EVROPSKÁ KOMISE

V Bruselu dne 17.12.2021

COM(2021) 797 final

ZPRÁVA KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU, RADĚ, EVROPSKÉMU HOSPODÁŘSKÉMU A SOCIÁLNÍMU VÝBORU A VÝBORU REGIONŮ

Evropské strukturální a investiční fondy



Souhrnná zpráva o výročních zprávách o provádění programů z roku 2021 týkajících se provádění v letech 2014-2020

{SWD(2021) 384 final}

1.Úvod

Provádění evropských strukturálních a investičních fondů (fondy ESI) v roce 2020 probíhalo za mimořádných a náročných okolností. Krize v oblasti veřejného zdraví a následný hospodářský otřes zásadně změnily naše komunity a náš každodenní život. Byla zmobilizována podpora EU s cílem zajistit rychlou reakci na naléhavou situaci a zároveň vypracovat bezprecedentní řešení, která by přinesla oživení a pomohla našim komunitám překonat značné potíže, kterým čelily. Politiky EU byly velmi rychle a pružně upraveny, nabídly okamžitou likviditu a finanční podporu pro uspokojení naléhavých potřeb a podpořily členské státy při zvládání otřesu, který postihl jejich hospodářství a společnost.

Současně se však EU nachází ve zlomovém bodě. Aby Evropa vyšla z této krize silnější a odolnější, musí urychlit svoji souběžnou ekologickou a digitální transformaci. Fondy ESI stojí v popředí tohoto úsilí.

Jako jeden z největších investičních nástrojů v rámci rozpočtu EU podporují tyto fondy územní, hospodářskou a sociální soudržnost evropských regionů, jakož i jejich odolnost a oživení po krizi, jíž čelily v uplynulých letech. Zahrnují:

·Evropský fond pro regionální rozvoj (EFRR),

·Evropský sociální fond (ESF),

·Fond soudržnosti (FS),

·Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova (EZFRV) a dále

·Evropský námořní a rybářský fond (ENRF).

V rámci víceletého finančního rámce na období 2014–2020 (rozpočtu EU) mají fondy ESI desetileté prováděcí období 1 , z čehož rok 2020 byl rokem sedmým. Tato zpráva, vypracovaná v souladu s požadavkem článku 53 nařízení (EU) č. 1303/2013, ukazuje vývoj ve finančním plnění fondů ESI do konce roku 2020 2 . Uvádí kumulativní výsledky oznámené členskými státy za programové období 2014–2020, jakož i počáteční poznatky o opatřeních, jimiž programy fondů ESI reagovaly na koronavirovou pandemii.

S celkovou investicí ve výši 640 miliard EUR ke konci roku 2020, která zahrnuje 461 miliard EUR financování z EU, se fondy ESI zaměřují na několik klíčových politických cílů pro budoucnost Evropy. Mezi tyto politické cíle patří:

·inteligentní a udržitelný růst podporující začlenění,

·posílení institucionální kapacity veřejné správy,

·územní a městský rozvoj a územní spolupráce (Interreg).

Do konce roku 2020 již členské státy obdržely více než 55 % finančních prostředků. Tempo financování z fondů se zrychlilo zejména u investic do digitální ekonomiky, malých a středních podniků, opatření v oblasti klimatu a u sociálních investic.

V průběhu uvedeného období přispěly fondy ESI k:

·podpoře 3 milionů podniků,

·zlepšení energetické účinnosti více než 359 000 domácností,

·pomoci 45 milionům lidí opatřeními v oblasti zaměstnanosti, sociálního začleňování nebo vzdělávání,

·podpoře více než 2 milionů projektů v odvětví zemědělství a ve venkovských oblastech,

·vytvoření 236 500 nových pracovních míst na regionální úrovni, 

·zachování 31 500 pracovních míst a vytvoření 4 000 nových pracovních míst v odvětví námořní dopravy a rybolovu.

Informace o provádění programů fondů ESI za rok 2020, které členské státy předložily, jsou předběžné. Je tomu tak proto, že dopady krize COVID-19 se stále ještě vyvíjejí. Programy nadále mobilizují finanční prostředky EU k řešení dopadů pandemie a zároveň sledují své původní strategické cíle v poněkud odlišném kontextu. Od jara 2020 byla prostřednictvím investičních iniciativ pro reakci na koronavirus (CRII a CRII+) poskytnuta dodatečná flexibilita při přeprogramování fondů a v rámci iniciativy REACT-EU s financováním z nástroje NextGenerationEU byly naplánovány posílené finanční zdroje na programy spadající do období 2014–2020. Následující oddíly vyhrazené jednotlivým tématům se zaměřují na první posouzení těchto výjimečných opatření.

2.Přehled provádění

2.1Finanční plnění 3

Pět fondů ESI je zdrojem investic ve výši 640 mld. EUR

V rámci rozpočtu na programové období 2014–2020 vyčlenilo pět fondů ESI (tj. EFRR, FS, ESF, EZFRV, ENRF) původně 461 miliardu EUR. Tyto fondy, doplněné o spolufinancování z národních zdrojů, stimulují celkové investice ve výši 640 miliard EUR (s výjimkou nových zdrojů iniciativy REACT-EU). Náklady vzniklé příjemcům projektů mohou být hrazeny spolufinancováním z fondů ESI do konce roku 2023 4 .

Celkové náklady projektů vybraných členskými státy pro podporu z fondů ESI do konce roku 2020 činí 676 miliard EUR a představují 106 % celkových přidělených prostředků. Ve srovnání se stavem na konci roku 2019 to představuje nárůst o 17 procentních bodů. Dostupný rozpočet na cyklus 2014–2020 již většina členských států plně přidělila. Vysvětlení tohoto nadměrného přidělení spočívá v praxi mnoha programů přidělovat podporu objemu projektů, který přesahuje celkové plánované náklady programu. To je považováno za techniku obezřetného řízení. Členské státy vybírají více projektů, které lze financovat, aby vytvořily rezervu pro případ, že některé projekty během provádění selžou nebo budou k dispozici další peníze, a tím zajišťují optimální čerpání finančních prostředků.

Pokud jde o platby z EU, z dosavadních údajů vyplývá, že finanční plnění bývá ve svých počátečních letech pomalé a v pozdějších letech se výrazně zrychluje, jak odráží životní cyklus projektu. Období 2014–2020 není výjimkou. Na konci roku 2016 činilo tempo vyplácení z EU pouhých 7 % a v roce 2017 se začalo výrazně zrychlovat. Vzhledem k tomu, že programy se vyznačují dlouhou dobou splatnosti, a vzhledem k okamžité flexibilitě, kterou fondům v reakci na krizi poskytla iniciativa CRII, včetně 100% financování z EU, došlo k jasnému nárůstu plateb z EU vynaložených na programy. Pokud jde o platby přidělené z rozpočtu EU členským státům, do konce roku 2020 byla vyplacena celková suma 253,8 miliardy EUR (55 % částky za EU plánované na celé období). Tempo financování z fondů se v nadcházejících letech až do ukončení programů musí nadále zrychlovat. V roce 2020 bylo zrušeno pouze 4,7 milionu EUR rozpočtových závazků.

