Stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru ke sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů:

Strategie EU pro boj proti antisemitismu a podporu židovského života (2021–2030)

(COM(2021) 615 final)

(2022/C 290/13)

Zpravodaj:

Ákos TOPOLÁNSZKY

Žádost o vypracování stanoviska	Evropská komise, 1. 12. 2021
Právní základ	Článek 304 Smlouvy o fungování Evropské unie
Odpovědná sekce	Zaměstnanost, sociální věci, občanství
Přijato v sekci	7. 3. 2022
Přijato na plenárním zasedání	23. 3. 2022
Plenární zasedání č.	568
Výsledek hlasování (pro/proti/zdrželi se hlasování)	145/0/4

1. Závěry a doporučení

1.1.

EHSV rozhodně hájí a důrazně upozorňuje na základní hodnoty, které tvoří samotnou podstatu EU a společného evropského soužití. Projevy antisemitismu jakéhokoli druhu považuje za neslučitelné s evropskými hodnotami a normami, neboť vedou k porušování práva a k vyloučení, což představuje hrozbu nejen pro dotčené komunity a židovský život, ale i pro evropské dědictví, současnou Evropu, ale i pro demokratickou budoucnost Evropy, kterou bude možné zajistit pouze v pluralitní společnosti.

1.2.

EHSV proto do značné míry podporuje zveřejnění strategie (1) i skutečnost, že jí v roce 2021 předcházel rozsáhlý proces konzultací. Ve všech ohledech rovněž souhlasí s tím, že je nutné nejen bojovat proti antisemitismu, ale zároveň usilovat o zavádění veřejných politik a různých forem spolupráce na komunitní úrovni, které podporují vzájemnou toleranci.

1.3.

Výbor důrazně podporuje skutečnost, že cílem strategie je nejen boj proti antisemitismu, ale také podpora židovského života. Židovské komunity a lidé tohoto vyznání nejsou jen pasivními oběťmi minulosti a současné situace, ale jsou také aktivními účastníky dění v Evropě. Výbor plně souhlasí s vizí strategie, podle níž je zapotřebí zajistit takovou evropskou budoucnost, kde se budou moci židovské komunity rozrůstat a rozvíjet se. EHSV je přesvědčen, že antisemitismus není pouze porušením práva dopadajícím na evropské Židy, ale představuje také zatěžkávací zkoušku pro evropskou myšlenku, společné soužití v Evropě, právní stát, základní práva a demokracii.

1.4.

EHSV souhlasí s pracovní definicí antisemitismu, kterou používá Mezinárodní aliance na památku holokaustu (IHRA) (2), a důrazně vyzývá všechny členské státy, aby ji přijaly a vycházely z ní při přijímání svých politických opatření.

1.5.

Výbor navrhuje zařadit toto téma každý rok na pořad jednání některého ze svých hlavních výkonných orgánů a v případě potřeby posoudit provádění strategie i jinými prostředky (návštěva země, průzkum atd.).

1.6.

EHSV souhlasí s tím, aby pokud jde o priority strategie, byla zvláštní pozornost věnována vzdělávání. To totiž hraje v boji proti antisemitismu a v jeho prevenci zásadní úlohu. Pro účely vzdělávání a výuky je nutné vytvořit ve spolupráci s profesními a zastupujícími organizacemi židovské komunity vzdělávací obsah a učební materiály, které by se zabývaly příslušnými otázkami, včetně boje proti etnické nesnášenlivosti, rasismu, trestným činům z nenávisti a předsudkům.

1.7.

Ve sdělovacích prostředcích by se měly důsledně využívat všechny dostupné ústavní a evropské právní nástroje pro boj s antisemitským obsahem. Zároveň by se měly zlepšit znalosti o židovském životě a jeho chápání zajištěním toho, aby zpravodajství na toto téma bylo vyváženější a aby k této otázce přistupovalo citlivěji.

1.8.

EHSV navrhuje Komisi, aby zvážila, jak při formulování budoucích politik v zájmu podpory židovského života v Evropě chránit právo židovských komunit na zachování jejich náboženského přesvědčení a rituálů.

1.9.

