—

s ohledem na návrh prováděcího rozhodnutí Komise o povolení uvedení produktů, které obsahují geneticky modifikovanou bavlnu GHB614 × T304-40 × GHB119, sestávají z ní nebo jsou z ní vyrobeny, na trh podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1829/2003 (D070621/02,

—

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1829/2003 ze dne 22. září 2003 o geneticky modifikovaných potravinách a krmivech (1), a zejména na čl. 7 odst. 3 a čl. 19 odst. 3 uvedeného nařízení,

—

s ohledem na prováděcí nařízení Komise (EU) č. 503/2013 o žádostech o povolení geneticky modifikovaných potravin a krmiv v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1829/2003 a o změně nařízení Komise (ES) č. 641/2004 a (ES) č. 1981/2006 (2),

—

s ohledem na hlasování Stálého výboru pro potravinový řetězec a zdraví zvířat podle článku 35 nařízení (ES) č. 1829/2003, které proběhlo dne 11. ledna 2021 a na němž nebylo přijato žádné stanovisko,

—

s ohledem na články 11 a 13 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 ze dne 16. února 2011, kterým se stanoví pravidla a obecné zásady způsobu, jakým členské státy kontrolují Komisi při výkonu prováděcích pravomocí (3),

—

s ohledem na stanovisko Evropského úřadu pro bezpečnost potravin (EFSA) ze dne 21. června 2018, které bylo zveřejněno dne 25. července 2018 (4),

—

s ohledem na svá předchozí usnesení o námitkách proti povolení geneticky modifikovaných organismů (GMO) (5),

—

s ohledem na čl. 112 odst. 2 a 3 jednacího řádu,

—

s ohledem na návrh usnesení Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin,

A.

vzhledem k tomu, že dne 30. září 2014 předložila společnost Bayer CropScience AG (dále jen „žadatel“) žádost o uvedení potravin, složek potravin a krmiv, které obsahují geneticky modifikovanou bavlnu GHB614 × T304-40 × GHB119 (dále jen „geneticky modifikovaná bavlna“), sestávají z ní nebo jsou z ní vyrobeny, na trh v souladu s články 5 a 17 nařízení (ES) č. 1829/2003; vzhledem k tomu, že žádost se rovněž vztahovala na uvedení produktů, které obsahují geneticky modifikovanou bavlnu nebo z ní sestávají, na trh pro jakákoli jiná použití než v potravinách a krmivech, s výjimkou pěstování;

B.

vzhledem k tomu, že dne 21. června 2018 přijal úřad EFSA k dotyčné žádosti kladné stanovisko, které bylo zveřejněno dne 25. července 2018;

C.

vzhledem k tomu, že geneticky modifikovaná bavlna pochází z křížení tří genetických modifikací bavlny, je odolná vůči herbicidům obsahujícím glufosinát a glyfosát („doplňkové herbicidy“) a produkuje dva insekticidní proteiny („Bt“ nebo „Cry“ toxiny): Cry1Ab a Cry2Ae, které jsou toxické pro některé larvy hmyzu žijící na bavlně (6);

D.

vzhledem k tomu, že i když je lidská spotřeba bavlníkového oleje v Evropě zjevně relativně nízká, lze tento olej nalézt v široké škále potravinářských výrobků, k nimž patří dresinky, majonézy, jemné pečivo, čokoládové pomazánky a lupínky; vzhledem k tomu, že bavlna je používána jako krmivo pro zvířata ve formě bavlníkových pokrutin / bavlníkové moučky nebo plnotučných bavlníkových semen (7); vzhledem k tomu, že bavlnu lidé konzumují také ve formě bavlníkové mouky;

E.

vzhledem k tomu, že nařízení (ES) č. 1829/2003 stanoví, že geneticky modifikované potraviny nebo krmiva nesmí mít nepříznivé účinky na zdraví lidí a zvířat či na životní prostředí, a požaduje, aby Komise při návrhu svého rozhodnutí zohlednila veškerá příslušná ustanovení právních předpisů Unie a další opodstatněné faktory důležité pro danou záležitost; vzhledem k tomu, že tyto opodstatněné faktory by měly zahrnovat závazky Unie vyplývající z cílů OSN v oblasti udržitelného rozvoje, Pařížské dohody o změně klimatu a Úmluvy OSN o biologické rozmanitosti;

F.

