V Bruselu dne 2.6.2021

COM(2021) 529 final

ZPRÁVA KOMISE

Belgie, Bulharsko, Česko, Dánsko, Německo, Estonsko, Irsko, Řecko, Španělsko, Francie, Chorvatsko, Itálie, Kypr, Lotyšsko, Litva, Lucembursko, Maďarsko, Malta, Nizozemsko, Rakousko, Polsko, Portugalsko, Slovinsko, Slovensko, Finsko a Švédsko

Zpráva vypracovaná v souladu s čl. 126 odst. 3 Smlouvy o fungování Evropské unie


ZPRÁVA KOMISE

Belgie, Bulharsko, Česko, Dánsko, Německo, Estonsko, Irsko, Řecko, Španělsko, Francie, Chorvatsko, Itálie, Kypr, Lotyšsko, Litva, Lucembursko, Maďarsko, Malta, Nizozemsko, Rakousko, Polsko, Portugalsko, Slovinsko, Slovensko, Finsko a Švédsko

Zpráva vypracovaná v souladu s čl. 126 odst. 3 Smlouvy o fungování Evropské unie

1.Úvod

Článek 126 Smlouvy o fungování Evropské unie (dále jen „Smlouva“) stanoví postup při nadměrném schodku. Tento postup je dále upřesněn v nařízení (ES) č. 1467/97 o urychlení a vyjasnění postupu při nadměrném schodku, které je součástí Paktu o stabilitě a růstu.

1 2 Dne 20. března 2020 přijala Komise sdělení o aktivaci obecné únikové doložky v rámci Paktu o stabilitě a růstu. Tato doložka stanovená v čl. 5 odst. 1, čl. 6 odst. 3, čl. 9 odst. 1 a čl. 10 odst. 3 nařízení (ES) č. 1466/97 a v čl. 3 odst. 5 a čl. 5 odst. 2 nařízení (ES) č. 1467/97 usnadňuje koordinaci rozpočtových politik v dobách prudkého hospodářského propadu v eurozóně nebo v Unii jako celku. Komise ve svém sdělení předestřela názor, že vzhledem k prudkému hospodářskému propadu v důsledku pandemie COVID-19 byly podmínky pro aktivaci obecné únikové doložky splněny. S hodnocením Komise vyjádřili dne 23. března 2020 souhlas ministři financí členských států.

Obecná úniková doložka nicméně nepozastavuje postupy v rámci Paktu o stabilitě a růstu. Díky její aktivaci však členské státy získaly při řešení současné krize rozpočtovou flexibilitu, jelikož jim umožňuje dočasně se odchýlit od postupu korekce k dosažení střednědobého rozpočtového cíle, pokud to neohrozí udržitelnost veřejných financí ve střednědobém horizontu. Pokud jde o nápravnou složku paktu, může Rada na doporučení Komise rovněž rozhodnout o přijetí revidovaných fiskálních trajektorií. Obecná úniková doložka umožňuje členským státům odchýlit se od rozpočtových požadavků, které by obvykle platily, a umožňuje Komisi a Radě, aby v rámci paktu přijaly nezbytná politická koordinační opatření.

3 4 Dne 20. července 2020, jako součást doporučení pro jednotlivé země v rámci evropského semestru, doporučila Rada členským státům, aby přijaly veškerá nezbytná opatření k účinnému řešení pandemie COVID-19, udržení hospodářství a podpoře následného oživení. Rovněž členským státům doporučila, aby, jakmile to hospodářské podmínky dovolí, prováděly fiskální politiky zaměřené na dosažení obezřetné střednědobé fiskální pozice a zajištění udržitelnosti dluhu a zároveň zvyšovaly investice. Podobně doporučení Rady ohledně hospodářské politiky eurozóny dává najevo, že fiskální politiky by si měly ve všech členských státech eurozóny zachovat podpůrný charakter po celý rok 2021.

5 Dne 17. září 2020 roční strategie Komise pro udržitelný růst vyzvala členské státy, aby v roce 2021 i nadále poskytovaly cílenou a dočasnou fiskální podporu v situaci, kdy je aktivována obecná úniková doložka, a aby současně zajistily fiskální udržitelnost ve střednědobém horizontu.

6 7 Dne 19. února 2021 vstoupilo v platnost nařízení (EU) 2021/241, kterým se zřizuje Nástroj pro oživení a odolnost. Provádění reforem a investic v rámci tohoto nástroje přispěje k hospodářskému oživení a poskytne finanční podporu na posílení ekonomické odolnosti a růstového potenciálu hospodářství. To rovněž pomůže veřejným financím členských států vrátit se v blízké budoucnosti do příznivějšího stavu a přispěje k posílení jejich udržitelnosti ve střednědobém a dlouhodobém horizontu. Dne 3. března 2021 přijala Komise sdělení, které uvádí další směry politiky pro usnadnění koordinace fiskálních politik a přípravy programů stability a konvergenčních programů členských států.

8 Sdělení Komise ze dne 2. června 2021 o koordinaci hospodářských politik uvádí, že obecná úniková doložka v rámci Paktu o stabilitě a růstu bude uplatňována i v roce 2022 a očekává se, že bude deaktivována od roku 2023. Fiskální politiky členských států by se v roce 2022 měly více různit, jelikož hospodářská činnost se v druhé polovině roku 2021 postupně vrací na obvyklé úrovně. Fiskální politiky by měly zohledňovat stav oživení, fiskální udržitelnost a potřebu snižovat hospodářské, sociální a územní rozdíly. S nastupujícím oživením by fiskální politika měla upřednostňovat vyšší veřejné a soukromé investice a podporovat přechod na zelenou a digitální ekonomiku.

Podle údajů potvrzených Eurostatem dne 22. dubna 2021 9 schodek veřejných financí z roku 2020 překročil 3 % referenční hodnoty HDP podle Smlouvy ve 25 členských státech: v Belgii, Bulharsku, Česku, Německu, Estonsku, Irsku, Řecku, Španělsku, Francii, Chorvatsku, Itálii, na Kypru, v Lotyšsku, Litvě, Lucembursku, Maďarsku, na Maltě, v Nizozemsku, Rakousku, Polsku, Portugalsku, Slovinsku, na Slovensku, ve Finsku a Švédsku 10 . Kromě toho prognóza Komise z jara 2021 11 (dále jen prognóza Komise) naznačuje, že v roce 2021 zůstanou schodky veřejných financí nad referenční hodnotou ve všech těchto členských státech kromě Lucemburska. Zjištěný schodek na rok 2020 dokazuje zjevnou existenci nadměrného schodku, jak je stanoven v článku 126 Smlouvy, v těchto členských státech. Komise náležité zohlední všechny příslušné faktory.

Podle údajů potvrzených Eurostatem byl schodek veřejných financí Dánska v roce 2020 nižší než 3 % HDP a na základě prognózy Komise se předpokládá, že nižší než referenční hodnota zůstane i nadále. Avšak podle konvergenčního programu pro rok 2021 Dánsko plánuje schodek veřejných financí ve výši 3,3 % HDP v roce 2021, čímž překročí referenční hodnotu pro schodek podle Smlouvy. Plánovaný schodek na rok 2021 dokazuje zjevnou existenci nadměrného schodku, jak je stanoven v článku 126 Smlouvy, v Dánsku. Komise náležité zohlední všechny příslušné faktory.

V Belgii, Německu, Řecku, Španělsku, Francii, Chorvatsku, Itálii, na Kypru, v Maďarsku, Rakousku, Portugalsku, Slovinsku, na Slovensku a ve Finsku překročil na konci roku 2020 hrubý veřejný dluh 60 % referenční hodnoty HDP. Kromě toho údaje pro rok 2020 naznačují, že Belgie, Řecko, Chorvatsko, Itálie, Kypr, Maďarsko, Rakousko, Portugalsko a Slovinsko nedodržely doporučenou hodnotu pro snižování dluhu – nebo v případě Španělska a Francie přechodné pravidlo o zadlužení 12 . Německo, Slovensko a Finsko porušily referenční hodnotu podle Smlouvy ve výši 60 % HDP v roce 2020 poté, co v roce 2019 zaznamenaly míru zadlužení nižší než 60 % HDP. Zjištěný veřejný dluh v roce 2020 dokazuje zjevnou existenci nadměrného schodku, jak je stanoven v článku 126 Smlouvy, v těchto čtrnácti členských státech. Komise zohlední všechny příslušné faktory.

Na základě toho Komise vypracovala v souladu s čl. 126 odst. 3 Smlouvy tuto zprávu, v níž analyzuje, jak členské státy plní kritéria schodku a dluhu daná Smlouvou. Bere v úvahu všechny významné faktory, včetně řádného zohlednění prudkého hospodářského propadu v důsledku pandemie COVID-19 a doporučení Rady ze dne 20. července 2020.

Tabulka 1: Situace členských států v souvislosti s referenčními hodnotami schodku a dluhu podle Smlouvy

 

Skutečný schodek nepřesahující 3 % HDP v roce 2020

Předpokládané a plánované schodky nepřesahující 3 % HDP 2021

Míra zadlužení nepřesahující 60 % HDP v roce 2020

Belgie

Bulharsko

Česko

Dánsko

Německo

Estonsko

Irsko

Řecko

Španělsko

Francie

Chorvatsko

Itálie

Kypr

Lotyšsko

Litva

Lucembursko

Maďarsko

Malta

Nizozemsko

Rakousko

Polsko

Portugalsko

Slovinsko

Slovensko

Finsko

Švédsko

Zdroj: prognóza Komise z jara 2021 a programy stability a konvergenční programy na rok 2021

2.Kritérium schodku

Ve všech členských státech byl schodek přesahující referenční hodnotu podle Smlouvy v roce 2020 výjimečný, jelikož byl výsledkem prudkého hospodářského propadu v EU jako celku. Skutečný HDP v roce 2020 ve všech členských státech kromě Irska klesl. V případě EU jako celku činil pokles hospodářské činnosti 6,1 % (6,6 % v eurozóně). Zvýšení schodku bylo způsobeno rozpočtovými náklady na opatření přijatá těmito členskými státy k řešení pandemie COVID-19 a fungováním automatických stabilizačních prvků. Na základě nejnovějších údajů potvrzených Eurostatem se fiskální podpora pro EU jako celek v roce 2020 – včetně diskrečních fiskálních opatření a automatických stabilizačních prvků, měřeno změnou primárního salda – odhaduje na 6,6 % HDP (6,8 % v eurozóně).

Dle údajů potvrzených Eurostatem byl v roce 2020 ve 23 členských státech (tabulka 2), tj. v Belgii, Česku, Německu, Estonsku, Irsku, Řecku, Španělsku, Francii, Chorvatsku, Itálii, na Kypru, v Lotyšsku, Litvě, Lucembursku, Maďarsku, na Maltě, v Nizozemsku, Rakousku, Polsku, Portugalsku, Slovinsku, na Slovensku a ve Finsku schodek veřejných financí vyšší než referenční hodnota 3 % HDP podle Smlouvy a nebyl této hodnotě blízko. Současně byl v Bulharsku a Švédsku schodek veřejných financí vyšší než 3 % HDP, avšak této hodnotě byl blízko.

Na základě prognózy Komise se očekává, že schodek veřejných financí Dánska bude v roce 2021 činit 2,1 % HDP. Avšak podle konvergenčního programu pro rok 2021 Dánsko plánuje v roce 2021 schodek veřejných financí ve výši 3,3 % HDP, což znamená, že bude sice vyšší než 3 % HDP, ale bude této hodnotě blízko 13 . 

Očekává se, že schodek převyšující referenční hodnotu podle Smlouvy bude dočasný v případě Bulharska, Dánska, Německa, Irska, Kypru, Lotyšska, Lucemburska, Nizozemska, Rakouska, Polska, Finska a Švédska, přičemž na základě prognózy Komise se předpokládá, že v roce 2022 schodek veřejných financí klesne pod 3 % HDP (v případě Lucemburska již v roce 2021). Tyto odhady jsou spojeny s výjimečně vysokým stupněm nejistoty.

Stručně řečeno, analýza naznačuje, že kritérium schodku definované ve Smlouvě a v nařízení (ES) č. 1467/97 splňuje Bulharsko, Dánsko a Švédsko, zatímco jej neplní 23 členských států: Belgie, Česko, Německo, Estonsko, Irsko, Řecko, Španělsko, Francie, Chorvatsko, Itálie, Kypr, Lotyšsko, Litva, Lucembursko, Maďarsko, Malta, Nizozemsko, Rakousko, Polsko, Portugalsko, Slovinsko, Slovensko a Finsko.

Tabulka 2: Saldo veřejných financí V % HDP

 

2017

2018

2019

2020

2021

2022

Belgie

–0,7

–0,8

–1,9

–9,4

–7,6

–4,9

Bulharsko

1,2

2,0

2,1

–3,4

–3,2

–1,9

Česko

1,5

0,9

0,3

–6,2

–8,5

–5,4

Dánsko

1,8

0,7

3,8

–1,1

–2,1

–1,4

Německo

1,4

1,8

1,5

–4,2

–7,5

–2,5

Estonsko

–0,7

–0,6

0,1

–4,9

–5,6

–3,3

Irsko

–0,3

0,1

0,5

–5,0

–5,0

–2,9

Řecko

0,6

0,9

1,1

–9,7

–10,0

–3,2

Španělsko

–3,0

–2,5

–2,9

–11,0

–7,6

–5,2

Francie

–3,0

–2,3

–3,1

–9,2

–8,5

–4,7

Chorvatsko

0,8

0,2

0,3

–7,4

–4,6

–3,2

Itálie

–2,4

–2,2

–1,6

–9,5

–11,7

–5,8

Kypr

1,9

–3,5

1,5

–5,7

–5,1

–2,0

Lotyšsko

–0,8

–0,8

–0,6

–4,5

–7,3

–2,0

Litva

0,5

0,6

0,5

–7,4

–8,2

–6,0

Lucembursko

1,3

3,0

2,4

–4,1

–0,3

–0,1

Maďarsko

–2,4

–2,1

–2,1

–8,1

–6,8

–4,5

Malta

3,2

1,9

0,4

–10,1

–11,8

–5,5

Nizozemsko

1,3

1,4

1,8

–4,3

–5,0

–1,8

Rakousko

–0,8

0,2

0,6

–8,9

–7,6

–3,0

Polsko

–1,5

–0,2

–0,7

–7,0

–4,3

–2,3

Portugalsko

–3,0

–0,3

0,1

–5,7

–4,7

–3,4

Slovinsko

–0,1

0,7

0,4

–8,4

–8,5

–4,7

Slovensko

–1,0

–1,0

–1,3

–6,2

–6,5

–4,1

Finsko

–0,7

–0,9

–0,9

–5,4

–4,6

–2,1

Švédsko

1,4

0,8

0,6

–3,1

–3,3

–0,5

Zdroj: prognóza Komise z jara 2021

3.Kritérium dluhu

V roce 2020 vzrostla míra hrubého veřejného dluhu ve všech členských státech a ve čtrnácti z nich překročila 60 % referenční hodnoty HDP podle Smlouvy: v Belgii, Německu, Řecku, Španělsku, Francii, Chorvatsku, Itálii, na Kypru, v Maďarsku, Rakousku, Portugalsku, Slovinsku, na Slovensku a ve Finsku (tabulka 3). Tento nárůst pramení ze značného poklesu nominálního HDP a z velkého zadlužení v důsledku financování výjimečně velkých schodků. Již v roce 2019 měla Belgie, Řecko, Španělsko, Francie, Chorvatsko, Itálie, Kypr, Maďarsko, Rakousko, Portugalsko a Slovinsko hrubý veřejný dluh převyšující 60 % HDP. 

