P9_TA(2021)0045

Dopad onemocnění COVID-19 na mladé lidi a sport

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 10. února 2021 o dopadu onemocnění COVID-19 na mladé lidi a sport (2020/2864(RSP))

(2021/C 465/08)

Evropský parlament,

—	s ohledem na články 165 a 166 Smlouvy o fungování Evropské unie,

—	s ohledem na čl. 5 odst. 3 Smlouvy o Evropské unii a na Protokol (č. 2) o používání zásad subsidiarity a proporcionality,

—	s ohledem na článek 14 Listiny základních práv Evropské unie,

—	s ohledem na své usnesení ze dne 17. dubna 2020 o koordinovaných opatřeních EU v boji proti pandemii COVID-19 a jejím následkům (1),

—	s ohledem na své usnesení ze dne 8. července 2020 o právech osob s mentálním postižením a jejich rodin během krize COVID-19 (2);

—	s ohledem na své usnesení ze dne 17. září 2020 o demografické budoucnosti Evropy (3),

—	s ohledem na své usnesení ze dne 8. října 2020 o zárukách pro mladé lidi (4),

—	s ohledem na své usnesení ze dne 22. října 2020 o budoucnosti evropského vzdělávání v souvislosti s pandemií COVID-19 (5),

—	s ohledem na otázku položenou Komisi o dopadu onemocnění COVID-19 na mladé lidi a sport (O-000074/2020 – B9-0005/2021),

—	s ohledem na čl. 136 odst. 5 a čl. 132 odst. 2 jednacího řádu,

—	s ohledem na návrh usnesení Výboru pro kulturu a vzdělávání,

vzhledem k tomu, že podle Mezinárodní organizace práce (6) zasahuje pokračující pandemie COVID-19 neúměrně tvrdě mladé lidi a ti se budou pravděpodobně dlouho potýkat se závažnými negativními dopady ovlivňujícími jejich hospodářskou situaci, zdraví a dobré životní podmínky, včetně chybějících příležitostí v oblasti vzdělávání, dobrovolnictví a odborné přípravy v klíčové fázi jejich vývoje;

vzhledem k tomu, že dopad pandemie COVID-19 na fungování programů EU pro mladé lidi a vzdělávání, na práci s mládeží a dobrovolnickou činnost, na vnitrostátní vzdělávací systémy, na zaměstnanost a příjmy a na občanské svobody prohlubuje nerovnosti, což dokládají statistiky OECD, z nichž vyplývá, že pouze polovina studentů škol má navzdory úsilí jednotlivých zemí o poskytování vzdělávacích řešení online přístup k většině nebo ke všem vzdělávacím programům; vzhledem k tomu, že tato situace zhoršuje důsledky digitální propasti a brání rozvoji nezbytných digitálních dovedností a že pouhý přístup ke školním vzdělávacím programům vždy neznamená, že se studenti v obtížích mohou učit;

C.	vzhledem k tomu, že mladí lidé jsou klíčovou součástí solidárních činností pořádaných v reakci na potřeby jednotlivých komunit v souvislosti s pandemií COVID-19, od vedení informačních kampaní a práci v první linii v rámci Evropského sboru solidarity po další dobrovolnické iniciativy;

vzhledem k tomu, že negativní dopady pandemie jsou tak dalekosáhlé, že dále přispěly ke zmenšování občanského prostoru v členských státech v celé Evropě, přičemž mnoho organizací pracujících s mládeží a sportovních organizací se potýká s vyhlídkou, že bude muset ukončit činnost, což by mělo negativní dopad na zavedené struktury evropské a mezinárodní spolupráce a podstatně by to omezilo občanskou angažovanost;

vzhledem k tomu, že psychosociální účinky COVID-19 mají v důsledku okamžitých i dlouhodobých faktorů dopad na duševní zdraví mladých lidí a jejich schopnost socializovat se; vzhledem k tomu, že nedostatek volnočasových aktivit a sociální omezení mají nepřiměřený dopad na děti a mladé lidi se zdravotním postižením;

