4.3.2022   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 105/56


Stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru k tématu Strategická autonomie a potravinové zabezpečení a udržitelnost

(stanovisko z vlastní iniciativy)

(2022/C 105/09)

Zpravodaj:

Klaas Johan OSINGA

Rozhodnutí plenárního shromáždění

25. 3. 2021

Právní základ

čl. 32 odst. 2 jednacího řádu

 

stanovisko z vlastní iniciativy

Odpovědná sekce

Zemědělství, rozvoj venkova, životní prostředí

Přijato v sekci

4. 10. 2021

Přijato na plenárním zasedání

20. 10. 2021

Plenární zasedání č.

564

Výsledek hlasování

(pro/proti/zdrželi se hlasování)

128/0/1

1.   Závěry a doporučení

1.1.

EHSV navrhuje, aby byla definice otevřené strategické autonomie uplatňovaná na potravinové systémy založena na produkci potravin, pracovní síle a spravedlivém obchodu, přičemž hlavním cílem je zajistit pro všechny občany EU potravinové zabezpečení a udržitelnost prostřednictvím spravedlivých, zdravých, udržitelných a odolných dodávek potravin.

1.2.

Zejména by mělo dojít k větší diverzifikaci potravinových systémů v EU, měly by být posíleny pracovní síly v zemědělství, především přilákáním mladých lidí a zajištěním důstojných pracovních podmínek a platů, a obchodní politiky by měly být sladěny s normami EU v oblasti udržitelnosti potravin a s konkurenceschopností (1).

1.3.

Otevřenou strategickou autonomii a udržitelnost potravinových systémů lze nejlépe zaručit vytvořením souboru nástrojů zahrnujícího opatření pro řízení rizik, díky nimž se potravinové řetězce budou moci vypořádat s extrémními situacemi a vnitrostátní a unijní orgány budou moci přijmout okamžitá opatření.

1.4.

Nedávné události zapříčiněné pandemií COVID-19, extrémní povětrnostní události v důsledku narušení klimatu a kybernetické útoky ukazují, že je třeba zlepšit odolnost a udržitelnost našich potravinových systémů. Evropská komise v rámci strategie „Od zemědělce ke spotřebiteli“ vytváří pohotovostní plán EU pro dodávky potravin a potravinové zabezpečení a související mechanismus EU pro řešení potravinové krize (2). To by mělo pomoci zvýšit povědomí o rizicích a zahrnovat identifikaci, posouzení, zmapování a sledování klíčových rizik prostřednictvím zátěžového testování kritických systémů na úrovni EU a členských států a mělo by to rovněž přispět k provádění opatření, která budou řešit existující problémy.

1.5.

EU potřebuje systém, který zabrání tomu, aby se události, jako jsou výpadky elektrického proudu a sítí nebo kybernetické útoky, kvůli vzájemným závislostem rozšířily a vymkly kontrole. Například pro situace, kdy na město musí být na několik týdnů uvaleno omezení volného pohybu osob, výpadek elektrického proudu trvá několik dní nebo je proti potravinářské společnosti nebo maloobchodníkovi s potravinami veden kybernetický útok.

1.6.

Za účelem zlepšení mechanismů řešení problémů je třeba rozvinout stávající potravinové systémy a současně potravinové systémy diverzifikovat, včetně obchodních modelů pro farmářské prodejny, městské zemědělství, vertikální zemědělství a obecně přístup spočívající v pokrývání místních potřeb z lokálních zdrojů. Pro dosažení tohoto cíle bude nutné, aby zemědělci a pěstitelé šířeji uplatňovali výzkum a inovace. Tento přístup by měl také minimalizovat rizika vzniku oblastí s problematickou dostupností potravin a specializace produkce (3). Zároveň by měly být posíleny výhody efektivního distribučního systému ze zemědělských podniků ke zpracování a na trhy.

1.7.

V zájmu zajištění dlouhodobé produkce zdravých potravin v dostatečném množství a zaručení dostatečné obživy je důležité, aby přírodní zdroje byly užívány udržitelným způsobem, aby byly chráněny půdní a vodní zdroje, abychom pokročili v boji proti změně klimatu a úbytku biologické rozmanitosti a chránili dobré životní podmínky zvířat. EU by rovněž měla posílit místní a regionální produkci, aby se skloubily dobře vyvážená produkce a zpracování potravin a nízká uhlíková stopa.

