P9_TA(2021)0025

Strategie EU pro rovnost žen a mužů

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 21. ledna 2021 o strategii EU pro rovnost žen a mužů (2019/2169(INI))

(2021/C 456/19)

Evropský parlament,

—	s ohledem na článek 2 a čl. 3 odst. 3 Smlouvy o Evropské unii a články 6, 8, 10, 83, 153, 157 Smlouvy o fungování Evropské unie (dále jen „Smlouva o fungování EU“),

—	s ohledem na články 21 a 23 Listiny základních práv Evropské unie,

—	s ohledem na Agendu OSN pro udržitelný rozvoj 2030 a na její cíle udržitelného rozvoje, zejména na cíl 5 a související cíle a ukazatele,

—	s ohledem na Úmluvu OSN o odstranění všech forem diskriminace žen (CEDAW) ze dne 18. prosince 1979,

—	s ohledem na směrnice přijaté od roku 1975, týkající se různých aspektů rovného zacházení pro ženy a muže (směrnice 79/7/EHS (1), směrnice 86/613/EHS (2), směrnice 92/85/EHS (3), směrnice 2004/113/ES (4), směrnice 2006/54/ES (5), směrnice 2010/18/EU (6) a směrnice 2010/41/EU (7)),

—	s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1158 ze dne 20. června 2019 o rovnováze mezi pracovním a soukromým životem rodičů a pečujících osob a o zrušení směrnice Rady 2010/18/EU (8) (dále jen „směrnice o rovnováze mezi pracovním a soukromým životem“),

—

s ohledem na návrh směrnice Evropského parlamentu a Rady o zlepšení genderové vyváženosti mezi členy dozorčí rady/nevýkonnými členy správní rady společností kotovaných na burzách a o souvisejících opatřeních (směrnice o ženách v řídicích a dozorčích orgánech), který Komise předložila dne 14. března 2012 (COM(2012)0614),

—	s ohledem na Úmluvu Rady Evropy o prevenci a potírání násilí vůči ženám a domácího násilí (Istanbulská úmluva),

—	s ohledem na návrh rozhodnutí Rady ze dne 4. března 2016 o uzavření, jménem Evropské unie, Úmluvy Rady Evropy o prevenci a potírání násilí na ženách a domácího násilí, který předložila Komise (COM(2016)0109),

—	s ohledem na pracovní dokument útvarů Komise ze dne 6. března 2019 s názvem „Zpráva o rovnosti žen a mužů v EU za rok 2019“ (SWD(2019)0101),

—	s ohledem na své usnesení ze dne 13. února 2020 o prioritách EU pro 64. zasedání Komise OSN pro postavení žen (9),

—	s ohledem na své usnesení ze dne 30. ledna 2020 o rozdílech v odměňování žen a mužů (10),

—	s ohledem na své usnesení ze dne 13. února 2019 o odmítavých reakcích vůči ženským právům a rovnosti žen a mužů v EU (11),

—	s ohledem na své usnesení ze dne 28. listopadu 2019 o přistoupení EU k Istanbulské úmluvě a dalších opatřeních pro boj proti násilí na základě pohlaví (12),

—	s ohledem na své usnesení ze dne 17. dubna 2018 o rovnosti žen a mužů v odvětví médií v EU (13),

—	s ohledem na index rovnosti žen a mužů za rok 2019 Evropského institutu pro rovnost žen a mužů (EIGE), zveřejněný dne 15. října 2019,

—	s ohledem na své usnesení ze dne 15. ledna 2019 o rovnosti žen a mužů a daňových politikách v EU (14),

—	s ohledem na své usnesení ze dne 13. března 2018 o rovnosti žen a mužů v obchodních dohodách EU (15),

—	s ohledem na své usnesení ze dne 3. října 2017 o posílení hospodářského postavení žen v soukromém a veřejném sektoru v EU (16),

—	s ohledem na své usnesení ze dne 14. června 2017 o potřebě vypracovat strategii EU pro odstranění rozdílu ve výši důchodů žen a mužů a předcházení tomuto rozdílu (17),

—	s ohledem na své usnesení ze dne 14. března 2017 o rovnosti žen a mužů v Evropské unii v letech 2014–2015 (18),

—	s ohledem na své usnesení ze dne 14. února 2017 o podpoře rovnosti žen a mužů v oblasti duševního zdraví a klinického výzkumu (19),

—	s ohledem na úmluvu Mezinárodní organizace práce (MOP) č. 100 z roku 1951, která se týká stejného odměňování, a na úmluvu MOP č. 190 z roku 2019 o násilí a obtěžování,

—	s ohledem na doporučení Komise ze dne 7. března 2014 o posílení zásady rovného odměňování mužů a žen prostřednictvím transparentnosti (20),

—	s ohledem na strategický závazek Komise ohledně rovnosti žen a mužů na období let 2016–2019,

—	s ohledem na sdělení Komise ze dne 20. listopadu 2017 nazvané „Akční plán EU na období 2017–2019: boj proti rozdílům v odměňování žen a mužů“ (COM(2017)0678),

—	s ohledem na zprávu Komise z roku 2019 o rovnosti žen a mužů v EU,

—	s ohledem na závěry Rady ze dne 13. června 2019 na téma „odstraňování rozdílů v odměňování žen a mužů: klíčové politiky a opatření“,

—	s ohledem na své usnesení ze dne 26. května 2016 o chudobě z hlediska rovnosti žen a mužů (21),

—	s ohledem na své usnesení ze dne 16. listopadu 2017 o boji proti nerovnostem jakožto nástroji k podpoře tvorby pracovních míst a růstu (22),

—	s ohledem na své usnesení ze dne 26. února 2014 o pohlavním vykořisťování a prostituci a jejich dopadu na rovnost žen a mužů (23),

—	s ohledem na své usnesení ze dne 19. ledna 2016 o vnějších faktorech, které jsou překážkou podnikání žen v Evropě (24),

—	s ohledem na své usnesení ze dne 4. dubna 2017 o ženách a jejich úloze ve venkovských oblastech (25),

—	s ohledem na své usnesení ze dne 15. listopadu 2018 o pečovatelských službách v EU pro větší rovnost žen a mužů (26),

—	s ohledem na své usnesení ze dne 17. dubna 2020 o koordinovaných opatřeních EU v boji proti pandemii COVID-19 a jejím následkům (27),

—	s ohledem na své usnesení ze dne 16. ledna 2018 o ženách, rovnosti žen a mužů a spravedlnosti v oblasti klimatu (28),

—	s ohledem na své usnesení ze dne 28. dubna 2016 o rovnosti žen a mužů a zlepšování postavení žen v digitálním věku (29),

—	s ohledem na své usnesení ze dne 9. června 2015 o strategii EU pro rovnost žen a mužů pro období po roce 2015 (30),

—	s ohledem na závěry Rady ze dne 10. prosince 2019 na téma „ekonomiky založené na genderové rovnosti v EU: další postup“,

—	s ohledem na evropský pilíř sociálních práv, a zejména na jeho články 1, 2, 3, 6, 9, 11, 12 a 15,

—	s ohledem na akční plán EU pro rovnost žen a mužů a na společný pracovní dokument útvarů nazvaný „Rovnost žen a mužů a posílení postavení žen: proměna života dívek a žen prostřednictvím vnějších vztahů EU (2016–2020)“ (SWD(2015)0182),

—	s ohledem na Pekingskou deklaraci a akční platformu a výsledky hodnotících konferencí,

—	s ohledem na Mezinárodní konferenci o populaci a rozvoji (ICPD), její akční program a výsledky hodnotících konferencí,

—	s ohledem na Pařížskou dohodu přijatou v rámci Rámcové úmluvy Organizace spojených národů o změně klimatu z roku 2016, na rozšířený Limský pracovní program týkající se genderu a svůj akční plán pro rovnost žen a mužů z prosince 2019,

—	s ohledem na průzkum Agentury pro základní práva (FRA) nazvaný „Násilí páchané na ženách: průzkum v celé EU“, zveřejněný v roce 2014,

—	s ohledem na sdělení Komise ze dne 5. března 2020 o Unii nazvané „Unie rovnosti: strategie pro rovnost žen a mužů 2020–2025“ (COM(2020)0152),

—	s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru ze dne 7. května 2020 nazvané „Demografické výzvy v EU s ohledem na hospodářské a rozvojové nerovnosti“,

—	s ohledem na Evropskou chartu pro rovné postavení žen a mužů v místním životě,

—	s ohledem na článek 54 jednacího řádu,

—	s ohledem na stanoviska Výboru pro zaměstnanost a sociální věci, Výboru pro kulturu a vzdělávání a Výboru pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci,

—	s ohledem na zprávu Výboru pro práva žen a rovnost pohlaví (A9-0234/2020),

A.	vzhledem k tomu, že právo na rovné zacházení je určujícím základním právem uznaným ve Smlouvách Evropské unie a v Listině základních práv a je nezbytné pro její další rozvoj;

B.	vzhledem k tomu, že členské státy dosáhly v indexu rovnosti žen a mužů EU za rok 2019 v průměru 67,4 bodu ze 100 a že jejich skóre se tak od roku 2005 zlepšilo o pouhých 5,4 bodu;

vzhledem k tomu, že nerovnosti jsou udržovány při životě škodlivými strukturami a stereotypy, které se vyskytují všude ve světě, a že pokud se tyto struktury a stereotypy podaří odbourat, podpoří to rovnost žen a mužů; vzhledem k tomu, že podpora rovnosti žen a mužů a investice do žen a dívek jsou přínosné nejen pro společnost jako celek, ale jsou cílem samy o sobě; vzhledem k tomu, že je důležité prozkoumat přetrvávající a základní příčiny jevu přezdívaného „leaky pipeline“ (děravé potrubí); vzhledem k tomu, že v zájmu podpory demokratických hodnot, základních práv a zejména práv žen je zapotřebí silné hnutí za práva žen, a vzhledem k tomu, že ohrožení práv žen je také ohrožením demokracie;

vzhledem k tomu, že genderová diskriminace je často spojena s diskriminací založenou na identitách, jako je pohlaví, rasa, barva pleti, etnický nebo sociální původ, genetické rysy, jazyk, náboženské vyznání nebo přesvědčení, politické nebo jiné názory, příslušnost k národnostní menšině, majetek, narození, zdravotní postižení, věk, sexuální orientace, genderová identita a její vyjádření a třída nebo migrační status, což vede ke dvojí a vícenásobné diskriminaci; vzhledem k tomu, že v jakékoli politice rovnosti žen a mužů je zásadní horizontální průřezová perspektiva, aby bylo možné tyto mnohačetné hrozby diskriminace rozpoznat a řešit; vzhledem k tomu, že v politikách EU dosud nebyl uplatňován průřezový přístup a důraz byl kladen většinou na individuální rozměr diskriminace, což neřeší její institucionální, strukturální a historickou dimenzi; vzhledem k tomu, že uplatňování průřezové analýzy nám nejen umožňuje porozumět strukturálním překážkám, ale také nabízí důkazy pro vytvoření referenčních hodnot a vytyčení cesty ke strategickým a účinným politikám proti systémové diskriminaci, vyloučení a sociálním nerovnostem, a vzhledem k tomu, že tímto způsobem je třeba usilovat o řešení všech forem diskriminace, aby byla zaručena rovnost pohlaví pro všechny ženy;

vzhledem k tomu, že EU přijala důležité právní předpisy a učinila zásadní pokrok v úsilí o rovnost žen a mužů; vzhledem k tomu, že toto úsilí se v posledních letech zpomalilo a naopak vzkvétala hnutí, která se staví proti politikám rovnosti žen a mužů a právům žen, která se snažila obnovit tradiční genderové role jako normu, zpochybňovala současný stav a blokovala další pokrok; vzhledem k tomu, že se tato hnutí, která se staví proti politikám rovnosti žen a mužů, rozmanitosti rodin, sňatkům osob stejného pohlaví, sexuálnímu a reprodukčnímu zdraví a souvisejícím právům a proti začleňování genderového hlediska, snaží ovlivňovat tvorbu vnitrostátních a evropských politik, aby znepokojivým způsobem oslabovala již zavedená základní práva, a vzhledem k tomu, že ohrožení práv žen vždy ohrožuje i demokracii a sociální a hospodářský pokrok;

F.	vzhledem k tomu, že práva týkající se zdraví, zejména práva na sexuální a reprodukční zdraví, jsou základními právy žen a měla by být posílena a nelze je nijak omezovat nebo odstranit;

G.	vzhledem k tomu, že v některých členských státech je patrný regresivní vývoj, a to i v oblastech posilování hospodářského postavení žen, a existuje riziko, že by se mohla dále snížit priorita rovnosti žen a mužů v agendě členských států;

H.	vzhledem k tomu, že třetina žen v EU ve věku 15 a více let zažila nějakou formu fyzického nebo sexuálního násilí (31), polovina zažila sexuální obtěžování a desetina čelila obtěžování na internetu;

vzhledem k tomu, že násilí vůči ženám ve všech svých formách (fyzické, sexuální, psychologické, ekonomické nebo kybernetické násilí) představuje porušení lidských práv a jednu z největších překážek na cestě k rovnosti žen a mužů; vzhledem k tomu, že předpokladem rovnosti je život bez násilí; vzhledem k tomu, že násilí na základě pohlaví ve zdravotnictví, jako je například porodnické a gynekologické násilí, představuje formy násilí, které vyšly najevo až v posledních letech, a vzhledem k tomu, že násilí vůči starším ženám stále není do značné míry bráno v potaz; vzhledem k tomu, že dezinformační kampaně, které mají oslabit rovnost žen a mužů, brzdí také pokrok v potírání násilí vůči ženám, jak bylo patrné v souvislosti s Istanbulskou úmluvou, což v některých členských státech vede k odporu veřejnosti a škodlivým politickým rozhodnutím;

vzhledem k tomu, že obchodování s lidmi představuje jednu z nejflagrantnějších forem porušování základních práv a lidské důstojnosti; vzhledem k tomu, že ženy a dívky tvoří 80 % registrovaných obětí obchodování s lidmi a 95 % registrovaných obětí obchodování za účelem sexuálního vykořisťování; vzhledem k tomu, že obchodování s lidmi tvoří stále větší součást organizované trestné činnosti, představuje určitou formu otroctví a porušení lidských práv a týká se především žen a dětí, zejména za účelem sexuálního vykořisťování; vzhledem k tomu, že trh s prostitucí napomáhá obchodování se ženami a dětmi a zhoršuje násilí páchané vůči nim; vzhledem k tomu, že členské státy musí své sociální a ekonomické politiky navrhovat tak, aby pomohly zranitelným ženám a dívkám opustit prostituci, mimo jiné zavedením zvláštních sociálních a ekonomických politik, které jim mají pomoci;

vzhledem k tomu, že chudoba a sociální vyloučení mají strukturální příčiny, které je třeba vymýtit a zastavit, zejména prostřednictvím politik zaměstnanosti, bydlení, mobility a přístupu k veřejným službám; vzhledem k tomu, že prostituce, obchodování s lidmi, zejména se ženami a dětmi, za účelem sexuálního vykořisťování je určitou formou otroctví a je neslučitelné s lidskou důstojností, zejména v zemích, kde byl legalizován sexuální průmysl; vzhledem k tomu, že v důsledku nárůstu organizované trestné činnosti a její ziskovosti roste na celém světě i obchodování s lidmi; vzhledem k tomu, že trh s prostitucí napomáhá obchodování se ženami a dětmi a zvyšuje násilí páchané vůči nim, zejména v zemích, kde byl sexuální průmysl legalizován;

vzhledem k tomu, že podle OSN se téměř 35 % žen na celém světě potýká na svém pracovišti s psychickým nebo sexuálním obtěžováním, což má značné dopady na jejich osobní a profesní ambice, a že toto obtěžování snižuje sebeúctu těchto žen a oslabuje jejich vyjednávací pozici, když usilují o spravedlivější odměňování; vzhledem k tomu, že spravedlivá odměna a ekonomická nezávislost jsou nezbytným předpokladem pro to, aby ženy mohly opustit vztah, ve kterém dochází ke zneužívání a násilí;

