P9_TA(2021)0110

Posílení mezinárodní úlohy eura

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 25. března 2021 o posílení mezinárodní úlohy eura (2020/2037(INI))

(2021/C 494/10)

Evropský parlament,

—	s ohledem na příspěvek Komise k zasedání Evropské rady a eurosummitu ze dne 5. prosince 2018 nazvaný „Na cestě k silnější mezinárodní úloze eura“ (COM(2018)0796),

—	s ohledem na pracovní dokument útvarů Komise ze dne 12. června 2019 nazvaný „Posílení mezinárodní úlohy eura – výsledky konzultací“ (SWD(2019)0600),

—	s ohledem na doporučení Komise ze dne 5. prosince 2018 o mezinárodní úloze eura v oblasti energetiky (C(2018)8111) a doprovodný pracovní dokument útvarů Komise (SWD(2018)0483),

—	s ohledem na Pařížskou dohodu Rámcové úmluvy Organizace spojených národů o změně klimatu (UNFCCC) a cíle udržitelného rozvoje,

—

s ohledem na prováděcí rozhodnutí Komise (EU) 2020/1308 ze dne 21. září 2020, kterým se na omezenou dobu stanoví, že právní rámec použitelný na ústřední protistrany ve Spojeném království Velké Británie a Severního Irska je v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 648/2012 rovnocenný (1), zejména na body odůvodnění (5) a (6) uvedeného rozhodnutí,

—	s ohledem na roční přezkum Evropské centrální banky (ECB) ze dne 9. června 2020 nazvaný „Mezinárodní úloha eura“,

—	s ohledem na své usnesení ze dne 12. dubna 2016 o úloze EU v rámci systému mezinárodních finančních, měnových a regulačních orgánů a institucí (2),

—	s ohledem na své usnesení ze dne 8. října 2020 o dalším rozvoji unie kapitálových trhů (CMU): lepší přístup, zejména malých a středních podniků, k finančním prostředkům na kapitálovém trhu a další posílení účasti retailových investorů (3),

—	s ohledem na svou zprávu ze dne 18. září 2020 obsahující doporučení Komisi o digitálním financování: nově vznikající rizika týkající se kryptoaktiv – výzvy v souvislosti s regulací a dohledem v oblasti finančních služeb, institucí a trhů (4),

—	s ohledem na své usnesení ze dne 13. listopadu 2020 k investičnímu plánu pro udržitelnou Evropu – jak financovat Zelenou dohodu pro Evropu (5),

—	s ohledem na své usnesení ze dne 19. června 2020 o bankovní unii – výroční zpráva za rok 2019 (6),

—	s ohledem na své usnesení ze dne 12. února 2020 o výroční zprávě Evropské centrální banky za rok 2018 (7),

—	s ohledem na projev o stavu Unie přednesený v září 2020 (8),

—	s ohledem na zprávu ECB z října 2020 o digitálním euru (9),

—	s ohledem na upravený pracovní program Komise na rok 2020 (10) (COM(2020)0440),

—	s ohledem na studii ze září 2020, kterou si vyžádal Hospodářský a měnový výbor (ECON), nazvanou „Post-COVID-19 Global Currency Order: Risks and Opportunities for the Euro“ (Postcovidový globální měnový systém: rizika a příležitosti pro euro) (11),

—

s ohledem na pracovní dokument 26760 řady NBER z února 2020, který vypracovali Ethan Ilzetzki (London School of Economics), Carmen M. Reinhart (Harvard University) a Kenneth S. Rogoff (Harvard Kennedy School) a který nese název „Why is the euro punching below its weight?“ (Proč euro nevyužívá svůj potenciál?) (12),

—	s ohledem na politický příspěvek na portálu Bruegel ze dne 5. června 2020 nazvaný „Is the COVID-19 crisis an opportunity to boost the euro as a global currency?“ (Je krize COVID-19 příležitostí posílit euro jako globální měnu?) (13),

—	s ohledem na studii provedenou jeho generálním ředitelstvím pro vnitřní politiky Unie (GŘ IPOL) ze dne 13. února 2019 nazvanou „Euro at 20: Background reader – collection of studies and assessments“ (Euro v roce 20: souvislosti – shromažďování studií a hodnocení) (14),

—	s ohledem na hlavní projev k mezinárodní úloze eura, který dne 5. března 2020 přednesl v Centru pro evropská politická studia předseda Evropské rady Charles Michel (15),

—	s ohledem na vyjádření předsedy Charlese Michela po zasedáních Evropské rady konaných dne 13. prosince 2019 (16),

—

s ohledem na hloubkovou analýzu z června 2020, již si vyžádal Hospodářský a měnový výbor jako součást dokumentů k zasedání měnového dialogu, nazvanou „The International Role of the Euro: State of Play and Economic Significance“ (Mezinárodní úloha eura: situace a hospodářský význam) z června 2020 (17),

—	s ohledem na úvodní prohlášení, které dne 8. června 2020 učinila předsedkyně ECB Christine Lagerdeová na slyšení jeho Hospodářského a měnového výboru (18),

—	s ohledem na projev přednesený dne 7. července 2020 Fabiem Panettou, členem Výkonné rady ECB, nazvaný „Unleashing the euro’s untapped potential at global level“ (Uvolnění nevyužitého potenciálu eura na globální úrovni) (19),

—	s ohledem na studii z dubna 2010, jejímž autorem je Barry Eichengreen z University of California v Berkeley, nazvanou „Managing a Multiple Reserve Currency World“ (Řízení víceměnového systému rezervních měn) (20),

—	s ohledem na příspěvek na portálu Bruegel ze dne 3. prosince 2018 nazvaný „The international role of the euro“ (Mezinárodní úloha eura) (21),

—	s ohledem na studii výzkumné služby Evropského parlamentu z ledna 2020 nazvanou „Economic and Budgetary Outlook for the European Union“ (Hospodářský a rozpočtový výhled pro Evropskou unii) (22),

—	s ohledem na informační sdělení výzkumné služby Evropského parlamentu ze dne 2. července 2019 nazvané „Towards unified representation for the euro area within the IMF“ (Směrem k jednotnému zastoupení eurozóny v MMF) (23),

—	ohledem na informační sdělení s názvem „Guidance by EU supervisory and resolution authorities on Brexit“ (Pokyny orgánů dohledu a orgánů příslušných k řešení krize EU ohledně brexitu) vypracované v říjnu 2020 oddělením pro podporu správy ekonomických záležitostí GŘ IPOL (24),

—	s ohledem na údaje Mezinárodního měnového fondu (MMF) týkající se měnové struktury oficiálních devizových rezerv (COFER) (25),

—	s ohledem na tiskovou zprávu Eurostatu č. 84/2020 ze dne 19. května 2020 nazvanou „The 2017 results of the International Comparison Program“ (Výsledky mezinárodního srovnávacího programu za rok 2017) (26),

