—

s ohledem na sdělení Komise ze dne 17. září 2020 nazvané „Roční strategie pro udržitelný růst 2021“ (COM(2020)0575),

—

s ohledem na návrh společné zprávy Komise a Rady o zaměstnanosti, který dne 18. listopadu 2020 předložila Komise (COM(2020)0744),

—

s ohledem na Hospodářský výhled Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD), svazek 2020, vydání 2 ze dne 1. prosince 2020,

—

s ohledem na zprávu Mezinárodní organizace práce (MOP) ze dne 2. prosince 2020 o světových mzdách v letech 2020–21 a o minimálních mzdách v časech COVID-19 a na zpravodaje MOP o COVID-19 a světě práce,

—

s ohledem na své usnesení ze dne 19. ledna 2017 o evropském pilíři sociálních práv (1),

—

s ohledem na sdělení Komise ze dne 14. ledna 2020 nazvané „Silná sociální Evropa pro spravedlivou transformaci“ (COM(2020)0014),

—

s ohledem na Agendu OSN pro udržitelný rozvoj 2030,

—

s ohledem na cíle OSN v oblasti udržitelného rozvoje, zejména cíle 1, 3, 4, 5, 8, 10 a 13,

—

s ohledem na sdělení Komise ze dne 11. prosince 2019„Zelená dohoda pro Evropu“ (COM(2019)0640),

—

s ohledem na sdělení Komise ze dne 27. května 2020 nazvané „Chvíle pro Evropu: náprava škod a příprava na příští generaci“ (COM(2020)0456),

—

s ohledem na Nástroj pro oživení a odolnost,

—

s ohledem na sdělení Komise ze dne 27. května 2020 s názvem „Rozpočet EU, který je motorem evropského plánu na podporu oživení“ (COM(2020)0442),

—

s ohledem na své usnesení ze dne 16. listopadu 2017 o boji proti nerovnostem jakožto nástroji k podpoře tvorby pracovních míst a růstu (2),

—

s ohledem na sdělení Komise ze dne 27. května 2020 s názvem „Upravený pracovní program Komise na rok 2020“ (COM(2020)0440),

—

s ohledem na návrh nařízení Rady, kterým se zřizuje nástroj Evropské unie na podporu oživení, jehož účelem je podpořit oživení po pandemii COVID-19 (COM(2020)0441), který předložila Komise dne 28. května 2020,

—

s ohledem na sdělení Komise ze dne 1. července 2020 nazvané „Evropská agenda dovedností pro udržitelnou konkurenceschopnost, sociální spravedlnost a odolnost“ (COM(2020)0274),

—

s ohledem na sdělení Komise ze dne 19. února 2020 nazvané „Formování digitální budoucnosti Evropy“ (COM(2020)0067),

—

s ohledem na pracovní dokument útvarů Komise ze dne 1. července 2020, který doprovází návrh doporučení Rady „Most k pracovním místům – posílení záruk pro mladé lidi“ (SWD(2020)0124),

—

s ohledem na svůj postoj ze dne 10. července 2020 o návrhu rozhodnutí Rady o hlavních směrech politik zaměstnanosti členských států (3),

—

s ohledem na svůj postoj ze dne 8. července 2020 o návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se mění nařízení (EU) č. 1303/2013, pokud jde o zdroje na zvláštní příděl pro Iniciativu na podporu zaměstnanosti mladých lidí (4),

—

s ohledem na evropskou hospodářskou prognózu z jara 2020, kterou zveřejnila Komise dne 6. května 2020,

—

s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru ze dne 18. září 2020 k důstojným minimálním mzdám v celé Evropě (5),

—

s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru ze dne 16. července 2020 k plánu na podporu oživení Evropy a víceletému finančnímu rámci na období 2021–2027 (6),

—

s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru ze dne 11. prosince 2019 nazvané „Společné minimální standardy v oblasti pojištění v nezaměstnanosti – konkrétní krok k účinnému provádění evropského pilíře sociálních práv“ (7),

