EVROPSKÁ KOMISE

Ve Štrasburku dne 19.10.2021

COM(2021) 644 final

SDĚLENÍ KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU, RADĚ, EVROPSKÉMU HOSPODÁŘSKÉMU A SOCIÁLNÍMU VÝBORU A VÝBORU REGIONŮ

Sdělení o politice rozšíření EU pro rok 2021

{SWD(2021) 288 final} - {SWD(2021) 289 final} - {SWD(2021) 290 final} - {SWD(2021) 291 final} - {SWD(2021) 292 final} - {SWD(2021) 293 final} - {SWD(2021) 294 final}

I. ÚVOD                                

Toto sdělení hodnotí vývoj od posledního balíčku týkajícího se rozšíření, jenž byl přijat v říjnu 2020. Zabývá se pokrokem západního Balkánu a Turecka, problémy, s nimiž se tyto země setkaly, a reformami, jež je třeba provést, a uvádí závěry a doporučení pro nadcházející období. Zohledňuje specifické okolnosti, včetně pandemie COVID-19, jež ovlivnily vývoj v EU a v regionu.

Summit EU a západního Balkánu, který se konal dne 6. října 2021, vyslal partnerům EU na západním Balkáně důležité poselství: jejich budoucnost je v Evropské unii. Pevný strategický závazek EU vůči tomuto regionu byl zohledněn v řadě klíčových opatření přinášejících hmatatelný prospěch občanům západního Balkánu, od trvalé podpory reakce na COVID-19 po příslib významného financování v rámci hospodářského a investičního plánu 1 na podporu dlouhodobého rozvoje a udržitelné obnovy. Vedoucí představitelé se dohodli na posílení spolupráce v řadě oblastí, včetně bezpečnosti, a zavázali se pořádat summity EU a západního Balkánu pravidelně.

Pandemie COVID-19 zasáhla západní Balkán ve druhé polovině roku 2020 a na začátku roku 2021 tvrdě. V návaznosti na původní balíček EU ve výši více než 3,3 miliardy EUR ve prospěch lidí a podniků na západním Balkáně 2 přidal hospodářský a investiční plán v rámci nástroje předvstupní pomoci (NPP) dalších 9 miliard EUR na podporu socioekonomické obnovy regionu. Cílem je vytvořit další potenciální investice dosahující až 20 miliard EUR.

Všechny partnerské země ze západního Balkánu se připojily k nástroji COVAX, na nějž EU v rámci přístupu „tým Evropa“ nyní vyčlenila více než 3 miliardy EUR. COVAX zajišťuje zúčastněným partnerům přístup k bezpečným a účinným očkovacím látkám proti COVID-19 za dohodnutou cenu. Kromě velmi významné podpory pro COVAX vyčlenila Evropská rada 70 milionů EUR ve formě grantů pro západní Balkán, primárně na zpětný prodej očkovacích látek zakoupených EU. V počáteční fázi zajistilo Rakousko v období od května do srpna 2021 dodání 650 000 dávek, načež v rámci přístupu „tým Evropa“ následovaly dary z několika členských států. Celkově poskytla EU a její členské státy zemím západního Balkánu 2,9 milionu dávek očkovací látky. Mechanismus civilní ochrany EU přispěl k dodání očkovacích látek a zdravotnického materiálu z členských států a z rezervních kapacit zdravotnického materiálu rescEU. EU bude i nadále podporovat plány očkování všech partnerů s cílem pomoci dosáhnout do konce roku 2021 podobné proočkovanosti, jakou má průměrně EU.

Vzhledem k evropské perspektivě západního Balkánu přistupovala EU k tomuto regionu nadále jako k privilegovaným partnerům a přidružovala jej k mechanismům a nástrojům EU, včetně zasedání Výboru pro zdravotní bezpečnost, společného zadávání veřejných zakázek na zdravotnické vybavení, mechanismu civilní ochrany Unie, fondu solidarity, konzulární pomoci při navracení a výjimky z dočasných omezení vývozu EU týkajících se zdravotnického materiálu. Kromě toho mohou partneři ze západního Balkánu využít granty poskytnuté na nákup očkovacích látek také k pokrytí nákladů na technické požadavky, aby byl zajištěn plný soulad se systémem digitálního certifikátu EU COVID. Republika Severní Makedonie dokončila toto sbližování v srpnu a Albánská republika začátkem září. Účast na systému digitálního certifikátu EU COVID usnadní cestování mezi západním Balkánem a EU a dále pomůže tomuto regionu zmírnit hospodářský a sociální dopad pandemie.

Za účelem spolupráce a projevu solidarity s Tureckem v souvislosti s pandemií COVID-19 byla bezprostředně po jejím vypuknutí zahájena opatření první reakce financovaná EU. Evropská unie dosud uvolnila více než 105 milionů EUR z finančních prostředků EU na prevenci a léčbu COVID-19 a na zmírnění hospodářského a sociálního dopadu. V rámci nástroje pro uprchlíky bylo uvolněno přibližně 64 milionů EUR na reakci na potřeby uprchlíků související s COVID-19. Turecko patřilo mezi první země, jež se zapojily do systému digitálního certifikátu EU COVID, což umožnilo vzájemné uznávání certifikátu v EU a Turecku. V srpnu 2021 Turecko aktivovalo mechanismus civilní ochrany EU a požádalo o letouny na pomoc s hašením požárů, jež vypukly v přímořských oblastech Egejského moře a Středozemního moře.

Přehled klíčových událostí

Černá Hora a Srbsko se dohodly na uplatňování revidované metodiky z roku 2020 stanovené ve sdělení Komise „Posílení přístupového procesu – Přesvědčivá perspektiva EU pro západní Balkán“ 3 . Tato dohoda byla schválena na prvních politických mezivládních konferencích, jež se konaly s těmito zeměmi dne 22. června 2021, a prokázala odhodlání EU dosáhnout v přístupových jednáních pokroku. První mezivládní konference s Černou Horou podle revidované metodiky poskytla politické vedení, pokud jde o urychlení práce na splnění prozatímních kritérií v oblasti právního státu, což je další milník nezbytný pro dosažení pokroku v přístupových jednáních. První mezivládní konference se Srbskem podle revidované metodiky stanovila cestu k otvírání tematických okruhů na základě očekávaného pokroku země, zejména reforem v oblasti právního státu.

V souladu s revidovanou metodikou Komise v závěrech a doporučeních tohoto sdělení hodnotí celkovou bilanci přístupových jednání s Černou Horou a Srbskem a navrhuje pro každou zemi další postup. Příští mezivládní konference by se měly konat po zveřejnění tohoto každoročního balíčku zpráv a následných závěrů Rady. V závislosti na dohodě v Radě budou tyto konference fórem pro otvírání tematických okruhů, politický dialog o reformách, hodnocení celkového procesu přistoupení a plánování pro nadcházející rok, včetně otevření a uzavření dalších tematických okruhů a kapitol a případných nápravných opatření.

Pokud jde o rámce pro jednání se Severní Makedonií a Albánií, je nezbytné, aby členské státy EU jednání neprodleně dokončily a aby se první mezivládní konference s Albánií a Severní Makedonií konaly co nejdříve během slovinského předsednictví. Severní Makedonie si udržuje stabilní a rozhodné tempo při provádění reforem EU, zejména v klíčových oblastech, jako je právní stát, včetně boje proti korupci a organizované trestné činnosti. Tato země nadále splňuje podmínky pro uspořádání první mezivládní konference. Do té doby je třeba přednostně vyřešit přetrvávající dvoustranné problémy mezi Bulharskem a Severní Makedonií. Pokrok Albánie ve volební reformě a pokračující dobré výsledky při provádění klíčových reforem v oblasti právního státu podpořily hodnocení Komise, že tato země splnila podmínky pro uspořádání první mezivládní konference o přístupových jednáních. Zpoždění při oficiálním zahájení přístupových jednání mají negativní dopad na důvěryhodnost EU.

Stanovisko Komise k žádosti Bosny a Hercegoviny o členství v Evropské unii 4  určilo 14 klíčových priorit, jež musí tato země splnit, aby mohla Komise doporučit zahájení jednání o jejím přistoupení k EU. Rada těchto 14 klíčových priorit potvrdila v prosinci 2019. Předtím, než Komise může zvážit, zda doporučí, aby Bosna a Hercegovina získala status kandidátské země, musí tato země provést kritické množství reforem zaměřených na splnění dotčených 14 klíčových priorit. 

EU i nadále podporovala provádění dohody o stabilizaci a přidružení s Kosovem. 5* Návrh Komise na zrušení vízových požadavků pro občany z Kosova čeká na posouzení Radou a mělo by k němu být přistupováno jako k naléhavé záležitosti. Komise trvá na svém hodnocení, že všechna kritéria stanovená Radou pro uvolnění vízového režimu s Kosovem byla splněna.

Hospodářský a investiční plán pro západní Balkán se zaměřuje na překlenutí sociálně-ekonomické propasti mezi tímto regionem a EU. Poskytuje regionu pomoc prostřednictvím investic a politických iniciativ v oblasti dopravy, energetiky, digitální transformace, zelené agendy, podpory soukromého sektoru, hospodářské integrace, inovací a podpory rozvoje lidského kapitálu. Uznává klíčovou úlohu právního státu jakožto základního kamene udržitelného rozvoje a zdůrazňuje, že spolu se strukturálními hospodářskými reformami by měl při provádění stěžejních iniciativ pokračovat také pokrok v oblasti základních zásad.

K provádění tohoto plánu EU v období 2021–2027 mobilizuje až 9 miliard EUR z NPP III, včetně až 1 miliardy EUR na zřízení záruky pro západní Balkán. Očekává se, že tento nástroj přiláká v příštím desetiletí kapitál ve výši přibližně 20 miliard EUR v investicích. K dosažení cílů plánu bude nezbytný trvalý důraz na dobré sousedské vztahy a regionální spolupráci.

Komise pokračovala v provádění strategie pro západní Balkán 6 a programu priorit, přijatých na summitu EU a západního Balkánu v Sofii v květnu 2018 7 . Většina plánovaných opatření nyní probíhá nebo byla dokončena. Probíhají zejména projekty, jejichž cílem je měřit výkonnost soudních systémů zemí západního Balkánu a monitorovat soudní procesy v případech korupce na vysoké úrovni a organizované trestné činnosti. Země západního Balkánu jsou navíc nyní úzce zapojeny do činnosti agentur EU v oblasti spravedlnosti a vnitřních věcí. Probíhá strukturovaná spolupráce s EU v oblasti migrace a bezpečnostních otázek, zejména boje proti terorismu, předcházení radikalizaci a násilnému extremismu a organizované trestné činnosti. Neustále je však třeba se zabývat řadou relevantních doporučení týkajících se reforem právního státu v celém regionu a řešit je přednostně.

Dotčený region dokončil všechna opatření uvedená v akčním plánu pro regionální hospodářský prostor a na summitu v Sofii v listopadu 2020 v rámci berlínského procesu byl schválen ambiciózní navazující plán na vytvoření společného regionálního trhu. Společný regionální trh je příkladem inkluzivní regionální spolupráce a bude mít zásadní význam pro zvýšení přitažlivosti a konkurenceschopnosti celého regionu, rychlejší oživení po pandemii, zejména pro přilákání investorů usilujících o diverzifikaci nabídky a kratších hodnotových řetězců, a stejně tak pro maximalizaci přínosů investic do infrastruktury pro konektivitu. Je proto důležité, aby všechny strany hrály při budování společného regionálního trhu a plnění společných závazků ve prospěch lidí a podniků v regionu konstruktivní úlohu.

Měnící se povaha práce, digitální a ekologická transformace a pandemie COVID-19 mají bezprostřední dopad na životy lidí a ovlivňují sociálně-ekonomickou strukturu regionu. Chtějí-li partneři ze západního Balkánu využít příležitostí a minimalizovat možné negativní dopady těchto problémů, je nesmírně důležité, aby udrželi makrofiskální stabilitu a provedli strukturální reformy, a řešili tak zjištěné nedostatky ve svých ekonomikách a pomohli svým společnostem dosáhnout větší odolnosti. Provádění reforem stanovených v programech hospodářských reforem a v politických pokynech přijatých společně s členskými státy EU 8 má proto zásadní význam nejen pro zlepšení konkurenceschopnosti, podporu tvorby pracovních míst a usnadnění sociálního začleňování, ale také pro zajištění fiskální udržitelnosti a splnění ekonomických kritérií v procesu přistoupení a maximalizaci potenciálního dopadu investičního balíčku EU.

Turecko je kandidátskou zemí a klíčovým partnerem EU v zásadních oblastech společného zájmu, jako je migrace, boj proti terorismu, ekonomika, obchod, energetika a doprava.

V roce 2021 se zintenzivnil dialog a spolupráce s touto zemí. Dne 20. března 2021 předložil vysoký představitel a Komise Evropské radě společné sdělení o „aktuálním stavu politických, hospodářských a obchodních vztahů mezi EU a Tureckem“ 9 . Na tomto základě vedoucí představitelé EU rozhodli, že Evropská unie je připravena s Tureckem spolupracovat v rámci postupného, proporcionálního a vratného procesu na posílení spolupráce v řadě oblastí společného zájmu za předpokladu, že bude zachováno současné zmírnění napětí, Turecko se bude konstruktivně angažovat a budou splněny podmínky vytyčené v nedávných závěrech Evropské rady. V této souvislosti se konaly dialogy na vysoké úrovni o klimatu a migraci a bezpečnosti a brzy bude následovat dialog o zdraví. Evropská rada zopakovala, že EU má strategický zájem na stabilním a bezpečném prostředí ve východním Středomoří a na rozvoji spolupráce a vzájemně prospěšného vztahu s Tureckem. Vedoucí představitelé EU zároveň znovu potvrdili svůj závazek hájit zájmy EU a zájmy členských států EU.

Prohlášení EU a Turecka z března 2016 nadále přinášelo výsledky a zůstalo klíčovým rámcem pro spolupráci v oblasti migrace. Turecko vytrvalo ve svém velmi chvályhodném úsilí a nadále hostí přibližně čtyři miliony uprchlíků ze Sýrie a dalších zemí, což představuje největší komunitu uprchlíků na světě. Objevují se však problémy v provádění prohlášení kvůli jednostrannému pozastavení navracení nelegálních migrantů a osob, jimž byl zamítnut azyl, z řeckých ostrovů ze strany Turecka, k němuž dochází od března 2020, a vzniku alternativních tras pro převaděčství na Kypr a do Itálie. Celkově však počet případů nedovoleného překračování hranic mezi Tureckem a EU zůstával výrazně nižší než před přijetím prohlášení mezi EU a Tureckem.

EU nadále dodržovala svůj závazek a poskytovala uprchlíkům a hostitelským společenstvím v Turecku významnou finanční podporu. V rámci nástroje pro uprchlíky v Turecku bylo uvolněno 6 miliard EUR. Na konci roku 2020 byly uzavřeny smlouvy na plný provozní rozpočet a do srpna 2021 bylo vyplaceno přes 4,2 miliardy EUR prostřednictvím více než 100 projektů. Mezi jeho úspěchy patří pomoc 1,8 milionu uprchlíků, pokud jde o naplnění jejich základních potřeb, pomoc 700 000 dětí z řad uprchlíků, aby mohly chodit do školy, postavení 363 škol a provedení více než 18 000 000 konzultací v oblasti primární zdravotní péče. V červnu Komise navrhla přidělit dodatečný balíček ve výši 3 miliard EUR na období 2021–2023, který doplní překlenovací humanitární financování ve výši 0,5 miliardy EUR poskytnuté v roce 2020. Součástí bude financování řízení migrace a ochrany hranic, zejména na východní hranici Turecka. Situace uprchlíků v regionu bude i nadále kritická nebo se dokonce zhorší v důsledku pandemie COVID-19 a souvisejících hospodářských obtíží. Migrační toky z jiných částí regionu, včetně Afghánistánu, by mohly vést k dalším potřebám. Turecko však nezvrátilo negativní trend a Evropské unii se i nadále vzdalovalo: výrazně se zhoršila situace v oblasti demokracie, právního státu, základních práv a nezávislosti soudnictví. Vedoucí představitelé EU zdůraznili, že napadání politických stran, obránců lidských práv a sdělovacích prostředků představuje zásadní problém v oblasti lidských práv a je v rozporu s povinnostmi Turecka dodržovat demokracii, právní stát a práva žen. Dialog o těchto otázkách je nadále nedílnou součástí vztahů mezi EU a Tureckem.

Celní unie je i nadále přínosná jak pro EU, tak pro Turecko. Objem dvoustranného obchodu se zvýšil a relativní podíl EU na zahraničním obchodu Turecka mírně vzrostl. Turecko se však navzdory intenzivnější pomoci ze strany Komise nezabývalo řadou překážek narušujících obchod, které brání hladkému fungování celní unie. Čím dál asertivnější zahraniční politika Turecka byla i nadále v rozporu s prioritami EU v rámci společné zahraniční a bezpečnostní politiky a širšími zájmy EU, zejména kvůli zásahům a podpoře vojenských akcí ve většině okolních regionálních konfliktů. V červnu 2021 vedoucí představitelé EU uvedli, že v souladu se společným zájmem EU a Turecka na regionálním míru a stabilitě Evropská rada očekává, že Turecko a všichni aktéři pozitivně přispějí k řešení regionálních krizí.

Bezpodmínečným požadavkem v zájmu zajištění stabilního a bezpečného prostředí ve východním Středomoří a pro rozvoj kooperativního a vzájemně prospěšného vztahu mezi EU a Tureckem je vést v dobré víře dialog a zdržet se jednostranných akcí, které jsou v rozporu se zájmy EU a které porušují mezinárodní právo a svrchovaná práva členských států EU. Veškeré neshody musí být vyřešeny mírovým dialogem a v souladu s mezinárodním právem.

EU ostře odsoudila jednostranné kroky Turecka a prohlášení tureckého prezidenta a vůdce tureckého společenství na Kypru ze dne 20. července 2021 týkající se dalšího znovuotevření uzavřeného města Varoša na Kypru. EU vyzvala k okamžitému zrušení všech opatření přijatých ohledně toho města od října 2020.

Finanční podpora ze strany EU pomáhá kandidátským zemím a potenciálním kandidátským zemím přijímat a provádět požadované politické, institucionální, právní, správní, sociální a hospodářské reformy, jež mají tyto země uvést do souladu s hodnotami EU a postupně harmonizovat s pravidly, normami, politikami a postupy EU s ohledem na členství v EU, čímž přispívají ke stabilitě a prosperitě těchto zemí.

V červnu 2021 bylo dosaženo politické dohody mezi Radou a Evropským parlamentem ohledně Komisí předloženého návrhu nařízení o nástroji předvstupní pomoci (NPP III). Nařízení bylo přijato dne 15. září 2021 10 . Dokončení právního rámce umožní zahájit provádění hospodářského a investičního plánu pro západní Balkán, což je klíčový nástroj pro obnovu regionu. 

NPP III zaujímá solidní přístup založený na politikách, zahrnuje strategické a dynamické poskytování pomoci a do centra pozornosti staví základní požadavky na členství. Zaměřením finanční pomoci EU na klíčové priority poskytne NPP III ještě větší podporu reformám, čímž podpoří udržitelný socioekonomický rozvoj a přiblíží partnery EU. V souladu s politickou dohodou dosaženou mezi Radou a Parlamentem v červnu posiluje NPP III podmínky týkající se demokracie, lidských práv a právního státu.

II. ZÁKLADNÍ ZÁSADY PROCESU PŘISTOUPENÍ

Příprava kandidátských zemí a potenciálních kandidátů na plnění požadavků členství vyžaduje zásadní reformy v oblasti právního státu, hospodářství a fungování demokratických institucí a veřejné správy. Schopnost a politická vůle přistupujících zemí zaměřit se na tyto reformy a prosazovat jejich provedení mají ústřední roli při jejich integraci do EU. Proto je nezbytné, aby pokrok byl solidní, hmatatelný a nezvratný.

S ohledem na pandemii COVID-19 vlády zemí západního Balkánu a Turecka nadále ukládaly omezení zaměřená na ochranu veřejného zdraví. Parlamenty zemí západního Balkánu nadále fungovaly, v některých případech se souvisejícími omezeními. Svoboda shromažďování byla často omezena z důvodů ochrany veřejného zdraví, v některých případech navzdory doporučením veřejného ochránce práv. Omezena byla i další základní práva. Pandemie v některých případech ovlivnila účinnost a transparentnost soudních řízení. Mimořádná opatření přijatá v souvislosti s pandemií COVID-19 musí být přiměřená, omezená na to, co je nezbytné, i omezená časově, aby byly dodržovány zásady právního státu a demokratické normy a normy v oblasti lidských práv.

Soudnictví a základní práva

Účinná soudní ochrana nezávislými a nestrannými soudy je základním kamenem právního státu. Soudní orgány se napříč celým západním Balkánem i nadále potýkají s mnoha problémy. Riziko nepřiměřeného tlaku na soudnictví poškozuje celkovou institucionální rovnováhu a dělbu moci, což v konečném důsledku narušuje zásadu rovnosti před zákonem. Přetrvávající odhodlání a angažovanost nejvyšších úrovní státní správy a všech příslušných zúčastněných stran má pro úspěch reforem soudnictví zásadní význam. Rozhodující opatření na posílení nezávislosti, kvality a účinnosti soudních systémů partnerských zemí západního Balkánu, podpořená solidními dlouhodobými výsledky jsou nezbytná pro další pokrok v procesu přistoupení.

Albánie dosáhla ve své komplexní reformě soudnictví, včetně hmatatelných výsledků v procesu prověřování, opět dobrého pokroku. Ústavní soud je nyní plně funkční a začal rozhodovat o důležitých případech. Severní Makedonie dosáhla určitého pokroku, například při provádění své soudní strategie. Srbsko a Kosovo dosáhly omezeného pokroku při prosazování svých reforem soudnictví. V Srbsku existuje obnovený závazek k reformám s plány na posílení nezávislosti soudnictví, a to i prostřednictvím ústavní změny. Dokončení se plánuje na konec roku 2021. Celková schopnost justičních orgánů v Kosovu rychle a účinně vyšetřovat a rozhodovat je i nadále nedostatečná. V Černé Hoře a Bosně a Hercegovině k žádnému pokroku v oblasti reformy soudnictví nedošlo. V Černé Hoře klíčové reformy soudnictví stagnují a je třeba rozhodný politický závazek jak vlády, tak parlamentu a soudnictví k odblokování pokroku při plnění prozatímních kritérií právního státu. Bosna a Hercegovina je pozadu a v posilování soudnictví nedosáhla žádného pokroku. Jelikož nebyla přijata žádná smysluplná opatření, celková integrita tohoto odvětví se nadále zhoršovala.

V Turecku se situace stejně jako v minulých letech nadále významně zhoršovala. Turecko nepřistoupilo k řešení klíčového problému, jímž je systémová nedostatečná nezávislost soudnictví. Politický tlak na soudce a státní zástupce trval a dále podkopává nezávislost a celkovou kvalitu soudnictví. Plošné propouštění soudců a státních zástupců nadále oslabovalo účinnost a profesionalitu soudního systému. Turecko odmítlo provést všechny příslušné rozsudky Evropského soudu pro lidská práva, čímž zhoršilo obavy ohledně toho, zda tato země dodržuje mezinárodní a evropské normy. Turecké orgány musí naléhavě řešit závažné nedostatky, zejména pokud jde o právo na spravedlivý proces a přísné dodržování zásady presumpce neviny.

Na západním Balkáně i v Turecku je i nadále velmi rozšířená korupce. Kromě toho došlo v důsledku pandemie ke zhoršení v některých oblastech náchylných k tomuto problému. Mají-li být zmírněny hrozby pro demokratickou správu věcí veřejných, právní a ekonomickou jistotu a zajištěno stabilní a transparentní podnikatelské prostředí, musí být boji proti korupci věnováno náležité úsilí a musí přinášet přesvědčivé výsledky. Úspěchy v předcházení korupci a boji proti ní se v jednotlivých zemích procesu rozšíření liší, přičemž v některých oblastech pokračuje pokrok, zatímco v jiných se tempo jasně zpomaluje. Oblastí zvláště náchylnou ke korupci zůstává zadávání veřejných zakázek. Pomocí důraznějších a ambicióznějších opatření je potřeba posílit kontrolní mechanismy v celém procesu zadávání veřejných zakázek a podstatně zvýšit transparentnost a odpovědnost. V nejvíce ohrožených odvětvích se neprovádí systematické posouzení rizika korupce a opatření k boji proti ní. Ve všech oblastech je zapotřebí podstatně většího úsilí a jasné politické vůle, aby bylo možné dosáhnout důvěryhodných a solidních výsledků v oblasti vyšetřování a stíhání případů korupce, zejména na vysoké úrovni, a zajistit náležité zabavování a konfiskaci výnosů trestné činnosti.

V Albánii přináší výsledky v boji proti korupci prověřování soudnictví a zřízení Zvláštního útvaru pro boj proti korupci a organizované trestné činnosti. Severní Makedonie posílila svůj strategický a institucionální rámec a zlepšila své výsledky v oblasti vyšetřování, stíhání a rozhodování řady korupčních případů, a to i na vysoké úrovni. V Kosovu, Černé Hoře a Srbsku byl pokrok omezený. Protikorupční agentura v Černé Hoře sice zaujala aktivnější přístup, avšak země musí zintenzivnit úsilí ohledně prevence a potlačování korupce a také zabavování a konfiskace majetku. Kosovo zvýšilo kapacitu svého zvláštního státního zastupitelství, avšak stále je třeba vyvíjet trvalé úsilí, pokud jde o aktivnější vyšetřování, pravomocná soudní rozhodnutí a konfiskaci majetku. V Srbsku byla posílena kapacita Úřadu pro předcházení korupci, avšak nebyly podniknuty žádné konkrétní kroky k přijetí nové protikorupční strategie podložené důvěryhodným a realistickým akčním plánem a většina doporučení skupiny GRECO nebyla provedena. Bosna a Hercegovina nedosáhla v boji proti rozsáhlé korupci a známkám politického ovlivňování žádného pokroku. Legislativní a institucionální rámec je i nadále nedostatečný a příliš roztříštěný. V Turecku nebylo dosaženo žádného pokroku. Jeho legislativní a institucionální rámec proti korupci nadále nedosahuje mezinárodních standardů a umožňuje nepatřičný politický vliv při vyšetřování, stíhání a rozhodování případů korupce. Je třeba zvýšit odpovědnost a transparentnost veřejných institucí. Neexistence protikorupční strategie poukazuje na nedostatečnou vůli bojovat proti těmto trestným činům.

Základní práva jsou v právních předpisech zemí západního Balkánu do značné míry zakotvena, avšak při zajišťování jejich účinného provádění stále přetrvávají problémy. Ochrana základních práv ze strany soudů zůstává v řadě politických oblastí nedostatečná. Celkově došlo ve většině regionu k omezenému pokroku v této oblasti nebo dokonce ke stagnaci. Obavy a doporučení z předchozích zpráv o jednotlivých zemích byly vyřešeny pouze v omezené míře. V Turecku se situace v oblasti lidských práv ještě zhoršila a nadále vyvolává vážné obavy.

Svoboda projevu a svoboda a pluralita sdělovacích prostředků jsou pilíře demokratické společnosti a je třeba je podporovat. V tomto ohledu dosáhly země západního Balkánu omezeného nebo nulového pokroku. Přestože mediální prostředí obecně umožňuje svobodu projevu, vážné znepokojení nadále vyvolávají hrozby, zastrašování a násilí vůči novinářům i urážlivé poznámky veřejných činitelů. Ty mohou mít odrazující účinek na výkon svobody sdělovacích prostředků a je třeba zrychlit tempo vyšetřování a stíhání těchto incidentů. Je třeba zaručit nezávislost regulačních orgánů pro sdělovací prostředky a veřejnoprávního vysílání, a to i prostřednictvím odpovídajícího financování a jmenování vedoucích struktur na základě zásluh. Je třeba dále podporovat účinné fungování nezávislých samoregulačních orgánů. Všechny země v regionu musí zvýšit transparentnost financování sdělovacích prostředků a vazeb mezi veřejnými a soukromými zájmy, jež ovlivňují redakční linie a vedou k autocenzuře.

V Turecku, kde je uplatňování svobody projevu a šíření opozičních hlasů stále do značné míry potlačováno, se situace nadále závažně zhoršovala. Zastrašování médií pokračovalo prostřednictvím trestních řízení a odsouzení novinářů, obránců lidských práv, právníků, spisovatelů, opozičních politiků, studentů a uživatelů sociálních médií.

Partneři ze západního Balkánu musí prokázat, že pokračují v úsilí o podporu a posílení rovnosti žen a mužů a o řešení genderově podmíněného násilí. V tomto ohledu vzrostly obavy v Turecku, kde se projevil odmítavý postoj vůči právům žen, což dokazuje odstoupení této země od Istanbulské úmluvy.

Zákony a politiky týkající se nediskriminace jsou obecně v platnosti, avšak případy diskriminace, trestných činů z nenávisti a nenávistných verbálních projevů nejsou dostatečně řešeny. Právní ochrana práv leseb, gayů, bisexuálů, transgender, intersexuálních a queer osob (LGBTIQ) se ve většině partnerských zemí západního Balkánu zlepšila, avšak zákony je třeba dodržovat v praxi, neboť diskriminace a nenávistné projevy jsou nadále velmi četné. V Turecku stále vzbuzuje vážné znepokojení ochrana základních práv osob LGBTIQ, nenávistné projevy a očerňující kampaně proti komunitě LGBTIQ.

Děti, zejména ty ve zranitelném postavení, byly postiženy uzavřením škol a dalšími omezeními plynoucími z krize COVID-19. Je zapotřebí vyvinout úsilí o posílení práv dítěte a o vytvoření odolných systémů ochrany dětí a péče o ně. Je třeba plně rozvinout soudní systémy vstřícné k dětem, zavést a systematičtěji využívat alternativy k zajištění a zajištění využívat pouze jako krajní opatření.

Práva osob se zdravotním postižením musí být účinně chráněna, včetně jejich přechodu ke komunitní péči a samostatnému životu, a to v souladu s požadavky Úmluvy OSN o právech osob se zdravotním postižením. Ustavičnou pozornost je třeba věnovat rovněž ochraně menšin a jejich účasti na veřejném životě. Romové jsou i nadále oproti svým neromským sousedům znevýhodněni a ohrožení Romové byli krizí COVID-19 a souvisejícími omezujícími opatřeními neúměrně postiženi.

Vlády v regionu se musí zabývat všemi doporučeními mezinárodních a regionálních orgánů pro monitorování lidských práv, včetně doporučení týkajících se podmínek ve věznicích a předcházení špatnému zacházení.

Spravedlnost, svoboda a bezpečnost

Region dále ohrožuje organizovaná trestná činnost. Má dopady na obyvatele, podniky, státní instituce a hospodářství jako celek. Mocné zločinecké organizace s celosvětovým dosahem provádějí své aktivity bez problémů napříč hranicemi, a to i v EU. Ukázalo se, že zločinecké organizace působící na západním Balkáně umí velmi dobře zneužít vývoje pandemie COVID-19. Reakce vlád zahrnovaly posílení operativní policejní spolupráce s EU, zejména prostřednictvím platformy EMPACT 11 , a s agenturami EU v oblastech, jako je pašování drog (zejména konopí a syntetických drog), převaděčství migrantů, obchodování s lidmi, organizovaná majetková trestná činnost, pašování zboží podléhajícího spotřební dani (zejména cigaret) a střelných zbraní. Nová strategie EU pro boj proti organizované trestné činnosti na období 2021–2025 12 potvrdila závazek EU pokračovat v upřednostňování projektů budování kapacit ve třetích zemích, včetně zemí zapojených do procesu rozšíření. Cílem je podpořit operativní spolupráci a pomoci vybavit partnery nástroji, jež jim umožní vykořenit rozsáhlé zločinecké struktury.

Solidního pokroku bylo dosaženo v boji proti nedovolenému držení a zneužívání ručních palných a lehkých zbraní a obchodování s nimi v souladu s akčním plánem EU na období 2020–2025 pro obchodování se střelnými zbraněmi. Vyžaduje se setrvalé úsilí o sladění právních předpisů s acquis EU a mezinárodními dohodami, posílení bezpečnosti hranic a kapacity pro vyšetřování související se střelnými zbraněmi, posílení účinnosti soudních systémů v souvislosti s trestnou činností, v níž figurují střelné zbraně, další usnadnění operativní spolupráce a výměny informací mezi donucovacími orgány, omezení ilegálního držení střelných zbraní a snížení rizika šíření a odklonu střelných zbraní, střeliva a výbušnin.

Rovněž se setrvale investovalo do struktur pro boj proti organizované trestné činnosti, což vedlo k posílení specializovaných soudních a policejních orgánů. Výsledky v oblasti pravomocných odsouzení za organizovanou trestnou činnost však ukazují, že kapacita donucovacích orgánů a soudnictví k úspěšnému vyšetřování, stíhání a souzení důležitých případů organizované trestné činnosti, a tudíž odrazování potenciálních pachatelů, je i nadále nedostatečná. Je tomu tak i v souvislosti s bojem proti obchodování s lidmi, což zahrnuje rovněž poskytování ochrany a podpory obětem.

V zemích západního Balkánu a v Turecku musí příslušné orgány účinně reagovat, aby předcházely prorůstání organizované trestné činnosti do ekonomik. Je zapotřebí také další úsilí k rychlejšímu vysledování majetku pocházejícího z trestné činnosti prostřednictvím finančního vyšetřování a zajištění účinnější konfiskace a vymáhání výnosů z trestné činnosti. Kromě toho musí donucovací orgány posílit svou kapacitu k řešení nově se objevujících variací trestné činnosti, zejména různých forem počítačové kriminality. Spolupráce v oblasti kyberkriminality roste.

Pozitivní příklady v tomto regionu byly zaznamenány v Albánii, kde bylo dosaženo značného pokroku v mezinárodní policejní spolupráci vedoucí k zatčení vysoce postavených osob a v potírání výroby drog a obchodování s nimi. Severní Makedonie učinila v boji proti organizované trestné činnosti určitý pokrok a to i na operační úrovni. Rovněž Černá Hora zaznamenala určitý pokrok ve zlepšování přístupu donucovacích orgánů ke klíčovým databázím a zvyšování počtu vyšetřovatelů a odborníků v klíčových oblastech. Kromě toho výsledky, mimo jiné bezprecedentní záchyty drog, přinášela dobře zavedená mezinárodní policejní spolupráce. Kosovo, Srbsko a Turecko však dosáhly jen omezeného pokroku v boji proti organizované trestné činnosti a k žádnému pokroku nedošlo v Bosně a Hercegovině, kde dosud nefunguje kontaktní místo pro spolupráci s Europolem.

Spolupráce se západním Balkánem v oblasti boje proti terorismu a předcházení radikalizaci má i nadále zásadní význam. V tomto regionu sice stále existují extrémní náboženské a politické ideologie a nárůst online fór radikalizace obecně vzbuzuje obavy, avšak během vykazovaného období nebyly hlášeny žádné extrémní či násilné incidenty (terorismus, extremismus, radikalismus) a bezpečnostní situace v regionu byla i nadále stabilní.

