P9_TA(2021)0453

Akční plán pro duševní vlastnictví na podporu oživení a odolnosti EU

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 11. listopadu 2021 o akčním plánu pro duševní vlastnictví na podporu oživení a odolnosti EU (2021/2007(INI))

(2022/C 205/03)

Evropský parlament,

—	s ohledem na sdělení Komise ze dne 25. listopadu 2020 nazvané „Farmaceutická strategie pro Evropu“ (COM(2020)0761),

—	s ohledem na sdělení Komise ze dne 19. února 2020 s názvem „Evropská strategie pro data“ (COM(2020)0066),

—	s ohledem na sdělení Komise ze dne 25. listopadu 2020 s názvem „Maximální využití inovačního potenciálu EU – Akční plán pro duševní vlastnictví na podporu oživení a odolnosti EU“ (COM(2020)0760),

—	s ohledem na Listinu základních práv Evropské unie (dále jen „Listina“), zejména na její čl. 17 odst. 2,

—	s ohledem na Dohodu o Jednotném patentovém soudu (1),

—	s ohledem na Dohodu WTO o obchodních aspektech práv k duševnímu vlastnictví z roku 1995 (dohoda TRIPS),

—	s ohledem na Ženevský akt Lisabonské dohody o označeních původu a zeměpisných označeních Světové organizace duševního vlastnictví (WIPO), který vstoupil v platnost dne 26. února 2020 (2),

—	s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/241 ze dne 12. února 2021, kterým se zřizuje Nástroj pro oživení a odolnost (3),

—	s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/933 ze dne 20. května 2019, kterým se mění nařízení (ES) č. 469/2009 o dodatkových ochranných osvědčeních pro léčivé přípravky (4),

—	s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/790 ze dne 17. dubna 2019 o autorském právu a právech s ním souvisejících na jednotném digitálním trhu a o změně směrnic 96/9/ES a 2001/29/ES (5),

—	s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2004/27/ES ze dne 31. března 2004, kterou se mění směrnice 2001/83/ES o kodexu Společenství týkajícím se humánních léčivých přípravků (6),

—	s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2004/48/ES ze dne 29. dubna 2004 o dodržování práv duševního vlastnictví (7),

—	s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 98/71/ES ze dne 13. října 1998 o právní ochraně (průmyslových) vzorů (8),

—	s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 6/2002 ze dne 12. prosince 2001 o (průmyslových) vzorech Společenství (9),

—	s ohledem na zprávu Komise z roku 2009 o šetření ve farmaceutickém odvětví,

—	s ohledem na společnou zprávu EPO-EUIPO z února 2021 o analýze práv duševního vlastnictví na firemní úrovni a výkonnosti podniků v Evropské unii,

—	s ohledem na hodnocení právních předpisů EU o ochraně průmyslových vzorů prováděné Komisí,

—	s ohledem na závěry Rady, jimiž se stanoví priority EU pro boj proti závažné a organizované trestné činnosti na období let 2022 až 2025,

—	s ohledem na hloubkovou analýzu „Standard Essential Patents and the Internet of Things“ z ledna 2019 zadanou Evropským parlamentem,

—	s ohledem na své usnesení ze dne 9. června 2015 o cestě k obnovenému konsensu o prosazování práv duševního vlastnictví: akční plán EU (10),

—	s ohledem na své usnesení ze dne 20. října 2020 o právech duševního vlastnictví při vývoji technologií umělé inteligence (11),

—	s ohledem na své usnesení ze dne 19. května 2021 obsahující doporučení Komisi ohledně výzev pro pořadatele sportovních akcí v digitálním prostředí (12),

—	s ohledem na své usnesení ze dne 6. října 2015 o možném rozšíření unijní ochrany zeměpisných označení na nezemědělské produkty (13),

—	s ohledem na své usnesení ze dne 10. července 2020 o strategii EU v oblasti veřejného zdraví po skončení pandemie COVID-19 (14),

—	s ohledem na článek 54 jednacího řádu,

—	s ohledem na stanoviska Výboru pro rozvoj, Výboru pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů, Výboru pro zemědělství a rozvoj venkova a Výboru pro kulturu a vzdělávání,

—	s ohledem na zprávu Výboru pro právní záležitosti (A9-0284/2021),

A.	vzhledem k tomu, že vyvážená silná ochrana a vynucování práv duševního vlastnictví jsou velmi důležité pro evropské hospodářství i pro oživení a odolnost EU, zejména po pandemii COVID-19;

B.	vzhledem k tomu, že pandemie COVID-19 ukázala význam politik na ochranu duševního vlastnictví, neboť ukázala, že jsou potřebná účinná opatření k řešení nedostatku očkovacích látek proti COVID-19, který ohrozil živobytí a vedl k zásadním ztrátám příjmů u pracovníků v kulturním a kreativním odvětví;

vzhledem k tomu, že investice do nehmotných aktiv byly výrazně méně ovlivněny hospodářskou krizí z roku 2008, což ukazuje potenciál aktiv v oblasti duševního vlastnictví při vytváření hospodářské stability a růstu a také pozitivní korelaci mezi vlastnictvím práv duševního vlastnictví a kvalitou a stabilitou zaměstnání; vzhledem k tomu, že studie ukazují, že podniky, které využívají práv duševního vlastnictví, rostou rychleji, jsou odolnější vůči hospodářským útlumům, zvyšují svoji hodnotu a posilují své postavení na jednotném trhu; vzhledem k tomu, že tyto skutečnosti rovněž poukazují na význam pobídek a pomoci malým a středním podnikům chránit a vlastnit jejich práva duševního vlastnictví;

vzhledem k tomu, že registrace duševního vlastnictví se v prvních měsících roku 2021 ve srovnání se stejným obdobím roku 2020 mírně zvýšily; vzhledem k tomu, že udržitelné a digitální hospodářské oživení po ukončení pandemie COVID-19 by mohlo být založeno na právech duševního vlastnictví; vzhledem k tomu, že během současné pandemie COVID-19 zaznamenal systém rychlého varování pro nebezpečné nepotravinářské výrobky (RAPEX) znepokojivý, dosud historicky nejvyšší počet varování;

