EVROPSKÁ KOMISE

V Bruselu dne 8.7.2021

COM(2021) 358 final

ZPRÁVA KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU A RADĚ

Podle čl. 14 odst. 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/880 ze dne 17. dubna 2019 o vstupu a dovozu kulturních statků

Obsah

1.    ÚVOD    

2.    STANOVENÉ CÍLE    

3.    STRUKTURA PROJEKTU A PŘÍSTUP K PLÁNOVÁNÍ    

4.    Přehled o POKROKU    

Přijetí prováděcích opatření    

Vývoj projektu – Práce s projektovou skupinou    

Konceptualizace – Obchodní model    

Vymezení projektu – Koncepční dokument    

5.    RIZIKA ZPOŽDĚNÍ    

6.    ZÁVĚRY    

Příloha : Víceletý strategický plán (MASP-C)    

Příloha II: Hlavní fáze projektu a časová osa klíčových milníků    

Slovník pojmů

Obchodní model	Dokument, který obsahuje odůvodnění IT projektu a vymezení rozpočtových požadavků.
Koncepční dokument	Koncepční dokument rozvádí předpoklady učiněné v rámci dokumentu obchodního modelu. Zaznamenává partnerství vlastník systému / dodavatel systému a chápání systému v době vypracování.
Systém ICG	Systém pro dovoz kulturních statků – centralizovaný elektronický systém pro dovoz kulturních statků.
Systém TRACES	Obchodní a řídící expertní systém – vícejazyčná on-line platforma Evropské komise pro hygienická a rostlinolékařská osvědčení.
EU CSW – CERTEX	Jednotný portál EU pro výměnu certifikátů.
VFR	Víceletý finanční rámec; dlouhodobý rozpočet EU pro období let 2021 až 2027.

1.ÚVOD

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/880 ze dne 17. dubna 2019 1 o vstupu a dovozu kulturních statků (dále jen „nařízení“) má za cíl předcházet nedovolenému obchodování s kulturními statky, zejména pokud přispívá k financování teroristických činností, a zakázat dovoz kulturních statků, které byly neoprávněně vyvezeny ze třetích zemí na celní území Unie.

Nařízení ukládá pro dovoz některých kulturních statků, které jsou považovány za zvláště ohrožené dědictví, povinnost předložení dovozní licence, a v případě jiných, které jsou považovány za méně ohrožené, prohlášení dovozce, a dále zajišťuje, aby při dovozu do Unie podléhaly jednotným kontrolám. Určitý dovoz kulturních statků, které jsou určeny ke specifickému využití (vzdělávání, vědecké využití či využití související s výzkumem) je z těchto požadavků na dokumentaci vyňat.

Povinnost dovozců získat dovozní licenci nebo vypracovat a předložit celním orgánům prohlášení dovozce začne platit až do chvíle, kdy bude centralizovaný elektronický systém (systém ICG) funkční. Systém ICG má Komise vyvinout nejpozději do dne 28. června 2025.

Systém bude sloužit nejen jako prostředek pro plnění formalit hospodářskými subjekty, ale také pro uchovávání a výměnu informací mezi správami členských států pověřenými prováděním tohoto nařízení (celní a kulturní orgány).

Vývoj a fungování systému ICG rovněž úzce souvisí s další významnou iniciativou Komise v oblasti cel: jednotným portálem EU pro výměnu certifikátů (EU Single Window Certificate Exchange System, EU-CSW CERTEX) 2 .

Portál EU-CSW CERTEX propojuje centralizované systémy EU pro jiné než celní formality Unie s vnitrostátními celními systémy, aby tak umožnil digitální výměnu podpůrných dokumentů, výsledků kontrol a výstupů celních a jiných než celních postupů.

Každých 12 měsíců od vstupu nařízení v platnost a až do doby, kdy bude systém ICG funkční, předkládá Komise Evropskému parlamentu a Radě zprávu o pokroku při zřizování elektronického systému.

