EVROPSKÁ KOMISE
V Bruselu dne 21.12.2021
COM(2021) 829 final
SDĚLENÍ KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU A RADĚ
Vzorová dohoda o postavení jednotek podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1896 ze dne 13. listopadu 2019 o Evropské pohraniční a pobřežní stráži a o zrušení nařízení (EU) č. 1052/2013 a (EU) 2016/1624
1.Úvod
Aktivní spolupráce se třetími zeměmi je klíčovým prvkem evropské integrované správy hranic. 1 Od přijetí nyní již zrušeného nařízení o Evropské pohraniční a pobřežní stráži 2 z roku 2016 byla Evropská agentura pro pohraniční a pobřežní stráž (dále jen „agentura“), běžně označovaná jako Frontex, oprávněna vysílat jednotky s výkonnými pravomocemi do třetích zemí sousedících s Evropskou unií pod podmínkou uzavření dohody o postavení jednotek, což je mezinárodní dohoda mezi Evropskou unií a třetí zemí sjednaná, podepsaná a uzavřená podle článku 218 Smlouvy o fungování Evropské unie. V roce 2016 přijala Komise vzorovou dohodu o postavení jednotek 3 vycházející z nařízení (EU) 2016/1624, která sloužila jako základ pro jednání s Albánií, Bosnou a Hercegovinou, Severní Makedonií, Černou Horou a Srbskem. V současné době jsou uzavřeny dohody o postavení jednotek se Srbskem, Albánií a Černou Horou 4 a ve všech třech zemích byly úspěšně zahájeny společné operace. Dohody o postavení jednotek se Severní Makedonií a Bosnou a Hercegovinou byly rozpracovány, ale doposud nebyly dokončeny.
V roce 2019 byl mandát agentury Frontex dále rozšířen prostřednictvím nařízení (EU) 2019/1896 o Evropské pohraniční a pobřežní stráži 5 (dále jen „nařízení“). Nařízení rozšířilo úkoly agentury, jakož i počet potenciálních partnerů pro dohody o postavení jednotek. Agentura může nyní zejména vysílat příslušníky jednotek s výkonnými pravomocemi do kterékoliv třetí země, pokud jejich vyslání přispěje k účinnému provádění evropské integrované správy hranic, tzn. vyslání jednotek již není omezeno na třetí země sousedící s Evropskou unií. Stejně jako dříve platí, že dohoda o postavení jednotek musí být uzavřena, pokud se předpokládá vyslání příslušníků jednotek s výkonnými pravomocemi do třetí země. 6
Toto sdělení stanoví vzorovou dohodu o postavení jednotek uvedenou v čl. 76 odst. 1 nařízení (EU) 2019/1896. Jedná se o aktualizovanou verzi vzoru přijatého v roce 2016, která zakotvuje novinky zavedené nařízením (EU) 2019/1896, zejména ty, jež se týkají posílení ochrany základních práv a osobních údajů, a zároveň čerpá ze zkušeností získaných při vyjednávání dříve uzavřených dohod o postavení jednotek.
2.Spolupráce se třetími zeměmi podle nařízení o Evropské pohraniční a pobřežní stráži
Evropská rada ve svých závěrech ze dne 28. června 2018 vyzvala k dalšímu posílení podpůrné úlohy agentury, pokud jde o zajišťování účinné kontroly vnějších hranic Unie, a to i v rámci spolupráce se třetími zeměmi, prostřednictvím navýšení zdrojů a posílení mandátu. 7
Dobře strukturovaná a stálá spolupráce se třetími zeměmi je klíčovým faktorem při dosahování cílů evropské integrované správy hranic. Podle nařízení je „spolupráce se třetími zeměmi v oblastech, na něž se vztahuje toto nařízení, s důrazem zejména na sousední třetí země a na ty třetí země, které byly na základě analýzy rizik určeny jako země původu nebo tranzitu pro nedovolené přistěhovalectví“ součástí evropské integrované správy hranic. 8 Tato spolupráce by měla sloužit k prosazování standardů evropské správy hranic a navracení, k výměně informací a analýze rizik, k usnadnění provádění navracení s cílem zvýšit jejich účinnost a k podpoře třetích zemí v oblasti správy hranic a migrace, včetně vysláním stálého útvaru, pokud je tato podpora nutná k ochraně vnějších hranic a účinnému řízení migrační politiky Unie. 9
Agentura má spolupracovat se třetími zeměmi v záležitostech, na které se vztahuje toto nařízení, pomáhat třetím zemím v rámci vzájemné technické a operativní spolupráce v určitých záležitostech, poskytovat třetím zemím podporu při školení orgánů správy hranic a poskytovat třetím zemím pomoc při pátracích a záchranných operacích zaměřených na osoby v tísni na moři. 10 Nařízení umožňuje vyslání příslušníků stálého útvaru agentury v rámci společných operací, zásahů rychlé reakce na hranicích, návratových zásahů nebo jiných příslušných činností ve třetích zemích (s povolením dotčené třetí země). 11 Nařízení konkrétně umožňuje agentuře spolupracovat s orgány správy hranic třetích zemí 12 „v rozsahu nezbytném pro plnění jejích úkolů.“ 13
Agentura má povinnost informovat Evropský parlament, Radu a Komisi o jakýchkoliv činnostech prováděných ve spolupráci s orgány třetích zemí a poskytovat podrobné informace o dodržování základních práv v souvislosti s prováděním těchto činností. 14 Agentura je dále povinna zahrnout do svých výročních zpráv posouzení své spolupráce se třetími zeměmi a rovněž zveřejňovat dohody, pracovní ujednání, pilotní projekty a projekty technické pomoci se třetími zeměmi. 15
Pokud spolupráce agentury se třetí zemí vyžaduje vyslání jednotek pro správu hranic do třetí země, kde budou vykonávat výkonné pravomoci, nařízení vyžaduje, aby mezi Unií a touto třetí zemí byla uzavřena dohoda o postavení jednotek. 16 Jednotky pro správu hranic jsou složeny z příslušníků stálého útvaru Evropské pohraniční a pobřežní stráže 17 a mohou být vyslány do členských států, na vnější hranice a na území třetích zemí během společných operací a zásahů rychlé reakce na hranicích (ve vzorové dohodě o postavení jednotek společně označovaných jako „operativní činnosti“). 18 Každá dohoda o postavení jednotek může zahrnovat provedení několika operativních činností.
