—

s ohledem na článek 3 Smlouvy o Evropské unii,

—

s ohledem na článek 153 Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU),

—

s ohledem na své usnesení ze dne 14. ledna 2014 o účinných inspekcích práce jako strategii na zlepšení pracovních podmínek v Evropě (1),

—

s ohledem na své usnesení ze dne 19. ledna 2017 o evropském pilíři sociálních práv (2),

—

s ohledem na své usnesení ze dne 17. prosince 2020 o silné sociální Evropě pro spravedlivou transformaci (3),

—

s ohledem na své usnesení ze dne 22. října 2020 o politice zaměstnanosti a sociální politice eurozóny v roce 2020 (4),

—

s ohledem na své usnesení ze dne 20. ledna 2021 nazvané Posílení jednotného trhu: budoucnost volného pohybu služeb (5),

—

s ohledem na své usnesení ze dne 20. května 2021 o dopadech pravidel EU na volný pohyb pracovníků a služeb: mobilita pracovních sil uvnitř EU jakožto nástroj k přizpůsobení dovedností potřebám trhu práce (6),

—

s ohledem na své usnesení ze dne 19. června 2020 o evropské ochraně přeshraničních a sezónních pracovníků v kontextu krize COVID-19 (7),

—

s ohledem na otázku E-001132/2021 ze dne 25. února 2021 a písemnou odpověď, kterou jménem Komise poskytl komisař pro pracovní místa a sociální práva dne 28. dubna 2021 (8),

—

s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2008/104/ES ze dne 19. listopadu 2008 o agenturním zaměstnávání (9),

—

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1149 ze dne 20. června 2019, kterým se zřizuje Evropský orgán pro pracovní záležitosti (10),

—

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 883/2004 ze dne 29. dubna 2004 o koordinaci systémů sociálního zabezpečení (11),

—

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 987/2009 ze dne 16. září 2009, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení (ES) č. 883/2004 o koordinaci systémů sociálního zabezpečení (12),

—

s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 96/71/ES ze dne 16. prosince 1996 o vysílání pracovníků v rámci poskytování služeb (13),

—

s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/957 ze dne 28. června 2018, kterou se mění směrnice 96/71/ES o vysílání pracovníků v rámci poskytování služeb (14),

—

s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2014/67/EU ze dne 15. května 2014 o prosazování směrnice 96/71/ES o vysílání pracovníků v rámci poskytování služeb a o změně nařízení (EU) č. 1024/2012 o správní spolupráci prostřednictvím systému pro výměnu informací o vnitřním trhu („nařízení o systému IMI“) (15),

—

s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady (EU) 2020/1057 ze dne 15. července 2020, kterou se stanoví zvláštní pravidla o vysílání řidičů v odvětví silniční dopravy, pokud jde o směrnice 96/71/ES a 2014/67/EU, a kterou se mění směrnice 2006/22/ES, pokud jde o požadavky na prosazování, a nařízení (EU) č. 1024/2012 (16),

—

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2020/1054 ze dne 15. července 2020, kterým se mění nařízení (ES) č. 561/2006, pokud jde o minimální požadavky na maximální denní a týdenní dobu řízení, minimální přestávky v řízení a týdenní doby odpočinku, a nařízení (EU) č. 165/2014, pokud jde o určování polohy pomocí tachografů (17),

—

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2020/1055 ze dne 15. července 2020, kterým se mění nařízení (ES) č. 1071/2009, (ES) č. 1072/2009 a (EU) č. 1024/2012 za účelem jejich přizpůsobení vývoji v odvětví silniční dopravy (18),

—

s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1152 ze dne 20. června 2019 o transparentních a předvídatelných pracovních podmínkách v Evropské unii (19),

—

s ohledem na rozsudek SDEU ve věci C-55/18, podle něhož musejí členské státy požadovat, aby zaměstnavatelé vytvořili systém umožňující měření denní pracovní doby (20),

—

s ohledem na evropský pilíř sociálních práv vyhlášený Evropskou radou, Parlamentem a Komisí v listopadu 2017,

—

s ohledem na návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se mění nařízení (EU) č. 910/2014, pokud jde o zřízení rámce pro evropskou digitální identitu, který předložila Komise dne 3. června 2021 (COM(2021)0281), důvěryhodná a bezpečná evropská elektronická identifikace,

—

s ohledem na sdělení Komise ze dne 30. března 2020 o pokynech k výkonu volného pohybu pracovníků během šíření onemocnění COVID-19,