vzhledem k tomu, že počet registrací duševního vlastnictví stále roste a jednotný trh zůstává v důsledku rozdílů ve vnitrostátních právních předpisech roztříštěný; vzhledem k tomu, že v souvislosti s evropskými patenty jsou i nadále nutné souběžné vnitrostátní postupy validace a soudní spory; vzhledem k tomu, že přetrvávají nedostatky, zejména v oblasti prosazování právních předpisů, což může bránit rozvoji společností, zejména mikropodniků a malých a středních podniků, omezovat přístup spotřebitelů k inovativním a bezpečným výrobkům a bránit tomu, aby se sociální výzvy řešily pomocí inovací;

vzhledem k tomu, že průmyslová odvětví intenzivně využívající znalosti jsou zdrojem růstu a prosperity; vzhledem k tomu, že mezi roky 2012 a 2016 vytvořila tato odvětví téměř 30 % všech pracovních míst a téměř 45 % celkové hospodářské aktivity (HDP) v EU, o čemž svědčí zpráva Evropského patentového úřadu (EPO) a Úřadu EU pro duševní vlastnictví (EUIPO) z roku 2019 o analýze na úrovni průmyslu (15); vzhledem k tomu, že odvětví intenzivně využívající práva duševního vlastnictví představují 93 % celkového vývozu zboží z EU do zbytku světa;

G.	vzhledem k tomu, že duševní vlastnictví je základním právem podle článku 17 Listiny;

vzhledem k tomu, že rozvoj a pokrok průmyslu založeného na znalostech závisí do značné míry na pravidlech upravujících práva duševního vlastnictví, zejména na zajištění účinné ochrany prostřednictvím účinných právních předpisů o patentech, ochranných známkách, průmyslových vzorech, autorském právu a právech s ním souvisejících, zeměpisných označeních a ochraně odrůd rostlin, jakož i prostřednictvím vhodného a harmonizovaného uplatňování pravidel ochrany obchodního tajemství,

vzhledem k tomu, že systémy duševního vlastnictví přispívají k vývoji nových léků a že pobídky v oblasti duševního vlastnictví jsou důležité pro zajištění účinného přístupu k cenově dostupným lékům; vzhledem k tomu, že nové léky musí být v souladu s mezinárodním právem v oblasti lidských práv, mezinárodním právem veřejným a s požadavky v oblasti veřejného zdraví;

vzhledem k tomu, že evropští inovátoři jsou průkopníky v oblasti zelených technologií, drží velkou část zelených patentů a mají silná portfolia duševního vlastnictví v oblasti technologií, jako je přizpůsobení se změně klimatu, zachycování a ukládání uhlíku, vodohospodářství a čištění odpadních vod;

vzhledem k tomu, že je třeba podporovat zhodnocení a zavádění výzkumu a vývoje v Evropě, což dokládá skutečnost, že v oblasti umělé inteligence představují Evropané pouze malou část žadatelů o patenty po celém světě, přestože významný podíl publikací vysoké hodnoty o umělé inteligenci pochází z Evropy;

Obecná východiska

podporuje Komisi při provádění cílů jejího akčního plánu pro duševní vlastnictví z listopadu 2020, protože silná, vyrovnaná a solidní ochrana práv duševního vlastnictví na vnitrostátní, evropské a mezinárodní úrovni, která umožňuje návratnost investic, je zvlášť důležitá pro hospodářské a sociální oživení po pandemii COVID-19 a vybudování dlouhodobé odolnosti vůči COVID-19 a dalším celosvětovým krizím, aby mohla EU na krize reagovat aktivně a v souladu se zásadami nařízení (EU) 2021/241, kterým se zřizuje Nástroj pro oživení a odolnost (16), a zajištění právní jistoty a dodržování evropských právních předpisů, jakož i pro vznik digitálního a globálně konkurenceschopného udržitelného hospodářství v Evropě, v němž inovace také znamená přínos pro dobro společnosti;

uznává, že ochrana práv duševního vlastnictví podporuje tvůrčí, vynalézavou a inovativní činnost, čímž umožňuje prospěch z této činnosti největšímu počtu lidí; konstatuje, že tato činnost umožňuje vynálezcům, inovátorům a autorům získat odměnu za jejich tvůrčí úsilí; vyzývá Komisi, aby i nadále podporovala schopnost evropských společností inovovat na základě komplexního režimu duševního vlastnictví, s cílem zachovat účinnou ochranu jejich investic do výzkumu a vývoje, zajistit spravedlivou návratnost prostřednictvím udělování licencí a pokračovat ve vývoji norem pro otevřené technologie, které podporují hospodářskou soutěž a výběr a zajišťují účast unijního průmyslu na vývoji klíčových technologií na globální úrovni;

Malé a střední podniky a ochrana duševního vlastnictví

zdůrazňuje, že práva duševního vlastnictví mají pro malé a střední podniky a mikropodniky řadu výhod; zdůrazňuje, že odvětví intenzivně využívající práv duševního vlastnictví nabízejí kvalitnější pracovní místa s lepšími pracovními podmínkami a vyššími odměnami; konstatuje, že malé a střední podniky, které vlastní práva duševního vlastnictví, vytvářejí až o 68 % vyšší příjmy na zaměstnance a vyplácejí mzdy o 20 % vyšší než malé a střední podniky, které taková práva nevlastní; je proto znepokojen tím, že mnoho malých a středních podniků má potíže stanovit si vlastní strategii v oblasti duševního vlastnictví a spravovat svá práva duševního vlastnictví; vítá tedy poukazy na duševní vlastnictví, prověřování duševního vlastnictví a jiné iniciativy Komise a úřadu EUIPO, které podporují jednoduché registrační postupy a nízké správní poplatky pro mikropodniky a malé a střední podniky a pomáhají jim co nejlépe své duševní vlastnictví zužitkovat; žádá Komisi, Evropský patentový úřad (EPO) a EUIPO, aby zvážily rozšíření těchto iniciativ na všechny druhy aktiv v oblasti duševního vlastnictví a aby stanovily další opatření na podporu přínosů vyplývajících z registrace práv duševního vlastnictví pro rozvoj činností malých a středních podniků;

je přesvědčen, že podpora pro malé a střední podniky, včetně finančních a nefinančních opatření, je správným krokem, jak těmto podnikům poskytnout lepší znalosti a usnadnit jejich přístup k právům duševního vlastnictví, a že finanční a právní nástroje Unie mají v této souvislosti mimořádný význam; vyzývá proto Komisi a úřad EUIPO, aby i nadále prováděly podpůrná opatření pro správu duševního vlastnictví pro malé a střední podniky a mikropodniky během hospodářského oživení, včetně poskytování přístupu k informacím a souvisejícím službám a poradenství o duševním vlastnictví založeného na jednom správním místě; zdůrazňuje, že tato podpora přispěje k posílení a podpoře všech vnitrostátních a regionálních iniciativ členů sítě Evropské unie pro duševní vlastnictví (EUIPN);