Podle názoru EHSV je nezbytné usnadnit občanům a široké veřejnosti přístup k židovské kultuře, jakožto dědictví neoddělitelnému od evropské identity, a mnohem lépe jim ji přiblížit. Zároveň by to byla vynikající příležitost, jak podpořit vzájemné porozumění a porozumění mezi jednotlivými komunitami, což je předpokladem pro úspěch evropské myšlenky, ale také pro rozvoj židovské identity a posílení komunit, které se k ní hlásí.

1.10.

Jasný a spolehlivý právní rámec, který systematicky řeší nenávistné výroky a související jevy, např. problematiku dezinformací, je základním a nepostradatelným prvkem evropského právního řádu, ale sám o sobě nepředstavuje dostatečnou odpověď. Právní rámce by měly být doplněny o vzdělávací nástroje a o rozsáhlý systém programů na komunitní a společenské úrovni, a které by byly schopné oslovit občany.

1.11.

Vzestup populismu na celém světě dokládá, že je zapotřebí se zaměřit na širší sociální kontext antisemitismu. Jednu formu nenávisti není možno vykořenit, aniž bychom věnovali pozornost i jiným formám a účinně je potírali.

1.12.

Povinností všech členských států je zaručit, aby jejich občané mohli svobodně a beze strachu vyznávat své náboženství a praktikovat jej dle svých náboženských zvyklostí. Zastrašování v souvislosti s náboženstvím jako takovým, a židovským obzvláště, a to jakýmkoli způsobem a v jakékoliv míře, by mělo být považováno za porušování demokratického právního řádu.

1.13.

EHSV vyzývá Evropskou komisi, aby ve všech aspektech spolupráce se třetími zeměmi a mezinárodními organizacemi dodala boji proti antisemitismu a strategické agendě na podporu židovského života silný zahraničněpolitický rozměr.

1.14.

V zájmu ještě účinnějšího provádění této strategie Výbor doporučuje, aby bylo rovněž zřízeno stálé oddělení na úrovni Rady, jež by monitorovalo antisemitismus a bojovalo proti němu.

1.15.

2. Obecné připomínky

2.1.

EHSV rozhodně hájí a důrazně upozorňuje na základní hodnoty, které tvoří samotnou podstatu EU a společného evropského soužití. Mezi tyto hodnoty patří úcta k lidské důstojnosti, svoboda, demokracie, rovnost, právní stát a dodržování lidských práv, včetně práv příslušníků menšin (3). Projevy antisemitismu jakéhokoli druhu považuje za neslučitelné s evropskými hodnotami a normami, neboť vedou k porušování práva a k vyloučení, což představuje hrozbu nejen pro dotčené komunity a židovský život, ale i pro evropské dědictví, současnou Evropu, jakož i pro demokratickou budoucnost Evropy, kterou bude možné zajistit pouze v pluralitní společnosti.

2.2.

Je však třeba poznamenat, že cílem strategie je nejen boj proti antisemitismu, ale také podpora židovského života. V každém případě je třeba ocenit, že vyzdvihuje skutečnost, že židovské komunity a lidé tohoto vyznání nejsou pouze pasivními oběťmi minulosti a současné situace, ale že jsou i aktivními účastníky dění v Evropě, kteří významně přispívají k vytváření rozmanité a inkluzivní Evropy. Výbor plně souhlasí s vizí strategie, podle níž je zapotřebí zajistit takovou evropskou budoucnost, kde se budou moci židovské komunity rozrůstat a rozvíjet se.

2.3.

EHSV proto do značné míry podporuje zveřejnění strategie (4) i skutečnost, že jí v roce 2021 předcházel rozsáhlý proces konzultací. Ve všech ohledech rovněž souhlasí s tím, že je nutné nejen bojovat proti antisemitismu, ale zároveň usilovat o zavádění veřejných politik a různých forem spolupráce na komunitní úrovni, které podporují vzájemnou toleranci. Výbor také považuje za svou povinnost podporovat veškeré úsilí o to, aby evropští občané židovského původu cítili jistotu a bezpečí, byli vítáni všude v Evropě a měli v Evropské unii vyhlídky na perspektivní budoucnost.

2.4.

EHSV je přesvědčen, že antisemitismus není pouze porušením práva dopadajícím na evropské Židy, ale představuje také zatěžkávací zkoušku pro evropskou myšlenku, společné soužití v Evropě, právní stát, základní práva a demokracii. Tento jev se tedy týká všech občanů i všech odpovědných politických a veřejných organizací a je lakmusovým papírkem, který umožňuje měřit vývoj našeho evropského způsobu života a míru ochrany občanů a hodnot Unie.