Údaje ukazují, že v roce 2020 nebyla dodržena doporučená hodnota pro snižování dluhu v Belgii, Řecku, Chorvatsku, Itálii, na Kypru, v Maďarsku, Rakousku, Portugalsku a ve Slovinsku (tabulka 4). Doporučená hodnota pro snižování dluhu je vypočítávána v horizontu tří let, který může být výhledový (t – 1 až t + 1), zpětný (t – 3 až t – 1) a cyklicky očištěný. Je-li v některém z roků míra zadlužení nižší než 60 % HDP, nelze doporučenou hodnotu smysluplně vypočítat. Jedná se o případ, kdy členské státy, které se nacházely pod úrovní referenční hodnoty ve výši 60 % HDP, tuto hodnotu překročí, zejména o případ Německa, Slovensko a Finska. Vzhledem k tomu, že u Slovenska se předpokládá, že poměr veřejného dluhu k HDP poklesne v roce 2021 pod prahovou referenční hodnotu stanovenou ve Smlouvě, má se za to, že kritérium dluhu splňuje. Pokud jde o Německo a Finsko, předpokládá se, že dluhový poměr bude v horizontu prognózy i nadále překračovat hodnotu 60 %, a tyto země tedy kritérium dluhu nesplňují. Kromě toho Španělsko a Francie, na které se vztahuje přechodné pravidlo o zadlužení, nedosáhly v roce 2020 dostatečného pokroku při plnění doporučené hodnoty pro snižování dluhu, jelikož změna jejich strukturálního salda byla nižší než jejich požadovaná minimální lineární strukturální korekce (tabulka 5).

Analýza tedy naznačuje, že mezi členskými státy s veřejným dluhem přesahujícím na konci roku 2020 hodnotu 60 % HDP splňuje kritérium dluhu Slovensko, zatímco jej, před posouzením rozhodujících faktorů, nesplňují Belgie, Německo, Řecko, Španělsko, Francie, Chorvatsko, Itálie, Kypr, Maďarsko, Rakousko, Portugalsko, Slovinsko a Finsko.

Tabulka 3: Veřejný dluh 
V % HDP

 

2017

2018

2019

2020

2021

2022

Belgie

102,0

99,8

98,1

114,1

115,3

115,5

Bulharsko

25,3

22,3

20,2

25,0

24,5

24,0

Česko

34,2

32,1

30,3

38,1

44,3

47,1

Dánsko

35,9

34,0

33,3

42,2

40,2

38,8

Německo

65,1

61,8

59,7

69,8

73,1

72,2

Estonsko

9,1

8,2

8,4

18,2

21,3

24,0

Irsko

67,0

63,0

57,4

59,5

61,4

59,7

Řecko

179,2

186,2

180,5

205,6

208,8

201,5

Španělsko

98,6

97,4

95,5

120,0

119,6

116,9

Francie

98,3

98,0

97,6

115,7

117,4

116,4

Chorvatsko

77,6

74,3

72,8

88,7

85,6

82,9

Itálie

134,1

134,4

134,6

155,8

159,8

156,6

Kypr

93,5

99,2

94,0

118,2

112,2

106,6

Lotyšsko

39,0

37,1

37,0

43,5

47,3

46,4

Litva

39,1

33,7

35,9

47,3

51,9

54,1

Lucembursko

22,3

21,0

22,0

24,9

27,0

26,8

Maďarsko

72,2

69,1

65,5

80,4

78,6

77,1

Malta

48,5

44,8

42,0

54,3

64,7

65,5

Nizozemsko

56,9

52,4

48,7

54,5

58,0

56,8

Rakousko

78,5

74,0

70,5

83,9

87,2

85,0

Polsko

50,6

48,8

45,6

57,5

57,1

55,1

Portugalsko

126,1

121,5

116,8

133,6

127,2

122,3

Slovinsko

74,1

70,3

65,6

80,8

79,0

76,7

Slovensko

51,5

49,6

48,2

60,6

59,5

59,0

Finsko

61,2

59,7

59,5

69,2

71,0

70,1

Švédsko

40,7

38,9

35,0

39,9

40,8

39,4

Zdroj: prognóza Komise z jara 2021

 

Tabulka 4: Rozdíl oproti doporučené hodnotě pro snižování dluhu1

2017

2018

2019

2020

2021

2022

Belgie

0,0

0,0

0,0

8,0

6,2

2,9

Německo

–6,0

–6,1

Dluh < 60 %

neupl.2

2,0

1,5

Řecko

Přechodné pravidlo o zadlužení

16,1

7,4

5,6

Chorvatsko

–3,4

–4,5

–3,0

2,5

0,2

–3,7

Itálie

6,3

6,9

7,3

12,2

9,6

4,3

Kypr

Přechodné pravidlo o zadlužení

–0,8

2,8

–1,6

–2,1

Maďarsko

–5,3

–3,7

–5,3

3,6

–0,1

–2,5

Rakousko

–6,0

–5,8

–6,0

5,4

2,6

–0,2

Portugalsko

Přechodné pravidlo o zadlužení

2,6

–0,6

–6,1

Slovinsko

Přechodné pravidlo o zadlužení

–7,2

2,8

0,9

–2,6

Slovensko

Dluh < 60 %

neupl.2

Dluh < 60 %

Finsko

–0,9

Dluh < 60 %

neupl.2

0,6

–0,1

Zdroj: prognóza Komise z jara 2021

1 Doporučená hodnota pro snižování dluhu je pro členské státy, jejichž dluh překračuje 60 % HDP, vypočítávána v horizontu tří let, který může být výhledový (t – 1 až t + 1), zpětný (t – 3 až t – 1) a cyklicky očištěný. Tabulka ukazuje rozdíl mezi poměrem veřejného dluhu k HDP a doporučenou hodnotou pro snižování dluhu. Pokud je záporný, předpokládaný poměr veřejného dluhu k HDP je v souladu s doporučenou hodnotou pro snižování dluhu. V takovém případě se rozdíl ve vztahu k referenční hodnotě v horizontu tří let (výhledovém nebo zpětném) snížil v průměru nejméně o jednu dvacetinu.

2 Doporučená hodnota pro snižování dluhu se netýká případů, kdy bylo zadlužení členského státu v roce 2019 nižší než 60 % HDP a vyšší než tato referenční úroveň v roce 2020, neboť zpětnou ani výhledovou doporučenou hodnotu nelze smysluplně vypočítat.

Tabulka 5: Dodržení přechodného pravidla o zadlužení

 

Požadovaná minimální lineární strukturální korekce3

Změna strukturálního salda

Rozdíl oproti doporučené hodnotě pro snižování dluhu4

 

2017

2018

2019

2020

2021

2018

2019

2020

2021

2021

2022

Španělsko

EDP1

EDP1

0,1

0,7

1,8

EDP1

–0,9

–0,5

–0,7

nep. 2

0,3

Francie

EDP1

1,0

1,6

3,6

nep.2

–0,1

–0,3

–1,3

nep.2

7,3

3,4

Zdroj: prognóza Komise z jara 2021

1 Probíhá postup při nadměrném schodku.

2 Španělsko v roce 2018 odstranilo svůj nadměrný schodek, a proto je až do roku 2021 stále v přechodném období, tj. není hodnoceno na základě snižování dluhu, ale podle minimální lineární strukturální korekce. Francie na druhou stranu odstranila svůj nadměrný schodek v roce 2017, a tak se na ni od roku 2021 vztahuje doporučená hodnota pro snižování dluhu.

3 Použitelné během tříletého přechodného období po odstranění nadměrného schodku pro postupy při nadměrném schodku, které proběhly v listopadu 2011. Minimální lineární strukturální korekce definuje zbývající roční strukturální korekci v přechodném období, která by zajistila, aby členské státy na konci těchto tří let splnily doporučenou hodnotu pro snižování dluhu. Pokud je změna strukturálního salda vyšší než požadovaná minimální lineární strukturální korekce, pak členský stát dodržuje přechodné pravidlo o zadlužení.

4 Doporučená hodnota pro snižování dluhu je pro členské státy, jejichž dluh překračuje 60 % HDP, vypočítávána v horizontu tří let, který může být výhledový (t – 1 až t + 1), zpětný (t – 3 až t – 1) a cyklicky očištěný. Tabulka ukazuje rozdíl mezi poměrem veřejného dluhu k HDP a doporučenou hodnotou pro snižování dluhu. Pokud je záporný, předpokládaný poměr veřejného dluhu k HDP je v souladu s doporučenou hodnotou pro snižování dluhu. V takovém případě se rozdíl ve vztahu k referenční hodnotě v horizontu tří let (výhledovém nebo zpětném) snižuje v průměru nejméně o jednu dvacetinu.

4.Rozhodující faktory

V čl. 126 odst. 3 Smlouvy se stanoví, že zpráva Komise musí „přihlédnout k tomu, zda schodek veřejných financí překračuje veřejné investiční výdaje, jakož i ke všem dalším rozhodujícím faktorům včetně střednědobé hospodářské a rozpočtové pozice členského státu“.

Tyto faktory jsou dále upřesněny v čl. 2 odst. 3 nařízení (ES) č. 1467/97, který rovněž stanoví, že je třeba věnovat patřičnou pozornost „všem ostatním faktorům, které jsou podle názoru dotčeného členského státu rozhodující pro celkové posouzení souladu s kritérii schodku a dluhu a které členský stát sdělil Radě a Komisi“. Ustanovení čl. 2 odst. 3 nařízení (ES) č. 1467/97 zejména naznačuje, že za rozhodující faktory lze považovat i pozici střednědobého dluhu.

Kromě rozpočtového dopadu pandemie COVID-19 se tedy berou v úvahu i rozhodující faktory specifické pro jednotlivé země. Patří mezi ně střednědobá ekonomická situace, střednědobá rozpočtová situace (včetně veřejných investic), střednědobá situace dluhu a jakékoli další rozhodující faktory sdělené členskými státy.

Pokud jde o splnění kritéria schodku, tyto faktory lze v postupu vedoucím k rozhodnutí o existenci nadměrného schodku na základě kritéria schodku zohlednit, jestliže –jak je stanoveno v čl. 2 odst. 4 nařízení (ES) č. 1467/97 – poměr veřejného dluhu k HDP nepřekračuje referenční hodnotu 60 %, nebo ji překračuje, ale jsou splněny dvě současně platné podmínky, totiž že schodek veřejných financí zůstává blízko referenční hodnotě a její překročení je dočasné.

Z 26 členských států, které tato zpráva uvádí a které v roce 2020 přesáhly, případně v roce 2021 plánují přesáhnout referenční hodnotu ve výši 3 % HDP stanovenou ve Smlouvě, nepřesáhla míra zadlužení na konci roku 2020 referenční hodnotu 60 % v případě dvanácti členských států: Bulharsko, Česko, Dánsko, Estonsko, Irsko, Lotyšsko, Litva, Lucembursko, Malta, Nizozemsko, Polsko a Švédsko. 

Ve zbývajících čtrnácti členských státech překračujících hodnotu 3 % HDP – tj. v Belgii, Německu, Řecku, Španělsku, Francii, Chorvatsku, Itálii, na Kypru, v Maďarsku, Rakousku, Portugalsku, Slovinsku, na Slovensku a ve Finsku – byla překročena referenční hodnota 60 % stanovená ve Smlouvě a dvě současně platné podmínky, které je třeba zohlednit, nebyly splněny. Ve všech těchto členských státech nezůstal schodek blízko referenční hodnotě, přičemž překročení přesahující 3 % HDP se pohybovalo mezi 1,2 % a 8 % HDP. Vyjma Německa, Kypru, Rakouska a Finska se také očekává, že překročení referenční hodnoty nebude dočasné. U těchto čtrnácti členských států proto nelze zohlednit rozhodující faktory v postupu vedoucím k rozhodnutí o existenci nadměrného schodku na základě kritéria schodku.

Pokud jde o zjevné porušení kritéria dluhu v týchž čtrnácti členských státech, čl. 2 odst. 4 nařízení (ES) č. 1467/97 stanoví, že při hodnocení souladu na základě kritéria schodku bez ohledu na rozsah překročení jsou rozhodující faktory vždy zohledněny.

Pokud navíc podle čl. 2 odst. 6 nařízení (ES) č. 1467/97 Rada rozhodne, že v členském státě existuje nadměrný schodek, jsou rozhodující faktory podle čl. 126 odst. 3 Smlouvy zohledněny v následujících fázích postupu při nadměrném schodku.

Rozhodující faktory jsou v této zprávě uvedeny, třebaže je v postupu vedoucím k rozhodnutí o existenci nadměrného schodku na základě kritéria schodku nelze zohlednit.

4.1Rozpočtový dopad pandemie COVID-19

Za současné situace je klíčovým faktorem, který je třeba vzít v úvahu u všech členských států, jichž se tato zpráva týká, hospodářský a rozpočtový dopad pandemie COVID-19, který vyvolal mimořádnou míru nejistoty ohledně makroekonomického a rozpočtového výhledu. Pandemie a související prudký hospodářský propad vedly k aktivaci obecné únikové doložky v rámci Paktu o stabilitě a růstu a k doporučení Rady ze dne 20. července 2020, aby všechny členské státy přijaly veškerá nezbytná opatření k účinnému řešení pandemie COVID-19, udržení hospodářství a podpoře následného oživení.

Vypuknutí pandemie COVID-19 zejména způsobilo nevídanou celosvětovou krizi veřejného zdraví, která s sebou přinesla prudký pokles hospodářské činnosti jen částečně zmírněný účinkem automatických stabilizačních prvků. Členské státy se potýkaly s naléhavou potřebou řešit mimořádné situace v oblasti veřejného zdraví, podporovat domácnosti a podniky a poskytovat obecnější podporu svým hospodářstvím. Členské státy rovněž přijaly významná opatření na podporu likvidity a státní záruky. Tato opatření na podporu likvidity, zejména veřejné záruky na podporu úvěrových toků, nemají přímý dopad na rozpočet, dokud nejsou přijata.

Rozhodná politická reakce na vnitrostátní úrovni i na úrovni EU zmírnila dopad krize na evropskou hospodářskou a sociální strukturu. Členské státy přijaly diskreční fiskální opatření související s krizí, která byla v roce 2020 odhadována na téměř 4 % HDP, a to nad rámec již tak značných automatických stabilizátorů, odhadovaných na téměř 3 % HDP. Na základě nejnovějších údajů se fiskální podpora financovaná z vnitrostátních zdrojů v Unii v roce 2020 (měřena roční změnou primárního salda) odhaduje na 6,6 % HDP (a na 6,8 % HDP v eurozóně). Odhaduje se, že fiskální podpora a opatření v oblasti likvidity prováděná členskými státy společně zmírnily pokles hospodářské činnosti v roce 2020 14 .

Prudký nárůst schodků veřejných financí a veřejného dluhu popsaný v oddílech 2 a 3 odrážel potřebu podpořit hospodářství v mimořádně těžké situaci, a to v souladu s doporučeními Rady ze dne 20. července 2020. To je zohledněno v hodnocení Komise.

