EVROPSKÁ KOMISE
V Bruselu dne 9.8.2021
COM(2021) 459 final
ZPRÁVA KOMISE
o provádění nařízení (ES) č. 1049/2001 o přístupu veřejnosti k dokumentům Evropského parlamentu, Rady a Komise v roce 2020
Obsah
I.Přístup k dokumentům
1.Zpřístupňování informací a dokumentů v rejstřících a na internetových stránkách
2.Právní rámec – vývoj
3.Analýza žádostí o přístup k dokumentům
3.1.Počet žádostí (viz tabulky č. 3 a č. 4 v příloze)
3.2.Podíl žádostí podle jednotlivých generálních ředitelství a útvarů Evropské komise (viz tabulka č. 5 v příloze)
3.3.Společenský a profesní profil žadatelů (tabulka č. 6 v příloze)
3.4.Zeměpisný původ žadatelů (tabulka č. 7 v příloze)
4.Uplatňování výjimek z práva na přístup k dokumentům
4.1.Typy poskytnutého přístupu (tabulky č. 8 a č. 9 v příloze)
4.2.Uplatňované výjimky z práva na přístup (tabulka č. 10 v příloze)
4.2.1.Fáze vyřizování původních žádostí
4.2.2.Fáze vyřizování potvrzujících žádostí
5.Stížnosti předložené evropské veřejné ochránkyni práv
6.Nová judikatura týkající se přístupu k dokumentům
6.1.Soudní dvůr
6.1.1.Objasnění některých hmotněprávních pravidel
6.1.2.Objasnění některých procesních pravidel
6.2.Tribunál
6.2.1.Objasnění některých hmotněprávních pravidel
6.2.2.Objasnění některých procesních pravidel
6.3.Soudní případy zahájené proti Evropské komisi v roce 2020
Jednou z priorit a základem všech činností Komise Ursuly von der Leyenové je transparentnost. Jedním z jejích nezbytných prvků je právo požadovat a získávat přístup k dokumentům, které jsou v držení evropských orgánů.
Toto právo občanů vyplývá z demokratické, otevřené a nezávislé povahy evropské správy. Jeho zásady jsou zakotveny v článku 42 Listiny základních práv Evropské unie a v čl. 15 odst. 3 Smlouvy o fungování Evropské unie. Nařízení (ES) č. 1049/2001 a judikatura Soudního dvora zajišťují jejich plný účinek a hrají ústřední úlohu při zajišťování, aby rozhodnutí orgánů byla přijímána co nejotevřeněji a co nejblíže občanům.
S ohledem na problémy vyplývající z pandemie v roce 2020 se Komise snažila zajistit účinnost práva občanů na přístup k dokumentům v držení orgánů. V této výroční zprávě vypracované v souladu s čl. 17 odst. 1 nařízení (ES) č. 1049/2001 jsou uvedeny hlavní trendy, výzvy a rysy politiky, opatření a postupů Komise souvisejících s přístupem k dokumentům. Rovněž uvádí zjištění evropské veřejné ochránkyně práv týkající se provádění nařízení Evropskou komisí a rozsudky vynesené soudy EU.
I.Přístup k dokumentům
V roce 2020 poskytovala Evropská komise přístup k celé řadě dokumentů, které má v držení, a to na základě konkrétních žádostí předložených podle nařízení. Tento přístup doplňoval proaktivní zveřejňování velkého množství informací a dokumentů v různých rejstřících Komise a na jejích internetových stránkách. Rok 2020 byl pro Evropskou komisi bezprecedentním. V kontextu pandemie COVID-19 a v souladu s drastickými opatřeními proti šíření nákazy přijatými členskými státy 1 přesunula Evropská komise v roce 2020 téměř všechny své zaměstnance, s výjimkou těch vykonávajících zásadní/základní úkoly, až do odvolání do režimu práce na dálku.
Tato zpráva podává přehled o provádění nařízení Evropskou komisí v roce 2020. Vychází ze statistických údajů, které jsou shrnuty v příloze 2 .
Tyto statistiky podávají přehled o počtu žádostí obdržených v roce 2020 a o počtu poskytnutých odpovědí. Obsahují rovněž přesnější údaje, pokud jde o statistiky získané v předchozích letech, a to v návaznosti na následné pravidelné opravy kódování 3 . Statistiky však nezahrnují počet požadovaných nebo (částečně) zpřístupněných dokumentů, jichž bylo mnohem více. Přestože žadatelé mohou požadovat přístup pouze k jednomu dokumentu, častěji žádají o přístup k vícero dokumentům, nebo dokonce k celým spisům týkajícím se určité věci nebo určitého řízení.
Statistiky ukazují, že požadované dokumenty byly zcela nebo částečně zpřístupněny v téměř 81 % z celkem 8 001 případů ve fázi vyřizování původních žádostí a ve fázi vyřizování potvrzujících žádostí byl širší či dokonce úplný přístup poskytnut v 37,4 % z celkem 265 přezkoumávaných případů. Tyto údaje potvrzují nejen otevřenost Evropské komise, ale i její úsilí o zajištění práva na přístup k dokumentům v rámci celkové politiky transparentnosti, a to za všech okolností, tedy i v bezprecedentní pandemické situaci, kterou se vyznačoval rok 2020.
Dopad krize COVID-19
Pandemie COVID-19 obrátila pozornost orgánu na koordinaci okamžité reakce Unie na pandemii a na vypracování komplexního plánu hospodářského oživení.
Evropská komise jménem členských států Evropské unie jednala s farmaceutickými společnostmi, což vyústilo v podepsání prvních šesti smluv, a v roce 2020 a na začátku roku 2021 uzavřela další předběžná jednání s dalšími výrobci očkovacích látek.
Evropská komise současně přijala řadu opatření k boji proti dezinformacím spojeným s onemocněním COVID-19 a naléhavě vyzvala všechny aktéry, včetně internetových tržišť a sociálních médií, aby v tomto boji pomáhali 4 .
V rámci této bezprecedentní pandemické situace se Evropská komise řídila hlavními zásadami svého fungování, kterými jsou transparentnost, kolegialita a účinnost 5 .
Evropská komise usilovala o vytvoření prostředí nutného pro podporu bezpečné výrobní sítě a optimalizace výroby očkovacích látek proti onemocnění COVID-19. Za tímto účelem se Evropská komise dohodla se všemi členskými státy Evropské unie na uzavření předběžných dohod o nákupu jménem členských států s výrobci očkovacích látek s cílem získat na úrovni Unie očkovací látky pro účely boje proti pandemii COVID-19, a to pro všechny, za bezpečných podmínek a za spravedlivou cenu.
Ve snaze zajistit co nejúplnější transparentnost procesu nákupu očkovacích látek proti onemocnění COVID-19 se Evropská komise snažila včas zveřejňovat informace o podepsání smluv a aktuálním stavu jednání s výrobci očkovacích látek. Za těchto okolností zahájila Komise konzultace s výrobci očkovacích látek zapojenými do uvedeného procesu ohledně možnosti zveřejnit smlouvy týkající se těchto nákupů.
Následně byly upravené verze dohod o nákupu očkovacích látek proti COVID-19 postupně proaktivně zveřejňovány.
Záměr pořizovat očkovací látky proti COVID-19 od komerčních výrobců však vyžaduje, aby byly řádně chráněny některé oprávněné zájmy, které by mohly být zpřístupněním dokumentů ohroženy, a to zejména citlivé obchodní informace nebo schopnost Komise vyjednávat s komerčními výrobci různorodé portfolio smluv.
Zdroje
V Evropské komisi jsou původní žádosti o přístup k dokumentům vyřizovány decentralizovaně jednotlivými generálními ředitelstvími a útvary Komise. Všechna generální ředitelství a útvary určily s ohledem na tento úkol nejméně jednoho právního odborníka, který jedná jako „koordinátor přístupu k dokumentům“.
Podle velikosti útvaru a počtu obdržených žádostí je těmto „koordinátorům přístupu k dokumentům“ obvykle nápomocno několik podpůrných pracovníků a jsou pověřeni koordinací návrhů odpovědí s útvary příslušnými pro dané oblasti politiky.
Potvrzující žádosti vyřizuje Generální sekretariát.
Potvrzujícími žádostmi se zabývá zvláštní tým v rámci oddělení pro transparentnost, správu dokumentů a přístup k dokumentům Generálního sekretariátu, aby byl zajištěn nezávislý správní přezkum odpovědi poskytnuté v reakci na původní žádost. Oddělení kromě toho v úzké spolupráci s Právní službou poskytuje všem generálním ředitelstvím a útvarům Evropské komise horizontální pokyny, odbornou přípravu a poradenství týkající se provádění nařízení a zajišťuje koordinaci a jednotné uplatňování podrobných prováděcích pravidel k nařízení (ES) č. 1049/2001.
