EVROPSKÁ KOMISE
Ve Štrasburku dne 5.10.2021
COM(2021) 615 final
SDĚLENÍ KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU, RADĚ, EVROPSKÉMU HOSPODÁŘSKÉMU A SOCIÁLNÍMU VÝBORU A VÝBORU REGIONŮ
Strategie EU pro boj proti antisemitismu a podporu židovského života (2021–2030)
„Protože antisemitismus útočí na samé jádro našich hodnot, kterými jsou humanita, náboženská svoboda a rovnost. Antisemitismus je jedem naší společnosti. Úkolem nás všech je proti němu bojovat, zabránit mu a vymýtit jej.“
— Ursula von der Leyenová, předsedkyně Evropské komise
Brusel, 3. února 2021
„Nenávist, která začíná u Židů, u Židů nikdy nekončí. Děláme velkou chybu, pokud si myslíme, že antisemitismus je hrozbou pouze pro Židy. Jedná se o hrozbu především pro Evropu a svobody, na jejichž dosažení jsme pracovali celá staletí.“
– Rabín Jonathan Sacks
Evropský parlament, 27. září 2016
K EVROPSKÉ UNII BEZ ANTISEMITISMU
Evropští Židé a židovské komunity přispívají ke společenskému, politickému, hospodářskému, vědeckému a kulturnímu rozvoji Evropy již více než dvě tisíciletí a jsou neoddělitelnou součástí evropské identity. Příslušníci židovské komunity obohatili evropské kulturní, intelektuální a náboženské dědictví, od Gustava Mahlera přes Sigmunda Freuda, po Hannah Arendtovou a Simone Veilovou.
Zároveň již po staletí je v Evropě přítomen antisemitismus v podobě vyhánění, pronásledování a pogromů, který vyvrcholil holocaustem, jenž nesmazatelně poskvrnil evropské dějiny a vyhladil židovský život a dědictví na mnoha částech kontinentu. Evropská unie má své historické kořeny ve druhé světové válce a v jednoznačném závazku Evropanů zajistit, aby se podobná zvěrstva již nikdy neopakovala.
Holocaustem však antisemitismus neskončil. Nyní, řadu generací po skončení šoa 1 , antisemitismus v Evropě i mimo ni znepokojivě narůstá.
Evropská unie je založena na hodnotách úcty k lidské důstojnosti, svobody, demokracie, rovnosti, právního státu a dodržování lidských práv, včetně práv příslušníků menšin. Jednoznačně se staví proti všem formám nenávisti a diskriminace z jakéhokoli důvodu včetně rasového nebo etnického původu, náboženského vyznání nebo přesvědčení, pohlaví, sexuální orientace, věku nebo zdravotního postižení.
Antisemitismus je neslučitelný se základními evropskými hodnotami. Představuje hrozbu nejen pro židovské komunity a život židovského obyvatelstva, ale i pro otevřenou a rozmanitou společnost, demokracii a evropský způsob života. Evropská unie je odhodlána učinit mu přítrž.
|
|
Každý druhý Evropan považuje antisemitismus za problém. Devět z deseti Židů má za to, že míra antisemitismu v jejich zemi vzrostla. 85 % Židů považuje antisemitismus za vážný problém 2 . |
Současný antisemitismus má mnoho podob, starých i nových: od nenávistných verbálních projevů na internetu přes trestné činy z nenávisti a útoky namířené proti Židům, jejich majetku a institucím až po znesvěcování synagog, hřbitovů a památníků. Je součástí každodenního života židovského obyvatelstva v podobě nahodilých poznámek nebo činů v práci, v soukromých rozhovorech, na veřejnosti, v médiích, ve sportu a kultuře nebo při příležitostech, kdy Židé praktikují své náboženství. Antisemitismus se projevuje jako rasová, etnická nebo náboženská diskriminace, stereotypy a nenávist vůči Židům a osobám, které jsou vnímány jako Židé. Může vést k násilným a smrtícím útokům, jako byl útok na školu Ozar Hatorah v Toulouse v roce 2012, na Židovské muzeum v Bruselu v roce 2014, na supermarket Hypercacher v Paříži v roce 2015 nebo na synagogu v Halle v roce 2019.
Pandemie COVID-19 navíc ukázala, jak mohou staré antisemitské předsudky znovu vyplout na povrch a podnítit nové konspirační mýty a nenávist na internetu i mimo něj. Židé byli během pandemie jednou z nejvíce napadaných komunit; byli nepodloženě obviňováni z toho, že virus vytvořili a že vyvinuli očkovací látky s cílem dosáhnout zisku 3 . To je umocněno srovnáváním protipandemických opatření s politikami, které vedly ke genocidě židovského národa 4 , jež bagatelizuje a zlehčuje zkušenosti obětí holocaustu a těch, kteří jej přežili 5 .
Zatímco nenávistné verbální projevy a násilí lze snadno identifikovat, neznalost a lhostejnost tolik rozšířená v naší společnosti umožňuje antisemitismu vzkvétat a dokonce i růst, pokud se tento problém neřeší. Všichni máme povinnost neustále seznamovat s fakty a vzdělávat jak mladší, tak i starší generace. To platí tím spíše, že těch, kdo zažili holocaust, je již mezi námi velmi málo, takže předat přímou zkušenost a zásadní poučení dalším generacím je o to obtížnější.
Život židovského obyvatelstva v EU ve 21. století
Před druhou světovou válkou žilo v Evropě odhadem 9,5 milionu Židů. Nacisté a jejich kolaboranti během holocaustu systematicky vyvraždili šest milionů Židů. Odhaduje se, že v současné době židovská populace v EU čítá až 1,5 milionu lidí 6 .
Dnes židovský život po celé Evropě opět vzkvétá. V posledních desetiletích došlo v mnoha evropských zemích k oživení židovského života a kultury. Židovská identita byla posílena a je nedílnou součástí evropské společnosti. Vzhledem k rostoucímu počtu antisemitských útoků 7 však roste v židovských komunitách i strach 8 a bylo nutné přijmout další bezpečnostní opatření pro ochranu židovských prostor.
V posledních letech židovská populace v EU klesá, což je z velké části způsobeno migrací do zemí mimo EU 9 . To souvisí s několika faktory 10 , zejména s obavami o bezpečnost, s pocitem Židů, že vlády některých států nejeví dostatečné odhodlání antisemitismus řešit 11 , a dále s tím, jak se politizují veřejné debaty o židovských zvycích a tradicích.
Intenzivnější boj proti antisemitismu
V posledních dvaceti letech se Evropská unie zabývá antisemitismem v rámci své činnosti v oblasti boje proti rasismu 12 . Vzhledem k výraznému nárůstu antisemitismu nabralo úsilí o jeho řešení v posledních letech na tempu a boj proti antisemitismu se dostal do popředí politické agendy EU. V roce 2015 jmenovala Evropská komise vůbec prvního koordinátora boje proti antisemitismu a podpory židovského života. V červnu 2017 přijal Evropský parlament usnesení o boji s antisemitismem 13 a v prosinci 2018 přijala Rada prohlášení k boji proti antisemitismu 14 . Na podporu realizace uvedeného prohlášení zřídila Komise ad hoc pracovní skupinu pro boj proti antisemitismu 15 , která sdružuje členské státy a židovské komunity. V prosinci 2019 se boj proti antisemitismu stal součástí portfolia místopředsedy Komise pro podporu evropského způsobu života, z čehož vyplývá záměr zabývat se tímto tématem jako průřezovou prioritou. V prosinci 2020 přijala Rada další prohlášení zaměřené na začleňování problematiky boje proti antisemitismu do všech oblastí politiky 16 . Tyto iniciativy dále posílilo přijetí řady strategií, které z meziodvětvové perspektivy podporují soubor opatření Unie pro rovné zacházení 17 .
Přetrvávající a narůstající antisemitismus vyžaduje důraznější reakci na úrovni EU. Prostřednictvím této strategie, která je první svého druhu, je Komise odhodlána boj proti antisemitismu výrazně posílit a přispět k vytvoření inkluzivní společnosti založené na rovnosti a respektu, aby byly židovskému obyvatelstvu v Evropě zajištěny dobré vyhlídky do budoucna.
Tato strategie je založena na rozsáhlých konzultacích 18 s relevantními zúčastněnými stranami. Komise vyzývá orgány EU, členské státy, mezinárodní organizace a všechny aktéry občanské společnosti a občany, aby se zavázali k budoucnosti bez antisemitismu v EU i mimo ni. Komise povede pravidelný dialog s Evropským parlamentem a vnitrostátními parlamenty členských států s cílem podnítit další činnost v oblasti boje proti antisemitismu a podpory židovského života. Při plném respektování vnitrostátních pravomocí stanoví tato strategie rámec politiky pro Komisi na období 2021–2030 a jejím cílem je podporovat a povzbuzovat spolupráci mezi členskými státy a všemi zúčastněnými stranami.
Zásadním rysem této strategie je, že se snaží na antisemitismus nejen reagovat, ale prostřednictvím posílených opatření mu také aktivně předcházet, bojovat proti němu ve všech jeho podobách a zajistit, aby židovský život v inkluzivní a rozmanité EU i nadále vzkvétal. Spočívá přitom na třech pilířích:
1 – Prevence a potírání všech forem antisemitismu
2 – Ochrana a podpora židovského života v EU
3 – Vzdělávání, výzkum a památka obětí holocaustu
Cílem této strategie je rovněž postavit EU pevně do čela celosvětového boje proti antisemitismu a doplnit opatření v EU v rámci všech tří pilířů mezinárodním úsilím.
Všechny formy nenávisti podrývají hodnotu člověka a jsou neslučitelné s tím, co EU představuje. Tato strategie je součástí úsilí Komise bojovat proti všem formám nenávisti, diskriminace a rasismu. Doplňuje Akční plán EU proti rasismu na období 2020–2025, protože rasismus může být spojen i s diskriminací a nenávistí z jiných důvodů, včetně náboženského vyznání nebo přesvědčení. To je potřeba zohlednit uplatňováním meziodvětvového přístupu 19 , který umožní skutečně připravit půdu pro EU bez antisemitismu, podporovat život židovského obyvatelstva v celé jeho rozmanitosti a dosáhnout pro Židy a jejich budoucnost v Evropě konkrétních zlepšení. Ve specifických případech tato strategie rovněž zohlední společné rysy zkušeností, které mají s diskriminací Židé a příslušníci jiných etnických nebo náboženských menšin.
I.PREVENCE A POTÍRÁNÍ VŠECH FOREM ANTISEMITISMU
„Nezapomínejme, že to, co oběti ubližuje nejvíc, není krutost utlačovatele, ale mlčení přihlížejícího.“
― Elie Wiesel
Současný antisemitismus lze nalézt v radikálních a okrajových skupinách šířících pravicový, levicový nebo islamistický extremismus, může se skrývat za antisionismus, ale lze se s ním setkat i v samém středu společnosti 20 . Antisemitské projevy a chování mohou být otevřené, nebo skryté a vědomé, nebo nevědomé. Antisemitismus může mít podobu protiprávních činů, které jsou trestné podle práva EU a vnitrostátního práva. Projevy antisemitismu mohou zahrnovat antisemitismus související s Izraelem 21 , což je nejběžnější forma antisemitismu, s níž se dnes setkávají Židé v Evropě na internetu 22 . Škodlivé jsou i dlouhodobě přetrvávající antisemitské konspirační mýty a dezinformace, přestože nemusí být nutně nezákonné. Udržují totiž předsudky a stereotypy a mohou vést k diskriminaci, marginalizaci, radikalizaci a trestným činům z nenávisti.
