EVROPSKÁ KOMISE

V Bruselu dne 12.5.2021

COM(2021) 400 final

SDĚLENÍ KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU, RADĚ, EVROPSKÉMU HOSPODÁŘSKÉMU A SOCIÁLNÍMU VÝBORU A VÝBORU REGIONŮ

Cesta ke zdravé planetě pro všechny

Akční plán EU: „Vstříc nulovému znečištění ovzduší, vod a půdy“

{SWD(2021) 140 final} - {SWD(2021) 141 final}

1.Úvod

Zatímco je vyvíjeno nebývalé celosvětové úsilí v boji proti pandemii COVID-19, po naléhavé nápravě volají rovněž trvalé hrozby pro zdraví naší planety. Změna klimatu, znečištění životního prostředí 1 , ztráta biologické rozmanitosti a neudržitelné využívání přírodních zdrojů představují četná rizika pro zdraví lidí, zvířat a ekosystému. Tato rizika zahrnují infekční a nepřenosné nemoci, antimikrobiální rezistenci a nedostatek vody 2 . V zájmu vybudování zdravé planety pro všechny vyzývá Zelená dohoda pro Evropu 3 k tomu, aby EU mimo jiné lépe monitorovala znečištění ovzduší, vod, půdy a spotřebních výrobků , podávala o něm zprávy, předcházela jeho vzniku a napravovala stávající situaci. 

Je nutné ihned jednat: znečištění může způsobit rakovinu, ischemickou chorobu srdeční, chronickou obstrukční plicní nemoc, mrtvice, duševní a neurologické poruchy, cukrovku a další nemoci a potíže 4 (viz obrázek 1). Navzdory hmatatelnému pokroku vedlo znečištění v roce 2015 odhadem stále ještě k 9 milionům předčasných úmrtí na celém světě (16 % všech úmrtí) – to je třikrát více úmrtí, než měly společně na svědomí AIDS, tuberkulóza a malárie, a patnáctkrát více než zapříčinily všechny války a jiné formy násilí 5 . V EU je znečištěním každoročně způsobeno každé osmé úmrtí 6 .

Obrázek 1: Žebříček deseti nepřenosných nemocí, které způsobují úmrtí v důsledku znečištěného životního prostředí (zdroj: EEA – Zdravé životní prostředí, zdravý život, 2018, na základě údajů WHO z roku 2016)

Boj proti znečištění je také bojem za spravedlnost a rovnost. Nejzávažnější dopady znečištění na lidské zdraví obvykle nesou ty nejzranitelnější skupiny obyvatelstva. Do těchto skupin patří děti, jejichž vývoj může být vážně a dlouhodobě poškozen, osoby se zdravotními problémy, starší osoby, osoby se zdravotním postižením a osoby, které žijí v horších sociálně-ekonomických podmínkách 7 . Nejvíce v tomto směru trpí nízkopříjmové a středněpříjmové země, na které v celosvětovém měřítku připadá téměř 92 % úmrtí v důsledku onemocnění, k nimž dochází v souvislosti se znečištěním 8 .

Znečištění také ohrožuje naši biologickou rozmanitost a významně přispívá k pokračujícímu hromadnému vymírání druhů. Spolu se změnami ve využívání půdy a moře, nadměrným využíváním přírodních zdrojů, změnou klimatu a šířením invazních nepůvodních druhů je znečištění jedním z pěti hlavních faktorů, které vedou ke ztrátě biologické rozmanitosti. V současnosti ohrožuje přežití více než jednoho milionu z odhadovaných osmi milionů rostlinných a živočišných druhů na planetě a očekává se, že pokud nezměníme náš přístup, dojde ke zhoršení tohoto stavu 9 . Celkově je dosažení cílů udržitelného rozvoje ohroženo řadou eskalujících a vzájemně se doplňujících environmentálních rizik.

Hospodářský pokrok a snižování znečištění se navzájem nevylučují: V letech 2000 až 2017 vzrostl HDP EU o 32 %, zatímco emise hlavních látek znečišťujících ovzduší se snížily o 10 % (amoniak, zejména ze zemědělství) až 70 % (oxidy síry, zejména z průmyslové výroby) 10 . Celkově pětinásobného růstu globální ekonomiky v posledních pěti desetiletích však bylo do značné míry dosaženo na úkor globálního životního prostředí 11 .

Ekonomické důvody přijímání opatření proti znečištění jsou zřejmé a přínosy pro společnost dalece převažují nad náklady; stejně tak náklady související s nečinností výrazně převažují nad náklady vynaloženými na opatření. Například náklady na zdravotní a hospodářské činnosti vykonávané v důsledku znečištění ovzduší se v EU odhadují na 330 až 940 miliard EUR ročně 12 , počítaje v to ztracené pracovní dny, náklady na zdravotní péči, snížení výnosů sklizní a škody na budovách, zatímco společné náklady na veškerá opatření provedená v EU ke zlepšení kvality ovzduší činí zhruba 70 až 80 miliard EUR ročně 13 . Rostoucí poptávka po méně škodlivém zboží a službách skýtá významné podnikatelské příležitosti a již mobilizuje společnosti v EU k inovativním řešením. Úsilí o oživení může tento trend podpořit. Přijímání opatření proti znečištění znamená v současné době také mezigenerační solidaritu.

Zároveň potřebujeme lepší integrovaný přehled o znečištění, aby se veřejní a soukromí aktéři vypořádali se souvisejícími problémy spojenými se znečištěním i z prostorového a časového hlediska a aby ve svých politických, investičních a nákupních rozhodnutích co nejefektivněji řešili souhru těchto problémů s ostatními environmentálními, sociálními a hospodářskými faktory.

Většina Evropanů opatření proti znečištění podporuje: ochrana životního prostředí je uváděna jako velmi důležitá a znečištění je zmiňováno jako nejdůležitější environmentální problém, následující hned po změně klimatu 14 . Většina respondentů, kteří se účastnili otevřené veřejné konzultace k tomuto akčnímu plánu 15 , je toho názoru, že příslušné společenské subjekty nedělají dost a že EU a vnitrostátní vlády musí přijmout opatření. Jako nejúčinnější cesty vpřed byly označeny posílení mezinárodních opatření, lepší provádění právních předpisů týkajících se znečištění, podpora formálního vzdělávání a ovlivňování změny v chování. 

Znečištění nekončí na hranicích. Zatímco se znečištění dostává do EU přes oceány, řeky, větry nebo dovážené zboží, EU rovněž způsobuje významné znečištění jinde ve světě prostřednictvím svých vlastních výrobních struktur a spotřebních návyků i odpadů. Současně má EU k dispozici účinné nástroje, jimiž v celosvětovém měřítku přispívá ke snahám o zmírňování znečištění, a to prostřednictvím svých politik a prostředků, své zelené diplomacie a také stimulováním inovací, s čistší výrobou a udržitelnou spotřebou zboží a služeb.

Zdravotní, environmentální, morální a sociálně-ekonomické argumenty pro to, aby EU vedla globální boj proti znečištění, jsou dnes silnější než kdy jindy. 16 Nyní je ten pravý čas být ambiciózní, naplnit oprávněné touhy lidí po ochraně svého zdraví, životního prostředí a živobytí – a usmířit se s naší planetou.

2.Na cestě k nulovému znečištění ovzduší, vody a půdy 

2.1.Ambice v oblasti nulového znečištění

Ambice v oblasti nulového znečištění 17 je průřezovým cílem, který přispívá k Agendě pro udržitelný rozvoj 2030 přijaté OSN 18 a doplňuje cíl dosažení klimatické neutrality do roku 2050 v součinnosti s cíli čistého a oběhového hospodářství a obnovené biologické rozmanitosti. Je nedílnou součástí mnoha iniciativ uskutečňovaných v rámci Zelené dohody pro Evropu i ostatních iniciativ 19 a Komise bude tuto ambici v oblasti nulového znečištění i nadále zahrnovat do budoucích politických iniciativ.

Hlavním cílem tohoto akčního plánu je poskytnout vodítko pro zahrnutí prevence znečištění do všech příslušných politik EU, a dosáhnout tak účinné a přiměřené maximalizace součinnosti, posílení provádění a zjištění možných nedostatků nebo kompromisů. Aby se EU přiblížila vizi zdravé planety pro všechny do roku 2050, stanoví tento akční plán klíčové cíle pro rok 2030, které mají urychlit snižování znečištění.

Tento akční plán rovněž stanoví klíčová opatření pro období 2021–2024, která doplní řadu příslušných opatření obsažených v ostatních iniciativách Zelené dohody pro Evropu, včetně strategie pro udržitelnost v oblasti chemických látek.

I když omezení volného pohybu osob učiněná v rámci boje proti pandemii COVID-19 vedla na mnoha místech přechodně k čistějšímu ovzduší, čistějším vodám a snížení hluku, zpomalení všech hospodářských činností není řešením, které EU považuje za způsob, jež by ji samotnou a celý svět dovedl k nulovému znečištění. Namísto toho si EU může zachovat prosperitu a zároveň změnit způsoby výroby a spotřeby a nasměrovat investice k nulovému znečištění. Investice do čistého a udržitelného designu, obchodní modely oběhového hospodářství, čistší doprava a mobilita, nízkoemisní technologie, řešení založená na přírodě a udržitelná digitalizace nabízejí silné příležitosti ke konsolidaci vedoucí pozice EU v oblasti zeleného růstu, a to při současném snížení nerovností, vytváření pracovních míst a zvýšení kolektivní odolnosti.

Víceletý finanční rámec pro období 2021–2027 a nástroj NextGenerationEU poskytují nebývalé rozpočtové příležitosti k podpoře těchto investic a boji proti změně klimatu, ztrátě biologické rozmanitosti a znečištění v EU i na celém světě 21 .

Je nejvyšší čas „obrátit pyramidu“ opatření a přehodnotit způsob, jakým jsou výrobky a služby navrhovány, vyráběny, dodávány, prováděny a/nebo používány a likvidovány. To znamená, že v první řadě by se mělo předcházet znečištění u zdroje. Pokud není (zatím) možné znečištění zcela zabránit na samém počátku, mělo by se alespoň minimalizovat. A konečně, když už ke znečištění došlo, mělo by se napravit – a s tím související škody by měly být kompenzovány.

Obrázek 2:    Hierarchie nulového znečištění – obrácení pyramidy opatření a upřednostnění přístupů k řešení znečištění

2.2.Zlepšení našeho zdraví a pohody 

EU má pro omezení znečištění vnějšího ovzduší zaveden spolehlivý regulační rámec. Počet předčasných úmrtí a dalších nemocí, které lze přičíst znečištění ovzduší, však zůstává vysoký. To lze vysvětlit skutečností, že některé normy kvality ovzduší v EU jsou stále méně přísné než normy, které doporučila WHO v roce 2005, a že způsob provádění směrnic o kvalitě vnějšího ovzduší byl dosud účinný jen zčásti 22 .

Potřebujeme lepší ochranu veřejného zdraví, která je rovněž v souladu s Evropským plánem boje proti rakovině. Za tímto účelem Komise v roce 2022 navrhne, aby normy EU pro kvalitu ovzduší byly více sladěny s připravovanými doporučeními WHO a aby byla posílena ustanovení o monitorování, modelování a plánech kvality ovzduší s cílem pomoci místním orgánům a zároveň zlepšit celkovou vymahatelnost regulačního rámce. Současně Komise zavede přísnější požadavky na boj proti znečišťování ovzduší u zdroje, jakým je např. zemědělství, průmysl, doprava, stavebnictví a energetika, a to i prostřednictvím řady opatření a strategií stanovených v Zelené dohodě pro Evropu (jako jsou udržitelná a inteligentní mobilita, „renovační vlna“ a „od zemědělce ke spotřebiteli“).

Ve svém Druhém výhledu pro čisté ovzduší Komise uvádí, že opatření, která členské státy oznámily ve svých národních programech omezování znečištění ovzduší, nebudou stačit k dosažení úrovní snížení emisí amoniaku potřebných ke splnění úkolů pro rok 2030: amoniak je mocným prekurzorem jemných částic (PM2.5) a veškerá opatření, která nákladově nejefektivnějším způsobem snižují jeho emise, se týkají zemědělství a zejména postupů krmení zvířat, nakládání s hnojem a používání hnojiv 23 . Jak vyhlásila prostřednictvím strategie „od zemědělce ke spotřebiteli“, Komise v tomto ohledu a v rámci svého úsilí o vybudování udržitelného potravinového systému a udržitelnějšího chovu hospodářských zvířat usnadní uvádění alternativních krmných surovin a inovativních doplňkových látek na trh. Komise rovněž posuzuje, zda je pro omezení emisí amoniaku zapotřebí dalších právních předpisů. Cílem přezkumu směrnice o průmyslových emisích je omezit emise amoniaku z intenzivního chovu hospodářských zvířat. Mohou být dále zapotřebí další opatření ke snížení emisí amoniaku, mimo jiné na základě společné zemědělské politiky, nebo tím, že se stanoví závaznost zpracování statkových hnojiv.

