Stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru k EURES – za lepší integraci trhů práce

(stanovisko z vlastní iniciativy)

(2022/C 194/03)

Zpravodaj:

Dimitar MANOLOV

Rozhodnutí plenárního shromáždění	20. února 2020
Právní základ	čl. 32 odst. 2 jednacího řádu
	stanovisko z vlastní iniciativy
Odpovědná sekce	Zaměstnanost, sociální věci, občanství
Přijato v sekci	16.12.2021
Přijato na plenárním zasedání	19.01.2022
Plenární zasedání č.	566
Výsledek hlasování (pro/proti/zdrželi se hlasování)	237/1/5

1.   Závěry a doporučení

1.1.

EHSV podporuje iniciativy na evropské a místní úrovni, které rozvíjejí přizpůsobivější a přístupnější evropský trh práce pro všechny občany bez ohledu na národnost, pohlaví, věk nebo sociální postavení. Zásadní význam pro posílení a rozvoj evropského trhu práce má transparentnost a dostupnost informací a poradenských a zprostředkovatelských služeb na trhu práce. Portál EURES, který byl spuštěn v roce 1994, se rychle stal dobře známým nástrojem, jehož cílem je zajistit rovný přístup ke kvalitním informacím, poradenství a zprostředkování, k efektivním a bezpečným systémům pro elektronickou výměnu dat mezi uchazeči o zaměstnání a zaměstnavateli a zároveň zlepšit zpětnou vazbu mezi zaměstnavateli, uchazeči o zaměstnání a institucemi o procesech provázejících zprostředkování zaměstnání v jiné zemi. Sociálně-ekonomické změny, k nimž za těchto téměř 27 let došlo v EU a EHP, však vyžadují zlepšení těchto služeb a větší přehlednost a zviditelnění skutečné výkonnosti veřejných služeb zaměstnanosti. Tohoto zlepšení lze dosáhnout na základě nastínění budoucích možností dalšího rozvoje nebo změn informačních, poradenských a zprostředkovatelských činností, podpory snižování nerovnováhy na evropském trhu práce a také řešením nekalých a neregulovaných praktik v oblasti zprostředkování zaměstnání. Regulační rámec sítě EURES je zapotřebí aktualizovat také s ohledem na novou situaci, jež nastala po vystoupení Spojeného království z EU, ale také na pandemii COVID-19, dynamicky se měnící socioekonomické prostředí v EU a EHP a začlenění sítě EURES do činností Evropského orgánu pro pracovní záležitosti. Zároveň je nutné zohlednit skutečnost, že síť EURES neprošla od svého vzniku žádnými podstatnými změnami, které by včas aktualizovaly její úlohy a činnosti.

1.2.

EHSV doporučuje provést komplexní analýzu nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/589 (1). V souvislosti s její činností se domníváme, že síť má potenciál poskytovat více analytických informací a sledovat procesy související s mobilitou pracovních sil. Síť by prostřednictvím svého elektronického portálu mohla poskytovat konsolidované informace a poradenství uchazečům o zaměstnání a zaměstnavatelům v mnohem větším měřítku než v současnosti. Se začleněním sítě EURES do činnosti Evropského orgánu pro pracovní záležitosti by se její činnost mohla rozšířit a optimalizovat s cílem maximalizovat dopad lidských a finančních zdrojů, které jsou do ní investovány.

1.3.

EHSV vyzývá k zahájení veřejné konzultace o modernizaci sítě a portálu EURES a k vyhodnocení účinnosti poskytovaných služeb, které by mělo být provedeno ve spolupráci se sociálními partnery na vnitrostátní i evropské úrovni. To poskytne nezbytný základ a platformu pro další rozvoj sítě za aktivního přispění všech zúčastněných stran zapojených do tohoto procesu.

1.4.