Fórum ministrů spravedlnosti a vnitra EU a zemí západního Balkánu, jež se konalo v říjnu 2020, zopakovalo platnost společného akčního plánu pro boj proti terorismu pro západní Balkán a znovu potvrdilo závazek dostát jeho cílům i po roce 2020. Společný akční plán a příslušná prováděcí opatření proto zůstávají rámcem pro společnou práci při předcházení radikalizaci, jež vede k násilnému extremismu a terorismu, na základě pěti cílů a opírá se o silnou regionální spolupráci. Pandemie sice ve většině regionu zpomalila provádění, avšak určitého pokroku bylo dosaženo v rozvoji protiteroristických strategií, přijímání příslušných právních předpisů, posilování příslušných institucionálních kapacit a zavádění opatření proti radikalizaci. Je zapotřebí další pokrok k zajištění úplného provedení dohodnutých cílů a opatření. Obecně je třeba vyvinout větší úsilí k předcházení všech forem radikalizace, včetně náboženské, etnicko-nacionalistické nebo politické povahy.

Albánie přijala v prosinci 2020 novou národní meziodvětvovou strategii a akční plán pro boj proti terorismu a splnila své závazky vyplývající ze společného akčního plánu. Ohledně praní peněz Albánie pokračovala ve sbližování svých právních předpisů s acquis EU. Černá Hora provádí svou strategii pro předcházení násilnému extremismu a boj proti němu na období 2020–2024 se zvláštním zaměřením na vazební zařízení. Využívá přitom podpory občanské společnosti. Severní Makedonie nadále provádí národní strategii (2018–2022) pro boj proti terorismu a násilnému extremismu. Bosně a Hercegovině a Srbsku by prospěl strategičtější přístup k boji proti terorismu. Strategie Bosny a Hercegoviny v této oblasti již pozbyla platnosti, měla by tedy být přijata a prováděna navazující strategie na období 2021–2025, která by byla v souladu s politikou EU, zejména pokud jde o předcházení násilnému extremismu a boj proti němu. Bude zapotřebí zavést účinnější protiteroristické struktury. Bosna a Hercegovina potřebuje nový zákon o boji proti praní peněz a financování terorismu v souladu s právními normami EU (tj. čtvrtou směrnicí o boji proti praní peněz). V Srbsku stále neexistují klíčové právní předpisy o boji proti terorismu. Kosovo plánuje přijmout novou společnou strategii pro boj proti terorismu a násilnému extremismu. Ministr vnitra zůstává národním koordinátorem a je třeba obnovit úřad podporující koordinátora a hrát silnější roli v interinstitucionální koordinaci.

Někteří partneři v regionu (Albánie, Kosovo a Severní Makedonie) systematicky repatriují zahraniční teroristické bojovníky a rodinné příslušníky. Ve většině zemí západního Balkánu přináší repatriace zahraničních teroristických bojovníků, jejich návrat z bývalých bojových zón a jejich účinné a systémové znovuzačlenění a resocializace problémy. Kosovo dosáhlo dobrého pokroku při rehabilitaci a opětovné integraci zahraničních teroristických bojovníků a jejich rodin, přestože panují obavy ohledně předčasného podmíněného propuštění násilných extremistických pachatelů z vězení. Na celém západním Balkáně je třeba zlepšit sledování reintegračních a resocializačních opatření, a to i ve vězení. Sem patří zejména spolupráce mezi institucemi na vnitrostátní a místní úrovni. Významného pokroku dosáhla výměna informací prostřednictvím aplikace Europolu pro bezpečnou výměnu informací (SIENA). Partneři ze západního Balkánu by měli i nadále aktivně předávat informace o návratu zahraničních teroristických bojovníků a jejich rodin prostřednictvím vhodných kanálů. Černá Hora si dobře vyměňuje informace o zahraničních teroristických bojovnících s Europolem a EUROJUSTem. Severní Makedonie přijala v červnu 2020 národní plán pro opětovnou integraci, resocializaci a rehabilitaci navracejících se zahraničních teroristických bojovníků a jejich rodinných příslušníků.

Turecko nadále čelí hrozbám ze strany teroristických skupin. Vláda má sice legitimní právo a odpovědnost, pokud jde o boj proti terorismu, avšak její právní rámec a reakce musí být uvedeny do souladu s evropskými normami a s acquis EU. Protiteroristická opatření musí být přiměřená a prováděna v souladu se zásadami právního státu, lidskými právy a základními svobodami. Turecko by mělo přestat používat široký výklad svého protiteroristického zákona k zatýkání a zadržování novinářů, spisovatelů, právníků, politiků, akademických pracovníků, obránců lidských práv a osob vyjadřujících se kriticky. Turecko upřednostnilo boj proti Kurdské straně pracujících (PKK), která zůstává na seznamu EU uvádějícím osoby, skupiny a subjekty zapojené do teroristických činů, a potlačení Gülenova hnutí. Turecko disponuje dobře rozvinutými institucionálními kapacitami, avšak nadále čelí vážným rizikům praní peněz a financování terorismu. Dosáhlo sice pokroku v posilování svého rámce pro boj proti praní peněz a financování terorismu, avšak stále neprovedlo doporučení Finančního akčního výboru (FATF). Tato země musí vypracovat komplexní strategii a akční plán pro boj proti praní peněz a financování terorismu.

Zlepšila se účinnost a včasnost tureckého mechanismu zmrazení majetku a země pokračovala ve svém úsilí v boji proti buňkám domácích a zahraničních teroristických bojovníků. Policejní a soudní spolupráce s členskými státy EU a agenturami EU v oblasti boje proti terorismu byla i nadále omezená z důvodu neexistence vnitrostátních zákonů na ochranu osobních údajů, jež by byly v souladu s evropskými normami a acquis EU, a rozdílů v definici teroristických trestných činů a postihu za ně. Turecko by mělo pokračovat ve svém úsilí účinně předcházet radikalizaci vedoucí k násilnému extremismu a terorismu a bojovat proti ní, a to za úplného dodržování základních práv.

V zemích procesu rozšíření byly i nadále vážným problémem hybridní hrozby, včetně kybernetických útoků a především dezinformací a zavádějících informací. Zejména v regionu západního Balkánu státní a nestátní subjekty, včetně z oblastí mimo tento region, nadále šířily dezinformace s cílem zpochybnit důvěryhodnost EU, podkopávat důvěru veřejnosti v demokratické instituce a prohlubovat polarizaci. Dezinformační kampaně a šíření zavádějících informací byly obzvláště intenzivní během pandemie COVID-19, ale také v době před volbami. Převážnou část dezinformací v regionu vytvářejí a šíří domácí aktéři pro domácí účely, ačkoli aktivní jsou rovněž zástupci třetích zemí.

V souladu s prioritami EU stanovenými ve společném rámci pro boj proti hybridním hrozbám 13 , strategii pro západní Balkán a v Záhřebském prohlášení 14 prohloubily ESVČ a Komise svůj politický dialog s partnery procesu rozšíření v oblasti boje proti hybridním hrozbám, zejména pokud jde o kybernetickou odolnost, ochranu kritických infrastruktur, strategickou komunikaci a řešení dezinformací. Strategická komunikace se i nadále zaměřovala na tematické komunikační kampaně zdůrazňující přínosy podpory EU pro občany a ekonomiky a na opatření veřejné diplomacie s přímým dosahem pro občany, zejména mladé lidi, k podnícení diskuse o společné evropské budoucnosti. EU současně pokračovala ve sdílení politického a strategického vývoje vztahů mezi EU a západním Balkánem prostřednictvím internetových a sociálních médií. V regionu usilujícím o rozšíření zůstává prioritou podpora svobody projevu a nezávislé žurnalistiky. Klíčovou součástí Digitální agendy pro západní Balkán 15 a prioritou nové strategie EU v oblasti kybernetické bezpečnosti 16 je pak budování kapacit v oblasti kybernetické bezpečnosti.

Nelegální migrace byla v zemích západního Balkánu a v Turecku i nadále klíčovým problémem. Pokračovala spolupráce ohledně migračních tras přes východní Středomoří / západní Balkán. Obavy přetrvávají ohledně převaděčství migrantů, nezletilých osob bez doprovodu, obchodování s lidmi a nedostatečné kapacity vnitrostátních azylových systémů. Krize v Afghánistánu může vést k dalšímu nárůstu počtu afghánských uprchlíků a vyžaduje pokračující úzkou spolupráci mezi EU a partnerskými zeměmi.

V roce 2021 se celkový počet nelegálních vstupů ze západního Balkánu do EU ve srovnání s rokem 2020 zvýšil a jen během prvních sedmi měsíců bylo zaznamenáno přibližně 23 000 případů zadržení na základě neoprávněného překročení hranic, ve srovnání s přibližně 27 000 nelegálních vstupů za celý rok 2020. Intenzivní migrační pohyby vedly i nadále k velkému počtu uprchlíků a migrantů přítomných v regionu, zejména v Srbsku a Bosně a Hercegovině. V současné době je v regionu přibližně 20 000 migrantů a uprchlíků. Kromě toho se odhaduje, že jsou tisíce lidí mimo přijímací zařízení.

Je sice dosahováno pokroku, avšak v zemích západního Balkánu je zapotřebí dalšího úsilí o vytvoření nových nebo stabilnějších institucí, zákonů a postupů v oblasti azylu, navracení a správy hranic, a to rovněž s ohledem na provedení komplexního a náročného acquis EU. Partneři ze západního Balkánu by rovněž měli přijmout odpovědnost za veškeré aspekty migrace a vzít je za vlastní. Je zapotřebí posílit azylové systémy, zintenzivnit dobrovolné i nedobrovolné navracení a spolupráci při zpětném přebírání se zeměmi původu, jakož i regionální a mezinárodní spolupráci v boji proti skupinám organizované trestné činnosti zapojeným do převaděčství migrantů a obchodování s lidmi. Klíčová zůstává i nadále regionální spolupráce a koordinace s EU.

Byla dokončena jednání s pěti zeměmi tohoto regionu o dohodách o postavení jednotek, které Evropské agentuře pro pohraniční a pobřežní stráž umožní nasazení jednotek Evropské pohraniční a pobřežní stráže (Frontex) s výkonnými pravomocemi v oblastech sousedících s vnější hranicí EU, které podpoří vnitrostátní pohraniční orgány, avšak s Bosnou a Hercegovinou a Severní Makedonií dosud nebyly podepsány. Pro posílení správy hranic a ochrany hranic je klíčovou prioritou to, aby vstoupily v platnost všechny dohody o postavení jednotek Evropské pohraniční a pobřežní stráže a aby tyto dohody byly účinně prováděny. Dohody s Albánií, Černou Horou a Srbskem již v platnost vstoupily a nasazení bylo zahájeno.

Turecko i nadále hostí největší počet uprchlíků na světě. Na jeho území žijí přibližně 4 miliony uprchlíků ze Sýrie a dalších zemí. V prvních osmi měsících roku 2021 činil celkový počet vstupů z Turecka do EU 9 703 osob oproti 12 331 lidem v tomtéž období roku 2020. Přestože byl migrační tlak nízký rovněž na pozemních a námořních hranicích mezi Tureckem a Řeckem, v témže období přišlo z Turecka do Itálie 4 739 osob ve srovnání s 1 111 lidmi v roce 2020. Celkový počet nelegálních vstupů na Kypr činil ve stejné době 5 553 osob (4 957 po překročení demarkační linie) oproti 3 800 v roce 2020.

Vzhledem k situaci v Afghánistánu a vnímání migrantů tureckým obyvatelstvem turecké orgány posilují pohraniční infrastrukturu podél hranice s Íránem. Turecké orgány rovněž navyšují zdroje na předcházení převaděčství migrantů a boj proti němu, v zájmu boje proti převaděčským sítím je však zapotřebí větší mezinárodní spolupráce v oblasti vymáhání práva na celé migrační trase ze zemí původu do Turecka, západního Balkánu a EU. Klíčovou prioritou zůstává pokračující úzká spolupráce v oblasti správy hranic a boje proti převaděčství migrantů.

Fungování demokratických institucí

Pro přistupující země zůstává naléhavým úkolem zajištění důvěryhodných a udržitelných reforem v oblasti demokracie. Nedostatek skutečné politické vůle byl i nadále hlavním důvodem nedostatečného pokroku či dokonce zhoršení situace.

V partnerských zemích západního Balkánu fungování demokratických systémů a institucí stále brání silná politická polarizace, bojkoty voleb a parlamentní práce opozicí a v některých případech zjevná nedůvěra napříč politickým spektrem, zejména v rámci parlamentů. V Srbsku se parlament a politické síly nadále zapojovaly do mezistranického dialogu vedeného Evropským parlamentem s cílem vytvářet široký konsensus napříč politickým spektrem ve vztahu k reformám souvisejícím s EU, který má pro pokrok této země na její cestě do EU zásadní význam. Na zářijovém plenárním zasedání dosáhli spoluzprostředkovatelé z evropského a srbského parlamentu dohody o pracovním dokumentu, jenž obsahuje 16 opatření ke zvýšení důvěry ve volební proces a soubor konkrétních kroků a harmonogramů. V některých zemích zaznívala během plenárních rozprav štvavá rétorika proti politickým oponentům. Práce parlamentu pokračovala navzdory omezením souvisejícím s COVID-19. Demokratická společnost založená na zásadách právního státu vyžaduje jednoznačné řešení korupce a zajištění nezávislosti a účinnosti soudních systémů.

V Černé Hoře vedly parlamentní volby ke změně vládnoucí koalice a vzniklo nové rozložení politických sil. Neshody mezi výkonnou a zákonodárnou mocí zpomalily reformy a nové právní předpisy zavedené parlamentní většinou zpochybňují dřívější úspěchy. V Kosovu představuje vítězství opoziční aliance v parlamentních volbách zásadní politickou změnu a vedlo k tomu, že vláda získala v parlamentu solidní většinu. Dne 17. října 2021 se v Kosovu konaly místní volby s rozmístěním volební pozorovatelské mise EU, která po volbách vydá posouzení. Přestože byly volby v tomto regionu obecně dobře zorganizované, a to i prostřednictvím většího využívání informačních technologií v Albánii, řada doporučení předchozích volebních pozorovatelských misí v regionu ohledně sčítání voličů, seznamů voličů, financování kampaní, řešení sporů a sankcí za porušování volebního zákona dosud nebyla řádně provedena a je třeba vyřešit strukturální nedostatky. V celém regionu stále vyžaduje další značné úsilí především zajištění větší transparentnosti a odpovědnosti při financování politických stran a volebních kampaní a také rovný přístup ke sdělovacím prostředkům. V Bosně a Hercegovině byla v květnu 2021 zřízena meziagenturní pracovní skupina, jež má diskutovat o volebních a ústavních reformách. Političtí aktéři a instituce se musí zapojit do transparentního a inkluzivního dialogu s cílem řešit dlouhodobé volební nedostatky před příštími všeobecnými volbami v říjnu 2022.

V Turecku během sledovaného období pokračovalo zhoršování situace v oblasti demokracie. Turecko musí sladit svůj ústavní rámec s evropskými normami. Navzdory zrušení nouzového stavu v červenci 2018 zůstala v právním řádu zavedena některá právní ustanovení, která vládním úřadům udělují mimořádné pravomoci a zachovávají několik restriktivních prvků výjimečného stavu a ohrožují demokracii a základní práva. V červenci 2021 schválil turecký parlament návrh, jenž prodlužuje dobu trvání těchto omezujících prvků výjimečného stavu o další rok. Pro osoby, které byly nouzovými legislativními nařízeními negativně postiženy, přetrvává omezený přístup ke spravedlnosti. Exekutivní prezidentský systém nezajišťuje řádné a účinné oddělení pravomocí, čímž snižuje demokratickou odpovědnost výkonné moci. Násilně odvolaní starostové na jihovýchodě byli nadále nahrazováni vládou jmenovanými správci, což je v rozporu se stanoviskem Benátské komise z června 2020 17 . Kroky soudnictví zaměřené proti opozičním stranám a sdělovacím prostředkům vážně ohrozily legitimitu tureckých demokratických institucí a politický pluralismus. V tomto ohledu je dalším znepokojivým signálem rozhodnutí Ústavního soudu přijmout obžalobu požadující rozpuštění druhé největší opoziční strany. Pokračovala politizace veřejné správy. Občanská společnost byla pod setrvalým tlakem a její prostor pro svobodné působení se dále zmenšoval.

Reforma veřejné správy

Orgány veřejné správy navrhují a provádějí veřejné politiky, spravují veřejné investice a poskytují základní veřejné služby, jež zvyšují blahobyt všech občanů. Aby orgány veřejné správy budovaly důvěru, musí být transparentní, odpovědné a účinné. Během loňského roku sice došlo k pokroku, avšak hlavní nedostatky se týkají různých forem politizace.

Do určité míry se zlepšilo plánování politik, ve veřejné správě je však zapotřebí další úsilí k zajištění přísné kontroly kvality ze strany ústředních vlád a k posílení kapacit pro tvorbu politik podložených fakty a posílení kultury tvorby politik na základě důkazů. Měla by se zvýšit kapacita pro monitorování politik.

V Černé Hoře se celková kvalita strategických dokumentů vytvořených během vykazovaného období zlepšila. Severní Makedonie přijala novou metodiku pro přípravu, sledování a podávání zpráv o odvětvových strategiích, jejímž cílem je posílit plánování politik. V Albánii bylo dosaženo určitého pokroku při provádění posouzení dopadů právních předpisů, zlepšení mechanismů řízení veřejných konzultací a zavedení IT systémů pro integrované plánování. Obecně lze říci, že politiky, právní předpisy a veřejné investice v regionu se stále často připravují bez posouzení dopadů.

Nejvyšší prioritou zůstává odpovědnost orgánů veřejné správy. Veřejné subjekty nejsou vždy vytvářeny a organizovány účinně. V Černé Hoře vedly nedávné reorganizace veřejné správy k významným změnám zaměstnanců, a to i na vyšších pozicích, což ohrozilo schopnost této země udržet v mnoha odvětvích pracovníky zkušené v záležitostech přistoupení k EU. V Albánii byly v posledních letech vytvořeny podřízené agentury bez strategického plánování. V Kosovu došlo ke zpožděním při uplatňování nedávno přijatého legislativního rámce, který má zlepšit organizaci a odpovědnost správy. V Severní Makedonii musí být ještě přijat nový zákon o organizaci státu, který má zjednodušit institucionální rámec, odstranit překrývající se pravomoci a zvýšit účinnost správy. V Turecku chybí komplexní program reformy veřejné správy a vedoucí instituce, která by za tento proces zodpovídala.

Ve většině zemí je stále třeba zajistit lidské zdroje a řízení veřejné služby, včetně manažerské odpovědnosti a zvýšení profesionality veřejné služby, udělením větších pravomocí vedoucím pracovníkům na vyšší i nižší úrovni a přenesením rozhodovacích pravomocí na ně. Transparentní a na zásluhách založené postupy náboru, povyšování, přeložení na nižší pozici a propouštění musí být zakotveny v legislativních rámcích a musí být v sektoru veřejných služeb důsledně uplatňovány na ústřední i místní úrovni. Struktura státní správy by měla zajistit účinné vymezení odpovědnosti. Albánie dokončila klíčové kroky tím, že plně digitalizovala proces náboru státních zaměstnanců v zájmu zajištění větší transparentnosti. V Srbsku nebylo dosaženo žádného pokroku ohledně snížení nadměrného počtu výkonných funkcí ve vrcholném vedení. V Bosně a Hercegovině nadále brání mobilitě státních zaměstnanců a vzniku správního prostoru se stejnými standardy rozdílné pracovní podmínky vyplývající z různých právních předpisů v oblasti veřejné služby a různé postupy na různých úrovních státní správy. Většina zemí vynaložila úsilí na zlepšení služeb poskytovaných podnikům a široké veřejnosti. Srbsko, Albánie, Černá Hora a Severní Makedonie zahájily v reakci na pandemii COVID-19 iniciativy a služby v oblasti elektronické veřejné správy. V Turecku nadále vyvolává obavy odpovědnost správy a řízení lidských zdrojů. Pokračovala politizace státní správy a politická vůle k reformám stále chybí.

Je třeba zohlednit úlohu regionálních a místních orgánů v procesu sbližování s EU a konečném uplatňování pravidel EU. Je tudíž zapotřebí zajistit náležitou rovnováhu mezi ústředními, regionálními a místními orgány státní správy. Zdrojem hlubokého znepokojení zůstávají v Turecku rozhodnutí a opatření přijatá orgány proti obcím, jejichž starostové pocházejí z opozičních stran.

Je třeba posílit správní kapacitu a profesní normy subjektů pověřených prováděním acquis EU a zaručit nezávislost regulačních subjektů.

Fungování systémů zadávání veřejných zakázek a řízení veřejných financí je nadále problematické. Celkově je velmi omezená transparentnost a odpovědnost v souvislosti s opatřeními ohledně COVID-19.

Kosovo, Černá Hora a Srbsko pokročily v digitalizaci systémů zadávání veřejných zakázek. V Srbsku mezitím vyvstal problém obcházení norem EU v oblasti zadávání veřejných zakázek, neboť 54 % kumulativní hodnoty všech veřejných zakázek v roce 2020 bylo z uplatňování zákona o veřejných zakázkách vyňato. Koncese Černé Hory na provozování letišť musí být předmětem nabídkového řízení v souladu s normami EU o spravedlivém a transparentním zadávání veřejných zakázek. Severní Makedonie a Srbsko poněkud posílily kapacity ve svých systémech zadávání veřejných zakázek, rozvoji kapacit je však třeba věnovat přednostní péči v Albánii, Bosně a Hercegovině a Kosovu. Albánie a Černá Hora zlepšily své právní předpisy v oblasti veřejných zakázek a Albánie přijala vůbec první strategii v této oblasti. Po většinu sledovaného období poskytovala Bosna a Hercegovina při zadávání veřejných zakázek preferenční zacházení domácím uchazečům, což je v rozporu s dohodou o stabilizaci a přidružení.

V Turecku byly nadále zaznamenány velké nedostatky, pokud jde o sbližování s acquis EU, jelikož působnost pravidel pro zadávání veřejných zakázek je výrazně omezena různými výjimkami, jakož i diskriminačními výhodami cen na domácím trhu a kompenzačními praktikami. Používání elektronického systému zadávání veřejných zakázek se v Turecku čtyřnásobně zvýšilo.

Zásadní význam má reforma vnitrostátních systémů řízení za účelem posílení manažerské odpovědnosti, řádné správy financí a externího auditu veřejných prostředků. Během pandemie COVID-19 byl pokrok v oblasti veřejných vnitřních kontrol a manažerské odpovědnosti pomalý, ale Albánie a Srbsko dosáhly značného pokroku při definování strategického rámce a vypracování metodiky pro provádění svých reforem. Albánie se v roce 2020 snažila více provádět doporučení albánského státního kontrolního úřadu, zejména s cílem řešit nedostatky, jež snižují dopad externích auditů, omezenou legislativní kontrolu a nedostatečné zapojení veřejnosti. Černá Hora výrazně zlepšila opatření přijatá v návaznosti na doporučení auditu a dosáhla otevřenější a transparentnější komunikace s Parlamentem a širokou veřejností. Albánie podnikla rozhodné kroky k posílení vnitřní finanční kontroly ve veřejné správě a přijala opatření k přenesení finančních povinností, monitorování interních auditů a přijímání následných opatření.

Přestože posílení systémů a kapacit řízení veřejných investic je stanoveno jako priorita pro všechny země procesu rozšíření, zejména v souvislosti s hospodářským a investičním plánem pro západní Balkán, v loňském roce bylo v této oblasti dosaženo jen malého pokroku. Avšak vzhledem k tomu, že Černá Hora v roce 2021 provádí posouzení řízení veřejných investic, mají nyní všechny ekonomiky západního Balkánu fakticky podložená doporučení, jak zvýšit účinnost veřejných investic.

Všechny kandidátské země a potenciální kandidátské země musí posílit své kapacity k tvorbě kvalitní statistiky v souladu se zásadami Kodexu evropské statistiky, jež jsou založeny na profesionální nezávislosti, nestrannosti, spolehlivosti, transparentnosti a důvěrnosti. Je rovněž nezbytné zvýšit poskytování údajů Eurostatu. V zemích západního Balkánu a v Turecku se statistické úřady zaměřují především na sčítání lidu a obydlí a na provádění sčítání by měly být vyčleněny dostatečné zdroje. Jedním konkrétním odvětvím, v němž musí pokročit všechny země, je ESA 2010, Evropský systém účtů (makroekonomické statistiky).

Ekonomika

Pandemie COVID-19 měla v roce 2020 významný negativní dopad na hospodářský růst na západním Balkáně a v Turecku. Hospodářská aktivita na západním Balkáně poklesla o 3,4 %. Určitou expanzi vykázalo v roce 2020 Turecko (1,8% růst reálného HDP). Hloubka hospodářského útlumu v zemích západního Balkánu se roce 2020 značně lišila: od relativně mírného ve výši 1 % HDP v Srbsku až po velmi prudký pokles produkce ve výši 15,2 % v Černé Hoře. V ostatních zemích došlo ke střednímu poklesu (Bosna a Hercegovina 4,6 %, Albánie 3,8 %, Severní Makedonie 4,5 % a Kosovo 4,1 %). Odvětvová struktura ekonomik, zejména podíl cestovního ruchu, hrála ústřední roli v závažnosti hospodářských dopadů a zapříčinila zejména velmi prudký pokles v Černé Hoře. Silná zemědělská sezóna měla zmírňující dopad především v Srbsku a Albánii. Na hospodářské výsledky měly dopad i rozdíly v politické reakci na krizi, zejména v důsledku různého stupně dostupného politického prostoru. V Turecku byl hospodářský růst doprovázen pokračující vysokou inflací, rostoucími vnějšími schodky a pokračující devalvací měny, což je do značné míry spojeno se zvýšeným vnímáním rizika, jež s sebou nesou časté změny guvernéra centrální banky.

Většina ekonomik předpokládá, že v roce 2021 doje k opětovnému oživení a poté se zotaví nebo překročí předpandemickou míru expanzního růstu. V návaznosti na vysoké fiskální schodky spojené s krizí a podstatné zvýšení poměru dluhu k HDP v roce 2020 se plánuje, že postupná fiskální konsolidace začne od roku 2021 nebo 2022. 

Nicméně k podnícení udržitelného oživení ve střednědobém horizontu je zapotřebí dále zrychlovat provádění strukturálních reforem. Je to zásadní pro splnění dvou hospodářských kritérií členství v EU: zajistit funkční tržní hospodářství a prokázat způsobilost odolávat konkurenčnímu tlaku a tržním silám v rámci EU. Zatímco průměrné skóre pro provádění reformních opatření ERP v roce 2020 činilo pouze 2,7 % (z 5), úroveň provádění společně dohodnutých doporučení podstatně vzrostla z 35,5 % u politických pokynů přijatých v roce 2019 na 50,8 % v roce 2020. Toto zlepšení souvisí především se zvláštní krátkodobou povahou mnoha doporučených opatření k mírnění krize COVID-19.

Trhy práce v zemích západního Balkánu a v Turecku se i nadále vyznačují celkově nízkou aktivitou a nízkou zaměstnaností a také vysokou neformálností a nezaměstnaností. Míra ekonomické aktivity se ve všech zemích v roce 2020 snížila, neboť lidé během krize COVID-19 z trhu práce spíše odcházeli. Závažným problémem zůstává nízká míra integrace žen a mladých lidí na trhu práce. V červenci 2021 schválily země západního Balkánu prohlášení o zajištění udržitelné integrace mladých lidí na trhu práce a přijetí konkrétních kroků k postupnému zavedení, provádění a posílení systémů záruk pro mladé lidi. K řešení problémů na trhu práce jsou klíčové reformy vzdělávacích systémů a investice do nich, prohlubování dovedností a rekvalifikace.

Digitalizace průmyslu a rozvoj digitálních dovedností ve všech segmentech společnosti mají zásadní význam pro podporu zaměstnatelnosti a rozvoj digitální ekonomiky. V září 2020 byl přijat akční plán digitálního vzdělávání na období 2021–2027 18 , jehož cílem je napomoci tomu, aby systémy vzdělávání a odborné přípravy řešily problémy spojené s krizí COVID-19 a podporovaly dlouhodobou digitální transformaci. Proměnilo se rovněž mediální prostředí, jež vyžaduje opatření na podporu regulační nezávislosti a ochranu nezletilých osob v digitálních médiích.

III. SCHOPNOST PŘEVZÍT ZÁVAZKY VYPLÝVAJÍCÍ Z ČLENSTVÍ

Revidovaná metodika organizuje kapitoly jednání do tematických okruhů s cílem vnést další dynamiku a podnítit vzájemné obohacování. Tento nový přístup se odráží i v následující prezentaci harmonizace s acquis EU.

Tematický okruh vnitřní trh zahrnuje: volný pohyb zboží (kapitola 1); volný pohyb pracovníků (kapitola 2); právo usazování a volný pohyb služeb (kapitola 3); volný pohyb kapitálu (kapitola 4); právo obchodních společností (kapitola 6); právo duševního vlastnictví (kapitola 7); politiku hospodářské soutěže (kapitola 8); finanční služby (kapitola 9) a ochranu spotřebitele a zdraví (kapitola 28). Dosažení souladu v těchto oblastech má zásadní význam pro plné využití dohod o stabilizaci a přidružení a pro další růst obchodní integrace s EU – zdaleka největším obchodním partnerem regionu. Rovněž zvýší atraktivitu investic EU a usnadní synergie dodavatelského řetězce, vznik pracovních míst a přístup ke kapitálu.

V řadě oblastí vnitřního trhu je připravenost západního Balkánu obecně na mírně pokročilé úrovni. Kosovo dosáhlo určitého pokroku v oblasti volného pohybu zboží, zatímco ostatní partneři ze západního Balkánu dosáhli v této oblasti jen omezeného pokroku. Černá Hora a Srbsko dosáhly určitého pokroku v oblasti volného pohybu služeb, Albánie, Kosovo, Černá Hora a Severní Makedonie zase dosáhly určitého pokroku v oblasti volného pohybu kapitálu a v oblasti politiky hospodářské soutěže zase pokročily Bosna a Hercegovina, Kosovo a Černá Hora. Albánie, Bosna a Hercegovina, Kosovo a Černá Hora dosáhly pokroku rovněž v oblasti finančních služeb.

Regionální spolupráce a inkluzivní rámce regionální spolupráce, jako je strategie EU pro jadransko-jónský region (EUSAIR) nebo strategie EU pro Podunají (EUSDR) i nadále usnadňovaly přípravy na případnou účast na vnitřním trhu EU. Společný regionální trh západního Balkánu, který staví na pravidlech a normách EU, je základním kamenem integrace tohoto regionu do jednotného trhu EU před přistoupením. Na summitu v Sofii dne 10. listopadu 2020 přijali vedoucí představitelé šesti zemí západního Balkánu akční plán pro společný regionální trh a prohlášení o zelené agendě pro západní Balkán.

Turecko dosáhlo určitého pokroku v oblasti volného pohybu kapitálu, finančních služeb a politiky hospodářské soutěže. V této oblasti však přetrvávají vážné obavy ohledně státní podpory. Dosáhlo pokročilé fáze v oblasti práva obchodních společností a má dobrou úroveň připravenosti v oblasti volného pohybu zboží, finančních služeb, ochrany spotřebitele a zdraví a práva duševního vlastnictví. Na nízké úrovni zůstává připravenost v oblastech volného pohybu služeb a volného pohybu pracovníků, kde nebylo dosaženo žádného pokroku.

Tematický okruh konkurenceschopnost a růst podporující začlenění zahrnuje: informační společnost a média (kapitola 10); daně (kapitola 16); hospodářskou a měnovou politiku (kapitola 17); sociální politiku a zaměstnanost (kapitola 19); průmyslovou politiku (kapitola 20); vědu a výzkum (kapitola 25); vzdělávání a kulturu (kapitola 26) a cla (kapitola 29). Reformy v těchto oblastech jsou mimořádně důležité pro programy hospodářských reforem zemí západního Balkánu a dostává se jim podpory prostřednictvím hospodářského a investičního plánu, neboť přispějí ke zvýšení konkurenceschopnosti regionu a jeho atraktivitě pro podniky a pomohou snížit stávající rozdíly oproti hospodářství EU.

Většina partnerů ze západního Balkánu má v oblastech souvisejících s tímto tematickým okruhem mírnou úroveň připravenosti. Bosna a Hercegovina však zůstává i nadále v počáteční fázi v několika oblastech. Pokud jde o daně, dobrého pokroku dosáhlo Srbsko, Bosna a Hercegovina naopak nedosáhla žádného pokroku a všichni ostatní partneři pokročili v určité míře. Pokud jde o oblast celní unie, Severní Makedonie dosáhla dobrého pokroku, pokrok Srbska a Albánie byl omezený a u Kosova a Černé Hory k žádnému pokroku nedošlo. V oblasti vzdělávání a kultury dosáhly určitého pokroku Černá Hora, Srbsko a Albánie. Ve vědě a výzkumu dosáhla značného pokroku Albánie, zatímco Bosna a Hercegovina, Černá Hora a Srbsko dosáhly určitého pokroku. Určitého pokrokem v oblasti informační společnosti a médií dosáhly mezi partnery ze západního Balkánu Albánie a Kosovo, v oblasti hospodářské a měnové politiky Severní Makedonie, v oblasti sociální politiky a zaměstnanosti Albánie a Severní Makedonie. V oblasti podnikové a průmyslové politiky dosáhli jistého pokroku všichni partneři ze západního Balkánu, kromě Bosny a Hercegoviny.

Komise se domnívá, že Srbsko v tomto tematickém okruhu díky dosaženému pokroku splňuje všechna kritéria pro otevření, a to především díky odstranění diskriminačního zdanění dováženého alkoholu. Region musí obecně provést socioekonomické reformy s cílem řešit strukturální nedostatky, nízkou konkurenceschopnost, vysokou nezaměstnanost a dopad pandemie COVID-19. Pokrok ve sbližování s pravidly EU v oblastech DPH, spotřebních daní a přímých daní by pomohl podpořit vnitroregionální a mezinárodní obchod. Region musí rovněž výrazně posílit svůj výzkumný a inovační ekosystém, aby ekonomikám umožnil dohánět vývoj, včetně digitálních a ekologických technologií. V oblasti vzdělávání a kultury jsou Černá Hora a Srbsko průkopníky v regionu, zatímco Bosna a Hercegovina a Kosovo pokulhávají.

Turecko pokračovalo ve sbližování s acquis EU v omezené míře a došlo ke zhoršení situace v oblastech informační společnosti a médií, hospodářské a měnové politiky, sociální politiky a zaměstnanosti a také průmyslové politiky. Dosáhlo určitého pokroku ve vědě a výzkumu a vzdělávání a kultuře. V této oblasti však musí Turecko přidat a učinit vzdělávání inkluzivnější, zejména pro dívky. Připravenost Turecka ve vědě a výzkumu rovněž značně pokročila. Obchodní integrace Turecka s EU je vysoká a Turecko si udržuje dobrou úroveň připravenosti na celní unii, avšak dosáhlo omezeného pokroku, a to i v oblasti provádění. Odchýlení Turecka od jeho závazků v rámci celní unie mezi EU a Tureckem pokračuje a vede k vysokému počtu překážek narušujících obchod.

Zelená agenda a udržitelná konektivita jsou klíčem k udržitelnému oživení, které obstojí i v budoucnu, a také k hospodářské integraci v rámci regionu a s EU, z níž budou mít prospěch jak podniky, tak širší veřejnost.