Komise svou první výroční zprávu o pokroku předložila v loňském roce 3 . Zpráva uváděla opatření přijatá Komisí během prvního roku po vstupu nařízení v platnost, konkrétně: a) přípravné práce pro přijetí nezbytných prováděcích ustanovení a b) konzultace s členskými státy prostřednictvím expertní skupiny pro celní problematiku související s kulturními statky a projektové skupiny pro dovoz kulturních statků. Pokud jde o potenciální rizika zpoždění realizace systému ICG ve stanové lhůtě, zpráva identifikovala nejistotu týkající se pracovníků přidělených na projekt a jeho financování z VFR.

Tato druhá výroční zpráva o pokroku pokrývá období od července 2020 do června 2021 a předkládá informace o pokroku, kterého bylo dosaženo, pokud jde o přijetí nezbytných prováděcích ustanovení a zavádění fáze 1 – „Konceptualizace“ projektu ICG. Pro úplnost jsou v této zprávě stručně zmíněny stanovené cíle, struktura projektu a přístup k plánování, které jsou podrobně popsány v první výroční zprávě o pokroku. Celkové posouzení dosaženého pokroku a identifikovaných rizik zpoždění shrnuje závěr této zprávy.

2.STANOVENÉ CÍLE

Systém ICG bude muset být uveden do provozu nejpozději do 28. června 2025, neboť od tohoto data budou mít všechny hospodářské subjekty povinnost prostřednictvím tohoto elektronického systému získat dovozní licenci nebo předložit celním orgánům prohlášení dovozce, aby mohly do EU legálně dovážet 4 kulturní statky.

Nařízení stanoví rovněž lhůtu 28. června 2021 pro přijetí prováděcích ustanovení stanovujících podrobná pravidla pro elektronický systém.

Po přijetí prováděcích ustanovení a schválení koncepčního dokumentu bude zahájena fáze vývoje elektronického systému. Ve třetí fázi bude systém ICG propojen s jednotným portálem EU-CSW CERTEX, aby byla umožněna výměna dokumentů s celními systémy členských států. Současně budou uspořádána školení, aby se zástupci správních orgánů seznámili s operačními funkcemi systému ICG.

Spolu s dalšími činnostmi Komise v oblasti cel se prostřednictvím víceletého strategického plánu pro elektronické celnictví, revidovaného v roce 2019 5 (MASP-C rev. 2019), podrobně plánuje také projekt týkající se dovozu kulturních statků. Výňatek z plánování projektu týkajícího se dovozu kulturních statků z MASP-C rev. 2019 je uveden v příloze I této zprávy. Je třeba poznamenat, že v rámci příští revize MASP-C bude projektový list aktualizován, aby odrážel skutečný pokrok dosažený v rámci projektu.

Část projektu týkajícího se dovozu kulturních statků se vyvíjí rovněž v rámci jednotného prostředí pro celní správu EU (MASP-C rev. 2019, list 1.13), jehož klíčovým IT systémem je EU CSW-CERTEX. Výňatek z plánování EU CSW-CERTEX z MASP-C, list 1.13 je uveden v příloze I této zprávy.

3.STRUKTURA PROJEKTU A PŘÍSTUP K PLÁNOVÁNÍ

Jak již bylo vysvětleno v první výroční zprávě o pokroku, struktura projektu vychází z metodiky stanovené v MASP-C rev. 2019 a jeho přílohách, včetně systému správy a řízení 6 , politiky modelování obchodního procesu EU v celní oblasti 7 , a strategie IT 8 . Komplexní plán s hlavními fázemi projektu a klíčovými milníky je podrobně popsán v příloze II.

Přestože projekt postupuje na několika úrovních současně, lze jej obrazně rozdělit do tří fází:

Fáze 1 – Konceptualizace: Nejprve se připraví obchodní model, který obsahuje odůvodnění projektu a vymezení rozpočtových požadavků. Poté se za použití modelování obchodního procesu vypracuje koncepční dokument, v němž jsou uvedeny podrobnější informace o vymezení projektu, pokud jde o jeho strukturu, náklady, časovou náročnost a rizika, jakož i informace o milnících, výsledcích a organizaci projektu. Tyto dokumenty odrážejí diskuze a obsah prováděcího aktu, který vypracuje Komise.