Od roku 2017 používá Komise jako praktickou orientační pomůcku a základ pro svou činnost v oblasti boje proti antisemitismu 23 právně nezávaznou pracovní definici antisemitismu podle Mezinárodní aliance na památku holocaustu (IHRA) 24 . Definice IHRA je měřítkem prosazování přístupu, který je založen na právech a zaměřen na oběti 25 . V lednu 2021 Komise ve spolupráci s IHRA zveřejnila Příručku pro praktické používání pracovní definice antisemitismu podle IHRA 26 , která obsahuje přehled osvědčených postupů z celé Evropy, jak tuto definici uplatňují mezinárodní organizace, vnitrostátní správní orgány, občanská společnost a židovské komunity 27 .
1.1Boj proti antisemitismu ve všech oblastech politiky a mobilizace finančních prostředků EU
Řešení antisemitismu je složitý úkol. Jeho mnohotvárné projevy a jeho rozšíření napříč celým sociálním a politickým spektrem vyžadují komplexní přístup, od pevného právního rámce, který je řádně prosazován, přes bezpečnostní aspekty až po politiky v oblasti vzdělávání a inkluze a další opatření.
Komise proto bude boj proti antisemitismu při vypracovávání politik, právních předpisů a programů financování systematicky zohledňovat a vyzývá ostatní orgány EU, aby spolupracovaly na posílení nástrojů a postupů pro začleňování této problematiky do všech oblastí politiky. Kromě toho se členské státy již zavázaly předcházet všem formám antisemitismu a bojovat proti nim prostřednictvím nových národních strategií nebo opatření v rámci stávajících národních strategií a/nebo akčních plánů pro předcházení rasismu, xenofobii, radikalizaci a násilnému extremismu 28 . Aby byly tyto strategie účinné, musí být jejich součástí cílená opatření a musí být podpořeny odpovídajícími finančními prostředky. Dalším nezbytným krokem pro to, aby byla opatření na vnitrostátní úrovni účinná, je to, aby všechny členské státy přijaly definici IHRA 29 a jmenovaly zvláštní vyslance nebo koordinátory.
Klíčem k úspěchu této strategie je posílené zapojení organizací občanské společnosti a židovských komunit. Cílem Komise je zintenzivnit aktivní spolupráci s nimi a poskytnout finanční podporu iniciativám ve všech oblastech, na něž se strategie vztahuje.
Cílená opatření budou realizována prostřednictvím široké škály programů financování EU 30 , zejména programu Občané, rovnost, práva a hodnoty (CERV) 31 , který je s rozpočtem 1,55 miliardy EUR dosud největším programem financování EU na podporu základních práv. Kromě toho budou příslušné akce podporovány prostřednictvím programů EU, jako je program Spravedlnost, Horizont Evropa, Kreativní Evropa, Erasmus+, Fond pro vnitřní bezpečnost, fondy politiky soudržnosti, Nástroj pro sousedství a rozvojovou a mezinárodní spolupráci (NDICI) a Nástroj předvstupní pomoci (NPP). Komise navíc může za účelem posílení spolupráce a navázání na osvědčené postupy v boji proti diskriminaci a antisemitismu prostřednictvím Nástroje pro technickou podporu financovat strukturální reformy v členských státech, a to i ve více zemích najednou.
Veškerá opatření členských států prováděná za účelem čerpání finančních prostředků EU musí v plném rozsahu respektovat zásadu nediskriminace. V průběhu přípravy, provádění, monitorování, podávání zpráv a hodnocení programů musí být dodržována zejména Listina základních práv EU, která zakazuje jakoukoli diskriminaci založenou mimo jiné na rasovém nebo etnickém původu, náboženském vyznání nebo přesvědčení. V případě porušení pravidel EU proti diskriminaci, včetně diskriminace židovského obyvatelstva na základě jeho náboženství nebo etnického původu, může být financování pozastaveno. Komise a členské státy sledují dodržování těchto pravidel u všech programů financovaných Evropskou unií.
Aby Komise podpořila realizaci této strategie a pomohla koordinovat úsilí členských států, ustanoví stávající ad hoc pracovní skupinu pro boj proti antisemitismu formálně jako stálou strukturu sdružující členské státy, zástupce židovských komunit a další zúčastněné strany.
Při sledování toho, jak jsou tato strategie a národní strategie nebo akční plány boje proti antisemitismu realizovány, bude Evropské unii a členským státům nápomocna i Agentura EU pro základní práva (FRA), a to poskytováním důkazů, pomoci a odborných znalostí.
Klíčová opatření:
|
Komise provede tyto kroky: ·každoročně uspořádá fórum občanské společnosti pro boj proti antisemitismu, na němž se sejdou zástupci Komise a židovských komunit, občanské společnosti a další zúčastněné strany s cílem vytvořit vazby a maximalizovat účinek společných opatření a financování EU, ·podpoří členské státy při koncipování a realizaci národních strategií boje proti antisemitismu nebo diskriminaci prostřednictvím Nástroje pro technickou podporu 32 a do konce roku 2023 jejich úsilí vyhodnotí. Členské státy se vyzývají, aby: ·do konce roku 2022 vypracovaly národní strategie boje proti antisemitismu nebo zahrnuly příslušná opatření do svých národních akčních plánů proti rasismu a aby poskytly dostatečné finanční prostředky na jejich realizaci, ·přijaly a uplatňovaly definici antisemitismu podle IHRA a vyzvaly místní orgány, regiony, obce a další instituce a organizace, aby učinily totéž, ·jmenovaly zvláštní vyslance/koordinátory boje proti antisemitismu a podpory židovského života. |
1.2Boj proti antisemitským nenávistným verbálním projevům a trestným činům z nenávisti
Hlavním terčem trestných činů páchaných na základě antisemitských předsudků jsou Židé 33 . Verbální a fyzické projevy antisemitismu však mohou být namířeny i proti nežidovskému obyvatelstvu 34 .
|
|
71 % Židů, kteří někdy nosí nebo vystavují předměty, které by je mohly jako Židy identifikovat, se tomu alespoň občas vyhýbá 35 . |
|
|
44 % mladých židovských Evropanů se někdy setkalo s antisemitským obtěžováním 36 . |
|
|
Rámcové rozhodnutí EU o boji proti rasismu a xenofobii prostřednictvím trestního práva 37 poskytuje silný právní rámec pro boj proti antisemitským trestným činům z nenávisti a nenávistným verbálním projevům, včetně veřejného schvalování, popírání nebo hrubého zlehčování holocaustu způsobem, který bude pravděpodobně podněcovat k násilí nebo nenávisti. Jeho úplné a správné provedení ve vnitrostátním právu je pro Komisi prioritou 38 . Klíčovou úlohu při účinném provádění právních předpisů v oblasti nenávistných verbálních projevů a trestných činů z nenávisti (včetně uvedeného rámcového rozhodnutí) a při ochraně práv obětí hrají orgány prosazování práva a soudnictví. V zájmu dalšího posílení právního rámce představí Komise v roce 2021 iniciativu na rozšíření seznamu „trestných činů EU“ o trestné činy z nenávisti a nenávistné verbální projevy 39 .
Komise podporuje členské státy prostřednictvím skupiny na vysoké úrovni pro boj proti rasismu, xenofobii a dalším formám nesnášenlivosti 40 a spolupracuje s Agenturou EU pro vzdělávání a výcvik v oblasti prosazování práva (CEPOL), agenturou FRA 41 , Evropskou sítí pro justiční vzdělávání (EJTN), členskými státy a organizacemi občanské společnosti na rozvoji odborné přípravy a budování kapacit pro pracovníky v oblasti prosazování práva a soudnictví, na zlepšení evidence trestných činů z nenávisti a sběru údajů, jakož i na povzbuzování obětí k tomu, aby trestné činy z nenávisti oznamovaly, a na posilování spolupráce mezi orgány prosazování práva a židovskými komunitami.
Cílem Strategie EU v oblasti práv obětí (2020–2025) 42 je zajistit, aby se oběti trestných činů, včetně antisemitských trestných činů z nenávisti, mohly plně spolehnout na svá práva a byly chráněny před sekundární viktimizací 43 . Podpůrné struktury pro oběti antisemitských incidentů v Evropě jsou často nedostatečné. Členské státy se vyzývají, aby zřídily integrované a cílené specializované podpůrné služby pro nejzranitelnější oběti, včetně obětí antisemitských trestných činů z nenávisti. Měly by také zajistit zvláštní školení o nediskriminaci pro policisty a další osoby, které přicházejí do styku s oběťmi antisemitských trestných činů z nenávisti.
Komise bude i nadále sledovat provádění směrnice o právech obětí 44 , která zajišťuje, aby všechny oběti trestných činů měly svá práva, včetně přístupu ke specializovaným podpůrným službám a ochranným opatřením, která odpovídají jejich individuálním potřebám a zranitelnosti. Prostřednictvím Evropské strategie pro justiční vzdělávání na období 2021–2024 45 Komise podporuje vzdělávání pracovníků v oblasti justice, aby zajistila správné uplatňování právních předpisů EU a aby byli tito pracovníci vybaveni příslušnými dovednostmi. Komise rovněž podpoří přípravu školení a materiálů o antisemitismu a zpřístupní je na „Evropské vzdělávací platformě“ 46 na evropském portálu e-Justice. Prostřednictvím Strategie EU pro práva dítěte 47 má Komise za cíl začlenit práva dítěte do všech politik EU, aby byly lépe chráněny děti, které jsou obětí diskriminace, a to i na základě náboženského vyznání nebo přesvědčení.
Spolehlivé a srovnatelné údaje o antisemitských incidentech mají zásadní význam pro posouzení šíření antisemitismu v Evropě a pro jeho účinné potírání 48 . Záznamy o hlášených incidentech jsou často nejednotné, protože členské státy používají různé metodiky, a údaje proto nelze srovnávat. V rámci skupiny na vysoké úrovni pro boj proti rasismu a xenofobii bude agentura FRA pomáhat členským státům zlepšovat a sjednocovat jejich metodiky pro zaznamenávání a sběr údajů o trestných činech z nenávisti, včetně antisemitismu.
Problémem je nedostatečné nahlašování: 79 % dotázaných Židů neoznámilo svůj nejzávažnější antisemitský incident žádné organizaci 49 . V tomto ohledu by členské státy měly obětem antisemitských trestných činů z nenávisti a nenávistných verbálních projevů usnadnit oznamování takových incidentů a poskytnout jim k tomu různé kanály, aby se míra oznamování těchto incidentů zvýšila a zlepšila se jejich evidence.