EHSV se domnívá, že je třeba provést systematickou a podrobnou analýzu činnosti sítě EURES s ohledem na její začlenění do obecného mechanismu působení Evropského orgánu pro pracovní záležitosti. To, že je síť EURES součástí Evropského orgánu pro pracovní záležitosti, zvyšuje její potenciál a možnosti dále rozvíjet své aktivity v boji proti nekalým praktikám na trhu práce a usnadňovat mobilitu pracovních sil a lépe informovat uživatele o problémech, které s ní souvisejí. Síť EURES představuje kvalitní prostředek pro poskytování systematizovaných informací a může hrát aktivnější roli při prevenci, sledování a kontrole rizika zneužívání pracovních práv v souvislosti s přeshraniční mobilitou. Vývoj veřejně přístupných systémů pro sledování procesů spojených s pandemií COVID-19, které ovlivňují dynamiku evropského trhu práce, jakož i procesů odrážejících neregulované praktiky zprostředkovatelů a aktérů na trhu práce a vrhajících na ně světlo, by měl pro činnost sítě EURES významnou přidanou hodnotu.

1.5.

EHSV upozorňuje zejména na rychle se měnící situaci na trhu práce v Evropě v důsledku pandemie COVID-19. Členské státy se musí řídit algoritmy určenými k řešení vyvíjející se sociální krize a také rozvíjet inovativní přístupy k řešení problémů. V případě pandemie nebo v případě omezení a nových výzev v oblasti volného pohybu pracovních sil by měla být platforma EURES připravena okamžitě reagovat konkrétními opatřeními. V této souvislosti by měla být rovněž vypracována opatření ke zlepšení integrace sociálních skupin, které jsou nejvíce vzdáleny trhu práce, jako jsou osoby se zdravotním postižením, osoby v předdůchodovém věku a mladí lidé, a to i prostřednictvím lepšího dialogu a spolupráce mezi různými dotčenými institucemi a sociálními partnery.

1.6.

Jedním z nejvíce postižených segmentů trhu práce jsou při pandemii sezónní pracovníci. Důležitou součástí informovaného rozhodnutí o tom, zda nastoupit do zaměstnání v jiné než vlastní zemi, jsou podrobné informace, které uchazečům o zaměstnání poskytne potenciální zaměstnavatel a které se týkají všech opatření pro řešení komplikací při sezónním přeshraničním zaměstnávání, jež vznikly v důsledku pandemie COVID-19. EHSV se rovněž domnívá, že by bylo užitečné provést kvalitativní přezkum organizace a vzorů zveřejňovaných oznámení, aby byla upřednostněna kvalita před množstvím zveřejňovaných informací.

1.7.

EHSV doporučuje využívat Evropský portál pracovní mobility (EURES) také jako nástroj pro zprostředkování iniciativ týkajících se mobility v oblasti vzdělávání a zvyšování kvalifikace různých skupin na trhu práce. Domníváme se, že takový model využívající zdroje a kvalitu sítě EURES v rámci Evropského orgánu pro pracovní záležitosti by byl prospěšný a proveditelný.

2.   Konkrétní připomínky

2.1.

EHSV oceňuje Evropský portál pracovní mobility EURES jako zásadní nástroj v procesu transformace evropského trhu práce a uznává zásadní úlohu veřejných služeb zaměstnanosti při jeho zavádění. EHSV se domnívá, že EURES může hrát mnohem větší úlohu při informování pracovníků a poskytování poradenství, jak nejlépe reagovat na současné výzvy, které přináší digitalizace, přechod na zelená pracovní místa či probíhající pandemie, to vše s ohledem na nové politiky a formy zaměstnávání. EHSV vítá zřízení Evropského orgánu pro pracovní záležitosti a jeho úlohu jako koordinačního mechanismu v oblasti přeshraniční mobility pracovních sil pro usnadnění společných kontrol a jako prostředníka při hledání řešení v případě přeshraničního sporu mezi vnitrostátními orgány. V tomto smyslu se EHSV domnívá, že EURES jako součást Evropského orgánu pro pracovní záležitosti musí pokračovat ve své transformaci a urychlit ji, aby mohl aktivně přizpůsobit svou činnost novým výzvám vyplývajícím z pandemie COVID-19, které mají vliv na celkový rozvoj evropského trhu práce.

2.2.

