Stanovisko Evropského výboru regionů – Úspěšné zavedení ETS a CBAM do praxe ve městech a regionech EU

(2022/C 301/14)

Zpravodaj:

Peter KURZ (DE/SES), starosta města Mannheim

Odkazy:

Návrh směrnice Evropského parlamentu a Rady, kterou se mění směrnice 2003/87/ES o vytvoření systému pro obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů v Unii, rozhodnutí (EU) 2015/1814 o vytvoření a uplatňování rezervy tržní stability pro systém Unie pro obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů a nařízení (EU) 2015/757

COM(2021) 551 final

Návrh směrnice Evropského parlamentu a Rady, kterou se mění směrnice 2003/87/ES, pokud jde o příspěvek letecké dopravy k cíli Unie snížit emise v celém hospodářství a o řádné zavedení celosvětového tržního opatření

COM(2021) 552 final

Návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se zavádí mechanismus uhlíkového vyrovnání na hranicích

COM(2021) 564 final

Návrh rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady, kterým se mění směrnice 2003/87/ES, pokud jde o oznámení kompenzace v souvislosti s celosvětovým tržním opatřením pro provozovatele letadel se sídlem v Unii

COM(2021) 567 final

Návrh rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady, kterým se mění rozhodnutí (EU) 2015/1814 v souvislosti s množstvím povolenek, jež má být umístěno do rezervy tržní stability pro systém EU pro obchodování emisemi skleníkových plynů do roku 2030

COM(2021) 571 final

I. DOPORUČENÉ POZMĚŇOVACÍ NÁVRHY

COM(2021) 551 final

Pozměňovací návrh 1

7. bod odůvodnění

Text navržený Komisí

Pozměňovací návrh VR

K dosažení snížení emisí musí přispět všechna hospodářská odvětví. Proto je třeba zvýšit ambice systému EU pro obchodování s emisemi (EU ETS) zřízeného směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2003/87/ES (1), pokud jde o podporu snižování emisí skleníkových plynů nákladově efektivním a ekonomicky účinným způsobem, přičemž tyto ambice je třeba zvýšit způsobem odpovídajícím cíli snížit do roku 2030 čisté emise skleníkových plynů v rámci celého hospodářství.

K dosažení snížení emisí musí přispět všechna hospodářská odvětví. Proto je třeba zvýšit ambice systému EU pro obchodování s emisemi (EU ETS) zřízeného směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2003/87/ES (2), pokud jde o podporu snižování emisí skleníkových plynů nákladově efektivním, ekonomicky účinným a sociálně odpovědným způsobem šetrným k životnímu prostředí, přičemž tyto ambice je třeba zvýšit způsobem odpovídajícím cíli snížit do roku 2030 čisté emise skleníkových plynů v rámci celého hospodářství a obecnému cíli klimatické neutrality dle nařízení (EU) 2021/1119 .

Pozměňovací návrh 2

9. bod odůvodnění

Text navržený Komisí

Pozměňovací návrh VR

Směrnice Rady 96/61/ES (3) byla zrušena směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2010/75/EU (4). Odkazy na směrnici 96/61/ES v článku 2 směrnice 2003/87/ES a v její příloze IV je třeba odpovídajícím způsobem aktualizovat. Vzhledem k potřebě naléhavého snížení emisí v rámci celého hospodářství by členské státy měly mít možnost jednat za účelem snížení emisí skleníkových plynů, na něž se vztahuje systém EU ETS, prostřednictvím jiných politik, než jsou mezní hodnoty emisí přijaté podle směrnice 2010/75/EU.

Směrnice Rady 96/61/ES (5) byla zrušena směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2010/75/EU (6). Odkazy na směrnici 96/61/ES v článku 2 směrnice 2003/87/ES a v její příloze IV je třeba odpovídajícím způsobem aktualizovat. Vzhledem k potřebě naléhavého snížení emisí v rámci celého hospodářství by členské státy měly mít možnost jednat za účelem snížení emisí skleníkových plynů, na něž se vztahuje systém EU ETS, prostřednictvím jiných politik, než jsou mezní hodnoty emisí přijaté podle směrnice 2010/75/EU , a zohlednit přitom prostřednictvím systému aktivní účasti postoje místních a regionálních orgánů a zásady subsidiarity a proporcionality a rovněž sociální spravedlnosti .

Odůvodnění

Nevyžaduje odůvodnění.

Pozměňovací návrh 3

13. bod odůvodnění

Text navržený Komisí

Pozměňovací návrh VR

Skleníkové plyny, které nejsou přímo uvolňovány do atmosféry, je třeba považovat za emise v rámci systému EU ETS a povolenky pro tyto emise by měly být vyřazeny, pokud nejsou tyto skleníkové plyny uloženy v úložišti v souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2009/31/ES (7) nebo pokud nejsou trvale chemicky vázány ve výrobku tak, aby při běžném použití neunikaly do atmosféry. Komise by měla být zmocněna k přijímání prováděcích aktů, které stanoví podmínky, za nichž se má mít u skleníkových plynů za to, že jsou trvale chemicky vázány ve výrobku tak, aby při běžném použití neunikaly do atmosféry, včetně případného získání certifikátu o pohlcování uhlíku s ohledem na vývoj právní úpravy v oblasti udělování certifikátů o pohlcování uhlíku.

Skleníkové plyny, které nejsou přímo uvolňovány do atmosféry, je třeba považovat za emise v rámci systému EU ETS a povolenky pro tyto emise by měly být vyřazeny, pokud nejsou tyto skleníkové plyny uloženy v ekologicky a obecně bezpečném úložišti v souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2009/31/ES (8) nebo pokud nejsou trvale chemicky vázány ve výrobku tak, aby při běžném použití neunikaly do atmosféry. Komise by měla být zmocněna k přijímání prováděcích aktů, které stanoví podmínky, za nichž se má mít u skleníkových plynů za to, že jsou trvale chemicky vázány ve výrobku tak, aby při běžném použití neunikaly do atmosféry, včetně případného získání certifikátu o pohlcování uhlíku s ohledem na vývoj právní úpravy v oblasti udělování certifikátů o pohlcování uhlíku.

Odůvodnění

Elektrárny poháněné fosilními palivy se na emisích CO2 podílejí více než kterékoli jiné odvětví. Zavedení CCS v tomto odvětví má potenciál výrazně emise CO2 snížit.

Pozměňovací návrh 4

Nový bod odůvodnění 14.1

Text navržený Komisí	Pozměňovací návrh VR
	Zahrnutí námořní dopravy do systému EU ETS nesmí vést k úniku uhlíku v důsledku přesměrování lodní dopravy do přístavů v sousedních třetích zemích, které součástí systému nejsou.

Odůvodnění

Únik uhlíku skrze přístavy v sousedních třetích zemích, jež nejsou součástí EU ETS, představuje skutečné riziko. Unijní přístavy mohou být nahrazeny přístavy v zemích mimo EU, mohou vzniknout uhlíkové daňové ráje v blízkosti EU a může být ohrožena konkurenceschopnost evropského přístavního systému.

Pozměňovací návrh 5

28. bod odůvodnění

Text navržený Komisí

Pozměňovací návrh VR

Pro dosažení vyšších cílů v oblasti klimatu bude potřeba značné množství veřejných zdrojů, které budou muset být na klimatickou transformaci vyčleněny v rámci EU i v rámci národních rozpočtů. S cílem doplnit a posílit značné množství financí, které bude potřeba v souvislosti s klimatem z rozpočtu EU vyčlenit, by všechny výnosy z dražeb, které nejsou přiděleny do rozpočtu Unie, měly být použity pro účely související s klimatem. To zahrnuje i využití finanční podpory k řešení sociálních aspektů v domácnostech s nižšími a středními příjmy snížením daní s nepříznivým účinkem. V zájmu řešení distribučních a sociálních dopadů transformace v členských státech s nízkými příjmy by dále mělo být prostřednictvím Modernizačního fondu uvedeného v článku 10d směrnice 2003/87/ES použito dodatečné množství povolenek ve výši 2,5 % množství v rámci celé Unie, a to od roku [rok vstupu směrnice v platnost] do roku 2030 na financování transformace energetiky členských států s hrubým domácím produktem (HDP) na obyvatele, který je v období 2016–2018 nižší než 65 % průměru Unie.

Pro dosažení vyšších cílů v oblasti klimatu bude potřeba značné množství veřejných zdrojů, které budou muset být na klimatickou transformaci vyčleněny v rámci EU i v rámci národních , regionálních a místních rozpočtů. S cílem doplnit a posílit značné množství financí, které bude potřeba v souvislosti s klimatem z rozpočtu EU vyčlenit, by všechny výnosy z dražeb, které nejsou přiděleny do rozpočtu Unie, měly být použity pro účely související s klimatem zahrnuté v rámci plánů v této oblasti na celostátní, regionální a místní úrovni . To zahrnuje i využití finanční podpory k řešení sociálních aspektů v domácnostech s nižšími a středními příjmy snížením daní s nepříznivým účinkem. V zájmu řešení distribučních a sociálních dopadů transformace v členských státech s nízkými příjmy by dále mělo být prostřednictvím Modernizačního fondu uvedeného v článku 10d směrnice 2003/87/ES použito dodatečné množství povolenek v minimální výši 2,5 % množství v rámci celé Unie, a to od roku [rok vstupu směrnice v platnost] do roku 2030 na financování transformace energetiky členských států s hrubým domácím produktem (HDP) na obyvatele, který je v období 2016–2018 nižší než 65 % průměru Unie , a regionů NUTS 3 v členských státech, jež se vyznačují jasnou vnitřní nerovnováhou .

