Stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru k novému rámci pro dohody o volném obchodu, dohody o hospodářském partnerství a o investicích, který zaručí skutečné zapojení organizací občanské společnosti a sociálních partnerů a zajistí informovanost veřejnosti

(stanovisko z vlastní iniciativy)

(2022/C 290/03)

Zpravodaj:

Stefano PALMIERI

Rozhodnutí plenárního shromáždění	25. 3. 2021
Právní základ	čl. 32 odst. 2 jednacího řádu
	stanovisko z vlastní iniciativy
Odpovědná sekce	Vnější vztahy
Přijato v sekci	9. 3. 2022
Přijato na plenárním zasedání	23. 3. 2022
Plenární zasedání č.	568
Výsledek hlasování (pro/proti/zdrželi se hlasování)	215/1/7

1. Závěry a doporučení

1.1

EHSV opětovně zdůrazňuje svou podporu nové otevřené, udržitelné a sebevědomé evropské obchodní strategii a domnívá se, že je obzvláště důležité prostřednictvím této strategie na jedné straně podporovat konkurenceschopnost evropských výrobních odvětví a hospodářských subjektů (velkých, středních a malých podniků) a na straně druhé přispívat k prosazování evropských hodnot a zásad, zejména demokracie a lidských, sociálních a genderových práv, jakož i pracovních a environmentálních práv. Díky tomu bude možné zajistit, aby Evropská unie (EU) měla vhodné nástroje k ochraně pracovníků a podniků před nekalými obchodními praktikami a k ochraně spotřebitelů před škodlivými a neudržitelnými výrobky. Propojí se tak zájmy podniků a zájmy spotřebitelů a pracovníků.

1.2

EHSV se domnívá, že k uskutečnění nové ambiciózní obchodní strategie EU je zapotřebí:

—

inovativní vyjednávací strategie v oblasti obchodu (obchodní dohody, dohody o hospodářském partnerství, dohody o investicích), která bude s to zaručit skutečnou účast organizací občanské společnosti a sociálních partnerů, a zajistit tak, že obchod bude přínosný pro všechny zúčastněné strany v EU i v partnerských zemích,

—	vhodné reformy nástrojů pro monitorování, hodnocení a provádění dohod: interních poradních skupin.

1.3

EHSV je přesvědčen, že dvojí reformní proces – reforma vyjednávacích nástrojů a interních poradních skupin – umožní dosáhnout skutečné akceptace, a tím i informovanosti veřejnosti o významu dohod o obchodu, o partnerství a o investicích uzavřených všemi subjekty, jichž se tyto dohody dotýkají (podniky, pracovníky, spotřebiteli atd.), a to na obou smluvních stranách dohody (na straně EU i partnerských zemí).

2. Obecné připomínky

2.1

V únoru 2021 Evropská komise představila novou otevřenou, udržitelnou a sebevědomou evropskou obchodní strategii (1). Tato strategie by měla zajistit dosažení tří cílů Evropské unie:

i)	podpořit hospodářské oživení a ekologickou a digitální transformaci;

ii)	formovat globální pravidla pro udržitelnější a spravedlivější globalizaci;

iii)	zvýšit schopnost EU prosazovat své zájmy a vymáhat svá práva.

2.1.1

K vypracování této nové obchodní strategie přispělo několik faktorů. Patří mezi ně především krize způsobená pandemií COVID-19, která podnítila vážné úvahy o nových strategiích v oblasti bezpečnosti veřejného zdraví, potravinového zabezpečení, bezpečnosti dodávek surovin a strategických výrobních odvětví a obecně globálních hodnotových řetězců.

2.1.2

Další rozhodující faktory pro vypracování nové obchodní strategie navržené Komisí souvisejí: i) s krizí, v níž se nachází Světová obchodní organizace (WTO); ii) s problematickými vztahy s některými zeměmi nebo obchodními bloky: Čínou, Ruskem, USA; iii) s obtížnými jednáními se Spojeným královstvím; iv) a se současnou patovou situací, v níž se nacházejí některé obchodní dohody (viz dohoda EU-Mercosur, dohoda o hospodářském partnerství mezi střední Afrikou a EU či mezi Východoafrickým společenstvím a EU).

2.1.3

V dokumentu navrženém Komisí se na několika místech uvádí, že nová evropská obchodní strategie by kromě podpory konkurenceschopnosti evropských výrobních odvětví měla také přispívat k prosazování evropských hodnot a zásad, zejména demokracie a lidských, sociálních a genderových práv, jakož i pracovních a environmentálních práv.