—

s ohledem na sdělení Komise ze dne 16. července 2020 s pokyny týkajícími se sezónních pracovníků v EU v souvislosti s šířením onemocnění COVID-19,

—

s ohledem na sdělení Komise ze dne 4. března 2021 nazvané Akční plán pro evropský pilíř sociálních práv (COM(2021)0102),

—

s ohledem na otázku Komisi o zavedení evropského pasu sociálního zabezpečení s cílem zlepšit digitální prosazování práv na sociální zabezpečení a spravedlivou mobilitu (O-000071/2021 – B9-0041/2021),

—

s ohledem na čl. 136 odst. 5 a čl. 132 odst. 2 jednacího řádu,

—

s ohledem na návrh usnesení Výboru pro zaměstnanost a sociální věci,

A.

vzhledem k tomu, že pracovní mobilita uvnitř EU v posledních letech vykazovala vzestupný trend; vzhledem k tomu, že v roce 2019 se do jiné země EU přestěhovalo 17,9 milionu lidí z EU-28; vzhledem k tomu, že 13 milionů těchto stěhujících se osob bylo v produktivním věku a 78 % z nich bylo zaměstnaných; vzhledem k tomu, že v roce 2019 bylo v EU 1,5 milionu přeshraničních pracovníků (21); vzhledem k tomu, že aktivní mobilní pracovníci v roce 2019 představovali 4,3 % celkové pracovní síly v 28 členských státech EU; vzhledem k tomu, že údaje Komise z roku 2017 odhadují nehlášenou práci na 11,6 % celkového objemu práce v soukromém sektoru EU a 16,4 % hrubé přidané hodnoty (22); vzhledem k tomu, že v roce 2019 bylo v EU vydáno 4,6 milionu přenosných dokumentů A1, což představuje odhadem 3,06 milionu pracovníků; vzhledem k tomu, že vyslaní pracovníci musí mít při práci v jiném členském státě formulář A1; vzhledem k tomu, že formulář A1 poskytuje informace o systému sociálního zabezpečení, který se vztahuje na pracovníka; vzhledem k tomu, že formuláře A1 neposkytují aktuální informace o sociálním zabezpečení v reálném čase;

B.

vzhledem k tomu, že údaje nadace Eurofound ukazují, že doba mobility v rámci EU se zkracuje, neboť 50 % migrujících osob pobývá v hostitelské zemi po dobu jednoho až čtyř let; vzhledem k tomu, že se zvýšila i zpětná mobilita (23): na každé čtyři osoby, které v roce 2017 opustily členský stát, připadaly tři osoby, které se vrátily (24); vzhledem k tomu, že kratší a opakovaná období mobility vyžadují, aby mobilní pracovníci měli přehled o svých příspěvcích na sociální zabezpečení a důchodových právech;

C.

vzhledem k tomu, že článek 48 SFEU svěřuje Parlamentu a Radě pravomoc, aby řádným legislativním postupem přijaly opatření v oblasti sociálního zabezpečení, která jsou nezbytná k zajištění volného pohybu pracovníků; vzhledem k tomu, že za tímto účelem musí přijmout opatření k zajištění práv sociálního zabezpečení pro migrující pracovníky a samostatně výdělečně činné pracovníky a na nich závislé osoby; vzhledem k tomu, že čl. 153 odst. 1 SFEU svěřuje Unii pravomoc podporovat a doplňovat činnosti členských států v oblasti sociálního zabezpečení; vzhledem k tomu, že čl. 153 odst. 2 SFEU stanoví, že v oblasti sociálního zabezpečení rozhoduje Rada zvláštním legislativním postupem jednomyslně po konzultaci s Parlamentem, Evropským hospodářským a sociálním výborem a Výborem regionů;

D.

vzhledem k tomu, že mobilní pracovníci a občané přispívají k bohatství socioekonomické struktury v příhraničních regionech, které představují 40 % území EU; vzhledem k tomu, že je proto nezbytné zajistit rovné podmínky a spravedlivé podmínky mobility pro občany tím, že jim budou poskytnuty vhodné nástroje, které jim zaručí právní jistotu, ochranu práv a sociální zabezpečení; vzhledem k tomu, že je třeba vyhnout se nadměrnému administrativnímu zatížení podniků, zejména malých a středních podniků (MSP);

E.

vzhledem k tomu, že zásada č. 12 evropského pilíře sociálních práv stanoví, že bez ohledu na typ a délku trvání pracovního poměru mají pracovníci a za srovnatelných podmínek osoby samostatně výdělečně činné právo na přiměřenou sociální ochranu;

F.