M.	vzhledem k tomu, že rovnosti žen a mužů lze dosáhnout pouze zaručením jejich rovnosti před zákonem a rovnosti příležitostí, pokud jde o přístup ke vzdělávání, odborné přípravě a zaměstnání;

vzhledem k tomu, že tradiční genderové role a stereotypy stále ovlivňují rozdělení práce v domácnosti, ve vzdělávání, na pracovištích i ve společnosti; vzhledem k tomu, že neplacenou pečovatelskou a domácí práci většinou vykonávají ženy, což má dopad na zaměstnanost a kariérní postup a zvyšuje rozdíly v odměňování a důchodech žen a mužů; vzhledem k tomu, že opatření v oblasti slaďování pracovního a soukromého života, jako je směrnice o rovnováze mezi pracovním a soukromým životem, představují první důležité kroky, které musí být členskými státy zejména řádně provedeny v jejich vnitrostátním právu, plně a včas uplatňovány a rovněž doplněny dalšími opatřeními, která by zapojila více mužů do neplacené pečovatelské práce s cílem poukázat na její význam srovnatelný s profesionální prací, zapojila je rovněž do pečovatelských povinností a podpořila model založený na „stejných příjmech a stejné odpovědnosti za péči“; vzhledem k tomu, že tradiční struktury, neplacená pečovatelská práce a odrazující prvky vnitrostátních daňových politik tlačí ženy do postavení druhé výdělečně činné osoby nebo je v tomto postavení udržují, což má negativní důsledky pro ženy a jejich ekonomickou nezávislost i pro společnost jako celek;

vzhledem k tomu, že z odhadů vyplývá, že 80 % veškeré péče v celé EU poskytují neformální pečovatelé, jimiž jsou většinou ženy (75 %), což ukazuje na rozdíly mezi ženami a muži v oblasti péče, které výrazně ovlivňují rozdíly ve výši důchodů žen a mužů; vzhledem k tomu, že více než 50 % pečovatelů mladších 65 let kombinuje péči se zaměstnáním, takže složitě hledají rovnováhu mezi prací a soukromým životem; vzhledem k tomu, že pečovatelé mohou být v mnohých případech zaměstnáni na málo placených pracovních místech s nízkou kvalifikací, která mohou být přizpůsobena jejich harmonogramu péče, a mohou být rovněž nuceni zkrátit si pracovní dobu nebo opustit placenou práci; vzhledem k tomu, že 7 až 21 % neformálních pečovatelů si zkracuje pracovní dobu a 3 až 18 % těchto pečovatelů z trhu práce odchází; vzhledem k tomu, že poskytování kvalitní péče v EU se značně liší jak v rámci členských států, tak mezi jednotlivými členskými státy, mezi soukromým a veřejným prostředím, městskými a venkovskými oblastmi a různými věkovými skupinami; vzhledem k tomu, že údaje o poskytování péče v EU jsou poměrně roztříštěné, že chybí holistický přístup k řešení demografických problémů, kterým EU čelí, což vede k tlaku na veřejné výdaje;

vzhledem k tomu, že v různých členských státech existují nedostatky, pokud jde o přizpůsobování systémů péče o děti potřebám rodičů, včetně rodičů samoživitelů (zejména matek samoživitelek), a přetrvávají potíže při slaďování rodinného, soukromého a pracovního života, zejména pokud jde o ženy; vzhledem k tomu, že ženy starší 45 let jsou často vnímány jako nedostatečně zaměstnané a zaměstnané za mnohem horších podmínek než muži, zejména když se vracejí do práce po mateřské nebo rodičovské dovolené nebo jsou nuceny sladit práci s péčí o závislé osoby;

vzhledem k tomu, že v zájmu podpory rovnováhy mezi pracovním a soukromým životem by měl být zajištěn dobře fungující systém pečovatelské dovolené s vysoce kvalitními, snadno přístupnými a cenově dostupnými zařízeními péče a výdaje na tato zařízení by měly být považovány za součást investic do infrastruktury; vzhledem k tomu, že tyto služby jsou předpokladem pro zapojení žen na trh práce a pro jejich působení na vedoucích pozicích ve vědě a výzkumu;

R.	vzhledem k tomu, že ochrana mateřství je právem, které musí být plně dodržováno, a vzhledem k tomu, že prodloužení mateřské dovolené s plnými právy a platem ve výši 100 % by mělo být realitou;

vzhledem k tomu, že v mnoha případech není právo na stejnou odměnu za stejnou práci nebo za práci stejné hodnoty zaručeno, a to ani tehdy, pokud je zakotveno v právních předpisech; vzhledem k tomu, že důležitým výhodným nástrojem je při nápravě a překonávání nerovností mezi muži a ženami kolektivní vyjednávání; vzhledem k tomu, že rozdíl v hodinové mzdě žen a mužů v EU činí 16 %, ačkoliv tento údaj se v jednotlivých členských státech značně liší; vzhledem k tomu, že při zohlednění míry zaměstnanosti a celkové účasti na trhu práce se rozdíl v odměňování žen a mužů zvýší na 40 %; vzhledem k tomu, že k důsledkům rozdílů v odměňování žen a mužů patří také 37 % rozdíl v důchodech žen a mužů; vzhledem k tomu, že pokud jde o účast na trhu práce, na částečný úvazek pracuje v EU 8 % mužů, ovšem 31 % žen, což poukazuje na přetrvávající nerovnosti, jejichž základní příčiny je třeba řešit;

vzhledem k tomu, že ačkoli zapojení žen na trhu práce vzrostlo, stále přetrvávají rozdíly v zaměstnanosti žen a mužů, v jejichž důsledku se ženy mohou ocitnout ve znevýhodněné nebo nejisté situaci; vzhledem k tomu, že rozdíl v míře zaměstnanosti mužů a žen v EU činí 11,6 % (32); vzhledem k tomu, že ženy jsou méně zastoupeny v dobře placených odvětvích a na rozhodovacích pozicích a častěji pracují na místech, na něž jsou překvalifikované, přičemž každá pátá pracující žena v EU spadá do nejnižší platové třídy, zatímco u mužů je to každý desátý; vzhledem k tomu, že z rozdílů v odměňování žen a mužů vyplývá také 37 % rozdíl (33) ve výši jejich důchodů, což bude přetrvávat po řadu desetiletí, a také rozdílná úroveň hospodářské nezávislosti žen a mužů; vzhledem k tomu, že je třeba vyvinout značné úsilí k odstranění všech těchto genderových rozdílů;

vzhledem k tomu, že nedostatečná účast žen na trhu práce vede rovněž k tomu, že nemají rovný podíl na rozhodování nebo mzdách, což omezuje jejich potenciál měnit ekonomické, politické, sociální a kulturní struktury; vzhledem k tomu, že jednou z hlavních příčin rozdílů v odměňování žen a mužů je vertikální a horizontální segregace v zaměstnání a diskriminační postupy při náboru a kariérním postupu; vzhledem k tomu, že se ukázalo, že účinnými opatřeními pro zajištění parity a pro boj proti nerovným mocenským vztahům jsou genderové kvóty, systémy tzv. zipových seznamů a následné sankce za nedodržení předpisů nebo nefunkční postupy;

V.	vzhledem k tomu, že pro plné zapojení žen do ekonomiky existuje ekonomický argument, neboť rozdíl v zaměstnanosti žen a mužů stojí Evropu 370 miliard EUR ročně (34);

vzhledem k tomu, že zásadním předpokladem pro dosažení rovnosti žen a mužů a odstranění násilí na základě pohlaví je přístup ke komplexním informacím odpovídajícím věku a k výchově v otázkách sexuality a vztahů, jakož i přístup k sexuální a reprodukční zdravotní péči a právům, včetně plánování rodičovství, antikoncepčních metod a bezpečného a legálního přerušení těhotenství; vzhledem k tomu, že porušování práv žen na sexuální a reprodukční zdraví, včetně odepření bezpečné a legální péče spojené s přerušením těhotenství, představuje jednu z forem násilí páchaného na ženách; vzhledem k tomu, že komplexní výchova v otázkách sexuality a vztahů, autonomie dívek a žen a jejich možnost svobodně a nezávisle rozhodovat o svém těle a životě jsou předpoklady, jejichž splnění je nezbytné pro ekonomickou nezávislost dívek a žen a tedy i pro rovnost žen a mužů a odstranění genderově podmíněného násilí;

vzhledem k tomu, že ženy stály v čele boje proti pandemii onemocnění COVID-19 a že současná krize má nepřiměřený dopad na ženy, dívky a rovnost žen a mužů; vzhledem k tomu, že tyto dopady sahají od znepokojivého nárůstu násilí a obtěžování na základě pohlaví a neplacených a nerovnoměrně rozdělených pečovatelských a domácích povinností přes omezený přístup k sexuální a reprodukční zdravotní péči a souvisejícím právům až po obrovské hospodářské a pracovní dopady na ženy pracující ve zdravotnictví, pečovatelky a ženy působící v jiných feminizovaných a nejistých odvětvích; vzhledem k tomu, že pro vyvážení této rovnováhy jsou nutná zvláštní opatření; vzhledem k tomu, že programy na podporu oživení nebo prostředky určené na transformaci by měly být přidělovány genderově vyváženým způsobem; vzhledem k tomu, že v minulosti se ukázalo, že úsporná opatření mají škodlivý dopad na ženy, práva žen a rovnost žen a mužů;

vzhledem k tomu, že dodržování základních svobod a lidských práv, včetně rovnosti žen a mužů, je nezbytným předpokladem pro vytváření a šíření různých kulturních a vzdělávacích projevů, neboť všechna kulturní a tvůrčí odvětví mají značný vliv na naše přesvědčení, hodnoty a vnímání genderových otázek;

vzhledem k tomu, že ženy a dívky čelí řadě překážek v oblasti sportu a nejsou jen vystaveny násilí, ale jsou také diskriminovány, pokud jde o platy, finanční odměny spojené s výhrami a pracovní podmínky, a jsou výrazně nedostatečně zastoupeny ve správních radách sportovních organizací a sdělovacích prostředků;

AA.	vzhledem k tomu, že ženy představují v EU pouze 34,4 % osob samostatně výdělečně činných a 30 % začínajících podnikatelů;

AB.

vzhledem k tomu, že chudoba a sociální vyloučení v Evropě nepřiměřeně dopadá právě na ženy, zejména na matky samoživitelky, ženy se zdravotním postižením, starší ženy, ženy z venkovských a odlehlých oblastí, migrantky a ženy z etnických menšin; vzhledem k tomu, že 15 % domácností s dětmi v EU jsou domácnosti s jedním rodičem; vzhledem k tomu, že 85 % těchto domácností vedou matky samoživitelky a že 47 % domácností rodičů samoživitelů bylo v roce 2017 ohroženo chudobou nebo sociálním vyloučením; vzhledem k tomu, že stále častějším problémem je bezdomovectví žen; vzhledem k tomu, že antidiskriminační směrnice, která by prostřednictvím horizontálního přístupu poskytla větší ochranu, je stále zablokována v Radě;

AC.

vzhledem k tomu, že rovnost žen a mužů a zapojení žen do rozhodování je předpokladem pro udržitelný rozvoj a účinné zvládání klimatických problémů, aby bylo dosaženo spravedlivé transformace, při které nikdo nebude opomenut; vzhledem k tomu, že klimatická krize zhoršuje nerovnosti mezi ženami a muži a ztěžuje dosažení genderové spravedlnosti; vzhledem k tomu, že ženy vnímají dopady změny klimatu jinak, neboť jsou z různých důvodů zranitelnější a čelí větším rizikům a zátěži, od nerovného přístupu ke zdrojům, vzdělání, pracovních příležitostí a pozemkovým právům až po sociální a kulturní normy, stereotypy a jejich rozdílné průřezové zkušenosti; vzhledem k tomu, že všechna klimatická opatření musí zahrnovat genderové hledisko i hledisko průřezové; vzhledem k tomu, že je třeba posílit práva žen v zájmu zmírnění dopadů změny klimatu na ženy a je třeba vytvořit příležitosti, díky nimž bude pro ženy snazší výrazněji se prosadit v diskusích a rozhodnutích o změně klimatu jakožto vedoucí představitelky, profesionálky a technické iniciátorky změn;

AD.

vzhledem k tomu, že ženy žijící na venkově čelí celé řadě problémů, včetně nižší životní úrovně, omezenějších pracovních příležitostí, relativní izolace od trhů, omezeného přístupu k infrastruktuře, a to i k infrastruktuře venkovské, k veřejným službám a zdravotní péči, přístupu ke vzdělávání (včetně sexuální výchovy) a k informacím o možnostech vzdělávání, a že jsou nedostatečně zastoupeny na fórech, na nichž se přijímají rozhodnutí; vzhledem k tomu, že mohou vykonávat neviditelnou práci v zemědělských podnicích, neboť chybí formální status pro vypomáhající manželky, což vede k problémům s uznáním jejich práce vnitrostátními systémy;

AE.	vzhledem k tomu, že v Evropské unii žije 46 milionů žen a dívek se zdravotním postižením; vzhledem k tomu, že toto číslo představuje téměř 60 % celkové populace osob se zdravotním postižením; vzhledem k tomu, že většina zdravotního postižení se získává s věkem;

AF.	vzhledem k tomu, že více než polovina žen v produktivním věku se zdravotním postižením je ekonomicky neaktivní; vzhledem k tomu, že ve všech členských státech je míra silné hmotné deprivace vyšší u žen se zdravotním postižením než u žen bez postižení;

AG.