Vždy, když Komise doporučí Radě, aby ji pověřila vyjednáním dohody o postavení jednotek se třetí zemí, musí posoudit situaci ve třetí zemi, pokud jde o základní práva v oblastech, na které se daná dohoda vztahuje, a informovat o tom Evropský parlament. 19
Agentura může rovněž jednat v rámci pracovního ujednání uzavřeného s příslušnými orgány třetí země v záležitostech týkajících se řízení operativní spolupráce. 20
Veškeré operace agentury na území třetí země musí být zahrnuty do ročního pracovního programu, který přijímá správní rada agentury, a musí se provádět na základě operačního plánu dohodnutého mezi agenturou a příslušnými orgány třetí země v konzultaci se zúčastněnými členskými státy. 21 Pokud členský stát nebo členské státy sousedí se třetí zemí nebo hraničí s operační oblastí třetí země, podléhají operační plán a veškeré jeho změny jejich souhlasu. 22
Pokud jde o navracení, nařízení umožňuje agentuře i) poskytovat pomoc ve všech fázích procesu navracení (aniž by posuzovala věcnou správnost rozhodnutí o navrácení, za něž nadále výhradně odpovídají členské státy); ii) pomáhat při koordinaci a organizaci návratových operací; iii) poskytovat technickou a operativní podporu při plnění povinnosti vracet navracené osoby a iv) poskytovat technickou a operativní podporu při návratových operacích a zásazích. 23 Nařízení neupravuje operativní vysílání do třetích zemí 24 jiných jednotek než jednotek pro správu hranic a nepočítá s výkonem výkonných pravomocí ve třetí zemi příslušníky stálého útvaru v rámci navracení. Dohoda o postavení jednotek tedy není vhodným nástrojem pro organizaci návratových operací. 25
3.Vzorová dohoda o postavení jednotek
V nařízení se Komise vyzývá, aby po konzultaci s členskými státy, agenturou, Agenturou Evropské unie pro základní práva a evropským inspektorem ochrany údajů vypracovala vzorovou dohodu o postavení jednotek o činnostech prováděných na území třetích zemí. 26 Vzorová dohoda o postavení jednotek musí stanovovat zejména rozsah operativní činnosti, ustanovení o občanskoprávní a trestní odpovědnosti, úkoly a pravomoci příslušníků jednotek, opatření týkající se zřízení pobočky a praktická opatření týkající se dodržování základních práv. 27
Vzorová dohoda proto obsahuje následující zvláštní ustanovení:
-článek 1 stanoví rozsah dohody o postavení jednotek zahrnující veškeré záležitosti nezbytné pro vyslání jednotek pro správu hranic s výkonnými pravomocemi ze stálého útvaru na území příslušné třetí země,
-článek 2 uvádí definice klíčových pojmů používaných ve vzorové dohodě (je třeba uvést, že přestože definice obsažené ve vzoru odkazují na příslušná ustanovení právních předpisů Unie, v souladu s běžnou praxí obsahují dohody o postavení jednotek se třetími zeměmi znění těchto ustanovení, a nikoli odkazy na ně),
-článek 3 popisuje způsob, jakým může být operativní činnost (tedy společná operace nebo zásah rychlé reakce na hranicích) zahájena (je třeba uvést, že dohoda o postavení jednotek upravuje pouze povinnosti stran vůči sobě navzájem; neměla by být vykládána tak, že ovlivňuje jejich povinnosti podle příslušných právních předpisů, zejména nařízení o Evropské pohraniční a pobřežní stráži 28 ),
-článek 4 stanoví, že pro každou operativní činnost by měl být přijat operační plán s podrobným popisem jejích organizačních a procedurálních aspektů,
-článek 5 požaduje, aby strany zavedly mechanismus pro oznamování jakýchkoliv situací spojených s nedovoleným přistěhovalectvím, přeshraniční trestnou činností nebo s ohrožením životů migrantů na vnějších hranicích Evropské unie či příslušné třetí země, podél nich nebo v jejich blízkosti,
-článek 6 umožňuje agentuře zřizovat pobočky v příslušných třetích zemích za předpokladu, že s tím daná třetí země souhlasí,
-článek 7 popisuje roli koordinátora,
-článek 8 zajišťuje, že při uplatňování dohody o postavení jednotek budou vždy plně dodržována základní práva, a požaduje zavedení mechanismů pro podávání stížností, které umožní nahlašování a zpracovávání podezření z porušení základních práv,
-článek 9 popisuje roli osoby pověřené sledováním základních práv,
-článek 10 uvádí úkoly a pravomoci příslušníků jednotek, včetně toho, že mohou pouze plnit úkoly a vykonávat pravomoci popsané v operačním plánu,
-článek 11 stanoví nedotknutelnost majetku, finančních prostředků, aktiv a operací agentury v příslušné třetí zemi,
-článek 12 vyjmenovává výsady a imunity příslušníků jednotek, včetně občanskoprávní a trestní odpovědnosti,
-článek 13 obsahuje ustanovení týkající se zraněných nebo zemřelých příslušníků jednotek,
-článek 14 popisuje náležitosti úředního dokladu, který musí být vydán všem příslušníkům jednotek,
-článek 15 uplatňuje články 12 až 14 na všechny pracovníky agentury vyslané do příslušné třetí země,
-článek 16 uvádí pravidla pro zpracování a ochranu osobních údajů,
-článek 17 stanoví předpoklady pro výměnu utajovaných a citlivých neutajovaných informací mezi agenturou a příslušnou třetí zemí,
-článek 18 obsahuje pravidla pro odnětí financování operativní činnosti, její pozastavení nebo ukončení,
-článek 19 stanoví, že příslušná třetí země proaktivně informuje příslušné orgány Unie v případě, že se dozví o podezřeních z podvodu, korupce nebo jiných protiprávních jednání, která mohou ovlivnit zájmy Evropské unie,
-článek 20 popisuje subjekty odpovědné za plnění dohody o postavení jednotek,
-článek 21 upravuje řešení sporů týkajících se výkladu dohody,
-článek 22 popisuje postup pro vstup dohody v platnost, její změnu, trvání, pozastavení a ukončení.
4. Závěry
Rozšířená pravomoc agentury provádět operativní činnosti na území jakékoliv třetí země, pokud takové vyslání přispívá k účinnému provádění evropské integrované správy hranic, významně přispěje ke zlepšení bezpečnosti hranic Unie. Připojená vzorová dohoda o postavení jednotek stanoví rámec pro spolupráci mezi agenturou a jejími jednotkami na jedné straně a příslušnými orgány třetích zemí na druhé straně. Komise použije tento vzor jako výchozí bod pro každé jednání jménem Evropské unie o dohodách o postavení jednotek se třetí zemí, avšak konečná znění těchto dohod budou nutně upravována podle konkrétních podmínek každého vyjednávacího partnera a odlišných cílů Unie ve vztahu k těmto partnerům. Komise však bude usilovat o zachování podstaty vzorové dohody o postavení jednotek v průběhu těchto jednání.
Evropská integrovaná správa hranic, která vychází z čtyřstupňového modelu kontroly přístupu, sestává z opatření v třetích zemích, například v rámci společné vízové politiky, opatření prováděných spolu se sousedními třetími zeměmi, opatření týkajících se ochrany vnějších hranic, analýzy rizik a opatření v rámci schengenského prostoru a navracení. Nové nařízení o Evropské pohraniční a pobřežní stráži uznává spolupráci se třetími zeměmi jako důležitý prvek evropské integrované správy hranic (87. bod odůvodnění).
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/1624 ze dne 14. září 2016 o Evropské pohraniční a pobřežní stráži a o změně nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/399 a zrušení nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 863/2007, nařízení Rady (ES) č. 2007/2004 a rozhodnutí Rady 2005/267/ES (Úř. věst. L 251, 16.9.2016, s. 1).
Sdělení Komise Evropskému parlamentu a Radě Vzorová dohoda o postavení jednotek podle čl. 54 odst. 5 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/1624 ze dne 14. září 2016 o Evropské pohraniční a pobřežní stráži ze dne 22. listopadu 2016 (COM(2016) 747 final).
Rozhodnutí Rady (EU) 2020/865, rozhodnutí Rady (EU) 2018/1031 a rozhodnutí Rady (EU) 2020/729.
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1896 ze dne 13. listopadu 2019 o Evropské pohraniční a pobřežní stráži a o zrušení nařízení (EU) č. 1052/2013 a (EU) 2016/1624 (Úř. věst. L 295, 14.11.2019, s. 1).
Ustanovení čl. 73 odst. 3.
https://www.consilium.europa.eu/media/35959/28-euco-final-conclusions-cs.pdf
Ustanovení čl. 3 písm. g).
Viz 87. bod odůvodnění.
Článek 10.
Článek 54.
S „orgány třetích zemí příslušnými ve věcech, na které se vztahuje toto nařízení“.
Ustanovení čl. 73 odst. 1.
Ustanovení čl. 73 odst. 7.
Ustanovení čl. 73 odst. 7 a8.
Ustanovení čl. 73 odst. 3.
Stálý útvar tvoří čtyři kategorie operativních pracovníků: i) statutární zaměstnanci agentury; ii) pracovníci dlouhodobě dočasně přidělení z členských států do agentury; iii) pracovníci z členských států připravení na poskytnutí do agentury pro krátkodobé vyslání a iv) pracovníci z členských států připravení na vyslání za účelem provedení zásahů rychlé reakce na hranicích (čl. 54 odst. 1 nařízení). (Pozn.: pro účely vzorové dohody o postavení jednotek jsou pracovníci spadající do první kategorie označováni jako „příslušníci jednotek, kteří jsou statutárními zaměstnanci agentury“ a pracovníci spadající do zbylých tří kategorií jsou označováni jako „příslušníci jednotek, kteří nejsou statutárními zaměstnanci agentury“.)
Ustanovení čl. 2 odst. 18.
Viz 88. bod odůvodnění.
Ustanovení čl. 73 odst. 4.
Ustanovení čl. 74 odst. 3.
Ustanovení čl. 74 odst. 3.
Ustanovení čl. 10 odst. 1 písm. n).
Ustanovení čl. 10 odst. 1 písm. u).
Nařízení zejména uvádí „navázání kontaktu se třetími zeměmi za účelem zjištění totožnosti navracených osob a získání cestovních dokladů pro ně“ a „poskytování doprovodu státním příslušníkům třetích zemí, o jejichž nuceném návratu probíhá řízení“ jako přípustné úkoly vyžadující výkonné pravomoci – ani jeden z nich se však neprovádí na území třetí země.
