Stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru k návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady o opatřeních vůči dopravcům, kteří usnadňují nebo vykonávají obchodování s lidmi nebo převaděčství migrantů v souvislosti s nedovoleným vstupem na území Evropské unie

[COM(2021) 753 – 2021/0387 (COD)]

(2022/C 152/27)

Hlavní zpravodaj:

Cristian PÎRVULESCU

Žádost o vypracování stanoviska	Evropský parlament, 13. 12. 2021 Rada, 16. 12. 2021
Právní základ	Článek 304 Smlouvy o fungování Evropské unie
Rozhodnutí plenárního shromáždění	9. 12. 2021
Odpovědná sekce	Vnější vztahy
Přijato na plenárním zasedání	9. 12. 2021
Plenární zasedání č.	565
Výsledek hlasování (pro/proti/zdrželi se hlasování)	159/15/09

1.   Závěry a doporučení

1.1.

EHSV návrh nařízení vítá a domnívá se, že je opodstatněné, aby EU a členské státy popřípadě zavedly sankce ve vztahu k těmto dopravcům.

1.2.

Upozorňuje však na to, že krize, která předložení tohoto legislativního opatření podnítila, tj. krize probíhající na hranicích mezi Běloruskem a EU, je složitější a má mnohem rozsáhlejší důsledky, na něž je třeba se zaměřit i jinou formou než jen pomocí navržených nástrojů.

1.3.

EHSV je velice znepokojen autoritativní linií, kterou sleduje běloruská vláda, a odsuzuje veškeré represivní a zastrašovací kroky, které jsou podnikány vůči občanům, sdělovacím prostředkům, politickým stranám, organizacím občanské společnosti a sociálním partnerům. Odsuzuje rovněž to, že běloruská vláda zorganizovala přepravu osob ze třetích zemí na své území s cílem přinutit je k překročení hranic EU. Zneužít takovýmto způsobem životní situaci a tužby zranitelných osob a ohrozit jejich zdraví a bezpečnost je nepřijatelné.

1.4.

Pro EHSV je stěžejním cílem to, aby byla respektována důstojnost všech osob a byla chráněna jejich základní práva. EU by ze všeho nejdříve měla zajistit, že bude dotčeným osobám navrácena důstojnost a budou opětovně dodržována jejich práva.

1.5.

EHSV tudíž vyzývá k tomu, aby se okamžitě upustilo od navracení těchto osob z území EU zpět do země, v níž je ohrožena jejich bezpečnost. Všechny osoby, které překročí hranice EU, musí mít možnost požádat v ní o azyl, jestliže si to přejí.

1.6.

EHSV naléhavě žádá běloruskou vládu, aby dohlédla na to, že lidé nacházející se na území Běloruska nebudou vystaveni špatnému zacházení, budou moci podat žádost o azyl a v souladu se zásadou nenavracení nebudou navráceni do zemí původu, pokud to může ohrozit jejich život a bezpečnost.

1.7.

Orgány EU musí s Běloruskem navázat mnohostranný dialog ve snaze zajistit, aby tato země dodržovala mezinárodní smlouvy týkající se azylu a ochrany lidských práv.

1.8.

Agentura Frontex uvádí, že v období od ledna do října 2021 překročilo východní hranice EU přibližně 6 571 osob, přičemž 3 868 z nich pocházelo z Iráku (1). Iráčané patří ke státním příslušníkům, jimž je nejčastěji přiznáván nárok na mezinárodní ochranu (podle Evropského podpůrného úřadu pro otázky azylu se jim v roce 2020 ve 44 % dostalo kladného rozhodnutí v prvním stupni) (2). Je tedy zapotřebí, aby byla v návrhu Komise plně posouzena doplňkovost s novým paktem o migraci a azylu a aby se v něm vzalo v potaz, že dotčeným osobám popřípadě bude moci být udělena mezinárodní ochrana.

1.9.

EHSV zdůrazňuje, že je nutné vytvořit bezpečné cesty, po nichž se budou moci v souladu s unijním, vnitrostátním a mezinárodním právem bezpečně přesouvat migrující osoby a ti, kdo chtějí požádat o mezinárodní ochranu. Díky těmto cestám přijdou převaděči a obchodníci s lidmi o pole působnosti a bude možné lépe ochránit bezpečnost a práva všech dotčených osob.

1.10.

EHSV naléhavě žádá orgány EU, aby navrhly komplexnější systém sankcí vůči běloruské vládě za to, jakou měrou se podílí na této krizi, v níž jsou dopravci pouze jedním z aktérů. K událostem, které se na území Běloruska odehrávají, nemohlo dojít bez souhlasu nejvyšších úrovní správy a bez účasti různých státních složek, mj. pohraniční policie.

2.   Obecné připomínky

2.1.

EHSV je potěšen tím, že se Komise rozhodla opřít toto opatření o platné mezinárodní právní předpisy – jde o Úmluvu Organizace spojených národů proti nadnárodnímu organizovanému zločinu, Protokol o prevenci, potlačování a trestání obchodování s lidmi, zejména se ženami a dětmi, doplňující Úmluvu Organizace spojených národů proti nadnárodnímu organizovanému zločinu, a Protokol proti pašování přistěhovalců po zemi, po moři a letecky, doplňující Úmluvu Organizace spojených národů proti nadnárodnímu organizovanému zločinu.

2.2.

EHSV rovněž upozorňuje na to, že na danou situaci se vztahují i jiné mezinárodní právní předpisy, a sice Úmluva o právním postavení uprchlíků z roku 1951 a související protokol z roku 1967, vykládané ve spojení s Všeobecnou deklarací lidských práv. Měli bychom mít na zřeteli také obsah evropské Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod. EU má jeden z nejkomplexnějších systémů ochrany základních práv na světě a všechny její právní předpisy a opatření by se měly řídit Listinou základních práv.