vzhledem k tomu, že index rovnosti žen a mužů za rok 2019 poukázal na přetrvávající nerovnosti mezi muži a ženami v digitálním odvětví a zdůraznil, že ve všech politikách zaměřených na digitální transformaci je třeba zohledňovat rovnost žen a mužů a provádět posouzení dopadů na rovnost žen a mužů; vzhledem k tomu, že je mimořádně důležité odstranit rozdíly v digitálních dovednostech žen a mužů, a to zlepšením přístupu dívek a žen k technologiím a internetu; vzhledem k tomu, že ženy jsou nevyužívaným zdrojem v nově se rozvíjejících oblastech, jako jsou digitalizace, umělá inteligence a IKT, neboť představují pouze 16 % z téměř 8 milionů osob pracujících v Evropě v odvětví IKT; vzhledem k tomu, že podíl mužů pracujících v digitálním odvětví je třikrát vyšší než podíl žen; vzhledem k tomu, že pro boj proti rozdílům v odměňování a důchodech žen a mužů, pro zaručení jejich ekonomické nezávislosti, ale i pro vznik nových pracovních příležitostí, a to i pro skupiny běžně vyloučené z trhu práce, má zásadní význam podpora většího zaměstnávání žen v digitálním odvětví a v jiných odvětvích budoucnosti; vzhledem k tomu, že v tomto ohledu je nezbytné stimulovat zapojení žen do digitálního podnikání, do vzdělávání a zaměstnání v oblasti přírodních věd, technologie, inženýrství a matematiky (STEM) a do vzdělávání a zaměstnání ve sféře IKT; vzhledem k tomu, že pokud by se na pracovní trh v digitálním odvětví zapojilo více žen, mohlo by se posílit HDP evropského hospodářství o 16 miliard EUR; vzhledem k tomu, že nerovnosti mezi muži a ženami a diskriminace na základě pohlaví se projevují i při navrhování, vytváření a používání umělé inteligence (UI); vzhledem k tomu, že neúplné soubory údajů a podjatost mohou narušit argumentaci systému UI a ohrozit rovnost mezi ženami a muži ve společnosti;

AH.

vzhledem k tomu, že shromažďování údajů rozlišených podle pohlaví má zásadní význam pro zviditelnění rozdílů a vytváření cílených politik a je mimořádně důležité pro přístup zohledňující rovnost žen a mužů u všech relevantních otázek, mimo jiné u násilí na základě pohlaví, zdravotních postižení, rakoviny a vzácných nebo chronických onemocnění, dopadů změny klimatu, digitálních dovedností a oborů STEM; vzhledem k tomu, že v různých oblastech politik EU a členských států stále chybí údaje zohledňující genderové aspekty;

AI.	vzhledem k tomu, že ženy jsou neúměrně nedostatečně zastoupeny ve zpravodajských a informačních médiích; vzhledem k tomu, že nerovné zobrazování žen a mužů v médiích přispívá k udržování stereotypů ovlivňujících obraz žen a mužů;

AJ.

vzhledem k tomu, že základními nástroji k dosažení rovnosti žen a mužů v rámci všech oblastí politiky EU je začleňování genderového hlediska, genderové rozpočtování a posouzení dopadů na rovnost žen a mužů; vzhledem k tomu, že rovnost žen a mužů je v politikách EU řešena prostřednictvím různých fondů a nástrojů, a vzhledem k tomu, že velmi důležitým nástrojem je možnost optimální součinnosti mezi nimi; vzhledem k tomu, že to je obzvláště důležité v případě socioekonomických opatření přijatých v návaznosti na zdravotní krizi způsobenou onemocněním COVID-19, včetně plánu EU na podporu oživení;

AK.

vzhledem k tomu, že strategie pro rovnost žen a mužů na období 2020–2025 a posílení genderově citlivých politik na úrovni EU mají zásadní význam pro zajištění toho, aby dopad krize způsobené onemocněním COVID-19 nezvýšil genderovou nerovnost a aby kroky v reakci na krizi přispívaly k omezení diskriminace žen;

AL.	vzhledem k tomu, že krize způsobená onemocněním COVID-19 postihla také osoby poskytující sexuální služby, zvýšila jejich riziko ztráty příjmů a chudoby a vyznačuje se pokračující absencí rámce upravujícího jejich lidská práva a jejich nedostatečným prosazováním;

AM.	vzhledem k tomu, že jednotná opatření mají zásadní význam pro rostoucí sbližování a harmonizaci práv žen v Evropě prostřednictvím silného paktu, na jehož základě si budou členské státy vyměňovat osvědčené postupy a zavážou se k nejambicióznějším právním předpisům, které v současné době v EU platí;

AN.

vzhledem k tomu, že zatímco existuje komisařka výhradně odpovědná za rovnost a Evropský parlament má výbor zaměřený na práva žen a rovnost pohlaví, neexistuje žádné zvláštní složení Rady pro rovnost žen a mužů a ministři a státní tajemníci, kteří jsou odpovědní za rovnost žen a mužů, nemají žádné vyhrazené fórum k diskusi;

Obecné poznámky

vítá přijetí sdělení Komise nazvaného „Unie rovnosti: strategie pro rovnost žen a mužů na období 2020–2025“, jež bylo předloženo ve lhůtě prvních sto dnů mandátu nové Komise a které je výrazným dokladem politické angažovanosti v evropských politikách rovnosti žen a mužů a představuje rozhodný, jasný a ambiciózní politický rámec pro další uplatňování práv žen a rovnosti žen a mužů a pro obranu proti útokům na tato práva a rovnost; podporuje cíl Komise spočívající v Evropské unii bez diskriminace a strukturálních nerovností, a to ve vztahu ke všem osobám v celé jejich rozmanitosti; zdůrazňuje důležitost zvoleného dvojího přístupu, který sestává z cílených opatření a odhodlání důsledně uplatňovat genderový mainstreaming a intersekcionalitu jakožto průřezové zásady, a vítá silné propojení mezi oblastmi práce a odstraněním stereotypů, genderových předsudků a diskriminace a žádá, aby byly vytvořeny silné monitorovací mechanismy za účelem pravidelného měření a hodnocení úspěchu strategie a jejích opatření;

zdůrazňuje však nezbytnost přístupu založeného na příležitostech v rámci strategie pro rovnost žen a mužů; žádá Komisi, aby využila „rovné příležitosti pro ženy“ jako výchozí bod pro další zavádění strategie;

vítá, že pro novou Komisi a její předsedkyni je rovnost žen a mužů jednou z priorit a že byla jmenována zvláštní komisařka pro rovnost, a očekává, že výroční zpráva o rovnosti bude užitečným nástrojem pro hodnocení pokroku a zjištění stávajících nedostatků a potřeb začleňování hlediska rovnosti žen a mužů do politického rámce;

vítá, že bylo oznámeno vytvoření několika doplňkových iniciativ EU, jako je evropská strategie pro pomoc osobám se zdravotním postižením zahrnující závazná opatření pro období po roce 2020, strategie pro osoby LGBTI+ a rámec EU o strategiích pro rovnost a začleňování Romů po roce 2020, a požaduje strategický rámec, který by je vzájemně propojil, a uplatňování průřezového přístupu ve všech těchto strategiích; zdůrazňuje, že je důležité monitorovat řešené situace a pružně přizpůsobovat strategie v oblasti genderové rovnosti a další příslušné strategie výsledkům a nadcházejícím výzvám s využitím stávajících politik nebo navrhováním nových nástrojů, jak ukázala nedávná krize způsobená onemocněním COVID-19; znovu opakuje, že je třeba posílit zvláštní opatření proti diskriminaci a také rovnost a ochranu žen, které čelí strukturálním genderovým nerovnostem, a připomíná Komisi, že v tomto směru je třeba vyvinout další úsilí;

vyjadřuje politování nad tím, že tato strategie zůstává nekonkrétní v otázce časových rámců několika velmi vítaných opatření a že nestanoví ani konkrétní cíle v oblasti rovnosti žen a mužů, kterých má být dosaženo do roku 2025, ani jasné monitorovací nástroje; vyzývá proto Komisi, aby stanovila konkrétní plán s časovým rámcem, cíli, mechanismem každoročního přezkumu a monitorování, jasnými a měřitelnými ukazateli úspěchu a dodatečnými cílenými opatřeními; dále vyzývá k tomu, aby byly předloženy pokyny a plán, jak účinně uplatňovat průřezový přístup a začleňovat genderové hledisko, včetně genderového rozpočtování, při tvorbě politik EU, a aby byly vytvořeny konkrétní nástroje (např. ukazatele, cíle a monitorovací nástroje) a přiděleny odpovídající lidské a finanční zdroje, které umožní jejich uplatňování ve všech politikách EU; požaduje jasné časové rámce pro vytvoření oznámeného rámce pro spolupráci internetových platforem, strategii EU pro vymýcení obchodu s lidmi, strategii pro rovnost žen a mužů v audiovizuálním odvětví (jako součást dílčího programu MEDIA) a pro celounijní komunikační kampaň pro boj proti genderovým stereotypům;

vyzývá Komisi, aby při každém přezkumu dodržela závazky pracovního programu pro rok 2020 a předložila návrh závazných opatření v oblasti transparentnosti odměňování, strategii EU v oblasti práv obětí a novou strategii EU pro vymýcení obchodu s lidmi; vyjadřuje politování nad tím, že návrh závazných opatření v oblasti transparentnosti odměňování nebyl předložen v roce 2020, jak bylo plánováno;

naléhavě vyzývá členské státy, aby schválily a prováděly směrnici proti diskriminaci a zaručily vymýcení vícenásobných forem diskriminace a diskriminace z důvodu příslušnosti ke dvěma či více skupinám ve všech členských státech EU;

připomíná, že je třeba bojovat proti vícevrstevné diskriminaci, zejména vůči znevýhodněným skupinám, včetně žen se zdravotním postižením, černošských žen, migrantek, příslušnic etnických menšin, romských žen, starších žen, svobodných matek, osob LGBTIQ+ a žen bez domova, a zdůrazňuje, že je důležité zajistit, aby měly prospěch z cílů a opatření strategie EU pro rovnost žen a mužů na období 2020–2025; vyzývá Komisi, aby stanovila jasně formulované pokyny pro provádění meziodvětvového rámce, které by měly upřednostňovat účast skupin potýkajících se s průřezovou diskriminací, aby bylo možné posoudit odlišný dopad politik a opatření a přizpůsobit u každé oblasti reakci tak, aby byla založena na zásadě nediskriminace;

vyzývá Komisi a členské státy, aby v souladu s cíli strategie systematicky začleňovaly hledisko rovnosti žen a mužů do všech fází reakce na krizi způsobenou onemocněním COVID-19 a podporovaly zapojení žen na všech úrovních rozhodovacího procesu; zdůrazňuje, že by bylo špatným signálem odložit některé prvky nové strategie, a naléhavě proto vyzývá Komisi, aby s novou strategií pokračovala podle plánu; vyzývá Komisi a členské státy EU, aby při navrhování a rozdělování finančních prostředků dohodnutých v rámci plánu na podporu oživení „NextGenerationEU“ náležitě zohlednily potřeby žen;

10.

zdůrazňuje, že je třeba zajistit spolehlivé a přiměřené shromažďování a analýzu údajů rozčleněných podle pohlaví, které budou sloužit jako základ pro účely rozhodování, a to zajištěním a rozšířením financování a kapacit institutu EIGE;

11.

vyzývá členské státy, aby si pravidelně vyměňovaly osvědčené postupy a zavázaly se k čím dál většímu sbližování a harmonizaci práv žen v Evropě tím, že do svých příslušných právních předpisů zavedou nejambicióznější vnitrostátní opatření a postupy, které v současnosti platí v členských státech EU;

12.

vyzývá dále, aby byl index rovnosti žen a mužů, který vypracovává institut EIGE, začleněn do monitorovacího procesu Komise a aby v návaznosti na doporučení Parlamentu, která jsou obsažena v jeho usnesení ze dne 14. června 2017 o potřebě vypracovat strategii EU pro odstranění rozdílu ve výši důchodů žen a mužů a předcházení tomuto rozdílu (35), byl vyvinut ukazatel rozdílů ve výši důchodů žen a mužů, který bude monitorován v rámci strategie pro rovnost žen a mužů, jakožto jediné strategie, která řeší všechny nerovnosti, s nimiž se ženy v průběhu svého života setkávají; dále vyzývá k tomu, aby byly zváženy další ukazatele týkající se genderových rozdílů v odměňování a péči, digitální propasti mezi ženami a muži atd.;

13.

vyzývá Radu, aby vytvořila specializované fórum pro rovnost žen a mužů, na němž se shromáždí ministři a státní tajemníci odpovědní za rovnost žen a mužů s cílem přijmout společná a konkrétní opatření k řešení problémů v oblasti práv žen a rovnosti žen a mužů a zajistit, aby se otázky rovnosti žen a mužů projednávaly na nejvyšší politické úrovni;

14.

vyzývá členské státy, aby vytvořily formální Radu pro rovnost žen a mužů s cílem poskytnout ministrům a státním tajemníkům odpovědným za rovnost žen a mužů zvláštní diskusní fórum, a aby usnadnily začleňování hlediska rovnosti žen a mužů do všech politik EU, včetně politiky zaměstnanosti a sociální politiky;

15.

vyjadřuje politování nad tím, že ve strategii pro rovnost žen a mužů na období 2020–2025 chybí odkaz na ochranu žen a dívek ohrožených sociálním vyloučením, chudobou a bezdomovectvím; vyzývá Komisi, aby se těmito otázkami zabývala v chystaném akčním plánu pro integraci a začleňování, aby se zabránilo vyloučení těchto žen ze sociálních a hospodářských politik, a tím i dalšímu prohlubování bludného kruhu chudoby;

16.

vyzývá Radu, aby přijala závěry Rady o schválení strategie pro rovnost žen a mužů a určila konkrétní opatření k jejímu provádění;

Odstraňování násilí páchaného na ženách a násilí na základě pohlaví

17.

podporuje závazek Komise bojovat proti násilí na základě pohlaví, podporovat a chránit oběti těchto zločinů a zajistit, aby byli jejich pachatelé pohnáni k odpovědnosti; podporuje záměr Komise nadále prosazovat ratifikaci Istanbulské úmluvy v rámci celé EU; vyzdvihuje v této souvislosti potřebu specifických opatření, která by řešila stávající rozdíly v právních předpisech, politikách a službách mezi členskými státy a nárůst domácího násilí a násilí na základě pohlaví během pandemie onemocnění COVID-19; poukazuje však na skutečnost, že již selhalo několik pokusů přesvědčit váhající členské státy a že maďarská vláda se nedávno rozhodla úmluvu neratifikovat; vřele proto vítá záměr Komise navrhnout v roce 2021 opatření pro dosažení cílů Istanbulské úmluvy, pokud by přistoupení EU k této úmluvě zůstalo zablokováno; vyzývá k tomu, aby byly nyní zahájeny přípravné akce s cílem zavést další právně závazná opatření a rámcovou směrnici EU s cílem předcházet všem formám násilí na základě pohlaví a bojovat proti nim, které by řešily mimo jiné otázky mrzačení ženských pohlavních orgánů, nucené potraty, sterilizace a sňatky, a aby byly zahrnuty také otázky sexuálního vykořisťování, obchodování s lidmi, kybernetického násilí, zveřejňování pornografie žen a nenávistné verbální projevy na internetu namířené proti ženám a aby byl při jejich řešení uplatňován meziodvětvový přístup; vítá iniciativu rozšiřující oblasti trestné činnosti na konkrétní formy násilí na základě pohlaví v souladu s čl. 83 odst. 1 Smlouvy o fungování EU; připomíná, že tato nová legislativní opatření by měla doplňovat ratifikaci Istanbulské úmluvy;

