIQ, a to i na sociálních sítích; vzhledem k tomu, že nadměrně postiženy jsou intersexuální a transgender osoby (16 %); vzhledem k tomu, že kybernetickému obtěžování kvůli příslušnosti k LGBTIQ osobám byli ve srovnání s jinými věkovými skupinami (7 %–12 %) nejvíce vystaveni dospívající ve věku 15 až 17 let (15 %);

vzhledem k tomu, že násilí na ženách a dívkách v celé jejich rozmanitosti a genderově podmíněné násilí mají různé, avšak vzájemně se nevylučující formy a projevy; vzhledem k tomu, že on-line násilí je často vzájemně propojeno s násilím mimo internet a od něj neoddělitelné, protože mu může předcházet, doprovázet ho nebo na něj navazovat; vzhledem k tomu, že genderově podmíněné kybernetické násilí by proto mělo být chápáno jako genderově podmíněné násilí mimo internet, které jen našlo nový prostor v on-line prostředí;

vzhledem k tomu, že studie výzkumné služby Evropského parlamentu (EPRS) s názvem „Boj proti genderově podmíněnému násilí: kybernetické násilí – posouzení evropské přidané hodnoty“, která se zabývá genderově podmíněnému kybernetickému násilí, odhaduje, že s kybernetickým obtěžováním se v Unii v předchozích 12 měsících setkalo 4–7 % žen a s kybernetickým pronásledováním 1–3 % žen; vzhledem k tomu, že kybernetické pronásledování má mnoho forem a je nejběžnější formou samostatných nebo kombinovaných nenávistných projevů a že se příliš dlouho neuznávalo a neřešilo; vzhledem k tomu, že průzkum nadace World Wide Web Foundation provedený v roce 2020 mezi respondenty ze 180 zemí ukázal, že 52 % mladých žen a dívek zažilo on-line zneužívání, jako je sdílení soukromých fotografií, videí nebo zpráv bez jejich souhlasu, zlovolná a ponižující sdělení, urážlivý a výhružný jazyk, sexuální obtěžování a nepravdivý obsah, a 64 % respondentů uvedlo, že zná někoho, kdo je zažil;

vzhledem k tomu, že mladé ženy a dívky jsou vystaveny většímu riziku kybernetického násilí, zejména kybernetického obtěžování a kybernetické šikany; vzhledem k tomu, že nejméně 12,5 % případů šikany ve školách je prováděno on-line (23); vzhledem k tomu, že mladí lidé jsou nyní stále častěji připojeni k sociálním sítím již v raném věku; vzhledem k tomu, že tyto formy násilí prohlubují sociální nerovnosti, neboť se často zaměřují na nejvíce znevýhodněné mladé lidi; vzhledem k tomu, že podle organizace UNICEF jsou dívky obtěžovány dvakrát častěji než chlapci (24); vzhledem k tomu, že podle uvedeného průzkumu jsou ženy skeptičtější, pokud jde o odpovědnost technologických společností, které používají jejich údaje;

I.	vzhledem k tomu, že podle zprávy Agentury Evropské unie pro základní práva (FRA) ze dne 3. března 2014 nazvané „Násilí na ženách: průzkum v celé EU“ se s kybernetickým obtěžováním setkalo v Unii 11 % žen po dovršení věku 15 let a se stalkingem 14 %;

vzhledem k tomu, že internetové připojení a potřeba přístupu k digitální veřejné sféře jsou pro rozvoj našich společností a ekonomik stále nezbytnější; vzhledem k tomu, že pracovní místa stále více vyžadují digitální řešení a stávají se na nich závislá, což vede k rostoucímu riziku, že se ženy budou potýkat s genderově podmíněným kybernetickým násilím na trhu práce a při hospodářské činnosti;

vzhledem k tomu, že rostoucí dosah internetu, rychlé šíření mobilních informací a využívání sociálních médií spolu s neustále se vyskytujícími četnými, opakujícími se a vzájemně souvisejícími formami genderově podmíněného násilí vedou k nárůstu genderově podmíněného kybernetického násilí; vzhledem k tomu, že ženy a dívky, které mají přístup k internetu, čelí násilí na internetu častěji než muži; vzhledem k tomu, že zvláštní zpravodajka OSN pro otázky násilí vůči ženám, jeho příčin a následků konstatovala, že nové technologie „nevyhnutelně povedou k různým novým projevům násilí páchaného na ženách na internetu“; vzhledem k tomu, že k inovacím dochází tempem, které často neumožňuje zamyslet se nad jejich dlouhodobými důsledky, a vzhledem k tomu, že výskyt genderově podmíněného kybernetického násilí pravděpodobně v nadcházejících letech poroste; vzhledem k tomu, že je třeba odpovídajícím způsobem posoudit dopad genderově podmíněného kybernetického násilí na oběti a pochopit mechanismy umožňují páchat tuto formu genderově podmíněného násilí, s cílem zajistit nápravu, odpovědnost a prevenci;

vzhledem k tomu, že podle Světové zdravotnické organizace (25) se každá třetí žena na celém světě potýká s fyzickým nebo sexuálním násilím převážně ze strany svého partnera; vzhledem k tomu, že genderově podmíněné násilí se během pandemie COVID-19 zvýšilo a že omezení volného pohybu osob zvýšilo riziko domácího násilí a zneužívání; vzhledem k tomu, že větší využívání internetu během pandemie COVID-19 zvýšilo genderově podmíněné násilí páchané na internetu a usnadněné použitím IKT, neboť partneři, kteří své protějšky zneužívají, a bývalí partneři monitorují a sledují a své oběti, vyhrožují jim a páchají násilí rovněž za pomoci digitálních nástrojů; vzhledem k tomu, že kybernetické násilí může být pácháno souběžně s fyzickým násilím a vystupňovat se v ně, pokud nebude řešeno v rané fázi; vzhledem k tomu, že ve strategii EU pro práva obětí na období 2020–2025 Komise uznává, že současná situace související s pandemií COVID-19 vede k nárůstu počítačové kriminality, jako jsou sexuálně motivované trestné činy páchané online a trestné činy z nenávisti;

vzhledem k tomu, že nejčastějšími druhy genderově podmíněného kybernetického násilí jsou trestné činy, jako je kybernetické obtěžování, kybernetické pronásledování, porušování soukromí související s použitím IKT, včetně přístupu k údajům nebo snímkům (a to i intimních), jejich pořizování, zaznamenávání, sdílení a vytváření a manipulace s nimi bez souhlasu, a dále pak krádež identity a nenávistné projevy na internetu, nátlaková kontrola prostřednictvím digitálního sledování a kontroly komunikace, které jsou prováděny pomocí sledovacích (stalkerware) a špehovacích (spyware) aplikací, a používání technologických prostředků pro obchodování s lidmi, a to i pro účely sexuálního vykořisťování;

vzhledem k tomu, že genderově podmíněné kybernetické násilí může být pácháno pomocí řady komunikačních kanálů a nástrojů on-line, včetně sociálních médií, internetového obsahu, diskusních stránek, internetových seznamek, sekcí komentářů a herních chatovacích místností; vzhledem k tomu, že mnoho druhů genderově podmíněného kybernetického násilí lze páchat mnohem snadněji a v mnohem větším rozsahu než fyzické formy genderově podmíněného násilí;

vzhledem k tomu, že některé členské státy přijaly právní předpisy týkající se pouze některých konkrétních forem genderově podmíněného kybernetického násilí, a proto přetrvávají značné nedostatky; vzhledem k tomu, že v současné době neexistuje společná definice ani účinný politický přístup k boji proti genderově podmíněnému kybernetickému násilí na úrovni Unie; vzhledem k tomu, že neexistence harmonizované definice na úrovni Unie vede k výrazným rozdílům v tom, do jaké míry členské státy bojují proti genderově podmíněnému kybernetickému násilí a jak mu předcházejí, což vede mezi členskými státy k velkým rozdílům a roztříštěnosti v ochraně, kterou poskytují, a to navzdory přeshraniční povaze těchto trestných činů; vzhledem k tomu, že je proto zapotřebí harmonizovaná právní definice genderově podmíněného kybernetického násilí, aby byla zjištěna konvergence na vnitrostátní i unijní úrovni;

vzhledem k tomu, že podle zvláštní zpravodajky OSN pro otázky násilí vůči ženám, jeho příčin a následků se definice „kybernetického násilí páchaného na ženách“ vztahuje na jakýkoli akt genderově podmíněného násilí páchaného na ženách, který je částečně nebo plně spáchán, podpořen nebo zhoršen s použitím IKT, jako jsou mobilní telefony a chytré telefony, internet, platformy sociálních médií nebo e-mail, a který byl namířen vůči ženě, protože je ženou, nebo neúměrně postihuje ženy (26);

Q.	vzhledem k tomu, že kriminalizace genderově podmíněného kybernetického násilí by mohla mít na pachatele odrazující účinek z důvodu strachu z trestu nebo uvědomění si skutečnosti, že páchají trestný čin;

v důsledku rychlého vývoje a využívání digitálních technologií a aplikací vznikají nové formy; vzhledem k tomu, že tyto různé formy genderově podmíněného kybernetického násilí a obtěžování na internetu se zaměřují na všechny věkové skupiny, od dětí v raném věku a školáků až po osoby v produktivním věku a starší; vzhledem k tomu, že by neměl být opomíjen ani potenciál psychologických forem násilí na internetu;

vzhledem k tomu, že podle Evropského institutu pro rovnost žen a mužů (EIGE) zažilo kybernetické pronásledování sedm žen z deseti; vzhledem k tomu, že stalkerware je software, který usnadňuje zneužívání tím, že umožňuje sledování zařízení dané osoby bez jejího souhlasu a bez toho, aby byl vlastník zařízení informován o sledování, zatímco software zůstává skrytý; vzhledem k tomu, že stalkerware lze v Unii legálně používat a kupovat a často je uváděn na trh jako software pro rodičovskou kontrolu;