Odůvodnění

Při přidělování povolenek je třeba zohlednit též hodnotu hrubého domácího produktu na obyvatele regionů NUTS 2, neboť v členských státech, jež se vyznačují velkou nerovnováhou mezi jednotlivými regiony, by zohlednění pouze národního hrubého domácího produktu na obyvatele bylo příliš omezující.

Pozměňovací návrh 6

30. bod odůvodnění

Text navržený Komisí

Pozměňovací návrh VR

[…] Bezplatné povolenky, které již nebudou na základě tohoto výpočtu přidělovány v odvětvích, kde se uplatňuje mechanismus uhlíkového vyrovnání na hranicích (poptávka v rámci mechanismu uhlíkového vyrovnání na hranicích), musí být vydraženy a výnosy připadnou Inovačnímu fondu, aby se podpořily inovace v oblasti nízkouhlíkových technologií, zachycování a využívání uhlíku (CCU), zachycování a geologického ukládání CO2 (CCS), energie z obnovitelných zdrojů a skladování energie, a to způsobem, který přispívá ke zmírnění změny klimatu. Zvláštní pozornost je třeba věnovat projektům v odvětvích, kde se uplatňuje mechanismus uhlíkového vyrovnání na hranicích. Aby byl dodržen podíl bezplatných povolenek, které mohou být přiděleny v odvětvích, kde se neuplatňuje mechanismus uhlíkového vyrovnání na hranicích, je třeba konečné množství, které má být odečteno od bezplatných povolenek a které má být vydraženo, vypočítat jako podíl poptávky v rámci mechanismu uhlíkového vyrovnání na hranicích a potřeby všech odvětví, kterým jsou bezplatné povolenky přidělovány.

[…] Bezplatné povolenky, které již nebudou na základě tohoto výpočtu přidělovány v odvětvích, kde se uplatňuje mechanismus uhlíkového vyrovnání na hranicích (poptávka v rámci mechanismu uhlíkového vyrovnání na hranicích), musí být vydraženy a výnosy připadnou Inovačnímu fondu a Sociálnímu fondu pro klimatická opatření , aby se podpořily inovace v oblasti nízkouhlíkových technologií, zachycování a využívání uhlíku (CCU), zachycování a geologického ukládání CO2 (CCS) z nevyhnutelných emisí z průmyslových výrobních procesů, které nevznikají spalováním fosilních paliv, jehož hlavním účelem je výroba energie , energie z obnovitelných zdrojů a skladování energie, a to způsobem, který přispívá ke zmírnění změny klimatu a současně omezí negativní dopady na nejzranitelnější území a domácnosti . Zvláštní pozornost je třeba věnovat projektům v odvětvích, kde se uplatňuje mechanismus uhlíkového vyrovnání na hranicích. Aby byl dodržen podíl bezplatných povolenek, které mohou být přiděleny v odvětvích, kde se neuplatňuje mechanismus uhlíkového vyrovnání na hranicích, je třeba konečné množství, které má být odečteno od bezplatných povolenek a které má být vydraženo, vypočítat jako podíl poptávky v rámci mechanismu uhlíkového vyrovnání na hranicích a potřeby všech odvětví, kterým jsou bezplatné povolenky přidělovány.

Odůvodnění

S postupným ukončením bezplatných povolenek pro odvětví, kde se uplatňuje mechanismus uhlíkového vyrovnání na hranicích, by se nemělo otálet, neboť možnost získat bezplatné povolenky snižuje účinek signálu o ceně uhlíku.

Pozměňovací návrh 7

33. bod odůvodnění

Text navržený Komisí

Pozměňovací návrh VR

Oblast působnosti Inovačního fondu uvedeného v čl. 10a odst. 8 směrnice 2003/87/ES by měla být rozšířena na podporu inovací v oblasti nízkouhlíkových technologií a procesů, které se týkají spotřeby paliv v odvětvích budov a silniční dopravy. Kromě toho by měl Inovační fond sloužit k podpoře investic do dekarbonizace odvětví námořní dopravy, včetně investic do udržitelných alternativních paliv, jako je vodík a čpavek, která jsou vyráběna z obnovitelných zdrojů, a dále do technologií pohonu s nulovými emisemi, jako jsou větrné technologie. Vzhledem k tomu, že výnosy plynoucí ze sankcí stanovených v nařízení xxxx/xxxx [FuelEU Maritime] (9) jsou přiděleny Inovačnímu fondu jako vnější účelově vázané příjmy v souladu s čl. 21 odst. 5 finančního nařízení, měla by Komise zajistit, aby byla věnována náležitá pozornost podpoře inovačních projektů zaměřených na urychlení vývoje a zavádění obnovitelných a nízkouhlíkových paliv v odvětví námořní dopravy podle čl. 21 odst. 1 nařízení xxxx/xxxx [FuelEU Maritime]. Aby bylo zajištěno, že v rámci této rozšířené působnosti bude k dispozici dostatečné množství finančních prostředků na inovace, měl by být Inovační fond doplněn o 50 milionů povolenek, které by pocházely částečně z povolenek, které by jinak mohly být vydraženy, a částečně z povolenek, které by jinak mohly být přiděleny bezplatně, a to v souladu se stávajícím podílem finančních prostředků poskytovaných z jednotlivých zdrojů do Inovačního fondu.

Oblast působnosti Inovačního fondu uvedeného v čl. 10a odst. 8 směrnice 2003/87/ES by měla být rozšířena na podporu inovací v oblasti nízkouhlíkových technologií a procesů, které se týkají spotřeby paliv v odvětvích budov a silniční dopravy , jakož i opatření zaměřených na snížení velkého množství emisí skleníkových plynů, jež nevycházejí z projektů, ani nejsou inovativní . Kromě toho by měl Inovační fond sloužit k podpoře investic do dekarbonizace odvětví námořní dopravy, včetně investic do udržitelných alternativních paliv, jako je vodík a čpavek, která jsou vyráběna z obnovitelných zdrojů, a dále do technologií pohonu s nulovými emisemi, jako jsou větrné technologie. Vzhledem k tomu, že výnosy plynoucí ze sankcí stanovených v nařízení xxxx/xxxx [FuelEU Maritime] (10) jsou přiděleny Inovačnímu fondu jako vnější účelově vázané příjmy v souladu s čl. 21 odst. 5 finančního nařízení, měla by Komise zajistit, aby byla věnována náležitá pozornost podpoře inovačních projektů zaměřených na urychlení vývoje a zavádění obnovitelných a nízkouhlíkových paliv v odvětví námořní dopravy podle čl. 21 odst. 1 nařízení xxxx/xxxx [FuelEU Maritime]. Aby bylo zajištěno, že v rámci této rozšířené působnosti bude k dispozici dostatečné množství finančních prostředků na inovace a opatření , měl by být Inovační fond doplněn o 50 milionů povolenek, které by pocházely částečně z povolenek, které by jinak mohly být vydraženy, a částečně z povolenek, které by jinak mohly být přiděleny bezplatně, a to v souladu se stávajícím podílem finančních prostředků poskytovaných z jednotlivých zdrojů do Inovačního fondu.

Odůvodnění

Inovační fond je jedním z hlavních zdrojů financování opatření v oblasti klimatu, je však omezen na inovativní technologie, zatímco hlavními překážkami dekarbonizace není jen nedostatek inovací. Cílem pozměňovacího návrhu je navrhnout rozšíření oblasti působnosti na dekarbonizační opatření, která již existují.

Pozměňovací návrh 8

38. bod odůvodnění

Text navržený Komisí

Pozměňovací návrh VR

Oblast působnosti Modernizačního fondu by měla být sladěna s nejnovějšími cíli Unie v oblasti klimatu zavedením povinnosti, aby investice byly v souladu s cíli Zelené dohody pro Evropu a s cíli nařízení (EU) 2021/1119, a zrušením podpory veškerých investic souvisejících s fosilními palivy. Kromě toho by procento Modernizačního fondu, které je třeba věnovat prioritním investicím, mělo být zvýšeno na 80 % ; je třeba se zaměřit na energetickou účinnost coby prioritní oblast na straně poptávky a do oblasti působnosti prioritních investic by měla být zahrnuta i podpora domácností při řešení energetické chudoby, včetně venkovských a odlehlých oblastí .

Oblast působnosti Modernizačního fondu by měla být sladěna s nejnovějšími cíli Unie v oblasti klimatu zavedením povinnosti, aby investice byly v souladu s cíli Zelené dohody pro Evropu a s cíli nařízení (EU) 2021/1119, a zrušením podpory veškerých investic souvisejících s fosilními palivy. Kromě toho by Modernizační fond měl být využíván pouze na prioritní investice ; je třeba se zaměřit na energetickou účinnost a využití obnovitelných zdrojů coby prioritní oblast na straně poptávky a do oblasti působnosti prioritních investic by měla být zahrnuta i podpora zranitelných území a domácností při řešení energetické chudoby a chudoby v oblasti mobility , zvláště v nejvzdálenějších regionech a ve venkovských a odlehlých oblastech . Stejně tak by Modernizační fond měl být zpřístupněn i regionům NUTS 3 v členských státech, jež se vyznačují jasnou vnitřní nerovnováhou, s cílem podpořit oživení a modernizaci energetiky.