Jak bylo oznámeno ve strategii pro udržitelnou a inteligentní mobilitu, Komise se bude zabývat znečištěním ovzduší a znečištěním hlukem z dopravy, a to i prostřednictvím nových norem Euro 7 pro silniční vozidla a zdokonalených kontrol emisí při technických prohlídkách, v součinnosti s emisními standardy pro emise CO2 . Na základě nejnovějších důkazů zváží potřebu omezit emise PM2.5 a nanočástic ze všech typů spalovacích motorů a z brzd v konvenčních i elektrických vozidlech, spolu s potřebou snížit emise znečišťujících látek v rámci širšího souboru podmínek používání a po celou dobu životnosti vozidel. .

V souladu se závěry hodnocení směrnice o hluku ve venkovním prostředí provedeného v roce 2017 24 a hodnocení směrnice o emisích hluku do okolního prostředí provedeného v roce 2020 25 se Komise zaměří na lepší řešení hluku u zdroje, zejména zajištěním náležitého provádění v praxi a případně zlepšením regulačního rámce EU týkajícího se emisí hluku pro pneumatiky, silniční vozidla, železnice a letadla rovněž na mezinárodní úrovni. Kromě toho Komise naváže na hodnocení směrnice o emisích hluku do okolního prostředí a bude se tak zabývat zařízeními, která jsou určena k použití ve venkovním prostoru. V roce 2022 přezkoumá dosažený pokrok 26 a zváží, zda je ve směrnici o hluku ve venkovním prostředí potřeba stanovit cíle pro snížení hluku na úrovni EU. Akční plány týkající se hluku požadované touto směrnicí by měly být lépe začleněny do plánů udržitelné městské mobility a měly by těžit z rozšíření čisté veřejné dopravy a z aktivnější mobility. Výše uvedená opatření ke snížení hluku mohou společně určitým způsobem napravit škody, které způsobuje chronické vystavení hluku.

Pokud jde o znečištění ovzduší z budov, bylo dosaženo pokroku v postupném odstraňování znečišťujícího vytápění uhlím a topnými oleji, zatímco znečištění ze spalování biomasy zůstává výzvou, zejména pokud jsou využívána zastaralá, neúčinná zařízení. Komise bude podporovat integraci ambice v oblasti nulového znečištění s cíli v oblasti čisté energie a energetické účinnosti, jako je tomu například v iniciativě „renovační vlna“ a Nový evropský Bauhaus, opětného použití a využití stavebních odpadů a při přezkumu požadavků na ekodesign a označování energetické účinnosti u topných zařízení, přednostně zejména u těch, která jsou určena k vytápění tuhými palivy, a to nejpozději do začátku roku 2024. EU bude rovněž nadále podporovat přechod k čistější energii a čistějšímu domácímu vytápění ve třetích zemích, zvláště pak v zemích sousedních.

Co se týče kvality vnitřního ovzduší, politiky EU se zabývaly několika jejími rozhodujícími faktory, od vnějšího ovzduší až po stavební materiály a spotřební výrobky, systémy vytápění a chlazení, jakož i kuřáckými návyky. Právní předpisy v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci (BOZP) rovněž významně přispěly k pokroku v této otázce a budou tak činit i nadále prostřednictvím příštího strategického rámce pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci. Iniciativa „renovační vlna“ 27 umožní řešit otázku zdravých teplot a úrovní vlhkosti v nových budovách a v budovách, které procházejí významnými renovacemi, a zároveň se bude zabývat problémem dekontaminace toxických látek, včetně azbestu. EU však postrádá komplexní, integrovaný přístup. COVID-19 a z toho vyplývající omezené možnosti venkovního pohybu opět zdůraznily, že je důležité zajistit, aby vnitřní a venkovní vzduch, který dýcháme, byl vždy čistý. S vylepšováním izolace budov bude zajištění dobré kvality vnitřního ovzduší ještě důležitější. Zvláštní pozornost si zaslouží také školní budovy. Komise provede analýzu nedostatků ve znalostech a politikách v součinnosti s iniciativou Nový evropský Bauhaus a zváží výsledky příslušných projektů programu Horizont Evropa. Na tomto základě Komise posoudí cesty a možnosti politiky ke zlepšení kvality vnitřního ovzduší, přičemž se zaměří na klíčové faktory a zdroje znečištění a prozkoumá způsoby, jak zvýšit povědomí veřejnosti a snížit rizika.

Od ledna 2023 bude revidovaná směrnice o pitné vodě poskytovat větší ochranu lidského zdraví díky přísnějším normám kvality vody, přičemž se zaměří na znečišťující látky vzbuzující obavy, jako jsou endokrinní disruptory a mikroplasty, což povede k ještě čistší vodě z kohoutku pro všechny – a menší potřebě plastových lahví. Komise do roku 2023 posoudí, zda je při probíhajícím přezkumu směrnice o vodách ke koupání nutno řešit i nové parametry 28 . V rámci nadcházejícího přezkumu směrnice o čištění městských odpadních vod bude analyzována možnost zavedení trvalého sledování příslušných zdravotních parametrů v odpadních vodách. To by nám mohlo pomoci připravit se na jakékoliv nové epidemické hrozby 29 . Přezkoumání a případně modernizace jiných právních předpisů týkajících se vod a moří, aby lépe odpovídaly potřebám snížit množství chemických kontaminujících látek a mikroplastů, rovněž pomůže zachovat kvalitu vody, kterou pijeme, a kvalitu mořských produktů, které jíme. V rámci strategie „od zemědělce ke spotřebiteli“ určila Komise opatření, jako např. nové strategické pokyny pro akvakulturu v EU, jež přispějí k posunu potravinových systémů směrem k nulovému znečištění. Aktualizace seznamů problematických látek pro povrchové vody a podzemní vody ochrání přírodu a lidské zdraví před látkami, které jsou podle nejnovějších vědeckých poznatků nejzávažnější. Současně bude Komise i nadále podporovat vytváření oblastí kontroly emisí ve všech mořích EU 30 , aby se zlepšil vzduch, který dýcháme na lodích, v přístavních městech a pobřežních oblastech, a aby se zlepšila kvalita moří, v nichž se koupáme.

Jak bylo oznámeno ve strategii EU v oblasti biologické rozmanitosti do roku 2030, v zájmu lepší duševní a fyzické pohody Komise ve svém nadcházejícím návrhu na právně závazné cíle EU v oblasti obnovy přírody, v nové strategii pro půdu a ve všech opatřeních k ekologizaci měst zváží prosazování revitalizovaných lokalit, které byly zbaveny znečištění, jakožto potenciálních ploch veřejné zeleně. V maximální míře se při tom zaměří na nápravu sociálních nerovností, pokud jde o rovný přístup k zelené infrastruktuře ve městech. Kromě toho do roku 2025 Komise dokončí komplexní přezkum většiny právních předpisů EU týkajících se odpadů, aby je přizpůsobila zásadám čistého a oběhového hospodářství, čímž se zlepší předcházení vzniku odpadů, vysoce kvalitní recyklace povede k čistým oběhům druhotného materiálu a zbytkový odpad bude minimalizován.

Prostřednictvím strategie pro udržitelnost v oblasti chemických látek bude Komise lépe chránit lidské zdraví a životní prostředí před nebezpečnými chemickými látkami. Zejména navrhne opatření k postupnému ukončení používání nejškodlivějších chemických látek – jako jsou endokrinní disruptory a perzistentní látky – zejména ve spotřebních výrobcích a opatření k nahrazení a minimalizaci všech látek, které vzbuzují obavy, v hospodářství a ve společnosti 31 .

Bude posílena pokračující mezinárodní spolupráce se Světovou zdravotnickou organizací (WHO), OECD, Úmluvou o dálkovém znečišťování ovzduší přecházejícím hranice států a dalšími klíčovými mezinárodními iniciativami a organizacemi, včetně organizací specifických pro jednotlivá odvětví, jako je Mezinárodní námořní organizace (IMO) a Mezinárodní organizace pro civilní letectví (ICAO). Pokud jde o znečištění vod a půdy léčivými přípravky, Komise kromě cíle EU týkajícího se snížení prodeje antimikrobiálních látek podpoří mezinárodní spolupráci při řešení environmentálních rizik v jiných zemích, kde farmaceutické emise z výroby a z jiných zdrojů mohou mimo jiné přispět k rozšíření antimikrobiální rezistence (AMR) 32 .

2.3.Žijeme v mezích možností naší planety

Abychom udrželi naši stopu znečištění v mezích, s nimiž se naše planeta – a tím i lidstvo – dokáže vypořádat 35 , musíme rychleji a lépe provádět stávající regulační rámce EU na ochranu ovzduší, sladkých vod, moří a oceánů a zároveň naléhavě pracovat na vytvoření rámce pro pravidelné hodnocení stavu půdy v EU a přijmout opatření k řešení znečištění a znehodnocení půdy na všech úrovních.

Z hlediska kvality ovzduší bude Komise společně s členskými státy sledovat národní programy omezování znečištění ovzduší a závazky ke snížení emisí s cílem zajistit plné provádění směrnice o národních závazcích ke snížení emisí, aby se do roku 2030 počet suchozemských a sladkovodních ekosystémů, v nichž eutrofizace související se znečištěním ovzduší ohrožuje biologickou rozmanitost, snížil o 25 % 36 .

Pokud jde o znečištění sladkovodních a mořských vod, dosažení „dobrého stavu“ podle rámcové směrnice o vodě a rámcové směrnice o strategii pro mořské prostředí by EU přiblížilo k uskutečnění ambice v oblasti nulového znečištění pro všechny vodní ekosystémy.

Hodnocení z roku 2019 však dospělo k závěru, že provádění právních předpisů týkajících se sladkovodních vod je nadále nedostatečné 37 vzhledem k faktorům, jako je nedostatek investic, omezené začlenění cílů ochrany sladké vody do oblastí ostatních politik, pomalé provádění opatření a potřeba lépe řešit chemické znečištění. Přísnější provádění bude tedy prioritním opatřením. Komise bude zejména usilovat o zajištění toho, aby členské státy podporovaly udržitelnou a účinnou spotřebu vody, odrazovaly od znečištění vody a předkládaly sociálně spravedlivé vyúčtování všem uživatelům a znečišťovatelům vody, včetně průmyslu, zemědělství a domácností, a aby příslušné příjmy co nejlépe využívaly pro udržitelné investice 38 . Komise bude rovněž podporovat lepší monitorování a snižování znečištění z klíčových látek v povrchových a podzemních vodách.

Navrhovaná „mise za zdravé oceány, moře, pobřežní a vnitrozemské vody“ se zaměří na podporu inovace a provádění politik a právních předpisů EU s cílem dosáhnout zdravých oceánů, moří a vod bez znečištění. Komise rovněž přijme „Akční plán pro vnitrozemskou plavbu 2021–2027“ (NAIADES III), který podpoří postupný přechod k vnitrozemské vodní dopravě s nulovými emisemi 39 .

Komise do roku 2023 přezkoumá rámcovou směrnici o strategii pro mořské prostředí s přihlédnutím ke stavu provádění právních předpisů EU týkajících se klíčových zdrojů znečištění a nutnosti snížit množství plastů a jiných odpadků, podmořský hluk a množství kontaminujících látek. Na základě úspěchu nedávno dohodnuté prahové hodnoty EU pro odpadky na plážích 40 bude Komise spolupracovat s členskými státy na prahových hodnotách EU pro maximální úroveň podmořského hluku pocházejícího z námořní dopravy, výstavby, bagrování dna a dalších činností na moři.

Nadcházející přezkum směrnice o čištění městských odpadních vod 41 v součinnosti s hodnocením směrnice o kalech z čistíren odpadních vod 42 pomůže zvýšit úroveň ambicí na odstranění živin z odpadních vod. Upravená voda i kal tak budou připravené k opětovnému použití, což podpoří oběhové a méně znečišťující zemědělství. Bude se rovněž zabývat nově vznikajícími znečišťujícími látkami, jako jsou mikroplasty a mikroskopické znečišťující látky, včetně léčiv. Budou podniknuty kroky směrem k energetické účinnosti a uhlíkové neutralitě, jakož i k lepšímu uplatňování zásady „znečišťovatelé platí“. Přezkum se také zaměří na zlepšení přístupu ke spravedlnosti, hygieně pro všechny a k informacím. Tento přezkum rovněž podpoří konkrétní provádění budoucího akčního plánu integrovaného hospodaření s živinami, který se bude z celkového pohledu zabývat dlouhodobou environmentální výzvou, bude maximalizovat součinnost mezi politikami a co nejlépe využívat zelenou architekturu nové společné zemědělské politiky, zejména prostřednictvím podmíněnosti a ekorežimů. Jak bylo oznámeno ve strategii „od zemědělce ke spotřebiteli“ a strategii biologické rozmanitosti, mělo by se podobným způsobem omezit znečištění pesticidy v ovzduší, vodách a půdě, a to 50% snížením jejich celkového používání a rizika do roku 2030, počítaje v to i ty nejnebezpečnější pesticidy. Toho bude dosaženo zvýšeným využíváním integrované ochrany rostlin, revizí směrnice o udržitelném používání pesticidů, podporou agroekologických postupů, včetně ekologického zemědělství, a zamezením používání chemických pesticidů v citlivých oblastech. Kromě řešení rizik pro lidské zdraví a životní prostředí to také sníží náklady na úpravu pitné vody. Ke snížení závislosti na pesticidech by mohly rovněž přispět inovativní techniky, včetně biotechnologie 43 .