T.	vzhledem k tomu, že sexuální zneužívání na základě fotografií je často zneužíváno k obtěžování a ponižování obětí; vzhledem k tomu, že „deepfake“ je poměrně novým způsobem páchání genderově podmíněného násilí, při němž se využívá umělé inteligence k vykořisťování, ponižování a obtěžování žen;

vzhledem k tomu, že sexuální zneužívání prostřednictvím obrazového záznamu a internetové stránky, na nichž je takové zneužívání šířeno, představují stále častější formu partnerského násilí; vzhledem k tomu, že důsledky sexuálního zneužívání prostřednictvím obrazového záznamu se mohou projevit v sexuální rovině (v důsledku toho, že sexuální kontakty byly zaznamenány a/nebo šířeny bez souhlasu), v psychologické rovině (v důsledku toho, že soukromý život obětí se stal veřejným) a v ekonomické rovině (v důsledku toho, že sexuální zneužívání prostřednictvím obrazového záznamu může potenciálně ohrozit současný i budoucí profesní život obětí);

vzhledem k tomu, že existuje zvýšené riziko, že na internetových stránkách s pornografií budou šířeny intimní a sexuální videozáznamy žen bez jejich souhlasu a že budou šířeny za účelem zisku; vzhledem k tomu, že šíření soukromého obsahu na internetu bez souhlasu oběti, zejména jedná-li se o sexuální zneužití, vnáší do násilí další traumatický prvek, což mívá často dramatické důsledky, včetně sebevražd;

vzhledem k tomu, že mladé ženy a zejména dívky jsou vystaveny genderově podmíněnému kybernetickému násilí za použití nových technologií, včetně kybernetického obtěžování a kybernetického pronásledování, kdy čelí vyhrožování znásilněním nebo smrtí, narušování soukromí za použití IKT a zveřejňování soukromých informací a fotografií;

vzhledem k tomu, že v současné době 15 členských států genderovou identitu nezahrnuje do právních předpisů týkajících se nenávistných verbálních projevů; vzhledem k tomu, že se Komise ve své strategii pro rovnost žen a mužů na období 2020–2025 a ve strategii pro rovnost osob LGBTIQ na období 2020–2025 zavázala, že předloží iniciativu s cílem rozšířit oblasti trestné činnosti, kde je možné harmonizovat konkrétní formy genderově podmíněného násilí v souladu s čl. 83 odst. 1 Smlouvy o fungování EU;

vzhledem k tomu, že ze statistických údajů uvedených v tomto usnesení vyplývá, že nenávistné projevy proti LGBTIQ osobám jsou všudypřítomné, zejména na internetu, a vzhledem k tomu, že v některých členských státech je markantní nedostatek právních předpisů, které by těmto formám zneužívání na internetu předcházely, řešily je a postihovaly;

vzhledem k tomu, že v roce 2017 podepsala Unie Úmluvu Rady Evropy o prevenci a potírání násilí vůči ženám a domácího násilí (dále jen „Istanbulská úmluva“), která zůstává referenční hodnotou pro mezinárodní normy zaměřené na vymýcení genderově podmíněného násilí, a že dokončení přistoupení Unie k této úmluvě je pro Komisi klíčovou prioritou;

AA.

vzhledem k tomu, že má-li být zastaveno genderově podmíněné násilí, včetně genderově podmíněného kybernetického násilí, je nezbytné spoléhat se na konzistentní, hmatatelné, reprezentativní a srovnatelné administrativní údaje, které vycházejí z pevného a koordinovaného rámce pro shromažďování údajů; vzhledem k tomu, že chybí komplexní a srovnatelné rozčleněné údaje o všech formách genderově podmíněného násilí a jeho hlavních příčinách; vzhledem k tomu, že navzdory rostoucímu povědomí o tomto jevu brání nedostatečné shromažďování údajů o všech formách genderově podmíněného násilí přesnému posouzení jeho výskytu; vzhledem k tomu, že tento nedostatek dostupných údajů souvisí s nedostatečným oznamováním případů genderově podmíněného kybernetického násilí; vzhledem k tomu, že Istanbulská úmluva a směrnice 2012/29/EU vyžadují, aby členské státy vykazovaly statistické údaje a poskytovaly údaje rozlišené podle pohlaví;

AB.

vzhledem k tomu, že stále zaostává reakce trestního soudnictví na potřeby obětí genderově podmíněného kybernetického násilí, což poukazuje na nedostatečné porozumění závažnosti těchto trestných činů a povědomí o nich a odrazuje od oznamování těchto případů v mnoha členských státech; vzhledem k tomu, že k řešení nedostatečného oznamování a opětovné viktimizace může přispět, pokud budou policisté vybaveni sociálními dovednostmi, aby pečlivě naslouchali všem obětem všech forem genderově podmíněného násilí, chápali je a respektovali; vzhledem k tomu, že pro podporu bezpečnějšího prostředí pro všechny oběti genderově podmíněného násilí je nezbytné zajištění dostupných postupů a mechanismů pro oznamování, jakož i prostředků nápravy; vzhledem k tomu, že oběti kybernetického násilí by měly mít k dispozici informace o tom, jak kontaktovat donucovací orgány a na koho se v těchto orgánech obrátit, jakož i o dostupných prostředcích nápravy, které jim pomohou překonat obtížnou situaci;

AC.

vzhledem k tomu, že Evropské centrum pro boj proti kyberkriminalitě při Europolu, Eurojust a Agentura Evropské unie pro kybernetickou bezpečnost (ENISA) provedly výzkum týkající se kyberkriminality na internetu; vzhledem k tomu, že některé ženy a osoby LGBTIQ – jako jsou feminističtí aktivisté a aktivisté LGBTIQ, umělci, politici, ženy ve veřejných funkcích, novináři, blogeři, obránci lidských práv a další veřejné osobnosti – jsou obzvláště zasaženy genderově podmíněným kybernetickým násilím, a vzhledem k tomu, že tato skutečnost nejen poškozuje jejich pověst a způsobuje jim psychickou újmu a utrpení, ale může také vést k narušení životní situace a soukromí obětí a k poškození jejich osobních vztahů a rodinného života a odrazovat je od digitální účasti na politickém, sociálním, hospodářském a kulturním životě;

AD.

vzhledem k tomu, že genderově podmíněné kybernetické násilí často vede k autocenzuře a že tato situace může mít negativní dopad na profesionální život a pověst osob, které se staly jeho obětí; vzhledem k tomu, že násilná a genderová povaha hrozeb vede k tomu, že se oběti často uchylují k používání pseudonymů, snaží se neupozorňovat na sebe v internetovém prostředí či se rozhodnou pozastavit, deaktivovat nebo trvale zrušit své internetové účty nebo dokonce úplně opustit svoji profesi; vzhledem k tomu, že tato skutečnost může umlčet hlasy a názory žen a zhoršit již existující genderovou nerovnost v politickém, sociálním a kulturním životě; vzhledem k tomu, že rostoucí genderově podmíněné kybernetické násilí, jemuž ženy čelí, jim může bránit v další účasti v samotném digitálním odvětví, čímž upevňuje genderově předpojaté navrhování, vývoj a zavádění nových technologií a vede k replikaci stávajících diskriminačních praktik a stereotypů, což přispívá k normalizaci genderově podmíněného kybernetického násilí;

AE.

vzhledem k tomu, že genderově podmíněné kybernetické násilí má přímý dopad na sexuální, fyzické a psychické zdraví a pohodu žen, jakož i negativní dopady v sociální a hospodářské oblasti; vzhledem k tomu, že genderově podmíněné kybernetické násilí negativně ovlivňuje schopnost obětí plně uplatňovat svá základní práva, což má velice nepříznivé důsledky pro společnost a demokracii jako celek;

AF.

vzhledem k tomu, že škodlivé hospodářské důsledky genderově podmíněného násilí a problémy v oblasti duševního zdraví, které toto násilí způsobuje, mohou mít na oběti vážný dopad, mimo jiné na jejich schopnost hledat zaměstnání, a způsobovat jim finanční zátěž; vzhledem k tomu, že hospodářský dopad genderově podmíněného násilí může zahrnovat dopad na zaměstnanost, jako je menší přítomnost na pracovišti nebo riziko ohrožení postavení v zaměstnání, což vede k riziku ztráty zaměstnání nebo k nižší produktivitě; vzhledem k tomu, že dopad genderově podmíněného kybernetického násilí na duševní zdraví může být komplexní a dlouhodobý; vzhledem k tomu, že dopady genderově podmíněného kybernetického násilí na duševní zdraví, jako je úzkost, deprese a dlouhodobé posttraumatické příznaky, mají škodlivé mezilidské, společenské, právní, hospodářské a politické účinky, a v konečném důsledku ovlivňují prostředky obživy a identitu mladých lidí; vzhledem k tomu, že některé z těchto dopadů zhoršují další formy diskriminace a prohlubují stávající diskriminaci a nerovnosti;

AG.

vzhledem k tomu, že podle studie EPRS nazvané „Boj proti genderově podmíněnému násilí: kybernetické násilí – posouzení evropské přidané hodnoty“ se celkové náklady na kybernetické obtěžování a kybernetické pronásledování odhadují na 49 až 89,3 miliardy EUR, přičemž největší kategorií nákladů je hodnota ztrát v oblasti kvality života, která představuje více než polovinu celkových nákladů (přibližně 60 % v případě kybernetického obtěžování a přibližně 50 % v případě kybernetického pronásledování);