Pozměňovací návrh 9

43. bod odůvodnění

Text navržený Komisí

Pozměňovací návrh VR

Sdělení Komise Zvýšení cílů Evropy v oblasti klimatu do roku 2030 (11) zdůraznilo, jak velkou výzvou je snížení emisí v odvětvích silniční dopravy a budov. Komise proto oznámila, že další rozšíření obchodování s emisemi by se mohlo vztahovat i na emise ze silniční dopravy a budov. Obchodování s emisemi pro tato dvě nová odvětví by bylo zavedeno prostřednictvím samostatného, avšak ne zcela izolovaného obchodování s emisemi. Tím by se zabránilo narušení dobře fungujícího obchodování s emisemi v odvětvích stacionárních zařízení a letectví. Nový systém je doprovázen doplňkovými politikami a opatřeními, které představují ochranu proti nepřiměřeným cenovým dopadům, formují očekávání účastníků trhu a jejichž cílem je signál o ceně uhlíku pro celé hospodářství. Dosavadní zkušenosti ukázaly, že rozvoj nového trhu vyžaduje vytvoření účinného systému monitorování, vykazování a ověřování. S cílem zajistit synergii a soudržnost se stávající infrastrukturou Unie pro systém EU ETS vztahující se na emise ze stacionárních zařízení a letectví je vhodné zavést obchodování s emisemi pro odvětví silniční dopravy a budov změnou směrnice 2003/87/ES.

Sdělení Komise Zvýšení cílů Evropy v oblasti klimatu do roku 2030 (12) zdůraznilo, jak velkou výzvou je snížení emisí v odvětvích silniční dopravy a budov. Komise proto oznámila, že další rozšíření obchodování s emisemi by se mohlo vztahovat i na emise ze silniční dopravy a budov. Obchodování s emisemi pro tato dvě nová odvětví by bylo zavedeno prostřednictvím samostatného, avšak ne zcela izolovaného obchodování s emisemi. Tím by se zabránilo narušení dobře fungujícího obchodování s emisemi v odvětvích stacionárních zařízení a letectví. Vzhledem k tomu, že místní a regionální orgány mají na tato odvětví z hlediska svých pravomocí největší dopad, by měly být zapojeny do navrhování tohoto nového systému ETS. Část výnosů z nového systému obchodování s emisemi bude přidělena místním a regionálním orgánům coby úrovním správy, které jsou nejvíce dotčeny. Nový systém je doprovázen doplňkovými politikami a opatřeními, které představují ochranu proti nepřiměřeným cenovým dopadům zejména na zranitelné domácnosti, mikropodniky, malé podniky a uživatele mobility, a to i ve venkovských a odlehlých oblastech , formují očekávání účastníků trhu a jejichž cílem je signál o ceně uhlíku pro celé hospodářství. Dosavadní zkušenosti ukázaly, že rozvoj nového trhu vyžaduje vytvoření účinného systému monitorování, vykazování a ověřování. S cílem zajistit synergii a soudržnost se stávající infrastrukturou Unie pro systém EU ETS vztahující se na emise ze stacionárních zařízení a letectví je vhodné zavést obchodování s emisemi pro odvětví silniční dopravy a budov změnou směrnice 2003/87/ES , v souladu s balíčkem „Fit for 55“ a případně s předpisy, jež by se na tato odvětví vztahovaly mimo systém ETS .

Odůvodnění

Rozšíření systému ETS na odvětví silniční dopravy a budov má zásadní důsledky pro místní a regionální orgány. Místní a regionální orgány mají v těchto odvětvích významné pravomoci a v návrhu nového systému obchodování by měly být zohledněny.

Pozměňovací návrh 10

51. bod odůvodnění

Text navržený Komisí

Pozměňovací návrh VR

Pravidla pro rozdělení dražebních podílů jsou velmi důležitá u veškerých výnosů z dražeb, které by připadly členským státům, zejména s ohledem na potřebu posílit schopnost členských států řešit sociální dopady signálu o ceně uhlíku v odvětvích budov a silniční dopravy. Bez ohledu na skutečnost, že tato dvě odvětví mají značně odlišné vlastnosti, je vhodné zavést společné distribuční pravidlo podobné tomu, které platí pro stacionární zařízení. Hlavní část povolenek by měla být rozdělena mezi všechny členské státy na základě průměrného rozdělení emisí v odvětvích, kde se obchodovalo s emisemi, v období 2016–2018. Každý členský stát by měl stanovit, jaký minimální procentuální podíl výnosů z prodeje v dražbě, který nebude nižší než 20 %, budou spravovat přímo místní a regionální orgány. Výnosy spravované místními a regionálními orgány by měly být použity výlučně na opatření zaměřená na zmírňování změny klimatu a přizpůsobování se této změně, zejména pak ta, jež podporují transformaci energetiky a řeší rizika ohrožující nejzranitelnější území, domácnosti, mikropodniky, malé podniky a uživatele mobility.

Odůvodnění

Vzhledem k rozmanitosti evropských území ze zeměpisného, sociálního a hospodářského hlediska právě místní a regionální orgány nejlépe dohlédnou na to, aby transformace nenarušila územní soudržnost Evropy ani neohrozila nejzranitelnější domácnosti.

Pozměňovací návrh 11

52. bod odůvodnění

Text navržený Komisí

Pozměňovací návrh VR

Zavedení ceny uhlíku v silniční dopravě a v odvětví budov by mělo být doprovázeno účinnou sociální kompenzací, zejména s ohledem na již existující úroveň energetické chudoby. V roce 2018 přibližně 34 milionů Evropanů uvedlo, že není schopno udržet svůj domov dostatečně vytopený, a v celoevropském průzkumu z roku 2019 (13)6,9 % obyvatel Unie uvedlo, že si nemůže dovolit doma dostatečně topit. V zájmu dosažení účinné sociální a distribuční kompenzace by členské státy měly mít povinnost vynakládat výnosy z dražeb na účely související s klimatem a energetikou, které již byly stanoveny pro stávající obchodování s emisemi, ale také na opatření doplněná konkrétně s cílem řešit související problémy v nových odvětvích silniční dopravy a budov, včetně souvisejících politických opatření podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2012/27/EU (14). Výnosy z dražeb by měly být použity k řešení sociálních aspektů obchodování s emisemi v nových odvětvích se zvláštním důrazem na zranitelné domácnosti, mikropodniky a uživatele dopravy . V tomto duchu poskytne nový Sociální fond pro klimatická opatření členským státům zvláštní finanční prostředky na podporu evropských občanů, kteří jsou nejvíce postiženi nebo ohroženi energetickou chudobou nebo chudobou v oblasti mobility. Tento fond podpoří spravedlnost a solidaritu mezi členskými státy navzájem i v rámci jednotlivých členských států a zároveň zmírní riziko energetické chudoby a chudoby v oblasti mobility během této transformace. Bude vycházet ze stávajících mechanismů solidarity a doplňovat je. Zdroje tohoto nového fondu budou v období 2026–2032 v zásadě ve výši 25 % očekávaných výnosů z nového obchodování s emisemi a budou se čerpat na základě sociálních plánů v oblasti klimatu, které by členské státy měly předkládat podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 20…/nn (15). Dále by měl každý členský stát využít své výnosy z dražeb mimo jiné k financování části nákladů svých sociálních plánů v oblasti klimatu.

Zavedení ceny uhlíku v silniční dopravě a v odvětví budov by mělo být doprovázeno účinnou sociální kompenzací, zejména s ohledem na již existující úroveň energetické chudoby. V roce 2018 přibližně 34 milionů Evropanů uvedlo, že není schopno udržet svůj domov dostatečně vytopený, a v celoevropském průzkumu z roku 2019 (16)6,9 % obyvatel Unie uvedlo, že si nemůže dovolit doma dostatečně topit , přičemž určité regiony jsou kvůli chudobě nuceny využívat k vytápění zdroje energie s nízkou účinností . V zájmu dosažení účinné sociální a distribuční kompenzace by členské státy a místní a regionální orgány měly mít povinnost vynakládat výnosy z dražeb na účely související s klimatem a energetikou, které již byly stanoveny pro stávající obchodování s emisemi, ale také na opatření doplněná konkrétně s cílem řešit související problémy v nových odvětvích silniční dopravy a budov, včetně souvisejících politických opatření podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2012/27/EU (17). Výnosy z dražeb by měly být použity i k řešení sociálních aspektů obchodování s emisemi v nových odvětvích se zvláštním důrazem na zranitelné domácnosti, mikropodniky , malé podniky a uživatele mobility . V tomto duchu poskytne nový Sociální fond pro klimatická opatření členským státům a místním a regionálním orgánům zvláštní finanční prostředky na podporu evropských občanů, kteří jsou nejvíce postiženi nebo ohroženi energetickou chudobou nebo chudobou v oblasti mobility. Tento fond podpoří spravedlnost a solidaritu mezi členskými státy navzájem i v rámci jednotlivých členských států a zároveň zmírní riziko energetické chudoby a chudoby v oblasti mobility během této transformace. Bude vycházet ze stávajících mechanismů solidarity a doplňovat je. Zdroje tohoto nového fondu budou v období 2026–2032 v zásadě v minimální výši 25 % očekávaných výnosů z nového obchodování s emisemi a budou se čerpat na základě sociálních plánů v oblasti klimatu, které by členské státy měly předkládat podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 20…/nn (18) Pokud se příjmy vlivem ceny uhlíku zvýší nad očekávanou úroveň, bude odpovídajícím způsobem navýšeno finanční krytí Sociálního fondu pro klimatická opatření. Každý členský stát by měl pro finanční krytí Sociálního fondu pro klimatická opatření, jež bude mít k dispozici, stanovit, jaký minimální procentuální podíl, který nebude nižší než 35 %, budou spravovat přímo místní a regionální orgány. Dále by každý členský stát a místní a regionální orgány měly využít své výnosy z dražeb mimo jiné k financování části nákladů svých sociálních plánů v oblasti klimatu.