Navrhovaná „mise v oblasti zdravé půdy a potravin“, společně s evropským inovačním partnerstvím v oblasti zemědělské produktivity a udržitelnosti (EIP AGRI), navíc podpoří široké rozšíření postupů pro snižování objemu pesticidů a živin prosazováním inovací a výměny poznatků. Cílem této mise bude zajistit, aby do roku 2030 bylo 75 % půd zdravých, a to i díky zvláštnímu cíli týkajícímu se snížení znečištění půdy a zlepšení její obnovy.

V rámci připravované strategie EU pro půdu vypracuje Komise opatření, která významně zvýší úsilí o identifikaci, zkoumání, posouzení a sanaci kontaminovaných lokalit tak, aby znečištění půdy do roku 2050 již nepředstavovalo zdravotní nebo environmentální riziko. Je třeba co nejvíce zabránit nové kontaminaci půdy, pokud k ní ale navzdory preventivním a jiným opatřením dojde, měla by se rizika okamžitě řešit. Odhaduje se, že v celé EU je potenciálně kontaminováno 2,8 milionu lokalit, z nichž 390 000 bude vyžadovat sanaci. Do roku 2018 bylo podle hlášení sanováno jen zhruba 65 500 lokalit 44 . Je nezbytné, aby všechny členské státy měly registr (potenciálně) kontaminovaných lokalit, zintenzivnily úsilí o sanaci těchto lokalit a vypracovaly jasná kritéria pro upřednostnění dekontaminace. Připravovaný návrh právně závazných cílů EU v oblasti obnovy přírody zváží řešení obnovy znehodnocených půdních ekosystémů. Komise rovněž vypracuje prioritní seznam kontaminujících látek v půdě, které je v EU nutné sledovat, a také pokyny, např. týkající se pasu pro bezpečné, udržitelné a oběhové využívání vytěžené půdy , a to s využitím případných dosavadních zkušeností členských států. Pro lepší pochopení problematiky difúzního znečištění půdy v EU Komise v budoucím průzkumu půdy v rámci průzkumu LUCAS bude usilovat o integraci modulu nulového znečištění 45 . Bude se podporovat a usnadňovat dostupnost a povědomí o možnostech veřejného a soukromého financování identifikace, prozkoumávání a sanace kontaminovaných půd.

Na mezinárodní úrovni bude EU podporovat globální a regionální přeshraniční spolupráci v oblasti vody 46 a bude spolupracovat s významnými partnery na dvoustranné úrovni. Bude pokračovat v podpoře spolupráce mezi příslušnými regionálními fóry, jako jsou evropská povodí (Rýn, Dunaj), a bude i nadále usilovat o celosvětové přijímání a provádění Úmluvy EHK OSN o ochraně a využívání hraničních vodních toků a mezinárodních jezer. Bude pokračovat v posilování mezinárodní správy oceánů a bude podporovat partnerské země s cílem zajistit, že oceány budou čisté, zdravé a spravované udržitelným způsobem. 47 EU bude rovněž podporovat koordinaci regionálních přímořských oblastí, aby společně měřily, posuzovaly a řešily různé druhy znečištění. Několik regionálních povodí a přímořských oblastí trpí rovněž historickým znečištěním, které je zčásti ještě spojeno s druhou světovou válkou 48 a které se nahromadilo v sedimentech, což představuje významná rizika pro vodní ekosystémy, ale při konzumaci ryb a měkkýšů též pro lidské zdraví. EU dále zintenzivní svou spolupráci se třetími zeměmi v boji proti znečištění moří odpadky. Kromě toho bude i nadále prioritou užší spolupráce ve středomořském regionu, zejména prostřednictvím Barcelonské úmluvy a jejích protokolů a Unie pro Středomoří. EU rovněž směruje vývoj v IMO k tomu, aby regulovala vypouštění odpadů z lodí, jež jsou vybaveny systémy čištění výfukových plynů, do moře 49 . Bude rovněž pokračovat v podpoře globálního partnerství v oblasti půdního hospodářství, aby se dále předcházelo znečištění a minimalizovala se rizika vyplývající z historického znečištění půdy.

2.4.Na cestě k nulovému znečištění z výroby a spotřeby

Směrování EU k nulovému znečištění vyžaduje v úzké součinnosti s akčním plánem pro oběhové hospodářství udržitelnější průmyslové systémy 51 , čistší technologie, méně znečišťující obchodní modely a spotřební návyky, rychlejší provádění zásady „znečišťovatel platí“ a další uplatňování rozšířené odpovědnosti výrobce.

Směrnice o průmyslových emisích 52 je hlavním nástrojem pro regulaci emisí látek, které znečišťují ovzduší, vodu a půdu, uvolňovaných z více než 52 000 největších průmyslových zařízení v EU. Podle směrnice o průmyslových emisích může být povolení pro průmyslová zařízení uděleno jen těm zařízením, která splňují podmínku používání nejlepších dostupných technik (BAT). To přimělo tato průmyslová odvětví k postupnému snižování emisí a přispělo k vytvoření rovných podmínek. Například velká spalovací zařízení nyní emitují sedmkrát méně látek znečišťujících ovzduší, než tomu bylo před 20 lety. Emise do ovzduší ze zařízení, na něž se vztahuje směrnice o průmyslových emisích, však mají stále na svědomí škody ve výši téměř 100 miliard EUR ročně 53 . To vyžaduje pokračující úsilí o snížení zbývajících emisí, včetně emisí vypouštěných do vod a půdy, a rovněž snahu zajistit, aby příslušní provozovatelé velkých průmyslových zařízení, a zvláště těch nebezpečných, sanovali kontaminaci, k níž došlo v rámci jejich průmyslového provozu nebo v důsledku závažných průmyslových havárií.

V návaznosti na nedávné hodnocení směrnice o průmyslových emisích 54  Komise přezkoumá pravidla EU pro průmyslové emise 55 , neboť si uvědomuje, že nové technologie nebo výrobní procesy často umožní snížení emisí znečišťujících látek i skleníkových plynů, a to i v odvětvích, na které se směrnice v současné době nevztahuje. Cílem revize bude urychlit zavádění inovací pro nulové znečištění, vytvořit rovné podmínky i pro další odvětví s vysokou mírou znečištění, zlepšit přístup veřejnosti k informacím, její účast na rozhodování a přístup ke spravedlnosti a usnadnit porovnávání výkonnosti členských států při řešení průmyslových emisí. Ve sledování inovací a urychlení identifikace nových technik bude hrát klíčovou roli nové středisko pro inovace podle směrnice o průmyslových emisích. K urychlení a přetvoření způsobu, jakým regulátoři a průmysl řeší průmyslové emise, lze využít digitalizaci, zpracovávání dat a nové inovativní přístupy, jako jsou dálkové snímání, umělá inteligence a strojové učení. A dále – aby bylo do roku 2050 možno dostát cíli „téměř nulového skládkování a vypouštění odpadních vod“, partnerství v rámci programu Horizont Evropa – „Processes4Planet partnership“ („partnerství Procesy pro planetu“), „Circular Bio-based Europe Partnership“ („partnerství v oblasti oběhového biohospodářství v Evropě“) a „Clean Steel Partnership“ („partnerství pro čistou ocel“) – prozkoumají způsoby, jak podpořit průlomové technologie a systémovější řešení, jako jsou průmyslová symbióza a oběhové dodavatelské řetězce, s jejichž pomocí se odpady nebo vedlejší produkty průmyslu nebo malých a středních podniků stávají surovinou, kterou využijí jiné subjekty. Plán průmyslových technologií pro oběhová odvětví v rámci „nového EVP“ (Evropského výzkumného prostoru) poskytne důkazy a navrhne investiční agendy 56 .

Přijetí ambice v oblasti nulového znečištění ve výrobě a spotřebě také znamená, že chemické látky, materiály a výrobky musí být co nejbezpečnější a nejudržitelnější, a to jak konstrukcí, tak během jejich životního cyklu 57 , což vede ke koloběhu netoxických materiálů. Komise již přijala nový akční plán pro oběhové hospodářství a strategii pro udržitelnost v oblasti chemických látek a vyhlásila několik dalších iniciativ, které se zabývají těmito problémy se znečištěním. Iniciativa v oblasti udržitelné výrobkové politiky se bude snažit zajistit, aby výrobky uváděné na trh EU byly stále udržitelnější a aby odpovídaly nárokům oběhového hospodářství, díky čemuž bude výroba i spotřeba šetrnější k životnímu prostředí a odpad a znečištění budou minimalizovány. Metody stanovení environmentální stopy produktu a environmentální stopy organizace 58 podporují transparentní, spolehlivé, systematické a integrované porovnávání produktů a organizací na trhu EU. Kromě několika opatření, která řeší zjištěné environmentální problémy farmaceutických produktů prováděním Farmaceutické strategie pro Evropu a strategického přístupu EU k léčivým přípravkům v životním prostředí 59 , se rovněž počítá se zvláštními opatřeními pro řešení znečištění mikroplasty 60 , přítomnosti perzistentních organických znečišťujících látek (POP) 61 v odpadech a přítomnosti škodlivých a perzistentních látek v produktech jako např. per- a polyfluoralkylových sloučenin (PFAS) ve všech případech použití, jež není nezbytné 62 . Komise rovněž vyzve veřejné a soukromé provozovatele, aby přijali „závazky k nulovému znečištění“ 63 a tím přiměli spotřebitele k výběru méně znečišťujících výrobků a služeb, jako jsou například výrobky nesoucí ekoznačku EU. Tyto závazky budou určeny pro kamenné prodejny a internetové obchody a budou založeny na ověřitelných a transparentních tvrzeních, k nimž přispěje i budoucí iniciativa Zelená prohlášení (Green Claims).

Přidělení správné ceny znečištění a vytvoření pobídek k alternativám, jak to vyžaduje zásada „znečišťovatel platí“, představují klíčový podnět k podpoře čistší výroby a spotřeby 64 . Navzdory četným výzvám se dnes znečištění stále řeší především regulací a jeho vnější náklady nejsou plně přijaty za vlastní. Je zde prostor k prosazování dalšího využívání cenových nástrojů 65 . Na podporu tohoto procesu přijme Komise doporučení, jak dále prosazovat příslušné nástroje a pobídky k lepšímu provádění zásady „znečišťovatel platí“ a k postupnému ukončení činností probíhajících ve smyslu „znečišťování zdarma“, a to na základě zprávy Evropského účetního dvora. Mezitím zváží, jak může revize směrnice o zdanění energie pomoci zajistit, aby byli uživatelé vybízeni k výběru méně znečišťujících zdrojů energie.

Kromě celosvětového úsilí v rámci Minamatské úmluvy Komise v roce 2022 přezkoumá nařízení o rtuti 66 s cílem postupně zastavit používání zubního amalgámu a zakázat výrobu a obchod s řadou výrobků s přídavkem rtuti, včetně některých svítidel. To bude provedeno v součinnosti s příslušnými nástroji EU, včetně směrnice o omezení používání nebezpečných látek (RoHS) 67 .

Směrnice Seveso III 68 má za cíl kontrolovat nebezpečí závažných havárií s přítomností nebezpečných látek, a proto má klíčovou úlohu, pokud jde o směřování vysoce industrializované EU k nulovému znečištění z průmyslových havárií. V posledních 10 letech došlo v EU každoročně k méně než 30 závažným nehodám, připadajícím na zhruba 12 000 nebezpečných zařízení umístěných v EU a spadajících do oblasti působnosti této směrnice, přičemž tyto nehody měly stále menší dopady. Komise bude dále konsolidovat svou podporu poskytovanou členským státům, například při posuzování rizik zařízení a následků nehod. To bude též doplňovat mechanismus civilní ochrany Unie 69 .

Na mezinárodní úrovni bude EU i nadále podporovat práci na nejlepších dostupných technikách (BAT) v rámci mnohostranných dohod o životním prostředí, jako jsou Stockholmská úmluva o perzistentních organických znečišťujících látkách a Minamatská úmluva o rtuti, jakož i prostřednictvím projektu OECD týkajícího se nejlepších dostupných technik. Rovněž aktivně přispěje k přezkumu kyjevského Protokolu o registrech úniků a přenosů znečišťujících látek (PRTR) za účelem shromáždění poznatků o úrovních a trendech průmyslových emisí. Jako další řešení vnějšího znečištění EU navrhne Komise ambiciózní přezkum nařízení o přepravě odpadů s cílem lépe sledovat vývoz odpadů, zajistit udržitelné nakládání s odpady a omezit vývoz odpadů, které mají škodlivé dopady na životní prostředí a zdraví ve třetích zemích. Například vozidla s ukončenou životností, která jsou nebezpečným odpadem a nelze je vyvážet do zemí mimo OECD, jsou často označována jako ojetá vozidla a jsou takto nelegálně vyvezena 70 . Toto nesolidní nakládání s vozidly pak vede k vážným hrozbám znečištění 71 . EU bude rovněž dále spolupracovat s klíčovými zeměmi v oblasti boje proti obchodování s odpady a usnadní spolupráci uvnitř regionů i mezi nimi.

3.Vytvoření transformace nulového znečištění společnými silami

3.1.Zajištění přísnějšího provádění a prosazování předpisů

Jak bylo zjištěno při druhém přezkumu provádění právních předpisů EU v oblasti životního prostředí 73 , celkové náklady, které musí společnost hradit kvůli nedostatkům v provádění těchto předpisů, činí přibližně 55 miliard EUR ročně, přičemž 69 % těchto nákladů je způsobeno nedostatečným prováděním právních předpisů o ovzduší, hluku, vodách a průmyslových emisích/nehodách 74 . 

