P9_TA(2021)0007

Posílení jednotného trhu: budoucnost volného pohybu služeb

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 20. ledna 2021 o posílení jednotného trhu: budoucnost volného pohybu služeb (2020/2020(INI))

(2021/C 456/02)

Evropský parlament,

—	s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2006/123/ES ze dne 12. prosince 2006 o službách na vnitřním trhu (1) (dále jen„směrnice o službách“),

—	s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2005/36/ES ze dne 7. září 2005 o uznávání odborných kvalifikací (2) (dále jen „směrnice o odborných kvalifikacích“),

—	s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2014/67/EU ze dne 15. května 2014 o prosazování směrnice 96/71/ES o vysílání pracovníků v rámci poskytování služeb a o změně nařízení (EU) č. 1024/2012 o správní spolupráci prostřednictvím systému pro výměnu informací o vnitřním trhu (3),

—	s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/957 ze dne 28. června 2018, kterou se mění směrnice 96/71/ES o vysílání pracovníků v rámci poskytování služeb (4),

—	s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/958 ze dne 28. června 2018 o testu přiměřenosti před přijetím nové právní úpravy povolání (5) (dále jen „směrnice o testu přiměřenosti“),

—	s ohledem na nařízení (EU) 2018/1724 ze dne 2. října 2018, kterým se zřizuje jednotná digitální brána pro poskytování přístupu k informacím, postupům a k asistenčním službám a službám pro řešení problémů a kterým se mění nařízení (EU) č. 1024/2012 („nařízení o jednotné digitální bráně“) (6),

—	s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2011/24/EU ze dne 9. března 2011 o uplatňování práv pacientů v přeshraniční zdravotní péči (7) („směrnice o přeshraniční zdravotní péči“),

—	s ohledem na své usnesení ze dne 12. prosince 2018 o balíčku pro jednotný trh (8),

—	s ohledem na studii z února 2019 nazvanou „Přínos pro růst: Jednotný trh pro služby. Zajištění hospodářských přínosů pro občany a podniky“, kterou nechal vypracovat Výbor pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů,

—	s ohledem na sdělení Komise ze dne 19. dubna 2018 nazvané „Evropské maloobchodní odvětví pro 21. století“ (COM(2018)0219),

—	s ohledem na sdělení Komise ze dne 10. března 2020 nazvané „Identifikace a řešení překážek pro jednotný trh“ (COM(2020)0093),

—	s ohledem na sdělení Komise ze dne 10. března 2020 nazvané „Dlouhodobý akční plán pro lepší provádění a prosazování pravidel jednotného trhu“ (COM(2020)0094),

—	s ohledem na sdělení Komise ze dne 13. května 2020 nazvané „COVID-19: Směrem k rozfázovanému a koordinovanému přístupu pro obnovu volného pohybu a zrušení kontrol na vnitřních hranicích“ (C(2020)3250),

—	s ohledem na doporučení Rady ze dne 26. listopadu 2018 o podpoře automatického vzájemného uznávání kvalifikací získaných v rámci vysokoškolského vzdělání a vyššího sekundárního vzdělání a odborné přípravy a výsledků z období studia v zahraničí (9),

—	s ohledem na dopis předsedů vlád členských států předsedovi Evropské rady ze dne 26. února 2019, v němž se řeší budoucí vývoj jednotného trhu,

—	s ohledem na zvláštní zprávu Evropského účetního dvora ze dne 14. března 2016 nazvanou „Zajišťuje Komise účinné provádění směrnice o službách?“,

—	s ohledem na článek 54 svého jednacího řádu,

—	s ohledem na stanovisko Výboru pro zaměstnanost a sociální věci,

—	s ohledem na zprávu Výboru pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů (A9-0250/2020),

A.	vzhledem k tomu, že směrnice o službách a směrnice o uznávání odborných kvalifikací jsou klíčovými nástroji pro zajištění volného pohybu služeb v Evropské unii, ale část potenciálu jednotného trhu v případě služeb zůstává stále nevyužita;

vzhledem k tomu, že služby představují přibližně 73 % HDP EU a mají 74 % (10) podíl na zaměstnanosti, což ještě podtrhuje fakt, že 9 z 10 nových pracovních míst v Evropské unii vzniká právě v tomto odvětví, zatímco podíl služeb na obchodu uvnitř EU činí asi jen 20 %, což znamená pouze 6,5 % HDP EU; vzhledem k tomu, že podle studií by potenciální přínos spojený s prohloubením jednotného trhu služeb mohl díky účinnému prosazování a lepší harmonizaci právních předpisů činit až 297 miliard EUR, což odpovídá 2 % HDP EU; vzhledem k tomu, že 27 % (11) přidané hodnoty zboží vyrobeného v EU vytvářejí služby a že 14 milionů pracovních míst v odvětví služeb podporuje výrobu; vzhledem k tomu, že existuje řada služeb, které mají složité dodavatelské řetězce, a obchod se jich proto méně dotýká;

vzhledem k tomu, že rovnováha mezi hospodářskými svobodami, sociálními právy, zájmy spotřebitelů, pracovníků a podniků a obecným zájmem je pro rámec jednotného trhu zásadní; vzhledem k tomu, že sladění hospodářského růstu s kvalitativními aspekty rozvoje, jako je zvyšování kvality a bezpečnosti života a nabídka vysoce kvalitních služeb, má zásadní význam pro hodnocení rozvoje jednotného trhu a mělo by přinést další zlepšení, pokud jde o práva spotřebitelů a pracovníků;