Toto oddělení rovněž spravuje rozsáhlý informační systém Evropské komise pro vyřizování původních a potvrzujících žádostí o přístup k dokumentům: Gestdem. V roce 2020 Komise dále rozvíjela svůj budoucí systém pro vyřizování žádostí o přístup prostřednictvím elektronického internetového portálu, a to „Elektronický přístup k dokumentům Evropské komise“ (neboli „EASE“).
Cílem projektu EASE je vytvořit jednotné kontaktní místo, elektronické a plně integrované IT řešení pro podávání a zpracování žádostí o přístup k dokumentům Komise. Jeho hlavním cílem je přiblížit rozhodovací proces EU občanům. Projekt EASE má být vytvořen v polovině roku 2021. Skládá se ze dvou částí, konkrétně:
1)nového online portálu umožňujícího občanům i) předkládat žádosti o přístup k dokumentům Komise a mít o těchto žádostech přehled; ii) komunikovat s Komisí a iii) hledat dříve zveřejněné dokumenty a
2)nového systému pro řízení případů umožňujícího zaměstnancům Komise registrovat, přidělovat a zpracovávat žádosti o přístup k dokumentům. Nahradí systém Gestdem, stávající informační systém používaný pro tento účel.
Kromě toho projektový tým ve spolupráci s Generálním ředitelstvím pro informatiku pokračoval v roce 2020 v práci na studii umělé inteligence, jejímž cílem je identifikovat „případy užití“, kdy by techniky umělé inteligence mohly zjednodušit zpracování žádostí o přístup k dokumentům.
Nakonec by měl nový projekt EASE zajistit zvýšenou transparentnost a přiblížit občany rozhodovacímu procesu EU.
1.Zpřístupňování informací a dokumentů v rejstřících a na internetových stránkách
Komise zveřejňuje širokou škálu právních, politických, správních a jiných dokumentů na různých internetových stránkách a v různých rejstřících. Mnoho z nich je k dispozici v rejstříku dokumentů Komise, rejstříku aktů v přenesené pravomoci a dalších interních rejstřících spravovaných Generálním sekretariátem, zatímco další lze nalézt na internetových stránkách spravovaných generálními ředitelstvími nebo v databázi EUR-Lex.
V roce 2020 bylo do rejstříku dokumentů Komise vloženo 19 849 nových dokumentů (viz tabulka č. 1 v příloze), jež spadají do kategorií C, COM, JOIN, OJ, PV, SEC nebo SWD 6 . To ve srovnání s rokem 2019 představuje přibližně 8,2% nárůst.
Úspěšně pokračoval probíhající projekt „modernizace rejstříku dokumentů Komise“, jehož cílem je přeměna uvedeného rejstříku na hlavní nástroj pro zveřejňování dokumentů orgánu 7 .
V roce 2020 se počet návštěvníků internetových stránek „Přístup k dokumentům“ na portálu Europa 8 více než zdvojnásobil s 14 716 návštěvníky oproti 6 642 návštěvníkům v předchozím roce. Podobně se počet zobrazených stran zvýšil téměř o 141,6 %, přičemž bylo zobrazeno 24 429 stran (viz příloha – tabulka č. 2) 9 .
Obě platformy zůstávají užitečnými vyhledávacími nástroji, které občanům umožňují zapojit se úžeji a aktivněji do rozhodovacího procesu Evropské komise a které podporují její politiky týkající se přístupu k dokumentům a širší transparentnost obecně.
V roce 2020 Evropská komise nadále proaktivně a uživatelsky vstřícným způsobem zveřejňovala širokou škálu informací a dokumentů. Orgán se zároveň neustále snaží hledat nové nástroje, které mají zvýšit transparentnost veškerých jeho činností a zapojit občany do demokratického procesu. Bez ohledu na pandemii COVID-19 se Evropské komisi v roce 2020 podařilo vynaložit cílené úsilí na další zvýšení transparentnosti všech svých hlavních činností.
Níže je uvedeno několik příkladů tohoto úsilí.
Zveřejňování výdajů na služební cesty členů Komise
I v roce 2020 Komise v souladu s článkem 6 kodexu chování členů Evropské komise zveřejňovala každé dva měsíce na internetových stránkách Europa přehled výdajů na služební cesty jednotlivých členů Komise zahrnující všechny služební cesty.
Toto zveřejňování zajišťuje transparentnost nákladů i účelů příslušných služebních cest. Odkaz na příslušné informace je k dispozici na internetových stránkách každého komisaře.
Brexit
Spojené království vystoupilo z Evropské unie dne 31. ledna 2020 poté, co EU a Spojené království ratifikovaly dohodu o vystoupení .
V průběhu celého procesu vyjednávání byla Komise jakožto vyjednavač Evropské unie i nadále odhodlána zajistit maximální úroveň transparentnosti. Z tohoto důvodu byly dokumenty Komise týkající se jednání, které byly sdíleny s členskými státy EU, Evropskou radou, Evropským parlamentem, Radou, vnitrostátními parlamenty a Spojeným královstvím, pravidelně zveřejňovány spolu s dalšími dokumenty informujícími veřejnost o aktuálním stavu jednání a projednávaných otázkách 10 .
Obchodní politika
Obchodní politika má dopad na všechny občany EU. Evropská komise proto naslouchá příspěvkům občanů Unie, aby politika EU přesně odrážela hodnoty a zájmy naší společnosti jako celku. V souladu s tím je tato politika vytvořena na základě příspěvků občanů EU, které jsou učiněny před procesem vyjednávání, během něj i po jeho skončení.
V roce 2020 představovaly transparentnost a spolupráce s veřejností i nadále základní prvky v rámci obchodní politiky, aby byla zajištěna demokracie, důvěra veřejnosti a odpovědnost. V roce 2020 byly zveřejněny informace o 84 schůzích výborů a dialozích zahájených v rámci obchodních dohod spolu s 34 zprávami z kol jednání a informacemi o 16 zasedáních expertních skupin 11 .
Kromě toho bylo poprvé zveřejněno jedenáct rozhodnutí Komise o dvoustranných dohodách členských států o investicích a souhrnná zpráva Výboru pro nástroje na ochranu obchodu, která nebyla citlivá. Dále bylo uspořádáno sedmnáct setkání v rámci dialogu s občanskou společností s cílem informovat o probíhajících jednotlivých jednáních nebo projednat návrhy zpráv o posouzení dopadů na udržitelnost a celkovou obchodní agendu 12 .
Tato opatření vycházejí z proaktivního transparentního přístupu k obchodní politice, který Evropská komise již uplatňuje.
Výše uvedené příklady proaktivního zveřejňování představují pouze několik ukázek dokládajících snahu orgánu o zvýšení transparentnosti v širším slova smyslu 13 .
2.Právní rámec – vývoj
V současné době jsou projednávány dva návrhy na změnu nařízení (ES) č. 1049/2001, a to:
-návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se mění nařízení (ES) č. 1049/2001 o přístupu veřejnosti k dokumentům Evropského parlamentu, Rady a Komise z roku 2008, KOM(2008) 229 v konečném znění, 2008/0090 (COD) 14 , a
-návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se mění nařízení (ES) č. 1049/2001 o přístupu veřejnosti k dokumentům Evropského parlamentu, Rady a Komise z roku 2011, KOM(2011) 137 v konečném znění, 2011/0073(COD) 15 .
První návrh z roku 2008, známý také jako „návrh přepracovaného znění“, neboť spočíval v podstatném přepracování nařízení, předložila Komise dne 30. dubna 2008 v návaznosti na svou „Evropskou iniciativu pro transparentnost“. Tato iniciativa, která byla zahájena dne 9. listopadu 2005, zahrnovala přezkum nařízení (ES) č. 1049/2001 jako součást úsilí Komise o vytvoření větší otevřenosti.
Cílem návrhu přepracovaného znění je:
-dosáhnout větší transparentnosti v legislativní oblasti,
-uvést nařízení v soulad s ustanoveními o přístupu k informacím týkajícím se životního prostředí stanovenými v nařízení (ES) č. 1367/2006,
-zohlednit názory Evropského parlamentu uvedené v jeho usnesení ze dne 4. dubna 2006 (v němž Evropský parlament vyzval Komisi, aby předložila některé návrhy na změnu nařízení v některých konkrétních bodech) a výsledky veřejné konzultace zahájené zelenou knihou Komise, jakož i
-začlenit objasnění poskytnutá judikaturou Soudního dvora a praxí evropské veřejné ochránkyně práv.