Pro ekonomické a sociální zdraví EU je zásadní uvážlivé a včasné vyvážení prioritních politik. Lidský faktor a dobré podmínky a rozvoj lidí je společným posláním evropského společenství. Tato nová realita vyžaduje naléhavé přehodnocení všech dostupných zdrojů a v případě potřeby transformaci činností souvisejících se sítí EURES tak, aby odpovídaly novým tržním a sociálním podmínkám. Za této situace se EHSV domnívá, že je třeba klást zvláštní důraz také na zranitelné skupiny na trhu práce – osoby se zdravotním postižením, mladé lidi a stárnoucí populaci – a věnovat zvláštní pozornost určitým formám zaměstnávání, jako je zaměstnávání sezónních pracovníků (2), aby bylo zajištěno rovné zacházení s těmito zaměstnanci, zejména v souvislosti s pandemií. Výzvy, kterým zaměstnavatelé při používání sítě čelí, nejsou zanedbatelné. EHSV proto žádá, aby bylo společně se sociálními partnery na místní a evropské úrovni provedeno hodnocení poskytovaných služeb a analýza výsledků.

2.2.1.

Sezónní pracovníci. Sezónní pracovní mobilita mezi členskými státy s sebou v současné době nese kromě dalšího rizika, které představuje pro zdraví pracovníků v důsledku pandemie, i sníženou schopnost zajistit jejich bezpečnost kvůli jejich nedostatečným znalostem a informacím o pracovním právu hostitelské země. Síť EURES, která se zaměřuje na uchazeče o zaměstnání, musí přehodnotit svůj způsob práce a zajistit co nejvyšší úroveň informovanosti o zárukách týkajících se práv, pracovních podmínek a postavení této skupiny pracovníků během pandemie. Každého pracovníka, který se rozhodne pracovat v jiné než ve své vlastní zemi a který k tomu využije síť EURES, musí týmy EURES předem srozumitelně informovat o přesných podmínkách a specifických zdravotních opatřeních, které budou jemu a jeho rodině zaručeny při nástupu do zaměstnání v jiném členském státě. Rovněž musí být jednoznačně vymezena odpovědnost za nedodržení navrhovaných hygienických a zdravotních podmínek. EHSV proto považuje za naléhavé posoudit, zda je nařízení (EU) 2016/589 schopné reagovat na současné výzvy a specifické potřeby evropského trhu práce, nebo je zapotřebí jej revidovat. Sezónní pracovníci patří vzhledem k povaze svého zaměstnání k nejzranitelnějším přeshraničním pracovníkům a ochrana jejich práv by měla být přezkoumána jak v rámci omezení zavedených v důsledku epidemických opatření, přírodních katastrof nebo jiných okolností vyšší moci, tak obecně poté, co se veřejný a hospodářský život vrátí do běžných kolejí. Síť EURES by měla prostřednictvím svých poradců v členských státech poskytovat denně aktuální informace o opatřeních přijatých v jednotlivých členských státech, která se týkají práv a povinností pracovníků v době pandemie, včetně možností a podmínek léčby při výskytu zdravotních problémů. Dobrým základem pro využití tohoto typu informací jsou publikace na elektronickém portálu (3) týkající se práv sezónních pracovníků. Pro tuto skupinu pracovníků je třeba vypracovat záruky, které by měly podléhat veřejně dostupné kontrole. EHSV doporučuje, aby byly posouzeny služby zaměřené na sezónní pracovníky a aby se na ně vztahovaly požadavky směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/36/EU (4), jakož i sdělení Komise Pokyny týkající se sezónních pracovníků v EU v souvislosti s šířením onemocnění COVID-19 (5).

2.2.2.

Lidé se zdravotním postižením. EHSV doporučuje přizpůsobit síť specifickým potřebám osob se zdravotním postižením, které jsou v současné době z působnosti portálu vyloučeny, což vytváří nerovnosti mezi zranitelnými skupinami na trhu práce. EHSV doporučuje především zabudovat do portálu funkce, které umožní jeho využívání osobami s různými druhy postižení. Dále je třeba vytvořit samostatnou sekci pro pracovní místa, která jsou vhodná pro osoby se zdravotním postižením, a také přístupné prostředí pro získání snadno dosažitelných informací o těchto pracovních místech. EHSV se domnívá, že v rámci našeho úsilí o vytvoření společného a sociálně angažovaného evropského domova je třeba tomuto segmentu věnovat více pozornosti a zdrojů, a požaduje strukturované informace o počtu osob se zdravotním postižením, které služeb portálu využívají. Současně nám také chybí systematické informace o celoevropských iniciativách iniciovaných sítí EURES a tento nedostatek by měl být včas a odpovídajícím způsobem odstraněn.