Klíčová opatření:
|
Komise provede tyto kroky: ·podpoří organizace a projekty zaměřené na potírání a evidenci antisemitských nenávistných verbálních projevů a trestných činů z nenávisti prostřednictvím programu CERV, ·pomůže členským státům zajistit, aby obětem antisemitských trestných činů z nenávisti byly k dispozici a byly přístupné integrované a cílené služby podpory, a to i prostřednictvím finančních prostředků EU, ·posílí podporu vzdělávacích programů a činností zaměřených na budování kapacit boje proti antisemitismu pro pracovníky v oblasti justice a prosazování práva, a to i prostřednictvím Evropské sítě pro justiční vzdělávání (EJTN) a Agentury EU pro vzdělávání a výcvik v oblasti prosazování práva (CEPOL). Členské státy se vyzývají, aby: ·urychleně dokončily transpozici a provádění rámcového rozhodnutí o boji proti rasismu a xenofobii a stíhaly antisemitské nenávistné verbální projevy a trestné činy z nenávisti v souladu s právními předpisy EU a vnitrostátními právními předpisy, ·úzce koordinovaly činnost se sítí EJTN a s agenturou CEPOL a spolupracovaly s organizacemi občanské společnosti na vzdělávacích aktivitách zaměřených na boj proti antisemitismu. |
1.3Boj proti antisemitismu na internetu
Antisemitismus na internetu je rozšířeným jevem 50 a může vést k radikalizaci a fyzickým útokům. Antisemitské projevy na internetu i mimo něj, které podněcují k násilí a nenávisti, jsou podle rámcového rozhodnutí o boji proti rasismu a xenofobii trestné. Škodlivé jsou i antisemitské stereotypy, konspirační mýty a dezinformace, přestože nemusí být nutně nezákonné. Od začátku pandemie COVID-19 míra antisemitismu na internetu prudce vzrostla 51 . K účinnému řešení tohoto problému je zapotřebí více informací o tom, jak se antisemitský obsah po internetu šíří a jaké je pozadí a motivace osob, které tento obsah sdílejí. Je také potřeba najít nové a inovativní metody řešení diskriminace a antisemitského nenávistného chování na internetu.
Na internetu jsou snadno dostupné nacistické symboly, předměty a literatura, včetně jejich současných obměn. Zobrazování a prodej takových výrobků může podle vnitrostátních právních předpisů, jimiž se provádí zmíněné rámcové rozhodnutí, představovat nenávistný verbální projev, pokud veřejně podněcuje k nenávisti a násilí. Ale i kdyby tomu tak nebylo, může taková dostupnost na internetu udržovat při životě nacistickou ideologii a motivovat antisemitské subkultury. Je tedy potřeba posílit dialog s dotčenými hospodářskými subjekty a IT společnostmi, a to na základě zkušeností s kodexem chování proti nezákonným nenávistným projevům online, aby byla zajištěna jejich spolupráce při prevenci zobrazování a/nebo prodeje těchto předmětů.
Směrnice o audiovizuálních mediálních službách 52 stanoví, že členské státy zajistí, aby poskytovatelé platforem pro sdílení videí přijali vhodná opatření na ochranu široké veřejnosti před audiovizuálním obsahem a obchodními sděleními, jejichž obsahem je podněcování k násilí nebo nenávisti, včetně antisemitského obsahu. Návrh aktu o digitálních službách 53 stanoví jasné a harmonizované povinnosti náležité péče pro online platformy, včetně postupů pro oznamování protiprávního obsahu a produktů a přijímání příslušných opatření, které uživatelům umožňují snadné a účinné nahlašování nenávistných verbálních projevů. Kromě toho se uvedený návrh v případě velmi rozsáhlých online platforem zaměřuje na řešení přetrvávajících nedostatků, které umožňují nezákonné a škodlivé chování na internetu, zejména vůči zranitelným skupinám.
Kodex chování proti nezákonným nenávistným projevům online 54 představuje dobrovolnou spolupráci mezi Komisí a IT společnostmi, jejímž cílem je zabránit šíření nezákonných nenávistných verbálních projevů, včetně antisemitských. S cílem usnadnit integrovaná opatření členských států EU zaměřená na skupiny a jednotlivce šířící nenávistný a teroristický obsah na internetu koordinuje Europol celoevropské akční dny zaměřené na rasistické a xenofobní nenávistné verbální projevy na internetu 55 a teroristický a násilný extremistický obsah na internetu, včetně antisemitského obsahu.
V rámci Akčního plánu proti dezinformacím 56 a Akčního plánu pro evropskou demokracii 57 budou Komise a Evropská služba pro vnější činnost (ESVČ) nadále věnovat zvláštní pozornost analýze dezinformačních kampaní, nenávistných verbálních projevů, podněcování k násilí a extremistické rétoriky a reakci na ně, a to i prostřednictvím pracovní skupiny ESVČ East StratCom. Kromě toho se posiluje 58 kodex zásad boje proti dezinformacím 59 , což rovněž přispívá k účinnějšímu boji proti antisemitismu na internetu. Na uplatňování uvedeného kodexu chování a kodexu zásad s Komisí a online platformami úzce spolupracují organizace občanské společnosti.
Nové technologie přinášejí nové možnosti, jak lidem zlepšit život, ale mohou také prohlubovat diskriminaci a vést k šíření škodlivého online obsahu, včetně antisemitského. Cílem aktu o umělé inteligenci 60 je zabránit tomu, aby vysoce rizikové systémy umělé inteligence šířily diskriminaci a předsudky, včetně antisemitské nenávisti. Algoritmy umělé inteligence lze ale také využít k posílení pozitivních sdělení a protiargumentů, jelikož propojují odborníky, kteří antisemitismus, konspirační mýty a popírání či zkreslování holocaustu na internetu řeší.
Klíčová opatření:
|
Komise provede tyto kroky: ·posílí boj proti antisemitismu na internetu tím, že podpoří vytvoření celoevropské sítě důvěryhodných oznamovatelů a židovských organizací v souladu s kodexem chování, rovněž podpoří Evropské středisko pro sledování digitálních médií a jeho vnitrostátní pobočky s cílem zvýšit kapacitu svých ověřovatelů faktů v oblasti dezinformací a bude spolupracovat s nezávislými organizacemi na vytváření protiargumentů, a to i v jazycích třetích zemí, ·uspořádá programovací maraton (hackathon), který by umožnil výměnu názorů mezi odborníky s cílem vyvinout nové inovativní způsoby řešení antisemitismu na internetu a v digitálním prostředí, ·bude spolupracovat s dotčenými hospodářskými subjekty a IT společnostmi s cílem zabránit nelegálnímu zobrazování a prodeji nacistických symbolů, předmětů a literatury na internetu, ·bude provádět komplexní analýzu dat s cílem lépe porozumět šíření antisemitismu na internetu a tomu, jakými kanály se šíří a jak roste, ·bude se zabývat antisemitskými nenávistnými verbálními projevy v připravované aktualizované strategii Lepší internet pro děti. Členské státy se vyzývají, aby: ·podpořily – i finančně – organizace občanské společnosti v boji proti antisemitským nenávistným verbálním projevům, dezinformacím a konspiračním mýtům na internetu, a to v příslušných jazycích, ·posílily kapacitu vnitrostátních orgánů prosazování práva a soudních orgánů, pokud jde o stíhání nenávistných verbálních projevů na internetu. |
1.4Boj proti antisemitské diskriminaci
Židovské obyvatelstvo je vystaveno riziku diskriminace, zejména pokud lze jeho příslušníky identifikovat jako Židy, např. když nosí jarmulku nebo přívěsek s Davidovou hvězdou nebo když otevřeně hovoří o své židovské identitě. Mohou být vystaveni riziku diskriminace, když se ucházejí o zaměstnání nebo v práci a v dalších oblastech, jako je vzdělávání, zdravotnictví nebo bydlení. Právní předpisy EU zakazují diskriminaci na základě rasového nebo etnického původu, náboženského vyznání nebo přesvědčení, včetně antisemitismu. Zejména směrnice o rasové rovnosti 61 poskytuje židovským občanům ochranu před diskriminací (včetně obtěžování) na základě „rasového nebo etnického původu“ v určitých oblastech života 62 a směrnice o rovnosti v zaměstnání 63 poskytuje židovským občanům ochranu před diskriminací nebo obtěžováním na základě náboženského vyznání nebo přesvědčení v oblasti zaměstnání.
Rovné zacházení prosazují, analyzují, monitorují a podporují vnitrostátní orgány pro rovné zacházení. Do roku 2022 Komise navrhne novou právní úpravu, která jejich úlohu posílí. Charty diverzity motivují organizace k tomu, aby na pracovišti vypracovaly a uplatňovaly zásady diverzity a inkluze. Aby byla v souvislosti s chartami diverzity umožněna výměna a sdílení zkušeností a osvědčených postupů, byla zřízena platforma EU pro charty diverzity 64 . Charty diverzity by se měly také systematicky zabývat specifickou problematikou odhalování a potírání antisemitismu na pracovišti.
Údaje o rovném zacházení týkající se židovského obyvatelstva jsou poměrně vzácné; důvodem je citlivost sběru údajů na základě rasového nebo etnického původu, náboženského vyznání nebo přesvědčení a to, že evropští Židé představují poměrně malou skupinu, a proto nejsou souhrnné údaje z rozsáhlejších průzkumů k dispozici v takové míře. Skupina EU na vysoké úrovni pro otázky nediskriminace, rovnosti a rozmanitosti podporuje prostřednictvím specializované podskupiny členské státy při sběru údajů, které pomohou analyzovat stav rovnosti při plném dodržování základních práv 65 . Komise dále uskuteční řadu opatření zaměřených na řešení rasových a etnických stereotypů ve spolupráci se sdělovacími prostředky, občanskou společností a zástupci osob z prostředí rasových nebo etnických menšin a zahájí realizaci opatření, která zajistí jednotný přístup ke sběru údajů o rovnosti, zejména pokud jde o údaje rozdělené podle rasového nebo etnického původu 66 .
Klíčová opatření:
|
Komise provede tyto kroky: ·do roku 2022 navrhne závazné normy pro vnitrostátní orgány pro rovné zacházení a bude spolupracovat se sítí Equinet 67 a s orgány pro rovné zacházení s cílem zvýšit jejich znalosti o antisemitismu, ·bude podporovat členské státy při koncipování a realizaci reforem zaměřených na boj proti diskriminaci ve školách obecně – a zejména proti antisemitismu – v rámci Nástroje pro technickou podporu, a to i ve více zemích najednou, s cílem usnadnit intenzivnější spolupráci a navázat na osvědčené postupy, ·zahrne údaje týkající se antisemitismu a židovského obyvatelstva v EU do sběru a využívání údajů o rovném zacházení na základě rasového nebo etnického původu a náboženského vyznání nebo přesvědčení.
Členské státy se vyzývají, aby: ·zajistily, aby vnitrostátní orgány pro rovné zacházení byly dostatečně vybaveny k zajištění toho, aby případy antisemitské diskriminace byly řádně řešeny a hlášeny, ·řešily antisemitskou diskriminaci ve všech oblastech, včetně vzdělávání a odborné přípravy, zaměstnání, zdravotnictví a bydlení, prostřednictvím cílených opatření, jako je školení a osvěta. |
1.5Evropská komise jde příkladem
V rámci své vlastní strategie lidských zdrojů bude Komise i nadále usilovat o inkluzivní a rozmanité pracovní prostředí 68 bez antisemitismu, a to prostřednictvím politik rozmanitosti a rovnosti, které brání obtěžování, diskriminaci a jakékoli formě rasismu. Zejména bude pokračovat v osvětě svých zaměstnanců v oblasti antisemitismu a jeho potírání, a bude zvyšovat porozumění židovskému životu a kultuře, a to i v rámci obecného zaměření na základní evropské hodnoty, jako je respekt k menšinám. Školení bude zaměřeno i na nevědomé předsudky, včetně těch, které jsou založeny na vnímání náboženského vyznání nebo přesvědčení. Komise bude i nadále připomínat holocaust akcemi pro interní zaměstnance a iniciativami zaměřenými na zvyšování informovanosti a bude i nadále pořádat každoroční akci Euro-Chanuka 69 s cílem uznat rozmanitost mezi zaměstnanci. Komise vyzývá ostatní orgány EU, aby na svých pracovištích také přijaly opatření na podporu rozmanitosti a inkluze.