AH.

vzhledem k tomu, že klíčovým prvkem jakékoli veřejné politiky zaměřené na boj proti genderově podmíněnému kybernetickému násilí musí být prevence, zejména prostřednictvím vzdělávání, včetně digitální gramotnosti a dovedností, jako je kybernetická hygiena a „netiketa“ (pravidla týkající se etikety na internetu);

zdůrazňuje, že genderově podmíněné kybernetické násilí je pokračováním genderově podmíněného násilí mimo internet a že žádná politická alternativa nebude účinná, pokud k této skutečnosti nepřihlédne; zdůrazňuje, že stávající právní akty Unie neposkytují mechanismy, jež jsou nutné pro náležité řešení genderově podmíněného kybernetického násilí; vyzývá členské státy a Komisi, aby vypracovaly a prováděly legislativní a nelegislativní opatření, řešily genderově podmíněné kybernetické násilí a zahrnovaly do strategií pro řešení tohoto druhu násilí názory jeho obětí, přičemž tyto strategie propojí s iniciativami zaměřenými na vymýcení genderových stereotypů, sexistických postojů a diskriminace žen; zdůrazňuje, že tyto budoucí návrhy by měly fungovat v souladu se stávajícími návrhy, jako je návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady o jednotném trhu digitálních služeb (akt o digitálních službách) a o změně směrnice 2000/31/ES, jakož i již platné právní akty, jako je směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/36/EU (27) a směrnice 2012/29/EU;

připomíná, že neexistuje společná definice genderově podmíněného kybernetického násilí, což vede ke značným rozdílům v tom, do jaké míry členské státy tomuto násilí brání a potírají je, a tudíž i k velkým odlišnostem v ochraně, podpoře a odškodnění obětí mezi jednotlivými členskými státy; vyzývá proto Komisi a členské státy, aby definovaly a přijaly společnou definici genderově podmíněného kybernetického násilí, která by usnadnila analýzu různých forem genderově podmíněného kybernetického násilí a boj proti němu, a zajistila tak, aby oběti genderově podmíněného kybernetického násilí v členských státech měly účinný přístup ke spravedlnosti a specializovaným podpůrným službám;

zdůrazňuje, že pojem genderově podmíněného kybernetického násilí nemůže být omezen na používání počítačových systémů, ale měl by zůstat široký, a zahrnovat tak využívání informačních a komunikačních technologií za účelem páchání a usnadňování násilí vůči jednotlivcům či vyhrožování tímto násilím;

vítá strategii Unie pro rovnost žen a mužů na období 2020–2025, kterou předložila Komise jako nástroj boje proti násilí páchanému na ženách v celé jejich rozmanitosti a proti genderově podmíněnému násilí a řešení jeho základních příčin; zdůrazňuje, že genderově podmíněné kybernetické násilí je hluboce zakořeněno v dynamice moci, hospodářské nerovnováze a v genderových normách; vyzývá členské státy a Komisi, aby řešily základní příčiny genderově podmíněného kybernetického násilí a bojovaly proti genderovým rolím a stereotypům, na základě kterých je násilí páchané na ženách přijatelné;

vyzývá členské státy, aby vyčlenily odpovídající lidské a finanční zdroje pro celostátní, regionální a místní správní orgány, na právní pomoc a zdravotní péči, zejména v oblasti duševního zdraví, a pro instituce sociální ochrany, včetně ženských organizací, s cílem účinně přispět k prevenci genderově podmíněného kybernetického násilí a k ochraně žen před tímto druhem násilí;

vyzývá Komisi, aby zajistila, že bude řešeno i kybernetické násilí, včetně jeho forem v sexuálním průmyslu; vyzývá Komisi a členské státy, aby zastavily pornografický průmysl založený na obchodování se sexuálními službami, znásilňování a dalších formách zneužívání žen a dětí a útoků na ně; vyzývá Komisi a členské státy, aby zařadily misogynii mezi nenávistné verbální projevy a misogynní útoky mezi trestné činy z nenávisti;

zdůrazňuje, že systémová a sociální diskriminace, včetně genderové, rasové a ekonomické diskriminace, se na internetu reprodukuje a dále zhoršuje; připomíná, že tyto formy diskriminace se prolínají, což má za následek extrémnější důsledky pro osoby ve zranitelném postavení, jako jsou ženy z řad migrantů, ženy patřící k etnickým nebo náboženským komunitám, ženy s funkční rozmanitostí, osoby LGBTIQ a dospívající;

vítá závazek Komise v rámci strategie pro rovnost osob LGBTIQ na období 2020–2025, že rozšíří seznam „evropských trestných činů“ podle čl. 83 odst. 1 Smlouvy o fungování EU tak, aby zahrnoval trestné činy z nenávisti a nenávistné verbální projevy, a to i v případech, kdy jsou zaměřeny na osoby LGBTIQ;

zdůrazňuje, že je naléhavě nutné řešit základní příčiny genderově podmíněného násilí, a vyzývá Komisi, aby tento přístup zohlednila ve svém budoucím návrhu;

10.

zdůrazňuje, že pandemie COVID-19 vedla k dramatickému nárůstu partnerského násilí a zneužívání, jež bývá označováno jako „stínová pandemie“ a zahrnuje fyzické, psychické, sexuální a ekonomické formy násilí a jejich internetový rozměr, neboť na internet se přesunula mnohem větší část společenského života lidí a oběti byly nuceny trávit více času s pachateli, což vedlo k jejich větší izolaci od podpůrných sítí; zdůrazňuje rovněž, že během omezení volného pohybu osob v souvislosti s onemocněním COVID-19 bylo mnoho osob LGBTIQ vystaveno obtěžování, zneužívání či násilí, a to i ze strany rodinných příslušníků, zákonných zástupců nebo druha/družky;

11.

zdůrazňuje, že „stínová pandemie“ znesnadnila ženám přístup k účinné ochraně, podpůrným službám a spravedlnosti a odhalila nedostatek podpůrných zdrojů a struktur, kvůli kterému zůstalo mnoho žen bez odpovídající a včasné ochrany; naléhavě vyzývá členské státy, aby zvýšily pomoc, kterou nabízejí prostřednictvím specializovaných azylových domů, linek důvěry a podpůrných služeb s cílem chránit oběti a usnadnit nápravu, oznamování a stíhání genderově podmíněného násilí;

12.

vyjadřuje znepokojení nad případy trestných činů z nenávisti a nenávistných verbálních projevů souvisejících s podněcováním k diskriminaci nebo násilí, k nimž došlo během pandemie COVID-19 a jež vedly ke stigmatizaci osob ze skupin ve zranitelném postavení;

13.

vyzývá Komisi, aby provedla hlubší analýzu dopadů pandemie COVID-19 na všechny formy genderově podmíněného kybernetického násilí, a vyzývá členské státy, aby přijaly účinná opatření za podpory organizací občanské společnosti a institucí a jiných subjektů Unie, jako je FRA a Europol (28); dále vybízí Komisi, aby vypracovala protokol Unie o genderově podmíněném násilí v krizových a mimořádných situacích s cílem zahrnout služby na ochranu obětí mezi „základní služby“ v členských státech;

14.

vyzývá Komisi a členské státy, aby rozšířily rozsah nenávistných verbálních projevů tak, aby k nim patřily i sexistické nenávistné verbální projevy;

15.

zdůrazňuje nadnárodní povahu genderově podmíněného kybernetického násilí; zdůrazňuje, že genderově podmíněné kybernetické násilí má další nadnárodní důsledky, neboť využívání informačních a komunikačních technologií má přeshraniční rozměr; zdůrazňuje, že pachatelé využívají on-line platformy nebo mobilní telefony, které jsou připojeny nebo hostovány v jiných zemích, než jsou země, v nichž se oběti genderově podmíněného kybernetického násilí nacházejí; zdůrazňuje, že rychlý technologický vývoj a digitalizace by mohly mít za následek nové formy genderově podmíněného kybernetického násilí, což by mohlo vést k tomu, že pachatelé nebudou pohnáni k odpovědnosti, a posílit tak kulturu beztrestnosti;

16.

vyzývá orgány, instituce a jiné subjekty Unie, jakož i členské státy a jejich donucovací orgány, aby spolupracovaly a podnikly konkrétní kroky za účelem koordinace svých opatření s cílem řešit genderově podmíněné kybernetické násilí;

17.

zdůrazňuje, že je důležité přihlížet k vzájemnému překrývání genderově podmíněného kybernetického násilí a obchodování s lidmi založeného na sexuálním vykořisťování žen a dívek, zejména v souvislosti s pandemií COVID-19; zdůrazňuje, že má-li se zabránit uvíznutí nových obětí v sítích obchodníků s lidmi, je nutné zvyšovat povědomí o obchodování s lidmi na internetu, k němuž dochází prostřednictvím sociálních médií; dále zdůrazňuje, že sexuální zneužívání na základě obrazových materiálů představuje extrémní porušení soukromí a je rovněž formou genderově podmíněného násilí, jak dokládá případ Irska z listopadu 2020, kdy byly zveřejněny desítky tisíc sexuálně explicitních snímků žen a dívek bez jejich souhlasu; důrazně proto vybízí členské státy, aby aktualizovaly své vnitrostátní právní předpisy a do seznamu sexuálně motivovaných trestných činů zahrnuly sexuální zneužívání na základě obrazových materiálů nebo jakékoli sdílení explicitních intimních materiálů, k němuž nebyl dán souhlas, a to odděleně od případů zahrnujících dětskou pornografii;