vzhledem k tomu, že problémy týkající se nekalé soutěže založené na pracovním vykořisťování, podvodných formách zaměstnávání a nekalých praktikách, jako např. sociální dumping, jsou stále problémem ve všech členských státech a představují velký problém pro evropské podniky, pracovníky a společnosti; vzhledem k tomu, že podvodné využívání podle všeho nejvíce postihuje různé formy pracovních smluv: vzhledem k tomu, že chybí spolehlivé údaje, které by umožnily určit rozsah tohoto problému, zejména v souvislosti s vysíláním pracovníků (25); vzhledem k tomu, že jednou z příčin je absence účinného sledování a prosazování platných právních předpisů Unie, zejména pokud jde o zásady rovného zacházení a stejné odměny za stejnou práci na stejném místě, které nelze zaručit, pokud není dodržována zásada sledovatelnosti a přenositelnosti práv, což je třeba zlepšit;

G.

vzhledem k tomu, že pandemie COVID-19 upozornila na nejisté pracovní a životní podmínky řady mobilních a přeshraničních pracovníků v EU a zhoršila je; vzhledem k tomu, že krize upozornila na význam spolehlivých a stabilních systémů sociálního zabezpečení, které zajistí, aby nikdo nebyl opomenut v důsledku výkonu svobody pohybu; vzhledem k tomu, že v době vypuknutí pandemie vedla opatření přijatá členskými státy k právní nejistotě mobilních pracovníků, pokud jde o platná pravidla sociálního zabezpečení, a mnozí z nich se potýkali s těžkostmi při podávání žádostí o dávky v nezaměstnanosti na dálku; vzhledem k tomu, že pandemie upozornila na zvláštní zranitelnost nehlášených a sezónních pracovníků bez sociálního zabezpečení a že zneužívání a podvodné využívání záchranných balíčků krátkodobé finanční podpory poskytované v rámci pandemie COVID-19 vedlo ke zvýšené míře nehlášené a nedostatečně hlášené práce, včetně nových forem podpory nehlášené práce (26);

H.

vzhledem k tomu, že digitalizace poskytuje nebývalou příležitost ke zjednodušení mobility pracovních sil a zároveň urychluje a usnadňuje kontrolu dodržování platných předpisů EU; vzhledem k tomu, že v celé EU neprobíhá systematické shromažďování údajů, jehož cílem by bylo poskytnout odpovídající údaje o mobilních pracovnících nebo usnadnit přeshraniční přenositelnost práv na sociální zabezpečení prostřednictvím ověřování krytí sociálního zabezpečení a dávek pracovníků příslušnými subjekty a institucemi v reálném čase; vzhledem k tomu, že přístup k informacím o platných pravidlech, jakož i účinné dodržování, sledování a prosazování jsou nezbytnými předpoklady spravedlivé mobility a boje proti zneužívání; vzhledem k tomu, že je proto třeba podporovat a využívat digitální technologie, které mohou usnadnit kontrolu a prosazování právních předpisů, zaručit práva mobilních pracovníků a snížit administrativní náklady podniků a vnitrostátních institucí, a to v souladu s pravidly pro ochranu údajů;

I.

vzhledem k tomu, že vnitrostátní sociální partneři v různých odvětvích členských států vypracovali různé formy vnitrostátních průkazů nebo srovnatelných nástrojů v oblasti pracovního práva, a to buď ve spolupráci s místními, nebo celostátními orgány; vzhledem k tomu, že tyto různé iniciativy mají jeden hlavní společný rys: identifikační číslo nebo osobní průkaz, který pracovníkům, orgánům a hlavním poskytovatelům poskytuje účinný nástroj k zajištění sociálního zabezpečení a důstojných mezd a pracovních podmínek na pracovišti; vzhledem k tomu, že tyto iniciativy zvyšují povědomí o zaměstnanosti a pracovních podmínkách všech pracovníků a zlepšují jejich prosazování;

J.