18.

vítá plán na předložení dodatečného doporučení a případných právních předpisů týkajících se předcházení škodlivých praktik a na zprovoznění sítě EU pro předcházení násilí na základě pohlaví a domácímu násilí; požaduje používání definic a cílů Istanbulské úmluvy a soustavné zapojení organizací pro práva žen a organizací občanské společnosti; naléhavě žádá, aby byla navržena vhodná následná opatření, která budou dodržovat zásadu nediskriminace; zdůrazňuje význam zapojení místních a regionálních orgánů do tohoto procesu, je-li to vhodné z hlediska struktury daného členského státu; zdůrazňuje úlohu vzdělávání, včetně vzdělávání chlapců a mužů, a vyzývá v tomto ohledu k boji proti genderovým stereotypům; požaduje, aby byla zajištěna řádná ochrana žen, které se staly obětí domácího násilí, a aby za tímto účelem členské státy posílily své prostředky, a mohly tak účinněji reagovat;

19.

zdůrazňuje, že je třeba shromažďovat rozčleněné údaje o všech formách násilí na základě pohlaví; vítá oznámení nového celounijního průzkumu o výskytu a dynamice všech forem násilí na ženách; zdůrazňuje potřebu komplexních a srovnatelných údajů rozlišených podle pohlaví na úrovni EU a sladění systémů shromažďování údajů mezi členskými státy;

20.

zdůrazňuje, že je třeba chránit nezletilé dívky, ženy, které patří k menšinám nebo které mají zdravotní problém nebo zdravotní postižení, jako potenciální oběti a cíle různých forem násilí; podporuje záměr Komise předložit a financovat opatření k boji proti možnému zneužívání, vykořisťování a násilí vůči těmto zvláště zranitelným kategoriím;

21.

vyzývá Komisi a členské státy, aby zaručily inkluzivní rovnost žen a dívek se zdravotním postižením ve všech oblastech života, zajistily jejich sexuální a reprodukční práva, poskytovaly jim ochranu před domácím násilím a násilím ze strany poskytovatelů pečovatelských a podpůrných služeb a aby za tímto účelem zahájily programy senzibilizace a budování kapacit pro pracovníky v oblasti zdravotní péče, sociálních služeb a pečovatelských služeb, vzdělávání, odborné přípravy a služeb zaměstnanosti, prosazování práva a soudnictví;

22.

poukazuje na rozsah a dopad násilí a obtěžování na pracovišti a potřebu konkrétních opatření na úrovni EU k řešení těchto problémů a k boji proti psychickému a sexuálnímu obtěžování; zdůrazňuje, že ochrana a viditelnost chybí zejména v případě neformálních pečovatelů a pracovníků a v domácnostech a v zemědělství, a vyzývá členské státy, aby přijaly úmluvu MOP č. 189 s cílem posílit práva pracovníků, zejména žen, v neformální ekonomice a zajistit, aby mechanismy podávání stížností byly nezávislé, důvěrné a přístupné pro všechny ženy bez jakékoli diskriminace a aby byla zavedena zvláštní opatření na ochranu stěžovatelek před odvetnými opatřeními a opakovanou viktimizací ze strany zaměstnavatele; vítá závazek Komise přijmout coby zaměstnavatel nový komplexní právní rámec se souborem preventivních a reaktivních opatření proti obtěžování na pracovišti;

23.

vyjadřuje politování nad tím, že je často opomíjen genderový rozměr obchodování s lidmi pro účely vykořisťování pracovní síly, zejména v případě pracovníků v domácnosti, z důvodu omezení, které rodinný domov představuje jako pracoviště, pokud jde o možnosti inspekce a kontroly pracovní činnosti; připomíná své usnesení ze dne 28. dubna 2016 o ženách pracujících v domácnosti a pečovatelích v EU a žádá Komisi a členské státy, aby v této oblasti podporovaly šetření s cílem zlepšit mechanismy pro identifikaci a ochranu obětí a aby do procesu odhalování zapojily nevládní organizace, odbory, veřejné orgány a všechny občany;

24.

je hluboce znepokojen povahou, rozsahem a závažností násilí a obtěžování v pracovním prostředí a dopadem všech forem násilí páchaného na ženách a dívkách v pracovních situacích; v tomto ohledu vítá nedávno přijatou úmluvu MOP č. 190 o násilí a obtěžování na pracovišti a vyzývá členské státy, aby ji bezodkladně ratifikovaly a provedly; rovněž vyzývá Komisi a členské státy, aby zavedly účinná a závazná opatření, jimiž vymezí a zakážou násilí a obtěžování v pracovním prostředí, včetně účinného přístupu k bezpečným a účinným mechanismům pro podávání stížností a řešení sporů zajišťujícím rovné podmínky žen a mužů, vzdělávacích a osvětových kampaní, podpůrných služeb a opravných prostředků;

25.

domnívá se, že pracovnice, které jsou oběťmi násilí na základě pohlaví, by měly mít nárok na zkrácení nebo reorganizaci pracovní doby a na změnu pracovního místa; domnívá se, že násilí na základě pohlaví by mělo být zahrnuto do posouzení rizik na pracovišti;

26.

odsuzuje kampaň proti Istanbulské úmluvě, která se zaměřuje na násilí páchané na ženách, a záměrnou kampaň za účelem její diskreditace; je znepokojen odmítnutím normy stanovící nulovou toleranci k násilí páchanému na ženách a násilí na základě pohlaví, která je založena na silném mezinárodním konsenzu; poukazuje na to, že tato skutečnost zpochybňuje podstatu lidských práv, jako je rovnost, nezávislost a důstojnost; zdůrazňuje klíčovou úlohu organizací občanské společnosti v boji proti násilí na základě pohlaví a při podpoře obětí, a naléhavě proto vyzývá Komisi, aby poskytla odpovídající finanční prostředky sdružením, která tyto cíle sledují; vítá závazek v rámci nové strategie pro práva obětí řešit specifické potřeby žen a dívek, které jsou oběťmi násilí, zejména s cílem zajistit práva obětí, jejich ochranu a odškodnění; vyzývá Radu, aby urychleně sjednala ratifikaci Istanbulské úmluvy a její plné provedení ze strany EU a aby prosazovala její ratifikaci ze strany všech členských států;

27.

zdůrazňuje, že je třeba uznat všechny druhy násilí a obtěžování ve vzdělávacím systému, ve školách, na univerzitách, během stáží, programů pro profesní rozvoj a všech ostatních programů v celém odvětví a bojovat proti nim;

28.

vítá navrhovaná konkrétní opatření pro řešení problému kybernetického násilí, které neúměrně postihuje ženy a dívky (včetně obtěžování na internetu, kybernetické šikany a sexistických nenávistných verbálních projevů), zejména pokud jde o aktivistky, političky a další veřejné činitelky účastnící se veřejného diskurzu; vítá v této souvislosti oznámení, že se tímto problémem bude zabývat akt o digitálních službách, který počítá s novým rámcem pro spolupráci s technologickými platformami a odvětvím IKT, aby tyto subjekty mohly tuto otázku řešit vhodnými technickými opatřeními, jako jsou techniky prevence a mechanismy reakce na škodlivý obsah; naléhavě vyzývá členské státy a EU, aby přijaly další opatření, včetně závazných legislativních opatření, s cílem bojovat proti těmto formám násilí v rámci směrnice o opatřeních pro prevenci a potírání všech forem násilí páchaného na ženách, a aby členské státy byly podporovány při vytváření vzdělávacích nástrojů pro příslušné útvary ve všech fázích, od prevence a ochrany až po stíhání, jako jsou policejní síly a soudní systém spolu s informačním a komunikačním odvětvím, přičemž je nutné chránit také základní práva na internetu;

29.

je znepokojen tím, že v právu EU neexistuje výslovný zákaz diskriminace na základě pohlavní identity dané osoby a jejího vyjádření; poukazuje na přetrvávající diskriminaci, obtěžování a vyloučení osob LGBTIQ+ z trhu práce; připomíná své usnesení ze dne 14. února 2019 o budoucnosti seznamu opatření týkajících se osob LGBTI (36) a ze dne 18. prosince 2019 o veřejné diskriminaci osob LGBTI a nenávistných projevech vůči nim (37); vítá přijetí první strategie pro osoby LGBTI+ v historii a vyzývá Komisi, aby navázala na svůj seznam opatření týkajících se osob LGBTI na období 2016–2019 a zahrnula zvláštní opatření pro boj proti diskriminaci na pracovišti na základě sexuální orientace, pohlavní identity, vyjádření pohlavní identity a pohlavních znaků;

30.

vítá nedávno přijatou vůbec první strategii EU pro práva obětí (2020–2025), která se bude zabývat specifickými potřebami obětí násilí na základě pohlaví, zejména zvláštním přístupem k psychickému násilí páchanému na ženách a dlouhodobým dopadem na jejich duševní zdraví; zdůrazňuje, že je třeba řešit stávající nedostatky v právních předpisech EU, a žádá Komisi, aby neprodleně předložila návrh revize směrnice o právech obětí s ohledem na mezinárodní normy týkající se násilí páchaného na ženách, jako je Istanbulská úmluva, s cílem posílit právní předpisy o právech, ochraně a odškodňování obětí; zdůrazňuje, že je třeba, aby všechny oběti měly účinný přístup ke spravedlnosti prostřednictvím provádění směrnice o právech obětí, které v některých členských státech stále chybí; žádá, aby byla i nadále podporována práva obětí, a to i prostřednictvím stávajících nástrojů, jako je evropský ochranný příkaz;

31.

upozorňuje Komisi a členské státy na mimořádně dramatickou situaci dětí osiřelých v důsledku násilí na základě pohlaví nebo nucených žít v prostředí domácího násilí a naléhavě je vyzývá, aby tyto situace zohlednily při řešení problému domácího násilí;

32.

naléhavě žádá Komisi, aby předložila dlouho očekávanou strategii EU pro vymýcení obchodu s lidmi, a zdůrazňuje potřebu jasného uznání genderové povahy obchodování s lidmi a sexuálního vykořisťování, při nichž jsou nejvíce postiženy ženy a dívky; uznává, že sexuální vykořisťování pro účely náhradního mateřství a reprodukční účely nebo účely, jako jsou nucené sňatky, prostituce a pornografie, je nepřijatelné a představuje porušení lidské důstojnosti a lidských práv; žádá proto, aby se strategie důkladně zabývala situací žen provozujících prostituci a zvláštní pozornost věnovala vazbě mezi prostitucí a obchodováním se ženami a nezletilými v EU i ve světě a na stále častější využívání internetu pro účely vykořisťování; zdůrazňuje důležitou úlohu a činnost koordinátora EU pro boj proti obchodování s lidmi a naléhavě vyzývá Komisi, aby bez dalšího odkladu jmenovala nového koordinátora, který by pozorně sledoval provádění směrnice o boji proti obchodování s lidmi ze strany členských států; trvá na tom, že je důležité přijmout také opatření a strategie ke snížení poptávky;

33.

vyzývá k přísnějším opatřením, pokud jde o právní předpisy týkající se sexuálních trestných činů, a zdůrazňuje, že sex musí být vždy dobrovolný; vyzývá Komisi, aby všem členským státům doporučila, aby ve svých vnitrostátních právních předpisech změnily definici znásilnění tak, aby byla založena na absenci souhlasu;

34.

vítá celoevropskou komunikační kampaň zaměřenou na boj proti genderovým stereotypům a opatření k předcházení násilí zaměřená na muže, chlapce a různé projevy maskulinního chování; požaduje jasnější opatření zaměřená na destruktivní normy maskulinity, neboť genderové stereotypy jsou hlavní příčinou genderové nerovnosti a ovlivňují všechny oblasti společnosti;

35.

vyzývá k větší pozornosti a podpoře zaměřené na zařízení náhradní péče pro děti a azylové domy pro oběti násilí, jež byly uzavřeny nebo jejichž kapacita byla během pandemie onemocnění COVID-19 výrazně omezena, takže ženám, mladým dívkám a dětem hrozilo, že budou muset strávit karanténu ve společné domácnosti s osobou, která se na nich dopouští násilí;

36.

zdůrazňuje skutečnost, že násilí páchané na ženách je často hlavním důvodem, proč ženy žijí jako bezdomovkyně; naléhavě proto vyzývá Komisi, aby přijala nezbytná opatření k předcházení násilí páchanému na ženách, které vede k bezdomovectví nebo ho prodlužuje;

37.

vítá ohlášení doporučení, které se bude vedle možných právních předpisů týkat prevence škodlivých praktik, za účelem boje proti mrzačení ženských pohlavních orgánů, nuceným sterilizacím, předčasným a nuceným sňatkům a tzv. „násilí z důvodu zachování cti“, které postihuje zvláště děti a mladé dívky;

Ženy a ekonomika

38.

znovu vyzývá Komisi a členské státy, aby dále rozvíjely a zlepšovaly sběr údajů rozdělených podle pohlaví (38) a příslušné statistiky, výzkum a analýzy a také podporu a opatření zaměřené na zlepšení budování kapacit institucí a organizací občanské společnosti, pokud jde o sběr a analýzu údajů, zejména údajů o účasti žen na trhu práce a v oblastech, jako je neformální zaměstnanost, podnikání, přístup k financování a zdravotním službám, neplacená práce, chudoba a dopad systémů sociální ochrany; rovněž naléhavě vyzývá institut EIGE a všechny ostatní příslušné instituce a agentury EU, aby vypracovaly a začlenily nové ukazatele, jako je chudoba pracujících, časová chudoba, rozdíly ve využívání času, hodnota pečovatelské práce (placené/neplacené) a míra využívání možností u žen a mužů, a to i v souvislosti se směrnicí o rovnováze mezi pracovním a soukromým životem; vyzývá Komisi, aby tyto údaje využila k efektivnímu provádění posouzení genderových dopadů svých politik a programů a politik a programů ostatních institucí a agentur EU;

39.

podporuje revizi barcelonských cílů a výzvu členským státům, aby zajistily odpovídající investice do pečovatelských služeb a služeb dlouhodobé péče, a to i z dostupných finančních prostředků EU, a aby zajistily cenově dostupnou, přístupnou a vysoce kvalitní péči o děti, včetně předškolního vzdělávání, a aby zejména mladým matkám poskytly příležitost pracovat nebo studovat, a připomíná v této souvislosti zásadu 11 evropského pilíře sociálních práv; požaduje finanční podporu a sdílení osvědčených postupů mezi členskými státy, které dosud těchto cílů nedosáhly; dále vítá vypracování pokynů pro členské státy, jak řešit demotivující finanční faktory ve vztahu k sociální, hospodářské a daňové politice; zdůrazňuje, že cílem jsou rovnocenné povinnosti v oblasti péče a rovnocenné příjmy, což musí být ústředním prvkem tohoto úsilí, a v této souvislosti vítá jako první krok směrnici o rovnováze mezi pracovním a soukromým životem;

40.