je znepokojen tím, že ačkoliv nehmotný majetek je jedním z nejcennějších aktiv, jen málo evropských malých a středních podniků je si toho vědomo a těží ze svého duševního vlastnictví, když se snaží získat přístup k financování; vítá tudíž ohlášené Evropské informační středisko pro duševní vlastnictví jako jedno z mnoha opatření, která zajistí, aby Evropa dále využívala hodnoty znalostí, které naše společnosti neustále vytvářejí, vyvíjejí a sdílejí, a aby byly tyto společnosti vybaveny nezbytnými nástroji a informacemi nebo aktivněji spravovaly tato aktiva; zdůrazňuje, že užitné vzory poskytují rychlou a levnou ochranu technických vynálezů a jsou pro malé a střední podniky velmi atraktivní; vybízí členské státy, které tento nástroj dosud nenabízejí, aby jej tudíž zavedly, a vyzývá Komisi, aby zvážila možnost zavést ochranu užitných vzorů na úrovni EU, která v současné době není k dispozici;

Balíček týkající se jednotného patentu

zdůrazňuje, že balíček týkající se jednotného patentu, který zahrnuje evropský patent s jednotným účinkem (jednotný patent) a Jednotný patentový soud, má za cíl zajistit, aby byla ochrana patentů účinnější, řešení sporů v celé Evropě srozumitelné tím, že nebudou paralelní řízení v různých členských státech, a méně nákladné, jelikož se sníží právní náklady, a také přístupnější a účinnější, čímž se zvýší právní jistota; žádá účastnící se členské státy, které tak dosud neučinily, aby tudíž pokročily v ratifikaci protokolu k Dohodě o Jednotném patentovém soudu o prozatímním provádění, jakmile to bude možné, nebo aby jinými prostředky prohlásily, že jsou vázány tímto protokolem, s cílem umožnit rychlý vstup balíčku týkajícího se jednotného patentu v platnost;

zdůrazňuje, že jednotný patent představuje další možnost navíc k vnitrostátním patentům a vybízí členské státy, které se dosud neúčastní posílené spolupráce za účelem vytvoření jednotné patentové ochrany nebo dosud nepřistoupily k Dohodě o Jednotném patentovém soudu, aby pokračovaly v procesu vedoucímu k dosažení plné účasti; připomíná, že inovativní malé a střední podniky těží z jednotného evropského patentového systému, a zdůrazňuje, že Dohoda o Jednotném patentovém soudu (UPCA) a její jednací řád představují pečlivě vyvážené řešení, které odráží základní zásady Unie, jimiž jsou proporcionalita, flexibilita, spravedlnost a rovnost; bere na vědomí snížení poplatků a vrácení poplatků malým a středním podnikům v rámci jednacího řádu Dohody o Jednotném patentovém soudu;

vítá alternativní systém řešení sporů založený na jednom správním místě, který má být zřízen podle článku 35 Dohody o Jednotném patentovém soudu a který nezasahuje do stávajících vnitrostátních systémů, takže není narušeno právo stran na spravedlnost; žádá členské státy, aby umožnily rychlé uvedení do provozu patentového mediačního a rozhodčího střediska, a vyzývá Komisi, aby posoudila, zda by středisko mohlo ve střednědobé či dlouhodobé perspektivě projednávat veškeré spory týkající se duševního vlastnictví; vítá úsilí členských států nalézt vhodná řešení, jak se vyrovnat s dopady brexitu;

Dodatková ochranná osvědčení

zdůrazňuje, že režim dodatkových ochranných osvědčení v rámci EU, ačkoliv je pro praxi velmi důležitý, se potýká s roztříštěností provádění v různých členských státech; naléhavě vyzývá Komisi, aby vydala pokyny pro členské státy a aby tuto roztříštěnost řešila, a to i prostřednictvím legislativních návrhů založených na vyčerpávajícím posouzení dopadů;

10.

uznává, že balíček týkající se jednotného patentu nestanoví jednotné dodatkové ochranné osvědčení, a vyzývá členské státy, aby podpořily jeho zřízení jakožto logické rozšíření jednotné patentové ochrany;

11.

žádá Komisi, aby – dokud nebude existovat jednotné dodatkové ochranné osvědčení – zajistila soulad mezi připravovaným jednotným patentovým režimem a stávajícím režimem dodatkového ochranného osvědčení v rámci EU tím, že vyjasní, že vnitrostátní dodatkové ochranné osvědčení mohou udělovat vnitrostátní patentové úřady, a to na základě jednotného patentu;

12.

vítá skutečnost, že Komise chce posoudit potenciální dopad návrhu na jednotné dodatkové ochranné osvědčení; poukazuje na to, že zavedení jednotného dodatkového ochranného osvědčení s podmínkou odkladu v závislosti na formálním rozhodnutí na vnitrostátní úrovni by mohlo proběhnout ještě před vstupem jednotného patentu v platnost, a navrhuje proto, aby bylo zváženo rozšíření mandátu Evropského patentového úřadu, aby mohl být přezkum žádostí o dodatkové ochranné osvědčení prováděn na základě jednotných pravidel;

13.

poukazuje na to, že neefektivnost v postupech udělování dodatkového ochranného osvědčení brzdí inovátory a výrobce, a tak brání rovnému přístupu pacientů k léčbě, a že je zásadně důležité zajistit rovné podmínky pro výrobce generických a biologicky podobných léčivých přípravků v Unii; zdůrazňuje tudíž, že je třeba účinně řešit zneužívání oddělených patentových přihlášek a vazby na patenty; připomíná, že inovace by měly plnit nejnaléhavější potřeby společnosti a že by v této souvislosti měly být podporovány včasné dodávky léků, včetně generických a biologicky podobných léčivých přípravků, jakož i jejich dostupnost, a to i cenová; zdůrazňuje, že případná revize tzv. ustanovení Bolar, které umožňuje provádět hodnocení patentovaných výrobků na podporu žádostí o registraci generických a biologicky podobných léčivých přípravků, aniž by byla považována za porušení patentových práv nebo dodatkových ochranných osvědčení pro léčivé přípravky, a také okamžitý vstup na trh po vypršení patentových práv a dodatkových ochranných osvědčení, může proběhnout teprve po komplexním posouzení dopadu;