Druhý návrh předložený dne 21. března 2011 měl za cíl „lisabonizaci“ nařízení (ES) č. 1049/2001, a to konkrétně rozšířením práva na přístup veřejnosti k dokumentům všech orgánů, institucí a jiných subjektů s cílem uvést nařízení do souladu s novým čl. 15 odst. 3 Smlouvy o fungování Evropské unie. Účelem daného návrhu nebylo předjímat probíhající postup přepracování nařízení (ES) č. 1049/2001 na základě návrhu Komise z roku 2008, který zůstal nedotčen.
Dne 29. ledna 2020 navrhla Komise ve svém „pracovním programu na rok 2020“ stažení obou návrhů, a to v návaznosti na žádost Evropského parlamentu v rámci rozhodnutí Konference předsedů ze dne 16. října 2019 16 .
Druhý návrh byl předán Radě a Evropskému parlamentu ke konzultaci v souladu s bodem 9 interinstitucionální dohody o zdokonalení tvorby právních předpisů. Vzhledem k tomu, že Evropský parlament byl proti stažení návrhů, souhlasila Komise dopisem ze dne 14. září 2020 s tím, že je nestáhne a podpoří další politickou diskusi.
Akt o stažení odpovídající příloze IV pracovního programu Komise na rok 2020, který obsahuje konečný seznam stažených návrhů, byl jako takový zveřejněn dne 29. září 2020, aniž by v něm byly zahrnuty dva návrhy související s nařízením (ES) č. 1049/2001 17 .
V důsledku toho oba návrhy stále nebyly přijaty a zůstávají základem pro další legislativní a politické diskuse. Komise se nicméně domnívá, že nařízení (ES) č. 1049/2001 ve smyslu judikatury Evropského soudního dvora i nadále poskytuje vhodný a účinný právní rámec pro zajištění přístupu veřejnosti k dokumentům.
3.Analýza žádostí o přístup k dokumentům
3.0.Počet žádostí (viz tabulky č. 3 a č. 4 v příloze)
§Původní žádosti
Jak dokládá níže uvedený graf, v roce 2020 dosáhl počet původních žádostí 8 001 18 . Tento údaj odráží pozoruhodný nárůst o téměř 7,5 % v porovnání s rokem 2019 19 .
Evropská komise vydala 9 181 odpovědí na původní žádosti v porovnání s 8 449 v roce 2019, což představuje nárůst téměř o 8,7 %.
Z těchto odpovědí na původní žádosti bylo 8 164 vydáno na základě nařízení (ES) č. 1049/2001 (v porovnání se 7 612 v roce 2019) 20 . Tento počet dokládá nárůst přibližně o 7,25 % během jednoho roku.
Počet „poskytnutých odpovědí“ získaný z databáze zahrnuje všechny typy následných opatření provedených Evropskou komisí, a to od:
-odpovědí poskytnutých podle nařízení (ES) č. 1049/2001 (včetně případů, kdy nejsou drženy žádné dokumenty) po
-odpovědi poskytnuté podle jiných právních rámců (kvůli obsahu žádosti nebo postavení žadatele 21 atd.), nebo dokonce
-uzavření poté, co žadatelé neposkytli požadovaná vysvětlení nebo nesplnili procesní požadavky.
§Potvrzující žádosti
Co se týká potvrzujících žádostí, v nichž se požaduje, aby Evropská komise přezkoumala odpovědi na původní žádosti zcela nebo částečně odmítající přístup, jejich počet činil 309 v roce 2020, což oproti roku 2019 představuje pokles o téměř 7,5 %. Je to poprvé, co lze od roku 2015 zaznamenat pokles počtu potvrzujících žádostí.
Evropská komise vypracovala 298 odpovědí, z nichž 265 bylo vypracováno na základě nařízení (ES) č. 1049/2001. Tento poslední údaj odráží pokles o téměř 10,5 % ve srovnání s rokem 2019, jak ukazuje níže uvedený graf.
3.1.Podíl žádostí podle jednotlivých generálních ředitelství a útvarů Evropské komise (viz tabulka č. 5 v příloze)
§Přístup k dokumentům Evropského úřadu pro boj proti podvodům a Evropské služby pro vnější činnost
Je třeba poznamenat, že níže uvedené údaje týkající se Evropského úřadu pro boj proti podvodům (OLAF) se týkají výlučně žádostí o přístup k dokumentům týkajícím se jeho správních činností, které jsou zaznamenány v systému Gestdem.
Žádosti o přístup k dokumentům týkajícím se vyšetřovacích činností Evropského úřadu pro boj proti podvodům jsou vzhledem k jejich zvláštní citlivosti předmětem zvláštního postupu v souladu s čl. 3 odst. 3 a článkem 4 podrobných prováděcích pravidel k nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1049/2001 o přístupu veřejnosti k dokumentům Evropského parlamentu, Rady a Komise 22 .
V roce 2020 obdržel Evropský úřad pro boj proti podvodům šestnáct původních a tři potvrzující žádosti týkající se jeho vyšetřovacích činností, na něž se proto tato zpráva nevztahuje.
Pokud jde o Evropskou službu pro vnější činnost (ESVČ), je třeba zdůraznit, že u Evropské komise jsou uchovávány pouze dokumenty Služby nástrojů zahraniční politiky. Údaje o Evropské službě pro vnější činnost uvedené v této zprávě se proto týkají pouze žádostí o přístup k těmto dokumentům.
§Původní žádosti
V roce 2020 obdržel Generální sekretariát 23 nejvyšší podíl původních žádostí (10,2 %).
Za ním se těsně umístilo Generální ředitelství pro zdraví a bezpečnost potravin 24 , na něž připadlo téměř 7,7 % původních žádostí. Tento údaj ilustruje trvalý velký zájem žadatelů o otázky související se zdravím, které převažovaly ještě před pandemií COVID-19 25 .
Následovalo Generální ředitelství pro mezinárodní spolupráci a rozvoj 26 (7,3 %), Generální ředitelství pro vnitřní trh, průmysl, podnikání a malé a střední podniky 27 (7,1 %), Generální ředitelství pro hospodářskou soutěž 28 (6,2 %), Generální ředitelství pro migraci a vnitřní věci 29 (4,8 %), Generální ředitelství pro daně a celní unii 30 (4,7 %), Generální ředitelství pro mobilitu a dopravu 31 (4,5 %) a Generální ředitelství pro finanční stabilitu, finanční služby a unii kapitálových trhů 32 (4 %).
Na zbývající oddělení a útvary Evropské komise připadalo jednotlivě méně než 4 % veškerých původních žádostí.
§Potvrzující žádosti
Nejvyšší podíl potvrzujících žádostí, které Generální sekretariát obdržel v roce 2020, pocházel z původních odpovědí poskytnutých Generálním ředitelstvím pro hospodářskou soutěž (15,2 %).
Poté následovalo Generální ředitelství pro zdraví a bezpečnost potravin (8,7 %), Generální ředitelství pro energetiku 33 (8,1 %), Generální sekretariát (7,8 %), Generální ředitelství pro obchod (5,2 %), Generální ředitelství pro vnitřní trh, průmysl, podnikání a malé a střední podniky (4,9 %) a Právní služba 34 (4,5 %). Odpovědi zbývajících útvarů Evropské komise poskytnuté na původní žádosti představovaly vždy méně než 4 % žádostí o potvrzující přezkum.
3.2.Společenský a profesní profil žadatelů (tabulka č. 6 v příloze)
Žadatelé mohou ve formuláři žádosti na portálu Europa uvést svůj společenský/profesní profil, a to výběrem jedné z těchto kategorií: občan, akademická instituce, právník, novinář, nevládní organizace, podnik, poslanec Evropského parlamentu, orgány na nižší než celostátní úrovni nebo orgány členského státu 35 .
Pro statistické účely zahrnuje profil „občané“ žadatele, kteří uvedli jako svůj profil „občané“, a představuje výchozí možnost zahrnující všechny, kteří svůj společenský/profesní profil neuvedli.
§Původní žádosti
V roce 2020 pocházela většina původních žádostí stejně jako v předchozích letech od občanů. Tato kategorie žadatelů předložila přibližně 51,3 % žádostí.
Druhé místo mezi nejproduktivnějšími žadateli, které v roce 2019 zastávaly akademické instituce a skupiny odborníků, získaly v roce 2020 znovu podniky (stejně jako v roce 2018), na něž připadalo 11,7 % původních žádostí. Akademické instituce a skupiny odborníků je však těsně následovaly s přibližně 10,7 % původních žádostí. Žadateli s významným podílem zůstávají stejně jako v předchozích letech právníci a novináři (s 8,9 % a 7,9 %). Nevládní organizace (s téměř 6 %) představují jedinou zbývající kategorii žadatelů, na kterou připadlo více než 5 % původních žádostí. Po nich s určitým odstupem následovaly zbývající kategorie, na něž vždy připadlo méně než 2 % původních žádostí.