Tento tematický okruh zahrnuje: dopravní politiku (kapitola 14); energetiku (kapitola 15); transevropské sítě (kapitola 21) a životní prostředí a změnu klimatu (kapitola 27).

Albánie, Severní Makedonie a Srbsko jsou v oblasti energetiky středně připraveny, úroveň připravenosti Černé Hory je dobrá. V oblasti transevropských sítí mají Albánie, Bosna a Hercegovina a Kosovo určitou úroveň připravenosti, Srbsko je mírně připraveno a Severní Makedonie je připravena dobře. Albánie, Severní Makedonie, Černá Hora a Srbsko mají určitou úroveň připravenosti, pokud jde o životní prostředí a změnu klimatu. Albánie a Bosna a Hercegovina zaznamenaly určitý pokrok v oblasti dopravní politiky, v Kosovu, Severní Makedonii a Srbsku byl tento pokrok omezený a v Černé Hoře nulový. Komise se domnívá, že Srbsko v tomto tematickém okruhu díky dosaženému pokroku splňuje všechna kritéria pro otevření, a to především díky přijetí plánu na oddělení v odvětví zemního plynu.

Ohledně energetiky dosáhlo značného pokroku Srbsko, určitého pokroku Severní Makedonie, Kosovo a Albánie a Černá Hora dosáhla omezeného pokroku. Pokud jde o transevropské sítě, Albánie, Bosna a Hercegovina a Srbsko dosáhly určitého pokroku, avšak v Kosovu, Severní Makedonii a Černé Hoře bylo dosaženo jen omezeného pokroku. V oblasti životního prostředí a změny klimatu dosáhly všechny země západního Balkánu pokroku pouze v omezené míře. Proto je zapotřebí přijmout naléhavá opatření v celém regionu s cílem urychlit sbližování s acquis EU a posílit provádění, prosazování právních předpisů a investice. Musí se výrazně posílit správní kapacity v tomto odvětví a provést strukturální reformy.

V roce 2020 Komise splnila svůj závazek a uvolnila 1 miliardu EUR na podporu konektivity v regionu. Portfolio konektivity v rámci investičního rámce pro západní Balkán nyní zahrnuje 45 projektů v hodnotě 1 miliardy EUR, což aktivuje investice ve výši více než 3,8 miliardy EUR. To vedlo k bezpečnějším a kratším cestám a kratším čekacím dobám na hranicích a také ke zvýšení objemu obchodu a k bezpečnějším, spolehlivějším, diverzifikovanějším a ekologičtějším dodávkám energie. Ušetřilo se přibližně 300 tun emisí CO2. Byl zahájen první soubor projektů, jenž má pomoci realizovat stěžejní iniciativy týkající se hospodářského a investičního plánu. Tyto investice byly doprovázeny regulační činností v rámci Dopravního společenství a Energetického společenství. V digitální oblasti vstoupila dne 1. července 2021 v platnost regionální dohoda o roamingu pro západní Balkán. Agenda konektivity byla přepracována přijetím Zelené agendy pro západní Balkán, jež se zaměřuje na rozvoj udržitelných dopravních a energetických řešení v tomto regionu.

Zelená agenda pro západní Balkán je v souladu s pěti širokými oblastmi zahrnutými do zelené dohody: i) dekarbonizace, ii) odstranění znečištění ovzduší, vody a půdy, iii) oběhové hospodářství, iv) zemědělství a produkce potravin a v) ochrana biologické rozmanitosti. Hospodářský růst a nové obchodní příležitosti budou spojeny s udržitelnější spotřebou a výrobními postupy, včetně podpory oběhového hospodářství, efektivity zdrojů a lepšího opětovného využití odpadních produktů ve všech hospodářských odvětvích, i v oblasti městského a venkovského plánování, přičemž podmínkou úspěchu je udržitelnost ekosystémů.

Turecko je na mírně pokročilé úrovni připraveno v oblasti dopravní a energetické politiky. Musí dále pracovat na liberalizaci trhu s plynem a rozvíjet spolupráci v oblasti jaderné bezpečnosti a jaderného zabezpečení. Dosáhlo určitého pokroku v oblasti energetických a dopravních sítí, a to díky stále probíhající výstavbě železniční tratě Halkali-Kapikule spojující bulharskou hranici s Istanbulem. Turecko má určitou úroveň připravenosti v oblasti životního prostředí a změny klimatu a čelí zásadním environmentálním a klimatickým problémům, jak pokud jde o zmírňování, tak přizpůsobování se této změně. Ratifikovalo Pařížskou dohodu o změně klimatu (dosud neproběhlo předání jeho ratifikační listiny Organizaci spojených národů). Turecko rovněž vyjádřilo ochotu spolupracovat s EU na cílech Zelené dohody pro Evropu. To je příznivý vývoj. Zohledňování oblasti klimatu v ostatních politikách však zůstává omezené.

Přípravy stagnují, pokud jde o zdroje, zemědělství a soudržnost. Tento tematický okruh zahrnuje: zemědělství a rozvoj venkova (kapitola 11); bezpečnost potravin, veterinární a rostlinolékařskou politiku (kapitola 12); rybolov (kapitola 13); regionální politiku a koordinaci strukturálních nástrojů (kapitola 22) a finanční a rozpočtová ustanovení (kapitola 33).

Severní Makedonie, Černá Hora a Srbsko jsou ve většině kapitol tohoto tematického okruhu mírně připraveny. V Albánii a Kosovu bylo převážně dosaženo určitého stupně připravenosti, Bosna a Hercegovina je však teprve v rané fázi ve všech kapitolách.

V oblasti zemědělství a rozvoje venkova dosáhly Albánie, Černá Hora a Severní Makedonie určitého pokroku, Bosna a Hercegovina nepokročila vůbec. V oblasti bezpečnosti potravin, veterinární a rostlinolékařské politiky dosáhly Severní Makedonie a Černá Hora dobrého pokroku, Albánie určitého pokroku a Bosna a Hercegovina, Kosovo a Srbsko jen omezeného pokroku. V oblasti rybolovu dosáhla značného pokroku Albánie. Černá Hora dosáhla určitého pokroku. Ohledně regionální politiky a koordinace strukturálních nástrojů nepokročila Bosna a Hercegovina vůbec a ostatní země západního Balkánu jen mírně.

Turecká politika zemědělské podpory se odklonila od zásad společné zemědělské politiky EU. Země dosáhla značného pokroku v oblasti rybolovu, určitého pokroku v oblasti regionální politiky a koordinace strukturálních nástrojů a omezeného pokroku v oblasti bezpečnosti potravin, veterinární a rostlinolékařské politiky, kde panují obavy ohledně úrovně reziduí pesticidů v potravinářských výrobcích vyvážených do EU.

Tematický okruh vnější vztahy zahrnuje vnější vztahy (kapitola 30) a zahraniční, bezpečnostní a obrannou politiku (kapitola 31).

Všichni partneři ze západního Balkánu mají buď dobrou nebo mírně pokročilou úroveň připravenosti v oblasti vnějších vztahů, kromě Bosny a Hercegoviny, jež dosáhla určité připravenosti. V oblasti zahraniční, bezpečnostní a obranné politiky mají Albánie a Černá Hora dobrou úroveň připravenosti, Severní Makedonie a Srbsko jsou mírně připraveny a Bosna a Hercegovina je na určité úrovni připravenosti.

Všichni partneři ze západního Balkánu dosáhli určitého pokroku v oblasti vnějších vztahů, kromě Bosny a Hercegoviny, jejíž pokrok je omezený. V zahraniční, bezpečnostní a obranné politice má dobrý pokrok Albánie, určitého pokroku dosáhly Černá Hora, Severní Makedonie a Srbsko a vůbec nepokročila Bosna a Hercegovina. Partneři ze západního Balkánu nadále úzce spolupracovali s EU v otázkách společné zahraniční a bezpečnostní politiky / společné bezpečnostní a obranné politiky (SZBP/SBOP), především prostřednictvím svých významných příspěvků k misím a operacím EU v rámci SBOP. Důležitým aspektem procesu integrace do EU je sladění se SZBP EU (prohlášení vysokého představitele jménem EU a rozhodnutí Rady o omezujících opatřeních), což dokazuje strategické směřování zemí. Albánie a Černá Hora důsledně pokračovaly ve svém 100 % sbližování právních předpisů, což je známka jejich odhodlání a strategické orientace. V Severní Makedonii se míra harmonizace zvýšila z 94 % v roce 2020 na 96 % v srpnu 2021. Míra harmonizace v Srbsku se zvýšila z 56 % v roce 2020 na 61 % v srpnu 2021, což je první krok ke zvrácení předchozího negativního trendu, pokud jde o požadavek postupného sbližování obsažený v rámci pro jednání této země. Obavy vyvolává značný pokles míry harmonizace v Bosně a Hercegovině. Klesla ze 70 % v roce 2020 na 43 % v srpnu 2021. Zvrácení tohoto trendu by signalizovalo závazek této země pokračovat na cestě do Evropy.

Turecko je v oblasti vnějších vztahů na mírně pokročilé úrovni připraveno a má určitou úroveň připravenosti v oblasti zahraniční, bezpečnostní a obranné politiky. Turecko dosáhlo omezeného pokroku v oblasti vnějších vztahů. Zachovalo velmi nízkou míru souladu SZBP ve výši 14 % v srpnu 2021 (11 % v roce 2020 a 21 % v roce 2019). Čím dál asertivnější zahraniční politika Turecka byla i nadále v rozporu s prioritami SZBP EU, zejména kvůli protichůdnému přístupu Turecka k Libyi, jeho odmítnutí spolupracovat s operací IRINI a podpoře vojenských akcí na Kavkaze, v Sýrii a Iráku. Letos sice Turecko projevilo ochotu zapojit se do dialogu s EU o zahraniční a bezpečnostní politice a o regionálních otázkách, mělo by však ještě učinit rozhodné kroky k výraznému zlepšení harmonizace s prohlášeními EU a rozhodnutími Rady.

IV. REGIONÁLNÍ SPOLUPRÁCE A DOBRÉ SOUSEDSKÉ VZTAHY

Dobré sousedské vztahy a regionální spolupráce jsou základními prvky procesu stabilizace a přidružení i procesu rozšíření v zemích západního Balkánu. Přispívají ke stabilitě, usmíření a prostředí příznivému pro řešení otevřených dvoustranných otázek a dědictví minulosti.

V rámci úsilí o regionální hospodářskou integraci vedla regionální dohoda o roamingu pro západní Balkán, která byla podepsána v dubnu 2019, k postupnému snižování poplatků za roaming počínaje červencem 2019 a od 1. července 2021 ke zrušení poplatků za roaming a zavedení systému „roam like at home“. Jedná se o významný krok v regionální spolupráci, který občanům přináší viditelné výhody. Začínají se hledat způsoby, jak snížit náklady na roaming mezi partnery ze západního Balkánu a EU a rozvíjet plán postupu, jak je stanoveno v Digitální agendě pro západní Balkán.

V rámci Rady pro regionální spolupráci a CEFTA a za pomoci Komise byla v rámci iniciativy pro společný regionální trh provedena důležitá technická práce, jež má umožnit volný pohyb osob, pracovníků a poskytování elektronických služeb a usnadnit obchod a zjednodušit celní řízení v rámci regionu. Tato opatření však nebyla přijata z důvodu neshod, jež nesouvisejí s jejich podstatou. Nyní musí tento region prokázat politické odhodlání dokončit tuto práci a přijmout právně závazné dohody či rozhodnutí mezi všemi partnery ze západního Balkánu ve prospěch svých občanů a podniků. Je nutné společně se zaměřit na vytvoření společného regionálního trhu na základě pravidel a norem EU a zabránění jednostranným krokům, které tuto práci ohrožují.

Navzdory omezením v souvislosti s COVID-19 hrál regionální úřad pro spolupráci mládeže i nadále důležitou úlohu v dalším rozvoji regionální spolupráce a dobrých sousedských vztahů tím, že pro mladé lidi ze západního Balkánu poskytoval příležitosti ke spolupráci a výměnám. Mladí lidé nadále spolupracovali prostřednictvím řady dalších regionálních iniciativ on-line i osobně, a to i prostřednictvím regionální laboratoře mládeže.

Summit EU a zemí západního Balkánu v Brdu odrážel význam, jaký EU tomuto regionu přikládá, a opětovně potvrdil jeho evropskou perspektivu. Vedoucí představitelé uvítali pokrok v klíčových iniciativách, zejména pokrok v oblasti roamingu, zelené agendy, tzv. zelených pruhů na hranicích mezi EU a tímto regionem, agendy inovací a přijetí právního rámce NPP III. Tyto iniciativy odrážejí politické priority EU a spolu s hospodářským a investičním plánem posunou region k rychlejšímu a udržitelnějšímu oživení po pandemii a rovněž zajistí větší integraci s Evropskou unií. Komise oznámila svůj záměr navrhnout investiční balíček ve výši 600 milionů EUR v rámci NPP 2021 na provádění hospodářského a investičního plánu, podle postupů v souladu s programovým rámcem NPP III a prováděcími pravidly. Spolu s návrhem ve výši 500 milionů EUR oznámeným v červenci by tak bylo poskytnuto celkem 1,1 miliardy EUR na provedení hospodářského a investičního plánu do konce roku 2021. EU a partneři ze západního Balkánu se dohodli na posílení spolupráce v řadě oblastí, včetně klíčových bezpečnostních otázek.

Komplexní normalizace vztahů mezi Srbskem a Kosovem prostřednictvím dialogu zprostředkovaného EU má i nadále ústřední význam pro jejich evropskou budoucnost a pro stabilitu celého regionu. Po volbách v Kosovu na začátku roku 2021 pokračoval proces dvěma setkáními na vysoké úrovni v červnu a červenci 2021, vztahy mezi Bělehradem a Prištinou však zůstávají napjaté. Obě strany se musí konstruktivně zapojit do dosažení cíle uzavřít právně závaznou komplexní normalizační dohodu, jež bude řešit všechny dosud nevyřešené problémy mezi nimi.

Po napětí na severu Kosova bylo v rámci dialogu zprostředkovaného EU dne 30. září 2021 dosaženo dohody o zmírnění napětí a dočasném opatření pro otázky poznávacích značek. Strany se rovněž dohodly na zřízení pracovní skupiny pod vedením EU, jež by do šesti měsíců nalezla trvalé řešení založené na normách a postupech EU. EU očekává, že se strany do tohoto procesu konstruktivně zapojí, aby byl pro občany zajištěn volný pohyb.

Dále je třeba, aby všechny strany v dobré víře prováděly stávající dvoustranné dohody, včetně Prespanské dohody mezi Severní Makedonií a Řeckem a Smlouvy o přátelství, dobrých sousedských vztazích a spolupráci s Bulharskem.

Dvoustranné vztahy mezi Černou Horou a Srbskem byly poznamenány napětím, zvýšenou mírou nacionalistických projevů a obviněními z vnějšího vměšování během volebních období, avšak v některých oblastech, např. zdravotnictví, se spolupráce zintenzivnila.

Zásadní je i nadále překonání dědictví minulosti a řešení sporů vyplývajících z konfliktů v 90. letech 20. století. V EU není místo pro popírání genocidy, glorifikaci válečných zločinců ani pro štvavou rétoriku, a to z žádné strany. V řešení důležitých dosud otevřených dvoustranných otázek, včetně otázek týkajících se hranic, zajištění spravedlnosti pro oběti válečných zločinů, identifikace zbývajících pohřešovaných osob a vytvoření přesných záznamů o krutostech páchaných v minulosti bylo na regionální úrovni dosaženo jen omezeného pokroku.

Plné a inkluzivní účasti všech partnerů ze západního Balkánu na iniciativách a akcích regionální spolupráce, včetně programů financování ze strany EU, by neměly stát v cestě žádné překážky.

Územní spolupráce umožnila zemím západního Balkánu spolupracovat se sousedními členskými státy na mnoha otázkách. Kromě toho, že přispívá k růstu, zaměstnanosti a ochraně životního prostředí, hrála rovněž důležitou úlohu také při posilování víceúrovňové regionální spolupráce, řešení různých bilaterálních otázek a zajišťování stability. Kritickou součástí procesu usmíření v regionu je konkrétně přeshraniční spolupráce. V důsledku konfliktů v 90. letech 20. století (v bývalé Jugoslávii) je posílení dobrých sousedských vztahů, a to i v pohraničních oblastech, i nadále předpokladem pro růst a prosperitu regionů i zúčastněných příjemců. Programy přeshraniční spolupráce se zaměřují na překonání dědictví minulých konfliktů a usmíření díky navazování přímých kontaktů mezi subjekty a správními orgány na všech úrovních na obou stranách hranice.

Ve druhé polovině roku 2020 se zvýšilo napětí ve východním Středomoří a Egejském moři kvůli pokračující a nové neoprávněné činnosti Turecka týkající se průzkumu uhlovodíků v námořních zónách Kypru a Řecka. EU Turecko opakovaně vyzvala, aby se zdrželo jakýchkoli hrozeb, vytváření zdrojů napětí či činů, jež nepříznivě ovlivňují dobré sousedské vztahy a mírové urovnání sporů. Ve svých závěrech z prosince 2020 Evropská rada důrazně odsoudila jednostranná opatření, provokace a vyhrocenou rétoriku Turecka namířenou proti EU, členským státům EU a vedoucím představitelům evropských zemí. Zdůraznila také, že za předpokladu, že Turecko projeví ochotu budovat s Unií a jejími členskými státy skutečné partnerství a řešit spory prostřednictvím dialogu a v souladu s mezinárodním právem, nabídka pozitivního programu EU–Turecko stále platí. Napětí ve východním Středomoří se začátkem roku 2021 snížilo. Turecko ukončilo nezákonné vrtné činnosti v námořních oblastech Kypru. Nicméně začátkem října 2021 byly hlášeny nové incidenty ohledně kyperských a tureckých průzkumů.

Mezi Řeckem a Tureckem byly obnoveny informativní rozhovory a proběhly kontakty na vysoké úrovni. Evropská rada v březnu 2021 znovu potvrdila závazek EU bránit své zájmy a zájmy svých členských států a podporovat stabilitu v regionu. EU rozšířila stávající rámec pro omezující opatření v reakci na nepovolené vrtné činnosti Turecka ve východním Středomoří, přijatý v listopadu 2019 19 .

Ke svrchovaným právům členských států EU patří mimo jiné právo uzavírat dvoustranné dohody a provádět průzkum svých přírodních zdrojů a tyto zdroje využívat v souladu s acquis EU a mezinárodním právem, včetně Úmluvy OSN o mořském právu. Musí být respektována svrchovanost a svrchovaná práva všech sousedních pobřežních států na námořní zóny, a to včetně těch, na které mají nárok jejich ostrovy, a vymezování hranic výlučných hospodářských zón a kontinentálního šelfu by mělo být prováděno v souladu s mezinárodním právem, na základě dialogu vedeného v dobré víře a s péčí o udržení dobrých sousedských vztahů. Bezpodmínečným požadavkem v zájmu zajištění stabilního a bezpečného prostředí ve východním Středomoří a pro rozvoj kooperativního a vzájemně prospěšného vztahu mezi EU a Tureckem je vést v dobré víře dialog a zdržet se jednostranných akcí, které jsou v rozporu se zájmy EU a které porušují mezinárodní právo a svrchovaná práva členských států EU. Veškeré neshody musí být vyřešeny mírovým dialogem a v souladu s mezinárodním právem.

Trvalé odhodlání Turecka a jeho konkrétní příspěvek k jednáním o dosažení spravedlivého, komplexního a životaschopného urovnání kyperské otázky v rámci OSN a v souladu s příslušnými rezolucemi Rady bezpečnosti OSN mají zásadní význam. V dubnu 2021 se konalo neformální zasedání 5 + 1 o Kypru. Důležité je, že Turecko znovu potvrdilo své odhodlání a konstruktivní zapojení do jednání o urovnání kyperské otázky vedených Organizací spojených národů v souladu s příslušnými rezolucemi Rady bezpečnosti OSN, včetně jejich vnějších aspektů. Neměla by být podniknuta žádná jednostranná opatření, jež by mohla zvýšit napětí na ostrově a ohrozit návrat k jednání. Pokud jde o město Varoša, musí Turecko neprodleně zvrátit jednostranná opatření oznámená dne 20. července 2021 a veškerá opatření přijatá v souvislosti s tímto městem od října 2020, jež jsou v rozporu s příslušnými rezolucemi Rady bezpečnosti OSN. Turecko musí urychleně splnit svůj závazek plně provést dodatkový protokol k dohodě o přidružení mezi EU a Tureckem a pokročit v narovnávání vztahů s Kyperskou republikou.

Dobré sousedské vztahy a usmíření jsou neoddělitelně svázány s právním státem, správou ekonomických záležitostí a regionální spoluprací. Konkrétním cílem NPP III v této oblasti je přispět k sociální soudržnosti a odolnosti tím, že se vyřeší dědictví konfliktů z minulosti a zajistí spravedlnost všem obětem konfliktů. Podobně zlepšení dobrých sousedských vztahů posiluje důvěru občanů a přispívá k odstranění překážek politické, hospodářské a sociální výměny a spolupráce. V této souvislosti upřednostňuje NPP III činnosti, jež přispívají k budování důvěry, společenské soudržnosti a posilování sousedských vztahů, zejména 1)    boj proti beztrestnosti závažných mezinárodních trestných činů, a to i prostřednictvím silné regionální spolupráce a účinným vnitrostátním trestním stíháním; 2) podporu práv obětí; 3) podporu intenzivnějšího politického a strategického dialogu na politické a technické úrovni a zprostředkovatelské úsilí o řešení dosud nevyřešených otázek; podporu vzdělávání a mládeže, včetně mezikulturního dialogu, jako hnací síly sociální soudržnosti a mírových vztahů, jakož i hnací síly udržitelného socioekonomického rozvoje, a 4) rozvoj místních a mezilidských výměn v různých oblastech, včetně hospodářské a environmentální spolupráce, řádné správy věcí veřejných a spravedlnosti, médií, sociálního začleňování, lidských práv, zejména rovnosti žen a mužů, práv dítěte, účasti mladých lidí, sociálních práv a práv příslušníků menšin.

V. ZÁVĚRY A DOPORUČENÍ    

           

Na základě výše uvedené analýzy a shrnutí hodnocení jednotlivých zemí, jež jsou uvedeny v příloze, předkládá Komise tyto závěry a doporučení:

I.

1.Důvěryhodná politika rozšíření je geostrategickou investicí do míru, stability, bezpečnosti a hospodářského růstu v celé Evropě. Při každém dalším rozšíření získalo z výhod EU užitek více a více občanů. Klíčem k dosažení tohoto cíle je zajistit, aby byl proces nadále založen na přísné, avšak spravedlivé podmíněnosti a na zásadě vlastních zásluh. Tyto podmínky musí být objektivní, přesné, podrobné, přísné a ověřitelné. To pomůže připravit dotčené země na splnění všech požadavků na členství v EU, což je i nadále jednou z hlavních politických priorit EU.

2.Metodika rozšíření, jež v roce 2020 prošla revizí, má dále posílit proces přistoupení, a to tím, že proces bude předvídatelnější, důvěryhodnější a dynamičtější a bude mít silnější politické vedení. Proces přistoupení je založen na vzájemné důvěře a jasných závazcích Evropské unie a západního Balkánu.

3.Zpoždění, pokud jde o oficiální zahájení přístupových jednání s Albánií a Severní Makedonií, má negativní dopad na důvěryhodnost EU. Je třeba přednostně vyřešit dvoustranné problémy mezi Bulharskem a Severní Makedonií. Je zásadní, aby členské státy EU bezodkladně završily diskuse o rámcích pro jednání a aby se první mezivládní konference s Albánií a Severní Makedonií konaly co nejdříve, do konce tohoto roku. Mezivládní konference s Černou Horou a Srbskem, které se konaly v červnu 2021, podpořily uplatňování revidované metodiky s těmito dvěma zeměmi.

4.Brdské prohlášení ze dne 6. října 2021 vyslalo evropským partnerům na západním Balkánu důležité poselství: jejich budoucnost je v Evropské unii. EU opětovně potvrdila svou jednoznačnou podporu evropské perspektivě západního Balkánu a uvítala závazek partnerů ze západního Balkánu k této evropské perspektivě jakožto společný strategický zájem a sdílenou strategickou volbu. EU uvítala znovu potvrzený závazek partnerů ze západního ohledně prvořadosti demokracie, základních hodnot a právního státu.

5.Důležitým závazkem je dohoda o pravidelném konání summitů EU a zemí západního Balkánu, čímž vznikne formát pro politický dialog na nejvyšší úrovni a zapojení regionu do politik EU při jeho směřování k Unii. Iniciativy, jež byly dohodnuty na summitu v Brdu, odrážejí politické priority EU a poskytují občanům nové příležitosti a výhody. Na summitu byla zahájena zvláštní Agenda pro západní Balkán v oblasti inovací, výzkumu, vzdělávání, kultury, mládeže a sportu („inovační agenda pro západní Balkán“), která bude podporovat vědeckou excelenci, reformovat vzdělávací systémy tohoto regionu, vytvářet další příležitosti pro mladé lidi a pomáhat předcházet odlivu mozků. Příznivě byl přijat plán, který vytvoří podmínky a stanoví jasné cíle pro snížení nákladů na roaming mezi EU a západním Balkánem. Summit dále uvítal dohodu o podrobném akčním plánu pro zelenou agendu a vedoucí představitelé se dohodli na posílení spolupráce v řadě oblastí, včetně bezpečnosti.

6.Turecko zůstává klíčovým partnerem Evropské unie v zásadních oblastech společného zájmu, jako je migrace, boj proti terorismu, ekonomika, obchod, energetika a doprava. V této souvislosti se konaly dialogy na vysoké úrovni o klimatu a migraci a brzy bude následovat dialog o zdraví. V červnu 2019 Rada zopakovala, že Turecko se Evropské unii nadále vzdaluje a že přístupová jednání s Tureckem se v podstatě zastavila a nelze uvažovat o otevření či uzavření žádných dalších kapitol. Skutečnosti vedoucí k tomuto posouzení jsou stále platné. V roce 2021 se však dialog a spolupráce s Tureckem zintenzivnily.

7.Během sledovaného období západní Balkán a Turecko tvrdě zasáhla pandemie COVID-19. Orgány zemí procesu přistoupení nadále přijímaly opatření, jež měla omezit šíření pandemie a její zdravotní dopady a zmírnit socioekonomické důsledky. Veškerá opatření k zastavení nákazy musí být přiměřená a časově omezená a musí respektovat základní svobody včetně svobody projevu. Hospodářský dopad pandemie byl nadále značný, což celkově ponechalo omezený fiskální prostor pro vládní intervenci.

8.Přestože je EU touto krizí sama vážně postižena, zmobilizovala balíček v hodnotě více než 3,3 miliardy EUR, a to včetně okamžité podpory na řešení výzev v oblasti zdravotnictví a značných finančních prostředků určených na hospodářské zotavení regionu. EU jedná se zeměmi západního Balkánu jako s privilegovanými partnery i tím, že jim nadále umožňovala přístup k řadě iniciativ a nástrojů, které jsou běžně vyhrazeny členským státům EU; poskytla jim značné množství očkovacích látek zpětným prodejem či darováním ze strany členských států (celkem téměř 2,9 milionu dávek do konce srpna 2021) a umožnila jim zajistit slučitelnost jejich certifikátů COVID s digitálním certifikátem COVID EU (první byly Albánie, Severní Makedonie a Turecko). Tato podpora EU daleko přesahuje podporu poskytovanou regionu jakýmkoli jiným partnerem a je mnohem komplexnější. Právě skutečnost, že EU je největším investorem, dárcem a obchodním partnerem západního Balkánu, je další jasnou známkou strategického zakotvení tohoto regionu v EU.

9.Hospodářský a investiční plán EU pro západní Balkán, který počítá s granty a zárukami ve výši 9 miliard EUR, jež mají mobilizovat investice až do výše 20 miliard EUR, bude pro region významným stimulem. Tento plán ve výši téměř 30 miliard EUR, což představuje přibližně jednu třetinu HDP regionu, poskytne finanční prostředky na udržitelnou infrastrukturu (dopravu, energetiku, digitální technologie), propojení regionu v rámci EU a s EU, zelenou i digitální transformaci a také na oživení soukromého sektoru po pandemii. Bude skutečným přínosem pro překlenutí sociálně-ekonomické propasti mezi západním Balkánem a EU. Po přijetí právního rámce pro nařízení o nástroji předvstupní pomoci (NPP III) na období 2021–2027, který je hlavním zdrojem financování, je nyní klíčové urychlit přípravu pokročilých a udržitelných projektů.

10.Přijetí právního rámce NPP III zajišťuje solidní politicky orientovaný přístup se strategickým a dynamickým poskytováním pomoci, přičemž nástroj klade ústřední důraz na základní požadavky na členství, zejména právní stát a řádnou správu věcí veřejných.

11.Hospodářský a investiční plán požaduje po zemích západního Balkánu, aby lépe integrovaly své ekonomiky a prováděly regulační reformy s cílem uvolnit růstový potenciál integrace trhu. Na summitu v Sofii v listopadu 2020 se vedoucí představitelé zemí západního Balkánu dohodli na vytvoření společného regionálního trhu založeného na pravidlech a normách EU, strukturovaného podle čtyř svobod (volný pohyb zboží, služeb, kapitálu a osob) a zahrnujícího aspekty digitální, investiční, inovační a průmyslové politiky. EU plně podporuje provádění této inkluzivní iniciativy, jež bude mít i nadále zásadní význam pro plné využití potenciálu regionu a hospodářského a investičního plánu.

12.Od přijetí společného regionálního trhu dosáhlo šest partnerů ze západního Balkánu značného pokroku v jednáních v tomto rámci o několika regionálních dohodách s cílem usnadnit pohyb osob, pracovníků a služeb v celém regionu. Navzdory tomuto technickému pokroku nemohly být tyto dohody přijaty kvůli politickým rozdílům nesouvisejícím s jejich podstatou. Tyto překážky je třeba překonat přednostně. Místo jednostranných opatření zůstává inkluzivní regionální spolupráce pro západní Balkán politickou a hospodářskou nutností.

13.Společný regionální trh představuje odrazový můstek pro užší integraci regionu s jednotným trhem EU již před přistoupením a zároveň zajišťuje rovné podmínky. Pro region je klíčové, aby posílil své výsadní vztahy s EU a své úsilí o harmonizaci s pravidly a normami EU. Evropská komise bude tomuto regionu i nadále pomáhat dosáhnout snížení nákladů na přeshraniční platby, usnadnit pohyb průmyslového a spotřebního zboží a elektronický obchod mezi EU a západním Balkánem.

14.Taková regionální spolupráce má zásadní význam i v souvislosti s posilováním dobrých sousedských vztahů. Zásadní je i nadále překonání dědictví minulosti a řešení sporů vyplývajících z konfliktů v 90. letech 20. století. V EU není místo pro popírání genocidy, glorifikaci válečných zločinců ani pro štvavou rétoriku, a to z žádné strany.

15.Dialog zprostředkovaný EU o normalizaci vztahů mezi Srbskem a Kosovem je i nadále ústředním pro evropskou budoucnost těchto zemí a stabilitu celého regionu. Obě strany se musí konstruktivně zasazovat o dosažení cíle uzavřít právně závaznou komplexní normalizační dohodu. Jednostranným a nekoordinovaným opatřením, jež ohrožují stabilitu, by se měli aktéři vyhnout.

II

16.V Černé Hoře je veřejný politický závazek orgánů ke strategickému směřování k EU a závazek ohledně procesu přistoupení pravidelně a soustavně uváděn jako klíčová priorita země a obecně se odráží v příslušných politických rozhodnutích. To zahrnovalo mimo jiné pokračující 100% míru souladu se zahraniční a bezpečnostní politikou EU.

Posouzení Komise je takové, že v souladu s rámcem pro jednání je v současné době zajištěna celková vyváženost mezi pokrokem v rámci kapitol týkajících se právního státu na jedné straně a pokrokem v přístupových jednáních napříč všemi kapitolami na straně druhé. Prioritou pro další celkový pokrok v přístupových jednáních a před tím, než dojde k předběžnému uzavření dalších kapitol či tematických okruhů, zůstává splnění prozatímních kritérií pro dodržování zásad právního státu stanovených v rámci kapitol 23 a 24. K dosažení tohoto milníku musí Černá Hora dále zintenzivnit své úsilí o řešení zbývajících otázek, mimo jiné v kritických oblastech svobody projevu, svobody médií a boje proti korupci a organizované trestné činnosti, aniž by zmařila dřívější úspěchy dosažené v rámci reformy soudnictví. Příslušné orgány musí svůj závazek k programu reforem Černé Hory na cestě k EU prokázat v praxi.

17.Srbská vláda evropskou integraci nadále deklarovala jako svůj strategický cíl. Vláda upřednostnila reformy související s EU v první polovině roku 2021 a splnila řadu důležitých nenaplněných závazků, zejména pokud jde o zdanění a energetiku. Srbsko zůstává důležitým partnerem v rámci misí a operací SBOP EU a jeho soulad se zahraniční politikou EU se zlepšil. V srpnu 2021 dosáhlo 61 %, zatímco o rok dříve to bylo 56 %. Stále se však očekává další úsilí. Pokud jde o normalizaci vztahů s Kosovem, Srbsko se zapojilo do obnoveného procesu dialogu. Je nezbytné, aby se Srbsko konstruktivně angažovalo a přispělo k dosažení komplexní právně závazné normalizační dohody s Kosovem. Tato dohoda je nezbytně nutná a má klíčový význam pro to, aby Srbsko a Kosovo mohly pokročit na cestě do EU. Srbsko by rovněž mělo prosazovat a plně provádět veškeré dohody, kterých bylo dosaženo v rámci předešlého dialogu.

Posouzení Komise je takové, že v souladu s rámcem pro jednání je v současné době zajištěna celková vyváženost mezi pokrokem v rámci kapitol týkajících se právního státu a normalizace vztahů s Kosovem na jedné straně a pokrokem v přístupových jednáních napříč všemi kapitolami na straně druhé. Srbsko musí dále provádět, urychlit a prohloubit reformy v oblasti nezávislosti soudnictví, boje proti korupci, svobody médií, vnitrostátního řešení válečných zločinů a boje proti organizované trestné činnosti. Srbské orgány by zejména měly do konce tohoto roku završit proces ústavní reformy v oblasti soudnictví. Zásadní význam má pokrok Srbska, pokud jde o právní stát a normalizaci vztahů s Kosovem, který bude nadále určovat celkové tempo přístupových jednání. Kromě reforem musí srbské orgány klást větší důraz na aktivní a objektivní komunikaci ohledně EU, která je hlavním politickým a ekonomickým partnerem této země.

Komise vítá skutečnost, že Srbsko splnilo kritéria pro otevření tematického okruhu 3 (Konkurenceschopnost a růst podporující začlenění) a tematického okruhu 4 (zelená agenda a udržitelná konektivita). Komise podporuje záměr Srbska otevřít co nejdříve na základě pokračujícího pokroku reforem nové přístupové okruhy.