4.2Rozhodující faktory pro jednotlivé země

Tento oddíl poskytuje hodnocení rozhodujících faktorů pro jednotlivé země, mezi něž patří střednědobý makroekonomický výhled, střednědobá rozpočtová situace (včetně veřejných investic, tabulka 6), střednědobá situace dluhu a jakékoli další rozhodující faktory sdělené členskými státy v souladu s čl. 2 odst. 3 nařízení (ES) č. 1467/97.

Zatímco oddíly pro jednotlivé země obsahují klíčové informace o střednědobé makroekonomické situaci, například o příspěvcích k růstu (soukromá spotřeba, veřejná spotřeba, investice a čistý vývoz) v roce 2021, podrobnější informace o makroekonomickém vývoji lze najít v prognóze Komise z jara 2021. Další informace týkající se rozpočtových opatření a analýzy udržitelnosti dluhu, zde rozebraných pro každý členský stát, jsou obsaženy v doporučeních Komise k doporučením Rady k programům stability nebo konvergenčním programům do roku 2021 a v průvodní statistické příloze. Analýza udržitelnosti dluhu byla aktualizována 15 ve srovnání s dokumentem Debt Sustainability Monitor 16 pro rok 2020 (zveřejněným v únoru 2021), aby odrážela jak prognózu Komise, tak nejnovější odhady nákladů na stárnutí ze zprávy o stárnutí pro rok 2021 17 .

V roce 2021 se schodek veřejných financí pro EU a eurozónu jako celek má ještě zvýšit na 7,5 % HDP, respektive 8 % (přibližně až o 0,5, resp. 0,75 procentního bodu HDP). Zvýšení schodku je způsobeno zejména přijetím nových nebo rozšířených mimořádných opatření na podporu hospodářské činnosti v době nových nezbytných omezení v první polovině roku.

Na základě prognózy Komise se v roce 2021 očekává pokles míry schodku veřejných financí (v některých případech jen okrajově) v polovině z 26 členských států zahrnutých do této zprávy, tj. v Belgii, Bulharsku, Irsku, Španělsku, Francii, Chorvatsku, na Kypru, v Lucembursku, Maďarsku, Rakousku, Polsku, Portugalsku a ve Finsku, z důvodu oživení růstu hospodářské činnosti a postupného ukončování dočasných mimořádných opatření. Předpokládá se však, že schodku nižšího než 3 % HDP dosáhne pouze Dánsko a Lucembursko.

Podle prognózy by v roce 2022 průměrné rozpočtové schodky v EU i v eurozóně měly klesnout přibližně na 3,75 % HDP. Předpokládá se, že ke snížení rozpočtového schodku v roce 2022 povede hospodářské oživení a uvolnění velké části diskreční politické podpory aktivované pro boj proti dopadům krize.

Zatímco v Bulharsku, Dánsku, Španělsku, Chorvatsku, na Kypru, v Maďarsku, Polsku, Portugalsku, Slovinsku a na Slovensku se očekává, že se míra zadlužení v roce 2021 sníží, souhrnný poměr dluhu k HDP by podle odhadů měl před mírným poklesem v roce 2022 dále růst, přičemž nový vrchol by měl činit zhruba 95 % v EU a 103 % v eurozóně. Očekává se, že většina členských států v roce 2021 dosáhne míry zadlužení vyšší než 60 % HDP.

Po vstupu Nástroje pro oživení a odolnost v platnost dne 19. února 2021 členské státy Komisi předložily nebo se chystají předložit své plány pro oživení a odolnost. Komise dopad těchto plánů proto v prognóze zahrnuje do svých rozpočtových a makroekonomických odhadů. V době uzávěrky prognózy (30. dubna 2021) však v řadě členských států stále probíhaly diskuse o podrobnostech některých plánů. K přípravě prognóz Komise byly použity tyto pracovní předpoklady:

̶Časový profil výdajů: prognóza automaticky předpokládá lineární čerpání celého grantového přídělu po dobu životnosti nástroje, počínaje druhou polovinou roku 2021 a konče v roce 2026. To má za následek čerpání 1/11 celého grantového přídělu v rámci Nástroje pro oživení a odolnost v roce 2021 a 2/11 v roce 2022.

̶Složení výdajů: prognóza automaticky předpokládá, že výdaje, které mají být financovány z nástroje, budou rozděleny mezi tvorbu hrubého fixního kapitálu (tj. veřejné investice) a kapitálové převody (které by převážně podporovaly soukromé investice).

̶Výše uvedené předpoklady zahrnují pouze čerpání grantového přídělu Nástroje pro oživení a odolnost.

V případě členských států, u nichž byly k datu uzávěrky prognózy k dispozici dostatečně podrobné a věrohodné informace o (návrzích) plánů pro oživení a odolnost, se prognóza odchyluje od běžných předpokladů 18 .

Tabulka 6: Veřejné investice 
V % HDP

 

2017

2018

2019

2020

2021

2022

Belgie

2,4

2,6

2,7

2,8

3,0

2,9

Bulharsko

2,3

3,1

3,4

4,5

4,2

4,2

Česko

3,3

4,1

4,4

4,9

5,2

5,3

Dánsko

3,4

3,4

3,2

3,6

3,7

3,7

Německo

2,2

2,4

2,5

2,7

2,8

2,8

Estonsko

5,7

5,3

5,0

5,7

6,3

6,2

Irsko

1,8

2,1

2,4

2,7

2,9

3,0

Řecko

4,5

3,2

2,5

3,0

4,9

5,8

Španělsko

2,0

2,2

2,1

2,5

2,5

2,4

Francie

3,3

3,4

3,7

3,8

3,9

3,9

Chorvatsko

2,8

3,5

4,3

5,6

6,3

7,4

Itálie

2,2

2,1

2,3

2,7

2,9

3,2

Kypr

2,7

4,9

2,6

2,9

3,5

3,5

Lotyšsko

4,6

5,6

5,0

5,7

6,2

6,1

Litva

3,2

3,2

3,1

4,1

3,9

3,9

Lucembursko

4,1

3,9

4,0

5,0

4,3

4,2

Maďarsko

4,5

5,8

6,2

6,4

6,4

6,6

Malta

2,4

3,3

3,9

4,5

5,6

5,3

Nizozemsko

3,4

3,4

3,4

3,4

3,9

3,7

Rakousko

3,1

3,1

3,1

3,4

3,6

3,5

Polsko

3,8

4,7

4,3

4,4

4,7

4,9

Portugalsko

1,8

1,8

1,9

2,2

2,5

3,2

Slovinsko

3,1

3,7

3,8

4,2

5,8

5,8

Slovensko

3,4

3,7

3,6

3,5

3,8

3,7

Finsko

4,1

4,3

4,4

4,6

4,6

4,3

Švédsko

4,6

4,9

4,9

5,1

5,0

5,0

Zdroj: prognóza Komise z jara 2021

 

4.2.1Belgie

Střednědobá makroekonomická situace: Po poklesu o 6,3 % v roce 2020 má hospodářství vzrůst v roce 2021 o 4,5 % a v roce 2022 o 3,7 %. Růst v roce 2021 je dán zejména soukromou spotřebou a investicemi. Předpokládá se, že se hospodářská činnost v roce 2022 vrátí na svou roční úroveň roku 2019.

Střednědobá rozpočtová situace, včetně investic: Očekává se, že schodek veřejných financí klesne z 9,4 % HDP v roce 2020 na 7,6 % v roce 2021, načež se v roce 2022 sníží na 4,9 % HDP. Podle odhadů vzrostou veřejné investice ze 2,8 % HDP v roce 2020 na 3 % v roce 2021. Fiskální podpora financovaná z vnitrostátních zdrojů v letech 2020 a 2021 – měřená změnou primárního salda v porovnání s úrovní před krizí (2019) – se včetně diskrečních rozpočtových opatření a působení automatických stabilizátorů odhaduje na 7,5 %, resp. 6 % HDP. Opatření přijatá v letech 2020 a 2021 jsou v souladu s doporučením Rady ze dne 20. července 2020. Diskreční rozpočtová opatření přijatá vládou v letech 2020 a 2021 jsou z větší části dočasná, případně jsou vyvážena vyrovnávacími opatřeními.

Střednědobá situace dluhu: Na konci roku 2018 činil veřejný dluh 99,8 % a na konci roku 2019 dosáhl 98,1 %, načež koncem roku 2020 vzrostl na 114,1 % HDP. Následně se předpokládá, že se zvýší ze 115,3 % HDP na konci roku 2021 na 115,5 % HDP na konci roku 2022. Analýza udržitelnosti dluhu potvrzuje vysoká rizika ve střednědobém horizontu. Podle základního desetiletého odhadu se poměr veřejného dluhu stabilizuje a v druhé polovině období začne klesat, ačkoli zůstane vysoký. Dluhová trajektorie je citlivá na makroekonomické šoky. Při zohlednění velké škály možných dočasných šoků působících na makroekonomické proměnné (prostřednictvím stochastických projekcí) je pravděpodobné, že by míra zadlužení mohla být v roce 2025 vyšší než v roce 2020. Pokud jde o další faktory, které jsou rozhodující pro celkové posouzení udržitelnosti dluhu, ke zmírnění rizik přispívá prodloužení splatnosti dluhu v posledních letech, poměrně stabilní zdroje financování (s diverzifikovanou a velkou základnou investorů) a historicky nízké úvěrové náklady podporované zásahy Eurosystému. Kromě toho se očekává, že provádění reforem a investic v rámci nástroje Next Generation EU, zejména Nástroje pro oživení a odolnost, bude mít v nadcházejících letech podstatný pozitivní a dlouhodobý dopad na růst HDP, což by mělo za stejných podmínek přispět k posílení udržitelnosti dluhu. Navíc se předpokládá, že hrubé potřeby financování poklesnou. Faktory zvyšující riziko souvisejí s riziky podmíněného závazku vyplývajícími ze soukromého sektoru, mimo jiné prostřednictvím možného využití státních záruk poskytovaných firmám a osobám samostatně výdělečně činným během krize COVID-19, i když toto riziko zůstává v současnosti z důvodu dosud relativně malého využití omezené.

Další faktory, na něž členský stát poukázal: Dne 30. dubna 2021 uvedla Belgie další rozhodující faktory, konkrétně skutečnost, že Belgie měla od 21. prosince 2018 do 1. října 2020 na federální úrovni několik prozatímních vlád, a závazek nastupující vlády pokračovat v důležitých strukturálních reformách s cílem zlepšit složení veřejných výdajů a udržitelnost veřejných financí. Plány reforem uvedené v dopise se týkají důchodového a daňového systému, provádění přezkumů výdajů a zvyšování úrovně veřejných investic.

4.2.2Bulharsko

Střednědobá makroekonomická situace: Po poklesu o 4,2 % v roce 2020 má hospodářství vzrůst v roce 2021 o 3,5 % a v roce 2022 o 4,7 %. Růst v roce 2021 je dán zejména investicemi a soukromou spotřebou. Předpokládá se, že se hospodářská činnost v roce 2022 vrátí na svou roční úroveň roku 2019.

Střednědobá rozpočtová situace, včetně investic: Očekává se, že schodek veřejných financí klesne z 3,4% HDP v roce 2020 na 3,2% v roce 2021, načež se v roce 2022 sníží na 1,9% HDP. Podle odhadů veřejné investice klesnou v roce 2020 z 4,5 % HDP na 4,2 % v roce 2021 a budou vyšší než schodek veřejných financí v letech 2020 a 2021. Fiskální podpora financovaná z vnitrostátních zdrojů v letech 2020 a 2021 – měřená změnou primárního salda v porovnání s úrovní před krizí (2019) – se včetně diskrečních rozpočtových opatření a působení automatických stabilizátorů odhaduje na 5,6 %, resp. 5,1 % HDP. Opatření přijatá v letech 2020 a 2021 jsou v souladu s doporučením Rady ze dne 20. července 2020. Diskreční rozpočtová opatření přijatá vládou v letech 2020 a 2021 jsou dočasná, případně jsou vyvážena vyrovnávacími opatřeními.

Střednědobá situace dluhu: Na konci roku 2018 činil veřejný dluh 22,3 % a na konci roku 2019 dosáhl 20,2 %, načež koncem roku 2020 vzrostl na 25 % HDP. Následně se předpokládá, že se sníží z 24,5 % HDP na konci roku 2021 na 24 % HDP na konci roku 2022. Celkově analýza udržitelnosti dluhu naznačuje ve střednědobém horizontu nízká rizika. Očekává se, že provádění reforem a investic v rámci nástroje Next Generation EU, zejména Nástroje pro oživení a odolnost, bude mít v nadcházejících letech podstatný pozitivní a dlouhodobý dopad na růst HDP, což by mělo za stejných podmínek přispět k posílení udržitelnosti dluhu.

Další faktory, na něž členský stát poukázal: Hlavní faktory, které Bulharsko uvedlo dne 29. dubna 2021, již pokrývá analýza obsažená v předchozích oddílech.

4.2.3Česko

Střednědobá makroekonomická situace: Po poklesu o 5,6 % v roce 2020 má hospodářství vzrůst v roce 2021 o 3,4 % a v roce 2022 o 4,4 %. Růst v roce 2021 je dán zejména investicemi a čistým vývozem. Předpokládá se, že se hospodářská činnost v roce 2022 vrátí na svou roční úroveň roku 2019.

Střednědobá rozpočtová situace, včetně investic: Očekává se, že schodek veřejných financí vzroste z 6,2 % HDP v roce 2020 na 8,5 % v roce 2021, načež v roce 2022 klesne na 5,4 % HDP. Podle odhadů vzrostou veřejné investice ze 4,9 % HDP v roce 2020 na 5,2 % v roce 2021. Fiskální podpora financovaná z vnitrostátních zdrojů v letech 2020 a 2021 – měřená změnou primárního salda v porovnání s úrovní před krizí (2019) – se včetně diskrečních rozpočtových opatření a působení automatických stabilizátorů odhaduje na 6,4 %, resp. 8,7 % HDP. Opatření přijatá v letech 2020 a 2021 jsou v souladu s doporučením Rady ze dne 20. července 2020. Některá z diskrečních opatření přijatých vládou v letech 2020 a 2021 se nejeví jako dočasná nebo vyvážená vyrovnávacími opatřeními. Po období uvedeném v prognóze Komise, v roce 2023, je zbývající dopad těchto časově neomezených opatření předběžně odhadován na přibližně 2 % HDP.

Střednědobá situace dluhu: Na konci roku 2018 činil veřejný dluh 32,1 % a na konci roku 2019 dosáhl 30,3 %, načež koncem roku 2020 vzrostl na 38,1 % HDP. Následně se předpokládá, že se zvýší ze 44,3 % HDP na konci roku 2021 na 47,1 % HDP na konci roku 2022. Celkově analýza udržitelnosti dluhu naznačuje ve střednědobém horizontu střední rizika. Očekává se, že provádění reforem a investic v rámci nástroje Next Generation EU, zejména Nástroje pro oživení a odolnost, bude mít v nadcházejících letech podstatný pozitivní a dlouhodobý dopad na růst HDP, což by mělo za stejných podmínek přispět k posílení udržitelnosti dluhu.