vyzývá Komisi, aby předložila návrh evropské dohody v oblasti péče a zaujala komplexní přístup ke všem pečovatelským potřebám a službám a stanovila minimální normy a pokyny pro kvalitu péče během celého života, a to i pokud jde o děti, starší osoby a osoby s dlouhodobými potřebami; vyzývá Komisi a členské státy, aby shromažďovaly rozčleněné údaje o poskytování pečovatelských služeb; naléhavě vyzývá členské státy, aby urychleně a v plném rozsahu provedly a uplatňovaly směrnici o rovnováze mezi pracovním a soukromým životem, a zajistily tak spravedlivé rozdělení pracovního a rodinného života, a vyzývá je, aby šly nad rámec minimálních norem směrnice zavedením opatření, jako je plně placená dovolená, prosazování stejné úlohy mužů jako pečovatelů, čímž se vyřeší genderové stereotypy v oblasti využívání otcovské/mateřské dovolené, uznání úlohy neformálních pečovatelů tím, že se zajistí jejich přístup k sociálnímu zabezpečení a jejich právo na důchod, podpora služeb přizpůsobených konkrétním problémům a potřebám rodičů nebo rodinných příslušníků, kteří pečují o osoby se zdravotním postižením, dlouhodobě nemocné osoby nebo seniory, a pružné uspořádání pracovní doby, jež není k újmě nebo na úkor mezd pracovníků a jejich přístupu k sociálním a pracovním právům a dávkám a které respektuje právo pracovníků odpojit se od pracovních povinností; naléhavě vyzývá Komisi, aby každoročně podrobně a systematicky vyhodnocovala provádění směrnice o rovnováze mezi pracovním a soukromým životem členskými státy;

41.

požaduje dostupné a kvalitní služby v oblasti péče o děti a dlouhodobé péče, které by zejména ženám umožnily návrat do zaměstnání a rovněž by usnadnily slaďování pracovního a soukromého života;

42.

zdůrazňuje, že je třeba vytvořit síť jeslí a školek; upozorňuje, že se jedná se o širokou sociální odpovědnost a mělo by se jednat o univerzální službu, která bude skutečně dostupná všem dětem a rodinám, které chtějí tuto síť využívat;

43.

vybízí členské státy, aby na základě sdílení osvědčených postupů zavedly ve prospěch žen i mužů započitatelnou dobu péče s cílem kompenzovat přerušení zaměstnání za účelem poskytování neformální péče rodinným příslušníkům a dobu formálního volna za účelem péče, jako je mateřská, otcovská a rodičovská dovolená, a aby je spravedlivě započítaly do důchodových nároků; domnívá se, že tato započitatelná doba by měla být poskytována na krátkou dobu, aby nedocházelo k dalšímu zakořeňování stereotypů a nerovností;

44.

naléhavě vyzývá členské státy, aby přijaly zvláštní opatření k boji proti riziku chudoby ve stáří a po odchodu do důchodu a ke zvýšení důchodů a sociálních dávek; je toho názoru, že je třeba překonat příjmovou nerovnost mezi muži a ženami v důchodu, což vyžaduje zvýšení důchodů a zachování a posílení veřejných, univerzálních a solidárních systémů sociálního zabezpečení, které zajistí jejich přerozdělování a spravedlivý a důstojný příjem po skončení pracovního života, a zaručení udržitelnosti veřejných systémů sociálního zabezpečení vytvářením pracovních míst s patřičnými právy a zlepšováním mezd;

45.

vyzývá Komisi, Parlament a Radu, aby při navrhování programů v rámci příštího víceletého finančního rámce (VFR) a plánu na podporu oživení „NextGenerationEU“ pečlivě prozkoumaly potřeby žen a jejich účast na pracovním trhu a také horizontální a vertikální segregaci pracovního trhu;

46.

považuje za prioritu přijmout opatření na podporu rodiny, a to i pokud jde o poskytování odpovídajících a cenově dostupných zařízení péče o děti, což pozitivně přispěje k účasti žen na trhu práce a k jejich vyhlídkám na důchodové zabezpečení;

47.

vítá závazek Komise, že dohlédne na to, aby směrnice o rovnováze mezi pracovním a soukromým životem byla v souladu s požadavky správně provedena do vnitrostátních právních předpisů do roku 2022, a zajistí její plné provádění;

48.

vyzývá Komisi, aby shromažďovala údaje o poskytování různých typů péče (péče o děti, péče o starší osoby a osoby se zdravotním postižením nebo osoby vyžadující dlouhodobou péči) pro účely studie, která by prozkoumala nedostatky v péči a poskytla základ pro iniciativu evropské strategie v oblasti péče; konstatuje, že tato strategie musí respektovat pravomoci členských států, jak jsou stanoveny ve Smlouvách, a že jejím cílem by mělo být zlepšení spolupráce a koordinace všech opatření, která by mohla být přínosná jak pro neformální pečovatele v EU, tak i pro osoby, o něž pečují; zdůrazňuje, že k vytvoření kvalitních, přístupných a cenově přijatelných pečovatelských služeb může přispět spolupráce na evropské úrovni spolu s účinným využíváním fondů EU;

49.

vítá rozhodnutí Rady aktivovat „obecnou únikovou doložku“ a vyzývá členské státy, aby investovaly do veřejných služeb, včetně bezplatné péče o děti a zdravotní péče, s cílem vytvořit nová kvalitní pracovní místa a zmírnit sociálně-ekonomický dopad krize; domnívá se, že úsporná opatření mají dlouhodobé negativní dopady, zejména na ženy, a že nesmí být prosazována po skončení krize způsobené onemocněním COVID-19;

50.

vítá nástroj pro dočasnou podporu na zmírnění rizik nezaměstnanosti v mimořádné situaci (SURE); vyzývá Komisi a členské státy, aby zajistily, aby nástroj SURE řešil ztráty příjmů žen;

51.

zdůrazňuje, že je třeba výrazně zvýšit investice do služeb, zejména do zdravotnických, vzdělávacích a dopravních služeb, aby řešily potřeby obyvatel a přispěly k nezávislosti, rovnosti a emancipaci žen;

52.

vítá závazek Komise předložit závazná opatření pro transparentní odměňování, která mohou být užitečným nástrojem pro odhalování nedostatků a diskriminace v témže odvětví a pro překlenutí rozdílů v platech mužů a žen; vyjadřuje však politování nad zpožděním při zveřejnění tohoto návrhu a žádá Komisi, aby jej předložila co nejdříve; zdůrazňuje v tomto ohledu význam plné spolupráce a zapojení sociálních partnerů a všech zúčastněných stran v souladu s vnitrostátními postupy a zvyklostmi; poukazuje však na to, že stále je třeba vyřešit otázku stejného odměňování mužů a žen za stejnou nebo rovnocennou práci v různých profesních odvětvích, aby se pokryly rozdíly v odměňování za rovnocennou práci na genderově segregovaném trhu práce, protože v některých odvětvích, v nichž jsou většinou zaměstnány ženy, jako je ošetřovatelství, pečovatelství, maloobchod, prodej a vzdělávání, jsou vypláceny nižší mzdy ve srovnání například s výrobními odvětvími nebo technickými povoláními, jimž dominují muži; důrazně doporučuje zahrnout zásadu stejného odměňování mužů a žen za rovnocennou práci, kterou lze definovat takto: „práce se považuje za rovnocennou, pokud po porovnání dvou skupin pracovníků, které nebyly vytvořeny nahodile, a s přihlédnutím k faktorům, jako jsou pracovní podmínky, míra odpovědnosti svěřená pracovníkům a fyzická nebo duševní náročnost práce, je odvedená práce srovnatelná“; poukazuje na to, že za tímto účelem je třeba vypracovat genderově neutrální nástroje hodnocení pracovních míst a klasifikační kritéria;

53.

vítá hodnocení stávajícího rámce pro stejnou odměnu za stejnou nebo rovnocennou práci, které provedla Komise, zahájení postupu konzultací na téma, jak zlepšit rovnost žen a mužů ve světě práce, nadcházející zprávu o přiměřenosti důchodů a úvahu, že by v systémech zaměstnaneckého penzijního pojištění byly poskytovány důchodové kredity při přerušení kariéry kvůli poskytování péče;

54.

vyzývá Komisi, aby na základě nedávného hodnocení fungování a provádění právních předpisů EU v oblasti rovného odměňování a v souladu s judikaturou Soudního dvora Evropské unie předložila v příštím roce revizi směrnice 2006/54/ES; domnívá se, že při revizi by měla být do směrnice zahrnuta definice „práce stejné hodnoty“ ve všech profesních oblastech, která bude zahrnovat genderové hledisko, odkaz na vícenásobnou diskriminaci a dodatečná opatření k zajištění vymahatelnosti směrnice;

55.

připomíná své usnesení ze dne 30. ledna 2020 o rozdílech v odměňování žen a mužů; žádá, aby byl bezodkladně zrevidován akční plán a aby byl do konce roku 2020 přijat nový, ambiciózní akční plán pro odstranění rozdílů v odměňování žen a mužů, který by měl členským státům stanovit jasné cíle pro snižování těchto rozdílů v příštích pěti letech a zajistit, aby tyto cíle byly zohledněny v doporučeních pro jednotlivé země; zdůrazňuje, že je především nutné, aby nový akční plán zahrnoval i meziodvětvové hledisko; vyzývá Komisi a členské státy, aby zapojily sociální partnery a organizace občanské společnosti do tvorby nových politik, které mají odstranit rozdíly v odměňování žen a mužů a zlepšit a dále rozvíjet statistiky, výzkum a analýzy za účelem lepšího měření a sledování pokroku při odstraňování rozdílů v odměňování žen a mužů, přičemž zvláštní pozornost by měly věnovat skupinám, které jsou vystaveny vícenásobné a diskriminaci a diskriminaci z důvodu příslušnosti ke dvěma či více skupinám; vyzývá Komisi, aby věnovala pozornost faktorům, které vedou k rozdílům ve výši důchodů, a aby podpořila členské státy v přijímání opatření k jejich snížení tím, že zavede ukazatele rozdílu ve výši důchodů žen a mužů za účelem posouzení nerovností, které se nashromáždily během života žen;

56.

konstatuje, že daňová politika má na různé typy domácností rozdílné dopady; zdůrazňuje, že zásadní význam pro dosažení daňové spravedlnosti pro ženy může mít individuální zdanění; poukazuje na to, že určité formy zdanění mají negativní dopad na zaměstnanost žen a jejich ekonomickou nezávislost, a konstatuje, že daňové politiky by měly být optimalizovány, aby posílily pobídky pro účast žen na trhu práce; upozorňuje na možné negativní důsledky společného zdanění pro rozdílné důchody mužů a žen; zdůrazňuje, že daňové systémy by měly upustit od předpokladu, že domácnosti shromažďují a sdílejí své finanční prostředky rovným dílem; zdůrazňuje dopad menstruační chudoby na mnoho evropských žen v důsledku nákladných menstruačních hygienických výrobků a jejich vysokého zdanění v mnoha členských státech, a proto naléhavě vyzývá členské státy, aby přijaly opatření proti této nepřímé daňové diskriminaci a menstruační chudobě;

57.

připomíná, že finanční a daňové politiky mají výraznou genderovou složku; vítá závazek Komise k začleňování hlediska rovnosti žen a mužů do celého VFR, a zejména do Evropského sociálního fondu plus (ESF+), s cílem prosazovat opatření podporující účast žen na trhu práce, rovnováhu mezi pracovním a soukromým životem a podnikání žen, avšak vyjadřuje politování nad nedostatečným genderovým rozpočtováním v novém VFR a ve strukturálních fondech; vyzývá Komisi, aby dále podporovala a zlepšovala genderové rozpočtování, a členské státy, aby genderové hledisko začleňovaly do daňových politik, včetně genderových auditů fiskálních politik s cílem odstranit genderovou předpojatost v oblasti daní;

58.

znovu připomíná, že v různých fázích procesu evropského semestru je nutné více se zaměřit na rovnost žen a mužů, a vyzývá k tomu, aby ve strategii navazující na strategii Evropa 2020 byl zaveden pilíř rovnosti žen a mužů a zastřešující cíl pro rovnost žen a mužů; naléhavě žádá, aby do konkrétních výzev pro jednotlivé země určených ve srovnávacím přehledu sociálních ukazatelů byly začleněny jasné ukazatele rovnosti žen a mužů a aby byly vypracovány statistické metody a analýzy pro sledování pokroku při prosazování rovnosti žen a mužů z průřezového hlediska;

59.

zdůrazňuje, že 70 % celosvětové pracovní síly ve zdravotnictví a sociálních službách představují ženy, které často pobírají pouze minimální mzdu a pracují za nejistých pracovních podmínek, a požaduje vyrovnávání mezd a pracovních podmínek v odvětvích, v nichž výrazně převládají ženy, jako je péče, zdravotnictví a maloobchodní prodej, odstranění rozdílů mezi muži a ženami v odměňování a důchodech i segregace na trhu práce;

60.

vyzývá Komisi a členské státy, aby po konzultaci se sociálními partnery vypracovaly pokyny pro zdraví a bezpečnost na pracovišti zohledňující rovnost žen a mužů, které by se zaměřily konkrétně na profese v přední linii, aby ochránily pracovníky v těchto profesích v případě budoucích epidemií; zdůrazňuje, že změny pracovních podmínek, jako je práce z domova, na jednu stranu poskytují příležitost k pružnějšímu uspořádání pracovní doby a lepšímu vyvážení pracovního a soukromého života, avšak na stranu druhou mají dopad na možnost odpojit se od pracovních povinností a zvyšují pracovní zátěž, přičemž ženy jsou postiženy mnohem více než muži kvůli své hlavní nebo tradiční úloze v péči o domácnost a rodinu; vyzývá proto Komisi, aby předložila legislativní návrh o právu odpojit se, který by zohledňoval rovnost žen a mužů, a dále směrnici o duševním zdraví na pracovišti, která by úzkost, depresi a vyhoření uznala za nemoci z povolání, a aby vytvořila mechanismy pro prevenci a opětovné začlenění dotčených zaměstnanců do pracovního procesu;

61.

vyzývá Komisi, aby přezkoumala směrnici 92/85/EHS s cílem zajistit, aby ženy v celé Evropě mohly stejnou měrou jako muži těžit z volného pohybu pracovníků (39);

62.

zdůrazňuje, že je třeba, aby členské státy předložily vhodně koncipované politiky a reformy trhu práce založené na důkazech, které skutečně zlepší pracovní podmínky žen a zvýší kvalitu zaměstnání;

63.

vyzývá Komisi, aby předložila evropskou strategii pro sociální ochranu, která by se zabývala volným pohybem pracovníků a zejména feminizací chudoby a která by kladla zvláštní důraz na domácnosti matek samoživitelek;

64.

zdůrazňuje, že rovné příležitosti a vyšší účast žen na trhu práce mohou přinést více pracovních míst, hospodářskou prosperitu a konkurenceschopnost v Evropě; vyzývá Komisi a členské státy, aby stanovily cíle pro snížení počtu nejistých pracovních míst a omezení nedobrovolné práce na částečný úvazek s cílem zlepšit situaci žen na trhu práce;

65.

