EVROPSKÁ KOMISE
V Bruselu dne 26.2.2021
COM(2021) 88 final
SDĚLENÍ KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU A RADĚ EMPTY
o zahájení činnosti společného rezervního fondu
Úvod:
Toto sdělení informuje Evropský parlament a Radu o krocích, které Evropská komise podnikla v souvislosti s přípravou zahájení činnosti společného rezervního fondu 1 (dále jen „fond“) spolu s novým víceletým finančním rámcem (VFR). Na základě práce vykonané Komisí byla přijata veškerá právní, správní a technická opatření, aby mohl společný rezervní fond zahájit činnost v lednu 2021 a mohl k tomuto datu převzít a začít spravovat aktiva záručního fondu 2 Evropského fondu pro strategické investice (EFSI). Společný rezervní fond je nyní připraven přijímat převody aktiv z ostatních přispívajících politických nástrojů (program InvestEU 3 , záruka pro vnější činnost v rámci nástroje pro sousedství a rozvojovou a mezinárodní spolupráci (NDICI 4 )), jakmile legislativní akty, kterými se tyto nástroje zřizují, vstoupí v platnost.
Společný rezervní fond bude představovat ústřední pilíř rozpočtové architektury Unie v průběhu víceletého finančního rámce, a to na období 2021 až 2027. Bude obsahovat rezervy, které zajistí fungování všech rozpočtových záruk EU (rozpočtové záruky fondu EFSI, programu InvestEU a fondu EFSD+, které jsou kryté zárukou pro vnější činnost, vnějším zápůjčním mandátem (ELM)) a poskytovaných programů finanční pomoci (půjčky na makrofinanční pomoc 5 , půjčky Euratomu), a to v jediném portfoliu. Předpokládá se, že aktiva porostou z počátečních 12 miliard EUR až na maximálně 25 miliard EUR. Účinné řízení těchto aktiv Unie má zásadní význam pro zakotvení investiční podpory, kterou Unie poskytuje prostřednictvím svých rozpočtových záruk uvnitř i vně EU.
Toto sdělení:
1.připomíná důvody pro vytvoření společného rezervního fondu, které jsou uvedeny v hlavě X finančního nařízení;
2.vysvětluje, jak bude společný rezervní fond strukturován, aby sloužil přispívajícím politickým nástrojům. Poskytuje předběžné posouzení rozsahu prostředků společného rezervního fondu na začátku činnosti v roce 2021 a při jeho očekávaném maximálním využití;
3.prezentuje práci finančního správce společného rezervního fondu v roce 2020 na přípravě rámce řízení společného rezervního fondu, včetně přijetí pokynů pro správu aktiv, vymezení investiční politiky, provádění procesů správy a řízení rizik a přípravy IT a účetní infrastruktury;
4.klade důraz na obezřetný přístup, který bude uplatňován při správě aktiv fondu, aby byla v maximální možné míře zachována hodnota portfolia, a to vzhledem k problémům, které vyplývají z dlouhotrvajících záporných sazeb u aktiv, do nichž společný rezervní fond investuje;
5.vysvětluje výkaznictví, které Komise předloží Evropskému parlamentu a Radě.
1.Odůvodnění společného rezervního fondu:
Společný rezervní fond bude udržovat bezpečnostní rezervní prostředky (rezervy 6 ) za účelem krytí finančních závazků, které vyplývají z rozpočtových záruk a z programů finanční pomoci, jež jsou poskytovány z rozpočtu Unie v jednom společném portfoliu. Mezi nástroje, které budou přispívat do rezerv, patří tři již zřízené záruční fondy (záruční fond EFSI, záruční fond Evropského fondu pro udržitelný rozvoj 7 (EFSD) a Záruční fond pro vnější vztahy 8 ), jakož i čtyři nové přispívající politické nástroje v rámci VFR na období 2021–2027. Jakmile příslušné legislativní akty vstoupí v platnost, může fond dostat přidělené zdroje v rámci programu InvestEU a nástroje NDICI v souladu s plánovaným tokem plateb, se kterým se počítá v příslušných legislativních aktech.