18. Severní Makedonie nadále splňuje podmínky pro zahájení přístupových jednání a orgány této země veřejně prokázaly své pevné odhodlání pokročit na cestě do EU. Země si udržela stabilní a rozhodné tempo v provádění reforem EU a zvýšila své úsilí o dosažení dalších hmatatelných výsledků. Udržitelnost těchto strukturálních reforem je dlouhodobý proces, který vyžaduje pokračující zapojení vlády i opozice a také jiných částí společnosti. Severní Makedonie nadále zlepšovala míru souladu se zahraniční politikou EU a v srpnu 2021 dosáhla 96 % oproti 94 % v roce 2020. V březnu 2020 členové Evropské rady jednomyslně podpořili rozhodnutí zahájit přístupová jednání se Severní Makedonií.

Zpoždění při oficiálním zahájení přístupových jednání mají negativní dopad na důvěryhodnost EU. Přednostně je třeba vyřešit dvoustranné problémy mezi Bulharskem a Severní Makedonií. Komise se těší na pokračování provádění Prespanské dohody s Řeckem a Smlouvy o přátelství, dobrých sousedských vztazích a spolupráci s Bulharskem všemi stranami a zdůrazňuje jeho význam. Komise v souladu se závěry Rady pokračovala v nezbytných přípravných pracích a těší se na první mezivládní konferenci, která se uskuteční co nejdříve poté, co Rada schválí rámec pro jednání, do konce tohoto roku.

19.Albánie nadále splňuje podmínky pro zahájení přístupových jednání. Nadále vyjadřovala své odhodlání pokročit na cestě do EU a dosáhla hmatatelných a udržitelných výsledků reforem. Pokračovalo provádění komplexní reformy soudnictví. Díky jmenování tří nových soudců Ústavního soudu získal tento orgán opět potřebnou usnášeníschopnost pro konání plenárních zasedání a stal se plně funkčním. Země tak splnila související zbývající podmínku pro uspořádání první mezivládní konference. Nyní musí Albánie pokračovat v plnění svého reformního programu, a to i ohledně právního státu. Udržela si 100% míru souladu se zahraniční a bezpečnostní politikou EU.

V březnu 2020 členové Evropské rady jednomyslně podpořili rozhodnutí zahájit s Albánií přístupová jednání. Přijetí rámce pro jednání s Albánií a uspořádání první mezivládní konference se zpozdilo. Komise v souladu se závěry Rady pokračovala v nezbytných přípravných pracích a těší se na první mezivládní konferenci, která se uskuteční co nejdříve poté, co Rada schválí rámec pro jednání, do konce tohoto roku.

20.V Bosně a Hercegovině se veřejné politické odhodlání orgánů veřejné správy na všech úrovních ke splnění strategického cíle evropské integrace zatím nerealizovalo žádným konkrétním opatřením. Vedoucí političtí představitelé se i nadále podíleli na rozvratnické rétorice a pouštěli se do nekonstruktivních politických sporů, které bránily celkovému pokroku ve 14 klíčových prioritách. Zablokování státních institucí vyvolává hluboké znepokojení a lze jej překonat pouze politickým dialogem. Byla zatím přijata některá významná opatření, jež mají řešit několik klíčových priorit obsažených ve stanovisku. Pokud jde o fungování soudnictví, nebylo dosaženo žádného pokroku. Přetrvávající a zjevné známky zhoršení situace vyžadují naléhavá opatření k posílení integrity soudnictví a obnovení důvěry občanů. Míra souladu Bosny a Hercegoviny se zahraniční a bezpečnostní politikou EU klesla ze 70 % v roce 2020 na 43 % v srpnu 2021.

Bosna a Hercegovina musí řešit 14 klíčových priorit uvedených ve stanovisku Komise k žádosti země o členství v EU z května 2019, a to v souladu s příslušnými závěry Rady z prosince 2019. Bosna a Hercegovina musí zásadním způsobem zlepšit svůj legislativní a institucionální rámec, a to včetně případných změn na ústavní úrovni, aby splnila požadavky související s členstvím v EU. Političtí aktéři a instituce se musí zapojit do transparentního a inkluzivního dialogu, rovněž o volebních a ústavních reformách, s cílem řešit dlouhodobé volební nedostatky. Bosna a Hercegovina bude muset provést kritické množství reforem, než bude Komise moci doporučit, aby byl zemi udělen status kandidátské země. Splnění 14 klíčových priorit umožní Komisi doporučit zahájení přístupových jednání s EU.

21.V Kosovu bylo vzhledem k měnícímu se politickému kontextu a zaměření na reakci na pandemii a oživení celkově dosaženo jen omezeného pokroku ohledně reforem souvisejících s EU a provádění dohody o stabilizaci. Předčasné parlamentní volby v únoru 2021 vedly k vytvoření nové vlády, která má jasnou parlamentní většinu. Přijetí druhé fáze evropského programu reforem (ERA 2) a akčního plánu, které schválilo shromáždění v říjnu 2021, potvrdilo obnovený závazek Kosova k reformám souvisejícím s EU. Zásadní význam bude mít úplné a účinné provádění akčního plánu v nadcházejícím období.

Pokud jde o normalizaci vztahů se Srbskem, Kosovo se zapojilo do obnoveného procesu dialogu. Je nezbytné, aby se Kosovo konstruktivně angažovalo a přispělo k dosažení komplexní právně závazné normalizační dohody se Srbskem. Tato dohoda je nezbytně nutná a má klíčový význam pro to, aby Kosovo a Srbsko mohly pokročit na cestě do EU. Kosovo by rovněž mělo prosazovat a plně provádět veškeré dohody, kterých bylo dosaženo v rámci předešlého dialogu.

Návrh Komise na uvolnění vízového režimu ještě čeká na posouzení Radou a mělo by k němu být přistupováno jako k naléhavé záležitosti. Komise si stojí za svým hodnocením z července 2018, že Kosovo splnilo veškerá kritéria týkající se uvolnění vízového režimu.

22.Evropská rada opakovaně uvedla, že EU má strategický zájem na stabilním a bezpečném prostředí ve východním Středomoří a na rozvoji spolupráce a vzájemně prospěšného vztahu s Tureckem. Přivítala zmírňování napětí ve východním Středomoří. EU je připravena s Tureckem spolupracovat v rámci postupného, proporcionálního a vratného procesu na posílení spolupráce v řadě oblastí společného zájmu, včetně hospodářské spolupráce, dialogů na vysoké úrovni o klimatu, migraci, veřejném zdraví, boji proti terorismu a regionálních záležitostech, posílení spolupráce v oblasti mezilidských kontaktů a mobility za předpokladu, že současné zmírnění napětí bude zachováno, Turecko se bude konstruktivně angažovat a budou splněny podmínky vytyčené v závěrech Evropské rady. V případě, že k jednostranným krokům nebo provokacím porušujícím mezinárodní právo dojde znovu, využije EU k obraně vlastních zájmů i zájmů svých členských států veškerých nástrojů a možností, jež má k dispozici. 

Očekává se, že Turecko aktivně podpoří jednání o spravedlivém, komplexním a proveditelném urovnání kyperské otázky v rámci OSN a v souladu s příslušnými rezolucemi Rady bezpečnosti OSN a se zásadami, na nichž je EU založena. Důležité je, že Turecko znovu potvrdilo své odhodlání a konstruktivní zapojení do jednání o urovnání kyperské otázky vedených Organizací spojených národů v souladu příslušnými rezolucemi Rady bezpečnosti OSN. Neměla by být podniknuta žádná jednostranná opatření, jež by mohla zvýšit napětí na ostrově a ohrozit návrat k jednání. Turecko musí urychleně splnit svůj závazek zajistit úplné a nediskriminační provádění dodatkového protokolu k dohodě o přidružení mezi EU a Tureckem a odstranit všechny překážky volného pohybu zboží, včetně omezení přímého dopravního spojení s Kyprem.

Ve fungování tureckých demokratických institucí existují závažné nedostatky. Závažné obavy EU ohledně pokračujícího zhoršování situace v oblastech právního státu, základních práv a nezávislosti soudnictví nebyly Tureckem důvěryhodně řešeny. Turecko musí tento negativní trend prioritně zvrátit, a to řešením oslabování účinných brzd a protivah v rámci politického systému. Vedoucí představitelé EU potvrdili, že nedílnou součástí vztahů mezi EU a Tureckem je i nadále dialog o právním státu a základních právech.

Prohlášení EU a Turecka z března 2016 nadále přinášelo výsledky. Turecko nadále hrálo klíčovou úlohu při řešení migrace na trase přes východní Středomoří a pobýval v něm největší počet uprchlíků na světě. Komise navrhla přidělit na dodatečnou pomoc uprchlíkům a hostitelským komunitám v Turecku 3 miliardy EUR. Komise připomíná význam setrvalého provádění prohlášení, včetně navracení a předcházení nelegálních migračních tras. EU vítá skutečnost, že Turecko ratifikovalo Pařížskou dohodu o změně klimatu, a těší se na spolupráci s Tureckem ohledně provádění Zelené dohody pro Evropu. Celní unie EU a Turecka je i nadále přínosná pro obě strany. Turecko by mělo i nadále intenzivněji spolupracovat s Komisí s cílem řešit své překážky narušující obchod, které brání hladkému fungování celní unie.

**

VI. PŘÍLOHY

1.Shrnutí zjištění zpráv

2.Statistické údaje

3.Ukazatele třetích stran týkající se stavu demokracie, řádné správy věcí veřejných a právního státu v kandidátských zemích a potenciálních kandidátských zemích

(1)

COM(2020) 641 final.

(2)

Zahrnuje přerozdělení z nástroje předvstupní pomoci na okamžitou podporu ve výši 41,46 milionu EUR, 88 milionů EUR na podporu zdraví, včetně 70 milionů EUR na zajištění dostupnosti spolehlivých a účinných očkovacích látek proti COVID-19 schválených EU a přístupu k nim, 761,5 milionu EUR na podporu zotavení ze sociálního a hospodářského dopadu krize a rovněž 750 milionů EUR makrofinanční pomoci a 1,7 miliardy EUR v rámci balíčku pomoci od Evropské investiční banky.

(3)

COM(2020) 57 final.

(4)

  COM(2019) 261 final .

(5)

* Tímto označením nejsou dotčeny postoje k otázce statusu a označení je v souladu s rezolucí Rady bezpečnosti OSN 1244/1999 a se stanoviskem Mezinárodního soudního dvora k vyhlášení nezávislosti Kosova.

(6)

COM(2020) 57 final.

(7)

  sofia-declaration_en.pdf (europa.eu)

(8)

https://www.consilium.europa.eu/media/44029/st08101-en20.pdf

(9)

JOIN(2021) 8 final/2.

(10)

Úřední věstník L 330, 20.9.2021.

(11)

EMPACT (evropská multidisciplinární platforma pro boj proti hrozbám vyplývajícím z trestné činnosti) je bezpečnostní iniciativa pod vedením členských států EU, jež má identifikovat a řešit hrozby představované organizovanou a závažnou mezinárodní trestnou činností, a stanovovat v této oblasti priority. EMPACT je nyní stálým nástrojem, jak je stanoveno v  závěrech Rady o platformě EMPACT 2022+ . V květnu 2021 přijala Rada  závěry, jež stanoví priority platformy EMPACT pro její příští cyklus  (leden 2022 až prosinec 2025).

(12)

Sdělení o strategii EU pro boj proti organizované trestné činnosti na období 2021–2025 (COM(2021) 170 final, 14.4.2021).

(13)

JOIN(2016) 18 final.

(14)

  Záhřebské prohlášení ze dne 6. května 2020 (europa.eu) .

(15)

  Launching of Digital Agenda for Western Balkans (Zavedení digitální agendy pro západní Balkán) (europa.eu) .

(16)

JOIN(2020) 18 final.

(17)

  https://www.venice.coe.int/webforms/documents/default.aspx?pdffile=CDL-AD(2020)011-e

(18)

 COM/2020/624 final.

(19)

  https://eur-lex.europa.eu/legal-content/CS/TXT/PDF/?uri=CELEX:32020D1657&from=EN  

EVROPSKÁ KOMISE

Ve Štrasburku dne 19.10.2021

COM(2021) 644 final

PŘÍLOHY

SDĚLENÍ KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU, RADĚ, EVROPSKÉMU HOSPODÁŘSKÉMU A SOCIÁLNÍMU VÝBORU A VÝBORU REGIONŮ

Sdělení o politice rozšíření EU pro rok 2021

{SWD(2021) 288 final} - {SWD(2021) 289 final} - {SWD(2021) 290 final} - {SWD(2021) 291 final} - {SWD(2021) 292 final} - {SWD(2021) 293 final} - {SWD(2021) 294 final}

PŘÍLOHA 1 – Shrnutí zjištění zpráv

Černá Hora

Pokud jde o politická kritéria, bylo sledované období poznamenáno napětím a nedůvěrou mezi politickými aktéry. Hluboká polarizace mezi novou vládnoucí většinou a opozicí přetrvávala po celý rok 2020, a v období po volbách ještě nabyla na intenzitě. Vyhrocené vztahy a nedůvěra vedly k častým eskalacím a ještě více prohlubovaly politické rozpory, a to i v rámci vládnoucí většiny. Parlamentní volby vedly ke změně vládní koalice, změnily dynamiku mezi orgány státu a poukázaly na potřebu nalezení rovnováhy na nové politické scéně, a to i v otázkách týkajících se náboženských komunit a etnického původu, které byly ve sledovaném období ústředním tématem politiky. Napětí mezi výkonnou a zákonodárnou mocí zpomalilo práci na reformách. V prosinci 2020 parlament zvolil čtyřicátou druhou vládu Černé Hory, přičemž došlo k podstatnému snížení počtu ministerstev. Jedná se o první vládu Černé Hory složenou převážně z odborníků, kteří nejsou spojeni s žádnou politickou stranou.

Omezená volební pozorovatelská mise Úřadu OBSE pro demokratické instituce a lidská práva (ODIHR) ve své závěrečné zprávě o parlamentních volbách z roku 2020 doporučila provést s velkým předstihem před příštími volbami ucelenou reformu s cílem harmonizovat volební právní rámec a regulovat všechny klíčové aspekty voleb prostřednictvím procesu podporujícího začlenění. V prosinci 2020 zřídil parlament výbor pro ucelenou volební reformu, jehož úkolem bylo předložit legislativní reformy do konce roku 2021. Pokrok postupoval jen pomalu kvůli počátečním zpožděním a pravidelným bojkotům. V červnu 2021 odvolal parlament předsedu státní volební komise a dosud nejmenoval nového předsedu. Je třeba vyvíjet neustálou snahu o zvyšování úrovně profesionality, transparentnosti a odpovědnosti státní volební komise.

V roce 2021 se konaly místní volby ve dvou obcích. Navzdory dohodě napříč politickým spektrem, že se budou všechny místní volby konat ve stejný den, je v právním rámci dosud zakotveno, že se konají průběžně, což vede k téměř nepřetržité předvolební kampani na vnitrostátní i místní úrovni. Dosud nebyla zajištěna důvěryhodná, nezávislá a účinná institucionální reakce na takzvanou „obálkovou aféru“.

Neexistence konstruktivního zapojení všech parlamentních aktérů zabránilo smysluplnému politickému dialogu a vedlo k další polarizaci politické scény. V roce 2021 bylo pozastaveno rozhodování parlamentu v důsledku toho, že většina poslanců opozice i vládnoucí většiny bojkotovala plenární zasedání. Parlament zvýšil transparentnost své práce, komunikoval s veřejností a celkově posílil svou legislativní a kontrolní úlohu.

Vládnoucí většina často iniciovala nebo schvalovala právní předpisy ve zrychleném řízení bez nezbytných veřejných konzultací a bez řádného zohlednění požadavků na přistoupení k EU. Parlament v praxi dosud neprokázal své odhodlání provést program reforem EU v Černé Hoře a zlepšit koordinaci s vládou v oblasti legislativních iniciativ. Parlament by měl posílit profesní a odbornou způsobilost svých administrativních pracovníků a zlepšit politické zastoupení žen.

Složení současného parlamentu nemá v historii Černé Hory obdoby. Měl by usilovat o nalezení širokého konsensu napříč politickým spektrem a společností ohledně reforem souvisejících s požadavky EU, které jsou pro celou zemi zásadní z hlediska dosažení pokroku na její cestě do EU. Je zřejmé, že k posílení odpovědnosti parlamentu, dohledu nad výkonnou mocí, demokratické kontroly, zlepšení kvality právních předpisů a jmenování do klíčových funkcí je zapotřebí aktivní a konstruktivní zapojení všech stran. Parlament dosud nebyl schopen zajistit potřebnou dvoutřetinovou většinu pro důležitá jmenování soudců, a proto jsou klíčové funkce soudního systému stále obsazeny „úřadujícími“ soudci.

Co se týče správy věcí veřejných, je třeba posílit zapojení zúčastněných stran a schopnost vlády provádět reformy. V prosinci 2020 zvolil parlament čtyřicátou druhou vládu Černé Hory. Počet ministerstev byl snížen na dvanáct; v čele čtyř z nich stojí ženy. Vláda v novém složení je první vládou odborníků v Černé Hoře, pouze pozici místopředsedy vlády zastává lídr politické strany. Vláda rovněž přijala nový národní program pro přistoupení k EU na období 2021–2023. Vyjednávací struktura byla výrazně oslabena rezignací nebo odvoláním 110 členů včetně 16 vyjednavačů kapitol a 24 předsedů pracovních skupin. Většina těchto klíčových pozic zůstala neobsazena. Některá klíčová ministerstva pod novým vedením neprokázala dostatečné odhodlání a konstruktivní zapojení do procesu přistoupení k EU.

Úloha občanské společnosti je uznávána a podporována, je však třeba dále zlepšit stávající právní a institucionální rámec s cílem posílit mechanismy konzultací a spolupráce mezi státními institucemi a občanskou společností v souvislosti s procesem přistoupení k EU.

V oblasti reformy veřejné správy je připravenost Černé Hory na mírně pokročilé úrovni. Celkově bylo ve sledovaném období dosaženo jen omezeného pokroku. Změna vlády a parlamentní většiny měla závažný dopad na veřejnou službu: změny zákona o státních úřednících a státních zaměstnancích snížily požadavky na odbornost, nezávislost a nábor státních úředníků na základě zásluh. Nedávná reorganizační opatření veřejné správy navíc vedla k podstatným personálním změnám, a to i na vyšších úrovních, což ohrozilo schopnost Černé Hory udržet si v řadě odvětví zkušené pracovníky v záležitostech souvisejících s procesem přistoupení k EU. Je zapotřebí silná politická vůle k účinnému odpolitizování veřejné služby, optimalizaci státní správy a provádění manažerské odpovědnosti.

Připravenost Černé Hory na uplatňování acquis EU a evropských norem v oblasti soudnictví a základních práv je i nadále na mírně pokročilé úrovni a země dosáhla celkově jen omezeného pokroku s omezenými výsledky v oblasti odpovědnosti. V oblasti soudnictví nebylo dosaženo žádného pokroku a provádění zásadních reforem soudnictví stagnuje. Rozhodující politický závazek potřebný k odblokování důležitých částí těchto reforem dosud nebyl splněn a parlament dosud neprovedl řadu jmenování soudců vzhledem ke své neschopnosti získat kvalifikovanou většinu. Navzdory aktivnějšímu přístupu protikorupční agentury v mnoha oblastech i nadále přetrvává korupce, která představuje znepokojivý problém. Pokud jde o základní práva, Černá Hora nadále plnila závazky vyplývající z mezinárodních nástrojů a právních předpisů v oblasti lidských práv, přetrvávají však problémy při zajišťování účinného provádění vnitrostátních právních předpisů v oblasti lidských práv. V oblasti svobody projevu bylo dosaženo jen omezeného pokroku.

V oblasti boje proti korupci dosáhla Černá Hora určité úrovně připravenosti. Podařilo se jí dosáhnout jen omezeného pokroku, neboť doporučení z minulého roku ohledně dalších výsledků týkajících se potírání a prevence korupce a úsilí protikorupční agentury o řešení problémů byla splněna jen částečně. Je třeba dále zlepšit výsledky v oblasti zadržování a konfiskace majetku. Protikorupční agentura projevila pod novým vedením aktivnější přístup, zejména v oblasti zintenzivnění svých komunikačních a osvětových činností zaměřených na širokou veřejnost, sdělovací prostředky a občanskou společnost a řešení neprojednaných případů z předchozích let. Navzdory tomuto pozitivnímu trendu i nadále přetrvávají problémy související s nezávislostí agentury, stanovováním priorit, selektivním přístupem a kvalitou jejích rozhodnutí, což vyžaduje vyvíjení trvalého úsilí v tomto ohledu. V řadě oblastí i nadále přetrvává korupce. K účinnému řešení tohoto problému je zapotřebí silná politická vůle a také důrazná reakce trestního soudnictví na korupci na vysoké úrovni.

V oblasti boje proti organizované trestné činnosti je připravenost Černé Hory na určité / mírně pokročilé úrovni. Země dosáhla určitého pokroku při řešení loňských doporučení, zejména pokud jde o zlepšení přístupu donucovacích orgánů ke klíčovým databázím a zvýšení počtu vyšetřovatelů a odborníků v klíčových oblastech. Počet vyšetřovaných a stíhaných případů organizované trestné činnosti nadále rostl a počet případů, v nichž soudy rozhodly, se téměř ztrojnásobil. Mezinárodní policejní spolupráce je dobře zavedená a nadále přinášela výsledky v oblasti bezprecedentních záchytů drog v zahraničí. Schopnost řešit pašování tabáku a praní peněz však dosud nedosáhla očekávané úrovně. Černá Hora musí i nadále řešit některé systémové nedostatky svého systému trestního soudnictví včetně způsobu, jakým jsou případy organizované trestné činnosti řešeny u soudů.

Pokud jde o základní práva, Černá Hora má z velké části zaveden legislativní a institucionální rámec a dosáhla určitého pokroku při plnění povinností stanovených v mezinárodních nástrojích a právních předpisech v oblasti lidských práv. Přetrvávají však problémy v oblasti účinného provádění. Je třeba dále zlepšit účinnost vyšetřování nadměrného používání síly ze strany donucovacích orgánů a trestných činů z nenávisti. Zranitelné skupiny včetně Romů a Egypťanů a osob se zdravotním postižením se i nadále setkávají s různými formami diskriminace a obtíží při prosazování svých práv ve správních a soudních řízeních. Ženy se i nadále setkávají s nerovností při účasti na politickém a veřejném životě a při přístupu k pracovním a hospodářským příležitostem. Genderově podmíněné násilí a násilí páchané na dětech stále představuje závažný problém. I nadále se zvyšoval počet případů etnicky a nábožensky motivovaných útoků, zločinů z nenávisti a nenávistných verbálních projevů. Černá Hora zohlednila loňská doporučení jen částečně. Je třeba zlepšit přístup ke spravedlnosti, zejména pokud jde o zranitelné skupiny. Přijetí změn zákona o svobodě náboženského vyznání a přesvědčení předcházely omezené a ne zcela inkluzivní konzultace s náboženskými komunitami.

V oblasti svobody projevu dosáhla Černá Hora určité úrovně připravenosti. Celkově dosáhla během sledovaného období jen omezeného pokroku a doporučení z minulého roku zohlednila pouze částečně. Došlo k určitému novému vývoji při vyšetřování zastřelení investigativního novináře v roce 2018, je však třeba zajistit úplné a účinné navazující kroky justice jak v souvislosti s tímto případem, tak s dalšími významnými starými případy. V dubnu 2021 zřídila vláda novou ad hoc komisi pro sledování násilí namířeného proti sdělovacím prostředkům, avšak ta dosud v plném rozsahu a účinně nezohlednila významná doporučení předchozí komise. Probíhá revize právního rámce s cílem řešit další problémy zjištěné v zákoně o sdělovacích prostředcích z roku 2020 a v zákoně o veřejnoprávním vysílání RTCG, doplnit jej novým zákonem o audiovizuálních médiích a zajistit jejich plné sladění s acquis EU a s evropskými normami. Je třeba vyvinout větší úsilí s cílem omezit dopady dezinformací, on-line obtěžování a nenávistných verbálních projevů a současně zajistit, aby tato opatření nepřiměřeně neomezovala svobodu projevu. V červnu 2021 jmenoval parlament novou radu RTCG bez široké podpory napříč politickým spektrem. Po této změně a následných změnách ve vedení RTCG se ve veřejnoprávním vysílání začal objevovat politicky rozmanitější obsah. Mediální scéna zůstává celkově i nadále vysoce polarizovaná a vyznačuje se často politicky zaujatým a nevyváženým zpravodajstvím včetně rozsáhlého zapojení zahraničních médií z daného regionu, což bylo obzvláště patrné v období voleb. Samoregulační mechanismy zůstávají slabé.

V oblasti hospodářských kritérií dosáhla Černá Hora určitého pokroku a její připravenost v budování fungujícího tržního hospodářství je na mírně pokročilé úrovni. V roce 2020 došlo v zemi k prudké recesi, neboť pandemie COVID-19 měla podstatný dopad na hospodářství země závislé na cestovním ruchu. To vyvolalo značné negativní vedlejší účinky v oblasti soukromé spotřeby, investic, zaměstnanosti, obchodu a veřejných financí. Orgány provedly na pomoc občanům a hospodářství několik balíčků hospodářské podpory. Tato opatření byla do značné míry dobře zacílená, transparentní a měla dočasnou povahu. Navzdory určitým zpožděním v důsledku pandemie pokračovala vláda v provádění některých plánovaných reforem s cílem zlepšit podnikatelské prostředí. Díky spořádanému vládnímu přechodu uprostřed krize se podařilo zachovat účinnost politické reakce na pandemii COVID-19. Nové vládě se podařilo zmírnit fiskální rizika nahromaděním značných fiskálních rezerv na pokrytí finančních potřeb v roce 2021, včetně potřeb dalších podpůrných programů v souvislosti s pandemií COVID-19. Finanční sektor si během krize zachoval stabilitu díky své silné předkrizové pozici a podpůrným opatřením, která zavedly příslušné orgány, opožděný dopad krize na bankovní rozvahy však vyžaduje pečlivé sledování finančních institucí.

Pokud jde o schopnost vypořádat se s konkurenčním tlakem a tržními silami v rámci EU, dosáhla Černá Hora určitého pokroku a její připravenost je na mírně pokročilé úrovni. Pandemie COVID-19 prokázala, že hospodářství Černé Hory, které je závislé na cestovním ruchu, je v důsledku nedostatečné diverzifikace vysoce zranitelné vůči otřesům. Bylo vyvinuto určité úsilí zaměřené na zlepšení inovačních kapacit a na zavedení norem EU v místních společnostech díky veřejným grantům, avšak vzhledem k rozsahu tohoto problému bylo i nadále nedostačující. Kvalita vzdělávacího systému a preference vzdělávacích osnov se jeví jako nedostatečné pro zvyšování lidského kapitálu a řešení nesouladu mezi nabízenými a požadovanými dovednostmi. Dochází k rychlému zavádění moderní telekomunikační a energetické infrastruktury, existuje však značný deficit v oblasti dopravní infrastruktury, což je překážkou integrace s regionálními trhy a trhy EU. Významné překážky zvyšování konkurenceschopnosti a diverzifikace hospodářství navíc představuje nízká úroveň sofistikovanosti domácích výrobků, malý rozsah místních společností a nízká míra účasti na vnějších trzích.

Pokud jde o dobré sousedské vztahy a regionální spolupráci, Černá Hora i nadále konstruktivně usilovala o dvoustranné vztahy s dalšími zeměmi procesu rozšíření a se sousedními členskými státy EU, přestože dvoustranné vztahy se Srbskem byly poznamenány napětím v důsledku zesilující se nacionalistické rétoriky. Černá Hora se obecně aktivně účastní regionální spolupráce.

Co se týče schopnosti převzít závazky vyplývající z členství, odvedla Černá Hora v mnoha oblastech významnou práci na sblížení právních předpisů a na přípravě k provádění acquis EU, ačkoli se tak dělo pomalejším tempem než v minulosti.

Tematický okruh vnitřní trh má klíčový význam pro přípravy Černé Hory na splnění požadavků EU na vnitřní trh a je velmi důležitý pro potenciální včasná integrační opatření a rozvoj společného regionálního trhu. Podařilo se dosáhnout pokroku v oblasti dozoru nad trhem, akreditace a standardizace; legislativních předpokladů pro elektronickou registraci společností; prevence praní peněz a financování terorismu; práva obchodních společností; státní podpory a transparentnosti podpory; bankovnictví; ochrany spotřebitele a zdraví. Černá Hora by se nyní měla zaměřit na: sladění s acquis EU v oblasti metrologie a normalizace, vytvoření provozní kapacity úřadu práce; regulovaná povolání, pohyb kapitálu a platby včetně nabývání vlastnických práv a na postupné ukončování režimů občanství pro investory; právo obchodních společností a podnikové účetnictví; duševní vlastnictví; hospodářskou soutěž a státní podporu; ochranu spotřebitele a ochranu zdraví, jakož i na provádění zákonů, které jsou v souladu s acquis EU v oblasti kapitálových požadavků v bankovním sektoru.

Tematický okruh konkurenceschopnost a růst podporující začlenění má významné vazby na program hospodářských reforem Černé Hory. Bylo dosaženo pokroku v oblasti kontroly tabáku; důchodů; průmyslové politiky, inteligentní specializace, odborného vzdělávání a přípravy a usnadňování obchodu. Pokud jde o hospodářskou a měnovou politiku, probíhají práce na provádění akčního plánu slaďování s acquis EU. Černá Hora by se nyní měla zaměřit na: nezávislost mediálního sektoru; koordinaci hospodářských a měnových otázek v oblasti DPH, spotřební daně a přímého zdanění; pracovní právo a antidiskriminační zákon, bezpečnost práce; průmyslovou politiku, výzkum a inovace, vzdělávání a odbornou přípravu a počítačově zpracovaný tranzitní systém kompatibilní s EU.

Tematický okruh zelená agenda a udržitelná konektivita má významné vazby na program hospodářských reforem Černé Hory, hospodářský a investiční plán Komise a zelenou agendu pro západní Balkán. Podařilo se dosáhnout pokroku v oblasti vytváření denního trhu s energií; strategie rozvoje dopravy, ochrany přírody a vnitrostátního plánu v oblasti energetiky a klimatu. Černá Hora by se nyní měla zaměřit na: odvětví energetiky; transevropské sítě, telekomunikace a nařízení TEN-T a TEN-E; ekologickou transformaci, nakládání s odpady, kvalitu vody, ochranu přírody a změnu klimatu.

Tematický okruh zdroje, zemědělství a soudržnost zahrnuje politiky spojené se strukturálními fondy a investičními fondy EU a rozvoj kapacit pro převzetí odpovědnosti budoucího členského státu EU. Bylo dosaženo pokroku v oblasti zemědělství, potravinářství a rybolovu, regionální politiky a strukturálních nástrojů, finančních a rozpočtových ustanovení a řízení vlastních zdrojů. Černá Hora by se nyní měla zaměřit na: provádění programu IPARD, na rozvoj zemědělství a venkova, jakož i na rybolov, modernizaci potravinářských zařízení a zlepšení kontroly bezpečnosti potravin, na požadavky politiky soudržnosti EU, na kapacitu pro vyřizování programů nepřímého řízení v rámci NPP a na pravidla správy systému vlastních zdrojů.

Pokud jde o tematický okruh vnější vztahy, Černá Hora pokračovala v plném sbližování se všemi postoji a prohlášeními společné zahraniční a bezpečnostní politiky EU a se společnými postoji EU. Pokračovala rovněž v provádění opatření v rámci společného regionálního trhu na základě pravidel EU, mimo jiné prostřednictvím spolupráce v rámci dohody CEFTA a Rady pro regionální spolupráci. Sladění s integritou Římského statutu by umožnilo prozatímní uzavření zbývající otevřené kapitoly 31 v rámci tohoto tematického okruhu.

Posílení správní kapacity pro uplatňování acquis EU je pro Černou Horu i nadále důležitou výzvou včetně naléhavé potřeby znovu vybudovat funkční vyjednávací strukturu.

Pokud jde o migraci, v roce 2020 došlo k prudkému poklesu legální i nelegální migrace v souvislosti s pandemií COVID-19. Počet nelegálních migrantů se ve srovnání s rokem 2019 snížil o 60 %, přičemž v roce 2020 bylo zadrženo 3 149 migrantů. Zvláštní státní zastupitelství uskutečnilo v roce 2020 dvě vyšetřování převaděčství migrantů. V jednom případě byly vydány pravomocné rozsudky týkající se osmi osob. Přestože se schopnost Černé Hory řídit smíšené migrační toky a integraci uprchlíků zlepšuje, pro vyrovnání země s migračním tlakem je třeba vyvíjet trvalé úsilí formou dalšího zvyšování její přijímací kapacity a zvyšování standardů v přijímacích střediscích. To bude zahrnovat rovněž další rozvoj mezinárodní spolupráce země v oblasti zpětného přebírání osob, podporu úspěšného opětovného začleňování navrátilců, zvyšování schopnosti země stíhat sítě převaděčů migrantů a vytvoření moderního systému shromažďování údajů o migrantech.

Srbsko

Pokud jde o politická kritéria, srbský parlament a politické síly pokračovaly v dialogu mezi stranami vedeném Evropským parlamentem s cílem dosáhnout širokého konsensu napříč stranami ohledně reforem souvisejících s požadavky EU, který má zásadní význam pro pokrok země na cestě do EU. Politické klima během sledovaného období však zůstalo i nadále polarizované. Aby byl tento proces úspěšný, musí se do něho konstruktivně a v dobré víře zapojit všichni političtí aktéři a musí provádět opatření, která v září 2021 během dialogu mezi stranami identifikovali zprostředkovatelé z Evropského parlamentu a srbského parlamentu.

Pokud jde o volby, Srbsko se začalo zabývat dlouhodobými doporučeními Úřadu pro demokratické instituce a lidská práva Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE/ODIHR) a vláda obnovila příslušnou pracovní skupinu pro volby. Všechna klíčová doporučení by měla být prováděna inkluzivním a transparentním způsobem na základě širšího politického konsensu a s velkým předstihem před příštími volbami.

Mandát srbského parlamentu, který byl formálně ustaven v srpnu 2020, byl od samého počátku časově omezený, protože politické vedení oznámilo nové volby nejpozději na jaro 2022. Parlament celkově výrazně omezil využívání naléhavých legislativních postupů a přijal nový kodex chování pro poslance. Během parlamentních debat však byla i nadále používána štvavá rétorika proti politickým oponentům a zástupcům jiných institucí vyjadřujícím odlišné politické názory. Všichni politici by měli bojovat proti nenávistným verbálním projevům a přispívat k politickému dialogu o reformách souvisejících s požadavky EU, zejména pak o základních zásadách demokracie a právního státu.

Nově vytvořené ministerstvo pro lidská práva, práva menšin a sociální dialog zahájilo řadu veřejných dialogů. Je však třeba i nadále vyvíjet další úsilí k zajištění systematické spolupráce mezi vládou a občanskou společností. V praxi dosud nebylo vytvořeno příznivé prostředí pro rozvoj a financování organizací občanské společnosti vzhledem k tomu, že pokračovaly verbální útoky proti organizacím občanské společnosti, a to i v parlamentu.

V oblasti reformy veřejné správy je připravenost Srbska na mírně pokročilé úrovni. Během sledovaného období bylo celkově dosaženo omezeného pokroku. Srbsko dosud nezajistilo i) nábor nových zaměstnanců založený na zásluhách a snížení nadměrného počtu výkonných funkcí ve vrcholném vedení; ii) silnou úlohu sekretariátu pro veřejnou politiku v oblasti kontroly kvality rozvoje a koordinace politiky a iii) jednotný mechanismus pro určování priorit všech investic bez ohledu na druh a zdroj financování.