Fáze 2 – Vývoj systému: Po ustanoveních prováděcího aktu a tvorbě požadavků uživatelů a konkrétních funkcí systému se vypracují technické specifikace týkající se toho, jak bude systém vystavěn a vyvinut. Tyto technické specifikace zahrnují: plánovanou strukturu, sdělení směrem k hospodářským subjektům, propojení s ostatními systémy, plánované testy atd.

Jakmile je návrh systému z koncepčního hlediska připraven a jsou splněny výstupy uvedené v tabulce 1, milníky 1 a 3 (viz příloha I), jsou započaty důkladnější práce a jsou zohledňovány další technické aspekty v rámci specifikace aplikací a služeb a technické specifikace systému, které konkretizují obchodní model a koncepční dokument.

Fáze 3 – Zavedení a provoz: Je započata fáze vývoje IT systému samotného (fáze výstavby), po které následuje přechodová fáze, v rámci níž se počáteční verze systému ICG postupně zavádí mezi různé skupiny uživatelů a provádí se testování, aby se zajistilo, že do 28. června 2025 budou hospodářské subjekty a příslušné orgány řádně vyškoleny a schopny systém používat. Po této fázi nastane šestiměsíční období následné péče, v rámci něhož bude systém vylaďován tak, aby naplňoval veškeré provozní potřeby, které mohou vyvstat až poté, co se systém IT stane povinným, a aby byl zajištěn hladký průběh provozu.

Je třeba poznamenat, že po návrhu Komise týkajícího se jednotného prostředí pro celní správu EU 9 bude systém ICG do 3. března 2025 propojen s celními správami členských států prostřednictvím platformy EU CSW-CERTEX, což celním orgánům umožní provádět automatizované kontroly dokumentů vydávaných za účelem dovozu kulturních statků. Tato činnost bude vyžadovat provedení posouzení shody.

4.Přehled o POKROKU 

Přijetí prováděcích opatření

Během první fáze Komise přijala 10 nezbytná prováděcí ustanovení pro zavedení elektronického systému. Komise rozsáhle konzultovala se zástupci členských států v expertní skupině pro celní problematiku související s kulturními statky a ve výboru pro kulturní statky, aby získala lepší přehled z hlediska praktického provádění.

Expertní skupina je fórem pro diskusi o otázkách provádění právních předpisů Unie v oblasti kulturních statků v souvislosti s cly, zejména nařízení (EU) 2019/880 o vstupu a dovozu kulturních statků a nařízení (ES) 116/2009 o vývozu kulturních statků 11 . Posledně uvedené nařízení je souborem pravidel EU, která rovněž stanoví systém licencí – při vývozu – a je platné od roku 1993 12 .

Komise informovala sdružení na trhu s uměleckými díly o postupu prací při každé příležitosti, aby zajistila, že praktické provádění nařízení bude dobře uzpůsobeno realitě trhu. Jakožto formální krok v rámci postupu přijímání byl návrh prováděcího aktu pro zúčastněné strany po dobu čtyř týdnů rovněž zpřístupněn on-line ke konzultaci (24.3.2021–21.4.2021).

Prováděcí akt zahrnuje pět oddílů, přičemž poslední oddíl se týká podrobných opatření pro zřízení a provoz systému ICG.

Systém ICG bude vyvinut jako nezávislý modul stávajícího systému TRACES, který je spravován Generálním ředitelstvím pro zdraví a bezpečnost potravin Evropské komise (GŘ SANTE). Komise zajistí jeho provoz, údržbu, podporu a veškeré nezbytné aktualizace nebo vývoj.

Aby mohla vytvářet požadované pravidelné zprávy a zajistit vývoj, fungování a údržbu systému, bude mít Komise přístup ke všem údajům, informacím a dokumentům v systému ICG. Zajistí rovněž propojení mezi systémem ICG a vnitrostátními celními systémy, a to za použití portálu EU CSW-CERTEX.

Aby mohly členské státy a Komise spravovat a vyvíjet systém ICG a aby ho mohly monitorovat a zajistit jeho správné provádění, budou muset určit kontaktní místa.