2.2.3.

Mladí lidé. Nabídka iniciativ na podporu mladých lidí, kteří hledají možnosti učňovské přípravy či pracovní stáže, je krokem ke zlepšení pracovního prostředí. Síť EURES se již podílí na evropských projektech pro mládež a objektivním zkoumáním výsledků jejich provádění za použití integrovaného přístupu by mohla přispět ke zlepšení informovanosti o nebezpečích, která se mohou vyskytnout při přijímání mladých lidí na pozice stážistů, a k jejich řešení nebo prevenci. Stále více mladých lidí využívá pro zahájení své pracovní praxe práva na pracovní mobilitu v jiném členském státě. Při tomto typu zaměstnávání se bohužel používá také mnoho neregulovaných a škodlivých praktik, které vyplývají zejména z rozdílů v normách členských států a různých právních předpisech. Dosud jedinou iniciativou zaměřenou na mladé lidi ve věku 18–35 let byla iniciativa „Tvoje první práce přes EURES“ (6). EHSV žádá, aby byla tato iniciativa vyhodnocena a aby byla posouzena její účinnost a efektivita a aby portál poskytoval strukturované informace od členských států o právech a povinnostech stážistů/učňů a také o platných právních předpisech.

2.2.4.

Osoby v předdůchodovém věku. EHSV vítá skutečnost, že se střední délka života v Evropě prodlužuje, ale je velmi znepokojen dopady stárnutí evropské populace na trh práce. Pro co nejúplnější využití potenciálu starších lidí díky možnostem sítě EURES bylo by vhodné vytvořit celoevropské programy na podporu udržení starších lidí v zaměstnání, podobně jako to v Německu dělá dobrovolnická organizace Senior Expert Services (SES) (7). Podíl starších lidí na trhu práce se neustále zvyšuje, což vyžaduje zvláštní opatření a pobídky. Demografické výzvy (8), kterým evropský trh práce čelí, vyžadují nové přístupy a opatření, která budou koordinována a sledována z hlediska dosažených výsledků. V této souvislosti disponuje EURES vynikajícími technickými a lidskými zdroji, které by mohly být aktivněji a konkrétněji využity pro účely iniciativ souvisejících s podporou zaměstnanosti v kontextu stárnutí populace. Iniciativa, kterou síť v současné době navrhuje, se nazývá Reactivate (9), a EHSV doporučuje, aby i tato iniciativa byla vyhodnocena a aby byla posouzena její účinnost a účelnost.

2.2.5.

Zaměstnavatelé. EHSV se domnívá, že síť EURES by měla poskytovat přístupné a srozumitelné informace zaměstnavatelům, kteří síť využívají, a portál by se měl zaměřit nejen na přeshraniční mobilitu, ale také na podporu mobility v rámci členských států. Z hodnotící zprávy sítě z roku 2019 – Studie podporující hodnocení ex-post sítě EURES a druhá dvouletá zpráva EURES (10) – vyplývá, že pro zajištění rovných podmínek pro všechny zaměstnavatele by měly být k dispozici jasné pokyny k řešení administrativních překážek při najímání zaměstnanců z jiných členských států. V souvislosti s nedostatkem zejména kvalifikovaných pracovních sil, s nímž se potýkají všechny členské státy, by síť EURES měla rovněž poskytovat aktuální informace o nedostatku a přebytku pracovních sil v jednotlivých členských státech a rovněž podporovat koordinaci opatření členských států pro rovnoměrné rozdělení uchazečů o zaměstnání s cílem posílit celoevropský trh práce.

2.3.