Klíčová opatření:
|
Komise provede tyto kroky: ·bude v rámci své instituce i nadále uplatňovat k případům antisemitismu přístup nulové tolerance, přičemž bude vycházet z definice IHRA, ·zajistí školení pro cílové skupiny zaměstnanců, jako jsou pracovníci v oblasti lidských zdrojů, aby dokázali rozpoznat antisemitismus na základě definice IHRA, případně bude pořádat studijní návštěvy, např. do Izraele, ·podpoří využívání pružných pracovních úvazků, aby všichni její zaměstnanci měli možnost slavit své náboženské svátky, ·vyzve evropské školy, aby zajistily, že se všichni žáci budou učit o životě židovského obyvatelstva v Evropě, o holocaustu a antisemitismu, a aby si každoročně připomínaly Mezinárodní den památky obětí holocaustu, včetně případných návštěv pamětních míst. |
II.OCHRANA A PODPORA ŽIDOVSKÉHO ŽIVOTA V EU
„Obávám se, že se dožívám návratu věcí, o nichž jsem si myslela, že je historie již definitivně zavrhla, ony však ve skutečnosti jen spaly.“
– Liliana Segre (přeživší šoa)
Aby se Židé mohli plně zapojit do evropského života, musí se cítit v bezpečí. Přesto je obava o vlastní bezpečí pro židovskou komunitu klíčovým problémem 70 . 38 % Židů někdy uvažovalo o emigraci, protože se v EU necítí jako Židé bezpečně 71 .
|
|
Třetina (34 %) Židů se alespoň občas vyhýbá návštěvě židovských akcí nebo památek, protože by se tam nebo cestou na ně necítila bezpečně 72 . |
Několik smrtících teroristických útoků v Evropě ukázalo, že židovské prostory nejsou vždy dostatečně chráněny. Ačkoli za ochranu všech občanů odpovídají vnitrostátní orgány, většina židovských komunit a organizací občanské společnosti musela investovat značné finanční prostředky do vlastních bezpečnostních opatření.
2.1Boj proti násilnému extremismu a terorismu namířenému proti Židům
Cílem Strategie bezpečnostní unie na období 2020–2025 73 je zajistit v EU bezpečnost pro všechny v souladu s hodnotami a zásadami EU. Protiteroristická agenda 2020 74 posiluje boj proti terorismu a násilnému extremismu a zvyšuje odolnost EU vůči teroristickým hrozbám.
V rámci Akčního plánu z roku 2017 na podporu ochrany veřejných prostor 75 , který se vztahuje také na místa konání bohoslužeb, vypracovala Komise různé poradenské materiály 76 , nástroje a školení 77 na podporu činnosti členských států a náboženských společenství v této oblasti. V závěrech Rady z června 2021 o ochraně veřejných prostor 78 bylo zdůrazněno, že místa konání bohoslužeb vyžadují zvláštní ochranná opatření.
Je třeba dále posílit spolupráci mezi orgány veřejné moci a náboženskými představiteli a kongregacemi včetně židovských, aby bylo možno prostřednictvím aktivit zaměřených na budování důvěry zvýšit v komunitách osvětu v oblasti bezpečnosti, více je v této otázce zapojit a zvýšit jejich odolnost. Tím se podpoří osvědčené postupy a školení v oblasti ochrany míst konání bohoslužeb, která se stále častěji stávají terčem teroristických útoků. Komise rovněž uspořádá konferenci na vysoké úrovni o ochraně židovských komunit v EU.
Komise bude i nadále podporovat členské státy a židovské komunity při posilování ochrany míst konání bohoslužeb v rámci své podpory ochrany veřejných prostor. Další výzva k předkládání návrhů bude zveřejněna v roce 2022 a celkový přidělený rozpočet se zvýší na 24 milionů EUR. Komise společně se Zpravodajským a informačním centrem Evropské unie prozkoumá možnost pravidelného vyhodnocování konkrétních hrozeb pro židovské obyvatelstvo, komunity a místa konání bohoslužeb prováděného ze strany EU, aby bylo možné lépe porozumět konkrétním bezpečnostním rizikům, předcházet jim, chránit proti nim a reagovat na ně.
Abychom dokázali proti násilnému extremismu efektivně bojovat, je nezbytné posilovat naši demokratickou společnost a zvyšovat její odolnost vůči extremistickým ideologiím. S antisemitismem se setkáváme napříč celým spektrem extremistických ideologií, od džihádismu po násilný pravicový extremismus. Radikalizace, nábor budoucích teroristů a příprava teroristických útoků často probíhají na internetu. Nařízení o potírání šíření teroristického obsahu online 79 řeší tento problém tím, že vyžaduje, aby internetové platformy hrály aktivnější roli při odhalování takového obsahu a nejpozději do jedné hodiny jej odstraňovaly.
Klíčová opatření:
|
Komise provede tyto kroky: ·poskytne finanční prostředky EU na podporu projektů zaměřených na ochranu veřejných prostor a míst konání bohoslužeb a ve spolupráci s členskými státy zmapuje stávající vnitrostátní bezpečnostní a ochranná opatření, ·především prostřednictvím programu Horizont Evropa bude i nadále financovat výzkumné a inovační činnosti zaměřené na pochopení současných trendů, prostředků a vzorců radikalizace, které umožní jejich účinnou prevenci a řešení, ·posílí svou operativní podporu členským státům a židovským komunitám poskytováním školení o bezpečnostních opatřeních; součástí budou návštěvy poradců EU pro ochranu bezpečnosti v členských státech, jejichž cílem bude vytvořit síť školitelů v oblasti ochrany míst konání bohoslužeb, ·v rámci své práce v oblasti prevence a boje proti násilnému extremismu se prostřednictvím sítě pro zvyšování povědomí o radikalizaci bude snažit identifikovat specifický význam a důsledky antisemitismu, ·bude úzce spolupracovat s Europolem včetně jeho jednotky EU pro oznamování internetového obsahu v boji proti antisemitskému terorismu a násilnému extremismu na internetu prostřednictvím opatření proti skupinám a jednotlivcům šířícím na internetu teroristický obsah a zajistí rychlé provádění nařízení o prevenci šíření teroristického obsahu online, ·podpoří uctění památky obětí teroristických útoků, mimo jiné prostřednictvím digitální zdi, která je bude připomínat. Členské státy se vyzývají, aby: ·přijaly nezbytná opatření k zajištění bezpečnosti židovských prostor a poskytly za tímto účelem dostatečnou finanční nebo jinou podporu, a to i s podporou ročních národních programů Fondu pro vnitřní bezpečnost – policie, ·začlenily a implementovaly nástroje a pokyny EU 80 pro ochranu míst konání bohoslužeb do svých národních strategií proti antisemitismu, ·využívaly podpory Europolu v oblasti boje proti terorismu, a to jak na internetu, tak mimo něj, a souvisejících vyšetřování, včetně těch, která souvisejí s rasismem, xenofobií a antisemitismem. |
2.2Podpora židovského života a svobody náboženského vyznání nebo přesvědčení
Život židovského obyvatelstva je součástí rozmanitosti EU. Židé mohou být sekulární, liberální, reformní, agnostičtí, ortodoxní i ultraortodoxní, pocházet z aškenázské nebo sefardské větve, mohou mít kořeny v bývalém Sovětském svazu, na Blízkém východě, ve Střední Asii, v Africe i jinde. Mnozí Židé pochází ze smíšených rodin, což dále zvyšuje rozmanitost jejich původu a náboženského přesvědčení 81 . Navzdory dlouholeté přítomnosti Židů v Evropě však mají lidé o jejich životě a o judaismu jen velmi omezené znalosti. Pouze 3 % Evropanů mají pocit, že o židovské historii, zvycích a praktikování víry „mají velmi dobré povědomí“, zatímco 68 % tvrdí, že o těchto tématech „povědomí nemá“ 82 . Aby bylo možno odstranit předsudky a dosáhnout plného uznání židovského života jakožto součásti evropské společnosti, je třeba zvýšit povědomí široké veřejnosti o židovské historii a kultuře a její znalosti v této oblasti 83 .
Židé vyjadřují své židovství specifickými kulturními, tradičními a náboženskými zvyky, jejichž prostřednictvím si připomínají svou historii a dávají poučení budoucím generacím. Jedním z těchto zvyků je jarní svátek Tu bi-švat (Nový rok stromů), židovský svátek věnovaný ochraně přírody, při jehož oslavách se sázejí stromy.
Dalším příkladem je šchita, košer porážka zvířat 84 . V rozsudku o rituální porážce z prosince 2020 Soudní dvůr EU 85 uznal, že členské státy mohou na základě vnitrostátního kontextu přijmout různá pravidla, přičemž musí zajistit dodržování čl. 10 odst. 1 Listiny 86 , a to dosažením spravedlivé rovnováhy mezi respektováním svobody projevu náboženského vyznání a ochranou dobrých životních podmínek zvířat 87 .
Židovský život může vzkvétat pouze v inkluzivní společnosti, jejímž základem jsou pevné a na důvěře založené vztahy s ostatními komunitami včetně nově příchozích, a to zejména na místní úrovni. V rozvoji inkluzivní společnosti může hrát důležitou roli kultura. Odvětví kultury, od hudby přes film až po divadelní umění, je mocnou silou, která podporuje inkluzi a bojuje proti všem formám diskriminace. Komise podporuje židovskou kulturu a umění prostřednictvím programů financování EU, jako je program Kreativní Evropa, které se snaží bojovat proti stereotypům – včetně stereotypů o Židech – v evropské společnosti.
Důležitou roli v podpoře inkluze hrají také sport a média. Ve fotbale se již některé národní federace a kluby antisemitským chováním a incidenty zabývají. Komise bude úzce spolupracovat s iniciativami občanské společnosti a dalšími příslušnými aktéry s cílem posílit boj proti antisemitismu a rasismu ve fotbale v rámci nadcházejícího ujednání o spolupráci s UEFA (2022–2024) a řešit antisemitismus ve sportu obecně ve spolupráci s dalšími partnerskými organizacemi, a to i prostřednictvím kampaní na sociálních médiích. Stereotypy se objevují také v médiích. Aniž by porušovala respektování svobody tisku, bude Komise podporovat školení novinářů o rozpoznávání všech forem antisemitismu a odhalování antisemitských předsudků ve zpravodajství.