vzhledem k tomu, že pandemie COVID-19 má ničivý dopad na sport a související sektory a průmyslová odvětví; vzhledem k tomu, že hospodářský dopad na profesionální sport je obrovský, neboť příjmy se následkem toho, že mnoho sportovních akcí na všech úrovních muselo být zrušeno nebo konáno bez diváků, hluboce propadly;

vzhledem k tomu, že dopad pandemie na poloprofesionální sport, sport na základní úrovni a rekreační sport je stále ničivý, přičemž mnoho sportovních klubů čelí existenční hrozbě, neboť jsou ze své podstaty neziskové a pracují převážně na dobrovolném základě, a fungují tudíž bez jakýchkoli finančních rezerv;

H.	vzhledem k tomu, že omezení spojená s pandemií COVID-19 a nedostatek možností pravidelného tréninku a cvičení u sportu založeného na fyzickém kontaktu škodí pokroku a rozvoji sportovců;

I.	vzhledem k tomu, že sport je důležitým hospodářským odvětvím, neboť představuje 2,12 % celkového HDP a 2,72 % celkové zaměstnanosti v EU a podle odhadů se v něm nachází 5,67 milionu pracovních míst;

vzhledem k tomu, že sport plní důležité společenské funkce, např. podporuje sociální začlenění, integraci, soudržnost a hodnoty, jako je vzájemný respekt a porozumění, solidarita, rozmanitost a rovnost, včetně rovnosti žen a mužů; vzhledem k tomu, že sport a přidružené dobrovolné činnosti mohou zlepšovat fyzické a duševní zdraví a zaměstnatelnost především mladých lidí a odklánět mladé lidi od účasti na násilí – včetně násilí na základě pohlaví –, trestné činnosti a užívání drog;

Mladí lidé

je znepokojen tím, že vzhledem ke zvláštní citlivosti pracovního trhu mladých lidí na hospodářské cykly a hospodářské krize zasahují důsledky současné pandemie zaměstnanost mladých lidí vážněji, což prohlubuje negativní trendy odvětví, v němž do velké míry převládají nestálá, špatně placená pracovní místa a pracovní místa na částečný úvazek, na něž se vztahuje slabší právní ochrana a nižší normy sociálního zabezpečení;

zdůrazňuje zvláště akutní dopad současné pandemie na mladé lidi, kteří nejsou zaměstnáni ani se neúčastní vzdělávání nebo odborné přípravy (NEET), a zdůrazňuje, že je třeba řešit problémy, s nimiž se potýkají mladí lidé ze zranitelných skupin; zdůrazňuje, že je třeba zohledňovat značné rozdíly podílu žen a mužů mezi osobami, které nejsou zaměstnané ani se neúčastní vzdělávání nebo odborné přípravy;

zdůrazňuje, že nejdramatičtěji byla postižena odvětví s vysokým podílem lidské práce, která se často vyznačují nízkými mzdami, jako jsou velkoobchod a maloobchod, ubytování, cestovní ruch a stravovací služby, které obvykle zaměstnávají mladé pracovníky s nízkou kvalifikací a pracující studenty; konstatuje, že nezaměstnanost mladých lidí a jejich chudoba od vypuknutí pandemie soustavně rostou; domnívá se, že je pravděpodobné, že nezaměstnanost mladých lidí krátkodobě dále poroste a v dlouhodobém horizontu může zůstat nad úrovní před pandemií;

vyzývá Komisi a členské státy, aby přijaly veškerá nezbytná opatření k boji proti katastrofálním dopadům na zaměstnanost mladých lidí, mj. prostřednictvím makroekonomických (fiskálních a měnových) politik, které budou směrovat veřejné výdaje na poskytování dotací na nábor nebo záruk pro mladé lidi, na podporu individualizovaných programů pro udržení a vytváření pracovních míst, na zvyšování kvalifikace a rekvalifikaci mladých lidí a na investice do hospodářských odvětví, která mají potenciál přijímat mladé uchazeče o zaměstnání a nabízet jim kvalitní pracovní místa a důstojné pracovní podmínky a mzdy;