Článek 76.
Ustanovení čl. 73 odst. 3.
Nařízení (EU) 2019/1896.
EVROPSKÁ KOMISE
V Bruselu dne 21.12.2021
COM(2021) 829 final
PŘÍLOHA
SDĚLENÍ KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU A RADĚ
Vzorová dohoda o postavení jednotek podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1896 ze dne 13. listopadu 2019 o Evropské pohraniční a pobřežní stráži a o zrušení nařízení (EU) č. 1052/2013 a (EU) 2016/1624
Vzorová dohoda o postavení jednotek uzavřená mezi Evropskou unií a [třetí zemí] o operativních činnostech prováděných Evropskou agenturou pro pohraniční a pobřežní stráž ve [třetí zemi]
Evropská unie
a [třetí země],
dále jednotlivě jako „strana“ nebo společně jako „strany“,
VZHLEDEM k tomu, že mohou nastat situace, kdy Evropská agentura pro pohraniční a pobřežní stráž (dále jen „agentura“) koordinuje operativní spolupráci mezi členskými státy Evropské unie a [třetí zemí], a to i na území [třetí země],
VZHLEDEM k tomu, že by měl být stanoven právní rámec v podobě dohody o postavení jednotek pro situace, v nichž budou mít příslušníci jednotek vyslaní agenturou výkonné pravomoci na území [třetí země],
VZHLEDEM k tomu, že dohoda o postavení jednotek může stanovit možnost, aby agentura zřídila na území [třetí země] pobočky s cílem usnadnit a zlepšit koordinaci operativních činností a zajistit účinné řízení lidských a technických zdrojů agentury,
S OHLEDEM na vysokou úroveň ochrany osobních údajů ve [třetí zemi] a Evropské unii a
případně [S OHLEDEM na to, že [třetí země] ratifikovala [příslušný nástroj mezinárodního práva v oblasti ochrany osobních údajů uzavřený třetím státem, který by naznačoval dostatečnou úroveň ochrany, např. Úmluvu Rady Evropy č. 108 ze dne 28. ledna 1981 o ochraně osob se zřetelem na automatizované zpracování osobních dat a dodatkový protokol k této úmluvě],
S OHLEDEM na skutečnost, že dodržování lidských práv a demokratických zásad jsou základními zásadami, jimiž se řídí spolupráce mezi stranami,
S OHLEDEM na to, že [třetí země] ratifikovala [příslušný nástroj mezinárodního práva v oblasti ochrany základních práv uzavřený třetím státem, který by naznačoval dostatečnou úroveň ochrany, např. Úmluvu o ochraně lidských práv a základních svobod ze dne 4. listopadu 1950, jenž obsahuje práva odpovídající právům zakotveným v Listině základních práv Evropské unie],
S OHLEDEM na to, že by veškeré operativní činnosti agentury na území [třetí země] měly plně respektovat základní práva a mezinárodní dohody, jichž jsou Evropská unie, její členské státy nebo [třetí země] smluvními stranami,
S OHLEDEM na skutečnost, že všechny osoby účastnící se operativní činnosti mají povinnost dodržovat nejvyšší standardy bezúhonnosti, etického chování, profesionality a respektu k základním právům, jakož i plnit povinnosti, které jim ukládají ustanovení operačního plánu a kodexu chování agentury,
se rozhodly uzavřít tuto dohodu:
Článek 1
Oblast působnosti
1.Tato dohoda upravuje veškeré záležitosti nezbytné pro vyslání jednotek pro správu hranic ze stálého útvaru Evropské pohraniční a pobřežní stráže do [třetí země], kde mohou příslušníci jednotek vykonávat výkonné pravomoci.
2.Operativní činnosti uvedené v odstavci 1 mohou probíhat na území [třetí země] včetně jejích [pozemních], [námořních] a [vzdušných] hranic s [jinou zemí či zeměmi].
[V případě pobřežní či ostrovní třetí země] Při dodržení závazků smluvních stran podle mořského práva, zejména závazků vyplývajících z Úmluvy Organizace spojených národů o mořském právu, mohou operativní činnosti probíhat také v přilehlé zóně [třetí země]. Operativní činnosti prováděné podle této dohody nemají vliv na závazky v oblasti pátracích a záchranných operací vyplývající z mořského práva, zejména z Úmluvy Organizace spojených národů o mořském právu, Mezinárodní úmluvy o bezpečnosti lidského života na moři a Mezinárodní úmluvy o námořním pátrání a záchraně.
Článek 2
Definice
Pro účely této dohody se rozumí:
-„operativní činností“ společná operace nebo zásah rychlé reakce na hranicích,
-„agenturou“ Evropská agentura pro pohraniční a pobřežní stráž zřízená nařízením (EU) 2019/1896 1 o Evropské pohraniční a pobřežní stráži nebo jakoukoliv jeho změnou,
-„ochranou hranic“ ochrana hranic ve smyslu čl. 2 bodu 10 nařízení (EU) 2016/399 2 ,
-„jednotkou pro správu hranic“ jednotka vytvořená ze stálého útvaru Evropské pohraniční a pobřežní stráže, která má být vyslána při společných operacích a při zásazích rychlé reakce na vnějších hranicích do členských států a do třetích zemí,
-„poradním fórem“ poradní orgán zřízený agenturou podle článku 108 nařízení (EU) 2019/1896,
-„stálým útvarem Evropské pohraniční a pobřežní stráže“ stálý útvar Evropské pohraniční a pobřežní stráže ve smyslu článku 54 nařízení (EU) 2019/1896,
-„systémem EUROSUR“ Evropský systém ostrahy hranic (EUROSUR) ve smyslu čl. 2 bodu 9 nařízení (EU) 2019/1896,
-„osobou pověřenou sledováním základních práv“ osoba pověřená sledováním základních práv ve smyslu článku 110 nařízení (EU) 2019/1896,
-„domovským členským státem“ domovský členský stát ve smyslu čl. 2 bodu 21 nařízení (EU) 2019/1896,
-„incidentem“ situace spojená s nedovoleným přistěhovalectvím, přeshraniční trestnou činností nebo s ohrožením životů migrantů na vnějších hranicích Evropské unie či [třetí země], podél nich nebo v jejich blízkosti,
-„společnou operací“ činnost koordinovaná nebo organizovaná agenturou na podporu vnitrostátních orgánů [třetí země] odpovědných za ochranu hranic zaměřená na řešení problémů, jako jsou nedovolené přistěhovalectví, současné či budoucí hrozby na hranicích [třetí země] nebo přeshraniční trestná činnost, nebo na poskytování rozsáhlejší technické a operativní pomoci při ochraně těchto hranic,
-„příslušníkem jednotky“ příslušník stálého útvaru Evropské pohraniční a pobřežní stráže vyslaný prostřednictvím jednotky pro správu hranic k účasti na operativní činnosti,
-„členským státem“ členský stát Evropské unie,
-„operační oblastí“ zeměpisná oblast, ve které má probíhat operativní činnost,
-„zúčastněným členským státem“ zúčastněný členský stát ve smyslu čl. 2 bodu 22 nařízení (EU) 2019/1896,
-„osobními údaji“ osobní údaje ve smyslu čl. 4 bodu 1 nařízení (EU) 2016/679 3 ,
-„zásahem rychlé reakce na hranicích“ činnost zaměřená na odvrácení situace zvláštní a nepřiměřené výzvy na hranicích [třetí země] vysláním jednotek pro správu hranic na území [třetí země] na omezenou dobu k provádění ochrany hranic společně s vnitrostátními orgány [třetí země] odpovědnými za ochranu hranic,
-„statutárními zaměstnanci“ statutární zaměstnanci ve smyslu čl. 2 bodu 15 nařízení (EU) 2019/1896.
Článek 3
Zahájení operativních činností
1.Operativní činnost podle této dohody je zahájena písemným rozhodnutím výkonného ředitele agentury na základě písemné žádosti příslušných orgánů [třetí země]. Tato žádost obsahuje popis situace, možných cílů a předpokládaných potřeb a profily potřebných pracovníků, případně včetně profilů pracovníků s výkonnou pravomocí.
2.Domnívá-li se výkonný ředitel agentury, že by požadovaná operativní činnost pravděpodobně znamenala vážné nebo trvalé porušování základních práv nebo závazků v oblasti mezinárodní ochrany nebo by k takovému porušování vedla, operativní činnost nezahájí.