Nejnovější finanční údaje, které členské státy vykázaly za září 2021, nyní odrážejí významné dodatečné zdroje přidané v roce 2021 do politiky soudržnosti v rámci iniciativy REACT-EU (36 miliard EUR) a do fondu EZFRV (29 miliard EUR). U politiky soudržnosti potvrzují finanční údaje ze září 2021 pokračující vysoké výdaje. Za devět měsíců byly oznámeny dodatečně vynaložené prostředky ve výši 51 miliard EUR.

2.2Hlavní výsledky dosažené prostřednictvím fondů ESI

Podpora tří milionů podniků

Regulační rámec, kterým se řídí fondy ESI v období 2014–2020, stanoví pro jednotlivé fondy EU společné ukazatele, které Komisi umožňují každoroční souhrnné monitorování investičních opatření, výstupů a výsledků za celou EU.

Zde je souhrn hlavních výkonnostních čísel vykázaných členskými státy do konce roku 2020:

·z projektů vybraných pro podporu z fondů ESI bude mít prospěch 3,6 milionu podniků, z nichž 3 miliony 5 již byly podpořeny,

·236 500 nových pracovních míst bylo vytvořeno s podporou vytvořeno s podporou z EFRR,

·projekty podporované ESF a Iniciativou na podporu zaměstnanosti mladých lidí přinesly užitek 45,3 milionu účastníků,

·dosud byly podpořeny 2 miliony projektů, které zemědělskému odvětví a venkovským podnikům pomohly zajistit vyšší konkurenceschopnost a ve venkovských oblastech pomohly vytvořit a udržet pracovní místa,

·bylo vybráno 32 milionů hektarů zemědělské plochy, tj. 18,5 % využívané zemědělské půdy, pro podporu hospodaření s půdou v zájmu lepší ochrany biologické rozmanitosti,

·na 64 % celkového venkovského obyvatelstva (184,5 milionu obyvatel) se vztahuje téměř 3 650 místních akčních skupin iniciativy LEADER, které provádějí strategie místního rozvoje podporované fondem EZFRV.

2.3První krok v boji proti krizi COVID-19: Investiční iniciativy pro reakci na koronavirus

21 miliarda EUR přerozdělena na boj proti krizi způsobené onemocněním COVID-19

Koronavirová krize představovala v roce 2020 pro Evropskou unii jako celek velkou výzvu. Proti tomuto onemocnění bojují národní, regionální i místní komunity a potýkají se s jeho socioekonomickými dopady.

Na jaře 2020 dostaly členské státy možnost, aby v rámci balíčku investičních iniciativ pro reakci na koronavirus (CRII a CRII+) přerozdělily nevyčerpané prostředky z politiky soudržnosti. Od začátku krize bylo přerozděleno přibližně 21,3 miliardy EUR. Odvětví zdravotnictví čerpalo 7,4 miliardy EUR k rychlému zabezpečení nezbytných osobních ochranných prostředků, ventilátorů a sanitních vozů. Podpora podnikům byla výrazně přeorganizována tak, aby bylo možno vyčlenit 11,5 miliardy EUR na podporu malých a středních podniků prostřednictvím mimořádných grantů a půjček s nízkou úrokovou sazbou, které by tyto podniky udržely při životě v obdobích omezení volného pohybu osob. Díky novým opatřením v oblasti zaměstnanosti obdržely zranitelné skupiny osob z fondů ESI 4,1 miliardy EUR na udržení svých příjmů.

Výroční zprávy členských států za rok 2020 poskytly první údaje z monitorování ukazatelů zaměřených na COVID-19. Tyto ukazatele, které Komise navrhla k měření pokroku týkajícího se mimořádných opatření učiněných v rámci politiky soudržnosti, byly do října 2021 přijaty více než 219 programy téměř ve všech členských státech. Většina programů byla schopna vykazovat hodnoty z monitorování provádění opatření, která představily ve svých zprávách o provádění za rok 2020. Klíčové hodnoty z vnitrostátních zpráv naznačují tyto předběžné výsledky, jichž bylo dosaženo do konce roku 2020:

·Pokud jde o ukazatele zaměřené na COVID-19, které se týkají prostředků vynaložených na zdravotnictví: 70 % z plánovaného celkového objemu 2 miliard EUR bylo vykázáno jako prostředky přidělené vybraným projektům a 14 % bylo potvrzeno jako prostředky využité do konce roku 2020.

·Klíčové ukazatele zaměřené na COVID, které se týkají výstupů v oblasti zdravotnictví, ukazují vysokou míru provedení:

oz cílových 2,3 miliardy osobních ochranných prostředků, jak je stanoveno v programech členských států, je 71 % pokryto vybranými projekty (28 % vykázáno jako dosažené),

oz cílových 4 300 nových ventilátorů byl jako dokončený hlášen nákup více než 3 500 ventilátorů (81 %),

·Pokud jde o cílových 6,8 miliardy EUR určených na podporu provozního kapitálu pro malé a střední podniky (granty a půjčky), podle hlášení byl tento cíl realizován ze 75 %. Do konce roku 2020 bylo vykázáno poskytnutí podpory provozního kapitálu u 615 000 malých a středních podniků, což představuje 96 % z cílového počtu 640 000.

·ESF je hlavním zdrojem podpory sociálních služeb, udržení zaměstnanosti, podpory zranitelných skupin a dalších osob, např. prostřednictvím podpory práce na zkrácený úvazek, mzdových příplatků pro pracovníky zdravotní péče, vybavení IT, ochranných prostředků a služeb pro zranitelné skupiny.

·Flexibilita balíčků CRII a CRII+ byla rozšířena na Fond evropské pomoci nejchudším osobám 6 : byly provedeny programové změny s cílem zvýšit finanční prostředky vyplácené z EU o 500 milionů EUR, umožnit zvýšenou míru unijního spolufinancování a/nebo zavést mimořádná opatření.

Aby byla v průběhu koronavirové krize umožněna plná transparentnost a spolehlivost zdrojů politiky soudržnosti, poskytuje Komise prostřednictvím svého přehledu aktualit o koronaviru postaveném na otevřené datové platformě v oblasti soudržnosti aktuální informace o používání opatření v rámci CRII a CRII+.

Bylo zavedeno nové opatření EZFRV, které poskytuje dočasnou podporu likvidity zemědělcům a venkovským podnikům, které jsou koronavirovou krizí obzvláště postiženy. Do konce roku 2020 bylo toto nové opatření aktivováno ve více než 40 celostátních nebo regionálních programech rozvoje venkova ve 14 členských státech. Na toto opatření bylo přiděleno přes 700 milionů EUR, přičemž celkový plánovaný objem veřejných výdajů přesahuje 1 miliardu EUR (včetně vnitrostátního spolufinancování). Do konce roku 2020 bylo vynaloženo necelých 70 % této částky, z čehož téměř 98 % představuje podpora pro zemědělce. Podporu získalo více než 500 000 zemědělských podniků a 1 000 malých a středních podniků.