EHSV si zároveň uvědomuje, že pro posílení schopností pracovní síly a vytváření kvalitních a udržitelných pracovních míst jsou nezbytné zvyšování kvalifikace a přenositelné dovednosti. V zájmu skutečného zlepšení zaměstnatelnosti uchazečů o zaměstnání EHSV navrhuje rozšířit funkce portálu EURES tak, aby poskytoval relevantní informace o možnostech mobility v oblasti vzdělávání s podrobným popisem možností odborné přípravy v jiných členských státech, které poskytují soukromé a veřejné organizace a instituce, včetně dalších portálů/sítí ES, jako je SALTO (11). Tyto informace nejsou v současné době shromážděné na jednom místě. Informace na portálu by bylo možné v tomto ohledu doplnit posílením spolupráce s organizacemi a institucemi zabývajícími se odbornou přípravou a vzděláváním. Elektronický portál sítě se tak může stát spolehlivou platformou nabízející jednotná řešení v oblasti vzdělávání, zaměstnanosti a ochrany zájmů uchazečů o zaměstnání a zaměstnavatelů.

2.4.

EHSV se domnívá, že by se měla omezená úloha portálu EURES jako „zprostředkovatelské platformy“ pro vyhledávání a zprostředkování zaměstnání přehodnotit a rozšířit, a to ještě více poté, co byl jeho správou pověřen Evropský orgán pro pracovní záležitosti. Funkce poradců sítě EURES v jednotlivých členských státech, které v současné době zahrnují poskytování informací a poradenství a pomoc s náborem jak pro uchazeče o zaměstnání, tak pro zaměstnavatele, by měly být vylepšeny a doplněny o funkce vydávání upozornění v případě porušení pracovního práva a o usnadnění kontaktu s inspektoráty práce a dalšími kontrolními orgány. To by vyžadovalo mnohem lepší spolupráci mezi veřejnými službami zaměstnanosti a inspektoráty práce na vnitrostátní úrovni, jakož i spolupráci s platformou pro hlášené pracovní poměry.

2.5.

EHSV rovněž požaduje vypracování udržitelných pravidel pro práci sítě EURES, pokud jde o kontrolu zveřejněných oznámení, jakož i o pořádání veletrhů pracovních příležitostí v různých členských státech. V každém členském státě je třeba stanovit společná pravidla a mechanismy pro primární kontrolu, ověřování rizikových zaměstnavatelů a dočasné vyloučení jejich přístupu na portál. Pomocí příslušných sítí a organizací pro sociální spolupráci by měl být vytvořen vhodný systém ochrany práv přeshraničních pracovníků.

2.6.

EURES musí hrát aktivnější roli při prevenci nerovnováhy na vnitrostátních trzích práce. Tato síť by měla poskytovat informace a zohledňovat konkrétní nedostatek a přebytek pracovních sil a v určitých obdobích bránit lákání nedostatkových pracovníků ve velkém měřítku, zejména osob vykonávajících vysoce kvalifikovaná povolání, které jsou pro národní hospodářství mimořádně důležité. Pro mnoho členských států již odliv mozků do zemí s vyšší životní úrovní představuje hrozbu pro jejich vlastní ekosystémy. EHSV doporučuje, aby síť shromažďovala a analyzovala informace o nedostatkových pracovnících podle jednotlivých zemí a vytvořila jasný algoritmus pro organizaci a účast na aktivitách souvisejících s náborem těchto pracovníků. Pro zlepšení zviditelnění činnosti této sítě a zajištění její aktuálnosti je třeba znovu prověřit, jaká volná pracovní místa národní poradci na elektronickém portálu EURES (12) zveřejňují. V současné době jsou na portálu miliony oznámení z databází vnitrostátních služeb zaměstnanosti, ale kvůli požadavkům se velká část z nich nevztahuje na všechny evropské občany. To vytváří pocit velkého rozsahu, ale na druhé straně je třeba analyzovat účinnost takového přístupu a jeho konečný výsledek. EHSV opakuje, že je třeba usilovat o vyvážený přístup k náboru a nabídce pracovních sil, který bude zohledňovat nedostatek a přebytek pracovních sil v jednotlivých členských státech.

2.7.

