Stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru ke sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů – Akční plán pro podporu ekologické produkce

(COM(2021) 141 final)

(2021/C 517/18)

Zpravodaj:

Andreas THURNER

Žádost o vypracování stanoviska	Evropská komise, 21/04/2021
Právní základ	Článek 304 Smlouvy o fungování Evropské unie
Odpovědná sekce	Zemědělství, rozvoj venkova, životní prostředí
Přijato v sekci	9.9.2021
Přijato na plenárním zasedání	22.9.2021
Plenární zasedání č.	563
Výsledek hlasování (pro/proti/zdrželi se hlasování)	185/3/4

1. Závěry a doporučení

Evropský hospodářský a sociální výbor (EHSV)

1.1.

uznává úlohu ekologického zemědělství při plnění cílů Zelené dohody pro Evropu a vítá sdělení Evropské komise o akčním plánu pro podporu ekologické produkce, které považuje za pevný základ pro udržitelný rozvoj odvětví ekologické produkce;

1.2.

domnívá se, že cíl Zelené dohody pro Evropu dosáhnout do roku 2030 toho, aby 25 % zemědělské půdy v EU bylo obhospodařováno ekologickým způsobem, je velmi ambiciózní;

1.3.

podporuje zejména tržně orientovaný přístup Evropské komise k dalšímu zvyšování spotřebitelské poptávky a důvěry spotřebitelů v ekologické produkty. Rovnováha mezi poptávkou a nabídkou má pro úspěšný rozvoj tohoto odvětví zásadní význam;

1.4.

doporučuje, aby byl vzhledem k různým výchozím situacím v různých členských státech vytvořen určitý „twinningový mechanismus“, který posílí výměnu zkušeností mezi členskými státy. Měla by být podporována rovněž výměna zkušeností mezi zemědělci. EHSV je k dispozici jako partner pro veškeré činnosti zaměřené na zvyšování informovanosti o ekologické produkci (např. v rámci každoročního unijního „Dne ekologické produkce“);

1.5.

vyzývá členské státy, aby za účasti příslušných zainteresovaných subjektů vypracovaly vnitrostátní/regionální akční plány pro ekologickou produkci a využívaly možnosti podpory ekologického zemědělství, které nabízí SZP. Zvláštní pozornost při tom vyžaduje obtížná fáze přechodu na ekologické hospodářství;

1.6.

za důležitá považuje navrhovaná opatření ke zlepšení transparentnosti trhu a datové základny v odvětví ekologické produkce. V této souvislosti EHSV navrhuje, aby byl vývoj v odvětví ekologické produkce náležitě zohledněn také v rámci výroční konference GŘ AGRI o výhledu pro zemědělství;

1.7.

připomíná, že spotřebitelé věnují stále větší pozornost regionálním potravinám. EHSV se domnívá, že kratší a lokální řetězce ekologické produkce a uvádění jejích produktů na trh, které zohledňují rovněž aspekt sezónnosti, představují slibný způsob, jak dosáhnout větší přidané hodnoty v celém potravinovém řetězci. EHSV zde rovněž vidí potenciál pro vytváření nových pracovních příležitostí ve venkovských oblastech;

1.8.

konstatuje, že ekologické produkty stojí obvykle více než produkty konvenční. To je pro některé sociální skupiny s nízkými příjmy překážkou. EHSV proto žádá, aby byla přijata vhodná doprovodná opatření, která zajistí, že budou ekologické produkty dostupné i sociálně slabším skupinám;

1.9.

domnívá se zejména, že orgány veřejné správy (obecní, městské, regionální i federální) by měly při zadávání veřejných zakázek ve větší míře využívat regionální produkty ekologického zemědělství (např. v jídelnách). Měl by při tom být zohledněn rovněž aspekt sezónnosti;

1.10.

zdůrazňuje, že je nutno uvolnit dostatečné finanční zdroje na výzkum a inovace na podporu ekologického odvětví.

2. Souvislosti

2.1.

V rámci Zelené dohody pro Evropu stanovila Evropská komise prostřednictvím strategie „Od zemědělce ke spotřebiteli“ a prostřednictvím strategie v oblasti biologické rozmanitosti pro ekologickou produkci v EU ambiciózní cíl: do roku 2030 má být 25 % zemědělské půdy obhospodařováno ekologickým způsobem. Dne 25. března 2021 zveřejnila Evropská komise akční plán pro ekologickou produkci (1), jehož účelem je podpořit členské státy v plnění tohoto cíle.