připomíná úlohu dobrovolné činnosti pro rozvoj životních a pracovních dovedností mladých lidí; domnívá se, že finančně podporovaná dobrovolná činnost může nezaměstnaným mladým lidem pomoci odolávat hospodářskému otřesu krize COVID-19 – čímž bude současně prospěšná pro společnost – a získat cenné zkušenosti, které jim usnadní přechod k dlouhodobému řádnému zaměstnání; domnívá se, že Evropský sbor solidarity může mladým Evropanům pomoci rozšířit si příležitosti nad rámec místní reality; naléhavě v této souvislosti vyzývá Komisi, aby poskytla jasné a jednotné pokyny pro provádění programů v krizových situacích a aby odstranila překážky bránící účasti, způsobené mj. nedostatečnou pružností ve financování, snížením financování, většími omezeními při udělování víz dobrovolníkům z partnerských zemí a neschopností zajistit mladým lidem právní status dobrovolníků;

zdůrazňuje životně důležitou úlohu informálního a neformálního učení, umění, sportu, dobrovolnictví a sociálních činností při podpoře účasti mladých lidí a sociální soudržnosti, neboť se jedná o nástroje, jež mohou mít obrovský dopad na místní komunity a mohou pomoci řešit mnoho aktuálních společenských výzev;

zdůrazňuje, že na základě dohody uzavřené dne 21. července 2020 by měla být Evropská rada při podpoře mladých generací – budoucnosti Evropy – ambicióznější a mj. zvýšit podporu mladých lidí v plánech obnovy tak, aby bylo 10 % prostředků přiděleno na vzdělávání a 20 % příspěvek byl vyčleněn na evropskou digitální strategii a uskutečnění jednotného digitálního trhu; v této souvislosti zdůrazňuje, že odvětvové programy, které se přímo zaměřují na mládež, jako je Erasmus+, Evropský sbor solidarity, záruka pro mladé lidi a záruka pro děti, nebo které mají potenciál podpořit přechod ke spravedlivější a sociálně a environmentálně udržitelnější Evropě, musí být mobilizovány tak, aby byl tento potenciál plně realizován, neboť hrozí, že své ambiciózní cíle nesplní, což by pro mladé lidi a budoucí generace bylo hlubokým zklamáním;

zdůrazňuje, že současná pandemie prohloubila digitální propast v EU a upozorňuje nás na to, že je naléhavě zapotřebí podporovat digitální gramotnost pro všechny a podněcovat široké využívání, uznávání a validaci alternativ, včetně příležitostí k informálnímu a neformálnímu učení, jako jsou učení a odborná příprava, jež probíhají online či digitálně; žádá zejména, aby se do středu pozornosti dostala podpora mladých studujících, kteří utrpěli ztrátu příjmu v technickém, duálním vzdělávání a odborném vzdělávání a přípravě, a aby byly rozvíjeny a rozsáhle využívány kvalitní digitální nástroje, výukové a učební materiály a obsah, neboť je třeba zabránit tomu, aby lidé opouštěli školní docházku, a zajistit hladký a účinný přechod ze školy do zaměstnání; zdůrazňuje, že bez ohledu na specifický kontext onemocnění COVID-19 je důležité zachovat prezenční učení, a zajistit tak, aby nikdo nezůstával pozadu, zejména malé děti, zranitelné skupiny a mladí lidé z obtížného socioekonomického prostředí bez technologických prostředků nebo dovedností;

vyzývá Komisi a členské státy, aby v zájmu rozvoje praktických dovedností, kompetencí a kvalifikací zvýšily investice do digitálních řešení a gramotnosti, aby zlepšily přístup k digitální gramotnosti pro všechny a aby podporovaly rozvoj nezávislých, vícejazyčných, inkluzivních a bezplatných vzdělávacích nástrojů online, s cílem zlepšit celkovou úroveň digitálních dovedností a kompetencí v rámci provádění akčního plánu digitálního vzdělávání (2021–2027); zdůrazňuje, že je třeba rozvíjet kompetence učitelů, školitelů, ředitelů, rodičů a vedoucích pracovníků s cílem zlepšit poskytování vzdělávání online a distančního a kombinovaného vzdělávání se zvláštním zaměřením na programy rozvoje dovedností;