Rezervy udržované ve společném rezervním fondu představují kapitálovou rezervu pro absorbování pohledávek vyplývajících z neúspěchů projektu nebo jiných ztrát, které realizační partneři utrpěli v souvislosti s investičními operacemi, nebo z úvěrů finanční pomoci, které jsou podporovány zárukami EU. Je nanejvýš potřebné chránit rozpočet EU před rizikem, že ztráty vzniklé v rámci programů překročí aktiva, která jsou v rámci společného rezervního fondu k dispozici pro splnění těchto požadavků na čerpání. Vzhledem k významu společného rezervního fondu pro řádné řízení rozpočtu EU svěřuje hlava X finančního nařízení Komisi zvláštní odpovědnost za zřízení společného rezervního fondu, za vymezení jeho investiční strategie a za dohled nad jeho řádným řízením.
Společné řízení rezerv pro různé rozpočtové záruky a finanční pomoc umožňuje dosáhnout významných úspor z množství a rozsahu. Umožňuje Komisi navrhovat a provádět jednotnou investiční strategii, která se zabývá základními potřebami a omezeními odpovídajících programů prostřednictvím jediného rozsáhlého portfolia. Spojení aktiv do jednoho portfolia umožní jejich účinné řízení díky přísné investiční politice a investičnímu rámci tak, aby byl optimalizován poměr rizika a návratnosti a likvidita portfolia a aby byly k dispozici zdroje pro splnění požadavků na ručení z příslušných rozpočtových záruk nebo v případě potřeby pro splacení výpůjček EU v rámci finanční pomoci. To je obzvláště důležité v době, kdy zvýšené využívání rozpočtových záruk a finanční pomoci vytváří pro rozpočet EU vyšší podmíněné závazky. Společné řízení různých záruk navíc Komisi umožňuje, aby poskytla souhrnný a efektivnější přehled o správě aktiv společného rezervního fondu tím, že uplatní centralizovaný přístup k výkaznictví.
Za určitých okolností umožňuje společný rezervní fond dodatečný přínos nižší tvorby rezerv pro zapojené nástroje vzhledem k tomu, že sdružování zdrojů, které odpovídají programům s různými rizikovými charakteristikami, diverzifikuje některá rizika. V případě nižšího stupně synchronizace čerpání různých rozpočtových záruk by bylo možné přiměřeně snížit tvorbu rezerv, aniž by bylo ohroženo řádné finanční řízení. To je logické zdůvodnění koncepce efektivní míry tvorby rezerv, jež je realizována prostřednictvím rozhodnutí Komise v přenesené pravomoci 9 , kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2018/1046. Toto rozhodnutí stanoví podrobné podmínky pro výpočet efektivní míry tvorby rezerv pro společný rezervní fond, který je uveden v oddíle 3.
Pravidla vztahující se na tvorbu rezerv a řízení společného rezervního fondu poskytují pevný rámec pro vnitřní kontrolu, který je potřebný k zajištění efektivního využívání rozpočtových zdrojů EU a účinné správy a uvolňování zdrojů v případě potřeby na základě příslušných rozpočtových záruk a finanční pomoci.
2.Struktura a rozsah společného rezervního fondu
Zdroje společného rezervního fondu se přidělují prostřednictvím tří „starších nástrojů“ a čtyř nových nástrojů přispívání vzniklých po přijetí odpovídajících legislativních aktů. „Starší“ nástroje, které přispívají do společného rezervního fondu, představují stávající nástroje zřízené v rámci předchozích víceletých finančních rámců, jež je třeba započítat samostatně, neboť podporují odlišný soubor zajištěných operací. Další přispívající nástroje mohou být do společného rezervního fondu doplněny za předpokladu, že vstoupí v platnost příslušné právní akty.