Je velmi důležité, aby byli žadatelé o licenci / držitelé licence nebo v případě prohlášení dovozce deklaranti v rámci systému ICG správně identifikováni. Z tohoto důvodu prováděcí akt od subjektů vyžaduje, aby se identifikovaly za použití čísla EORI 13 .

Pro dokončení žádostí o dovozní licenci a prohlášení dovozce prováděcí akt ve své příloze stanoví datový slovník, tj. druh informací, které budou mít žadatelé a deklaranti povinnost vložit do systému ICG, aby mohli příslušné formuláře vyplnit a odevzdat je.

Ačkoli základní právní akt odkazuje na „formát“, nemělo by to být bráno doslovně, jelikož veškeré formuláře sloužící k vyplnění budou elektronické, nikoli typické papírové dokumenty. Licence, prohlášení nebo obecný popis bude možné si vytisknout, ale na rozdíl od specifikací uvedených v nařízení o vývozu kulturních statků tak může být učiněno na jakémkoli druhu papíru (tj. žádné povinné rozměry stránky, tloušťka papíru nebo vzájemně propojené bezpečnostní vzory). Každopádně potřebují-li celní nebo příslušné orgány ověřit licenci nebo prohlášení, učiní tak získáním těchto dokumentů elektronicky ze systému ICG. Kromě toho budou takto získané dokumenty samostatné v tom smyslu, že platnost elektronických podpisů a integrita dokumentu jsou kontrolovány pokaždé, když si dokument (nebo jeho kopii) někdo otevře, a to v souladu s normou eIDAS 14 .

Jelikož dokumentace bude existovat v rámci systému ICG a celní orgány k ní budou mít přístup elektronicky prostřednictvím portálu EU-CSW CERTEX, nebude hrozit riziko zfalšování, jako je tomu v případě papírových dokumentů. Kromě toho prováděcí akt stanoví soubor záruk v podobě elektronických pečetí a podpisů, které zabrání jakékoli protiprávní změně obsahu a potvrdí přesný čas a datum, kdy byl celním orgánům formulář předložen, nebo kdy ho obdržely.

Konkrétně bude elektronické dovozní licence podepisovat schvalující osoba příslušného orgánu svým elektronickým podpisem, budou zapečetěny zaručenou nebo kvalifikovanou elektronickou pečetí vydávajícího příslušného orgánu a poté zapečetěny systémem ICG s použitím zaručené nebo kvalifikované elektronické pečeti.

Navíc, předložení žádosti o licenci, žádost příslušného orgánu o dodatečné informace, předložení dodatečných informací nebo dokumentu žadatelem, rozhodnutí příslušného orgánu a vypršení 90 dní bez rozhodnutí příslušného orgánu budou systémem ICG označeny kvalifikovaným elektronickým časovým razítkem

Pokud jde o přístup k dokumentům v systému ICG, prováděcí akt stanoví, že celní a příslušné orgány budou mít přístup k dovozním licencím, o kterých bylo rozhodnuto, jakož i k prohlášením dovozce a obecným popisům, které byly předloženy celním orgánům. Hospodářské subjekty budou mít přístup ke svým vlastním licencím, prohlášením a obecným popisům. Za účelem usnadnění obchodování mohou přístup k těmto dokumentům v systému ICG poskytnout rovněž dalším stranám (např. potenciálním klientům, odborníkům atd.).

Správci údajů v rámci operací zpracovávání údajů nezbytných pro zavedení systému ICG budou Komise a členské státy. Za tímto účelem budou muset nejpozději do 28. června 2022 uzavřít ujednání o společné správě.

Za účelem stanovení praktických požadavků ohledně dostupnosti a výkonnosti systému ICG, jakož i za účelem zajištění zachování provozu, prováděcí akt stanoví povinnost uzavřít provozní smlouvy mezi Komisí a členskými státy.