Další faktory, na něž členský stát poukázal: Dne 30. dubna 2021 Česko uvedlo další rozhodující faktory. Podle orgánů je rozhodujícím zmírňujícím faktorem stav českých veřejných financí před pandemií, včetně fiskálních rezerv a nízkého veřejného dluhu. V souladu se změnami zákona o pravidlech rozpočtové odpovědnosti začne v roce 2022 konsolidace veřejných financí, s minimálním fiskálním úsilím ve výši 0,5 procentního bodu ročně.

4.2.4Dánsko

Střednědobá makroekonomická situace: Po poklesu o 2,7 % v roce 2020 má hospodářství vzrůst v roce 2021 o 2,9 % a v roce 2022 o 3,5 %. Růst v roce 2021 je dán zejména soukromou spotřebou a investicemi. Předpokládá se, že se hospodářská činnost v roce 2021 vrátí na svou roční úroveň roku 2019.

Střednědobá rozpočtová situace, včetně investic: Očekává se, že schodek veřejných financí vzroste ze 1,1 % HDP v roce 2020 na 2,1 % v roce 2021, načež v roce 2022 klesne na 1,4 % HDP. Podle odhadů veřejné investice vzrostou v roce 2020 ze 3,6 % HDP na 3,7 % v roce 2021 a budou vyšší než schodek veřejných financí v letech 2020 a 2021. Fiskální podpora financovaná z vnitrostátních zdrojů v letech 2020 a 2021 – měřená změnou primárního salda v porovnání s úrovní před krizí (2019) – se včetně diskrečních rozpočtových opatření a působení automatických stabilizátorů odhaduje na 5,2 %, resp. 5,8 % HDP. Opatření přijatá v letech 2020 a 2021 jsou v souladu s doporučením Rady ze dne 20. července 2020. Diskreční rozpočtová opatření přijatá vládou v letech 2020 a 2021 jsou dočasná, případně jsou vyvážena vyrovnávacími opatřeními.

Střednědobá situace dluhu: Na konci roku 2018 činil veřejný dluh 34 % a na konci roku 2019 dosáhl 33,3 %, načež koncem roku 2020 vzrostl na 42,2 % HDP. Následně se předpokládá, že se sníží ze 40,2 % HDP na konci roku 2021 na 38,8 % HDP na konci roku 2022. Celkově analýza udržitelnosti dluhu naznačuje ve střednědobém horizontu nízká rizika. Očekává se, že provádění reforem a investic v rámci nástroje Next Generation EU, zejména Nástroje pro oživení a odolnost, bude mít v nadcházejících letech podstatný pozitivní a dlouhodobý dopad na růst HDP, což by mělo za stejných podmínek přispět k posílení udržitelnosti dluhu.

Další faktory, na něž členský stát poukázal: Hlavní faktory, které Dánsko uvedlo dne 12. května 2021, již pokrývá analýza obsažená v předchozích oddílech.

4.2.5Německo

Střednědobá makroekonomická situace: Po poklesu o 4,9 % v roce 2020 má hospodářství vzrůst v roce 2021 o 3,4 % a v roce 2022 o 4,1 %. Růst v roce 2021 je dán zejména čistým vývozem a investicemi. Předpokládá se, že se hospodářská činnost v roce 2022 vrátí na svou roční úroveň roku 2019.

Střednědobá rozpočtová situace, včetně investic: Očekává se, že schodek veřejných financí vzroste ze 4,2 % HDP v roce 2020 na 7,5 % v roce 2021, načež v roce 2022 klesne na 2,5 % HDP. Podle odhadů vzrostou veřejné investice z 2,7 % HDP v roce 2020 na 2,8 % v roce 2021. Fiskální podpora financovaná z vnitrostátních zdrojů v letech 2020 a 2021 – měřená změnou primárního salda v porovnání s úrovní před krizí (2019) – se včetně diskrečních rozpočtových opatření a působení automatických stabilizátorů odhaduje na 5,9 %, resp. 9,2 % HDP. Opatření přijatá v letech 2020 a 2021 jsou v souladu s doporučením Rady ze dne 20. července 2020. Některá z diskrečních opatření přijatých vládou v letech 2020 a 2021 se nejeví jako dočasná nebo vyvážená vyrovnávacími opatřeními. Po období uvedeném v prognóze Komise, v roce 2023, je zbývající dopad těchto dočasných opatření předběžně odhadován na přibližně 1 % HDP.

Německo se potýká s nerovnováhou ve smyslu postupu při makroekonomické nerovnováze. Přebytek běžného účtu zůstává na vysoké úrovni, která odráží nízkou míru investic ve srovnání s úsporami, a má přeshraniční význam. Výhledově přinese plán pro oživení a odolnost příležitost k řešení nerovnováhy, potřeb investic a reforem.

Střednědobá situace dluhu: Na konci roku 2018 činil veřejný dluh 61,8 % a na konci roku 2019 dosáhl 59,7 %, načež koncem roku 2020 vzrostl na 69,8 % HDP. Následně se předpokládá, že se sníží ze 73,1 % HDP na konci roku 2021 na 72,2 % HDP na konci roku 2022. Celkově analýza udržitelnosti dluhu naznačuje ve střednědobém horizontu nízká rizika. Očekává se, že provádění reforem a investic v rámci nástroje Next Generation EU, zejména Nástroje pro oživení a odolnost, bude mít v nadcházejících letech podstatný pozitivní a dlouhodobý dopad na růst HDP, což by mělo za stejných podmínek přispět k posílení udržitelnosti dluhu.

Další faktory, na něž členský stát poukázal: Dne 3. května 2021 Německo uvedlo další rozhodující faktory, konkrétně skutečnost, že plánovaný rozpočet předpokládá úplné provedení všech podpůrných opatření. 

4.2.6Estonsko

Střednědobá makroekonomická situace: Po poklesu o 2,9 % v roce 2020 má hospodářství vzrůst v roce 2021 o 2,8 % a v roce 2022 o 5 %. Růst v roce 2021 je dán zejména soukromou spotřebou a čistým vývozem. Předpokládá se, že se hospodářská činnost v roce 2022 vrátí na svou roční úroveň roku 2019.

Střednědobá rozpočtová situace, včetně investic: Očekává se, že schodek veřejných financí vzroste ze 4,9 % HDP v roce 2020 na 5,6 % v roce 2021, načež v roce 2022 klesne na 3,3 % HDP. Podle odhadů veřejné investice vzrostou v roce 2020 z 5,7 % HDP na 6,3 % v roce 2021 a budou vyšší než schodek veřejných financí v letech 2020 a 2021. Fiskální podpora financovaná z vnitrostátních zdrojů v letech 2020 a 2021 – měřená změnou primárního salda v porovnání s úrovní před krizí (2019) – se včetně diskrečních rozpočtových opatření a působení automatických stabilizátorů odhaduje na 5 %, resp. 5,6 % HDP. Opatření přijatá v letech 2020 a 2021 jsou v souladu s doporučením Rady ze dne 20. července 2020. Některá z diskrečních opatření přijatých vládou v letech 2020 a 2021 se nejeví jako dočasná nebo vyvážená vyrovnávacími opatřeními. Po období uvedeném v prognóze Komise, v roce 2023, je zbývající dopad těchto dočasných opatření předběžně odhadován na přibližně 1 % HDP.

Střednědobá situace dluhu: Na konci roku 2018 činil veřejný dluh 8,2 % a na konci roku 2019 dosáhl 8,4 %, načež koncem roku 2020 vzrostl na 18,2 % HDP. Následně se předpokládá, že se zvýší z 21,3 % HDP na konci roku 2021 na 24 % HDP na konci roku 2022. Celkově analýza udržitelnosti dluhu naznačuje ve střednědobém horizontu nízká rizika. Očekává se, že provádění reforem a investic v rámci nástroje Next Generation EU, zejména Nástroje pro oživení a odolnost, bude mít v nadcházejících letech podstatný pozitivní a dlouhodobý dopad na růst HDP, což by mělo za stejných podmínek přispět k posílení udržitelnosti dluhu.

Další faktory, na něž členský stát poukázal: Hlavní faktory, které Estonsko uvedlo dne 29. dubna 2021, již pokrývá analýza obsažená v předchozích oddílech.

4.2.7Irsko

Střednědobá makroekonomická situace: Jedná se o jediný členský stát EU, jehož hospodářství nezažilo v roce 2020 útlum, přičemž HDP pouze zpomalilo tempo růstu na 3,4 %. Hospodářství má vzrůst v roce 2021 o 4,6 % a v roce 2022 o 5 %. Růst v roce 2021 je dán zejména investicemi a soukromou spotřebou. Roční „upravená domácí poptávka“ 19 , což je opatření, které lépe odráží základní domácí ekonomiku, však v roce 2020 naznačuje pokles o 5,4 %. Podle tohoto opatření se předpokládá, že hospodářství v roce 2021 vzroste o 4,3 % a v roce 2022 o 7 % a že se hospodářská činnost v roce 2022 vrátí na svou roční úroveň roku 2019.

Střednědobá rozpočtová situace, včetně investic: Očekává se, že schodek veřejných financí zůstane v roce 2021 stabilní na úrovni 5 %, načež v roce 2022 klesne na 2,9 % HDP. Podle odhadů vzrostou veřejné investice z 2,7 % HDP v roce 2020 na 2,9 % v roce 2021. Fiskální podpora financovaná z vnitrostátních zdrojů v letech 2020 a 2021 – měřená změnou primárního salda v porovnání s úrovní před krizí (2019) – se včetně diskrečních rozpočtových opatření a působení automatických stabilizátorů odhaduje v obou letech na 5,7 % HDP. Opatření přijatá v letech 2020 a 2021 jsou v souladu s doporučením Rady ze dne 20. července 2020. Diskreční rozpočtová opatření přijatá vládou v letech 2020 a 2021 jsou z větší části dočasná, případně jsou vyvážena vyrovnávacími opatřeními.

Irsko se potýká s nerovnováhou ve smyslu postupu při makroekonomické nerovnováze. Zranitelná místa se týkají velkých soukromých a veřejných dluhů a čisté vnější zůstávají. Výhledově přinese plán pro oživení a odolnost příležitost k řešení nerovnováhy, potřeb investic a reforem.

Střednědobá situace dluhu: Na konci roku 2018 činil veřejný dluh 63 % a na konci roku 2019 dosáhl 57,4 %, načež koncem roku 2020 vzrostl na 59,5 % HDP. Následně se předpokládá, že se sníží ze 61,4 % HDP na konci roku 2021 na 59,7 % HDP na konci roku 2022. Celkově analýza udržitelnosti dluhu naznačuje ve střednědobém horizontu nízká rizika. Očekává se, že provádění reforem a investic v rámci nástroje Next Generation EU, zejména Nástroje pro oživení a odolnost, bude mít v nadcházejících letech podstatný pozitivní a dlouhodobý dopad na růst HDP, což by mělo za stejných podmínek přispět k posílení udržitelnosti dluhu.

Další faktory, na něž členský stát poukázal: Hlavní faktory, které Irsko uvedlo dne 30. dubna 2021, již pokrývá analýza obsažená v předchozích oddílech.

4.2.8Řecko

Střednědobá makroekonomická situace: Po poklesu o 8,2 % v roce 2020 má hospodářství vzrůst v roce 2021 o 4,1 % a v roce 2022 o 6 %. Růst v roce 2021 je dán zejména soukromou spotřebou a investicemi. Předpokládá se, že se hospodářská činnost v roce 2022 vrátí na svou roční úroveň roku 2019.

Střednědobá rozpočtová situace, včetně investic: Očekává se, že schodek veřejných financí vzroste ze 9,7 % HDP v roce 2020 na 10 % v roce 2021, načež v roce 2022 klesne na 3,2 % HDP. Podle odhadů vzrostou veřejné investice ze 3 % HDP v roce 2020 na 4,9 % v roce 2021. Fiskální podpora financovaná z vnitrostátních zdrojů v letech 2020 a 2021 – měřená změnou primárního salda v porovnání s úrovní před krizí (2019) – se včetně diskrečních rozpočtových opatření a působení automatických stabilizátorů odhaduje na 11,3 %, resp. 11,7 % HDP. Opatření přijatá v letech 2020 a 2021 jsou v souladu s doporučením Rady ze dne 20. července 2020. Diskreční rozpočtová opatření přijatá vládou v letech 2020 a 2021 a oznámená pro rok 2022 jsou dočasná, případně jsou vyvážena vyrovnávacími opatřeními.

Řecko se potýká s nadměrnou nerovnováhou ve smyslu postupu při makroekonomické nerovnováze. Zranitelná místa jsou spojena s vysokým veřejným dluhem, nedokončeným obnovením vnější rovnováhy a vysokým podílem úvěrů se selháním, a to v kontextu vysoké nezaměstnanosti a nízkého potenciálního růstu. Výhledově přinese plán pro oživení a odolnost příležitost k řešení nerovnováhy, potřeb investic a reforem.

Střednědobá situace dluhu: Na konci roku 2018 činil veřejný dluh 186,2 % a na konci roku 2019 dosáhl 180,5 %, načež koncem roku 2020 vzrostl na 205,6 % HDP. Následně se předpokládá, že se sníží z 208,8 % HDP na konci roku 2021 na 201,5 % HDP na konci roku 2022. Řecko je pod posíleným dohledem 20 . Analýza udržitelnosti dluhu potvrzuje vysoká rizika ve střednědobém horizontu. Podle základního desetiletého odhadu se poměr veřejného dluhu v daném období sníží, ačkoli i nadále zůstane vysoký. Dluhová trajektorie je zejména ve střednědobém horizontu citlivá na makroekonomické šoky. Při zohlednění velké škály možných dočasných šoků působících na makroekonomické proměnné (prostřednictvím stochastických projekcí) je pravděpodobné, že by míra zadlužení mohla být v roce 2025 vyšší než v roce 2020. Kromě toho analýza udržitelnosti dluhu představená v desáté zprávě o posíleném dohledu ukazuje zvýšená rizika udržitelnosti v alternativních scénářích 21 . Pokud jde o další faktory, které jsou rozhodující pro celkové hodnocení udržitelnosti dluhu, profil složení a splatnosti veřejného dluhu zmírňuje dluhovou zranitelnost, zatímco by z podmíněných závazků mohla vyplynout další rizika. Velký podíl dluhu je financován s nízkými sazbami s dlouhou splatností, které společně s velkými hotovostními rezervami řecké vlády účinně tlumí dopad krátkodobých výkyvů na náklady financování. Analýza udržitelnosti dluhu představená v desáté zprávě o posíleném dohledu nebere v úvahu dlouhodobý dopad, který mohou mít na růst reformy a investice, jež jsou představeny v plánu pro oživení a odolnost a jež mohou ještě více zmírnit rizika udržitelnosti. Existují naopak rizika pramenící z nejistoty související s podmíněnými závazky vůči soukromému sektoru, včetně státních záruk poskytnutých firmám a osobám samostatně výdělečně činným během pandemie nebo v kontextu programu Hercules.

Další faktory, na něž členský stát poukázal: Hlavní faktory, které Řecko uvedlo dne 29. dubna 2021, již pokrývá analýza obsažená v předchozích oddílech.

4.2.9Španělsko

Střednědobá makroekonomická situace: Po poklesu o 10,8 % v roce 2020 má hospodářství vzrůst v roce 2021 o 5,9 % a v roce 2022 o 6,8 %. Růst v roce 2021 je dán zejména soukromou spotřebou a investicemi. Předpokládá se, že se hospodářská činnost v roce 2022 vrátí na svou roční úroveň roku 2019.