2.5.

EHSV souhlasí s tím, že je nutné, aby orgány Evropské unie a členské státy přijaly strategii založenou na společném přístupu, domnívá se však, že takový přístup sám o sobě nestačí. Závazky vyplývající z hodnot uvedených ve strategiích musí být rovněž prováděny měřitelným a ověřitelným způsobem a musí být považovány za samozřejmou součást evropského soužití.

2.6.

Stejně jako je tomu v případě prohlášení Rady k boji proti antisemitismu z roku 2018 (5) a prohlášení Rady o začleňování problematiky boje proti antisemitismu do všech oblastí politiky 2020 (6), budou mít doporučení vyplývající z nezávislého průzkumu založeného na prokazatelných údajích a z komunitních průzkumů zásadní význam pro přípravu a provádění národních strategií a jejich akčních plánů, jakož i pro jejich sledování a hodnocení.

2.7.

EHSV doporučuje, aby byl projekt NOA (Networks Overcoming Antisemitism) podporovaný Komisí, který pomocí objektivních otázek a ukazatelů založených na mezinárodních a evropských normách hodnotí opatření, jež za účelem boje proti antisemitismu přijal každý členský stát (7), rozsáhle prováděn ve všech členských státech, a pomohl jim tak účinně zavádět a rozvíjet jejich politiky.

2.8.

EHSV uznává a uplatňuje pracovní definici antisemitismu, kterou používá Mezinárodní aliance na památku holokaustu (IHRA). Rovněž důrazně požaduje, aby tuto definici uznaly i všechny členské státy a opíraly se o ni při přijímání svých opatření a určování postupu státních a místních orgánů v této oblasti.

2.9.

EHSV vítá a považuje za příkladnou skutečnost, že vypracování strategie je založeno na rozsáhlém procesu konzultací (8). Souhlasí s tím, že zásada nepřípustnosti diskriminace, jakož i ustanovení a duch Listiny základních práv Evropské unie musí být plně dodržovány.

2.10.

EHSV plně podporuje myšlenku, aby každý členský stát jako nedílnou součást své strategie určil zvláštního národního koordinátora nebo delegáta, jemuž by měl pomáhat svobodně a nezávisle pracovat a zapojovat do jeho činnosti všechny zúčastněné strany ve společnosti.

2.11.

EHSV jakožto zástupce organizované občanské společnosti v Evropské unii se domnívá, že je naléhavě nutné jednat – a to nejen prostřednictvím jednorázové kampaně nebo kampaně proti antisemitismu, ale v rámci stálé mise spočívající v monitorování a šíření osvěty v Evropské unii. V této souvislosti Výbor důrazně doporučuje, aby bylo zřízeno stálé oddělení na úrovni Rady, jež by monitorovalo antisemitismus a bojovalo proti němu (9). To by bylo nejen důležitým viditelným symbolem, ale na straně členských států by to rovněž posílilo záslužnou práci koordinátorky Evropské komise pro boj proti antisemitismu a podporu židovského života a pracovní skupiny Evropského parlamentu pro boj proti antisemitismu.

2.12.

3. Politika v oblasti vzdělávání a mládeže

3.1.

EHSV souhlasí s tím, aby pokud jde o priority strategie, byla zvláštní pozornost věnována vzdělávání. To totiž hraje v boji proti antisemitismu a v jeho prevenci zásadní úlohu. Právní předpisy a uplatňování práva, včetně práva trestního, hrají samozřejmě v boji proti mezigeneračnímu šíření nenávisti důležitou úlohu, avšak skutečné změny postojů, veřejných projevů a smýšlení lze z dlouhodobého hlediska dosáhnout pouze prostřednictvím vzdělávací politiky a unijních nástrojů.

3.2.