Fond ENRF zavedl v souvislosti s pandemií mimořádnou podporu za účelem kompenzace dočasného zastavení rybolovných činností a pozastavení nebo snížení produkce a zpracování. V roce 2020 bylo na zmírnění dopadu koronavirové pandemie na podniky v odvětví rybolovu a akvakultury vyčleněno 109 milionů EUR. Očekává se, že tato opatření budou pokračovat i v roce 2021 a budou tak zachovávat investice a činnosti.

2.4Druhý krok v boji proti krizi způsobené onemocněním COVID-19: REACT-EU (2021–2022)

Politika soudržnosti byla pro boj s pandemií posílena o 50,6 mld. EUR

EU přijala dosud největší soubor opatření na podporu oživení, aby se z této krize vymanila se zvýšenou odolností a podpořila digitální a ekologickou transformaci Evropy financovanou nástrojem NextGenerationEU.

V kritických prvních letech oživení budou opatření na nápravu důsledků krize učiněná v rámci strukturálních fondů na období 2014–2020 podpořena novými zdroji ve výši 50,6 miliard EUR poskytnutými z iniciativy REACT-EU (pomoc při oživení pro soudržnost a území Evropy). S pokračující a rozšiřující se podporou typu CRII pro zdravotnictví, pracovníky a podniky a současně se zaměřením na ekologické a digitální regionální investice jsou tyto zdroje nezbytné pro inteligentní a udržitelné oživení. S tímto novým financováním, které doplňuje stávající programy politiky soudržnosti na období 2014–2020, mohou členské státy obnovit projekty, které byly během krize pozastaveny, a zajistit tak střednědobou nápravu a odolnost.

Iniciativa REACT-EU byla prvním nástrojem, který byl použit v rámci NextGenerationEU, a první platba byla provedena 28. června 2021. Za pouhé tři měsíce schválila Komise více než 90 % z 39,8 miliard EUR dostupných v roce 2021. Do 5. listopadu 2021 členské státy oficiálně přidělily na programy 36 miliard EUR. Probíhá financování léčebných zařízení, výzkumných pracovníků, majitelů podniků, zaměstnanců a zranitelných osob. Doposud bylo přiděleno 5,5 miliardy EUR na ekologické investice (z toho 4,7 miliardy EUR na opatření v oblasti klimatu) a 2,7 miliardy EUR na digitální ekonomiku, 6,7 miliardy EUR je přiděleno podnikům, 5,7 miliardy EUR má zdravotnictví a 12,3 miliard EUR trh práce, sociální začleňování a vzdělávání a odborná příprava.

S cílem zajistit transparentnost a podávání zpráv o nových zdrojích v reálném čase spustila Komise informační panel REACT-EU na otevřené datové platformě v oblasti soudržnosti . Členské státy předloží své první průběžné zprávy o provádění iniciativy REACT-EU v polovině roku 2022.

3.Provádění podle klíčových témat

Následující oddíly poskytují přehled o výsledcích fondů ESI podle hlavních oblastí politiky, jak o nich informovaly členské státy na konci roku 2020.

3.1Inteligentní růst

189 miliard EUR na inteligentní růst

Investice do inteligentního růstu tvoří přibližně 30 % celkového financování ESI. K dispozici je přes 189 miliard EUR pro tyto tři inteligentní cíle: výzkum a inovace (66 miliard EUR), informační a komunikační technologie (18 miliard EUR) a konkurenceschopnost malých a středních podniků (105 miliard EUR) 7 .

Do konce roku 2020 přidělily členské státy na projekty pro tyto tři cíle (viz přiděleno projektům v grafu výše) 190 miliard EUR, neboli 101 % 8 z celkových dostupných finančních prostředků, a 102 miliardy EUR, které odpovídají 54 % přidělených prostředků, jež byly vyplaceny příjemcům projektů (vynaloženo na projekty). Ve srovnání s předchozím rokem to představuje nárůst o 14 procentních bodů, což ukazuje na dobrý rytmus vynakládání prostředků z fondů ESI. Graf uvedený níže poskytuje podrobnější rozčlenění míry provádění pro každý ze tří cílů, jakož i průměr za celé seskupení inteligentního růstu.

Využívání fondů ESI na podporu výzkumu a inovací je klíčem k tomu, jak pomáhat členským státům a regionům vytvářet podmínky nezbytné pro uskutečňování inovací, výzkumu a vývoje. Podpora inovací prostřednictvím strategií pro inteligentní specializaci je pro řadu priorit Unie zásadní, zejména pokud jde o Zelenou dohodu pro Evropu, hospodářství ve prospěch lidí a přípravu Evropy na digitální věk.

Do konce roku 2020 byly zaznamenány výrazné úspěchy v oblasti výzkumu a inovací. Díky podpoře EU například spolupracovalo více než 44 800 podniků s výzkumnými institucemi (72 % cílového počtu) a přibližně 24 000 podniků uvedlo na trh nové produkty (79 % cílového počtu a nárůst o 18 procentních bodů od roku 2019).

Fondy ESI významně přispívají k digitální transformaci evropského hospodářství zlepšováním infrastruktury IT a poskytováním nových generací technologií a dovedností lidem, podnikům i orgánům veřejné správy. Výběr projektů se v roce 2020 výrazně zvýšil, a to o 22 miliardy EUR, a dosáhl 101 % celkových přidělených prostředků. Výdaje vyskočily v roce 2020 o 14 procentních bodů. Vzhledem k tomu, že se investice již realizují, přispívají fondy EU k tomu, aby Evropa byla připravená pro digitální věk.

Díky vybraným projektům podporovaným z EFRR využívá výhod lepšího širokopásmového přístupu více než 5,5 milionu domácností. Předpokládá se, že do konce roku 2023 bude těchto výhod využívat téměř 12 milionů domácností. Ve venkovských oblastech bylo z EZFRV podpořeno více než 1 900 investičních činností v celkové hodnotě přesahující 1,1 miliardy EUR s cílem zlepšit dostupnost, využívání a kvalitu informačních a komunikačních technologií. Z lepší infrastruktury nebo služeb v oblasti IT mělo prospěch více než 5,1 milionu lidí ve venkovských oblastech.

Fondy ESI poskytují významnou podporu společnostem, aby mohly růst a zvýšit svou produktivitu a konkurenceschopnost, a podnikům, aby mohly zavádět inovativní řešení. Celkově je na zvyšování konkurenceschopnosti evropských malých a středních podniků plánováno 105 miliard EUR (16 % celkového rozpočtu), což má podpořit ambici Komise napomáhat rozvoji „hospodářství ve prospěch lidí“. Vzhledem k tomu, že na projekty již bylo přiděleno 96 % této plánované částky a téměř 61 % již bylo vynaloženo, jedná se o jednu z nejlépe fungujících oblastí podpory ke konci roku 2020.

3.2Udržitelný růst

257 miliard EUR na udržitelný růst

Fondy ESI významně přispívají k naplnění ambicí Zelené dohody pro Evropu podporou klimaticky neutrálních investic, čistých investic a investic do oběhového hospodářství, jakož i investic do životního prostředí a přizpůsobování se změně klimatu. Na udržitelný růst vyčlenily programy 250,6 miliardy EUR, což představuje 39 % celkových přidělených prostředků. Do konce roku 2020 bylo projektům přiděleno 257,3 miliardy EUR (103 % vyčleněných finančních prostředků) a výdaje činily 149,1 miliardy EUR (59 % celkové plánované částky)  .