2.1.4

Evropský parlament (EP) návrh Komise uvítal a vyzval ji, aby zajistila, že kapitoly o obchodu a udržitelném rozvoji ve sjednaných dohodách pomohou zajistit, aby byl obchod přínosný pro všechny zúčastněné strany (2).

2.1.5

EHSV ve svých nedávných stanoviscích opakovaně představil svou vizi obchodní politiky EU a vyjádřil silnou podporu návrhu Komise, jehož význam, relevanci a aktuálnost zde zdůrazňuje. EHSV zároveň jasně vyjádřil očekávání a z toho plynoucí doporučení pro ambiciózní přezkum obchodu a udržitelného rozvoje (3).

2.1.6

Právě proto, že nová strategie navržená Komisí je ambiciózní, což je namístě, se domníváme, že k jejímu uskutečnění je zapotřebí:

—

—	vhodné reformy nástrojů pro monitorování, hodnocení a provádění dohod: interních poradních skupin.

2.1.6.1

Dvojí reformní proces – reforma vyjednávacích nástrojů a interních poradních skupin – umožní dosáhnout skutečné akceptace, a tím i informovanosti veřejnosti o významu dohod (o obchodu, o hospodářském partnerství a o investicích) uzavřených všemi subjekty, jichž se tyto dohody dotýkají (podniky, pracovníky, spotřebiteli atd.), a to na obou smluvních stranách dohody (na straně EU i partnerských zemí).

3. Kritické posouzení stávajících obchodních dohod

3.1

EHSV opakuje, že je přesvědčen o zásadním významu multilateralismu v obchodní výměně a o tom, že WTO by měla – prostřednictvím zásadní reformy – opět plnit úlohu garanta tohoto multilateralismu, nicméně chápe, že v tomto konkrétním kontextu mohou obchodní dohody hrát rozhodující úlohu nejen pro dvoustranný obchod EU (který představuje více než 30 % obchodu se zbožím a službami v EU), ale především pro šíření hospodářsky, sociálně a environmentálně udržitelného rozvoje EU a jejích partnerských zemí.

3.2

V posledních letech byly různé vyjednávací nástroje využívané EU (obchodní dohody, dohody o hospodářském partnerství, dohody o investicích) předmětem obzvláště kritických posouzení ze strany EHSV (4).

3.3

EHSV se domnívá, že je třeba vycházet z těchto posouzení a na jejich základě vyhodnotit, zda by bylo vhodné reformovat stávající vyjednávací nástroje s cílem zajistit dosažení cílů nové obchodní strategie navržené Komisí.

3.3.1

První aspekt se týká nedostatečné transparentnosti procesů jednání o obchodních dohodách. I když je zřejmé, že obsah vyjednávaných smluv musí být důvěrný, EHSV se domnívá, že i při této důvěrnosti je nicméně nutné zajistit, aby obchodní jednání probíhala transparentním způsobem a aby byli nepřetržitě informováni občané a zúčastněné strany.

3.3.1.1

Komise se vždy jasně stavěla proti zajištění úplné transparentnosti jednání s odkazem na stávající nařízení (5) a některé rozsudky Soudního dvora (6) a tvrdila, že zveřejňování informací během jednání by poškozovalo zájmy Evropské unie.

3.3.1.2

EHSV uznává, že v posledních letech Komise prokázala významnou a zajímavou otevřenost a zvýšila úroveň transparentnosti tím, že u různých obchodních dohod zpřístupnila informace o zprávách z různých kol jednání, o uděleném pověření k jednání, o různých návrzích znění, a také o pořádání setkání prostřednictvím dialogu s občanskou společností a s expertní skupinou pro obchodní dohody EU.

3.3.1.3

Navzdory těmto zlepšením by pověření k jednání udělené Radou mělo být ambicióznější a mělo by Komisi poskytovat více možností k organizování účasti občanské společnosti a sociálních partnerů, a zajistit tak jejich skutečné zapojení do procesu jednání. EHSV rovněž vyzval k obnovení činnosti expertní skupiny, jejíž mandát vypršel (7).

3.3.1.4

Ačkoli EHSV chápe, že při jednáních dochází ke skutečnému kompromisu mezi transparentností a důvěrností, uznává, že otázka transparentnosti vyvolává největší třenice se zúčastněnými stranami, organizacemi občanské společnosti a sociálními partnery.

3.4

Dalším kritizovaným aspektem je, že posouzení dopadů dohod na udržitelnost jsou neúplná, jsou zveřejňována pozdě – až po ukončení jednání –, nebo nejsou v partnerských zemích dohod zveřejňována vůbec.