Klíčová opatření:
|
Komise provede tyto kroky: ·bude zvyšovat znalosti široké veřejnosti o životě židovského obyvatelstva a jeho pochopení prostřednictvím osvětové kampaně v úzké spolupráci s židovskými komunitami, a to i prostřednictvím mezikulturního a mezináboženského dialogu a aktivit, ·podpoří propojení mezi židovskou tradicí sázení stromů o svátku Tu bi-švat, do níž se zapojují i školáci, a závazkem EU vysadit další 3 miliardy stromů v rámci Strategie biologické rozmanitosti a Lesní strategie do roku 2030 , což povede k vyššímu vzájemnému povědomí a viditelnosti 88 , ·usnadní výměnu postupů mezi orgány veřejné moci a židovskými a muslimskými komunitami, co se týče porážek na základě náboženských tradic, a to s využitím zkušeností mezinárodních organizací, jako je OSN, Úřad pro demokratické instituce a lidská práva (ODIHR) při OBSE a Rada Evropy, ·podnikne kroky k boji proti antisemitismu a k podpoře židovského života na regionální a místní úrovni, mimo jiné zmapováním situace a vypracováním příručky osvědčených postupů a školení pro organizace, které působí na regionální a místní úrovni, ·podpoří prostřednictvím Evropské integrační sítě výměnu osvědčených postupů v oblasti informování migrantů o hodnotách EU, včetně boje proti antisemitismu, například prostřednictvím práce s migranty jako vyslanci hodnot EU. Členské státy se vyzývají, aby: ·prostřednictvím politických a právních opatření zajistily, aby náboženské skupiny nebo komunity včetně Židů mohly žít v souladu se svými náboženskými a kulturními tradicemi, ·zvyšovaly povědomí široké veřejnosti o židovském životě a tradicích, mimo jiné veřejným připomínáním dnů významných pro židovské obyvatelstvo, financováním projektů a pořádáním kampaní. |
2.3Ochrana židovského dědictví
Židovské kulturní dědictví je nedílnou součástí evropské kultury. Vyhlazení židovských komunit během holocaustu změnilo tvář Evropy a mnoho budov, hřbitovů a dalších židovských památek se přestalo udržovat nebo využívat. Toto „osiřelé dědictví“ je nyní často ve špatném nebo havarijním stavu.
Evropský akční rámec pro kulturní dědictví 89 obsahuje zvláštní opatření týkající se židovských hřbitovů v Evropě. Evropské kulturní dědictví včetně toho židovského je podporováno řadou politik, programů a finančních prostředků EU, zejména programy Kreativní Evropa, Horizont Evropa, Erasmus+, CERV a fondy politiky soudržnosti. Rámcová úmluva Rady Evropy o hodnotě kulturního dědictví pro společnost (úmluva z Faro) 90 zdůrazňuje důležité aspekty dědictví ve vztahu k lidským právům a demokracii a podporuje širší chápání dědictví a jeho vztahu ke komunitám a společnosti 91 . Terezínská deklarace k osudu majetku obětí holocaustu a souvisejícím otázkám 92 , podepsaná všemi členskými státy v roce 2009 93 , uvádí několik opatření směřujících k restorativní spravedlnosti pro oběti nacistické perzekuce a jejich potomky. V rámci projektu DiscoverEU 94 jsou mladí cestovatelé motivováni k návštěvě kulturních památek, aby posílili své povědomí o evropském kulturním dědictví.
Klíčová opatření:
|
Komise provede tyto kroky: ·vyzve města, aby se při podávání žádostí o titul Evropské hlavní město kultury zabývala historií svých menšin včetně historie židovské komunity, ·využije společnou iniciativu Rady Evropy a Komise Dny evropského dědictví ke zviditelnění židovského dědictví v celé Evropě, ·bude pokračovat v projektu digitální obnovy židovské kultury 95 , jehož cílem je vytvořit komplexní databázi informací o kulturních statcích ve vlastnictví židovského obyvatelstva, které byly uloupeny nacisty, shromažďovat osvědčené postupy a navrhovat osvětové činnosti, ·zahájí přípravnou akci na ochranu židovských hřbitovů v Evropě, která bude těžit z výsledků dvou předchozích pilotních projektů Evropského parlamentu 96 na toto téma a podpoří vazby mezi skupinami, jež se zajímají o ochranu židovských pohřebišť, ·v rámci projektu DiscoverEU bude motivovat mladé lidi cestující po Evropě k tomu, aby navštívili židovské památky. Členské státy se vyzývají, aby: ·propagovaly a podporovaly Dny evropského dědictví zdůrazňováním židovského dědictví ve vnitrostátním kontextu, a to mimo jiné ve státních muzeích, na státem sponzorovaných festivalech a v umění, ·podporovaly péči o židovské dědictví a jeho ochranu podle úmluvy z Faro, ·využívaly možnosti financování EU, včetně fondu politiky soudržnosti, k ochraně židovského dědictví, ·prováděly Terezínskou deklaraci z roku 2009. |
III.VZDĚLÁVÁNÍ, VÝZKUM A PAMÁTKA OBĚTÍ
„Je úžasné, že člověk nemusí na nic čekat a může klidně hned začít zlepšovat svět.“
– Anne Franková
Aby bylo možné utvářet budoucnost Evropy, je třeba rozumět její minulosti. Znalosti o životě židovského obyvatelstva a antisemitismu v Evropě v průběhu staletí a o dopadu holocaustu na židovský národ a evropský kontinent jsou nezbytné pro pochopení dnešního antisemitismu a zabránění tomu, aby se podobná zvěrstva opakovala. Klíčové jsou v tomto ohledu vzdělávání a výzkum v oblasti života židovského obyvatelstva, antisemitismu a holocaustu, tyto činnosti by se ovšem neměly zaměřovat jen na holocaust, ale také na přínos Židů pro evropskou společnost.
Sdělení o Evropském prostoru vzdělávání 97 a o nové koncepci Evropského výzkumného prostoru 98 se zabývají otázkami inkluze, rovnosti a nediskriminace. Komise rovněž navrhla, aby se rovné příležitosti staly společnou hodnotou členských států v oblasti výzkumu a inovací v souvislosti s připravovaným Paktem pro výzkum a inovace.
Akční plán digitálního vzdělávání (2021–2027) se zaměřuje na význam boje proti dezinformacím a podporu digitální gramotnosti ve vzdělávání a odborné přípravě prostřednictvím vypracování pokynů pro učitele a další pedagogy s cílem podpořit kritické myšlení, toleranci a rozvíjení digitálních dovedností. Kromě toho také UNESCO a OBSE/ODIHR opakovaně vyzývají k propagaci vzdělávacích programů v zúčastněných státech, včetně členských států EU, aby se zvýšilo povědomí mladých lidí o hodnotě vzájemného respektu a porozumění. Závazky UNESCO a OBSE/ODIHR podporují vzdělávání o antisemitismu založené na systematickém přístupu, včetně rozvoje a využívání učebních osnov, které zahrnují výuku o současných formách antisemitismu 99 .
3.1Vzdělávání a výzkum v oblasti antisemitismu a židovského života
O životě židovského obyvatelstva a o antisemitismu jakožto o nedílné součásti evropských dějin by se mělo učit každé dítě. Vzdělávání může posílit odolnost mladých lidí vůči antisemitským myšlenkám a ideologiím a všem formám nesnášenlivosti a diskriminace. Vzájemné porozumění mohou podpořit také příležitosti k navázání kontaktů s židovskými komunitami a jejich členy, jakož i s jinými menšinami a náboženskými skupinami. Nové příležitosti v tomto ohledu nabídne evropský rok mládeže 2022. Školy a školní areály musí být bezpečným místem pro všechny. Učitelé by měli mít možnost zabývat se antisemitismem, holocaustem, životem a historií Židů, a to i v multikulturních třídách.
Komise výzkum antisemitismu, židovského života a holocaustu podporuje prostřednictvím programů Horizont 2020 a Evropa pro občany a bude jej podporovat i nadále i v rámci jejich nástupnických programů Horizont Evropa 100 a CERV. Univerzitní katedry v EU, jež se antisemitismem a židovskými studii zabývají, jsou však navzájem propojeny jen volně. Neexistuje žádné zastřešující výzkumné centrum. Měl by se proto zintenzivnit výzkum v oblasti všech aspektů antisemitismu a židovského života v Evropě, který by doplnil výzkum holocaustu.
EU se ujala vedení při zajišťování srovnatelných údajů o zkušenostech a vnímání antisemitismu. Provedený průzkum agentury FRA o zkušenostech Židů s antisemitismem se bude opakovat v roce 2023 a poté v pravidelných intervalech. Průzkum Eurobarometr o vnímání antisemitismu u široké veřejnosti proběhne podruhé v roce 2024 a poté každých pět let. Pro větší usnadnění tvorby politik založených na důkazech je zapotřebí dalšího výzkumu antisemitských předsudků u široké veřejnosti.
Klíčová opatření:
|
Komise provede tyto kroky: ·ve spolupráci s členskými státy a výzkumnou komunitou bude podporovat vytvoření evropského centra pro výzkum současného antisemitismu a židovského života a kultury, jež bude sloužit jako opora multidisciplinárního výzkumu v celé Evropě, a prostřednictvím programu Horizont Evropa bude financovat výzkum různých strukturálních forem rasismu a xenofobie s ohledem na národní specifika a intersekcionalitu, ·podpoří rozvoj sítě mladých evropských ambasadorů, kteří budou propagovat připomínání holocaustu ve školách, na univerzitách a v institucích odborného vzdělávání, ·bude financovat celounijní průzkum antisemitských předsudků u široké veřejnosti ve všech členských státech včetně mladé generace, ·prostřednictvím nové pracovní skupiny pro rovnost a hodnoty ve vzdělávání a odborné přípravě bude podporovat členské státy při zintenzivňování jejich úsilí o prosazování společných hodnot a inkluzivního vzdělávání a provádět doporučení Rady o prosazování společných hodnot, inkluzivního vzdělávání a evropského rozměru výuky 101 , včetně vzdělávání o životě židovského obyvatelstva a jeho tradicích, ·prostřednictvím programu Erasmus+ a Evropského sboru solidarity bude podporovat činnosti zaměřené na prosazování evropských hodnot a boj proti všem formám diskriminace a nesnášenlivosti včetně antisemitismu, a to podporou občanského vzdělávání a účasti mládeže na demokratickém životě, ·bude podporovat školení pedagogických pracovníků ve spolupráci s UNESCO a OBSE/ODIHR, a to na základě příručky vydané těmito organizacemi pod názvem „Addressing Anti-semitism through Education“ (Řešení antisemitismu prostřednictvím vzdělávání) určených pro tvůrce politik a instituce poskytující pedagogické vzdělání, ·prostřednictvím Nástroje pro technickou podporu bude podporovat členské státy při koncipování a realizaci reforem ve školách zaměřených na boj proti diskriminaci obecně, a zejména proti antisemitismu. Členské státy se vyzývají, aby: ·prostřednictvím vzdělávání a výzkumu podporovaly znalosti o životě židovského obyvatelstva, o antisemitismu a holocaustu a pokud možno podporovaly výměny s místními komunitami, ·hlásily a zaznamenávaly případy antisemitské diskriminace ve školách a podporovaly ředitele škol a učitele při jejich řešení. |
3.2Vzdělávání, výzkum a památka obětí holocaustu
Během holocaustu, který je zásadním odkazem evropských dějin, bylo zavražděno šest milionů židovských dětí, žen a mužů. Židé sice byli pro nacistický režim hlavním cílem, pronásledovány však byly i další skupiny obyvatel včetně Romů, osob se zdravotním postižením, Slovanů, svědků Jehovových, LGBTIQ osob a politických disidentů.
V rámci tradice připomínání holocaustu se jeho přeživší již desítky let dělí o své příběhy. Všichni, kdo přežili, však již zestárli nebo dnes už nejsou mezi námi. Ti, kteří byli za druhé světové války dospělí a měli na holocaust nejjasnější vzpomínky, už dnes nežijí. Výzvou a povinností této i budoucích generací Evropanů je zachovat a ctít jejich odkaz, zajistit, aby se na jejich příběhy nezapomnělo a aby byly dále vyprávěny přesně, a nalézt nové formy zachování historického povědomí.