—	s ohledem na tiskovou zprávu Eurostatu č. 137/2020 ze dne 16. září 2020 nazvanou „Euro area international trade in goods surplus EUR 27,9 bn“ (Zahraniční obchod států eurozóny v přebytku obchodu se zbožím ve výši 27,9 mld. EUR) (27),

—	s ohledem na článek 54 jednacího řádu,

—	s ohledem na zprávu Hospodářského a měnového výboru (A9-0043/2021),

A.	vzhledem k tomu, že za dvacet let své existence se euro stalo pozitivním symbolem jednoty, integrace a ekonomické síly Evropy a jejího postavení ve světě, a stalo se tak kanálem pro šíření evropských hodnot demokracie, svobodných trhů a mezinárodní spolupráce;

vzhledem k tomu, že euro je úřední měnou eurozóny, jejímiž členy je v současné době 19 z 27 členských států EU, a jako společnou měnu ho v současné době podporuje většina občanů všech členských států eurozóny (28); vzhledem k tomu, že Bulharsko, Chorvatsko a Dánsko svázaly své měny s eurem prostřednictvím mechanismu směnných kurzů (ERM II), a vzhledem k tomu, že euro je úřední měnou (29) nebo de facto měnou (30) některých území mimo EU; vzhledem k tomu, že rozhodnutí rozvojových zemí svázat své měny s eurem může ovlivnit jejich hospodářství a dlouhodobé vyhlídky na udržitelný rozvoj;

vzhledem k tomu, že navzdory ekonomické velikosti a vlivu eurozóny v globálním obchodu využívání eura výrazně zaostává za americkým dolarem, pokud jde o jeho využití coby mezinárodní rezervní měny (31) a měny pro fakturaci (32) a jeho podíl na mezinárodních směnných transakcích a dluhových cenných papírech (33), ale je téměř srovnatelné s dolarem, pokud jde o podíl mezinárodních plateb; vzhledem k tomu, že euro je i nadále druhou nejdůležitější měnou mezinárodního měnového systému;

D.	vzhledem k tomu, že globální potenciál eura nebyl plně dosažen a jeho přínosy jsou mezi členy eurozóny rozděleny nerovnoměrně;

vzhledem k tomu, že ECB ve svém souborném indexu o mezinárodní úloze eura uvádí, že růst eura coby mezinárodní měny vrcholil v roce 2005, poté se jeho internacionalizace obrátila a euro se od té doby nevrátilo ke svému dřívějšímu statusu; vzhledem k tomu, že krize COVID-19 znovu poukázala na potřebu zajistit významnější mezinárodní úlohu eura;

vzhledem k tomu, že významnější mezinárodní úloha eura umožní EU zlepšit blahobyt svých občanů, jak je stanoveno v článku 3 Smlouvy o Evropské unii (SEU), a podporovat mezinárodní systém založený na silnější multilaterální spolupráci a řádné globální správě, jak je stanoveno v článku 21 SEU; vzhledem k tomu, že politiky zavedené s cílem posílit mezinárodní úlohu eura by měly být uskutečňovány v souladu s obecnými cíli Unie, včetně udržitelného rozvoje, plné zaměstnanosti a průmyslové politiky, jakož i s cílem zlepšit sociální odolnost, vnitřní soudržnost a fungování eurozóny a podporovat celosvětové hospodářské vztahy, které jsou v souladu s cíli Zelené dohody pro Evropu, Pařížskou dohodou, cíli udržitelného rozvoje a evropským pilířem sociálních práv;

vzhledem k tomu, že současné geopolitické změny a výzvy na poli mezinárodního obchodu – včetně narušení hodnotových řetězců, technologického vývoje, digitální transformace, vzestupu hospodářské síly Číny a nedávných geopolitických výzev pro mnohostrannou spolupráci, – mohou vést k multipolárnímu světovému hospodářství, a tím připravit podmínky potenciálnímu posunu směrem k používání víceměnového systému rezerv, v němž by euro mohlo po celém světě nabízet účastníkům trhu další možnost volby měny a umožňovat zmírnění globálních finančních rizik;

vzhledem k tomu, že významnější mezinárodní úloha eura a zvýšení jeho používání coby rezervní měny by poskytly eurozóně vyšší míru finanční autonomie tím, že by ji chránily před používáním jiných měn jako nástrojů zahraniční politiky jinými vnitrostátními správními orgány a zvýšily by schopnost EU určovat své politiky na světové scéně;

vzhledem k tomu, že EU by měla chránit integritu svých finančních infrastruktur, nezávislost svých tržních subjektů a nezávislost globálních sítí finančních transakcí vůči unilateralismu v zahraniční politice a možným extrateritoriálním sankcím uplatňovaným jurisdikcemi třetích zemí a současně zajistit účinné prosazování sankční politiky EU;

vzhledem k tomu, že rozhodnutí, jakou měnu využít, nakonec vždy vychází z preferencí účastníků trhu a důvěra ve stabilitu měny je klíčovou složkou, která jejich volbu ovlivňuje, a důležitým kritériem pro centrální banky a vlády při určování skladby jejich mezinárodních rezerv; vzhledem k tomu, že míra, do jaké vnější subjekty používají určitou měnu, souvisí s integritou a soudržností jurisdikce, která tuto měnu vydává; vzhledem k tomu, že stabilitu měny určuje i stabilita orgánů, které stojí za touto měnou, a že větší evropská integrace je nezbytná k vybudování další institucionální a politické stability za eurem;

vzhledem k tomu, že úlohu mezinárodních měn určuje široká kombinace faktorů; vzhledem k tomu, že země vydávající dominantní měny se historicky vyznačují velkým a rostoucím hospodářstvím, volným pohybem kapitálu, ochotou hrát mezinárodní úlohu, stabilitou, schopností zajistit rozsáhlé a pružné dodávky bezpečných aktiv, rozvinutými finančními trhy a významnou geopolitickou přítomností; vzhledem k tomu, že v dlouhodobém horizontu je přitažlivost dané měny dána také vitalitou hospodářství jurisdikce, která ji vydává; vzhledem k tomu, že velikost hospodářství eurozóny a volný pohyb kapitálu sice splňují základní předpoklady umožňující posílit mezinárodní úlohu eura, ale finanční a kapitálové trhy zůstávají roztříštěné, fiskální struktura eurozóny silně založená na bankách je neúplná a spolehlivá nabídka kvalitních aktiv, která mají být používána globálními investory, je nedostatečná;

vzhledem k tomu, že silná mezinárodní měna umožňuje jurisdikcím vydávat velké množství dluhových cenných papírů, které jsou na trzích po celém světě považovány za bezrizikové, využívat tzv. „mimořádného postavení“ a ražebné a prodávat státní cenné papíry za nízké úrokové sazby, přičemž podniky se mohou těšit stabilitě vyplývající z toho, že mohou provádět mezinárodní transakce ve své měně;

vzhledem k tomu, že dlouhodobá mezinárodní úloha eurozóny bude do značné míry záviset na přitažlivosti eurozóny jakožto místa podnikání a stability fiskálních politik členských států; vzhledem k tomu, že hospodářské oživení po pandemii vyžaduje silné měnové a rozpočtové politiky na úrovni EU i na úrovni členských států eurozóny; vzhledem k tomu, že pro vybudování hlubší a stabilnější hospodářské a měnové unie (HMU) je nutná vhodná kombinace měnové a fiskální politiky, aby se zvýšil vliv eura a přínosy pro členské státy eurozóny;