EHSV požaduje jednotný přístup při práci poradců EURES ve všech členských státech prostřednictvím výměny osvědčených postupů a vypracování jednotných pokynů. Měla by se zlepšit zpětná vazba mezi různými subjekty zapojenými do konzultačního a zprostředkovatelského procesu. V některých členských státech neexistuje právní rámec, který by vyžadoval zpětnou vazbu a podávání zpráv o skutečném získání zaměstnání po jeho vyhledání v rámci sítě EURES. Shromažďováním a analýzou tohoto typu informací podle členských států doporučujeme pověřit Evropský koordinační úřad jako zastřešující jednotku. Na tomto základě bude možné přijímat včasná a adekvátní rozhodnutí o zlepšení funkcí sítě nebo rozšíření jejích možností. EHSV se domnívá, že pro hodnocení účinnosti sítě EURES je klíčová zpětná vazba mezi zaměstnavateli, pracovníky a veřejnými službami zaměstnanosti.

2.8.

EHSV rovněž upozorňuje na skutečnost, že vystoupení jednoho z hlavních aktérů na evropském trhu práce, konkrétně Spojeného království, vyžaduje další flexibilitu a nastavení procesů týkajících se zpracování, ochrany a předávání osobních údajů a pracovních práv a spolupráci se zprostředkovatelskými agenturami na místní úrovni a v celé EU. Včasná reakce a přizpůsobení sítě po vystoupení Spojeného království z EU jsou zásadní pro bezpečnost procesů, které jsou spojeny se zprostředkovatelskými činnostmi, a také pro kvalitní a bezpečné zpracování osobních údajů občanů EU. Je nezbytné zajistit, aby evropští občané, jejichž osobní údaje byly předány prostřednictvím sítě a jsou již uchovávány zprostředkovatelskými organizacemi na území třetí země, byli náležitě informováni a aby byly řešeny případné problémy. Tyto procesy se přímo týkají fungování sítě EURES a je třeba je řádně a včas promítnout do právního základu, a to i prostřednictvím revize nařízení (EU) 2016/589 a jeho prováděcích rozhodnutí, pokud se to ukáže jako nezbytné.

---

(1)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/589 ze dne 13. dubna 2016 o Evropské síti služeb zaměstnanosti (EURES), přístupu pracovníků ke službám mobility a další integraci trhů práce a o změně nařízení (EU) č. 492/2011 a (EU) č. 1296/2013 (Úř. věst. L 107, 22.4.2016, s. 1).

(2)  Odbornice Mezinárodní organizace pro migraci (IOM) Lea von Martius a Dr. Martina Manke ve své analýze z 28. dubna 2021, zveřejněné na portálu Migration Data Portal, uvedly: „Na vině je jistě to, že zájmy sezónních pracovníků nemají dostatečnou politickou prioritu. K tomu je nutné přičíst nedostatek komplexních a smysluplných údajů o této problematice: značné podhodnocení těchto pracovníků a útržkovité údaje o dopadu pandemie COVID-19 na jejich pohyb, pracovní podmínky a zdraví podkopávají práva pracovníků a ohrožují jejich zdraví a zdraví veřejnosti a v konečném důsledku i bezpečnost potravin. Stávající údaje nám neposkytují reprezentativní obraz o tomto odvětví a úloze migrantů v rámci něj. To vede k závažným mezerám v informacích potřebných pro navrhování účinných politik a sledování dopadu politik souvisejících s pandemií COVID-19 na sezónní migrující pracovníky.“

(3)  https://ec.europa.eu/eures/public/seasonal-worker-guide-your-rights-2021-09-30_cs

(4)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/36/EU ze dne 26. února 2014 o podmínkách vstupu a pobytu státních příslušníků třetích zemí za účelem zaměstnání jako sezónní pracovníci (Úř. věst. L 94, 28.3.2014, s. 375).

(5)  Úř. věst. C 235 I, 17.7.2020, s. 1.

(6)  https://www.yourfirsteuresjob.eu/en/home.

(7)  https://www.ses-bonn.de/en/about-us.

(8)  Podle Eurostatu se index závislosti starých osob (podíl osob ve věku 65 let a více na obyvatelstvu v produktivním věku 16–65 let) v EU zvýší z 27,8 % v roce 2013 na 39,5 % v roce 2030, přičemž v Dánsku může dosáhnout 47,6 % a v Lotyšsku 43,6 %.

(9)  https://www.reactivatejob.eu/en/home.

(10)  https://ec.europa.eu/social/main.jsp?catId=738&langId=cs&pubId=8370&furtherPubs=yes.

(11)  https://www.salto-youth.net/.

(12)  https://ec.europa.eu/eures/public/index_en