3.Pokud se výkonný ředitel agentury po obdržení žádosti podle odstavce 1 domnívá, že k rozhodnutí o zahájení operativní činnosti jsou nezbytné další informace, může požádat o další informace nebo povolit odborníkům agentury cestu do [třetí země] k posouzení situace na místě. [Třetí země] tuto cestu umožní.
4.Výkonný ředitel agentury rozhodne, že operativní činnost nebude zahájena, pokud se domnívá, že existuje oprávněný důvod ji pozastavit nebo ukončit podle příslušných ustanovení článku 18.
Článek 4
Operační plán
1.Operační plán se pro každou operativní činnost dohodne mezi agenturou a [třetí zemí] v souladu s články 38 a 74 nařízení (EU) 2019/1896. Operační plán je pro agenturu, [třetí zemi] a zúčastněné členské státy závazný.
2.[V případě, že členský stát sousedí s třetí zemí nebo hraničí s operační oblastí] Operační plán a veškeré jeho změny podléhají souhlasu všech členských států sousedících s [třetí zemí] nebo hraničících s operační oblastí.
3. Operační plán podrobně stanoví organizační a procedurální aspekty operativní činnosti, včetně:
a)popisu situace, způsobu provedení a cíle vyslání, včetně operačního cíle;
b)předpokládané doby trvání operativní činnosti nutné k dosažení jejích cílů;
c)operační oblasti;
d)popisu úkolů včetně těch, jež vyžadují výkonné pravomoci, odpovědností, a to i ve vztahu k dodržování základních práv a požadavků v oblasti ochrany údajů, a zvláštních pokynů pro jednotky, včetně přípustného nahlížení do databází a přípustných služebních zbraní, střeliva a vybavení v [třetí zemi];
e)složení jednotky pro správu hranic a vyslání dalších příslušných pracovníků či přítomnosti dalších statutárních zaměstnanců agentury včetně osob pověřených sledováním základních práv;
f)ustanovení o velení a řízení, včetně jmen a hodností příslušníků pohraniční stráže nebo jiných příslušných pracovníků [třetí země] odpovědných za spolupráci s příslušníky jednotek a agenturou, zejména jmen a hodností těch příslušníků pohraniční stráže nebo jiných příslušných pracovníků, kteří jednotkám velí po dobu jejich vyslání, a postavení příslušníků jednotek v linii velení;
g)technického vybavení, které bude nasazeno během operativní činnosti, včetně specifických požadavků, jako jsou podmínky použití, požadovaný obslužný personál, doprava a jiné logistické aspekty, jakož i finanční ustanovení;
h)podrobných ustanovení o okamžitém podávání zpráv o incidentech agenturou správní radě a příslušným vnitrostátním orgánům zúčastněných členských států a [třetí země] o jakémkoli incidentu, ke kterému došlo v průběhu operativní činnosti prováděné podle této dohody;
i)režimu podávání zpráv a hodnocení, který obsahuje kritéria pro hodnotící zprávu, a to i pokud jde o ochranu základních práv, a termín pro předložení závěrečné hodnotící zprávy;
j)[případně] při operacích na moři konkrétních informací o uplatňování soudní příslušnosti a práva použitelného v operační oblasti, včetně odkazů na vnitrostátní, mezinárodní a unijní právní předpisy týkající se zajištění, záchrany na moři a vylodění;
k)podmínek spolupráce s jinými subjekty a institucemi Unie než s agenturou, s dalšími třetími zeměmi nebo s mezinárodními organizacemi;
l)obecných pokynů o tom, jak mají být během operativní činnosti chráněna základní práva včetně ochrany osobních údajů a povinností vyplývajících z platných mezinárodních nástrojů v oblasti lidských práv;
m)postupů, jimiž jsou osoby, které potřebují mezinárodní ochranu, oběti obchodování s lidmi, nezletilé osoby bez doprovodu a další osoby ve zranitelném postavení nasměrovány na příslušné vnitrostátní orgány, které jim poskytnou odpovídající pomoc;
n)postupů, které stanoví mechanismus, jehož prostřednictvím se přijímají a agentuře a [třetí zemi] předávají stížnosti (včetně stížností podaných podle čl. 8 odst. 5) na kteroukoli osobu účastnící se operativní činnosti, včetně příslušníků pohraniční stráže nebo dalších příslušných pracovníků [třetí země] a příslušníků jednotek, které se týkají údajného porušení základních práv v rámci jejich účasti na operativní činnosti agentury;
o)logistických opatření, včetně informací o pracovních podmínkách a prostředí oblastí, v nichž se má operativní činnost uskutečnit;
p)[případně] ustanovení týkající se pobočky zřízené v souladu s článkem 6.
4.Všechny změny nebo aktualizace operačního plánu vyžadují souhlas agentury a [třetí země] po konzultaci se zúčastněnými členskými státy.
5.Výměna informací a operativní spolupráce pro účely systému EUROSUR probíhají v souladu s pravidly pro vytváření a sdílení specifických situačních obrazů, které mají být stanoveny v operačním plánu pro dotčenou operativní činnost.
6.Hodnocení operativní činnosti v souladu s odst. 3 písm. i) tohoto článku provedou společně [třetí země] a agentura.
7.Podmínky spolupráce s institucemi a jinými subjekty Unie podle odst. 3 písm. k) tohoto článku budou stanoveny v souladu s jejich příslušnými mandáty a v mezích dostupných zdrojů.
Článek 5
Podávání zpráv o incidentech
Agentura a [příslušný orgán třetí země] zavedou mechanismus podávání zpráv o incidentech, který umožní včasné podávání zpráv o veškerých incidentech, ke kterým došlo v průběhu operativní činnosti prováděné podle této dohody.
Agentura a [třetí země] si vzájemně pomáhají při provádění veškerých nezbytných šetření a vyšetřování jakéhokoliv incidentu nahlášeného prostřednictvím tohoto mechanismu, jako je identifikace svědků a shromažďování a předkládání důkazů, včetně žádostí o získání a případně předání předmětů souvisejících s nahlášeným incidentem. Předání těchto předmětů může být podmíněno jejich vrácením za podmínek stanovených příslušným orgánem, který je předává.
Článek 6
Pobočky
1.Agentura může na území [třetí země] zřídit pobočky, aby usnadnila a zlepšila koordinaci operativních činností a zajistila účinné řízení svých lidských a technických zdrojů. Umístění pobočky určí agentura.
2.Pobočky se zřizují na základě operativních potřeb a zůstávají akceschopné po dobu, kterou agentura potřebuje k provedení operativních činností ve [třetí zemi] a v sousedním regionu. Agentura může se souhlasem [třetí země] toto období prodloužit.
3.Každou pobočku řídí zástupce agentury, kterého výkonný ředitel jmenuje vedoucím pobočky a který dohlíží na celkovou činnost pobočky.
4.Pobočky v příslušném případě:
a)poskytují operativní a logistickou podporu a zajišťují koordinaci činností agentury v dotčených operačních oblastech;
b)poskytují operativní podporu [třetí zemi] v dotčených operačních oblastech;
c)monitorují činnosti jednotek a pravidelně podávají zprávu do ústředí agentury;
d)spolupracují s [třetí zemí] ve všech záležitostech týkajících se praktického provádění operativních činností organizovaných agenturou ve [třetí zemi], včetně jakýchkoliv dalších záležitostí, které se v průběhu těchto činností případně vyskytnou;
e)podporují koordinátora při jeho spolupráci s [třetí zemí] ve všech záležitostech spojených s jejich příspěvkem k operativní činnosti organizované agenturou a v případě potřeby udržují styk s jejím ústředím;
f)podporují koordinátora a osobu či osoby pověřené sledováním základních práv dohlížející na operativní činnost při usnadňování, v případě potřeby, koordinace a komunikace mezi jednotkami agentury a příslušnými orgány [třetí země] a dalších příslušných úkolů;
g)organizují logistickou podporu související s vysíláním příslušníků jednotek a nasazením a použitím technického vybavení;
h)poskytují veškerou další logistickou podporu týkající se operační oblasti, za niž odpovídá daná pobočka, s cílem usnadnit hladký průběh operativních činností organizovaných agenturou;
i)zajišťují účinnou správu vlastního vybavení agentury v oblastech její působnosti, včetně případné registrace a dlouhodobé údržby tohoto vybavení a potřebné logistické podpory;
j)podporují ostatní pracovníky nebo činnosti agentury ve [třetí zemi] podle dohody mezi agenturou a [třetí zemí].
5.Agentura a [třetí země] zajistí co nejvhodnější podmínky pro plnění úkolů přidělených pobočce.