Pokud jde o finanční pokrok, jsou patrné výrazné rozdíly mezi různými tématy. Jedněmi z nejrychleji postupujících tematických cílů z hlediska částek, které příjemci již vynaložili, je přizpůsobování se změně klimatu a předcházení rizikům. Na druhou stranu z důvodu velmi pomalého zahájení provádění zaostávají investice do nízkouhlíkového hospodářství a toto zpoždění se dosud nepodařilo dohnat ani zrychlením zaznamenaným v posledních třech letech. Je to způsobeno tím, že značná část fondů ESI podporuje investice do infrastruktury, jako je energetická účinnost v budovách, obnovitelná energie, inteligentní elektrické rozvodné sítě nebo udržitelná městská doprava, u kterých je cyklus provádění projektů obvykle delší.

Do konce roku 2020 byly zaznamenány tyto konkrétní výsledky:

·kapacita výroby energie z obnovitelných zdrojů se zvýší o 7 400 MW, z čehož již 2 700 MW bylo instalováno, což představuje 40% nárůst oproti předchozímu roku,

·zlepší se energetická náročnost 663 000 domácností (110 % cílového počtu), ke konci roku 2020 již využívalo lepších podmínek na 359 000 domácností (téměř o 76 000 více než ke konci roku 2019),

·spotřeba energie veřejných budov se každoročně sníží o 7 terawatthodin (109 % cílové hodnoty), z nichž 1,9 terawatthodiny se již ročně uspoří, což je o 53 % více než v předchozím roce,

·zlepšení zásobování vodou bude přínosem pro 19,5 milionu lidí (3,5 milionu lidí se tohoto přínosu již dostává),

·protipovodňová opatření sníží ohrožení téměř 42 milionů lidí (151 % cílového počtu), z nichž 11,3 milionu lidí je nyní povodňovým rizikům vystaveno v menší míře díky podporovaným investicím,

·projekty čisté městské dopravy přinesly 137 km nových nebo zdokonalených linek tramvají a metra (29 % cílové vzdálenosti), přičemž dalších 405 km se buduje v rámci prováděných projektů,

·lepším obhospodařováním zemědělské a lesní půdy bylo dosaženo významného pokroku v ukládání a pohlcování uhlíku, jakož i ve snižování emisí skleníkových plynů a amoniaku v zemědělství. Na konci roku 2020 již EU v těchto oblastech překročila své cíle stanovené pro rok 2023;

·1,5 miliardy EUR, neboli téměř 37 % podpory ENRF poskytované odvětvím rybolovu a akvakultury, bylo věnováno zachování a ochraně životního prostředí, například prostřednictvím ochrany oblastí sítě Natura 2000, a podpoře účinného využívání zdrojů a snižování množství odpadu.

3.3Růst podporující začlenění

Investice do růstu podporujícího začlenění tvoří přibližně 27 % celkového financování. K dispozici je 174 miliardy EUR na pokrytí těchto cílů: udržitelná kvalitní zaměstnanost

174 miliardy EUR na růst podporující začlenění

(59 miliard EUR), sociální začleňování (68 miliard EUR) a odborné vzdělávání a příprava (47 miliard EUR).

Krize COVID-19 měla v celé společnosti dominový efekt a postihla lidi různými způsoby. Sociální agenda EU s evropským pilířem sociálních práv jsou více než kdy jindy klíčem ke zmírnění hospodářského a sociálního dopadu koronavirové pandemie, posílení udržitelnosti a odolnosti evropských ekonomik a společností a zlepšení jejich připravenosti na výzvy a příležitosti ekologické a digitální transformace. V současném kritickém scénáři se strukturální fondy a zejména fond ESF podílejí na podpoře strukturálních reforem, včetně modernizace veřejných služeb, podpory zaměstnanosti mladých lidí a snížení chudoby a nerovností.

ESF je primárním fondem, který se používá na podporu sociálních služeb, udržení zaměstnanosti, podporu zranitelných skupin a dalších osob, a to např. prostřednictvím podpory práce na zkrácený úvazek, mzdových příplatků pro pracovníky zdravotní péče, vybavení IT, ochranných prostředků a služeb pro zranitelné skupiny.

Projekty zaměřené na zlepšení pracovních příležitostí dosáhly do konce roku 2020 těchto úspěchů:

·45,3 milionu účastníků podporovaných z ESF a v rámci Iniciativy na podporu zaměstnanosti mladých lidí (YEI), včetně 17,3 milionu nezaměstnaných a 17,2 milionu neaktivních účastníků,

·díky podpoře ESF a iniciativy YEI našlo práci 5,4 milionu lidí,

·48 % z těchto účastníků tvoří osoby s nízkou kvalifikací; 15 % byli migranti, původem cizinci nebo příslušníci menšin,

·účast žen a mužů v podporovaných činnostech je na úrovni EU rozdělena téměř rovnoměrně (53 % zastupují ženy).

V oblasti sociálního začleňování, jehož největším přispěvatelem je ESF, představují dosud vybrané projekty téměř 63 miliardy EUR. Do konce roku 2020 obdrželo pomoc 3,1 milionu osob se zdravotním postižením, 6,8 milionu migrantů, osob zahraničního původu nebo příslušníků menšin a 8,5 milionu dalších znevýhodněných osob ke zlepšení jejich pracovních příležitostí a rozvinutí správných dovedností pro trh práce. Díky podpoře EU v rámci EFRR se kapacita infrastruktury pro péči o děti a pro vzdělávání rozrostla o 19,7 milionu osob a 53 miliony lidí po celé EU nyní využívají lepší zdravotnické služby.

EZFRV podpořil přes 145 000 aktivit posilujících sociální začleňování ve venkovských oblastech. Poskytl také podporu místním venkovským komunitám, které prováděly vlastní strategie místního rozvoje. Více než 3 650 místních akčních skupin, které provádějí strategie místního rozvoje, pokrývají 64 % venkovského obyvatelstva v EU a v jednotlivých oblastech sdružují subjekty veřejného a soukromého sektoru a občanské společnosti.

Pokud jde o vzdělávání a školení, bylo na konkrétní projekty vyčleněno 50 miliard EUR. Do konce roku 2020 se díky podpoře z ESF a YEI dostalo pomoci 21,8 milionu osob s nízkou kvalifikací, 7,4 milionu získalo kvalifikaci a 2,2 milionu se účastnilo vzdělávání a odborné přípravy.

3.4Posílení institucionální kapacity a účinná veřejná správa

6 miliard EUR na účinnou veřejnou správu

Do konce roku 2020 bylo na projekty, které se zabývají institucionální kapacitou a reformami, vyčleněno odhadem 6 miliard EUR, což představuje 97 % plánované částky 6,2 miliardy EUR. Výdaje dosáhly v praxi 2,6 miliardy EUR (41 % celkové plánované částky). Toto úsilí bylo doplněno podporou poskytnutou kromě fondů ESI i prostřednictvím programu na podporu strukturálních reforem, který je nyní změněn na nástroj pro technickou podporu 10 .