2.2.

Podle Evropské komise vychází tento akční plán pro podporu ekologické produkce z výsledků akčního plánu na období 2014-2020 a zohledňuje výsledky veřejné konzultace o ekologické produkci, která se konala od září do listopadu 2020 (2). Je uspořádán podle tří vzájemně souvisejících os:

—	Osa 1: podnítit poptávku a zajistit důvěru spotřebitele

—	Osa 2: povzbudit přechod a posílit celý hodnotový řetězec

—	Osa 3: zlepšit příspěvek ekologického zemědělství k udržitelnosti

2.3.

Tyto tři osy obsahují 23 opatření. Na jejich uskutečňování mají být uvolněny prostředky z různých zdrojů financování. Finanční podpora na ekologickou produkci bude i nadále poskytována prostřednictvím závazků v oblasti rozvoje venkova (pilíř 2) a další zdroj finančních prostředků bude k dispozici prostřednictvím ekorežimů (pilíř 1). Kromě toho bude v rámci propagační politiky EU vyčleněn ambiciózní rozpočet na podporu zvýšení spotřeby ekologických produktů.

2.4.

Měly by být vytvořeny poradenské služby pro zemědělství na podporu výměny znalostí o ekologickém zemědělství. Na podporu ambicí akčního plánu hodlá Evropská komise alespoň 30 % rozpočtu na opatření týkajících se výzkumu a inovací v oblasti zemědělství, lesnictví a venkovských oblastí vyčlenit na témata specifická nebo relevantní pro odvětví ekologické produkce, jako je zvýšení výnosů plodin, genetická rozmanitost a alternativy ke sporným produktům.

2.5.

Podrobněji se v rámci uvedených tří různých os navrhovaná opatření zaměří na tato témata:

Osa 1: podnítit poptávku a zajistit důvěru spotřebitele

a)	podpora ekologického zemědělství a loga EU;

b)	podpora ekologických jídelen a větší využívání zelených veřejných zakázek;

c)	posílení ekologických školních programů;

d)	předcházení podvodům s potravinami a posilování důvěry spotřebitelů;

e)	zlepšení sledovatelnosti;

f)	usnadnění příspěvku soukromého sektoru.

Osa 2: povzbudit přechod a posílit celý hodnotový řetězec

a)	podpora přechodu, investic a výměny osvědčených postupů;

b)	vypracování odvětvové analýzy ke zvýšení transparentnosti trhu;

c)	podpora organizování potravinového řetězce;

d)	posílení místních a malých zpracovatelů a podpora krátkého obchodního cyklu;

e)	zlepšování výživy zvířat v souladu s ekologickými pravidly;

f)	posílení ekologické akvakultury.

Osa 3: zlepšit příspěvek ekologického zemědělství k udržitelnosti

a)	snížení ekologické stopy a zmírnění dopadů na změnu klimatu;

b)	zvyšování genetické rozmanitosti a zvyšování výnosů;

c)	vývoj alternativ ke sporným vstupům a jiným přípravkům na ochranu rostlin;

d)	zlepšování životních podmínek zvířat;

e)	účinnější využívání zdrojů.

2.6.

Pro účely provádění Evropská komise doporučuje, aby členské státy vypracovaly odpovídající vnitrostátní akční plány pro ekologickou produkci, v nichž se zřetelem k regionálním podmínkám stanoví jasné cíle, a aby tyto cíle odpovídajícím způsobem zohlednily ve vnitrostátním strategickém plánu SZP.

2.7.

Toto stanovisko je třeba chápat v souvislosti s předchozími stanovisky EHSV týkajícími se udržitelnosti při produkci a spotřebě potravin (mj. k tématům Slučitelnost obchodní politiky EU se Zelenou dohodou pro Evropu (3), Od zemědělce ke spotřebiteli – udržitelná potravinová strategie (4), Podpora krátkých a alternativních potravinových řetězců v EU – úloha agroekologie (5) a Podpora zdravého a udržitelného stravování v EU (6)).

3. Obecné připomínky

3.1.