Střednědobá rozpočtová situace, včetně investic: Očekává se, že schodek veřejných financí klesne z 11% HDP v roce 2020 na 7,6 % v roce 2021, načež se v roce 2022 sníží na 5,2% HDP. Podle odhadů veřejné investice zůstávají v roce 2021 stabilní ve výši 2,5 % HDP. Fiskální podpora financovaná z vnitrostátních zdrojů v letech 2020 a 2021 – měřená změnou primárního salda v porovnání s úrovní před krizí (2019) – se včetně diskrečních rozpočtových opatření a působení automatických stabilizátorů odhaduje na 8,1 %, resp. 4,8 % HDP. Opatření přijatá v letech 2020 a 2021 jsou v souladu s doporučením Rady ze dne 20. července 2020. Diskreční rozpočtová opatření přijatá vládou v letech 2020 a 2021 jsou z větší části dočasná, případně jsou vyvážena vyrovnávacími opatřeními.

Španělsko se potýká s nerovnováhou ve smyslu postupu při makroekonomické nerovnováze. Zranitelná místa jsou spojena s vysokým zahraničním a vnitřním dluhem, jak ve veřejném, tak v soukromém sektoru, což nadále představuje v kontextu vysoké nezaměstnanosti slabinu přeshraničního významu. Výhledově přinese plán pro oživení a odolnost příležitost k řešení nerovnováhy, potřeb investic a reforem.

Střednědobá situace dluhu: Na konci roku 2018 činil veřejný dluh 97,4 % a na konci roku 2019 dosáhl 95,5 %, načež koncem roku 2020 vzrostl na 120 % HDP. Následně se předpokládá, že se sníží ze 119,6 % HDP na konci roku 2021 na 116,9 % HDP na konci roku 2022. Analýza udržitelnosti dluhu potvrzuje vysoká rizika ve střednědobém horizontu. Podle základního desetiletého odhadu se poměr veřejného dluhu stabilizuje a v druhé polovině období mírně klesne, ačkoli i nadále zůstane vysoký. Dluhová trajektorie je citlivá na makroekonomické šoky. Při zohlednění velké škály možných dočasných šoků působících na makroekonomické proměnné (prostřednictvím stochastických projekcí) je pravděpodobné, že by míra zadlužení mohla být v roce 2025 vyšší než v roce 2020. Pokud jde o další faktory, které jsou rozhodující pro celkové posouzení udržitelnosti dluhu, ke zmírnění rizik přispívá prodloužení splatnosti dluhu v posledních letech, poměrně stabilní zdroje financování (s diverzifikovanou a velkou základnou investorů) a historicky nízké úvěrové náklady podporované zásahy Eurosystému. Kromě toho se očekává, že provádění reforem a investic v rámci nástroje Next Generation EU, zejména Nástroje pro oživení a odolnost, bude mít v nadcházejících letech podstatný pozitivní a dlouhodobý dopad na růst HDP, což by mělo za stejných podmínek přispět k posílení udržitelnosti dluhu. Navíc se předpokládá, že hrubé potřeby financování poklesnou. Faktory zvyšující riziko souvisejí s riziky podmíněného závazku vyplývajícími ze soukromého sektoru, mimo jiné prostřednictvím možného využití státních záruk poskytovaných firmám a osobám samostatně výdělečně činným během krize COVID-19.

Další faktory, na něž členský stát poukázal: Dne 30. dubna 2021 Španělsko uvedlo další rozhodující faktory a sice i) že od statistického roku 2020 je SAREB, společnost spravující aktiva, zařazena do sektoru veřejných institucí a k míře schodku přidala v roce 2020 přibližně 1 procentní bod a k míře zadlužení 3 procentní body a ii) že Španělsko zavedlo též výnosová opatření, zejména nové daně z finančních transakcí, některých digitálních služeb a jednorázových plastů, od nichž se očekává, že ve střednědobém horizontu posílí veřejné finance.

4.2.10Francie

Střednědobá makroekonomická situace: Po poklesu o 8,1 % v roce 2020 má hospodářství vzrůst v roce 2021 o 5,7 % a v roce 2022 o 4,2 %. Růst v roce 2021 je dán zejména investicemi a soukromou spotřebou. Předpokládá se, že se hospodářská činnost v roce 2022 vrátí na svou roční úroveň roku 2019.

Střednědobá rozpočtová situace, včetně investic: Očekává se, že schodek veřejných financí klesne z 9,2% HDP v roce 2020 na 8,5% v roce 2021, načež se v roce 2022 sníží na 4,7% HDP. Podle odhadů vzrostou veřejné investice ze 3,8 % HDP v roce 2020 na 3,9 % v roce 2021. Fiskální podpora financovaná z vnitrostátních zdrojů v letech 2020 a 2021 – měřená změnou primárního salda v porovnání s úrovní před krizí (2019) – se včetně diskrečních rozpočtových opatření a působení automatických stabilizátorů odhaduje na 6,2 %, resp. 5,7 % HDP. Opatření přijatá v letech 2020 a 2021 jsou v souladu s doporučením Rady ze dne 20. července 2020. Některá z diskrečních opatření přijatých vládou v letech 2020 a 2021 a oznámených pro rok 2022 se nejeví jako dočasná nebo vyvážená vyrovnávacími opatřeními. Po období uvedeném v prognóze Komise, v roce 2023, je zbývající dopad těchto dočasných opatření předběžně odhadován na přibližně 1 % HDP.

Francie se potýká s nerovnováhou ve smyslu postupu při makroekonomické nerovnováze. Zranitelná místa jsou spojena s vysokým veřejným dluhem, slabou konkurenceschopností a nízkým růstem produktivity, což má přeshraniční význam. Výhledově přinese plán pro oživení a odolnost příležitost k řešení nerovnováhy, potřeb investic a reforem.

Střednědobá situace dluhu: Na konci roku 2018 činil veřejný dluh 98 % a na konci roku 2019 dosáhl 97,6 %, načež koncem roku 2020 vzrostl na 115,7 % HDP. Následně se předpokládá, že se sníží ze 117,4 % HDP na konci roku 2021 na 116,4 % HDP na konci roku 2022. Analýza udržitelnosti dluhu potvrzuje vysoká rizika ve střednědobém horizontu. Podle základního desetiletého odhadu se poměr veřejného dluhu stabilizuje a v druhé polovině období mírně klesne, ačkoli i nadále zůstane vysoký. Dluhová trajektorie je citlivá na makroekonomické šoky. Při zohlednění velké škály možných dočasných šoků působících na makroekonomické proměnné (prostřednictvím stochastických projekcí) je pravděpodobné, že by míra zadlužení mohla být v roce 2025 vyšší než v roce 2020. Pokud jde o další faktory, které jsou rozhodující pro celkové posouzení udržitelnosti dluhu, ke zmírnění rizik přispívá prodloužení splatnosti dluhu v posledních letech, poměrně stabilní zdroje financování (s diverzifikovanou a velkou základnou investorů) a historicky nízké úvěrové náklady podporované zásahy Eurosystému. Kromě toho se očekává, že provádění reforem a investic v rámci nástroje Next Generation EU, zejména Nástroje pro oživení a odolnost, bude mít v nadcházejících letech podstatný pozitivní a dlouhodobý dopad na růst HDP, což by mělo za stejných podmínek přispět k posílení udržitelnosti dluhu. Navíc se předpokládá, že hrubé potřeby financování poklesnou. Faktory zvyšující riziko souvisejí s riziky podmíněného závazku vyplývajícími ze soukromého sektoru, mimo jiné prostřednictvím možného využití státních záruk poskytovaných firmám a osobám samostatně výdělečně činným během krize COVID-19.

Další faktory, na něž členský stát poukázal: Dne 30. dubna 2021 Francie uvedla další rozhodující faktory, a sice omezení růstu veřejných výdajů v posledních letech, které podle odhad představuje průměrné zvýšení v reálném vyjádření o 0,7 % v letech 2017 až 2019.

4.2.11Chorvatsko

Střednědobá makroekonomická situace: Po poklesu o 8 % v roce 2020 má hospodářství vzrůst v roce 2021 o 5 % a v roce 2022 o 6,1 %. Růst v roce 2021 je dán zejména soukromou spotřebou a investicemi. Předpokládá se, že se hospodářská činnost v roce 2022 vrátí na svou roční úroveň roku 2019.

Střednědobá rozpočtová situace, včetně investic: Očekává se, že schodek veřejných financí klesne z 7,4% HDP v roce 2020 na 4,6% v roce 2021, načež se v roce 2022 sníží na 3,2% HDP. Podle odhadů veřejné investice vzrostou v roce 2020 z 5,6 % HDP na 6,3 % v roce 2021, kdy budou vyšší než schodek veřejných financí v letech 2021. Fiskální podpora financovaná z vnitrostátních zdrojů v letech 2020 a 2021 – měřená změnou primárního salda v porovnání s úrovní před krizí (2019) – se včetně diskrečních rozpočtových opatření a působení automatických stabilizátorů odhaduje na 8,1 %, resp. 5,3 % HDP. Opatření přijatá v letech 2020 a 2021 jsou v souladu s doporučením Rady ze dne 20. července 2020. Diskreční rozpočtová opatření přijatá vládou v letech 2020 a 2021 jsou z větší části dočasná, případně jsou vyvážena vyrovnávacími opatřeními.

Chorvatsko se potýká s nerovnováhou ve smyslu postupu při makroekonomické nerovnováze. Zranitelná místa jsou spojena s veřejným, soukromým a zahraničním dluhem v kontextu nízkého potenciálního růstu. Výhledově přinese plán pro oživení a odolnost příležitost k řešení nerovnováhy, potřeb investic a reforem.

Střednědobá situace dluhu: Na konci roku 2018 činil veřejný dluh 74,3 % a na konci roku 2019 dosáhl 72,8 %, načež koncem roku 2020 vzrostl na 88,7 % HDP. Následně se předpokládá, že se sníží z 85,6 % HDP na konci roku 2021 na 82,9 % HDP na konci roku 2022. Celkově analýza udržitelnosti dluhu naznačuje ve střednědobém horizontu nízká rizika. Očekává se, že provádění reforem a investic v rámci nástroje Next Generation EU, zejména Nástroje pro oživení a odolnost, bude mít v nadcházejících letech podstatný pozitivní a dlouhodobý dopad na růst HDP, což by mělo za stejných podmínek přispět k posílení udržitelnosti dluhu.

Další faktory, na něž členský stát poukázal: Hlavní faktory, které Chorvatsko uvedlo dne 30. dubna 2021, již pokrývá analýza obsažená v předchozích oddílech.

4.2.12Itálie

Střednědobá makroekonomická situace: Po poklesu o 8,9 % v roce 2020 má hospodářství vzrůst v roce 2021 o 4,2 % a v roce 2022 o 4,4 %. Růst v roce 2021 je dán zejména soukromou spotřebou a investicemi. Nepředpokládá se, že se hospodářská činnost vrátí v roce 2022 na svou úroveň před krizí, přičemž se stále očekává, že úroveň HDP v roce 2022 bude o 0,9 % nižší než v roce 2019.

Střednědobá rozpočtová situace, včetně investic: Očekává se, že schodek veřejných financí vzroste ze 9,5 % HDP v roce 2020 na 11,7 % v roce 2021, načež v roce 2022 klesne na 5,8 % HDP. Podle odhadů vzrostou veřejné investice ze 2,7 % HDP v roce 2020 na 2,9 % v roce 2021. Fiskální podpora financovaná z vnitrostátních zdrojů v letech 2020 a 2021 – měřená změnou primárního salda v porovnání s úrovní před krizí (2019) – se včetně diskrečních rozpočtových opatření a působení automatických stabilizátorů odhaduje na 8 %, resp. 10,2 % HDP. Opatření přijatá v letech 2020 a 2021 jsou v souladu s doporučením Rady ze dne 20. července 2020. Některá z diskrečních opatření přijatých vládou v letech 2020 a 2021 se nejeví jako dočasná nebo vyvážená vyrovnávacími opatřeními. Po období uvedeném v prognóze Komise, v roce 2023, je zbývající dopad těchto dočasných opatření předběžně odhadován na přibližně 1 % HDP.

Itálie se potýká s nadměrnou nerovnováhou ve smyslu postupu při makroekonomické nerovnováze. Zranitelná místa jsou spojena s vysokým veřejným dluhem a dlouhodobě slabou dynamikou, což má přeshraniční význam v kontextu křehkosti trhu práce a bankovního sektoru. Výhledově přinese plán pro oživení a odolnost příležitost k řešení nerovnováhy, potřeb investic a reforem.

Střednědobá situace dluhu: Na konci roku 2018 činil veřejný dluh 134,4 % a na konci roku 2019 dosáhl 134,6 %, načež koncem roku 2020 vzrostl na 155,8 % HDP. Následně se předpokládá, že se sníží ze 159,8 % HDP na konci roku 2021 na 156,6 % HDP na konci roku 2022. Analýza udržitelnosti dluhu potvrzuje vysoká rizika ve střednědobém horizontu. Podle základního desetiletého odhadu se poměr veřejného dluhu v příštích pěti letech stabilizuje a v druhé polovině období klesne, ačkoli i nadále zůstane vysoký. Dluhová trajektorie je citlivá na makroekonomické šoky. Při zohlednění velké škály možných dočasných šoků působících na makroekonomické proměnné (prostřednictvím stochastických projekcí) je pravděpodobné, že by míra zadlužení mohla být v roce 2025 vyšší než v roce 2020. Pokud jde o další faktory, které jsou rozhodující pro celkové posouzení udržitelnosti dluhu, ke zmírnění rizik přispívá prodloužení splatnosti dluhu v posledních letech, poměrně stabilní zdroje financování (s diverzifikovanou a velkou základnou investorů) a historicky nízké úvěrové náklady podporované zásahy Eurosystému. Kromě toho se očekává, že provádění reforem a investic v rámci nástroje Next Generation EU, zejména Nástroje pro oživení a odolnost, bude mít v nadcházejících letech podstatný pozitivní a dlouhodobý dopad na růst HDP, což by mělo za stejných podmínek přispět k posílení udržitelnosti dluhu. Navíc se předpokládá, že hrubé potřeby financování poklesnou. Faktory zvyšující riziko souvisejí s riziky podmíněného závazku vyplývajícími ze soukromého sektoru, mimo jiné prostřednictvím možného využití státních záruk poskytovaných firmám během krize COVID-19.

Další faktory, na něž členský stát poukázal: Dne 30. dubna 2021 Itálie uvedla další rozhodující faktory, konkrétně značná aktiva v držení vládních institucí a jejich úlohu pro jejich celkovou úvěruschopnost, poměrně nízký stav podmíněných závazků i po nárůstu způsobeném krizí COVID-19 a skutečnost, že lze očekávat, že objem dluhu v držení trhu bude v nadcházejících letech podstatně nižší než celková výše dluhu.

4.2.13Kypr

Střednědobá makroekonomická situace: Po poklesu o 5,1 % v roce 2020 má hospodářství vzrůst v roce 2021 o 3,1 % a v roce 2022 o 3,8 %. Růst v roce 2021 je dán zejména soukromou spotřebou a čistým vývozem. Předpokládá se, že se hospodářská činnost v roce 2022 vrátí na svou roční úroveň roku 2019.