Ze zprávy Agentury Evropské unie pro základní práva (FRA) z roku 2019 (10) jasně vyplývá, že antisemitské útoky jsou velmi často zaměřeny na osoby ve věku 18–34 let a pro mnohé z nich je to každodenní realita. Židovské školy potřebují ochranu v celé Evropě. EHSV doporučuje, aby žáci středních škol, studenti a mladí dospělí hráli významnou úlohu při uplatňování strategie, čehož by mělo být dosaženo zapojením pracovníků s mládeží a studentských organizací a prostřednictvím průběžných konzultací a stálého dialogu, jež by měly být vedeny mj. na místní úrovni. Velký význam mají také jejich zkušenosti v oblasti nenávistných výroků a trestných činů z nenávisti, sociálních médií a vzdělávání, protože mohou být nejvíce postiženou skupinou, nebo dokonce hlavním cílem antisemitských útoků.

3.3.

EHSV je toho názoru, že má-li dojít k zásadnímu pokroku, měla by strategie zahrnovat také opatření vypracovaná společnými silami, s přispěním všech zúčastněných stran, včetně jiných menšinových skupin a zástupců stávajících mezikonfesních organizací.

3.4.

Ukazuje se, že univerzity a vědecká obec jsou někdy intelektuální líhní antisemitismu. Jednou z priorit strategie by proto mělo být zapojení představitelů univerzit do boje proti antisemitismu. Návod, jak na to, lze nalézt v publikaci UNESCO Addressing Anti-Semitism through Education (Řešení antisemitismu prostřednictvím vzdělávání) (11), kterou by jistě bylo vhodné uvést závazně do praxe. Pokyny uvedené v této publikaci se týkají zejména spuštění transparentních mechanismů v návaznosti na projevy antisemitismu, tj. vhodného postupu, hlášení incidentů s následným monitorováním, ale i rušení případných antisemitských opatření, která byla přijata vedením univerzity.

3.5.

Aby bylo pedagogickým pracovníkům na školách a univerzitách jasné, co vlastně znamená antisemitismus, musí mít v praxi možnost zúčastnit se školení a odborné přípravy uvedených ve strategii. Stejně tak je zapotřebí podporovat pomocí finančních prostředků a vzdělávacích organizací i školy, aby v této oblasti zaváděly programy zaměřené na zvyšování povědomí a prohlubování znalostí, do nichž by byly zapojeny židovské, občanské a náboženské organizace, s cílem bojovat proti popírání holocaustu, dezinformacím, jakož i zpochybňování a bagatelizaci holocaustu, a potírat veškeré snahy o glorifikaci nacistů a jejich kolaborantů. Podobné programy by mohly být nabízeny v rámci (integračních) kurzů pro migranty. EHSV považuje za žádoucí a vhodné, aby se i členové rozhodovacích orgánů EU a členských států mohli účastnit školení, v rámci nějž by mohli rozvíjet své dovednosti ve vztahu k židovské komunitě a dalším menšinám.

3.6.

Pokud jde o budoucnost a bezpečnost židovské komunity v Evropě, EHSV doporučuje členským státům pověřit svá příslušná ministerstva, aby přezkoumala obsah a zaměření vnitrostátních učebních osnov a osnov vzdělávacích institucí s ohledem na antisemitismus a uznávání židovských hodnot a identity a aby pro účely vzdělávání a výuky vytvořila ve spolupráci s profesními a zastupitelskými organizacemi židovské komunity vzdělávací obsah a učební materiály, které by se zabývaly příslušnými otázkami, včetně boje proti etnické nesnášenlivosti, rasismu, trestným činům z nenávisti a předsudkům.

3.7.

Výbor doporučuje, aby Komise vypracovala vzdělávací informační materiály, jež by byly dostupné pro všechny příslušné skupiny a mohly by je oslovit. Tyto materiály by měly ve vyučovacím jazyce a v zájmu menšin, zejména židovských komunit, definovat, co znamená být součástí Evropské unie založené na hodnotách demokracie a základních lidských práv, v níž rozmanitost a boj proti diskriminaci představují nepochybné implicitní hodnoty.

3.8.

EHSV doporučuje, aby středoškolské a vysokoškolské vzdělávací instituce daly ve své antidiskriminační politice jasně najevo jak své odhodlání bojovat proti antisemitismu, tak uznávat židovské hodnoty.

3.9.

Výbor doporučuje, aby židovským mládežnickým organizacím byla přiznána prvořadá úloha v budoucích veřejných politikách zaměřených na podporu židovského života ve všech oblastech zmíněných ve strategii a aby tyto organizace měly odpovídající podporu tvůrců politik pro provádění svých činností.