Rezervy, do kterých přispěly různé nástroje politiky, jsou v souladu s ustanoveními finančního nařízení a souvisejícími právními akty zaúčtovány v různých podfondech společného rezervního fondu za účelem sledování částek, které souvisejí s jednotlivými přispívajícími nástroji. Každý podfond odpovídá jednomu přispívajícímu nástroji. Podíl podfondů se stanovuje na poměrném základě a odráží přispívání do aktiv společného rezervního fondu a čerpání z nich prostřednictvím každého přispívajícího nástroje.
|
Rozpočtové záruky |
Vnější rozpočtové záruky |
Poskytovaná finanční pomoc |
|
|
Starší |
Záruka EU v rámci fondu EFSI (9,1 miliardy EUR) |
Záruka fondu EFSD (750 mil. EUR) |
|
|
Záruční fond pro vnější vztahy 10 (2,8 miliardy EUR na podporu mandátu ELM, půjček v rámci makrofinanční pomoci a půjčky Euratomu 11 ) |
|||
|
ELM |
Úvěry v rámci makrofinanční pomoci před rokem 2020 Úvěry Euratomu před rokem 2020 |
||
|
Nové |
Záruka EU v rámci programu InvestEU (10,4 miliardy EUR, z toho 5,9 miliardy EUR z nástroje NGEU, 3,5 miliardy EUR z rámce VFR a 1 miliarda EUR z očekávaných zpětných toků) |
Záruka pro vnější činnost v rámci nástroje NDICI (10 miliard EUR na podporu záruky fondu EFSD+ 12 , půjček v rámci makrofinanční pomoci a půjček Euratomu) |
|
|
Záruka fondu EFSD+ |
Půjčky v rámci makrofinanční pomoci po roce 2020 Půjčky Euratomu po roce 2020 |
||
Kromě podfondů financovaných z rozpočtu Unie se pro podfondy členských států podle článku 9 návrhu programu InvestEU počítá s dalším souhrnným podfondem. Tyto podfondy členských států budou mít rezervy financované z prostředků členských států, které pocházejí z různých zdrojů jako kapitálová rezerva pro samostatně vytvořené vnitrostátní rozpočtové záruky. Tento souhrnný podfond bude rozdělen do samostatných podfondů členských států, jakmile členské státy zavedou rozpočtové záruky v rámci programu InvestEU. Počáteční struktura podfondů je schematicky znázorněna níže.
|
Struktura podfondů – finanční manažer spol. rezerv. fondu |
EFSI |
EFSD |
Záruční fond pro vnější vztahy |
Program InvestEU |
Makrofin. pomoc po roce 2020 |
Po roce 2020 Euratom |
EFSD+ |
Podfondy členských států |
|||
|
Základní politiky – schvalující útvary pro přispívající nástroje |
Euratom makrofin. pomoc ELM |
9 % |
Členský stát 1 |
Členský stát 2 |
Členský stát 3 |
Členský stát … |
|||||
|
50 % |
|||||||||||
|
x % |
|||||||||||
Efektivní tvorba rezerv vypočtená a uplatněná finančním manažerem
Úroveň jednotlivé tvorby rezerv pro základní politiky řízené příslušnými schvalujícími útvary
Architektura společného rezervního fondu zajišťuje jasné oddělení povinností mezi finančním manažerem a schvalujícími útvary odpovědnými za přispívající nástroje. Finanční manažer odpovídá za činnosti v oblasti správy aktiv portfolia společného rezervního fondu, výkaznictví a výpočet efektivní tvorby rezerv na úrovni podfondu. Schvalující útvary odpovídají za správu přispívajících politik, a tudíž za dohled nad převodem rezerv do společného rezervního fondu nebo za pokyn k poskytnutí záruky či jiné výzvy k uvolnění zdrojů na pokrytí provozních potřeb přispívajícího programu.
