15.12.2021   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 506/119


P9_TA(2021)0116

Žádost, aby byl Filip De Man zbaven imunity

Rozhodnutí Evropského parlamentu ze dne 27. dubna 2021 o žádosti, aby byl Filip De Man zbaven imunity (2020/2271(IMM))

(2021/C 506/18)

Evropský parlament,

s ohledem na žádost, aby byl Filip De Man v rámci trestního řízení zbaven imunity, kterou dne 30. října 2020 zaslal nejvyšší státní zástupce u odvolacího soudu v Bruselu a která byla oznámena Parlamentu na plenárním zasedání dne 14. prosince 2020,

poté, co Filip De Man dostal možnost vyjádřit se, v souladu s čl. 9 odst. 6 jednacího řádu,

s ohledem na článek 9 protokolu č. 7 o výsadách a imunitách Evropské unie a na čl. 6 odst. 2 aktu ze dne 20. září 1976 o volbě členů Evropského parlamentu ve všeobecných a přímých volbách,

s ohledem na článek 59 Ústavy Belgického království,

s ohledem na rozsudky Soudního dvora Evropské unie ze dne 21. října 2008, 19. března 2010, 6. září 2011, 17. ledna 2013 a 19. prosince 2019 (1),

s ohledem na čl. 5 odst. 2, čl. 6 odst. 1 a článek 9 jednacího řádu,

s ohledem na zprávu Výboru pro právní záležitosti (A9-0134/2021),

A.

vzhledem k tomu, že se nejvyšší státní zástupce u odvolacího soudu v Bruselu obrátil na Evropský parlament se žádostí, aby byl Filip De Man, poslanec Evropského parlamentu zvolený za Belgické království, zbaven imunity v souvislosti s dopravní nehodou, kterou měl údajně způsobit dne 1. května 2019 a při které vznikla hmotná škoda, přičemž přitěžující okolností je skutečnost, že řidič od nehody ujel;

B.

vzhledem k tomu, že Filipu De Manovi je kladeno za vinu, že dne 1. května 2019 naboural do dopravního ostrůvku ve městě Vilvoorde, přičemž poté nezastavil, ale pokračoval v cestě domů; vzhledem k tomu, že policie konstatovala, že úlomky vozidla poslance byly rozházeny na silnici a že z místa nehody vedly viditelné stopy až k jeho bydlišti; vzhledem k tomu, že teprve po řadě předvolání byl Filip De Man konečně vyslechnut kriminální policií a při výslechu uvedl, že betonový sloupek sice skutečně porazil, ale že nemohl zastavit s ohledem na dav lidí na ulici;

C.

vzhledem k tomu, že na trestný čin, který měl být spáchán, se vztahuje článek 33 belgického zákona ze dne 16. března 1968 o regulaci silničního provozu a trestá se odnětím svobody v délce patnácti dnů až šesti měsíců a pokutou ve výši 200 až 2 000 eur;

D.

vzhledem k tomu, že na jedné straně nelze považovat Evropský parlament za soud a na straně druhé poslanec nemůže být v rámci řízení o zbavení imunity považován za „obžalovaného“ (2);

E.

vzhledem k tomu, že podle čl. 9 prvního pododstavce protokolu č. 7 o výsadách a imunitách Evropské unie požívají poslanci Evropského parlamentu na území vlastního státu imunity přiznávané členům parlamentu tohoto státu a na území všech ostatních členských států nemohou být zadrženi ani soudně stíháni;

F.

vzhledem k tomu, že čl. 59 první pododstavec ústavy Belgického království stanoví, že „[k]romě případů přistižení při činu nesmí být během zasedání žádný člen kterékoli komory poslán do vazby či přímo předvolán k soudu nebo před tribunál v trestních věcech ani nesmí být zatčen, pokud k tomu nevydá souhlas komora, jejímž je členem“;

G.

vzhledem k tomu, že rozhodnutí o případném zbavení imunity přísluší v daném případě pouze Parlamentu a že Parlament může při rozhodování o zbavení či nezbavení imunity přiměřeně zohlednit postoj poslance (3);

H.

vzhledem k tomu, že údajný trestný čin nemá přímou nebo zřejmou souvislost s výkonem funkce poslance Evropského parlamentu Filipa De Mana, ani nepředstavuje názor nebo hlasování při výkonu funkce poslance Evropského parlamentu ve smyslu článku 8 protokolu č. 7 o výsadách a imunitách Evropské unie;

I.

vzhledem k tomu, že Parlament nebyl v této věci schopen prokázat existenci fumus persecutionis, tedy dostatečně závažného a konkrétního podezření, že řízení bylo zahájeno s úmyslem dotčeného poslance politicky poškodit;

1.

rozhodl, že se Filip De Man zbavuje imunity;

2.

pověřuje svého předsedu, aby ihned předal toto rozhodnutí a zprávu příslušného výboru příslušnému orgánu Belgického království a Filipu De Manovi.

(1)  Rozsudek Soudního dvora ze dne 21. října 2008, Marra/De Gregorio a Clemente, C-200/07 a C-201/07, ECLI:EU:C:2008:579; rozsudek Tribunálu ze dne 19. března 2010, Gollnisch/Parlament, T-42/06, ECLI:EU:T:2010:102; rozsudek Soudního dvora ze dne 6. září 2011, Patriciello, C 163/10, ECLI: EU:C:2011:543; rozsudek Tribunálu ze dne 17. ledna 2013, Gollnisch/Parlament, T-346/11 a T-347/11, ECLI:EU:T:2013:23; rozsudek Soudního dvora ze dne 19. prosince 2019, Junqueras Vies, C-502/19, ECLI:EU:C:2019:1115.

(2)  Rozsudek Tribunálu ze dne 30. dubna 2019, Briois v. Parlament, T-214/18, ECLI:EU:T:2019:266.

(3)  Rozsudek Tribunálu ze dne 15. října 2008, Mote v. Parlament, T-345/05, ECLI:EU:T:2008:440, bod 28.