§Potvrzující žádosti
Většina potvrzujících žádostí v roce 2020 pocházela od občanů, na něž připadalo 39,8 % těchto žádostí (v porovnání s 51,5 % v roce 2019 a 36,2 % v roce 2018).
Na druhém místě byli novináři, kteří podali vysoký počet potvrzujících žádostí, jež představovaly nejméně 15,5 %.
Na třetím místě jsou nevládní organizace, které podaly 14,9 % potvrzujících žádostí, za nimiž následují právníci, na něž připadlo přibližně 12,9 % potvrzujících žádostí.
Po nich následovaly s určitým odstupem podniky (7,1 %), akademické instituce a skupiny odborníků (6,2 %) a na zbývající kategorie připadala méně než 4 % potvrzujících žádostí.
3.3.Zeměpisný původ žadatelů (tabulka č. 7 v příloze)
§Původní žádosti
Pokud jde o zeměpisné rozčlenění původních žádostí v roce 2020, ukázalo se, že žádosti podané žadateli z Belgie (30,6 %), Německa (11,9 %) a Francie (8,8 %) představují více než polovinu celkového počtu žádostí přijatých Komisí. Čtvrté místo obsadila Itálie s téměř 7,7 % původních žádostí, za níž následovalo Nizozemsko (5,9 %) a Španělsko (5,2 %). Žádosti pocházející ze zbývajících členských států představovaly méně než 2 % na členský stát.
Byl zaznamenán prudký a pozoruhodný pokles počtu žádostí ze Spojeného království. V roce 2020 pocházelo ze Spojeného království méně než 0,5 % původních žádostí ve srovnání se 7,8 % v roce 2019, 9,2 % v roce 2018 a 15,2 % v roce 2017. Skutečnost, že Spojené království vystoupilo dne 31. ledna 2020 z Evropské unie poté, co EU a Spojené království ratifikovaly dohodu o vystoupení, měla na tyto údaje jasný dopad.
Právo na přístup k dokumentům uplatňovali v roce 2020 i nadále rovněž žadatelé, kteří mají bydliště nebo sídlo ve třetích zemích. Počet jejich původních žádostí potvrdil mírný, ale stálý nárůst zaznamenaný v předchozích letech, přičemž činil přibližně 11,2 %, ve srovnání s 6,6 % v roce 2019, 5,3 % v roce 2018 a téměř 5 % v roce 2017.
§Potvrzující žádosti
Pokud jde o zeměpisné rozdělení potvrzujících žádostí, největší podíl byl podán, stejně jako v předchozích letech, žadateli pobývajícími/usazenými v Belgii, kteří představovali 27,5 % všech žadatelů, ačkoli se potvrdil čistý pokles pozorovaný již od roku 2019.
Druhá největší kategorie žadatelů pocházela stejně jako v roce 2019 z Německa (15,5 %), následovalo Nizozemsko (8,4 %), Španělsko a Itálie (obě země po 6,8 %) a Francie (6,5 %). U zbývajících členských států toto číslo nepřesahovalo 4 %.
Počet potvrzujících žádostí podaných žadateli s bydlištěm nebo sídlem ve třetích zemích, který představoval 8,3 %, zaznamenal čistý nárůst (ve srovnání s téměř 1,5 % v roce 2019, 2,2 % v roce 2018 a 3,6 % v roce 2017).
4.Uplatňování výjimek z práva na přístup k dokumentům
Na právo na přístup k dokumentům podle nařízení (ES) č. 1049/2001 se vztahuje řada zvláštních výjimek, které jsou stanoveny v článku 4 nařízení. Odepření přístupu, úplné či částečné, musí být odůvodněno na základě alespoň jedné z těchto výjimek.
4.0.Typy poskytnutého přístupu (tabulky č. 8 a č. 9 v příloze)
§Fáze vyřizování původních žádostí
V roce 2020 byl poskytnut úplný nebo částečný přístup k dokumentům v 81 % případů ve fázi vyřizování původních žádostí (což představuje mírný nárůst oproti roku 2019, kdy činil 77,6 %).
Procentuální podíl zcela kladných odpovědí se výrazně zvýšil z 52,8 % v roce 2019 na 55,7 % v roce 2020.
Procentuální podíl částečně kladných odpovědí dále potvrdil trvalý vzestupný trend pozorovaný od roku 2017 (z 20,3 % v roce 2017 na 20,8 % v roce 2018, 24,8 % v roce 2019 a 25,3 % v roce 2020).
Zároveň pokračoval trvalý pokles procentuálního podílu plně zamítnutých žádostí o přístup pozorovaný od roku 2016 a představující pouze 10,2 % celkových původních žádostí (oproti 12,9 % v roce 2019, 15,8 % v roce 2018, 18 % v roce 2017 a 18,7 % v roce 2016).
V roce 2020 navíc mírně poklesl počet případů, kdy požadované dokumenty buď neexistovaly, nebo jimi orgán nedisponoval (8,8 % původních žádostí ve srovnání s 9,5 % původních žádostí v roce 2019).
§Fáze vyřizování potvrzujících žádostí
V roce 2020 bylo 49,4 % odpovědí na původní žádosti zpochybněných potvrzujícími žádostmi ve fázi vyřizování potvrzujících žádostí plně potvrzeno (oproti 30,1 % v roce 2019, 41,7 % v roce 2018 a 52,9 % v roce 2017). Procentuální podíl 37,4 % potvrzujících žádostí se zcela nebo částečně obrátil (oproti 53,4 % v roce 2019).
4.1.Uplatňované výjimky z práva na přístup 36 (tabulka č. 10 v příloze)
4.1.0.Fáze vyřizování původních žádostí
Nejčastěji uplatňovanou výjimkou ze strany Evropské komise pro (úplné nebo částečné) odepření přístupu ve fázi vyřizování původních žádostí byla i v roce 2020 stejně jako v předchozích letech ochrana soukromí a osobnosti jednotlivce 37 . Tato výjimka byla uplatněna v nejméně 44,1 % zamítnutí ve srovnání s 41,1 % v roce 2019 a téměř 34,5 % v roce 2018.
Stejně jako v předchozích letech byl velký počet žádostí o přístup zamítnut kvůli nutnosti skrýt jména zaměstnanců, kteří nezastávají řídicí funkce, nebo zástupců třetích stran uvedená v dokumentech na základě platných právních předpisů v oblasti ochrany údajů.
Druhá nejčastěji uplatňovaná výjimka se týká ochrany obchodních zájmů 38 . Tato výjimka byla uplatněna ve 14,2 % (částečně nebo zcela) zamítnutých žádostí 39 .
Výjimka týkající se ochrany cílů inspekce, vyšetřování a auditu 40 potvrdila své místo třetí nejvíce užívané výjimky, která představovala 11,6 % zamítnutých žádostí 41 .
Následovala výjimka, která má chránit probíhající rozhodovací proces 42 , s procentuálním podílem využití představujícím 9,7 % 43 .
Relativní uplatňování výjimky z důvodu ochrany veřejné bezpečnosti 44 zaznamenalo mírný pokles (z 9,2 % v roce 2019 na 6,4 % v roce 2020).
Kromě výjimky týkající se ochrany mezinárodních vztahů 45 , která představovala 5,4 % případů, zbývající výjimky stanovené nařízením (ES) č. 1049/2001 Komise uplatnila vždy v méně než 4 % případů 46 , přičemž přístup k požadovaným dokumentům částečně nebo zcela odepřela ve fázi vyřizování původních žádostí.
4.1.1.Fáze vyřizování potvrzujících žádostí
Bez ohledu na určitý pokles ve využívání byla ochrana cílů inspekcí, vyšetřování a auditů v roce 2019, stejně jako v předchozích letech, nejčastěji uplatňovaným důvodem pro potvrzení (úplného nebo částečného) odmítnutí přístupu, což představuje 33 % případů (ve srovnání s 24,3 % v roce 2019 a téměř 30,6 % v roce 2018).
Na druhém místě byla výjimka týkající se ochrany soukromí a osobnosti jednotlivce (26,5 % oproti 22,2 % v roce 2019 a 25 % v roce 2018).
Výjimka chránící veřejný zájem, pokud jde o obchodní zájmy, byla v roce 2020 na třetím místě s 14,4 %, čímž došlo k narušení dřívějšího trvalého poklesu jejího využívání patrnému od roku 2016 do roku 2019 včetně.
Následovala výjimka na ochranu mezinárodních vztahů, která byla uplatněna v 7,8 % zamítnutí ve srovnání s 18,4 % v roce 2019.