Očekává se, že fond dosáhne v průběhu období 2021–2027 rámce VFR výše 25 miliard EUR. Po vstupu rámce VFR v platnost obdržel společný rezervní fond okamžitě 8 miliard EUR v aktivech záručního fondu EFSI. Poté bude následovat převod rezerv Záručního fondu pro vnější vztahy (3 miliardy EUR) a fondu EFSD (0,75 miliardy EUR) v okamžiku přijetí nařízení týkajícího se nástroje NDICI. Výsledkem bude společný rezervní fond s aktivy ve výši přibližně 12 miliard EUR, a to do poloviny roku 2021.
V následujících letech získá fond z programu InvestEU a ze záruky pro vnější činnost v rámci nástroje NDICI velké přítoky prostředků ve výši 2 až 3 miliardy EUR za rok. Během prvních let existence rámce VFR v období 2021–2027 bude tvorba rezerv programu InvestEU obsahovat především zdroje mobilizované prostřednictvím půjček EU nové generace (nástroj NGEU). Částka tvorby rezerv získaná z výpůjček nástroje NGEU bude záviset na objemu operací, které mohou realizační partneři provést do konce roku 2023.
3.Kroky podniknuté v roce 2020 v rámci přípravy na správu společného rezervního fondu
V průběhu roku 2020 Komise provedla rozsáhlé přípravy v návaznosti na sdělení ze dne 25. března 2020 o totožnosti správce aktiv společného rezervního fondu a související rozhodnutí Komise o pokynech pro správu aktiv. V řadě oblastí je třeba vyvinout trvalé úsilí, například v oblasti rizika, obslužných činností, účetnictví, IT, právního a investičního řízení, aby mohl společný rezervní fond včas a účinně nabýt platnosti. Mezi tyto práce patřily následující klíčové milníky v přípravě (ucelenější popis provedených prací je uveden v příloze):
1.přijetí pokynů pro správu aktiv pro společný rezervní fond ve formě rozhodnutí Komise. Pokyny pro správu aktiv vymezují cíle, strukturu a činnosti společného rezervního fondu a určují zdroj aktiv zahrnutých do společného rezervního fondu. Pokyny pro správu aktiv stanoví pro společný rezervní fond obezřetnou investiční politiku, jejímž cílem je zajistit stabilitu hodnoty společného rezervního fondu a zachovat kapitál v obtížných tržních podmínkách (v maximální možné míře) tak, aby společný rezervní fond včas a v plném rozsahu umožnil čerpat záruky z vytvořených rezerv podfondů;
2.přijetí rozhodnutí Komise v přenesené pravomoci o výpočtu efektivní míry tvorby rezerv, včetně metodiky tohoto výpočtu. Cílem efektivní míry tvorby rezerv je dosáhnout úspor z důvodu vyšší účinnosti při využívání rozpočtových záruk a finanční pomoci, a to slučováním těchto jednotlivých rezerv do společného rezervního fondu a optimalizací úrovně tvorby rezerv s ohledem na diverzifikaci rizik. Očekávalo se, že pokud by čerpání zdrojů z různých záruk nebylo úzce provázáno, rozpočet Unie by si mohl dovolit držet mírně nižší úroveň zdrojů vůči rizikům, které souvisejí s činnostmi, které jsou předmětem záruky. Rozhodnutí v přenesené pravomoci přijala Komise v listopadu 2020 a následně jej předala Evropskému parlamentu a Radě ke kontrole v souladu s čl. 269 odst. 5 a 6 finančního nařízení. Rozhodnutí v přenesené pravomoci vstoupilo v platnost dne 25. února 2021;
3.vymezení investiční strategie a přijetí referenční hodnoty schválené účetním Komise a finančním manažerem společného rezervního fondu;
4.příprava nového rámce pro řízení (viz vložený text níže);
5.účetní přijal příručku postupů pro činnost společného rezervního fondu. Tato příručka je komplexním a snadno použitelným referenčním dokumentem, který poskytuje přehled hlavních obchodních procesů při fungování společného rezervního fondu. Zabývá se celým životním cyklem společného rezervního fondu, obsahuje odkazy na mechanismy řízení a odpovědnosti, vysvětluje, jakým způsobem budou odhadovány potřeby likvidity, stanoví postupy pro platby čerpaných záruk a řízení likvidity atd.