EHSV se domnívá, že cíl Zelené dohody pro Evropu dosáhnout do roku 2030 toho, aby 25 % zemědělské půdy v EU bylo obhospodařováno ekologickým způsobem, je velmi ambiciózní. V současné době je v EU ekologicky obhospodařováno v průměru asi 8,5 % zemědělské půdy. To znamená, že plocha zemědělské půdy využívané k ekologické produkci by se měla do roku 2030 zhruba ztrojnásobit. Pro srovnání uveďme, že v letech 2009 až 2019 se plocha ekologického zemědělství rozrostla z cca 8,3 milionu hektarů na cca 13,8 milionu hektarů (+70 %), přičemž lze pozorovat posilování tohoto trendu. Dosažení cílových 25 % znamená rozšíření ekologické produkce na přibližně 40 milionů hektarů, což by předpokládalo výrazně strmější nárůst současných trendů.

3.2.

EHSV vítá tržně orientovaný přístup Evropské komise k dalšímu zvyšování spotřebitelské poptávky a důvěry v ekologické produkty. Rovnováha mezi poptávkou a nabídkou má pro úspěšný rozvoj odvětví ekologické produkce zásadní význam.

3.3.

Rozšiřování ekologické produkce musí rovněž vycházet z poptávky. Je důležité dbát i na to, aby byla rostoucí nabídka předvídána i prostřednictvím odpovídajícího vývoje na straně poptávky. Je-li ekologická produkce potravin stimulována nad úroveň poptávky, nevyhnutelně to vede k negativní hospodářské soutěži na trhu, a v důsledku toho k poklesu výrobních cen.

3.4.

V ekologickém zemědělství jsou ve srovnání s konvenčním zemědělstvím obvykle vyšší výrobní náklady na jednotku produktu (z důvodu vícenákladů a nižšího výnosu). V zájmu udržitelného rozvoje odvětví ekologické produkce musí být tyto vícenáklady vykryty přiměřenými tržními příjmy. S tím, jak v celém ekologickém potravinovém řetězci postupuje profesionalizace, by se však měl poměru nákladů a přínosů vyvíjet příznivě.

3.5.

Výchozí stav se v různých členských státech velmi liší. V některých členských státech je ekologické zemědělství i uvádění jeho produktů na trh již dobře zavedenou praxí. Na druhé straně existují členské státy, kde se podíl ekologicky obhospodařované půdy pohybuje pouze v rozpětí několika málo jednotek procent. Tyto různé výchozí situace jednotlivých regionů je třeba při plánování opatření náležitě zohlednit. EHSV doporučuje, aby byl za tímto účelem vytvořen určitý „twinningový mechanismus“, který by posílil výměnu zkušeností mezi členskými státy. Členské státy s dobře zavedenou ekologickou produkcí často zvolily přístup „push-pull“ a přijaly jak opatření na podporu produkce, tak opatření na zvýšení poptávky po ekologických produktech. Pro další rozvoj odvětví ekologické produkce má zásadní význam také maloobchod s potravinami.

3.6.

Rozmanitost struktur a velké rozdíly mezi evropskými regiony se při provádění ustanovení nařízení EU o ekologické produkci opakovaně stávají příčinou složitých situací a problémů. V zájmu intenzivního rozvoje tohoto odvětví je nezbytné najít při provádění potřebnou rovnováhu, aby bylo jednak učiněno zadost požadavku jednotného provádění pravidel v celé EU i očekáváním spotřebitelů a aby byla zároveň zajištěna nezbytná flexibilita, jež umožní náležitě zohlednit místní rozdíly a okolnosti tam, kde to nařízení připouští.

3.7.

Stávající akční plán Evropské komise pro ekologickou produkci a jeho tři osy (podpora spotřeby, zvyšování produkce a další posilování udržitelnosti) vytváří pevný základ pro udržitelný rozvoj odvětví ekologické produkce. Provádění tohoto plánu v členských státech by mělo být doprovázeno průběžným sledováním a hodnocením.

3.8.

Členské státy by se zapojením příslušných zúčastněných stran měly vypracovat vnitrostátní/regionální akční plány pro ekologickou produkci a využít možností podpory ekologického zemědělství, které nabízí SZP (mj. v rámci přípravy vnitrostátních strategických plánů SZP).

4. Konkrétní připomínky

4.1.