18.

vybízí členské státy, aby řádně a účinně přijaly a uplatňovaly odpovídající vnitrostátní právní předpisy, mimo jiné v oblasti trestního práva, a konkrétní politiky na podporu zvyšování povědomí o této problematice a aby zavedly kampaně, odbornou přípravu a vzdělávací programy, mimo jiné v oblasti digitálního vzdělávání, gramotnosti a dovedností, jež by se zaměřovaly rovněž na mladší generace; vybízí Komisi, aby v tomto ohledu členské státy podporovala;

19.

zdůrazňuje, že je důležité zahrnout rovnost žen a mužů do vzdělávacích osnov, aby bylo možné řešit základní příčiny genderově podmíněného násilí odstraněním genderových stereotypů a změnou sociálních a kulturních postojů, které vedou ke škodlivým sociálním a genderovým normám; vyzdvihuje úlohu kvalifikovaných odborníků v oblasti odborné přípravy, jako jsou pedagogičtí pracovníci, při podpoře studentů v otázkách souvisejících s genderově podmíněným kybernetickým násilím, jakož i nutnost do nich investovat; poznamenává, že zvláštní pozornost by měla být věnována vzdělávání chlapců a mužů;

20.

vyzývá členské státy, aby vypracovaly politiky a programy zaměřené na podporu a zajištění odškodnění obětí a aby přijaly vhodná opatření proti beztrestnosti pachatelů těchto činů, mimo jiné tím, že zváží revizi a změnu svých vnitrostátních právních předpisů o soudních příkazech, tak aby bylo kybernetické násilí zařazeno mezi způsoby, jak může být soudní příkaz porušen;

21.

vyzývá členské státy, aby vytvořily sítě vnitrostátních kontaktních míst a iniciativ s cílem zlepšit sbližování předpisů a posílit vymáhání předpisů, které již existují, za účelem boje proti genderově podmíněnému kybernetickému násilí; připomíná, že Úmluva Rady Evropy o kyberkriminalitě, Úmluva Rady Evropy o ochraně dětí proti sexuálnímu vykořisťování a pohlavnímu zneužívání a Istanbulská úmluva vyžadují kriminalizaci konkrétního jednání, které zahrnuje násilí páchané na ženách a dětech, jako je genderově podmíněné kybernetické násilí;

22.

vybízí Komisi a členské státy, aby poskytly odpovídající finanční prostředky organizacím hájícím zájmy obětí a organizacím na podporu obětí; zdůrazňuje, že je důležité, aby byl fenomén genderově podmíněného kybernetického násilí předmětem výzkumu; dále vyzývá Komisi a členské státy, aby navýšily finanční prostředky, např. ty určené na osvětové kampaně a boj proti genderovým stereotypům;

23.

vyzývá členské státy, aby zajistily povinné a trvalé budování kapacit v oblasti rovnosti žen a mužů a příslušné vzdělávání a odbornou přípravu všech relevantních odborníků, zejména v justičních a donucovacích orgánech zapojených do boje proti genderově podmíněnému kybernetickému násilí, a to ve všech jeho fázích, s cílem poskytnout jim znalosti o genderově podmíněném kybernetickém násilí a o tom, jak lépe porozumět obětem, zvláště těm, které se rozhodnou podat stížnost, a jak o ně pečovat, aby se zabránilo jakékoli sekundární viktimizaci a opětovné traumatizaci; zdůrazňuje rovněž, že je třeba poskytovat odbornou přípravu týkající se vyšetřování a stíhání trestných činů v oblasti genderově podmíněného kybernetického násilí;

24.

připomíná, že je třeba zajistit podpůrné služby, linky pomoci, dostupné mechanismy pro oznamování a prostředky nápravy, jejichž cílem je chránit a podporovat oběti genderově podmíněného kybernetického násilí; vyzývá členské státy, aby s podporou Unie vytvořily harmonizovaný, uživatelsky vstřícný, přístupný a pravidelně aktualizovaný adresář podpůrných služeb, linek pomoci a mechanismů pro oznamování, jež jsou k dispozici v individuálních případech kybernetického násilí páchaného na ženách, který by mohl být zpřístupněn na jediné platformě a obsahovat rovněž informace o podpoře poskytované v případě jiných forem násilí páchaného na ženách; konstatuje, že problém genderově podmíněného kybernetického násilí je pravděpodobně významnější, než v současnosti naznačují data, a to kvůli nedostatečnému oznamování a normalizaci genderově podmíněného násilí;

25.

zdůrazňuje význam sdělovacích prostředků a sociálních médií při zvyšování povědomí o prevenci genderově podmíněného kybernetického násilí a boji proti němu;

26.

vyzývá Komisi, aby podporovala osvětové a informační kampaně a kampaně za účelem prosazování zájmů, jež se staví proti genderově podmíněnému kybernetickému násilí ve všech jeho formách a pomáhají zajistit bezpečný digitální veřejný prostor pro všechny; domnívá se, že celounijní osvětová kampaň o genderově podmíněném kybernetickém násilí by měla mimo jiné obsahovat informace zaměřené na vzdělávání mladších občanů Unie o digitálních právech a o tom, jak rozpoznat a oznamovat formy kybernetického násilí; konstatuje, že genderově podmíněnému kybernetickému násilí jsou vystaveny zejména mladé ženy, a v tomto ohledu rovněž vyzývá k vypracování konkrétních preventivních a osvětových iniciativ (29);

27.

naléhavě vyzývá Komisi a členské státy, aby vytvořily spolehlivý systém pro pravidelné shromažďování rozčleněných, srovnatelných a relevantních statistických údajů z celé Unie o genderově podmíněném násilí, včetně kybernetického násilí a jeho rozšíření, dynamiky a důsledků, a aby vypracovaly ukazatele pro měření pokroku; znovu potvrzuje, že je třeba shromažďovat komplexní rozčleněné a srovnatelné údaje, včetně vědeckých údajů, s cílem měřit rozsah genderově podmíněného násilí, nalézat řešení a měřit pokrok; vyzývá členské státy, aby shromažďovaly a poskytovaly relevantní údaje; doporučuje, aby Komise a členské státy využívaly kapacity a odborné znalosti institutu EIGE, Eurostatu, FRA, Europolu, Eurojustu a ENISA; vítá závazek Komise, že provede celounijní průzkum o genderově podmíněném násilí, jehož výsledky budou představeny v roce 2023;

28.

konstatuje, že genderově podmíněné kybernetické násilí může mít na oběti rozsáhlé dopady se závažnými a celoživotními důsledky, např. fyziologické dopady a dopady na duševní zdraví, včetně stresu, problémů se soustředěním, úzkosti, panických útoků, nízké sebeúcty, deprese, posttraumatické stresové poruchy, sociální izolace, nedostatku důvěry a nedostatečného pocitu kontroly, strachu, sebepoškozování a sebevražedných myšlenek;

29.

poukazuje na to, že dopad genderově podmíněného kybernetického násilí na oběti může vést k poškození dobré pověsti, fyzickým a zdravotním problémům, narušení životní situace oběti, porušování práva na soukromí a stažení se z internetového prostředí i z života mimo internet; zdůrazňuje, že genderově podmíněné kybernetické násilí může mít rovněž škodlivý hospodářský dopad, pokud jde o menší přítomnost na pracovišti, riziko ztráty zaměstnání, schopnost hledat zaměstnání a sníženou kvalitu života, a zdůrazňuje, že některé z těchto dopadů vedou ke zhoršení dalších forem diskriminace, jimž čelí ženy a osoby LGBTIQ na trhu práce;

30.

je znepokojen potenciálním dopadem na duševní zdraví zejména mladých lidí, který může být příčinou nejen výrazného zhoršení jejich školního prospěchu, ale i jejich stažení se ze společenského a veřejného života, včetně izolace od rodiny;

31.

zdůrazňuje, že genderově podmíněné kybernetické násilí má negativní psychologický, sociální a ekonomický dopad na životy žen a dívek na internetu i mimo něj; konstatuje, že v důsledku překrývajících se forem diskriminace, která se kromě pohlaví zakládá mj. na sexuální orientaci, věku, rase, náboženství nebo zdravotním postižení, postihuje genderově podmíněné kybernetické násilí ženy a dívky různým způsobem, a připomíná, že pro pochopení těchto specifických forem diskriminace má zásadní význam meziodvětvový přístup;

32.

vyzývá Komisi a členské státy, aby věnovaly zvláštní pozornost meziodvětvovým formám genderově podmíněného kybernetického násilí, které mohou postihnout ženy a dívky náležející ke skupinám, které se nacházejí ve zranitelném postavení, jako jsou příslušníci etnických menšin, osoby se zdravotním postižením a osoby LGBTIQ; připomíná, že osoby LGBTIQ jsou stále častěji označované za „ideologii“, a to jak v internetové i neinternetové komunikaci, tak v kampaních proti tzv. „genderové ideologii“; upozorňuje, že feministé a aktivisté LGBTIQ jsou často terčem pomlouvačných kampaní, nenávistných projevů na internetu a kybernetické šikany;

33.

vyzývá členské státy, aby vytvořily zvláštní bezplatné a dostupné podpůrné služby pro skupiny, které se nacházejí ve zranitelném postavení, včetně mimořádné a dlouhodobé podpory, jako je psychologická, lékařská, právní, praktická a socioekonomická podpora, a programy, zejména v oblasti digitálního vzdělávání, gramotnosti a dovedností; vyzývá Komisi, aby v tomto ohledu členské státy podporovala;

34.