vzhledem k tomu, že prováděcí nařízení (EU) č. 503/2013 vyžaduje posouzení, zda předpokládané zemědělské postupy ovlivňují výsledek sledovaných vlastností; vzhledem k tomu, že podle uvedeného prováděcího nařízení je toto posouzení obzvláště důležité pro rostliny odolné vůči herbicidům; vzhledem k tomu, že kromě toho musí jednotlivé lokality vybrané pro polní pokusy odrážet odlišné meteorologické a agronomické podmínky, za kterých bude plodina pěstována;

G.

vzhledem k tomu, že polní pokusy za účelem hodnocení složení a agronomického hodnocení geneticky modifikované bavlny byly prováděny ve Spojených státech pouze v osmi lokalitách, ale nikoli v jiných příslušných oblastech produkujících bavlnu; vzhledem k tomu, že k získání údajů o příslušných meteorologických podmínkách, za nichž lze rostliny pěstovat, byly použity pouze údaje z jednoho roku – 2012;

H.

vzhledem k tomu, že glufosinát a glyfosát nebyly jako doplňkové herbicidy použity ve vysokých dávkách, které lze očekávat v souvislosti se zvyšováním odolnosti plevelů;

I.

vzhledem k tomu, že úřad EFSA nepožadoval další studie, např. hodnocení v terénních podmínkách trvající více než jednu sezónu a prováděné v lokalitách jiných pěstitelských oblastí, kde je pěstována bavlna; vzhledem k tomu, že dále nebyly získány žádné údaje o extrémnějších environmentálních podmínkách, jako jsou podmínky způsobené změnou klimatu, i když bylo prokázáno, že environmentální faktory mohou ovlivnit expresi Bt toxinů (8);

J.

vzhledem k tomu, že několik studií prokázalo, že geneticky modifikované plodiny, které jsou odolné vůči herbicidům, vedou k vyššímu používání doplňkových herbicidů, a to z velké části kvůli výskytu plevele odolného vůči herbicidům (9); vzhledem k tomu, že je proto třeba očekávat, že geneticky modifikovaná bavlna bude vystavena vyšším a opakovaným dávkám glufosinátu a glyfosátu a v důsledku toho může být ve sklizni přítomno větší množství reziduí;

K.

vzhledem k tomu, že stále přetrvávají otázky ohledně karcinogenity glyfosátu; vzhledem k tomu, že úřad EFSA dospěl v listopadu 2015 k závěru, že glyfosát pravděpodobně není karcinogenní, a Evropská agentura pro chemické látky dospěla v březnu 2017 k závěru, že jeho klasifikace není nutná; vzhledem k tomu, že Mezinárodní agentura pro výzkum nádorových onemocnění (specializovaná agentura Světové zdravotnické organizace zabývající se nádorovými onemocněními) v roce 2015 naopak označila glyfosát za látku, která u člověka pravděpodobně působí karcinogenně;

L.

vzhledem k tomu, že podle úřadu EFSA chybí toxikologické údaje umožňující provedení posouzení rizika, které pro spotřebitele představuje několik produktů rozkladu glyfosátu v souvislosti s pěstováním geneticky modifikovaných plodin odolných vůči glyfosátu (10);

M.

vzhledem k tomu, že glufosinát je klasifikován jako látka toxická pro reprodukci (1B), a splňuje proto kritéria pro vyloučení vymezená v nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1107/2009 (11); vzhledem k tomu, že platnost povolení glufosinátu pro použití v Unii skončila dne 31. července 2018 (12); vzhledem k tomu, že u geneticky modifikované bavlny byla vytvořena dvojnásobná tolerance vůči glufosinátu, což umožňuje používání ještě vyšších dávek u těchto rostlin;

N.

vzhledem k tomu, že ze studií vyplývá, že glyfosát a glufosinát mohou mít vážný dopad na mikrobiom (13), a proto než bude možné učinit jakýkoli závěr o dopadech na zdraví a bezpečnosti potravin, je třeba nejdříve posoudit dlouhodobou toxicitu (smíšenou toxicitu) Bt toxinů v celku potravin a krmiv na trávicí soustavu při postřiku glyfosátem a glufosinátem;

O.

vzhledem k tomu, že posuzování reziduí herbicidů a jejich produktů rozkladu zjištěných u geneticky modifikovaných rostlin se považuje za nespadající do působnosti komise pro geneticky modifikované organismy Evropského úřadu pro bezpečnost potravin, a proto se neprovádí jako součást postupu povolování GMO; vzhledem k tomu, že tato skutečnost je problematická, neboť v případě geneticky modifikovaných rostlin může samotná genetická modifikace ovlivňovat způsob, jakým dotčená geneticky modifikovaná rostlina odbourává doplňkové herbicidy, a složení, a tedy i toxicitu produktů rozkladu (metabolitů) (14);