Předpokladem úspěchu ekologického zemědělství je vysoká důvěra spotřebitelů. Je třeba vytvořit podmínky, kdy se spotřebitelé budou moci spolehnout na dodržování platných výrobních norem v celém potravinovém řetězci, od produkce až po zpracování a spotřebu. Velmi důležitá jsou proto opatření pro předcházení podvodům a zlepšování možnosti zpětného sledování výrobků. V tomto ohledu se nabízí možnost využít příležitostí, které nabízí digitalizace.

4.2.

Plánovaná opatření pro zlepšení transparentnosti trhu a datové základny v odvětví ekologické produkce pomohou zúčastněným hospodářským subjektům činit správné závěry. Až doposud se ve statistikách na evropské úrovni většinou nerozlišovalo mezi segmenty konvenčních a ekologických produktů. Dobrým krokem je zařazení ekologické produkce do analýz, které provádějí střediska GŘ AGRI pro sledování trhu. EHSV vybízí k tomu, aby byl vývoj v odvětví ekologické produkce náležitě zohledněn také v rámci výroční konference GŘ AGRI o perspektivách zemědělství v EU.

4.3.

Důležitým doprovodným opatřením je plánované posílení poradenských služeb pro zemědělství a opatření na podporu výměny znalostí o ekologickém zemědělství. Měla by probíhat intenzivnější výměna mezi vědou, poradenstvím, vzděláváním, zemědělci a společností. Velmi užitečné, zejména pro mladé zemědělce, mohou být regionální a mezinárodní výměnné programy.

4.4.

Také spotřebitelé by měli být prostřednictvím vhodných osvětových opatření (v ideálním případě již na školách) informováni o přínosech a výzvách ekologických produktů. Dobrý základ k tomu poskytuje unijní projekt dodávek do škol (7) (ovoce, zelenina, mléko).

4.5.

V zájmu zvyšování povědomí o ekologické produkci hodlá Evropská komise mimo jiné zavést každoroční Evropský den ekologických produktů a udělovat ceny za vynikající výsledky ve všech odvětvích ekologického potravinového řetězce. Pro EHSV je velkým potěšením, že v této věci může nabídnout své partnerství.

4.6.

Spotřebitelé věnují regionálním potravinám stále větší pozornost. Vlivem koronavirové pandemie vnímají lidé kvalitu potravin ještě citlivěji než dřív. Kratší a lokální řetězce ekologické produkce a uvádění jejích produktů na trh mohou představovat slibný způsob, jak dosáhnout větší přidané hodnoty. Také s ohledem na udržitelnost by měly být ekologická produkce, regionalita a sezónnost posuzovány pokud možno společně. Mělo by být možné, aby logo EU pro ekologickou produkci dále posilovalo společně s posilováním zavedených vnitrostátních či regionálních označení ekologických produktů. Informace o původu potravin (surovin) by měly být co nejkonkrétnější, měly by jít nad rámec označení „zemědělská produkce EU/mimo EU“ a měly by pokud možno uvádět buď zemi, nebo region.

4.7.

Velký potenciál pro uplatnění ekologických produktů nabízí cestovní ruch a gastronomie. Podmínkou je však transparentnost a důvěryhodné systémy certifikace.

4.8.

Ekologické zemědělství se v důsledku větší rozmanitosti výrobních procesů často pojí s potřebou většího množství pracovních sil, a má tudíž také potenciál vytvářet ve venkovských oblastech nové pracovní příležitosti. Vysoké náklady na práci mohou na druhé straně rozvoj odvětví ekologické produkce brzdit.

4.9.

Ekologické produkty stojí zpravidla o něco více než produkty konvenční, přičemž cenový rozdíly má klesající tendenci (což je dáno na jedné straně zvyšováním produktivity v ekologickém zemědělství, na druhé straně zvyšováním požadavků na ochranu životního prostředí u jiných druhů zemědělství v souvislosti s vývojem SZP). Pro některé sociální skupiny s nízkými příjmy, jako jsou důchodci, mladí lidé nebo rodiny ze skupin s nižšími příjmy, je to překážku. EHSV proto žádá, aby byla přijata vhodná opatření, která zajistí dostupnost ekologických produktů i těmto sociálním skupinám.

4.9.1.