3.4.1

Právě opožděné zveřejnění posouzení dopadů na udržitelnost v případě dohody EU s Mercosurem bylo předmětem stížnosti, kterou několik nevládních organizací předložilo evropské veřejné ochránkyni práv (8). Evropská veřejná ochránkyně práv v březnu 2021 kritizovala Evropskou komisi: „Evropské komisi se nepodařilo zajistit, aby bylo včas, tedy před uzavřením obchodních jednání mezi EU a Mercosurem, dokončeno posouzení dopadů na udržitelnost. Jedná se tak o nesprávný úřední postup.“ (9)

3.4.2

EHSV znovu zdůrazňuje, že posouzení dopadů dohod na hospodářskou, sociální a environmentální udržitelnost by měla být včas zveřejňována při zahájení jednání, v průběhu jednání by měla být aktualizována a měla by být součástí pravidelného ex post hodnocení dohody ve fázi jejího monitorování. Tato hodnocení by se měla týkat obou jednajících stran: Evropské unie, jejích členských států a států na druhé straně jednacího stolu (10).

3.5

Další kritika obchodních smluv se vztahovala k neschopnosti účinně zajistit dodržování lidských práv, sociálních práv, základních úmluv Mezinárodní organizace práce a environmentálních a bezpečnostních norem. Kromě toho dohody nezaručují rovné podmínky všem subjektům na trhu (zejména malým a středním podnikům a některým výrobním odvětvím) (11).

3.6

Dále obchodní dohody někdy neberou v potaz specifika rozvojových zemí a existenci asymetrií mezi EU a partnerskými zeměmi těchto dohod, což s sebou nese riziko, že se nevyřeší, nebo se dokonce prohloubí stávající rozdíly (např. v oblasti rovného přístup k životně důležitým lékům nebo k vakcínám). Stejně tak neberou v úvahu možnost, že v důsledku uzavření obchodních dohod mohou nadnárodní společnosti získat výsadní postavení.

3.7

V zájmu zajištění účinného a širokého zapojení organizované občanské společnosti je nezbytné, aby byly interní poradní skupiny zřízeny a rozsáhle se podílely nejen na všech budoucích obchodních jednáních, ale zejména na stávajících dohodách o hospodářském partnerství v Africe, kde tyto interní poradní skupiny zcela chybí. Probíhající i připravované procesy revize a provádění nové dohody mezi EU a OAKTS mohou nabídnout vhodnou příležitost k zavedení interních poradních skupin do stávajících obchodních dohod, v nichž tento nástroj chybí (např. revize dohody o hospodářském partnerství mezi Evropskou unií a státy Jihoafrického společenství pro rozvoj (SADC)).

3.8

Od prvních pokusů prošla účast občanské společnosti a sociálních partnerů na vyjednávání a monitorování dohod uzavřených Unií určitým vývojem. EHSV uznává vynaložené úsilí a v mnoha případech se na něm podílel.

3.9

EHSV bere na vědomí výsledky nedávné studie Study Reviewing the DG Trade Civil Society Dialogue (12), která hodnotí dialog s občanskou společností na evropské a vnitrostátní úrovni. Ačkoli EHSV souhlasí s některými závěry studie, domnívá se, že je zapotřebí výrazně zlepšit skutečné zapojení organizací občanské společnosti a sociálních partnerů do obchodní politiky EU.

3.10

EHSV opakovaně požadoval skutečné a větší zapojení občanské společnosti a sociálních partnerů do všech fází jednání o obchodních dohodách na obou stranách jednacího stolu (na straně Komise a partnerských zemí) (13).

3.11

Ze všech těchto důvodů se EHSV domnívá, že nastal čas vypracovat novou, účinnější vyjednávací strategii s novými pravidly a postupy, které zajistí skutečné a účinné zapojení organizací občanské společnosti a sociálních partnerů. To by pomohlo dosáhnout cílů nové obchodní strategie EU a zajistit, aby bylo dosaženo dohod, které jsou slučitelné s hospodářsky, sociálně a environmentálně udržitelným rozvojem pro obě vyjednávající strany: EU a partnerské země obchodních dohod.

4. Nový rámec pro jednání o obchodních dohodách

4.1

EHSV se domnívá, že nová obchodní politika EU otevírá možnost posoudit a zlepšit pravidla, postupy a kritéria s cílem zařídit účast organizované občanské společnosti a sociálních partnerů účinnějším, transparentnějším a inkluzivnějším způsobem, a to jak během vyjednávání, tak následně při monitorování, hodnocení a případném provádění dohod.