6. [Třetí země] pomáhá agentuře zajišťovat operativní kapacitu pobočky.
Článek 7
Koordinátor
1.Aniž je dotčena úloha poboček popsaná v článku 6, jmenuje výkonný ředitel z řad statutárních zaměstnanců jednoho nebo více odborníků, kteří mohou být vysláni jako koordinátoři pro každou operativní činnost. Výkonný ředitel oznámí toto jmenování [třetí zemi].
2.Úlohou koordinátora je:
a)působit jako spojovací článek mezi agenturou, [třetí zemí] a příslušníky jednotek a zároveň poskytovat jménem agentury pomoc ve všech záležitostech souvisejících s podmínkami jejich vyslání v těchto jednotkách;
b)monitorovat řádné provádění operačního plánu, včetně ochrany základních práv ve spolupráci s osobou či osobami pověřenými sledováním základních práv, a podávat o tom zprávy výkonnému řediteli;
c)jednat jménem agentury ve všech aspektech vyslání jednotek a podávat jí o všech těchto aspektech zprávy;
d)podporovat spolupráci a koordinaci mezi [třetí zemí] a zúčastněnými členskými státy.
3.V souvislosti s operativními činnostmi může výkonný ředitel pověřit koordinátora, aby byl nápomocen při řešení jakýchkoliv sporů týkajících se provádění operačního plánu a vyslání jednotek.
4.[Třetí země] vydává příslušníkům jednotky pouze takové povely, které jsou v souladu s operačním plánem. Pokud se koordinátor domnívá, že povely vydané příslušníkům jednotky nejsou v souladu s operačním plánem nebo platnými právními povinnostmi, neprodleně to ohlásí úředníkům [třetí země] vykonávajícím koordinační roli a výkonnému řediteli. Výkonný ředitel může přijmout příslušná opatření, včetně pozastavení či ukončení operativní činnosti v souladu s článkem 18 této dohody. [Třetí země] může příslušníky jednotky zmocnit k tomu, aby jednali jejím jménem.
Článek 8
Základní práva
1.Při plnění závazků vyplývajících z této dohody se strany zavazují jednat v souladu se všemi platnými právními nástroji v oblasti lidských práv, včetně [doplňte/vyškrtněte podle potřeby Evropské úmluvy o lidských právech z roku 1950, Úmluvy Organizace spojených národů o právním postavení uprchlíků z roku 1951 a protokolu k této úmluvě z roku 1967, Úmluvy o odstranění všech forem rasové diskriminace z roku 1965, Mezinárodního paktu o občanských a politických právech z roku 1966, Úmluvy o odstranění všech forem diskriminace žen z roku 1979, Úmluvy proti mučení a jinému krutému, nelidskému či ponižujícímu zacházení nebo trestání z roku 1984, Úmluvy o právech dítěte z roku 1989, Úmluvy o právech osob se zdravotním postižením z roku 2006 a Listiny základních práv Evropské unie]. 4
2.Příslušníci jednotek při plnění svých úkolů a výkonu svých pravomocí plně ctí základní práva, včetně přístupu k azylovému řízení, a lidskou důstojnost, a věnují zvláštní pozornost zranitelným osobám. Veškerá opatření, která učiní při plnění svých úkolů a výkonu pravomocí, musí být přiměřená cílům, jež uvedená opatření sledují. Při plnění svých úkolů a výkonu svých pravomocí nesmějí diskriminovat osoby ze žádných důvodů, například na základě pohlaví, rasy, barvy pleti, etnického nebo sociálního původu, genetických rysů, jazyka, náboženského vyznání nebo přesvědčení, politických názorů či jakýchkoli jiných názorů, příslušnosti k národnostní menšině, majetku, narození, zdravotního postižení, věku nebo sexuální orientace, v souladu s článkem 21 Listiny.
Příslušníci jednotek mohou při plnění svých úkolů nebo výkonu svých pravomocí přijímat opatření zasahující do základních práv a svobod pouze tehdy, je-li to nezbytné a přiměřené cílům, jež uvedená opatření sledují, přičemž tato opatření musí respektovat podstatu těchto základních práv a svobod v souladu s platným mezinárodním, unijním a vnitrostátním právem.
Toto ustanovení se použije obdobně na všechny pracovníky [příslušných vnitrostátních orgánů třetí země] účastnící se operativní činnosti.
3.Úředník agentury pro otázky základních práv sleduje soulad každé operativní činnosti s platnými normami v oblasti základních práv. Úředník pro otázky základních práv nebo jeho zástupce může provádět návštěvy na místě ve třetí zemi; vydává rovněž stanoviska k operačním plánům a informuje výkonného ředitele agentury o možném porušení základních práv souvisejících s operativní činností. [Třetí země] podpoří monitorovací úsilí úředníka pro otázky základních práv, je-li o to požádána.
4.Strany se dohodly, že poradnímu fóru poskytnou včasný a účinný přístup ke všem informacím týkajícím se dodržování základních práv v souvislosti s veškerými operativními činnostmi prováděnými podle této dohody, mimo jiné prostřednictvím návštěv na místě v operační oblasti.
5.Každá ze stran zřídí mechanismus pro vyřizování stížností na údajné porušení základních práv, jehož se měli dopustit její pracovníci při výkonu svých služebních povinností v průběhu operativní činnosti prováděné podle této dohody.
Článek 9
Osoby pověřené sledováním základních práv
1.Úředník pro otázky základních práv přidělí na každou operativní činnost nejméně jednu osobu pověřenou sledováním základních práv, aby mimo jiné pomáhala a poskytovala poradenství koordinátorovi.
2.Osoba pověřená sledováním základních práv sleduje dodržování základních práv a poskytuje poradenství a pomoc v oblasti základních práv při přípravě, výkonu a hodnocení příslušné operativní činnosti. Zejména se jedná o:
a)sledování přípravy operačních plánů a podávání zpráv úředníkovi pro otázky základních práv, aby mohl plnit své úkoly stanovené nařízením (EU) 2019/1896;
b)návštěvy míst, kde jsou prováděny operativní činnosti, a to i dlouhodobé;
c)spolupráci s koordinátorem a poskytování poradenství a pomoci koordinátorovi;
d)informování koordinátora a podávání zpráv úředníkovi pro otázky základních práv o veškerých obavách souvisejících s možnými porušeními základních práv při operativních činnostech a
e)přispívání k hodnocení operativní činností, jak je uvedeno v čl. 4 odst. 3 písm. i).
3.Osoby pověřené sledováním základních práv mají přístup do všech oblastí, v nichž probíhá operativní činnost, a ke všem dokumentům příslušným pro její provádění.
4.Po dobu, kdy se nacházejí v operační oblasti, musí být jasně označeny, aby je bylo možné identifikovat jako osoby pověřené sledováním základních práv.
Článek 10
Příslušníci jednotky
1.Příslušníci jednotky mají pravomoc vykonávat úkoly popsané v operačním plánu.
2.Při plnění svých úkolů a výkonu svých pravomocí dodržují příslušníci jednotky právní předpisy [třetí země] a také platné právo Unie a mezinárodní právo.
3.Příslušníci jednotky mohou plnit úkoly a vykonávat pravomoci na území [třetí země] pouze pod velením příslušníků orgánů správy hranic [třetí země] a za jejich přítomnosti. [Třetí země] může příslušníkům jednotky povolit plnění konkrétních úkolů nebo výkon zvláštních pravomocí na svém území v nepřítomnosti svých orgánů správy hranic, a to se souhlasem agentury nebo případně domovského členského státu.
4.Příslušníci jednotky, kteří jsou statutárními zaměstnanci agentury, nosí při plnění svých úkolů a výkonu svých pravomocí uniformu stálého útvaru Evropské pohraniční a pobřežní stráže, není-li v operačním plánu stanoveno jinak.
Příslušníci jednotky, kteří nejsou statutárními zaměstnanci agentury, nosí při plnění svých úkolů a výkonu svých pravomocí svou národní uniformu, není-li v operačním plánu stanoveno jinak.
Všichni příslušníci jednotky ve službě nosí na uniformách rovněž viditelné identifikační osobní údaje a modrou pásku se znakem Evropské unie a agentury.
5.[Třetí země] udělí příslušným příslušníkům jednotky oprávnění plnit během operativní činnosti úkoly, které vyžadují použití síly, včetně nošení a používání služebních zbraní, střeliva a dalšího vybavení, v souladu s příslušnými ustanoveními operačního plánu.