V současné době každý dvacátý Evropan o holocaustu nikdy neslyšel a méně než polovina Evropanů se domnívá, že se o něm ve školách vyučuje dostatečně 102 . Při zvyšování informovanosti o holocaustu hrají klíčovou roli vzdělávání a výzkum.
Svobodný, otevřený a nezávislý výzkum je základní hodnotou demokracie. Výzkum všech aspektů holocaustu je důležitý také pro lepší pochopení toho, jak k němu mohlo v Evropě dojít. Evropská infrastruktura pro výzkum holocaustu (EHRI) 103 s rozpočtem 25 milionů EUR (2010–2024) 104 – největší výzkumná iniciativa o holocaustu na světě financovaná EU – propojuje výzkumnou komunitu tím, že v Evropě i mimo ni zpřístupňuje rozptýlené zdroje týkající se holocaustu. V rámci těchto aktivit EHRI zároveň rozšíří své výzkumné zaměření na projevy antisemitismu, které k holocaustu vedly.
Rovněž je potřeba vyvíjet nové způsoby zvyšování informovanosti, a to zejména v místním kontextu, kde místa, „kde se holocaust odehrával“ – od synagog po židovské kulturní památky, od úkrytů po střelnice – často nejsou viditelná. Může jít například o síť, která umožní studentům, odborníkům a široké veřejnosti sledovat kontinuitu židovské přítomnosti v Evropě v průběhu staletí a usnadní vznik místních iniciativ zaměřených na možnost navštěvování a obnovu kulturních a pamětních míst.
Komise rovněž podpoří veřejnou debatu (na internetu nebo na radnicích) o významu holocaustu ve společensky rozmanité EU a podpoří vytvoření participativního Evropského památníku holocaustu v Bruselu, který bude propojen s uměleckými díly v hlavních městech EU.
Klíčová opatření:
|
Komise provede tyto kroky: ·podpoří, a to i finančně, vytvoření sítě míst, kde „se holocaust odehrával“, na čemž bude spolupracovat s místními komunitami, ·v rámci složky programu CERV zaměřené na připomínku holocaustu poskytne financování na projekty s touto tematikou, včetně digitalizace archivů a svědectví přeživších holocaustu, ·nadále se bude účastnit dnů a akcí pořádaných za účelem připomínání holocaustu na úrovni EU i na vnitrostátní úrovni a podporovat je, a to ve spolupráci se zastoupeními Komise v členských státech a delegacemi EU. Členské státy se vyzývají, aby: ·holocaust veřejně připomínaly, a to v úzké spolupráci s židovskou komunitou a se zapojením vnitrostátních parlamentů, ·zajistily, aby výuka odrážela všeobecnou platnost holocaustu, a zhodnotily, zda vzdělávání na toto téma probíhá efektivně, a to i v multietnických a různorodých třídách, ·se staly aktivními partnery při realizaci infrastruktury EHRI, a to i prostřednictvím finančních příspěvků. |
3.3Popírání, zkreslování a zlehčování holocaustu
Projevy popírání, zkreslování a zlehčování holocaustu se bohužel množí. Podle 53 % Evropanů je popírání holocaustu v jejich zemi reálným problémem 105 . 62 % Židů minimálně občas vidělo nebo slyšelo nežidovské osoby naznačovat, že je holocaust mýtus nebo že zprávy o něm přehánějí 106 . Popírání, zkreslování a zlehčování holocaustu je často využíváno k podněcování nenávisti vůči židovskému národu a ke snaze přepsat evropské a židovské dějiny. Destruktivní účinky těchto jevů na kolektivní historickou paměť a na odolnost a soudržnost našich demokratických společností by neměly být podceňovány a je třeba se jimi konkrétně zabývat. Nenávistné verbální projevy týkající se schvalování, popírání nebo hrubého zlehčování holocaustu jsou zakázány podle rámcového rozhodnutí o boji proti rasismu a xenofobii 107 .
Za účelem boje proti tomuto jevu spolupracuje Komise prostřednictvím stálého mezinárodního partnerství s aliancí IHRA a pomocí její definice popírání a zkreslování holocaustu 108 šíří osvětu a zvyšuje povědomí o tomto problému. Příkladem je osvětová kampaň #ProtectTheFacts 109 , která se zaměřuje na boj proti zkreslování holocaustu. Ve spolupráci s IHRA a UNESCO bude Komise dále rozvíjet další iniciativy vycházející z doporučení IHRA, jak odhalovat zkreslování holocaustu a bojovat proti němu 110 .
Klíčová opatření:
|
Komise provede tyto kroky: ·bude pro účely vzdělávání a osvěty propagovat používání definice popírání a zkreslování holocaustu podle IHRA , ·vypracuje příručku osvědčených postupů v boji proti popírání, zkreslování a zlehčování holocaustu, ·ve spolupráci s UNESCO, IHRA a dalšími mezinárodními partnery a skupinami občanské společnosti bude podporovat a posilovat kampaně na sociálních médiích s cílem zvýšit povědomí o popírání a zkreslování holocaustu a aktivně proti němu bojovat. Členské státy se vyzývají, aby: ·se aktivně zapojily do osvětových kampaní proti popírání, zkreslování a zlehčování holocaustu. |
IV.V ČELE CELOSVĚTOVÉHO BOJE PROTI ANTISEMITISMU
„Svět, jak jsme jej vytvořili, je procesem našeho myšlení. Nelze jej změnit beze změny našeho myšlení.“
–
Židovská populace na celém světě podle odhadů čítá 15,2 milionu osob 111 . Z toho 45 %, tj. 6,9 milionu Židů, žije v Izraeli. Druhým největším domovem židovské komunity jsou Spojené státy, kde žije přibližně šest milionů Židů. Kromě 1,5 milionu Židů žijících v EU je zbývající židovská populace roztroušená po celém světě, na všech obydlených kontinentech 112 .
Antisemitské předsudky jsou rozšířené po celém světě. Podle výzkumu Ligy proti hanobení 113 zaměřeného na postoje vůči Židům a názory na ně zaujímá 74 % obyvatel regionu Blízkého východu a severní Afriky antisemitské postoje, přestože lze zaregistrovat i určité pozitivní signály, jako je nedávná normalizace vztahů mezi Izraelem a řadou zemí v tomto regionu 114 115 . V západní Evropě 116 je to 24 %, ve východní Evropě 34 %, v Americe 19 %, v Asii 22 % a v subsaharské Africe 23 %. Situace a velikost židovských komunit se v jednotlivých zemích značně liší. Židé jsou nicméně ohroženi a zažívají antisemitské útoky a incidenty po celém světě. Antisemitské předsudky se vyskytují i v zemích, kde židovské komunity neexistují.
V této souvislosti Evropská komise znovu potvrzuje svůj pevný a jednoznačný závazek v celosvětovém boji proti antisemitismu. Jakákoli forma antisemitismu, podněcování k nenávisti nebo násilí jsou nepřijatelné a neslučitelné s hodnotami a cíli Evropské unie a jejích členských států. Je potřeba je řešit rozhodnými kroky na evropské i vnitrostátní úrovni. Tyto zásady jsou pro Evropskou komisi neoddiskutovatelné. Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem je nezbytné začlenit prevenci a potírání antisemitismu ve všech jeho podobách do všech oblastí politiky.
4.1Využití všech dostupných nástrojů k řešení antisemitismu prostřednictvím vnější činnosti EU
EU je založena na pevném závazku podporovat a chránit lidská práva, demokracii a právní stát na celém světě. Tento závazek je základem politiky rozšiřování a sousedství EU, její politiky vůči třetím zemím i její činnosti v mezinárodních organizacích. Všechny země by měly chránit právo každého člověka, včetně Židů, mít, či nemít náboženské vyznání nebo přesvědčení nebo jej změnit, své náboženské vyznání nebo přesvědčení veřejně projevovat a nebýt na základě náboženského vyznání nebo přesvědčení nebo na základě svého rasového nebo etnického původu diskriminován, pronásledován nebo vystaven násilí. Akční plán EU pro lidská práva a demokracii na období 2020–2024 stanoví úroveň ambicí a priority EU a jejích členských států v této oblasti ve vztazích s třetími zeměmi. Obecné zásady EU pro prosazování a ochranu svobody náboženského vyznání nebo přesvědčení ve třetích zemích z roku 2013 117 a Obecné zásady EU pro nediskriminaci v rámci vnější činnosti z roku 2019 118 stanoví nástroje, které má vnější složka EU používat k řešení porušování svobody náboženského vyznání nebo přesvědčení a k boji proti diskriminaci, včetně diskriminace židovského obyvatelstva 119 .
EU využije všech dostupných nástrojů k tomu, aby partnerské země vyzvala k aktivnímu boji proti antisemitismu, přičemž bude zohledněna definice antisemitismu podle IHRA 120 , v politických a lidskoprávních dialozích a při své širší spolupráci s partnerskými zeměmi. Tuto její iniciativu budou podporovat tematické a zeměpisné programy a politiky sousedství a rozšíření EU, včetně procesů stabilizace a přidružení.
EU bude aktivně spolupracovat s mezinárodními organizacemi, zejména s Organizací spojených národů, Radou Evropy a OBSE, jakož i s regionálními organizacemi 121 , na společných opatřeních v boji proti diskriminaci a antisemitismu. EU zintenzivní činnost v oblasti vzdělávání a při své spolupráci v oblasti vzdělávání s partnerskými zeměmi bude nadále prosazovat plný soulad vzdělávacích materiálů s normami UNESCO týkajícími se míru, tolerance, soužití a nenásilí. Jakýkoli materiál, který je s těmito zásadami v rozporu, může ohrozit mír a soužití a nemá v učebnicích ani ve třídách místo.
Zvláštní představitel EU pro lidská práva a zvláštní vyslanec pro podporu svobody náboženského vyznání nebo přesvědčení mimo EU se budou ve své činnosti antisemitismem nadále systematicky zabývat. Kromě toho EU posílí celosvětovou spolupráci zvláštních vyslanců a koordinátorů boje proti antisemitismu.
Izrael je pro Evropskou unii klíčovým partnerem, a to i v celosvětovém boji proti antisemitismu. EU bude usilovat o další posílení každoročního společně pořádaného semináře na vysoké úrovni mezi EU a Izraelem o boji proti rasismu, xenofobii a antisemitismu se zaměřením na operativní následná opatření.
Opatření zaměřená na boj proti antisemitismu lze podpořit prostřednictvím tematického programu NDICI 122 Globální Evropa zaměřeného na iniciativy v oblasti lidských práv a demokracie, jejichž cílem je zamezení diskriminaci. Do svého školení o lidských právech pro zaměstnance v delegacích a v ústředí zařadí EU zvláštní školení o svobodě náboženského vyznání nebo přesvědčení, včetně boje proti antisemitismu.