vyjadřuje hluboké politování nad tím, že genderově podmíněné kybernetické násilí je stále častější a snižuje účast žen a osob LGBTIQ na veřejném životě a diskusi, což vede k podrývání demokracie a jejích zásad a brání těmto osobám, aby plně uplatňovaly svá základní práva a svobody, zejména svobodu projevu; vyjadřuje dále hluboké politování nad skutečností, že genderově podmíněné kybernetické násilí vede rovněž k cenzuře; lituje toho, že tento „umlčující účinek“ je zamířen zejména na aktivistky, včetně feministek všech věkových kategorií, aktivistek LGBTIQ+, umělkyň, žen v průmyslových odvětvích, v nichž převládají muži, novinářek, političek, obránkyň lidských práv a blogerek, což ženy odrazuje od účasti na veřejném životě, včetně politiky a rozhodovacího procesu; je znepokojen skutečností, že odrazující účinek genderově podmíněného kybernetického násilí se často přenáší i do reality mimo internet a že normalizace internetového násilí vůči ženám, které se účastní veřejné diskuse, aktivně přispívá k nedostatečnému oznamování těchto trestných činů a omezuje zapojení zejména mladých žen;

35.

připomíná nárůst misogynních, antigenderových a antifeministických hnutí a jejich útoků na práva žen;

36.

připomíná, že jádrem genderově podmíněné diskriminace jsou genderové normy a stereotypy; zdůrazňuje, že zobrazování genderových stereotypů ve sdělovacích prostředcích i v reklamě má dopad na rovnost žen a mužů; vyzývá sdělovací prostředky a mediální společnosti, aby posílily samoregulační mechanismy a kodexy chování s cílem odsoudit sexistickou reklamu a mediální obsah, jako je sexistické zobrazování a jazyk, sexistické praktiky a genderové stereotypy, a bojovat proti nim;

37.

konstatuje, že většina pachatelů genderově podmíněného násilí jsou muži; zdůrazňuje zásadní úlohu vzdělávání v raném věku, pokud jde o prosazování a řešení rovného postavení a mocenských vztahů mezi muži a ženami a mezi chlapci a dívkami s cílem odstranit předsudky a genderové stereotypy, které vedou ke škodlivým společenským genderovým normám; je dále znepokojen skutečností, že násilí, které páchají muži na ženách, má často svůj počátek v násilí chlapců páchaném na dívkách; připomíná, že jazyk, osnovy a knihy používané ve školách mohou posílit genderové stereotypy, a dále připomíná, jak důležité je vzdělávání v oblasti digitálních dovedností, jako jsou kybernetická hygiena a netiketa, jakož i uctivé využívání technologií ze strany mužů a chlapců i jejich informovanost o tom, jak se chovat vůči ženám a dívkám na internetu, a že je nutné zajistit ženám svobodu projevu a smysluplnou účast na veřejném diskurzu; vyzývá v této souvislosti členské státy, aby prostřednictvím pedagogické odborné přípravy a přezkumu učebních osnov, materiálů a pedagogických postupů vypracovaly strategie pro boj proti genderovým stereotypům v oblasti vzdělávání;

38.

zdůrazňuje, že ženy, dívky a osoby LGBTIQ čelí mnoha překážkám, které jim brání ve vstupu do oblasti IKT a digitálních technologií; vyjadřuje politování nad tím, že propast mezi ženami a muži existuje ve všech oblastech digitálních technologií, včetně nových technologií, jako je umělá inteligence, a je obzvláště znepokojen genderovými rozdíly v oblasti technických inovací a výzkumu; poukazuje na skutečnost, že jeden z nejkritičtějších nedostatků v oblasti umělé inteligence se týká určitých typů předpojatosti, jako je pohlaví, věk, zdravotní postižení, náboženské vyznání, rasový nebo etnický původ, sociální původ či sexuální orientace; vyzývá Komisi a členské státy, aby posílily opatření, která mají za cíl tuto předpojatost řešit, zejména prostřednictvím odstraňování genderových rozdílů v daném odvětví a zajištění plné ochrany základních práv;

39.

vybízí členské státy, aby podporovaly zapojení žen do odvětví informačních a komunikačních technologií a profesní dráhu žen v tomto odvětví tím, že poskytnou dostatečné pobídky ve svých vnitrostátních, regionálních a místních akčních plánech nebo politikách týkajících se rovnosti žen a mužů; naléhavě vyzývá Komisi a členské státy, aby řešily genderové rozdíly v odvětví IKT a přírodních věd, technologií, inženýrství a matematiky (STEM) prostřednictvím vzdělávání, osvětových kampaní, odborného vzdělávání, odpovídajícího financování, podpory zastoupení žen v těchto odvětvích, zejména na rozhodovacích pozicích, lepší rovnováhy mezi pracovním a soukromým životem, rovných příležitostí a bezpečného a příznivého pracovního prostředí, včetně politik nulové tolerance sexuálního a morálního obtěžování;

40.

vyzývá Komisi a členské státy, aby zajistily řádné uplatňování směrnice 2011/93/EU s cílem zvýšit informovanost a snížit riziko, že se děti stanou oběťmi pohlavního zneužívání nebo vykořisťování na internetu;

41.

vítá skutečnost, že Komise ve své nedávné strategii pro práva obětí oznámila, že vytvoří síť Unie pro předcházení genderově podmíněnému násilí a domácímu násilí a že přijme opatření na ochranu bezpečnosti obětí genderově podmíněné kyberkriminality tím, že usnadní vytvoření rámce pro spolupráci mezi internetovými platformami a dalšími zúčastněnými stranami;

42.

bere na vědomí výzvu Poradního výboru Komise pro rovné příležitosti žen a mužů, aby byly na úrovni Unie přijaty právní předpisy týkající se boje proti násilí páchanému na ženách na internetu;

43.

zdůrazňuje, že je třeba chránit, posilovat a podporovat oběti genderově podmíněného kybernetického násilí, zajišťovat jim odškodnění a poskytovat rovný přístup ke spravedlnosti, zejména pokud jde o zajištění základního psychologického a právního poradenství, jež má být přístupné všem obětem tohoto druhu násilí;

44.

vyzývá členské státy, aby ve spolupráci s organizacemi občanské společnosti zajistily kvalitní odbornou přípravu s přístupem zohledňujícím rovnost žen a mužů, jež bude poskytována odborníkům z praxe a dalším profesionálům, včetně pracovníků sociálních služeb, pracovníků donucovacích orgánů, soudních úředníků a pedagogických pracovníků;

45.

připomíná, že v této souvislosti je důležité, aby nezávislé organizace občanské společnosti měly k dispozici finanční a lidské zdroje, které jim umožní poskytovat podpůrné služby, jako je právní poradenství, psychologická podpora a poradenství;

46.

vyzývá členské státy, aby zpřístupnily podpůrné služby, včetně právního a psychologického poradenství, všem obětem, aby vytvořily jasný protokol na pomoc obětem genderově podmíněného kybernetického násilí a zabránily další újmě a opětovné viktimizaci a aby zajistily, že oběti budou mít okamžitý přístup ke spravedlnosti; poukazuje na to, že je třeba zvýšit informovanost obětí o dostupných podpůrných službách v této oblasti; dále vyzývá členské státy, aby vypracovaly a šířily dostupné informace o dostupných zákonných cestách a podpůrných službách, které mají oběti genderově podmíněného kybernetického násilí k dispozici, a aby vytvořily mechanismy pro podávání stížností, které by byly obětem snadno a okamžitě dostupné, mj. prostřednictvím digitálních prostředků;

47.

je znepokojen skutečností, že jsou na trh uváděny technologie usnadňující zneužívání, zejména software pro pronásledování („stalkerware“); odmítá myšlenku, že aplikace umožňující pronásledování lze považovat za aplikace pro rodičovskou kontrolu;

48.

zdůrazňuje důležitou úlohu, kterou musí hrát on-line platformy při řešení genderově podmíněného kybernetického násilí a v boji proti němu; zdůrazňuje, že je třeba, aby členské státy spolupracovaly s on-line platformami s cílem přijmout opatření k zajištění včasných a dostupných mechanismů oznamování v boji proti kybernetickému násilí a k zajištění bezpečnosti na internetu, soukromí žen na internetu a vhodných mechanismů nápravy;

49.

vyzývá k účinné spolupráci mezi donucovacími orgány a technologickými společnostmi a poskytovateli služeb, která by měla být plně v souladu se základními právy a svobodami a pravidly pro ochranu údajů, s cílem zajistit respektování práv obětí a jejich ochranu;

50.

vítá v tomto ohledu návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady o jednotném trhu digitálních služeb (akt o digitálních službách) a o změně směrnice 2000/31/ES, který předložila Komise s cílem je vytvořit bezpečnější digitální prostředí, které je v souladu s příslušnými právními akty Unie a které chrání základní práva a svobody;

51.

naléhavě vyzývá Radu, aby bezodkladně dokončila ratifikaci Istanbulské úmluvy Evropskou unií na základě širokého přistoupení bez jakýchkoli omezení a aby prosazovala její ratifikaci, rychlé a řádné provedení a vymáhání všemi členskými státy; lituje, že úmluvu dosud ratifikovalo pouze 21 členských států, a vyzývá Bulharsko, Českou republiku, Maďarsko, Lotyšsko, Litvu a Slovensko, aby ji ratifikovaly;

52.