Odůvodnění

Místní a regionální orgány mají nejlepší předpoklady k řešení těchto otázek, proto by prostředky z fondu měly být zpřístupněny i jim.

Pozměňovací návrh 12

54. bod odůvodnění

Text navržený Komisí

Pozměňovací návrh VR

Inovace a vývoj nových nízkouhlíkových technologií v odvětvích budov a silniční dopravy mají zásadní význam pro zajištění nákladově efektivního příspěvku těchto odvětví k očekávanému snížení emisí. Na podporu nákladově efektivního snižování emisí by měl Inovační fond získat 150 milionů povolenek z obchodování s emisemi v odvětvích budov a silniční dopravy.

Inovace a vývoj nových nízkouhlíkových technologií a opatření v odvětvích budov a silniční dopravy mají zásadní význam pro zajištění nákladově efektivního příspěvku těchto odvětví k očekávanému snížení emisí. Na podporu nákladově efektivního a sociálně a environmentálně odpovědného snižování emisí by měl Inovační fond získat 150 milionů povolenek z obchodování s emisemi v odvětvích budov a silniční dopravy.

Odůvodnění

Nevyžaduje odůvodnění.

Pozměňovací návrh 13

58. bod odůvodnění

Text navržený Komisí

Pozměňovací návrh VR

Komise by měla sledovat obchodování s emisemi v odvětvích budov a silniční dopravy, včetně míry sbližování cen se stávajícím systémem obchodování s emisemi, a v případě potřeby by měl být Evropskému parlamentu a Radě navržen přezkum s cílem zlepšit účinnost, správu a praktické obchodování s emisemi v těchto odvětvích na základě získaných poznatků a zvýšeném sbližování cen. Komisi by měla být uložena povinnost předložit první zprávu o těchto záležitostech nejpozději do 1. ledna 2028.

Odůvodnění

Místní a regionální orgány mají významné pravomoci v odvětvích silniční dopravy a budov a při posuzování účinnosti nového systému pro obchodování s emisemi a přípravě zprávy o ní by měly být konzultovány.

Pozměňovací návrh 14

Čl. 1 bod 2

Text navržený Komisí

Pozměňovací návrh VR

2)	Článek 3 se mění takto:

2)	Článek 3 se mění takto:

písmeno b) se nahrazuje tímto:

„b) ‚emisemi‘ se rozumí uvolňování skleníkových plynů ze zdrojů v zařízení nebo uvolňování plynů z letadla vykonávajícího činnost v oblasti letectví uvedenou v příloze I nebo z lodí vykonávajících činnost námořní dopravy uvedenou v příloze I určených ve vztahu k této činnosti, nebo uvolňování skleníkových plynů odpovídající činnosti uvedené v příloze III;“

písmeno b) se nahrazuje tímto:

písmeno d) se nahrazuje tímto:

„d)	‚povolením k vypouštění emisí skleníkových plynů‘ rozumí povolení vydané v souladu s články 5, 6 a 30b;“

písmeno d) se nahrazuje tímto:

„d)	‚povolením k vypouštění emisí skleníkových plynů‘ rozumí povolení vydané v souladu s články 5, 6 a 30b;“

c)	písmeno u) se zrušuje;

c)	písmeno u) se zrušuje;

doplňují se nová písmena v) až z), která znějí:

„v)

rejdařskou společností“ se rozumí majitel lodi nebo jakákoli jiná organizace nebo osoba, jako je správce nebo nájemce v nájmu typu ‚bareboat charterer‘, která od vlastníka lodi převzala odpovědnost za provoz lodi a která se při převzetí této odpovědnosti dohodla na převzetí všech povinností a odpovědností uložených Mezinárodním předpisem pro řízení bezpečnosti lodí a pro zabránění znečištění stanovených v příloze I nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 336/2006(*);“;

doplňují se nová písmena v) až z), která znějí:

„v)

„aa)

‚přístavem určení‘ se rozumí přístav, v němž loď zastaví, aby naložila či vyložila náklad nebo aby se mohli vylodit či nalodit cestující; pro účely této směrnice jsou tedy vyloučeny zastávky, jejichž jediným účelem je doplnění paliva, získání čerstvých zásob, vystřídání posádky, přemístění do suchého doku nebo provedení oprav lodě nebo vybavení, zastávky v přístavu z důvodu, že loď potřebuje pomoc nebo je v tísni, a rovněž překládky z lodě na loď prováděné mimo přístavy, zastávky v překládkovém přístavu sousední země, která není členem EU, a zastávky, jejichž jediným účelem je nalezení útočiště před nepříznivým počasím nebo které jsou nutné z důvodu pátracích a záchranných činností;“;

Odůvodnění

Cílem změny definice „přístavu určení“ je zajistit, že lodě plující po trasách propojujících evropské přístavy s Asií nebo Amerikou, které se na cestě zastavují v evropských přístavech, nezískají žádnou výhodu tím, že tyto operace přemístí do přístavů nacházejících se v sousedních zemích mimo EU.

Pozměňovací návrh 15

Čl. 1 bod 5

Text navržený Komisí

Pozměňovací návrh VR

Působnost na činnosti námořní dopravy

1. Přidělování povolenek a uplatnění požadavků na vyřazení v souvislosti s činnostmi námořní dopravy se vztahují na padesát procent (50 %) emisí z lodí plavících se z přístavu, který spadá do jurisdikce členského státu, do přístavu mimo jurisdikci členského státu, padesát procent (50 %) emisí z lodí plavících se z přístavu mimo jurisdikci členského státu do přístavu spadajícího do jurisdikce členského státu, sto procent (100 %) emisí z lodí plavících se z přístavu spadajícího do jurisdikce členského státu do přístavu spadajícího do jurisdikce členského státu a sto procent (100 %) emisí z lodí v kotvišti v přístavu spadajícím do jurisdikce členského státu.

Přidělování povolenek a uplatnění požadavků na vyřazení v souvislosti s činnostmi námořní dopravy se v následujících případech bude řídit následujícími pravidly:

v případě lodí, které v rámci svých plaveb budou vyplouvat z přístavu, který spadá do jurisdikce členského státu, a připlouvat do přístavu mimo jurisdikci některého z členských států, nebo lodí, které v rámci svých plaveb budou vyplouvat z přístavu mimo jurisdikci některého z členských států a připlouvat do přístavu v jurisdikci členského státu, se zastávkou v blízkém překládkovém přístavu mimo jurisdikci některého z členských států:

i)	pro segment plavby mezi přístavem pod jurisdikcí členského státu a blízkým překládkovým přístavem mimo jurisdikci některého z členských států se bude vztahovat na 100 % emisí a

ii)	pro zbytek cesty se bude vztahovat na 50 % emisí,

v případě lodí, které v rámci svých plaveb budou vyplouvat z přístavu, který spadá do jurisdikce členského státu, a připlouvat do přístavu, který spadá do jurisdikce členského státu, se zastávkou v blízkém překládkovém přístavu mimo jurisdikci některého z členských států, se bude po celou plavbu vztahovat na 100 % emisí;

2. Články 9, 9a a 10 se vztahují na činnosti námořní dopravy stejným způsobem, jakým se vztahují na jiné činnosti, na něž se vztahuje systém EU ETS.“;

Odůvodnění

Díky tomuto návrhu nebudou moci kontejnerové lodě plující na dlouhých trasách při zastávkách v přístavech v zemích ležících mimo EU (prováděných namísto zastávek v přístavech v EU) „vynulovat měřič CO2“.

Pozměňovací návrh 16

Čl. 1 bod 11 písm. a)

Text navržený Komisí

Pozměňovací návrh VR

v odstavci 1 se třetí pododstavec nahrazuje tímto:

„2 % z celkového množství povolenek mezi lety 2021 a 2030 budou dražena za účelem zřízení fondu na zlepšení energetické účinnosti a modernizaci energetických soustav vybraných členských států (‚přijímající členské státy‘), jak je stanoveno v článku 10d (‚Modernizační fond‘). Přijímajícími členskými státy pro toto množství povolenek jsou členské státy s HDP na obyvatele v tržních cenách nižším než 60 % průměru Unie v roce 2013. Finanční prostředky odpovídající tomuto množství povolenek se rozdělí v souladu s částí A přílohy IIb.