N.	vzhledem k tomu, že eurozóna čelí značným výzvám, zejména v souvislosti se změnou klimatu, kybernetickou bezpečností, praním peněz a financováním terorismu, jakož i geopolitickým výzvám, včetně vystoupení Spojeného království z EU;

vzhledem k tomu, že Spojené království přestalo být členským státem Evropské unie dne 31. ledna 2020; vzhledem k tomu, že vystoupení Spojeného království z EU vnáší strukturální změny do finančního systému EU a jeho stability, a proto je nutné, aby EU nadále rozvíjela a dále integrovala své kapitálové trhy tak, aby byly přitažlivé, konkurenceschopné, odolné a udržitelné, a předešla tak roztříštěnosti trhů a umožnila jim obstát v celosvětové hospodářské soutěži, a zachovala přitom globální a kooperativní myšlení, přičemž je třeba věnovat výraznou pozornost zajištění toho, aby případný polycentrický systém finančních a kapitálových trhů, který by mohl v důsledku vystoupení Spojeného království vzniknout, nevedl k finanční roztříštěnosti; vzhledem k tomu, že snížení závislosti EU na tržní infrastruktuře Spojeného království je zásadní pro posílení mezinárodní úlohy eura;

P.	vzhledem k tomu, že globální oživení zůstává i nadále nerovnoměrné, nejisté a neúplné a politiky boje proti pandemii COVID-19 hospodářské oživení dále ztěžují, což může mít vliv na pozice světových měn;

vzhledem k tomu, že obnova hospodářství po pandemii vyžaduje rychlé provádění plánu na podporu oživení „Next Generation EU“, který je evropskou fiskální reakcí zabývající se strukturálními nedostatky a zavádějící politiky na posílení udržitelného růstu a konkurenceschopnosti, které se zaměřují na i) spravedlivou zelenou transformaci, ii) digitální transformaci, iii) hospodářskou soudržnost, produktivitu a konkurenceschopnost, iv) sociální a územní soudržnost, v) institucionální odolnost a vi) politiky pro příští generaci, jakož i budování důvěry mezi investory; vzhledem k tomu, že takové politiky mohou být důležité jak pro zvýšení stability a přitažlivosti eura na celosvětové úrovni, tak pro posílení hospodářské a finanční autonomie Evropy; vzhledem k tomu, že smysluplný fiskální stimul, včetně společného evropského úsilí, ve spojení s měnovou politikou zaměřenou na zachování cenové stability posílí kapacity EU v oblasti proticyklického úvěrování, což následně bude mít pozitivní dopad na mezinárodní postavení eura; vzhledem k tomu, že předčasné upuštění od fiskální stimulace a nedostatečná koordinace fiskálních opatření by mohly ohrozit sociální a hospodářské oživení Unie, prohloubit stávající rozdíly v eurozóně a oslabit její soudržnost a integritu, ale i přitažlivost eura jako mezinárodní měny;

vzhledem, že plán Next Generation EU ve výši 750 miliard EUR je historickou příležitostí k posílení mezinárodní úlohy eura, neboť přispěje ke zvýšení globální likvidity, podpoří proticyklické výdaje a usnadnění evropskou hospodářskou koordinaci; vzhledem k tomu, že emise dluhopisů, které jsou spojeny s fondem na podporu oživení, umožní globálním investorům získat expozici vůči eurozóně jako celku a vytvoří také skutečnou výnosovou křivku eurozóny;

S.	vzhledem k tomu, že nouzový pandemický program ECB pro nákup aktiv je rozhodujícím prvkem pro zachování cenové stability a zajištění stabilních zdrojů financování pro ekonomiku eurozóny;

T.	vzhledem k tomu, že účinný a rozvinutý finanční systém založený na široké škále finančních nástrojů, dobře rozvinutých kapitálových trzích a likvidních bezpečných aktivech může posílit mezinárodní úlohu měnové unie;

U.	vzhledem k tomu, že na některých strategických trzích si mnoho evropských společností stále nevybírá euro jako referenční měnu pro stanovování cen a obchodování;

vzhledem k tomu, že nové pravomoci k dočasnému vydávání dluhopisů souvisejících s oživením, včetně zelených a sociálních dluhopisů, díky nimž by se EU mohla stát největším emitentem takových dluhopisů na světě, vyžadují odpovídající kapacity pro provádění a vymáhání, jakož i přísné normy transparentnosti a sledovatelnosti výnosů z emisí zelených dluhopisů, aby byla ochráněna dlouhodobá důvěryhodnost eura jakožto měny bezpečných aktiv;

vzhledem k tomu, že pandemická situace urychlila digitální transformaci financí; vzhledem k tomu, že rozvíjení digitálních financí a plateb se silnými evropskými hráči v čele by podpořilo pevnou mezinárodní úlohu eura; vzhledem k tomu, že díky digitálnímu euru bude evropská měna lépe uzpůsobena digitálnímu světu, což umožní její expanzi v oblasti digitálních plateb, snadnější využívání, nižší náklady a větší efektivitu;

vzhledem k tomu, že studie zadané Hospodářským a měnovým výborem Evropského parlamentu ukázaly, že rozšířenější používání mezinárodní měny s sebou sice nese výhody, současně však znamená i globální odpovědnost, závislost a náklady, které je třeba zohlednit při tvorbě ambiciózních měnových politik, jejichž cílem je zajistit větší konkurenceschopnost eura;

vzhledem k tomu, že má-li dojít k posunu k posílení mezinárodní úlohy eura, který bude iniciován trhem, je třeba, aby existoval silný závazek k otevřeným a volným mezinárodním trhům, který bude posílen cílenými politikami na usnadnění tohoto vývoje na úrovni EU i členských států, jež budou s daným cílem v souladu a budou součástí komplexního plánu;