V rámci tohoto cíle bylo dosaženo následujícího:

·Evropským sociálním fondem bylo podpořeno 722 020 účastníků,

·prostřednictvím Evropského sociálního fondu byla poskytnuta podpora 2 673 projektům zaměřeným na celostátní, regionální nebo místní orgány veřejné správy nebo veřejné služby.

Zaostává provádění projektů zaměřených na budování kapacit u zúčastněných subjektů zajišťujících vzdělávání, celoživotní učení, odbornou přípravu, politiku zaměstnanosti a sociální politiku, přičemž míra výběru projektů je stále nižší než 60 %. Důvody tohoto zpoždění se v jednotlivých členských státech liší a zahrnují právní úpravy s dopadem na provádění či problémy spjaté s inovativními a komplexními prvky zásahů.

3.5Územní a městský rozvoj

31 miliard EUR na územní a městský rozvoj

Na období 2014–2020 se v rámci klíčových cílů uvedených v oddílech 3.1 a 3.2 plánuje vynaložit přibližně 31 miliard EUR na integrovaný územní rozvoj a udržitelný městský rozvoj. Při provádění těchto strategií došlo v prvních letech programového období k určitému zpoždění z důvodu prodlení při dokončování strategií a stanovování postupů pro decentralizované provádění. V rámci politiky soudržnosti bylo do konce roku 2020 vyčleněno na projekty 27,5 miliardy EUR, což představuje 89 % plánované přidělené částky. U projektů se zrychlilo vynakládání prostředků, které do konce roku 2020 dosáhly 39 % plánovaného přídělu (12 miliard EUR), což oproti 26 % na konci roku 2019 znamená nárůst, ale stále výrazně zaostává za průměrnou mírou výdajů ve výši 56 %.

Projekty vybrané v rámci integrovaných strategií rozvoje přinesou: 53 miliony metrů čtverečních zrekonstruovaných nebo nově vybudovaných městských otevřených prostranství přístupných veřejnosti (137 % cílové rozlohy), 3,1 milionu metrů čtverečních zrekonstruovaných nebo nově postavených veřejných budov (128 % cílové rozlohy) a přes 22 500 zrenovovaných bytových jednotek (95 % cílového počtu). Souběžně s finančním plněním zaostává i fyzická realizace, která se pohybuje mezi 30–39 % cílových hodnot.

3.6Územní spolupráce

12 miliard EUR na územní spolupráci

EFRR poskytuje podporu programům územní spolupráce, které investují do přeshraniční, nadnárodní a meziregionální spolupráce. Na tyto programy připadá 12,6 miliardy EUR z plánované přidělené částky, z čehož 12,9 miliardy EUR již bylo do konce roku 2020 přiděleno na projekty. V rámci těchto projektů vznikly výdaje ve výši 6 miliard EUR (48 % plánované částky). Finanční plnění programů spolupráce ke konci roku 2020 stále poněkud pokulhávalo za prováděním celostátních/regionálních programů.

Některé z výsledků programů územní spolupráce jsou obsaženy v ukazatelích shrnutých v rámci hlavních investičních témat, zatímco některé zvláštní ukazatele odrážejí aspekt spolupráce podporovaných projektů:

·téměř 25 000 podniků a 11 000 výzkumných institucí se zúčastnilo přeshraničních, nadnárodních nebo meziregionálních výzkumných projektů,

·přibližně 110 000 lidí se zúčastnilo společných místních iniciativ na podporu zaměstnanosti a společných vzdělávacích kurzů,

·132 000 lidí využilo iniciativ v oblasti přeshraniční mobility.

4.Hodnoticí činnost členských států

V průběhu minulého roku pokračovalo hodnoticí úsilí členských států, které spolu s intenzivním přeprogramováním zdrojů v rámci CRII/CRII+ a REACT-EU bylo projevem mimořádného závazku věnovat zdroje na hodnotící činnosti během zdravotní krize.

Podíl hodnocení zaměřených na posouzení dopadu intervencí, které byly provedeny v rámci programů z období 2014–2020, převýšil 30 %, přičemž v několika členských státech dosáhl více než 50 %. Souběžně s tím poskytla hodnocení zaměřená na provádění řídícím orgánům podklady pro nezbytné úpravy intervencí s cílem maximalizovat jejich přínosy.

Zjištění jsou ze své podstaty většinou specifická pro jednotlivá hodnocení, protože jsou silně závislá na místním kontextu provádění a nemusí mít nutně širokou platnost. Z hodnocení provedených v různých souvislostech však začínají vyplývat některá společná zjištění o účincích podporovaných intervencí, která ukazují pozitivní výsledky v mnoha oblastech a účinnou podporu, jíž se dostává příjemcům ve veřejném a soukromém sektoru i jednotlivcům.

Podrobnější informace o zjištěních učiněných v rámci hodnocení provedených členskými státy a Komisí a týkajících se programů podporovaných z fondů ESI jsou uvedeny v pracovním dokumentu útvarů Komise, který je přiložen k této zprávě.

Komise bude členským státům i nadále pomáhat prostřednictvím specializovaných sítí a poskytováním služeb metodické podpory, aby se stále zlepšovala kultura hodnocení, jakož i kvalita výsledků a jejich využívání pro zdokonalování politiky. Současně Komise zahájila přípravné práce pro následné hodnocení fondů ESI. Na deváté konferenci o hodnocení unijní politiky soudržnosti, která se konala v září 2021, byla představena strategie pro realizaci hodnocení EFRR, Fondu soudržnosti a ESF do konce roku 2025.

5.Závěry

Fondy ESI se rychle přizpůsobily měnícím se potřebám

Původní cíle investic v rámci fondů ESI se v době krize přizpůsobily potřebám členských států. Kromě původního zaměření na inteligentní a udržitelný růst podporující začlenění poskytly fondy počínaje únorem 2020 také rychlou podporu členským státům v jejich reakci na koronavirovou krizi a opatřeních na oživení. Flexibilita poskytnutá v této souvislosti umožnila členským státům soustředit se na bezprostřední potřeby zejména v odvětví zdravotnictví a podnikání a v sociální oblasti. Přeprogramování, které se uskutečnilo, ukázalo, že programy mohou rychle přizpůsobit investiční strategie tak, aby reagovaly na zdravotní krizi, přičemž jen v průběhu samotného roku 2020 bylo přeprogramováno více než 20 miliard EUR. Fondy tím opět prokázaly svou schopnost pružně se přizpůsobit nepředvídaným událostem a okolnostem a rychle na ně reagovat.

Navzdory nebývalým důsledkům pandemie COVID-19 a souvisejícím tlakům na veřejnou správu v roce 2020 se tempo financování z fondů zrychlilo, přičemž nejvyšší nárůst byl pozorován u inteligentního růstu (dosaženo 54 % oproti předchozím 40 %), udržitelného růstu (dosaženo 59 % oproti předchozím 45 %) a územní spolupráce (dosaženo 48 % oproti předchozím 30 %). Tyto výsledky rovněž ukázaly stabilní pozitivní vývoj. Nejnovější údaje z 30. září 2021 o finančním plnění v rámci politiky soudržnosti ukazují, že investiční výdaje v roce 2021 činily 51 miliard EUR, což znamená, že s blížícím se koncem programového cyklu vysoké tempo provádění neustává.