Kromě toho se 2,5 % celkového množství povolenek mezi lety [rok následující po vstupu směrnice v platnost] a 2030 draží pro Modernizační fond. Přijímajícími členskými státy pro toto množství povolenek jsou členské státy s HDP na obyvatele v tržních cenách nižším než 65 % průměru Unie v letech 2016 až 2018. Finanční prostředky odpovídající tomuto množství povolenek se rozdělí v souladu s částí B přílohy IIb.“;

v odstavci 1 se třetí pododstavec nahrazuje tímto:

„2 % z celkového množství povolenek mezi lety 2021 a 2030 budou dražena za účelem zřízení fondu na zlepšení energetické účinnosti a modernizaci energetických soustav vybraných členských států (‚přijímající členské státy‘), jak je stanoveno v článku 10d (‚Modernizační fond‘). Přijímajícími členskými státy pro toto množství povolenek jsou členské státy s HDP na obyvatele v tržních cenách nižším než 60 % průměru Unie v roce 2013 a regiony NUTS 3 v členských státech, jež se vyznačují jasnou vnitřní nerovnováhou . Finanční prostředky odpovídající tomuto množství povolenek se rozdělí v souladu s částí A přílohy IIb.

Kromě toho se nejméně 2,5 % celkového množství povolenek mezi lety [rok následující po vstupu směrnice v platnost] a 2030 draží pro Modernizační fond. Přijímajícími členskými státy pro toto množství povolenek jsou členské státy s HDP na obyvatele v tržních cenách nižším než 65 % průměru Unie v letech 2016 až 2018 a regiony NUTS 3 v členských státech, jež se vyznačují jasnou vnitřní nerovnováhou. Finanční prostředky odpovídající tomuto množství povolenek se rozdělí v souladu s částí B přílohy IIb.“;

Pozměňovací návrh 17

Čl. 1 bod 11 písm. b)

Text navržený Komisí

Pozměňovací návrh VR

v odstavci 3 se první a druhá věta nahrazují tímto:

„3. Členské státy určí způsob, jakým mají být využity výnosy z dražeb povolenek, s výjimkou výnosů stanovených jako vlastní zdroje v souladu s čl. 311 odst. 3 Smlouvy o fungování EU a zanesených do rozpočtu Unie. Členské státy použijí své výnosy z dražeb povolenek podle odstavce 2, s výjimkou výnosů použitých na náhradu nepřímých uhlíkových nákladů podle čl. 10a odst. 6, k jednomu nebo více z těchto účelů:“;

v odstavci 3 se první a druhá věta nahrazují tímto:

„3. Členské státy určí způsob, jakým mají být využity výnosy z dražeb povolenek, s výjimkou výnosů stanovených jako vlastní zdroje v souladu s čl. 311 odst. 3 Smlouvy o fungování EU a zanesených do rozpočtu Unie , přičemž nejméně 20 % výnosů bude přiděleno místním a regionálním orgánům . Členské státy použijí své výnosy z dražeb povolenek podle odstavce 2, s výjimkou výnosů použitých na náhradu nepřímých uhlíkových nákladů podle čl. 10a odst. 6, k jednomu nebo více z těchto účelů:“;

Pozměňovací návrh 18

Čl. 1 bod 12 písm. g) třetí pododstavec

Text navržený Komisí

Pozměňovací návrh VR

Článek 10a se mění takto:

g)	odstavec 8 se nahrazuje tímto:

g)	odstavec 8 se nahrazuje tímto:

„8. Na podporu inovací v oblasti nízkouhlíkových technologií a procesů a jako příspěvek k cílům nulového znečištění bude 365 milionů povolenek z množství, které by jinak mohlo být bezplatně přiděleno podle tohoto článku, a 85 milionů povolenek z množství, které by jinak mohlo být vydraženo podle článku 10, jakož i povolenek vyplývajících ze snížení množství bezplatně přidělených povolenek podle čl. 10a odst. 1a, umístěno do fondu (dále jen ‚Inovační fond‘). […]“

„8. Na podporu prevence emisí a inovací v oblasti nízkouhlíkových technologií a procesů a jako příspěvek k cílům nulového znečištění bude 365 milionů povolenek z množství, které by jinak mohlo být bezplatně přiděleno podle tohoto článku, a 85 milionů povolenek z množství, které by jinak mohlo být vydraženo podle článku 10, jakož i povolenek vyplývajících ze snížení množství bezplatně přidělených povolenek podle čl. 10a odst. 1a, umístěno do fondu (dále jen ‚Inovační fond‘). […]“

Inovační fond se vztahuje na odvětví uvedená v přílohách I a III, včetně environmentálně bezpečného zachycování a využívání uhlíku (CCU), které významně přispívá ke zmírňování změny klimatu, jakož i na výrobky nahrazující vysokouhlíkové výrobky vyráběné v odvětvích uvedených v příloze I a má napomoci stimulovat výstavbu a provoz projektů zaměřených na ekologicky bezpečné zachycování a geologické ukládání CO2 (CCS), jakož i inovativní technologie v oblasti obnovitelné energie a skladování energie; způsobem vyváženým z hlediska zeměpisného rozmístění. Z Inovačního fondu lze rovněž podporovat průlomové inovativní technologie a infrastrukturu pro dekarbonizaci námořního odvětví a výrobu paliv s nízkými a nulovými emisemi uhlíku v letecké, železniční a silniční dopravě. Zvláštní pozornost se věnuje projektům v odvětvích, na něž se vztahuje [nařízení CBAM], které jsou určeny na podporu inovací v oblasti nízkouhlíkových technologií, CCU, CCS, obnovitelné energie a skladování energie způsobem, který přispívá ke zmírnění změny klimatu.

Inovační fond se vztahuje na odvětví uvedená v přílohách I a III, včetně rozsáhlých projektů snižování emisí s využitím vyspělých technologií, veřejných a soukromých iniciativ podporujících oběhovost, celounijních programů snižování emisí, environmentálně bezpečného zachycování a využívání uhlíku (CCU), které významně přispívá ke zmírňování změny klimatu, jakož i na výrobky nahrazující vysokouhlíkové výrobky vyráběné v odvětvích uvedených v příloze I a má napomoci stimulovat výstavbu a provoz projektů zaměřených na ekologicky a obecně bezpečné zachycování a geologické ukládání CO2 (CCS), jakož i inovativní technologie v oblasti obnovitelné energie a skladování energie; způsobem vyváženým z hlediska zeměpisného rozmístění. Z Inovačního fondu lze rovněž podporovat průlomové inovativní technologie a infrastrukturu pro dekarbonizaci námořního odvětví a výrobu paliv s nízkými a nulovými emisemi uhlíku v letecké, železniční a silniční dopravě. Zvláštní pozornost se věnuje projektům v odvětvích, na něž se vztahuje [nařízení CBAM], které jsou určeny na podporu opatření v oblasti oběhovosti, odborného vzdělávání v otázce využívání výrobků s nízkými emisemi uhlíku, inovací v oblasti nízkouhlíkových technologií, CCU, ekologicky a obecně bezpečného CCS, obnovitelné energie a skladování energie způsobem, který přispívá ke zmírnění změny klimatu nebo k přizpůsobení se této změně, a to sociálně odpovědným způsobem .

Způsobilé jsou projekty na území všech členských států, a to i projekty malého rozsahu. Technologie, které dostávají podporu, musí být inovativní a dosud nesmí být v podobném měřítku bez podpory komerčně životaschopné, ale musí představovat průlomová řešení nebo být dostatečně vyspělé na to, aby byly připraveny na využití před uvedením na trh. […]

Způsobilé jsou projekty a opatření na území všech členských států, a to i projekty malého rozsahu. Technologie, které dostávají podporu, musí přispívat k dekarbonizaci, být inovativní a nesmí být v podobném měřítku bez podpory komerčně životaschopné, ale musí představovat řešení nebo být dostatečně vyspělé na to, aby byly připraveny na využití před uvedením na trh. […]

Projekty se vybírají na základě objektivních a transparentních kritérií, přičemž se v relevantních případech zohlední, v jakém rozsahu projekty přispívají k dosažení snížení emisí výrazně pod úroveň referenčních hodnot uvedených v odstavci 2.

Projekty a opatření se vybírají na základě objektivních a transparentních kritérií, přičemž se v relevantních případech zohlední, v jakém rozsahu projekty přispívají k dosažení snížení emisí výrazně pod úroveň referenčních hodnot uvedených v odstavci 2.

V odstavci 3 se doplňují nová písmena, která znějí:

l)	na podporu rozvoje dovedností v souladu s nutností přizpůsobit odborné postupy oběhovosti a využívání nízkouhlíkových materiálů;

m)	na podporu rozvoje oběhového hospodářství;

Odůvodnění

Nevyžaduje odůvodnění.