Přínosy a výzvy spojené s posílením mezinárodní úlohy eura

upozorňuje na skutečnost, že podle Smluv jsou všechny členské státy s výjimkou Dánska povinny přijmout jednotnou měnu, jakmile splní maastrichtská konvergenční kritéria; vítá, že Bulharsko a Chorvatsko vstoupily v červenci 2020 do ERM II, a podporuje brzké cílové datum pro přijetí eura v obou zemích; vybízí Komisi, aby v této souvislosti posoudila možný dopad dalšího rozšíření eurozóny na proces posilování mezinárodní úlohy eura;

zdůrazňuje nezvratitelnou povahu jednotné měny; zdůrazňuje, že euro není jen měnový projekt, ale také projekt politický;

je toho názoru, že ačkoli ne všechny dopady internacionalizace eura lze snadno kvantifikovat, posilování mezinárodní úlohy eura, pokud jde o jeho úlohu mezinárodní rezervní měny a měny pro fakturaci a jeho využití na devizových trzích, v oblasti mezinárodního dluhu a na úvěrových trzích, může přinášet výhody v krátkodobém i dlouhodobém horizontu; konstatuje však, že to rovněž obnáší i rizika a povinnosti, k nimž musí být přihlíženo při doplňování tržních sil politickými opatřeními; zdůrazňuje zejména, že silnější status eura jakožto mezinárodní měny může zvýšit jeho používání jako rezervní měny, poskytnout mu „přemrštěnou výsadu“ a snížit náklady na externí financování a transakce spojené s převodem měn, jakož i snížit náklady a rizika pro evropské podniky a domácnosti; zdůrazňuje, že silnější mezinárodní úloha eura postupně vytvoří hlubší, likvidnější a integrovanější evropské finanční trhy, čímž se sníží jejich zranitelnost vůči kurzovým otřesům, a evropské podniky a vlády tak získají spolehlivější přístup k financování; podtrhuje, že pevnější status eura jakožto mezinárodní měny by mohl mimo jiné posílit autonomii měnové politiky, zvýšit její globální dosah a zmírnit závislost měnové politiky EU na exogenních ekonomických a finančních vlivech, jakož i zlepšit likviditu měnového systému, snížit obchodní náklady a posílit efektivitu trhu a odolnost eurozóny vůči finančním otřesům, což by přispělo k měnové a finanční stabilitě EU a umožnilo bezproblémovou nápravu makroekonomické nerovnováhy; domnívá se, že posílená mezinárodní úloha eura zvýší schopnost EU určovat své politiky nezávisle na celosvětovém vývoji; všímá si však, že podle některých studií může větší mezinárodní úloha měny vést ke ztrátám z ražebného, nadhodnocení měny, vyšší volatilitě kapitálových toků v době globální zátěže a k větší mezinárodní odpovědnosti;

zdůrazňuje, že výraznější úloha eura na mezinárodní úrovni by mohla posílit odolnost mezinárodního finančního systému, nabídnout větší výběr účastníkům trhu na celém světě a zmírnit zranitelnost mezinárodní ekonomiky vůči otřesům souvisejícím se silnou závislostí mnoha odvětví na jediné měně; uvažuje o tom, že internacionalizace eura by se mohla stát klíčovým faktorem při vzniku revitalizovaného mezinárodního měnového systému, který se bude i nadále spoléhat na omezený počet měn, díky čemuž bude vyváženější a udržitelnější;

domnívá se, že je ve strategickém dlouhodobém zájmu eurozóny a jejích členských států, aby využívaly veškerých možných přínosů spojených s vydáváním eura, a zejména s jeho posílenou mezinárodní úlohou; domnívá se, že pokud se tyto přínosy mají naplnit, je zapotřebí dobře koordinovaného politického úsilí na evropské a vnitrostátní úrovni, včetně příspěvků ze strany ECB, Jednotného výboru pro řešení krizí (SRB), evropských orgánů dohledu a Evropské investiční banky (EIB);

poukazuje na skutečnost, že má-li dojít k posílení mezinárodní úlohy eura, musí Unie dále rozvíjet a dokončit dosud nehotovou infrastrukturu pro společnou měnu a dosáhnout většího pokroku v oblasti jejích zásadních funkcí;

znovu opakuje, že je nutné prohloubit a dokončit HMU, bankovní unii a unii kapitálových trhů (UKT) s cílem posílit mezinárodní konkurenceschopnost evropských trhů, stabilitu a přitažlivost eura a v konečném důsledku i strategickou autonomii Unie;

připomíná pokrok, jehož bylo dosaženo při budování bankovní unie, a bere na vědomí dohodu dosaženou v Euroskupině o reformě Evropského mechanismu stability a o dřívějším vstupu v platnost společného jištění pro Jednotný fond pro řešení krizí; vítá probíhající přezkum rámce pro krizové řízení bank a pojištění vkladů prováděný Komisí s cílem zvýšit jeho účinnost, přiměřenost a celkovou soudržnost v zájmu řízení bankovních krizí v EU;

bere na vědomí, že účastníci eurosummitu konaného dne 11. prosince 2020 vyzvali Euroskupinu, aby vytvořila postupný a časově vymezený pracovní plán pro všechny zbývající prvky potřebné k dokončení bankovní unie; připomíná, že bankovní unie stále postrádá systém pojištění vkladů, jakož i mechanismus, který by zajišťoval, aby mohla být bance při řešení krize poskytnuta likvidita; zdůrazňuje proto, že dokončení bankovní unie, a zejména zavedení dobře navrženého systému pro zajištění a ochranu bankovních vkladů v EU a dokončení mechanismu pro řešení úpadků bank posílí mezinárodní úlohu eura;

10.

domnívá se, že vytvoření přístupu „bezpečného portfolia“ a posílení postavení Jednotného výboru pro řešení krize prostřednictvím reformy rámce pro řešení krize a zřízení evropského systému pojištění vkladů přispěje k vytvoření jednotného trhu pro evropské banky a prolomí cyklus zpětné vazby mezi členským státem a jeho vlastním finančním systémem, což zvýší přitažlivost aktiv denominovaných v eurech a posílí mezinárodní úlohu eura;

11.

zdůrazňuje, že mezinárodní úloha eura by rovněž mohla těžit z využití potenciálu jedné z největších přidaných hodnot EU: jejího jednotného trhu; vyzývá za tímto účelem k dokončení jednotného trhu;

12.

upozorňuje na skutečnost, že dokončení unie kapitálových trhů by podpořilo úlohu eura na mezinárodních trzích, neboť hluboké a likvidní domácí finanční kapitálové trhy denominované v eurech jsou nezbytné k tomu, aby měna dosáhla mezinárodního postavení a dále jej posílila; zdůrazňuje, že pokrok při rozvíjení unie kapitálových trhů by zvýšil jak odolnost vůči globálnímu vývoji, tak nezávislost na něm a přitažlivost aktiv denominovaných v eurech; vyjadřuje politování nad nedostatečným rozvojem kapitálových trhů v eurozóně a nad jejich segmentací podle vnitrostátních hranic, což má za následek trhy malého rozsahu; vybízí k posílení spolupráce v oblasti zdanění finančních produktů, požaduje omezení možností a případů vlastního uvážení na úrovni jednotlivých států za účelem zmírnění přeshraničních překážek a vybízí k úsilí o zahájení postupné a fázované minimální harmonizace vnitrostátních insolvenčních pravidel; domnívá se, že Unie by po vystoupení Spojeného království měla vynaložit veškeré úsilí na posílení své globální konkurenceschopnosti a využít svých silných stránek, aby se stala atraktivním trhem pro evropské a mezinárodní společnosti a investory; v této souvislosti bere na vědomí potenciální úlohu eura při zmírňování dopadů vystoupení Spojeného království na irském ostrově;