1.8.

Zásadní hospodářskou, sociální i environmentální roli hraje SZP. Měla by stabilizovat trhy během krizí a poskytovat zemědělcům a zpracovatelům záchrannou síť a zároveň chránit životní prostředí, klima, pracovní sílu a dobré životní podmínky zvířat. Přispívá rovněž k udržení strategické výrobní kapacity, bezpečnosti potravin a potravinového zabezpečení.

1.9.

Zemědělské podniky, úrodná zemědělská půda a voda jsou strategickými aktivy a musejí být v celé EU v náležité míře chráněny, protože tvoří páteř naší otevřené strategické potravinové autonomie.

1.10.

EHSV opakuje své doporučení prozkoumat možnost zřízení víceúrovňové Evropské rady pro politiku v oblasti potravin za účasti mnoha zainteresovaných stran (4). Tato rada by v kontextu otevřené strategické autonomie mohla mít mimo jiné monitorovací úlohu a pomáhat při hodnocení a předvídání rizik v potravinovém řetězci.

1.11.

EU musí zajistit, že hranice zůstanou bezpečně otevřené a že bude nadále možný pohyb pracovní síly a bude fungovat logistika v oblasti produkce a distribuce potravin („zelené pruhy“) jak v rámci EU, tak vůči třetím zemím. To vyžaduje silný mechanismus pro koordinaci mezi členskými státy, Evropskou komisí a třetími zeměmi.

2.   Úvod

2.1.

Cílem tohoto stanoviska z vlastní iniciativy je prozkoumat koncepci „otevřené strategické autonomie“ Evropy ve vztahu k budoucímu potravinovému zabezpečení a udržitelnosti potravin a formulovat postoje občanské společnosti a její politická doporučení určená do budoucna. Stanovisko zejména poskytuje podněty k zamyšlení ohledně problémů, které přinesly nedávné události, jako například pandemie COVID-19, povětrnostní extrémy, kybernetické útoky a politické či sociální napětí.

2.2.

„Otevřená strategická autonomie“ by měla být chápána jako příležitost pro EU, aby zajistila zabezpečení dodávek potravin a stanovila vysoké normy v oblasti udržitelnosti, zejména v souvislosti se Zelenou dohodou pro Evropu a cíli OSN v oblasti udržitelného rozvoje. Výzvy z hlediska udržitelnosti evropského potravinového systému je potřeba řešit jak interně, tak externě. Toto stanovisko se zaměří i na možné způsoby, jak ochránit a zlepšit dostupnost udržitelných potravin pro všechny občany EU, a to zejména v časech krize.

2.3.

Toto stanovisko vychází z řady návrhů a konkrétních nápadů, které EHSV již vyjádřil v minulosti (5). Cíle těchto návrhů lze shrnout takto:

podpořit komplexní politiku EU v oblasti potravin s cílem zajistit zdravé stravování vycházející z udržitelných potravinových systémů, propojit zemědělství s výživou a ekosystémovými službami a zajistit dodavatelské řetězce, které by zabezpečovaly veřejné zdraví pro všechny složky evropské společnosti. Tato politika, která se nyní odráží ve strategii „Od zemědělce ke spotřebiteli“ vypracované Komisí, by měla zlepšit soudržnost jednotlivých oblastí politik souvisejících s potravinami, obnovit hodnotu potravin a podpořit dlouhodobý přesun od produktivismu a konzumerismu v oblasti potravin k potravinovému občanství,

zvýšit potenciál krátkých potravinových řetězců, agroekologie a režimů jakosti produktů,

zajistit spravedlivé ceny a zakázat nekalé obchodní praktiky,

zahrnout strategii „Od zemědělce ke spotřebiteli“ a strategii v oblasti biologické rozmanitosti, jež jsou součástí Zelené dohody pro Evropu, jako mezinárodní standardy udržitelnosti do všech budoucích obchodních dohod EU,

zajistit strukturované zapojení a účast občanské společnosti a všech zúčastněných stran napříč potravinovým řetězcem, a to mimo jiné prostřednictvím Evropské rady pro politiku v oblasti potravin.