P.

vzhledem k tomu, že k provedení bezpečnostních studií byly použity proteiny Cry1Ab, které produkuje bakterie Escherichia coli (E. coli), a Cry2Ae, které produkuje B. thuringiensis, a nikoli proteiny produkované samotnou geneticky modifikovanou rostlinou (15), což znamená, že posouzení toxických účinků je založeno na předpokládané rovnocennosti Bt toxinů produkovaných uměle v bakteriích s Bt toxiny produkovanými rostlinou; vzhledem k tomu, že by však hodnocení za účelem náležitého zohlednění synergických účinků nemělo být založeno pouze na zkouškách s transgenními Bt toxiny produkovanými mikrobiálními systémy;

Q.

vzhledem k tomu, že toxikologickým testům prováděným s izolovanými proteiny lze navíc přisuzovat jen malý význam, neboť Bt toxiny v geneticky modifikovaných plodinách, jako např. kukuřice, bavlna či sója, jsou přirozeně toxičtější než izolované Bt toxiny; vzhledem k tomu, že to je způsobeno tím, že inhibitory proteináz (PI) přítomné v rostlinné tkáni mohou zvýšit toxicitu Bt toxinů tím, že zpomalí jejich degradaci; vzhledem k tomu, že tento jev byl prokázán v řadě vědeckých studií, včetně studie, která byla vypracována pro společnost Monsanto před 30 lety, z níž vyplývá, že i přítomnost extrémně nízkých hladin inhibitorů proteináz zvýšila toxicitu Bt toxinů až dvacetinásobně (16);

R.

vzhledem k tomu, že tyto účinky nebyly nikdy zohledněny při hodnocení rizik úřadu EFSA, i když se týkají všech Bt rostlin schválených pro dovoz nebo pěstování v Unii; vzhledem k tomu, že nelze vyloučit rizika vyplývající z této zvýšené toxicity způsobené interakcí mezi inhibitory proteináz a Bt toxiny pro lidi a zvířata konzumující potraviny a krmiva obsahující Bt toxiny;

S.

vzhledem k tomu, že několik studií ukázalo, že byly pozorovány vedlejší účinky, které mohou mít dopad na imunitní systém po expozici Bt toxinům, a že některé Bt toxiny mohou mít adjuvantní vlastnosti (17), což znamená, že mohou zvyšovat alergenicitu jiných proteinů, s nimiž přijdou do styku;

T.

vzhledem k tomu, že se má za to, že posouzení potenciální interakce reziduí herbicidů a jejich metabolitů s Bt toxiny nespadá do působnosti vědecké komise EFSA pro GMO a neprovádí se proto jako součást posouzení rizik; vzhledem k tomu, že je to problematické, protože je známo, že rezidua postřiku glyfosátem a glufosinátem narušují mikrobiom, což může například posílit imunitní reakce v kombinaci s Bt toxiny (18);

U.

vzhledem k tomu, že na rozdíl od používání insekticidů, kdy k expozici dochází v okamžiku postřiku a po omezený čas poté, vede používání geneticky modifikovaných Bt plodin ke kontinuální expozici cílových a necílových organismů Bt toxinům;

V.

vzhledem k tomu, že předpoklad, že Bt toxiny mají jediný cílově specifický způsob účinku, již nemůže být považován za správný, a že nelze vyloučit účinky na necílové organismy (19); vzhledem k tomu, že se objevují zprávy o tom, že je rozličnými způsoby postihován rostoucí počet necílových organismů; vzhledem k tomu, že v nedávném přehledu je zmíněno 39 recenzovaných publikací, v nichž jsou hlášeny významné nepříznivé účinky Bt toxinů na mnoho „nezahrnutých“ druhů (20);

W.

vzhledem k tomu, že řada necílových organismů v Unii může být vystavena účinkům Bt toxinů prostřednictvím úniku, odpadu či hnoje v důsledku dovozu Bt plodin; vzhledem k tomu, že v rámci posouzení rizik nebyly hodnoceny žádné účinky na necílové organismy;

X.