—

s ohledem na studii Evropské nadace pro zlepšení životních a pracovních podmínek (Eurofound) ze dne 24. června 2020„COVID-19: Politické reakce v Evropě“,

—

s ohledem na politické směry pro příští Evropskou komisi (2019–2024) s názvem „Unie, která si klade vyšší cíle“, které dne 9. října 2019 představila předsedkyně Komise Ursula von der Leyenová,

—

s ohledem na evropský pilíř sociálních práv vyhlášený Radou, Komisí a Parlamentem dne 17. listopadu 2017,

—

s ohledem na sdělení Komise ze dne 10. března 2020„Nová průmyslová strategie pro Evropu“ (COM(2020)0102),

—

s ohledem na studii OECD ze dne 15. června 2018„Sociální výtah mimo provoz? Jak podpořit sociální mobilitu“,

—

s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1158 ze dne 20. června 2019 o rovnováze mezi pracovním a soukromým životem rodičů a pečujících osob a o zrušení směrnice Rady 2010/18/EU (8),

—

s ohledem na své usnesení ze dne 26. května 2016 nazvané „Chudoba z hlediska rovnosti žen a mužů“ (9),

—

s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru ze dne 19. září 2018 k propasti v digitálních dovednostech žen a mužů (10),

—

s ohledem na průzkum pracovních podmínek nadace Eurofound a na její souhrnnou zprávu o šestém průzkumu pracovních podmínek v Evropě (aktualizace z roku 2017),

—

s ohledem na společnou zprávu Komise a nadace Eurofound nazvanou „Jak komputerizace proměňuje pracovní místa: důkazy vyplývající z průzkumu pracovních podmínek v Evropě Evropské nadace pro zlepšení životních a pracovních podmínek (Eurofound)“, uveřejněnou v roce 2019,

—

s ohledem na studii výzkumné služby Evropského parlamentu (EPRS), oddělení vědeckých prognóz (STOA), ze dne 31. března 2020 s názvem „Reforma vzdělávacích systémů v digitálním věku“,

—

s ohledem na své usnesení ze dne 15. listopadu 2018 o pečovatelských službách v EU pro větší rovnost žen a mužů (11),

—

s ohledem na sdělení Komise ze dne 2. června 2016 nazvané „Evropský program pro ekonomiku sdílení“ (COM(2016)0356),

—

s ohledem na své usnesení ze dne 11. září 2018 o možnostech opětovného začlenění pracovníků, kteří se zotavují z úrazu a nemoci, do kvalitních zaměstnání (12),

—

s ohledem na rozhovory se zástupci vnitrostátních parlamentů o prioritách evropského semestru na rok 2021,

—

s ohledem na své usnesení ze dne 17. prosince 2020 o silné sociální Evropě pro spravedlivou transformaci (13),

—

s ohledem na společnou zprávu Komise a OECD ze dne 19. listopadu 2020 nazvanou „Stručný pohled na zdraví: Evropa 2020 – cyklus Stav zdraví v EU“,

—

s ohledem na pracovní dokument útvarů Komise ze dne 20. února 2013 nazvaný „Investice do zdraví“ (SWD(2013)0043),

—

s ohledem na sdělení Komise ze dne 4. dubna 2014 o účinných, dostupných a odolných systémech zdravotní péče (COM(2014)0215),

—

s ohledem na stanovisko skupiny odborníků Komise na účinné způsoby investování do zdraví ze dne 25. listopadu 2020 ohledně organizace odolných systémů zdravotní a sociální péče po pandemii onemocnění COVID-19,

—

s ohledem na závěry Rady ze dne 17. října 2019 ohledně ekonomiky blahobytu,

—

s ohledem na článek 54 jednacího řádu,

—

s ohledem na stanovisko Rozpočtového výboru a Výboru pro kulturu a vzdělávání,

—

s ohledem na zprávu Výboru pro zaměstnanost a sociální věci (A9-0026/2021),

A.