2.4.

V neposlední řadě je cílem tohoto stanoviska z vlastní iniciativy poskytnout hodnotné poznatky pro probíhající práci na strategii „Od zemědělce ke spotřebiteli“ v rámci Zelené dohody pro Evropu, SZP, přezkumu obchodní politiky a agendě pro strategický výhled, aby se potravinové zabezpečení a udržitelnost dostaly do centra pozornosti těchto analýz.

2.5.

OSN v září 2021 uspořádala summit o potravinových systémech, jehož účelem bylo pomoci zemím dosáhnout 17 cílů udržitelného rozvoje, zejména cíle č. 2 – Konec hladu. EHSV k této debatě předložil svůj příspěvek (6).

3.   Otevřená strategická autonomie, klíčové prvky pro potravinový systém

3.1.

Podle Evropské komise je „otevřená strategická autonomie“ schopnost EU činit vlastní rozhodnutí a utvářet svět kolem sebe prostřednictvím vedení a interakce, jež zároveň odráží její strategické zájmy a hodnoty. Umožňuje EU být silnější jak hospodářsky, tak geopoliticky tím, že bude (7):

otevřená obchodu a investicím, které pomohou oživit hospodářství EU po krizích a umožní mu zůstat konkurenceschopným a propojeným se světem,

udržitelná a odpovědná, přičemž sehraje klíčovou roli v utváření zelenějšího a spravedlivějšího světa na mezinárodní úrovni, posílí stávající spojenectví a bude spolupracovat s mnoha partnery,

asertivní vůči nekalým a donucovacím praktikám a připravená prosazovat svá práva a zároveň bude při řešení globálních problémů vždy upřednostňovat mezinárodní spolupráci.

3.2.

„Otevřenou strategickou autonomii“ je třeba lépe definovat, pokud je o potravinové systémy. EHSV chce přispět k debatě o tom, jak se může EU lépe připravit na budoucí krize. Toto téma by mělo být součástí plánu EU na podporu oživení, například s využitím prostředků nástroje Next Generation EU.

3.3.

EHSV navrhuje, aby byla definice otevřené strategické autonomie založena na produkci potravin, pracovní síle a spravedlivém obchodu, přičemž hlavním cílem je zajistit pro občany EU potravinové zabezpečení a udržitelnost prostřednictvím spravedlivých, udržitelných a odolných dodávek potravin.

3.4.   Produkce potravin

3.4.1.

K potravinovému zabezpečení by se mělo přistupovat z mezinárodní, vnitrostátní a místní perspektivy. 55 % světové populace žije ve městech, kde je produkováno jen málo potravin – v oblastech s problematickou dostupností potravin. Odborníci z OSN se domnívají, že tento podíl se do roku 2050 zvýší na 68 %. Projekce ukazují, že urbanizace ve spojení s celkovým růstem světové populace by mohla vést k tomu, že v městských oblastech bude v roce 2050 žít o 2,5 miliardy lidí více (8). Očekává se, že se míra urbanizace v Evropě do roku 2050 zvýší zhruba na 83,7 % (9).

3.4.2.

Na vnitřním trhu Evropské unie jsou potraviny denně přepravovány povětšinou z venkovských oblastí a zpracovatelských odvětví do supermarketů v městských oblastech. Během omezení volného pohybu osob v letech 2020 a 2021 však mezi spotřebiteli vzrostla popularita místních obchodů, farmářských prodejen a e-shopů.

3.4.3.

Rozvoj krátkých dodavatelských řetězců přispívá k odolnosti Evropy. Místní kanály by měly být v souladu s potřebami obyvatel a specifiky jednotlivých území a podnebních pásem. Je třeba rozvinout ve větší míře zpracovatelské kapacity na místní úrovni.

3.4.4.

Zvýšení odolnosti EU napomůže rovněž diverzifikace produkce. Strategie „Od zemědělce ke spotřebiteli“ počítá se zvýšením rozlohy zemědělské půdy určené pro ekologické zemědělství. Vhodnými a stále oblíbenějšími možnostmi, jak zkrátit délku přepravy potravin (tzv. potravinové kilometry), jsou zahrádkářské plochy a městské a vertikální zemědělství (10). Tyto iniciativy by měly být spojeny s další místní a regionální produkcí a zpracováváním potravin, aby byla vytvořena záchranná síť.