vzhledem k tomu, že vysoce kvalitní služby jsou v zájmu spotřebitelů a že roztříštěnost jednotného trhu kvůli neodůvodněným vnitrostátním předpisům a určitým obchodním praktikám, které vedou mimo jiné k omezení hospodářské soutěže, nejen omezuje podniky, ale také poškozuje spotřebitele, kteří mají menší výběr a platí vyšší ceny;

vzhledem k tomu, že směrnice o službách, která pokrývá přibližně dvě třetiny činností v oblasti služeb, vylučuje, v souladu se zvláštními regulačními rámci, které jsou v obecném zájmu, – článkem 2 protokolu č. 26 ke Smlouvě o fungování Evropské unie (dále jen „Smlouvě o fungování EU“) a článkem 14 Smlouvy o fungování EU –, zcela nebo částečně ze své oblasti působnosti sociální služby, zdravotnické služby a jiné veřejné služby; vzhledem k tomu, že může být třeba, aby služby obecného zájmu byly poskytovány, zadány a organizovány členskými státy v souladu s místními požadavky a okolnostmi tak, aby se reagovalo na potřeby uživatelů na co možná nejvíce lokální úrovni;

F.	vzhledem k tomu, že EU v důsledku pandemie onemocnění COVID - 19 v současné době čelí recesi a rostoucí nezaměstnanosti a že prohloubení jednotného trhu služeb je klíčem ke zvýšení objemu obchodu EU a zlepšení hodnotových řetězců, čímž se přispěje k hospodářskému růstu;

vzhledem k tomu, že zaměstnanci v odvětví služeb, kteří v Evropské unii neúnavně pracovali v průběhu pandemie onemocnění COVID-19, jsou nepříznivě zasaženi buď v důsledku vážné ekonomické nejistoty nebo expozice viru v přední linii; vzhledem k tomu, že je třeba se touto otázkou zabývat na úrovni EU;

vzhledem k tomu, že členské státy by měly správně a včas provést a monitorovat revidovanou směrnici o vysílání pracovníků (12) s cílem zajistit ochranu vyslaných pracovníků během jejich vyslání a eliminovat jakékoli neopodstatněné omezení volného pohybu služeb stanovením závazných pravidel týkajících se pracovních podmínek a ochrany zdraví a bezpečnosti pracovníků;

I.	vzhledem k tomu, že k naplnění hodnot evropského pilíře sociálních práv, k řešení změny klimatu, vytvoření udržitelného hospodářství, a to i pokud jde o elektronický obchod, a uvolnění plného potenciálu Zelené dohody pro Evropu je zapotřebí integrovanější a propojenější trh služeb;

vzhledem k tomu, že různé možnosti regulace jak na unijní, tak na vnitrostátní úrovni, nedokonalá a nevhodná transpozice a uplatňování stávajících právních předpisů vede k tomu, že jsou pravidla vymáhána nedostatečně, protože ustanovení, která nejsou řádně provedena, nelze ani účinně vymáhat; vzhledem k tomu, že soudržné a jasné právní předpisy jsou nezbytným předpokladem pro odstranění překážek volného pohybu služeb; vzhledem k tomu, že porušování právních předpisů v oblasti služeb může být obtížné zjistit a řešit pomocí stávajících donucovacích mechanismů, zejména na místní úrovni;

vzhledem k tomu, že administrativní postupy, rozdílné vnitrostátní předpisy a zejména překážky v přístupu k nezbytným informacím ztěžují přeshraniční obchod, obzvláště pro menší a střední podniky; vzhledem k tomu, že by měly být za účelem posílení přeshraničního obchodu se službami lépe propagovány stávající nástroje na podporu potřeb menších společností, jako je portál pro podniky Vaše Evropa, střediska sítě SOLVIT, jednotná kontaktní místa pro elektronickou veřejnou správu, jednotná digitální brána a další nástroje;

vzhledem k tomu, že neprobíhá žádný systematický celounijní sběr údajů, který by poskytoval dostatečné údaje o mobilních pracovnících nebo který by jim umožňoval zjistit stav svého sociálního zabezpečení a uplatnit jednotlivě nabyté nároky; vzhledem k tomu, že přístup k informacím o platných pravidlech, jakož i účinné dodržování, sledování a vymáhání pravidel jsou nezbytnými předpoklady spravedlivé mobility a boje proti zneužívání systému; vzhledem k tomu, že je proto třeba podporovat a využívat digitální technologie, které mohou usnadnit kontrolu a vymáhání právních předpisů zaručujících práva mobilních pracovníků, a to v souladu s pravidly pro ochranu údajů;

vzhledem k tomu, že neexistence nástrojů automatického uznávání dosaženého vzdělání, kvalifikací, dovedností a kompetencí mezi členskými státy má negativní dopad na mobilitu studentů, učňů, absolventů i kvalifikovaných pracovníků, což brzdí intelektuální výměnu v rámci EU a stojí v cestě inovačnímu potenciálu evropského hospodářství i skutečně integrovanému evropskému jednotnému trhu;