Své úsilí v oblasti provádění a prosazování napře Komise rostoucí měrou k zajištění toho, aby byly všechny právní předpisy EU týkající se prevence znečištění účinně dodržovány a aby poskytovaly zamýšlené přínosy pro životní prostředí a zdraví. To zahrnuje spolupráci s členskými státy na zajištění rychlého a přesného provedení ve vnitrostátním právu a podporu využívání všech dostupných nástrojů.

Za účelem zlepšení dodržování právních předpisů EU o prevenci znečištění všemi příslušnými vnitrostátními orgány Komise:

·bude prosazovat zvýšenou spolupráci mezi vnitrostátními orgány a evropskými sítěmi environmentálních agentur, inspektorů, auditorů, policie, státních zástupců a soudců v rámci Fóra pro dodržování právních předpisů a správu v oblasti životního prostředí 75 s cílem vytvořit nová společná opatření v celém řetězci dodržování předpisů,

·bude sdružovat orgány činné v oblasti životního prostředí a další donucovací orgány (např. orgány odpovědné v EU za dopravu, energetiku, zemědělství, rybolov, námořní dohled nebo právní předpisy na ochranu spotřebitele), aby si vyměňovaly osvědčené postupy a vypracovaly meziodvětvová opatření k dosažení nulové tolerance vůči znečištění na vnitrostátní a přeshraniční úrovni,

·zdokonalí horizontální právní rámec posílením směrnice o o trestněprávní ochraně životního prostředí 76 ,

·do roku 2023 vyhodnotí u směrnice o odpovědnosti za životní prostředí její vhodnost pro daný účel 77 , včetně jejích aspektů souvisejících se znečištěním, a v případě potřeby provede revizi,

·zváží vypracování standardizovaných ustanovení o zajištění dodržování právních předpisů pro nové legislativní návrhy a bude sledovat přiměřené a odrazující uplatňování platných ustanovení o sankcích,

·bude podporovat uplatňování stávajících inspekcí a jiných kontrol dodržování právních předpisů a uplatňování ustanovení o sankcích ve všech členských státech a posoudí možnosti jejich případného zlepšení,

·bude prosazovat využívání špičkových technologií k posílení vnitrostátních kapacit pro monitorování a ověřování dodržování právních předpisů.

Občanská společnost hraje důležitou roli jako strážce dodržování předpisů. Komise v souladu se svým sdělením o přístupu k právní ochraně v záležitostech životního prostředí 78 vyhodnotí a v případě potřeby posílí ustanovení o účasti veřejnosti a přístupu k právní ochraně. Chráněni jsou rovněž oznamovatelé, kteří ohlašují případy porušení právních předpisů EU týkajících se znečištění 79 .

V souladu s revidovaným Aarhuským nařízením 80 dohlédne Komise rovněž na to, aby vnitrostátní systémy umožnily soudcům zaručit právo jednotlivců a nevládních organizací na účinnou právní ochranu podle práva EU.

3.2.Podpora změny v oblasti nulového znečištění v celé společnosti

Ambice v oblasti nulového znečištění vyžaduje kolektivní opatření a kolektivní změnu, neboť znečištění je důsledkem mnoha činností ve většině hospodářských odvětví, je regulováno mezinárodními, unijními, vnitrostátními, regionálními a místními orgány a v konečném důsledku ovlivňuje všechny lidi a životní prostředí na celém světě. Každý se musí zapojit. 

Pro podniky a vlády představuje ambice v oblasti nulového znečištění významnou příležitost inovovat prostřednictvím investic do čistých technologií, produktů a služeb. Klíčovým nástrojem jsou soukromé investice. V roce 2019 bylo celosvětově vydáno o 51 % více zelených dluhopisů než v roce 2018 (celkem za 257,7 miliardy USD), zejména díky jejich zvýšenému využívání v EU 81 . Uplatňování environmentálních kritérií (ochrana vody, prevence a omezování znečištění, oběhové hospodářství a biologická rozmanitost) v rámci nařízení o udržitelné taxonomii 82 bude významnou příležitostí pro podporu tohoto povzbudivého trendu. S cílem pomoci společnostem a vládám měřit hospodářskou výkonnost jejich obchodních modelů a projektů tím, že bude odrážet skutečnou hodnotu přírody, bude Komise i nadále podporovat standardizované účetní postupy pro přírodní kapitál a přísnější podávání zpráv o životním prostředí, jako je tomu v návrhu směrnice o podávání zpráv o udržitelnosti podniků 83 , a v relevantních případech bude prosazovat prevenci znečištění jako součást testování udržitelnosti u velkých projektů podporovaných programem InvestEU. To by mělo pomoci zajistit, aby se aspekty související s ovzduším, vodou a půdou dostatečně odrážely ve vývoji standardizovaných postupů v podnikání, projektech, produktech a ve správě a aby byly podporovány v partnerstvích veřejného a soukromého sektoru 84 .

EU bude i nadále mezinárodně podporovat program zelených financí s cílem mobilizovat soukromý kapitál pro investice udržitelné z hlediska životního prostředí, které podporují cíle nulového znečištění, a to i prostřednictvím mezinárodní platformy pro udržitelné finance. S členskými státy, Evropskou investiční bankou a dalšími příslušnými mezinárodními finančními institucemi bude spolupracovat na mobilizaci nástrojů, jako je Evropský fond pro udržitelný rozvoj plus, s cílem dále rozvíjet a zvyšovat investice do prevence znečištění 85 . Od roku 2022 Komise zajistí, aby při odměňování podnikatelů (např. prostřednictvím Evropské ceny životního prostředí pro podniky) bylo jejich úsilí o dosažení nulového znečištění náležitě uznáno a dostalo se mu patřičné publicity. To těmto průkopnickým společnostem pomůže konsolidovat jejich pozici na trhu a zároveň to vyzdvihne jejich výkonnost v oblasti snižování znečištění v očích jejich budoucích zákazníků.

Vedle veřejného financování bude zapotřebí i soukromých investic, a to vzhledem k tomu, že dosažení dohodnutých cílů v oblasti životního prostředí bude do roku 2030 v celé EU vyžadovat další investice ve výši 100–150 miliard EUR ročně, z nichž významná část připadne na investice v oblasti prevence a omezování znečištění 86 . Nadcházející přezkum rámce pro správu ekonomických záležitostí zahrne i odkaz na ekologické veřejné investice v souvislosti s kvalitou veřejných financí. Víceletý finanční rámec pro období 2021–2027 a nástroj NextGenerationEU rovněž nabídnou finanční podporu v oblasti snižování a kontroly znečištění, a to prostřednictvím politiky soudržnosti, národních plánů v rámci Nástroje pro oživení a odolnost a dalších příslušných vnitrostátních strategií, jako jsou národní strategické plány v rámci společné zemědělské politiky, které mohou podpořit provádění prospěšných zemědělských postupů. Komise bude i nadále spolupracovat s členskými státy na dalším rozvoji a zlepšování vnitrostátních poradenských služeb pro zemědělce s cílem vybudovat kapacitu pro méně znečišťující postupy, zejména pro snížení emisí amoniaku a dusičnanů. Národní plány pro oživení a odolnost jsou nástrojem k řešení problémů a k využití výhod plynoucích z přechodů na zelenou a digitální technologii, které mohou zahrnovat prevenci a omezování znečištění, zejména těch, které jsou uvedeny v doporučeních pro jednotlivé země. V souladu s nařízením o Nástroji pro oživení a odolnost Komise posoudí plány mimo jiné z hlediska cílů souběžné digitální a ekologické transformace. Financování v rámci politiky soudržnosti významně přispěje k dosažení cíle nulového znečištění, a to prostřednictvím investic mimo jiné do energetické účinnosti, obnovitelné energie, čištění odpadních vod, nakládání s odpady, opatření pro kvalitu ovzduší, udržitelné městské dopravy a zelené infrastruktury. To podpoří rovněž opatření na vnitrostátní, regionální a místní úrovni. Komise je rovněž připravena podpořit členské státy prostřednictvím Nástroje pro technickou podporu, jenž členským státům EU poskytne technickou podporu u reforem, které souvisejí se znečištěním a které mohou být financovány z vnitrostátních prostředků nebo z fondů EU. Komise rovněž pracuje na dlouhodobé vizi pro venkovské oblasti, jejíž ambicí je konkrétními opatřeními přispět také ke snížení emisí.

Program Horizont Evropa bude jako jednu ze svých priorit podporovat cílený výzkum a inovace, které jsou důležité pro dosažení cíle nulového znečištění. Hlavními strategickými iniciativami jsou mise 87  a partnerství 88 , jako např. navrhovaná mise za zdravé oceány, moře, pobřežní a vnitrozemské vody („Healthy oceans, seas, coastal and inland waters“) 89 , mise za zdravou půdu a potraviny („Soil Health and Food“) 90 a mise za klimaticky neutrální a inteligentní města („Climate-neutral and smart cities“), jakož i partnerství pro rizika způsobená chemickými látkami (PARC), přeměnu evropského zpracovatelského průmyslu („Processes4Planet“), zabezpečení vody pro planetu („Water4All“), „vodní dopravu s nulovými emisemi“ (ZEWT) nebo pro „silniční dopravu s nulovými emisemi“ (2ZERO). Program Horizont Evropa bude navíc i nadále podporovat výzkum znečišťujících látek a typů znečištění, které vzbuzují obavy, jako je světelné znečištění a jeho dopady na biologickou rozmanitost, nebo znečištění nanočásticemi.

Významný inovační potenciál rostoucí měrou přinášejí i digitální řešení ke snížení znečištění, která často přispívají k dosažení i jiných cílů Zelené dohody 91 . Mohou urychlit přechod k nulovému znečištění, ale vyžadují včasná rozhodnutí, aby se co nejlépe využilo příležitostí a zároveň se zmírnila rizika. Například vývoj cílených digitálních nástrojů, které pomohou zemědělcům snížit jejich ekologickou stopu díky snadno vizualizovaným požadavkům podle právních předpisů EU, by mohl výrazně snížit dopady znečištění vyplývající z některých jejich činností. Obecněji řečeno, v zájmu zlepšení dostupnosti údajů z veřejného a soukromého sektoru a jako pomoc podnikům, tvůrcům politik, výzkumným pracovníkům a občanům, aby lépe pochopili znečištění a měli o něm přehled, budou údaje relevantní pro dosažení cíle nulového znečištění 92  otevřeně sdíleny v rámci datového prostoru Zelené dohody (Green Deal Dataspace) 93 . Program monitorování Země Copernicusbude hlavním stavebním kamenem iniciativy EU „Cíl Země“ (Destination Earth), která bude poskytovat velké množství údajů a informací o pozorování a monitorování Země. Komise rovněž oznámila iniciativu „Zelená data pro všechny“ („GreenData4All“) 94 s cílem modernizovat, aktivně šířit a sdílet veřejné a soukromé údaje na podporu cílů Zelené dohody, a to na základě pokroku dosaženého podle směrnice INSPIRE 95 a s použitím směrnice o přístupu veřejnosti k informacím o životním prostředí 96 . Navíc bude Komise prostřednictvím inteligentních měst a komunit v rámci programu digitální Evropa investovat do testování a zavádění digitálních řešení pro nulové znečištění, jakož i do rozvoje místních digitálních dvojčat – virtuálních modelů měst –, které městům pomohou s řešením složitých výzev v oblasti životního prostředí a plánování 97 .

Komise doplní úsilí v rámci klimatického paktu 98 a nabídne lidem nové možnosti, jak se dozvědět o znečištění a jednat. Budou vyvinuty specializované informační materiály a aplikace, počínaje aplikací Air Quality Index 99 , jež usnadní přístup k dostupným srovnatelným údajům za celou EU v reálném čase, a kalkulačkou pro výpočet spotřebitelské stopy 100 , která lidem umožní posoudit stopy, jež zanechávají svou vlastní spotřebou. Specializované komunikační činnosti týkající se „nulového znečištění“, prováděné ve spolupráci s partnerskými organizacemi, budou zahrnovat vzdělávací soupravy a propagaci činností zaměřených na nulové znečištění určené pro širokou veřejnost, studenty a zranitelné skupiny.

Je zřejmé, že transformace za účelem nulového znečištění vyžaduje, aby byly co nejlépe využívány nejen finanční prostředky a technologie, ale také kvalifikované osoby. A to platí nejen pro digitální dovednosti. Komise bude provádět agendu dovedností 101 , mimo jiné podporou rozvoje klíčových zelených dovedností , které jsou stanoveny pro trh práce, aby odborná příprava v celé ekonomice probíhala ve snaze vychovat generaci odborníků, kteří jsou si vědomi důležitosti klimatu, životního prostředí a zdraví, a ekologicky smýšlejících provozovatelů. Kromě toho Komise zajistí široké využívání uzpůsobených vzdělávacích modulů EU pro zdravotnické pracovníky a další pracovníky v sektoru sociální péče, aby se zlepšila jejich schopnost vypořádat se s environmentálními riziky, a zároveň zajistí široké využívání pravidelně aktualizovaných osvědčených postupů v EU, aby bylo dosaženo hmatatelného pokroku v určování a snižování expozic environmentálním rizikům v ohrožených skupinách.