Programy soudržnosti a ENRF na období 2014–2020 mají na svou realizaci další dva roky, než bude koncem roku 2023 formálně ukončeno období způsobilosti (u EZFRV se jedná o čtyři roky s ukončením v roce 2025). Pohlédneme-li do budoucna, cyklus podávání zpráv za rok 2022 poskytne důležité poznatky o pokroku ve vztahu k původním cílům. Měl by rovněž poskytnout komplexnější pohled na pokrok při provádění opatření proti pandemii COVID-19 podporovaných z fondů.

Současně budou brzy přijaty programy na období 2021–2027. Očekává se, že budou zahájeny v roce 2022 s významnými inovacemi, přičemž budou doprovázeny dalšími mimořádnými zdroji na podporu udržitelného oživení, které budou zajištěny prostřednictvím nástroje NextGenerationEU. Tento balíček obsahuje několik klíčových nástrojů:

·Nástroj pro oživení a odolnost poskytující členským státům příspěvky ve výši 338 miliard EUR a půjčky ve výši 386 miliard EUR,

·REACT-EU posilující rozpočet programů politiky soudržnosti v závěrečných letech jejich provádění o 50,6 miliard EUR,

·dodatečné financování ve výši 17,5 miliardy EUR pro Fond pro spravedlivou transformaci, který podporuje obyvatele žijící na územích, jež jsou nejvíce postižena přechodem ke klimatické neutralitě,

·dalších 8,1 miliardy EUR bude vyčleněno také na rozvoj venkova jako podpora odolnosti ve venkovských oblastech.

Jak ukazují údaje za rok 2020, fondy ESI vytrvale postupují k dosažení svých cílů, přičemž zbývají ještě tři roky na dokončení investic v rámci politiky soudržnosti a ENRF z období 2014–2020 (pět let v případě rozvoje venkova) a na podávání příslušných zpráv. I v těchto mimořádných dobách se fondy ESI rychle přizpůsobily a podpořily naše komunity v řešení pandemie a zároveň podpořily jejich přechod k ekologické a digitální Evropě.

(1)    Stávající prováděcí období Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova bylo nařízením (EU) 2020/2220 prodlouženo o dva roky, což členským státům a Komisi umožní připravit všechny prvky nezbytné k tomu, aby byl nový právní rámec pro společnou zemědělskou politiku uplatněn na odpovídající strategické plány.

(2)    Jsou-li k dispozici patřičné údaje, zpráva ukazuje i částečný pokrok ve finančním plnění do 30. září 2021.

(3)    Podrobné údaje o finančním plnění podle fondů a podle členských států jsou uvedeny v přílohách.

(4)    V případě EZFRV mohou být náklady hrazeny spolufinancováním z fondu do konce roku 2025.

(5)    Všechny fondy ESI se zaměřují na podporu podniků. Projekty podpořily 1,4 milionu podniků v rámci EFRR, 1,2 milionu mikropodniků a malých a středních podniků v rámci ESF a 390 000 venkovských podniků v rámci EZFRV (bylo podpořeno 156 000 mladých zemědělců a vynaloženy investice do hmotného majetku 234 000 zemědělských podniků).

(6)    Přehled otevřených dat v oblasti soudržnosti poskytnutých fondem FEAD: https://cohesiondata.ec.europa.eu/d/tdry-xg55

(7)    Souhrnné částky za hlavní oblasti politiky jsou vyšší než specifické částky podle tematických cílů uvedené v příloze 1.1. Důvodem je opětovné přidělení investic vykázaných v rámci „vícetematických cílů“.

(8)    Zvolená částka je vyšší než plánovaná částka, aby bylo zajištěno lepší čerpání prostředků v případě, že některé projekty během provádění selžou nebo v případě, že budou k dispozici další peníze.

(9)    Sledování opatření v oblasti klimatu v rámci politiky soudržnosti lze prohledávat pomocí nástroje pro sledování klimatu v rámci veřejně přístupných dat o soudržnosti.

(10)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/240 ze dne 10. února 2021, kterým se zřizuje Nástroj pro technickou podporu (Úř. věst. L 57, 18.2.2021, s. 1). K dispozici je rovněž na adrese: https://eur-lex.europa.eu/legal-content/CS/TXT/HTML/?uri=CELEX:32021R0240  

EVROPSKÁ KOMISE

V Bruselu dne 17.12.2021

COM(2021) 797 final

PŘÍLOHY

ZPRÁVY KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU, RADĚ, EVROPSKÉMU HOSPODÁŘSKÉMU A SOCIÁLNÍMU VÝBORU A VÝBORU REGIONŮ

Evropské strukturální a investiční fondy









Souhrnná zpráva o výročních zprávách o provádění programů z roku 2021 týkajících se provádění v letech 2014-2020

{SWD(2021) 384 final}

PŘÍLOHA 1.1

Kumulativní finanční provádění ESI fondů podle jednotlivých tematických cílů vykázané u programů 31. prosince 2020 (v celkových nákladech, s uvedením objemu výběru a výdajů)

	Tematické cíle	Celková naplánovaná částka  (EU a vnitrostátní)	Celkové způsobilé náklady na vybrané projekty	Celkové vykázané výdaje u vybraných projektů	Míra výběru projektů	Míra výdajů
		mil. EUR	mil. EUR	mil. EUR	%	%
01	Výzkum a inovace	59 932,2	64 595,4	27 255,0	108 %	45 %
02	Informační a komunikační technologie	16 127,3	16 432,6	7 191,1	102 %	45 %
03	Konkurenceschopnost malých a středních podniků	91 392,3	97 830,8	56 416,9	107 %	62 %
04	Nízkouhlíkové hospodářství	44 283,2	46 879,4	20 657,9	106 %	47 %
05	Přizpůsobování se změně klimatu a předcházení rizikům	38 221,6	43 409,3	29 652,4	114 %	78 %
06	Ochrana životního prostředí a účinné využívání zdrojů	70 921,5	76 732,5	44 143,0	108 %	62 %
07	Síťové infrastruktury v dopravě a energetice	63 063,4	70 749,0	35 724,6	112 %	57 %
08	Udržitelná a kvalitní pracovní místa	49 481,3	47 283,1	27 230,4	96 %	55 %
09	Sociální začleňování	56 607,8	54 613,7	28 765,2	96 %	51 %
10	Odborná příprava a vzdělávání	39 091,5	41 409,7	21 506,2	106 %	55 %
11	Účinná veřejná správa	5 738,8	5 571,0	2 383,8	97 %	42 %
12	Nejvzdálenější regiony a řídce osídlené oblasti	220,5	232,9	592,8	106 %	269 %
UO	Ukončená opatření	140,3	–	114,0	0 %	81 %
	Vícetematické cíle (EFRR / Fond soudržnosti / ESF)	85 918,8	94 543,8	46 485,9	110 %	54 %
TP	Technická pomoc	18 972,4	15 768,2	9 566,9	83 %	50 %
	Celkový součet	640 113,0	676 051,2	357 686,1	106 %	56 %