Odstraňování překážek na jednotném trhu

zdůrazňuje, že pro řešení hospodářské krize způsobené onemocněním COVID-19 má prvořadý význam podpora jednotného trhu, včetně volného, spravedlivého a bezpečného pohybu služeb a osob, ochrana spotřebitele a přísné vymáhání právních předpisů EU; naléhavě žádá všechny členské státy, aby co nejdříve uvolnily neopodstatněné a nepřiměřené překážky bránící volnému pohybu služeb na jednotném trhu; vyjadřuje politování nad tím, že plán na podporu oživení navržený Komisí konkrétně nepočítá s uvolněním žádných finančních prostředků na podporu pohybu služeb, čímž by se uznalo, že je nástrojem hospodářského oživení;

zdůrazňuje, že v celé Evropské unii by podniky a pracovníci měli mít možnost volně se pohybovat a nabízet své služby, avšak kvůli nedostatečnému provádění a prosazování pravidel jednotného trhu, nevhodným elektronickým postupům, neodůvodněným regulačním omezením poskytovatelů služeb a znemožňování přístupu k regulovaným povoláním vznikají překážky, které připravují občany o pracovní místa, spotřebitele o výběr a podnikatele, zejména malé a střední podniky, mikropodniky a osoby samostatně výdělečně činné, o příležitosti; vyzývá členské státy, aby zmírnily zbytečné požadavky a digitalizovaly dokumentační postup pro přeshraniční poskytování služeb; zdůrazňuje rostoucí význam orientace na služby, zejména rostoucí úlohu služeb ve výrobním odvětví, a zdůrazňuje, že překážky obchodu se službami stále více komplikují výrobu; zdůrazňuje, že důsledné provedení a prosazování směrnice o službách může omezit překážky obchodu a zvýšit objem obchodování se službami uvnitř EU; vyzývá Komisi, aby stanovila harmonogram konkrétních opatření v souvislosti se závěry sdělení Komise ze dne 10. března 2020 o identifikaci a řešení překážek pro jednotný trh (COM(2020)0093) a dlouhodobém akčním plánu pro lepší provádění a prosazování pravidel jednotného trhu (COM(2020)0094);

vítá skutečnost, že harmonizace kvalifikací prostřednictvím vzájemného uznávání inspirovaná směrnicí o odborných kvalifikacích byla úspěšná ve vztahu k několika povoláním, a vybízí členské státy, aby přehodnotily a koordinovaly pravidla upravující požadavky na přístup a výkon u specifických činností nebo povolání; zdůrazňuje potřebu zlepšit srovnatelnost úrovně odborných kvalifikací s cílem zajistit snazší přechod ke vzájemnému uznávání dokladů o dosaženém vzdělání a absolvované odborné přípravě ve vztahu ke službám v celé EU;

zdůrazňuje, že evropský profesní průkaz se používá pouze pro pět regulovaných povolání, a jeho potenciál tedy plně využit není; naléhavě proto žádá Komisi, aby rozšířila počet povolání, na která se evropský profesní průkaz vztahuje, zejména na inženýrství;

připomíná zvláštní status regulovaných povolání na jednotném trhu a jejich úlohu při ochraně veřejného zájmu; zdůrazňuje, že tento specifický status by neměl být využíván tak, aby zachovával neopodstatněné vnitrostátní monopoly při poskytování služeb, což vede k roztříštěnosti jednotného trhu;

poukazuje na to, že automatické vzájemné uznávání dosaženého vzdělání, kvalifikací, dovedností a kompetencí mezi členskými státy by mělo rovněž pozitivní dopad na jednotný trh a volný pohyb pracovníků a služeb; v této souvislosti vítá, že členské státy chtějí podporovat automatické vzájemné uznávání kvalifikací získaných v zahraničí a výsledků z období studia v zahraničí; vyzývá členské státy, aby rozšířily vzájemné uznávání na všechny úrovně vzdělávání a aby co nejdříve zlepšily nebo zavedly potřebné postupy;

žádá, aby byl podporován evropský rámec kvalifikací a aby bylo usnadněno jeho uplatňování v celé Evropské unii s cílem zajistit, že se stane obecně přijímaným nástrojem uznávání; vítá úsilí Komise o odstranění opatření, která na odborné kvalifikace uvalují nepatřičné restrikce, a domnívá se, že pokud členské státy nedodržují právní předpisy EU o uznávání kvalifikací, měla by Komise aktivně a ostražitě uplatňovat své postupy, které jsou v případě porušování právních předpisů na místě;

vyjadřuje politování nad neodůvodněnou složitostí právních postupů a administrativními překážkami při zadávání veřejných zakázek v oblasti služeb v rámci EU, což je dáno tím, že v různých členských státech je směrnice 2014/24/EU (13) stále prováděna v různé míře; vyzývá Komisi, aby monitorovala a podporovala další odvětvovou harmonizaci a vypracování pokynů týkajících se postupů pro zadávání veřejných zakázek, přičemž hlavním cílem by mělo být přinést potenciální výhody a snížit náklady spojené s přeshraničními veřejnými zakázkami pro malé a střední podniky, mikropodniky a osoby samostatně výdělečně činné; zdůrazňuje význam služeb, které umožňují měřitelné snížení environmentální stopy EU („ekologické služby“), a naléhavě vyzývá členské státy, aby zlepšily informovanost a využití stávajících programů na podporu udržitelných služeb při zadávání veřejných zakázek s cílem dosáhnout oběhového a udržitelného hospodářství;

připomíná, že cílem směrnice o službách je zajistit jejich vysokou kvalitu, snížit roztříštěnost vnitřního trhu, prohloubit integraci a posilování jednotného trhu na základě transparentnosti a spravedlivé hospodářské soutěže a umožnit podnikům naplnit jejich potenciál ku prospěchu spotřebitelů a přispět k udržitelnému rozvoji a růstu konkurenceschopnosti hospodářství EU;

10.

domnívá se, že rozvoj služeb spojených s přelomovými nebo novými technologiemi vyžaduje odpovídající velikost trhu k ospravedlnění investic a podpoře růstu dotčených podniků; konstatuje, že roztříštěnost vnitřního trhu často od těchto investic odrazuje;