4.2

EHSV se domnívá, že by měla být vypracována nová metodika vyjednávání a stanoven nový plán, který by umožnil skutečné zapojení organizací občanské společnosti a sociálních partnerů do všech fází jednání. Tato metodika musí platit jak pro Evropskou unii, tak pro státy protistrany přítomné u jednacího stolu.

4.3

Prvním krokem v plánu jednání by mělo být podepsání memoranda o porozumění mezi vyjednavači (Komisí a příslušnými státy protistrany), které by zajistilo vzájemný závazek vyjednavačů:

i)	dodržovat jednotlivé fáze jednání;

ii)	zapojit do různých fází jednání organizace občanské společnosti a sociální partnery jakožto pozorovatele sdružené v příslušném „smíšeném poradním výboru zúčastněných stran“.

4.3.1

Fáze jednání stanovené v memorandu o porozumění by se vztahovaly jak na obecná kola jednání, tak na případná kola jednání na technické úrovni, která by bylo třeba zahájit.

4.3.2

Zřízení smíšeného poradního výboru zúčastněných stran by mělo být založeno na stejném přístupu jako zásada partnerství, která platí pro politiku soudržnosti.

4.3.2.1

V rámci partnerství je každý program politiky soudržnosti vytvářen prostřednictvím společného procesu, do něhož jsou zapojeny orgány na evropské, regionální a místní úrovni, sociální partneři a organizace občanské společnosti. Toto partnerství se vztahuje na všechny fáze programového procesu, od návrhu přes řízení a provádění až po monitorování a hodnocení. Tento přístup pomáhá zajistit, aby činnosti byly přizpůsobeny místním a regionálním potřebám a prioritám všech zúčastněných stran.

4.3.3

Výběr pozorovatelů z řad zástupců organizací občanské společnosti a sociálních partnerů by měl podléhat základnímu kritériu skutečné reprezentativnosti, nezávislosti a spravedlivého rozdělení mezi zúčastněné strany. Pokud jde o reprezentativnost a nezávislost, u sociálních partnerů je třeba vycházet z kritérií přijatých Mezinárodní organizací práce, skupinou zaměstnanců a skupinou zaměstnavatelů, a u ostatních organizací občanské společnosti z členství v mezinárodních organizacích. Pozorovatelé ve smíšeném poradním výboru zúčastněných stran by se měli řídit zvláštním kodexem chování.

4.3.4

Vedle organizací občanské společnosti a sociálních partnerů by smíšený poradní výbor zúčastněných stran měl zahrnovat – jako externí pozorovatele – také příslušné mezinárodní organizace, například Mezinárodní organizaci práce (MOP), Organizaci pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) nebo Sekretariát pro mnohostranné environmentální dohody Programu OSN pro životní prostředí.

4.3.4.1

Kodex chování by měl upravovat:

práva a povinnosti pozorovatelů ve smíšeném poradním výboru zúčastněných stran, kteří se účastní jednání jménem občanské společnosti a sociálních partnerů. V rámci kodexu chování by měl být stanoven protokol o důvěrnosti, který by zajišťoval dodržování zásady důvěrnosti, což znamená povinnost nezveřejňovat informace šířené v „důvěrné“ fázi jednání a ve fázi „včasných varování“;

ii)	zásady týkající se ustanovení pozorovatelů ve smíšeném poradním výboru zúčastněných stran, a to transparentním způsobem a s ohledem na jejich skutečnou nezávislost a reprezentativnost a spravedlivé rozdělení mezi občanskou společnost a sociální partnery (viz odstavec 4.3.3);

iii)	pravidla a postupy různých fází vyjednávání uvedených v plánu jednání.

Kodex chování by měly podepsat všechny subjekty, které se účastní jednání jako pozorovatelé v rámci smíšeného poradního výboru.

4.4

Plán jednání by měl sestávat z následujících fází, které by se cyklicky opakovaly až do ukončení jednání.

4.4.1

Důvěrná fáze jednání. Fáze, které se účastní jak vyjednávající strany (Komise a země zeměpisné oblasti, která je partnerem v jednáních), tak zástupci občanské společnosti a sociálních partnerů jako „pozorovatelé“, kteří se podpisem „protokolu o důvěrnosti“, který je součástí kodexu chování, zavazují zaručit důvěrnost informací, které mají v této fázi k dispozici. V této fázi by MOP měla předložit zprávu o stavu ratifikace a provádění základních úmluv ve třetí zemi, která by měla být předložena před jednáními a být k dispozici všem účastníkům jednání (vyjednavačům a pozorovatelům). Tato zpráva by nebyla závazná, ale pomohla by upozornit na to, zda jsou v zemích dohody dodržovány sociální normy.