Zaměření na řízení:
Řízení správy aktiv společného rezervního fondu je založeno na osvědčených postupech v oblasti správy aktiv a porovnání se srovnatelnými orgány 13 . Stávající organizační rámec pro správu aktiv ze strany Komise byl přezkoumán a modernizován na začátku roku 2018. Nezávislé hodnocení správy aktiv 14 , které bylo dokončeno v prosinci 2019, potvrdilo jasné přenesení rozhodovacích pravomocí a vymezení odpovědnosti, náležité oddělení povinností, jasně vymezené úlohy a řádně stanovené a dokumentované postupy a procesy, kontroly a vyváženost na všech úrovních rozhodovacího procesu, náležitou kontrolu a zvláštní funkci pro zajištění dodržování předpisů.
Mechanismy správy vymezují úlohy a povinnosti hlavních aktérů v tomto rámci takto:
·finanční manažer společného rezervního fondu nese konečnou odpovědnost za rozhodnutí týkající se finančního řízení zdrojů společného rezervního fondu, jakož i za ostatní portfolia spravovaná Komisí nebo portfolia, jejichž správa je externě zajišťována Evropskou investiční bankou. Tuto úlohu delegovala Komise na generálního ředitele Generálního ředitelství pro rozpočet (GŘ pro rozpočet),
·účetní zajišťuje, aby byly na všech úrovních zavedeny systémy kontrol a protivah s cílem podpořit přísný a nezávislý dohled nad procesy a řádné finanční řízení a účetnictví aktiv a pasiv rozpočtu EU,
·pracovník odpovědný za dodržování předpisů zajišťuje nezávislou kontrolu dodržování dohodnutých postupů a poskytuje poradenství k novým nebo významným právním či procesním otázkám.
Rozhodnutí přijatá finančním manažerem a schválená účetním vycházejí z důkladné přípravy organizované prostřednictvím Rady pro správu aktiv, která navrhuje postupy ke schválení (např. schválení nebo aktualizace investiční strategie). Rada pro správu aktiv a její podřízené struktury (výbory pro rizika a investice) společně zajišťují, aby rozhodnutí v oblasti správy aktiv byla přijímána s náležitou péčí, profesionálně a zajistila jak sledování procesů správy aktiv, tak i dohled nad nimi. Kritéria správy a rámec řízení rizik byly rozšířeny i na další portfolia spravovaná Komisí.
Propojení mezi správou aktiv společného rezervního fondu a správou podmíněných závazků vyplývajících z rozpočtových záruk, které podporuje společný rezervní fond, zajišťuje Řídící výbor pro podmíněné závazky. Tento řídící výbor 15 sdružuje finančního ředitele společného rezervního fondu se zástupci generálního sekretariátu a příslušných generálních ředitelství odpovědných za rozpočtové záruky, přičemž účetní a člen kabinetu komisaře pro rozpočet se účastní jako pozorovatelé. Řídící výbor koordinuje řízení rizik v souvislosti s rozpočtovými zárukami s cílem zajistit, aby tyto záruky byly prováděny způsobem, který je v souladu s potřebou chránit rozpočet Unie před vznikem nepřiměřených rizik. Řídící výbor přezkoumává fungování společného rezervního fondu, aby zajistil, že rezervy tohoto fondu jsou řízeny způsobem, který slouží potřebám základních rozpočtových záruk.
4.Ochrana hodnoty společného rezervního fondu v podmínkách náročných trhů
Pokyny pro správu aktiv vyžadují od společného rezervního fondu obezřetnou investiční politiku, jejímž cílem je v maximální možné míře zachovat hodnotu jeho aktiv tak, aby mohl na požádání a v plném rozsahu poskytnout čerpání z rozpočtových záruk EU. To se rovněž odráží v konzervativním přístupu k vymezení způsobilých investic, které jsou v zásadě omezeny na cenné papíry s pevným výnosem a denominované v eurech.