vzhledem k tomu, že podle prvních odhadů Eurostatu týkajících se ročního růstu za rok 2020 (14) klesl HDP v eurozóně o 6,8 % a v EU o 6,4 %; vzhledem k tomu, že podle evropské hospodářské prognózy ze zimy 2020 HDP EU v roce 2021 mírně poroste o 1,4 % a HDP eurozóny poroste o 1,2 %, přičemž hospodářská výkonnost EU se v roce 2022 sotva vrátí zpět na úroveň před pandemií; vzhledem k tomu, že růst soukromé spotřeby bude v roce 2022 podle prognóz mírný, což bude zejména důsledek přetrvávající nejistoty, pokud jde o pracovní a příjmové perspektivy, a pravděpodobně to povede k většímu preventivnímu šetření; vzhledem k tomu, že kapitálové výdaje by na druhé straně měly těžit z vysoce akomodativní měnové politiky, větších veřejných investic a z vládních systémů cílené podpory podniků; vzhledem k tomu, že roční strategie pro udržitelný růst nevzala v potaz scénář třetí či další vlny pandemie COVID-19, které by mohly stávající stav ekonomické a sociální krize ještě více zhoršit;

B.

vzhledem k tomu, že v některých členských státech nebyly zatím plně využity fondy a programy EU stanovené ve víceletém finančním rámci (VFR) na období 2014–2020; vzhledem k tomu, že financování nástroje na podporu oživení Next Generation EU, především Nástroje pro oživení a odolnost, bude k dispozici až poté, co členské státy ratifikují rozhodnutí Rady (EU, Euratom) 2020/2053 (15);

C.

vzhledem k tomu, že orgány EU uznaly při mnoha příležitostech, že je nutné přijímat opatření, která by řešila nerovnosti v oblasti zdraví a chránila zdraví obyvatel během stávající ekonomické recese (16);

D.

vzhledem k tomu, že rozšíření onemocnění COVID-19 zvrátilo pozitivní vývoj míry zaměstnanosti, který v zemích EU-27 trval posledních šest let, což vedlo ke snížení počtu pracujících osob o zhruba 6,1 milionu ve druhém čtvrtletí roku 2020 a k předpokládanému snížení o 4,5 % za rok 2020 (17); vzhledem k tomu, že podle Eurostatu žilo v roce 2019, tj. před pandemií, 8,5 % obyvatel EU mladších šedesáti let v domácnostech, v nichž dospělí pracovali během uplynulého roku méně než 20 % maximální týdenní pracovní doby, a čelili tak znepokojivé chudobě pracujících (18); vzhledem k tomu, že nejisté zaměstnání je stále závažným problémem, který má negativní dopady na pracovní trhy; vzhledem k tomu, že pracovníci, kteří si udrželi zaměstnání, se potýkají s výrazným snížením počtu odpracovaných hodin, a tedy i ztrátou příjmů, a že tento vývoj má největší dopad na pracovníky, kteří patří k ohroženým skupinám; vzhledem k tomu, že je obzvláště znepokojivá skutečnost zjištěná ve zprávě nadace Eurofound, podle níž pokles počtu zaměstnaných v EU-27 byl v první vlně pandemie spojen s větším odchodem do nečinnosti než do nezaměstnanosti a že výsledkem je oslabování spojení s trhem práce (19);

E.

vzhledem k tomu, že průměrný počet odpracovaných hodin by se měl zvyšovat rychleji než počet pracovníků a zaměstnanost může zároveň dále poklesnout po ukončení režimů zkrácené pracovní doby; vzhledem k tomu, že realokace pracovníků je zpravidla dlouhodobý proces, a očekává se tudíž, že zaměstnanost v roce 2021 mírně poklesne; vzhledem k tomu, že navzdory hospodářskému oživení očekávanému v příštím roce má míra nezaměstnanosti v EU dále vzrůst ze 7,7 % v roce 2020 na 8,6 % v roce 2021 a v roce 2022 má podle očekávání klesnout na 8,0 %, přičemž budou přetrvávat rozdíly mezi členskými státy (20);

F.