3.4.5.

Mezi prioritami agendy EU by mělo být mapování zranitelných míst. Členské státy a Evropská komise by měly spolupracovat při odhalování nedostatků, snižování plýtvání potravinami, vypracovávání scénářů a koordinaci cílené odborné přípravy a komunikace.

3.4.6.

Součástí otevřené strategické autonomie EU v oblasti potravin by mělo být inteligentní řízení potravinových zásob. Mělo by spočívat v pravidelné obměně strategických zásob a zároveň bránit spekulacím ze strany obchodníků, včetně nákupu komodit a potravin za ceny nižší, než jsou výrobní náklady (11), a silné reakci trhů díky zajištění transparentnosti trhu.

3.5.   Pracovní síly

3.5.1.

Nedostatečný počet mladých lidí se školí k práci v zemědělství a situace je obdobná, pokud jde o jejich ochotu tyto práce vykonávat. V roce 2016 připadalo na každého zemědělce z EU mladšího 35 let více než šest zemědělců starších 65 let (12).

3.5.2.

Zemědělci kromě toho i nadále nesou nepřiměřeně vysoký podíl škod a ztrát způsobených katastrofami. Jejich zvyšující se četnost a intenzita, ke kterým se přidává systémová povaha těchto rizik, převracejí životy lidí naruby, ničí jejich živobytí a ohrožují celý náš potravinový systém.

3.5.3.

Je nezbytné zvýšit množství pracovních sil v zemědělství v Evropě, chránit zemědělskou činnost a úrodnou zemědělskou půdu a poskytnout odpovídající zemědělské znalostní a inovační systémy (AKIS). Je nutné motivovat mladé lidi a ženy k tomu, aby začali pracovat v zemědělství a aby v zemědělských podnicích setrvali dlouhá léta.

3.5.4.

Předpokladem pro zavedení udržitelného a odolného potravinového systému je zajištění důstojných pracovních podmínek pro pracovníky z EU i třetích zemí v zemědělství a potravinářství na všech úrovních dodavatelského řetězce. Je třeba zajistit odpovídající finanční prostředky, spravedlivé a vyšší mzdy, spravedlivé ceny, dotace na přizpůsobení se změně klimatu a práva sezónních pracovníků.

3.5.5.

Komplexní politika EU v oblasti potravin by podle EHSV měla zajistit hospodářskou, environmentální a sociálně-kulturní udržitelnost. Je proto naprosto nezbytné zajistit, aby strategie „Od zemědělce ke spotřebiteli“ zásadně změnila dynamiky dodavatelského řetězce a dosáhla trvalého zlepšení v příjmech a živobytí zemědělců (13). Je tedy otázka, zda k těmto nezbytným zásadním posunům dojde, nebudou-li poskytnuty správné politické a ekonomické pobídky.

3.6.   Obchod

3.6.1.

Vývoz zemědělsko-potravinářských produktů EU-27 měl v roce 2020 hodnotu 184,3 miliardy EUR, což představuje zvýšení o 1,4 % v porovnání s rokem 2019, zatímco dovoz dosáhl hodnoty 122,2 miliardy EUR, což je o 0,5 % více než v předchozím roce. Obchodní přebytek zemědělsko-potravinářského odvětví v roce 2020 dosáhl 62 miliard EUR, což představuje 3 % zvýšení oproti roku 2019 (14). Podle Společného výzkumného střediska 1 miliarda EUR vývozu zemědělsko-potravinářských produktů vytváří průměrně 20 000 pracovních míst, z nichž 13 700 je v primárním sektoru. Zemědělství zároveň v roce 2016 zajišťovalo 4,2 % celkové zaměstnanosti v EU (15).

3.6.2.

Největší trhy pro zemědělsko-potravinářské odvětví EU jsou Spojené království, USA, Čína, Švýcarsko a Japonsko, které zaujímají 52 % podíl na celkovém vývozu. Nejvíce zemědělsko-potravinářských produktů bylo v roce 2020 do EU dovezeno ze Spojeného království, Brazílie, USA, Ukrajiny a Číny.