zdůrazňuje, že Istanbulská úmluva je nejkomplexnější mezinárodní smlouvou, která se zabývá základními příčinami genderově podmíněného násilí ve všech jeho formách a která zajišťuje legislativní kroky proti tomuto násilí jak na internetu, tak i mimo něj, a měla by být chápána jako minimální norma; důrazně odsuzuje pokusy některých členských států diskreditovat Istanbulskou úmluvu a zvrátit pokrok dosažený v boji proti genderově podmíněnému násilí; zdůrazňuje, že je důležité účinně provádět úmluvu v celé Unii, a připomíná, že skutečnost, že nebyla dokončena její ratifikace, podkopává důvěryhodnost Unie; zdůrazňuje, že tato výzva nijak nesnižuje význam přijetí právního aktu Unie o boji proti genderově podmíněnému násilí, ale že jej naopak doplňuje; připomíná, že nová legislativní opatření by měla být v každém případě v souladu s právy a povinnostmi stanovenými Istanbulskou úmluvou a měla by doplňovat její ratifikaci; naléhavě proto vyzývá členské státy a Unii, aby přijaly další opatření, včetně závazných legislativních opatření, s cílem bojovat proti těmto formám násilí prostřednictvím budoucí směrnice o předcházení všem formám genderově podmíněného násilí a boji proti němu;

53.

důrazně potvrzuje svůj již dříve vyjádřený závazek bojovat proti genderově podmíněnému násilí a opakuje svou výzvu, pokud jde o nutnost vypracovat komplexní směrnici zahrnující všechny formy genderově podmíněného násilí, včetně porušování sexuálního a reprodukčního zdraví a práv žen, kybernetického násilí a sexuálního vykořisťování a zneužívání, jakož i povinnosti prevence, vyšetřování a stíhání pachatelů, chránit oběti a svědky a shromažďovat údaje, což je nejlepší způsob, jak skoncovat s genderově podmíněným násilím;

54.

naléhavě vyzývá Komisi, aby chystanou směrnici využila k označení genderově podmíněného kybernetického násilí za trestný čin, což představuje základní kámen pro harmonizaci stávajících a budoucích právních aktů;

55.

vyzývá Radu, aby využila překlenovacího ustanovení a přijala rozhodnutí, v němž by označila genderově podmíněné násilí za jeden z mimořádně závažných trestných činů s přeshraničním rozměrem uvedených v čl. 83 odst. 1 třetím pododstavci Smlouvy o fungování EU;

56.

žádá Komisi, aby jako součást svého budoucího legislativního návrhu a na základě čl. 83 odst. 1 prvního pododstavce Smlouvy o fungování EU bez zbytečného odkladu předložila návrh aktu, kterým se stanoví opatření pro boj proti genderově podmíněnému kybernetickému násilí, a to v souladu s doporučeními uvedenými v příloze tohoto usnesení; uvádí, že tento návrh by neměl oslabovat úsilí o označení genderově podmíněného násilí za novou oblasti mimořádně závažné trestné činnosti s přeshraničním rozměrem podle čl. 83 odst. 1 třetího pododstavce Smlouvy o fungování EU nebo jakýchkoli odvozených právních aktů týkajících se genderově podmíněného násilí, jak požadoval Parlament ve svých předchozích výzvách;

57.

pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení a doporučení, která tvoří přílohu tohoto usnesení, Komisi a Radě.

(1) Úř. věst. C 456, 10.11.2021, s. 208.

(2) Přijaté texty, P9_TA(2021)0296.

(3) Úř. věst. C 474, 24.11.2021, s. 140.

(4) Úř. věst. C 465, 17.11.2021, s. 30.

(5) Úř. věst. C 465, 17.11.2021, s. 160.

(6) Úř. věst. C 456, 10.11.2021, s. 191.

(7) Úř. věst. C 456, 10.11.2021, s. 232.

(8) Úř. věst. C 425, 20.10.2021, s. 28.

(9) Úř. věst. C 316, 6.8.2021, s. 2.

(10) Úř. věst. C 232, 16.6.2021, s. 48.

(11) Úř. věst. C 449, 23.12.2020, s. 102.

(12) Úř. věst. C 433, 23.12.2019, s. 31.

(13) Úř. věst. C 390, 18.11.2019, s. 28.

(14) Úř. věst. C 346, 27.9.2018, s. 192.

(15) Úř. věst. C 346, 27.9.2018, s. 29.

(16) Úř. věst. C 337, 20.9.2018, s. 167.

(17) https://www.osce.org/files/f/documents/2/9/468861_0.pdf

(18) Úř. věst. L 335, 17.12.2011, s. 1.

(19) Úř. věst. L 315, 14.11.2012, s. 57.

(20) Úř. věst. L 274, 30.7.2021, s. 41.

(21) https://fra.europa.eu/sites/default/files/fra_uploads/fra-2020-lgbti-equality-1_en.pdf

(22) https://curia.europa.eu/juris/document/document.jsf?docid=238745&doclang=en

(23) https://www.ohchr.org/EN/Issues/Women/SRWomen/Pages/OnlineViolence.aspx

(24) https://www.coe.int/en/web/campaign-free-to-speak-safe-to-learn/-/bullying-perspectives-practices-and-insights-2017-

(25) https://www.who.int/publications/i/item/9789240022256

(26) Zpráva zvláštní zpravodajkay pro otázky násilí vůči ženám, jeho příčin a následků ze dne 18. června 2018 o násilí páchaném na ženách a dívkách na internetu z hlediska lidských práv (A/HRC/38/47).

(27) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/36/EU ze dne 5. dubna 2011 o prevenci obchodování s lidmi, boji proti němu a o ochraně obětí, kterou se nahrazuje rámcové rozhodnutí Rady 2002/629/SVV (Úř. věst. L 101, 15.4.2011, s. 1).

(28) https://www.europol.europa.eu/publications-documents/pandemic-profiteering-how-criminals-exploit-covid-19-crisis

(29) Zpráva agentury FRA ze dne 3. března 2014 nazvaná „Násilí na ženách: průzkum v celé EU“.

PŘÍLOHA K USNESENÍ:

DOPORUČENÍ KOMISI OHLEDNĚ OBSAHU POŽADOVANÉHO NÁVRHU TÝKAJÍCÍHO SE BOJE PROTI GENDEROVĚ PODMÍNĚNÉMU NÁSILÍ: KYBERNETICKÉ NÁSILÍ

Doporučení 1 k cíli legislativního návrhu

Cílem je zahrnout do nadcházející směrnice o boji proti všem formám genderově podmíněného násilí minimální pravidla představující harmonizovanou politickou reakci, která by se týkala definice trestného činu genderově podmíněného kybernetického násilí a souvisejících sankcí, vymezit opatření, která podpoří činnost členských států v oblasti předcházení této trestné činnosti a stanovit opatření na ochranu, podporu a zajištění odškodnění pro oběti.

Dalším cílem je zahrnout v souladu se strategií pro rovnost osob LGBTIQ na období 2020–2025 do připravovaného návrhu definici trestných činů z nenávisti a nenávistných verbálních projevů na internetu, které se zaměřují na osoby LGBTIQ.

Tento návrh by neměl oslabovat jakékoli úsilí o označení všech forem genderově podmíněného násilí za novou oblast zvláště závažné trestné činnosti.

Doporučení 2 k oblasti působnosti a definicím

Definice genderově podmíněného kybernetického násilí by měla stanovovat rámec, rozsah a genderovou a průřezovou povahu tohoto jevu a zdůrazňovat, že genderově podmíněné kybernetické násilí je součástí celého jevu genderově podmíněného násilí.

Návrh by měl obsahovat definici vycházející z definic obsažených ve stávajících nástrojích, jako je Úmluva Rady Evropy o kyberkriminalitě nebo Istanbulská úmluva, definic vypracovaných Výborem k Úmluvě o počítačové kriminalitě, Poradním výborem Komise pro rovné příležitosti žen a mužů a zvláštním zpravodajem OSN pro násilí páchané na ženách, jeho příčiny a důsledky a definic formulovaných v souvislosti s kyberkriminalitou nebo kybernetickým násilím na dětech nebo násilím na ženách.

Na základě stávajících nástrojů by možná definice mohla znít: „Genderově podmíněné kybernetické násilí je formou genderově podmíněného násilí a rozumí se jím jakýkoli akt genderově podmíněného násilí, který je spáchán, podporován nebo zhoršen, částečně nebo v plném rozsahu použitím IKT, jako jsou mobilní a chytré telefony, internet, platformy sociálních médií nebo elektronická pošta, a to vůči ženě, protože je ženou, nebo který neúměrně postihuje ženy či směřuje proti osobám LGBTIQ z důvodu jejich genderové identity, vyjádření pohlavní identity nebo pohlavních znaků a má za následek nebo pravděpodobně vyústí ve fyzickou, sexuální, psychickou či finanční újmu, včetně hrozeb takovými činy, donucení nebo svévolného zbavení osobní svobody ve veřejném či soukromém životě“.

— které trestné činy?

Zahrnutí pojmu „trestná činnost v oblasti výpočetní techniky“ do čl. 83 odst. 1 Smlouvy o fungování EU se může vztahovat i na trestné činy spáchané proti sítím elektronických komunikací nebo informačním systémům nebo jejich prostřednictvím a do oblasti „trestné činnosti v oblasti výpočetní techniky“ ve smyslu čl. 83 odst. 1 Smlouvy o fungování EU mohou spadat závažné formy genderově podmíněného on-line násilí s přeshraničním rozměrem.

Kromě toho by na základě čl. 83 odst. 1 Smlouvy o fungování EU mohla být zavedena opatření, jejichž cílem je předcházet genderově podmíněnému kybernetickému násilí a pomáhat obětem a která doplní hlavní cíl legislativního návrhu.