14.

podtrhuje důležitou úlohu, kterou ve výzkumu a vývoji hrají veřejné investice, a vyzývá Komisi a členské státy k zajištění toho, aby výsledky výzkumu a vývoje ve farmaceutickém odvětví financovaného z veřejných prostředků byly plně transparentní tak, aby podmínky pro udělování patentů a licencí zaručovaly návratnost veřejných investic v oblasti veřejného zdraví;

Patenty, jejichž využití je nezbytné k dodržení technických norem

15.

uznává, že informace o existenci, působnosti a významu patentů, jejichž využití je nezbytné k dodržení technických norem (patenty SEP), jsou důležité pro spravedlivá jednání o poskytnutí licencí, protože umožní případnému uživateli norem určit míru jejich expozice vůči patentům SEP a případným poskytovatelům licence; konstatuje, že ačkoliv se ve většině případů jednání mezi ochotnými stranami odehrávají v dobré víře, často jsou patenty SEP předmětem soudních sporů; navrhuje Komisi, aby se zabývala možnými pobídkami k vyjednávání, které by zabránily soudním sporům, neboť by se tak předešlo doprovodným nákladům na spory a omezily by se další související problémy;

16.

zdůrazňuje, že řada patentových přihlášek, jež byly u organizací zabývajících se vývojem norem během procesu stanovování norem prohlášeny za případně nezbytné k dodržení technických norem, v konečném důsledku nemusela být pro danou normu nezbytná v podobě, v jaké byla nakonec schválena, nebo po udělení patentu, a že by vhodný, skutečně nezávislý a transparentní mechanismus kontroly posílil transparentnost a zvýšil právní jistotu; vítá v této souvislosti pilotní studii posouzení nezbytnosti patentů SEP (17);

17.

žádá Komisi, aby dále prozkoumala spolu s příslušnými aktéry požadavky na nezávislý, neutrální a transparentní systém ověření nezbytnosti prováděných třetí stranou, a to tím, že určí poptávku po zdrojích, posoudí jejich dopad a vymezí úlohu, kterou by v této souvislosti mohly plnit zdroje, jako jsou vznikající technologie, např. umělá inteligence a související technologie nebo odborné technické znalosti, jimiž přispěje úřad EPO, a aby využila získané znalosti v rámci podkladů pro legislativní podnět týkající se patentů SEP, který je plánován na začátek roku 2022, na základě vhodných posouzení dopadu;

18.

uznává význam vyváženého systému poskytování licencí pro patenty SEP a trvá na významu stabilních, účinných a spravedlivých pravidel; zdůrazňuje, že „spravedlivé, přiměřené a nediskriminační podmínky“ jsou vágním právním pojmem, který zahrnuje právní nejistotu, a vyzývá Komisi, aby dále monitorovala vývoj tohoto odvětví a objasnila jeho různé aspekty a judikaturu, a to i tak, že pro tento účel určí středisko pro sledování (kompetenční centrum); připomíná předchozí výzvu Parlamentu určenou Komisi, aby zveřejnila výroční zprávy evidující skutečné případy nedodržení spravedlivých, přiměřených a nediskriminačních podmínek a takzvané „patent hold-up“ (zadržování patentů) a „patent hold-out“ (ignorování patentů);

19.

zdůrazňuje, že je důležité zvýšit transparentnost databází organizací zabývajících se vývojem norem, a vyzývá tyto organizace, aby aktualizovaly svůj systém a databáze pro podávání zpráv; v této souvislosti zdůrazňuje čl. 9 odst. 1 písm. c) nařízení (EU) č. 1257/2012 (18), který stanoví, že úkolem Evropského patentového úřadu je přijímat a registrovat licenční závazky přijaté majitelem jednotného patentu v mezinárodních normalizačních orgánech; vyzývá Komisi, aby i nadále sledovala chování společností ze třetích zemí v mezinárodních normalizačních orgánech, které spolu s nedávnými rozhodnutími zahraničních soudů výrazně znevýhodňuje evropské společnosti tím, že podkopává konkurenceschopnost evropského trhu;

20.

bere na vědomí význam transparentnosti a potřebu proaktivně poskytovat nezbytné informace předem při udělování licencí na patenty SEP za spravedlivých, přiměřených a nediskriminačních podmínek, a to způsobem, který zajistí spravedlivý výsledek jednání, které mezi stranami proběhne v dobré víře; zdůrazňuje, že otázka, zda si držitel patentu SEP může zvolit úroveň udělování licencí v dodavatelském řetězci či zda každá společnost v dodavatelském řetězci musí mít přístup k licenci, není dosud vyjasněna, a žádá proto Komisi, aby spolupracovala s příslušnými zúčastněnými stranami s cílem nalézt přístup k této otázce a vyřešit ji;

21.

zdůrazňuje hodnotu stávajících dobrovolných iniciativ vedených průmyslem, které mají usnadnit udělování licencí k patentům SEP pro internet věcí, jako jsou např. sdružení licencí, která sdružují převážnou většinu evropských a mezinárodních vývojářů v oblasti celulárních technologií;

Zeměpisná označení

22.

připomíná, že EU chrání přibližně 3 300 produktů jako zeměpisná označení a že roční hodnota všech těchto produktů vzrostla na více než 75 miliard EUR, a vítá proto iniciativy a opatření na posílení, modernizaci, zefektivnění a lepší prosazování systému zeměpisných označení pro zemědělské produkty, potraviny, vína a lihoviny tak, aby byl přesnější a účinnější, neboť tyto iniciativy přispívají k vytváření a ochraně kvalitních pracovních míst, k podpoře sociální, environmentální a hospodářské udržitelnosti ve venkovských oblastech a k podpoře evropské kulturní rozmanitosti;

23.

domnívá se, že otázka přílišné administrativní zátěže výrobců spojené s registrací, změnami a správou specifikace produktů se zeměpisným označením a zaručených tradičních specialit by měla být ústředním bodem budoucích diskusí; připomíná, že postupy pro změnu specifikací produktů se zeměpisným označením byly zjednodušeny a zefektivněny pro víno a zemědělsko-potravinářské produkty v rámci přezkumu reformy společné zemědělské politiky a že tento přístup by měl být v budoucnu posílen;