3.6.3.

EU hraje v celosvětovém obchodu se zemědělsko-potravinářskými produkty významnou úlohu a je nezbytné, aby její obchodní politiky byly v souladu s jejími cíli v oblasti udržitelnosti. V jednom ze svých předchozích stanovisek (16) EHSV navrhl, aby EU zahrnovala do všech svých budoucích obchodních dohod strategii „Od zemědělce ke spotřebiteli“ a strategii v oblasti biologické rozmanitosti, jež jsou součástí Zelené dohody pro Evropu, jako mezinárodní standardy udržitelnosti. EHSV také uznal význam a hodnotu obchodu, který je založen na pravidlech a který funguje za rovných podmínek, a jeho významný přínos pro budoucí hospodářské oživení po skončení pandemie COVID-19.

3.6.4.

EU by v zájmu snížení závislosti na zemědělských vstupech měla podporovat postupy využívající malé množství vstupů, zejména pokud jde o fosilní paliva a pesticidy, a pomoci vytvořit kapacitu pro výrobu zemědělských vstupů v Evropě.

3.6.5.

Je třeba vytvořit inovativní systémy, které ochrání a zlepší základnu přírodních zdrojů a zároveň podpoří účinnou výrobu (17). Mezi důležité faktory, které je třeba rozvíjet, patří nové technologie, roboti a očkovací látky.

4.   Řízení rizik a scénář pro zátěžové testování

4.1.

Podle Organizace OSN pro výživu a zemědělství (FAO) lidstvo a naše potravinové zabezpečení čelí řadě nových, bezprecedentních hrozeb, jako jsou extrémní povětrnostní události v důsledku narušení klimatu, nemoci a pandemie. Zemědělství čelí škále rizik, která jsou na sebe v extrémně propojeném světě navázána (18).

4.2.

FAO uvádí, že ceny potravin vystoupaly v období let 2020–2021 na nejvyšší úroveň od roku 2011 (19). Často se udává, že volatilita cen je částečně poháněna spekulacemi. OSN a OECD uvádějí, že v roce 2020 trpělo hladem 720 až 811 milionů lidí. Téměř třetina lidí na světě (2,37 miliardy) neměla v roce 2020 přístup k odpovídajícím potravinám, což představuje nárůst o 320 milionů během jednoho roku (20).

4.3.

Pandemie COVID-19 jasně prokazuje, že potravinové zabezpečení – a to ani v Evropě – nelze brát jako samozřejmost. Všichni aktéři a všechny činnosti napříč potravinovým řetězcem jsou mimořádně úzce propojeni. Během pandemie zavedly jednotlivé země omezení obchodu. I uvnitř EU členské státy přijímaly jednostranná opatření uzavírající hranice, která ohrožovala přepravu potravin a sezónní pracovníky. Výroba, zpracování a distribuce pokračovaly díky tomu, že se zemědělci a partneři z potravinového řetězce dokázali situaci rychle přizpůsobit. Komise rovněž přijala opatření s cílem zachovat fungování vnitřního trhu. Mnoho podnikatelů však krize ekonomicky zasáhla, protože lidé přestali cestovat, utichl cestovní ruch a byly uzavřeny stravovací služby.

4.4.

Kybernetické útoky, jako jsou například ransomwarové útoky, vedly ke krizím v reálném světě, vzhledem k tomu, že se dnes mnohé odehrává online („internet věcí“). Tisková agentura AP uvádí, že se průměrná výše platby kybernetickým zločincům v roce 2020 zvýšila o 311 % na 310 000 amerických dolarů. V průměru získaly oběti opětovně přístup ke svým datům až po 21 dnech (21).

4.5.