Toto zaměření na ochranu portfolia před nepatřičnou volatilitou nebo kolísáním je v souladu s nutností, aby aktiva společného rezervního fondu poskytovala stabilní a předvídatelnou kapitálovou rezervu pro rozpočtové záruky, které se o ně opírají. Zachování kapitálu, jakkoli se to může zdát skromným investičním cílem, je však na moderních trzích s dluhovým kapitálem stále náročnější. V poslední době úrokové sazby státních dluhopisů AAA v eurozóně (se splatností 10 let) kolísaly mezi –0,5 % a –0,25 % a příležitostně dosáhly až –0,8 % ročně. Níže uvedený graf znázorňuje trend poklesu úrokových sazeb státních dluhopisů eurozóny s ratingem AAA i všech ostatních od roku 2004.
Graf 1: Nominální úrokové sazby státních dluhopisů eurozóny od 6. září 2004 [služba SDW od ECB 16 ]
|
|
|
-------- Státní dluhopisy, nominální, všichni emitenti s ratingem AAA. Spotová výnosová křivka, splatnost 10 let (procent ročně) ------- Státní dluhopisy, nominální, všichni emitenti, všechny ratingy. Spotová výnosová křivka, splatnost 10 let (procent ročně) |
Referenční hodnota pro investice fondu byla důsledně modelována s ohledem na převládající tržní prostředí. Cílem je v této souvislosti zajistit co nejlepší kombinaci nízkého rizika a stability a současně maximalizovat návratnost (minimalizovat ztráty). Účetní ji schválil v září 2020 po důsledné validaci prostřednictvím zpětného testování, analýzy citlivosti a zátěžových testů.
Optimalizovaná strategická referenční hodnota společného rezervního fondu trvá 3,4 roku na základě předpokladů, které se týkají dynamiky základních politických nástrojů, zejména časového profilu přítoků a čerpání rezerv z různých podfondů. Úroveň rizika byla omezena tak, aby očekávaný maximální objem ztrát portfolia během období jednoho roku nepřesáhl 2 % celkového portfolia s vysokou úrovní spolehlivosti (95 %). Absolutní očekávaný výnos, který se každoročně očekává od referenční hodnoty, se pohybuje od –0,35 % do +0,05 %, se středním odhadem ve výši –0,15 %.
Navrhovaná investiční strategie nabízí optimalizovanou úroveň návratnosti konzervativního portfolia s omezenými možnostmi podstupování rizika, což je za převládajících tržních podmínek v praxi dosažitelné, aniž by vznikala nepřiměřená investiční rizika.
Zaměření na environmentální, sociální a správní faktory (ESG) v investiční politice společného rezervního fondu
Pokyny pro správu aktiv poskytují politice ESG významné místo při výběru a správě aktiv, která jsou v držení fondu. 17 Zaprvé, kritéria ESG pro výběr aktiv zahrnují jak negativní, tak pozitivní kontrolu aktiv s cílem zajistit soulad s iniciativami Komise, které se týkají Zelené dohody pro Evropu a cílů ESG, například posílení udržitelného financování a sociální spravedlnosti atd. Kupříkladu negativní kritéria prověřování vylučují z investic ty činnosti, které souvisejí s výrobou střeliva a zbraní nebo obchodem s nimi, které zakazují mezinárodní úmluvy, nebo hazardní hry, jestliže příjem z této činnosti přesahuje 25 % příjmů společnosti, která je příjemcem investice. Za druhé, pozitivní přístup k prověřování zahrnuje přednostní volbu dluhopisů splňující faktory ESG před dluhopisy, které je nesplňují, je-li taková volba slučitelná s celkovými kritérii našeho investičního procesu. V důsledku toho současná portfolia spravovaná Komisí mají již velmi silnou environmentální, sociální a správní stopu, například přibližně 9 % aktiv fondu EFSI bylo do konce roku 2020 investováno do cenných papírů splňujících faktory ESG. Zachování a prohloubení této již tak silné orientace na faktory ESG vyžaduje neustálé sledování a analýzu trhů, posuzování hloubky trhu a objemu, který je k dispozici pro obchodování.