vyzývá Komisi, aby přijala zvláštní přístup pro matky samoživitelky, které jsou obzvláště zranitelné, protože často vydělávají méně než muži a po narození dítěte s větší pravděpodobností opouští trh práce; vyzývá Komisi, aby v tomto ohledu posílila prosazování stávajících právních nástrojů pro přeshraniční vymáhání výživného a zvýšila povědomí veřejnosti o jejich existenci; naléhavě vyzývá Komisi, aby úzce spolupracovala s členskými státy na zjišťování praktických problémů spojených s vymáháním výživného v přeshraničních případech a aby vyvinula nástroje k účinnému vymáhání platebních povinností;

66.

konstatuje, že účast žen na trhu práce je nižší než účast mužů; zdůrazňuje, že je důležité snížit zdanění příjmů, má-li se podpořit účast na trhu práce;

67.

naléhavě vyzývá členské státy, aby přijaly další kroky v boji proti diskriminaci žen na trhu práce;

68.

připomíná přetrvávající nerovnosti ve světě práce, pokud jde o příjmy, kariérní vyhlídky, feminizovaná odvětví, přístup k sociální ochraně, vzdělávání a odbornou přípravu; připomíná, že všechny tyto aspekty je třeba řešit v zájmu dosažení rovnosti žen a mužů;

69.

vyzývá Komisi a členské státy, aby zajistily rovnou účast a rovné příležitosti na trhu práce pro muže i ženy a aby se zabývaly feminizací chudoby ve všech jejích formách, včetně chudoby ve starším věku, zejména tím, že budou zohledňovat otázky genderu v adekvátních důchodových nárocích a přístupu k nim s cílem odstranit rozdíl ve výši důchodů žen a mužů; dále je vyzývá, aby zlepšovaly pracovní podmínky ve feminizovaných odvětvích a povoláních, jako jsou pohostinství, cestovní ruch a úklidové a pečovatelské služby; zdůrazňuje, že je důležité řešit kulturní problém podhodnocování povolání, která vykonávají převážně ženy, a že je nutné bojovat proti takovýmto stereotypům a nadměrně vysokému zastoupení žen v atypických formách práce; vyzývá členské státy, aby zajistily rovné zacházení s migrujícími ženami (rovněž revizí systému uznávání odborných kvalifikací) a s dalšími zvláště zranitelnými skupinami žen; vyzývá Komisi a členské státy, aby posílily rozsah kolektivního vyjednávání na odvětvové úrovni a zapojení sociálních partnerů do tvorby politik, což by podpořilo stabilní a kvalitní zaměstnání; zdůrazňuje, že jsou zapotřebí strategie, které povzbudí a podpoří podnikatelské iniciativy žen;

70.

konstatuje, že rostoucí zakázková ekonomika doléhá na pracovníky, kteří jsou slaběji zastoupeni odborovými svazy a kterým hrozí nejistá pracovní místa v důsledku faktorů, jako je nestabilní pracovní doba a příjem, nedostatečné zajištění zaměstnaneckých práv, nejisté sociální zabezpečení a důchody nebo nedostatečný přístup k profesnímu rozvoji a rekvalifikaci; je znepokojen tím, že související nejistota a nestabilita, kterou zhoršuje omezení volného pohybu osob v důsledku současné krize, má obzvláště negativní dopad na ženy, které nadále nesou břemeno péče na velmi genderově strukturovaném trhu práce, zejména na ženy, které se potýkají s průřezovými formami diskriminace; vyzývá členské státy, aby uplatňovaly cílená opatření sociální ochrany žen samostatně výdělečně činných a žen zaměstnaných v zakázkové ekonomice; vyzývá Komisi, aby pečlivě sledovala uplatňování směrnice 2010/41/EU;

71.

vítá, že se Komise zavázala přijmout akční plán pro provádění evropského pilíře sociálních práv; zdůrazňuje, že je třeba začlenit hledisko rovnosti žen a mužů uplatňováním meziodvětvového přístupu v souladu se zásadami 2 a 3 tohoto pilíře;

72.

zdůrazňuje, že rozdíly v odměňování žen a mužů v mediálním prostředí jsou vysoké a že novinářky jsou častěji než muži vystaveny obtěžování, násilí, sexismu a diskriminaci; připomíná druhou kapitolu evropského pilíře sociálních práv o spravedlivých pracovních podmínkách; vyzývá proto členské státy, aby chránily právo všech mediálních pracovníků na spravedlivé a bezpečné pracovní podmínky;

73.

vyzývá členské státy, aby přijaly opatření, která migrantkám a uprchlicím zajistí přístup ke zdravotní péči, zaměstnání, potravinám a informačním službám a zmírní rizika při zajišťování ochrany, zejména násilí mezi muži a ženami a obchodování se ženami;

74.

vybízí členské státy, aby přijaly rozhodná opatření k postihu podniků, které nedodržují pracovněprávní předpisy a odlišně zacházejí s muži a ženami; dále se domnívá, že finanční prostředky EU by se měly podmíněně přidělovat podnikům, které dodržují vysoké pracovní standardy a nediskriminují ženy;

75.

naléhavě žádá Komisi, aby se zasazovala o zvýšení počtu žen v ekonomických rozhodovacích pozicích zdůrazněním jeho hospodářských a společenských výhod a sdílením osvědčených postupů, např. veřejných indexů výsledků společností v otázce rovného postavení; naléhavě žádá Komisi, aby pokračovala ve spolupráci s členskými státy i se současným a příštím předsednictvím EU, neboť je naléhavě nutné překonat patovou situaci v Radě a přijmout směrnici o zastoupení žen v řídících a dozorčích orgánech, a aby společně s členskými státy vypracovala strategii pro smysluplné zastoupení žen z různých prostředí v rozhodovacích funkcích, a to i ve všech orgánech a institucích EU;

76.

připomíná, že nedostatečné zastoupení žen ve veřejném a politickém životě oslabuje řádné fungování demokratických institucí a procesů; vyzývá proto členské státy, aby podněcovaly a podporovaly opatření k usnadnění vyvážené účasti mužů a žen na rozhodování na celostátní, regionální a místní úrovni;

77.

vyzývá Komisi a členské státy, aby přijaly opatření k boji proti tzv. skleněnému stropu, jako je dlouhá rodičovská dovolená, přístup ke kvalitní a cenově dostupné péči o děti a odstranění všech forem přímé a nepřímé diskriminace při povyšování na trhu práce;

78.

vítá podporu rovného zastoupení žen a mužů ve volených orgánech, jako je Evropský parlament; žádá zavedení závazných opatření, např. kvót, a zdůrazňuje, že Parlament v tomto ohledu musí sloužit jako vzor; dále vítá, že Komise oznámila, že hodlá jít příkladem při obsazování vedoucích pozic, a vyzývá ji, aby vypracovala strategie, které zaručí smysluplné zastoupení žen z různých prostředí v jejích rozhodovacích funkcích; bere na vědomí úsilí, které bylo v tomto ohledu vynaloženo pro sestavování současné Komise, a zdůrazňuje, že stejně ambiciózně musí jednat i Parlament; vyzývá členské státy, aby ve svých volebních systémech zavedly závazné kvóty s cílem zajistit rovné zastoupení žen a mužů v evropských i vnitrostátních parlamentech;

79.

vítá závazek Komise podporovat účast žen jako voliček a kandidátek ve volbách do Evropského parlamentu v roce 2024; v tomto ohledu zdůrazňuje, že je třeba revidovat volební zákon, aby bylo možné dočasně nahradit poslankyně a poslance Evropského parlamentu, kteří využívají svého práva na mateřskou, otcovskou nebo rodičovskou dovolenou; vyzývá Komisi, aby volební zákon odpovídajícím způsobem revidovala, a žádá Radu, aby tuto revizi schválila;

80.

vyzývá k tomu, aby ženy mohly uskutečňovat své životní plány i ve venkovských a periferních oblastech; upozorňuje, že k tomu je zapotřebí vybudovat nezbytnou infrastrukturu, vytvořit nové oblasti podnikání, usnadnit návrat žen do zaměstnání a podněcovat spolupráci široké škály partnerů, aby byl podpořen, usnadněn a prosazován přístup těchto žen na trh práce, aby byly zajištěny rovné příležitosti a aby byla zlepšena sociální soudržnost na vesnicích;

81.

zdůrazňuje aktivní a klíčovou úlohu žen v ekonomice venkovských oblastí a vyjadřuje politování nad tím, že přetrvávají značné genderové rozdíly v práci v zemědělství a v přístupu k sociálnímu zabezpečení, vzdělávání, mateřské dovolené a starobním důchodům; vyzývá Komisi, členské státy a regionální a místní orgány, aby podporovaly projekty určené pro ženy a zaměřené především na vytváření inovačních zemědělských činností ve venkovských oblastech a oblastech potýkajících se s odlivem obyvatel, s cílem posílit jejich pozici na zemědělském trhu, což může přispět ke vzniku nových pracovních míst; dále vyzývá Komisi, aby určila možnosti financování v rámci druhého pilíře SZP s cílem zlepšit přístup žen k půdě a řešit jejich pracovní podmínky ve venkovských oblastech, zejména podmínky sezónních pracovnic;

82.

vyzývá Komisi, aby intenzivněji pracovala na předložení konkrétních opatření a zvláštních fondů pro boj proti feminizaci chudoby a nejisté práce a aby zvláštní důraz kladla na ženy, které se potýkají s vícenásobnou diskriminací;

83.

opakuje svou výzvu Komisi a členským státům, kterou již uvedl v usnesení ze dne 28. dubna 2016 o pracovnicích v domácnosti a pečovatelkách v EU; naléhavě vyzývá Komisi, aby zavedla rámec pro profesionalizaci domácí práce a péče, který povede k uznávání a standardizaci příslušných povolání a dovedností a k budování kariéry, a aby vybídla členské státy k tomu, aby zavedly systémy pro profesionalizaci, odbornou přípravu, soustavný rozvoj dovedností a uznávání kvalifikací žen zajišťujících domácí práce a pečovatelské služby a aby vytvořily veřejné agentury práce s cílem posílit profesionalizaci;

84.

vyzývá členské státy, aby v rámci scénických umění podporovaly a rozvíjely politiky, které budou dodržovat hodnotu rovných příležitostí a rovnost žen a mužů ve všech činnostech a které budou klást důraz na snížení negativních dopadů dlouhodobých rozdílů a nerovností, jako jsou např. rozdíly mezi muži a ženami v hudebním odvětví, v němž je ve všech regionech a v Evropě zastoupeno přibližně 70 % mužů a 30 % žen, přičemž ženy představují nejvýše 20 % registrovaných skladatelů a textařů, v průměru mají o 30 % nižší příjmy než muži pracující v tomto odvětví, jsou autorkami pouze 2,3 % klasických děl uváděných na koncertech a vlastní pouze 15 % nahrávacích společností;

85.

je znepokojen omezenou sociální mobilitou žen, která jim brání v mobilitě pracovních sil; zdůrazňuje, že v EU je třeba zlepšit příležitosti pro mobilitu pracovní síly;

Digitální politiky pro rovnost žen a mužů

86.

vyjadřuje politování nad nedostatečným zastoupením žen v digitální ekonomice, odvětví umělé inteligence a IKT a v oborech STEM (přírodní vědy, technologie, inženýrství a matematika) a upozorňuje na riziko, že tato skutečnost může posilovat a kopírovat stereotypy a genderovou předpojatost při programování umělé inteligence a vytváření dalších programů; upozorňuje na možné přínosy a příležitosti, ale i potenciální problémy, které ženám a dívkám přináší digitalizace, a naléhavě vyzývá Komisi, aby zajistila přijetí konkrétních opatření pro začleňování hlediska rovnosti žen a mužů do provádění strategie pro jednotný trh a digitální agendy, která by s dostatečným předstihem zabránila jakýmkoli negativním dopadům digitalizace na ženy a dívky a zajistila jasné propojení mezi závazky k opuštění stereotypů a komplexními opatřeními, jež zajistí nezávislost žen při vytváření digitálního trhu práce; žádá Komisi, aby navrhla konkrétní opatření pro přeměnu technologií a umělé inteligence na nástroje sloužící k vymýcení genderových stereotypů, které dívkám a ženám umožní studovat obory STEM a IKT a setrvat na této profesní dráze;

87.

žádá Komisi a členské státy, aby řešily horizontální a vertikální segregaci v zaměstnání a diskriminační praktiky při rozhodování o přijetí do zaměstnání a kariérním postupu, včetně politik na podporu začlenění žen z marginalizovaných skupin na pracovní trh;

88.

požaduje, aby byly dále bourány tradiční genderové modely a přiřazování povolání a činností podle pohlaví s cílem překonat přetrvávající předsudky a genderové stereotypy; v této souvislosti zdůrazňuje, že je důležité, aby si to uvědomili všichni, kdo jsou zapojeni do procesu volby studijního zaměření a profesní dráhy;

89.

zdůrazňuje, že je důležité, aby starší ženy, ženy ve venkovských oblastech a ženy a dívky ve znevýhodněném postavení, pro něž jsou nové technologie hůře dostupné, měly přístup k digitálním dovednostem a mohly je rozvíjet, aby zůstaly spojeny s aktivním životem a mohly snáze udržovat kontakty s přáteli a příbuznými;

90.

vítá závazek Komise využívat program Horizont Evropa k poskytnutí poznatků a řešení případných genderových předsudků v oblasti umělé inteligence; žádá však, aby byly veškeré možné finanční prostředky využity na podporu projektů, které motivují dívky a ženy ke zlepšení jejich digitálních dovedností a znalosti oborů STEM;

91.

konstatuje, že v případě událostí, jako je pokračující koronavirová pandemie, roste význam a příležitosti pro práci na dálku a práci z domova; vyzývá Komisi, aby do strategie začlenila úlohu práce na dálku a práce z domova jako důležitý faktor pro sladění pracovního a soukromého života;

Začleňování genderového hlediska do všech politik EU a financování politik v oblasti rovnosti žen a mužů

92.

zdůrazňuje, že začleňování hlediska rovnosti žen a mužů a genderové rozpočtování jsou klíčovými nástroji k posouzení a zaměření účinků různých politických opatření a využívání rozpočtu na muže a ženy a měly by být využívány během celého procesu tvorby politik a rozpočtových opatření;

93.

připomíná význam systematického začleňování genderového hlediska pro dosažení rovnosti žen a mužů; vítá proto nově vytvořenou pracovní skupinu Komise pro rovnost a žádá, aby byla řádně vyškolena a aby jí byly poskytnuty potřebné zdroje; vyzývá tuto pracovní skupinu, aby pravidelně informovala Výbor pro práva žen a rovnost pohlaví o své činnosti; zdůrazňuje význam transparentnosti a zapojení organizací bojujících za práva žen a organizací občanské společnosti z různých prostředí; naléhavě žádá Komisi, aby přijala ustanovení, která generálním ředitelstvím uloží povinnost přihlížet k příspěvkům pracovní skupiny, a aby připravila školení pro všechny zaměstnance a postupy sledování a hodnocení toho, jak je zohledňována rovnost žen a mužů v souladu s jejím mandátem;

94.