V dubnu 2021 největšímu nizozemskému supermarketu (Albert Heijn) na několik dní došly některé sýrové výrobky z důvodu kybernetického útoku na významného distributora (22). Nedávno byl směřován útok i na největšího výrobce v odvětví zpracování masa na světě, společnost JBS. To v USA posílilo bezpečnostní obavy o celostátní dodávky potravin (23). Ukazuje se, že mnoho kybernetických útoků společnosti nenahlašují, aby se vyhnuly reakcím na trhu, jako je například vytváření nepřiměřeně velkých zásob a rychlé zvyšování cen. Kybernetické útoky výrazně ovlivnily rovněž podniky, přestože nebyly jejich přímým cílem. Příkladem je uzavření několika set obchodů švédské skupiny spotřebních družstev v červenci 2021 po ransomwarovém útoku na amerického dodavatele softwaru Kaseya (24).

4.6.

Stejné znepokojení vyvolalo i zablokování Suezského průplavu kontejnerovou lodí o hmotnosti 200 000 tun na počátku dubna 2021. Takovéto incidenty ukazují zranitelnost globálních dodavatelských řetězců. Pokud jsou po několik dní přerušeny, trvá dlouhou dobu, než toto zpoždění doženou, což může způsobovat nárůst cen pro spotřebitele i podniky.

4.7.

V září zveřejnila Evropská komise zprávu o strategickém výhledu z roku 2021, která je zaměřena na otevřenou strategickou autonomii (25). Komise považuje „zajištění udržitelných a odolných potravinových systémů“ za jednu z klíčových strategických oblastí k posílení vedoucího postavení EU ve světě. V této souvislosti je zmíněna potřeba investovat do inovací s cílem ochránit odolné a udržitelné potravinové systémy (26).

4.8.

Nedávno vydaný technický dokument Společného výzkumného střediska (JRC) navíc poskytuje podkladové informace k přehledům odolnosti prezentovaným ve zprávě o strategickém výhledu Evropské komise z roku 2020 (27). Obsahuje ukazatele zranitelnosti v souvislosti s přístupem k místním službám a závislostí na dovozu potravin. Zároveň dokazuje i geopolitický význam potravin. Přehled pomáhá zmapovat zranitelnost a vyvinout zacílené zátěžové testy. Jedná se však o obecný přístup, protože neexistuje jediný ukazatel a přehledy odolnosti jsou v současné době revidovány.

4.9.

Je třeba, aby se přístup dodavatelských řetězců orientoval místo rychlých dodávek na připravenost. Závislost na monopolních dodavatelích některých druhů zboží může být zneužita k zásahům ze strany některých znepřátelených vlád. Může být rovněž problematická z hlediska dodávek vstupů pro zemědělce a zpracovatele potravin. EHSV tudíž vyzývá k bezpečnostnímu přezkoumání dostupnosti potravin v EU. To by mělo být provedeno prostřednictvím studií týkajících se různých scénářů.

4.10.

Zátěžové testy by měly být použity k odhalení zranitelností. Například: jaké jsou možné následky místních/regionálních/celostátních výpadků elektrické a telekomunikační sítě trvajících několik dní? Obecně se má za to, že se z hlediska poptávky jedná o jedno z největších rizik pro kritickou infrastrukturu každého státu, včetně dodávek potravin. Přímé dopady na dodávky potravin mají výpadky v dodávkách elektřiny, vody a plynu, ztráta možnosti chlazení a mražení, ztráta zařízení k vaření, pečení a zpracování/výrobě, výpadky při vytápění a osvětlení, nemožnost zajistit základní hygienu potravin a nemožnost získat palivo pro přepravní vozidla nebo pro jiné využití v dodavatelském řetězci. Výrazné důsledky by však kvůli vlivům na ostatní kritickou infrastrukturu mohly mít i nepřímé dopady. Dlouhodobá absence telekomunikačních a datových služeb by způsobila vážné a bezprostřední problémy pro interní komunikaci podniků a jejich komunikaci se státními orgány, dodavateli, zákazníky a spotřebiteli za účelem snazšího šíření nepostradatelných informací a podávání objednávek a provádění plateb, a to i prostřednictvím bankovních transakcí.

4.11.

EHSV doporučuje, aby byl tento scénář dále prozkoumán.

5.   Doporučení ohledně dalšího postupu

5.1.

Otevřená strategická autonomie jako koncept nabízí příležitosti, ale představuje také rizika. Prosperita EU závisí mimo jiné na světovém obchodu, a tudíž na jasných pravidlech obchodu a stanovených opatřeních.