4. Média

4.1.

V zájmu boje proti antisemitskému obsahu by média měla ve své běžné činnosti přijímat rozhodná opatření založená na sdílených hodnotách a důrazně podporovat šíření pozitivního obsahu, který uznává důstojnost a práva menšin, včetně osob židovského původu, a to případně i prostřednictvím kampaní na sociálních sítích.

4.2.

Zastoupení židovských komunit a jejich členů v tradičních i sociálních médiích je ve většině případů velmi omezené a zaměřuje se především na dopady antisemitského násilí a terorismu a také na kolektivní paměť ve spojitosti s holocaustem v Evropě, což jsou témata, o jejichž významu není samozřejmě pochyb. Vedle toho by však bylo také vhodné mít k dispozici pozitivnější obsah, například prezentovat současné židovské divadelní umění či židovské svátky nebo propagovat židovské jazyky, a to na výraz uznání významu soužití v našich společnostech.

4.3.

Kromě oblasti kultury jako takové je navíc v současné době v členských státech Evropské unie souběžně prováděno několik projektů a iniciativ občanské společnosti nebo židovské komunity, které s přihlédnutím k hodnotám a cílům EU usilují o podporu inkluzivnější a demokratičtější Evropy. Tyto iniciativy probíhají v několika oblastech, jako např. v oblasti boje proti rasismu, lidských práv, ochrany životního prostředí a kulturní rozmanitosti aj.

4.4.

Podle EHSV by bylo žádoucí, aby kromě možnosti seznámit se s tradičními hodnotami židovské komunity a jejich historickými a náboženskými projevy, kterou nabízí sociální média, si celá společnost mohla uvědomit pozitivní vliv židovského komunitního aktivismu na společnost jako takovou, neboť tento vliv může hrát také důležitou úlohu v boji proti stereotypům (12).

4.5.

Pomocí vzdělávání a informování novinářů je třeba zlepšit znalosti o židovském životě a jeho chápání v médiích, tak aby zpravodajství na toto téma bylo vyváženější a aby k této otázce přistupovalo citlivěji.

4.6.

V médiích by měly být systematicky využívány všechny dostupné ústavní a evropské právní nástroje pro potírání antisemitského obsahu. Za tímto účelem by měly být rovněž prováděny systematické průzkumné činnosti za účasti státních orgánů pro sledování médií a organizací, které dohlížejí na dodržování práv.

5. Kultura

5.1.

Podle EHSV je nezbytné usnadnit občanům a široké veřejnosti přístup k židovské kultuře jakožto dědictví, jež je neoddělitelně spjato s evropskou identitou, a mnohem více jim tuto kulturu přiblížit. Zároveň by to byla vynikající příležitost, jak podpořit vzájemné porozumění a porozumění mezi jednotlivými komunitami, což je předpokladem pro úspěch evropské myšlenky, ale také pro rozvoj židovské identity a posílení komunit, které se k ní hlásí.

5.2.

Ve školách je stále více zapotřebí vzdělávání v oblasti židovské kultury jako nepopiratelné, nedílné a neoddělitelné součásti evropské kulturní palety, neboť od holocaustu má s židovským životem každodenní kontakt jen hrstka lidí.

5.3.

EHSV je přesvědčen, že kulturní dědictví by mělo být uznáváno, respektováno a podporováno jako živá a vyvíjející se realita, a nikoli jako pouhé dědictví doby dávno minulé. Za tímto účelem je potřeba podporovat větší účast a angažovanost na místní úrovni a podněcovat partnerství se zúčastněnými stranami.

5.4.

Přestože strategie zmiňuje úmluvu z Faro (13), neřeší otázku jejího praktického uplatňování. Rámec a pokyny stanovené v této úmluvě musí být zavedeny do praxe s cílem podpořit spolupráci a rozvoj nejen v oblasti vědy, kultury, umění a vzdělávání, ale i v cestovním ruchu.

5.5.

Výbor vyzývá orgány Unie, členské státy, organizace občanské společnosti a organizace sociálních partnerů, aby náležitě upozorňovaly na přínos židovské kultury k Evropské unii a uznávaly jej jako nedílnou a nezcizitelnou součást naší společné kultury a inspirovaly se přitom například iniciativou Rok židovského života a kultury, která připomíná 1 700 let židovské přítomnosti v Německu. Navrhuje podporovat evropské dny židovské kultury se zapojením příslušných institucí a občanské společnosti a vybízí ke spolupráci s Radou Evropy, pokud jde o provádění a rozšiřování jejího programu Kulturních stezek.