24.

připomíná, že podle odhadů tvoří osivo vypěstované přímo v zemědělských podnicích více než 80 % celkových potřeb zemědělců v některých afrických zemích; vyzývá EU, aby podporovala režimy práv duševního vlastnictví, které podněcují rozvoj místních odrůd osiva a osiva vypěstovaného v zemědělských podnicích, a to v souladu s ustanoveními Mezinárodní smlouvy o rostlinných genetických zdrojích pro výživu a zemědělství (ITPGRFA) a článku 19 Deklarace OSN o právech rolníků a jiných osob pracujících ve venkovských oblastech;

25.

považuje za nezbytné chránit práva duševního vlastnictví způsobem, který podporuje výzkum a inovace, zejména s cílem zavést odolnější zemědělské odrůdy, aby bylo možné čelit změně klimatu a zavést udržitelné a agroekologické zemědělské modely, které budou chránit přírodní zdroje a respektovat potenciál nechráněného rozmnožovacího a heterogenního ekologického materiálu; zdůrazňuje, že ochrana odrůdových práv je zásadní a vyžaduje silný a vymahatelný systém ochrany v EU, a zdůrazňuje proto důležitou úlohu systémů odrůdových práv Společenství a Mezinárodní unie pro ochranu nových odrůd rostlin; poukazuje na to, že práva duševního vlastnictví musí rovněž napomáhat zabezpečování potravin a odolnosti a konkurenceschopnosti unijního zemědělsko-potravinářského modelu;

26.

zdůrazňuje, že je třeba vyvinout více úsilí s cílem zvýšit transparentnost statusu a patentovatelnosti biologického materiálu; poukazuje na to, že šlechtitelé by měli mít odpovídající přístup k informacím o biologickém materiálu, který budou používat při šlechtění rostlin; zdůrazňuje, že Komise by měla zavést nové metody umožňující účinnou konzultaci a výměnu informací; nesouhlasí s jakýmkoli udělováním patentů na živá zvířata;

27.

domnívá se, že uznání zeměpisných označení nezemědělských produktů je důležité pro priority vyvíjených programů EU, včetně programů průmyslové strategie, s rozvojem krátkých dodavatelských řetězců a Zelené dohody tím, že budou podporovány místní produkty s větší sledovatelností a transparentností, pokud jde o původ výrobků a použité výrobní postupy;

28.

podporuje Komisi v její iniciativě zavést na základě důkladného posouzení dopadů účinnou a transparentní specificky unijní ochranu zeměpisných označení u nezemědělských produktů, čímž by byly dotčené produkty označeny jako produkty pocházející z území členského státu nebo regionu či oblasti tohoto území, pokud lze danou jakost, pověst nebo jiné vlastnosti produktu v zásadě přičíst jeho zeměpisnému původu, s cílem dosáhnout souladu mj. s Ženevským aktem Lisabonské dohody o označeních původu a zeměpisných označení, který EU podepsala a který zahrnuje možnost chránit zeměpisná označení u zemědělských i nezemědělských produktů; očekává, že Komise co nejdříve, nejpozději však na konci roku 2021, navrhne právní předpisy v tomto ohledu;

29.

zdůrazňuje, že zavedení specifického unijního systému zvláštní ochrany zeměpisných označení u nezemědělských produktů by mělo usilovat o to, aby z něj díky usnadňování přístupu k informacím o pravosti daného produktu těžili spotřebitelé, aby mělo pozitivní hospodářské dopady na mikropodniky a malé a střední podniky a aby mělo obecný dopad na zaměstnanost, rozvoj a cestovní ruch ve venkovských oblastech, což by mohlo zejména pomoci EU zotavit se po krizi COVID-19; domnívá se, že taková zvláštní ochrana zeměpisných označení nezemědělských produktů by rovněž usnadnila přístup na trhy třetích zemí prostřednictvím obchodních dohod EU; domnívá se však, že tento systém musí zavést nezbytné záruky, včetně účinných a transparentních mechanismů uplatňování i nápravy;

30.

bere na vědomí skutečnost, že stávající unijní systém ochranných známek producentům neumožňuje osvědčit vazbu mezi jakostí a zeměpisným původem a že některé členské státy již vytvořily své vlastní vnitrostátní systémy ochrany pro zeměpisná označení nezemědělských produktů, protože neexistuje harmonizovaný systém ochrany, což vede k roztříštěnosti trhu a právní nejistotě, což má rovněž nepříznivý dopad na producenty; domnívá se, že harmonizovaná ochrana na úrovni Unie by vytvořila nezbytnou právní jistotu pro všechny zúčastněné strany a zaručila by prevenci porušování práv duševního vlastnictví u vyráběných a řemeslných výrobků, aby EU mohla lépe chránit své zájmy na mezinárodní úrovni;

31.

navrhuje, aby byla úřadu EUIPO svěřena odpovědnost za zřízení rejstříku zeměpisných označení nezemědělských produktů s cílem zajistit jejich jednotný přezkum a ochranu v celé Unii;

Přezkum právních předpisů EU o ochraně průmyslových vzorů

32.

zdůrazňuje, že současný systém ochrany průmyslových vzorů na úrovni EU byl zaveden před 20 lety a je třeba jej revidovat; vítá proto ochotu Komise modernizovat právní předpisy Unie v oblasti ochrany průmyslových vzorů s cílem lépe podpořit přechod k digitální, udržitelné a zelené ekonomice; vyzývá Komisi, aby na jedné straně aktualizovala postup registrace tak, aby nové formy průmyslových vzorů, jako jsou grafická uživatelská rozhraní, virtuální a animované vzory, typy písma a ikony, a ty, které jsou důležité v souvislosti s novým vývojem a technologiemi, byly chráněny jednoduchým a méně zatěžujícím způsobem, a na druhé straně aby dále harmonizovala postupy uplatňování a zneplatnění v členských státech;

33.

konstatuje, že ochrana průmyslových vzorů dílů používaných k opravám složitých výrobků je harmonizována pouze částečně; poukazuje na to, že některé členské státy již zavedly do svých právních předpisů „výjimku pro náhradní díly“ či „ustanovení o opravách“, čímž umožnily výrobu a prodej součástí složitých výrobků, aniž by došlo k porušení práv duševního vlastnictví; konstatuje, že se tím vytváří roztříštěnost na vnitřním trhu a právní nejistota; vyzývá proto Komisi, aby „ustanovení o opravách“ začlenila do svého budoucího návrhu, neboť toto ustanovení přispěje k podpoře přechodu k udržitelnějšímu a ekologičtějšímu hospodářství a omezí narušování hospodářské soutěže;