11.

vyjadřuje politování nad tím, že mnoho inovativních nebo rostoucích společností se po dosažení určité velikosti snaží usadit mimo EU, přičemž nadále působí na jednotném trhu; je přesvědčen, že dosažení volného pohybu služeb může přispět k návratu výroby zpět do Evropské unie a ke konkurenceschopnosti podniků EU na světových trzích;

12.

poznamenává, že dvě třetiny činností v oblasti služeb spadají do oblasti působnosti směrnice o službách, a vybízí Komisi, aby vyhodnotila a zlepšila její provádění s cílem posílit právní rámec pro jednotný trh;

13.

připomíná, že za předpokladu, že je uznána zvláštní povaha zdravotnických služeb a chráněno veřejné zdraví, spadají přeshraniční zdravotní služby do oblasti volného pohybu služeb podle směrnice o odborných kvalifikacích, směrnice o testu přiměřenosti a judikatury Soudního dvora; konstatuje, že směrnice o přeshraniční zdravotní péči byla přijata rovněž na základě článku 114 Smlouvy o fungování EU; zdůrazňuje, že vnitrostátní předpisy nesmí vytvářet další překážky pro poskytování služeb přeshraniční zdravotní péče nad rámec směrnice o přeshraniční zdravotní péči, v souladu s judikaturou Soudního dvora, která uplatňuje ustanovení Smlouvy o volném pohybu služeb; zdůrazňuje, že je třeba odstranit neodůvodněné a nepřiměřené překážky na vnitrostátní úrovni a současně zajistit vysokou úroveň zdravotní péče pro všechny občany EU;

14.

připomíná, že zásady směrnice o službách a směrnice o odborných kvalifikacích usnadňují volný pohyb služeb; vyzývá Komisi, aby vydala aktualizované pokyny ke směrnici o službách s cílem posílit prosazování jejích ustanovení, harmonizaci a dodržování předpisů ve všech členských státech a ze strany všech poskytovatelů služeb;

15.

uznává zvláštní status služeb obecného zájmu a potřebu zajistit je ve veřejném zájmu, jak vyplývá z rozhodnutí Soudního dvora, s přihlédnutím k zásadám subsidiarity a proporcionality stanoveným v Protokolu č. 26 Smlouvy o fungování EU o službách obecného zájmu; vyjadřuje však politování nad tím, že některé členské státy se stále neopodstatněně odvolávají na veřejný zájem jako na důvod k izolaci svého domácího trhu s ohledem na služby, které za služby obecného zájmu ani služby obecného hospodářského zájmu nelze považovat;

16.

zdůrazňuje, že požadavky, jako jsou neopodstatněná územní omezení, neodůvodněné jazykové požadavky a testy ekonomické potřebnosti, vytvářejí – jsou-li uplatňovány v nadměrné míře – neopodstatněné a nepřiměřené překážky pro přeshraniční obchod;

17.

nesouhlasí s tím, aby bylo onemocnění COVID-19 uváděno jako důvod pro omezení volného pohybu služeb v rámci jednotného trhu, pokud to není náležitě odůvodněno, a vyzývá Komisi, aby zachovala obezřetnost vůči jakémukoli falešnému udávání tohoto důvodu;

18.

vyjadřuje politování nad tím, že členské státy se někdy odvolávají na nehospodářské služby obecného zájmu jako na důvod k vyloučení určitých odvětví z oblasti působnosti pravidel vnitřního trhu, přestože to není odůvodněno obecným zájmem, nicméně uznává zvláštní status veřejných služeb a nutnost je zajišťovat ve veřejném zájmu; zdůrazňuje, že je třeba tento pojem dále definovat, aby se zabránilo roztříštěnosti a různým výkladům ze strany členských států;

19.

vítá pokyny Komise ze dne 16. července 2020 ohledně sezónních pracovníků, které pojednávají o realizaci volného pohybu příhraničních, vyslaných a sezónních pracovníků v kontextu pandemie onemocnění COVID-19, a vyzývá členské státy, aby zajistily, že příhraniční pracovníci a sezónní pracovníci budou moci překračovat hranice a budou jim zajištěny bezpečné pracovní podmínky;

20.

bere na vědomí, že se Komise rozhodla stáhnout svůj návrh postupu oznamování služeb; vyjadřuje politování nad tím, že nebylo možné dosáhnout žádného legislativního výsledku na základě postoje Parlamentu, jehož cílem bylo zabránit zavádění zbytečných regulačních překážek v odvětví služeb prostřednictvím partnerského přístupu mezi členskými státy a Komisí;

21.

bere na vědomí, že se Komise nedávno rozhodla stáhnout své návrhy týkající se elektronického průkazu služeb; připomíná, že Výbor pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů tyto návrhy, které měly řešit přetrvávající administrativní problémy, jimž čelí poskytovatelé přeshraničních služeb, odmítl; žádá nové posouzení situace s cílem vyřešit stávající administrativní problémy způsobem, který bude v souladu se směrnicí o službách a zásadami proporcionality a subsidiarity;

22.

naléhavě žádá členské státy, aby zajistily řádné provádění a vymáhání stávajících právních předpisů, aby Komisi v souladu s čl. 15 odst. 7 směrnice o službách oznamovaly veškeré nové právní a správní předpisy a jejich návrhy, které stanoví požadavky uvedené v čl. 15 odst. 6 směrnice o službách, spolu s důvody těchto požadavků, aby se vyhýbaly neopodstatněným požadavkům a aby zavedly jednoduché elektronické postupy pro získávání dokumentů potřebných pro přeshraniční poskytování služeb, a tím zajistily rovné podmínky pro podniky i pracovníky a současně zaručily maximální úroveň ochrany spotřebitelů;