5.6.

V případě, že žádná taková iniciativa neexistuje, měly by být stanoveny vnitrostátní normy a pokyny s cílem zachovat, udržovat a oživit židovské kulturní dědictví, přičemž by pro tento účel měly být zajištěny dostatečné finanční prostředky. Je třeba podporovat přítomnost židovské kultury v mezikulturním dialogu a její prezentaci.

5.7.

EHSV považuje za nezbytné zavést dlouhodobé integrované strategie na zachování kulturního dědictví založené na účasti místních komunit a opírající se o multidisciplinární přístup a podporovat jejich provádění prostřednictvím finančních nástrojů. Za tímto účelem je nutné určit příslušné zúčastněné strany (místní komunity, obce, dobrovolníky, aktivisty, sociální partnery, organizace občanské společnosti, židovské náboženské obce, církve, regionální a celostátní instituce, veřejné orgány), stanovit způsoby informování, zapojení a konzultace, identifikovat možnosti spolupráce a partnerství a tyto procesy systematicky podporovat. Je nezbytné trvale zapojit Evropskou asociaci na ochranu a podporu židovské kultury a dědictví (EAJH), která je největší organizací zabývající se ochranou židovského dědictví v Evropě.

6. Nenávistné výroky, zločiny z nenávisti a bezpečnost

6.1.

Jasný a spolehlivý právní rámec, který systematicky řeší nenávistné výroky a související jevy, např. problematiku dezinformací, je základní a nepostradatelnou součástí evropského právního řádu, avšak sám o sobě nepředstavuje dostatečnou odpověď. Musí být doplněn o vzdělávací nástroje a rozsáhlé programy, jež budou schopny oslovit občany a které budou mimo jiné podporovat digitální a informační gramotnost, rozvíjet hodnoty odpovědného občanství a nabízet vzdělávání zaměřené na boj proti předsudkům a dezinformacím s cílem budovat kulturu vzájemného porozumění.

6.2.

Podle EHSV je nezbytné pochopit kořeny a příčiny všech forem násilí vůči Židům a židovským komunitám, abychom mohli účinně zasáhnout nejen prostřednictvím trestního soudnictví, ale také s využitím efektivnějšího systému intervencí na úrovni komunit a společnosti. Tento systém by zahrnoval zejména podporu kampaní na zvyšování povědomí o nediskriminaci, podporu organizací občanské společnosti při vzdělávání cílových skupin, jež by jim mělo umožnit rozpoznat nenávistné výroky a trestné činy z nenávisti a motivovat je k reakci, a dále poskytování pomoci a finanční podpory těmto organizacím, pokud jde o monitorování, shromažďování informací a podávání zpráv na vnitrostátní a mezinárodní úrovni.

6.3.

EHSV se domnívá, že občané nenesou v těchto oblastech stejnou odpovědnost, že by měla být především zdůrazněna odpovědnost těch, jejichž činnost má na společenské předsudky největší vliv, a že jsou to především tito lidé, jimž je třeba se v případě potřeby postavit a v nejzávažnějších případech je stíhat. Patří mezi ně političtí aktéři, zaměstnanci veřejné a místní správy, ale i zástupci donucovacích a justičních orgánů. Porušení, kterých se dopustí, musí být řešena přednostně a odpovídajícím způsobem.

6.4.

V rámci těchto orgánů, a zejména v donucovacích orgánech, je potřeba posílit interní školení zaměřené na zvyšování povědomí a provádět pravidelné průzkumy s cílem posoudit situaci, jež v daném orgánu panuje, aby bylo možné koncipovat politiky, jež by umožnily odhalit případné předsudky mezi zaměstnanci a následně tuto situaci zlepšit.

6.5.

EHSV doporučuje provést v rámci agentury FRA hlubší analýzu současné bezpečnostní situace a hrozeb pro židovský život. Pomocí komunikačních nástrojů a nástrojů veřejné politiky by zároveň měly být prošetřeny pokusy o dezinformace, které se na úrovni členských států zaměřují na židovskou komunitu a jsou založeny na nepravdivých nebo chybných informacích, zejména pokud jde o činy spojené s obřady, a mělo by být těmto pokusům zabráněno.