5.2.

Když se vyskytne nedostatek potravin nebo jejich domnělý nedostatek, může dojít k nákupní panice a spotřebitelé mohou přestat brát v potaz klima, biologickou rozmanitost nebo dobré životní podmínky zvířat. Proto se Evropa může stát zelenější pouze v případě, že se zvýší také její odolnost.

5.3.

Pandemie COVID-19 ukázala, že delší narušení dodavatelských řetězců přináší řetězové reakce napříč celým hospodářstvím. Návrat do normálu může trvat několik let.

5.4.

Otevřené strategické autonomie v oblasti potravin nelze dosáhnout bez otevřené a spravedlivé obchodní politiky. Evropská unie se nemůže vrátit k protekcionistickým opatřením, protože to by vytvořilo nové zranitelnosti a potenciálně způsobilo velké škody (28). Například: EU dodává zrniny do severní Afriky a na Blízký východ. Mezinárodní dodavatelské řetězce jsou často účinnější a diverzifikovanější, a tudíž lépe schopné rychle se adaptovat na nové otřesy než lokální dodavatelské řetězce.

5.5.

EU by měla vyhodnotit, ve kterých případech a u kterých výrobků je cenným přístupem soběstačnost. Mělo by se zvýšit povědomí mezi spotřebiteli a širokou veřejností o tom, jak dodavatelské řetězce fungují.

5.6.

EU by společně s OSN a svými obchodními partnery měla řešit základní příčiny nedostatečného zajišťování potravin a přispět k velmi potřebné transformaci potravinového systému s cílem vybudovat zemědělství odolnější vůči otřesům. Vlády hrají důležitou roli při podpoře toho, aby se dodavatelské řetězce staly udržitelnějšími, odolnějšími a bezpečnějšími.

5.7.

V nedávném společném neoficiálním dokumentu vyzvaly Francie a Nizozemsko k přijetí tvrdších obchodních podmínek EU a vypracování plánu odpovědného chování podniků v EU. Ten by měl zajistit soudržnou a harmonizovanou politiku a zároveň zabezpečit rovné podmínky pro vnitřní trh EU. Akční plán odpovědného chování podniků v EU by měl být zastřešující strategií stanovící přístup EU k podpoře spravedlivého obchodu a odpovědné výroby a ke správě dodavatelských řetězců.

5.8.

Španělsko a Nizozemsko nedávno vydaly společný neoficiální dokument o směřování ke strategické autonomii a zároveň zachování otevřené ekonomiky. Jedním ze závěrů tohoto dokumentu bylo, že „otevřená strategická autonomie“ by měla být jedním z témat, o kterých se bude diskutovat na Konferenci o budoucnosti Evropy.

5.9.

V této souvislosti má podstatný význam i debata EU o náležité péči (29) a kodex chování v rámci strategie „Od zemědělce ke spotřebiteli“ (30). Podniky a organizace v zemědělsko-potravinářském odvětví mají nyní v tomto ohledu možnost podepsat kodex chování pro odpovědné podnikatelské a marketingové praktiky, který Evropská komise zavedla jako součást strategie „Od zemědělce ke spotřebiteli“ (31).

V Bruselu dne 20. října 2021.

Předsedkyně Evropského hospodářského a sociálního výboru

Christa SCHWENG


(1)  Aby byla komplexní evropská politika v oblasti potravin skutečně relevantní pro evropské spotřebitele, je nezbytné, aby potraviny vyrobené udržitelným způsobem v EU byly konkurenceschopné. To znamená, že evropský zemědělsko-potravinářský průmysl bude schopen dodávat spotřebitelům potraviny za ceny, které zahrnují dodatečné náklady související mj. s kritérii udržitelnosti, dobrých životních podmínek zvířat, bezpečnosti potravin a výživy, ale i spravedlivý příjem pro zemědělce, a zároveň si zachová své postavení volby, již upřednostňuje převážná většina spotřebitelů (Úř. věst. C 129, 11.4.2018, s. 18, Úř. věst. C 429, 11.12.2020, s. 268).

(2)  Pohotovostní plán, Evropská komise.