Výjimka chránící ukončený rozhodovací proces orgánu byla na pátém místě s procentním podílem využití ve výši 5,2 %, čímž ve srovnání s rokem 2019, kdy představovala pouze 4,2 % zamítnutých žádostí, vykazuje mírný nárůst.
Zbývající výjimky představovaly ve fázi vyřizování potvrzujících žádostí méně než 5 % důvodů zamítnutí.
5.Stížnosti předložené evropské veřejné ochránkyni práv
V roce 2020 zahájila evropská veřejná ochránkyně práv 28 nových šetření, ve kterých byl hlavním nebo vedlejším prvkem stížnosti přístup k dokumentům, oproti 32 v roce 2019 a 29 v roce 2018 a uzavřela 23 stížností oproti 42 v roce 2019 47 .
Přestože doporučení evropské veřejné ochránkyně práv nejsou právně závazná, Komise jim přikládá velkou váhu, zejména pokud jde o uplatňování ustanovení týkajících se přístupu k dokumentům. V souladu s pravidly stanovenými v nařízení (ES) č. 1049/2001 a judikaturou Soudního dvora podniká Komise kroky ke sladění své praxe s doporučeními evropské veřejné ochránkyně práv a vítá pozitivní spolupráci s ní.
Za těchto okolností v roce 2020 zjistila evropská veřejná ochránkyně práv případy nesprávného úředního postupu pouze ve dvou z 23 uzavřených případů 48 . Všech zbývajících 21 případů bylo evropskou veřejnou ochránkyní práv uzavřeno bez připomínek nebo návrhů na zlepšení 49 .
6. Nová judikatura týkající se přístupu k dokumentům
V roce 2020 soudy EU v rámci různých soudních řízení dále rozvíjely již tak rozsáhlý soubor judikatury týkající se přístupu k dokumentům orgánů EU. Tato nově vytvořená judikatura do značné míry potvrdila praxi Evropské komise podle nařízení (ES) č. 1049/2001 a bude i nadále představovat další vodítko.
6.0.Soudní dvůr
V roce 2020 vynesl Soudní dvůr pouze dva rozsudky týkající se kasačního opravného prostředku v souvislosti s právem na přístup veřejnosti k dokumentům podle nařízení (ES) č. 1049/2001, kdy byla Evropská komise účastníkem řízení, ve srovnání s pěti v roce 2019 50 .
V obou rozsudcích Soudní dvůr kasační opravné prostředky zamítl. V jedné z těchto věcí (konkrétně ve věci C-612/18 P) byl potvrzen rozsudek Tribunálu, kterým byla zamítnuta žaloba na neplatnost podaná proti rozhodnutí Komise.
V obou věcech Soudní dvůr dále objasnil otázky, které se týkají záležitostí od procesních aspektů až po některé hmotněprávní otázky vyplývající z uplatňování nařízení (ES) č. 1049/2001.
6.0.0.Objasnění některých hmotněprávních pravidel
Ze dvou rozsudků, které Soudní dvůr vynesl v roce 2020 v souvislosti s prováděním nařízení (ES) č. 1049/2001, jeden z nich, konkrétně věc ClientEarth v. Evropská komise 51 , poskytl Soudnímu dvoru příležitost upřesnit rozsah výjimky z důvodu ochrany mezinárodních vztahů stanovené v čl. 4 odst. 1 písm. a) třetí odrážce nařízení.
Soudní dvůr rozhodl, že některé části dokumentů týkajících se slučitelnosti mechanismu řešení sporů investorů se státy, jakož i systému soudů pro investice do obchodních dohod EU s unijním právem by Komise mohla na základě čl. 4 odst. 1 písm. a) třetí odrážky nařízení (ES) č. 1049/2001 odepřít, neboť jsou stále předmětem jednání v rámci příslušné dohody (Transatlantického obchodního a investičního partnerství).
Ve druhém rozsudku, konkrétně ve věci Izba v. Evropská komise, Soudní dvůr objasnil, že při posuzování právního zájmu žadatelů na pokračování v řízení je třeba zohlednit skutečnost, že napadené rozhodnutí bylo přijato na základě uplatnění obecné domněnky důvěrnosti týkající se dokumentů souvisejících s řízením o nesplnění povinnosti, kterou již Soudní dvůr připustil 52 .
6.0.1.Objasnění některých procesních pravidel
Soudní dvůr potvrdil, že žadatel, jehož žádost o přístup k dokumentům byla původně zamítnuta, se může domáhat toho, aby spor mezi ním a orgánem, kterého se týká dotčená žádost, byl následně posouzen, navzdory tomu, že jeho žádosti bylo po podání žaloby k unijnímu soudu vyhověno, pouze pokud žadatel může prokázat, že se tvrzená protiprávnost může opakovat v budoucnu, a to bez ohledu na konkrétní okolnosti projednávaného případu 53 .
6.1.Tribunál
V roce 2020 vynesl Tribunál v souvislosti s právem na přístup k dokumentům podle nařízení (ES) č. 1049/2001 deset rozsudků 54 týkajících se Evropské komise 55 .
Z těchto deseti rozsudků byly v šesti případech žaloby na neplatnost proti rozhodnutím Komise zamítnuty 56 .
V jiné věci rozhodl, že není třeba rozhodovat o žalobě proti implicitnímu zamítavému rozhodnutí, které se stalo bezpředmětným z důvodu přijetí výslovného kladného potvrzujícího rozhodnutí 57 .
Ve třech z těchto rozsudků Tribunál nařídil zrušení rozhodnutí Komise 58 .
V rámci tohoto souboru judikatury, který byl vypracován v roce 2020, měl Tribunál příležitost objasnit záležitosti, které sahají od hmotněprávních otázek až po procesní aspekty vyplývající z uplatňování nařízení (ES) č. 1049/2001.
6.1.0.Objasnění některých hmotněprávních pravidel
V roce 2020 se hmotněprávní objasnění poskytnutá Tribunálem v zásadě týkala použití níže uvedených výjimek.
§Výjimka týkající se ochrany mezinárodních vztahů
Pokud jde o pojem „mezinárodní vztahy“, který je základem výjimky stanovené v čl. 4 odst. 1 písm. a) třetí odrážce nařízení (ES) č. 1049/2001, Tribunál rozhodl, že zahrnuje nejen fáze vyjednávání, ale i fáze provádění mezinárodních dohod 59 a že v případě dokumentů pocházejících ze třetí země, jejichž zpřístupnění může ohrozit zájem ochrany mezinárodních vztahů, je nesouhlas třetí země se zpřístupněním jednou z okolností, které musí být zohledněny při posouzení rizika pro chráněný zájem 60 .
§Výjimka týkající se ochrany obchodních zájmů
Tribunál uvedl, že pro účely uplatnění výjimky týkající se ochrany obchodních zájmů stanovené v čl. 4 odst. 2 první odrážce nařízení (ES) č. 1049/2001 je užitečným ukazatelem pravidlo, podle kterého musí být za historické považovány z obchodního hlediska citlivé informace, které jsou staré pět let či více 61 .
Dotyčný orgán však může prokázat, že tyto informace vždy obsahují jeden ze základních prvků obchodního postavení dotyčného podniku, a to případně po konzultaci s daným podnikem v souladu s čl. 4 odst. 4 uvedeného nařízení 62 . Důkazní břemeno v tomto ohledu nese orgán 63 .
§Výjimka týkající se ochrany soudního řízení
Tribunál zdůraznil, že výjimka stanovená v čl. 4 odst. 2 druhé odrážce nařízení (ES) č. 1049/2001 brání zpřístupnění: obsahu písemností vyhotovených výlučně pro účely konkrétního soudního řízení, včetně spisů nebo podání předložených během soudního řízení, interních dokumentů týkajících se vyšetřování projednávaného případu a komunikace týkající se dané věci mezi dotčeným generálním ředitelstvím a právní službou nebo advokátní kanceláří 64 . Týká se rovněž dokumentů, jejichž zpřístupnění může v rámci konkrétního řízení ohrozit zásadu rovnosti zbraní z důvodu jejich relevantní spojitosti v okamžiku přijetí rozhodnutí o odepření přístupu buď se sporem probíhajícím před unijním soudem, nebo s řízením probíhajícím před vnitrostátním soudem, u něhož je zvláště pravděpodobné, že bude vyžadovat žádost o rozhodnutí o předběžné otázce 65 .
§Výjimka týkající se ochrany cílů inspekce, vyšetřování a auditu
Tribunál rozhodl, že strukturovaný a formalizovaný postup Komise, jehož cílem je shromažďování a analýza, které orgánu umožní zaujmout postoj v rámci jeho funkcí stanovených Smlouvami, je nutno považovat za vyšetřování. Tento pojem může zahrnovat činnost Komise, jejímž účelem je zjištění skutečností s cílem posoudit danou situaci 66 .