Poznámka: Hodnoty na konci roku 2020 pro „celkové způsobilé náklady vybraných projektů“ jsou vyšší než hodnoty uvedené v dokumentu KOM(2021) 213 ze dne 28. dubna 2021, protože hodnoty na konci roku 2020 pro EZFRV a ENRF byly nyní vykázány a doplněny do výše uvedené tabulky. 
Zdroj: Evropská komise na základě údajů oznámených pro jednotlivé programy dostupných na otevřené datové platformě pro ESI fondy https://cohesiondata.ec.europa.eu/d/99js-gm52

PŘÍLOHA 1.2

Kumulativní finanční provádění ESI fondů podle jednotlivých tematických cílů vykázané u programů čtvrtek 30. září 2021 (v celkových nákladech, s uvedením objemu výběru a výdajů), včetně prostředků REACT-EU a EZFRV v roce 2021

	Tematické cíle	Celková naplánovaná částka  (EU a vnitrostátní)	Celkové způsobilé náklady na vybrané projekty	Celkové vykázané výdaje u vybraných projektů	Míra výběru projektů	Míra výdajů
		mil. EUR	mil. EUR	mil. EUR	%	%
01	Výzkum a inovace	60 701,5	69 901,8	35 432,9	115 %	58 %
02	Informační a komunikační technologie	16 029,4	17 740,6	8 464,6	111 %	53 %
03	Konkurenceschopnost malých a středních podniků	103 966,1	101 240,3	61 781,2	97 %	59 %
04	Nízkouhlíkové hospodářství	45 705,2	48 970,3	23 930,3	107 %	52 %
05	Přizpůsobování se změně klimatu a předcházení rizikům	47 858,3	43 801,8	30 216,3	92 %	63 %
06	Ochrana životního prostředí a účinné využívání zdrojů	82 349,9	79 477,4	46 641,5	97 %	57 %
07	Síťové infrastruktury v dopravě a energetice	63 054,1	72 391,8	41 270,1	115 %	65 %
08	Udržitelná a kvalitní pracovní místa	50 146,2	51 905,8	31 865,1	104 %	64 %
09	Sociální začleňování	60 966,1	59 544,5	34 280,4	98 %	56 %
10	Odborná příprava a vzdělávání	39 057,6	44 031,5	25 049,0	113 %	64 %
11	Účinná veřejná správa	5 593,5	5 902,2	2 797,1	106 %	50 %
12	Nejvzdálenější regiony a řídce osídlené oblasti	220,5	267,7	642,7	121 %	291 %
13	REACT-EU Podpora zotavení z krize a odolnosti	35 976,7	6 572,1	2 237,7	18 %	6 %
UO	Ukončená opatření	153,2	–	114,0	0 %	74 %
	Vícetematické cíle (EFRR / Fond soudržnosti / ESF)	85 919,8	99 017,6	55 371,7	115 %	64 %
TP	Technická pomoc	21 404,0	16 935,0	10 836,6	79 %	51 %
	Celkový součet	719 102,3	717 700,6	410 930,9	100 %	57 %

Zdroj: Evropská komise na základě údajů oznámených pro jednotlivé programy dostupných na otevřené datové platformě pro ESI fondy https://cohesiondata.ec.europa.eu/d/99js-gm52

Tato tabulka obsahuje dodatečnou celkovou podporu v rámci programů REACT-EU a EZFRV v roce 2021 (viz příloha 4).

PŘÍLOHA 2.1

Kumulativní finanční provádění ESI fondů podle jednotlivých členských států vykázané u programů  31. prosince 2020 (v celkových nákladech, s uvedením objemu výběru a výdajů)

	Přidělená částka EU období 2014–2020	Celková naplánovaná částka (EU a vnitrostátní)	Celkové způsobilé náklady na vybrané projekty na konci roku 2020	Celkové vykázané výdaje u vybraných projektů na konci roku 2020	Míra výběru projektů	Míra výdajů
	mil. EUR	mil. EUR	mil. EUR	mil. EUR	%	%
Rakousko	4 922,9	10 606,7	10 900,1	7 963,0	103 %	75 %
Belgie	2 744,7	6 088,8	6 463,1	3 050,4	106 %	50 %
Bulharsko	9 868,9	11 704,5	10 888,2	6 192,9	93 %	53 %
Chorvatsko	10 731,2	12 653,8	15 788,7	6 205,9	125 %	49 %
Kypr	917,3	1 169,8	1 246,9	660,7	107 %	56 %
Česko	23 865,0	32 051,6	32 329,1	18 444,5	101 %	58 %
Dánsko	1 546,8	2 314,1	2 401,9	1 212,2	104 %	52 %
Estonsko	4 423,5	5 769,9	5 633,8	3 600,2	98 %	62 %
Finsko	3 765,0	8 435,2	10 776,9	6 959,9	128 %	83 %
Francie	27 502,3	45 841,3	52 150,8	30 416,0	114 %	66 %
Německo	27 935,0	44 743,4	47 394,5	27 758,0	106 %	62 %
Řecko	21 381,4	26 655,4	33 655,9	15 035,0	126 %	56 %
Maďarsko	25 013,2	29 661,6	31 885,0	17 119,5	107 %	58 %
Irsko	3 361,6	6 140,1	8 443,2	4 709,3	138 %	77 %
Itálie	44 661,6	72 406,8	67 169,5	36 934,3	93 %	51 %
Lotyšsko	5 633,7	6 907,2	6 911,0	4 222,3	100 %	61 %
Litva	8 436,4	9 993,4	10 999,5	6 358,2	110 %	64 %
Lucembursko	140,1	454,7	440,7	337,9	97 %	74 %
Malta	827,9	1 021,4	960,8	590,7	94 %	58 %
Nizozemsko	1 947,4	3 772,7	4 476,3	2 502,4	119 %	66 %
Polsko	86 113,3	104 932,2	100 403,5	57 472,1	96 %	55 %
Portugalsko	25 859,7	33 047,2	40 888,0	20 729,5	124 %	63 %
Rumunsko	30 883,1	36 569,1	47 705,6	17 845,8	130 %	49 %
Slovensko	15 137,6	19 133,7	19 084,7	8 589,9	100 %	45 %
Slovinsko	3 928,0	4 953,2	5 179,4	2 820,3	105 %	57 %
Španělsko	39 927,4	56 552,7	55 034,1	24 128,8	97 %	43 %
Švédsko	3 626,4	7 363,3	7 743,7	5 167,4	105 %	70 %
Spojené království	16 346,0	26 538,1	26 146,7	14 617,1	99 %	55 %
Evropská územní spolupráce (Interreg)	9 408,9	12 631,2	12 949,8	6 042,0	103 %	48 %
Celkový součet	460 856,5	640 113,0	676 051,2	357 686,1	106 %	56 %

Zdroj: Viz příloha 1.1.