Ve snaze zajistit, aby se ekologická transformace a udržitelnost staly součástí vzdělávacích osnov, navrhne Komise na konci roku 2021 doporučení Rady o vzdělávání pro udržitelnost životního prostředí a evropský rámec kompetencí pro změnu klimatu a udržitelný rozvoj. Koalice pro vzdělání v oblasti klimatu (Education for Climate Coalition), která byla ustanovena v prosinci 2020, bude podporovat inovativní řešení za účasti učitelů a studentů, včetně rozvoje ekologických dovedností. Program Erasmus+ posílí ekologický rozměr ve vzdělávání a odborné přípravě a zvýší počet příležitostí k mobilitě ve studijních oborech zaměřených na zelenou budoucnost, jako je plánování měst, udržitelnost a inovace, nebo přírodní vědy, technologie, inženýrství a matematika (STEM).

Vedoucí úlohu při provádění právních předpisů, politik a programů souvisejících se znečištěním zaujímají města a regiony. Mnoho měst již podniká intenzivnější kroky, přičemž přední aktéři se zapojují do sítí evropských zelených měst a Evropského zeleného listu. Nicméně řada měst se stále potýká s nedostatečným řešením znečištění. Například ve více než 100 městech EU se stále porušují normy EU pro kvalitu ovzduší. Komise bude města i nadále podporovat, motivovat je a spolupracovat s nimi, zejména v rámci nedávné Dohody pro zelená města (Green City Accord), aby se zavázala posílit svá místní opatření v oblasti ovzduší, hluku, vody, přírody a biologické rozmanitosti, oběhového hospodářství a odpadu 102 . Navrhovaná mise týkající se měst v rámci programu Horizont Evropa pomocí meziodvětvového přístupu založeného na poptávce, který je v souladu s ambicí v oblasti nulového znečištění, podpoří 100 měst v jejich přechodu ke klimatické neutralitě do roku 2030 s cílem inspirovat další evropská města, aby se stala do roku 2050 klimaticky neutrálními a významným způsobem přispěla ke snižování znečištění měst.

3.3.Podpora celosvětové změny směrem k nulovému znečištění

Znečištění nekončí na hranicích. EU proto v rámci své vnější činnosti podpoří ambici v oblasti nulového znečištění směřující k životnímu prostředí bez toxických látek, včetně diplomacie uskutečňované v rámci Zelené dohody a investic, tím, že poskytne odborné znalosti a finanční zdroje pro rozšíření mezinárodních partnerství s třetími zeměmi a pro působení v těchto zemích.

V souladu s nejnovějšími politickými a regionálními strategiemi 106 bude EU úzce spolupracovat s partnery z oblasti rozšíření a našimi nejbližšími sousedy na jihu a na východě, jakož i s partnery ze Spojeného království a ESVO, při řešení problémů se znečištěním, v neposlední řadě i v souvislosti s ratifikací a účinným prováděním příslušných mnohostranných dohod o znečištění. Důležitá bude také spolupráce se severskými zeměmi, které nejsou členy EU, s USA, Kanadou a Ruskem, včetně pokračující spolupráce na příslušných mezinárodních fórech, za účelem lepší ochrany křehkého životního prostředí arktické oblasti před škodami, jež způsobuje znečištění. V zájmu snížení dopadů změny klimatu a zlepšení kvality ovzduší EU zejména posílí mezinárodní spolupráci na politikách týkajících se černého uhlíku 107 .

EU se rovněž spojí s velkými mezinárodními partnery, zejména v G20 a ve své široké síti dvoustranných obchodních dohod, aby podpořila globální agendu nulového znečištění, s důrazem na zdraví a prevenci znečištění, a usilovala o vytvoření tržních příležitostí, pokud jde o zelené technologie, zboží, služby a investice. Bude rovněž podporovat ambice v oblasti nulového znečištění prostřednictvím svých obchodních, rozvojových a investičních politik, posuzovat dopady související se znečištěním v iniciativách obchodní politiky a dohodách o volném obchodu a posilovat provádění a prosazování kapitol týkajících se obchodu a udržitelného rozvoje.

Na mnohostranné úrovni bude EU:

·pokračovat v podpoře mezinárodních opatření pro nulové znečištění a provádění zásady „znečišťovatel platí“ 108 , a to v souladu s cíli udržitelného rozvoje a v návaznosti na usnesení přijatá Environmentálním shromážděním OSN 109 , zvláště pak v návaznosti na prováděcí plán „Vstříc k planetě bez znečištění“ 110 a misi pro inovace 111 ,

·pokračovat v práci na ambiciózním mezinárodním rámci pro řádné nakládání s chemickými látkami a odpady po roce 2020,

·posilovat opatření v rámci Basilejské úmluvy, Rotterdamské úmluvy, Stockholmské úmluvy a Minamatské úmluvy, které se týkají odpadních elektrických a elektronických zařízení, nebezpečných chemických látek, perzistentních organických znečišťujících látek a rtuti,

·prosazovat celosvětovou dohodu o plastech 112 .

EU se bude rovněž snažit zajistit, aby na 15. konferenci smluvních stran Úmluvy o biologické rozmanitosti byl problém znečištění účinně řešen jako součást ambiciózního globálního rámce pro biologickou rozmanitost po roce 2020.

Komise povzbudí partnerské země, aby zlepšily své politické a regulační rámce a zavedly správné pobídky ke snížení znečištění, zejména využíváním zeleného rozpočtu a ekologických daní 113 . Připravovaná iniciativa v oblasti udržitelné správy a řízení společností navíc zavede povinnosti náležité péče napříč řetězci ekonomické hodnoty, a to i pokud jde o environmentální dopady spojené s činnostmi podniků. .

Komise zintenzivní začlenění ambicí v oblasti nulového znečištění do programů vnější činnosti EU, které podporují přechod na nízkoemisní a oběhové hospodářství, udržitelný rozvoj měst, čistou energii, řešení pro čisté vaření, opatření pro hospodaření s vodou a hygienu, opatření v oblasti klimatu, životního prostředí, zdraví, odpadů, udržitelné mobility a zemědělství. Komise rovněž posílí svou spolupráci s mezinárodními partnery, aby zajistila bezpečnost výrobků vyvážených na internetové i tradiční spotřebitelské trhy EU.

Komise prozkoumá způsoby, jak zahrnout silnější agendu zaměřenou na zdraví a znečištění do mezinárodního rámce, a to i tím, že bude ve zdravotnických programech, které financuje EU, věnovat větší pozornost určujícím environmentálním faktorům nepřenosných nemocí. Kromě toho bude Komise spolupracovat s organizacemi Tripartity Plus (WHO, FAO, OIE, UNEP) na dosažení obnoveného globálního a účinného konsensu „Jedno zdraví“, pokud jde o znečištění životního prostředí.

Komise podpoří globální opatření v oblasti vývozu vozidel s ukončenou životností a ojetých vozidel a podpoří přijetí přísnějších pravidel pro dovoz nejvíce znečišťujících ojetých vozidel, zejména v Africe. V souladu s mezinárodními závazky EU Komise rovněž navrhne nová pravidla pro vývoz vozidel s ukončenou životností, zejména za účelem jejich lepšího rozlišení od ojetých vozidel, a prozkoumá propojení vývozu ojetých vozidel s plněním požadavků EU, např. pokud jde o technické prohlídky a emise.

Součástí nejrychleji rostoucích toků odpadu, zejména v rozvojových zemích, jsou odpadní elektrická a elektronická zařízení (OEEZ) a odpadní baterie. Komise bude, zejména prostřednictvím Basilejské úmluvy, podporovat iniciativy, které umožní lépe sledovat mezinárodní obchod z hlediska těchto odpadových toků a zlepšit jejich řízení. Zvýšené využívání automobilů, solární energie a technologií IKT zejména výrazně rozšiřuje používání olověných akumulátorů v rozvojových zemích. Jejich často neodborná recyklace vystavuje lidi škodlivému znečištění olovem, které má podstatný vliv na děti a jejich vývoj. Komise společně s mezinárodními partnery prozkoumá globální iniciativu s cílem ukončit neodbornou recyklaci použitých olověných akumulátorů.

3.4.Sledování pokroku, předvídání trendů a široké uplatňování nulového znečištění

Za účelem integrace monitorování různých typů znečištění a posouzení jejich zdravotních, environmentálních, hospodářských a sociálních dopadů vypracuje Komise ve spolupráci s příslušnými agenturami EU 114 integrovaný rámec pro monitorování a výhled nulového znečištění 115 jakožto součást širšího monitorování podle 8. akčního programu pro životní prostředí. Je třeba lépe zohlednit výsledky příslušného inovačního výzkumu, například v oblasti lidského biomonitoringu 116 , expozomu 117 , zdraví půdy 118 nebo stavu opylovačů 119 , které zajistí dlouhodobý sběr údajů a přispějí k úsilí o vytváření výhledů. K doplnění monitorování a výhledu nulového znečištění, se zaměřením na zdravotní dopady, vytvoří agentura EEA „Evropský atlas životního prostředí a zdraví“, který lze rovněž využít ve „středisku pro sledování klimatu a zdraví“ („European Climate and Health Observatory“) 120 .

Na základě monitorování a výhledu Komise ve spolupráci s Výborem regionů zřídí novou platformu zúčastněných stran pro nulové znečištění, která bude sdružovat zúčastněné strany a odborníky z různých oblastí politik (např. zdravotnictví, zemědělství, výzkumu a inovací, dopravy, digitalizace a životního prostředí), s cílem účinně začleňovat agendu nulového znečištění, pomáhat vybudovat spoluodpovědnost, prosazovat spolupráci a podporovat integrovaná řešení a opatření, která maximalizují součinnosti s dekarbonizací a úsilím o obnovu po pandemii COVID-19.

Komise bude rozvíjet a sdílet osvědčené postupy týkající se průřezových témat, jako např. financování inovací a pracovních míst v oblasti nulového znečištění, podpory udržitelné výroby a spotřeby, jakož i vytváření tematických center, jako je centrum zelených digitálních řešení (Green Digital Solutions Hub), centrum technologií pro čisté ovzduší (Clean Air Tech Hub) a centrum pro znečištění půdy (Soil Pollution Hub). Platforma zúčastněných stran pro nulové znečištění rovněž vytvoří součinnosti s dalšími příslušnými iniciativami, jako je například evropský klimatický pakt. Tento pravidelný a interaktivní dialog a spolupráce s členskými státy, podniky, nevládními organizacemi, akademickou obcí a dalšími zúčastněnými stranami rovněž pomohou připravit do roku 2024 druhou zprávu o monitorování a výhledu v oblasti nulového znečištění.

4.Závěry

Tento akční plán přichází v době, kdy si samotná EU stanovila cíl dosáhnout do roku 2050 klimatické neutrality a s obnoveným odhodláním přijala potřebu přejít k čistému a oběhovému hospodářskému modelu založenému na obnovených a zdravých přírodních ekosystémech, k zastavení dalších ztrát biologické rozmanitosti a ke zdravému životnímu prostředí bez toxických látek pro všechny občany. Stanovuje vizi světa bez znečištění a spojuje veškerá probíhající a plánovaná úsilí do integrované strategie, která staví prevenci znečištění na první místo. Vzhledem k tomu, že řada činností ještě probíhá nebo teprve začíná přinášet výsledky, Komise do roku 2025 zhodnotí stupeň provádění tohoto akčního plánu, přičemž bude vycházet z druhé zprávy o monitorování a výhledu v oblasti nulového znečištění. Určí, zda je třeba podniknout další kroky k řešení nově vznikajících obav a k přezkoumání dosavadních cílů, stěžejních iniciativ a opatření, aby se v tomto desetiletí EU vydala na cestu k nulovému znečištění jakožto klíčové složky cílů Zelené dohody pro Evropu.

(1) Směrnice 2010/75/ES, čl. 3 odst. 2: „‚znečištěním‘ se rozumí lidskou činností přímo či nepřímo způsobené vniknutí látek, vibrací, tepla nebo hluku do ovzduší, vody nebo půdy, které může být škodlivé lidskému zdraví, nepříznivě ovlivnit kvalitu životního prostředí, vést ke škodám na hmotném majetku anebo omezit či narušit hodnotu životního prostředí a další zákonné způsoby využití životního prostředí“.

(2) Viz UNEP (2021): Usmíření s přírodou.

(3) COM(2019) 640 final.

(4)   IEEP (2020) : „Duševní zdraví a životní prostředí“.

(5) Komise pro znečištění a zdraví ustanovená vědeckým časopisem The Lancet (říjen 2017).

(6) Zpráva EEA č. 21/2019: Zdravé životní prostředí, zdravý život.

(7) Zpráva EEA č. 22/2018: Nerovnoměrná expozice a nerovnoměrné dopady.

(8) Pracovní dokument UNEP/EA.4/3 (2018): Prováděcí plán „Vstříc k planetě bez znečištění“.

(9) IPBES (2019), Summary for policymakers (Shrnutí pro tvůrce politik), s. 17, B.10–B.14; Evropská agentura pro životní prostředí (2019), Evropské životní prostředí – stav a výhled 2020 .  

(10) Pracovní dokument útvarů Komise SWD(2019) 427 final.

(11)

Zpráva UNEP (2021): Usmíření s přírodou.

(12) Pracovní dokument útvarů Komise SWD(2013) 531 final.