Klíčová opatření:
|
Komise a vysoký představitel provedou tyto kroky: ·budou podporovat boj proti náboženské a etnické diskriminaci, včetně antisemitismu, v politických a lidskoprávních dialozích a při širší spolupráci s partnerskými třetími zeměmi, ·zajistí školení o základních právech a mezikulturní dialog pro příslušné aktéry, včetně učitelů ze třetích zemí, ·zajistí, aby vnější fondy EU v souladu se stávajícími opatřeními nesměly být nesprávně přidělovány na činnosti, které podněcují nenávist a násilí, včetně vůči židovskému obyvatelstvu 123 , ·v příslušných případech zvýší angažovanost v sektoru vzdělávání s cílem prosadit plný soulad vzdělávacích materiálů s normami UNESCO týkajícími se míru, tolerance, soužití a nenásilí, ·prostřednictvím sítě delegací a ústředí EU posílí spolupráci s židovskou občanskou společností a náboženskými organizacemi při řešení antisemitských činů a omezování svobody náboženského vyznání nebo přesvědčení, ·zváží nové projekty financované EU v sousedství EU i jinde, jejichž cílem by bylo předcházet antisemitismu, bojovat proti němu a podporovat židovský život, ·vyzvou delegace EU, aby do svých pravidelných politických zpráv zahrnovaly i zprávy o antisemitských incidentech ve třetích zemích, ·podpoří seminář mezi EU a Izraelem s cílem dále posílit spolupráci mezi EU a Izraelem v boji proti antisemitismu. Členské státy se vyzývají, aby: ·úzce spolupracovaly na úrovni EU při společném řešení antisemitismu prostřednictvím mezinárodních organizací, ·začlenily boj proti antisemitismu do všech svých strategií a politik v oblasti lidských práv s přihlédnutím k definici antisemitismu podle IHRA, ·poskytovaly podporu projektům a organizacím bojujícím proti antisemitismu a podporujícím židovský život po celém světě. |
4.2Ochrana židovského kulturního dědictví a připomínání holocaustu
Židovské kulturní dědictví je viditelné na mnoha místech Blízkého východu, Asie a na dalších místech po celém světě a svědčí o historické přítomnosti židovských komunit v těchto regionech. Velká část tohoto dědictví osiřela, protože dnes zde již židovské komunity nežijí. Židovské kulturní dědictví je stejně jako každé jiné dědictví společným a důležitým projevem kulturní rozmanitosti a zaslouží si celosvětovou ochranu. EU spolu s členskými státy musí hrát klíčovou roli v pomoci místním, regionálním a mezinárodním partnerům při ochraně kulturního dědictví prostřednictvím školení, rozvoje dovedností a předávání znalostí, jakož i posílené spolupráce 124 . EU bude podporovat mezikulturní a mezináboženský dialog, aby tak posílila ochranu kulturního dědictví prostřednictvím zpracování společné historie a paměti a vytvářela základ pro mírové soužití komunit v multikulturním kontextu. I nadále bude EU podporovat připomínání holocaustu na mezinárodní úrovni a veřejně upozorňovat na popírání, zkreslování a zlehčování holocaustu ve třetích zemích, a to i na mezinárodních fórech.
Klíčová opatření:
|
Komise a vysoký představitel provedou tyto kroky: ·budou prosazovat a podporovat ochranu, obnovu a revitalizaci veškerého hmotného i nehmotného dědictví včetně židovského dědictví v souladu se svou politikou mezinárodních kulturních vztahů a kulturního dědictví, ·do intervencí v oblasti kulturního dědictví začlení mezikulturní a mezináboženský dialog, ·budou vyhledávat příležitosti, jak zahrnout udržování židovského dědictví do programů v sousedství i jinde, ·budou pokračovat v organizaci akcí na vysoké úrovni věnovaných památce obětí šoa (vzpomínkové akce, Mezinárodní den památky obětí holocaustu) a účasti na nich. Členské státy se vyzývají, aby: ·společně s EU v rámci OSN přispívaly k celosvětové ochraně kulturního dědictví včetně židovského dědictví v souladu se závěry Rady o přístupu EU ke kulturnímu dědictví během konfliktů a krizí, ·ve spolupráci s delegacemi EU, prostřednictvím svých velvyslanectví ve třetích zemích a v mezinárodních organizacích připomínaly Mezinárodní den památky obětí holocaustu. |
V.NAPLŇOVÁNÍ STRATEGIE
Boj proti antisemitismu v EU je sdíleným závazkem, který vyžaduje společné úsilí a činnost na všech úrovních. Na dosažení cílů strategie se musí podílet orgány a agentury EU, členské státy, mezinárodní organizace, židovské organizace a komunity, jakož i aktéři v oblasti lidských práv a občanské společnosti. Komise vyzývá Evropský parlament, Radu a členské státy ke spolupráci při realizaci této strategie. Komise vyzývá Výbor regionů a Evropský hospodářský a sociální výbor, aby podporovaly dialog s místními a regionálními orgány a občanskou společností včetně sociálních partnerů o tom, jak pokročit směrem k evropské společnosti bez antisemitismu.
Komise bude aktivně podporovat realizaci navržených opatření prostřednictvím různých možností financování a vyzývá členské státy, židovské organizace a komunity, jakož i aktéry občanské společnosti, aby využily programů EU.
Strategie bude realizována v období 2021–2030. Komplexní zprávy o její realizaci budou zveřejněny v letech 2024 a 2029. Budou vycházet z informací od členských států, a to i s ohledem na realizaci jejich národních strategií a politik. Tyto zprávy budou zahrnovat sledování pokroku na vnitrostátní úrovni s podporou Agentury EU pro základní práva, a to s ohledem na závazky přijaté v prohlášeních Rady o antisemitismu z let 2018 a 2020.
ZÁVĚR
Tato strategie je naším závazkem pro budoucnost židovského života v Evropě i mimo ni. Znamená zásadní změnu v politické angažovanosti Komise ve prospěch Evropské unie bez antisemitismu a jakékoli formy diskriminace; ve prospěch otevřené, inkluzivní a rovnoprávné společnosti v EU. Odráží závazek Evropy zachovávat vzpomínky na holocaust i po smrti posledních přeživších.
Potlačení odvěké ničivé hrozby, kterou antisemitismus představuje, musí být neustávajícím úsilím. Jak řekl Primo Levi, který přežil šoa: „Stalo se to, a proto se to může stát znovu.“ Nebezpečný nárůst antisemitských útoků je dostatečnou připomínkou toho, že naše společné neutuchající úsilí v boji proti antisemitismu nesmí polevit. Kromě toho si život židovského obyvatelstva zaslouží nejen ochranu, ale také možnost vzkvétat v celé své rozmanitosti.
Evropa může prosperovat pouze tehdy, když budou prosperovat i její židovské komunity.
Šoa je hebrejský výraz pro „katastrofu“, zatímco slovo holocaust pochází z řeckého výrazu pro „úplnou zápalnou oběť“. V této strategii budou používány oba termíny. https://aboutholocaust.org/en/facts/what-is-the-difference-between-holocaust-and-shoah .
Eurobarometr 484: Perceptions of antisemitism (Vnímání antisemitismu), leden 2019 , a Experiences and perceptions of antisemitism. Second survey on discrimination and hate crime against Jews in the EU (Zkušenosti a vnímání antisemitismu. Druhý průzkum diskriminace a trestných činů z nenávisti vůči Židům v EU), 2018 ( Druhý průzkum FRA z roku 2018 ).
Coronavirus and the plague of antisemitism (Koronavirus a mor antisemitismu), Community Security Trust, 2021.
Někteří například nosili žlutou Davidovu hvězdu s nápisem „neočkován“, který připomínal hebrejské písmo.
The rise of antisemitism online during the pandemic – A study of French and German content (Vzestup antisemitismu na internetu během pandemie – studie francouzského a německého obsahu), červen 2021.
Velikost židovských komunit se v jednotlivých členských státech značně liší. Ve Francii žije asi půl milionu Židů, zatímco nejmenší komunity mají jen několik tisíc nebo někdy dokonce jen několik set členů, často ještě stále v důsledku holocaustu.
Jews in Europe at the turn of the Millennium. Population trends and estimates (Židé na přelomu tisíciletí. Populační trendy a odhady), Sergio DellaPergola a Daniel Staetsky, JPR, sekce Demografie evropského židovského obyvatelstva), říjen 2020.
Antisemitism: Overview of antisemitic incidents recorded in the European Union 2009-2019 (Antisemitismus: Přehled antisemitských incidentů zaznamenaných v Evropské unii v období 2009–2019), Agentura Evropské unie pro základní práva (FRA).
V roce 2013 uvedlo 33 % respondentů, že mají strach z fyzického napadení. V roce 2018 se tento podíl zvýšil na 40 %. Discrimination and hate crime against Jews in EU Member States: experiences and perceptions of antisemitism (Diskriminace a trestné činy z nenávisti proti Židům v členských státech EU: zkušenosti a vnímání antisemitismu), 2013 ( První průzkum FRA z roku 2013 ); ( Druhý průzkum FRA z roku 2018 ).
Are Jews leaving Europe? (Odcházejí Židé z Evropy?), Daniel Staetsky, zpráva JPR, leden 2017.
International Migration of Jews (Mezinárodní migrace Židů), Sergio DellaPergola, 2007.
70 % respondentů v rámci Druhého průzkumu FRA z roku 2018 se domnívá, že vláda v jejich zemi nebojuje proti antisemitismu účinným způsobem.
Usnesení Evropského parlamentu ze dne 1. června 2017 o boji s antisemitismem .
Prohlášení Rady k boji proti antisemitismu , 6. prosince 2018.
Činnost Evropské komise v oblasti boje proti antisemitismu .
Prohlášení Rady o začleňování problematiky boje proti antisemitismu do všech oblastí politiky , 2. prosince 2020.
Od roku 2020: Strategie pro rovnost mužů a žen (2020–2025), Akční plán proti rasismu (2020–2025), Strategický rámec pro rovnost, začlenění a účast Romů (2020–2030), Strategie pro rovnost LGBTIQ osob (2020–2025), Strategie práv osob se zdravotním postižením (2021–2030). Kromě toho Evropská komise zřídila pracovní skupinu pro rovnost a jmenovala koordinátora boje proti rasismu.
Tato strategie je založena na rozsáhlých konzultacích zahrnujících celostátní a regionální orgány, židovské komunity a organizace, nezávislé odborníky a výzkumné pracovníky, agenturu FRA, mezinárodní organizace a další zúčastněné strany (viz souhrnná zpráva zde ).
Viz například Graham, D. a Boyd, J. Understanding more about antisemitic hate crime: Do the experiences, perceptions and behaviours of European Jews vary by gender, age and religiosity? (Jak lépe pochopit antisemitské trestné činy z nenávisti: Liší se zkušenosti, vnímání a chování evropských Židů podle pohlaví, věku a míry náboženského zaujetí?), JPR, 2017.
Další informace o pachatelích antisemitismu viz Druhý průzkum FRA z roku 2018 .
Terminologie používaná mnoha zúčastněnými stranami v souladu s definicí IHRA, např. obviňování židovských občanů, že jsou loajálnější k Izraeli nebo k údajným prioritám Židů na celém světě než k zájmům svých vlastních států, tvrzení, že existence Státu Izrael je vystavěna na rasismu, a svalování odpovědnosti za činnost Státu Izrael na Židy jako kolektiv.
79 % evropských Židů má pocit, že jsou obviňováni z něčeho, co učinil Stát Izrael. 69 % respondentů uvedlo, že arabsko-izraelský konflikt má dopad na jejich pocit bezpečí ( Druhý průzkum FRA z roku 2018 ).
Definice IHRA byla schválena prohlášeními Rady z let 2018 a 2020 a usnesením Evropského parlamentu ze dne 1. června 2017. Uplatňuje se při vzdělávání, školení a odhalování antisemitismu a nemá žádný dopad na právní definice EU nebo členských států, které určují, do jaké míry určité chování nebo verbální projev představují nezákonnou diskriminaci, nenávistný verbální projev, předpojatou motivaci k trestnému činu z nenávisti nebo nezákonné projevy antisemitismu.