13.

zdůrazňuje, že je zapotřebí, aby existovaly udržitelné, spravedlivé a kvalitní ekonomické, fiskální a strukturální politiky posilující produktivitu a růst, a to na úrovni EU i členských států, jež budou vycházet ze závazku dodržovat důvěryhodná fiskální pravidla s cílem zachovat stabilitu a integritu eura; v tomto ohledu vítá plán nastíněný v balíčku opatření na podporu oživení Next Generation EU, jímž je využít fiskální impuls, zejména vypůjčení 750 miliard EUR prostřednictvím dluhopisů na kapitálových trzích, k financování oživení po pandemii COVID-19 a k podpoře zelené a digitální transformace; v této souvislosti se domnívá, že fond pro oživení a odolnost může zlepšit fungování v současnosti roztříštěného trhu se státními dluhopisy, vést k završení bankovní unie a podpořit pokrok k dokončení unie kapitálových trhů; dále vítá emisi dluhopisů v hodnotě 100 miliard EUR v rámci evropského nástroje pro dočasnou podporu na zmírnění rizik nezaměstnanosti v mimořádné situaci (SURE); konstatuje, že poslední zkušenosti s emisí v rámci nástroje SURE potvrzují vysoký zájem investorů o evropské dluhopisy; uznává, že financování plánu oživení prostřednictvím kolektivní reakce na společný otřes je správný přístup; zdůrazňuje, že využívání různých daní ke zvýšení vlastních zdrojů EU je krokem správným směrem, a tudíž krokem, který posiluje úlohu eura; domnívá se, že by Parlamentu měla být přiznána silnější demokratická úloha při provádění tohoto procesu v podobě politické kontroly;

14.

zdůrazňuje, že je zapotřebí věrohodný fiskální rámec, který posílí přitažlivost eura podporou dlouhodobého růstu, zajištěním stability s cílem zlepšit udržitelnost financí členských států a minimalizací rizik změny denominace; vyzývá v této souvislosti k dalším úvahám nad stávajícím rámcem Paktu o stabilitě a růstu a nad jeho vymáháním s ohledem na obtížné podmínky a na problémy vzniklé v důsledku reakce na hospodářskou krizi vyvolanou pandemií COVID-19, které zde zůstanou po příští desetiletí; konstatuje, že ačkoli některá podpůrná opatření pominou automaticky, bude klíčové zvolit vhodný harmonogram pro zrušení těch zbývajících, aby se zabránilo oslabení oživení a růstu, jež budou zásadní pro zvládnutí dluhu po skončení krize a pro jeho snížení na udržitelnou úroveň;

15.

zdůrazňuje, že pro získání statusu mezinárodní měny je základní podmínkou přiměřená nabídka bezpečných aktiv, a podtrhuje omezenou dostupnost bezpečných aktiv denominovaných v eurech; domnívá se, že dodávky bezpečných aktiv by mohly být usnadněny vytvořením vhodných politických nástrojů; dále se domnívá, že nabídka bezpečných aktiv denominovaných v eurech bude zvýšena navrhovaným vydáváním společných dluhopisů za účelem financování hospodářského a sociálního oživení, které poskytne srovnávací měřítko rezervních aktiv na úrovni EU; vyzývá Evropskou radu pro systémová rizika, aby aktualizovala zprávu své pracovní skupiny na vysoké úrovni pro bezpečná aktiva z roku 2018; vybízí EIB, aby vydala větší počet dluhopisů denominovaných v eurech, což by zlepšilo dostupnost bezrizikových aktiv denominovaných v eurech;

16.

bere na vědomí, že euro je již nyní hlavní denominační měnou pro vydávání zelených dluhopisů, neboť podle ECB byla v roce 2019 více než polovina celosvětově vydaných zelených dluhopisů emitována v eurech; domnívá se, že by se EU rovněž měla stát celosvětovým lídrem při stanovování standardů pro emise zelených dluhopisů; vyzývá proto Komisi, aby předložila nový ambiciózní akční plán pro udržitelné finance a návrh spolehlivého standardu EU pro zelené dluhopisy; domnívá se, že upevnění úlohy EU jako celosvětového lídra určujícího standardy pro zelené financování by mohlo posílit euro coby upřednostňovanou měnu pro udržitelné finanční produkty a podpořit jeho mezinárodní úlohu; vítá rozhodnutí Komise vydávat zelené dluhopisy coby důležitý prvek financování fondu pro oživení a odolnost; opakuje, že zelené dluhopisy jsou dluhové nástroje, jejichž výnosy jsou zaměřeny na financování udržitelných investic šetrných k životnímu prostředí; naléhavě vyzývá Komisi a členské státy, aby investorům poskytly prostřednictvím přísných norem transparentnosti a sledovatelnosti výnosů vysoký stupeň právní jistoty, že jejich investice budou využity ke stanoveným účelům; v této souvislosti vyzývá k urychlenému dokončení a zavedení taxonomie udržitelných hospodářských činností; upozorňuje, že je nutné vyhnout se riziku potenciálních nepříznivých dopadů na likviditu, které mohou nastat v důsledku fragmentace evropských bezpečných aktiv na zelené dluhopisy, sociální dluhopisy a „standardní“ dluhopisy;

17.

uvědomuje si, jakou úlohu hraje geopolitika, pokud jde o globální úlohu měny; vyzývá k posílení geopolitické úlohy EU, aby bylo možné podpořit a současně plně využít posílenou úlohu eura; zdůrazňuje, že internacionalizace eura by EU poskytla větší prostor pro ovlivňování globálních geopolitických rozhodnutí, což by mohlo dále posílit globální přitažlivost eura; konstatuje, že zatímco součástí úvah o posílení mezinárodní úlohy eura by měly být i geopolitické ohledy v dnešním světě – zejména pokud by internacionalizace měny mohla mít pozitivní bezpečnostní dopady –, měla by Unie při podpoře mezinárodního systému zohledňujícího mnohostrannou spolupráci a řádnou správu věcí veřejných v celosvětovém měřítku přihlížet ke svým schopnostem v oblasti zahraniční a bezpečnostní politiky;

18.