(13) IIASA (2017): „Náklady, přínosy a hospodářské dopady strategie EU pro čisté ovzduší a jejich důsledky pro inovace a konkurenceschopnost“.

(14) Viz Zvláštní průzkum Eurobarometr č. 501 : „Postoje evropských občanů k životnímu prostředí“ (březen 2020).

(15) Společnost Ecorys (2021): „Consultations on the EU Action Plan towards a zero pollution ambition for air, water and soil“ (Konzultace o akčním plánu EU pro dosažení cíle nulového znečištění ovzduší, vody a půdy), souhrnná zpráva (viz „portál „Podělte se o svůj názor“ ).

(16) Komise pro znečištění a zdraví ustanovená vědeckým časopisem The Lancet (2018).

(17) Jak je stanoveno v tomto akčním plánu a ve strategii pro udržitelnost v oblasti chemických látek (COM(2020) 667 final).

(18) Viz např. cíle udržitelného rozvoje 3, 6, 11, 12, 14, 15.

(19) Jako jsou ambice v oblasti klimatu do roku 2030, strategie pro přizpůsobení se změně klimatu, klimatický pakt, iniciativy v oblasti čisté energie, strategie „renovační vlna“, strategie udržitelné a inteligentní mobility, akční plán pro oběhové hospodářství, strategie pro biologickou rozmanitost, strategie „od zemědělce ke spotřebiteli“, nová průmyslová strategie pro Evropu a farmaceutická strategie EU, evropský akční plán boje proti rakovině a nová spotřebitelská agenda, jakož i sdělení o multilateralismu v 21. století a přezkum obchodní politiky.

(20) Původ, východiska, metodiky a souvislosti těchto cílů: viz příloha 2.

(21) Tyto vzájemné součinnosti jsou jasně vidět v příloze VI Nástroje pro oživení a odolnost.

(22) Pracovní dokument útvarů Komise SWD(2019) 427 final, WHO (2006). Pokyny pro kvalitu ovzduší – globální aktualizace z roku 2005. Další aktualizace má být provedena v roce 2021; EEA: Kvalita ovzduší v Evropě – zpráva za rok 2020 (s. 13).

(23)   COM(2021) 3 final .

(24) Zpráva Komise Evropskému parlamentu a Radě o provádění směrnice o hluku ve venkovním prostředí (COM(2017) 151 final).

(25)   COM(2020) 715 final .

(26) Na základě trendů v oblasti znečištění hlukem vyplývajících z hluku způsobovaného členským státem.

(27) COM(2020) 662 final; směrnice 2010/31/EU, viz též směrnice 2010/31/EU o energetické náročnosti budov.

(28)

Viz portál „Podělte se o svůj názor“ .

(29) Doporučení Komise EU (C(2021) 1925).

(30)

https://www.iiasa.ac.at/web/home/research/researchPrograms/air/Shipping_emissions_reductions_main.pdf

(31) COM(2020) 667 final.

(32) COM(2020) 761 final; COM(2019) 128 final.

(33)

Plánováno na rok 2022, v závislosti na době trvání postupu spolurozhodování.

(34) https://ec.europa.eu/info/horizon-europe/missions-horizon-europe/assessment-criteria_en

(35) Zpráva EEA č. 1/2020: Žije Evropa v mezích naší planety ?

(36)

Směrnice (EU) 2016/2284. Znečištění ovzduší přispívá k eutrofizaci, při níž se přebytek dusíku z živin ukládá v půdě a ve vodě.

(37) Pracovní dokumenty útvarů Komise SWD(2019) 439 final a SWD(2020) 259 final.

(38) Směrnice 2000/60/ES, článek 9.

(39) Viz portál „Podělte se o svůj názor“ .

(40) Méně než 20 kusů odpadků na každých 100 metrů pobřeží – viz též https://ec.europa.eu/jrc/en/news/eu-member-states-agree-threshold-value-keep-europe-s-beaches-clean .

(41) Viz portál „Podělte se o svůj názor“ .

(42) Viz portál „Podělte se o svůj názor“ .

(43) https://ec.europa.eu/food/plant/gmo/modern_biotech/new-genomic-techniques_en

(44) JRC (2018). Stav místní kontaminace půdy v Evropě.

(45)   Rámcové zjišťování o oblastech využívání půdy a krajinného pokryvu .

(46) Rovněž s využitím nástrojů regionální spolupráce, například makroregionální strategie EU, programů Interreg.

(47) JOIN(2016) 49.

(48) Průběžná studie o podvodní, nevybuchlé munici může poskytnout další relevantní poznatky a základ pro možné další kroky EU na pomoc dotčeným členským státům.

(49) Tyto systémy, nazývané také pračky, se používají ke snížení emisí znečišťujících ovzduší, ale jejich vypouštění může poškodit mořské prostředí.

(50) Na základě stávajících platforem, např. průzkumu kvality života v evropských městech provedeného v roce 2020 nebo znalostního centra pro územní politiky .

(51) V součinnosti s novou průmyslovou strategií pro Evropu.

(52) Směrnice 2010/75/EU.

(53) Pracovní dokument útvarů Komise SWD(2020) 181 final.

(54) Wood (2021): Širší dopady dekarbonizace průmyslu na životní prostředí, závěrečná zpráva o studii .

(55) Směrnice 2010/75/EU a nařízení (ES) č. 166/2006.

(56) COM(2020) 628 final.

(57)   Informační dokument EEA (2021) : „Bezpečné a udržitelné již svým návrhem“ („Safe and sustainable by design“); studie mapující vývoj kritérií udržitelnosti již svým návrhem (21. dubna 2021) – https://op.europa.eu/s/o9e2 .

(58) https://ec.europa.eu/environment/eussd/smgp/

(59) COM(2020) 761 final, COM(2019) 128 final.

(60) Viz portál „Podělte se o svůj názor“ .

(61) Viz portál „Podělte se o svůj názor“ .

(62) COM(2020) 667 final.

(63) Tyto závazky budou doplňovat iniciativu „závazek týkající se zelené spotřeby“ (Green Consumption Pledge) a závazky vyplývající z evropského klimatického paktu a bude se usilovat o součinnost s oběma těmito závazky.

(64) Ustanovení čl. 191 odst. 2 Smlouvy o fungování Evropské unie.

(65) V roce 2019 byl podíl ekologických daní na celkových příjmech v EU-27 nižší než 6 %, což představovalo méně než 2,5 % HDP. 78 % ekologických daní je založeno na zdanění energie, 19 % na daních z dopravy a pouze 3 % na znečištění a zdrojích. Tato čísla jsou v posledních dvou desetiletích do značné míry stabilní.

(66) Nařízení (EU) 2017/852.

(67) Směrnice 2011/65/EU.

(68) Směrnice 2012/18/EU.

(69) Rozhodnutí (EU) 2013/1313. „Přehled rizik přírodních a člověkem způsobených katastrof, kterým může EU čelit“, pracovní dokument útvarů Komise SWD(2020) 330 final. Útvary záchranných služeb v rámci mechanismu civilní ochrany Unie spolupracují s cílem předcházet znečištění z průmyslových a námořních nehod a jiných přírodních nebo člověkem způsobených katastrof, napravovat jej a reagovat na něj.

(70) EU je celosvětově největším vývozcem ojetých vozů, zejména do západní Afriky a východní Evropy, kavkazských zemí a střední Asie. Viz  https://www.unenvironment.org/news-and-stories/press-release/new-un-report-details-environmental-impacts-export-used-vehicles .

(71) Včetně nebezpečného zacházení s olejem, olověnými akumulátory a neřízeného spalování plastů a pryže.

(72) V součinnosti, je-li to relevantní, s evropským klimatickým paktem a dalšími příslušnými iniciativami.

(73) COM(2019) 149 final.

(74) COWI/EUNOMIA (2019): „ Náklady vzniklé nedostatečným prováděním právních předpisů EU v oblasti životního prostředí “, závěrečná zpráva o studii.

(75) COM(2018) 10 final.

(76) https://ec.europa.eu/info/law/better-regulation/have-your-say/initiatives/12779-Improving-environmental-protection-through-criminal-law

(77) Směrnice 2004/35/ES.

(78) COM(2020) 643 final.

(79) Směrnice (EU) 2019/1937.

(80) COM(2020) 642 final.

(81) Využití výnosů dosud slouží převážně v energetice, stavebnictví a dopravě (přes 80 %); podíl vodohospodářství činí 9 %, přičemž odpadové hospodářství a využívání půdy zaujímají dohromady přibližně 6 %. Zdroj: GŘ ENV, interní analýza, naposledy aktualizována v červenci 2020 , provedená na základě iniciativy týkající se dluhopisů na ochranu klimatu: 2019 Green Bond Market Summary (Analýza trhu se zelenými dluhopisy v roce 2019).

(82) Nařízení (EU) 2020/852.

(83) COM(2021) 189 final.

(84) Opatření budou kombinována s opatřeními týkajícími se účetnictví v oblasti přírodního kapitálu a zveřejněnými v Zelené dohodě pro Evropu.

(85) Zejména na základě úspěšných zkušeností v rámci investiční platformy sousedství, investičního rámce pro západní Balkán, investičního programu pro středomořský hotspot, partnerství pro životní prostředí Severní dimenze nebo iniciativy pro čisté oceány.

(86)   COM(2020) 21 final, pracovní dokument útvarů Komise SWD(2020) 98 final.

(87)   https://ec.europa.eu/info/horizon-europe/missions-horizon-europe_en

(88)   https://ec.europa.eu/info/horizon-europe/european-partnerships-horizon-europe_en

(89) Tato námořní mise se například bude zabývat plastovými odpadky, mikroplasty, chemikáliemi, živinami a podmořským hlukem.

(90) Tato mise se například zaměří na znečištění půdy ve venkovských a městských oblastech, obnovu kontaminovaných míst, a bude prosazovat co nejrozsáhlejší přejímání postupů v oblasti snižování pesticidů a živin.

(91) Pracovní dokument útvarů Komise SWD(2021) 141 final; je třeba poznamenat, že například služby programu Copernicus již poskytují údaje a informace o kvalitě ovzduší, sladkovodních vodách, mořích a půdách.

(92) Na základě již existujících platforem a iniciativ, jako je Evropská námořní síť pro pozorování a sběr dat (EMODnet), informační platforma pro monitorování chemických látek (IPCheM), jakož i „přehled in situ“ (In Situ Dashboard) a služba námořního dohledu v rámci programu Copernicus.

(93) COM(2020) 66 final.

(94) Jak je stanoveno v evropské strategii pro data, viz portál „Podělte se o svůj názor“ .

(95) Směrnice 2007/2/ES.

(96) Směrnice 2003/4/ES.

(97) Viz pracovní dokument útvarů Komise SWD(2021) 141.

(98) COM(2020) 788 final, například „interaktivní on-line dialogy s občany budou účastníky vyzývat, aby přispěli ohledně toho, co pro jejich komunitu a každodenní život znamená Evropa s nulovými emisemi a nulovým znečištěním“.

(99) S použitím „aktuálních“ údajů o kvalitě ovzduší, které byly oficiálně hlášeny, případně doplněných údaji z modelů kvality ovzduší ze služby monitorování atmosféry programu Copernicus (CAMS).

(100) Nástroj by měl být dostupný nejpozději ve druhém čtvrtletí 2021 na adrese https://eplca.jrc.ec.europa.eu/ConsumerFootprint.html .

(101) COM(2020) 274 final.

(102) https://ec.europa.eu/environment/topics/urban-environment/green-city-accord_en

(103) Na základě zkušeností na úrovni EU (např. evropská síť živých laboratoří ) nebo na úrovni členských států (např. německá digitální politická agenda pro životní prostředí ); živé laboratoře mají za cíl integrovat výzkumné a inovační procesy do skutečných živoucích komunit a prostředí. Působí jako zprostředkovatelé mezi občany, výzkumnými organizacemi, společnostmi, městy a regiony, pokud jde o společnou tvorbu hodnot, rychlé vytváření prototypů nebo validaci za účelem rozšíření inovací a podnikání.

(104) Viz závěry Rady pro životní prostředí 2020: „ Digitalizace přínosná pro životní prostředí “.

(105) https://ec.europa.eu/digital-single-market/en/news/companies-take-action-support-green-and-digital-transformation-eu

(106) Viz COM(2020) 641 final, SWD(2020) 223 final, JOIN(2020) 7 final, JOIN(2021) 2 final.

(107) Černý uhlík – běžně známý jako saze – je nepatrnou částicí, která vzniká při nedokonalém spalování fosilních paliv, směsných a syntetických paliv a biomasy.

(108) COM(2020) 313 final.

(109) Usnesení např. o znečištění ovzduší, vody a půdy; chemických látkách a odpadech; odpadcích v moři; plastech na jedno použití.

(110)   https://www.unenvironment.org/ietc/resources/publication/towards-pollution-free-planet  

(111) http://mission-innovation.net/

(112) Viz COM(2020) 98 final.

(113) V mnoha rozvojových zemích může zvýšení příjmů pocházejících ze zdanění znečištění snížit státní závislost na podporách a dluhovém financování a usnadnit mobilizování domácích prostředků pro veřejné služby. Protože placení ekologických daní se lze vyhnout hůře než například daním z příjmů právnických či fyzických osob, mohou tyto daně rovněž posílit odpovědnost států, pozvednout daňovou morálku a fiskální řízení, viz https://www.oecd.org/environment/tools-evaluation/environmentaltaxation.htm .