4.4.2.

Fáze „včasných varování“ se „smíšeným poradním výborem“. Fáze, v níž pozorovatelé vymezují citlivé otázky, u nichž během jednání nebylo dosaženo uspokojivých řešení pro občanskou společnost a sociální partnery. Tato fáze je stále „důvěrnou fází“, v níž je od pozorovatelů vyžadováno dodržování naprosté důvěrnosti.

4.4.3

Fáze otevřené komunikace. Komise i země zeměpisné oblasti, která je partnerem v jednání, pravidelně předkládají veřejné zprávy o stavu jednání. V této fázi mohou pozorovatelé vyjádřit svá hodnocení, přičemž se musí řídit pravidlem Chatham House (14), a nastínit tak citlivé otázky jednání vymezené v předchozí fázi „včasných varování“ s „poradním výborem“. Tato fáze je veřejnou fází, během níž jsou zdůrazněny předběžné výsledky jednání. Jejím účelem je informovat veřejnost o stavu jednání.

4.4.4

Fáze předložení předběžné nezávislé zprávy o hodnocení dopadů obchodní dohody. V této fázi obě strany (Komise i země partnerské zeměpisné oblasti) předloží předběžné nezávislé posouzení dopadů dohody. V této fázi se také organizace občanské společnosti a sociální partneři vyjadřují k hospodářským, sociálním a environmentálním dopadům dohody, a to i na základě vlastních nezávislých hodnotících analýz. K jednání by měli významným způsobem přispět také „externí pozorovatelé“, kteří by měli předložit zprávu dostupnou všem stranám i veřejnosti.

4.4.5

Po fázi předložení předběžné zprávy o dopadech začne opět cyklicky probíhat důvěrná fáze jednání, po níž bude následovat fáze „včasných varování“ s poradním výborem, poté fáze otevřené komunikace a nakonec fáze předložení konečné zprávy o hodnocení dopadů obchodní dohody. Cyklus jednání bude pokračovat, dokud zástupci Komise a zemí partnerské zeměpisné oblasti neuzavřou dohodu.

4.4.6

Pokud strany dohodu podepíší, vypracují spolu s pozorovateli z řad občanské společnosti a sociálních partnerů, kteří jsou součástí poradní skupiny, zvláštní protokol o zřízení interní poradní skupiny (za EU a za partnerské země), který bude obsahovat pravidla pro její fungování (viz odstavec 5.5.2).

4.4.7

EHSV se domnívá, že navrhovaný rámec jednání by byl výzvou pro všechny strany zapojené do jednání. Vyžaduje totiž, aby si každý ze zúčastněných subjektů (Komise, organizace občanské společnosti, sociální partneři, externí pozorovatelé) byl vědom své úlohy, a klade obzvláště vysoké nároky na jejich profesionalitu a připravenost. EHSV se domnívá, že by bylo vhodné posílit zapojení Evropského parlamentu, který by měl hrát větší roli ve fázích vyjednávání a monitorování dohod. EHSV je rovněž přesvědčen, že jedině tak lze zajistit, aby se do obchodních jednání skutečně zapojili všichni, včetně občanské společnosti a sociálních partnerů, a zaručit tak účinné sdílení obsahu dohody.

5. Návrh reformy interních poradních skupin pro monitorování, hodnocení a provádění dohod

5.1

V EU v současné době sílí ze strany občanské společnosti a sociálních partnerů poptávka po inkluzivním a demokratickém dialogu, a to nejen při přípravě obchodních dohod, ale i při jejich provádění (15). EHSV oceňuje snahu Komise otevřít prostor pro diskusi a účast, zároveň se však domnívá, že je nezbytné zlepšit postupy monitorování, hodnocení a provádění těchto dohod.

5.2

EHSV se domnívá, že poradní nástroje – interní poradní skupiny – zřízené za účelem monitorování provádění a plnění závazků stanovených v kapitolách o obchodu a udržitelném rozvoji a do budoucna v celých obchodních dohodách neplní stanovené cíle uspokojivým způsobem. Interní poradní skupiny mají nedostatky, jak pokud jde o kritéria, kterými se řídí jejich složení, tak z důvodu neexistence jasných pravidel pro jejich fungování.

5.3

V návaznosti na politická doporučení uvedená v neoficiálním dokumentu interních poradních skupin EU (16) a na nedávno provedenou analýzu zabývající se interními poradními skupinami EU a partnerských zemí (17) lze interní poradní skupiny hodnotit podle čtyř různých úrovní úspěšnosti, které vycházejí z jejich schopnosti zajistit:

1)	jejich operativnost;

2)	sdílení informací;

3)	monitorování dohod;

4)	politický dopad.