PŘÍLOHA 2.2

Kumulativní finanční provádění ESI fondů podle jednotlivých členských států vykázané u programů 30. září 2021 (v celkových nákladech, s uvedením objemu výběru a výdajů), včetně prostředků REACT-EU a EZFRV v roce 2021

	Přidělená částka EU období 2014–2020	Celková naplánovaná částka (EU a vnitrostátní)	Celkové způsobilé náklady na vybrané projekty na konci roku 2020	Celkové vykázané výdaje u vybraných projektů na konci roku 2020	Míra výběru projektů	Míra výdajů
	mil. EUR	mil. EUR	mil. EUR	mil. EUR	%	%
Rakousko	6 546,2	13 826,4	11 280,3	8 285,8	82 %	60 %
Belgie	3 174,7	6 742,2	6 624,3	3 415,9	98 %	51 %
Bulharsko	10 285,3	12 120,0	11 399,3	7 565,7	94 %	62 %
Chorvatsko	12 091,9	14 103,9	16 833,5	7 781,4	119 %	55 %
Kypr	1 093,0	1 368,3	1 473,5	863,8	108 %	63 %
Česko	25 462,0	33 968,5	35 628,1	21 731,6	105 %	64 %
Dánsko	1 955,6	2 784,5	2 488,8	1 338,6	89 %	48 %
Estonsko	4 855,3	6 303,8	5 996,7	4 091,2	95 %	65 %
Finsko	4 896,4	10 756,5	11 178,1	7 223,4	104 %	67 %
Francie	34 360,7	54 632,9	55 458,7	33 384,3	102 %	61 %
Německo	33 360,6	51 879,0	49 078,5	30 641,5	95 %	59 %
Řecko	23 089,3	28 371,4	38 528,1	17 841,2	136 %	63 %
Maďarsko	25 424,7	30 166,8	33 493,4	20 134,0	111 %	67 %
Irsko	4 243,6	7 597,4	8 477,3	5 174,1	106 %	59 %
Itálie	58 194,3	88 301,0	70 531,9	42 619,1	112 %	68 %
Lotyšsko	6 182,9	7 616,1	7 290,9	4 757,0	80 %	48 %
Litva	8 710,1	10 268,4	11 155,6	7 241,4	96 %	62 %
Lucembursko	313,8	642,2	509,3	421,4	109 %	71 %
Malta	939,1	1 132,6	1 138,7	648,4	79 %	66 %
Nizozemsko	2 731,1	4 905,4	5 011,2	2 813,7	101 %	57 %
Polsko	90 665,1	110 819,0	103 237,8	65 894,3	102 %	57 %
Portugalsko	28 838,2	36 306,0	42 867,7	24 666,6	93 %	59 %
Rumunsko	34 757,2	40 965,7	50 844,4	20 684,1	118 %	68 %
Slovensko	16 473,0	20 773,3	19 843,8	9 925,3	124 %	50 %
Slovinsko	4 498,8	5 647,6	5 886,7	3 490,8	96 %	48 %
Španělsko	51 672,8	69 281,6	62 266,5	29 613,6	104 %	62 %
Švédsko	4 536,1	8 739,4	7 941,5	5 520,6	90 %	43 %
Evropská územní spolupráce (Interreg)	16 346,0	26 451,3	27 857,5	15 675,4	91 %	63 %
Spojené království	9 408,9	12 631,2	13 378,6	7 486,6	105 %	59 %
Celkový součet	525 106,9	719 102,3	717 700,6	410 930,9	100 %	57 %

Zdroj: Viz příloha 1.2.

PŘÍLOHA 3

ESI fondy – plánované částky na cíle v oblasti klimatu s kumulativní mírou výběru projektů a mírou výdajů do 31. prosince 2020

Fond	Naplánovaná částka EU	Z toho přiděleno na opatření v oblasti klimatu		Hodnota vybraných projektů do konce roku 2020 (odhad podílu EU)	Z toho přiděleno na opatření v oblasti klimatu		Vynaložené částky podle projektů do konce roku 2020 (odhad podílu EU)	Z toho vynaloženo na opatření v oblasti klimatu
	v mld. EUR	v mld. EUR	%	v mld. EUR	v mld. EUR	%	v mld. EUR	v mld. EUR	%
KF	61,5	17,0	28 %	71,9	20,2	28 %	32,8	8,1	25 %
EZFRV	100,1	57,4	57 %	100,7	60,1	60 %	68,1	44,1	65 %
ENRF	5,7	1,0	18 %	4,0	0,7	18 %	3,3	0,4	12 %
EFRR	200,1	34,9	17 %	221,3	36,0	16 %	101,3	15,1	15 %
ESF / Iniciativa na podporu zaměstnanosti mladých lidí	93,5	1,1	1 %	93,0	7,4	8 %	50,9	4,0	8 %
Celkem	460,9	111,4	24 %	490,9	124,4	25 %	256,4	71,7	28 %

Zdroj: Evropská komise

PŘÍLOHA 4

Příděl na rok 2021, o němž bylo rozhodnuto v rámci REACT-EU od listopadu 2021

	Příděly EU v rámci REACT-EU, které jsou k dispozici pro programování			Částky EU, o nichž bylo rozhodnuto
	2021	2022	Celkem	EFRR	ESF	FEAD	Celkem
AT	218,3	–	218,3	123,8	88,5	6,0	218,3
BE	258,8	–	258,8	97,9	123,0	31,8	252,7
BG	436,4	–	436,4	186,8	229,7	19,9	436,4
CY	111,4	–	111,4	46,4	65,0	–	111,4
CZ	834,8	–	834,8	834,8	–	–	834,8
DE	1 886,6	–	1 886,6	1 177,9	708,7	–	1 886,6
DK	177,8	–	177,8	123,1	54,7	–	177,8
EE	177,8	–	177,8	160,5	12,8	4,5	177,8
ES	10 855,4	–	10 855,4	6 974,1	2 144,0	40,0	9 158,1
FI	134,5	–	134,5	94,0	40,5	–	134,5
FR	3 093,0	–	3 093,0	2 065,8	251,7	104,0	2 421,5
GR	1 707,9	–	1 707,9	1 607,9	100,0	–	1 707,9
HR	571,5	–	571,5	31,5	530,0	10,0	571,5
HU	881,2	–	881,2	223,7	187,9	–	411,5
IE	88,3	–	88,3	–	–	–	–
IT	11 303,5	–	11 303,5	4 734,3	6 369,8	199,4	11 303,5
LT	273,7	–	273,7	236,7	37,0	–	273,7
LU	139,8	–	139,8	69,7	69,7	0,5	139,8
LV	210,0	–	210,0	183,3	20,6	6,1	210,0
MT	111,2	–	111,2	–	111,2	–	111,2
NL	440,8	–	440,8	220,4	220,4	–	440,8
PL	1 644,7	–	1 644,7	1 280,4	74,4	–	1 354,7
PT	1 594,1	–	1 594,1	1 325,6	268,6	–	1 594,1
RO	1 323,9	–	1 323,9	1 033,9	–	56,0	1 089,9
SE	287,3	–	287,3	57,5	229,9	–	287,3
SI	262,2	–	262,2	240,1	13,2	8,9	262,2
SK	616,0	–	616,0	194,9	402,1	19,0	616,0
Celkem	39 640,9	–	39 640,9	23 324,8	12 353,3	506,0	36 184,1

Zdroj: https://cohesiondata.ec.europa.eu/d/cdnu-kc2j      
V těchto údajích se uvádí aktualizované stanovisko k přídělům EU, které jsou k dispozici pro programování, a částky EU, o nichž bylo rozhodnuto: https://cohesiondata.ec.europa.eu/d/26d9-dqzy