Působnost legislativního návrhu by se měla vztahovat na všechny formy genderově podmíněného násilí, které jsou páchány, podporovány nebo zhoršovány částečně nebo v plném rozsahu použitím IKT, jako jsou mobilní telefony a chytré telefony, internet, platformy sociálních médií nebo elektronická pošta, vůči ženě proto, že je žena, nebo které neúměrně postihují ženy či směřují proti osobám LGBTIQ z důvodu jejich genderové identity, vyjádření pohlavní identity nebo pohlavních znaků.

Ačkoli není možné předložit vyčerpávající typologii různých forem genderově podmíněného kybernetického násilí, protože se neustále vyvíjí a objevují se nové formy, je třeba zmínit a definovat následující typy:

—	kybernetické obtěžování, včetně kyberšikany, sexuálního obtěžování on-line, nevyžádaného zasílání sexuálně explicitního materiálu, obtěžování na pracovišti a deadnamingu;

—	kyberstalking;

—

porušování soukromí v souvislosti s informačními a komunikačními technologiemi, včetně přístupu k soukromým údajům nebo zobrazením, jejich nahrávání, sdílení, vytváření a manipulace, zejména včetně pohlavního zneužívání na základě snímků, vytváření nebo distribuce soukromých sexuálních snímků bez souhlasu, doxingu a krádeže totožnosti;

—	zaznamenávání a sdílení snímků znásilnění nebo jiných forem sexuálního napadení;

—	dálkové ovládání nebo sledování, včetně sledovacích aplikací v mobilních zařízeních;

—	hrozby, včetně přímých hrozeb a hrozeb násilím a výzev k němu, jako je vyhrožování znásilněním, vymáhání peněz, sexuální vydírání, vydírání namířené proti oběti, jejím dětem nebo příbuzným nebo jiným osobám, které oběť podporují a které jsou nepřímo dotčeny;

—	nenávistné sexistické verbální projevy, včetně zveřejňování a sdílení obsahu podněcujícího k násilí nebo nenávisti vůči ženám nebo LGBTIQ osobám na základě jejich genderové identity, vyjádření pohlavní identity nebo pohlavních znaků;

—	podněcování k násilí proti sobě, jako je sebevražda nebo anorexie či psychická újma;

—	poškozování počítačového vybavení, souborů, programů, zařízení, útoky na internetové stránky a jiné digitální komunikační kanály;

—	nezákonný přístup k mobilním telefonům, elektronické poště, obsahu rychlých zpráv nebo účtům na sociálních sítích;

—	porušení zákazů komunikace uložených soudními příkazy,

—	využívání technologických prostředků pro obchodování s lidmi, včetně sexuálního vykořisťování žen a dívek.

— které oběti?

Osobní působnost návrhu by se měla vztahovat na všechny oběti genderově podmíněného kybernetického násilí, se zvláštním uznáním propojených forem diskriminace a obětí účastnících se veřejného života, mezi něž patří:

—	ženy a dívky v celé jejich rozmanitosti, a

—	LGBTIQ osoby na základě genderové identity, vyjádření pohlavní identity nebo pohlavních znaků.

Doporučení č. 3 k preventivním opatřením

Členské státy by měly zavést řadu opatření s cílem předcházet genderově podmíněnému kybernetickému násilí. Všechna tato opatření by měla zabránit opětovné traumatizaci a stigmatizaci obětí genderově podmíněného kybernetického násilí, měla by být zaměřena na oběti a měla by mít průřezový přístup. Tato opatření by měla zahrnovat:

—

osvětové a vzdělávací programy, včetně programů určených pro chlapce a muže, jakož i kampaně, do nichž se zapojí všichni příslušní aktéři a zúčastněné strany a které se budou zabývat základními příčinami genderově podmíněného kybernetického násilí v obecném kontextu genderově podmíněného násilí s cílem dosáhnout změny společenských a kulturních postojů a odstranit genderové normy a stereotypy a zároveň podpořit dodržování základních práv v internetovém prostředí se zvláštním ohledem na platformy sociálních médií a zvýšit gramotnost v oblasti bezpečného používání internetu;

—

výzkum genderově podmíněného kybernetického násilí, včetně takových aspektů, jakými jsou příčiny, výskyt, dopad; oběti, pachatelé, projevy, kanály a potřeba podpůrných služeb; tento výzkum by měl zahrnovat studie a úpravu statistik trestné činnosti v oblasti genderově podmíněného kybernetického násilí s cílem určit legislativní a nelegislativní potřeby; uvedený výzkum by měl být podpořen shromažďováním rozčleněných, průřezových a komplexních údajů;

—

začleňování digitálního vzdělávání, gramotnosti a dovedností, jakými jsou kybernetická hygiena a netiketa, a to i do školních kurikul, s cílem podpořit lepší porozumění digitálním technologiím, zejména předcházet zneužívání sociálních médií a posílit postavení uživatelů, zlepšit digitální začlenění, zajistit dodržování základních práv, odstranit jakoukoli genderovou nerovnost v přístupu k technologiím a zajistit genderovou diverzitu v technologickém odvětví, zejména při vývoji nových technologií, včetně odborné přípravy učitelů;

—

usnadnění přístupu žen ke vzdělání a akademické sféře v oblasti digitálních technologií s cílem odstranit rozdíly mezi ženami a muži, včetně genderových rozdílů v digitálních dovednostech, a zajistit genderovou rozmanitost v technologických odvětvích, jako jsou IKT a STEM, zejména při vývoji nových technologií, včetně umělé inteligence, a zvláště na pozicích s rozhodovací pravomocí;

—	podporu a sdílení osvědčených postupů v oblasti přístupu ke spravedlnosti, vynášení rozsudků a v oblasti opravných prostředků, které zohledňují genderový přístup;

—

prosazování integrovaných a komplexních vzdělávacích a léčebných programů zaměřených na prevenci opakování trestné činnosti pachatelů, jakož i na odklon chování a myšlení od násilí, ve spolupráci s příslušnými institucemi a organizacemi občanské společnosti a s přihlédnutím ke komunitním postupům a transformačním přístupům v oblasti soudnictví, které mají zásadní význam pro zastavení cyklické újmy;

—

rozvoj spolupráce mezi členskými státy za účelem výměny informací, odborných znalostí a osvědčených postupů, zejména prostřednictvím Evropské sítě pro předcházení trestné činnosti v koordinaci s Evropským centrem Europolu pro boj proti kyberkriminalitě, jakož i s dalšími souvisejícími subjekty, úřady a agenturami, jako je Eurojust, a v souladu se základními právy;

—

v případě on-line platforem, které jsou primárně využívány k šíření pornografického obsahu vytvářeného uživateli, zajištění toho, aby platformy přijaly nezbytná technická a organizační opatření, která zaručí, že uživatelé šířící obsah budou ověřování prostřednictvím dvojí registrace za pomoci elektronické pošty a mobilního telefonu;

—	uznání, podporu a poskytování informací o organizacích občanské společnosti působících v oblasti genderově podmíněného násilí a prevence, mimo jiné zajištěním finanční podpory těchto organizací;

—

podporu cíleného a průběžného vzdělávání odborníků z praxe a dalších odborníků, včetně zaměstnanců sociálních služeb, pracovníků donucovacích orgánů, soudních úředníků a dalších příslušných aktérů s cílem zajistit, aby byly pochopeny příčiny a dopady genderově podmíněného kybernetického násilí a aby se s oběťmi náležitě zacházelo, a zajistit, aby odborná příprava pro všechny terénní pracovníky zohledňovala genderový přístup;

—

zvážení regulace vývoje softwaru monitorovacích aplikací s cílem zvážit možné nesprávné používání nebo zneužívání těchto aplikací a stanovit přiměřené záruky na ochranu základních práv a zajištění souladu s platnými právními předpisy v oblasti ochrany údajů; zákaz Komise uvádět na trh jakýkoli software pro sledování, který umožňuje kontrolu bez souhlasu uživatele a bez jasného uvedení jeho činnosti;

—

zvážení kodexu zásad pro on-line platformy s přihlédnutím k jeho možnému dopadu nebo úloze v kontextu genderově podmíněného kybernetického násilí a zajištění toho, aby se organizace občanské společnosti mohly účastnit hodnocení a revize kodexu chování pro boj proti nezákonným nenávistným projevům online; přijetí opatření ukládajících společnostem působícím v oblasti informačních technologií, aby zlepšily zpětnou vazbu, kterou poskytují uživatelům prostřednictvím oznámení, což by jim umožnilo rychle a účinně reagovat, pokud jde o obsah označený za nezákonný;

—	uznání digitálního rozměru genderově podmíněného násilí ve vnitrostátních strategiích, programech a akčních plánech jako součást ucelené reakce na všechny formy genderově podmíněného násilí;

—	podporu spolupráce mezi členskými státy, internetovými zprostředkovateli a nevládními organizacemi zabývajícími se touto problematikou, jako jsou například akce vzájemného učení nebo veřejné konference;

—	multidisciplinární spolupráci a spolupráci zúčastněných stran, včetně spolupráce s technologickými společnostmi, poskytovateli hostingových služeb a příslušnými orgány v oblasti osvědčených postupů pro řešení genderově podmíněného násilí v souladu se základními právy.