vzhledem k tomu, že se posouzení rizik nezabývalo rizikem vzniku rezistence vůči Bt toxinům u cílových škůdců, jež by mohla vést k používání pesticidů, které budou méně bezpečné pro životní prostředí, nebo k větším dávkám a k většímu počtu aplikací na geneticky modifikované plodiny v pěstitelské zemi; vzhledem k tomu, že Úřad pro ochranu životního prostředí Spojených států amerických plánuje postupné ukončení pěstování mnoha hybridních odrůd Bt kukuřice, jakož i některých odrůd Bt bavlny v příštích třech až pěti letech kvůli zvyšující se rezistenci hmyzu vůči těmto plodinám (21);

Y.

vzhledem k tomu, že ačkoli se tvrdí, že používání Bt plodin vede k poklesu v používání insekticidů, studie nedávno zveřejněná ve Spojených státech (22) dospěla k závěru, že „několik analýz zabývajících se vlivem Bt plodin na vzorce používání pesticidů patrně nezohlednilo ošetřování semen, a tak mohlo pokles v používání insekticidů v souvislosti s Bt plodinami (zejména, pokud jde o ‚ošetřenou plochu‘) nadhodnotit“;

Z.

vzhledem k tomu, že Unie je smluvní stranou Úmluvy OSN o biologické rozmanitosti, která jasně stanoví, že jak vyvážející, tak dovážející země mají mezinárodní odpovědnost v oblasti biologické rozmanitosti;

AA.

vzhledem k tomu, že členské státy během tříměsíčního období konzultací předložily úřadu EFSA řadu kritických připomínek (23); vzhledem k tomu, že tyto kritické reakce zahrnují připomínky, že údaje a analýzy údajů poskytnutých o fenotypovém hodnocení, složení a toxicitě jsou nedostatečné, že analýza složení nezohledňuje rezidua ani metabolity doplňkových herbicidů a že návrh žadatele na plán monitorování životního prostředí nesplňuje cíle vymezené v příloze VII směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/18/ES (24) a že u monitorovacích činností nejsou uvedeny příslušné cíle ochrany; vzhledem k tomu, že příslušný orgán jednoho členského státu zamítl návrh na uvedení geneticky modifikované bavlny na trh, neboť předchozí hodnocení tří jednotlivých genetických modifikací nebyla dostatečná k zajištění vysoké ochrany lidského zdraví;

AB.

vzhledem k tomu, že zpráva zvláštního zpravodaje OSN pro právo na potraviny z roku 2017 dospěla k závěru, že zejména v rozvojových zemích mají nebezpečné pesticidy katastrofické dopady na zdraví (25); vzhledem k tomu, že podle cíle udržitelného rozvoje OSN č. 3.9 se má do roku 2030 podstatně snížit počet úmrtí a nemocí způsobených nebezpečnými chemickými látkami a znečištěním ovzduší a kontaminací vody a půdy (26); vzhledem k tomu, že povolení dovozu geneticky modifikované bavlny by zvýšilo poptávku po této plodině ošetřené herbicidem, který je toxický pro reprodukci a který již není povolen pro použití v Unii, čímž by se zvýšila expozice pracovníků ve třetích zemích; vzhledem k tomu, že riziko zvýšené expozice pracovníků je zvláště znepokojivé v souvislosti s větším množstvím herbicidů používaných u geneticky modifikovaných plodin, které jsou vůči herbicidům tolerantní;

AC.

vzhledem k tomu, že hlasování Stálého výboru pro potravinový řetězec a zdraví zvířat podle článku 35 nařízení (ES) č. 1829/2003, které proběhlo dne 11. ledna 2021, nevedlo k vydání žádného stanoviska, což znamená, že příslušné povolení nepodpořila kvalifikovaná většina členských států; vzhledem k tomu, že 13 členských států (které tvoří 35,52 % obyvatel Unie) hlasovalo proti povolení, zatímco pouze 10 členských států (které tvoří 27,49 %) hlasovalo pro; vzhledem k tomu, že 4 členské státy (které tvoří 37 %) se zdržely hlasování;

AD.

vzhledem k tomu, že Komise označuje skutečnost, že rozhodnutí o povolení GMO jsou i nadále přijímána Komisí, aniž by se pro ně vyslovila kvalifikovaná většina členských států (což je do velké míry výjimka u povolování produktů obecně, ale u rozhodování o povolení geneticky modifikovaných potravin a krmiv se to stalo pravidlem), jako problematickou;

AE.