Pokud jde o soudní systém, je připravenost Srbska na určité úrovni. Ve sledovaném období bylo dosaženo omezeného pokroku. V prosinci 2020 byla znovu zahájena ústavní reforma soudnictví, která by měla být podle plánu dokončena do konce roku 2021. Systém jmenování soudců a hodnocení práce soudců a státních zástupců musí být po přijetí těchto ústavních změn důkladně revidován s cílem umožnit nábor a kariérní postup soudců na základě zásluh, neboť stávající právní rámec neposkytuje dostatečné záruky proti potenciálnímu politickému vlivu na soudnictví.

Pokud jde o boj proti korupci, je připravenost Srbska na určité úrovni. Ve sledovaném období bylo dosaženo omezeného pokroku. Pokud jde o předcházení korupci, dospěla Skupina států proti korupci Rady Evropy (GRECO) k závěru, že její doporučení týkající se agentury pro předcházení korupci bylo uspokojivým způsobem splněno. Toto doporučení se týkalo potřeby odpovídající míry nezávislosti a finančních a personálních zdrojů, jakož i rozšíření pravomocí agentury. Srbsko dosud nepřijalo novou protikorupční strategii doprovázenou akčním plánem a nevytvořilo účinný mechanismus koordinace pro účely praktického uplatňování cílů politiky prevence nebo represe a účinného řešení korupce. Počet obvinění a počet odsouzení v prvním stupni za korupční případy na vysoké úrovni se ve srovnání s předchozími lety ještě více snížil. Srbsko by mělo zvýšit úsilí při řešení těchto nedostatků a zintenzivnit prevenci a potírání korupce.

V boji proti organizované trestné činnosti je Srbsko na určité úrovni připravenosti. Ve sledovaném období bylo dosaženo omezeného pokroku. Srbsko dosud nedosáhlo přesvědčivých výsledků v oblasti účinného vyšetřování, stíhání a pravomocných odsouzení v případech závažné a organizované trestné činnosti včetně finančního vyšetřování, které by vedlo k výsledkům v podobě zmrazení a konfiskace majetku pocházejícího z trestné činnosti. Počet odsouzení za organizovanou trestnou činnost se v porovnání s rokem 2019 snížil. Srbsko by mělo změnit svůj přístup z přístupu založeného na jednotlivých případech na strategii namířenou proti organizacím, a namísto případů nízkého nebo středního významu se zaměřovat na případy na vysoké úrovni, přičemž cílem je rozbití velkých a mezinárodně rozšířených organizací a zabavení jejich majetku.

Legislativní a institucionální rámec pro prosazování základních práv je v Srbsku z velké části zaveden. Je však třeba zajistit důsledné a účinné provádění tohoto rámce. Je třeba posílit instituce v oblasti lidských práv a zaručit jejich nezávislost, mimo jiné vyčleněním nezbytných finančních a lidských zdrojů. Pokud jde o svobodu projevu, bylo dosaženo omezeného pokroku v důsledku přijetí a zahájení provádění omezeného počtu opatření v rámci akčního plánu týkajícího se mediální strategie. Verbální útoky vysokých státních úředníků na novináře však pokračovaly i nadále a případy vyhrožování a násilí zůstávají stále důvodem k obavám. V březnu 2021 vystoupila většina mediálních sdružení ze skupiny pro bezpečnost novinářů s odvoláním na nenávistné verbální projevy a očerňující kampaň proti novinářům a zástupcům občanské společnosti, a to i ze strany předsedy uskupení vládní strany v parlamentu. K těmto verbálním útokům v parlamentu docházelo dokonce i po přijetí kodexu chování v prosinci 2020. V praxi je třeba i nadále posilovat celkové prostředí umožňující uplatňování svobody projevu bez omezení.

Pokud jde o hospodářská kritéria, dosáhlo Srbsko určitého pokroku a jeho připravenost v budování fungujícího tržního hospodářství je na mírně pokročilé / dobré úrovni. Srbské hospodářství zaznamenalo v roce 2020 jen mírný pokles, neboť dopad krize COVID-19 byl zmírněn silnou předkrizovou dynamikou, rozsáhlými a včasnými fiskálními a měnovými podpůrnými opatřeními, odvětvovou strukturou ekonomiky a v průměru relativně málo přísnými opatřeními pro omezení šíření nákazy. Vnější nerovnováhy se v krizi snížily, přičemž jejich financování bylo i nadále plně pokryto přílivem přímých zahraničních investic. Fiskální prostor vytvořený před krizí umožnil Srbsku poskytovat v letech 2020 a 2021 značnou fiskální podporu určenou na zmírnění krize a výrazně navýšit kapitálové výdaje. Stabilita bankovního sektoru zůstala i nadále zachována a docházelo k silnému růstu úvěrů, který byl podpořen měnovým uvolňováním, moratorii na splácení úvěrů a opatřeními na zvyšování likvidity. Trh práce zaznamenal v roce 2020 další pokles nezaměstnanosti, což odráží zejména nižší míru ekonomické aktivity během krize.

K určitému pokroku došlo v oblasti reforem daňové správy a privatizace státních bank. Pokrok v oblasti dalších významných strukturálních reforem veřejné správy a státních podniků však postupoval pomalu, čímž se prodlužovala dlouhodobá neefektivnost. Při posilování fiskálních pravidel pro ukotvení fiskální politiky nedošlo k žádnému pokroku. Stát si udržuje silný vliv na hospodářství; soukromý sektor není dostatečně rozvinutý a jeho rozvoj brzdí nedostatky v oblasti právního státu, zejména v oblasti korupce a neúčinnosti soudního systému a v oblasti prosazování spravedlivé hospodářské soutěže.

Pokud jde o schopnost vypořádat se s konkurenčním tlakem a tržními silami v rámci Unie, dosáhlo Srbsko určitého pokroku a jeho připravenost je na mírně pokročilé úrovni. Struktura hospodářství se dále zlepšila a hospodářská integrace s EU zůstala vysoká. Navzdory určitému pokroku však kvalita a relevance vzdělávání a odborné přípravy neodpovídají plně potřebám trhu práce. Veřejné investice i nadále vzrůstaly s cílem řešit závažné nedostatky v infrastruktuře po letech nedostatku investic. Ačkoli náklady malých a středních podniků (MSP) na půjčky poklesly, potýkají se tyto podniky stále s řadou problémů, včetně nestabilního podnikatelského prostředí a nekalé soutěže.

Pokud jde o dobré sousedské vztahy a regionální spolupráci, Srbsko celkově i nadále usilovalo o rozvoj dvoustranných vztahů s dalšími zeměmi procesu rozšíření a se sousedními členskými státy EU. Vztahy s Černou Horou jsou však poznamenány pokračujícím napětím. Srbsko se celkově aktivně podílí na regionální spolupráci.

Pokud jde o normalizaci vztahů s Kosovem, dialog zprostředkovaný EU pokračoval schůzkami na vysoké úrovni ve dnech 15. června a 19. července 2021 a třemi schůzkami hlavních vyjednavačů. Během sledovaného období jmenovaly obě strany nové hlavní vyjednavače a vyjednávací týmy. Je nezbytné, aby Srbsko vyvinulo další značné úsilí při provádění všech minulých dohod a aby přispělo k dosažení komplexní právně závazné dohody o normalizaci s Kosovem. Tato dohoda je nezbytně nutná a má klíčový význam pro to, aby Kosovo a Srbsko mohly pokročit ve svém evropském směřování.

Pokud jde o schopnost Srbska převzít závazky vyplývající z členství v EU, odvedla tato země důležitou práci na sbližování s acquis EU v celé řadě oblastí, zejména v oblasti daní a energetiky.

Tematický okruh vnitřní trh má klíčový význam pro přípravy Srbska na splnění požadavků vnitřního trhu EU a je velmi důležitý pro možná včasná integrační opatření a pro rozvoj společného regionálního trhu. Bylo dosaženo pokroku v oblasti sbližování právních předpisů týkajících se práva obchodních společností, volného pohybu pracovníků a usazování a volného pohybu služeb. Žádného pokroku však nebylo dosaženo v oblasti volného pohybu kapitálu, finančních služeb a ochrany spotřebitele a zdraví.

Tematický okruh konkurenceschopnost a růst podporující začlenění má významné vazby na srbský program hospodářských reforem. Bylo dosaženo pokroku v oblasti daní, sociální politiky a zaměstnanosti, politiky v oblasti průmyslu, rozvoje vědy a techniky a vzdělávání. Srbsko rovněž splnilo referenční kritéria pro zahájení vyjednávání v oblasti daní, sociální politiky a zaměstnanosti. Nebylo však dosaženo žádného pokroku při posilování fiskálních pravidel pro upevnění fiskální politiky.

Tematický okruh zelená agenda a udržitelná konektivita tvoří jádro zelené agendy pro západní Balkán, kterou Srbsko schválilo v listopadu 2020 a která úzce souvisí s programem hospodářských reforem Srbska a s hospodářským a investičním plánem Komise. Srbsko splňuje referenční kritéria pro zahájení vyjednávání v oblasti energetiky. Země dosáhla pokroku v oblasti bezpečnosti silničního provozu a reformy železniční dopravy. Přijala rovněž právní rámec pro klima a balíček hlavních energetických zákonů včetně nových zákonů o obnovitelných zdrojích energie a o energetické účinnosti.

Tematický okruh zdroje, zemědělství a soudržnost zahrnuje politiky spojené se strukturálními fondy EU a s rozvojem kapacit umožňujících převzetí odpovědnosti budoucího členského státu. Zahrnuje také některé z klíčových oblastí politiky, které mají zásadní význam pro zajištění udržitelných potravinových systémů a pomoc venkovským komunitám v oblasti hospodářského rozvoje a diverzifikace. Srbsko dosáhlo pokroku v oblasti bezpečnosti potravin tím, že přijalo zaměstnance do národních referenčních laboratoří a vypracovalo akční plán v oblasti rybolovu; v oblasti financí a rozpočtu, pokud jde o řízení vlastních zdrojů, a v oblasti regionální politiky, pokud jde o finanční řízení.

Pokud jde o tematický okruh vnější vztahy, celkové vzorce Srbska v oblasti sbližování se společnou zahraniční a bezpečnostní politikou EU zůstaly v zásadě beze změny. Řada kroků, které Srbsko provedlo, byla v rozporu se stanovisky EU k zahraniční politice. V roce 2020 činila míra souladu Srbska s příslušnými prohlášeními vysokého představitele ohledně rozhodnutí EU a Rady 56 %, ale od srpna 2021 vzrostla na 61 %. Srbsko se nadále účastnilo misí a operací EU pro řešení krizí v rámci společné bezpečnostní a obranné politiky. Při dokončování přístupových jednání se Světovou obchodní organizací nebylo dosaženo žádného konkrétního pokroku.

Srbsko i nadále významně pomáhalo při řízení smíšených migračních toků do EU tím, že hrálo aktivní a konstruktivní úlohu a účinně spolupracovalo se svými sousedy a členskými státy EU. Pokračovalo rovněž v účinném provádění strategie integrované správy hranic a svého akčního plánu.

Severní Makedonie

Pokud jde o politická kritéria, Severní Makedonie pokračovala ve svém úsilí o posílení demokracie a právního státu, mimo jiné aktivací stávajících brzd a protivah a prostřednictvím informačních činností ohledně klíčových politických a legislativních otázek. Země prokázala své odhodlání plnit své závazky v klíčových oblastech základních zásad, mimo jiné prostřednictvím agendy „Evropa doma“ a „Akčního plánu 21“ pro boj proti korupci. První kolo místních voleb se konalo dne 17. října. Úřad pro demokratické instituce a lidská práva Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE/ODIHR) vyslal volební pozorovatelskou misi. Při řešení zbývajících doporučení OBSE/ODIHR a Benátské komise během sledovaného období bylo dosaženo omezeného pokroku. Dosud nebyl včasným a inkluzivním způsobem dokončen komplexní přezkum právních předpisů upravujících volby a přijetí příslušných zákonů.

Opoziční strany se i nadále aktivně angažovaly v parlamentu a při některých příležitostech podpořily klíčové právní předpisy související s EU. Práci parlamentu však brzdila politická polarizace ještě umocněná pandemií COVID-19, která občas ovlivňovala i jeho běžné fungování. Je třeba vyvinout úsilí k posílení úlohy parlamentu jako fóra pro konstruktivní politický dialog, zejména pokud jde o program reforem EU. Parlament i nadále vykonával své legislativní funkce. Je třeba dbát velké opatrnosti při používání zrychlených postupů, které musí být omezeny, aby byla zajištěna účinná kontrola a konzultace v oblasti právních předpisů. Parlament i nadále vykonával řádný dohled nad výkonnou mocí. Návrhy na vnitřní reformu parlamentu, které byly schváleny během třetího kola „Dialogu Jeana Monneta“ 1 na počátku roku 2020, nebyly dosud zavedeny. I nadále pokračovalo stanovování trestní odpovědnosti osob, které při útoku na parlament dne 27. dubna 2017 organizovaly nebo spáchaly násilí, a to i prostřednictvím rozsudků prvního stupně. Je nezbytné, aby vláda zachovala dynamiku reforem a zaměřila se na provádění stávajícího právního rámce, a nikoli aby zahajovala ojedinělé nové iniciativy. Včasné a podstatné provádění programu reforem vyžaduje trvalou podporu společnosti jako celku. Vztahy mezi etniky zůstávaly i nadále stabilní a pokračovalo provádění ochridské rámcové dohody.

Organizace občanské společnosti byly i nadále aktivní a hrály důležitou úlohu v reformním procesu. Je třeba vyvinout další úsilí k zajištění včasnějšího, smysluplnějšího a transparentnějšího konzultačního procesu s občanskou společností. V souvislosti s problémy souvisejícími s oživením po krizi COVID-19 se předpokládá, že vládní i nevládní subjekty budou budovat dlouhodobá partnerství a posilovat stávající spolupráci.

Je téměř dokončena reforma zpravodajského sektoru, která má za následek zavádění nových struktur a vytváření právního rámce. Je nezbytné, aby země posílila kapacitu parlamentního dohledu nad zpravodajskými službami.

V oblasti reformy veřejné správy je připravenost Severní Makedonie na mírně pokročilé úrovni. Bylo dosaženo určitého pokroku při dokončování horizontálního funkčního přezkumu státní správy. Je nezbytné, aby horizontální funkční přezkum přijala vláda. Byla vydána doporučení pro novou organizaci orgánů státní správy s přesněji vymezeným rozdělením odpovědnosti. Je třeba, aby tato doporučení sloužila jako podklad pro příslušné právní předpisy, které by měly být přijaty a provedeny. Severní Makedonie v současné době přezkoumává legislativní rámec pro řízení lidských zdrojů prostřednictvím revize zákona o státní službě a zákona o zaměstnancích veřejné služby a zavádí nový zákon o službě ve vrcholných řídících funkcích. Tento nový rámec by měl zlepšit řízení lidských zdrojů v rámci celé správy a přispět k lepšímu dodržování náboru nových zaměstnanců, povyšování a propouštění na základě zásluh, a to i na úrovni vyššího vedení. Byly předloženy monitorovací zprávy o provádění strategie reformy veřejné správy a programu reformy správy veřejných financí. Státní komise pro předcházení korupci se i nadále zabývala případy údajného nepotismu, „bratříčkování“ a politického vlivu při náboru zaměstnanců veřejného sektoru a při jmenování členů dozorčích a správních rad. Dotčené instituce musí systematicky zohledňovat její zjištění a doporučení.

Soudní systém Severní Makedonie dosáhl připravenosti na určité úrovni / připravenosti na mírně pokročilé úrovni. Určitého pokroku bylo dosaženo v oblasti provádění strategie reformy soudnictví, což znamenalo další zohlednění doporučení Benátské komise a skupiny vedoucích odborníků pro systémové otázky právního státu. Je třeba vyvinout další úsilí s cílem zajistit systematické provádění aktualizovaného akčního plánu strategie reformy soudnictví a strategií lidských zdrojů v oblasti soudnictví a trestního stíhání. Justiční orgány i nadále uplatňují nová pravidla pro jmenování, povýšení, kárná opatření a odvolávání soudců a státních zástupců. Byla přijata většina prováděcích právních předpisů revidovaného zákona o Radě státních zástupců. Je nezbytné pokračovat v provádění právního rámce a strategických plánů souvisejících s reformou Soudní rady a Rady státních zástupců. Nový návrh zákona o Akademii soudců a státních zástupců by měl zachovat tuto akademii jako jediný vstupní bod do oblasti soudnictví a státního zastupitelství a měl by zajistit spravedlivý a transparentní přístup k těmto profesím.

V oblasti předcházení korupci a boje proti ní dosáhla Severní Makedonie připravenosti na určité úrovni / připravenosti na mírně pokročilé úrovni. Bylo dosaženo určitého pokroku vzhledem k tomu, že země i nadále upevňovala své výsledky v oblasti vyšetřování, stíhání a projednávání řady případů korupce, a to i na vysoké úrovni, a posílila svůj institucionální rámec, zejména v případě státní komise pro předcházení korupci a státního zastupitelství pro organizovanou trestnou činnost a korupci (OCCPO). V dubnu 2021 přijal parlament národní strategii prevence korupce a střetu zájmů na období 2021–2025 a související akční plán, čímž upevnil odhodlání země předcházet korupci a postihovat korupční jednání. Nadále pokračovala práce na případech zahájených bývalým zvláštním státním zastupitelstvím, což vedlo ke stanovení odpovědnosti za nezákonné odposlechy. U řady případů bylo vydáno rozhodnutí v prvním stupni a byly zahájeny nové případy na základě vyšetřovacích materiálů bývalého zvláštního státního zastupitelství. Státní komise pro předcházení korupci aktivně působí v oblasti předcházení korupci a zahájila několik případů, mimo jiné proti vysokým státním úředníkům. Státní komisi byly přiděleny nové prostory. Úsilí o zlepšení jejího fungování by však mělo pokračovat i nadále, zejména přidělením dodatečných finančních prostředků na nábor odborných pracovníků.

V oblasti boje proti organizované trestné činnosti vykazuje země určitou úroveň připravenosti. Legislativní rámec je z velké části v souladu s evropskými normami, avšak úsilí o provádění strategií proti organizované trestné činnosti musí pokračovat i nadále. Bylo dosaženo určitého pokroku na operativní úrovni, avšak je třeba učinit více pro zlepšení účinnosti vymáhání práva v boji proti určitým formám trestné činnosti, jako je praní peněz a finanční trestné činy. Pro všechny zúčastněné strany zapojené do boje proti organizované trestné činnosti má i nadále zásadní význam koordinace.

Určitého pokroku bylo dosaženo v boji proti terorismu a v předcházení násilnému extremismu a v boji proti němu v souladu s cíli stanovenými ve společném akčním plánu boje proti terorismu pro západní Balkán a ve dvoustranném prováděcím ujednání. V červnu 2020 byl přijat národní plán opětovného začlenění, resocializace a rehabilitace navrátilců z řad zahraničních bojovníků a jejich rodin s cílem uplatňovat stanovené priority v oblasti předcházení násilnému extremismu a radikalizaci.

Právní rámec na ochranu základních práv je z velké části v souladu s evropskými normami. Existuje zákon o prevenci a ochraně před diskriminací a komise pro prevenci a ochranu před diskriminací. Proces deinstitucionalizace dosáhl skutečného pokroku a téměř všechny dotčené děti byly znovu umístěny do komunitní péče. Ministerstvo práce a sociální politiky investuje do komunitních služeb, které zahrnují i podporu obětí genderově podmíněného násilí. Významný pokrok znamenalo přijetí zákona o prevenci násilí na ženách a domácího násilí a o ochraně před tímto násilím, který získal podporu napříč politickým spektrem. Bylo zaznamenáno zlepšení v oblasti začleňování hlediska rovnosti žen a mužů a práv žen, ačkoli ženy patří mezi kategorie, které byly nejvíce postiženy pandemií. Je nutno neodkladně a v plném rozsahu provést doporučení evropských a mezinárodních orgánů pro lidská práva, zejména pokud jde o zacházení se zadrženými a odsouzenými osobami. Je rovněž nezbytné, aby země posílila provádění právních předpisů týkajících se nenávistných verbálních projevů a národního akčního plánu pro provádění ustanovení Istanbulské úmluvy. Civilní mechanismus externího dohledu nad policií není plně funkční a absence skutečně nezávislých vyšetřovatelů brání snahám o řešení beztrestnosti policie a dosažení účinného trestního stíhání. Země by měla i nadále zlepšovat situaci ve věznicích a dále posilovat alternativy k zadržení.

Severní Makedonie dosáhla připravenosti na určité úrovni / připravenosti na mírně pokročilé úrovni v oblasti svobody projevu. Během sledovaného období celkově došlo k omezenému pokroku. Celková situace je příznivá pro svobodu sdělovacích prostředků a umožňuje kritické zpravodajství sdělovacích prostředků, přestože během krize COVID-19 došlo ke zvýšení napětí. Je třeba obnovit úsilí v oblasti samoregulace, které by mělo přinést konkrétní výsledky v oblasti posílení profesních standardů žurnalistiky. Je třeba zajistit větší transparentnost v oblasti mediálních kampaní státních institucí a politických stran. Orgány musí zvýšit úsilí o reformu veřejnoprávního vysílání a zajistit jeho nezávislost a finanční udržitelnost. Veřejnoprávní vysílání přijalo pětiletou rozvojovou strategii, reformní proces je však narušován zpožděními při jmenování členů do správní rady veřejnoprávního vysílání a do rady Agentury pro audio- a audiovizuální mediální služby. Krize COVID-19 měla silný hospodářský dopad na odvětví médií, zejména na regionální a místní aktéry. Sdělovací prostředky sice byly zahrnuty do záchranného balíčku, dosud však nebyla vyřešena pracovní práva novinářů.

Pokud jde o regionální spolupráci, země udržovala dobré vztahy s ostatními zeměmi procesu rozšíření a nadále se aktivně zapojovala do regionálních iniciativ. Všechny strany musí v dobré víře provádět stávající dvoustranné dohody včetně Prespanské dohody mezi Severní Makedonií a Řeckem, jakož i Smlouvy o přátelství, dobrých sousedských vztazích a spolupráci s Bulharskem.

Pokud jde o hospodářská kritéria, dosáhla Severní Makedonie určitého pokroku a její připravenost v budování fungujícího tržního hospodářství je na dobré úrovni. Ekonomika byla těžce zasažena pandemií a v roce 2020 upadla do recese. Od jara 2021 dochází k postupnému oživení. Vláda zavedla silná fiskální opatření s cílem zmírnit dopad krize na domácnosti a firmy. Fiskální schodek se v roce 2020 zvýšil na 8,2 % HDP, zatímco úroveň veřejného dluhu prudce vzrostla na 60,2 % HDP vzhledem k tomu, že bylo nutno pokrýt dodatečné potřeby financování. Po přezkumu rozpočtu byly sníženy kapitálové výdaje s cílem vytvořit prostor pro transferové platby v souvislosti s krizí, avšak i přesto bylo jejich čerpání značně nedostatečné. Orgány přijaly určitá dodatečná opatření s cílem zlepšit fiskální transparentnost, avšak dosud nebyl vytvořen plně funkční registr státních podpor. Bylo dosaženo jen malého pokroku v oblasti zlepšování mobilizace příjmů a výběru daní, jakož i při řízení veřejných investic, a to i navzdory silnějšímu rámci pro partnerství veřejného a soukromého sektoru. Parlament dosud nepřijal nový základní zákon o rozpočtových pravidlech, který by měl výrazně zlepšit fiskální řízení, a jeho provádění je opožděno. Finanční sektor, posílený zmírňováním právních předpisů, zůstal i nadále silný a poskytování úvěrů soukromému sektoru nebylo přerušeno. Podnikatelské prostředí muselo i nadále čelit překážkám v důsledku značného rozsahu neformální ekonomiky.

Severní Makedonie dosáhla určitého pokroku při řešení doporučení z minulého roku a její připravenost vypořádat se s konkurenčními tlaky a tržními silami v rámci EU je na mírně pokročilé úrovni. I během pandemie zůstávala hluboce zakořeněna integrace s EU v oblasti obchodu a investic. Úroveň a struktura výstupů obchodu a výroby byla ovlivněna omezeními volného pohybu osob a narušením dodavatelského řetězce na domácím trhu i v zemích obchodních partnerů. Struktura tohoto odvětví se neustále zlepšuje. Pokles produktivity práce a cenové konkurenceschopnosti v roce 2020 do značné míry odráží hospodářský dopad pandemie a vládní opatření na udržení pracovních míst. Učební osnovy odborného vzdělávání a přípravy se zlepšily. Potenciální růst je však doposud omezován nedostatkem dovedností, který odráží nedostatky ve vzdělávacích osnovách, nízké kapitálové investice a omezené začlenění domácích podniků do globálních dodavatelských řetězců. Digitalizace ekonomiky je na postupu.

Pokud jde o schopnost Severní Makedonie převzít závazky vyplývající z členství, dosáhla země připravenosti na mírně pokročilé úrovni ve většině oblastí, na něž se vztahuje tematický okruh 2 týkající se vnitřního trhu, konkrétně v oblasti volného pohybu zboží, služeb a kapitálu, duševního vlastnictví a politiky hospodářské soutěže. Připravenosti na dobré úrovni pak země dosáhla v oblasti práva obchodních společností, přestože v otázce volného pohybu pracovníků se dosud nachází v počáteční fázi. Ve sledovaném období dosáhla Severní Makedonie jen omezeného nebo žádného pokroku ve všech oblastech, s výjimkou oblastí volného pohybu kapitálu, práva obchodních společností a duševního vlastnictví, v nichž dosáhla určitého pokroku. Celkově je v nadcházejícím roce v oblastech, na něž se vztahuje tento tematický okruh, zapotřebí dosáhnout většího pokroku, neboť je to nutné k tomu, aby přípravy Severní Makedonie splňovaly požadavky vnitřního trhu EU, a pro rozvoj společného regionálního trhu.

Celkově dosáhla Severní Makedonie připravenosti na mírně pokročilé úrovni ve většině oblastí, na něž se vztahuje tematický okruh 3 zaměřený na konkurenceschopnost a růst podporující začlenění, včetně oblasti informační společnosti a médií, daní, politiky v oblasti podnikání a průmyslu a vzdělávání a kultury, jakož i hospodářské a měnové politiky. K posunutí těchto oblastí na vyšší stupeň připravenosti je však třeba vyvinout další úsilí. Připravenost země v oblasti vědy a výzkumu a celní unie je na dobré úrovni. Ve většině těchto oblastí bylo dosaženo určitého pokroku. Je třeba vyvinout větší úsilí zejména v oblastech, kde bylo dosaženo omezeného pokroku, jako je oblast informační společnosti a médií, vědy a výzkumu a vzdělávání a kultury.

Pokud jde o tematický okruh 4 týkající se zelené agendy a udržitelné konektivity, dosáhla Severní Makedonie připravenosti na dobré úrovni v oblasti transevropských sítí. Připravenosti na mírně pokročilé úrovni dosáhla země v oblasti dopravní politiky a energetiky a pouze určité míry připravenosti pak dosáhla v oblasti životního prostředí a změny klimatu. Severní Makedonie se aktivně účastní zasedání Dopravního společenství a Energetického společenství. Dosahuje vysoké úrovně souladu se Smlouvou o Energetickém společenství, zejména pokud jde o elektřinu. Severní Makedonie stejně jako všechny země západního Balkánu na summitu v Sofii v prosinci 2020 schválila zelenou agendu pro západní Balkán. V letošním roce bylo dosaženo určitého pokroku v odvětví energetiky, zejména pokroku při přijímání vnitrostátního plánu v oblasti energetiky a klimatu. Jen omezeného pokroku však bylo dosaženo v oblasti dopravy, životního prostředí a změny klimatu. Země musí podstatně zvýšit své ambice v oblasti řádného provádění kapitol acquis č. 14 a 27. Toto úsilí zvýší účinnost hospodářského a investičního plánu a urychlí provádění zelené agendy pro západní Balkán. Je třeba posílit správní kapacity ve všech odvětvích. Strategie, akční plány a právní předpisy v těchto odvětvích musí být navíc v souladu se zásadami a prioritami zelené agendy a musí zajišťovat soulad mezi příslušnými odvětvovými dokumenty. Severní Makedonie dosáhla připravenosti na mírně pokročilé úrovni ve většině oblastí tematického okruhu 5 týkajícího se zdrojů, zemědělství a soudržnosti. Její připravenost je na dobré úrovni v oblasti bezpečnosti potravin a veterinární a rostlinolékařské politiky a nachází se v počáteční fázi přípravy finančních a rozpočtových ustanovení. V průběhu sledovaného období bylo dosaženo dobrého pokroku v oblasti bezpečnosti potravin a veterinární a rostlinolékařské politiky 2 a určitého pokroku v oblasti zemědělství a rozvoje venkova. Je však třeba vyvíjet další úsilí, zejména v oblastech, kde bylo dosaženo omezeného nebo nebylo dosaženo žádného pokroku, jako je například rybolov, regionální politika a koordinace strukturálních nástrojů, jakož i finanční a rozpočtová ustanovení.

Severní Makedonie dosáhla připravenosti na mírně pokročilé úrovni v oblastech spadajících do tematického okruhu 6 zaměřeného na vnější vztahy a v průběhu sledovaného období dosáhla určitého pokroku. Ve své společné obchodní politice pokračovala Severní Makedonie ve snahách o koordinaci svých postojů a o úzké sladění svých obchodních politik s politikami EU, a to i v rámci WTO. Nebylo však dosaženo žádného pokroku v oblasti rozvojové politiky a humanitární pomoci. Severní Makedonie dosáhla připravenosti na mírně pokročilé úrovni v oblasti společné zahraniční, bezpečnostní a obranné politiky. Země posílila své sbližování se společnou zahraniční a bezpečnostní politikou EU na 96 %, jakož i svou účast na misích a operacích EU pro řešení krizí.

Severní Makedonie leží i nadále na jedné z hlavních tranzitních tras migračních toků. Země hraje nadále konstruktivní úlohu při řízení smíšených migračních toků. Účinně v praxi spolupracuje se sousedními zeměmi i s členskými státy EU, jakož i s vyslanými příslušníky z členských států EU. I nadále bylo vynakládáno úsilí na zajištění základních životních podmínek a služeb pro všechny migranty, kteří v zemi pobývají. Došlo ke zlepšení v oblasti registrace migrantů a odpovídajícího profilování zohledňujícího ochranu zranitelných osob, je však nutno je provádět systematičtějším způsobem. Dohoda s EU o postavení jednotek, která by umožnila vyslat do země stálý útvar Evropské agentury pro pohraniční a pobřežní stráž (Frontex), dosud nebyla podepsána z důvodu problémů na obou stranách. Země by měla zaujmout metodičtější přístup k boji proti převaděčství migrantů.

Albánie

Pokud jde o politická kritéria, dne 25. dubna 2021 se konaly všeobecné volby v návaznosti na dohodu napříč politickým spektrem ze dne 5. června 2020, která vedla k rozsáhlé volební reformě v souladu s doporučeními OBSE/ODIHR. V 97 % volebních místností byla zavedena elektronická identifikace voličů a ve 32 volebních místnostech v Tiraně proběhl úspěšný pilotní provoz elektronického hlasování a elektronického sčítání hlasů. Závěrečné hodnocení OBSE/ODIHR konstatovalo, že volby byly celkově dobře zorganizovány. Nová volební administrativa si získala důvěru většiny zúčastněných stran. I nadále přetrvávaly obavy v souvislosti se zneužíváním veřejných zdrojů nebo úředních funkcí, s obviněními z kupování hlasů a s únikem citlivých osobních údajů týkajících se politických preferencí občanů. Tyto případy jsou předmětem vyšetřování. Parlament pokračoval v práci s omezeními, která byla zavedena v důsledku pandemie. Pokud jde o reformy zaměřené na EU, přijal parlament řadu významných právních předpisů v oblastech, jako je například azyl, sčítání lidu a efektivnost soudnictví. Vláda se v průběhu sledovaného období i nadále zaměřovala na reformy nezbytné pro cestu země do EU, a to navzdory problémům v oblasti řešení negativních sociálních a hospodářských dopadů pandemie COVID-19. V novém volebním období bude nutné, aby vládnoucí většina i opozice zlepšily politický dialog a spolupracovaly se všemi složkami společnosti na dalším pokroku v oblasti programu reforem EU a jednání o přistoupení. Je třeba zlepšit koordinaci v rámci správy, zejména pokud jde o integraci do EU. Je třeba dále konsolidovat územní správní reformu v rámci širšího programu decentralizace. To je nezbytné obzvláště pro zajištění místní fiskální autonomie a pro posílení postavení obcí při poskytování kvalitních veřejných služeb. Omezeného pokroku bylo dosaženo při provádění plánu na vytváření prostředí příznivého pro občanskou společnost. Albánská občanská společnost však byla schopna poskytovat podporu a služby nejzranitelnějším osobám postiženým pandemií COVID-19.

V oblasti reformy veřejné správy je připravenost Albánie na mírně pokročilé úrovni. Určitého pokroku dosáhla země při budování kapacit jednotlivých resortních ministerstev s cílem provádět posouzení dopadů právních předpisů, přijímat pokyny pro veřejné konzultace, vytvářet informační systémy pro integrované plánování, zvyšovat míru provádění národního plánu pro evropskou integraci, zvyšovat počet elektronických služeb a dokončit testovací fázi automatizace mzdového systému. Provádění reformy veřejné správy na období 2015–2022 a reformních strategií správy veřejných financí na období 2014–2022 pokračovalo i navzdory dopadům pandemie.

Rovněž soudní systém Albánie vykazuje připravenost na mírně pokročilé úrovni. Albánie pokračovala v provádění komplexní reformy soudnictví, přičemž dosáhla dobrého pokroku. Významného milníku dosáhla zejména na konci roku 2020, kdy byli jmenováni tři noví soudci ústavního soudu. Vzhledem k tomu, že ve funkci se nacházelo sedm soudců, získal ústavní soud znovu potřebnou usnášeníschopnost, k níž je zapotřebí nejméně šesti členů; je tedy plně funkční a splňuje příslušnou zbývající podmínku pro první mezivládní konferenci, která je nadále plněna. Ústavní soud začal v plném rozsahu vykonávat své funkce, mimo jiné rozhodováním ústavních sporů mezi státními institucemi ohledně jejich příslušných pravomocí. Pokroku bylo i nadále dosahováno rovněž v otázce jmenování soudců vrchního soudu. Vrchní soud se stal znovu usnášeníschopným v březnu 2020. V březnu a červenci 2021 jmenovala Vysoká rada pro soudnictví šest nových soudců, čímž počet úřadujících soudců dosáhl devíti a rada se stala plně funkční – což bylo podmínkou pro první mezivládní konferenci, která je nadále plněna. Očekává se další jmenování soudců vrchního soudu. Parlament přijal změny deseti zákonů, jejichž cílem je dále posílit účinnost soudního systému a jeho schopnost bojovat proti korupci a organizované trestné činnosti.