23.

zdůrazňuje, že větší přeshraniční mobility lze dosáhnout uplatňováním zásady vzájemného uznávání a koordinací pravidel napříč členskými státy; zdůrazňuje, že Evropská unie podporuje a doplňuje činnost členských států v oblasti sociální politiky v souladu s článkem 153 Smlouvy o fungování EU, který výslovně stanoví, že pravidla EU přijatá podle článku 153 se nesmí dotýkat práva členských států definovat základní zásady svých systémů sociálního zabezpečení, nesmí významně ovlivňovat jejich finanční rovnováhu a nesmí bránit žádnému členskému státu v zachování nebo zavedení přísnějších ochranných opatření slučitelných se Smlouvami;

24.

zdůrazňuje, že osoby se zdravotním postižením se stále potýkají s četnými překážkami, v jejichž důsledku je pro ně obtížné nebo nemožné plně využívat volného pohybu služeb; vyzývá členské státy, aby v zájmu účinného odstranění překážek pro osoby se zdravotním postižením a zajištění dostupnosti přístupných služeb a vhodnosti podmínek, za nichž jsou služby poskytovány, bezodkladně provedly Evropský akt přístupnosti; zdůrazňuje, že je nanejvýš důležité zajistit plně přístupný jednotný trh, který bude poskytovat rovné zacházení a začlenění osob se zdravotním postižením;

25.

vyzývá Komisi, aby členským státům poskytovala strukturovanou pomoc a vydala pro ně pokyny týkající se toho, jak provádět předběžné posouzení přiměřenosti nové vnitrostátní regulace služeb v souladu se směrnicí o testu přiměřenosti;

26.

vyzývá vnitrostátní parlamenty, aby se aktivně zapojily do podpory vymáhání stávajících pravidel a vykonávaly své kontrolní pravomoci ve vztahu k vnitrostátním orgánům;

27.

naléhavě žádá zúčastněné strany, podnikatelskou sféru a sociální partnery, aby sami aktivně vyzývali vlády k tomu, aby oživily unijní odvětví služeb a posílily odvětvovou i meziodvětvovou interoperabilitu v oblastech, jako je životní prostředí, doprava a zdravotnictví, a usilovaly o vzájemně propojené přeshraniční služby; zdůrazňuje, že všechny zúčastněné strany by měly podporovat udržitelný, spravedlivý jednotný trh služeb s vysokými sociálními a environmentálními normami, kvalitními službami a spravedlivou hospodářskou soutěží;

Lepší vymáhání stávajících právních předpisů

28.

konstatuje, že volný pohyb služeb je v samém základu jednotného trhu a mohl by přinést značné hospodářské výhody i vysoké normy v oblasti ochrany životního prostředí, spotřebitelů a pracovníků, je-li respektována rovnováha mezi tržním hospodářstvím a sociálním rozměrem Evropské unie, jak je stanoveno v článku 3 Smlouvy o EU, a pokud příslušné orgány, vnitrostátní soudy a Komise dostatečně a aktivně vymáhají dodržování vnitrostátních a unijních předpisů; zdůrazňuje, že v zájmu zaručení základních zásad EU je třeba, aby hranice mezi členskými státy zůstaly otevřené; zdůrazňuje, že jakékoli dočasné znovuzavedení hraničních kontrol na vnitřních hranicích během krizové situace, např. zdravotní krize, musí být prováděno opatrně a pouze jako krajní opatření a musí být mezi členskými státy pečlivě koordinováno, neboť uzavření hranic ohrožuje základní zásady EU; dále zdůrazňuje, že jakmile jsou zrušena vnitrostátní pravidla omezující volný pohyb osob, je nutné se neprodleně zaměřit na odstranění hraničních kontrol;

29.

upozorňuje, že z náležitého provádění a vymáhání stávajících právních předpisů mají prospěch podniky a spotřebitelé v celé Evropské unii; vybízí Komisi, aby využila všech prostředků, které má k dispozici, k úplnému vymáhání stávajících pravidel a k rychlému rozhodování o stížnostech s cílem zajistit účinné řešení relevantních problémů z hlediska koncového uživatele; žádá, aby vždy, kdy je zjištěno porušení příslušných právních předpisů, jež je v rozporu s řádným fungováním vnitřního trhu, a zavedena nepřiměřená zátěž byly důsledně a bez zbytečného odkladu posouzeny alternativní mechanismy řešení problémů a řízení o nesplnění povinnosti;

30.

zdůrazňuje, že členské státy se smí odvolávat na naléhavé důvody obecného zájmu pouze tehdy, jsou-li oprávněné; zdůrazňuje nicméně právo členských států regulovat odvětví služeb v obecném veřejném zájmu s cílem chránit spotřebitele a kvalitu služeb;

31.

vyzývá Komisi, aby zlepšila monitorování výkonnosti a kvality činnosti členských států při transpozici, provádění a vymáhání právních předpisů, mj. výroční zprávou o těchto věcech, a aby společně s členskými státy, sociálními partnery a dalšími zúčastněnými stranami vypracovala transparentní a participativní hodnocení založená na kvalitativních i kvantitativních kritériích;

32.