Ačkoli se neočekává, že by k tomu mohlo dojít, jsou zavedena určitá pohotovostní opatření pro případ, že by byl systém ICG nedostupný déle než osm hodin. Konkrétně mají kontaktní místa systému ICG v členských státech spravovat on-line veřejné úložiště obsahující vyplnitelnou elektronickou šablonu veškerých dokumentů, které mohou být systémem ICG vydávány. Jakmile bude systém ICG nebo nedostupná funkce opět k dispozici, subjekty mohou dokumenty vytvořené v on-line úložišti použít k zaznamenání týchž informací do systému.

V neposlední řadě pak prováděcí akt obsahuje určitá ustanovení týkající se bezpečnosti systému, aby byl zajištěn jeho spolehlivý a bezpečný provoz, zejména pokud jde o kontrolu zdroje údajů a o ochranu údajů před rizikem neoprávněného přístupu, ztráty, změny nebo zničení. Každé zadání údajů, jejich změna nebo vymazání se zaznamená, přičemž se uvede účel příslušného úkonu, přesný čas jeho provedení a totožnost osoby, která jej učinila. Kromě toho musí členské státy informovat sebe navzájem, Komisi a případně dotčený subjekt o veškerých případech narušení bezpečnosti systému ICG nebo podezření na takové narušení.

Vývoj projektu – Práce s projektovou skupinou

Komise zřídila „projektovou skupinu pro dovoz kulturních statků“ (dále jen „PGICG“), která slouží jako diskuzní platforma pro odborníky z vnitrostátních celních správ a příslušných (kulturních) orgánů členských států, kteří mají zkušenost s prováděním licenčních formalit v oblasti kulturního dědictví, zejména v digitální podobě. Skupina poskytovala podporu při přípravě prováděcího aktu a pomůže útvarům Komise definovat parametry a vypracovat kritéria pro funkční specifikace systému ICG.

Projektová skupina 15 se skládá z 18 delegátů z 11 členských států (AT, BE, BG, ES, LV, PT, RO, DE, NL, IT, FR) a doposud se sešla devětkrát (v průběhu vykazovaného období 29. 6. 2020 až 28. 6. 2021 čtyřikrát).

Během tohoto vykazovaného období projektová skupina pracovala převážně na definici rozsahu IT systému, minimálních funkčních požadavcích a na požadavcích uživatelů. Výstupy těchto diskusí byly nejprve zachyceny v obchodním modelu a dále zpřesněny v koncepčním dokumentu.

Konceptualizace – Obchodní model

Obchodní model byl dne 23. září 2020 schválen výborem ITCB 16 a dne 16. října 2020 koordinační skupinou pro elektronické celnictví, a to bez připomínek. Obchodní model zkoumá různé alternativy a potvrzuje, že nejvhodnější platformou pro vývoj systému ICG je systém TRACES spravovaný GŘ SANTE, jelikož většina funkčních požadavků na systémy osvědčení a licencí je v rámci této platformy dobře rozvinuta.

Vymezení projektu – Koncepční dokument

Koncepční dokument dále zpřesňuje počáteční posouzení v rámci obchodního modelu a podrobně popisuje metodický přístup, řízení projektu a synergie s dalšími projekty. Výsledkem je, že systém ICG bude vyvinut v rámci partnerství mezi Generálním ředitelstvím pro daně a celní unii Komise (GŘ TAXUD) a GŘ SANTE s využitím pákového efektu dlouhodobé spolupráce a synergie mezi těmito dvěma generálními ředitelstvími pro spolupráci mezi celními orgány a partnerskými příslušnými orgány, která se dosud ukázala jako velmi úspěšná v oblasti kontrol dovozu zvířat, potravin a krmiv. Koncepční dokument je ve fázi dokončování a očekává se, že do konce června 2021 bude schválen koordinační skupinou pro elektronické celnictví.

5.RIZIKA ZPOŽDĚNÍ

Shrnutí projektu

Komise má za úkol vyvinout centralizovaný elektronický systém licencí a propojit jej s vnitrostátními celními správami do šesti let ode dne vstupu nařízení v platnost. K naplnění této iniciativy je třeba vytvořit dvě pozice administrátora (AD) v rámci GŘ TAXUD, jak je stanoveno v příslušném legislativním finančním výkazu.