vzhledem k tomu, že investice, které mohou vést k vyšší souhrnné produktivitě výrobních faktorů, by měly být oceněny v kontextu dosavadních smíšených výsledků, včetně pomalého ekonomického oživování před pandemií a nárůstu nejistých pracovních podmínek; vzhledem k tomu, že probíhající transformace dvojího druhu, tedy ekologická a digitální, bude mít značné, ale odlišné dopady na zaměstnanost v závislosti na odvětví, regionu a druhu pracovníka; vzhledem k tomu, že tak vzniknou nové příležitosti, avšak v mnoha regionech a průmyslových odvětvích také podstatné náročné sociálně-ekonomické úkoly; vzhledem k tomu, že EU potřebuje společnou strategii, která by byla oporou pro dotčené pracovníky a podniky, aby bylo zajištěno, že nikdo nebude opomenut; vzhledem k tomu, že koronavirová krize tyto dopady urychlila, zejména pokud jde o trendy na trhu práce, a pravděpodobně také ovlivní požadavky na vzdělání, odborný výcvik a zvyšování kvalifikace; vzhledem k tomu, že pandemie onemocnění COVID-19 přinesla významné změny v praktickém fungování trhu práce, neboť více než třetina pracovníků v EU musela začít pracovat z domova (21); vzhledem k tomu, že odpojení se od práce by mělo být základní zásadou, díky níž se pracovníci mohou mimo pracovní dobu přestat zabývat pracovními úkoly a pracovní elektronickou komunikací, aniž by pro ně z toho mohly vyplývat jakékoli následky, a těšit se tak odpovídající rovnováze mezi prací a soukromým životem;

G.

vzhledem k tomu, že před COVID-19 byly ekonomické trendy v ročních přezkumech evropského semestru obecně popisovány jako pozitivní, ačkoliv existovaly rozdíly mezi členskými státy; vzhledem k tomu, že existují důkazy, že mezi lidmi i mezi státy a regiony i v těchto státech a regionech nerovnosti přetrvávají a vzrůstají; vzhledem k tomu, že tato situace vede k řadě rozdílů, které vyžadují meziodvětvový přístup, aby bylo možné zajistit rovnost příležitostí a důstojný život všech skupin obyvatelstva; vzhledem k tomu, že zatímco některým regionům řešícím více problémů s dekarbonizací svého průmyslu je určena finanční podpora, např. Fond pro spravedlivou transformaci, jiné regiony, které jsou příliš závislé na cestovním ruchu a souvisejících službách, nejsou způsobilé pro zvláštní fondy pro transformaci, ačkoliv některé z těchto regionů jsou oblasti s nejvyšší mírou nezaměstnanosti; vzhledem k tomu, že podpora poskytovaná v souvislosti s onemocněním COVID-19 pracovníkům a podnikům se mezi členskými státy značně liší; vzhledem k tomu, že globální výzvy, jako je digitalizace a boj proti změně klimatu, přetrvávají bez ohledu na krizi vyvolanou pandemií COVID-19 a vyžadují provedení spravedlivé transformace tak, aby nikdo nebyl opomenut;

H.

vzhledem k tomu, že krize COVID-19 vedla ke zhoršení nerovnosti mezd ve světě, kterou jen částečně vyrovnávají státní dotace a politiky minimální mzdy, což vede k závažné nejistotě zaměstnání a nedostatku ochrany; vzhledem k tomu, že socioekonomickými důsledky krize a následným nárůstem nerovností jsou nejvíce zasaženi lidé s nižšími platy, neúměrně tedy ženy a mladí lidé, u nichž je rovnováha mezi prací a soukromým životem již tak narušena;

I.