vyjadřuje politování nad tím, že při transpozici směrnice o službách do vnitrostátního práva mělo celých dvacet členských států zpoždění; připomíná, že škála nástrojů, jako jsou jednotná kontaktní místa, je stále omezená a že poskytovatelé služeb nejsou dostatečně informováni o všech možnostech, které mají k dispozici; vyzývá proto Komisi, aby zúčastněné strany informovala, mj. prostřednictvím internetové reklamy, o možnostech, které tato směrnice nabízí;

33.

zdůrazňuje, že vytvoření dynamického trhu a rovných podmínek pro přeshraniční poskytování služeb informační společnosti je klíčovým prvkem budoucí konkurenceschopnosti hospodářství EU; vyzývá Komisi a členské státy, aby se v legislativním balíčku týkajícím se digitálních služeb zabývaly zbývajícími překážkami přeshraničního poskytování služeb informační společnosti;

34.

vyzývá Komisi, aby zintenzívnila své úsilí o zajištění efektivní koordinace a výměny informací mezi členskými státy, neboť je třeba zabránit při přeshraničním poskytování služeb zdvojování postupů a kontrol;

35.

vyzývá Komisi a členské státy, aby definovaly strukturu a způsob fungování nově vytvořené pracovní skupiny pro prosazování jednotného trhu (SMET), včetně jejího praktického rozměru, a aby předložily harmonogram konkrétních opatření v souladu s prioritami stanovenými pracovní skupinou SMET (14) a vytvořily nový dlouhodobý akční plán pro lepší provádění a vymáhání pravidel jednotného trhu s cílem maximalizovat potenciál jednotného trhu služeb; je přesvědčen o tom, že pracovní skupina SMET může přinést přidanou hodnotu, když zajistí důsledné provádění všech strategií jednotného trhu a sdílení údajů a metrik týkajících se dosažených výsledků; vybízí pracovní skupinu SMET, aby vytvořila otevřenou a transparentní databázi specifických vnitrostátních necelních překážek a probíhajících řízení o nesplnění povinnosti;

36.

zdůrazňuje význam, jaký mají při formování právních předpisů EU rozhodnutí o předběžné otázce; vyjadřuje politování nad tím, že navzdory tomu, že se již délka řízení značně zkrátila, je průměr 14,4 měsíce (15) stále vysoký; vyzývá Soudní dvůr, aby posoudil, jak v zájmu předejití problémům pro poskytovatele a příjemce služeb na jednotném trhu tuto délku dále zkrátit; zdůrazňuje, že rozhodnutí o předběžné otázce mají významný dopad na rozvoj jednotného trhu a na omezování neopodstatněných překážek, které se na něm vyskytují;

Zlepšení regulačních informací a jasnosti posílením úlohy jednotných kontaktních míst

37.

konstatuje, že pandemie onemocnění COVID-19 poukázala na nedostatečnou jasnost právních předpisů a na nedostatek účinné komunikace mezi členskými státy, pokud jde o rychle se měnící právní předpisy; zdůrazňuje klíčový význam jednotné digitální brány a jednotných kontaktních míst jako online přístupového bodu k informacím, postupům a podpůrným službám EU a členských států na jednotném trhu, jak je stanoveno ve směrnici o službách;

38.

doporučuje, aby členské státy prováděly jednotnou digitální bránu způsobem, jenž bude vstřícný vůči spotřebitelům a malým a středním podnikům, a aby ze svých jednotných kontaktních míst udělaly plně funkční portály, které nebudou plnit jen regulační úlohu; domnívá se, že toho je třeba dosáhnout tak, že jednotná digitální brána bude poskytovat informace, podpůrné služby a zjednodušené postupy způsobem zaměřeným na uživatele a že bude propojena s jednotnými kontaktními místy, aby se stala v maximálním rozsahu virtuálním jednotným kontaktním místem a zajišťovala nejvyšší míru zaměření na uživatele; navrhuje, aby byly přijaty normy pro úpravu příručky Europa Web Guide, jež pro všechna jednotná kontaktní místa zajistí uživatelsky vstřícné a rozpoznatelné rozhraní;

39.

doporučuje, aby Komise a členské státy systematicky poskytovaly prostřednictvím jednotné digitální brány uživatelsky vstřícné informace o všech nových právních předpisech EU, které přinášejí práva či povinnosti pro spotřebitele a podniky; doporučuje, aby za tímto účelem Komise a členské státy často konzultovaly se zúčastněnými stranami; zdůrazňuje, že zásadní význam pro volný pohyb služeb mají transparentnost, rovné zacházení a nediskriminace;

40.

konstatuje, že členské státy musí zajistit, aby všechny proveditelné administrativní postupy týkající se zakládání společností a volného pohybu služeb mohly být v souladu s nařízením o jednotné digitální bráně dokončeny v digitálním prostředí; naléhavě žádá členské státy, aby urychlily práci na digitalizaci, zejména u postupů, které se týkají podniků a spotřebitelů, s cílem umožnit jim vykonávat administrativní postupy na dálku a online; naléhavě vyzývá Komisi, aby znásobila úsilí zúčastněných aktérů, a zejména aby aktivně podporovala členské státy, které nedosahují uspokojivých výsledků;

41.

doporučuje, aby Komise vnitrostátním orgánům v každém členském státě pomáhala se zlepšováním jednotných kontaktních míst tak, aby se vedle komunikace mezi zúčastněnými orgány v jejich místním jazyce usnadnila komunikace v angličtině, a aby v případě nedodržení lhůt nebo nezodpovězení dotazů sloužila jako prostředník; zdůrazňuje, že jednotné kontaktní místo by mělo spotřebitelům, zaměstnancům a podnikům poskytovat v krátkých lhůtách následující informace a podporu:

—

vnitrostátní pravidla a pravidla EU, která musí podniky v daném členském státě uplatňovat, a informace pro zaměstnance, mj. o pracovněprávních předpisech, protokolech o ochraně zdraví a bezpečnosti, platných kolektivních smlouvách, organizacích sociálních partnerů a poradních struktur pro pracovníky a zaměstnance, u nichž se mohou o svých právech informovat a oznamovat zneužití;

—	opatření, která musí podniky přijmout, aby dodržovaly tato pravidla, shrnutá podle postupu, s pokyny podrobně rozepsanými do jednotlivých kroků;

—	dokumenty, které musí mít podniky k dispozici, a po jak dlouhou dobu;

—	orgány, na něž se podniky musí obrátit, aby obdržely nezbytné povolení atd.;

42.

zdůrazňuje, že jednotná kontaktní místa by měla poskytovat veškeré nezbytné informace o jakýchkoli požadavcích týkajících se podnikání kladených na společnosti v příslušném členském státě; konstatuje, že k příkladům výše uvedených informací patří požadavky na odbornou kvalifikaci, DPH (sazby, požadavky na registraci, oznamovací povinnosti atd.), daň z příjmu, sociální zabezpečení a povinnosti vyplývající z pracovního práva; zdůrazňuje, že veškeré příslušné legislativní a administrativní informace a jakékoli relevantní dokumenty poskytované jednotnými kontaktními místy by měly být kromě místního jazyka k dispozici, je-li to možné a vhodné, i v angličtině;

43.

doporučuje, aby byla jednotná kontaktní místa lépe propojena a aby si vyměňovala informace o požadavcích a postupech, které musí společnosti dodržovat ve svých členských státech, a odvětvové informace o odborných kvalifikacích; dále doporučuje, aby jednotná kontaktní místa pomáhala zahraničním společnostem, které chtějí provozovat činnost v daném členském státě, a místním podnikům, které chtějí vyvážet služby a zboží do jiných členských států, a poskytovala jim vyměněné informace a nezbytné kontaktní údaje; vybízí v této souvislosti Komisi, aby v zájmu podpory této výměny informací prozkoumala další součinnost například s Evropským orgánem pro pracovní záležitosti (ELA); vyzývá Komisi, aby ve spolupráci s členskými státy posoudila, zda budou jednotná kontaktní místa vyžadovat k plnění těchto úkolů další zdroje;

44.

naléhavě vyzývá k tomu, aby jednotná kontaktní místa členských států mezi sebou spolupracovala, a to s cílem zajistit, aby podniky, zaměstnanci a další zúčastněné strany dostávaly pohotové, správné, úplné a aktuální informace v místním jazyku i v angličtině;

45.

vyzývá Komisi, aby při sdílení informací mezi jednotnými kontaktními místy hrála koordinační úlohu a aby případně poskytovala členským státům pokyny k usnadnění postupů, zejména pro malé a střední podniky; zdůrazňuje, že tato spolupráce by měla rovněž zajistit sdílení znalostí mezi členskými státy, mj. i pokud jde o mobilní pracovníky, a to jak z hlediska osvědčených komunikačních postupů, tak z hlediska administrativních a zbytečných požadavků jednotného trhu;

46.

zdůrazňuje, že všechna jednotná kontaktní místa by měla být snadno přístupná prostřednictvím jednotné digitální brány a měla by poskytovat informace a nabízet administrativní služby členských států v přístupném jazyce a v plné dostupnosti, včetně vyškolených pracovníků asistenční služby, kteří zajistí účinnou a uživatelsky přívětivou podporu;

47.

naléhavě žádá členské státy, aby se v plné míře zavázaly k digitalizaci veřejných služeb a aby zavedly veškeré složky systému elektronické výměny informací o sociálním zabezpečení za účelem posílení spolupráce mezi členskými státy a institucemi sociálního zabezpečení a usnadnění svobodné a spravedlivé mobility pracovníků EU; vyzývá členské státy, aby zlepšily spolupráci a výměnu informací souvisejících se systémy sociálního zabezpečení;

48.

žádá Komisi a členské státy, aby podporovaly používání digitálních nástrojů, a členské státy, aby poskytovaly inspektorátům práce dostatečné prostředky k boji proti všem formám zneužívání; vyzývá Komisi, aby předložila návrh iniciativy na zavedení unijního čísla sociálního zabezpečení, které by pracovníkům a podnikům poskytlo právní jistotu a zároveň by vedlo k účinné kontrole zadávání subdodávek a k boji proti podvodům v sociální oblasti, k nimž patří falešná samostatná výdělečná činnost, falešné vysílání pracovníků a společnosti s fiktivním sídlem typu „poštovní schránky“; dále vyzývá členské státy, aby zajistily, aby byly prováděné kontroly přiměřené, odůvodněné a nediskriminační; naléhavě vyzývá Komisi, aby co nejdříve uvedla do plného provozu Evropský orgán pro pracovní záležitosti s cílem zajistit lepší koordinaci mezi vnitrostátními inspektoráty práce a řešit přeshraniční sociální dumping;

49.

naléhavě vyzývá Komisi, aby zajistila, aby všechny nové směrnice, nařízení nebo doporučení týkající se jednotného trhu služeb obsahovaly požadavek na posílení fungování jednotných kontaktních míst a aby byly na plnění případných dodatečných funkcí v rámci směrnice o službách vyčleněny odpovídající zdroje, aniž je dotčeno rozdělení funkcí a pravomocí mezi orgány v rámci vnitrostátních systémů;

Nástroje hodnocení: srovnávací přehled výsledků v oblasti jednotného trhu a ukazatele restriktivnosti