Doporučení 4 k ochraně, podpoře a odškodnění obětí

Komise a členské státy by měly přijmout následující opatření, která by měla být zaměřena na oběti a měla by mít průřezový přístup:

—

podpora povinné zvláštní a průběžné odborné přípravy pro terénní pracovníky a odborníky, kteří se zabývají oběťmi genderově podmíněného kybernetického násilí, včetně donucovacích orgánů, sociálních, dětských a zdravotnických pracovníků, aktérů trestního soudnictví a soudců; celounijní vzdělávací programy by mohly být prováděny v rámci programů Spravedlnost a Občané, rovnost, práva a hodnoty a společně s Agenturou Evropské unie pro vzdělávání a výcvik v oblasti prosazování práva (CEPOL) a Evropskou sítí pro justiční vzdělávání; důraz by měl být kladen zejména na sekundární viktimizaci a na to, jak se jí vyhnout, na dvojí rozměr genderově podmíněného násilí (on-line/off-line) a na diskriminaci z důvodu příslušnosti ke dvěma či více skupinám, jakož i na pomoc obětem se zvláštními potřebami;

—	zajištění toho, aby veškeré vzdělávání terénních pracovníků mělo genderový přístup a aby program zahrnoval opatření, která zajistí, aby oběť nebyla v průběhu trestního řízení znovu viktimizována (opětovná viktimizace a stigmatizace);

—

v případě on-line platforem, které jsou primárně používány k šíření pornografického obsahu vytvářeného uživateli, zajištění toho, aby platformy přijaly nezbytná technická a organizační opatření, která zaručí dostupnost kvalifikovaného oznamovacího postupu v podobě, v níž jednotlivci mohou platformě oznámit, že obrazový materiál, který je zobrazuje nebo údajně zobrazuje, je šířen bez jejich souhlasu, poskytnout platformě přímé důkazy o své fyzické identitě, a požadovat, aby byl obsah oznámený tímto postupem do 48 hodin znepřístupněn;

—

v případě on-line platforem, které jsou primárně využívány k šíření pornografického obsahu vytvářeného uživateli, zajištění toho, aby platformy přijaly nezbytná technická a organizační opatření, která zaručí profesionální moderování obsahu fyzickou osobou, pokud je revidovaný obsah s vysokou pravděpodobností nezákonný, například obsah, který je zobrazován jako voyeuristický nebo znázorňující znásilnění;

—

zřízení vnitrostátních kontaktních míst v sociálních službách a donucovacích orgánech se zvlášť vyškolenými zaměstnanci v oblasti genderově podmíněného kybernetického násilí, která obětem umožní oznámit genderově podmíněné kybernetické násilí v prostředí, které je pro ně bezpečné; kontaktní místa by měla být koordinována v rámci sítě; tato opatření by přispěla k řešení nízké míry oznamování a opětovné viktimizace a k vytvoření bezpečnějšího prostředí pro oběti genderově podmíněného násilí;

—

usnadnění přístupu k informacím v jednoduchém a srozumitelném jazyce, kterému oběť rozumí, zejména o právní pomoci a zákonných opatřeních a podpůrných službách, a rozvíjení zvláštních služeb pro oběti kybernetického násilí (linky důvěry, azylová místa, právní a psychologická pomoc); usnadnění oznámení obětem, umožnění toho, aby získaly ochranné příkazy, a vytvoření mechanismů odškodnění s přiměřenými kompenzačními opatřeními;

—	vybavení vnitrostátních telefonních linek pomoci nezbytnými zdroji a odbornými znalostmi, aby mohly reagovat také na digitální rozměr genderově podmíněného násilí;

—	zřízení celounijní telefonní linky pomoci jako kontaktního místo pro oběti a zajištění toho, aby ji oběti mohly snadno a zdarma využívat; vytvoření adresáře podpůrných služeb, včetně linek pomoci a mechanismů oznamování dostupných v jednotlivých případech kybernetického násilí;

—

zajištění toho, aby oběti genderově podmíněného kybernetického násilí v členských státech měly přístup ke specializovaným podpůrným službám a ke spravedlnosti, opravným prostředkům a bezpečným a přístupným postupům a mechanismům oznamování nezávisle na podání stížnosti; odstranění všech překážek, kterým mohou čelit oběti, jež se rozhodnou podat stížnost, a vytvoření mechanismů pro podávání stížností, které jsou pro oběti snadno a okamžitě dostupné, a to i prostřednictvím digitálních prostředků;

—	rozvíjení mechanismů spolupráce mezi členskými státy, internetovými zprostředkovateli a nevládními organizacemi, které se touto problematikou zabývají, jakož i příslušnými aktéry, jako jsou soudy, státní zástupci, donucovací orgány, místní a regionální orgány a organizace občanské společnosti;

—	podpora organizací občanské společnosti, zejména těch, které poskytují podpůrné služby obětem, včetně poskytování finanční podpory;

—	podpora etického rozvoje a využívání technologických řešení, která podporují oběti a pomáhají identifikovat pachatele v plném souladu se základními právy.

Komise by měla vypracovat pokyny pro pracovníky donucovacích orgánů při jednání s oběťmi, které oznámí genderově podmíněné kybernetické násilí, přičemž tyto pokyny by úředníkům měly poskytnout nezbytné sociální dovednosti, aby mohli pozorně naslouchat všem obětem genderově podmíněného násilí, porozumět jim a respektovat je; pokyny by měly vycházet z genderového přístupu.

Členské státy by měly rozvíjet specializované služby ochrany a podpory, které budou zdarma přístupné všem obětem, včetně podpory v případě naléhavé situace a dlouhodobé podpory, jako je psychologická, lékařská, právní, praktická a sociálně-ekonomická podpora, s přihlédnutím ke specifickým potřebám obětí, a věnovat zvláštní pozornost obětem patřícím do skupin, které jsou obzvláště ohroženy nebo se nacházejí v naléhavé situaci. Komise by měla v tomto ohledu podporovat členské státy.

Doporučení 5 ke stíhání genderově podmíněného kybernetického násilí a jeho označení za trestný čin

Na základě definice uvedené v doporučení 2 a s ohledem na skutečnost, že prohlášení genderově podmíněného kybernetického násilí za trestný čin by mohlo mít na pachatele odrazující účinek, by při označení genderově podmíněného kybernetického násilí za trestný čin měla být zohledněna tato kritéria:

—	formy genderově podmíněného kybernetického násilí, které mají členské státy prohlásit za trestný čin (s cílem zahrnout i dřívější fáze kyberkriminality – podněcování, napomáhání, účastenství a pokus);

—	minimální a maximální tresty (odnětí svobody a peněžité tresty);

—	přeshraniční vyšetřování a stíhání;

—	zvláštní ustanovení uvádějící pokyny pro vyšetřování a stíhání určené zejména donucovacím orgánům a státním zástupcům, která by měla rovněž obsahovat konkrétní pokyny pro donucovací orgány v oblasti shromažďování důkazů;

—	účinná spolupráce mezi donucovacími orgány a technologickými společnostmi a poskytovateli služeb, zejména pokud jde o identifikaci pachatelů a shromažďování důkazů, což by mělo být v plném souladu se základními právy a svobodami a pravidly pro ochranu údajů;

—	veškeré důkazy by měly být shromažďovány tak, aby nevedly k sekundární viktimizaci a opětovné traumatizaci oběti;

—	přitěžující okolnosti v závislosti na profilu obětí z řad žen, dívek a osob LGBTIQ, např. využívání specifických charakteristik nebo zranitelnosti žen, dívek a osob LGBTIQ na internetu;

—

posouzení rizik by mělo zahrnovat a zohledňovat vzorce chování a genderové aspekty incidentu, jako jsou stereotypy, diskriminace, sexuálně motivované hrozby a zastrašování; tyto informace by měly být využity k určení následných opatření a k posílení shromažďování údajů týkajících se různých projevů genderově podmíněného kybernetického násilí;

—	poskytování důkazů by nemělo představovat zátěž pro oběti ani přispívat k další viktimizaci.

Všechna tato opatření by měla být zaměřena na oběť a měla by mít průřezovou povahu.

Doporučení 6 ke shromažďování údajů a podávání zpráv

Komise a členské státy by měly pravidelně shromažďovat a zveřejňovat komplexní rozčleněné a srovnatelné údaje o různých formách genderově podmíněného kybernetického násilí, a to nejen na základě zpráv o prosazování práva nebo organizací občanské společnosti, ale také na základě zkušeností obětí. Na tyto údaje by mohly navazovat komplexní studie. Údaje členských států o genderově podmíněném kybernetickém násilí by měly být shromažďovány a zpřístupňovány prostřednictvím statistických databází EIGE, FRA a Eurostatu a členské státy by měly zajistit, aby co nejlépe využívaly kapacity a zdroje institutu EIGE. FRA by měla na základě nejnovějších unijních údajů provést nový rozsáhlý celounijní výzkum všech forem genderově podmíněného kybernetického násilí, aby zajistila odpovídající reakci.

Komise by měla Evropskému parlamentu a Radě pravidelně předkládat zprávu s hodnocením, do jaké míry členské státy přijaly opatření navazující na toto doporučení. Komise by rovněž měla na úrovni Unie zlepšit údaje o výskytu genderově podmíněného kybernetického násilí a způsobené újmě, které budou rozčleněné podle pohlaví.

Komise a členské státy by měly vypracovat ukazatele pro měření účinnosti svých intervencí zaměřených na řešení genderově podmíněného kybernetického násilí.

Další doporučení by mohla zahrnovat:

—	vypracovávání statistik o výskytu a formách kybernetického násilí, které zároveň podpoří jednotnost a srovnatelnost údajů shromažďovaných členskými státy,

—	celounijní program pro shromažďování údajů,

—	pravidelné shromažďování údajů o poznatcích s cílem držet krok s neustálým vývojem nástrojů a technologií, které lze použít k páchání kybernetického násilí,

—	doporučení využívat kapacity a odborné znalosti institutu EIGE, Eurostatu, FRA, Europolu, Eurojustu a ENISA.