konstatuje, že jednostranné uplatňování sankcí třetími zeměmi může být spojeno s rizikem extrateritoriálních účinků a ohrozit rozhodovací samostatnost EU a členských států, jakož i jejich právo na regulaci; trvá na tom, že prosazování větší mezinárodní úlohy eura představuje způsob, jak obejít sílu sankcí uplatňovaných třetími zeměmi; v tomto ohledu vítá opatření, která EU již přijala, jako je aktivace „blokovacího nařízení“ EU (34) a zřízení nástroje na podporu obchodních výměn (INSTEX); vyzývá Komisi, aby i nadále pracovala jak na účinnosti svých vlastních sankcí, tak na extrateritoriálních účincích sankcí třetích zemí na provozovatele z EU;

19.

je znepokojen tím, že roztříštěné institucionální uspořádání EU a neschopnost zaujmout jednotný postoj v mezinárodních institucích může ohrozit důvěryhodnost měnových a fiskálních politik EU a bránit dalšímu institucionálnímu rozvoji eurozóny a mezinárodní úlohy eura; opakuje, že je zapotřebí efektivnější a kodifikované zastoupení EU v mnohostranných organizacích a institucích, zejména zastoupení eurozóny v Mezinárodním měnovém fondu, má-li se podpořit posílení globálního dosahu eura; domnívá se, že do doby, než bude vyřešena otázka zastoupení, by prosazování mezinárodní role eura mohla pomáhat účinnější koordinace mezi různými zástupci EU; vyzývá Komisi, aby poskytla podrobné odpovědi ohledně opatření, které přijala v návaznosti na návrhy Parlamentu obsažené v usnesení ze dne 12. dubna 2016 o úloze EU v rámci systému mezinárodních finančních, měnových a regulačních orgánů a institucí;

Politiky posilující mezinárodní úlohu eura

20.

zdůrazňuje, že posílená mezinárodní úloha eura by mohla pomáhat posilovat otevřenou strategickou nezávislost Unie; doporučuje proto přijmout opatření k přípravě a provádění politických opatření, která by posilovala mezinárodní úlohu eura a podporovala trhem iniciovaný posun tímto směrem a současně upevnila fungování a vnitřní soudržnost eurozóny a podporovala plnění důležitých cílů stanovených pro klima a udržitelnost s ohledem na specifickou situaci okrajových regionů;

21.

domnívá se, že politiky, které mají zásadní význam pro posilování mezinárodní úlohy eura a které ho podporují, by kromě prohlubování a dokončení hospodářské a měnové unie měly zahrnovat mimo jiné finanční služby a kapitálové trhy, trh práce, platební systémy, mezinárodní obchod, energetiku, digitalizaci, boj proti změně klimatu a zahraniční a bezpečnostní politiku; zdůrazňuje, že tyto politiky musí být prováděny s cílem dosáhnout obecných cílů Unie;

22.

konstatuje, že silné a konkurenceschopné finanční trhy mají klíčový význam pro posílení mezinárodní úlohy měny, a proto zdůrazňuje potřebu účinné, přiměřené a předvídatelné regulace této oblasti;

23.

uznává, že trh s centralizovaným clearingem je vysoce koncentrovaný, zejména trh clearingu úrokových derivátů denominovaných v eurech, který do značné míry závisí na ústředních protistranách usazených ve Spojeném království; v této souvislosti bere na vědomí časově omezené rozhodnutí Komise o rovnocennosti a vybízí odvětví, aby snížilo své expozice a závislost na ústředních protistranách třetích zemí, zejména u OTC derivátových expozic denominovaných v eurech a jiných měnách Unie; podporuje v tomto ohledu úsilí ústředních protistran EU o posilování svých schopnosti clearingu, jakož i snahu Komise, Evropského orgánu dohledu a ECB pomoci tomuto odvětví v nadcházejících měsících určovat a řešit technické překážky pro převod nadměrných expozic do EU; v této souvislosti vyzdvihuje význam regulační spolupráce mezi EU a Spojeným královstvím založené na dobrovolném, nezávazném rámci mimo dohodu o obchodu a spolupráci, která umožní vést dialog o všech důležitých otázkách regulace a současně bude respektovat autonomii obou stran v oblasti regulace a kontroly;

24.

konstatuje, že důležitost měny na celosvětové úrovni má přímou spojitost s úlohou země, která ji vydává, ve světovém obchodu; zdůrazňuje, že EU jako jeden z největších světových obchodních bloků, který se zavázal k dodržování zásad otevřených a svobodných mezinárodních trhů, by mohla mít z posílené mezinárodní úlohy své měny užitek; zdůrazňuje, že podpora volby eura pro obchod sníží rizika spojená s měnovým kurzem a další náklady spojené s měnou, zejména pro evropské malé a střední podniky; pozoruje však, že evropské společnosti se navzdory svému postavení významných nakupujících a výrobců někdy při obchodování na klíčových strategických trzích rozhodují pro jiné měny nebo čelí potížím při obchodování v eurech kvůli struktuře trhu a zavedeným zvyklostem; bere na vědomí studie, které ukazují, že podíl eura na fakturaci společností závisí na mnoha faktorech, včetně velikosti společnosti a země, v níž se nacházejí, stejnorodosti zboží a stávajících dodavatelských řetězcích; vyzývá proto Komisi, aby podpořila využívání eura při stanovování cen a vystavování faktur v obchodních transakcích a aby využívala vysoký potenciál, který nabízejí finanční nástroje denominované v eurech, tím, že bude aktivně v kontaktu se soukromými zúčastněnými stranami a obchodními partnery a bude prosazovat používání eura v obchodních dohodách EU; v tomto kontextu poukazuje na potenciál dodavatelských řetězců, které jsou v souladu s cíli Unie v oblasti klimatu a udržitelnosti i dalšími relevantními normami;

25.

domnívá se, že Komise by mohla dále podporovat používání eura při stanovování obchodních cen a fakturaci a investování v eurech a za tímto účelem vést otevřený dialog se soukromými a veřejnými zúčastněnými stranami, vnitrostátními orgány a institucionálními investory, poskytovat komplexní znalosti a vysvětlovat své iniciativy a různé snahy zaměřené na zvýšení přitažlivosti a odolnosti eurozóny a eura; považuje za užitečné posilovat dopad evropské hospodářské diplomacie tím, že se zapojí do pravidelných výměn s partnery skupiny G20, se sousedními zeměmi a zeměmi v procesu rozšíření, aby bylo možné určit konkrétní politická opatření ve společném zájmu pro posílení úlohy eura ve třetích zemích;

26.