Pozměňovací návrh 19

Čl. 1 bod 14 písm. a)

Text navržený Komisí

Pozměňovací návrh VR

Článek 10d se mění takto:

a)	v odstavci 1 se první a druhý pododstavec nahrazují tímto:

a)	v odstavci 1 se první a druhý pododstavec nahrazují tímto:

„1. Na období let 2021 až 2030 se zřizuje fond na podporu investic navržených přijímajícími členskými státy, včetně financování malých investičních projektů, do modernizace energetických soustav a zlepšení energetické účinnosti (dále jen ‚Modernizační fond‘). Modernizační fond je financován z dražeb povolenek, jak je stanoveno v článku 10, ve prospěch přijímajících členských států stanovených v uvedeném článku.

Podporované investice jsou v souladu s cíli této směrnice, jakož i s cíli sdělení Komise ze dne 11. prosince 2019 o Zelené dohodě pro Evropu(*) a nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/1119(**) a s dlouhodobými cíli vyjádřenými v Pařížské dohodě. Z Modernizačního fondu se neposkytuje žádná podpora na zařízení na výrobu elektřiny využívající fosilní paliva.“;

„1. Na období let 2021 až 2030 se zřizuje fond na podporu investic navržených přijímajícími členskými státy a regiony NUTS 3 , včetně financování malých investičních projektů, do modernizace energetických soustav a zlepšení energetické účinnosti (dále jen ‚Modernizační fond‘). Modernizační fond je financován z dražeb povolenek, jak je stanoveno v článku 10, ve prospěch přijímajících členských států stanovených v uvedeném článku.

Pozměňovací návrh 20

Čl. 1 bod 14 písm. b)

Text navržený Komisí

Pozměňovací návrh VR

b)	odstavec 2 se nahrazuje tímto:

„2. Alespoň 80 % finančních prostředků z Modernizačního fondu se použije na podporu investic do:

b)	odstavec 2 se nahrazuje tímto:

„2. Všechny finanční prostředky z Modernizačního fondu se použijí na podporu investic do:

a)	výroby a využívání elektřiny z obnovitelných zdrojů;

a)	výroby a využívání elektřiny z obnovitelných zdrojů;

b)	vytápění a chlazení z obnovitelných zdrojů;

b)	vytápění a chlazení , včetně dálkového vytápění a chlazení, z obnovitelných zdrojů;

c)	zlepšení energetické účinnosti na straně poptávky, a to též v oblasti dopravy, budov, zemědělství a nakládání s odpady;

c)	zlepšení energetické účinnosti na straně poptávky, a to též v oblasti dopravy, budov, zemědělství a nakládání s odpady;

d)	skladování energie a modernizace energetických soustav včetně sítí dálkového vytápění, sítí pro distribuci elektřiny a rozšíření propojení mezi členskými státy;

d)	skladování energie a modernizace energetických soustav včetně sítí dálkového vytápění, sítí pro distribuci elektřiny a rozšíření propojení mezi členskými státy;

e)	podpory domácností s nižšími příjmy, a to též ve venkovských a odlehlých oblastech, s cílem řešit energetickou chudobu a modernizovat jejich systémy vytápění a

e)	podpory domácností s nižšími příjmy , zranitelných mikropodniků, malých podniků a uživatelů mobility , a to též ve venkovských a odlehlých oblastech, s cílem řešit energetickou chudobu a chudobu v oblasti mobility a modernizovat jejich systémy vytápění a chlazení;

spravedlivé transformace v regionech závislých na uhlíku v přijímajících členských státech konkrétně na podporu přemístění pracovníků na nová pracovní místa, rekvalifikace a zvyšování kvalifikace pracovníků, vzdělávání, iniciativy v oblasti hledání zaměstnání a nově zakládaných podniků, a to v dialogu se sociálními partnery.“;

spravedlivé transformace v regionech závislých na uhlíku v přijímajících členských státech a regionech NUTS 3 konkrétně na podporu přemístění pracovníků na nová pracovní místa, rekvalifikace a zvyšování kvalifikace pracovníků, vzdělávání, iniciativy v oblasti hledání zaměstnání a nově zakládaných podniků, a to v dialogu se sociálními partnery a

g)	rozvoj oběhového hospodářství.“;

Pozměňovací návrh 21

Čl. 1 bod 21

Text navržený Komisí

Pozměňovací návrh VR

Členské státy určí způsob, jakým mají být využity výnosy z dražeb povolenek uvedené v odstavci 4 s výjimkou výnosů stanovených jako vlastní zdroje v souladu s čl. 311 odst. 3 Smlouvy o fungování EU a zanesených do rozpočtu Unie. Členské státy použijí své výnosy na jednu nebo více činností uvedených v čl. 10 odst. 3 nebo na jedno nebo obě tato opatření:

opatření, která mají přispět k dekarbonizaci vytápění a chlazení budov nebo ke snížení energetických potřeb budov, včetně integrace obnovitelných zdrojů energie a souvisejících opatření podle čl. 7 odst. 11 a článků 12 a 20 směrnice 2012/27/EU [odkazy budou aktualizovány revidovanou směrnicí], jakož i opatření pro poskytování finanční podpory domácnostem s nízkými příjmy v budovách s nejvyšší energetickou náročností;

opatření, která mají přispět k dekarbonizaci vytápění a chlazení budov nebo ke zvýšení energetické účinnosti budov, včetně integrace obnovitelných zdrojů energie a souvisejících opatření podle čl. 7 odst. 11 a článků 12 a 20 směrnice 2012/27/EU [odkazy budou aktualizovány revidovanou směrnicí], jakož i opatření pro poskytování finanční podpory domácnostem s nízkými příjmy v budovách s nejvyšší energetickou náročností;

opatření, která mají urychlit zavádění vozidel s nulovými emisemi nebo poskytnout finanční podporu na zavádění plně interoperabilní infrastruktury dobíjecích a plnicích stanic pro vozidla s nulovými emisemi, nebo opatření, jejichž cílem je podpořit přechod na veřejnou hromadnou dopravu a zlepšit multimodalitu nebo poskytnout finanční podporu s cílem řešit sociální aspekty týkající se uživatelů dopravy s nízkými a středními příjmy.

opatření, která mají urychlit zavádění vozidel s nulovými emisemi nebo poskytnout finanční podporu na zavádění plně interoperabilní infrastruktury dobíjecích a plnicích stanic pro vozidla s nulovými emisemi, nebo opatření, jejichž cílem je podpořit přechod na jiné druhy nákladní a osobní dopravy, s vyšší účinností či nulovou spotřebou energie, nebo zvýšit energetickou účinnost u dopravní infrastruktury a dopravních služeb nebo poskytnout finanční podporu s cílem řešit sociální aspekty týkající se uživatelů mobility s nízkými a středními příjmy.

Členské státy použijí část svých výnosů z dražeb povolenek získaných podle tohoto článku k řešení sociálních aspektů obchodování s emisemi podle této kapitoly se zvláštním důrazem na zranitelné domácnosti, zranitelné mikropodniky a zranitelné uživatele dopravy ve smyslu nařízení (EU) 20…/nn [nařízení o Sociálním fondu pro klimatická opatření] (*). Pokud členský stát předloží Komisi [sociální plán v oblasti klimatu] podle uvedeného nařízení, použije tyto výnosy mimo jiné k financování tohoto plánu.

Členské státy použijí část svých výnosů z dražeb povolenek získaných podle tohoto článku k řešení sociálních aspektů obchodování s emisemi podle této kapitoly se zvláštním důrazem na zranitelné domácnosti, zranitelné mikropodniky , zranitelné malé podniky a zranitelné uživatele mobility ve smyslu nařízení (EU) 20…/nn [nařízení o Sociálním fondu pro klimatická opatření] (*). Pokud členský stát předloží Komisi [sociální plán v oblasti klimatu] podle uvedeného nařízení, použije tyto výnosy mimo jiné k financování tohoto plánu.

Má se za to, že členské státy dosáhly souladu s tímto odstavcem, pokud zavedly a uplatňují politiky daňové nebo finanční podpory, anebo regulační politiky na posílení finanční podpory, které jsou vytvořeny pro účely uvedené v prvním pododstavci a které představují hodnotu odpovídající výnosům z dražeb povolenek uvedených v této kapitole.

Členské státy stanoví minimální procentuální podíl výnosů, který nebude nižší než 20 % a bude přidělen místním a regionálním orgánům, které jej využijí na jedno nebo více opatření popsaných v tomto odstavci.

Členské státy informují Komisi o využití výnosů a o krocích učiněných podle tohoto odstavce tak, že tyto informace začlení do svých zpráv předložených podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1999(**).

Má se za to, že členské státy a místní a regionální orgány dosáhly souladu s tímto odstavcem, pokud zavedly a uplatňují politiky daňové nebo finanční podpory, anebo regulační politiky na posílení finanční podpory, které jsou vytvořeny pro účely uvedené v prvním pododstavci a které představují hodnotu odpovídající výnosům z dražeb povolenek uvedených v této kapitole.