10.

obává se, že krize COVID-19 zvýšila úzkost a strach mezi mladými lidmi, což může mít značný dopad na jejich život a přechod ze školy do zaměstnání; v zájmu zajištění toho, aby pandemie neměla dlouhodobé psychologické účinky, vyzývá k širokému využívání individualizovaných služeb v oblasti duševního zdraví, psychosociální podpory a sportovních aktivit – ať už jako samostatných, nebo modulárních opatření – a k posílení podpory duševní pohody v institucích odborné přípravy a vzdělávání; zdůrazňuje dopad pandemie na mladé lidi se zdravotním postižením a mladé lidi žijící ve venkovských a odlehlých oblastech a vyzývá Komisi a členské státy, aby věnovaly zvláštní pozornost potřebám této skupiny a odpovídajícím způsobem přizpůsobily dostupná podpůrná opatření a služby;

11.

vyzývá k přijetí přístupu založeného na právech, jenž bude vycházet ze zásad nediskriminace a rovnosti, v různých politikách s cílem řešit mnohočetné formy diskriminace, s nimiž se během krize COVID-19 potýkají mladí lidé, a připomíná Komisi a členským státům, že je třeba zaujmout zvláštní přístup k podpoře a ochraně zranitelných skupin, jako jsou mladí lidé se zdravotním postižením, mladí lidé ze znevýhodněného prostředí a ohrožení domácím násilím, mladí migranti a uprchlíci a mladí členové komunity LGTBIQ+; zdůrazňuje význam svobodného přístupu ke kvalitním informacím o pandemii COVID-19 jako celku, které budou přizpůsobené potřebám mladých lidí;

12.

poukazuje na to, že v celé Evropě jsou obzvláště ohroženy sportovní aktivity v oblasti práce s mládeží, což vede ke zmenšování občanského prostoru, a naléhavě vyzývá Komisi a členské státy, aby přijaly opatření na zachování struktur a zajištění rozmanitosti nabídky v oblasti mládeže a sportu; připomíná, že je třeba, aby byly do provádění řešení určených na podporu mladých lidí a mládežnických a sportovních organizací úzce zapojeny místní orgány, organizace občanské společnosti a sociální partneři; zdůrazňuje význam organizovaného sportu a mládežnických organizací pro sociální soudržnost;

Sport

13.

je hluboce znepokojen možnými trvalými škodami ve sportovním odvětví, a to nejen z hospodářského hlediska a z hlediska zaměstnanosti, ale i z hlediska celé společnosti;

14.

zdůrazňuje, že sport a fyzické cvičení jsou v okolnostech způsobených pandemií obzvláště důležité, neboť posilují fyzickou a duševní odolnost; vítá skutečnost, že podle získaných údajů vedly lockdowny k častějšímu a aktivnějšímu provozování některých individuálních sportů; je na druhou stranu znepokojen nedostatkem fyzické aktivity, jenž byl během lockdownů pozorován u mnoha mladých lidí, i důsledky, které by to mohlo mít pro veřejné zdraví;

15.

zdůrazňuje, že evropský sportovní model je nutné udržet a podporovat, neboť více než kdy jindy budou solidarita, spravedlnost a přístup založený na hodnotách důležité pro obnovu sportovního odvětví a pro přežití sportu na místní úrovni;

16.

připomíná, že sport podporuje a učí hodnoty, jako je vzájemná úcta a porozumění, solidarita, rozmanitost, spravedlnost, spolupráce a občanská angažovanost, a podporuje soudržnost a integraci migrantů a uprchlíků; zdůrazňuje, že sport nezná hranic a spojuje osoby z různých socioekonomických a etnických prostředí; domnívá se, že zejména sport na místní úrovni hraje zásadní úlohu při podpoře sociálního začlenění osob s omezenými příležitostmi, příslušníků zranitelných skupin a osob se zdravotním postižením; vyzývá v této souvislosti Komisi, aby posílila začleňování prostřednictvím sportu a prozkoumala nové možnosti s cílem maximalizovat jeho dopad a dosah; žádá, aby byla zvýšena podpora rodinám s nízkými příjmy s cílem umožnit jejich dětem účast na sportovních a jiných volnočasových aktivitách;