Ochránci spotřebitelů například upozorňují na skutečnost, že obchodní marže jsou u některých ekologických produktů výrazně vyšší než u konvenčních produktů, což se může následně promítat do tvorby cen ekologických produktů v porovnání s konvenčními potravinami. Obchodní marže by měly být přiměřené.

4.9.2.

V mnoha členských státech je tento rozdíl v cenách oproti konvenčním produktům někdy dosti značný a je hlavní překážkou růstu spotřebitelského trhu s ekologickými produkty. Ceny ekologických potravin v sobě také zahrnují větší přínos pro veřejné statky, jako je například péče o biologickou rozmanitost na orné půdě nebo dobré životní podmínky zvířat. Jedním ze způsobů podpory odvětví ekologického zemědělství by v této souvislosti mohlo být započítávání externalit (reálných nákladů) do cen všech produktů.

4.9.3.

EHSV se zejména domnívá, že orgány veřejné správy (obecní, městské, regionální i státní) by měly jít v této oblasti příkladem a při zadávání veřejných zakázek ve větší míře využívat sezónní a regionální produkty ekologického zemědělství (např. v jídelnách). V mnohých evropských městech (8) (Kodaň, Vídeň, Norimberk ad.) se již podařilo zavést velmi úspěšné modely.

4.9.4.

Kratší potravinové řetězce a možnosti přímého marketingu poskytují příležitosti k tvorbě cen spravedlivých jak pro výrobce, tak pro spotřebitele.

4.10.

S rostoucím podílem ekologicky obhospodařované půdy se začnou objevovat nové výzvy. Spolu se sledováním postupující změny klimaty by měl být pečlivě monitorován i vývoj v oblasti působení škůdců a chorob rostlin. Je zapotřebí uvolnit dostatečné finanční prostředky na aplikovaný výzkum zaměřený na vyšlechtění odrůd vhodných pro ekologické zemědělství a na vývoj účinných opatření na ochranu rostlin a inovativních řešení. EHSV zdůrazňuje, že k odrůdám a osivům musí být i nadále zaručen volný přístup.

4.11.

Pokud jde o výživu zvířat, již řadu let je obtížné získat dostatečné množství organických bílkovinných krmiv a esenciálních aminokyselin (vitamin B). Slíbené posílení výzkumu, který se zaměří na hledání alternativ v této oblasti, je naléhavě potřebným krokem, který EHSV rozhodně vítá.

4.12.

Přechodné období je pro zemědělce obzvláště velkou výzvou, protože výdaje, které jsou už dnes vysoké, se jim během tohoto období ještě zvýší (např. náklady na kontrolu, ekologické vstupy atd.), ale produkty zatím není možné uvádět na trh jako ekologické produkty. Členské státy by v tomto ohledu měly stanovit vhodná podpůrná opatření. Bylo by na místě zvážit, zda by nebylo možné vytvořit trh s „přechodnými produkty“ (které by byly na půli cesty mezi ekologickými a konvenčními produkty).

V Bruselu dne 22. září 2021.

Předsedkyně Evropského hospodářského a sociálního výboru

Christa SCHWENG

(1) https://ec.europa.eu/info/food-farming-fisheries/farming/organic-farming/organic-action-plan_cs.

(2) https://ec.europa.eu/info/law/better-regulation/have-your-say/initiatives/12555-Ekologicke-zemedelstvi-akcni-plan-pro-rozvoj-ekologicke-produkce-v-EU_cs.

(3) Stanovisko EHSV Slučitelnost obchodní politiky EU se Zelenou dohodou pro Evropu (Úř. věst. C 429, 11.12.2020, s. 66).

(4) Stanovisko EHSV Od zemědělce ke spotřebiteli – udržitelná potravinová strategie (Úř. věst. C 429, 11.12.2020, s. 268).

(5) Stanovisko EHSV Podpora krátkých a alternativních potravinových řetězců v EU – úloha agroekologie (Úř. věst. C 353, 18.10.2019, s. 65).

(6) Stanovisko EHSV Podpora zdravého a udržitelného stravování v EU (Úř. věst. C 190, 5.6.2019, s. 9).

(7) https://ec.europa.eu/info/food-farming-fisheries/key-policies/common-agricultural-policy/market-measures/school-fruit-vegetables-and-milk-scheme_cs.

(8) https://www.organic-cities.eu/