Dočasné nové hodnocení (prověřovací proces) všech soudců a státních zástupců plynule pokračovalo a nadále přinášelo hmatatelné výsledky – což bylo podmínkou pro první mezivládní konferenci, která je nadále plněna. Dohled nad celým procesem i nadále zajišťovala mezinárodní monitorovací operace pod záštitou Evropské komise. K 15. září 2021 dokončily orgány, které měly provádět prověřování, prověření 437 případů na prvním stupni včetně všech prioritních spisů. Z těchto 437 rozhodnutí je 298 pravomocných (tj. po odvolání). Celkem zatím 62 % prověřovaných případů skončilo propuštěním a ukončením pracovního poměru, z velké části v důsledku odstoupení hodnocených osob. Předpokládá se, že orgány provádějící prověřování budou i nadále postupovat státnímu zastupitelství všechny případy, u nichž existují náznaky možné trestné činnosti.

Zvláštní útvar pro boj proti korupci a organizované trestné činnosti, jehož součástí je zvláštní státní zastupitelství a Státní úřad pro vyšetřování, již funguje, což bylo podmínkou pro první mezivládní konferenci, která je nadále plněna. Rozpočet na rok 2021 sice předpokládá jmenování 20 státních zástupců, zvláštní státní zastupitelství však již dosáhlo prvního cíle, kterým je jmenování 15 státních zástupců včetně zvláštního státního zástupce. První kolo náboru vyšetřovatelů Státního úřadu pro vyšetřování vedlo ke jmenování 28 vyšetřovatelů, kteří absolvovali intenzivní vzdělávací program a v současné době vykonávají svou funkci. Druhé kolo, jehož cílem je nábor dalších 32 vyšetřovatelů, bylo zahájeno v dubnu 2021 a očekává se, že bude dokončeno do konce roku. 

V oblasti boje proti korupci dosáhla Albánie určité úrovně připravenosti. Určitého pokroku dosáhla při posilování boje proti korupci, což bylo podmínkou pro první mezivládní konferenci, která je nadále plněna. Celkově je provádění meziodvětvové strategie proti korupci na dobré cestě. Přestože prověřování členů justičních orgánů je správní proces, přináší výsledky v boji proti korupci, neboť soudci a státní zástupci, kteří byli propuštěni v důsledku prověřování, jsou postaveni před soud. Albánie vyvíjí další úsilí o dosahování solidních výsledků v boji proti korupci, ačkoli tento cíl vyžaduje i nadále politickou vůli a další strukturovaná a konzistentní opatření. V případech týkajících se vysokých státních úředníků dosud dochází jen k omezenému počtu odsouzení, což vede k podpoře kultury beztrestnosti na vyšších úrovních státu. Zvláštní útvary pro boj proti korupci (Zvláštní útvar pro boj proti korupci a organizované trestné činnosti a soudy specializované na boj proti korupci a organizované trestné činnosti) by měly výrazně posílit celkovou schopnost země vyšetřovat a stíhat korupci. Korupce je v mnoha oblastech veřejného i obchodního života obecně rozšířená a nadále způsobuje závažné znepokojení.

V oblasti boje proti organizované trestné činnosti je připravenost Albánie na určité úrovni. Země dosáhla dobrého pokroku při plnění doporučení z minulého roku. Dosáhla hmatatelných výsledků v boji proti organizované trestné činnosti, mimo jiné posílením spolupráce s členskými státy EU a s Europolem, což bylo podmínkou pro první mezivládní konferenci, která je i nadále plněna. Země po celý rok pokračovala v provádění akčního plánu Finančního akčního výboru (FATF) s cílem zlepšit účinnost v oblasti boje proti praní peněz, jakož i balíčku dočasných preventivních opatření s cílem posílit svou schopnost boje proti zločineckým organizacím (operace „Platnost zákona“). Zintenzivnila se výměna kvalitativních informací a společné policejní operace za účasti mezinárodních partnerů. Albánie i nadále prokazovala odhodlání bojovat proti výrobě drog a obchodování s nimi vzhledem k tomu, že i nadále pokračovalo monitorování letecké dopravy donucovacími orgány členských států EU. Nový specializovaný systém boje proti organizované trestné činnosti a korupci umožňuje posílenou spolupráci mezi policií a státními zastupitelstvími. Systematickou součástí trestního řízení musí být finanční vyšetřování. Je třeba i nadále zvyšovat počet trestních stíhání a pravomocných odsouzení, zejména na vysoké úrovni. V prosinci 2020 přijala Albánie novou národní meziodvětvovou strategii a akční plán pro boj proti terorismu a dosáhla velmi dobrého pokroku při provádění dvoustranné dohody s EU o uskutečňování společného akčního plánu boje proti terorismu pro západní Balkán. Je třeba vyvinout větší úsilí v boji proti kyberkriminalitě, obchodování s lidmi a praní peněz.

Pokud jde o základní práva, Albánie dodržuje mezinárodní nástroje v oblasti lidských práv a ratifikovala většinu mezinárodních úmluv týkajících se ochrany základních práv. Albánie usiluje o splnění svých závazků, které z těchto nástrojů vyplývají. Pokud jde o přijetí zbývajících prováděcích právních předpisů týkajících se rámcového zákona o ochraně národnostních menšin z roku 2017, přijala země v prosinci 2020 dodatečné ustanovení o vzdělávání menšin, čímž se počet přijatých ustanovení zvýšil na osm. Zbývající prováděcí právní předpisy včetně právních předpisů týkajících se sebeidentifikace a používání menšinových jazyků nebyly dosud přijaty. Pokračují snahy o provedení komplexní reformy odvětví využívání půdy a o konsolidaci vlastnických práv. Byl přijat zákon o sčítání lidu. Albánie dosáhla připravenosti na určité úrovni / připravenosti na mírně pokročilé úrovni v oblasti svobody projevu. Během sledovaného období nedošlo k žádnému pokroku. Atmosféra verbálních útoků, očerňujících kampaní a zastrašování novinářů se nezlepšila. V průběhu krize COVID-19 a v souvislosti s parlamentními volbami se zvýšilo napětí mezi politickými aktéry a novináři. Nahlášené útoky na novináře nevedly k žádnému pravomocnému odsouzení. Je třeba zajistit samoregulaci on-line médií. Je zapotřebí podniknout opatření vedoucí k plné funkčnosti regulačního orgánu pro audiovizuální záležitosti způsobem, který zajistí jeho nezávislost a legitimitu. Je nutné posílit nezávislost, profesní standardy a finanční udržitelnost veřejnoprávního vysílání. V návaznosti na nepříznivé stanovisko Benátské komise a rozsáhlou kritiku návrhů změn mediálního zákona zaměřených na regulaci on-line médií a některých aspektů pomluvy se zástupci vládnoucí většiny veřejně zavázali zajistit, že jakékoli nové právní předpisy týkající se médií budou v souladu s doporučeními Benátské komise a budou předloženy mediálním organizacím ke konzultaci. Vláda celou záležitost přehodnotila a parlamentní shromáždění se k této otázce již nevrátilo. Parlament a vláda vzešlé z voleb, které se konaly dne 25. dubna, musí dostát svému závazku, kterým bylo zajistit, aby veškeré potenciální změny mediálního zákona byly v souladu se stanoviskem Benátské komise a aby byly podrobeny řádným konzultacím.

Pokud jde o rovnost žen a mužů, provádění národní strategie a akčního plánu na období 2016–2020 o rovnosti žen a mužů bylo omezeno dlouhotrvajícím nedostatkem finančních prostředků. V červnu 2021 byla přijata nová strategie pro rovnost žen a mužů na období 2021–2030. Albánie by měla usilovat o zajištění odpovídajícího státního financování jejího provádění na centrální a místní úrovni. Je rovněž třeba usilovat o to, aby bylo do všech vnitrostátních strategií na ústřední a místní úrovni začleněno hledisko rovnosti žen a mužů a aby bylo uplatňováno sestavování rozpočtu zohledňující rovnost žen a mužů.

Pokud jde o migraci, právní rámec pro tuto oblast je ve velké míře v souladu s acquis EU, je však třeba jej aktualizovat v souladu s nedávným vývojem. V únoru 2021 přijala Albánie nový zákon o azylu. V roce 2020 byla přijata strategie integrované správy hranic a strategie o diaspoře. Pokračovalo provádění národní strategie pro migraci a akčního plánu na období 2019–2022, které poskytovalo jasný rámec pro řízení a koordinaci migračních toků, a Komise vydala čtyři monitorovací zprávy. Navzdory uzavření hranic v období března až května roku 2020 se Albánie i nadále potýkala s rostoucím přílivem nelegálních migrantů většinou z Řecka, kteří z Albánie po několika dnech odcházeli do jiných zemí EU. Počet nelegálních migrantů zadržených v Albánii v roce 2020 se v porovnání s rokem 2019 zvýšil o 13 %.

Podle údajů Eurostatu se v roce 2020 počet albánských občanů, kteří podávali žádost o azyl v členských státech EU, v porovnání s rokem 2019 snížil o 66 %, tj. z 20 415 na 6 935 žádostí. K tomuto prudkému poklesu do značné míry přispěla pandemie COVID-19, lze však konstatovat, že průměrný pokles počtu žádostí ze zbytku světa o azyl v EU je mnohem nižší (–33 %). „Míra uznávání žádostí“ v roce 2020 činila přibližně 4,4 % v porovnání s 5,3 % v roce 2019. Od roku 2017, kdy počet žádostí v nejvíce postiženém členském státě dosáhl vrcholu, došlo k jeho snížení z 12 130 žádostí v roce 2017 na 2 985 žádostí v roce 2020. Do EU jsou vysláni tři albánští styční policejní důstojníci a jeden styčný důstojník EU působí v Tiraně a pomáhá s prováděním výstupních kontrol. Značné úsilí albánských orgánů vyžaduje i nadále problém nedůvodných žádostí o azyl podávaných občany Albánie v členských státech EU nebo v zemích přidružených k Schengenu. Kromě informačních kampaní pokračovaly i důkladné hraniční kontroly, zvyšování povědomí o právech a povinnostech v rámci bezvízového režimu, identifikace a řešení základních důvodů a dialog a spolupráce s nejvíce postiženými zeměmi. Komise tento trend velmi pozorně monitoruje v rámci mechanismu monitorování v období po uvolnění vízového režimu.

Pokud jde o hospodářská kritéria, dosáhla Albánie určitého pokroku a její připravenost v oblasti budování fungujícího tržního hospodářství je na mírně pokročilé úrovni. Na základě dvojího otřesu, který HDP utrpěl v důsledku zemětřesení v listopadu 2019 a pandemie COVID-19, došlo v roce 2020 k jeho snížení, i když bylo o něco menší, než se původně očekávalo. Tuzemské omezení volného pohybu osob v souvislosti s pandemií a omezení cestování do zahraničí způsobily značné ztráty v odvětví cestovního ruchu a výroby, ale ve druhé polovině roku začínala ekonomika zaznamenávat oživení. Vláda a centrální banka podnikly v omezeném prostoru fiskální a měnové politiky, který měly k dispozici, rychlé a vhodné kroky na podporu podniků, domácností a zdravotnictví. Díky tomu se podařilo zmírnit dopad na trh práce a zachovat stabilitu makroekonomického a finančního sektoru. V důsledku uvedené situace se rovněž zvýšil poměr veřejného zadlužení a deficitu a zvýšila se zranitelnost země vůči vnějším otřesům. Řešení tohoto dvojího otřesu bylo zatěžkávací zkouškou pro kapacitu administrativy, do značné míry však zachovalo kontinuitu podnikání, a rovněž práce na většině probíhajících reforem a legislativních iniciativ pokračovaly i nadále.

Pokud jde o schopnost vypořádat se s konkurenčními tlaky a tržními silami v rámci EU, dosáhla Albánie určitého pokroku a její připravenost je na určité úrovni. Dosáhla zlepšení v oblasti energetické a dopravní infrastruktury a využívání digitální komunikace a výsledků vzdělávání, avšak ve srovnání s ostatními zeměmi v regionu i s ostatními evropskými zeměmi i nadále přetrvávají značné nedostatky. Překážkou konkurenceschopnosti Albánie je nedostatek podnikatelského a technologického know-how, významná úroveň neformálnosti, nenaplněné potřeby investic do lidského a fyzického kapitálu a nízké výdaje na výzkum a vývoj. Dříve existující značné nedostatky v oblasti dovedností a vzdělání se pravděpodobně ještě prohloubily v důsledku omezení volného pohybu osob v souvislosti s pandemií COVID-19 a distančního vzdělávání, které není přístupné všem. Došlo ke zvýšení regionální integrace a vývozu, které však stále nedosahovaly možného potenciálu. Nedostatečná diverzifikace jak výrobků, tak zeměpisná diverzifikace albánského vývozu prohlubuje zranitelnost země vůči vnějším otřesům.

Pokud jde o zadávání veřejných zakázek, kde Albánie dosáhla připravenosti na mírně pokročilé úrovni, došlo v zemi k dobrému pokroku, zejména v důsledku přijetí nového zákona o zadávání veřejných zakázek. Pokud jde o statistiku, kde je připravenost Albánie rovněž na mírně pokročilé úrovni, dosáhla určitého pokroku v oblasti slaďování s normami ESA 2010, rychlejšího zveřejňování a přijetí zákona o sčítání lidu. Albánie dosáhla připravenosti na mírně pokročilé úrovni ve většině oblastí finanční kontroly, kde země dosáhla určitého pokroku, zejména pokud jde o vnitřní finanční kontrolu ve veřejné správě a externí audit.

Albánie dosáhla připravenosti na mírně pokročilé úrovni ve většině oblastí vnitřního trhu, konkrétně v oblasti volného pohybu zboží, služeb a kapitálu, politiky hospodářské soutěže a finančních služeb. Určitého pokroku dosáhla země zejména přijetím zákona o povinném pojištění v dopravě a dalším sladěním svých bankovních právních předpisů, avšak je nezbytné, aby komise pro státní podporu byla nezávislá a měla k dispozici dostatečné zdroje. Přípravy v oblasti ochrany spotřebitelů a zdraví se nacházejí v počáteční fázi, protože země neučinila v oblasti zdraví žádný pokrok kromě reakce na pandemii COVID-19. Albánie musí uplatňovat přístup „jedno zdraví“ a zajistit, aby se všem dostalo kvalitní zdravotní péče. Tento politický tematický okruh je klíčový pro přípravu Albánie na splnění požadavků vnitřního trhu EU a má velký význam pro včasnou integraci a rozvoj společného regionálního trhu.

Albánie dosáhla mírně pokročilé úrovně přípravy v celé řadě oblastí souvisejících s konkurenceschopností a růstem podporujícím začlenění, zejména v oblasti informační společnosti a médií, daní, hospodářské a měnové politiky, politiky v oblasti podnikání a průmyslu, vzdělávání a kultury a celní unie. Země dosáhla připravenosti na určité úrovni v oblasti sociální politiky a zaměstnanosti a v oblasti vědy a výzkumu. Určitého pokroku dosáhla Albánie zejména v oblasti strategie pro inteligentní specializaci a zapojení do výzkumného programu Horizont 2020, avšak ve sledovaném období dosáhla jen omezeného pokroku v oblasti hospodářské a měnové politiky a celní unie. Je třeba provádět sociálně-ekonomické reformy, které pomohou řešit stávající strukturální nedostatky, nízkou konkurenceschopnost, vysokou nezaměstnanost a dopad pandemie.

Albánie vykazuje připravenost na mírně pokročilé úrovni ve většině oblastí souvisejících se zelenou agendou a s udržitelnou konektivitou, konkrétně v oblasti transevropských sítí, energetiky, životního prostředí a změny klimatu. Dosáhla připravenosti na určité úrovni v oblasti dopravní politiky. Země dosáhla určitého pokroku ve většině oblastí, zejména prostřednictvím revidovaného plánování dopravy a energetického propojení. Je třeba vyvinout větší úsilí ke zlepšení výkonnosti lodí pod albánskou vlajkou a k prosazování právních předpisů v oblasti energetiky a životního prostředí, v neposlední řadě v chráněných oblastech. Ekologická transformace a udržitelná konektivita mají klíčový význam pro hospodářskou integraci v rámci regionu a s Evropskou unií, usnadňují přeshraniční obchod v rámci regionu a představují skutečný přínos pro podniky i občany. Tento tematický okruh a příslušné reformy mají významné vazby na albánský program hospodářských reforem, hospodářský a investiční plán Komise a zelenou agendu pro západní Balkán, kterou Albánie schválila v prosinci 2020.

Albánie dosáhla připravenosti na určité úrovni ve většině oblastí souvisejících se zdroji, zemědělstvím a soudržností, zejména v oblasti zemědělství a rozvoje venkova, bezpečnosti potravin, veterinární a rostlinolékařské politiky, rybolovu a finančních a rozpočtových ustanovení. Pokud jde o regionální politiku a koordinaci strukturálních nástrojů, dosáhla připravenosti na mírně pokročilé úrovni. Albánie dosáhla dobrého pokroku v oblasti rybolovu, neboť znovu aktivovala systém sledování plavidel (VMS). Určitého pokroku dosáhla v oblasti finančních a rozpočtových ustanovení, zemědělství a rozvoje venkova, bezpečnosti potravin a veterinární a rostlinolékařské politiky, je však třeba zřídit registr zemědělských podniků. Omezeného pokroku dosáhla v oblasti regionální politiky a koordinace nástrojů strukturální podpory. V tomto ohledu je třeba zlepšit koordinaci mezi jednotlivými orgány týkající se předvstupní pomoci a řešit problémy v oblasti strategického plánování, provádění a kapacity monitorování projektů infrastruktury v rámci hospodářského a investičního plánu.

Albánie dosáhla připravenosti na dobré úrovni v oblasti vnějších vztahů, zahraniční bezpečnosti a obrany. Pokud jde o kapitolu jednání týkající se vnějších vztahů, dosáhla Albánie dobrého pokroku a její připravenost je na dobré úrovni, v neposlední řadě díky přijetí a ratifikaci dodatkových protokolů ke Středoevropské dohodě o volném obchodu a certifikaci prvních oprávněných hospodářských subjektů. Země spolupracovala s členskými státy EU na rozšíření zelených pruhů/koridorů. Země rovněž vydala politická opatření týkající se humanitární pomoci a rozvojové pomoci. Země úspěšně zastávala předsednictví CEFTA. Pokud jde o společnou zahraniční a bezpečnostní politiku EU, země nadále zachovávala plný soulad se všemi příslušnými rozhodnutími a prohlášeními EU. Země v roce 2020 zastávala úřadující předsednictví OBSE, čímž prokázala své odhodlání k mnohostranné spolupráci. Albánie se nadále účastnila misí a operací EU pro řešení krizí.

Bosna a Hercegovina

Pokud jde o politická kritéria, legislativní a výkonné orgány dosahovaly jen nízkého výkonu v důsledku politické polarizace a narušení způsobeného pandemií. Vláda na úrovni federace stále zastává prozatímní úlohu. Ústava Bosny a Hercegoviny je nadále v rozporu s Evropskou úmluvou o lidských právech (EÚLP), jak se konstatuje v rozsudku ve věci Sejdić-Finci a v souvisejících případech. V květnu 2021 byla zřízena meziagenturní pracovní skupina, jejímž úkolem by měla být diskuse o volebních a ústavních reformách. V prosinci 2020 se v Mostaru poprvé od roku 2008 konaly komunální volby. V červnu 2021 se po pětileté patové situaci sešel Parlamentní výbor pro stabilizaci a přidružení a přijal svůj jednací řád. Zásadní význam má proces volební reformy podporující začlenění prostřednictvím skutečného dialogu a v souladu s evropskými normami, které by odstranily všechny formy nerovnosti a diskriminace ve volebním procesu. Nebylo dosaženo žádného pokroku při zlepšování volebního rámce v souladu s evropskými normami ani při zajišťování transparentnosti financování politických stran. Bosna a Hercegovina dosud nezohlednila doporučení Úřadu pro demokratické instituce a lidská práva Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE/ODIHR), Benátské komise a Skupiny států proti korupci (GRECO) působící v rámci Rady Evropy. Řada rozhodnutí Ústavního soudu nebyla dosud plně vykonána. Dosud nebyl vypracován národní program pro přijetí acquis EU. Při zajišťování příznivého prostředí pro občanskou společnost bylo dosaženo jen omezeného pokroku.

Bosna a Hercegovina se nachází v počáteční fázi přípravy reformy veřejné správy; určitého pokroku bylo dosaženo přijetím akčního plánu reformy veřejné správy, jakož i strategií řízení veřejných financí na všech úrovních správy. Země musí zajistit profesionální a odpolitizovanou veřejnou službu a koordinovaný celonárodní přístup k tvorbě politik.

V oblasti soudnictví se Bosna a Hercegovina nachází v počáteční fázi / její připravenost je na určité úrovni. Ve sledovaném období nebylo v této oblasti dosaženo žádného pokroku. Orgány přijaly omezená opatření k řešení problémů uvedených ve zjištěních odborné zprávy o právním státě („Priebeho zpráva“). Má být zahájen parlamentní proces o změnách týkajících se integrity; jejich přijetí je klíčem k vytvoření důvěryhodného a důsledného systému ověřování účetní závěrky nositelů soudních funkcí. Trvalé a zjevné známky zhoršování vyžadují i nadále naléhavá opatření k posílení integrity soudnictví a znovuzískání důvěry občanů v soudní systém. Nedostatečná angažovanost politických aktérů při reformě soudnictví a nevyhovující fungování soudního systému i nadále podrývaly výkon práv občanů a boj proti korupci a organizované trestné činnosti.

V oblasti boje proti korupci a organizované trestné činnosti se Bosna a Hercegovina nachází v počáteční fázi / dosáhla určité úrovně připravenosti. Ve sledovaném období nebylo v této oblasti dosaženo žádného pokroku; je třeba přijmout bezodkladná opatření k přijetí připravovaných právních předpisů o zadávání veřejných zakázek a střetu zájmů. Během pandemie se i nadále výrazně projevovaly negativní dopady rozsáhlé korupce a známky politického ovlivňování, které přímo ovlivňovaly kvalitu života občanů. Důvod k obavám představuje selektivní a netransparentní trestní stíhání a navazující kroky justice u případů korupce. Existují systémové nedostatky v oblasti operativní spolupráce mezi donucovacími orgány a výměna zpravodajských informací je jen velmi omezená. Policie je zranitelná vůči politickému vměšování. Finanční šetření a zabavování majetku jsou do značné míry neúčinné. Přestože byly podniknuty určité přípravné kroky, kontaktní místo pro spolupráci s Europolem není dosud funkční. Bosna a Hercegovina neprovedla žádné kroky směřující k navázání spolupráce s Eurojustem. Země musí pokračovat v úsilí v boji proti terorismu a obchodu s drogami a zvyšovat svou kapacitu v tomto směru.

Pokud jde o základní práva, je sice z velké části zaveden legislativní a institucionální rámec, avšak Bosna a Hercegovina dosud nepřijala komplexní strategický rámec. Jsou zapotřebí významné reformy s cílem zajistit, aby všichni občané mohli uplatňovat svá politická práva, a zajistit rovněž nediskriminační, inkluzivní a kvalitní vzdělávání pro všechny, mimo jiné překonáním praxe „dvou škol pod jednou střechou“. Nebylo dosaženo žádného pokroku v oblasti zaručení svobody projevu a sdělovacích prostředků, v oblasti ochrany novinářů před hrozbami a útoky zajištěním vhodných navazujících kroků justice ani v oblasti zajišťování finanční udržitelnosti systému veřejnoprávního vysílání. I nadále přetrvávají problémy v oblasti svobody shromažďování, zejména v Republice srbské, kde jsou aktivisté vystavováni zastrašování a soudnímu stíhání.

Neschopnost orgánů zavést udržitelný migrační a azylový systém vyústila v prosinci 2020 v humanitární krizi. Po rozsáhlém zapojení a podpoře ze strany EU byl v Lipě zřízen dočasný stanový tábor, který poskytuje útočiště všem potřebným osobám. V průběhu roku 2021 je v Lipě budováno stálé víceúčelové přijímací středisko. Bosna a Hercegovina zvýšila snahu o lepší řízení migrace; je nutné, aby zajistila účinnou koordinaci kapacit pro správu hranic a řízení migrace na všech úrovních, jakož i fungování azylového systému. To vyžaduje spravedlivé rozdělení odpovědností mezi všechny subjekty a kantony, a to i při provozování přijímacích středisek.

Pokud jde o hospodářská kritéria, dosáhla Bosna a Hercegovina omezeného pokroku a je v počáteční fázi zakládání fungujícího tržního hospodářství. Země přijala opatření proti negativním dopadům pandemie COVID-19 na hospodářství i na trh práce. Centrální banka podnikla významná opatření ke zlepšení svých analytických kapacit. Byly podniknuty určité kroky k posílení odolnosti finančního sektoru vůči otřesům. Nebyla však přijata žádná významná opatření ke zlepšení fungování výrobkových trhů. Spolupráce a koordinace mezi zúčastněnými stranami v zemi se dále zhoršila. Odpor Republiky srbské vůči celostátním reformám souvisejícím s acquis EU dále zpomalil tempo, jímž země dodržuje přístupová kritéria EU. V důsledku toho přetrvává roztříštěnost institucionálního uspořádání země i jejího vnitřního trhu. Nebylo dosaženo žádného zlepšení v oblasti právního státu a fungování celostátních orgánů dohledu a regulačních institucí. To i nadále představuje brzdu podnikatelského prostředí země. Kvalita veřejných výdajů se nezlepšila a veřejný sektor zůstává i nadále neefektivní a naddimenzovaný.

Pokud jde o schopnost vypořádat se s konkurenčními tlaky a tržními silami v rámci EU, učinila Bosna a Hercegovina omezený pokrok a nachází se v počáteční fázi přípravy. Celková úroveň kvality vzdělávání zůstává i nadále nízká a opatření ke zlepšení dopravní a energetické infrastruktury jsou i nadále nedostatečná. Rozsah strukturálních změn je omezený.

Pokud jde o celkovou úroveň připravenosti a schopnost přijmout závazky vyplývající z členství v EU, je Bosna a Hercegovina teprve na počátku / má určitou úroveň připravenosti a musí výrazně zintenzivnit harmonizaci právních předpisů s acquis EU i provádění a prosazování příslušných právních předpisů. U jednotlivých kapitol acquis EU bylo v průběhu sledovaného období dosaženo omezeného pokroku, případně nebylo dosaženo žádného pokroku.

V Bosně a Hercegovině došlo ke zhoršení situace v oblasti zadávání veřejných zakázek, neboť země po většinu vykazovaného období uplatňovala při zadávání veřejných zakázek preferenční zacházení pro domácí uchazeče; změny zákona o zadávání veřejných zakázek teprve čekají na přijetí parlamentem. V oblasti statistiky bylo dosaženo jen omezeného pokroku vzhledem k tomu, že příprava na další sčítání lidu, domů a bytů nezaznamenala téměř žádný pokrok. Určitého pokroku bylo dosaženo v oblasti veřejné vnitřní finanční kontroly, kde oba subjekty přijaly určité strategie.

Je zapotřebí provést významné kroky ke sladění legislativního rámce s acquis EU v oblasti vnitřního trhu (volný pohyb zboží, služeb a kapitálu, politika hospodářské soutěže a finanční služby). Bosna a Hercegovina dosáhla určitého pokroku pouze v oblasti politiky hospodářské soutěže vzhledem tomu, že provedla další sladění zákona o státní podpoře s acquis EU, a dále v oblasti finančních služeb. Tento tematický okruh má klíčový význam pro přípravu Bosny a Hercegoviny na požadavky vnitřního trhu EU a je vysoce důležitý pro včasnou integraci a rozvoj společného regionálního trhu.

Bosna a Hercegovina dosáhla jen omezeného nebo žádného pokroku ve většině oblastí konkurenceschopnosti a růstu podporujícího začlenění (informační společnost a média, daně, hospodářská a měnová politika, politika v oblasti podnikání a průmyslu, vzdělávání a kultura a celní unie), kde se nachází v počáteční fázi nebo dosáhla připravenosti na určité úrovni. Tyto oblasti mají významné vazby na program hospodářských reforem země. Je třeba provádět socioekonomické reformy, které pomohou řešit stávající strukturální nedostatky, nízkou konkurenceschopnost, vysokou nezaměstnanost i dopad pandemie, která dále zvýšila jejich naléhavost. Určitého pokroku bylo dosaženo při přijímání politik v oblasti inkluzivního vzdělávání, odborného vzdělávání a přípravy a podnikatelského učení. 

Bosna a Hercegovina dosáhla určitého nebo omezeného pokroku ve většině oblastí souvisejících se zelenou agendou a udržitelnou konektivitou (transevropské sítě, energetika a životní prostředí a změna klimatu), u nichž se nachází v počáteční fázi nebo dosáhla připravenosti na určité úrovni. Země musí výrazně zvýšit své ambice v oblasti ekologické transformace a uvést své právní předpisy o plynu a elektřině do souladu s acquis EU. Ekologická transformace a udržitelná konektivita jsou klíčovým předpokladem hospodářské integrace v rámci regionu i v rámci EU, neboť usnadňují přeshraniční obchod v rámci regionu a představují skutečný přínos pro podniky i občany. Tento tematický okruh a dotčené reformy mají významné vazby na program hospodářských reforem, na hospodářský a investiční plán i na zelenou agendu pro západní Balkán.

Bosna a Hercegovina nedosáhla žádného pokroku v oblastech souvisejících se zdroji, zemědělstvím a soudržností (zemědělství a rozvoj venkova, bezpečnost potravin, veterinární a rostlinolékařská politika, rybolov a finanční a rozpočtová ustanovení), kde se příprava nachází většinou v počáteční fázi.

Pokud jde o vnější vztahy, dosáhla Bosna a Hercegovina připravenosti na určité úrovni, avšak nedošlo zde k žádnému pokroku. Země musí zintenzivnit snahy směřující k dokončení jejího přistoupení ke Světové obchodní organizaci. Bosně a Hercegovině se důrazně doporučuje zlepšit míru souladu se zahraničněpolitickými prohlášeními a s omezujícími opatřeními EU, která výrazně poklesla a v srpnu 2021 dosáhla alarmujících 43 %. Bosna a Hercegovina se i nadále aktivně podílí na regionální spolupráci a udržuje dobré sousedské vztahy.

Kosovo

Z hlediska politických kritérií se většina sledovaného období v Kosovu vyznačovala politickou nestabilitou. Po předčasných parlamentních volbách v únoru 2021 se úřadu ujala nová vláda s nebývale silnou parlamentní většinou.

V důsledku této politické nestability byly během většiny sledovaného období omezeny legislativní činnosti včetně úsilí v oblasti reforem souvisejících s požadavky EU. Přijetí druhé fáze evropského programu reforem a jeho akčního plánu, který parlamentní shromáždění schválilo v říjnu 2021, jakož i stabilní zaměření vlády potvrdily pozitivní trend obnoveného závazku Kosova k provádění reforem souvisejících s požadavky EU.

Poté, co rozhodnutí Ústavního soudu z prosince 2020 zneplatnilo volbu předchozí vlády v červnu 2020, bylo parlamentní shromáždění rozpuštěno a v únoru 2021 se konaly předčasné volby. Po drtivém vítězství opoziční koalice v čele se stranou Vetëvendosje schválila nová parlamentní většina v březnu 2021 novou vládu.

V listopadu 2020 specializované státní zastupitelství obvinilo a zatklo kosovského úřadujícího prezidenta na základě obvinění z válečných zločinů a zločinů proti lidskosti. Poté prezident odstoupil z funkce. Výkonu funkce prezidenta se v souladu s ústavou ujal předseda parlamentního shromáždění, kterého následně v dubnu 2021 nový zákonodárný sbor zvolil do funkce prezidenta na celé prezidentské období.

Polarizovaná politická atmosféra, neexistence účinné vládní většiny a nedostatečná usnášeníschopnost po značnou část sledovaného období závažně ovlivňovaly rozhodování parlamentního shromáždění. Je nezbytné, aby parlamentní shromáždění zlepšilo svůj regulační rámec včetně jednacího řádu. Za pandemie parlamentní shromáždění nadále fungovalo, přičemž dodržovalo opatření v oblasti ochrany zdraví.

Celkově byly volby do zákonodárných orgánů v únoru 2021 i přes některé nedostatky dobře zorganizované, transparentní a konkurenční. Kosovský volební proces je nezbytné i nadále komplexně posilovat s cílem řešit dlouhodobé nedostatky v průběhu celého volebního cyklu, které byly zjištěny při volebních pozorovatelských misích EU, jdoucích po sobě od roku 2014. Posílení právního a institucionálního rámce pro financování kampaní a politických stran zůstává dosud nedořešenou oblastí, kde je nezbytné provést reformu.

Situace na severu Kosova je i nadále problematická, zejména pokud jde o korupci, organizovanou trestnou činnost a podmínky svobody projevu.

Určité úrovně připravenosti se podařilo dosáhnout v oblasti reformy veřejné správy, ale vzhledem k častým změnám ve vládě nedošlo ve sledovaném období k žádnému pokroku. V červnu vstoupil v platnost zákon o státních zaměstnancích, avšak nebyla vynaložena žádná významná snaha zahájit jeho provádění, zejména pokud jde o nábor zaměstnanců. Zřízení efektivního centrálního náborového oddělení se zpozdilo. V některých případech bylo zaznamenáno nepatřičné politické ovlivňování při jmenování a propouštění vysokých veřejných činitelů a státních zaměstnanců a Kosovo splnilo pouze některé ze svých závazků týkajících se kritérií založených na zásluhách. Při řešení nerovností v systému platů v oblasti veřejného sektoru nedosáhlo Kosovo žádného pokroku. Proces zefektivnění chodu agentur byl pozastaven. Právní nejistota pro podniky a jednotlivce přetrvává i nadále vzhledem k trvale nedostatečnému pokroku v oblasti harmonizace odvětvových právních předpisů se zákonem o všeobecném správním řízení. Je naléhavě třeba obnovit odhodlání k reformě veřejné správy.

Kosovo se stále nachází v počáteční fázi vývoje dobře fungujícího soudního systému. Celkový výkon spravedlnosti je i nadále pomalý, neefektivní a podléhá nepatřičnému politickému vlivu. V průběhu sledovaného období bylo dosaženo určitého pokroku. Výsledkem funkčního přezkumu oblasti právního státu bylo vytvoření strategického a akčního plánu pro budování právního státu, který nastiňuje hlavní problémy systému právního státu, a tento plán byl přijat v srpnu 2021. Kosovo zavedlo elektronický systém správy spisů a vytvořilo systém ústředního trestního rejstříku, nicméně problémy přetrvávají i nadále. Země vyvinula snahu o provedení zákona o mediaci. Pandemie COVID-19 ovlivnila účinné vyřizování případů a konání soudních jednání (a jejich přístupnost pro veřejnost) v Kosovu. Nová vláda zvažuje několik možností procesu „prověřování“ v oblasti soudnictví a trestního stíhání. V této souvislosti představuje zdroj závažných obav potenciální zavedení jednorázového úplného nového hodnocení všech státních zástupců a soudců. Tento proces by měl být považován pouze za výjimečné opatření, které bude poslední instancí po vyčerpání veškerých stávajících nástrojů a mechanismů pro zajištění integrity a boj proti korupci soudních funkcionářů, a měl by být v souladu s evropskými a mezinárodními normami, jakož i s doporučením Benátské komise.