(114) Zejména Evropská agentura pro životní prostředí (EEA), Evropská agentura pro chemické látky (ECHA), Evropská agentura pro bezpečnost potravin (EFSA) a Evropská agentura pro námořní bezpečnost (EMSA).

(115) Pracovní dokument útvarů Komise SWD(2021) 140 final.

(116)   https://www.hbm4eu.eu/

(117)   https://www.humanexposome.eu/

(118)   Zjišťování o oblastech využívání půdy a krajinného pokryvu .

(119) Registr EU s informacemi o opylovačích jako součást iniciativy EU týkající se opylovačů, COM(2018) 395 final.

(120) https://climate-adapt.eea.europa.eu/observatory

(121) V úzké spolupráci s Evropskou agenturou pro chemické látky (ECHA), Evropskou agenturou pro námořní bezpečnost (EMSA), Evropskou agenturou pro bezpečnost potravin (EFSA) a dalšími příslušnými agenturami.

(122) V úzké spolupráci s ostatními útvary Komise, zejména s Eurostatem.

EVROPSKÁ KOMISE

V Bruselu dne 12.5.2021

COM(2021) 400 final

PŘÍLOHY

SDĚLENÍ KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU, RADĚ,
EVROPSKÉMU HOSPODÁŘSKÉMU A SOCIÁLNÍMU VÝBORU
A VÝBORU REGIONŮ

Cesta ke zdravé planetě pro všechny










Akční plán EU: „Vstříc nulovému znečištění ovzduší, vod a půdy“

{SWD(2021) 140 final} - {SWD(2021) 141 final}

PŘÍLOHA 1 – SEZNAM OPATŘENÍ

Č.	OPATŘENÍ	Harmonogram
Zlepšení našeho zdraví a pohody
Stěžejní iniciativa 1	Snižování nerovností v oblasti zdraví prostřednictvím nulového znečištění Pravidelně dodávat údaje z monitorování znečištění a jeho výhledů do registru nerovností v onkologické léčbě a do demografického atlasu	od roku 2022
Stěžejní iniciativa 2	Podpora opatření pro nulové znečištění měst  V rámci příštího Evropského roku zelenějších měst v součinnosti s navrhovanou misí programu Horizont Evropa usilující o klimaticky neutrální a inteligentní města, revizí balíčku opatření v oblasti městské mobility, Paktem starostů a primátorů a iniciativou Nový evropský Bauhaus určit klíčové ekologické a inovační potřeby měst pro předcházení znečištění, včetně znečištění vnitřního ovzduší	od roku 2022
1	Revidovat směrnice o kvalitě vnějšího ovzduší	2022
2	Zavést přísnější emisní limity pro motorová vozidla (Euro 7)	2021
3	Omezit emise do ovzduší a hlukové emise z dopravy přímo u zdroje aktualizováním příslušných regulačních rámců	od roku 2021
4	Zpráva o provádění směrnice o hluku ve venkovním prostředí	2022
5	Návazné hodnocení směrnice o emisích hluku do okolního prostředí	2022/2023
6	Posoudit cesty a možnosti politiky ke zlepšení kvality vnitřního ovzduší a navrhnout relevantní legislativní opatření	2023
7	Přezkoumat a v případě potřeby revidovat směrnici o vodách ke koupání	2021–2023
8	Podpořit provádění nové směrnice o pitné vodě a přijmout příslušné prováděcí akty a akty v přenesené pravomoci	od roku 2022
9	Přezkoumat a v případě potřeby revidovat směrnici o energetické účinnosti, směrnici o obnovitelné energii a požadavky na ekodesign a označování energetické účinnosti u topných zařízení	od roku 2021
Žijeme v mezích možností naší planety
Stěžejní iniciativa 3	Prosazování nulového znečištění v regionech Ve spolupráci s Výborem regionů předložit srovnávací přehled „zelené“ výkonnosti regionů EU pro změření zejména úsilí o dosažení cílů souvisejících se znečištěním	2024
10	Revidovat směrnici o normách environmentální kvality a směrnici o podzemních vodách	2022
11	Přezkoumat a v případě potřeby revidovat rámcovou směrnici o strategii pro mořské prostředí	2021–2023
12	Omezit podmořský hluk a znečištění moří odpadky prostřednictvím prahových hodnot EU, které budou stanoveny v rámci směrnice o strategii pro mořské prostředí	2022
13	Revidovat směrnici o čištění městských odpadních vod v součinnosti s přezkumem směrnice o průmyslových emisích a hodnocením směrnice o kalech z čistíren odpadních vod	2022
14	Podporovat provádění strategických pokynů pro udržitelnější a konkurenceschopnou akvakulturu EU – aspekty environmentální účinnosti	2022–2023
15	Identifikovat a sanovat kontaminované lokality za pomoci: ·vytvoření kontrolního seznamu priorit EU pro znečišťující látky v půdě a zavedení modulu nulového znečištění v budoucímprůzkumu LUCAS ·zkoumání osvědčených postupů a poskytování pokynů ohledně pasu pro bezpečné, udržitelné a oběhové využívání vytěžené půdy ·usnadnění a podpora povědomí o veřejném a soukromém financování určeném na identifikaci, zkoumání, posuzování a sanaci kontaminovaných půd a podzemních vod	2022 2024 2024
Na cestě k nulovému znečištění z výroby a spotřeby
Stěžejní iniciativa 4	Usnadnění možností nulového znečištění Povzbuzovat provozovatele z veřejného a soukromého sektoru, aby „se zavázali k nulovému znečištění“, čímž podpoří nejlepší dostupné a nejméně znečišťující možnosti „téměř nulového odpadu“	od roku 2022
16	Revize směrnice o průmyslových emisích a nařízení o evropském registru úniků a přenosů znečišťujících látek (E-PRTR)	2021/2022
17	Doporučení na základě kontroly účelnosti, pokud jde o provádění zásady „znečišťovatel platí“	2024
18	Revize nařízení o rtuti	2022
19	Podporovat mezinárodní spolupráci v oblasti nejlepších dostupných technik (BAT), včetně nově vyvinutých technologií, za účelem snížení průmyslových emisí, a na revizi kyjevského protokolu s cílem zlepšit přístup veřejnosti k informacím o těchto emisích	od roku 2021
Zajištění přísnějšího provádění a prosazování předpisů
Stěžejní iniciativa 5	Společné prosazování nulového znečištění Sdružit orgány činné v oblasti životního prostředí a další donucovací orgány za účelem zahájení výměny osvědčených postupů a povzbuzovat členské státy, aby navrhly meziodvětvová regulační opatření pro dosažení nulové tolerance vůči znečištění na vnitrostátní i přeshraniční úrovni	od roku 2022
20	Revize směrnice o trestněprávní ochraně životního prostředí	2021
21	Kontrola účelnosti směrnice o odpovědnosti za životní prostředí	2023
Podpora změny v oblasti nulového znečištění v celé společnosti
Stěžejní iniciativa 6	Představení řešení nulového znečištění budov Předvedení příkladů ze strategie „renovační vlny“ a z iniciativy Nový evropský Bauhaus ukazujících, jak mohou stavební projekty a využívání místních digitálních dvojčat přispět k dosažení cílů nulového znečištění	od roku 2022
Stěžejní iniciativa 7	Živé laboratoře pro zelená digitální řešení a inteligentní nulové znečištění Zahájit provoz živých laboratoří pro zelená digitální řešení a inteligentní nulové znečištění, jež pomohou rozvíjet místní opatření pro ekologickou a digitální transformaci	2021
22	Vybudovat kapacitu pro poznatky o méně znečišťujících postupech a zlepšovat tyto znalosti za účasti vnitrostátních poradenských služeb pro zemědělce	od roku 2023
23	Sestavit a zpřístupnit v digitálním formátu všechny povinnosti v oblasti hospodaření s živinami, které vyplývají z práva EU a jejichž účelem je omezit environmentální stopu zemědělských činností	2023
24	Přispívat údaji, které jsou relevantní pro dosažení cíle nulového znečištění, do evropského datového prostoru Zelené dohody (Green Deal Dataspace) za účelem zlepšení dostupnosti údajů	2023
25	Založit iniciativu „Cíl Země“ (Destination Earth), která vytvoří vysoce přesný model Země s využitím údajů z programu Copernicus, jakožto klíčový stavební kámen monitorování stavu ovzduší, sladkých vod, moří a půdy	od roku 2024
26	Zdokonalená podpora odborné přípravy a vzdělávání v oblasti environmentálních rizik, včetně těch, která souvisejí s léčivými přípravky, prostřednictvím ·uzpůsobených vzdělávacích modulů EU pro zdravotnické pracovníky a další pracovníky v sektoru sociální péče  ·Pokyny pro pracovníky ve zdravotnictví týkající se obezřetného používání léčiv a podpora začlenění environmentálních aspektů do odborné přípravy a programů profesionálního rozvoje ·Školicí a vzdělávací podpora pro odborníky a provozovatele, kteří jsou si vědomi důležitosti klimatu, životního prostředí a zdraví	od roku 2021
Podpora celosvětové změny směrem k nulovému znečištění
Stěžejní iniciativa 8	Minimalizace stopy vnějšího znečištění způsobeného EU Podporovat globální nulové znečištění na všech příslušných mezinárodních fórech a spolupracovat s členskými státy EU a zúčastněnými stranami	od roku 2021
27	Posílit mezinárodní spolupráci v oblasti politik týkajících se černého uhlíku v zájmu snížení dopadů změny klimatu a zlepšení kvality ovzduší	od roku 2021
28	Podporovat globální opatření v oblasti vývozu vozidel s ukončenou životností a ojetých vozidel	od 2021/2022
29	Podporovat iniciativy, které umožní lépe sledovat a řídit mezinárodní obchod z hlediska odpadu pocházejícího z elektrických a elektronických zařízení (OEEZ) a baterií	od roku 2021
30	Podporovat globální iniciativu k ukončení neodborné recyklace použitých olověných akumulátorů	od 2021/2022
Sledování pokroku, předvídání trendů a široké uplatňování nulového znečištění
Stěžejní iniciativa 9	Konsolidace znalostních center EU pro nulové znečištění Upevňovat úlohu Evropské agentury pro životní prostředí (EEA) a společného výzkumného střediska (JRC) jako znalostních center EU pro nulové znečištění	od roku 2021
31	Zprávy o monitorování a výhledu v oblasti nulového znečištění	2022 a 2024
32	Vytvořit „Evropský atlas životního prostředí a zdraví“	2023/2024
33	Zahájit platformu zúčastněných stran pro nulové znečištění (včetně tematických center zaměřených např. na digitální řešení, technologie pro čisté ovzduší a znečištění půdy)	od roku 2021

Kromě těchto opatření budou pro dosažení cíle nulového znečištění zásadní i mnohá „opatření pro nulové znečištění“, která jsou již naplánována v rámci Zelené dohody pro Evropu a jiných iniciativ 1 .

PŘÍLOHA 2

Vysvětlení k cílům uvedeným v Akčním plánu nulového znečištění

Cíl 1: Do roku 2030 by EU měla o více než 55 % snížit dopady znečištění ovzduší na zdraví (předčasná úmrtí)

Východisko: Národní závazky ke snížení emisí stanovené ve směrnici (EU) 2016/2284

Popis: Podle prognóz by mělo být tohoto snížení dosaženo prostřednictvím snížení emisí jemných částic (PM2.5), pokud všechny členské státy zavedou veškerá opatření uveřejněná v jejich prvních národních programech omezování znečištění ovzduší (článek 6 směrnice (EU) 2016/2284), aby bylo dosaženo cílů směrnice, a na základě úplného provádění další příslušné legislativy (zejména včetně politik v oblasti energetiky a klimatu). Snížení emisí látek znečišťujících ovzduší jiných než PM2.5 (na které se již vztahuje směrnice o národních emisních stropech) přinese další pozitivní účinky pro zdraví.

Referenční rok: 2005

Důkazy: Druhý výhled pro čisté ovzduší 2 a podpůrná studie 3

Monitorování: Aktualizace výhledu pro čisté ovzduší prostřednictvím rámce pro monitorování a výhled v oblasti nulového znečištění 4

Cíl 2: Do roku 2030 by EU měla o 30 % snížit podíl lidí, kteří jsou chronicky rušeni dopravním hlukem

Východisko: Směrnice o hluku ve venkovním prostředí 2002/49/ES

Popis: Tento cíl vychází ze studie Komise provedené v roce 2021, která analyzovala oficiální údaje členského státu o expozici hluku (článek 7 směrnice o hluku ve venkovním prostředí), národní akční plány týkající se hluku, které pokrývají období 2018–2024 (článek 8 směrnice o hluku ve venkovním prostředí), a výhled agentury EEA týkající se hluku ve venkovním prostředí v Evropě pro rok 2020 5 . Studie kvantifikovala snížení výskytu zdravotních problémů spojených s hlukem, které může plynout z provádění nákladově účinných opatření, včetně řešení, která jsou již na trhu k dispozici. Některá z nich pramení z přípustných hodnot hluku, jež jsou závazné na základě právních předpisů EU (např.: u pneumatik 6 , silničních vozidel 7 , tichých vozů 8 ), zatímco jiné (např.: u tišších povrchů vozovky, plynulé a tišší železniční dopravy, délce a postupů letu) vyžadují, aby byla přijata opatření na vnitrostátní/místní úrovni na základě součinnosti směrnice o hluku ve venkovním prostředí s dalšími příslušnými právními předpisy EU 9 : celková koordinace a úroveň ambicí v souvislosti s výše uvedeným je ponechána na uvážení příslušných vnitrostátních/místních úřadů. Posouzení různých scénářů integrujících opatření na silnicích, železnicích a letištích celkově ukázalo, že v porovnání s rokem 2017 se očekávané snížení výskytu zdravotních problémů spojených s hlukem do roku 2030 pohybovalo v rozmezí od 15 % do 45 %, přičemž nejmenšího poklesu bylo dosaženo prováděním některých opatření souvisejících s přípustnými hodnotami hluku, které jsou závazné na základě právních předpisů EU, a největšího poklesu kombinací prvního scénáře a přísnějších opatření na místní úrovni. Snížení o 30 % do roku 2030 je tedy navrhováno jako realistická ambice, která je dosažitelná zejména lepším prováděním příslušných právních předpisů EU a náležitou podporou opatření na dosažení nulového znečištění v oblasti hluku na úrovni měst a regionů.