vzhledem k tomu, že systémy sociální ochrany se v jednotlivých členských státech liší a je na ně vyvíjen velký tlak v tom smyslu, aby zmírnily sociální dopady krize a zajistily každému důstojné životní podmínky a přístup k základním službám, jako je zdraví, vzdělávání a bydlení; vzhledem k tomu, že náklady na bydlení a péči o děti mohou vést domácnosti k chudobě a že je nutné vzít to v úvahu při měření chudoby pracujících a začlenit náklady na bydlení do standardních ukazatelů zpráv o sociálních dopadech; vzhledem k tomu, že v roce 2018 bydlelo 9,6 % obyvatel z EU-27 v domácnostech, které vynakládaly 40 % i více ekvivalentu svého disponibilního příjmu na bydlení, ačkoli mezi jednotlivými členskými státy EU byly zaznamenány značné rozdíly; vzhledem k tomu, že chudoba pracujících v EU od hospodářské a finanční krize z roku 2008 roste a odhaduje se, že chudobou je ohroženo 10 % pracujících v EU (22);

J.

vzhledem k tomu, že míra nezaměstnanosti u mladých lidí vinou krize COVID-19 vzrostla, takže v září 2020 dosáhla 17,1 % a očekává se, že dále poroste; vzhledem k tomu, že 11,6 % mladých lidí ve věku mezi 15 a 24 lety není zaměstnaných ani se neúčastní vzdělávání nebo odborné přípravy (NEET); vzhledem k tomu, že koronavirová krize ovlivnila přístup znevýhodněných sociálních skupin ke vzdělání, tedy skupin, jako jsou rodiče samoživitelé, rodiny s nízkými příjmy a velké rodiny, pro které je obtížné získat digitální vybavení pro vzdělávání svých dětí a pokrýt náklady na toto vybavení; vzhledem k tomu, že prohlubující se nerovnosti mezi generacemi ovlivňují udržitelnost našeho sociálního systému a rovněž naše demokratické zdraví; vzhledem k tomu, že ekonomický dopad bude mít dlouhodobé negativní důsledky pro zaměstnanost mladých lidí a že tito mladí lidé by mohli mít méně příležitostí či horší příležitosti a špatné pracovní podmínky;

K.

vzhledem k tomu, že ženy jsou obzvláště zranitelné vůči změnám na pracovním trhu kvůli povinnostem péče o závislé osoby, nerovnému rozdělení neplacené práce v domácnosti a práce spojené s péčí o děti, diskriminaci související s těhotenstvím a mateřstvím, profesní segregaci a nejistější povaze svých pracovních vztahů; vzhledem k tomu, že z mezioborového hodnocení vychází, že ženy ve zranitelných skupinách, jako jsou mladé ženy s dětmi a zejména matky samoživitelky, romské ženy, ženy se zdravotním postižením nebo ženy s přistěhovaleckým původem, jsou zpravidla v horším postavení (23);

L.

vzhledem k tomu, že rozdíl v zaměstnanosti žen a mužů (11,4 %), rozdíl v odměňování žen a mužů (14 %) a rozdíl v penzích mezi ženami a muži (30 %) je stále nepřijatelně vysoký; vzhledem k tomu, že odstranění rozdílu v zaměstnanosti žen a mužů je sociálním a ekonomickým imperativem s ohledem na důsledky tohoto rozdílu v životě žen, včetně jejich finančního zabezpečení a kvality života, a s ohledem na přetrvávající ekonomické náklady spojené s tímto rozdílem, jež v roce 2018 dosáhly přibližně 320 miliard EUR (2,4 % HDP EU) (24); vzhledem k tomu, že zlepšení pracovních příležitostí pro ženy, zajištění stejné odměny mužů a žen, rovnováha mezi pracovním a soukromým životem a také odpovídající započtení doby strávené péčí o dítě v rámci penzijních plánů, a to i pro muže, jsou zásadní pro udržitelný sociální a hospodářský růst a rozvoj a dlouhodobou fiskální udržitelnost v EU;

M.

vzhledem k tomu, že lidé, kteří žijí na okraji společnosti nebo trpí sociálním vyloučením a chudobou, se v důsledku pandemie COVID-19 potýkají s obzvláště velkými problémy a změny na pracovním trhu způsobené pandemií je nepřiměřeně zasáhly; vzhledem k tomu, že romské populace v EU se i nadále týkají jedny z nejhorších výsledků socioekonomických ukazatelů, neboť více než 80 % Romů čelí chudobě a sociálnímu vyloučení, pouze 43 % Romů má placené zaměstnání a počet mladých Romů, kteří nejsou zaměstnaní ani se neúčastní vzdělávání nebo odborné přípravy, je neúměrně vysoký; vzhledem k tomu, že krize vyvolaná onemocněním COVID-19 měla na Romy obzvláště tvrdý dopad, zejména pokud jde o přístup ke vzdělání a odborné přípravě;