V oblasti boje proti korupci je Kosovo v počáteční fázi / určité fázi připravenosti. Během sledovaného období bylo dosaženo omezeného pokroku včetně výsledků pokroku v oblasti vyšetřování a stíhání případů na vysoké úrovni. Je třeba vyvinout trvalé úsilí k dosažení aktivnějšího vyšetřování, pravomocných soudních rozhodnutí a pravomocných konfiskací majetku. Zvláštní státní zastupitelství bylo posíleno vzhledem k tomu, že začalo fungovat oddělení pro potírání korupce a finanční kriminality, a podařilo se dosáhnout celkového zvýšení počtu jeho zaměstnanců. Dosud nebyl přijat protikorupční právní balíček a revidovaný trestní řád. Právní rámec upravující konfiskace nabyl platnosti, ale není důsledně uplatňován a hodnota pravomocně konfiskovaného majetku je i nadále nízká. Korupce je obecně rozšířená a nadále představuje závažný problém. Navzdory vynaloženému úsilí je zapotřebí silná a trvalá politická vůle k účinnému řešení systémových rizik korupce, jakož i rozhodná reakce trestního soudnictví na korupci na vysoké úrovni.

Připravenost Kosova v oblasti boje proti organizované trestné činnosti je v počáteční fázi. Ve sledovaném období bylo v oblasti vyšetřování a stíhání případů organizované trestné činnosti dosaženo omezeného pokroku. Zvláštní státní zastupitelství bylo posíleno o další specializované pracovníky a probíhala cílená vzdělávací činnost. Policie a státní zástupci však dosud v plném rozsahu nevyužívají výkonné nástroje, které jsou zakotveny v trestním zákoníku a v zákoně o rozšířených konfiskačních pravomocích. Je třeba zavést opatření k posílení pravomocí státního zastupitelství a rovněž zajistit, aby nedocházelo k politickým zásahům do operativní činnosti veškerých donucovacích orgánů.

V červenci 2020 uzavřely Europol a kosovská policie pracovní ujednání. V září 2021 byly uzavřeny dodatečné dohody nezbytné k praktickému provádění této spolupráce, které umožňují přístup k aplikaci sítě pro bezpečnou výměnu informací (SIENA) a výměnu styčných úředníků.

Bylo dosaženo pokroku v boji proti terorismu v souladu s cíli stanovenými v prováděcím ujednání mezi EU a Kosovem ke společnému akčnímu plánu boje proti terorismu pro západní Balkán, zejména pokud jde o rehabilitaci zahraničních teroristických bojovníků a jejich rodin a jejich opětovné začlenění do společnosti. Kosovské orgány musí účinněji bojovat proti praní peněz a příslušné právní předpisy by měly být uvedeny do souladu s acquis EU a s mezinárodními normami.

Právní rámec na ochranu lidských a základních práv je z velké části v souladu s evropskými normami. Je však třeba vyvinout další úsilí k jeho plnému provedení a ke zlepšení koordinace a dohledu nad politikami a právními předpisy v oblasti základních práv. Orgány jsou stále závislé na podpoře a orientaci dárců a je nutné, aby převzaly větší vlastní odpovědnost. Je třeba vynaložit více úsilí na účinné zaručení práv příslušníků menšin, včetně Romů 3 , Aškalů a vysídlených osob, na zajištění rovnosti žen a mužů v praxi a na lepší ochranu kulturního dědictví. Pokud jde o svobodu projevu, dosáhlo Kosovo určité úrovně připravenosti a těží z pluralitního a živého mediálního prostředí. I nadále však přetrvávají obavy týkající se veřejných očerňujících kampaní, hrozeb a fyzických útoků proti novinářům. Nedostatečná finanční soběstačnost, která se v důsledku pandemie COVID-19 ještě prohloubila, činí média závislými na politických a obchodních zájmech. Na politickém vlivu je i nadále závislý také veřejnoprávní vysílací subjekt, u něhož se dosud nepodařilo nalézt udržitelné řešení jeho financování.

Kosovské orgány dosahovaly i nadále pokroku v oblasti řízení legální migrace i smíšených migračních toků i v náročném kontextu pandemie COVID-19. Kosovo dále zvýšilo svou ubytovací kapacitu a posílilo svou připravenost zvládnout zvýšený příliv migrantů.

Pokud jde o hospodářská kritéria, dosáhlo Kosovo omezeného pokroku a nachází se v počáteční fázi budování fungujícího tržního hospodářství. Ekonomika v roce 2020 upadla do recese, ale v první polovině roku 2021 se podařilo tento trend zvrátit. Vzhledem k dlouhodobým strukturálním problémům, jako je například nedostatečná hospodářská diverzifikace a závislost na finančních tocích z diaspory, je Kosovo velmi zranitelné vůči omezení volného pohybu a cestovním omezením souvisejícím s pandemií. Orgány v reakci na krizi pozastavily dané fiskální pravidlo a přijaly dva fiskální balíčky. Výrazný nárůst výdajů a pokles příjmů z daní vedly v roce 2020 k velkému rozpočtovému schodku, avšak díky oživení daňových příjmů se v první polovině roku 2021 podařilo dosáhnout rozpočtového přebytku. Podnikatelské prostředí nezaznamenalo téměř žádné zlepšení. Rozvoj soukromého sektoru je i nadále omezován rozšířenou neformální ekonomikou, pomalým a neefektivním soudnictvím, vysokým výskytem korupce a obecně slabým právním státem.

Pokud jde o schopnost vypořádat se s konkurenčním tlakem a tržními silami v rámci EU, dosáhlo Kosovo omezeného pokroku a nachází se v počáteční fázi připravenosti. Při zvyšování kvality vzdělávání a řešení nedostatku kvalifikovaných pracovníků na trhu práce došlo jen k malému pokroku. Určitého pokroku dosáhlo Kosovo v oblasti zlepšování silniční infrastruktury a zvyšování investic do obnovitelných zdrojů energie, problém však nadále představují zastaralé a nespolehlivé dodávky energie založené na uhlí. Pokud jde o digitalizaci hospodářství, dosáhlo Kosovo určitého pokroku. Strukturální změny probíhají jen pomalu a hospodářství zůstává silně závislé na malých a velmi malých podnicích, které nejsou konkurenceschopné na mezinárodním trhu, přičemž ve struktuře vývozu stále dominuje jen několik málo výrobků, jako jsou například obecné kovy.

Pokud jde o dobré sousedské vztahy a regionální spolupráci, Kosovo se i nadále účastnilo většiny regionálních fór. Kosovo udržovalo celkově dobré vztahy s Albánií, Černou Horou a Severní Makedonií. Nedošlo k žádné změně ve formálních vztazích Kosova s Bosnou a Hercegovinou, která neuznává nezávislost Kosova, a obě země i nadále uplatňují přísný vízový režim.

Pokud jde o narovnání vztahů se Srbskem, dialog zprostředkovaný EU pokračoval schůzkami na vysoké úrovni ve dnech 15. června a 19. července 2021 a třemi schůzkami hlavních vyjednavačů. Během sledovaného období jmenovaly obě strany nové hlavní vyjednavače a vyjednávací týmy. Kosovo se musí konstruktivně zapojit a vyvinout další podstatné úsilí při provádění všech minulých dohod a přispět k dosažení komplexní, právně závazné dohody o normalizaci vztahů se Srbskem. Tato dohoda je nezbytně nutná a má klíčový význam pro to, aby Kosovo a Srbsko mohly pokročit ve svém evropském směřování.

Pokud jde o sbližování s evropskými normami, v průběhu sledovaného období bylo dosaženo určitého pokroku v oblasti zadávání veřejných zakázek, statistiky a finanční kontroly. Ve většině oblastí, na něž se vztahuje tematický okruh 2 týkající se vnitřního trhu, dosáhlo Kosovo připravenosti na určité úrovni, zejména v oblasti volného pohybu zboží a kapitálu, práva obchodních společností a duševního vlastnictví, zatímco připravenosti na mírně pokročilé úrovni dosáhlo v oblasti pohybu pracovníků, služeb, práva usazování a finančních služeb. Kosovo se nachází v počáteční fázi přípravy v oblasti hospodářské soutěže, jakož i spotřebitelské politiky a ochrany zdraví. Ve sledovaném období dosáhlo Kosovo určitého pokroku ve všech oblastech s výjimkou spotřebitelské politiky a ochrany zdraví, kde dosáhlo pouze omezeného pokroku. V oblasti konkurenceschopnosti a růstu podporujícího začlenění dosáhlo určitého pokroku ve většině oblastí (cla, daně, informační společnost a média, politika v oblasti podnikání a průmysl), pouze omezeného pokroku však dosáhlo v oblasti výzkumu, vzdělávání a kultury. Určitého pokroku dosáhlo v oblastech politiky souvisejících se zelenou agendou a udržitelnou konektivitou a v odvětví energetiky, avšak pouze omezeného pokroku v oblasti dopravy, životního prostředí a změny klimatu. Pokud jde o zdroje a zemědělství, dosáhlo pouze omezeného pokroku v oblasti zemědělství, bezpečnosti potravin a veterinární a rostlinolékařské politiky. V obchodní politice se podařilo dosáhnout určitého pokroku při snižování schodku obchodní bilance Kosova, Kosovo však dosud neratifikovalo dodatkové protokoly CEFTA o usnadnění obchodu a o obchodu se službami. Celkově musí Kosovo zlepšit svou správní kapacitu a koordinaci napříč všemi odvětvími, aby bylo dosaženo účinného provádění acquis EU.

Turecko

Existují závažné nedostatky ve fungování tureckých demokratických institucí. Během sledovaného období pokračoval nepříznivý vývoj v oblasti demokracie. I nadále přetrvávaly strukturální nedostatky prezidentského systému. Dosud nebyla vyřešena klíčová doporučení Rady Evropy a jejích orgánů. Parlamentu nadále chyběly potřebné prostředky k tomu, aby povolal vládu k odpovědnosti. Ústavní architektura i nadále soustřeďovala pravomoci na úrovni předsednictví, aniž by zajišťovala řádné a účinné rozdělení pravomocí mezi výkonnou, zákonodárnou a soudní moc. Vzhledem k neexistenci účinného mechanismu brzd a protivah je demokratická odpovědnost výkonné složky nadále omezena na volby. Útoky na opoziční strany pokračovaly mimo jiné tím, že Ústavní soud umožnil projednání obžaloby nejvyššího státního zástupce Kasačního soudu, která usilovala o zákaz druhé největší opoziční strany. To přispělo k oslabení politického pluralismu v této zemi. Během sledovaného období prezident dvakrát odvolal guvernéra centrální banky.

Navzdory ukončení výjimečného stavu v červenci 2018 zůstala do právních předpisů začleněna určitá právní ustanovení, která přiznávají vládním orgánům mimořádné pravomoci a zachovávají některé omezující prvky výjimečného stavu, což mělo i nadále významný dopad na demokracii a základní práva. V červenci 2021 schválil turecký parlament návrh zákona, který prodlužuje dobu trvání těchto omezujících prvků výjimečného stavu o další rok. Vyšetřovací komise pro opatření v rámci výjimečného stavu dosud nedokončila přezkum svých případů týkajících se státních zaměstnanců, kteří byli v době výjimečného stavu propuštěni prostřednictvím dekretu.

Místní demokracii ještě více oslabil tlak vládnoucí koaliční vlády na starosty z opozičních stran. Starostové z opozičních stran čelili správnímu a soudnímu vyšetřování. Na jihovýchodě země byli násilně odvolaní starostové i nadále nahrazováni správci jmenovanými vládou, což znamenalo, že občanům byli odpíráni zástupci, které si zvolili. Nastupující správci ve většině případů nechali činnost obecních zastupitelstev pozastavenou. Stovky místních politiků a volených funkcionářů byly zatčeny na základě obvinění souvisejících s terorismem.

Situace na jihovýchodě země zůstávala i nadále velmi znepokojivá. Vláda prováděla domácí a přeshraniční bezpečnostní a vojenské operace v Iráku a Sýrii. Bezpečnostní situace v příhraničních oblastech byla i nadále nejistá kvůli opakujícím se teroristickým aktům ze strany Kurdské strany pracujících (PKK), která zůstává na seznamu EU uvádějícím osoby, skupiny a subjekty zapojené do teroristických činů. EU jednoznačně odsoudila útoky PKK a vyjádřila solidaritu s rodinami obětí. Přestože má vláda legitimní právo na boj proti terorismu, je rovněž velmi důležité, aby tak činila v souladu se zásadami právního státu, lidskými právy a základními svobodami. Protiteroristická opatření musí být přiměřená. Nedošlo k žádnému vývoji ohledně obnovení důvěryhodného politického postupu k dosažení mírového a trvalého řešení. Organizace na ochranu lidských práv a opoziční strany oznámily závažné porušování lidských práv bezpečnostními silami.

Ve vězení i nadále zůstává přibližně 4 000 členů a funkcionářů Lidově demokratické strany (HDP) včetně řady poslanců. V červnu přijal Ústavní soud obvinění požadující zákaz strany HDP a zákaz politické činnosti 451 funkcionářů HDP včetně spolupředsedů strany a všech minulých i současných poslanců parlamentu a funkcionářů, jakož i zmrazení bankovních účtů strany. V parlamentu ležely nevyřízené žádosti státního zastupitelství o zrušení imunity téměř všech zákonodárců HDP.

V otázkách občanské společnosti se situace i nadále výrazně zhoršovala. Občanská společnost čelila neustálému tlaku a její prostor pro svobodné fungování se i nadále zmenšoval vzhledem k omezování svobody projevu a svobody sdružování. Nový zákon o prevenci financování šíření zbraní hromadného ničení vyvolává obavy ohledně možných omezení činnosti obránců lidských práv a občanské společnosti.

Právní a institucionální rámec upravující bezpečnostní a zpravodajský sektor zůstal beze změny s posíleným civilním dohledem nad bezpečnostními silami v rámci prezidentského systému. Vláda přijala kroky k další konsolidaci civilní kontroly bezpečnostních sil.

V oblasti reformy veřejné správy je připravenost Turecka na určité / mírně pokročilé úrovni. Během sledovaného období nedosáhla země žádného pokroku. Turecko nemá komplexní program reforem veřejné správy ani vedoucí instituci, která by za tento proces odpovídala. I nadále přetrvávaly obavy ohledně odpovědnosti veřejné správy a řízení lidských zdrojů. Stále chybí politická vůle k provádění reforem. Přestože koordinace politik mezi ústředními vládními institucemi byla i nadále silná, tvorba politik není založena na důkazech a není ani participativní. I nadále pokračovala politizace veřejné správy. Zastoupení žen na vyšších pozicích ve státní správě zůstávalo i nadále nízké.

Připravenost soudního systému Turecka je v počáteční fázi. Výrazné zhoršování situace, pozorované od roku 2016, pokračovalo i nadále. I nadále přetrvávaly obavy, zejména pokud jde o systémový nedostatek nezávislosti soudnictví a nadměrný tlak na soudce a státní zástupce. Nový akční plán v oblasti lidských práv předpokládá určitá pozitivní opatření, ale neřeší žádný z klíčových nedostatků souvisejících s nezávislostí soudnictví. Zejména neplánuje žádná opatření s cílem zlepšit dodržování zásady oddělení složek moci nebo zlepšit strukturu a proces výběru členů Rady soudců a státních zástupců, což jsou dlouho nevyřešená doporučení Benátské komise Rady Evropy a Evropské komise. Navzdory tomu, že byli zproštěni viny, nebyl žádný ze soudců ani státních zástupců propuštěných po pokusu o převrat uveden znovu do funkce. Problémem i nadále zůstává nedostatek objektivních, jednotných a předem stanovených kritérií na základě zásluh pro nábor a povyšování soudců a státních zástupců. Instituce trestněprávních smírčích soudců nadále vyvolávala obavy ohledně jejich příslušnosti a praxe.

Pokud jde o boj proti korupci, zůstalo Turecko v počáteční fázi příprav a ve sledovaném období nevykázalo žádný pokrok. Země nezřídila protikorupční orgány v souladu s mezinárodními závazky Turecka. Nedostatky právního rámce a institucionální architektury umožnily nepatřičné politické ovlivňování ve fázi vyšetřování a stíhání případů korupce. Je třeba zlepšit odpovědnost a transparentnost veřejných institucí. Neexistence protikorupční strategie a akčního plánu signalizovala chybějící vůli korupci rozhodně potírat. Většina doporučení Skupiny států proti korupci Rady Evropy (GRECO) nebyla provedena. Korupce je obecně rozšířená a nadále představuje problém.

V oblasti boje proti organizované trestné činnosti je připravenost Turecka na určité úrovni a Turecko zde dosáhlo jen omezeného pokroku. Spolupráce mezi Europolem a Tureckem je založena na strategické dohodě o spolupráci, která vstoupila v platnost v červenci 2004. Probíhají jednání o mezinárodní dohodě o výměně osobních údajů mezi Europolem a tureckými orgány příslušnými pro boj proti závažné trestné činnosti a terorismu, která vyžadují, aby Turecko provedlo reformu svých právních předpisů a sladilo své právo o ochraně údajů s evropskými normami. Turecko by mělo zlepšit své dosavadní výsledky v oblasti rozbíjení zločineckých sítí a konfiskace majetku z trestné činnosti. Je třeba zlepšit právní rámec upravující boj proti praní peněz a financování terorismu v souladu s doporučeními Finančního akčního výboru (FATF) a Benátské komise týkajícími se zákona o prevenci financování šíření zbraní hromadného ničení. Je třeba vyvinout úsilí ke zlepšení právních předpisů týkajících se kyberkriminality a ochrany svědků.

I nadále pokračovalo zhoršování situace v oblasti lidských a základních práv. Mnoho opatření přijatých během výjimečného stavu zůstává v platnosti i nadále. Právní rámec obsahuje obecné záruky dodržování lidských a základních práv, právní předpisy a praxe však dosud nebyly uvedeny do souladu s Evropskou úmluvou o lidských právech (EÚLP) a s judikaturou Evropského soudu pro lidská práva (ESLP). Rozsáhlá omezení činnosti novinářů, spisovatelů, právníků, akademických pracovníků, obránců lidských práv a kritických hlasů měla i nadále negativní dopad na výkon jejich svobod a vedla k autocenzuře. Odmítnutí Turecka provádět rozhodnutí ESLP, zejména v případech Selahattina Demirtaşe a Osmana Kavaly, dále zvýšilo obavy ohledně dodržování mezinárodních a evropských norem ze strany soudnictví. Závazek Turecka k dodržování těchto norem byl zpochybněn rovněž odstoupením Turecka od Istanbulské úmluvy. Nový akční plán pro lidská práva, který sliboval reformy v řadě oblastí, se nezabývá kritickými otázkami.

Pokračovalo výrazné zhoršování situace v oblasti svobody projevu. Právní předpisy a jejich provádění, zejména ustanovení o národní bezpečnosti a boji proti terorismu, byly i nadále v rozporu s Evropskou úmluvou o lidských právech a dalšími mezinárodními normami a nadále se odchylovaly od judikatury ESLP. Šíření opozičních hlasů a svoboda projevu byly negativně ovlivněny vzrůstajícím tlakem a restriktivními opatřeními. Pokračovala trestní řízení a odsouzení novinářů, obránců lidských práv, právníků, spisovatelů, opozičních politiků, studentů a uživatelů sociálních médií.

Došlo k dalšímu výraznému zhoršení situace v oblasti svobody shromažďování a sdružování vzhledem k opakujícím se zákazům, nepřiměřeným zásahům a nadměrnému používání síly při pokojných demonstracích, vyšetřování, správním pokutám a stíhání demonstrantů na základě obvinění z činností souvisejících s terorismem. Právní předpisy a jejich provádění nejsou v souladu s tureckou ústavou, s evropskými normami ani s mezinárodními úmluvami.

Práva nejvíce znevýhodněných skupin a osob patřících k menšinám je třeba lépe chránit. Romům byla i nadále ve velké míře odpírána formální pracovní místa a jejich životní podmínky se výrazně zhoršily. Genderově podmíněné násilí, diskriminace, nenávistné verbální projevy proti menšinám, zejména proti lesbám, gayům, bisexuálům, transgender, intersexuálním a queer osobám (LGBTIQ) budí i nadále vážné obavy.

Pokud jde o migrační a azylovou politiku, dosáhlo Turecko určitého pokroku. Po incidentech z března 2020, kdy Turecko aktivně povzbuzovalo migranty a uprchlíky, aby se vydali pozemní cestou do Evropy přes Řecko, se situace nakonec zklidnila. Určitého pokroku bylo dosaženo při posilování kapacity ostrahy a ochrany východní pozemní hranice. Prohlášení EU a Turecka z března 2016 i nadále přinášelo výsledky a Turecko stále hrálo klíčovou úlohu při zajišťování účinného řízení migračních toků podél trasy přes východní Středomoří. Navracení nelegálních migrantů z řeckých ostrovů v rámci prohlášení EU a Turecka však zůstávalo ze strany Turecka i nadále pozastaveno s odvoláním na omezení v důsledku pandemie COVID-19. Přesídlování z Turecka do EU však bylo v červenci 2020 obnoveno navzdory omezením. Přestože počet nelegálně přijíždějících migrantů do Řecka klesl, byly stále více využívány převaděčské trasy do Itálie a do vládou kontrolovaných oblastí na Kypru. Turecko dosud neprovedlo ustanovení dohody o zpětném přebírání osob mezi EU a Tureckem týkající se státních příslušníků třetích zemí, přestože tato opatření vstoupila v platnost v říjnu 2017. Celkově byl počet nedovolených překročení hranic mezi Tureckem a Řeckem i nadále výrazně nižší než před přijetím prohlášení EU a Turecka.

Turecko vynakládalo i nadále značné úsilí při poskytování útočiště největší uprchlické komunitě na světě a uspokojování jejích potřeb. Do konce roku 2020 byl smluvně rozdělen celkový provozní rozpočet ve výši 6 miliard EUR v rámci nástroje pro uprchlíky a do srpna 2021 bylo vyplaceno více než 4,2 miliardy EUR. Jsou nezbytná účinná integrační opatření pro řešení rozšířené přítomnosti uprchlíků v zemi. Je třeba posílit přístup migrantů a uprchlíků k veřejnému zdravotnictví. Nebyla splněna žádná dosud nesplněná kritéria pro uvolnění vízového režimu. Je nezbytné, aby Turecko i nadále usilovalo o další sbližování svých právních předpisů s acquis EU v oblasti vízové politiky.

Stále asertivnější zahraniční politika Turecka byla i nadále v rozporu s prioritami EU v rámci SZBP, zejména vzhledem k jeho podpoře vojenské akce na Kavkaze, v Sýrii a v Iráku. Přestože je zaveden institucionální rámec umožňující zapojení Turecka do SZBP a společné bezpečnostní a obranné politiky (SBOP), vykazuje Turecko i nadále velmi nízkou míru sbližování, která činí přibližně 14 %. Vojenská podpora Turecka v Libyi včetně nasazení zahraničních bojovníků na místě, jakož i jeho vytrvalá kritika operace IRINI a nedostatečná spolupráce v rámci této operace poškozují účinný příspěvek EU k uplatňování zbrojního embarga OSN a vedou k protichůdným přístupům k Libyi. Turecko usiluje o stabilní a prosperující Sýrii a tento cíl sdílí s EU. Podniklo však vlastní vojenskou akci v severní Sýrii, mimo jiné prostřednictvím milicí podporovaných Tureckem. Turecko zároveň posílilo poskytování základních služeb a rozšířilo své sítě infrastruktury v severní Sýrii.

V listopadu 2020 prodloužila Rada dobu trvání stávajícího rámce pro omezující opatření v reakci na nepovolené vrtné činnosti Turecka ve východním Středomoří. Evropská rada ve svých závěrech z prosince 2020 důrazně odsoudila jednostranné kroky Turecka a jeho provokace a vyhrocenou rétoriku vůči EU, členským státům EU a vedoucím evropským představitelům. Napětí ve východním Středomoří se od počátku roku 2021 snížilo. Turecko ukončilo činnost v oblasti nezákonného průzkumu uhlovodíků v mořských zónách Řecka a Kypru. Na počátku října však turecké válečné lodě zabránily plavidlu Nautical Geo v provedení průzkumu v kyperské výlučné ekonomické zóně a Turecko rovněž vydalo zprávu prostřednictvím systému NAVTEX pro provádění seizmických průzkumů, které by se týkaly i části kyperské výlučné ekonomické zóny. Turecko rovněž i nadále podnikalo kroky ke změně statusu uzavřeného města Varoša na základě nepřijatelných jednostranných rozhodnutí, která jsou v rozporu s příslušnými rezolucemi Rady bezpečnosti OSN č. 550 (1984) a č. 789 (1992). EU důrazně odsoudila jednostranné kroky Turecka a nepřijatelná prohlášení tureckého prezidenta a vedoucího představitele tureckého společenství na Kypru ze dne 20. července 2021 o dalším znovuotevření uzavřeného města Varoša na Kypru a vyzvala k okamžitému zrušení těchto opatření a ke vzetí zpět všech kroků přijatých ve vztahu k Varoše od října 2020.

EU opakovaně zdůrazňovala nezbytnost toho, aby Turecko dodržovalo svrchovaná práva členských států EU, mezi něž patří právo uzavírat dvoustranné dohody a provádět průzkum svých přírodních zdrojů a tyto zdroje využívat v souladu s acquis EU a mezinárodním právem včetně Úmluvy OSN o mořském právu. Turecko se musí jednoznačně zavázat k udržování dobrých sousedských vztahů, dodržování mezinárodních dohod a k mírovému urovnávání sporů v souladu s Chartou Organizace spojených národů a v případě potřeby se obrátit na Mezinárodní soudní dvůr.

Turecku se nepodařilo zajistit úplné a nediskriminační provádění dodatkového protokolu k dohodě o přidružení mezi EU a Tureckem ani odstranit všechny překážky volného pohybu zboží včetně omezení týkajících se přímého dopravního spojení s Kyprem. V narovnávání dvoustranných vztahů s Kyperskou republikou nedošlo k žádnému pokroku a neoficiální rozhovory v dubnu 2021 nevytyčily cestu k obnovení oficiálních jednání.

Evropská rada na svých zasedáních v březnu 2021 a v červnu 2021 připomněla strategický zájem Evropské unie na stabilním a bezpečném prostředí ve východním Středomoří a na rozvoji spolupráce a vzájemně prospěšných vztahů s Tureckem. Vedoucí představitelé s ohledem na ukončení nezákonných vrtných činností, obnovení dvoustranných rozhovorů mezi Řeckem a Tureckem a tehdejší nadcházející rozhovory o kyperském problému pod záštitou Organizace spojených národů nabídli, že budou rozvíjet pozitivnější dynamiku vztahů mezi EU a Tureckem. Za tímto účelem vyjádřili připravenost jednat s Tureckem postupným, přiměřeným a reverzibilním způsobem v řadě oblastí společného zájmu, pokud Turecko splní stanovené podmínky uvedené v předchozích závěrech Evropské rady a za předpokladu, že bude zachována deeskalace ve východním Středomoří. Vedoucí představitelé vyzvali Turecko, aby se zdrželo dalších provokací nebo jednostranných kroků, které jsou v rozporu s mezinárodním právem. S přihlédnutím ke společnému sdělení znovu potvrdili odhodlání Evropské unie využít v případě takových kroků nástrojů a možností, které má k dispozici, k obraně svých zájmů a zájmů svých členských států a k zachování regionální stability.

Turecko i nadále prohlašovalo za platné turecko-libyjské vymezení námořních hranic a vojenské dohody z roku 2019. EU to považuje za porušení svrchovaných práv třetích států, které znamená nedodržení mořského práva a nemá žádné právní důsledky pro třetí státy.

Pokud jde o hospodářská kritéria, turecká ekonomika je v pokročilé fázi, ale během sledovaného období nevykázala žádný pokrok a i nadále přetrvávají vážné obavy ohledně jejího fungování. Úřady vydaly rozsáhlý a široký soubor opatření na podporu domácí poptávky a zmírnění hospodářských dopadů pandemie COVID-19. V důsledku toho se ekonomika rychle vzpamatovala z krize a již ve třetím čtvrtletí roku 2020 dosáhla úrovně z doby před krizí. Nedostatky institucionální a politické koordinace v situaci silné politické reakce na krizi narušovaly důvěryhodnost a účinnost činnosti orgánů a došlo ke zvýšení nerovnováhy. Kombinace makroekonomických politik byla příliš závislá na úvěrovém kanálu, zatímco opatření přímé fiskální podpory byla vzhledem k rozsahu sociálních problémů a problémů na trhu práce poměrně omezená. Silný růst peněžní zásoby v uplynulém roce oslabil liru, zvýšil inflaci a dolarizaci a vyvolal odliv portfoliových investic. Ukázalo se, že uzavření schodku běžného účtu v roce 2019 je krátkodobé a že vnější nerovnováhy představují i nadále hlavní slabé místo. Na podzim roku 2020 došlo ke zpřísnění měnové politiky, ale náhlé odvolání guvernéra centrální banky v březnu 2021, pouhé čtyři měsíce po jeho jmenování, vyvolalo nestabilitu na finančním trhu a zpochybnilo odhodlání orgánů snížit inflaci.

Došlo k dalšímu oslabení institucionálního a regulačního prostředí a nadále přetrvávají problémy v oblasti předvídatelnosti, transparentnosti a provádění předpisů. Odchod z trhu byl i nadále nákladný a pomalý. Neformální sektor během krize sice zaznamenal pokles, stále však tvoří značnou část ekonomiky. I nadále přetrvávají státní zásahy do mechanismů stanovování cen. Poskytování státní podpory postrádá řádná pravidla v oblasti provádění, vymáhání a transparentnosti. Díky uvolněné měnové politice, která trvala až do podzimu roku 2020, a příznivým regulačním opatřením došlo k výraznému nárůstu bankovních úvěrů, který podporovaly zejména státní banky. Bankovní sektor byl i nadále dobře kapitalizovaný a těžil z regulační shovívavosti a z dalších opatření na zmírnění krize. Pandemie měla silně negativní dopad na trh práce a na chudobu. Výrazně se zvýšil počet demotivovaných pracovníků a úroveň zaměstnanosti klesla hluboko pod úroveň, na níž se nacházela před několika lety. Účast žen na trhu práce a jejich zaměstnanost zůstávaly i nadále na obzvláště nízké úrovni. Zvýšil se podíl mladých lidí, kteří nejsou zaměstnaní ani se neúčastní vzdělávání nebo odborné přípravy.

Pokud jde o dosažení schopnosti vypořádat se s konkurenčními tlaky a tržními silami v rámci EU, zaznamenalo Turecko omezený pokrok a jeho připravenost je na dobré úrovni. Navzdory určitému pokroku ve zlepšování přístupu ke vzdělávání i nadále přetrvává nesoulad mezi vzdělávacím systémem a potřebami trhu práce. Výdaje na výzkum a vývoj i nadále pomalým tempem rostly, zůstávaly však výrazně nižší, než stanovil cíl vlády. V roce 2020 došlo díky příznivým podmínkám financování a zvýhodněným úvěrům k oživení investiční činnosti. Bylo dosaženo pokroku v oblasti diverzifikace dodávek energie a rozvoje odvětví obnovitelných zdrojů energie. Zdrojem obav bylo i nadále rozšíření praktik v oblasti požadavků na místní obsah. Relativní podíl EU na tureckém zahraničním obchodu se mírně zvýšil navzdory tomu, že se Turecko do značné míry odchylovalo od svých závazků v rámci celní unie mezi EU a Tureckem.

Pokud jde o schopnost Turecka převzít závazky vyplývající z členství, jeho sbližování s acquis EU bylo velmi omezené a probíhalo spíše na bázi ad hoc.

Tematický okruh vnitřního trhu je klíčem k dobrému fungování celní unie a k začlenění Turecka do jednotného trhu EU. Pokud jde o volný pohyb zboží, dosáhlo Turecko připravenosti na dobré úrovni. Přestože země v rámci „nového a globálního přístupu“ pokračovala ve sbližování s technickými právními předpisy EU, i nadále přetrvávají technické překážky obchodu, které brání dobrému fungování celní unie. Přípravy v oblasti volného pohybu pracovníků, práva usazování a volného pohybu služeb se nacházejí v počáteční fázi, neboť celá řada profesí je pro občany EU uzavřena. V oblasti volného pohybu kapitálu dosáhlo Turecko připravenosti na mírně pokročilé úrovni, zejména z důvodu přetrvávajících značných překážek při nabývání majetku a nemovitostí. Zlepšilo svůj právní rámec upravující boj proti praní peněz a financování terorismu. Ohledně sbližování právních předpisů v oblasti ochrany spotřebitele a zdraví dosáhlo Turecko připravenosti na dobré úrovni, což dokládá jeho silná kampaň propagující očkování proti onemocnění COVID-19. V obou oblastech je však třeba posílit administrativní kapacitu, konzultace a koordinaci mezi zúčastněnými stranami. V oblasti politiky hospodářské soutěže dosáhlo Turecko připravenosti na určité úrovni. Dosud mu chybí pravidla pro provádění, prosazování a transparentnost státní podpory a jeho institucionální uspořádání je i nadále neúplné. V tematickém okruhu zaměřeném na konkurenceschopnost a růst podporující začlenění došlo většinou k nepříznivému vývoji, pokud jde o kapitoly týkající se hospodářství. Tak tomu bylo zejména v případě politiky v oblasti podnikání a průmyslu, a to především v důsledku toho, že Turecko zavedlo opatření neslučitelná se zásadami politiky EU v oblasti průmyslu, jakož i v případě hospodářské a měnové politiky, což bylo odrazem zesíleného politického tlaku na centrální banku. Došlo rovněž ke zhoršení situace v oblasti sociální politiky a zaměstnanosti, které souviselo s omezováním práv odborů, s neexistencí skutečného sociálního dialogu a s přetrvávající úrovní neformální hospodářské činnosti. Pokud jde o daně, Turecko sice dosáhlo připravenosti na mírně pokročilé úrovni, je však zapotřebí jasná strategie, která by zabránila častým změnám daňových sazeb a umožnila výměnu daňových informací se všemi členskými státy EU. V oblasti celní unie si Turecko zachovává připravenost na dobré úrovni, dosáhlo však jen omezeného pokroku, a to i při jejím provádění. Odchylky Turecka od jeho závazků vyplývajících z celní unie mezi EU a Tureckem pokračují i nadále a přispívají k vysokému počtu prvků narušujících obchod. Turecko dosáhlo připravenosti na určité úrovni v oblasti informační společnosti a médií. Jeho situace se i nadále zhoršovala, především kvůli nedostatečné hospodářské soutěži, koncentraci vlastnictví sdělovacích prostředků a nedostatečné nezávislosti regulačních orgánů. Přípravy Turecka v oblasti vědy a výzkumu jsou značně pokročilé a Turecko pokračovalo v provádění akčního plánu na posílení vnitrostátní kapacity pro výzkum a inovace a harmonizaci s Evropským výzkumným prostorem (EVP). V oblasti vzdělávání a kultury dosáhlo Turecko připravenosti na mírně pokročilé úrovni a je potřeba, aby dále zlepšovalo inkluzivní vzdělávání se zvláštním zaměřením na dívky a děti ze znevýhodněných skupin.