34.

domnívá se, že systém ochrany průmyslových vzorů EU by měl být sladěn se systémem ochranných známek EU, aby držitelé průmyslových vzorů mohli zabránit vstupu zboží porušujícího průmyslové vzory na celní území EU, neboť práva spojená s ochrannými známkami lze vymáhat i vůči zboží v tranzitu přes EU; vyzývá Komisi, aby při revizi právních předpisů o průmyslových vzorech tuto mezeru odstranila a umožnila vlastníkům značek, aby zastavili tranzit padělků průmyslových vzorů přes EU;

35.

je přesvědčen, že ochrana průmyslových vzorů by měla být poskytována jednotným způsobem na celém jednotném trhu, a navrhuje Komisi, aby zvážila sladění směrnice o právní ochraně (průmyslových) vzorů a nařízení o (průmyslových) vzorech Společenství a s cílem vytvořit větší právní jistotu;

Boj proti porušování práv duševního vlastnictví

36.

poukazuje na to, že padělané zboží, a to např. padělané léčivé přípravky či osobní ochranné prostředky nebo ochranné roušky v souvislosti se zdravotní krizí typu pandemie COVID-19, mohou vážně ohrožovat zdraví a bezpečnost občanů EU a mohou vážně poškozovat veřejné zdraví; zastává názor, že ačkoli se činnosti dozoru nad trhem zaměřují na ochranu obecných veřejných zájmů, zatímco padělané výrobky souvisejí s ochranou soukromých práv duševního vlastnictví, existuje úzký vztah mezi padělanými výrobky a riziky pro zdraví a bezpečnost spotřebitelů;

37.

zdůrazňuje, že v roce 2016 tvořilo padělané zboží až 6,8 % dovozu do EU, což představovalo hodnotu ve výši 121 miliard EUR, a že jeho dostupnost na jednotném trhu v období 2013–2017 způsobila přímé ztráty prodeje v hodnotě 50 miliard EUR a přímou ztrátu přibližně 416 000 pracovních míst (19); poukazuje na to, že porušování práv duševního vlastnictví obnáší nízkou míru rizika z hlediska jak pravděpodobnosti odhalení, tak pravděpodobnosti sankce v případě odhalení; naléhavě vyzývá členské státy, aby společně s Komisí, celními orgány, Agenturou EU pro spolupráci v oblasti prosazování práva (Europol), Interpolem a donucovacími orgány koordinovaly strategie a vypracovaly účinné a odrazující sankce, zejména s cílem omezit množství nebezpečných výrobků, které jsou nabízeny veřejnosti, a bojovat proti padělání a pirátství, obzvláště pokud jsou spojeny s organizovanou trestnou činností;

38.

s politováním konstatuje, že se k distribuci padělaných výrobků a obsahu a služeb porušujících práva duševního vlastnictví stále více používá internet, což má vážné negativní dopady na výrobní průmysl EU i na tvůrčí, kulturní a sportovní odvětví; vítá návrh aktu o digitálních službách, který předložila Komise; zdůrazňuje skutečnost, že zásada ověřování totožnosti třetích stran („znej svého zákazníka“) a systém důvěryhodných oznamovatelů by velmi významně přispěly k boji proti padělání a že by umělá inteligence a technologie blockchain mohly hrát významnou úlohu při řešení problému padělaného a pirátského zboží dostupného on-line a přispět k lepšímu prosazování práv duševního vlastnictví v celém dodavatelském řetězci; podporuje proto používání nových technologií v boji proti porušování práv duševního vlastnictví a vítá publikace vydávané v této oblasti střediskem EUIPO, které jsou založeny na ověřených faktech;

39.

uznává značný potenciál technologií blockchain pro registraci a ochranu práv duševního vlastnictví; zdůrazňuje, že blockchainové systémy mohou pomoci zabezpečit dodavatelský řetězec tím, že umožní sledovatelnost, bezpečnost a zabezpečení všech kroků proti nebezpečí padělání na všech úrovních dodavatelského řetězce; konstatuje, že zejména pokud jde o registraci práv duševního vlastnictví, je třeba, aby úřady pro duševní vlastnictví přijaly technické normy pro svá blockchainová řešení, které by umožňovaly jejich vzájemnou interoperabilitu; zdůrazňuje, že umělá inteligence a související technologie používané při registraci k udělování práv duševního vlastnictví nemohou nahradit lidské hodnocení prováděné případ od případu s cílem zajistit kvalitu a spravedlnost rozhodnutí;

40.

poukazuje na souvislost mezi trestnými činy proti duševnímu vlastnictví a organizovanou a závažnou mezinárodní trestnou činností; vítá proto rozhodnutí Rady vrátit porušování duševního vlastnictví na seznam prioritních trestných činů EU v rámci evropské multidisciplinární platformy pro boj proti hrozbám vyplývajícím z trestné činnosti (EMPACT) na nadcházející cyklus let 2022–2025 a žádá Radu, aby je na tomto seznamu zachovala a posílila přeshraniční spolupráci mezi vnitrostátními orgány, úřadem EUIPO, Europolem, Agenturou EU pro justiční spolupráci v trestních věcech (Eurojust) a Evropským úřadem pro boj proti podvodům (OLAF);

41.

vítá skutečnost, že Komise hodlá předložit soubor nástrojů na boj proti padělání s cílem zdokonalit spolupráci mezi držiteli práv, veřejnými orgány, donucovacími orgány na vnitrostátní a unijní úrovni a zprostředkovateli, a to díky dalšímu vyjasnění příslušných rolí a povinností s cílem usnadnit účinné sdílení informací a údajů mezi klíčovými aktéry, podporovat používání nových nástrojů a bojovat proti padělatelským aktivitám; vyzývá Komisi, aby učinila konkrétní opatření zaměřená na monitorování úmyslného porušování práv duševního vlastnictví, včetně případů, kdy je porušování práv duševního vlastnictví používáno ve zlé víře jako záměrná obchodní strategie, a aby v rámci boje proti dovozu padělaných výrobků prosazovala větší kontrolu a přeshraniční spolupráci mezi celními orgány; vyzývá Komisi, aby zvážila vytvoření podobného souboru nástrojů EU pro boj proti dalším typům porušování práv duševního vlastnictví;