vzhledem k tomu, že ve svém usnesení ze dne 14. ledna 2014 o účinných inspekcích práce vyzval Parlament Komisi, aby prozkoumala přínosy zavedení evropského průkazu sociálního zabezpečení odolného proti padělání nebo jiného celoevropského elektronického dokladu na evropské úrovni, na němž by mohly být uloženy všechny údaje potřebné k ověření zaměstnaneckého poměru držitele, jako jsou podrobnosti o sociálním zabezpečení a pracovní době, a na nějž by se vztahovala přísná pravidla na ochranu údajů; vzhledem k tomu, že ve svém usnesení ze dne 19. ledna 2017 o evropském pilíři sociálních práv poukazuje Parlament na potenciál dostupných řešení elektronické veřejné správy, případně včetně evropského průkazu sociálního zabezpečení zaručujícího vysokou úroveň ochrany údajů, což může zlepšit koordinaci sociálního zabezpečení v EU a informovanost jednotlivců; vzhledem k tomu, že Parlament ve svém usnesení ze dne 22. října 2020 o politice zaměstnanosti a sociální politice eurozóny v roce 2020 vyzval Komisi, aby na základě řádného posouzení dopadů založeném na faktech předložila návrh digitálního čísla sociálního zabezpečení EU; vzhledem k tomu, že ve svém usnesení ze dne 17. prosince 2020 o silné sociální Evropě pro spravedlivou transformaci vyzývá Parlament Komisi, aby předložila návrh digitálního evropského čísla sociálního zabezpečení (ESSN) společně s osobním pracovním průkazem a uvádí, že pracovníci a jejich zástupci a inspektoráty musí mít přístup k aktualizovaným informacím o svých zaměstnavatelích, jejich mzdových nárocích a pracovních a sociálních právech; vzhledem k tomu, že ve svém usnesení ze dne 20. května 2021 o mobilitě pracovních sil v rámci EU Parlament zdůrazňuje, že digitalizace výměny údajů mezi členskými státy by mohla usnadnit volný pohyb pracovníků na spravedlivém a rovnoprávném základě, jakož i zajištění prosazování příslušných pravidel Unie;

K.

vzhledem k tomu, že pracovní program Komise na rok 2018 ze dne 24. října 2017 oznámil záměr zavést ESSN s cílem přispět k celkovému cíli, jímž je zajištění spravedlivých pracovních podmínek pro mobilní pracovníky, dodržování sociálních norem pro všechny mobilní občany a zajištění jejich řádného prosazování; vzhledem k tomu, že Komise zavedení ESSN konzultovala se zúčastněnými stranami a občany v období od 27. listopadu 2017 do 7. ledna 2018; vzhledem k tomu, že Komise ve svém počátečním posouzení dopadů ESSN z roku 2017 předpokládala v dlouhodobějším výhledu možnost rozšíření využití ESSN na další oblasti politiky nad rámec koordinace sociálního zabezpečení; vzhledem k tomu, že Komise ve své roční analýze zátěže za rok 2019 zveřejněné 13. srpna 2020 potvrdila, že pracuje na iniciativě týkající se evropského čísla sociálního zabezpečení; vzhledem k tomu, že předsedkyně Komise Ursula von der Leyenová ve svém projevu o stavu Evropské unie ze dne 16. září 2020 oznámila, že Komise brzy navrhne důvěryhodný a bezpečný systém evropské elektronické identity; vzhledem k tomu, že Komise v Akčním plánu pro evropský pilíř sociálních práv oznámila, že v roce 2021 zahájí pilotní projekt, který posoudí možnost zavedení evropského průkazu sociálního zabezpečení, který by vycházel z iniciativy týkající se evropských elektronických průkazů totožnosti;

L.

vzhledem k tomu, že Evropská konfederace odborových svazů považuje ESSN za cenný nástroj pro boj proti podvodům a zneužívání sociálního zabezpečení; vzhledem k tomu, že Konfederace evropského podnikání (Business Europe) zveřejnila dne 12. ledna 2018 zprávu, která zdůrazňuje potenciál ESSN pro zlepšení koordinace sociálního zabezpečení v EU a zároveň řeší obavy související s rozmanitostí vnitrostátních systémů sociálního zabezpečení, s případnými otázkami ochrany údajů a další administrativní zátěží; vzhledem k tomu, že sociální partneři v odvětví stavebnictví vyzvali k zavedení účinných digitálních nástrojů k zajištění dodržování platných právních předpisů, včetně evropského přístupu k osobním pracovním průkazům (27);

M.

vzhledem k tomu, že v červnu 2019 byl zřízen Evropský orgán pro pracovní záležitosti (ELA); vzhledem k tomu, že do nařízení o orgánu ELA nebylo zahrnuto ESSN; vzhledem k tomu, že cílem orgánu ELA je zajistit spravedlivou pracovní mobilitu tím, že bude pomáhat členským státům a Komisi při účinném uplatňování a prosazování právních předpisů Unie týkajících se mobility pracovní síly a koordinace systémů sociálního zabezpečení;

1.

2.

3.

4.

5.

6.

7.

8.

9.

10.

11.

12.

13.

14.

15.

16.