-Příslušníci jednotky, kteří jsou statutárními zaměstnanci agentury, mohou nosit vybavení, služební zbraně, střelivo a další donucovací prostředky se souhlasem agentury.
-Příslušníci jednotky, kteří nejsou statutárními zaměstnanci agentury, mohou nosit vybavení, služební zbraně, střelivo a další donucovací prostředky se souhlasem příslušného domovského členského státu.
6.Použití síly, včetně nošení a používání služebních zbraní, střeliva a dalšího vybavení, se vykonává v souladu s vnitrostátním právem [třetí země] a za přítomnosti příslušníků orgánů správy hranic [třetí země]. [Třetí země] může příslušníkům jednotky povolit použití síly v nepřítomnosti příslušníků orgánů správy hranic [třetí země].
-U příslušníků jednotky, kteří jsou statutárními zaměstnanci agentury, podléhá toto povolení k použití síly v nepřítomnosti příslušníků orgánů správy hranic [třetí země] souhlasu agentury.
-U příslušníků jednotky, kteří nejsou statutárními zaměstnanci agentury, podléhá toto povolení k použití síly v nepřítomnosti příslušníků orgánů správy hranic [třetí země] souhlasu příslušného domovského členského státu.
Jakékoliv použití síly příslušníky jednotky musí být nezbytné a přiměřené a plně v souladu s platným unijním, mezinárodním a vnitrostátním právem, včetně požadavků stanovených v příloze V nařízení (EU) 2019/1896.
7.Agentura před vysláním příslušníků jednotek informuje [třetí zemi] o služebních zbraních, střelivu a dalším vybavení, které mohou příslušníci jednotky nosit podle odstavce 5 tohoto článku. [Třetí země] může zakázat nošení některých služebních zbraní, střeliva a dalšího vybavení za předpokladu, že se podle práva tohoto státu vztahuje tentýž zákaz na jeho vlastní orgány správy hranic. [Třetí země] před vysláním příslušníků jednotky informuje agenturu o přípustných služebních zbraních, střelivu a vybavení, jakož i o podmínkách, za kterých mohou být použity. Agentura tuto informaci zpřístupní členským státům.
[Třetí země] učiní nezbytná opatření k vydání veškerých potřebných zbrojních průkazů a umožní dovoz, vývoz, přepravu a skladování zbraní, střeliva a dalšího vybavení, které mají příslušníci jednotky k dispozici, v souladu s požadavky agentury.
8.Služební zbraně, střelivo a vybavení mohou být použity v případě oprávněné sebeobrany a oprávněné obrany příslušníků jednotek nebo jiných osob v souladu s vnitrostátním právem [třetí země] podle příslušných zásad mezinárodního práva a práva Unie.
9.[Třetí země] může zmocnit příslušníky jednotky k nahlížení do jejích vnitrostátních databází, je-li to nezbytné pro plnění operačních cílů uvedených v operačním plánu. [Třetí země] zajistí, aby byl přístup do těchto databází poskytován účinně a účelně.
[Třetí země] před vysláním příslušníků jednotky informuje agenturu o vnitrostátních databázích, do kterých lze nahlížet.
Příslušníci jednotky mají přístup pouze k těm údajům, které jsou nezbytné pro plnění jejich úkolů a výkon jejich pravomocí. Toto nahlížení probíhá v souladu s vnitrostátním právem [třetí země] v oblasti ochrany údajů a touto dohodou.
10.K provádění operativních činností vyšle [třetí země] úředníky [vnitrostátních orgánů třetí země odpovědné za ochranu hranic] schopné a ochotné komunikovat v pracovním jazyce agentury, aby plnili koordinační úlohu jménem [třetí země].
Článek 11
Výsady a imunity týkající se majetku, finančních prostředků,
aktiv a operací agentury
1.Veškeré prostory a budovy agentury ve [třetí zemi] jsou nedotknutelné. Jsou vyloučeny z domovních prohlídek, rekvizic, zabavení či vyvlastnění.
2.Majetek a aktiva agentury, včetně dopravních a komunikačních prostředků, archivů, jakékoliv korespondence, dokumentů, dokladů totožnosti a finančních aktiv, jsou nedotknutelné.
3.Mezi aktiva agentury patří aktiva vlastněná, spoluvlastněná či pronajatá členským státem a nabídnutá agentuře. Po nalodění či nastoupení zástupce či zástupců příslušných vnitrostátních orgánů do daného prostředku bude s tímto prostředkem zacházeno jako s majetkem ve službách vlády s příslušnými oprávněními.
4.Proti agentuře nemohou být provedena žádná exekuční opatření. Majetek a aktiva agentury se nemohou stát předmětem jakéhokoli výkonu správního nebo soudního rozhodnutí. Majetek agentury je chráněn před zabavením pro účely výkonu rozsudku, rozhodnutí nebo příkazu.
5.[Třetí země] povolí vstup předmětů a vybavení nasazených agenturou do [třetí země] pro operativní účely, jakož i jejich odvoz z této země.
6.Agentura je osvobozena od veškerých cel, zákazů a omezení při dovozu a vývozu, pokud jde o předměty určené pro její úřední potřebu.
Článek 12
Výsady a imunity příslušníků jednotky
1.Příslušníci jednotky nemohou být ve [třetí zemi] nebo orgány [třetí země] zatčeni ani žádným způsobem zadrženi.
2.Příslušníci jednotky nemohou být vyšetřováni a nemůže proti nim být vedeno soudní řízení ve [třetí zemi] nebo orgány [třetí země], s výjimkou situací uvedených v odstavcích 3 a 4 tohoto článku.
3.Příslušníci jednotky jsou za všech okolností vyňati z trestní pravomoci [třetí země].
Výkonný ředitel agentury se může vzdát vynětí příslušníků jednotky, kteří jsou statutárními zaměstnanci agentury, z trestní pravomoci [třetí země].
Příslušné orgány domovského členského státu se mohou vzdát vynětí příslušníků jednotky, kteří nejsou statutárními zaměstnanci agentury, z trestní pravomoci [třetí země].
Toto vzdání se vynětí musí být vždy výslovné a písemné.
4.Příslušníci jednotky jsou vyňati z občanskoprávní a správní pravomoci [třetí země], pokud jde o veškeré jejich jednání při výkonu služebních povinností.
Pokud je proti příslušníku jednotky zahájeno občanskoprávní nebo správní řízení před soudem [třetí země], příslušné orgány [třetí země] tuto skutečnost neprodleně oznámí výkonnému řediteli agentury.
Před zahájením tohoto řízení učiní výkonný ředitel agentury před soudem prohlášení, zda se příslušníci jednotky daného jednání dopustili při výkonu služebních povinností, či nikoli. Pokud se příslušník jednotky jednání dopustil při výkonu služebních povinností, není řízení zahájeno. Pokud se příslušník jednotky jednání nedopustil při výkonu služebních povinností, může řízení pokračovat. Prohlášení výkonného ředitele agentury je pro soudy [třetí země] závazné a [třetí země] je nemůže napadnout.
Je-li zahájeno řízení z podnětu příslušníků jednotky, nelze se odvolávat na vynětí z pravomoci, pokud jde o jakýkoliv protinárok přímo související s hlavní žalobou.
5.Prostory, obydlí, dopravní a komunikační prostředky a majetek, včetně jakékoliv korespondence, dokumentů, dokladů totožnosti a aktiv příslušníků jednotky, jsou nedotknutelné, s výjimkou případu exekučních opatření povolených podle odstavce 9 tohoto článku.
6.[Třetí země] nese odpovědnost za jakoukoliv škodu způsobenou příslušníky jednotky třetím stranám při výkonu jejich oficiálních funkcí.
7.V případě, že příslušník jednotky, který je statutárním zaměstnancem agentury, způsobí škodu z důvodu hrubé nedbalosti či úmyslného pochybení nebo škodu, která nevznikla při plnění jeho služebních funkcí, může [třetí země] u výkonného ředitele agentury požadovat, aby agentura proplatila náhradu škody.
V případě, že příslušník jednotky, který je statutárním zaměstnancem agentury, způsobí škodu z důvodu hrubé nedbalosti či úmyslného pochybení nebo škodu, která nevznikla při plnění jeho služebních funkcí, může, může [třetí země] u výkonného ředitele agentury požadovat, aby dotčený domovský členský stát proplatil náhradu škody.
8.Příslušníci jednotky nemají povinnost vypovídat jako svědci v soudním řízení ve [třetí zemi].