poukazuje na to, že vyšší podíl obchodních smluv o energii v eurech by mohl posílit mezinárodní úlohu jednotné měny, čímž by podpořil politiky, které usilují o dosažení tohoto cíle; v tomto ohledu zdůrazňuje význam světových trhů se zelenou energií a komoditami jako průkopníků pro celosvětově obchodované zboží v eurech, kde emisní povolenky v rámci systému EU pro obchodování s emisemi by pomohly posílit úlohu eura v mezinárodním obchodu a dosáhnout klimatických cílů EU; dále vyzývá k přijetí opatření k usnadnění nových inovativních smluv, zejména v souvislosti s udržitelnými zdroji energie a vznikajícími trhy s energií, které poskytnou příležitost k tomu, aby bylo v eurech obchodováno více energetických smluv, čímž se posílí mezinárodní úloha eura; vybízí Komisi, aby pokračovala v konzultacích a studiích, jejichž cílem je určit možnosti většího využívání a posílení úlohy eura v jiných odvětvích, zejména v dopravě a zemědělství a v souvislosti s potravinovými komoditami, aby bylo možné intenzivněji podporovat a prosazovat používání eura v těchto typech smluv; vyzývá proto, aby byly podniknuty další kroky k přehodnocení pravidel finančního trhu, včetně směrnice (35) a nařízení (36) o trzích finančních nástrojů (MiFID II/MIFIR), a aby byl dále zjednodušen a sladěn rámec pro transparentnost trhů s cennými papíry v zájmu zvýšení sekundárního obchodování s dluhovými nástroji denominovanými v eurech, jakož i přehodnocení nařízení o referenčních hodnotách, aby se podpořil rozvoj referenčních hodnot v eurech pro komoditní trhy a posílila úloha eura jako referenční měny;

27.

zdůrazňuje úlohu, kterou ECB sehrává v udržování důvěry v euro, zabezpečení měnové autonomie v globálním kontextu a zajištěné cenové stability; zdůrazňuje, že důvěru upevňuje měna, která je dlouhodobě stabilní; v tomto ohledu vyzdvihuje význam dosažení cílů stanovených pro cenovou stabilitu a zajištění důvěryhodnosti měnové politiky; konstatuje však, že inflační cíl není systematicky plněn;

28.

zdůrazňuje, že stabilita finančních trhů v eurozóně předurčuje mezinárodní status měny; zdůrazňuje dopady měnové politiky ECB na stabilitu finančních trhů; vítá rychlou a významnou reakci měnové politiky ECB na krizi COVID-19 ve stavu nouze; uznává pozitivní dopad pohotových opatření ECB na hospodářskou situaci a finanční stabilitu eurozóny i na přitažlivost eura, neboť ECB tak stabilizovala finanční trhy, zajistila dostatečnou likviditu eura, podpořila podmínky financování v hospodářství eurozóny a celosvětově posílila důvěru trhu;

29.

zdůrazňuje význam swapových dohod a repo linek pro řešení nedostatků na trzích financování eurem, zajištění odpovídající dodávky likvidity eura a nepřímé posilování mezinárodní úlohy eura; upozorňuje na závazek Eurosystému podporovat likviditu a stabilitu finančních trhů v době krize i hladkou transmisi jeho měnové politiky; vyzývá v tomto ohledu ECB, aby dále rozšiřovala své swapové linky na sousední země mimo eurozónu i na další země; vyzývá ECB, aby prozkoumala další možnosti, jak posílit mezinárodní úlohu eura s cílem upevnit svou nezávislou politiku v globálním kontextu a nezávislé rozhodování Evropy v hospodářských a finančních záležitostech;

30.

zdůrazňuje, že povinnost vyhovět maržovým výzvám evropských ústředních protistran v měnách jiných než euro po zavírací době systému eurozóny pro zúčtování velokoobjemových plateb v reálném čase (TARGET2) znamená pro evropské banky značnou nevýhodu, zejména v době napětí na trhu, jako byly například první týdny pandemie COVID-19; zdůrazňuje, že prodloužení provozních hodin TARGET2 tak, aby odpovídaly provozní době trhu směnných kurzů, by posílilo úlohu eura a nezávislost evropských kapitálových trhů a evropské banky by nemusely používat likviditu denominovanou v jiných měnách než euro, aby vyhověly maržovým požadavkům ústředních protistran; vítá konsolidaci systému TARGET2-T2S prodloužením provozních hodin, které je naplánováno na listopad 2022; naléhá na ECB a další zúčastněné strany, aby prodloužení provozních hodin TARGET2 urychlily;

31.

zdůrazňuje, že kromě své primární úlohy udržovat cenovou stabilitu a druhé úlohy podporovat obecné hospodářské politiky v Unii tak, aby přispívaly k dosažení cílů Unie stanovených v článku 3 Smlouvy o Evropské unii, má ECB zajišťovat hladké fungování platebních systémů a systémů vypořádání; vyzdvihuje, že je důležité mít autonomní evropská platební řešení; vyzývá ECB, aby zajistila odpovídající rovnováhu mezi finanční inovací a stabilitou a ochranou spotřebitelů; vítá iniciativu 16 evropských bank zahájit evropskou platební iniciativu, jejímž cílem je vytvořit jednotné platební řešení pro spotřebitele a obchodníky v celé Evropě;

32.

vítá zprávu ECB o digitálním euru a poukazuje na to, že digitální měna může významně přispět k posilování mezinárodní úlohy eura i důvěry lidí ve společnou měnu; bere na vědomí prohlášení Fabia Panetty, člena Výkonné rady ECB odpovědného za pracovní skupinu Eurosystému na vysoké úrovni pro digitální měnu centrální banky (CBDC), že digitální euro nenahradí hotovost, ale bude ji doplňovat; vybízí ECB, aby pokračovala v práci na digitálním euru, a očekává další krok ECB v tomto procesu na základě rozhodnutí Rady guvernérů, které má být přijato v polovině roku 2021; zdůrazňuje, že je důležité zajistit vysokou úroveň kybernetické odolnosti a bezpečnosti, a v tomto ohledu podporuje úsilí ECB; dále požaduje, aby se pokračovalo v hodnocení přínosů a nevýhod používání digitální měny s cílem dosáhnout rovnováhy mezi globální konkurenceschopností, inovacemi, bezpečností a ochranou soukromí;

33.

zdůrazňuje, že silnější úloha eura v digitálním věku musí být podpořena inovativními digitálními finančními řešeními a účinnými digitálními platbami v eurech; vyzývá k jejich podpoře prováděním komplexních strategií pro digitální finance a maloobchodní platby; domnívá se, že EU by měla v kontextu digitalizace zavést rámec pro udržení finanční stability s nejpřísnějšími standardy kybernetické bezpečnosti a ochrany spotřebitelů, včetně ochrany soukromí a údajů, a ochrany nejzranitelnějších skupin, jako jsou senioři a zdravotně postižené osoby, kteří se mohou při používání nových technologií potýkat s problémy; zdůrazňuje, že je třeba pokračovat v boji proti praní peněz zřízením evropského orgánu dohledu a finanční zpravodajské jednotky a ukončit období hospodářského nacionalismu, který je zodpovědný za stávající decentralizovaný systém dohledu; oceňuje v tomto ohledu úsilí Evropského orgánu pro bankovnictví (EBA) vytvořit kolegium orgánů dohledu pro boj proti praní peněz, které by přijalo společnou strategii, včetně koordinovaných akcí, sdílení informací a hodnocení rizik;