Název a popis rizika

Realizace systému ICG závisí na schválení potřebných finančních prostředků a na přidělení zdrojů v rámci GŘ TAXUD při zohlednění různých priorit tohoto generálního ředitelství.

Riziko 1 – Přidělení zaměstnanců

Původní návrh Komise nestanovil vytvoření IT systému. Prostředky tedy nebyly přiděleny odpovídajícím způsobem. V průběhu jednání a na žádost spolunormotvůrců však bylo do nařízení začleněno vytvoření systému ICG, což vyžadovalo dodatečné a do té doby nepředvídané zdroje. Potřeby tohoto šestiletého projektu, pokud jde o pracovníky v oblasti vývoje IT v rámci GŘ TAXUD, byly v době závěrečných politických třístranných jednání v prosinci 2018 odhadnuty na dva plné pracovní úvazky na pozici administrátorů. Od poloviny června 2020 však mohl být přidělen pouze jeden administrátor na plný pracovní úvazek.

Riziko 2 – pandemie COVID-19

Kromě výše uvedených rizik do určité míry ovlivňuje schopnost týmu plnit úkoly také krize v oblasti veřejného zdraví COVID-19, zejména pokud jde o projektové aktivity a jednání s expertní skupinou a jednání projektové skupiny s členskými státy. Jednání se konala virtuální formou s kratšími agendami a omezenou interakcí. Krize v oblasti veřejného zdraví si navíc vynutila změnu harmonogramu priorit členských států, čímž se omezila jejich schopnost poskytovat podklady a zpětnou vazbu k činnostem. Rozsah těchto dopadů bude záviset na délce krize v oblasti veřejného zdraví.

Riziko 3 – Návrh jednotného prostředí pro celní správu EU

Dobré fungování systému ICG je provázáno s úspěchem návrhu Komise týkajícího se jednotného prostředí pro celní správu EU, jehož cílem je poskytnout právní základ pro fungování portálu EU CSW-CERTEX. Pilíř návrhu vláda-vláda (government-to-government, G2G) odráží, jak si celní orgány a partnerské příslušné orgány budou digitálně vyměňovat údaje. Proto v případě, že spolunormotvůrci nakonec dosáhnou dohody, která se významně liší od přístupu G2G, jak je zakotven v návrhu, bude to mít dopad na to, jak jsou systém ICG a portál EU CSW-CERTEX propojeny, a ovlivní to prováděcí ustanovení pro systém ICG popsané výše.

Riziko 4 – Dostupná výše rozpočtu

Rozpočtová nejistota v důsledku jednání o novém VFR činila pokrok velmi náročným. Je však třeba poznamenat, že příznivý výsledek jednání o VFR od konce roku 2020 toto riziko zmírnil, a že co se rozpočtu týče, je tato iniciativa plně pokryta v rámci nového celního programu.

Zmírňující opatření

O rizicích byla podána zpráva v rámci GŘ TAXUD.

6.ZÁVĚRY

Hlavní opatření přijatá během období, jehož se týká tato druhá zpráva o pokroku, za účelem vyvinutí centralizovaného elektronického systému pro dovoz kulturních statků (systéme ICG) jsou následující: 1) přijetí prováděcích ustanovení pro účely nařízení (EU) 2019/880; 2) práce, kterou odvedla projektová skupina vytvořená pro tento účel a 3) pokrok, pokud jde o obchodní model a koncepční dokument pro projekt ICG.

Ačkoli zatím Komise plní své závazky včas, byla identifikována určitá potenciální rizika zpoždění realizace systému ICG ve stanovené lhůtě. Jedno z rizik se týká nejistoty ohledně pracovníků přidělených na projekt, jelikož toto závisí na aktuálních rozpočtových možnostech a na celkových prioritách rozvoje celních IT 17 . Krize v oblasti veřejného zdraví COVID-19 byla rovněž identifikována jako aspekt, který poněkud ovlivňuje pokrok v rámci projektu ICG. Plný dopad bude záviset na délce krize v oblasti veřejného zdraví.