N.

vzhledem k tomu, že osoby se zdravotním postižením mají v důsledku pandemie ještě omezenější přístup ke službám; vzhledem k tomu, že digitální propast – včetně digitální chudoby, nízké digitální gramotnosti a potíží v souvislosti s univerzálním designem – zvětšuje překážky přístupu osob se zdravotním postižením k sociálním právům; vzhledem k tomu, že informace získané Agenturou Evropské unie pro základní práva ukazují, že děti se zdravotním postižením se potýkají se značnými překážkami, pokud jde o přístup ke vzdělávání (25);

O.

vzhledem k tomu, že se během pandemie COVID-19 zvýšila nezaměstnanost mezi dočasnými pracovníky; vzhledem k tomu, že každý pátý pracovník v EU má práci nízké kvality; vzhledem k tomu, že se v příštím desetiletí očekává další nárůst polarizace pracovních míst a atypických forem zaměstnání a větší počet pracovních míst na horním a spodním konci spektra dovedností (26) vzhledem k tomu, že technologické změny a využívání umělé inteligence by mohly výrazně změnit trh práce; vzhledem k tomu, že by to mohlo vést k dalším nerovnostem v příjmech; vzhledem k tomu, že poptávka po pracovní síle byla trvale nejslabší uprostřed příjmové stupnice, a to především v období recese a snižování zaměstnanosti v letech 2008 až 2013 (27); vzhledem k tomu, že pandemie pravděpodobně tento trend ještě posílí; vzhledem k tomu, že pracovní místa s nízkou kvalifikací budou pro společnosti vždy zásadní a že musí nabídnout důstojnou mzdu a podmínky; vzhledem k tomu, že trh práce čelí rychlému přechodu na ekologičtější a digitálnější prostředí, což vytváří pracovní místa, která vyžadují aktualizované dovednosti, a vzhledem k tomu, že je nutně zapotřebí se zaměřit na strategii odborné přípravy, rekvalifikace a rozšiřování dovedností zaměstnanců všeho věku; vzhledem k tomu, že to musí být zároveň spojeno se zlepšováním pracovních podmínek a vytvářením nových kvalitních pracovních míst pro všechny;

P.

vzhledem k tomu, že udržitelný rozvoj je základním cílem Evropské unie a že sociální udržitelnost je základním předpokladem pro spravedlivou ekologickou, digitální a demografickou transformaci podporující začlenění; vzhledem k tomu, že sociálně tržní hospodářství je založeno na dvou doplňujících se pilířích, konkrétně na prosazování hospodářské soutěže a na zásadních opatřeních v oblasti sociální politiky, což by mělo vést k dosažení plné zaměstnanosti a sociálního pokroku; vzhledem k tomu, že udržitelný rozvoj má tři pilíře, a to ekonomický, sociální a environmentální; vzhledem k tomu, že udržitelný rozvoj je založen mimo jiné na plné zaměstnanosti a sociálním pokroku; vzhledem k tomu, že se jedná o základní cíl Evropské unie stanovený v čl. 3 odst. 3 Smlouvy o Evropské unii (dále jen „SEU“);

Q.

vzhledem k tomu, že nerovnosti v oblasti zdraví způsobené socioekonomickým postavením byly značné již před koronavirovou krizí; vzhledem k tomu, že navyšování střední délky života v EU se zpomalilo a začalo stagnovat; vzhledem k tomu, že koronavirová krize zhoršila stav tělesného a duševního zdraví, zejména v případě nejzranitelnějších skupin;

R.