50.

podporuje předběžnou iniciativu Komise, která má aktualizovat srovnávací přehled výsledků v oblasti jednotného trhu a stanovit nový soubor ukazatelů k hodnocení toho, jak členské státy provádějí příslušné právní předpisy v oblasti jednotného trhu; vybízí Komisi, aby doplnila zveřejněné údaje o příslušné údaje pocházející ze systému pro výměnu informací o vnitřním trhu (IMI), systému řešení problémů na vnitřním trhu (SOLVIT), ústředního rejstříků stížností (CHAP) a dalších relevantních zdrojů; zdůrazňuje, že je třeba se zaměřovat na kvalitu provádění;

51.

doporučuje, aby aktualizovaný srovnávací přehled výsledků v oblasti jednotného trhu zdůrazňoval, že je třeba zprávy o příslušných otázkách podávat z hlediska koncového uživatele, a aby posuzoval, zda se připomínky a stížnosti podařilo vyřešit, např. v rámci systému SOLVIT nebo sítě evropských spotřebitelských center; dále vyjadřuje politování nad tím, že systém SOLVIT není v mnoha členských státech téměř vůbec využíván a často postrádá nejmodernější digitální způsobilost; zdůrazňuje, že je zapotřebí více transparentnosti, pokud jde o porušování volného pohybu služeb; domnívá se, že srovnávací přehled výsledků v oblasti jednotného trhu by měl obsahovat příslušné informace, včetně počtu stížností, počtu zahájených případů, odvětví, v němž došlo k porušení, počtu dokončených případů a výsledku či důvodu uzavření případu;

52.

naléhavě vyzývá Komisi, aby přijala metodu kvantitativního a kvalitativního hodnocení, do níž budou zapojeny všechny příslušné zúčastněné strany a která bude zahrnovat zejména cíle obecného zájmu a kvalitu poskytované služby; zdůrazňuje, že metoda kvalitativních ukazatelů by měla být transparentní a měla by posuzovat rozdíly v regulaci ex ante a ex post; konstatuje, že je důležité posuzovat, zda byly příslušné směrnice EU provedeny včas a v souladu se záměry spolunormotvůrců EU;

53.

doporučuje, aby aktualizovaný srovnávací přehled výsledků v oblasti jednotného trhu propojoval kvalitu provádění se stávajícími ukazateli restriktivnosti a aby mapoval restrikce v oblasti služeb v nových i stávajících oblastech politiky a různé úrovně provádění a vymáhání právních předpisů EU; dále doporučuje, aby byl evropský semestr využíván také k posílení jednotného trhu, neboť odstranění nejproblematičtější regulační a administrativní zátěže představuje trvalý problém; vybízí Komisi, aby při předkládání doporučení pro jednotlivé země brala v potaz i činnost členských států v polovině období, která má dále odstraňovat zbývající administrativní a regulační překážky na jednotném trhu služeb;

54.

domnívá se, že Komise by měla při posuzování pokroku členských států při provádění strukturálních reforem analyzovat jejich úspěchy ve vztahu k využívání potenciálu jednotného trhu a úsilí o udržitelnější hospodářství;

55.

vybízí Komisi, aby aktualizovala stávající ukazatele a zavedla ukazatele nové, které členským státům pomohou určit, kde lze více usilovat o zlepšení výsledků jejich politik, a aby jejich snahy o snížení omezení monitorovala;

56.

vyzývá členské státy, aby stanovily roční vnitrostátní cíle pro otevření obchodu se službami a prováděly odpovídající hodnocení; doporučuje, aby Komise využila srovnávací přehled výsledků v oblasti jednotného trhu k prokázání otevřenosti obchodu se službami v členských státech, jak je doložena v evropském přehledu inovací, neboť to by členským státům umožnilo přijmout důvěryhodné, konkrétní a měřitelné závazky ke zlepšení výkonnosti při provádění a vymáhání pravidel v oblasti obchodu se službami v rámci EU;

o o

57.

pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě a Komisi.

(1) Úř. věst. L 376, 27.12.2006, s. 36.

(2) Úř. věst. L 255, 30.9.2005, s. 22.

(3) Úř. věst. L 159, 28.5.2014, s. 11.

(4) Úř. věst. L 173, 9.7.2018, s. 16.

(5) Úř. věst. L 173, 9.7.2018, s. 25.

(6) Úř. věst. L 295, 21.11.2018, s. 1.

(7) Úř. věst. L 88, 4.4.2011, s. 45.

(8) Úř. věst. C 388, 13.11.2020, s. 39.

(9) Úř. věst. C 444, 10.12.2018, s. 1.

(10) Eurostat, Evropské hospodářství od začátku tisíciletí, Evropská unie, Brusel, 2018.

(11) Rytter Synesen, E., Hvidt Thelle, E., Making EU Trade in Services Work for All (Aby obchod se službami v EU fungoval pro všechny), Copenhagen Economics, Kodaň, 2018.

(12) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 96/71/ES ze dne 16. prosince 1996 o vysílání pracovníků v rámci poskytování služeb (Úř. věst. L 18, 21.1.1997, s. 1).

(13) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/24/EU ze dne 26. února 2014 o zadávání veřejných zakázek a o zrušení směrnice 2004/18/ES (Úř. věst. L 94, 28.3.2014, s. 65).

(14) Sdělení Komise nazvané „Identifikace a řešení překážek pro jednotný trh“ (COM(2020)0093).

(15) Soudní dvůr Evropské unie, Ohlédnutí za rokem: výroční zpráva za rok 2019.