6.6.

Je zapotřebí posílit institucionalizované mechanismy spolupráce mezi donucovacími orgány a organizacemi židovské komunity a zajistit nezbytná školení, která by policii umožnila přesně identifikovat tyto trestné činy a jejich motivaci založenou na předsudcích. V souladu se strategií EU v oblasti práv obětí (2020–2025) (14) by měla být podporována schopnost židovské komunity a organizací občanské společnosti poskytovat služby na pomoc obětem. Na úrovni EU je třeba zajistit jednotný a komplexní sběr srovnatelnějších údajů.

6.7.

Nárůst populismu na celém světě je důkazem toho, že v boji proti antisemitismu je zapotřebí vzít v potaz širší společenské souvislosti tohoto jevu: xenofobie, homofobie, transfobie, rasismus, protiromské smýšlení jdou často ruku v ruce s antisemitismem a není možné potlačit jeden druh nenávisti tím, že budeme ignorovat ty ostatní. Jedná se o různé příznaky téhož sociálního jevu, které nelze vykládat ani účinně řešit odděleně.

6.8.

Židovské komunity v Evropě mají stále větší bezpečnostní potřeby, pokud jde o školy, synagogy a komunitní centra. Státy by měly k této záležitosti zaujmout komplexní a ucelený přístup spočívající v přijetí odpovídajících opatření a/nebo poskytnutí finančních prostředků na řešení těchto výzev, tak aby byla zajištěna bezpečnost židovských institucí a židovského komunitního života.

7. Svoboda vyznání a praktikování náboženství

7.1.

7.2.

Mezináboženský dialog musí probíhat na základě strategií založených na skutečných hodnotách, které sdílejí různé náboženské organizace, a nesmí být považován za pouhé zdvořilostní gesto a jako takové i prováděn. Tento přístup musí jednotlivé státy podporovat prostřednictvím zvláštních nástrojů.

7.3.

Židovské komunity si přejí, aby byla odstraněna vzrůstající právní nejistota ohledně rituální porážky (šchita) a obřízky (brit mila) a aby byla tato otázka na úrovni unijního práva upravena jednotně. EHSV proto doporučuje, aby byly tyto otázky systematicky projednány s židovskými komunitami a právně ošetřeny, přičemž uznává, že jsou již po tisíce let nedílnou součástí židovského náboženského života, a to i v Evropě.

8. Mezinárodní rozměr

8.1.

8.2.

EHSV vítá skutečnost, že ve sdělení Komise byly zohledněny mezinárodní aspekty, a považuje zejména nástroje v oblasti politiky sousedství a rozvojové spolupráce EU, jakož i nástroje, které umožňují přiblížit kandidátské země k Unii, za vhodné mechanismy pro boj proti antisemitismu a podpory židovského života.

9. Sport

9.1.

Jelikož sport, a zejména fotbal, představuje vzhledem ke své popularitě a propagaci vážné riziko antisemitismu, a na druhé straně může představovat také zásadní nástroj pro účinný boj proti tomuto jevu, je EHSV přesvědčen, že i v této oblasti by měla být vypracována důrazná doporučení a pokyny. V tomto ohledu podporuje pokyny týkající se rozmanitosti a boje proti diskriminaci, jež jsou uvedeny v příručce osvědčených postupů FIFA, která by mohla být pro strategii rovněž důležitým referenčním dokumentem.

9.2.

Je důležité, aby si sportovní federace a organizace stanovily na základě doporučení FIFA cíle v jednotlivých oblastech (vnitřní předpisy, sankce a sledování jejich provádění, vzdělávání, navazování kontaktů a spolupráce, komunikace a rovné příležitosti).

9.3.

EHSV považuje za důležité vypracovat a široce uplatňovat vzdělávací a informační programy určené pro fanoušky, kluby a sdružení, vyjadřující jasný závazek z jejich strany. Podobná školení by mohla být uložena také jako součást sankcí vůči fanouškům, a to zároveň s trestními postihy nebo nezávisle na nich.

9.4.