5.Výkaznictví a odpovědnost
18 V souladu s článkem 214 finančního nařízení předkládá Komise Evropskému parlamentu a Radě výroční zprávy o společném rezervním fondu. Tyto zprávy prezentují celkovou výkonnost společného rezervního fondu, jakož i dodatečné informace stanovené v pokynech pro správu aktiv. Finanční manažer vypracuje roční závěrku, která bude přiložena k výroční zprávě. Tyto závěrky se sestavují v souladu s účetními pravidly EU a konsolidují se do předběžné a konečné roční účetní závěrky Unie.
Článek 41 finančního nařízení dále předpokládá předkládání výkazů, které se týkají jednotlivých programů rozpočtových záruk, k nimž budou rovněž přiloženy určité informace o společném rezervním fondu. Patří mezi ně informace o finančním řízení, výkonnosti a riziku na konci předchozího roku, o finančních tocích během předchozího roku, o významných transakcích a veškeré příslušné informace o tom, do jaké míry je Unie vystavena finančnímu riziku. Informace budou připojeny k návrhu rozpočtu v pracovním dokumentu.
Roční úprava úrovně tvorby rezerv v důsledku uplatnění efektivní míry tvorby rezerv se rovněž stává součástí návrhu rozpočtu, a proto je důležité, aby byla zajištěna plná transparentnost, pokud jde o úroveň efektivní míry tvorby rezerv a předpoklady použité při těchto výpočtech. Avšak vzhledem k tomu, že společný rezervní fond bude v prvních měsících své existence tvořen pouze aktivy záručního fondu EU a že v době výpočtu ještě nebudou existovat zkušenosti se správou sdružených závazků, racionálním přístupem by bylo uplatnit efektivní míru tvorby rezerv ve výši 100 % pro rok 2021 a pro účely přípravy návrhu rozpočtu na rok 2022.
Závěry:
Se zavedením společného rezervního fondu dosáhne funkce Komise v oblasti správy aktiv, která existuje již více než 30 let, nového rozměru, který se opírá o důkladné řízení a kontrolu rizik a prokázanou technickou odbornost.
V průběhu roku 2020 Komise výrazně investovala do přípravy právního, politického a technického rámce pro řízení společného rezervního fondu. Tato práce připravila Komisi na to, aby v průběhu roku 2021 účinně řídila přechod na společný rezervní fond a postupnou aktivaci jeho složek.
- (1) Jak je stanoveno v článku 212 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2018/1046 ze dne 18. července 2018, kterým se stanoví finanční pravidla pro souhrnný rozpočet Unie, mění nařízení (EU) č. 1296/2013, (EU) č. 1301/2013, (EU) č. 1303/2013, (EU) č. 1304/2013, (EU) č. 1309/2013, (EU) č. 1316/2013, (EU) č. 223/2014 a (EU) č. 283/2014 a rozhodnutí č. 541/2014/EU a zrušuje nařízení (EU, Euratom) č. 966/2012 (Úř. věst. L 193, 30.7.2018, s. 1) (finanční nařízení).
- (2) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/1017 ze dne 25. června 2015 o Evropském fondu pro strategické investice, Evropském centru pro investiční poradenství a Evropském portálu investičních projektů a o změně nařízení (EU) č. 1291/2013 a (EU) č. 1316/2013 – Evropský fond pro strategické investice (Úř. věst. L 169, 1.7.2015, s. 1).
- (3) Návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se zavádí program InvestEU, COM(2018) 439 final.
- (4) Návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se zřizuje nástroj pro sousedství a rozvojovou a mezinárodní spolupráci, COM(2018) 460 final.
- (5) Rámec pro finanční pomoc zemím mimo EU ve formě půjček je stanoven rozhodnutími Evropského parlamentu a/nebo Rady vydanými za tímto účelem.