Pozměňovací návrh 22

Čl. 1 bod 21 – článek 30i

Text navržený Komisí

Pozměňovací návrh VR

Komise do 1. ledna 2028 předloží Evropskému parlamentu a Radě zprávu o provádění ustanovení této kapitoly, pokud jde o jejich účinnost, správu a praktické uplatňování, včetně uplatňování pravidel podle rozhodnutí (EU) 2015/1814 a využívání povolenek podle této kapitoly ke splnění povinností subjektů pověřených dodržováním, na něž se vztahují kapitoly II, IIa a III. Komise v případě potřeby spolu s touto zprávou předloží Evropskému parlamentu a Radě návrh na změnu této kapitoly. Komise by do 31. října 2031 měla posoudit proveditelnost začlenění odvětví, na něž se vztahuje příloha III, do systému obchodování s emisemi zahrnujícího odvětví uvedená v příloze 1 směrnice 2003/87/ES.“;

Komise do 1. ledna 2028 předloží Evropskému parlamentu a Radě zprávu o provádění ustanovení této kapitoly, pokud jde o jejich účinnost, správu a praktické uplatňování, včetně uplatňování pravidel podle rozhodnutí (EU) 2015/1814 a využívání povolenek podle této kapitoly ke splnění povinností subjektů pověřených dodržováním, na něž se vztahují kapitoly II, IIa a III. Zprávě bude předcházet období konzultací od 1. září 2027 do 31. října 2027. V jeho průběhu bude provedena cílená konzultace místních a regionálních orgánů. Komise v případě potřeby spolu s touto zprávou předloží Evropskému parlamentu a Radě návrh na změnu této kapitoly. Komise by do 31. října 2031 měla posoudit proveditelnost začlenění odvětví, na něž se vztahuje příloha III, do systému obchodování s emisemi zahrnujícího odvětví uvedená v příloze 1 směrnice 2003/87/ES.“;

Návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se zavádí mechanismus uhlíkového vyrovnání na hranicích

COM(2021) 564 final

Pozměňovací návrh 23

10. bod odůvodnění

Text navržený Komisí

Pozměňovací návrh VR

Stávajícími mechanismy, které mají řešit riziko úniku uhlíku v odvětvích nebo pododvětvích, v nichž únik uhlíku hrozí, jsou přechodné přidělování bezplatných povolenek v rámci systému EU pro obchodování s emisemi a finanční opatření, kterými jsou kompenzovány nepřímé náklady vynaložené na náklady spojené s emisemi skleníkových plynů promítnuté do cen elektřiny, jak je stanoveno v čl. 10a odst. 6, resp. článku 10b směrnice 2003/87/ES. Přidělování bezplatných povolenek v rámci systému EU pro obchodování s emisemi však oproti plnému obchodování s povolenkami formou dražby oslabuje cenový signál, který systém vysílá vůči zařízením, která jsou jejich příjemci, a ovlivňuje tak motivaci k investicím do dalšího snižování emisí.

II. POLITICKÁ DOPORUČENÍ

EVROPSKÝ VÝBOR REGIONŮ (dále jen „VR“)

připomíná, že podpisem Pařížské dohody se EU přihlásila k cíli celosvětové definitivní klimatické neutrality do roku 2050, který je nyní zakotven v evropském právním rámci pro klima. Vítá nebývalé ekologické ambice a závazky Evropské komise týkající se přechodu k udržitelnější společnosti a ekonomice a v balíčku „Fit for 55“ spatřuje důkaz vážnosti tohoto závazku. Zdůrazňuje, že k cílům snížení emisí je nutno připojit cíle v oblasti energetické účinnosti a obnovitelné energie či nového pojetí využití půdy (s cílem jednoznačně posílit přírodní ukládání uhlíku) i další cíle Zelené dohody pro Evropu tak, aby tato transformace byla spravedlivá a trvalá;

zdůrazňuje, že robustní, avšak postupně zaváděná cena uhlíku by měla vyslat potřebný signál podnikům a pomoci uskutečnit transformaci nákladově nejefektivnějším způsobem. Poukazuje na skutečnost, že je zapotřebí účinná součinnost mezi revidovaným systémem EU pro obchodování s emisemi (ETS) a mechanismem uhlíkového vyrovnání na hranicích (CBAM), případně v kombinaci s dalšími podpůrnými opatřeními EU k zajištění klimaticky neutrální a konkurenceschopné ekonomiky v regionech EU, zejména v těch, v nichž probíhá udržitelná transformace energeticky náročných průmyslových odvětví;

uznává, že tyto nerovnosti se mohou kvůli trvale rostoucím cenám energií a geopolitické nestabilitě, kterou zhoršila válka v Ukrajině, ještě více vyostřit. Vítá návrhy Komise, jak tato rizika řešit, nastíněné ve sdělení REPowerEU, zdůrazňuje však, že některé nástroje, jako je vyšší zdanění neočekávaných zisků, nemusí stačit k tomu, aby poskytovaly spolehlivou podporu, a proto vyzývá k dlouhodobějším řešením;

uznává, že ekologické krize zvětšují nerovnosti, stejně jako nerovnosti zvyšují škody na životním prostředí. Politiky zaměřené na snižování emisí skleníkových plynů tak musí obnovit spravedlnost v naší společnosti a na našich územích;

podporuje zásadu, že všechna odvětví hospodářství se musí podílet na transformaci směrem ke klimatické neutralitě a snížení emisí, a domnívá se, že systém EU ETS by mohl výrazně přispět, pokud bude zásada „znečišťovatel platí“ rozšířena na celé odvětví, jehož se týká. Zdůrazňuje, že mobilita způsobuje čtvrtinu emisí CO2 v EU, zatímco stavebnictví se podílí 40 % na spotřebě energie v Evropě. Podotýká nicméně, že stanovení ceny uhlíku v těchto odvětvích je citlivá otázka, která by neměla vyústit v zátěž dopadající na nejzranitelnější domácnosti, mikropodniky, malé podniky a uživatele mobility, a to i ve venkovských a odlehlých oblastech;

žádá, aby místní a regionální orgány jako úrovně správy se silnými pravomocemi v obou dotčených odvětvích byly zohledněny v rámci zavádění, hodnocení a přezkumu nového systému ETS v odvětvích silniční dopravy a budov (ETS II). Podtrhuje, že emise skleníkových plynů z odvětví dopravy EU se od roku 2013 neustále zvyšují a že dekarbonizace odvětví budov je i nadále klíčovým způsobem snižování emisí. Zdůrazňuje, že pokud se spolunormotvůrci rozhodnou nespustit systém ETS II, jak je stanoveno v návrhu Komise, měl by být stávající systém ETS dále posílen, aby zahrnul odvětví silniční dopravy a budov;

plně uznává, že na podporu vyšších cílů EU v oblasti klimatu jsou zapotřebí nástroje ke stanovení ceny uhlíku, velmi jej však znepokojují jejich potenciální distribuční účinky. Zdůrazňuje, že je nezbytné brát ohled na veškeré aspekty udržitelného rozvoje: hospodářskou, environmentální, sociální a kulturní udržitelnost. V této souvislosti vyzývá k dodržování alespoň tří zásad:

—	solidarita a spravedlnost mezi členskými státy EU při provádění. Stanovení ceny uhlíku by mělo přihlížet k jejich odlišnostem co do zátěže pro místní a regionální ekonomiky;

—

solidarita a spravedlnost uvnitř členských států. Je třeba se věnovat dopadu nástrojů ke stanovení ceny uhlíku na zranitelné společenské skupiny a domácnosti s nižšími příjmy, a to nejen z hlediska finanční dostupnosti, ale také přístupu k určitým typům zboží nebo služeb, sloužících k zajištění jejich potřeb (energie, chlazení a vytápění, doprava a mobilita atd.);

—

zohlednění územního dopadu příslušných politik, nejen na vzdálené nebo okrajové regiony, nýbrž také obecněji na ty oblasti EU, jejichž sociální a hospodářský rozvoj již prochází hlubokou transformací („opomenuté oblasti“, průmyslové oblasti procházející nezbytným transformačním procesem), na nejvzdálenější regiony a na oblasti venkovské;

vítá vyhlášení Sociálního fondu pro klimatická opatření jako nástroje, jak vyvážit negativní dopady na nejzranitelnější domácnosti, mikropodniky, malé podniky a uživatele mobility a zajistit sociálně udržitelný rozvoj. Zdůrazňuje, že aktuální nastavení financování dle revize stávajícího systému ETS není dostatečné k zajištění skutečné spravedlivé transformace a že by se měla zvážit možnost přidělit do Sociálního fondu pro klimatická opatření též výnosy z jiných zdrojů, než je ETS II. Navrhuje, aby sdružování výnosů pro Sociální fond pro klimatická opatření bylo zahájeno ještě před prováděním ETS II;

zdůrazňuje význam přesného posouzení distribučních dopadů mechanismu, fungování, řízení a opatření v rámci Sociálního fondu pro klimatická opatření, které se zaměří na důsledky a přínosy pro nejzranitelnější občany na místní a regionální úrovni a umožní úspěšnější identifikaci ekonomicky nejslabších domácností tak, aby bylo možno přidělit dočasnou cílenou přímou podporu příjmů přesně těm, kteří ji nejvíce potřebují. V této souvislosti by opatření zařazená v jednotlivých sociálních plánech pro klimatická opatření a samo přidělování prostředků z fondu mělo urychlovat ekologickou transformaci, nikoli však na úkor sociální a územní soudržnosti a docházet by nemělo ani ke snížení ochrany nejzranitelnějších občanů;

10.