Uvedená definice zní takto: Antisemitismus je určité vnímání Židů, které může být vyjádřeno jako nenávist vůči Židům. Rétorické a fyzické projevy antisemitismu jsou namířeny proti židovským nebo nežidovským jednotlivcům či jejich majetku nebo proti institucím a náboženským zařízením židovské komunity. Definice IHRA obsahuje řadu ilustrativních příkladů.
V nedávné době byly vypracovány další definice antisemitismu, například dokument Nexus (2020) a Jeruzalémské prohlášení o antisemitismu (2021).
Handbook for the practical use of the IHRA working definition of antisemitism (Příručka pro praktické používání pracovní definice antisemitismu podle IHRA).
Užitečným referenčním rámcem mohou být rovněž obecná politická doporučení pro prevenci a boj proti antisemitismu , která zveřejnila Komise proti rasismu a nesnášenlivosti (ECRI) v rámci Rady Evropy dne 14. září 2021.
Prohlášení Rady o začleňování problematiky boje proti antisemitismu do všech oblastí politiky , 2. prosince 2020.
Členské státy EU, které již přijaly nebo schválily definici IHRA : Rakousko, Belgie, Bulharsko, Kypr, Česko, Německo, Řecko, Španělsko, Francie, Maďarsko, Itálie, Litva, Lucembursko, Nizozemsko, Rumunsko, Švédsko, Slovensko a Slovinsko.
V rámci stávajícího víceletého finančního rámce na období 2021–2027.
Publikace Antisemitism: Overview of antisemitic incidents recorded in the European Union 2009-2019 (Antisemitismus: Přehled antisemitských incidentů zaznamenaných v Evropské unii v období 2009–2019) ukazuje, že členské státy každoročně evidují tisíce oficiálně zaznamenaných incidentů, stejně jako organizace občanské společnosti působící v této oblasti.
V souladu s definicí antisemitismu podle IHRA .
Young Jewish Europeans: perceptions and experiences of antisemitism (Mladí židovští Evropané: vnímání antisemitismu a zkušenosti s ním), FRA, 2019.
Rámcové rozhodnutí Rady 2008/913/SVV ze dne 28. listopadu 2008.
Od října 2020 zahájila Komise několik řízení o nesplnění povinnosti s cílem zajistit úplné a správné provedení rámcového rozhodnutí členskými státy v jejich vnitrostátním právu.
V článku 83 SFEU.
https://ec.europa.eu/newsroom/just/items/51025/en
Encouraging hate crime reporting – The role of law enforcement and other authorities (Podpora oznamování trestných činů z nenávisti – úloha orgánů prosazování práva a jiných orgánů), FRA, 2021.
Sekundární viktimizace může být definována jako negativní důsledky pro oběti, které mohou vyplývat z jejich účasti v trestním řízení, včetně jejich vystavení stykům s pachateli, soudními orgány a/nebo širokou veřejností.
Německo a Spojené království poskytují financování nevládním organizacím, které zaznamenávají antisemitské incidenty podle metodiky dohodnuté s policií. Tyto nevládní organizace jsou napojeny na struktury židovské komunity a přispívají do oficiálních policejních statistik.
89 % dotázaných evropských Židů považuje antisemitismus za největší problém na internetu, přičemž 80 % z nich uvedlo, že antisemitské výroky jsou nejčastějším toxickým vyjadřováním, se kterým se setkávají. ( Druhý průzkum FRA z roku 2018 ). Židé jsou jedním z hlavních terčů toxického vyjadřování na internetu (v 6,3 až 27,9 % případů, v závislosti na platformě). Studie: Heroes and scapegoats (Hrdinové a obětní beránci), 2021.
Autoři studie The rise of antisemitism online during the pandemic (Vzestup antisemitismu na internetu během pandemie) zjistili, že během pandemie došlo k sedminásobnému nárůstu antisemitských příspěvků na francouzských účtech a k více než třináctinásobnému nárůstu na německých účtech.
Kodex chování proti nezákonným nenávistným projevům online .
Stopping Hate Speech Online: Europol Coordinates First Europe-Wide Action Day (Jak zastavit nenávistné verbální projevy na internetu: Europol koordinuje první celoevropský akční den), 5. listopadu 2020.
Zaměstnání a odborné vzdělávání, sociální ochrana, včetně sociálního zabezpečení, sociální výhody, vzdělání a přístup ke zboží a službám a jejich poskytování, včetně bydlení.
Evropská síť orgánů pro rovné zacházení.
Evropská komise zřídila v listopadu 2020 svou vlastní kancelář pro rozmanitost a inkluzi.
47 % evropských Židů se obává, že se v příštích dvanácti měsících stanou obětí antisemitské slovní urážky nebo obtěžování, a 40 % se obává, že budou fyzicky napadeni. ( Druhý průzkum FRA z roku 2018 )
Guideline – Building Perimeter Protection (Příručka – Ochrana obvodu budov), JRC, 2020.
Komise členům náboženských komunit každoročně na podzim nabízí školení o ochraně veřejných prostor.
Závěry Rady o ochraně veřejných prostor , 7. června 2021.
Např. nástroj pro hodnocení zranitelnosti a publikace EU Quick Guide to support the protection of places of worship (Stručná příručka EU na podporu ochrany míst konání bohoslužeb) .
Jews in Europe at the turn of the Millennium. Population trends and estimates (Židé v Evropě na přelomu tisíciletí. Populační trendy a odhady), Sergio DellaPergola a Daniel Staetsky, JPR, sekce Demografie evropského židovského obyvatelstva, 2020.
Eurobarometr 484: Perceptions of antisemitism (Vnímání antisemitismu), leden 2019 .
Zákaz obřízky by představoval problém pro 82 % Židů v EU a zákaz tradiční porážky by představoval problém pro 69 % ( Druhý průzkum FRA z roku 2018 ).
Tradiční porážka (šchita) je praxe košer porážky zvířat v rámci předepsané praxe pro účely výroby potravin. Zákaz tradiční porážky by představoval problém pro 69 % Židů ( Druhý průzkum FRA z roku 2018 ).
Věc C-336/19, Centraal Israëlitisch Consistorie van België a další, 17. prosince 2020.
Ustanovení čl. 10 odst. 1: „Každý má právo na svobodu projevu. Toto právo zahrnuje svobodu zastávat názory a přijímat a rozšiřovat informace nebo myšlenky bez zasahování státních orgánů a bez ohledu na hranice.“
Bod 71 rozsudku. Podle nařízení Rady (ES) č. 1099/2009 je tradiční porážka povolena v rozsahu, který vyžadují potřeby dotčených náboženských společenství, a přísnější pravidla členských států musí být řádně odůvodněna.
Úmluva z Faro byla přijata Výborem ministrů Rady Evropy dne 13. října 2005, otevřena k podpisu členským státům dne 27. října 2005 a vstoupila v platnost dne 1. června 2011.
Viz také: Společné prohlášení Evropské komise a českého předsednictví EU , podepsané dne 29. června 2009.
https://europa.eu/youth/discovereu_cs
Databáze vytvořená během první fáze projektu je k dispozici zde: https://pilot-demo.jdcrp.org
Úřad ODIHR vytvořil soubor zdrojů a programů, jejichž cílem je zvýšit povědomí o diskriminaci, zločinech z nenávisti, antisemitismu a dalších formách nesnášenlivosti, a to i vůči muslimům, křesťanům a příslušníkům jiných náboženství nebo vyznání. Další informace jsou k dispozici na internetových stránkách OBSE/ODIHR .
Například první výzvy programu Horizont Evropa budou financovat výzkum různých strukturálních forem rasismu a xenofobie s ohledem na národní specifika a intersekcionalitu.
Doporučení Rady (2018/C 195/01) ze dne 22. května 2018.
Dvě třetiny Evropanů jsou přesvědčeny, že připomínání holocaustu pomáhá zajistit, aby se podobná zvěrstva již nikdy neopakovala. ( Průzkum CNN: Anti-Semitism in Europe – A shadow over Europe (Antisemitismus v Evropě – Stín nad Evropou), 2018 . )
V současnosti probíhá proces, jímž se EHRI, financovaná z rámcových programů EU pro výzkum a inovace, stává dlouhodobou evropskou infrastrukturou založenou na společném financování členskými státy.
Eurobarometr 484: Perceptions of antisemitism (Vnímání antisemitismu), leden 2019 .
Rámcové rozhodnutí Rady 2008/913/SVV ze dne 28. listopadu 2008 .
Pracovní definice popírání a zkreslování holocaustu podle IHRA .
https://ec.europa.eu/newsroom/just/items/700272/default ; www.againstholocaustdistortion.org
IHRA: Recommendation on Recognising and Countering Holocaust Distortion .
World Jewish Population 2019 (Světová židovská populace 2019), Sergio DellaPergola, in Arnold Dashefsky a Ira M. Sheskin (eds.), American Jewish Year Book 2019. The Annual Record of the North American Jewish Communities since 1899 (Americká židovská ročenka 2019. Každoroční evidence židovských komunit v Severní Americe od roku 1899);
World Jewish Population on Eve of New Year – 14.7 Million (Počet židovských obyvatel na světě v předvečer Nového roku – 14,7 milionu), Ha'arec .
Spojené arabské emiráty, Bahrajn a Súdán (2020) a dále Maroko (leden 2021).
Dalším dobrým příkladem je zahájení stavby synagogy ve Spojených arabských emirátech.
Je potřeba poznamenat, že ve výzkumu Ligy proti hanobení nejsou zahrnuty průměrné údaje o EU, a že kategorie „západní Evropa“ nezahrnuje všechny země EU. Údaje týkající se jednotlivých členských států jsou k dispozici na příslušných internetových stránkách .
https://eeas.europa.eu/sites/default/files/06_hr_guidelines_religion_en.pdf
https://eeas.europa.eu/sites/default/files/11_hr_guidelines_external_action_en.pdf
Kromě toho pracovní dokument útvarů Komise o přístupu k rozvojové spolupráci založeném na lidských právech poskytuje pracovníkům EU vodítko, jak do projektového cyklu začlenit zamezení diskriminaci z jakýchkoli důvodů. Přijato dne 30. 6. 2021.
Definici IHRA schválily nebo přijaly rovněž tyto třetí země: Albánie, Austrálie, Argentina, Bahrajn, Kanada, Guatemala, Izrael, Moldavsko, Severní Makedonie, Srbsko, Jižní Korea, Spojené království, Spojené státy a Uruguay.
Včetně Organizace amerických států, která v červnu 2021 zřídila funkci zvláštního vyslance pro boj proti antisemitismu, a Organizace islámské spolupráce.
Nástroj pro sousedství a rozvojovou a mezinárodní spolupráci.
V souladu s rámcovým rozhodnutím Rady 2008/913/SVV ze dne 28. listopadu 2008 o boji proti některým formám a projevům rasismu a xenofobie prostřednictvím trestního práva, článkem 136 finančního nařízení a dalšími operativními pokyny k předcházení podněcování k nenávisti a násilí doplněnými v roce 2018.
Základem činnosti EU jsou sdělení Směrem ke strategii EU pro mezinárodní kulturní vztahy a závěry Rady o přístupu EU ke kulturnímu dědictví během konfliktů a krizí a související koncepce.