vyzývá Komisi, Parlament a Radu, aby vytvořily tematický podprogram pro ženy ve venkovských oblastech, a to prostřednictvím strategických plánů společné zemědělské politiky, které jsou financovány z Evropského zemědělského záručního fondu (EZZF) a Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova (EZFRV); zdůrazňuje, že tento podprogram by měl usilovat o podporu zaměstnanosti žen a podnikání žen využitím příležitostí spojených s agroturistikou a rozvojem digitálních vesnic, měl by zlepšovat přístup zemědělek k půdě, úvěrovým a finančním nástrojům a jejich dovednosti a výkonnost prostřednictvím vzdělávání, odborné přípravy a poradenských služeb, větší účast v místních akčních skupinách a rozvoj místních partnerství v rámci programu Leader; v této souvislosti vyzývá k vyčlenění finančních prostředků EU na zlepšení životních a pracovních podmínek ve venkovských oblastech, včetně lepšího přístupu ke službám a rozvoje infrastruktury, se zvláštním zaměřením na přístup k širokému širokopásmovému internetu, jakož i na podporu podnikatelských iniciativ a přístupu k úvěrům, čímž se posílí postavení žen ve venkovských oblastech; vyzývá členské státy, aby si vyměňovaly osvědčené postupy ohledně zaměstnaneckého statusu pro manželky vypomáhající v zemědělství a vyřešily tak otázku práv žen na sociální zabezpečení, včetně mateřské dovolené nebo nároku na důchod, a žádá Komisi, aby v tomto ohledu vypracovala pokyny;

95.

vyzývá Komisi, aby podporovala podnikání žen a jejich přístup k půjčkám a kapitálovému financování z programů a fondů EU; vítá záměr Komise zavést v roce 2020 nová opatření na podporu začínajících podniků a inovativních malých a středních podniků řízených ženami a posílit rovnost žen a mužů v rámci programu Horizont Evropa; zdůrazňuje, že požadavek, aby žadatelé předkládali plány na prosazování rovnosti žen a mužů, je zásadním nástrojem pro pokrok v této oblasti; zdůrazňuje, že je třeba zvýšit povědomí o stávajících a budoucích možnostech financování žen a dívek podnikatelek z prostředků EU a více zviditelnit ženy ve vedoucích pozicích, aby se vytvořily silné modely hodné následování a překonaly stávající stereotypy;

96.

zdůrazňuje, že reakce na epidemii způsobenou onemocněním COVID-19 by měla být využita k vytvoření dodatečných rozpočtových zdrojů, které by členské státy mohly uvolnit na podporu obětí násilí;

97.

je hluboce znepokojen skutečností, že Zelená dohoda pro Evropu a související iniciativy nezahrnují genderové hledisko ani žádný odkaz na rovnost žen a mužů; naléhavě žádá, aby bylo hledisko rovnosti žen a muž začleňováno do politik EU v oblasti životního prostředí a klimatu, jako je Zelená dohoda, a zdůrazňuje, že do všech těchto politik se musí promítat posouzení dopadů s cílem zajistit, aby byly řešeny stávající nerovnosti mezi ženami a muži a další formy sociálního vyloučení; vyzývá Komisi, aby posílila finanční a institucionální podporu pro prosazování genderově spravedlivých klimatických opatření, zavedla důsledná politická opatření na podporu rovné účasti žen v rozhodovacích orgánech a na vnitrostátní a místní úrovni politiky v oblasti klimatu, neboť to má zásadní význam pro dosažení klimatické spravedlnosti, a vyzývá k tomu, aby byly ženy a dívky uznávány a podporovány jako aktérky změn;

98.

vyzývá Komisi, aby navrhla plán pro splnění závazků obnoveného akčního plánu pro rovnost žen a mužů, který byl dohodnut na konferenci COP25, a vytvořila stálé kontaktní místo EU pro rovnost žen a mužů a změnu klimatu s dostatečnými rozpočtovými zdroji, aby bylo možné provádět a sledovat opatření v oblasti klimatu zodpovědná z hlediska rovnosti žen a mužů v EU i ve světě;

99.

zdůrazňuje, že je třeba, aby byly navýšeny zdroje dostupné pro programy EU, které se věnují podpoře genderové rovnosti a práv žen; vyzývá Komisi, aby zintenzivnila úsilí o uplatňování genderového rozpočtování jako nedílné součásti rozpočtového procesu ve všech jeho fázích a rozpočtových položkách a aby vytvořila samostatné rozpočtové položky určené pro cílená opatření; zdůrazňuje, že by v souvislosti s každým novým opatřením, mechanismem nebo strategií mělo být vypracováno posouzení genderového dopadu; v této souvislosti vyzývá Komisi a Radu, aby investovaly do odvětví pečovatelských služeb a přijaly Evropskou dohodu v oblasti péče, která by doplňovala Zelenou dohodu pro Evropu; vítá skutečnost, že začleňování hlediska rovnosti žen a mužů bude ve VFR poprvé v historii horizontální prioritou a bude doprovázeno důkladným posouzením dopadů na rovnost žen a mužů a monitorováním programů;

100.

vyzývá Komisi, aby při utváření nejnovějších evropských politik a strategií, které v dlouhodobém horizontu přispějí ke zvýšení hospodářské nezávislosti žen a snížení nerovností v této oblasti, zohledňovala rovnost žen a mužů a hledisko životního cyklu;

101.

vyzývá Komisi a členské státy, aby přijaly opatření, která zajistí, aby mohly ženy využívat příležitostí, které přináší ekologická transformace; zdůrazňuje, že rovnost žen a mužů by měla být začleňována do politik zaměstnanosti souvisejících s udržitelností a spravedlivým přechodem, aby tak byly prováděny politiky, které umožní náležitou rovnováhu mezi pracovním a soukromým životem, a aby byla zajištěna stejná odměna, důstojný příjem, osobní rozvoj a odpovídající sociální ochrana; naléhavě vyzývá k tomu, aby projekty financované v rámci programů v oblasti životního prostředí a přístup k investicím na opatření v oblasti klimatu zahrnovaly hledisko rovnosti žen a mužů;

102.

žádá členské státy a Komisi, aby obecně posílily rovnost žen a mužů a postavení žen v oblasti sportu, a to s ohledem na silnou a nepopiratelnou úlohu sportu, který může ženám a dívkám pomoci při rozbíjení genderových stereotypů, budování sebedůvěry a při posilování jejich vůdčích dovedností; žádá členské státy a Komisi, aby poskytly účinné platformy, které podpoří ženské vzory a ženy v řídících pozicích a jež zajistí mezinárodní, celostátní a místní dosah; žádá členské státy, aby podporovaly a vytvářely politiky k boji proti rozdílům v odměňování a výhrách na základě pohlaví a proti veškerému násilí vůči ženám a dívkám v oblasti sportu a aby zajistily, že bude ženám ve sdělovacích prostředcích zaměřených na sport věnována větší pozornost a budou více zastoupeny v rozhodovacích pozicích v této oblasti; vyzývá Evropskou komisi, aby oblast sportu začlenila do plánované kampaně proti stereotypům;

103.

vyzývá EU, aby rámci reakci na krizi způsobenou onemocněním COVID-19 přijala meziodvětvové hledisko a hledisko rovnosti žen a mužů a aby vyčlenila značné finanční prostředky z nástroje na podporu oživení a odolnosti na opatření v oblasti rovnosti žen a mužů, zejména ve vysoce feminizovaných odvětvích, a na další pokrok v oblasti práv žen; vyzývá k tomu, aby financování bylo založeno na měřitelné zásadě začleňování hlediska rovnosti žen a mužů, jejímž prostřednictvím lze zaručit spravedlivé, přiměřené a soudržné rozdělování finančních prostředků; dále žádá, aby byl vytvořen zvláštní koronavirový fond pro rovnost žen a mužů, který by podpořil boj proti stávajícím nerovnostem;

104.

naléhavě vyzývá k důslednějšímu začlenění hlediska rovnosti žen a mužů do nadcházející strategie pro rovnost osob se zdravotním postižením 2021, přičemž je třeba věnovat náležitou pozornost zlepšení přístupu na trh práce prostřednictvím cílených opatření a akcí;

105.

připomíná své usnesení ze dne 29. listopadu 2018 o situaci zdravotně postižených žen (40); naléhavě vyzývá Komisi, aby v rámci Evropské strategie pro pomoc osobám se zdravotním postižením na období po roce 2020 předložila konsolidovaný návrh na zavedení pozitivních opatření zaměřených na ženy se zdravotním postižením s cílem zajistit jejich plné a efektivní zapojení do pracovního trhu a odstranit diskriminaci a předsudky, jimž čelí, včetně opatření na podporu zaměstnanosti, odborné přípravy, pracovního zařazení, rovných profesních příležitostí, rovného odměňování, přístupu k přiměřeným podmínkám na pracovišti a dalšího vzdělávání, přičemž by tento návrh měl věnovat pozornost jejich digitálnímu začlenění a potřebě zajistit rovnováhu mezi pracovním a soukromým životem; rovněž žádá, aby opatření týkající se rozdílů v odměňování žen a mužů, v důchodech a v rozdělení pečovatelských povinností výslovně řešila potřeby rodičů a pečovatelů o děti se zdravotním postižením, zejména žen a domácností s jedním rodičem; bere na vědomí potřebu záruky pro práva osob se zdravotním postižením, jež bude zahrnovat zvláštní opatření, která se budou zabývat potřebami žen s postižením, a nutnost posílení záruky pro mladé lidi;

106.

žádá Komisi, aby se zaměřila především na ženy v nejzranitelnější situaci; vyzývá proto k tomu, aby Komise zajistila, že v rámci žádného z příslušných opatření této strategie nezůstane žádná žena opomenuta;

107.

upozorňuje na nedostatečné zohledňování hlediska rovnosti žen a mužů v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci; zdůrazňuje, že rovnost žen a mužů by měla být zohledňována při tvorbě všech politik v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci (BOZP) a strategií prevence ve všech oborech, včetně nadcházejícího přezkumu strategického rámce pro zdraví a bezpečnost při práci po roce 2020; naléhavě vyzývá Komisi, členské státy a sociální partnery, aby považovali za nemoci z povolání a nemoci související s povoláním i další nemoci, jež mezi ně dosud nejsou řazeny a vyskytují se převážně ve feminizovaných zaměstnáních, jakož i nemoci, které se týkají konkrétně žen, aby zohledňovali rovnost žen a mužů v oblasti zdraví a bezpečnosti v povoláních, v nichž převládají muži, v případech, kdy stále existuje mnoho nedostatků, mimo jiné pokud jde o sanitární zařízení, pracovní vybavení nebo osobní ochranné prostředky, a aby zajistili ochranu matek a bezpečnost na pracovišti a opatření týkající se návratu do práce po mateřské dovolené a aby vyhodnocovali pracovní rizika ve feminizovaných odvětvích, včetně práce v domácnosti a péče;

108.

žádá Komisi, aby s ohledem na prokazatelné přínosy mateřského mléka pro novorozence podporovala kojení, zejména v případě předčasně narozených dětí; vyzývá Komisi, aby podporovala politiku zajištění výživy předčasně narozených dětí kojením a dárcovstvím mateřského mléka a aby podporovala přeshraniční využívání mléčných bank s cílem zajistit, aby ženy v příhraničních regionech mohly tuto podporu v případě potřeby využít;

109.

naléhavě požaduje, aby všechny obecné iniciativy v oblasti rovnosti žen a mužů podporované v rámci Evropské unie zahrnovaly hledisko zdravotního postižení; naléhavě požaduje, aby byla zaručena ochrana obětí genderově podmíněného násilí se zdravotním postižením, které jsou v opatrovnictví nebo v jiném režimu omezené způsobilosti k právním úkonům, přičemž za tímto účelem požaduje, aby měla tato skupina osob účinný přístup ke spravedlnosti a ke vzdělávání a byly posíleny kapacity odborníků zvláštních služeb, kteří jsou zapojeni do příslušných postupů (jako jsou odborníci v oblasti trestního soudnictví nebo zdravotnictví); naléhavě požaduje vytvoření přístupného vzdělávacího systému, který nebude zatížen stereotypy a dívkám a ženám se zdravotním postižením umožní zvolit si studijní obor a pracovní oblast podle jejích přání a nadání, aniž by je omezovala nepřístupnost, předsudky a stereotypy; podporuje účast žen se zdravotním postižením coby modelů změn v hnutích za rovnost žen a mužů a za práva žen; naléhavě požaduje, aby ženy a dívky se zdravotním postižením, včetně těch, které se nacházejí v pečovatelských zařízeních, byly zahrnuty do všech plánů členských států v oblasti prevence rakoviny prsu a děložního čípku a aby byla tato skupina zahrnuta do všech programů boje proti HIV/AIDS a dalších programů zaměřených na vymýcení sexuálně přenosných nemocí; naléhavě požaduje, aby všechny ukazatele a shromážděné údaje týkající se rovnosti žen a mužů byly rozčleněny podle věku, zdravotního postižení a pohlaví;

Boj proti odmítavým reakcím vůči rovnosti žen a mužů

110.

zdůrazňuje, že je třeba, aby členské státy, Komise a klíčové zúčastněné strany (jako jsou zdravotníci, regulátoři a organizace) prováděly pravidelné výměny osvědčených postupů souvisejících s genderovými aspekty v oblasti zdraví včetně pokynů pro komplexní výchovu týkající se sexuality a vztahů, s otázkami sexuálního a reprodukčního zdraví a práv a s reakcemi na epidemie, které zohledňují genderové otázky; vyzývá Komisi, aby během provádění stávající strategie pro rovnost žen a mužů zavedla další opatření a zajistila podporu, která zaručí sexuální a reprodukční zdraví a práva, a aby do své příští strategie EU v oblasti zdraví zahrnula sexuální a reprodukční zdraví a práva; vyzývá Komisi, aby podporovala členské státy při posilování jejich systémů zdravotní péče a zajišťování kvalitního a univerzálního přístupu ke všem zdravotnickým službám a aby snížila rozdíly v přístupu ke službám zdravotní péče, včetně služeb v oblasti sexuálního a reprodukčního zdraví a práv, mezi členskými státy i v rámci nich; v této souvislosti žádá členské státy, aby zajistily bezpečný, včasný a plný přístup k sexuálnímu a reprodukčnímu zdraví a právům a k nezbytné zdravotní péči;

111.