zdůrazňuje, že na podporu udržitelného rozvoje by měl být využit Modernizační fond, mezi jehož priority by mělo patřit úsilí o posílení schopnosti zranitelných skupin a území dynamicky se rozvíjet. Znovu připomíná, že s ohledem na mimořádnou hospodářskou, sociální a zeměpisnou rozmanitost EU by k Modernizačnímu fondu měly mít přístup též regiony NUTS 3 v členských státech, jež se vyznačují velkou nerovnováhou;

11.

vyzývá k zapojení místních a regionálních orgánů do distribuce výnosů z ETS. Místní a regionální orgány mají velmi významné postavení v provádění politik zaměřených na zmírňování změny klimatu a přizpůsobování se této změně. Regiony a města Evropy jsou zásadními inovátory a hybateli společenských změn, měly by tudíž mít možnost podílet se na ekologické transformaci výraznější měrou. Platí to zvláště pro nový systém ETS II;

12.

vítá zavedení rezervy tržní stability, jež má sloužit k vyrovnání přebytku a nedostatku povolenek, i režim předběžného financování ke zmírnění dopadů zavedení nového systému ETS II na ceny a likviditu. Znovu však podotýká, že rezerva by měla být doplněna o mechanismus trvalého zrušení povolenek tak, aby vznikla minimální cena v souladu s klimatickými cíli EU pro roky 2030 a 2050;

13.

vyjadřuje politování nad tím, že návrh Komise nezohledňuje skutečné riziko úniku uhlíku v rámci mezinárodní námořní dopravy do přístavů sousedních třetích zemí nacházejících se v blízkosti evropských přístavů. Tento únik bude mít velmi nepříznivé důsledky pro přístavní činnosti a potažmo i pro samotné přidružené logistické řetězce členských států, a to včetně ztráty pracovních míst, narušení trhu a volné hospodářské soutěže, zhoršení konektivity mezi evropskými přístavy a celkového snížení obecné konkurenceschopnosti našeho průmyslu. Tato situace by měla dopad rovněž z hlediska zásady evropské strategické autonomie a bezpečnosti a kontroly logistického řetězce a dodávek zboží vyváženého z/dováženého do EU – zvýhodnila by totiž překládku zboží v přístavech třetích zemí, jejichž logistické a hospodářské priority a zájmy se nemusí nutně shodovat s prioritami a zájmy EU;

14.

vítá návrh na zřízení mechanismu uhlíkového vyrovnání na hranicích (CBAM) s cílem stimulovat celosvětová opatření v oblasti klimatu. Naléhavě vyzývá k jeho zařazení do širší průmyslové strategie EU zahrnující podporu klimaticky neutrálních investic a vytvoření podpůrného právního rámce EU a rozhodujících trhů pro klimaticky neutrální výrobky, včetně umožnění rozdílových smluv o uhlíku pro dekarbonizaci dotčených odvětví, a k neprodlenému zavedení nových postupů. Bezplatné povolenky v rámci systému ETS (19) by tak v odvětvích spadajících do působnosti mechanismu CBAM měly být postupně zrušeny a nahrazeny dražbou všech emisních povolenek, čímž bude dosaženo souladu s pravidly WTO;

15.

zdůrazňuje zvláštní význam posíleného Inovačního fondu, který napomáhá nezbytné klimaticky neutrální transformaci energeticky náročných průmyslových odvětví, na něž se vztahuje systém EU ETS a CBAM, v regionech EU, a to podporou vývoje inovativních, klimaticky neutrálních výrobků, jako je zelená ocel. Zdůrazňuje, že hlavní překážkou dekarbonizace není pouze nedostatek technologických inovací, a proto navrhuje rozšířit oblast působnosti na opatření s vysokým potenciálem snižování emisí v netechnologických oblastech, jako jsou tvůrčí a inovativní metody spolupráce, odborná příprava a oběhovost, které jsou znevýhodněny pobídkami ETS zaměřenými na průmyslovou produkci;

16.

konstatuje, že by rovněž měly být zlepšeny regulační a kontrolní mechanismy, aby se zabránilo spekulativním operacím v souvislosti s cenou CO2, které by mohly mít významný dopad jak na ceny energie, tak na samotná dotčená odvětví;

17.

vítá skutečnost, že výnosy z reformovaného systému ETS budou určeny k financování opatření v oblasti klimatické neutrality (např. k posílení Inovačního fondu, Modernizačního fondu, Sociálního fondu pro klimatická opatření a k urychlení zavádění obnovitelné energie, energetické účinnosti a oběhovosti), a nepoužijí se k navýšení celkového souhrnného rozpočtu EU. Naléhavě žádá, aby byl tentýž přístup použit pro výnosy z mechanismu CBAM;

18.

domnívá se, že s ohledem na nutnost reagovat na technologické, regulatorní a tržní změny by mechanismus CBAM měl být pojímán dynamicky a jeho zaměření na jednotlivá odvětví a emise by mělo být předmětem pravidelných přezkumů s přihlédnutím k jeho místním a regionálním dopadům. Je připraven podpořit posouzení územních dopadů mechanismu CBAM;

19.

20.

s velkým uznáním kvituje, že Komise k návrhu nového systému ETS a návrhu nařízení, kterým se zavádí mechanismus CBAM, připojila též tabulkové dotazníky pro posuzování subsidiarity (20). Odůvodnění, které je uvedeno s odkazem na evropskou přidanou hodnotu návrhů a zavádění opatření v návaznosti na pravomoci EU v oblasti klimatické změny, jak vyplývá z článků 191 až 193 Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU), se shoduje se závěrem, k němuž dospěl VR, a sice že návrhy jsou v plném souladu se zásadou subsidiarity.

V Bruselu dne 28. dubna 2022.

předseda Evropského výboru regionů

Apostolos TZITZIKOSTAS

(1) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/87/ES ze dne 13. října 2003 o vytvoření systému pro obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů v Unii a o změně směrnice Rady 96/61/ES (Úř. věst. L 275, 25.10.2003, s. 32).

(2) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/87/ES ze dne 13. října 2003 o vytvoření systému pro obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů v Unii a o změně směrnice Rady 96/61/ES (Úř. věst. L 275, 25.10.2003, s. 32).

(3) Směrnice Rady 96/61/ES ze dne 24. září 1996 o integrované prevenci a omezování znečištění (Úř. věst. L 257, 10.10.1996, s. 26).

(4) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2010/75/EU ze dne 24. listopadu 2010 o průmyslových emisích (integrované prevenci a omezování znečištění) (Úř. věst. L 334, 17.12.2010, s. 17).

(5) Směrnice Rady 96/61/ES ze dne 24. září 1996 o integrované prevenci a omezování znečištění (Úř. věst. L 257, 10.10.1996, s. 26).

(6) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2010/75/EU ze dne 24. listopadu 2010 o průmyslových emisích (integrované prevenci a omezování znečištění) (Úř. věst. L 334, 17.12.2010, s. 17).

(7) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/31/ES ze dne 23. dubna 2009 o geologickém ukládání oxidu uhličitého a o změně směrnice Rady 85/337/EHS, směrnic Evropského parlamentu a Rady 2000/60/ES, 2001/80/ES, 2004/35/ES, 2006/12/ES a 2008/1/ES a nařízení (ES) č. 1013/2006 (Úř. věst. L 140, 5.6.2009, s. 114).

(8) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/31/ES ze dne 23. dubna 2009 o geologickém ukládání oxidu uhličitého a o změně směrnice Rady 85/337/EHS, směrnic Evropského parlamentu a Rady 2000/60/ES, 2001/80/ES, 2004/35/ES, 2006/12/ES a 2008/1/ES a nařízení (ES) č. 1013/2006 (Úř. věst. L 140, 5.6.2009, s. 114).

(9) [doplňte odkaz na nařízení FuelEU Maritime].

(10) [doplňte odkaz na nařízení FuelEU Maritime].

(11) COM(2020)562 final.

(12) COM(2020)562 final.

(13) Údaje z roku 2018. Eurostat, SILC [ilc_mdes01].

(14) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2012/27/EU ze dne 25. října 2012 o energetické účinnosti, o změně směrnic 2009/125/ES a 2010/30/EU a o zrušení směrnic 2004/8/ES a 2006/32/ES (Úř. věst. L 315, 14.11.2012, s. 1).

(15) [Doplňte odkaz na nařízení o zřízení Sociálního fondu pro klimatická opatření].

(16) Údaje z roku 2018. Eurostat, SILC [ilc_mdes01].

(17) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2012/27/EU ze dne 25. října 2012 o energetické účinnosti, o změně směrnic 2009/125/ES a 2010/30/EU a o zrušení směrnic 2004/8/ES a 2006/32/ES (Úř. věst. L 315, 14.11.2012, s.1).

(18) [Doplňte odkaz na nařízení o zřízení Sociálního fondu pro klimatická opatření].

(19) Podle pravidel systému EU pro obchodování s emisemi musí společnosti získat emisní povolenky na emise uhlíku, které produkují. Bezplatné povolenky jsou zavedeny jako přechodná metoda přidělování povolenek, která se odlišuje od metody výchozí (dražba). Bezplatně přidělované povolenky nicméně i nadále představují přes 40 % celkového počtu dostupných povolenek.

(20) https://www.europarl.europa.eu/RegData/docs_autres_institutions/commission_europeenne/swd/2021/0552/COM_SWD(2021)0552_EN.pdf.