Referenční rok: 2017

Důkazy: Studie EU (2021) „Posouzení potenciálních přínosů opatření ke snížení hluku z hlediska zdraví v EU“ 10  

Monitorování: Do rámce pro monitorování a výhled v oblasti nulového znečištění 11 by měla být zahrnuta aktualizace pravidelného posouzení prováděného agenturou EEA (nejnovější zpráva agentury EEA č. 22/2019 12 )

Cíl 3: Do roku 2030 by EU měla o 25 % snížit počet ekosystémů v EU, v nichž znečištění ovzduší ohrožuje biologickou rozmanitost

Východisko: Národní závazky ke snížení emisí stanovené ve směrnici (EU) 2016/2284

Popis: Druhý výhled pro čisté ovzduší a jeho podpůrná studie vypočítaly, že by se na základě úplného provádění všech opatření, která členské státy zveřejnily ve svých prvních národních programech omezování znečištění ovzduší (článek 6 směrnice (EU) 2016/2284), mohly do roku 2030 ekosystémové oblasti vyjádřené jako oblasti s usazováním dusíku nad úrovní kritického zatížení zmenšit o 20 % oproti úrovním z roku 2005.

Tyto odhady nezohledňují další opatření, která jsou zapotřebí pro dosažení 50% snížení ztrát živin stanoveného ve strategii „od zemědělce ke spotřebiteli“ i ve strategii v oblasti biologické rozmanitosti a cílů v oblasti obnovy přírody stanovených ve strategii v oblasti biologické rozmanitosti pro rok 2030. Snížení o 25 % oproti roku 2005 je tedy navrhováno jako realistická ambice, která je dosažitelná lepším prováděním opatření již zveřejněných členskými státy v jejich národních programech omezování znečištění ovzduší v kombinaci s prováděním dalších opatření, jež jsou zapotřebí pro dosažení cílů stanovených ve strategii „od zemědělce ke spotřebiteli“ a ve strategii v oblasti biologické rozmanitosti.

Referenční rok: 2005

Důkazy: Druhý výhled pro čisté ovzduší 13 a podpůrná studie (zejména tabulka 3.12) 14

Monitorování: Aktualizace výhledu pro čisté ovzduší prostřednictvím rámce pro monitorování a výhled v oblasti nulového znečištění 15

Cíl 4: Do roku 2030 by EU měla o 50 % snížit ztráty živin, používání a riziko chemických pesticidů, včetně používání těch nejnebezpečnějších, a prodej antimikrobiálních látek pro hospodářská zvířata a akvakulturu

Východisko: Strategie v oblasti biologické rozmanitosti 16 a strategie „od zemědělce ke spotřebiteli“ 17 uvádějí tyto cíle:

·„do roku 2030 snížení ztrát živin o 50 %. Tento cíl zajistí, aby nedocházelo ke znehodnocování úrodné půdy, a povede ke snížení používání hnojiv o 20 %.“

·„Do roku 2030 o 50 % snížit celkové využívání a rizika chemických pesticidů a o 50 % snížit využívání nebezpečnějších pesticidů.“

·„Do roku 2030 omezit prodej antimikrobiálních látek pro hospodářská zvířata a akvakulturu o 50 %.“

Popis: 

Živiny: Tohoto cíle bude dosaženo úplným provedením a prosazováním příslušných právních předpisů v oblasti životního prostředí a klimatu, přičemž se s členskými státy určí snížení zatížení živinami potřebné k dosažení těchto cílů, a dále uplatňováním vyváženého hnojení a udržitelného hospodaření s živinami, stimulováním trhů se zpětně získanými živinami a lepším hospodařením s dusíkem a fosforem během jejich životního cyklu.

Pesticidy: Tohoto cíle bude dosaženo celou řadou kroků, zejména revizí směrnice o udržitelném používání pesticidů, návrhy přísnějších ustanovení o integrované ochraně rostlin a podporou většího využívání bezpečných alternativních způsobů ochrany úrody před škůdci a chorobami. Cíl zahrnuje 50% snížení tří aspektů: používání chemických pesticidů, používání nejnebezpečnějších pesticidů a riziko, které z jejich používání vyplývá.

Antimikrobiální látky: Nová nařízení o veterinárních léčivých přípravcích a medikovaných krmivech stanoví širokou škálu opatření, která mají napomoci k dosažení tohoto cíle a podporovat přístup „Jedno zdraví“.

Referenční rok: Ve srovnání s obdobím 2012–2015 (živiny), 2011–2017 (pesticidy) a rokem 2018 (antimikrobiální látky)

Důkazy: Strategie v oblasti biologické rozmanitosti a strategie „od zemědělce ke spotřebiteli“, příloha I k doporučením členským státům ohledně jejich strategického plánu pro společnou zemědělskou politiku 18

Monitorování: Ukazatele týkající se kvantifikovaných cílů Zelené dohody 19 by měly být zahrnuty do rámce pro sledování a výhled v oblasti nulového znečištění 20

Cíl 5: Do roku 2030 by EU měla o 50 % snížit množství plastového odpadu a o 30 % množství mikroplastů uvolňovaných do životního prostředí

Východisko: Směrnice 2019/904/EU o omezení dopadu některých plastových výrobků na životní prostředí („směrnice o plastech na jedno použití“) a rámcová směrnice o strategii pro mořské prostředí 2008/56/ES, právní předpisy týkající se chemických látek (REACH)

Popis: 

Plastový odpad v moři: Dosažení cíle 50% snížení do roku 2030 by zahrnovalo změny spotřeby vyvolané důsledným prováděním stávajících (zejména rámcová směrnice o odpadech) a nových (zejména směrnice o plastech na jedno použití) právních předpisů EU. Jako ukazatel ke sledování pokroku bude použito monitorování množství odpadů na plážích, které vyžaduje rámcová směrnice o strategii pro mořské prostředí. Tohoto cíle tedy bude dosaženo kombinací opatření, která jsou předpokládána ke snížení spotřeby plastů a odpadů a k posílení čistějšího a oběhovějšího hospodářství.

Mikroplasty: Podle studie Komise z roku 2018 21 je 30% snížení emisí mikroplastů do povrchových vod do roku 2035 proveditelné, pokud bude použita kombinace opatření k boji proti mikroplastům pocházejícím z pelet, pneumatik a textilu. Evropská agentura pro chemické látky ( ECHA ) dále analyzovala, že pokud by byla na používání mikroplastů záměrně umísťovaných do produktů (např. kosmetika, čisticí prostředky) uplatňována příslušná preventivní opatření v rámci nařízení REACH, bylo by možné během dalších 20 let rovněž dosáhnout snížení o 60 %. Snížení o 30 % do roku 2030 je tedy navrhováno jako realistická ambice, která je dosažitelná zejména důsledným prováděním akčního plánu pro oběhové hospodářství na rok 2020.

Referenční rok: 2016

Důkazy: Posouzení vlivu 22 na návrh (stávající) směrnice (EU) 2019/904 (plastový odpad) a zprávy Evropské agentury pro chemické látky (mikroplasty) 23 a rovněž podpůrné studie 24 k posouzení vlivu na směrnici o plastech na jedno použití

Monitorování: Rámcová směrnice o strategii pro mořské prostředí vyžaduje, aby členské státy pravidelně monitorovaly množství odpadů na plážích. Na tomto základě byly vytvořeny „základní úrovně odpadů v mořích znečišťujících pláže v EU“ 25 . Monitorování směrnice o strategii pro mořské prostředí (podporované sítí EMODNET 26 ) bude zahrnuto do rámce pro monitorování a výhled v oblasti nulového znečištění 27 .

Cíl 6: Do roku 2030 by EU měla významně snížit celkovou produkci odpadu a o 50 % snížit zbytkový komunální odpad

Východisko: Akční plán pro oběhové hospodářství 28 a rámcová směrnice o odpadech 2008/98/ES

Popis: Ambiciózní cíl v oblasti celkové produkce odpadu a zbytkového komunálního odpadu na obyvatele v rámci EU, který se od roku 2014 trvale zvyšuje. Komise hodlá posílit hierarchii odpadu uvedenou v článku 4 směrnice 2008/98/ES, která nařizuje stanovení priorit v oblasti předcházení vzniku odpadů, navržením cílů v oblasti snižování množství odpadů a dalších opatření týkajících se předcházení vzniku odpadů v souvislosti s přezkumem směrnice 2008/98/ES plánovaným na rok 2023.

Referenční rok: Bude stanoven

Důkazy: Databáze Eurostatu týkající se odpadů 29 , zprávy agentury EEA o programech předcházení vzniku odpadů 30 a údaje o opětovném použití poskytované členskými státy v souladu s čl. 37 odst. 3 rámcové směrnice o odpadech

Monitorování: Ukazatele z databáze Eurostatu týkající se odpadů 31 a rámce pro monitorování oběhového hospodářství 32 by měly být zahrnuty do rámce pro monitorování a výhled v oblasti nulového znečištění 33  

(1)

 Viz zejména seznamy opatření v přílohách těchto iniciativ (neúplný seznam): COM(2020) 98, COM(2020) 102, COM(2020) 299, COM(2020) 301, COM(2020) 380, COM(2020) 381, COM(2020) 562, COM(2020) 662, COM(2020) 663, COM(2020) 667, COM(2020) 696, COM(2020) 741, COM(2020) 761, COM(2020) 788, COM(2020)789, COM(2021) 44, COM(2021) 66, COM(2021) 82 a JOIN(2021) 3.

(2)

  COM(2021) 3 final.

(3)

  https://ec.europa.eu/environment/air/pdf/CAO2-MAIN-final-21Dec20.pdf

(4)

Pracovní dokument útvarů Komise SWD(2021) 141 final.

(5)

https://www.eea.europa.eu/publications/environmental-noise-in-europe

(6)

https://eur-lex.europa.eu/legal-content/CS/TXT/?uri=CELEX%3A32009R0661

(7)

https://eur-lex.europa.eu/legal-content/CS/TXT/?uri=CELEX%3A32014R0540

(8)

https://eur-lex.europa.eu/legal-content/CS/TXT/?uri=CELEX%3A32019R0774

(9)

https://eur-lex.europa.eu/legal-content/CS/TXT/?uri=CELEX%3A32014R0598

(10)

 ISBN 978-92-76-30696-2, DOI: 10.2779/24566

(11)

Pracovní dokument útvarů Komise SWD(2021) 141 final.

(12)

  https://www.eea.europa.eu/publications/environmental-noise-in-europe .

(13)

  COM(2021) 3 final.

(14)

  https://ec.europa.eu/environment/air/pdf/CAO2-MAIN-final-21Dec20.pdf

(15)

Pracovní dokument útvarů Komise SWD(2021) 141 final.

(16)

COM(2020) 380 final.

(17)

COM(2020) 381 final.

(18)

COM(2020) 846 final, příloha 1.

(19)

COM(2020) 846 final, příloha 1.

(20)

Pracovní dokument útvarů Komise SWD(2021) 141 final.

(21)

https://ec.europa.eu/environment/marine/good-environmental-status/descriptor-10/pdf/microplastics_final_report_v5_full.pdf

(22)

Pracovní dokument útvarů Komise SWD(2018) 254 final.

(23)

  https://echa.europa.eu/hot-topics/microplastics

(24)

https://ec.europa.eu/environment/pdf/waste/Study_sups.pdf ; https://ec.europa.eu/environment/marine/good-environmental-status/descriptor-10/pdf/microplastics_final_report_v5_full.pdf

(25)

  https://mcc.jrc.ec.europa.eu/main/dev.py?N=41&O=452

(26)

Evropská námořní síť pro pozorování a sběr dat, pro další podrobnosti viz pracovní dokument útvarů Komise SWD(2021) 141 final.

(27)

Pracovní dokument útvarů Komise SWD(2021) 141 final.

(28)

COM(2020) 98 final.

(29)

https://ec.europa.eu/eurostat/web/waste/data/database

(30)

https://www.eea.europa.eu/themes/waste/waste-prevention

(31)

https://ec.europa.eu/eurostat/web/waste/data/database

(32)

Pracovní dokument útvarů Komise SWD(2018) 29 final.

(33)

Pracovní dokument útvarů Komise SWD(2021) 141 final.