Střednědobá rozpočtová situace, včetně investic: Očekává se, že schodek veřejných financí klesne z 5,7% HDP v roce 2020 na 5,1% v roce 2021, načež se v roce 2022 sníží na 2% HDP. Podle odhadů vzrostou veřejné investice ze 2,9 % HDP v roce 2020 na 3,5 % v roce 2021. Fiskální podpora financovaná z vnitrostátních zdrojů v letech 2020 a 2021 – měřená změnou primárního salda v porovnání s úrovní před krizí (2019) – se včetně diskrečních rozpočtových opatření a působení automatických stabilizátorů odhaduje na 7,6 %, resp. 6,8 % HDP. Opatření přijatá v letech 2020 a 2021 jsou v souladu s doporučením Rady ze dne 20. července 2020. Diskreční rozpočtová opatření přijatá vládou v letech 2020 a 2021 jsou z větší části dočasná, případně jsou vyvážena vyrovnávacími opatřeními.

Kypr se potýká s nadměrnou nerovnováhou ve smyslu postupu při makroekonomické nerovnováze. Zranitelná místa jsou spojena se značným objemem zahraničního, veřejného a soukromého dluhu a stále vysokým podílem úvěrů se selháním, a to spolu s rozsáhlým schodkem běžného účtu. Výhledově přinese plán pro oživení a odolnost příležitost k řešení nerovnováhy, potřeb investic a reforem.

Střednědobá situace dluhu: Na konci roku 2018 činil veřejný dluh 99,2 % a na konci roku 2019 dosáhl 94 %, načež koncem roku 2020 vzrostl na 118,2 % HDP. Následně se předpokládá, že se sníží ze 112,2 % HDP na konci roku 2021 na 106,6 % HDP na konci roku 2022. Celkově analýza udržitelnosti dluhu naznačuje ve střednědobém horizontu nízká rizika. Očekává se, že provádění reforem a investic v rámci nástroje Next Generation EU, zejména Nástroje pro oživení a odolnost, bude mít v nadcházejících letech podstatný pozitivní a dlouhodobý dopad na růst HDP, což by mělo za stejných podmínek přispět k posílení udržitelnosti dluhu.

Další faktory, na něž členský stát poukázal: Hlavní faktory, které Kypr uvedlo dne 29. dubna 2021, již pokrývá analýza obsažená v předchozích oddílech.

4.2.14Lotyšsko

Střednědobá makroekonomická situace: Po poklesu o 3,6 % v roce 2020 má hospodářství vzrůst v roce 2021 o 3,5 % a v roce 2022 o 6 %. Růst v roce 2021 je dán zejména soukromou spotřebou a investicemi. Předpokládá se, že se hospodářská činnost v roce 2022 vrátí na svou roční úroveň roku 2019.

Střednědobá rozpočtová situace, včetně investic: Očekává se, že schodek veřejných financí vzroste ze 4,5 % HDP v roce 2020 na 7,3 % v roce 2021, načež v roce 2022 klesne na 2 % HDP. Podle odhadů veřejné investice vzrostou z 5,7 % HDP v roce 2020 na 6,2 % v roce 2021, přičemž v roce 2020 budou vyšší než schodek veřejných financí v roce 2020. Fiskální podpora financovaná z vnitrostátních zdrojů v letech 2020 a 2021 – měřená změnou primárního salda v porovnání s úrovní před krizí (2019) – se včetně diskrečních rozpočtových opatření a působení automatických stabilizátorů odhaduje na 4 %, resp. 6,8 % HDP. Opatření přijatá v letech 2020 a 2021 jsou v souladu s doporučením Rady ze dne 20. července 2020. Některá z diskrečních opatření přijatých vládou v letech 2020 a 2021 se nejeví jako dočasná nebo vyvážená vyrovnávacími opatřeními. Po období uvedeném v prognóze Komise, v roce 2023, je zbývající dopad těchto dočasných opatření předběžně odhadován na přibližně 1 % HDP.

Střednědobá situace dluhu: Na konci roku 2018 činil veřejný dluh 37,1 % a na konci roku 2019 dosáhl 37 %, načež koncem roku 2020 vzrostl na 43,5 % HDP. Následně se předpokládá, že se sníží ze 47,3 % HDP na konci roku 2021 na 46,4 % HDP na konci roku 2022. Celkově analýza udržitelnosti dluhu naznačuje ve střednědobém horizontu nízká rizika. Očekává se, že provádění reforem a investic v rámci nástroje Next Generation EU, zejména Nástroje pro oživení a odolnost, bude mít v nadcházejících letech podstatný pozitivní a dlouhodobý dopad na růst HDP, což by mělo za stejných podmínek přispět k posílení udržitelnosti dluhu.

Další faktory, na něž členský stát poukázal: Hlavní faktory, které Lotyšsko uvedlo dne 30. dubna 2021, již pokrývá analýza obsažená v předchozích oddílech.

4.2.15Litva

Střednědobá makroekonomická situace: Po poklesu o 0,9 % v roce 2020 má hospodářství vzrůst v roce 2021 o 2,9 % a v roce 2022 o 3,9 %. Růst v roce 2021 je dán zejména soukromou spotřebou a investicemi. Předpokládá se, že se hospodářská činnost v roce 2021 vrátí na svou roční úroveň roku 2019.

Střednědobá rozpočtová situace, včetně investic: Očekává se, že schodek veřejných financí vzroste ze 7,4 % HDP v roce 2020 na 8,2 % v roce 2021, načež v roce 2022 klesne na 6 % HDP. Podle odhadů klesnou veřejné investice ze 4,1 % HDP v roce 2020 na 3,9 % v roce 2021. Fiskální podpora financovaná z vnitrostátních zdrojů v letech 2020 a 2021 – měřená změnou primárního salda v porovnání s úrovní před krizí (2019) – se včetně diskrečních rozpočtových opatření a působení automatických stabilizátorů odhaduje na 8 %, resp. 9 % HDP. Opatření přijatá v letech 2020 a 2021 jsou v souladu s doporučením Rady ze dne 20. července 2020. Některá z diskrečních opatření přijatých vládou v letech 2020 a 2021 se nejeví jako dočasná nebo vyvážená vyrovnávacími opatřeními. Po období uvedeném v prognóze Komise, v roce 2023, je zbývající dopad těchto dočasných opatření předběžně odhadován na přibližně 1 % HDP.

Střednědobá situace dluhu: Na konci roku 2018 činil veřejný dluh 33,7 % a na konci roku 2019 dosáhl 35,9 %, načež koncem roku 2020 vzrostl na 47,3 % HDP. Následně se předpokládá, že se zvýší z 51,9 % HDP na konci roku 2021 na 54,1 % HDP na konci roku 2022. Celkově analýza udržitelnosti dluhu naznačuje ve střednědobém horizontu nízká rizika. Očekává se, že provádění reforem a investic v rámci nástroje Next Generation EU, zejména Nástroje pro oživení a odolnost, bude mít v nadcházejících letech podstatný pozitivní a dlouhodobý dopad na růst HDP, což by mělo za stejných podmínek přispět k posílení udržitelnosti dluhu.

Další faktory, na něž členský stát poukázal: Hlavní faktory, které Litva uvedlo dne 30. dubna 2021, již pokrývá analýza obsažená v předchozích oddílech.

4.2.16Lucembursko

Střednědobá makroekonomická situace: Po poklesu o 1,3 % v roce 2020 má hospodářství vzrůst v roce 2021 o 4,5 % a v roce 2022 o 3,3 %. Růst v roce 2021 je dán zejména soukromou spotřebou a čistým vývozem. Předpokládá se, že se hospodářská činnost v roce 2021 vrátí na svou roční úroveň roku 2019.

Střednědobá rozpočtová situace, včetně investic: Očekává se, že schodek veřejných financí klesne ze 4,1 % HDP v roce 2020 na 0,3 % v roce 2021, načež se v roce 2022 sníží na 0,1 % HDP. Podle odhadů veřejné investice klesnou v roce 2020 z 5 % HDP na 4,3 % v roce 2021 a budou vyšší než schodek veřejných financí v letech 2020 a 2021. Fiskální podpora financovaná z vnitrostátních zdrojů v letech 2020 a 2021 – měřená změnou primárního salda v porovnání s úrovní před krizí (2019) – se včetně diskrečních rozpočtových opatření a působení automatických stabilizátorů odhaduje na 6,5 %, resp. 2,7 % HDP. Opatření přijatá v letech 2020 a 2021 jsou v souladu s doporučením Rady ze dne 20. července 2020. Diskreční rozpočtová opatření přijatá vládou v letech 2020 a 2021 jsou z větší části dočasná, případně jsou vyvážena vyrovnávacími opatřeními.

Střednědobá situace dluhu: Na konci roku 2018 činil veřejný dluh 21 % a na konci roku 2019 dosáhl 22 %, načež koncem roku 2020 vzrostl na 24,9 % HDP. Následně se předpokládá, že se sníží z 27 % HDP na konci roku 2021 na 26,8 % HDP na konci roku 2022. Celkově analýza udržitelnosti dluhu naznačuje ve střednědobém horizontu nízká rizika. Očekává se, že provádění reforem a investic v rámci nástroje Next Generation EU, zejména Nástroje pro oživení a odolnost, bude mít v nadcházejících letech podstatný pozitivní a dlouhodobý dopad na růst HDP, což by mělo za stejných podmínek přispět k posílení udržitelnosti dluhu.

Další faktory, na něž členský stát poukázal: Hlavní faktory, které Lucembursko uvedlo dne 30. dubna 2021, již pokrývá analýza obsažená v předchozích oddílech.

4.2.17Maďarsko

Střednědobá makroekonomická situace: Po poklesu o 5 % v roce 2020 má hospodářství vzrůst v roce 2021 o 5 % a v roce 2022 o 5,5 %. Růst v roce 2021 je dán zejména investicemi a soukromou spotřebou. Předpokládá se, že se hospodářská činnost v roce 2022 vrátí na svou roční úroveň roku 2019.

Střednědobá rozpočtová situace, včetně investic: Očekává se, že schodek veřejných financí klesne ze 8,1 % HDP v roce 2020 na 6,8 % v roce 2021, načež se v roce 2022 sníží na 4,5 % HDP. Podle odhadů veřejné investice zůstávají v roce 2021 stabilní ve výši 6,4 % HDP. Fiskální podpora financovaná z vnitrostátních zdrojů v letech 2020 a 2021 – měřená změnou primárního salda v porovnání s úrovní před krizí (2019) – se včetně diskrečních rozpočtových opatření a působení automatických stabilizátorů odhaduje na 5,9 %, resp. 4,5 % HDP. Opatření přijatá v letech 2020 a 2021 jsou v souladu s doporučením Rady ze dne 20. července 2020. Některá z diskrečních opatření přijatých vládou v letech 2020 a 2021 se nejeví jako dočasná nebo vyvážená vyrovnávacími opatřeními. Po období uvedeném v prognóze Komise, v roce 2023, je zbývající dopad těchto časově neomezených opatření předběžně odhadován na přibližně 2 % HDP.

Střednědobá situace dluhu: Na konci roku 2018 činil veřejný dluh 69,1 % a na konci roku 2019 dosáhl 65,5 %, načež koncem roku 2020 vzrostl na 80,4 % HDP. Následně se předpokládá, že se sníží ze 78,6 % HDP na konci roku 2021 na 77,1 % HDP na konci roku 2022. Celkově analýza udržitelnosti dluhu naznačuje ve střednědobém horizontu nízká rizika. Očekává se, že provádění reforem a investic v rámci nástroje Next Generation EU, zejména Nástroje pro oživení a odolnost, bude mít v nadcházejících letech podstatný pozitivní a dlouhodobý dopad na růst HDP, což by mělo za stejných podmínek přispět k posílení udržitelnosti dluhu.

Další faktory, na něž členský stát poukázal: Hlavní faktory, které Maďarsko uvedlo dne 30. dubna 2021, již pokrývá analýza obsažená v předchozích oddílech.

4.2.18Malta

Střednědobá makroekonomická situace: Po poklesu o 7 % v roce 2020 má hospodářství vzrůst v roce 2021 o 4,6 % a v roce 2022 o 6,1 %. Růst v roce 2021 je dán zejména soukromou spotřebou a investicemi. Předpokládá se, že se hospodářská činnost v roce 2022 vrátí na svou roční úroveň roku 2019.

Střednědobá rozpočtová situace, včetně investic: Očekává se, že schodek veřejných financí vzroste ze 10,1 % HDP v roce 2020 na 11,8 % v roce 2021, načež v roce 2022 klesne na 5,5 % HDP. Podle odhadů vzrostou veřejné investice ze 4,5 % HDP v roce 2020 na 5,6 % v roce 2021. Fiskální podpora financovaná z vnitrostátních zdrojů v letech 2020 a 2021 – měřená změnou primárního salda v porovnání s úrovní před krizí (2019) – se včetně diskrečních rozpočtových opatření a působení automatických stabilizátorů odhaduje na 10,6 %, resp. 12,1 % HDP. Opatření přijatá v letech 2020 a 2021 jsou v souladu s doporučením Rady ze dne 20. července 2020. Diskreční rozpočtová opatření přijatá vládou v letech 2020 a 2021 jsou z větší části dočasná, případně jsou vyvážena vyrovnávacími opatřeními.

Střednědobá situace dluhu: Na konci roku 2018 činil veřejný dluh 44,8 % a na konci roku 2019 dosáhl 42 %, načež koncem roku 2020 vzrostl na 54,3 % HDP. Následně se předpokládá, že se zvýší ze 64,7 % HDP na konci roku 2021 na 65,5 % HDP na konci roku 2022. Celkově analýza udržitelnosti dluhu naznačuje ve střednědobém horizontu nízká rizika. Očekává se, že provádění reforem a investic v rámci nástroje Next Generation EU, zejména Nástroje pro oživení a odolnost, bude mít v nadcházejících letech podstatný pozitivní a dlouhodobý dopad na růst HDP, což by mělo za stejných podmínek přispět k posílení udržitelnosti dluhu.

Další faktory, na něž členský stát poukázal: Hlavní faktory, které Malta uvedla dne 10. května 2021, již pokrývá analýza obsažená v předchozích oddílech.

4.2.19Nizozemsko

Střednědobá makroekonomická situace: Po poklesu o 3,7 % v roce 2020 má hospodářství vzrůst v roce 2021 o 2,3 % a v roce 2022 o 3,6 %. Růst v roce 2021 je dán zejména veřejnou spotřebou a čistým vývozem. Předpokládá se, že se hospodářská činnost v roce 2022 vrátí na svou roční úroveň roku 2019.

Střednědobá rozpočtová situace, včetně investic: Očekává se, že schodek veřejných financí vzroste ze 4,3 % HDP v roce 2020 na 5 % v roce 2021, načež v roce 2022 klesne na 1,8 % HDP. Podle odhadů vzrostou veřejné investice ze 3,4 % HDP v roce 2020 na 3,9 % v roce 2021. Fiskální podpora financovaná z vnitrostátních zdrojů v letech 2020 a 2021 – měřená změnou primárního salda v porovnání s úrovní před krizí (2019) – se včetně diskrečních rozpočtových opatření a působení automatických stabilizátorů odhaduje na 6,1 %, resp. 6,9 % HDP. Opatření přijatá v letech 2020 a 2021 jsou v souladu s doporučením Rady ze dne 20. července 2020. Některá z diskrečních opatření přijatých vládou v letech 2020 a 2021 se nejeví jako dočasná nebo vyvážená vyrovnávacími opatřeními. Po období uvedeném v prognóze Komise, v roce 2023, je zbývající dopad těchto dočasných opatření předběžně odhadován na přibližně 1 % HDP.