9.Proti příslušníkům jednotky nemohou být provedena žádná exekuční opatření, s výjimkou případů, kdy je proti nim zahájeno občanskoprávní řízení nesouvisející s jejich služebními povinnostmi. Majetek příslušníků jednotky, u kterého výkonný ředitel agentury dosvědčí, že je nezbytný pro plnění jejich služebních povinností, je chráněn před zabavením pro účely výkonu rozsudku, rozhodnutí nebo příkazu. Příslušníci jednotky nepodléhají v občanskoprávním řízení žádným omezením osobní svobody ani jiným omezujícím opatřením.
10.Na příslušníky jednotky se v souvislosti se službami poskytovanými agentuře nevztahují předpisy o sociálním zabezpečení platné v [třetí zemi].
11.Plat a služební požitky, které příslušníkům jednotky vyplácí agentura nebo domovské členské státy, ani žádné příjmy příslušníků jednotky pocházející odjinud než ze [třetí země] nepodléhají ve [třetí zemi] žádné formě zdanění.
12.[Třetí země] povolí vstup předmětů určených pro osobní potřebu příslušníků jednotky a osvobodí je od veškerých cel, daní a souvisejících poplatků, kromě poplatků za skladování, přepravu a podobné služby týkající se těchto předmětů. [Třetí země] také povolí vývoz těchto předmětů.
13.Osobní zavazadla příslušníků jednotky jsou osvobozena od prohlídek, ledaže existují vážné důvody se domnívat, že obsahují předměty, které nejsou určeny pro osobní potřebu příslušníků jednotky, nebo předměty, jejichž dovoz nebo vývoz je zakázán zákonem nebo upraven karanténními předpisy [třetí země]. V takovém případě je prohlídka osobních zavazadel prováděna pouze v přítomnosti dotčeného příslušníka jednotky nebo zplnomocněného zástupce agentury.
14.Agentura a [třetí země] určí kontaktní místa, která jsou neustále k dispozici a která jsou odpovědná za výměnu informací a okamžitá opatření, která mají být přijata v případě, že jednání příslušníka jednotky může být v rozporu s trestním právem, jakož i za výměnu informací a operativní činnosti v souvislosti s případným občanskoprávním a správním řízením proti příslušníku jednotky.
Dokud příslušné orgány domovského členského státu nepřijmou opatření, agentura a [třetí země] si vzájemně pomáhají při provádění veškerých nezbytných šetření a vyšetřování jakéhokoliv údajného trestného činu, na kterém mají agentura nebo [třetí země] zájem, při identifikaci svědků a shromažďování a předkládání důkazů, včetně žádostí o získání a případně předání předmětů souvisejících s údajným trestným činem. Předání takovýchto předmětů může být podmíněno jejich vrácením za podmínek stanovených příslušným orgánem, který je předává.
Článek 13
Zranění nebo zemřelí příslušníci jednotky
1.Aniž je dotčen článek 12, výkonný ředitel má právo zajistit repatriaci zraněných nebo zemřelých příslušníků jednotky, jakož i jejich osobního majetku a učinit v tomto vhodné kroky.
2.Pitva zemřelého příslušníka jednotky se provede pouze s výslovným souhlasem dotčeného domovského členského státu a v přítomnosti zástupce agentury nebo dotčeného domovského členského státu.
3.[Třetí země] a agentura v maximální možné míře spolupracují za účelem zajištění včasné repatriace zraněných nebo zemřelých příslušníků jednotky.
Článek 14
Úřední doklad
1.Agentura vydá každému příslušníku jednotky doklad v [úředním jazyce či jazycích třetí země] a v pracovním jazyce agentury pro účely prokázání jeho totožnosti vůči vnitrostátním orgánům [třetí země] a jako důkaz o tom, že má právo plnit úkoly a vykonávat pravomoci uvedené v článku 10 této dohody a v operačním plánu (dále jen „úřední doklad“).
2.Tento úřední doklad obsahuje následující údaje o každém pracovníkovi: jméno a státní příslušnost, hodnost nebo název pracovní pozice, aktuální digitální fotografii a úkoly, k jejichž provádění je během svého vyslání oprávněn.
3.Pro účely identifikace vůči vnitrostátním orgánům [třetí země] jsou příslušníci jednotky povinni nosit úřední doklad stále u sebe.
4. [Třetí země] uzná úřední doklad ve spojení s platným cestovním dokladem jako oprávnění příslušného příslušníka jednotky ke vstupu do [třetí země] a pobytu v ní bez víza, předchozího povolení nebo jiného dokladu, a to až do dne vypršení platnosti úředního dokladu.
5.Úřední doklad se po skončení vyslání vrátí agentuře. Příslušné orgány [třetí země] o tom budou informovány.
Článek 15
Použití na pracovníky agentury, kteří nejsou vysláni jako příslušníci jednotky
Články 12, 13 a 14 se použijí obdobně na všechny pracovníky agentury vyslané do [třetí země], kteří nejsou příslušníky jednotky, včetně osob pověřených sledováním základních práv a statutárních zaměstnanců vyslaných do poboček.
Článek 16
Ochrana osobních údajů
1.Předávání osobních údajů probíhá pouze tehdy, pokud je to nezbytné k provádění této dohody příslušnými orgány [třetí země] nebo agenturou. Zpracování osobních údajů určitým orgánem v konkrétním případě, včetně předání těchto osobních údajů druhé straně, podléhá pravidlům ochrany údajů platným pro tento orgán. Strana zajistí dodržování následujících minimálních záruk jako předpokladu pro jakékoliv předávání údajů:
a)osobní údaje musí být ve vztahu k subjektu údajů zpracovávány korektně a zákonným a transparentním způsobem;
b)osobní údaje musí být shromažďovány pro určitý, výslovně vyjádřený a legitimní účel provádění této dohody a nesmí být předávajícím nebo přijímajícím orgánem dále zpracovávány způsobem, který je s tímto účelem neslučitelný;
c)osobní údaje musí být odpovídající, přiměřené a omezené na nezbytný rozsah ve vztahu k účelu, pro který se shromažďují nebo dále zpracovávají; konkrétně se osobní údaje sdělované v souladu s platným právem předávajícího orgánu mohou týkat pouze:
– [Seznam kategorií údajů, které mohou být vyměňovány, a účely, pro které mohou být zpracovávány a předávány]
d)osobní údaje musí být přesné a v případě potřeby aktualizované;
e)osobní údaje je třeba uchovávat ve formě umožňující identifikaci subjektů údajů po dobu ne delší, než je nezbytné pro účel, za nímž byly shromážděny nebo jsou dále zpracovávány;
f)osobní údaje musí být zpracovávány způsobem, který zajistí jejich náležité zabezpečení s přihlédnutím ke konkrétním rizikům zpracování, včetně jejich ochrany pomocí vhodných technických nebo organizačních opatření před neoprávněným či protiprávním zpracováním a před náhodnou ztrátou, zničením nebo poškozením (dále jen „narušení bezpečnosti údajů“); přijímající strana učiní vhodná opatření k řešení jakéhokoliv narušení bezpečnosti údajů a bez zbytečného odkladu, nejpozději do 72 hodin, o takovém narušení informuje předávající stranu;
g)předávající a přijímající orgány podniknou veškeré přiměřené kroky k bezodkladné opravě či výmazu osobních údajů, pokud jejich zpracování není v souladu s ustanoveními tohoto článku, zejména jestliže dané údaje nejsou ve vztahu k účelu zpracování přiměřené, relevantní, přesné a omezené na nezbytný rozsah. Patří mezi ně oznamování jakékoliv opravy či výmazu údajů druhé straně;
h)na požádání informuje přijímající orgán předávající orgán o použití předávaných údajů;
i)osobní údaje lze předávat pouze těmto příslušným orgánům:
–[Seznam orgánů a rozsah jejich působnosti]
Další předávání údajů jiným subjektům vyžaduje předchozí souhlas předávajícího orgánu;
j)předávající a přijímající orgány mají povinnost pořídit písemný zápis o předání a převzetí osobních údajů;
k)bude zřízen nezávislý dohled, který bude dohlížet na dodržování ochrany údajů, včetně kontroly těchto zápisů; subjekty údajů mají právo podat stížnost k orgánu vykonávajícímu dohled a bez zbytečného odkladu obdržet odpověď;
l)subjekty údajů mají právo na informace o zpracování svých osobních údajů, na přístup k těmto údajům a na opravu nebo výmaz nepřesných nebo protiprávně zpracovávaných údajů, s výhradou nezbytných a přiměřených omezení z důležitých důvodů veřejného zájmu;
m) v případě porušení výše uvedených záruk mají subjekty údajů právo na účinnou správní a soudní nápravu.