5.3.1

Co se týče operativnosti, interní poradní skupiny díky klíčové úloze sekretariátu, kterou plní EHSV, fungují v EU, avšak jsou přítomny pouze v některých partnerských zemích (18). V partnerských zemích, v nichž jsou přítomny, mají zjevné problémy organizační povahy – z důvodu nedostatku finančních prostředků (19) – a také problémy s reprezentativností, spravedlivým rozdělením zástupců jednotlivých zájmů a nezávislostí orgánů, které je tvoří (20).

5.3.2

Pokud jde o schopnost členů interních poradních skupin sdílet informace, zdá se, že rovněž na úrovni obecné výměny informací existuje jasný rozdíl mezi interními poradními skupinami EU a interními poradními skupinami partnerských zemí. V interních poradních skupinách EU navzdory některým rozporům obecně dobře funguje výměna informací mezi účastníky dialogu, avšak v interních poradních skupinách partnerských zemích se objevuje napětí mezi zástupci podniků a zástupci jiných než podnikatelských skupin. U interních poradních skupin EU i partnerských zemí však přetrvávají neuspokojivé vztahy mezi vládami a těmito skupinami (tzv. vertikální dialog). Vyvstává také požadavek na strukturovanější a hlubší nadnárodní dialog mezi interními poradními skupinami EU a partnerských zemí, zejména během každoročního nadnárodního setkání občanské společnosti a při pořádání zvláštních setkání interních poradních skupin v rámci téže dohody.

5.3.3

Pokud jde o monitorování dohod, je třeba přiznat, že ačkoli to je hlavním cílem interních poradních skupin, uskutečňuje se jen obtížně. Neschopnost zajistit monitorování provádění a plnění kapitoly o obchodu a udržitelném rozvoji je způsobena především nedostatkem specifických zdrojů určených na monitorování a nedostatkem ochoty a odpovědnosti ze strany vlád. Za těchto podmínek je jistě třeba ocenit tlak, jaký Komise a interní poradní skupiny EU vyvíjejí na vlády partnerských zemí, aby zvýšily svou odpovědnost ve fázi monitorování (21). Spolehlivým základem pro posouzení obchodní dohody by bylo předložení – nezávazné – informační zprávy MOP a OECD, která by byla k dispozici interním poradním skupinám.

5.3.4

Není pochyb o tom, že na základě dosavadních zjištění je politický dopad, tj. schopnost ovlivnit provádění dohod spadajících do kapitoly o obchodu a udržitelném rozvoji, ze strany interních poradních skupin zcela nedostatečný. Komise by měla stanovit ambicióznější kritéria, aby vlády zohledňovaly doporučení interních poradních skupin. Kromě toho nejsou úkoly interních poradních skupin i přes svou závaznost účinně vymahatelné a schází stálé zapojení těchto skupin do procesu řešení sporů (22).

5.4

Na základě těchto úvah se EHSV domnívá, že je zapotřebí provést důkladnou reformu interních poradních skupin, aby se odstranily uvedené nedostatky (v odstavcích 5.3.1–5.3.4).

5.5

EHSV připomíná, že je zapotřebí zřídit pro všechny typy vyjednávaných dohod jednotný orgán pro účast občanské společnosti a sociálních partnerů(reformovaná interní poradní skupina), který by byl schopen monitorovat provádění a plnění dohod a hodnotit jejich výsledky (23).

5.5.1

Tento orgán by měl být společný a plně funkční pro obě strany dohody (EU a partnerské země) a měl by pokrývat všechny aspekty dohody, přičemž prioritu by měly mít ty části dohody, které ovlivňují provádění kapitoly o obchodu a udržitelném rozvoji.

5.5.2

EHSV se domnívá, že každá podepsaná dohoda by měla obsahovat protokol o fungování interních poradních skupin, který by tvořil pevný institucionalizovaný rámec schopný určit pravidla jeho fungování pro obě strany dohody (EU a partnerské země) tím, že by stanovil:

a)	kritéria pro určení členů interních poradních skupin tak, aby byla zajištěna jejich reprezentativnost, spravedlivé rozdělení zástupců jednotlivých zájmů a nezávislost (viz odstavec 4.3.3);