Kromě toho k tomu, aby bylo řízení kvalifikováno jako „vyšetřování“, nemusí mít postavení Komise při výkonu jejích funkcí formu rozhodnutí ve smyslu čl. 288 čtvrtého pododstavce SFEU a může sestávat zejména ze zprávy nebo doporučení 67 .
Pojem „vyšetřování“ ve smyslu čl. 4 odst. 2 nařízení (ES) č. 1049/2001 se navíc neomezuje na vyšetřování prováděné orgánem Unie a zahrnuje vyšetřování prováděné orgány veřejné moci členských států za účelem ochrany jeho specifických zájmů 68 .
§Koncept převažujícího veřejného zájmu
Tribunál využil příležitosti, aby zdůraznil meze pojmu „převažující veřejný zájem“ ve smyslu článku 4 nařízení (ES) č. 1049/2001.
Podle ustálené judikatury jsou soukromé zájmy, včetně výkonu práva žadatele na obhajobu v rámci soudního řízení, irelevantní pro účely prokázání existence převažujícího veřejného zájmu ve smyslu nařízení (ES) č. 1049/2001 69 .
Stejně tak obecné úvahy týkající se zájmu žadatele na získání náhrady škody způsobené porušením pravidel hospodářské soutěže v zásadě nepostačují k prokázání převažujícího veřejného zájmu 70 . Nicméně každá osoba, která se domáhá náhrady škody způsobené porušením pravidel hospodářské soutěže, může prokázat nezbytnost přístupu k jakémukoli z dokumentů obsažených ve spise Komise, takže orgán může případ od případu zvážit zájmy odůvodňující zpřístupnění takových dokumentů a jejich ochranu s přihlédnutím ke všem relevantním skutečnostem daného případu 71 .
§Obecná domněnka důvěrnosti
Podle ustálené judikatury mohou unijní orgány založit svá rozhodnutí o nezpřístupnění požadovaných dokumentů na obecných domněnkách, které se vztahují na určité kategorie dokumentů 72 .
Tribunál rozhodl, že aby Komise mohla uplatnit domněnku o tom, že požadované dokumenty jsou součástí řízení „EU Pilot“, má povinnost identifikovat v napadeném rozhodnutí dokumenty, které jsou předmětem žádosti o přístup, a poté je zařadit do kategorií nebo jako dokumenty, které jsou součástí zvláštního správního spisu 73 .
Podle Tribunálu by v případě, že by k takové identifikaci nedošlo, byla domněnka důvěrnosti nevyvratitelná 74 a Soudní dvůr by nemohl vykonat svůj soudní přezkum, pokud jde o oprávněnost Komise domnívat se, že požadované dokumenty jsou součástí řízení EU Pilot 75 .
Pro účely identifikace relevantních dokumentů, na něž se vztahuje obecná domněnka důvěrnosti, se však orgán může omezit na uvedení například: „druhů nebo kategorií dokumentů [...] identifikovaných jeho útvary nebo jejich počtu nebo data vypracování“ 76 nebo „jejich povahy a orgánu nebo útvaru správy, jenž je jejich autorem, bez odhalení jejich obsahu“ 77 .
6.1.1.Objasnění některých procesních pravidel
Hlavní procedurální otázky, jimiž se Tribunál zabýval v roce 2020, se týkaly jednostranného omezení žádosti s širokou působností a závazné povahy lhůt stanovených v nařízení (ES) č. 1049/2001.
§Jednostranné omezení žádosti s širokou působností
Podle ustálené judikatury mohou orgány za zvláštních okolností jednostranně omezit rozsah žádosti s širokou působností 78 .
Tribunál v tomto ohledu uvedl, že relevantní jsou povaha a obsah dokumentů, a nikoli pouze počet stran 79 . Pouhý odkaz na počet stran tedy sám o sobě nestačí k posouzení pracovní zátěže vyžadované konkrétním a individuálním přezkumem požadovaných dokumentů 80 .
Kromě toho musí orgán skutečně prostudovat všechny ostatní možnosti a ve svém rozhodnutí podrobně vysvětlit důvody, proč tyto různé možnosti rovněž představují nepřiměřenou pracovní zátěž 81 .
Důkazní břemeno v tomto ohledu nese orgán, který se dovolává nepřiměřenosti úkolu vyplývajícího z žádosti 82 .
Náhodný výběr provedený orgánem nemůže představovat vhodný základ pro identifikaci dokumentů, které mohou být posouzeny v rámci jednostranného omezení rozsahu nepřiměřené žádosti, a to ani v případě, že žadatel neuvedl skupinu dokumentů, které by pro něj mohly mít zvláštní význam 83 . Takový výběr musí být výsledkem objektivního posouzení maximálního množství práce, kterou je orgán schopen vykonat ve lhůtách stanovených v nařízení 84 .
Pracovní zátěž, která může být relevantní pro posouzení času potřebného ke zpracování žádosti o přístup, nemůže v této souvislosti vyplývat z přetížení spojeného s vyhledáváním a získáváním dokumentů v archivech orgánu, ale nanejvýš z přetížení práva na přezkum takových dokumentů 85 .
§Závazná povaha lhůt stanovených v nařízení
Tribunál zopakoval, že možnost konzultace stanovená v čl. 6 odst. 3 nařízení (ES) č. 1049/2001 za účelem nalezení přijatelného řešení se může týkat pouze obsahu nebo počtu dokumentů, nikoli však lhůt stanovených v článcích 7 a 8 uvedeného nařízení 86 . Orgány tedy nemohou tyto lhůty opomenout, aby mohly kladně reagovat na ochotu žadatele obdržet sérii odložených odpovědí 87 .
6.2.Soudní případy zahájené proti Evropské komisi v roce 2020 88
V roce 2020 bylo evropským soudům předloženo sedm případů týkajících se Evropské komise.
Šest z nich se týká žalob podaných k Tribunálu 89 , z nichž jedna již byla uzavřena v průběhu roku 2020 rozhodnutím o nevydání rozhodnutí ve věci samé 90 .
Zároveň byl Soudnímu dvoru podán jeden kasační opravný prostředek proti rozsudku Tribunálu ve věci, v níž byla Evropská komise účastníkem řízení 91 .
Evropská komise pozorně sledovala výše uvedený vývoj judikatury evropských soudů v roce 2020.
Sedm z dvanácti věcí, které Soudní dvůr i Tribunál rozhodly v roce 2020, vedlo k úplnému zamítnutí žaloby na neplatnost proti rozhodnutím Evropské komise 92 , a převážil tedy názor orgánu. Další věc byla navíc uzavřena, aniž by bylo třeba vydat rozhodnutí ve věci samé 93 .
Evropská komise rovněž vzala na vědomí všechna výše uvedená objasnění týkající se hmotněprávních i procesních aspektů, která evropské soudy v roce 2020 vydaly v souvislosti s nařízením (ES) č. 1049/2001.
Generální sekretariát stejně jako v předchozích letech pravidelně pořádal společně s Právní službou semináře s cílem poskytnout zaměstnancům Evropské komise aktuální informace o nejnovějším vývoji judikatury.
- (1) Belgická vláda požádala, aby organizace, jako je Evropská komise, zavedly přísné politiky práce na dálku, viz „Arrêté ministériel portant des mesures d’urgence pour limiter la propagation du coronavirus COVID-19“ ze dne 28. října 2020 (následně aktualizováno): http://www.ejustice.just.fgov.be/cgi_loi/change_lg.pl?language=fr&la=F&table_name=loi&cn=2020102801 .
- (2) Není-li uvedeno jinak, statistiky uvedené v této zprávě se zakládají na číslech získaných z aplikací IT Evropské komise dne 31. prosince 2019, jež byla aktualizována na základě následných oprav kódování. Procentuální podíly v textové části zprávy jsou zaokrouhleny na nejbližší desetinné místo.
- (3) Z tohoto důvodu se mohou údaje uvedené v této zprávě a v předchozích zprávách mírně lišit.
- (4) Koronavirus a dezinformace| Evropská komise (europa.eu).
- (5) Viz sdělení předsedkyně Komisi ze dne 1. prosince 2019 „Pracovní metody Evropské komise“, P(2019) 2, k dispozici na adrese: https://ec.europa.eu/info/sites/info/files/working-methods.pdf .
- (6) Konkrétně, C: samostatné akty Komise; COM: legislativní návrhy a jiné dokumenty Komise sdělované jiným orgánům, spolu se svými přípravnými dokumenty; JOIN: společné akty Komise a vysokého představitele; OJ: pořady jednání ze schůzek Komise; PV: zápisy ze schůzek Komise; SEC: dokumenty Komise, které nelze zařadit do žádné z jiných řad; SWD: pracovní dokumenty útvarů Komise.