Příloha : Víceletý strategický plán (MASP-C)

MASP-C zajišťuje efektivní a konzistentní řízení IT projektů stanovením strategického rámce a milníků. V konečné fázi je schválen členskými státy ve skupině pro celní politiku na základě odborného poradenství poskytnutého koordinační skupinou pro elektronické celnictví a konzultací se zástupci obchodu v rámci kontaktní skupiny pro obchod.

Plánování elektronického systému bylo projednáno a schváleno členskými státy a je podrobně popsáno v listu 1.18 MASP-C rev. 2019.

Tabulka 1 uvedená níže obsahuje výňatek z plánování projektu týkajícího se dovozu kulturních statků z MASP-C rev. 2019, list 1.18.

Tabulka 1 – Výňatek z MASP-C rev. 2019, list 1.18
	Milníky	Předpokládaný termín dokončení
1	Obchodní analýza a obchodní modelování
	– Dokument obchodního modelu	4. čtvrtletí 2020
	– Úroveň 3 (modelování obchodního procesu požadavků uživatelů)	1. čtvrtletí 2022
	– Úroveň 4 (podrobné modelování obchodního procesu funkčních požadavků)	1. čtvrtletí 2022
2	Ustanovení právních předpisů
	– Stávající přijatá ustanovení*	2. čtvrtletí 2019
	– Budoucí přijatá ustanovení**	2. čtvrtletí 2021
3	Fáze zahájení projektu
	– Koncepční dokument	2. čtvrtletí 2021
	– Rozhodnutí PRO	2. čtvrtletí 2021
4	IT projekt
	– Specifikace aplikací a služeb	2. čtvrtletí 2023
	– Technické specifikace systému	2. čtvrtletí 2023
	Fáze výstavby
	– Provedení centrálních služeb	3. čtvrtletí 2024
	– Začlenění služby do vnitrostátních systémů	neuvedeno
	– Vnitrostátní provedení	neuvedeno
	Přechodová fáze
	– Zavedení a rozšíření	4. čtvrtletí 2024
	– Posouzení shody	2. čtvrtletí 2025
5	Provoz
	– Komise, správa členských států a obchodníci	2. čtvrtletí 2025
	– Země mimo EU a obchodníci ze třetích zemí (v případě potřeby)	neuvedeno
6	Podpora provádění (školení a komunikace)
	– Centrálně vyvinuté školení a komunikace	4. čtvrtletí 2024
	– Vnitrostátní školení a komunikace	4. čtvrtletí 2024

*Stávajícími ustanoveními se rozumí nařízení (EU) 2019/880.

**Budoucími ustanoveními se rozumí prováděcí ustanovení, která mají být přijata podle nařízení (EU) 2019/880.

Tabulka 2 uvádí výňatek z projektu EU CSW-CERTEX se zaměřením na složku 2 projektu EU CSW-CERTEX propojující systém ICG.

Tabulka 2 – Výňatek z MASP-C rev. 2019, list 1.13 – složka 2 „EU CSW- CERTEX“
	Milníky	Předpokládaný termín dokončení
1	Obchodní analýza a obchodní modelování
	– Dokument obchodního modelu	1. čtvrtletí 2017
	– Příloha k obchodnímu modelu	2. čtvrtletí 2023
	– Úroveň 3 (modelování obchodního procesu požadavků uživatelů)	1. čtvrtletí 2024
	– Úroveň 4 (podrobné modelování obchodního procesu funkčních požadavků)	1. čtvrtletí 2024
2	Ustanovení právních předpisů
	– Stávající přijatá ustanovení*	V platnosti
	– Budoucí přijatá ustanovení**	2021
3	Fáze zahájení projektu
	– Koncepční dokument	3. čtvrtletí 2017
	– Příloha ke koncepčnímu dokumentu	3. čtvrtletí 2023
	– Rozhodnutí PRO	3. čtvrtletí 2023
4	IT projekt
	– Specifikace aplikací a služeb	2. čtvrtletí 2024
	– Technické specifikace systému	2. čtvrtletí 2024
	Fáze výstavby
	– Provedení centrálních služeb	3. čtvrtletí 2024
	– Začlenění služby do vnitrostátních systémů	Od 4. čtvrtletí 2024 dále
	– Vnitrostátní provedení	Od 4. čtvrtletí 2024 dále
	Přechodová fáze
	– Zavedení a rozšíření	4. čtvrtletí 2024
	– Posouzení shody	Od 1. čtvrtletí 2025 dále
5	Provoz
	– Komise, správy členských států a obchodníci (pozn.: jedná se o termín provozu platný pro Komisi, členské státy budou provádět posouzení shody od 2. čtvrtletí 2020)	2. čtvrtletí 2025
	– Země mimo EU a obchodníci ze třetích zemí (v případě potřeby)	neuvedeno
6	Podpora provádění (školení a komunikace)
	– Centrálně vyvinuté školení a komunikace	neuvedeno
	– Vnitrostátní školení a komunikace	neuvedeno