vzhledem k tomu, že Evropský parlament ve svém osmém volebním období přijal celkem 36 usnesení o námitkách proti uvádění potravin a krmiv vyrobených z GMO na trh (33 usnesení) a proti pěstování GMO v Unii (tři usnesení); vzhledem k tomu, že v devátém volebním období přijal Evropský parlament již 16 námitek proti uvádění GMO na trh; vzhledem k tomu, že u žádného z těchto GMO nebylo dosaženo kvalifikované většiny členských států pro jeho povolení; vzhledem k tomu, že důvody, proč členské státy nepodporují povolení, zahrnují nedodržení zásady předběžné opatrnosti v povolovacím postupu a odborné obavy týkající se hodnocení rizik;

AF.

vzhledem k tomu, že Komise bez ohledu na vlastní uznání nedostatků z hlediska demokratických principů, nedostatečnou podporu ze strany členských států i námitky Parlamentu i nadále geneticky modifikované organismy povoluje;

AG.

vzhledem k tomu, že pro to, aby Komise měla možnost GMO nepovolit, pokud se kladně nevysloví kvalifikovaná většina členských států v odvolacím výboru, není zapotřebí žádné změny právních předpisů (27);

1.

2.

3.

4.

5.

6.

7.

8.

9.

10.

11.

12.

13.

14.

15.

—

usnesení Evropského parlamentu ze dne 10. října 2019 o návrhu prováděcího rozhodnutí Komise o povolení uvedení produktů, které obsahují geneticky modifikovanou kukuřici MZHG0JG (SYN-ØØØJG-2), sestávají z ní nebo jsou z ní vyrobeny, na trh podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1829/2003 (přijaté texty, P9_TA(2019)0028),

—

usnesení Evropského parlamentu ze dne 10. října 2019 o návrhu prováděcího rozhodnutí Komise, kterým se obnovuje povolení uvedení produktů, které obsahují geneticky modifikovanou sóju A2704-12 (ACS-GMØØ5-3), sestávají z ní nebo jsou z ní vyrobeny, na trh podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1829/2003 (přijaté texty, P9_TA(2019)0029),

—

usnesení Evropského parlamentu ze dne 10. října 2019 o návrhu prováděcího rozhodnutí Komise o povolení uvedení produktů, které obsahují geneticky modifikovanou kukuřici MON 89034 × 1507 × MON 88017 × 59122 × DAS-40278-9 a geneticky modifikovanou kukuřici spojující dvě, tři nebo čtyři z genetických modifikací MON 89034, 1507, MON 88017, 59122 a DAS-40278-9, sestávají z ní nebo jsou z ní vyrobeny, na trh, v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1829/2003 (přijaté texty, P9_TA(2019)0030),

—

usnesení Evropského parlamentu ze dne 14. listopadu 2019 o návrhu prováděcího rozhodnutí Komise, kterým se obnovuje povolení uvedení produktů, které obsahují geneticky modifikovanou bavlnu LLCotton25 (ACS-GHØØ1-3), sestávají z ní nebo jsou z ní vyrobeny, na trh podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1829/2003 (přijaté texty, P9_TA(2019)0054),

—

usnesení Evropského parlamentu ze dne 14. listopadu 2019 o návrhu prováděcího rozhodnutí Komise, kterým se obnovuje povolení uvedení produktů, které obsahují geneticky modifikovanou sóju MON 89788 (MON-89788-1), sestávají z ní nebo jsou z ní vyrobeny, na trh podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1829/2003 (přijaté texty, P9_TA(2019)0055),

—

usnesení Evropského parlamentu ze dne 14. listopadu 2019 o návrhu prováděcího rozhodnutí Komise o povolení uvedení produktů, které obsahují geneticky modifikovanou kukuřici MON 89034 × 1507 × NK603 × DAS-40278-9 a podkombinace MON 89034 × NK603 × DAS-40278-9, 1507 × NK603 × DAS-40278-9 a NK603 × DAS-40278-9, sestávají z nich nebo jsou z nich vyrobeny, na trh podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1829/2003 (přijaté texty, P9_TA(2019)0056),

—

usnesení Evropského parlamentu ze dne 14. listopadu 2019 o návrhu prováděcího rozhodnutí Komise o povolení uvedení produktů, které obsahují geneticky modifikovanou kukuřici Bt11 × MIR162 × MIR604 × 1507 × 5307 × GA21 a geneticky modifikovanou kukuřici spojující dvě, tři, čtyři nebo pět z genetických modifikací Bt11, MIR162, MIR604, 1507, 5307 a GA21, sestávají z ní nebo jsou z ní vyrobeny, na trh, v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1829/2003 (přijaté texty, P9_TA(2019)0057),