Pokud jde o tematický okruh zaměřený na zelenou agendu a udržitelnou konektivitu, dosáhlo Turecko připravenosti na mírně pokročilé úrovni v oblasti dopravní a energetické politiky. Určitého pokroku dosáhlo v oblasti energetických a dopravních sítí vzhledem k tomu, že pokračuje výstavba železniční trati Halkali-Kapikule spojující bulharskou hranici s Istanbulem. V oblasti přípravy na změny v oblasti životního prostředí a klimatu dosáhlo Turecko připravenosti na určité úrovni a v současné době čelí kritickým problémům v oblasti životního prostředí a klimatu, a to jak pokud jde o zmírňování změny klimatu, tak o přizpůsobení se této změně. Dosáhlo určitého pokroku včetně ratifikace Pařížské dohody o změně klimatu a zvýšení kapacity v oblasti nakládání s odpady, čištění odpadních vod a sbližování právních předpisů, ale prosazování a provádění zůstávají i nadále slabé. Turecko musí splnit posílený vnitrostátně stanovený příspěvek podle Pařížské dohody, dlouhodobé strategické plány v oblasti dekarbonizace a přizpůsobení se změně klimatu a příslušné právní předpisy, které je odrážejí na vnitrostátní úrovni. Pokud jde o tematický okruh zahrnující zdroje, zemědělství a soudržnost, Turecko dosáhlo připravenosti na určité úrovni v oblasti zemědělství a rozvoje venkova. V průběhu sledovaného období však zaznamenalo zhoršení situace, neboť jeho zemědělská politika se odchýlila od hlavních zásad společné zemědělské politiky EU. Turecko je významným vývozcem potravinářských výrobků do EU a dosáhlo omezeného pokroku v oblasti bezpečnosti potravin a veterinární a rostlinolékařské politiky. Turecko musí dosáhnout dalšího pokroku při dodržování norem EU, zejména pokud jde o rezidua pesticidů. Země dosáhla dobrého pokroku v oblasti rybolovu při provádění právních předpisů v oblasti rybolovu, řízení zdrojů a loďstva, jakož i inspekce a kontroly. Turecko dosáhlo připravenosti na mírně pokročilé úrovni v oblasti regionální politiky a koordinace strukturálních nástrojů. Celkově dosáhlo v této oblasti určitého pokroku, zejména pokud jde o urychlení čerpání finančních prostředků z NPP II a řešení některých strukturálních nedostatků. Turecko dosáhlo připravenosti na určité úrovni v oblasti finančních a rozpočtových ustanovení a během sledovaného období dosáhlo omezeného pokroku při posilování správní kapacity nebo při navrhování prováděcích pravidel pro správné uplatňování systému vlastních zdrojů.

V oblasti vnějších vztahů dosáhlo Turecko připravenosti na mírně pokročilé úrovni, zejména kvůli pokračujícím odchylkám od společného celního sazebníku a společné obchodní politiky. Ve sledovaném období dosáhlo omezeného pokroku, když po dohodě mezi EU a Spojeným královstvím úspěšně uzavřelo obchodní dohodu se Spojeným královstvím. V oblasti zahraniční, bezpečnostní a obranné politiky dosáhlo Turecko připravenosti na určité úrovni. V rámci politického dialogu o zahraniční a bezpečnostní politice došlo ke zhoršení situace, neboť stále asertivnější zahraniční politika Turecka se střetávala s prioritami EU v rámci společné zahraniční a bezpečnostní politiky.

Celkově je v mnoha oblastech zapotřebí dalšího významného úsilí o sbližování právních předpisů s acquis EU. Ve všech oblastech je třeba výrazně zlepšit provádění a prosazování. Klíčovou podmínkou dalšího pokroku Turecka je zajištění nezávislosti regulačních orgánů a rozvoj správní kapacity.

PŘÍLOHA 2 – STATISTICKÉ ÚDAJE (k 9. 9. 2021)
Demografie		Pozn.	Černá Hora		Severní Makedonie		Albánie		Srbsko		Turecko		Bosna a Hercegovina		Kosovo				EU-27
			2018	2019	2018	2019	2018	2019	2018	2019	2018	2019	2018	2019	2018		2019		2018		2019
Populace celkem (v tisících)			622 s	622 s	2 075 es	2 077 s	2 870 s	2 862 s	7 001 s	6 964 s	80 811 s	82 004 s	3 500 s	3 492 ps	1 799 es		1 796 s		446 209 ps		446 446 bps
Podíl skupiny 15–64 let v celkové populaci (v %)			67,2 s	66,9 s	69,9 s	69,6 s	68,8 s	68,7 s	65,7 s	65,3 s	67,9 s	67,8 s	:	:	66,8 s		67,1 s		64,8 ps		64,6 bps
Hrubá míra přirozeného pohybu populace (na 1 000 obyvatel)			1,2	1,0	0,8	–0,3	2,5	2,3	–5,4	–5,3	10,1	9,1	–2,4 p	:	7,7		6,9		–1,0 ep		–1,1 bep
Naděje dožití při narození, muži (v letech)			74,5	74,0	74,6	74,7	77,4	77,6	73,5	73,4	76,2	76,4	:	:	:		:		78,2 ep		78,5 bep
Naděje dožití při narození, ženy (v letech)			79,3	79,5	78,8	78,6	80,5	80,7	78,4	78,6	81,6	81,8	:	:	:		:		83,7 ep		84,0 bep
Trh práce		Pozn.	2018	2019	2018	2019	2018	2019	2018	2019	2018	2019	2018	2019	2018		2019		2018		2019
Míra ekonomické aktivity osob ve věku 20–64 let: podíl ekonomicky aktivní populace ve věku 20–64 let (v %)			70,5	71,8	70,4	71,5	74,8 ew	75,9 ew	72,5	72,9	62,3	62,2	58,4 w	59,0 w	46,6 w		45,2 w		77,9		78,2
Míra ekonomické aktivity mužů ve věku 20–64 let: podíl ekonomicky aktivních mužů ve věku 20–64 let (v %)			78,6	79,2	84,2	83,4	84,5 ew	84,4 ew	80,2	80,1	83,8	83,3	71,7 w	71,3 w	72,7 w		67,3 w		84,0		84,2
Míra ekonomické aktivity žen ve věku 20–64 let: podíl ekonomicky aktivních žen ve věku 20–64 let (v %)			62,5	64,4	56,3	59,3	65,4 ew	67,6 ew	64,8	65,6	40,8	41,1	45,0 w	46,9 w	20,7 w		23,2 w		71,8		72,2
Míra zaměstnanosti, skupina 20–64 let (v % populace)
Celkem			59,8	60,8	56,1	59,2	65,6 ew	67,1 ew	63,1	65,2	55,6	53,8	47,7 w	49,7 w	33,2 w		34,2 w		72,3		73,1
Muži			66,7	67,5	66,6	69,7	73,9 ew	74,7 ew	70,5	72,1	76,0	73,2	59,5 w	61,6 w	52,6 w		53,0 w		78,2		78,9
Ženy			52,9	54,2	45,2	48,4	57,4 ew	59,7 ew	55,8	58,2	35,2	34,4	35,8 w	38,0 w	14,1 w		15,6 w		66,4		67,2

Trh práce, pokračování

Pozn.

Černá Hora

Severní Makedonie

Albánie

Srbsko

Turecko

Bosna a Hercegovina

Kosovo

EU-27

2018

2019

2018

2019

2018

2019

2018

2019

2018

2019

2018

2019

2018

2019

2018

2019

Osoby ve věku 15–24 let, které nejsou zaměstnané ani se neúčastní vzdělávání nebo odborné přípravy, v % populace v této věkové skupině

16,2

17,3

24,1

18,1

26,5 w

25,5 w

16,5

15,3

24,4

26,0

21,6 w

21,0 w

30,1 w

32,7 w

10,5

10,1

Osoby ve věku 15–29 let, které nejsou zaměstnané ani se neúčastní vzdělávání nebo odborné přípravy, v % populace v této věkové skupině

21,0

21,3

29,8

24,5

28,6 w

26,6 w

20,1

19,0

27,6

29,5

25,5 w

25,0 w

37,3 w

39,9 w

13,1

12,6

Zaměstnanost podle hlavních odvětví

Zemědělství, lesnictví a rybolov (v %)

8,0 s

7,1 s

15,7 s

13,9 s

37,4 ew

36,4 ew

15,9 s

15,6 s

18,4 s

18,1 s

15,7 w

18,0 w

3,5 w

5,2 w

4,5 s

4,3 s

Průmysl (v %)

9,9 s

9,5 s

23,9 s

24,1 s

12,7 ew

13,1 ew

22,5 s

22,6 s

19,7 s

19,8 s

23,5 w

23,8 w

14,3 w

15,1 w

18,2 s

18,1 s

Stavebnictví (v %)

9,0 s

9,9 s

7,4 s

7,0 s

7,0 ew

7,0 ew

4,4 s

4,8 s

6,9 s

5,5 s

8,7 w

7,9 w

11,9 w

12,6 w

6,7 s

6,7 s

Služby (v %)

72,5 s

73,1 s

52,9 s

55,0 s

42,9 ew

43,5 ew

57,2 s

56,9 s

54,9 s

56,6 s

52,1 w

50,3 w

70,3 w

67,1 w

69,9 s

70,1 s

Osoby zaměstnané v soukromém sektoru jako podíl celkové zaměstnanosti, osoby ve věku 20–64 let (v %)

1) 2)

31,7 w

29,3 w

:

:

15,9 ew

15,3 ew

27,3 w

26,6 w

15,4 w

16,8 w

18,4 w

17,2 w

30,8 w

27,6 w

:

:

Osoby zaměstnané v soukromém sektoru jako podíl celkové zaměstnanosti, osoby ve věku 20–64 let (v %)

3) 2)

63,9 bw

66,5 w

:

:

84,1 ew

84,7 ew

72,7 w

73,4 w

84,6 w

83,2 w

81,6 w

82,8 w

69,2 w

72,4 w

:

:

Míra nezaměstnanosti (v % pracovní síly)

Celkem

15,2

15,2

20,8

17,3

12,3 ew

11,5 ew

12,8

10,5

10,9

13,7

18,5 w

15,9 w

29,4 w

25,5 w

7,3

6,7

Muži

15,3

14,7

21,3

16,5

12,7 ew

11,6 ew

12,1

10,0

9,6

12,4

17,3 w

13,8 w

28,3 w

22,4 w

7,0

6,4

Ženy

15,1

15,7

19,9

18,4

11,9 ew

11,4 ew

13,8

11,2

13,8

16,5

20,5 w

19,0 w

33,3 w

34,4 w

7,6

7,1

Mladí lidé ve věku 15–24 let

29,4

25,2

45,4

35,6

28,3 ew

27,2 ew

29,7

27,5

20,2

25,2

38,8 w

33,8 w

55,4 w

49,4 w

16,1

15,1

Dlouhodobá (>12 měsíců)

11,4

12,0

15,5

12,4

8,3 ew

7,3 ew

6,5

5,3

2,4

3,2

15,2 w

12,1 w

17,2 w

16,2 w

3,1

2,6

Průměrná nominální měsíční mzda a výplata (v EUR)

4)

16,2

17,3

24,1

18,1

26,5 w

25,5 w

16,5

15,3

24,4

26,0

21,6 w

21,0 w

30,1 w

32,7 w

10,5

10,1

Vzdělávání	Pozn.	Černá Hora		Severní Makedonie		Albánie		Srbsko		Turecko		Bosna a Hercegovina		Kosovo		EU-27
		2018	2019	2018	2019	2018	2019	2018	2019	2018	2019	2018	2019	2018	2019	2018	2019
Osoby předčasně opouštějící vzdělávací systém: procento populace ve věku 18–24 let s nejvýše nižším sekundárním vzděláním, které se neúčastní dalšího vzdělávání nebo odborné přípravy (v %)		4,6	5,0	7,1	7,1	17,4 w	16,3 w	6,8	6,6	31,0	28,7	5,4 w	3,8 w	9,6 w	8,2 w	10,5	10,2
Veřejné výdaje na vzdělávání v poměru k HDP (%)		:	:	:	:	3,2 psw	:	3,6 sw	:	4,3	:	:	:	4,5 sw	:	:	:
Procento populace ve věku 20–24 let s nejvýše nižším sekundárním vzděláním, celkem		:	4,8	8,1	8,1	:	:	7,5	7,5	41,4	38,0	:	:	12,9 w	8,6 w	16,8	16,5
Procento populace ve věku 20–24 let s nejvýše nižším sekundárním vzděláním, muži		:	:	6,5	6,4	:	:	7,7	7,3	41,8	39,5	:	:	12,0 w	7,7 w	19,3	19,0
Procento populace ve věku 20–24 let s nejvýše nižším sekundárním vzděláním, ženy		:	:	9,7	9,9	:	:	7,3	7,6	40,9	36,6	:	:	14,0 w	9,6 w	14,2	13,8
Procento populace ve věku 20–24 let s vyšším sekundárním vzděláním nebo postsekundárním vzděláním nižším než terciární, celkem		84,6	82,4	82,5	83,7	:	:	85,6	85,9	37,4	39,8	87,1 w	87,3 w	78,9 w	78,9 w	66,9	66,6
Procento populace ve věku 20–24 let s vyšším sekundárním vzděláním nebo postsekundárním vzděláním nižším než terciární, muži		88,2	85,3	87,0	87,6	:	:	87,3	88,1	40,2	41,7	89,4 w	89,9 w	81,0 w	83,3 w	67,6	67,3
Procento populace ve věku 20–24 let s vyšším sekundárním vzděláním nebo postsekundárním vzděláním nižším než terciární, ženy		80,7	79,3	77,8	79,4	:	:	83,8	83,7	34,6	37,9	84,4 w	84,1 w	76,6 w	73,9 w	66,2	65,8
Procento populace ve věku 30–34 let s terciárním vzděláním, celkem		32,4	36,8	33,3	35,7	27,3 ew	31,3 ew	32,8	33,5	28,8	31,4	23,5 w	22,5 w	20,9 w	24,5 w	39,4	40,3
Procento populace ve věku 30–34 let s terciárním vzděláním, muži		29,3	35,4	26,4	32,1	22,5 ew	27,1 ew	26,4	26,9	30,2	32,7	18,8 w	17,3 w	20,9 w	22,5 w	34,1	35,1
Procento populace ve věku 30–34 let s terciárním vzděláním, ženy		35,5	38,1	40,4	39,4	33,2 ew	36,6 ew	39,4	40,4	27,4	30,0	28,4 w	28,6 w	20,8 w	26,8 w	44,8	45,6

Národní účty	Pozn.	Černá Hora		Severní Makedonie		Albánie		Srbsko		Turecko		Bosna a Hercegovina		Kosovo		EU-27
		2018	2019	2018	2019	2018	2019	2018	2019	2018	2019	2018	2019	2018	2019	2018	2019
Hrubý domácí produkt
V běžných cenách (v miliardách EUR)		4 663	4 951	10 744	11 209 p	12 828	13 753 p	42 892	45 970	658 464	679 510	17 100	18 046	6 672	7 056	13 519 807	13 983 467
Na hlavu (v EUR)		7 490	7 960	5 170 e	:	4 480	4 820 p	6 140	6 620	8 090	8 230	4 885 s	5 168 ps	3 740 es	3 956 s	30 270	31 250
Ve standardech kupní síly (PPS) na hlavu		14 890	16 020	11 560 e	:	9 360	9 840 p	12 250	12 990	19 530	18 940	9 800	10 300	:	:	30 850	31 920
Ve standardech kupní síly (PPS) na hlavu v poměru k průměru EU (EU-27 = 100)		48,3	50,2	37,5	:	30,4	30,8	39,7	40,7	63,3	59,3	31,7 s	32,3 s	:	:	100	100
Reálná míra změny (objem) ve srovnání s předchozím rokem (v %)		5,1	:	2,9	3,2 p	:	:	4,5	4,2	3,0	0,9	3,7	2,8	3,4	4,8	2,1	1,6
Hrubá přidaná hodnota podle hlavních odvětví
Zemědělství, lesnictví a rybolov (v %)		8,2	7,9	9,8	9,3 p	21,1	21,0 p	7,7	7,2	6,4	7,1	6,9	6,6	8,1	9,0	1,8	1,8
Průmysl (v %)		12,5	11,9	21,5	20,7 p	14,1	13,8 p	25,4	24,0	24,9	24,2	23,9	23,1	24,2	23,4	20,2	19,8
Stavebnictví (v %)		7,0	7,9	6,2	6,4 p	10,3	9,8 p	5,4	6,9	7,9	6,0	4,8	5,0	10,4	10,1	5,3	5,5
Služby (v %)		72,4 s	72,2 s	62,6 s	63,6 ps	54,6 s	55,4 ps	61,6 s	61,9 s	60,7 s	62,8 s	64,4 s	65,3 s	57,2 s	57,5 s	72,7 s	73,0 s
Platební bilance
Čisté (vnitřní – vnější) přímé zahraniční investice (v milionech EUR)	20) 23) 24)	322,5 w	305,1 w	603,7 w	363,3 w	1 022,2 w	1 036,3 w	3 156,5 w	3 551,1 w	7 937,3 w	5 473,9 w	507,1 w	354,5 w	225,8 w	188,4 w	–58 382,8 s	25 685,2 s
Čisté (vnitřní – vnější) přímé zahraniční investice (v % HDP)		6,92 sw	:	5,64 psw	:	8,00 sw	:	7,44 sw	:	:	:	2,56 sw	:	:	:	–0,4 s	0,2 s
Čisté (vnitřní – vnější) přímé zahraniční investice v poměru k EU-27 (v milionech EUR)	20) 23) 25)	–59,0 s	40,0 s	290,0 w	193,0 s	215,6 w	610,3 s	1 837,4 w	2 186,0 s	1 425,4 s	–325,5 w	293,4 w	200,1 w	45,7 s	152,5 s	–44 692,0 s	12 492,4 s
Čisté (vnitřní – vnější) přímé zahraniční investice v poměru k EU-27 (v % HDP)	25) 26)	–1,27 s	0,81 s	2,70 sw	1,72 ps	1,68 sw	4,44 ps	4,28 sw	4,76 s	0,22 s	–0,05 sw	1,72 sw	1,11 sw	0,69 s	2,16 s	–0,33 s	0,09 s
Remitence jako % HDP		4,89 s	4,83 s	1,86 s	1,75 ps	5,22 s	5,11 ps	5,01 s	5,83 s	0,05 s	0,02 s	8,52 s	8,36 s	12,00 s	12,07 s	0,15 s	0,15 s

Zahraniční obchod se zbožím

Pozn.

Černá Hora

Severní Makedonie

Albánie

Srbsko

Turecko

Bosna a Hercegovina

Kosovo

EU-27

2018

2019

2018

2019

2018

2019

2018

2019

2018

2019

2018

2019

2018

2019

2018

2019

Podíl vývozu do zemí EU-27 na hodnotě celkového vývozu (v %)

43,1 s

37,0 s

80,3 s

78,5 s

75,9 s

76,4 s

67,0 s

66,3 s

43,3 s

42,2 s

72,2 s

72,3 s

27,5 s

33,2 s

:

:

Podíl dovozu ze zemí EU-27 na hodnotě celkového dovozu (v %)

47,1 s

47,0 s

52,9 s

50,8 s

60,0 s

57,7 s

55,9 s

54,7 s

32,9 s

31,6 s

59,7 s

61,1 s

42,7 s

49,1 s

:

:

Obchodní bilance (v milionech EUR)

–2 154

–2 185

–1 804

–2 040

–2 596

–2 843

–4 424

–5 356

–46 047

–27 836

–3 770

–4 093

–2 980

–3 114

148224,8

191345,8

Mezinárodní obchod se zbožím a službami v poměru k HDP

Dovoz (v % HDP)

66,7

64,8

72,8

76,5 p

45,2

45,0 p

59,1

61,0

31,3

29,9

57,3

55,2

57,3

56,4

45,4

45,9

Vývoz (v % HDP)

42,9

43,7

60,4

62,3 p

31,6

31,3 p

50,4

51,0

31,2

32,7

42,5

40,5

29,1

29,3

49,3

49,4

Veřejné finance

Pozn.

2018

2019

2018

2019

2018

2019

2018

2019

2018

2019

2018

2019

2018

2019

2018

2019

** Přebytek (+) / deficit (–) veřejných financí (% HDP)

–4,6 w

–2,0 w

–1,8 w

–2,0 w

–1,6 w

–1,9 w

0,6 ew

–0,2 ew

–2,9 w

–4,5 w

1,6 w

:

:

:

–0,4

–0,5

** Veřejné zadlužení (v % HDP)

5)

70,1 ew

76,5 w

40,4 w

40,7 w

65,0 w

63,8 w

54,4 ew

52,9 ew

30,2 w

32,6 w

40,8 w

:

17,1 ew

:

79,5

77,5

Finanční ukazatele

Pozn.

2018

2019

2018

2019

2018

2019

2018

2019

2018

2019

2018

2019

2018

2019

2018

2019

Roční změna spotřebitelských cen (v %)

6)

2,9 w

0,5 w

2,3 d

0,7 d

1,8 w

1,7 w

2,0 d

1,9 d

16,3 d

15,2 d

1,4 w

0,6 w

1,1 w

2,7 w

1,8

1,4

** Soukromý dluh, konsolidovaný, v poměru k HDP (v %)

7) 8) 9)

:

:

:

:

:

:

:

:

2,3 w

3,3 w

3,4 w

:

:

:

:

:

Celkové vnější zadlužení v poměru k HDP (v %)

10)

164,7 s

:

73,0 s

72,7 ps

65,1 s

59,9 ps

62,5 sw

:

:

:

68,0 sw

:

:

:

:

:

Celkové zadlužení v cizí měně v poměru k HDP (v %)

11)

:

15 w

:

:

65 w

61 w

:

:

:

:

:

:

:

:

:

:

Úroková sazba úvěrů (ročních) per annum (v %)

12) 13) 14) 15)

6,36 w

6,01 w

3,00 w

2,75 w

5,66 w

6,27 w

4,25 w

3,50 w

28,89 w

15,82 w

3,79 w

3,29 w

6,65 w

6,51 w

:

:

Úroková sazba z vkladů (ročních) per annum (v %)

12) 13) 16) 17) 18) 19)

0,56 w

0,40 w

0,15 w

0,15 w

0,73 w

0,49 w

1,75 w

1,00 w

22,31 w

14,56 w

0,05 w

0,06 w

1,31 w

1,46 w

:

:

Hodnota rezervních aktiv (včetně zlata) (v milionech EUR)

13) 20) 21)

1 049,8 w

1 366,8 w

2 867,1 w

3 262,6 w

3 399,0 w

3 359,6 w

11 261,8 w

13 378,5 w

78 770,5 w

94 413,6 w

5 944,1 w

6 441,1 w

769,3 w

863,7 w

:

:

Mezinárodní rezervy – vyjádřeno v měsících dovozu

13) 22)

4,0 sw

5,1 sw

4,4 sw

4,6 sw

7,0 sw

6,5 sw

5,3 sw

5,7 sw

4,5 sw

5,6 sw

7,3 sw

7,8 sw

2,4 sw

2,6 sw

:

:

Podnikání	Pozn.	Černá Hora		Severní Makedonie		Albánie		Srbsko		Turecko		Bosna a Hercegovina		Kosovo		EU-27
		2018	2019	2018	2019	2018	2019	2018	2019	2018	2019	2018	2019	2018	2019	2018	2019
Index průmyslové výroby (2015 = 100)	27)	113,7	106,7	109,2	113,2	96,6 w	95,5 w	110,8	111,2	114,2	113,6	109,4	103,5	:	:	106,5	105,7
Infrastruktura	Pozn.	2018	2019	2018	2019	2018	2019	2018	2019	2018	2019	2018	2019	2018	2019	2018	2019
Hustota železniční sítě (tratě v provozu na tisíc km²)	28)	18,1 sw	:	26,9 s	26,9 s	11,6 sw	5,9 sw	42,5 sw	42,5 sw	13,2 ds	13,3 s	19,9 sw	19,9 sw	30,5 sw	30,5 sw	:	:
Délka dálnic (v kilometrech)		0 zw	0 zw	287	335	:	:	963 w	781 w	2 842	3 060	198 w	208 w	119 w	137 w	:	:
Energetika	Pozn.	2018	2019	2018	2019	2018	2019	2018	2019	2018	2019	2018	2019	2018	2019	2018	2019
Čistý dovoz energie v poměru k HDP		4 s	4 s	6 s	7 ps	1 s	2 ps	5 s	5 s	2 s	1 s	5 s	5 s	6 s	6 s	2,9 s	2,6 s

Zdroj: Eurostat a statistické úřady na západním Balkáně a v Turecku

	: = není k dispozici
	b = přerušení řady
	d = definice se liší
	e = odhadovaná hodnota
	p = prozatímní
	s = odhad Eurostatu
	w = údaje byly poskytnuty národním statistickým úřadem a na jeho odpovědnost a jsou zveřejněny tak, jak byly uvedeny, a bez záruky jejich kvality a dodržování statistické metodiky EU
	z = nepoužije se, a proto se rovná 0
	Poznámky pod čarou:
1)	Černá Hora: Údaje se vztahují k počtu zaměstnanců ve veřejném sektoru jako podílu z celkového počtu zaměstnaných osob.
2)	Bosna a Hercegovina: Veřejný sektor zahrnuje sekce O, P a Q NACE Rev. 2, zatímco soukromý sektor zahrnuje ostatní sekce NACE.
3)	Černá Hora: Přerušení řady vzhledem k tomu, že původně na tuto otázku odpovídali pouze zaměstnanci; od roku 2018 na tuto otázku odpovídají všechny zaměstnané osoby.
4)	Bosna a Hercegovina: čisté příjmy.
5)	Bosna a Hercegovina: konec roku (31. prosinec).
6)	Bosna a Hercegovina: inflace spotřebitelských cen.
7)	Turecko: údaje se týkají dluhových cenných papírů a úvěrů.
8)	Bosna a Hercegovina: údaje za měnové finanční instituce.
9)	Bosna a Hercegovina: byly použity údaje o HDP za rok 2017.
10)	Srbsko: oficiální vnější zadlužení Srbské republiky.
11)	Albánie: vnější zadlužení (včetně přímých zahraničních investic).
12)	Černá Hora: skutečná vážená průměrná úroková sazba, nesplacené částky, roční.
13)	Severní Makedonie: konec roku (31. prosinec).
14)	Albánie: vážená průměrná úroková sazba uvalená na nové úvěry na 12 měsíců v příslušném měsíci s 12měsíční splatností.
15)	Bosna a Hercegovina: sazby krátkodobých úvěrů nefinančním společnostem v národní měně (vážený průměr).
16)	Albánie: úroková sazba z vkladů představuje průměrnou váženou sazbu za nově přijaté vklady za příslušný měsíc s 12měsíční splatností.
17)	Turecko: průměr měsíčních údajů. Jednodenní vkladová facilita.
18)	Bosna a Hercegovina: sazby vkladů na požádání domácností v národní měně (vážený průměr).
19)	Bosna a Hercegovina: údaje za prosinec 2018.
20)	Turecko: průměrný roční směnný kurz používaný k přepočtu na eura.
21)	Bosna a Hercegovina: na základě šestého vydání Manuálu platební bilance vypracovaného MMF.
22)	Albánie: leden až září 2019.
23)	Turecko: na základě Manuálu platební bilance 5.
24)	Bosna a Hercegovina: na základě Manuálu platební bilance vypracovaného MMF, přesun termínů splatnosti (Asset - Liability Approach).
25)	Bosna a Hercegovina: na základě šestého vydání Manuálu platební bilance vypracovaného MMF a srovnávacích definic přímých zahraničních investic podle OECD (OECD Benchmark Definition of Foreign Direct Investment) – 4. vydání.
26)	Turecko: průměrný roční směnný kurz používaný k přepočtu na eura. Na základě Manuálu platební bilance 5.
27)	Albánie: činnost B_D.
28)	Srbsko: podhodnoceno, protože hustota byla vypočtena vzhledem k rozloze (včetně vnitrozemských vod) a nikoli k pevnině.

Indexy 4	Ukazatele třetích stran týkající se stavu demokracie, řádné správy věcí veřejných a právního státu v kandidátských zemích a potenciálních kandidátských zemích 5
	Albánie	Bosna a Hercegovina	Kosovo	Severní Makedonie	Černá Hora	Srbsko	Turecko
Země v přechodu 2021 – skóre demokracie (Nations in Transit 2021 – Democracy Scores), Freedom House https://freedomhouse.org/countries/nations-transit/scores	Celkové bodové hodnocení: 46/100 Stav: přechodný nebo hybridní režim	Celkové bodové hodnocení: 39/100 Stav: přechodný nebo hybridní režim	Celkové bodové hodnocení: 36/100 Stav: přechodný nebo hybridní režim	Celkové bodové hodnocení: 47/100 Stav: přechodný nebo hybridní režim	Celkové bodové hodnocení: 47/100 Stav: přechodný nebo hybridní režim	Celkové bodové hodnocení: 48/100 Stav: přechodný nebo hybridní režim	nepoužije se
Svoboda ve světě 2021 – celosvětové skóre svobody (Freedom in the World 2021 – Global Freedom Scores), Freedom House https://freedomhouse.org/countries/freedom-world/scores	Celkové bodové hodnocení: 66/100 (2020: 67/100) Stav: částečně svobodná (2020: částečně svobodná)	Celkové bodové hodnocení: 53/100 (2020: 53/100) Stav: částečně svobodná (2020: částečně svobodná)	Celkové bodové hodnocení: 54/100 (2020: 56/100) Stav: částečně svobodná (2020: částečně svobodná)	Celkové bodové hodnocení: 66/100 (2020: 63/100) Stav: částečně svobodná (2020: částečně svobodná)	Celkové bodové hodnocení: 63/100 (2020: 62/100) Stav: částečně svobodná (2020: částečně svobodná)	Celkové bodové hodnocení: 64/100 (2020: 66/100) Stav: částečně svobodná (2020: částečně svobodná)	Celkové bodové hodnocení: 32/100 (2020: 32/100) Stav: nesvobodná (2020: nesvobodná)
Index demokracie 2020, The Economist Intelligence Unit https://www.eiu.com/n/campaigns/democracy-index-2020/	Bodové hodnocení: 6,08 (2019: 5,89) Pořadí: 71/167 (2019: 79/167) Typ režimu: demokracie s nedostatky (2019: hybridní režim)	Bodové hodnocení: 4,84 (2019: 4,86) Pořadí: 101/167 (2019: 102=/167) Typ režimu: hybridní režim (2019: hybridní režim)	nepoužije se	Bodové hodnocení: 5,89 (2019: 5,97) Pořadí: 78/167 (2019: 77/167) Typ režimu: hybridní režim (2019: hybridní režim)	Bodové hodnocení: 5,77 (2019: 5,65) Pořadí: 81/167 (2019: 84/167) Typ režimu: hybridní režim (2019: hybridní režim)	Bodové hodnocení: 6,22 (2019: 6,41) Pořadí: 66/167 (2019: 66/167) Typ režimu: demokracie s nedostatky (2019: demokracie s nedostatky)	Bodové hodnocení: 4,48 (2019: 4,09) Pořadí: 104/167 (2019: 110/167) Typ režimu: hybridní režim (2019: hybridní režim)
Světový index svobody tisku 2021, Reportéři bez hranic https://rsf.org/en/ranking	Bodové hodnocení: 30,59 (2020: 30,25) Pořadí: 83/180 (2020: 84/180)	Bodové hodnocení: 28,34 (2020: 28,51) Pořadí: 58/180 (2020: 58/180)	Bodové hodnocení: 30,32 (2020: 29,33) Pořadí: 78/180 (2020: 70/180)	Bodové hodnocení: 31,67 (2020: 31,28) Pořadí: 90/180 (2020: 92/180)	Bodové hodnocení: 34,33 (2020: 33,83) Pořadí: 104/180 (2020: 105/180)	Bodové hodnocení: 32,03 (2020: 31,62) Pořadí: 93/180 (2020: 93/180)	Bodové hodnocení: 49,79 (2020: 50,02) Pořadí: 153/180 (2020: 154/180)
Index právního státu 2020, World Justice Project https://worldjusticeproject.org/our-work/research-and-data/wjp-rule-law-index-2020	Bodové hodnocení: 0,50 (2019: 0,51) Pořadí: 78/128 (2019: 71/126)	Bodové hodnocení: 0,52 (2019: 0,53) Pořadí: 64/128 (2019: 60/126)	Bodové hodnocení: 0,54 (2019: nepoužije se) Pořadí: 54/128 (2019: nepoužije se)	Bodové hodnocení: 0,53 (2019: 0,54) Pořadí: 58/128 (2019: 56/126)	nepoužije se	Bodové hodnocení: 0,50 (2019: 0,50) Pořadí: 75/128 (2019: 78/126)	Bodové hodnocení: 0,43 (2019: 0,42) Pořadí: 107/128 (2019: 109/126)
Celosvětové ukazatele správy (Worldwide Governance Indicators) 2020 – Právní stát, skupina Světové banky https://info.worldbank.org/governance/wgi/	Právní stát (percentilové umístění): 40,87/100 (2019: 38,94/100)	Právní stát (percentilové umístění): 43,27/100 (2019: 46,63/100)	Právní stát (percentilové umístění): 38,94/100 (2019: 39,90/100)	Právní stát (percentilové umístění): 52,40/100 (2019: 46,15/100)	Právní stát (percentilové umístění): 55,29/100 (2019: 57,21/100)	Právní stát (percentilové umístění): 47,60/100 (2019: 50,00/100)	Právní stát (percentilové umístění): 40,38/100 (2019: 44,71/100)
Celosvětové ukazatele správy (Worldwide Governance Indicators) 2020 – efektivita veřejné správy, skupina Světové banky https://info.worldbank.org/governance/wgi/	Efektivita veřejné správy (percentilové umístění): 48,08/100 (2019: 50,48/100)	Efektivita veřejné správy (percentilové umístění): 15,38/100 (2019: 28,85/100)	Efektivita veřejné správy (percentilové umístění): 40,87/100 (2019: 39,42/100)	Efektivita veřejné správy (percentilové umístění): 57,69/100 (2019: 52,40/100)	Efektivita veřejné správy (percentilové umístění): 53,37/100 (2019: 58,65/100)	Efektivita veřejné správy (percentilové umístění): 54,33/100 (2019: 53,37/100)	Efektivita veřejné správy (percentilové umístění): 52,40/100 (2019: 54,33/100)
Celosvětové ukazatele správy (Worldwide Governance Indicators) 2020 – kontrola korupce, skupina Světové banky http://info.worldbank.org/governance/wgi/	Percentilové umístění: 31,73/100 (2019: 33,17/100)	Percentilové umístění: 20,85/100 (2019: 30,29/100)	Percentilové umístění: 36,54/100 (2019: 31,73/100)	Percentilové umístění: 37,98/100 (2019: 38,94/100)	Percentilové umístění: 56,25/100 (2019: 55,29/100)	Percentilové umístění: 37,50/100 (2019: 37,02/100)	Percentilové umístění: 44,23/100 (2019: 44,71/100)
Index vnímání korupce 2020, Transparency International https://www.transparency.org/en/cpi/2020/index/nzl	Bodové hodnocení: 36 (2019: 35) Pořadí: 104/180 (2019: 106/180)	Bodové hodnocení: 35 (2019: 36) Pořadí: 111/180 (2019: 101/180)	Bodové hodnocení: 36 (2019: 36) Pořadí: 104/180 (2019: 101/180)	Bodové hodnocení: 35 (2019: 35) Pořadí: 111/180 (2019: 106/180)	Bodové hodnocení: 45 (2019: 45) Pořadí: 67/180 (2019: 66/180)	Bodové hodnocení: 38 (2019: 39) Pořadí: 94/180 (2019: 91/180)	Bodové hodnocení: 40 (2019: 39) Pořadí: 86/180 (2019: 91/180)