závazek zajistit účast Mezinárodní organizace práce (MOP) a Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) v interních poradních skupinách jako „externích pozorovatelů“. Účelem zapojení MOP je zajistit monitorování provádění jejích úmluv v rámci dohod o volném obchodu. Při tom je třeba využít interní kontrolní mechanismus a zpřístupnit vyjednávajícím stranám zvláštní zprávu zaměřenou na případné problémy v provádění sociálních norem obsažených v kapitole o obchodu a udržitelném rozvoji. Účast OECD navíc umožní (prostřednictvím národních kontaktních míst a vlád zúčastněných zemí) sledovat provádění pokynů pro nadnárodní společnosti, zejména na nižších úrovních dodavatelského řetězce. Hodnocení těchto orgánů však nebudou v rámci interní poradní skupiny závazná;

c)	že interním poradním skupinám bude svěřena skutečně aktivní úloha při aktivaci postupů řešení sporů ve všech záležitostech dohody, které interní poradní skupiny předkládají vrchnímu úředníkovi pro dodržování obchodních dohod;

d)	harmonogram závazných a použitelných plánů pro závazky obsažené v dohodě s jasnými lhůtami pro jejich ratifikaci;

e)	že průvodce provádění závazků přijatých v dohodě bude aktualizován a bude stanoven soubor kvalitativních a kvantitativních ukazatelů, z nichž bude vycházet průběžné monitorování a ex post hodnocení dopadů dohody;

f)	datum, do kterého musí každá ze stran dohody (EU a partnerské země) obdržet nezávislou následnou studii dopadů dohody, považují-li tyto strany za vhodné zkrátit stanovenou pětiletou lhůtu;

g)	počet schůzek, které se v průběhu roku uskuteční v rámci každé interní poradní skupiny pro každou stranu dohody (EU a partnerské země);

h)	povinnost pořádat jednou ročně setkání interních poradních skupin EU a partnerské země;

i)	závazek zajistit každoroční setkání interních poradních skupin EU a partnerských zemí v Bruselu, jehož se aktivně zúčastní všechny složky interních poradních skupin;

závazek zřídit internetovou platformu, díky níž účastníci interní poradní skupiny budou moci pochopit význam vzájemného učení mezi interními poradními skupinami, vyměňovat si potřebné informace, např. o konkrétních tématech (pracovní práva, lidská práva, dopad pravidel ekologického zemědělství na obchod atd.), sdílet možné osvědčené postupy, vytvořit příslušné on-line kurzy odborné přípravy pro účastníky interních poradních skupin;

k)	kalendář schůzí, na nichž budou Komisi, Evropskému parlamentu a Radě podávány zprávy o pokroku v práci interní poradní skupiny;

l)	finanční prostředky nezbytné pro fungování interních poradních skupin;

závazek vypracovat výroční zprávu o fungování jednotlivých interních poradních skupin. V této zprávě budou interní poradní skupiny moci stanovit priority a doporučení pro provádění kapitoly o obchodu a udržitelném rozvoji a Evropská komise bude muset tyto priority a doporučení začlenit do priorit EU pro provádění kapitoly o obchodu a udržitelném rozvoji, anebo bude muset odůvodnit jejich případné zamítnutí;

závazek pověřit EHSV organizací interní poradní skupiny na straně EU a úkolem poskytovat technickou podporu nadnárodnímu setkání interních poradních skupin EU a partnerských zemí. V této souvislosti bude sekretariát EHSV poskytovat technickou podporu při hledání partnerů v partnerských zemích (kritéria viz odstavec 4.3.3), a bude nápomocen předsedům interních poradních skupin při určování pořadů jednání, řízení schůzí, sepisování zpráv o těchto schůzích, předkládání zpráv institucím EU a občanské společnosti a přebírání odpovědnosti za poskytování nezbytných informací.

5.5.3

Klíčovou roli budou hrát průběžné monitorovací ukazatele, které zajistí dodržování závazků stanovených v dohodě a budou se týkat hospodářské/obchodní, sociální, environmentální a zdravotně bezpečnostní oblasti.

5.5.4

EHSV se domnívá, že na základě procesu reformy interních poradních skupin se úloha EHSV stane klíčovou a bude vyžadovat odpovídající přizpůsobení lidských a finančních zdrojů. Z tohoto důvodu EHSV znovu žádá rozpočtové orgány, aby po provedení reformy poskytly dodatečný rozpočet odpovídající běžným výdajům plánovaným Komisí, a pomohly tak interním poradním skupinám provádět jejich plánované činnosti, a to jak po stránce kvantitativní, tak kvalitativní.

V Bruselu dne 23. března 2022.

Předsedkyně Evropského hospodářského a sociálního výboru

Christa SCHWENG

(1) COM(2021) 66 final.

(2) Usnesení Evropského parlamentu ze dne 26. listopadu 2020 o přezkumu obchodní politiky EU (2020/2761(RSP)).