- (7) V době vypracovávání této zprávy začala 17. května 2021 fungovat aktualizovaná verze rejstříku, která rozšířila jeho působnost tak, aby v něm bylo možné vyhledávat i dokumenty dostupné na jiných místech.
- (8) Přístup k dokumentům: http://ec.europa.eu/transparency/access_documents/index_cs.htm .
- (9) Tyto údaje vyplývají z používání nového algoritmu od roku 2018, který poskytuje přesnější statistické údaje. Údaje proto nejsou srovnatelné s údaji, které byly získány za roky před rokem 2018.
- (10) https://wayback.archive-it.org/11980/20201223015019/https://ec.europa.eu/info/european-union-and-united-kingdom-forging-new-partnership/publications-and-news/documents-related-work-task-force-relations-united-kingdom_cs
- (11) https://trade.ec.europa.eu/doclib/docs/2021/february/tradoc_159448.pdf .
- (12) Tamtéž.
- (13) Kromě toho orgán zajišťuje transparentnost i) kontaktů členů Komise se zúčastněnými stranami a občanskou společností (pro více informací viz https://ec.europa.eu/transparencyregister/public/staticPage/displayStaticPage.do?locale=cs&reference=ANNUAL_REPORT ); ii) zaměstnání bývalých členů Komise po skončení jejich funkčního období. Evropská komise navíc zveřejňuje výroční zprávy o uplatňování kodexu chování členů Evropské komise (druhá výroční zpráva je k dispozici na adrese: https://ec.europa.eu/info/sites/default/files/sec2020344_en.pdf ) a podporuje systém „zlepšování právní úpravy“, který je považován za jeden z nejvyspělejších regulačních přístupů na světě (viz OECD Regulatory Policy Outlook 2018 (OECD Publishing, Paříž). Začátkem roku 2020 pokračovala Komise ve svém přezkumu programu pro zlepšování právní úpravy z roku 2015, aby posoudila jeho pozitivní aspekty i oblasti, v nichž je třeba dosáhnout zlepšení. Uvedená práce byla završena přijetím sdělení o zlepšování právní úpravy dne 28. dubna 2021 (viz better_regulation_joining_forces_to_make_better_laws_en_0.pdf (europa.eu) . Kromě toho Evropská komise i navzdory pandemii COVID-19 pokračovala prostřednictvím různých iniciativ a opatření v provádění svého programu „Evropa pro občany“ na období 2014–2020, jehož cílem je povzbudit občany EU k tomu, aby byli lépe informováni, zapojovali se do diskuse a hráli významnější úlohu při rozvoji EU. (Viz https://ec.europa.eu/info/departments/justice-and-consumers/justice-and-consumers-funding-tenders/funding-programmes/europe-citizens-efc-0_cs#documents ) . V tomto bezprecedentním kontextu pandemie COVID-19 přijala Evropská komise dne 19. května 2020 návrh nařízení, kterým se rozšiřují lhůty pro fázi sběru, ověřování a přezkumu vztahující se na evropské občanské iniciativy. Konečné znění tohoto nařízení bylo přijato Evropským parlamentem a Radou dne 15. července 2020 (viz nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2020/1042 ze dne 15. července 2020, kterým se stanoví dočasná opatření týkající se období sběru a lhůt pro ověřování a přezkum podle nařízení (EU) 2019/788 o evropské občanské iniciativě s ohledem na rozšíření onemocnění COVID-19 , Úř. věst. L 231, 17.7.2020, s. 7).
- (14) Viz https://ec.europa.eu/transparency/regdoc/rep/1/2008/EN/1-2008-229-CS-F1-1.Pdf .
- (15) Viz https://www.europarl.europa.eu/meetdocs/2009_2014/documents/com/com_com(2011)0137_/com_com(2011)0137_cs.pdf .
- (16) Viz bod 31 přílohy IV sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů, Pracovní program Komise na rok 2020, Unie, která si klade vyšší cíle, COM(2020) 37 final, 29. ledna 2020, k dispozici na adrese: https://eur-lex.europa.eu/resource.html?uri=cellar:7ae642ea-4340-11ea-b81b-01aa75ed71a1.0006.02/DOC_2&format=PDF
- (17) https://eur-lex.europa.eu/legal-content/CS/TXT/?uri=uriserv:OJ.C_.2020.321.01.0037.01.FRA&toc=OJ:C:2020:321:TOC
- (18) Je třeba uvést, že se jedna žádost může týkat několika dokumentů, a proto na ni může být poskytnuto několik různých odpovědí. V některých případech lze naopak několik žádostí seskupit a poskytnout jednu odpověď.
- (19) V roce 2019 činil počet původních žádostí 7 445.
- (20) V závislosti na obsahu žádostí nebo postavení žadatelů vedly zbývající odpovědi k reakcím vyřízeným v souladu s jinými právními rámci (jako je kodex řádné správní praxe nebo zásada loajální spolupráce atd.).
- (21) Například odpovědi poskytnuté na základě zásady loajální spolupráce s členskými státy nebo jinými orgány; odpovědi na základě kodexu řádné správní praxe atd.
- (22) Rozhodnutí Komise ze dne 5. prosince 2001, kterým se mění její jednací řád (Úř. věst. L 345, 29.12.2001, s. 94.)
- (23) Na nějž se v grafech níže odkazuje jako na „SG“.
- (24) Na nějž se v grafech níže odkazuje jako na „SANTE“.
- (25) Viz předchozí výroční zprávy, které jsou k dispozici na adrese: https://ec.europa.eu/info/publications/reports-public-access-european-parliament-council-and-commission-documents_en .
- (26) Na nějž se v grafech níže odkazuje jako na „DEVCO“.
- (27) Na nějž se v grafech níže odkazuje jako na „GROW“.
- (28) Na nějž se v grafech níže odkazuje jako na „COMP“.
- (29) Na nějž se v grafech níže odkazuje jako na „HOME“.
- (30) Na něž se v grafech níže odkazuje jako na „TAXUD“.
- (31) Na nějž se v grafech níže odkazuje jako na „MOVE“.
- (32) Na něž se v grafech níže odkazuje jako na „FISMA“.
- (33) Na něž se v grafech níže odkazuje jako na „ENER“.
- (34) Na něž se v grafech níže odkazuje jako na „SJ“.
- (35) Posledně uvedená kategorie je novou kategorií, která byla zavedena v roce 2018 s cílem zohlednit skutečnost, že žádost o přístup k dokumentům mohou v rámci nařízení (ES) č. 1049/2001 podat i vnitrostátní orgány členských států.
- (36) Podle článku 4 nařízení (ES) č. 1049/2001.
- (37) Tato výjimka je stanovena v čl. 4 odst. 1 písm. b) nařízení (ES) č. 1049/2001.
- (38) Tato výjimka je stanovena v čl. 4 odst. 2 první odrážce nařízení (ES) č. 1049/2001.
- (39) Ve srovnání s 15 % v roce 2019 a 15,4 % v roce 2018.
- (40) Tato výjimka je stanovena v čl. 4 odst. 2 třetí odrážce nařízení (ES) č. 1049/2001.
- (41) Ve srovnání s 13,4 % v roce 2019 a 12,7 % v roce 2018.
- (42) Tato výjimka je stanovena v čl. 4 odst. 3 prvním pododstavci nařízení (ES) č. 1049/2001.
- (43) Ve srovnání s 10,2% v roce 2019 a 15,1% v roce 2018.
- (44) Tato výjimka je stanovena v čl. 4 odst. 1 první odrážce nařízení (ES) č. 1049/2001.
- (45) Tato výjimka je stanovena v čl. 4 odst. 1 třetí odrážce nařízení (ES) č. 1049/2001.
- (46) V porovnání s 5,3 % v roce 2019.
- (47) Statistika se týká případů evropské veřejné ochránkyně práv v souvislosti se všemi útvary Evropské komise kromě Evropského úřadu pro boj proti podvodům.
- (48) Ve věci 1050/2018 dospěla evropská veřejná ochránkyně práv k závěru, že nesprávný úřední postup představovala skutečnost, že Komise nepožádala úředníka, aby ve své pracovní e-mailové schránce vyhledal a stáhl e-maily pro účely posouzení, zda mohou být zpřístupněny. Další případ nesprávného úředního postupu byl zjištěn ve věci 1794/2019, kdy Komise odmítla stěžovateli poskytnout kopii požadovaných dokumentů, aniž by skryla jméno bývalého vedoucího oddělení.
- (49) Tato otázka byla vyřešena v sedmi z těchto věcí.