42.

zdůrazňuje, že k tomu, aby spotřebitelé změnili názor na spotřebu zboží a služeb porušujících práva duševního vlastnictví, by bylo rovněž nezbytné zavést dlouhodobé vzdělávání o duševním vlastnictví ve školách, které by se zaměřovalo na padělání a pirátství; vyzývá proto členské státy, aby spolupracovaly s úřadem EUIPO s cílem zahájit osvětové kampaně, a to i v oblasti 3D tisku; připomíná, že technologie 3D tisku může z právního hlediska vyvolávat určité konkrétní obavy týkající se všech oblastí práva duševního vlastnictví, jako jsou autorské právo, patenty, (průmyslové) vzory, trojrozměrné ochranné známky a zeměpisná označení;

43.

vyzývá Komisi, aby i nadále chránila práva duševního vlastnictví a podporovala jejich prosazování ve třetích zemích, a to i prostřednictvím navýšení finančních prostředků na cílené unijní programy technické spolupráce a budování kapacit, jako jsou tři probíhající klíčové programy spolupráce v oblasti duševního vlastnictví s Čínou, jihovýchodní Asií a Latinskou Amerikou a společné partnerství s africkým kontinentem na podporu lepší tvorby a správy duševního vlastnictví, a podporou režimů duševního vlastnictví, které posilují místní rozvoj zemědělství; v této souvislosti vybízí Komisi, aby byla na základě zkušeností EU nápomocna tvůrcům politik a donucovacím orgánům, poskytovala jim znalosti a pokyny pro zlepšení jejich schopnosti řešit případy porušování práv duševního vlastnictví a rovněž prosazovala proveditelná řešení, která by mohla výrazně snížit náklady a zjednodušit postupy pro získání, zachovávání a vymáhání ochrany práv duševního vlastnictví, a dále aby poskytovala držitelům práv informace o měnícím se prostředí, pokud jde o porušování práv, a o dodávkách padělaného zboží;

Nové výzvy pro tvorbu politik v oblasti duševního vlastnictví

44.

zdůrazňuje, že je důležitá ochrana duševního vlastnictví souvisejícího s technologiemi umělé inteligence a že ačkoliv stávající pravidla o ochraně vynálezů realizovaných počítačem formou patentů mohou zahrnovat technologie umělé inteligence, je zapotřebí přijmout jasná kritéria pro ochranu vynálezů vytvořených za pomoci technologií umělé inteligence; žádá proto Komisi, aby ve spolupráci s úřady EPO a EUIPO poskytla právní jistotu v této oblasti a aby se problémem důkladně zabývala na mezinárodní úrovni v rámci organizace WIPO;

45.

vybízí členské státy, aby neprodleně provedly ustanovení směrnice o autorském právu způsobem, který odráží dohodu, jíž dosáhli spolunormotvůrci s cílem zlepšit ochranu, kterou poskytuje, a aby povolily výjimky, jako je přístup ke vzdělávání on-line a digitalizovanému kulturnímu dědictví; vyzývá Komisi, aby monitorovala smlouvy o odkupu s cílem zajistit spravedlivou odměnu tvůrcům na základě autorských práv nebo jiných práv autorů; zdůrazňuje, že nedostatečná harmonizace pravidel týkajících se autorství a vlastnictví autorských práv může vést k rozdílným vnitrostátním řešením, pokud jde o díla vytvořená za pomoci umělé inteligence;

46.

zdůrazňuje, že navzdory vysoké úrovni harmonizace práv duševního vlastnictví v celé Evropě i nadále chybí účinné přeshraniční prosazování těchto práv v EU;

47.

vítá oznámení Komise, že reviduje směrnici o databázích s cílem usnadnit přístup k údajům a jejich využívání a současně ochránit oprávněné zájmy; poukazuje na to, že výzkum stále brzdí zbytečné překážky a že je třeba dále rozvíjet spolehlivé datové prostory, které výzkumným pracovníkům umožní nalézt vědecká řešení, a to i v situaci výjimečných časových omezení; zdůrazňuje v tomto ohledu úlohu omezení a výjimek z výlučných práv;

48.

lituje skutečnosti, že studie Komise z roku 2016 o subjektech prosazujících patentová práva (PAE) v Evropě (20) neposkytla jasnou odpověď na otázku, zda obchodní modely některých PAE, které spočívají v získávání patentů od třetích stran a následné snaze o vytváření zisku jejich prosazováním proti subjektům údajně porušujícím práva prostřednictvím zneužívání asymetrií soudních řízení, zneužívají mezery ve stávajících právních předpisech, a tudíž se jedná o problém, který je třeba řešit; vybízí Komisi, aby tuto záležitost i nadále sledovala a aby vypracovala odpovídající hloubkovou studii;

49.

vítá úsilí všech členských států zajistit, aby soudy při projednávání žalob usilujících o předběžný zákaz zohledňovaly zásadu proporcionality;

50.

konstatuje, že ochrana práv duševního vlastnictví je klíčem k podnícení výzkumu a výroby inovativních výrobků a postupů, včetně nových léčiv, je však přesvědčen, že pro boj proti celosvětovým mimořádným zdravotním situacím, řešení dostupnosti některých léčivých přípravků a umožnění zásahů na záchranu života ve veřejném zájmu jsou důležité dobrovolné sdružování patentů, nucené licence a flexibilní možnosti, které umožňuje dohoda TRIPS WTO; vyzývá proto Komisi, aby analyzovala a prozkoumala případné možnosti pro zajištění účinnosti a lepší koordinace nucených licencí v EU, přičemž zohlední případy, kdy byl tento postup použit v Unii, důvody použití, podmínky, za kterých byly licence poskytnuty, hospodářské důsledky a to, zda bylo dosaženo kýženého výsledku;

51.