17.

zdůrazňuje, že osoby se zdravotním postižením čelí značným finančním a organizačním problémům, pokud jde o přístup ke sportu, a to jak v souvislosti s aktivitami na místní úrovni, tak na profesionální úrovni, když se tyto možnosti během pandemie COVID-19 zhoršily, a naléhavě proto vyzývá Komisi, aby tento problém konkrétně řešila ve své nadcházející strategii pro pomoc osobám se zdravotním postižením;

18.

zdůrazňuje, že pandemie COVID-19 má ničivé důsledky pro celé odvětví sportu na všech úrovních, zejména na sportovní organizace a kluby, ligy, posilovny a fitness centra, sportovce, trenéry, pracovníky a dobrovolníky v oblasti sportu a subjekty podnikající v oblasti sportu, včetně organizátorů sportovních akcí a sdělovacích prostředků v oblasti sportu, domnívá se, že cesta k oživení bude náročná, a zdůrazňuje potřebu cílených podpůrných opatření;

19.

domnívá se, že obecné nástroje na podporu oživení, které EU přijala v reakci na krizi, musí v krátkodobém horizontu pomoci odvětví sportu, a naléhavě vyzývá členské státy, aby zajistily, že vnitrostátní podpůrné fondy, strukturální fondy a vnitrostátní plány na podporu oživení a odolnosti budou přínosem pro odvětví sportu navzdory jeho specifickým rysům a organizační struktuře;

20.

zdůrazňuje význam záchranných balíčků zaměřených na všechny sporty; zdůrazňuje, že zatímco hlavní divácké sporty byly často finančně postiženy nejvíce, neměly by být jedinými, kdo obdrží finanční pomoc, ani ji neměly dostávat přednostně;

21.

domnívá se, že stávající finanční podpora možná není dostatečná, a vyzývá Komisi, aby prozkoumala všechny možné způsoby poskytování dodatečné cílené podpory pro amatérský i profesionální sport s cílem zvýšit životaschopnost celého odvětví;

22.

vyzývá Komisi a členské státy, aby prostřednictvím dostupných programů EU, pro něž je toto odvětví způsobilé, včetně programu Erasmus+ a Evropského sboru solidarity, posílily obživení a odolnost odvětví sportu vůči krizím, a to obecně, a zejména v případě sportu na místní úrovni, a aby zajistily plný přístup sportu k nástroji na podporu oživení a odolnosti, Evropskému fondu pro regionální rozvoj, Fondu soudržnosti, Evropskému sociálnímu fondu plus a programu „EU pro zdraví“; zdůrazňuje, že v tomto ohledu má klíčový význam začlenění sportu do příslušných právních předpisů a odstranění všech překážek v procesu podávání žádostí na vnitrostátní úrovni;

23.

vyzývá Komisi, aby důkladně posoudila hospodářský a sociální dopad pandemie COVID-19 na sport ve všech členských státech a aby na základě výsledků tohoto posouzení vypracovala evropský přístup k řešení problémů a zmírnění možných důsledků;

24.

vyzývá ke strukturované a systematické výměně osvědčených postupů mezi členskými státy, pokud jde o řešení dopadů krize na sport, a k systematické analýze údajů a informací o účasti na sportu a dopadu onemocnění COVID-19; považuje za užitečné prozkoumat možnosti vypracování nových způsobů provozování sportu v situacích. které vyžadují omezení fyzického kontaktu;

25.