- (50) Konkrétně: rozsudek ze dne 19. března 2020 ve věci ClientEarth v. Evropská komise, C-612/18P, EU:C:2020:223 , a rozsudek ze dne 30. dubna 2020 ve věci Izba Gospodarcza Producentów i Operatorów Urządzeń Rozrywkowych v. Evropská komise, C-560/18P, EU:C:2020:330 .
- (51) Rozsudek ze dne 19. března 2020 ve věci ClientEarth v. Evropská komise, C-612/18P, cit. výše.
- (52) Rozsudek ve věci Izba v. Evropská komise, C-560/18P , cit. výše, bod 49 .
- (53) Tamtéž, bod 50.
- (54) Oproti devíti rozsudkům v roce 2019.
- (55) Usnesení ze dne 14. prosince 2020 ve věci ClientEarth AISBL v. Evropská komise, T-255/20, EU:T:2020:642 ; usnesení ze dne 27. listopadu 2020 ve věci PL v. Evropská komise, T-728/19, EU:T:2020:575 , a rozsudek ze dne 23. září 2020 ve věci Giorgio Basaglia v. Evropská komise, T-727/19, EU:T:2020:446 ; rozsudek ze dne 25. listopadu 2020 ve věci Marco Bronckers v. Evropská komise, T-166/19, EU:T:2020:557 ; rozsudek ze dne 28. května 2020 ve věci Liam Campbell v. Evropská komise, T-701/18, EU:T:2020:224 ; rozsudek ze dne 26. března 2020 ve věci Laurence Bonnafous v. Evropská komise, T-646/18, EU:T:2020:120 ; rozsudek ze dne 6. února 2020 ve věci Compañía de Tranvías de La Coruña, SA v. Evropská komise, T-485/18, EU:T:2020:35 ; rozsudek ze dne 26. března 2020 ve věci ViaSat, Inc. v. Evropská komise, T-734/17, EU:T:2020:123 ; rozsudek ze dne 28. května 2020 ve věci ViaSat, Inc. v. Evropská komise, T-649/17, EU:T:2020:235 , a rozsudek ze dne 30. ledna 2020 ve věci CBA Spielapparate- und Restaurantbetriebs GmbH v. Evropská komise, T-168/17, EU:T:2020:20 .
- (56) Konkrétně usnesení ve věci PL v. Evropská komise, T-728/19, cit. výše; rozsudek ve věci Marco Bronckers v. Evropská komise, T-166/19, cit. výše; rozsudek ve věci Laurence Bonnafous v. Evropská komise, T-646/18, cit. výše; rozsudek ve věci ViaSat, Inc. v. Evropská komise, T-734/17, cit. výše; rozsudek ve věci ViaSat, Inc. v. Evropská komise, T-649/17, cit. výše, a rozsudek ve věci CBA Spielapparate- und Restaurantbetriebs GmbH v. Evropská komise, T-168/17, cit. výše.
- (57) Konkrétně usnesení ve věci ClientEarth AISBL v. Evropská komise, T-255/20, cit. výše.
- (58) Konkrétně rozsudek ve věci Giorgio Basaglia v. Evropská komise, T-727/19, cit. výše; rozsudek ve věci Marco Bronckers v. Evropská komise, T-701/18, cit. výše, a rozsudek ve věci Compañía de Tranvías de La Coruña, SA v. Evropská komise, T-485/18, cit. výše.
- (59) Rozsudek ve věci Marco Bronckers v. Evropská komise, T-166/19, cit. výše, bod 70.
- (60) Tamtéž, bod 59.
- (61) Rozsudek ve věci Giorgio Basaglia v. Evropská komise, T-727/19, cit. výše, bod 82.
- (62) Rozsudek ve věci Giorgio Basaglia v. Evropská komise, T-727/19, cit. výše, tamtéž.
- (63) Rozsudek ve věci Giorgio Basaglia v. Evropská komise, T-727/19, cit. výše, tamtéž.
- (64) Rozsudek ve věci Compañía de Tranvías de La Coruña, SA v. Evropská komise, T-485/18, cit. výše, bod 41.
- (65) Rozsudek ve věci Compañía de Tranvías de La Coruña, SA v. Evropská komise, T-485/18, cit. výše, bod 42.
- (66) Rozsudek ve věci ViaSat, Inc. v. Evropská komise, T-649/17, EU:T:2020:235, cit. výše, bod 66.
- (67) Rozsudek ve věci ViaSat, Inc. v. Evropská komise, T-649/17, EU:T:2020:235, cit. výše, bod 67.
- (68) Rozsudek ve věci ViaSat, Inc. v. Evropská komise, T-649/17, EU:T:2020:235, cit. výše, bod 70.
- (69) Rozsudek ve věci Giorgio Basaglia v. Evropská komise, T-727/19, cit. výše, body 84 až 87.
- (70) Rozsudek ve věci CBA Spielapparate- und Restaurantbetriebs GmbH v. Evropská komise, T-168/17, cit. výše, bod 55.
- (71) Tamtéž.
- (72) Viz mimo jiné rozsudek ze dne 27. února 2014 ve věci Komise v. EnBW, C-365/12 P, EU:C:2014:112, bod 65 a citovaná judikatura, rozsudek ze dne 22. ledna 2020 ve věci MSD Animal Health Innovation a Intervet international v. EMA, C-178/18 P, EU:C:2020:24, bod 55 a citovaná judikatura, a rozsudek ze dne 5. prosince 2018 ve věci Campbell v. Komise, T-312/17, EU:T:2018:876, bod 28 a citovaná judikatura.
- (73) Rozsudek ve věci Liam Campbell v. Evropská komise, T-701/18, cit. výše, bod 63.
- (74) Rozsudek ve věci Liam Campbell v. Evropská komise, T-701/18, cit. výše, bod 46.
- (75) Rozsudek ve věci Liam Campbell v. Evropská komise, T-701/18, cit. výše, bod 66.
- (76) Rozsudek ve věci Liam Campbell v. Evropská komise, T-701/18, cit. výše, bod 48.
- (77) Rozsudek ve věci Liam Campbell v. Evropská komise, T-701/18, cit. výše, bod 52.
- (78) Rozsudek ve věci Giorgio Basaglia v. Evropská komise, T-727/19, cit. výše, bod 41.
- (79) Rozsudek ve věci Giorgio Basaglia v. Evropská komise, T-727/19, cit. výše, bod 52.
- (80) Rozsudek ve věci Giorgio Basaglia v. Evropská komise, T-727/19, cit. výše, tamtéž.
- (81) Rozsudek ve věci Giorgio Basaglia v. Evropská komise, T-727/19, cit. výše, bod 44.
- (82) Rozsudek ve věci Giorgio Basaglia v. Evropská komise, T-727/19, cit. výše, bod 43.
- (83) Rozsudek ve věci Giorgio Basaglia v. Evropská komise, T-727/19, cit. výše, tamtéž.
- (84) Rozsudek ve věci Giorgio Basaglia v. Evropská komise, T-727/19, cit. výše, bod 55.
- (85) Rozsudek ve věci Giorgio Basaglia v. Evropská komise, T-727/19, cit. výše, bod 54.
- (86) Tamtéž, bod 37.
- (87) Tamtéž, bod 38.
- (88) Ke dni 31. prosince 2019.
- (89) Konkrétně věc Validity v. Evropská komise, T-640/20, cit. výše; věc Pollinis France v. Evropská komise, T-554/20, cit. výše; věc Pollinis France v. Evropská komise, T-371/20, cit. výše; věc ClientEarth AISBL v. Evropská komise, T-255/20, cit. výše; věc JP v. Evropská komise, T-247/20, cit. výše, a věc Huhtamaki v. Evropská komise, T-134/20, cit. výše.
- (90) Konkrétně usnesení ze dne 14. prosince 2020 ve věci ClientEarth AISBL v. Evropská komise, T-255/20, cit. výše.
- (91) Konkrétně věc ViaSat Inc. v. Evropská komise, C-235/20P, cit. výše.
- (92) Konkrétně rozsudek ve věci ClientEarth v. Evropská komise, C-612/18P, cit. výše , rozsudek ve věci PL v. Evropská komise, T-728/19, cit. výše; rozsudek ve věci Marco Bronckers v. Evropská komise, T-166/19, cit. výše; rozsudek ve věci Laurence Bonnafous v. Evropská komise, T-646/18, cit. výše; rozsudek ve věci ViaSat, Inc. v. Evropská komise, T-734/17, cit. výše; rozsudek ve věci ViaSat, Inc. v. Evropská komise, T-649/17, cit. výše, a rozsudek ve věci CBA Spielapparate- und Restaurantbetriebs GmbH v. Evropská komise, T-168/17, cit. výše.
- (93) Konkrétně usnesení ze dne 14. prosince 2020 ve věci ClientEarth AISBL v. Evropská komise, T-255/20, cit. výše.