*Stávajícími ustanoveními se rozumí nařízení (EU) 2019/880.

**Budoucími ustanoveními se rozumí prováděcí ustanovení, která mají být přijata podle nařízení (EU) 2019/880.

Příloha II: Hlavní fáze projektu a časová osa klíčových milníků

(1)

Úř. věst. L 151, 7.6.2019, s. 1.

(2)

  https://ec.europa.eu/taxation_customs/general-information-customs/electronic-customs/eu-single-window-environment-for-customs_en  

(3)

  COM(2020) 342 final .

(4)

„Dovozem“ se pro účely nařízení rozumí zařazení zboží do těchto celních režimů: propuštění do volného oběhu; uskladnění v celních skladech nebo svobodných pásmech, dočasné použití, konečné užití včetně aktivního zušlechťovacího styku.

(5)

Viz https://ec.europa.eu/taxation_customs/general-information-customs/electronic-customs_en .

(6)

  https://ec.europa.eu/taxation_customs/sites/taxation/files/2019_masp_annex3_en.pdf  

(7)

  https://ec.europa.eu/taxation_customs/sites/taxation/files/2019_masp_annex4_en.pdf  

(8)

  https://ec.europa.eu/taxation_customs/sites/taxation/files/2019_masp_annex5_en.pdf  

(9)

Viz příloha návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se zřizuje jednotný portál Evropské unie pro oblast celnictví a mění nařízení (EU) č. 952/2013, COM(2020) 673 final.

(10)

V době přípravy této zprávy návrh nařízení obdržel kladný hlas od výboru a jeho přijetí Kolegiem bylo naplánováno na červen 2021.

(11)

Nařízení Rady (ES) č. 116/2009 ze dne 18. prosince 2008 o vývozu kulturních statků (Úř. věst. L 39, 10.2.2009, s. 1).

(12)

Před vytvořením expertních skupin pro účely Lisabonské smlouvy probíhaly tytéž diskuse v rámci výboru zřízeného nařízením (ES) č. 116/2009. Členy expertní skupiny jsou většinou stejné orgány, které zasedají ve výboru podle uvedeného nařízení.

(13)

Číslo EORI je registrační a identifikační číslo hospodářských subjektů podle definice v čl. 1 odst. 18 nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2015/2446.

(14)

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 910/2014 ze dne 23. července 2014 o elektronické identifikaci a službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce na vnitřním trhu a o zrušení směrnice 1999/93/ES, Úř. věst. L 257, 28.8.2014, s. 73.

(15)

Více podrobností o mandátu a činnosti projektové skupiny viz první zpráva Komise o pokroku COM(2020) 342 final .

(16)

Výbor Evropské komise pro informační technologie a kybernetickou bezpečnost (ITCB) je trvalou podskupinou řídící rady. Zajišťuje, že zdroje určené na informační technologie a investice do nich jsou využívány účinně a že provozní potřeby jsou podporovány účinnými, bezpečnými a odolnými komunikačními a informačními systémy v souladu se zásadami ochrany osobních údajů. Dohlíží na provádění digitální strategie Evropské komise.

(17)

Jako je například digitalizace celního kodexu Unie.