vzhledem k tomu, že dopad onemocnění COVID-19 zhoršily již existující nerovnosti, které se za posledních deset let nepřestávají zvětšovat; vzhledem k tomu, že snižování investic do veřejných služeb, které přišlo po celosvětové finanční krizi, prohloubilo nerovnosti, pokud jde o potřeby v oblasti zdraví;

S.

vzhledem k tomu, že se objevily nebo posílily nové formy zaměstnanosti, od kterých se očekává, že značně promění způsob práce v budoucnosti, například práce na dálku a nestandardní způsoby práce; vzhledem k tomu, že se během omezení volného pohybu osob rovněž objevily nové fenomény a stávající trendy se prohloubily, např. rozostřování hranice mezi pracovním a soukromým životem, nárůst domácího násilí, zdravotní problémy pracovníků nejenom přímo spojené s pandemií COVID-19, např. muskuloskeletální poruchy a psychické potíže, jakož i problémy s udržením rovnováhy mezi pracovním a soukromým životem v nových pracovních podmínkách a nutnost kombinovat práci s pečovatelskými povinnostmi a často také s domácí výukou;

T.

vzhledem k tomu, že pandemie vyostřila nerovnosti v sociální a zdravotní sféře (28) v případě celé řady skupin, např. dětí v rodinách s nízkými příjmy a starších lidí, a vzhledem k tomu, že se předpokládá, že jedním z vedlejších důsledků pandemie COVID-19 bude zhoršení míry chudoby, která postihuje nové skupiny občanů (více než 90 milionů občanů v EU je nyní ohroženo chudobou (29)); vzhledem k tomu, že Eurofound navrhuje doplnit srovnávací přehled sociálních ukazatelů doprovázející evropský pilíř sociálních práv dalšími indikátory, jako je kvalita pracovních míst, sociální spravedlnost a rovné příležitosti, spolehlivé sociální systémy a spravedlivá mobilita;

U.

vzhledem k tomu, že klíčovou součástí sociálního modelu EU je sociální dialog, neboť přispívá k nalezení na míru šitých řešení pro pracovní trh; vzhledem k tomu, že podle zpráv o jednotlivých zemích v rámci evropského semestru došlo v celé EU k oslabení sociálního dialogu a ke snížení rozsahu krytí prostřednictvím kolektivního vyjednávání, a to v důsledku procesu decentralizace jako dopadu krize v roce 2008 a reforem pracovního trhu, které byly zavedeny v některých členských státech; vzhledem k tomu, že podle nadace Eurofound bylo zapojení sociálních partnerů do navrhování opatření v oblasti trhu práce v reakci na onemocnění COVID-19 v řadě členských států omezenější, než by bylo v běžné situaci (30);

V.

vzhledem k tomu, že v EU přetrvává výrazná příjmová nerovnost; vzhledem k tomu, že soutěž ve snižování daní a nákladů práce škodí jednotnému trhu i soudržnosti mezi členskými státy; vzhledem k tomu, že dobře koncipované progresivní daňové systémy a systémy dávek, sociální investice a poskytování kvalitních veřejných a sociálních služeb jsou klíčovým nástrojem, který brání předávání znevýhodnění z jedné generace na další;

W.

vzhledem k tomu, že pandemie měla výrazný dopad na vzdělávací systém v EU a vedla k uzavření škol, univerzit a vysokých škol; vzhledem k tomu, že nepříznivý vliv proaktivního zavírání škol na tělesné a duševní zdraví a vzdělání dětí pravděpodobně převáží přínos rozhodnutí školy uzavřít, a to zejména v oblastech, kde je populace ohrožena chudobou nebo sociálním vyloučením;

X.