- (6) V souladu s článkem 212 finančního nařízení má společný rezervní fond rezervy na krytí finančních závazků, které vyplývají z finančních nástrojů, rozpočtových záruk nebo finanční pomoci. Počáteční soubor přispívajících nástrojů odráží požadavky příslušných právních aktů. Plánovaná struktura fondu umožňuje kdykoli přidat další přispívající nástroje, pokud budou splněny požadavky pokynů pro správu aktiv společného rezervního fondu a příslušných právních aktů.
- (7) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1601 ze dne 26. září 2017 o zřízení Evropského fondu pro udržitelný rozvoj (EFSD), záruky EFSD a záručního fondu EFSD (Úř. věst. L 249, 27.9.2017, s. 1).
- (8) Nařízení Rady (ES, Euratom) č. 480/2009 ze dne 25. května 2009, kterým se zřizuje Záruční fond pro vnější vztahy (kodifikované znění) (Úř. věst. L 145, 10.6.2009, s. 10).
- (9) C(2020) 7684 final.
- (10) Podle jeho stávajícího právního základu jsou zdroje Záručního fondu pro vnější vztahy považovány za jednu entitu, a proto nejsou rozděleny podle základního přispívajícího nástroje. I když bude nařízení č. 480/2009 zrušeno poté, co dojde k převodu aktiv Záručního fondu pro vnější vztahy do společného rezervního fondu, bude přidělování rezerv na „starší“ portfolio Záručního fondu pro vnější vztahy nadále upraveno tímto nařízením. Záruční fond pro vnější vztahy proto vytvoří v rámci společného rezervního fondu jediný podfond, který bude obsahovat rezervy jak pro: vnější rozpočtové záruky (ELM a záruky, které mu předcházely), tak i pro poskytovanou finanční pomoc (půjčky v rámci makrofinanční pomoci schválené před obdobím po roce 2020 rámce VFR a půjčky Euratomu schválené před obdobím po roce 2020 rámce VFR).
- (11) Rozhodnutí Rady ze dne 29. března 1977, kterým se Komise zmocňuje k tomu, aby za Euratom sjednávala půjčky za účelem přispění na financování jaderných elektráren (77/270/Euratom) (Úř. věst. L 088, 6.4.1977, s. 9).
- (12) V rámci záruky pro vnější činnost na základě návrhu nástroje NDICI.
- (13) V návaznosti na partnerský hodnotící seminář se zástupci Světové banky a Evropského mechanismu stability byla ke dni 1. února 2018 zavedena nová řídící struktura Generálního ředitelství pro hospodářské a finanční záležitosti (GŘ ECFIN) v oblasti činností souvisejících se správou aktiv. Ačkoli struktura řízení GŘ ECFIN již byla vyhodnocena partnery (zejména Světovou bankou v roce 2014) tak, že je v souladu s normami odvětví, změny řídící struktury uplatněné od začátku roku 2018 přinesly další zlepšení s ohledem na očekávaný nárůst spravovaných aktiv.
- (14) „Assessing the advantages and disadvantages of entrusting the financial management of the assets of the Common Provisioning Fund to the Commission, the EIB, or a combination of the two“ (Posouzení výhod a nevýhod svěření finanční správy aktiv společného rezervního fondu Komisi, EIB nebo oběma těmto institucím); ICF a Keypoint Financial, prosinec 2019.
- (15) Rozhodnutí Komise ze dne 24. července 2020, kterým se zřizuje Řídící výbor pro podmíněné závazky vyplývající z rozpočtových záruk (C(2020) 5154).
- (16) Statistical Data Warehouse.
- (17) 9. a 10. bod odůvodnění pokynů pro správu aktiv.
- (18) Článek 11 vyžaduje, aby zde byly obsaženy klíčové informace o složení portfolia, výkonnosti ve vztahu k referenční hodnotě, počtu čerpání atd.; článek 10 vyžaduje podávání zpráv o profilu faktorů ESG společného rezervního fondu.