zdůrazňuje, že spravedlivější distribuce očkovacích látek na celém světě má zásadní význam pro účinný boj proti šíření onemocnění COVID-19 a jeho mutacím a že je třeba podporovat celosvětový přístup k očkovacím látkám proti COVID-19; konstatuje, že nedostatečný přístup k cenově dostupným očkovacím látkám představuje v rozvojových zemích i nadále velký problém; podporuje tudíž Komisi a členské státy v jejich úsilí přimět třetí země, aby zrušily stávající zákazy vývozu a zvýšily dary očkovacích látek; vyzývá Komisi a členské státy, aby dále vystupňovaly své úsilí o podporu přenosu technologií a dobrovolných licencí na práva duševního vlastnictví s cílem posílit celosvětový přístup k cenově dostupným lékařských produktům spojeným s onemocněním COVID-19 a řešit problém celosvětových omezení produkce a nedostatečných dodávek, čímž se umožní léčba endemických nebo pandemických infekčních onemocnění u světové populace;

52.

vítá skutečnost, že nejméně rozvinuté země již mají výjimku, která jim byla udělena s platností do 1. ledna 2033, pokud jde o provádění ustanovení dohody TRIPS týkajících se léčivých přípravků; naléhavě proto vyzývá Komisi, aby ve spolupráci s WTO splnila svůj slib, že se v rámci této organizace zapojí do aktivních a konstruktivních písemných jednání, jejichž cílem bude podněcovat a podporovat rozšiřování výrobních kapacit očkovacích látek v rozvojových zemích a motivovat k urychlenému dobrovolnému sdružování práv duševního vlastnictví v krizové době a k uzavírání dobrovolných licenčních dohod, jakož i zahájit dialog o stávajících překážkách bránících dobrovolnému udělování licencí a o tom, jak je překonat;

53.

navrhuje, aby byl na evropské úrovni ustaven koordinátor pro duševní vlastnictví s cílem zajistit holistický a koordinovaný přístup k politice EU v oblasti duševního vlastnictví a posílit spolupráci mezi jednotlivými vnitrostátními orgány v oblasti duševního vlastnictví, generálními ředitelstvími Komise a jinými subjekty pověřenými právy duševního vlastnictví, jako jsou EPO, EUIPO, WIPO a další příslušné subjekty; tento koordinátor pro duševní vlastnictví by mohl dále podporovat boj proti porušování práv duševního vlastnictví na nejvyšší politické úrovni a v případě potřeby převzít i další povinnosti související s právy duševního vlastnictví;

54.

zastává názor, že je v komunitě lidí zabývajících se výzkumem a inovacemi třeba podporovat lepší řízení duševního vlastnictví s cílem převtělit vynikající evropský výzkum do inovací, které budou přínosné pro evropské občany a podniky; zdůrazňuje, že v této souvislosti musí být duševní vlastnictví financované z veřejných prostředků využíváno spravedlivým a účinným způsobem a že výsledky, jichž bylo dosaženo díky finančním prostředkům EU, by měly být využity ke zdokonalení hospodářství EU ve prospěch všech obyvatel;

55.

připomíná, že odvětví intenzivně využívající práv duševního vlastnictví vytvářejí většinu obchodních činností EU a že ochrana a prosazování práv duševního vlastnictví ve třetích zemích mají rovněž zásadní význam; vítá závazek Komise, že v budoucích dohodách o volném obchodu bude usilovat o důkladnou ochranu duševního vlastnictví; žádá Komisi, aby požadovala, aby se prosazování práv duševního vlastnictví řešilo v rámci Světové obchodní organizace (WTO) a Světové organizace duševního vlastnictví (WIPO);

56.

připomíná, že jednou z hlavních výzev pro rozvojové země je postoupit výše v rámci globálního hodnotového řetězce prostřednictvím hospodářské diverzifikace, což si žádá spravedlivá pravidla světového obchodu podporující rozvoj;

57.

vybízí rozvojové země k posílení regionálních hodnotových řetězců a obchodu v rámci regionu a také investic v oblasti zdraví a ve sférách souvisejících se zdravím, zejména prostřednictvím společného úsilí ve výzkumu a vývoji v oblasti lékařského výzkumu a regionálního sdružování zdrojů; se znepokojením konstatuje, že podle organizace Global Trade Alert zavedlo mezi počátkem roku 2020 a 21. březnem 2020 omezení vývozu klíčových zdravotnických potřeb 54 vlád; zdůrazňuje, že by se měly použít regionální obchodní pakty, aby se zabránilo zákazům vývozu klíčových produktů v době globálního a regionálního nedostatku, jako je tomu v případě přetrvávající pandemické krize;

o o

58.

pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě a Komisi.

(1) Úř. věst. C 175, 20.6.2013, s. 1.

(2) Úř. věst. L 271, 24.10.2019.

(3) Úř. věst. L 57, 18.2.2021, s. 17.

(4) Úř. věst. L 153, 11.6.2019, s. 1.

(5) Úř. věst. L 130, 17.5.2019, s. 92.

(6) Úř. věst. L 136, 30.4.2004, s. 34.

(7) Úř. věst. L 157, 30.4.2004, s. 45.

(8) Úř. věst. L 289, 28.10.1998, s. 28.

(9) Úř. věst. L 3, 5.1.2002, s. 1.

(10) Úř. věst. C 407, 4.11.2016, s. 25.

(11) Úř. věst. C 404, 6.10.2021, s. 129.

(12) Přijaté texty, P9_TA(2021)0236.

(13) Úř. věst. C 349, 17.10.2017, s. 2.

(14) Úř. věst. C 371, 15.9.2021, s. 102.

(15) EPO-EUIPO, IPR-intensive industries and economic performances in the EU: Industry-level analysis report (Průmyslová odvětví intenzivně využívající práv duševního vlastnictví a hospodářská výkonnost v EU: zpráva o analýze na úrovni průmyslu), třetí vydání, září 2019.

(16) Úř. věst. L 57, 18.2.2021, s. 17.

(17) Společné výzkumné středisko Evropské Komise, Pilot study for Essentiality Assessment of Standard Essential Patents (Pilotní studie posuzování nezbytnosti patentů, jejichž využití je nezbytné k dodržení technických norem), 2020.

(18) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1257/2012 ze dne 17. prosince 2012 , kterým se provádí posílená spolupráce v oblasti vytvoření jednotné patentové ochrany (Úř. věst. L 361, 31.12.2012, s. 1).

(19) EUIPO, 2020, Zpráva o stavu porušování práv duševního vlastnictví, průměrné roční údaje, 2013–2017.

(20) Společné výzkumné středisko Evropské komise, Patent Assertion Entities in Europe: Their impact on innovation and knowledge transfer in ICT markets (Subjekty prosazující patentová práva: jejich dopad na inovace a předávání znalostí na trzích IKT), 2016.