Nizozemsko se potýká s nerovnováhou ve smyslu postupu při makroekonomické nerovnováze. Soukromý dluh a přebytek běžného účtu zůstávají vysoké a mají přeshraniční význam. Výhledově přinese plán pro oživení a odolnost příležitost k řešení nerovnováhy, potřeb investic a reforem.

Střednědobá situace dluhu: Na konci roku 2018 činil veřejný dluh 52,4 % a na konci roku 2019 dosáhl 48,7 %, načež koncem roku 2020 vzrostl na 54,5 % HDP. Následně se předpokládá, že se sníží z 58 % HDP na konci roku 2021 na 56,8 % HDP na konci roku 2022. Celkově analýza udržitelnosti dluhu naznačuje ve střednědobém horizontu nízká rizika. Očekává se, že provádění reforem a investic v rámci nástroje Next Generation EU, zejména Nástroje pro oživení a odolnost, bude mít v nadcházejících letech podstatný pozitivní a dlouhodobý dopad na růst HDP, což by mělo za stejných podmínek přispět k posílení udržitelnosti dluhu.

Další faktory, na něž členský stát poukázal: Hlavní faktory, které Nizozemsko uvedlo dne 4. května 2021, již pokrývá analýza obsažená v předchozích oddílech.

4.2.20Rakousko

Střednědobá makroekonomická situace: Po poklesu o 6,6 % v roce 2020 má hospodářství vzrůst v roce 2021 o 3,4 % a v roce 2022 o 4,3 %. Růst v roce 2021 je dán zejména soukromou spotřebou a investicemi. Předpokládá se, že se hospodářská činnost v roce 2022 vrátí na svou roční úroveň roku 2019.

Střednědobá rozpočtová situace, včetně investic: Očekává se, že schodek veřejných financí klesne z 8,9 % HDP v roce 2020 na 7,6 % v roce 2021, načež se v roce 2022 sníží na 3 % HDP. Podle odhadů vzrostou veřejné investice ze 3,4 % HDP v roce 2020 na 3,6 % v roce 2021. Fiskální podpora financovaná z vnitrostátních zdrojů v letech 2020 a 2021 – měřená změnou primárního salda v porovnání s úrovní před krizí (2019) – se včetně diskrečních rozpočtových opatření a působení automatických stabilizátorů odhaduje na 9,6 %, resp. 8,4 % HDP. Opatření přijatá v letech 2020 a 2021 jsou v souladu s doporučením Rady ze dne 20. července 2020. Některá z diskrečních opatření přijatých vládou v letech 2020 a 2021 se nejeví jako dočasná nebo vyvážená vyrovnávacími opatřeními. Po období uvedeném v prognóze Komise, v roce 2023, je zbývající dopad těchto dočasných opatření předběžně odhadován na přibližně 1 % HDP.

Střednědobá situace dluhu: Na konci roku 2018 činil veřejný dluh 74 % a na konci roku 2019 dosáhl 70,5 %, načež koncem roku 2020 vzrostl na 83,9 % HDP. Následně se předpokládá, že se sníží z 87,2 % HDP na konci roku 2021 na 85 % HDP na konci roku 2022. Celkově analýza udržitelnosti dluhu naznačuje ve střednědobém horizontu nízká rizika. Očekává se, že provádění reforem a investic v rámci nástroje Next Generation EU, zejména Nástroje pro oživení a odolnost, bude mít v nadcházejících letech podstatný pozitivní a dlouhodobý dopad na růst HDP, což by mělo za stejných podmínek přispět k posílení udržitelnosti dluhu.

Další faktory, na něž členský stát poukázal: Hlavní faktory, které Rakousko uvedlo dne 28. dubna 2021, již pokrývá analýza obsažená v předchozích oddílech.

4.2.21Polsko

Střednědobá makroekonomická situace: Po poklesu o 2,7 % v roce 2020 má hospodářství vzrůst v roce 2021 o 4 % a v roce 2022 o 5,4 %. Růst v roce 2021 je dán zejména soukromou spotřebou a investicemi. Předpokládá se, že se hospodářská činnost v roce 2021 vrátí na svou roční úroveň roku 2019.

Střednědobá rozpočtová situace, včetně investic: Očekává se, že schodek veřejných financí klesne ze 7 % HDP v roce 2020 na 4,3 % v roce 2021, načež se v roce 2022 sníží na 2,3 % HDP. Podle odhadů veřejné investice vzrostou v roce 2020 ze 4,4 % HDP na 4,7 % v roce 2021, kdy budou vyšší než schodek veřejných financí v letech 2021. Fiskální podpora financovaná z vnitrostátních zdrojů v letech 2020 a 2021 – měřená změnou primárního salda v porovnání s úrovní před krizí (2019) – se včetně diskrečních rozpočtových opatření a působení automatických stabilizátorů odhaduje na 6,4 %, resp. 3,7 % HDP. Opatření přijatá v letech 2020 a 2021 jsou v souladu s doporučením Rady ze dne 20. července 2020. Diskreční rozpočtová opatření přijatá vládou v letech 2020 a 2021 jsou dočasná, případně jsou vyvážena vyrovnávacími opatřeními.

Střednědobá situace dluhu: Na konci roku 2018 činil veřejný dluh 48,8 % a na konci roku 2019 dosáhl 45,6 %, načež koncem roku 2020 vzrostl na 57,5 % HDP. Následně se předpokládá, že se sníží z 57,1 % HDP na konci roku 2021 na 55,1 % HDP na konci roku 2022. Celkově analýza udržitelnosti dluhu naznačuje ve střednědobém horizontu nízká rizika. Očekává se, že provádění reforem a investic v rámci nástroje Next Generation EU, zejména Nástroje pro oživení a odolnost, bude mít v nadcházejících letech podstatný pozitivní a dlouhodobý dopad na růst HDP, což by mělo za stejných podmínek přispět k posílení udržitelnosti dluhu.

Další faktory, na něž členský stát poukázal: Dne 30. dubna 2021 Polsko sdělilo další rozhodující faktory, a sice že zvýšení poměru dluhu k HDP bylo dáno nejen schodkem, nýbrž i emisí dluhopisů polským rozvojovým fondem v rámci reakce politiky.

4.2.22Portugalsko

Střednědobá makroekonomická situace: Po poklesu o 7,6 % v roce 2020 má hospodářství vzrůst v roce 2021 o 3,9 % a v roce 2022 o 5,1 %. Růst v roce 2021 je dán zejména soukromou spotřebou a investicemi. Předpokládá se, že se hospodářská činnost v roce 2022 vrátí na svou roční úroveň roku 2019.

Střednědobá rozpočtová situace, včetně investic: Očekává se, že schodek veřejných financí klesne ze 5,7 % HDP v roce 2020 na 4,7 % v roce 2021, načež se v roce 2022 sníží na 3,4 % HDP. Podle odhadů vzrostou veřejné investice ze 2,2 % HDP v roce 2020 na 2,5 % v roce 2021. Fiskální podpora financovaná z vnitrostátních zdrojů v letech 2020 a 2021 – měřená změnou primárního salda v porovnání s úrovní před krizí (2019) – se včetně diskrečních rozpočtových opatření a působení automatických stabilizátorů odhaduje na 6 %, resp. 5,1 % HDP. Opatření přijatá v letech 2020 a 2021 jsou v souladu s doporučením Rady ze dne 20. července 2020. Některá z diskrečních opatření přijatých vládou v letech 2020 a 2021 se nejeví jako dočasná nebo vyvážená vyrovnávacími opatřeními. Po období uvedeném v prognóze Komise, v roce 2023, je zbývající dopad těchto dočasných opatření předběžně odhadován na přibližně 1 % HDP.

Portugalsko se potýká s nerovnováhou ve smyslu postupu při makroekonomické nerovnováze. Zranitelná místa jsou spojena s velkým objemem čistých vnějších závazků, soukromým a veřejným dluhem a skutečností a stále vysokým podílem úvěrů se selháním, vzhledem k nízkému růstu produktivity. Výhledově přinese plán pro oživení a odolnost příležitost k řešení nerovnováhy, potřeb investic a reforem.

Střednědobá situace dluhu: Na konci roku 2018 činil veřejný dluh 121,5 % a na konci roku 2019 dosáhl 116,8 %, načež koncem roku 2020 vzrostl na 133,6 % HDP. Následně se předpokládá, že se sníží ze 127,2 % HDP na konci roku 2021 na 122,3 % HDP na konci roku 2022. Analýza udržitelnosti dluhu potvrzuje vysoká rizika ve střednědobém horizontu. Podle základního desetiletého odhadu se poměr veřejného dluhu v daném období sníží, ačkoli i nadále zůstane vysoký. Dluhová trajektorie je citlivá na makroekonomické šoky. Při zohlednění velké škály možných dočasných šoků působících na makroekonomické proměnné (prostřednictvím stochastických projekcí) je pravděpodobné, že by míra zadlužení mohla být v roce 2025 vyšší než v roce 2020. Pokud jde o další faktory, které jsou rozhodující pro celkové posouzení udržitelnosti dluhu, přispívá ke zmírnění rizik prodloužení splatnosti dluhu v posledních letech, poměrně stabilní zdroje financování (s diverzifikovanou a velkou základnou investorů), postupné uhlazování profilu úhrady veřejného dluhu a historicky nízké úvěrové náklady podporované zásahy Eurosystému. Kromě toho se očekává, že provádění reforem a investic v rámci nástroje Next Generation EU, zejména Nástroje pro oživení a odolnost, bude mít v nadcházejících letech podstatný pozitivní a dlouhodobý dopad na růst HDP, což by mělo za stejných podmínek přispět k posílení udržitelnosti dluhu. Ministerstvo financí navíc v roce 2020 vykázalo kumulaci měny a vkladů o 4,7 % HDP, přičemž se předpokládá pokles hrubé potřeby financování. Faktory zvyšující riziko souvisejí s riziky podmíněného závazku vyplývajícími z některých veřejnoprávních společností a soukromého sektoru, mimo jiné prostřednictvím možného využití státních záruk poskytovaných firmám během krize COVID-19.

Další faktory, na něž členský stát poukázal: Dne 30. dubna 2021 Portugalsko poskytlo další rozhodující faktory. Ve svém dopise portugalské orgány zdůraznily pozitivní vývoj rozpočtové situace Portugalska v letech těsně před vypuknutím pandemie COVID-19, kdy saldo veřejných financí dosáhlo v roce 2019 přebytku a poměr veřejného dluhu k HDP si v letech 2016–2019 zachoval stabilně sestupnou tendenci. Portugalské orgány mimo jiné také odkazovaly na asymetrickou povahu dopadů vyplývajících z krize s ohledem na rysy specifické pro jednotlivé země. V případě Portugalska se to týká zejména jeho velkého odvětví pohostinství, které bylo silně ovlivněno narušením zahraničního cestovního ruchu.

4.2.23Slovinsko

Střednědobá makroekonomická situace: Po poklesu o 5,5 % v roce 2020 má hospodářství vzrůst v roce 2021 o 4,9 % a v roce 2022 o 5,1 %. Růst v roce 2021 je dán zejména soukromou spotřebou a investicemi. Předpokládá se, že se hospodářská činnost v roce 2022 vrátí na svou roční úroveň roku 2019.

Střednědobá rozpočtová situace, včetně investic: Očekává se, že schodek veřejných financí vzroste z 8,4 % HDP v roce 2020 na 8,5 % v roce 2021, načež v roce 2022 klesne na 4,7 % HDP. Podle odhadů vzrostou veřejné investice ze 4,2 % HDP v roce 2020 na 5,8 % v roce 2021. Fiskální podpora financovaná z vnitrostátních zdrojů v letech 2020 a 2021 – měřená změnou primárního salda v porovnání s úrovní před krizí (2019) – se včetně diskrečních rozpočtových opatření a působení automatických stabilizátorů odhaduje na 9 %, resp. 9,1 % HDP. Opatření přijatá v letech 2020 a 2021 jsou v souladu s doporučením Rady ze dne 20. července 2020. Diskreční rozpočtová opatření přijatá vládou v letech 2020 a 2021 jsou z větší části dočasná, případně jsou vyvážena vyrovnávacími opatřeními.

Střednědobá situace dluhu: Na konci roku 2018 činil veřejný dluh 70,3 % a na konci roku 2019 dosáhl 65,6 %, načež koncem roku 2020 vzrostl na 80,8 % HDP. Následně se předpokládá, že se sníží ze 79 % HDP na konci roku 2021 na 76,7 % HDP na konci roku 2022. Celkově analýza udržitelnosti dluhu naznačuje ve střednědobém horizontu nízká rizika. Očekává se, že provádění reforem a investic v rámci nástroje Next Generation EU, zejména Nástroje pro oživení a odolnost, bude mít v nadcházejících letech podstatný pozitivní a dlouhodobý dopad na růst HDP, což by mělo za stejných podmínek přispět k posílení udržitelnosti dluhu.

Další faktory, na něž členský stát poukázal: Hlavní faktory, které Slovinsko uvedlo dne 30. dubna 2021, již pokrývá analýza obsažená v předchozích oddílech.

4.2.24Slovensko

Střednědobá makroekonomická situace: Po poklesu o 4,8 % v roce 2020 má hospodářství vzrůst v roce 2021 o 4,8 % a v roce 2022 o 5,2 %. Růst v roce 2021 je dán zejména investicemi a čistým vývozem. Předpokládá se, že se hospodářská činnost v roce 2022 vrátí na svou roční úroveň roku 2019.

Střednědobá rozpočtová situace, včetně investic: Očekává se, že schodek veřejných financí vzroste z 6,2 % HDP v roce 2020 na 6,5 % v roce 2021, načež v roce 2022 klesne na 4,1 % HDP. Podle odhadů vzrostou veřejné investice ze 3,5 % HDP v roce 2020 na 3,8 % v roce 2021. Fiskální podpora financovaná z vnitrostátních zdrojů v letech 2020 a 2021 – měřená změnou primárního salda v porovnání s úrovní před krizí (2019) – se včetně diskrečních rozpočtových opatření a působení automatických stabilizátorů odhaduje na 4,8 %, resp. 5,2 % HDP. Opatření přijatá v letech 2020 a 2021 jsou v souladu s doporučením Rady ze dne 20. července 2020. Některá z diskrečních opatření přijatých vládou v letech 2020 a 2021 se nejeví jako dočasná nebo vyvážená vyrovnávacími opatřeními. Po období uvedeném v prognóze Komise, v roce 2023, je zbývající dopad těchto dočasných opatření předběžně odhadován na přibližně 1 % HDP.