2.3.

Pokud jde o soulad s jinými politikami EU, poukazuje se v návrhu na doplňkovost s vnější činností Unie a také s její společnou zahraniční a bezpečnostní politikou. Nejsou v něm však konkrétně vyjmenována podpůrná opatření a kroky v této oblasti. V návrhu se rovněž zmiňuje, že navržená opatření by měla být doprovázena vhodnými humanitárními opatřeními, avšak opět není konkrétně uvedeno jakými. EHSV doporučuje zahrnout do této části návrhu také doplňkovost s novým paktem o migraci a azylu a s evropskou politikou sousedství. Je nutné v návrhu konkrétně uvést, jaká humanitární opatření mají být přijata.

2.4.

V této souvislosti EHSV požaduje, aby byla vůči členským státům EU ležícím u jejích hranic projevována skutečná evropská solidarita a byla jim poskytována bezprostřední pomoc při řešení této krize. Zároveň je třeba jim připomenout, že ve Smlouvách EU a v Listině základních práv je zakotvena povinnost chránit základní práva osob, včetně migrantů a potenciálních uprchlíků.

2.5.

Veškerá opatření, která bude možné ve vztahu k dopravcům přijmout – zabránění jakémukoli dalšímu rozšiřování stávajících přepravních činností nebo jejich omezení, pozastavení licencí nebo povolení udělených podle práva Unie, pozastavení práva přelétat nad územím Unie, projíždět územím Unie nebo vplouvat do přístavů Unie, pozastavení práva doplňovat palivo nebo provádět údržbu v Unii nebo pozastavení práva na provoz do Unie, z Unie a v Unii – by měla být uplatňována přiměřeným a cíleným způsobem a s přihlédnutím k obecnému cíli, jímž je omezit obchodování s lidmi a převaděčství migrantů.

2.6.

V návrhu se stanoví, že obecným cílem nařízení je omezit obchodování s lidmi a převaděčství migrantů. Agentura Frontex uvádí, že v období od ledna do října 2021 překročilo východní hranice EU 6 571 osob, přičemž 3 868 z nich pocházelo z Iráku. Iráčané patří ke státním příslušníkům, jimž je nejčastěji přiznáván nárok na mezinárodní ochranu. Vzhledem k těmto údajům je nutné tyto osoby považovat nejenom za legální migranty, ale též za potenciální legitimní žadatele o mezinárodní ochranu. Návrh je tedy třeba upravit a tuto skutečnost v něm zohlednit. Je rovněž zapotřebí do něj zahrnout zcela konkrétní opatření, která zajistí, aby osoby nacházející se v Bělorusku a v zemích EU mohly požádat o mezinárodní ochranu.

2.7.

EHSV je čím dál více znepokojen tím, že je výraz „migranti“ používán s diskriminačním a hanlivým podtónem. Jedná se o lidské bytosti a je nezbytné ochránit jejich základní práva a také jejich důstojnost. Většina z nich opouští svou zemi z nesmírně závažných příčin, například z důvodu obav o vlastní život. V takových případech by měli mít právo požádat o mezinárodní ochranu a mělo by se s nimi v průběhu celé cesty a vyřizování jejich žádosti zacházet dobře.

2.8.

Tímto návrhem se zcela správně vytváří rámec pro přijetí opatření namířených proti dopravcům, nezohledňuje se v něm ale to, že za vzniklou situaci nesou odpovědnost státní subjekty a vládní činitelé. Běloruský národní dopravce vykonává svou činnost pod přímým dohledem ze strany vlády. Řada vládních a státních orgánů se na této operaci, při níž byli tito lidé letecky dopraveni do Běloruska a následně přemístěni k hranici, bezprostředně podílela.

2.9.

Je nutné rozšířit sankce a přímo jimi postihnout veřejné a státní subjekty, které mají činy uvedené v nařízení na svědomí. Vláda totiž disponuje veškerými právními a institucionálními prostředky, aby tomuto počínání dopravců učinila přítrž, a nese za něj o to zjevněji odpovědnost, pokud se na něm bezprostředně podílí. Jestliže tedy budou přijata opatření jen ve vztahu k dopravcům, neodstraní se tím příčiny krize, nýbrž pouze nástroje, které v ní byly využity.

2.10.

EU je největším poskytovatelem grantové podpory v Bělorusku. Od roku 2016 mu poskytla finanční prostředky ve výši zhruba 30 milionů EUR ve formě roční grantové pomoci, přičemž stávající portfolio činí téměř 135 milionů EUR v závazcích. EHSV je potěšen tím, že byl zahájen rozsáhlý a důkladný přezkum vztahů mezi EU a Běloruskem, které zahrnují i spolupráci finančního rázu. Doufá, že na základě tohoto přezkumu bude možné vyvíjet na Bělorusko další, účinnější tlak s cílem přimět tuto zemi k respektování zásad právního státu a demokracie a lidských práv a zároveň ji odradit od toho, aby v budoucnu podnikala kroky, které by mohly vyústit v podobnou krizi na hranicích s EU.

---

(1)  Migrační mapa agentury Frontex, https://frontex.europa.eu/we-know/migratory-map/. Datum navštívení stránek: 1. prosince 2021.

(2)  EASO, Trendy v oblasti azylu – přehled za rok 2020, https://euaa.europa.eu/sites/default/files/EASO-Asylum-Report-2021.pdf . Datum navštívení stránek: 1. prosince 2021.