(3) Úř. věst. C 105, 4.3.2022, s. 148; Úř. věst. C 105, 4.3.2022, s. 40; Úř. věst. C 364, 28.10.2020, s. 53; Úř. věst. C 364, 28.10.2020, s. 160; Úř. věst. C 159, 10.5.2019, s. 28.

(4) Úř. věst C 105, 4.3.2022, s. 148; Úř. věst C 105, 4.3.2022, s. 40; REX/530, Hodnocení úlohy občanské společnosti v participativních strukturách dohody mezi Evropskou unií, Kolumbií, Peru a Ekvádorem, zpravodaj: Giuseppe Iuliano; Úř. věst. C 364, 28.10.2020, s. 160; Úř. věst. C 47, 11.2.2020, s. 38; REX/503, Na cestě k dohodě o přidružení mezi EU a Mercosurem, zpravodaj: Josep Puxeu Rocamora, spoluzpravodaj: Mário Soares.

(5) Článek 4 nařízení č. 1049/2001.

(6) Dopis, ve kterém Komise odmítá poskytnout organizaci Les Amis de la Terre přístup k dokumentu, 2019 [b], https://www.asktheeu.org/fr/request/7049/response/23196/attach/3/Signed%20letter.pdf?cookie_passthrough=1, cit. 30. 7. 2020, s. 2.

(7) Úř. věst. C 374, 16.9.2021, s. 73 op. cit.

(8) ClientEarth, Fern, Veblen Institute, La Fondation Nicolas Hulot pour la Nature et l’Homme a Mezinárodní federace lidských práv.

(9) Decision in case 1026/2020/MAS concerning the failure by the European Commission to finalise an updated „sustainability impact assessment“ before concluding the EU-Mercosur trade negotiations (tento dokument není v češtině dostupný).

(10) Úř. věst. C 47, 11.2.2020, s. 38 op. cit.

(11) Úř. věst. C 105, 4.3.2022, s. 148 op. cit; REX/532; Úř. věst. C 364, 28.10.2020, s. 160 op. cit.

(12) Evropská unie, březen 2021, Study Reviewing DG Trade Civil Society Dialogue, Tetra Tech – Deloitte.

(13) Úř. věst. C 105, 4.3.2022, s. 40; Úř. věst. C 105, 4.3.2022, s. 148; Úř. věst. C 159, 10.5.2019, s. 28.

(14) Základní pravidlo, které zní: „Pokud se zasedání nebo jeho část koná podle pravidla Chatham House, smějí účastníci používat informace, které obdrželi, ale nesmějí prozradit identitu mluvčího, mluvčích či jiných účastníků ani to, ke které organizaci patří.“

(15) Non-paper from the Netherlands and France on trade, social economic effects and sustainable development (tento dokument není v češtině dostupný).

(16) Non-paper: Strengthening and Improving the Functioning of EU Trade Domestic Advisory Groups, (tento dokument není v češtině dostupný).

(17) Martens, D., Potjomkina, D., Orbie, J., 2020, Domestic Advisory Groups in EU trade agreements – Stuck at the Bottom or Moving up the Ladder? Friederich Ebert Stiftung – Ghent University.

(18) Příkladem je Peru, kde po neochotě peruánské vlády zřídit specializovanou interní poradní skupinu zřídily organizace občanské společnosti „stínovou“ interní poradní skupinu, kterou EU bohužel neuznává. Martens, D., et al., 2020, op. cit.

(19) „EHSV zajišťuje sekretariát všech interních poradních skupin EU. Přibližně 78 % (36 ze 46) účastníků interních poradních skupin EU se domnívá, že sekretariát schůze interních poradních skupin připravuje dobře. Většina interních poradních skupin třetích zemí však podobnou pomoc s organizací a přípravou jejich činnosti nemá. Většinu práce často vykonává předseda (a někdy i místopředsedové), jenž má omezenou možnost se těmto činnostem věnovat.“ Martens, D., et al., op. cit., s. 16.

(20) To je případ interní poradní skupiny Jižní Koreje, která sice dosáhla značného pokroku, ale stále má nedostatky, pokud jde o reprezentativnost a nezávislost. Martens, D., et al., 2020, op. cit.

(21) V případě dohody mezi EU a Jižní Koreou vedl politický tlak k oficiální stížnosti a odborná komise dospěla k závěru, že Jižní Korea nedodržuje úmluvy MOP.

(22) Úř. věst. C 105, 4.3.2022, s. 40.

(23) Úř. věst. C 159, 10.5.2019, s. 28.