žádá proto Komisi, aby se v rámci nadcházející strategie EU v oblasti zdraví zabývala nerovnostmi v oblasti zdraví, která by se měla zaměřit na přístup ke zdravotní prevenci ve všech fázích života a na zdraví a bezpečnost žen na pracovišti, a aby byla v evropském plánu boj proti rakovině věnována zvláštní pozornost rovnosti žen a mužů; znovu poukazuje na význam, který má lékařství a výzkum zohledňující hledisko genderové hledisko, a proto zdůrazňuje, že je třeba podporovat investice do rozdílů mezi muži a ženami, pokud jde o jejich zdraví, a to prostřednictvím programu Horizont Evropa, aby tak zdravotnické systémy mohly lépe reagovat na rozdílné potřeby žen a mužů;

112.

vyzývá Komisi, aby podporovala výzkum v oblasti nehormonální antikoncepce pro ženy, který by jim poskytl více alternativ, a aby podporovala výzkum antikoncepčních přípravků pro muže, a to s cílem zajistit rovnost v přístupu k antikoncepčním přípravkům a jejich používání a sdílenou odpovědnost;

113.

požaduje, aby byli podporováni obhájci práv žen a organizace pro práva žen v EU a ve světě, včetně organizací zabývajících se sexuálním a reprodukčním zdravím a právy a situací a právy osob LGBTI+, a to prostřednictvím zvýšené a vyhrazené finanční podpory v příštím VFR; mimoto poukazuje na jejich finanční obtíže vyplývající ze současné krize a vyzývá k navýšení financování, aby bylo možné dostatečně financovat pokračování jejich činnosti; je hluboce znepokojen odporem proti etablovaným právům žen a rovnosti žen a mužů v některých členských státech a zejména pokusy o další kriminalizaci potratů a omezení přístupu mladých lidí ke komplexní sexuální výchově v Polsku a také přijatou reformou, která útočí na práva transgenderových a intersexuálních osob v Maďarsku; požaduje průběžné monitorování situace, pokud jde o práva žen a genderovou rovnost, včetně dezinformačních a zpátečnických iniciativ ve všech členských státech, a žádá, aby byl vytvořen výstražný systém, který na regresivní vývoj upozorní; vyzývá Komisi, aby podporovala studie analyzující vazbu mezi protidemokratickými hnutími a útoky a dezinformačními kampaněmi zaměřenými na práva žen a rovnost žen a mužů a demokracii, a vyzývá Komisi, aby analyzovala jejich hlavní příčiny a posílila své úsilí v boji proti nim, včetně ověřování faktů, protiargumentů a kampaní ke zvýšení informovanosti;

114.

vyzývá Komisi, aby realizovala celosvětovou kampaň proti rostoucím útokům, kterým uvedené osoby čelí, a aby zajistila propuštění obránců lidských práv a věnovala zvláštní pozornost obhájcům práv žen; vyzývá k tomu, aby byla do obecných zásad EU týkajících se obhájců lidských práv okamžitě začleněna příloha, jejímž účelem bude uznat a rozvíjet další strategie a nástroje s cílem lépe a účinněji reagovat na konkrétní situace, hrozby a rizikové faktory, jimž čelí obránci lidských práv, a předcházet jim;

115.

naléhavě vyzývá Komisi a členské státy, aby chránily ženy, které jsou obzvláště ohroženy vícenásobnou diskriminací, a uznaly přitom průřezové formy diskriminace, jimž ženy čelí na základě pohlaví, etnického původu, státní příslušnosti, věku, zdravotního postižení, sociálního postavení, sexuální orientace a genderové identity a migračního statusu, a aby zajistily, že realizovaná opatření zohlední konkrétní potřeby těchto skupin a budou na ně reagovat;

116.

připomíná své usnesení ze dne 12. února 2019 o nutnosti posílit strategický rámec EU pro národní strategie pro začleňování Romů (41) na období po roce 2020, v němž se uvádí, že ve většině členských států se nikterak nezlepšil přístup k zaměstnání, že panují vážné obavy v souvislosti s bydlením a že v odstraňování chudoby bylo dosaženo jen nepatrného pokroku a že je zapotřebí silný genderový rozměr v rámci EU; je znepokojen verbálními projevy nenávisti proti Romům v souvislosti s pandemií COVID-19 a dodatečnými omezeními, která některé členské státy zavedly s cílem zavést karanténu v romských komunitách, a obává se negativních důsledků pro nejohroženější skupiny mezi Romy, jako jsou dívky, mladé ženy, starší ženy, osoby se zdravotním postižením nebo osoby LGBTIQ+; vítá přijetí strategického rámce EU pro rovnost a začlenění Romů, jenž umožňuje analyzovat dopad koronaviru na romské komunity a přijmout opatření s cílem zabránit tomu, aby sílily protiromské nálady;

117.

naléhavě vyzývá Komisi, aby vytvořila konkrétní rámec pro práva a ochranu sexuálních pracovníků během krize i po ní; dále trvá na tom, že je důležité začlenit opatření a strategie, které řeší diskriminaci, jíž čelí sexuální pracovníci, pokud jde o přístup k financování, bydlení, zdravotní péči, vzdělávání a jiným službám;

118.

zdůrazňuje, že audiovizuální a tištěná média jsou jedním z odvětví, které má značný kulturní, společenský a hospodářský význam, a to jak při zrcadlení, tak při formování společnosti a kultury; vyjadřuje politováním nad tím, že zastoupení žen na klíčových tvůrčích postech v tomto odvětví je extrémně nízké, což platí i pro filmový průmysl v Evropě a na celém světě; vyzývá Komisi, aby řešila genderové stereotypy ve sdělovacích prostředcích a podporovala genderově vyvážený obsah; zdůrazňuje, že je důležité podporovat mediální gramotnost a poskytnout všem příslušným zúčastněným stranám iniciativy v oblasti mediálního vzdělávání zohledňujícího rovnost žen a mužů; vyzývá členské státy, aby přijaly právní předpisy zakazující sexistickou reklamu ve sdělovacích prostředcích a podporovaly odbornou přípravu a praktické vzdělávání v oblasti genderových stereotypů ve školách zaměřených na žurnalistiku, komunikaci, sdělovací prostředky a reklamu; vyzývá Komisi, aby pomáhala sdílet osvědčené postupy v oblasti sexistické reklamy; žádá členské státy, aby koncipovaly a prováděly politiky k vymýcení přetrvávajících nerovností v rámci celého audiovizuálního odvětví s cílem poskytnout a zlepšit příležitosti pro ženy a dívky;

Rovnost žen a mužů prostřednictvím vnějších vztahů

119.

v souladu s článkem 8 Smlouvy o fungování EU, který uvádí, že EU při všech svých činnostech usiluje o odstranění nerovností a podporuje rovné zacházení pro muže a ženy, požaduje soudržnost a vzájemné posílení vnitřních a vnějších politik EU, pokud jde o zásady týkající se vícenásobné diskriminace, začleňování genderového hlediska a rovnosti žen a mužů, boj proti genderovým stereotypům a normám i proti škodlivým praktikám a diskriminačním zákonům a podporu žen při rovném využívání všech lidských práv prostřednictvím vnějších vztahů; v této souvislosti zdůrazňuje zejména obchodní politiky EU, rozvojovou spolupráci a politiky v oblasti lidských práv; zdůrazňuje základní úlohu, kterou má posílení postavení žen, pokud jde o účinné provádění rozvojových politik; připomíná význam vzdělávání pro zlepšení postavení žen a dívek jak v EU, tak v partnerských zemích; zdůrazňuje, že vzdělávání je nejen právem, ale i klíčovým nástrojem pro boj proti sňatkům v raném věku a nuceným sňatkům a těhotenství dospívajících žen a dívek; trvá na tom, že je třeba, aby vnější politika EU přednostně pomáhala udržet dívky ve školách a zajišťovala pokračování jejich vzdělávání v partnerských zemích; vítá obnovený závazek k právům žen a dívek a odkaz na cíle udržitelného rozvoje, zejména na cíl udržitelného rozvoje č. 5, coby klíčový rámec pro strategii pro rovnost žen a mužů;

120.

vyzývá Komisi, aby ve spolupráci s členskými státy sledovala a usilovala o plné provádění Pekingské akční platformy, akčního programu Mezinárodní konference o populaci a rozvoji ICDP a výsledků jejich hodnotících konferencí a všech cílů udržitelného rozvoje, včetně cílů 3.7 a 5.6, jak v rámci EU, tak mimo ni, a to za použití ukazatelů v souladu s rámcem OSN pro globální ukazatele cílů udržitelného rozvoje;

121.

vítá nový akční plán pro rovnost žen a mužů III (GAPIII) coby klíčový nástroj pro podporu rovnosti žen a mužů a posílení postavení žen a dívek v rámci vnějších vztahů; zdůrazňuje, že tento dokument musí být doprovázen jasnými, měřitelnými a časově vymezenými ukazateli, včetně rozdělení úloh a odpovědnosti mezi různé aktéry; vítá skutečnost, že nový akční plán zachovává cíl, aby 85 % všech nových programů přispívalo k rovnosti žen a mužů; vyjadřuje politování nad tím, že nebyl stanoven nový cíl, aby 20 % programů mělo dosažení rovnosti žen a mužů jako hlavní cíl; požaduje, aby v souladu s výše uvedeným nový nástroj pro sousedství a rozvojovou a mezinárodní spolupráci stanovil za prioritní cíl rovnost žen a mužů a práva žen ve všech zeměpisných a tematických programech; vítá, že v institucionální kultuře útvarů Komise a Evropské služby pro vnější činnost došlo k posunu s cílem účinněji plnit závazky EU týkající se práv žen a rovnosti žen a mužů;

122.

vyzývá Komisi, aby dále posílila úlohu EU jako katalyzátoru rovnosti žen a mužů na celém světě;

123.

vyzývá Komisi, aby usilovala o hlubší pochopení zvláštních potřeb migrantů a žen a dívek, které hledají azyl, pokud jde o přístup ke zdravotní péči a podporu vzdělávání a finanční bezpečnosti, s cílem zabránit riziku jejich vykořisťování a zajistit dodržování jejich práv;

124.

konstatuje, že se Komise musí zabývat zvláštní situací ochrany žen před genderově podmíněným násilím v přijímacích zařízeních pro migranty a žadatele o azyl, a žádá, aby byla v případě potřeby zajištěna uzpůsobená infrastruktura pro ženy a dívky a odpovídající odborná příprava pro zaměstnance těchto zařízení;

125.

vítá obchodní politiku EU založenou na hodnotách s vysokou úrovní ochrany pracovních a environmentálních práv, jakož i na dodržování základních svobod a lidských práv, včetně rovnosti žen a mužů; připomíná, že do všech obchodních a investičních dohod EU musí být začleněno hledisko rovnosti žen a mužů a že tyto dohody musí obsahovat ambiciózní a právně vymahatelnou kapitolu zaměřenou na obchod a udržitelný rozvoj; vítá závazek Komise vůbec poprvé zajistit začlenění zvláštní kapitoly o obchodu a rovnosti žen a mužů do aktualizované dohody o přidružení s Chile, a to na základě stávajících mezinárodních příkladů;

126.

opětovně vyjadřuje svou trvalou podporu práci Komise v této oblasti;

o o

127.

pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě a Komisi.

(1) Směrnice Rady 79/7/EHS ze dne 19. prosince 1978 o postupném zavedení zásady rovného zacházení pro muže a ženy v oblasti sociálního zabezpečení (Úř. věst. L 6, 10.1.1979, s. 24).

(2) Směrnice Rady 86/613/EHS ze dne 11. prosince 1986 o uplatňování zásady rovného zacházení pro muže a ženy samostatně výdělečně činné, včetně oblasti zemědělství, a o ochraně v mateřství (Úř. věst. L 359, 19.12.1986, s. 56).

(3) Směrnice Rady 92/85/EHS ze dne 19. října 1992 o zavádění opatření pro zlepšení bezpečnosti a ochrany zdraví při práci těhotných zaměstnankyň a zaměstnankyň krátce po porodu nebo kojících zaměstnankyň (Úř. věst. L 348, 28.11.1992, s. 1).

(4) Směrnice Rady 2004/113/ES ze dne 13. prosince 2004, kterou se zavádí zásada rovného zacházení s muži a ženami v přístupu ke zboží a službám a jejich poskytování (Úř. věst. L 373, 21.12.2004, s. 37).

(5) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/54/ES ze dne 5. července 2006 o zavedení zásady rovných příležitostí a rovného zacházení pro muže a ženy v oblasti zaměstnání a povolání (Úř. věst. L 204, 26.7.2006, s. 23).

(6) Směrnice Rady 2010/18/EU ze dne 8. března 2010, kterou se provádí revidovaná rámcová dohoda o rodičovské dovolené uzavřená mezi organizacemi BUSINESSEUROPE, UEAPME, CEEP a EKOS a zrušuje se směrnice 96/34/ES (Úř. věst. L 68, 18.3.2010, s. 13).

(7) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2010/41/EU ze dne 7. července 2010 o uplatňování zásady rovného zacházení pro muže a ženy samostatně výdělečně činné a o zrušení směrnice Rady 86/613/EHS (Úř. věst. L 180, 15.7.2010, s. 1).

(8) Úř. věst. L 188, 12.7.2019, s. 79.

(9) Přijaté texty, P9_TA(2020)0039.

(10) Přijaté texty, P9_TA(2020)0025.

(11) Přijaté texty, P8_TA(2019)0111.

(12) Přijaté texty, P9_TA(2019)0080.

(13) Úř. věst. C 390, 18.11.2019, s. 19.

(14) Přijaté texty, P8_TA(2019)0014.

(15) Úř. věst. C 162, 10.5.2019, s. 9.

(16) Úř. věst. C 346, 27.9.2018, s. 6.

(17) Úř. věst. C 331, 18.9.2018, s. 60.

(18) Úř. věst. C 263, 25.7.2018, s. 49.

(19) Úř. věst. C 252, 18.7.2018, s. 99.

(20) Úř. věst. L 69, 8.3.2014, s. 112.

(21) Úř. věst. C 76, 28.2.2018, s. 93.

(22) Úř. věst. C 356, 4.10.2018, s. 89.

(23) Úř. věst. C 285, 29.8.2017, s. 78.

(24) Úř. věst. C 11, 12.1.2018, s. 35.

(25) Úř. věst. C 298, 23.8.2018, s. 14.

(26) Úř. věst. C 363, 28.10.2020, s. 80.

(27) Přijaté texty, P9_TA(2020)0054.

(28) Úř. věst. C 458, 19.12.2018, s. 34.

(29) Úř. věst. C 66, 21.2.2018, s. 44.

(30) Úř. věst. C 407, 4.11.2016, s. 2.

(31) Průzkum Agentury Evropské unie pro základní práva z roku 2014, na úrovni EU v této oblasti nejkomplexnější, založený na údajích z 28 členských států.

(32) Sdělení Komise nazvané „Unie rovnosti: strategie pro rovnost žen a mužů 2020–2025“ (COM(2020)0152).

(33) Usnesení Evropského parlamentu ze dne 30. ledna 2020 o rozdílech v odměňování žen a mužů (přijaté texty, P9_TA(2020)0025).

(34) https://www.eurofound.europa.eu/news/news-articles/gender-employment-gap-costs-europe-eu370-billion-per-year

(35) Úř. věst. C 331, 18.9.2018, s. 60.

(36) Přijaté texty, P8_TA(2019)0129.

(37) Přijaté texty, P8_TA(2019)0101.

(38) Viz usnesení Evropského parlamentu ze dne 30. ledna 2020 o rozdílech v odměňování žen a mužů.

(39) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/54/EU ze dne 16. dubna 2014 o opatřeních usnadňujících výkon práv udělených pracovníkům v souvislosti s jejich volným pohybem (Úř. věst. L 128, 30.4.2014, s. 8).

(40) Úř. věst. C 363, 28.10.2020, s. 164.

(41) Přijaté texty, P8_TA(2019)0075.