—

usnesení Evropského parlamentu ze dne 14. května 2020 o návrhu prováděcího rozhodnutí Komise o povolení uvedení produktů, které obsahují geneticky modifikovanou sóju MON 87708 × MON 89788 × A5547-127, sestávají z ní nebo jsou z ní vyrobeny, na trh podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1829/2003 (přijaté texty, P9_TA(2020)0069),

—

usnesení Evropského parlamentu ze dne 11. listopadu 2020 o návrhu prováděcího rozhodnutí Komise o povolení uvedení produktů, které obsahují geneticky modifikovanou kukuřici MON 87427 × MON 89034 × MIR162 × NK603 a geneticky modifikovanou kukuřici spojující dvě nebo tři z genetických modifikací MON 87427, MON 89034, MIR162 a NK603, sestávají z nich nebo jsou z nich vyrobeny, na trh, a o zrušení prováděcího rozhodnutí Komise (EU) 2018/1111 v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1829/2003 (přijaté texty, P9_TA(2020)0291),

—

usnesení Evropského parlamentu ze dne 11. listopadu 2020 o návrhu prováděcího rozhodnutí Komise o povolení uvedení produktů, které obsahují geneticky modifikovanou sóju SYHT0H2 (SYN-ØØØH2-5), sestávají z ní nebo jsou z ní vyrobeny, na trh podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1829/2003 (přijaté texty, P9_TA(2020)0292);

—

usnesení Evropského parlamentu ze dne 11. listopadu 2020 o návrhu prováděcího rozhodnutí Komise o povolení uvedení produktů, které obsahují geneticky modifikovanou kukuřici MON 87427 × MON 87460 × MON 89034 × MIR162 × NK603 a geneticky modifikovanou kukuřici spojující dvě, tři nebo čtyři z genetických modifikací MON 87427, MON 87460, MON 89034, MIR162 a NK603, sestávají z ní nebo jsou z ní vyrobeny, na trh, v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1829/2003 (přijaté texty, P9_TA(2020)0293),

—

usnesení Evropského parlamentu ze dne 17. prosince 2020 o návrhu prováděcího rozhodnutí Komise o povolení uvedení produktů, které obsahují geneticky modifikovanou sóju MON 87751 × MON 87701 × MON 87708 × MON 89788, sestávají z ní nebo jsou z ní vyrobeny, na trh podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1829/2003 (přijaté texty, P9_TA(2020)0365),

—

usnesení Evropského parlamentu ze dne 17. prosince 2020 o návrhu prováděcího rozhodnutí Komise o povolení uvedení produktů, které obsahují geneticky modifikovanou kukuřici MON 87427 × MON 89034 × MIR162 × MON 87411 a geneticky modifikovanou kukuřici spojující dvě nebo tři z genetických modifikací MON 87427, MON 89034, MIR162 a MON 87411, sestávají z ní nebo jsou z ní vyrobeny, na trh, v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1829/2003 (přijaté texty, P9_TA(2020)0366),

—

usnesení Evropského parlamentu ze dne 17. prosince 2020 o návrhu prováděcího rozhodnutí Komise, kterým se obnovuje povolení uvedení produktů, které obsahují geneticky modifikovanou kukuřici MIR604 (SYN-IR6Ø4-5), sestávají z ní nebo jsou z ní vyrobeny, na trh podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1829/2003 (přijaté texty, P9_TA(2020)0367),

—

usnesení Evropského parlamentu ze dne 17. prosince 2020 o návrhu prováděcího rozhodnutí Komise, kterým se obnovuje povolení uvedení produktů, které obsahují geneticky modifikovanou kukuřici MON 88017 (MON-88Ø17-3), sestávají z ní nebo jsou z ní vyrobeny, na trh podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1829/2003 (přijaté texty, P9_TA(2020)0368),

—

usnesení Evropského parlamentu ze dne 17. prosince 2020 o návrhu prováděcího rozhodnutí Komise, kterým se obnovuje povolení uvedení produktů, které obsahují geneticky modifikovanou kukuřici MON 89034 (MON-89Ø34-3), sestávají z ní nebo jsou z ní vyrobeny, na trh podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1829/2003 (přijaté texty, P9_TA(2020)0369).