(3)  COVID-19 and the food phenomena (COVID-19 a jevy v oblasti potravin), FAO.

(4)  Úř. věst. C 129, 11.4.2018, s. 18Úř. věst. C 429, 11.12.2020, s. 268.

(5)  Mimo jiné: Úř. věst. C 129, 11.4.2018, s. 18, Úř. věst. C 190, 5.6.2019, s. 9, Úř. věst. C 429, 11.12.2020, s. 268, Úř. věst. C 429, 11.12.2020, s. 66, Úř. věst. C 440, 6.12.2018, s. 165, stanovisko EHSV Směrem ke spravedlivému potravinovému řetězci, NAT/823 (Úř. věst. C 517, 22.12.2021, s. 38).

(6)  Příspěvek na summit OSN o potravinových systémech 2021, EHSV.

(7)  Přezkum obchodní politiky, Evropská komise.

(8)  68 % of the world population projected to live in urban areas by 2050 (Podle projekcí bude v roce 2050 žít 68 % světové populace ve městech), Organizace spojených národů.

(9)  Urbanizace v Evropě, Evropská komise; UN World urbanisation Prospects (Perspektivy světové urbanizace, OSN), 2018.

(10)  Vertical farming (Vertikální zemědělství), WUR.

(11)  Stanovisko EHSV Směrem ke spravedlivému potravinovému řetězci, NAT/823 (Úř. věst. C 517, 22.12.2021, s. 38).

(12)  CAP – Structural change and generational renewal (SZP – strukturální změny a generační obměna), Evropská komise.

(13)  Úř. věst. C 429, 11.12.2020, s. 268.

(14)  2020 a year of stability for EU agri-food trade (2020, rok stability pro obchod se zemědělsko-potravinářskými produkty EU), Evropská komise.

(15)  Farmers and the agricultural labour force – statistics (Zemědělci a zemědělské pracovní síly – statistiky), Eurostat.

(16)  Úř. věst. C 429, 11.12.2020, s. 66.

(17)  The future of food and agriculture (Budoucnost potravin a zemědělství), FAO.

(18)  The impact of disasters and crises on agriculture and food security: 2021 (Dopad katastrof a krizí na zemědělství a potravinové zabezpečení: 2021), FAO.

(19)  FAO Food Price Index (Index cen potravin FAO), FAO.

(20)  2021 State of Food Security and Nutrition in the World (Stav potravinového zabezpečení a výživy ve světě v roce 2021), WFP.

(21)  Cyber attack on US pipeline is linked to criminal gang (Za kybernetickým útokem na ropovod v USA stojí zločinecká skupina), AP News.

(22)  Kaasschaarste bij Albert Heijn na hack leverancier, de Volkskrant.

(23)  Hacking American beef: the relentless rise of ransomware (Hackerské útoky v americkém odvětví hovězího masa: vytrvalý nárůst ransomwarových útoků), Financial Times.

(24)  NCSC statement on Kaseya incident (Prohlášení NCSC o incidentu Kaseya), NCSC.

(25)  Zpráva o strategickém výhledu z roku 2021, Evropská komise.

(26)  Shaping and securing the EU’s Open Strategic autonomy by 2040 and beyond (Vytváření a zajištění otevřené strategické autonomie EU do roku 2040 a dále), JRC.

(27)  Přehledy odolnosti, Evropská komise.

(28)  Ve všech budoucích obchodních dohodách EU by strategie „od zemědělce ke spotřebiteli“ a strategie v oblasti biologické rozmanitosti, které jsou součástí Zelené dohody, měly být uvedeny jako celosvětová norma udržitelnosti (Úř. věst. C 429, 11.12.2020, s. 66).

(29)  Towards a mandatory EU system of due diligence for supply chains (Směrem k povinnému systému náležité péče v EU pro dodavatelské řetězce), Euractiv.

(30)  Code of Conduct for Responsible Business and Marketing Practices (Kodex chování pro odpovědné podnikatelské a marketingové praktiky), Evropská komise.

(31)  Stanovisko EHSV Sladění strategií a operací potravinářských podniků s cíli udržitelného rozvoje v zájmu udržitelného oživení v období po pandemii COVID-19 (dosud nezveřejněno v Úř. věst.).