Výbor považuje za nutné připravit vzdělávací materiály pro komunitu fanoušků s cílem zlepšit jejich chápání historických souvislostí antisemitismu na stadionech a zároveň pomoci nastolit kulturu začleňování (15).

9.5.

Národní federace a kluby by měly být sportovními prostředky povzbuzovány k tomu, aby samy, ve spolupráci s příslušnými místními organizacemi, vytvářely vzdělávací publikace a programy zaměřené na zvyšování povědomí (16).

V Bruselu dne 23. března 2022.

Předsedkyně Evropského hospodářského a sociálního výboru

Christa SCHWENG

(1) Sdělení Komise COM(2021) 615 final, Strategie EU pro boj proti antisemitismu a podporu židovského života.

(2) „Antisemitismus je určité vnímání Židů, které může být vyjádřeno jako nenávist vůči Židům. Rétorické a fyzické projevy antisemitismu jsou namířeny proti židovským nebo nežidovským jednotlivcům či jejich majetku nebo proti institucím a náboženským zařízením židovské komunity.“ Viz: https://www.holocaustremembrance.com/resources/working-definitions-charters/working-definition-antisemitism.

(3) Konsolidované znění Smlouvy o Evropské unii a Smlouvy o fungování Evropské unie, https://eur-lex.europa.eu/legal-content/CS/TXT/HTML/?uri=CELEX:12012M/TXT&from=cs.

(4) Sdělení Komise COM(2021) 615 final, Strategie EU pro boj proti antisemitismu a podporu židovského života.

(5) https://data.consilium.europa.eu/doc/document/ST-15213-2018-INIT/cs/pdf.

(6) https://data.consilium.europa.eu/doc/document/ST-13637-2020-INIT/cs/pdf.

(7) https://www.noa-project.eu/report-cards/. Podle této metodiky je postup jednotlivých členských států posuzován v deseti oblastech, na které se poukazuje i ve strategii: vzdělávání, trestné činy z nenávisti, nenávistné projevy, sdělovací prostředky, památka obětí holocaustu, sport, mezináboženský dialog, svoboda náboženského vyznání, kultura a ochrana dědictví a bezpečnost. Normy, o které se tato metodika opírá, jsou téměř všechny založeny na mezinárodních normách, pokynech, doporučeních nebo obecných zásadách schválených orgány EU nebo jinými mezinárodními organizacemi (např. OBSE či UNESCO).

(8) Ze 76 bodů předložených ve společném doporučení formulovaném devíti evropskými židovskými organizacemi (B’nai B’rith International, Evropské židovské informační středisko (CEJI), Světový židovský kongres, Evropský židovský kongres, Evropská unie židovských studentů, Evropská unie progresivního judaismu, Americký židovský výbor, Evropská asociace pro zachování a podporu židovské kultury a dědictví, B’nai B’rith Europe) je jich v konečném textu strategie zahrnuto 58.

(9) Úvodní slovo předsedkyně EHSV k diskusi o antisemitismu v souvislosti se stanoviskem SOC/704 Strategie EU pro boj proti antisemitismu a podporu židovského života, schůze sekce SOC dne 10. února 2022.

(10) Young Jewish Europeans: perceptions and experiences of antisemitism (Mladí židovští Evropané: vnímání antisemitismu a zkušenosti s ním), https://fra.europa.eu/cs/publication/2020/zkusenosti-vnimani-antisemitismu-druhy-pruzkum-tykajici-se-diskriminace-zlocinu-z

(11) https://en.unesco.org/preventing-violent-extremism/education/antisemitism

(12) Konkrétní příklady těchto kampaní a projektů lze nalézt na stránce https://www.noa-project.eu/profiles/

(13) https://www.coe.int/en/web/conventions/full-list?module=treaty-detail&treatynum=199

(14) https://eur-lex.europa.eu/legal-content/CS/TXT/?uri=CELEX:52020DC0258

(15) Například https://changingthechants.eu/wp-content/uploads/2021/10/Guidelines.ENGpdf.pdf

(16) Dobrým příkladem je v tomto ohledu příručka klubu Chelsea (https://www.efdn.org/wp-content/uploads/2018/05/CFC-CST-KIO-Antisemitism-Stewards-Guide-2018.pdf) nebo iniciativa Show Racism The Red Card (Ukažte rasismu červenou kartu) https://www.theredcard.org/