Střednědobá situace dluhu: Na konci roku 2018 činil veřejný dluh 49,6 % a na konci roku 2019 dosáhl 48,2 %, načež koncem roku 2020 vzrostl na 60,6 % HDP. Následně se předpokládá, že se sníží z 59,5 % HDP na konci roku 2021 na 59 % HDP na konci roku 2022. Celkově analýza udržitelnosti dluhu naznačuje ve střednědobém horizontu nízká rizika. Očekává se, že provádění reforem a investic v rámci nástroje Next Generation EU, zejména Nástroje pro oživení a odolnost, bude mít v nadcházejících letech podstatný pozitivní a dlouhodobý dopad na růst HDP, což by mělo za stejných podmínek přispět k posílení udržitelnosti dluhu.

Další faktory, na něž členský stát poukázal: Hlavní faktory, které Slovensko uvedlo dne 28. dubna 2021, již pokrývá analýza obsažená v předchozích oddílech.

4.2.25Finsko

Střednědobá makroekonomická situace: Po poklesu o 2,8 % v roce 2020 má hospodářství vzrůst v roce 2021 o 2,7 % a v roce 2022 o 2,8 %. Růst v roce 2021 je dán zejména domácí poptávkou, především veřejnou a soukromou spotřebou. Předpokládá se, že se hospodářská činnost v roce 2022 vrátí na svou roční úroveň roku 2019.

Střednědobá rozpočtová situace, včetně investic: Očekává se, že schodek veřejných financí klesne ze 5,4 % HDP v roce 2020 na 4,6 % v roce 2021, načež se v roce 2022 sníží na 2,1 % HDP. Odhaduje se, že veřejné investice zůstanou v roce 2021 stabilní na úrovni 4,6 %, načež v roce 2021 se téměř vyrovnají schodku veřejných financí. Fiskální podpora financovaná z vnitrostátních zdrojů v letech 2020 a 2021 – měřená změnou primárního salda v porovnání s úrovní před krizí (2019) – se včetně diskrečních rozpočtových opatření a působení automatických stabilizátorů odhaduje na 4,6 %, resp. 4 % HDP. Opatření přijatá v letech 2020 a 2021 jsou v souladu s doporučením Rady ze dne 20. července 2020. Diskreční rozpočtová opatření přijatá vládou v letech 2020 a 2021 jsou dočasná, případně jsou vyvážena vyrovnávacími opatřeními.

Střednědobá situace dluhu: Na konci roku 2018 činil veřejný dluh 59,7 % a na konci roku 2019 dosáhl 59,5 %, načež koncem roku 2020 vzrostl na 69,2 % HDP. Následně se předpokládá, že se sníží ze 71 % HDP na konci roku 2021 na 70,1 % HDP na konci roku 2022. Celkově analýza udržitelnosti dluhu naznačuje ve střednědobém horizontu nízká rizika. Očekává se, že provádění reforem a investic v rámci nástroje Next Generation EU, zejména Nástroje pro oživení a odolnost, bude mít v nadcházejících letech podstatný pozitivní a dlouhodobý dopad na růst HDP, což by mělo za stejných podmínek přispět k posílení udržitelnosti dluhu.

Další faktory, na něž členský stát poukázal: Dne 30. dubna 2021 Finsko sdělilo další rozhodující faktory, a sice svůj závazek rozhodnout o nezbytných strukturálních opatřeních k řízení dlouhodobých výzev v oblasti udržitelnosti dluhu, nastíněných mimo jiné v nedávno přijatém plánu udržitelnosti do roku 2030. Vláda rovněž připomněla, že svou silnou pozici v oblasti čistých aktiv může využívat k podpoře růstu, a tím i k podpoře dlouhodobé udržitelnosti hospodářství.

4.2.26Švédsko

Střednědobá makroekonomická situace: Po poklesu o 2,8 % v roce 2020 má hospodářství vzrůst v roce 2021 o 4,4 % a v roce 2022 o 3,3 %. Růst v roce 2021 je dán zejména domácí poptávkou, především veřejnou a soukromou spotřebou. Předpokládá se, že se hospodářská činnost v roce 2021 vrátí na svou roční úroveň roku 2019.

Střednědobá rozpočtová situace, včetně investic: Očekává se, že schodek veřejných financí vzroste ze 3,1 % HDP v roce 2020 na 3,3 % v roce 2021, načež v roce 2022 klesne na 0,5 % HDP. Podle odhadů veřejné investice klesnou v roce 2020 z 5,1 % HDP na 5,0 % v roce 2021 a budou vyšší než schodek veřejných financí v letech 2020 a 2021. Fiskální podpora financovaná z vnitrostátních zdrojů v letech 2020 a 2021 – měřená změnou primárního salda v porovnání s úrovní před krizí (2019) – se včetně diskrečních rozpočtových opatření a působení automatických stabilizátorů odhaduje na 3,8 %, resp. 4 % HDP. Opatření přijatá v letech 2020 a 2021 jsou v souladu s doporučením Rady ze dne 20. července 2020. Některá z diskrečních opatření přijatých vládou v letech 2020 a 2021 a oznámených pro rok 2022 se nejeví jako dočasná nebo vyvážená vyrovnávacími opatřeními. Po období uvedeném v prognóze Komise, v roce 2023, je zbývající dopad těchto dočasných opatření předběžně odhadován na přibližně 1 % HDP.

Švédsko se potýká s nerovnováhou ve smyslu postupu při makroekonomické nerovnováze. Zranitelná místa jsou spojena s vysokým a narůstajícím dluhem domácností a rizika nadhodnocení na trhu s bydlením přetrvávají. Výhledově přinese plán pro oživení a odolnost příležitost k řešení nerovnováhy, potřeb investic a reforem.

Střednědobá situace dluhu: Na konci roku 2018 činil veřejný dluh 38,9 % a na konci roku 2019 dosáhl 35 %, načež koncem roku 2020 vzrostl na 39,9 % HDP. Následně se předpokládá, že se sníží ze 40,8 % HDP na konci roku 2021 na 39,4 % HDP na konci roku 2022. Celkově analýza udržitelnosti dluhu naznačuje ve střednědobém horizontu nízká rizika. Očekává se, že provádění reforem a investic v rámci nástroje Next Generation EU, zejména Nástroje pro oživení a odolnost, bude mít v nadcházejících letech podstatný pozitivní a dlouhodobý dopad na růst HDP, což by mělo za stejných podmínek přispět k posílení udržitelnosti dluhu.

Další faktory, na něž členský stát poukázal: Dne 29. dubna 2021 Švédsko informovalo Komisi, že další rozhodující faktory nesdělí.

5.Závěry

Prudký hospodářský propad vyplývající z pandemie COVID-19 vedl v roce 2020 ve všech členských státech k výraznému zvýšení schodků veřejných financí a zadlužení. V této souvislosti byla aktivována obecná úniková doložka Paktu o stabilitě a růstu a členské státy byly vyzvány, aby v boji proti pandemii usilovaly o podpůrnou fiskální politiku při současném zachování fiskální udržitelnosti ve střednědobém horizontu.

Ve 23 z 26 členských států, tj. v Belgii, Česku, Německu, Estonsku, Irsku, Řecku, Španělsku, Francii, Chorvatsku, Itálii, na Kypru, v Lotyšsku, Litvě, Lucembursku, Maďarsku, na Maltě, v Nizozemsku, Rakousku, Polsku, Portugalsku, Slovinsku, na Slovensku a ve Finsku, byl schodek veřejných financí v roce 2020 vyšší než referenční hodnota 3 % HDP podle Smlouvy a nebyl této hodnotě blízko.

Současně byl v Bulharsku a Švédsku schodek veřejných financí vyšší než 3 % HDP, avšak byl této hodnotě blízko.

Podle svého konvergenčního programu pro rok 2021 plánuje Dánsko v roce 2021 schodek veřejných financí ve výši 3,3 % HDP, který je vyšší než 3 % HDP, je však této hodnotě blízko.

Překročení referenční hodnoty podle Smlouvy ze strany 26 členských států EU je, jak definuje Smlouva, považováno za výjimečné. S výjimkou Bulharska, Dánska, Německa, Irska, Kypru, Lotyšska, Lucemburska, Nizozemska, Rakouska, Polska, Finska a Švédska se však neočekává, že překročení referenční hodnoty podle Smlouvy bude dočasné.

Obecně, pokud se v příslušných případech zohlední všechny rozhodující faktory 22 , z analýzy vyplývá, že kritérium schodku definované ve Smlouvě a v nařízení (ES) č. 1467/1997 splňuje Bulharsko, Dánsko a Švédsko. Kritérium schodku nesplňuje 23 členských států: Belgie, Česko, Německo, Estonsko, Irsko, Řecko, Španělsko, Francie, Chorvatsko, Itálie, Kypr, Lotyšsko, Litva, Lucembursko, Maďarsko, Malta, Nizozemsko, Rakousko, Polsko, Portugalsko, Slovinsko, Slovensko a Finsko 23 .

Hrubý veřejný dluh překročil 60 % referenční hodnoty HDP koncem roku 2020 v Belgii, Německu, Řecku, Španělsku, Francii, Chorvatsku, Itálii, na Kypru, v Maďarsku, Rakousku, Portugalsku, ve Slovinsku, na Slovensku a ve Finsku. Údaje ukazují, že v roce 2020 nebyla dodržena doporučená hodnota pro snižování dluhu v Belgii, Řecku, Chorvatsku, Itálii, na Kypru, v Maďarsku, Rakousku, Portugalsku a ve Slovinsku. Doporučenou hodnotu pro snižování dluhu nelze v případě Německa, Slovenska a Finska smysluplně vypočítat. Avšak vzhledem k tomu, že u Slovenska se předpokládá, že poměr veřejného dluhu k HDP poklesne v roce 2021 pod prahovou referenční hodnotu stanovenou ve Smlouvě, má se za to, že kritérium dluhu splňuje. Španělsko a Francie, na něž se vztahuje přechodné pravidlo týkající se zadlužení, navíc nedosáhly dostatečného pokroku při plnění doporučené hodnoty pro snižování dluhu v roce 2020.

Vezmou-li se v úvahu všechny rozhodující faktory, z analýzy vyplývá, že kritérium schodku definované ve Smlouvě a v nařízení (ES) č. 1467/1997 splňuje Slovensko. Kritérium dluhu nesplňuje Belgie, Německo, Řecko, Španělsko, Francie, Chorvatsko, Itálie, Kypr, Maďarsko, Rakousko, Portugalsko, Slovinsko a Finsko.

(1)    Tato doložka, jak je stanoveno v čl. 5 odst. 1, čl. 6 odst. 3, čl. 9 odst. 1 a čl. 10 odst. 3 nařízení (ES) č. 1466/97 a v čl. 3 odst. 5 a čl. 5 odst. 2 nařízení (ES) č. 1467/97, usnadňuje koordinaci rozpočtových politik v dobách prudkého hospodářského propadu.
(2)    Sdělení Komise Radě o aktivaci obecné únikové doložky v rámci Paktu o stabilitě a růstu, Brusel, 20. března 2020, COM(2020) 123 final.
(3)    Doporučení Rady ze dne 20. července 2020 (2020/C 282/01 až 2020/C 282/27), Úř. věst. C 282, 26.8.2020, s. 1.
(4)    Před konečným přijetím Radou, po schválení Evropskou radou. Znění schválené Euroskupinou dne 16. prosince 2020 je k dispozici na adrese: https://data.consilium.europa.eu/doc/document/ST-14356-2020-INIT/cs/pdf .
(5)    Sdělení Komise – Roční strategie pro udržitelný růst 2021, Brusel, 17. září 2020, COM(2020) 575 final.
(6)    Úř. věst. L 57, 18.2.2021, s. 17.
(7)    Sdělení Komise Radě – Rok od vypuknutí pandemie COVID-19: reakce v oblasti fiskální politiky, Brusel, 3. března 2021, COM(2021) 105 final.
(8)    Sdělení Komise o koordinace hospodářských politik v roce 2021: překonávání pandemie COVID-19, podpora oživení a modernizace našeho hospodářství, Brusel, 2. června 2021, COM(2021) 500 final.
(9)    Eurostat, Euro Indicators 48/2021 ze dne 22. dubna 2021.
(10)    Schodek veřejných financí Rumunska překročil 3 % HDP i v roce 2020 a je předmětem postupu při nadměrném schodku. Rumunsko není tudíž do této zprávy zahrnuto. Dne 26. května 2021 Komise doporučila Radě přijmout doporučení pro Rumunsko podle čl. 126 odst. 7 Smlouvy s cílem odstranit nadměrný schodek veřejných financí.
(11)    Není-li uvedeno jinak, je zdrojem údajů v této zprávě prognóza Komise z jara 2021.
(12)    Použitelné během tříletého přechodného období od odstranění nadměrného schodku pro postupy při nadměrném schodku, které proběhly v listopadu 2011.
(13)    Rozdíl mezi schodkem veřejných financí plánovaným v dánském programu stability (–3,3 % HDP) a schodkem očekávaným na základě prognózy Komise z jara 2021 (–2,1 % HDP) je dán hlavně skutečností, že Komise očekává lepší makroekonomický výhled, vedený silnější domácí poptávkou, která přispívá k vyšším daňovým příjmům, a optimističtějšími předpoklady o dani z výnosů z důchodů (tj. blíže pozorovanému výnosu v 2019 a 2020).
(14)    Podle aktualizovaných odhadů Komise se jedná o 4,5 procentního bodu, a to na základě simulační analýzy předložené v dokumentu autorů Pfeiffera, P., Roegera W. a in ’t Velda, J. (2020), „The COVID-19 pandemic in the EU: Macroeconomic transmission and economic policy response“, European Economy-Discussion Paper 127, červenec 2020.
(15)    Analýza udržitelnosti dluhu nebere v úvahu dlouhodobější dopad, který mohou mít na růst reformy a investice, jež jsou financovány z Nástroje pro oživení a odolnost a jež mohou zmírnit rizika udržitelnosti.
(16)    Debt Sustainability Monitor 2020 (Monitor udržitelnosti dluhu 2020) (únor 2021), European Economy-Institutional Papers 143.
(17)    The 2021 Ageing Report: Economic and budgetary projections for the EU Member States (2019–2070) (Zpráva o stárnutí obyvatelstva z roku 2021: Hospodářské a rozpočtové projekce pro členskéh státy EU) (2019–2070)) (květen 2021), European Economy-Institutional Papers 148.
(18)    Více informací k dispozici v hospodářské prognóze z jara 2021: https://ec.europa.eu/info/sites/default/files/economy-finance/ip149_en.pdf .
(19)    Upravená domácí poptávka je měřítkem domácí činnosti, které vylučuje dopady globalizace, jako je obchod s duševním vlastnictvím a obchod s letadly ze strany leasingových společností, a je důležitým ukazatelem základní poptávky.
(20)    Prováděcí rozhodnutí Komise (EU) 2021/271 ze dne 17. února 2021 o prodloužení posíleného dohledu nad Řeckem (Úř. věst. L 61, 22.2.2021, s. 3) .
(21)    Sdělení Komise – Aktualizovaná zpráva o posíleném dohledu – Řecko, Brusel, 2. června 2021, COM(2021) 528 final.
(22)    Oddíl 4 vysvětluje podmínky potřebné pro to, aby byly rozhodující faktory zohledněny v postupu vedoucím k rozhodnutí o existenci nadměrného schodku na základě kritéria schodku. Při posuzování souladu na základě kritéria dluhu jsou rozhodující faktory brány v úvahu vždy.
(23)    Rumunsko je předmětem postupu při nadměrném schodku, a proto není v této zprávě uváděno.