je toho názoru, že je naléhavě potřebná široká meziodvětvová spolupráce k překonání problémů, které se v odvětví sportu objevily v důsledku pandemie COVID-19; v této souvislosti zdůrazňuje, že je třeba dále povzbuzovat ke spolupráci na všech úrovních, se zahrnutím všech subjektů zapojených do sportu, podnikatelského sektoru souvisejícího se sportem a dalších příslušných zúčastněných stran;

26.

konstatuje, že během krize se zvýšilo využívání digitálních řešení, jako jsou sportovní aplikace; domnívá se, že další digitalizace sportovního odvětví zvýší jeho odolnost v jakýchkoli budoucích krizích; vyzývá k rozvoji digitálních nástrojů umožňujících financování sportovních aktivit během pandemie;

27.

vyzývá Komisi, aby koordinovala veškerá opatření přijímaná s cílem řešit důsledky pandemie COVID-19 na sport v rámci zvláštního akčního plánu EU;

28.

vyzývá Radu, aby v nadcházejícím pracovním plánu EU v oblasti sportu upřednostňovala opatření a činnosti, jejichž cílem je pomoci tomuto odvětví vypořádat se s následky pandemie v krátkodobém i dlouhodobém horizontu;

29.

je přesvědčen, že dokud se pandemie bude dále rozvíjet, bude nutné vést koordinovaný dialog mezi evropskými a mezinárodními sportovními federacemi a členskými státy s cílem projednat možnosti bezpečného pokračování významných mezinárodních sportovních akcí a soutěží; naléhavě vyzývá členské státy a Komisi, aby usilovaly o koordinovaný přístup, pokud jde o vstup na stadiony, cestovní omezení a testování na COVID-19, s cílem umožnit účinné plánování a odpovědnou organizaci celoevropských sportovních soutěží;

30.

vyzývá k přijetím opatření na posílení prevence dopingu během lockdownů v souvislosti s onemocněním COVID-19 a po jejich skončení, a to s cílem podpořit zdraví sportovců a fair play v evropském sportu;

31.

domnívá se, že různé sporty byly postiženy v různé míře a že v některých sportech trpí menší kluby, soutěže v nižších divizích a aktivity na místní úrovni, zejména kvůli své ekonomické závislosti na malých sponzorech nebo na vlastních příspěvcích sportovců; zdůrazňuje, že amatérský sport je základem pro profesionální sport vzhledem k tomu, že malé sportovní kluby na místní úrovni významným způsobem přispívají k rozvoji mladých sportovců a fungují většinou na základě dobrovolnické činnosti; zdůrazňuje význam solidarity v rámci evropské sportovní komunity napříč různými sporty i uvnitř nich rámci a vyzývá k větší podpoře menšinového sportu a sportu na místní úrovni vzhledem k hospodářským potížím při zachování jeho činnosti;

32.

poukazuje na to, že omezení způsobená pandemií COVID-19 a nedostatek možností pravidelného tréninku a cvičení u sportů vyžadujících fyzický kontakt škodí pokroku a rozvoji sportovců; domnívá se, že pořadatelé akcí, trenéři a samotní sportovci by měli být informováni o možných důsledcích dlouhodobého nedostatku intenzivního tréninku; žádá spolupráci mezi sportovními institucemi a organizacemi na podpoře projektů a koncepcí, které se zaměřují na opětovné získání ztracených schopností;

33.

domnívá se, že arény a stadiony představují jádro sociální struktury sportovních a kulturních ekosystémů našich společností; uznává, že možnost znovuotevření těchto míst je pro zdraví a dobré životní podmínky našich občanů a pro hospodářské oživení zásadní, a to jak nyní, tak i v budoucnu;

o o

34.

pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Komisi, Radě a vládám a parlamentům členských států.

(1) Přijaté texty, P9_TA(2020)0054.

(2) Přijaté texty, P9_TA(2020)0183.

(3) Přijaté texty, P9_TA(2020)0239.

(4) Přijaté texty, P9_TA(2020)0267.

(5) Přijaté texty, P9_TA(2020)0282.

(6) Globální zpráva, Mladí lidé a COVID-19: dopady na pracovní místa, vzdělávání, práva a duševní pohodu, 11. srpna 2020.