vzhledem k tomu, že demografická výzva vyžaduje komplexní přístup založený na kombinaci inkluzivních a nediskriminačních politických řešení v oblastech důchodů, sociálního zabezpečení a ochrany, kvalitních a přístupných služeb a infrastruktury péče o děti, starší osoby a osoby se zdravotním postižením, podpory rodin, bydlení, předškolního vzdělávání, dlouhodobé péče, zdravotnických systémů, včetně preventivní péče a psychosociální podpory, boje proti chudobě a sociálnímu vyloučení, integrace přistěhovalců a skloubení rodinného a pracovního života, rovnosti žen a mužů, zdravého a aktivního stárnutí, vysokých úrovní zaměstnanosti a mezd; vzhledem k tomu, že dobré pracovní a životní podmínky v průběhu celého života jsou klíčové pro předcházení potřebám péče, a vzhledem k tomu, že odpovídající a dostupné bydlení a kvalitní místní prostředí, včetně fyzického a sociálního aspektu a služeb, jsou důležité, neboť usnadňují nezávislý život;

Y.

vzhledem k tomu, že podle zjištění nadace Eurofound počet pracovníků poskytujících dlouhodobou péči v posledních deseti letech vzrostl o jednu třetinu, přičemž se jedná o klíčové odvětví, které je třeba zohlednit, a to nejen za účelem zajišťování kvalitního života stárnoucí populace, ale také pokud jde o rovnost žen a mužů v těchto třech ohledech: v současné době převážnou část dlouhodobé péče poskytují neformální pečovatelé, z nichž většinu tvoří ženy; ženy tvoří také většinu pracovníků v tomto odvětví, což je téměř neměnná skutečnost, a většinu příjemců péče tvoří také ženy, které mají ve všech členských státech v průměru delší střední délku života než muži (31);

Z.

vzhledem k tomu, že se nacházíme v kritickém okamžiku naší historie, kdy byl obecně zpochybněn předpoklad, že hospodářský růst se automaticky projeví ve všech oblastech společnosti; vzhledem k tomu, že jsme svědky oslabování střední třídy, stále nejistějších pracovních podmínek a zhoršování chudoby pracujících v dělnických profesích, pracovníků s nízkou kvalifikací a pracovníků platforem a rostoucí polarizace, pokud jde o příjmy a majetek; vzhledem k tomu, že kulturní a kreativní odvětví a odvětví cestovního ruchu, a to včetně kulturních akcí a představení, kulturně zaměřeného cestovního ruchu a dění v oblasti nehmotného kulturního dědictví, byly spolu s malými a středními podniky, osobami samostatně výdělečně činnými, místními a rodinnými podniky vážně ekonomicky zasaženy opatřeními přijatými s cílem zabránit šíření onemocnění COVID-19;

AA.

vzhledem k tomu, že riziko chudoby mezi lidmi v nestandardních formách zaměstnání se podle všeho od začátku recese zvýšilo, přičemž tento trend ještě prohloubila současná pandemie onemocnění COVID-19;

AB.

vzhledem k tomu, že navzdory hypotéze „vytlačování“ (crowding out), která převládala v ekonomickém myšlení posledních tří desetiletí, by v tomto novém ekonomickém paradigmatu ústřední roli měly hrát veřejné investice a jejich účinek v podobě opačných efektů „přitahování“ (crowding in); vzhledem k tomu, že politika soudržnosti, jakožto hlavní investiční politika EU z hlediska sociálního, hospodářského a územního rozvoje, prokázala svou efektivitu při snižování nerovností a regionálních rozdílů, zejména v nejchudších regionech; vzhledem k tomu, že sociální soudržnost je předpokladem udržitelného hospodářského růstu, tvorby pracovních míst a zaměstnanosti;

AC.

vzhledem k tomu, že pandemie COVID-19 a krize s ní spojená ukázaly, že boj proti bezdomovectví je otázkou veřejného zdraví; vzhledem k tomu, že v Evropské unii se podle odhadů každou noc musí 700 000 lidí bez domova uchýlit do přístřešků nebo spát na ulici, přičemž jejich počet se za posledních 10 let zvýšil o 70 %;

7.

8.

9.

10.

11.

12.

13.

14.

15.

16.

17.

18.

19.

20.

21.

22.

23.

24.

25.

26.

27.

28.

29.

30.

31.

32.

33.

34.

35.

36.

37.

38.

39.

40.

41.

42.

43.

44.

45.

46.

47.

48.

49.

50.

51.