34.

bere na vědomí vznik kryptoaktiv a zdůrazňuje, že je důležité sledovat jejich vývoj a rizika, která představují stablecoiny pro měnovou svrchovanost; oceňuje monitorování kryptoaktiv centrálními bankami a jinými orgány a organizacemi; zdůrazňuje, že na úrovni EU je třeba mít jasné a konzistentní pokyny pro stávající regulační a obezřetnostní procesy, které podpoří rozvoj inovací, zajistí finanční stabilitu a i nadále zaručí ochranu spotřebitelů; v této souvislosti vítá návrh nařízení předložený Komisí, který má za cíl zvýšit právní jistotu při regulaci kryptoaktiv;

35.

vítá sdělení Komise „Evropský hospodářský a finanční systém: podpora otevřenosti, síly a odolnosti“ přijaté dne 19. ledna 2021, které nastiňuje komplexní strategii pro posílení otevřené strategické nezávislosti Evropy v makroekonomickém a finančním sektoru; podporuje především hlavní činnosti navržené Komisí k prosazování globálního používání eura;

o o

36.

pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě a Komisi.

(1) Úř. věst. L 306, 21.9.2020, s. 1.

(2) Úř. věst. C 58, 15.2.2018, s. 76.

(3) Přijaté texty, P9_TA(2020)0266.

(4) Přijaté texty, P9_TA(2020)0265.

(5) Přijaté texty, P9_TA(2020)0305.

(6) Přijaté texty, P9_TA(2020)0165.

(7) Přijaté texty, P9_TA(2020)0034.

(8) https://ec.europa.eu/info/sites/info/files/state-of-the-union-speech_cs.pdf

(9) https://www.ecb.europa.eu/pub/pdf/other/ Report_on_a_digital_euro~4d7268b458.en.pdf

(10) https://ec.europa.eu/info/publications/2020-commission-work-programme-key-documents_cs

(11) https://www.europarl.europa.eu/RegData/ etudes/STUD/2020/652751/IPOL_STU(2020)652751_EN.pdf

(12) https://scholar.harvard.edu/files/rogoff/files/ nber26760_why_is_euro_punching_below_its_weight.pdf

(13) https://www.bruegel.org/2020/06/is-the-covid-19-crisis-an-opportunity-to-boost-the-euro-as-a-global-currency/

(14) https://www.europarl.europa.eu/RegData/ etudes/STUD/2019/624431/IPOL_STU(2019)624431_EN.pdf

(15) https://www.consilium.europa.eu/en/press/press-releases/2020/03/05/keynote-speech-at-europe-s-next-stage-at-the-centre-for-european-policy-studies-ideas-lab-2020/pdf

(16) https://www.consilium.europa.eu/cs/press/press-releases/2019/12/13/remarks-by-president-charles-michel-after-the-european-council-meetings-on-13-december-2019/

(17) https://www.europarl.europa.eu/RegData/etudes/IDAN/ 2020/648806/IPOL_IDA(2020)648806_EN.pdf

(18) https://www.ecb.europa.eu/press/key/date/2020/html/ ecb.sp200608~4225ba8a1b.en.html

(19) https://www.ecb.europa.eu/press/key/date/2020/html/ ecb.sp200707~3eebd4e721.en.html

(20) https://eml.berkeley.edu/~eichengr/managing_multiple_res_curr_world.pdf

(21) https://www.bruegel.org/2018/12/the-international-role-of-the-euro/

(22) https://www.europarl.europa.eu/RegData/etudes/STUD/ 2020/646139/EPRS_STU(2020)646139_EN.pdf

(23) https://www.europarl.europa.eu/RegData/etudes/BRIE/ 2019/637969/EPRS_BRI(2019)637969_EN.pdf

(24) https://www.europarl.europa.eu/RegData/etudes/BRIE/ 2020/651369/IPOL_BRI(2020)651369_EN.pdf

(25) https://data.imf.org/?sk=E6A5F467-C14B-4AA8-9F6D-5A09EC4E62A4

(26) https://ec.europa.eu/eurostat/documents/2995521/10868691/2-19052020-BP-EN.pdf/bb14f7f9-fc26-8aa1-60d4-7c2b509dda8e

(27) https://ec.europa.eu/eurostat/documents/2995521/10569467/6-16092020-AP-EN.pdf/861498a9-16ca-3fd1-6434-aee64bfa7192

(28) Podle bleskového průzkumu Eurobarometru 481 z listopadu 2019 se podpora pro euro zvýšila: dvě třetiny respondentů se domnívají, že euro je pro jejich zemi přínosem, což je vyšší podíl než v roce 2018 ve 13 zemích (a nižší ve čtyřech zemích).

(29) Euro na základě formální dohody s Evropskou unií používá jako úřední měnu Monacké knížectví, Republika San Marino, Vatikánský městský stát, Andorské knížectví a také Saint Pierre a Miquelon a ostrov Svatý Bartoloměj, které jsou oba francouzskými zámořskými územími mimo EU.

(30) Euro se stalo de facto domácí měnou v Kosovu a Černé Hoře a nahradilo používání německé marky.

(31) Podle údajů databáze MMF COFER ze dne 30. září 2020 dosáhly v roce 2020 celosvětové rezervy v eurech 20,27 % ve srovnání s 61,26 % držených v amerických dolarech a 2,05 % v renminbi.

(32) Používání eura jako měny pro fakturaci odpovídá 30 % globálních obchodních transakcí se zbožím, ale jeho použití je stále omezeno, pokud transakce nezahrnují eurozónu, na rozdíl od amerického dolaru.

(33) Podle zprávy ECB z června 2020 o mezinárodní úloze eura činil podíl eura na zásobách mezinárodních dluhových cenných papírů na konci roku 2019 22 % poté, co od poloviny roku 2000 klesal, zatímco podíl amerického dolaru se neustále zvyšoval a dosáhl přibližně 64 %.

(34) Nařízení Rady (ES) č. 2271/96 ze dne 22. listopadu 1996 o ochraně proti účinkům právních předpisů přijatých určitou třetí zemí uplatňovaných mimo její území, jakož i proti účinkům opatření na nich založených nebo z nich vyplývajících (Úř. věst. L 309, 29.11.1996, s. 1).

(35) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/65/EU ze dne 15. května 2014 o trzích finančních nástrojů a o změně směrnic 2002/92/ES a 2011/61/EU (Úř. věst. L 173, 12.6.2014, s. 349).

(36) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 600/2014 ze dne 15. května 2014 o trzích finančních nástrojů a o změně nařízení (EU) č. 648/2012 (Úř. věst. L 173, 12.6.2014, s. 84).