2.Každá ze stran bude pravidelně přezkoumávat vlastní zásady a postupy provádějící toto ustanovení. Na žádost druhé strany přezkoumá strana, která žádost obdržela, své zásady a postupy zpracování osobních údajů, aby ověřila a potvrdila účinné provádění záruk uvedených v tomto ustanovení. Výsledky přezkumu budou v přiměřené době sděleny straně, která o provedení přezkumu požádala.
3.Záruky ochrany údajů v rámci této dohody budou podléhat dohledu evropského inspektora ochrany údajů a [nezávislého veřejného orgánu nebo jiného příslušného orgánu dohledu ve třetí zemi].
4.Strany budou spolupracovat s evropským inspektorem ochrany údajů jakožto dozorovým úřadem agentury.
5.Na konci každé operativní činnosti vypracují strany společnou zprávu o uplatňování tohoto článku. Tato zpráva se zašle úředníkovi agentury pro otázky základních práv a pověřenci agentury pro ochranu osobních údajů, jakož i [příslušnému orgánu třetí země].
Článek 17
Výměna utajovaných informací a citlivých neutajovaných informací
1.Jakákoliv výměna, sdílení nebo šíření utajovaných informací v rámci této dohody je předmětem samostatného správního ujednání uzavřeného mezi agenturou a [třetí zemí], které podléhá předchozímu schválení Evropskou komisí.
2.Jakákoliv výměna citlivých neutajovaných informací v rámci této dohody:
a)je agenturou vyřízena v souladu s čl. 9 odst. 5 rozhodnutí Komise (EU, Euratom) 2015/443 5 ;
b)je přijímající stranou chráněna na úrovni, která odpovídá úrovni ochrany poskytované opatřeními použitými na tyto informace předávající stranou, pokud jde o důvěrnost, integritu a dostupnost;
c)probíhá prostřednictvím systému výměny informací, který splňuje kritéria dostupnosti, důvěrnosti a integrity pro citlivé neutajované informace, jako je komunikační síť uvedená v článku 14 nařízení.
3.Strany budou dodržovat práva duševního vlastnictví související s jakýmikoliv údaji zpracovávanými v rámci této dohody.
Článek 18
Rozhodnutí o pozastavení nebo ukončení operativní činnosti nebo
stažení jejího financování
1.Pokud již nejsou naplněny podmínky pro provádění operativní činnosti, výkonný ředitel agentury tuto operativní činnost ukončí poté, co o tom [třetí zemi] písemně informuje.
2.Pokud [třetí země] nerespektuje ustanovení této dohody nebo operačního plánu, může výkonný ředitel agentury stáhnout financování příslušné operativní činnosti nebo ji pozastavit či ukončit poté, co o tom [třetí zemi] písemně informuje.
3.Pokud není možné zaručit bezpečnost kteréhokoliv účastníka operativní činnosti vyslaného do [třetí země], může výkonný ředitel agentury pozastavit nebo ukončit příslušnou operativní činnost nebo její aspekty.
4.Pokud se výkonný ředitel agentury domnívá, že v souvislosti s operativní činností vykonávanou podle této dohody byla porušena základní práva či závazky týkající se mezinárodní ochrany a že tato porušení jsou závažná a mohou přetrvávat nebo že k takovým porušením pravděpodobně dojde, stáhne poté, co informuje [třetí zemi], financování příslušné operativní činnosti nebo ji pozastaví či ukončí.
5.[Třetí země] může požádat výkonného ředitele agentury o pozastavení nebo ukončení operativní činnosti v případě, že příslušník jednotky nerespektuje ustanovení této dohody nebo operačního plánu. Taková žádost musí být podána písemně a musí být odůvodněná.
6.Pozastavení nebo ukončení činnosti nebo stažení jejího financování podle tohoto článku nabývá účinku dnem oznámení [třetí zemi]. Nedotkne se žádných práv ani povinností vyplývajících z uplatňování této dohody či operačního plánu před takovým pozastavením či ukončením operativní činnosti nebo stažením jejího financování.
Článek 19
Boj proti podvodům
1.[Třetí země] neprodleně uvědomí agenturu, Úřad evropského veřejného žalobce nebo Evropský úřad pro boj proti podvodům, pokud se dozví o existenci věrohodných podezření z podvodu, korupce nebo jakéhokoliv jiného protiprávního jednání, která mohou ovlivnit zájmy Evropská unie.
2.Pokud se daná podezření týkají finančních prostředků Evropské unie vyplacených v souvislosti s touto dohodou, [třetí země] poskytne veškerou nezbytnou pomoc Evropskému úřadu pro boj proti podvodům nebo Úřadu evropského veřejného žalobce v souvislosti s vyšetřovacími činnostmi na svém území, včetně zprostředkování rozhovorů, kontrol a inspekcí na místě (včetně přístupu k informačním systémům a databázím ve [třetí zemi]), a zprostředkování přístupu k jakýmkoliv příslušným informacím týkajícím se technického a finančního řízení záležitostí částečně nebo zcela financovaných Evropskou unií.
Článek 20
Provádění této dohody
1.Za [třetí zemi] provádí tuto dohodu […].
2.Za Evropskou unii provádí tuto dohodu agentura.
Článek 21
Řešení sporů
1.Jakékoliv spory vzniklé v souvislosti s uplatňováním této dohody jsou posuzovány společně zástupci agentury a příslušnými orgány [třetí země].
2.Nedojde-li k urovnání, jsou spory týkající se výkladu nebo uplatňování této dohody řešeny výhradně jednáním mezi stranami.
Článek 22
Vstup dohody v platnost, její změna, trvání,
pozastavení a ukončení její platnosti
1.Strany tuto dohodu ratifikují, přijmou nebo schválí v souladu se svými vnitřními právními postupy. Smluvní strany si vzájemně oznámí dokončení postupů potřebných k tomuto účelu.
2.Tato dohoda vstupuje v platnost prvním dnem druhého měsíce následujícího po dni, kdy si strany navzájem oznámí dokončení vnitřních právních postupů v souladu s odstavcem 1 tohoto článku.
3.Tuto dohodu lze změnit pouze písemně na základě vzájemné dohody stran.
4.Tato dohoda se uzavírá na dobu neurčitou. Dohoda může být vypovězena nebo pozastavena písemnou dohodou mezi stranami nebo ji může jednostranně vypovědět kterákoli ze stran.
V případě jednostranného vypovězení nebo pozastavení to strana, která si přeje dohodu vypovědět nebo pozastavit, písemně oznámí druhé straně. Jednostranné vypovězení nebo pozastavení této dohody nabývá účinku prvním dnem druhého měsíce následujícího po měsíci, během kterého bylo učiněno oznámení.
5.Oznámení učiněná v souladu s tímto článkem se zašlou v případě Evropské unie Generálnímu sekretariátu Rady Evropské unie a v případě [třetí země] [bude upřesněno].
Vyhotoveno v jazyce bulharském, chorvatském, českém, dánském, nizozemském, anglickém, estonském, finském, francouzském, německém, řeckém, maďarském, italském, litevském, lotyšském, maltském, polském, portugalském, rumunském, slovenském, slovinském, španělském, švédském a [úředním jazyce či jazycích třetí země], přičemž všechna tato znění mají stejnou platnost.
Podpisy.
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1896 ze dne 13. listopadu 2019 o Evropské pohraniční a pobřežní stráži a o zrušení nařízení (EU) č. 1052/2013 a (EU) 2016/1624 (Úř. věst. L 295, 14.11.2019, s. 1).
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/399 ze dne 9. března 2016, kterým se stanoví kodex Unie o pravidlech upravujících přeshraniční pohyb osob (Schengenský hraniční kodex) (Úř. věst. L 77, 23.3.2016, s. 1).
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 ze dne 27. dubna 2016 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení směrnice 95/46/ES (Úř. věst. L 119, 4.5.2016, s. 1).
Seznam nástrojů zahrnuje nejdůležitější úmluvy OSN a EÚLP, jichž jsou všechny členské státy Evropské unie smluvními stranami, a měl by být upraven v závislosti na jejich použitelnosti ve třetí zemi.
Rozhodnutí Komise (EU, Euratom) 2015/443 ze dne 13. března 2015 o bezpečnosti v Komisi (Úř. věst. L 72, 17.3.2015, s. 41).